Výsledky vyhledávání v sekci Kondice na dotaz bod číslo

Osm bodů ke zdraví, kráse i pohodě, které by měla vyzkoušet každá žena

access_time27.květen 2019personRedakce

Nejsou složité, nestojí statisíce – jen trochu úsilí a touhy ve svém životě něco změnit a ochotu přijmout změny, které vás zavedou k vyšším hranicím poznání sebe samých.Chcete zjistit příčinu své nespokojenosti nebo se zbavit zdravotních problémů, které vás trápí už dlouho? Pak vyzkoušejte těchto 8 bodů – mohou vám totiž pomoct pochopit věci tak, jak skutečně jsou.Bod číslo jedna: Necpěte se lékyPrůkopník celostní medicíny Dr. Dahlke varuje před ničivým vlivem léků. Z průzkumů je dokázáno, že právě léky jsou třetí nejčastější příčinou úmrtí. Navíc, v mnoha případech vám ani nepomohou. Mnohdy totiž jen potlačí lokální potíže jako je třeba bolest, ale z dlouhodobého hlediska nejsou žádným přínosem, protože nevyřeší problém samotný. Navíc léky jsou chemického původu a s množstvím chemie se tělo pak hůře vypořádává. Chemický nadbytek potom může rozhodit rovnováhu v těle a tím další nemoc třeba i přivodit.Bod číslo dvě: Pečujte o svou psychikuKaždá nemoc má svůj vzorec, který je tvořen naší minulostí, přítomností i budoucností, tím kde žijeme, vlivy, které na nás působí, naší spokojeností atd. A jelikož psychosomatická medicína vyzdvihuje hlavně to, že jakékoli onemocnění těla je zrcadlením duše, měli bychom si to uvědomit a o své blaho pečovat.Bod číslo tři: Přijměte svůj stínKaždá osobnost je tvořena světlem a stíny. Podle učení C.G. Junga je stínem naše podvědomí. Je to přesně ta část osobnosti, za kterou se stydíme a kterou bychom nechtěli být. Jenže i naše temná stránka k nám patří. Měli bychom ji přijmout a naučit se s ní pracovat, protože pouze tak jsme celiství.Bod číslo 4: MeditujteJestli vám něco pomůže osvobodit mysl od starostí, je to právě meditace, V pravém slova smyslu se jedná o stav, kdy je vaše hlava bez myšlenek – pouze ve vašem bytí. Pro začátek vám mohou pomoci vizualizace. Stačí, když zavřete oči a navodíte si myšlenky na příjemné události vašeho života – na poslední dovolenou, na narození dětí, na první moment, kdy jste poznali něco nebo někoho velmi zásadního ve vašem životě. Nepůjde vám to hned – budete roztěkaní, ale budete-li to stále zkoušet, naučíte se implementovat i představy a sny. Meditujte ze začátku ve stejnou dobu a na stejném místě, které je vám příjemné, a které je samozřejmě klidné.Bod číslo 5: Maso a mléko s mírouNespočet nejnovějších studií dokazuje, že maso a mléčné výrobky přispívají ke vzniku nemocí. Na tento seznam spadá především kardiovaskulární onemocnění, ale i mnoho dalších nemocí jako cukrovka, osteoporóza nebo autoimunitní onemocnění. Tato onemocnění jsou připisována podmínkám, ve kterých žijí zvířata, a které se podle Dahlkeho promítají do jejich masa nebo mléka. Svého farmáře proto pečlivě vybírejte, přesvědčte se, že zvířata malý volnost a s množstvím to také moc nepřehánějte.Bod číslo šest: Mějte signály nemocí jako na dlaniKaždá nemoc je čitelná a má své vysvětlení. Například obezita je jen vnější plnost a ne vnitřní naplnění. To také vysvětluje, proč jsou obézní lidé i často nespokojení se svým životem, nemají sebevědomí a nevěří si. Řešením je naučit se volit i jinou izolaci, než tukovou. Mnoho signálů a jejich význam včetně doporučení, jak mu předcházet opět můžete najít v knize Nemoc jako řeč duše či na zářijovém semináři Dr. Dahlkeho na stejné téma (vstupenky můžete zakoupit přes vstupenkov.cz)Bod číslo sedm: Pořiďte si audionahrávky, které léčíVe chvíli, kdy už dokážete dekódovat obraz své nemoci, můžete začít bojovat za své zdraví. Vedle stravy a meditace vám mohou pomoci také speciální audioprogramy. Jsou to malá imaginární sezení s psychoterapeutem ve formě vedené terapie na CD. Tato CD samozřejmě najdete i u Dahlkeho, ale i u jiných terapeutů zabývajících se psychosomatickými jevy.Bod číslo osm: Telefony nemějte u ucha celý denTvrdí se, že mobilní telefony vysílají do mozku škodlivé vlny. Tyto vlny mají za následek zánik buněk a přispívají ke vzniku nádorů. Prý mohou mobilní telefony dokonce za deset let denního používání zvýšit riziko rozvoje nádoru mozku až o 290 %.

folder_openPřiřazené štítky

6 tipů, jak vyhrát hádku

access_time27.květen 2019personRedakce

Občas se hádce nevyhne žádný z nás. Dva lidé prostě nemůžou mít vždy a za všech okolností na všechno stejný názor.Při výměně názorů ovšem nesmí jít o zničující bitvu, při které se znesvářené strany nadosmrti pozuráží. Naopak „slušná“ hádka může být  prospěšná – pročistí vzduch, uvolní emoce a v ideálním případě dojde k vyřešení problému. Pravda, mnohdy to není tak jednoduché, zejména když se řeší opravdu zásadní rodinné nebo partnerské problémy, ale i tak je dobré vzít rozum do hrsti a všechno si vyříkat. Hlavně to, co komu na tom druhém vadí.1. Neveďte monologDo každé hádky jděte s tím, že vy i partner máte právo na svůj vlastní názor, jakkoli těžké to pro vás může být. Vaše názory jsou naprosto rovnocenné, ani jeden nemá větší váhu. Cílem střetu je najít řešení, které vám oběma usnadní život. Partnerovi musíte dát možnost, aby dostal slovo. Oba partneři by se měli zapojit časově zhruba stejně. Je často chybou mužů, že odmítají debatu přijmout a častou chybou žen, že ji nedokáží ukončit a argumentují nekonečnou záplavou slov.2. Mluvte v první o soběAbyste zjistila, co si o situaci myslí váš partner, dávejte mu přesné otázky a zároveň se snažte co nejlépe formulovat vlastní myšlenky. Mluvte v první osobě (já jsem nespokojená, mně vadí, mě trápí), nikoli v osobě druhé (ty mi ubližuješ, ty děláš všechno špatně, ty mě nemáš dost rád). Nepřesvědčujte přitom partnera, že on to vidí špatně a zároveň sama sebe nenuťte přijmout jeho stanovisko, se kterým se neztotožňujete.3. Vyberte vhodný časZačít se hádat pár minut předtím, než jeden z vás odchází do práce, není rozhodně dobá volba. Jen si vzájemně zkazíte náladu a stejně nic nevyřešíte. Zvolte proto dobu, kdy se nikam nechystáte a váš partner zrovna nesleduje rozhodujícího zápas svého oblíbeného fotbalového týmu. Zrovna tak není moudré vyměňovat si vzájemné názory před příbuznými, známými nebo třeba v tramvaji.4. Buďte slušníHádka nikdy nebude přínosná, pokud se vzájemně budete osočovat, vyčítat si dávno zapomenuté křivdy nebo si hrubě nadávat. Není důležité jen to, co říkáte, ale také, jak to říkáte. Pokud sice budou vaše stanoviska rozumná, ale vy budete  rozhazovat rukama a hystericky křičet, těžko bude partner ochotný vyslyšet váš názor. Než se pohádáte, ještě jednou si připomeňte, co je vaším cílem: dobrat se řešení, sdělit partnerovi, co vás trápí a co byste si přála změnit, a zároveň zjistit, co si myslí on.5. NevyčítejteCo se jednou stalo, už se nemůže odestát. Věci, které jste jednou uzavřeli, už nechte jednou provždy být. Nevracejte se k tomu, co nepěkného vám řekl partner před půlrokem, nepřipomínejte mu jeho úlet s kolegyní, pokud jste se rozhodla, že s ním zůstanete. Není fér na něco přistoupit a pak to vyčítat.6. Nepřekřikujte se!Základní chybou, které se lidé dopouštějí, je klasické překřikování se a skákání si do řeči. Vlastně se neposlouchají, jen se vzájemně osočují, a když vidí nulovou odezvu, přidávají na důraznosti. Aby podpořili svou „pravdu“, pak už neříkají věci, které si opravdu myslí, ale snaží se partnera co nejvíc zasáhnout a ublížit mu.Rozšířený článek najdete v Peso Perfecto číslo 8. Objednat si jej můžete zde: http://www.naturhouse-cz.cz/magazin-peso-perfecto

folder_openPřiřazené štítky

Jak vybrat fitness centrum

access_time19.listopad 2019personMarián Kroužel

Klíčem k úspěšnému hubnutí je cvičení.Pro některé z nás může chození do tělocvičny znamenat nové znalosti, cvičební stroje, motivaci, změnu a atmosféru kterou potřebujeme, aby se pravidelný pohyb stal součástí našeho života.Ale fitness centra nejsou pro každého a ne všechna jsou stejná. Tento článek zkoumá výhody a nevýhody fitness center a poskytuje některé úvahy pro jejich posuzování.Výhody vstupu do fitness centraPro některé lidi může znamenat to, že se zapojí do fitness centra jiskru, která zažehne celoživotní lásku ke cvičení a tím nesmírně zlepšují svůj život.Některé z mnoha výhod vstupu do fitness centra jsou, že poskytují:• Přístup ke kvalitnímu cvičebnímu vybavení• Přístup k podpoře kvalifikovaného personálu, který vám pomůže plánovat a dosáhnout svých cílů• Přístup k široké škále zařízení a typů cvičení• Příležitosti najít nové přátele• Příležitosti, abychom se dozvěděli více o cvičení, výživě, zdravém způsobu života a o nás• Motivační atmosféru S ohledem na osobní úvahy bychom se měli sami sebe ptát:• Jaké jsou naše cíle ve fitness nebo hubnutí?• Jak jsme motivovaní pravidelně cvičit a držet se ho?• Můžeme si dovolit zapojit se do fitness centra?• Jak důležité je pro nás naše zdraví a hubnutí?• Jaké další možnosti ke cvičení máme?• Budou rozpaky ve cvičení překážkou držet se cvičení ve fitness centru?• V jakou denní dobu budeme chtít a mít možnost cvičit?• Jak často chceme cvičit a je to reálné?• Bude mě cvičení ve fitness centru nudit?Dobrý nápad je zvážit každý bod a zjistit, který bude největší barierou a vyřešit ho.Pokud jste například rozhodnouti, že cvičení na veřejnosti bude váší největší překážkou, můžete si naplánovat trénink v době, kdy tam není mnoho jiných lidí, jako například brzy dopoledne, brzy odpoledne nebo později večer.Úvahy o fitness centruS ohledem na to je pravděpodobné, že některé z osobních důvodů na které jsme mysleli budou asi závažné a pomůžou nám vybrat to správné fitness centrum.Zde jsou nejčastější důvody, které vám pomohou se rozhodnout, do kterého fitness centra se připojit, jakmile jste se rozhodli, že fitness centrum je pro Vás obecně vhodné:• Je umístění fitness centra výhodné?• Vyhovuje vám jeho otevírací doba?• Jaký je složení většiny klientely (např. všechny ženy, smíšené, fitness vs. hubnutí atd.)?• Je tam dost zařízení a vybavení správného typu pro vás?• Jsou tam sprchy, vysoušeče vlasů, parkování zdarma, skříňky, atd.?• Jaké lekce se tam nabízejí, např. Jóga, Pilates, box atd.?• Existují různé typy členství a pokud ano, co které obsahuje?• Je k dispozici koutek pro děti?• Je tam bazén pro výuku plavání a lekce vodního aerobiku?• Je zařízení poměrně nové a v dobrém stavu?• Jaká jsou pravidla (např. otírání zařízení po použití)?• Je k dispozici čerstvá voda?• Vyhovuje čas lekcí vašim potřebám?• Existují časová omezení pro zařízení ve frekventovaných časech?• Jak často dostanu fitness hodnocení?• Jsou tam k dispozici osobní trenéři, pokud bych ho chtěl?• Je tam přátelský a nápomocný personál?• Jak hodně budu zpočátku sledován?• Kolik je tam členů a jak dlouho centrum funguje?• Mohu zmrazit nebo převést své členství?• Jsou slevy pro členy, kteří chtějí trénovat mimo špičku?• Co zahrnuje pojistné krytí centra které má v případě, že jste účastníkem nehody?• Nabízí centrum různé možnosti platby?• Jaké druhy osobní poradenské služby jsou k dispozici (např. dietologové)?• Je zařízení vybavené pro případ ošetření a dalších mimořádných událostí?• Mohu mít jeden týden vstup zdarma?• Mohu cvičit jako příležitostný člena a zatím platit za každou návštěvu?• Existují návody nebo letáky v blízkosti zařízení, které vysvětlují, jak je používat?• Je v centru udržována komfortní teplota a má dobrou cirkulaci vzduchu?• Patří centrum k profesionální asociaci?• Cítím se tam dobře?ZávěrPro některé lidi může znamenat to, že se zapojí do fitness centra jiskru, která zažehne celoživotní lásku ke cvičení a tím nesmírně zlepšují svůj život.Pro některé z nás může chození do tělocvičny znamenat nové znalosti, cvičební stroje, motivaci, změnu a atmosféru kterou potřebujeme, aby se pravidelný pohyb stal součástí našeho každodenního života.Ale fitness centra nevyhovují všem a ne všechna jsou na stejné úrovni. Tento článek prozkoumává některé z hlavních kladů a záporů vstupu do fitness centra a poskytuje některé úvahy pro posouzení, zda byste se měli k některému připojit.Jako u většiny věcí v životě, zda se zapojit do fitness centra a které fitness centrum je právě pro vás je velmi osobní věc.Doufáme, že výše uvedené vám poskytlo pár užitečných informací, které vám pomohou učinit správné rozhodnutí ohledně svého každodenního cvičení a tím vám pomůže přiblížit se o krok blíže tomu stát se šťastnější a zdravější.Hodně štěstí a děkujeme vám za návštěvu stránek a přečtění textu♣

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Krása na dotaz bod číslo

Trend z festivalu v Cannes – výrazně nalíčené oči

access_time27.květen 2019personRedakce

Festival v Cannes je jedním z nejsledovanějších míst. A právě proto chce každá celebrita oslnit co nejvíce. Na co vsadily krásky Freida Pinto, Natasha Poly, Eva Longoria nebo Zoe Saldana? Všechny ikony červeného koberce zvolily letos make-up, který klade důraz na maximální zvýraznění očí. Rty jsou ponechané spíše v nude odstínu. Zato drápky je povoleno tasit zahalené do výrazné červeni.EVA LONGORIAZnámá herečka vsadila na výrazné líčení očí a perfektní manikúru. Zkuste to také. Díky skvělé kombinaci barev očních stínů Color Riche Squad odstín E4 Marron Glacé dosáhnete jemného vystínování víček s oslnivým  výsledkem. Precizní umístění očních stínů na pohyblivém horním víčku zvýrazní každé oči. Začněte s nanesením očních stínů kouřové barvy na pohyblivou část víčka a prodlužte linii  pomocí aplikátoru směrem ven a nahoru. U vnějšího koutku vytvořte sytější barvu a tvar oka zdvihněte. Střed víčka a vnitřní koutek pak projasněte světlým metalickým očním stínem z paletky. Spodní víčko vykonturujte tmavým kouřovým  stínem a propojte ho  u vnějšího koutku. Pro maximální zvýraznění ještě doplňte líčení oční linkou So couture  a naličte ji jen kolem řas. Díky preciznímu ostrému hrotu to jde snadno. Odstín rtů je jemně perleťový v nude odstínu, doplňující celkový look výrazně nalíčených očí. Eva má na sobě rtěnku Color Riche z Collection Exclusive v jejím vlastním odstínu Eva. Klasika- rudá barva na nehtech -to je lak na nehty Color Riche, odstín 401. Naneste ho ve dvou vrstvách a nakonec můžete použít ještě průhledný top coat pro větší lesk.ZOE SALDANAAmerická herečka exotického původu s čokoládovou pletí ve svém líčení zvýraznila především své krásné oči. Pro zdokonalení  a jemné zesvětlení pleti použijte stejně jako ona make-up True Match v odstínu D7. Make-up pleť barevně sjednotí a výsledek vypadá přirozeně a zdravě. Nanášejte jen takové množství, které je pro vás nezbytně nutné. Pro zjemnění lze make-up nanést vlhkým štětcem. Mimo očních stínů jsou oči nalíčené linkou r Gel Eye Liner, Maybelline,  v sytě černé barvě. Pro tento výrazný look jsou linky nanesené pomocí přiloženého štětce na horním i spodním víčku. Linku malujte těsně mezi řasy a u vnějšího i vnitřního koutku propojte. Konec linky by měl vždy mít směr šikmo vzhůru. Řasenka Volume Million Lashes vylepší tvar oka díky intenzivní černé barvě a kartáčku, který řasy krásně pročeše a zintenzivní líčení očí. Nanášejte dokud nebudou řasy perfektně černé a definované. Pro oživení barvy pleti je použita růž na tváře True Match Blush  120 Sandalwood Rose, kterou naneste na nejvyšší bod tváří – tzv. jablíčka. Růž rozetřete do ztracena pro přirozený výsledek bez ostrých hran a protáhněte směrem ke spánkům. Výsledkem je pleť s mladistvým ruměncem.NATASHA POLYI modelka Natasha Poly vsadila na uhrančivý pohled. Její oči jsou zvýrazněné černými očními stíny z paletky Les Ombres,  E5 Velours Noir. Důležitý je v tomto líčení protáhlý tvar oka směrem ven ke spánkům s pohledem kočičích očí a vnitřní koutek prosvětlený pomocí nejsvětlejšího stínu v paletce. Pro maximum kontrastu použijte na horní i spodní víčko černou  linku Superliner Gel Intenza  a propojte u vnějšího i vnitřního  koutku. Pro dokončení  intenzivního kouřového looku sáhněte po řasence Miss Manga s kónickým kartáčkem. Ta dodá řasám maximální objem nahoře i dole a její super černá barva doplní kouřově nalíčené oči. Nanášejte nejdříve horizontálně a pak špičkou zvýrazněte jednotlivé řasy. Líčení rtů v tomto looku jen jemně doplňuje intenzivně nalíčené oči. Použijte lesk Caresse v odstínu 101, který dokonale padne i vám. Jeho jemná struktura se snadno nanáší a vydrží na rtech déle než běžný lesk.FREIDA PINTOZnámá bollywoodská herečka zvolila jemné barvy pro líčení oči a výraznou rtěnku pro rozjasnění make-upu. Pro prozáření a vylepšení pleti použijte make-up True Match ve vašem odstínu. Naneste ho v jemné vrstvě od středu obličeje a rozetřete směrem ven. Pokud máte problematickou pleť, můžete přidat na tato místa více make-upu a vklepat prstem nebo nanést štětcem. Freida Pinto má projasněné oči očním stínem Color Riche 027 Goldmine. Na horní i spodní víčko, naneste stín pomocí aplikátoru co nejblíže k řasám. Docílíte tak rozjasnění i zvýraznění barvy  a optického zvětšení očí. Veškerá intenzita looku je soustředěna na řasenku. Proto použijte Volume Million Lashes So Couture. Pro dokonalý výsledek řasy před líčením ještě natočte pomocí kleštiček. Pak je  důkladně pročešte řasenkou, dokud nedosáhnete správného efektu. Dalším důležitým bodem jsou rudé smyslné, ale zároveň jemně nalíčené rty. Jak jich dosáhnout? S rtěnkou Color Riche 377 Perfect Red  je lze  nalíčit  několika způsoby. Sytě – s pomocí štětečku a několika vrstev, dokonale – s konturovací tužkou, nebo svěže a přirozeně vklepáním prstem. Tímto způsobem je nalíčená i Freida. Rty jsou sice rudé ,ale stále přirozené, což dodává mladistvý pocit.

folder_openPřiřazené štítky

Zkrášlete se před létem jednoduše a z pohodlí domova

access_time28.květen 2019personRedakce

Všechny už se těšíme na to, až oblékneme šaty, sandálky a budeme si užívat horkých letních dnů. S tím vším je ale spojená i péče o náš zevnějšek a tělo. Proto jsme pro vás připravili několik „procedur“, které byste měla před létem rozhodně podstoupitA pozor. Za péči o sebe nemusíte nutně utratit majlant. Tak vzhůru do toho.Chloupky v létě? TabuS příchodem léta se téměř každá žena snaží udělat vše pro to, aby vypadala co nejlépe do plavek. S tím ale nesouvisí pouze proces hubnutí, ale především i vzhled pokožky, který by měl být obzvláště v letních měsících hladký a bez známky nežádoucích chloupků. Buďte za hrdinku a sáhněte po epilátoru, který odstraní váš chloupek i kořínkem. Od nevzhledného ochlupení budete mít alespoň na několik týdnů pokoj a zamezíte tak rychlému růstu nových chloupků. Tato metoda může být pro některé z nás malinko nepříjemná a bolestivá, ale na rozdíl od klasického holení nehrozí bolestivé říznutí, které se bude nějakou dobu hojit.Pryč se starou kůžíPerfektně upravená chodidla by měla být samozřejmostí po celý rok. Pokud však pedikúru náhodou podceníte v zimě, není to takový trapas jako v létě, kdy téměř pravidelně nosíme otevřenou obuv. Řada žen se důkladně stará o své ruce, ale nohy potom odflákne. Neutrhněte si ostudu oprýskaným lakem nebo ztvrdlými patami a věnujte potřebnou péči také chodidlům. Dobrou pedikúru si můžete udělat i z pohodlí domova a nemusíte k tomu pokaždé absolvovat návštěvu kosmetického salonu. Výborné jsou například nejrůznější elektrické strojky na baterky. Pomůžou odstranit ztvrdlou kůži na chodidlech nejenom účinně, ale také velmi rychle. Pak už jen stačí na nohy nanést krém, precizně nalakovat nehty výrazným a krásným lakem a vyrazit do světa.Pomeranč se dnes nenosíCelulitida je v období před létem diskutované téma číslo jedna. A nebudeme si nic nalhávat. Potýká se s ní snad každá z nás. A opravdu nezáleží na tom, zda jsme hubené jako proutek, nebo bojujeme s nadváhou. Příčinou jejího vzniku je mnohdy nesprávná životospráva, kdy se tělo zanáší toxiny a trpí nedostatkem minerálů a vitamínů. Špatnou zprávou je, že zbavit se ji nadobro nelze, ale její projevy můžeme výrazně zmírnit.Náš tip: Místa „postižená“ celulitidou každý den alespoň 5 minut masírujte speciálním masážním strojkem. Pokožku tím krásně prokrvíte a vrátíte zpět do pohybu lymfatický systém. K tomu ještě na seznam přidejte dostatečný pitný režim a pohyb, ideální jsou dřepy. Pokud budete mít motivaci a pevnou vůli, výsledky uvidíte brzy.Připravte svou pleť na sluneční paprskyPleť je po zimě a neustále se měnících se teplotních změnách často namáhaná a vysušená. Proto vyžaduje mnohem intenzivnější péči. Myslíte si, že tu vám mohou dopřát jen v profesionálním kosmetickém salonu? To je omyl. Dnes už není nic nemožné. K péči o pleť jsou k dostání speciální přístroje, které zvládnou hned několik funkcí najednou a vy si tak můžete udělat kosmetický salon doma v obýváku. Jedná se o obličejovou saunu, za pomoci které bude mít váš obličej svěží a krásný vzhled. Tento geniální přístroj vyhlazuje vrásky, linie vašeho obličeje, tukové polštářky a povzbuzuje a formuje kontury obličeje. V multifunkční obličejové sauně najdete i nástavec se zastřihovačem chloupků a nástavec pro ohýbání řas.Beauty pomocníci Masážní přístroj Ardes M240, Euronics 1690 KčPedikúra AEG PHE 5642, Euronics 499 KčObličejová maska Ardes M305, Euronics 1107 KčEpilator Philips Satinelle Soft, Euronics 1003 Kč

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Móda na dotaz bod číslo

Kruhy náušnice

access_time18.únor 2020personRadka Eliášková

Náušnice ve tvaru kruhu byly v nabídce asi vždycky. Momentálně jsou ale skutečně "in", prostě letí. Zdaleka to ale není poprvé, co jsou kruhové náušnice opravdu tím módním trendem číslo jedna. Důvody jsou nasnadě. Kruhy v uších prostě a jednoduše sluší téměř každé ženě. Navíc nabízejí mnoho variant - velikostí kruhů to začíná, ale zdaleka nekončí! Vybere si tedy každá z vás!Zlaté náušnice kruhy zpět v módě Náušnice ve tvaru kruhů se tedy vrátily do módy. A to už poněkolikáté. Díky tomu, že si kruhy do uší můžete pořídit v jakékoli velikosti, je tento typ velmi oblíbený. Kruhové náušnice totiž umí být zcela nenápadným módním doplňkem takzvaně pro každodenní nošení do školy nebo zaměstnání. Malé kroužky v uších vás ozdobí, doladí out-fit, ale nebudou působit nijak kýčovitě, nebudoupřitahovat pozornost okolí, o kterou nemáte zájem. Navíc budou vhodnéi pro ženy zralejšího věku. A lidé si vás všimnou.....Naproti tomu velké kruhy přitáhnou pozornost na plese, romantické schůzce či diskotéce zcela určitě. A hlavně ne za cenu toho, abyste se zdobila náušnicemi kýčovitými. Tvar kruhu větších rozměrů upozorní,přiláká pohledy okolí, ale rozhodně neurazí. Jedná se o čistý tvar.Jednoduše řečeno, kruhovými náušnicemi nikdy nic nezkazíte. V podstatě se to nedá. Volte je zcela bez obav i v případě, že máte tak trochu omezený vkus, co se šperků a doplňků týká. MateriályVedle velikosti kruhových náušnic si můžete zvolit i z několika variant materiálů. Klasikou samozřejmě zůstávají zlaté kroužky. Pokud ale chcete trošku levnější variantu, nabízí se stříbro, chirurgická ocel,případně pozlacená. A pokud chcete kruhové náušnice příležitostně ozvláštnit? Zavěste na ně například přívěšek nebo prstýnek nebo něco vtipného. Fantazii se meze nekladou a uvidíte, jak budete náhle středem pozornosti.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Sex Vztahy na dotaz bod číslo

Ráno nebo večer? Kdy je lepší doba na sex?

access_time29.květen 2019personRedakce

Většina mužů má rádo milování po probuzení. Ženy naopak preferují sex před spaním.Je pro ně pohodlnější z hlediska času a samozřejmě hygieny. Co ještě všechno mluví pro sex večer nebo naopak pro promilované ráno?Před spaním:1) Spánek. Sex před spánkem má výrazný vliv na jeho kvalitu. Víc, než sklenice mléka, levandule pod polštář či uvolňující koupel, vám zajistí klidné spaní minimálně 25 minut promilovaných s partnerem.2) Nevyčištěné zuby. Ačkoli muži to zas tak úplně neřeší, pro ženy je sex po ránu nepříjemný už jen z tohohle hlediska.3) Out of form.  Stejně nepříjemné pro ženy jako bod dva. Nenalíčené s rozcuchanými vlasy se prostě na milování necítíte tak úplně ve formě.4) Bezpečí. Sex večer je bezpečnější, zvlášť, pokud máte děti.Většina dětí vstává dříve, než jejich rodiče. Ušetříte se neplánovaného vysvětlování.5) Čistota. Uléháme většinou po sprše. Většin a žen se cítí daleko příjemněji a uvolněněji.6) Tma. Ženy preferují při milování přítmí, při kterém nemusí řešit kdejaký ďolíček, který může být na denním světle viditelný.7) Čas. Muži se večer partnerce věnují víc, než ráno. Mají na to více času. Milování večer bývá romantičtější. Rána jsou zase naopak jak tvořená pro rychlovky.Po ránu:1) V pohotovosti. Muži mají po ránu daleko více síly, než večer.2) Příjemný start. Je dokázáno, že milování vypouští hormony dobré nálady. Sex po ránu má tak výrazný vliv na úspěšnost celého dne.3) Výkonnost. Zjištěna byla i souvislost pracovní výkonnosti a milování po ránu. Po promilováném ránu toho stihneme v práci daleko více.4) Kvalitnější sperma. Odpočinutí muži mají více ejakulátu. Ideální, pokud se právě snažíte o miminko.5) Prokrvení. Muži i ženy jsou obecně daleko prokrvenější po ránu, což zajišťuje i intenzivnější sexuální prožitek.6) Chemie. Sex po ránu bývá rychlejší a živočišnější a údajně podporuje partnerskou chemii.

folder_openPřiřazené štítky

15 sexuálních tipů pro single lady Aneb Co byste měla stihnout, než se usadíte

access_time29.květen 2019personRedakce

Sex je obrovská kapitola naplněná našimi sny, přáními, touhou, vášní, příjemnými pocity, fantazií a zkoušením nových věcí, které nám dělají dobře. A kdy jindy do ní vpisovat, než před tím, co se 100% usadíte? Odhoďte stud a oddejte se dobrodružství. Možná je právě teď ten správný čas!Jsou praktiky, o kterých sníte, ale bojíte se nahlas vyslovit nebo jste ještě nenašla odvahu k tomu udělat první krok. A jestli jste teď právě v mezifázi bez partnera a „hodiny“ vám bijí na poplach, máte skvělou příležitost zrealizovat všechny své představy – i ty nemravné. Není se přece za co stydět.1. Sex na jednu nocAsi jste ho už zažila. Tak jej klidně opakujte tolikrát, dokud se nenasytíte. Jednoduše sveďte pana dokonalého v baru, užijte si a hned ráno opusťte beze slova jeho byt nebo hotel. S partnerem a dětmi se k tomu už nikdy nevrátíte. Budete milionkrát zodpovědnější.2. Sex s jinou ženouNe, že by to byla nevěra v pravém slova smyslu, většina žen to asi tak nebere – ale muži pro to moc pochopení nemají. Přeci jen jsou ješitní a žárliví. Povolenku by vám dali asi jen v případě, že je přizvete jako tichého pozorovatele. Ale užijete si to potom se svým drahým v „patách“?3. Sex ve třechJe spousta párů, které do ložnice přizvou jinou ženu (na muže muži moc nepřistupují), ale spousta z nich se v tomto kroku také spálí. Sex ve třech s partnerem a někým dalším většinou končí jen snůškou výčitek, že se muž věnoval více druhé ženě, popřípadě celý zážitek zkazí žárlivost. Sex ve třech s osobami, ke kterým nechováte hluboký citový vztah, je proto vždycky lepší. Tak proč ne teď.4. Skupinový sexMilování ve větším počtu lidí, kde máte možnost si sexuální partnery navzájem měnit, je vzrušující. Můžete jednak pozorovat milování jiné dvojice, či se připojit k jinému páru. Možností je spousta – záleží jen na tom, který scénář se vám bude nejvíce líbit.5. Swingers partyJe obdobná jako bod 4. Až na to, že pokud zrovna nebudete mít chuť, nemusíte se zapojit. Můžete se jen dívat a popíjet oblíbený Cosmopolitan. Tohle byste určitě měly aspoň jednou v životě zažít. Pokud možno bez partnera a případné žárlivosti.6. Sex s cizincemHorkokrevný Ital, vášnivý Španěl nebo milování po Francouzku s rodilým kouskem. Vyzkoušejte na vlastní kůži, jestli je pravda, co se povídá o sexu s cizinci – většina žen to popisuje jako lepší zážitek, než s českými muži.7. Sex na veřejnostiMoment ohrožení a lákavého strachu, že vás někdo může přistihnout, může vnést do milování zajímavou příchuť.8. Kyber sex s panem neznámýmSex po síti provozuje už značná část populace včetně partnerů, které v danou chvíli dělí kilometry. Co ale kyber sex s mužem, kterému nevidíte do tváře a on do vaší, protože jsou kamery nastavené na jiné partie? Zavítejte na nějaký portál pro kyber nadšence – uvidíte, že vás sex obkroužený tajemstvím, bude bavit.9. Sms sexLehčí varianta, pro ty stydlivé, kteří se ostýchají promluvit či laskat své tělo před kamerou. Ne však méně zajímavá. Okamžik napětí, jak moc žhavá bude odpověď, která přijde, má také něco do sebe.10. Sex s kamarádemKamarád s benefity. Takového už nebudete nikdy šanci mít, až se vrhnete do rodinného života.11. Natočení vlastního videaPro manžela či partnera může být hezkým dárkem. Ale zkoušela jste si někdy natočit vlastní video prostě jen pro sebe a pustit si ho ve chvíli, kdy budete mít chuť na „milování“?12. VoyeurstvíPostavte se do role tichého pozorovatele. Malá zkouška voyeurství se rozhodně nedá považovat za úchylku. Proč tedy nezkusit, jaké vzrušení ve vás bude pozorování páru, který se miluje, vyvolávat?13. Tantrický sexPodstatou tantrického sexu je vychutnání si více aktu jako celku, než soustředění se na grandfinále. Naučte se vnímat i jiné doplňky milování – vůně, prostředí, doteky, než samotnou stimulaci erotických zón. Zaručujeme hlubší prožitek.14. Profi erotická masážTřeba se na ni už nikdy neodvážíte, jen protože s tou párovou partner nebude souhlasit nebo mu to bude připadat divné a vy zase nebudete chtít jít na erotickou masáž sama, protože vám to bude připadat vůči němu hloupé. Erotická masáž s vyvrcholením v podobě stimulace intimních míst může znít sice zvláštně, o to víc vás ale může překvapit skutečný prožitek.15. Sex dovolenáIdeální varianta, když chcete vypnout, užít si dovolenou a doslova se jí promilovat, je vybrat si stejně zaměřeného „sparing“ partnera. Zapojte se do chatu cestovních agentur. Tuto sekci už jich má opravdu mnoho.

folder_openPřiřazené štítky

5 vražedných témat, kterými ho zabijete hned na první večeři

access_time29.květen 2019personRedakce

Najít vhodné téma ke konverzaci, zvlášť pokud se neznáte, je někdy obtížné. Existují ale témata všeobecně zakázaná – ubíjí totiž každého muže.Chystáte se na první schůzku a před vámi je pověstné trapné vyměňování informací, které prolamují ještě trapnější proluky, kdy by se ticho dalo krájet. Těmito tématy konverzaci ale rozhodně nevylepšujte.MAMINKA ŘÍKALA, (…)Pro každého muže nepřítel číslo jedna. Schůzku s matkou se snaží muži oddálit tak nějak intuitivně. Ví totiž, že je čeká palba nepříjemných otázek, hloupého představování a hlavně etapa zkoumání, kdy matky neříkají nic, jen pozorují každý pohyb vašeho nového partnera. Muže to přivádí do rozpaků. Pokud s vámi chce být, ví, že se vaší matce nevyhne – bohužel pro něj. Je si dobře vědom toho, že přibere do svého života dalšího neoficiálního člena, který vám bude po zbytek vašeho vztahu dávat cenné rady, které ale vůbec nepotřebujete. Aspoň o ní tedy nemluvte hned na první schůzce stylem: Maminka říkala, že…, ať ho nevylekáte tím, že se necháte ovlivnit úplně každým slovem své matky, protože je pro vás svaté.MŮJ EX POLOBŮHJe víc důvodů, proč neodkrývat osobní zkušenosti z předešlých vztahů na prvním rande. Jednak to bude vypadat, že svou minulost ještě nemáte vyřešenou, když o něm budete neustále klevetat a navíc, neznáme muže, kterého by zajímal život a počínání jiného neznámého muže. A už vůbec ne toho, který s vámi spal před ním. Už jen to ho totiž předurčuje k tomu, aby ho váš muž číslo dvě neměl v lásce. Nepomůžete si ani v opačném případě, kdy budete zase svého ex líčit jako emocionálního barbara, darmožrouta, lakomce a pitomce. Varovné kontrolky v hlavě vašeho nového objevu začnou blikat, že něco není v pořádku a mozek začne vylučovat obavu, abyste takhle jednou také nemluvila o něm.JAK TO ASI MYSLELA?Stížnosti a řešení. Muži je prostě nemají rádi. Nemají rádi jakékoli řešení konfliktů a hlavně šťourání se v tom, kdo co řekl a jak to myslel. Možná je to tím, že neznají 50 odstínů šedi, ale jen ten jeden jediný – prostě a jednoduše šedý. Konverzací o tom, kdo vám co řekl a co si o tom myslí, ho unudíte k smrti. Navíc – bude to vypadat, že jen fňukáte a nedokážete si poradit a oni přece netouží po tom doma posléze neustále něco řešit, ale mít holku, co se směje, po ničem zbytečně nepátrá a nic moc neřeší – nejspíš si toho totiž užili dost v předešlém vztahu.JSEM V TOM TLUSTÁPořád neřešte to, jaké máte vlasy, že máte špatnou kvalitu nehtů, koupila jste si nové šaty nebo jste tlustá v těhlech džínách. I kdybyste vypadala nejhůř z celého roku, neřekne vám to. Navíc dožadovat se takhle hloupě pochvaly, že vám to sluší, je přinejmenším trapné. Zapomeňte na řešení všech holčičích cetek. Budete vypadat jako blbka, které chybí sebevědomí. A že by byla sháňka po zakomplexovaných holkách?PŘÍŠTÍ ROK POJEDEME K MOŘIHlavně s ním nic neplánujte. Vyděsíte ho k smrti! Jednak mu bude nepříjemné, že mu nenápadně začínáte řídit život a pak, třeba by rád také dýchal atmosférou dní tak, jak jdou za sebou a ne vašimi vyhlídkami do budoucna. Proto, že už se s ním vidíte před oltářem, zajisté máme pochopení, on však nikoliv.

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na vibrátor v posteli

access_time29.květen 2019personRedakce

Říká se, že vibrátory většina mužů nemusí, protože je berou jako konkurenci. Martin má ale úplně jiný důvod, proč erotické hračky nemá rád. Říká, že sex s nimi postrádá smysl. Kristýna se hračkám pro dospělé nebrání zase vůbec. Díky vibrátoru totiž poznala, co je to orgasmus…Kristýna (26): Teprve s vibrátorem mě sex začal opravdu bavitSvůj první vibrátor jsem dostala od kamarádek k narozeninám. Asi bych se jinak ani neodhodlala jej vyzkoušet. Jsem dost stydlivá a přizvat si do ložnice přítele na baterky mi přišlo vždycky trošku divné. Bála jsem se hlavně reakce partnera. Nemám problém si říct, co chci. Nedělám to sice tak běžně, jako se třeba sprchuji nebo čistím zuby, ale i tak jsem našla způsob, jak partnerovi naznačit, co se mi líbí a co ne i beze slov a červenání. Co se týče vibrátoru, přiznávám, že jsem ho ale dlouho měla ve skříni pod věcmi a měla takovou zvláštní obavu jej vyndat před partnerem. Pohrávala jsem si s ním sama, když nebyl přítel doma a začala zažívat něco nového. Patřím totiž k ženám, které nejsou schopny dosáhnout orgasmu při běžném sexu. Alespoň tedy ne toho vaginálního. Není to chyba partnera, i když on si s tím docela láme hlavu. Pomocí vibrací jsem ale poznala, jaké to je. A je to jen tím, že vibrátor jsem schopná zavést na jedno citlivé místo a nechat jej rozvibrovat celé mé tělo až k nekonečné rozkoši. V ložnici jsme jej začali používat poměrně nedávno a spíše náhodou. Když se nám totiž prolomil pant u police a já jsem po partnerovi chtěla, aby jej spravil, jednoduše jsem zapomněla, co je ukryté za tričky. Pak jsme si o tom popovídali a nyní je vibrátor běžnou součástí našeho sexuálního života.Martin (36): Sex je o chemii dvou lidí, ne o něčem umělém, co vibrujeAsi jsem stará škola, ale tyhle erotické pomůcky moc neuznávám. Lidé by spolu měli být, jen když jim to klape v posteli. Aspoň pro mě je to stěžejní bod každého vztahu. Když to tak není, automaticky dochází k tomu, že dobrý sex člověk začne vyhledávat jinde s někým jiným a vztah, který není založen na tom, že jsou si lidé věrní, nepovažuju za stabilní a dlouhodobě perspektivní. Je to totiž jedno s druhým. Člověk nikdy nezůstává u jedné nevěry. Myslím, že jedna zkušenost je pak cesta k tomu, aby ten nebo ten z páru ztratil zábrany a zahýbal pořád. Není to o tom, že bych vibrátory neměl rád, kvůli tomu, že se bojím konkurence nebo toho, že budou lepší, než já, i když znám i chlapy, co to takhle mají. Ale myslím, že pokud je partnerka spokojená, ráda odhodí kus studeného kovu nebo nic neříkající plast a vymění ho za tělesné teplo. Vibrátor nevysílá žádné chemické impulzy. To mi na něm vadí nejvíc. A nechápu ženy, kterým to nevadí. Jsem prostě pevným zastáncem názoru, že pokud vím, co mé partnerce dělá dobře, jsem vynalézavý, umím rozproudit touhu a dokonale znám anatomii ženského těla, jakýkoli vibrátor je v posteli zbytečný.

folder_openPřiřazené štítky

Ženský pláč – platí na muže?

access_time29.květen 2019personRedakce

Občas pláčeme prostě demonstrativně (ano i vy)! Dají se ale slzy používat jako prostředek k tomu dosáhnout svého nebo to na muže nefunguje? A vyznají se muži v tom, kdy chceme pláčem něčeho dosáhnout?Lucka (34): Z demonstrativního pláče už jsem vyrostlaJak je to s ženami a pláčem? Asi tak, že se to mění s věkem. Dokud mi bývalo dvacet, dvacet pět, střídala jsem muže svých snů, protože jsem se s každým rokem vyvinula psychicky tak rychle, že mi muž snů číslo jedna přestal stačit a chtěla jsem víc, používala jsem pláč jako donucovací prostředek. Prostě jsem občas udělala chudinku a ono to zabralo. Muž snů měl pocit, že jsem křehká víla, o kterou se musí starat a já většinou dosáhla svého. Jednoho přítele jsem takto dokonce rozhádala s jeho matkou. Nebyla to příliš sympatická žena – přesně takový ten typ matky bojovnice, která proti mně měla pořád nějaké výhrady. Plakala jsem po každé návštěvě, přestože mě její urážky zas tolik neurážely – z vyčůranosti. Věděla jsem, že to zabere. Chtěla jsem vyhrát.K manželovi si to nedovolím. Zná každou skulinu mé duše. Zná mě natolik, že přesně pozná, kdy je můj pláč zoufalý, kdy vzteklý, kdy pláču, protože mi prostě prasknou nervy a já musím. Ví, který pláč má utěšovat a u kterého mi má důrazně říct, abych nefňukala. Osobně si myslím, že vynucovat si něco pláčem je dětinské a hlavně nedůstojné vzhledem k muži, kterému takovou scénu děláte. A jestli opravdu máte toho pravého, který vás zná, moc bych se pláčem neoháněla. Fňukny totiž úplně v kurzu nejsou.Tonda (31): Plačící žena mě iritujeVím, že spousta žen se snaží pláč různě nahrávat, abychom obměkli. Většinou se to dá rozeznat. Příliš afektovaná a emotivní scéna vždycky zavání neupřímností. S takovou nadílkou se moc dlouho nemazlím. Párkrát jsem zkusil pláč ignorovat, odejít z místnosti nebo něco ne příliš lichotivého na adresu dotyčné říct a ejhle – ono to zafungovalo. Bylo po pláči a srdce dotyčné až doteď rozervané na kusy se najednou překvapivě rychle scelilo a dokonce nabralo síly k tomu vrhat na mne plamenné pohledy. Když tak nad tím ale přemýšlím, asi neznám ani chlapa, který dokáže ženský pláč zvládat obecně. I já s tím mám problém. Nevím, jak se zachovat, když pláče žena, kterou očividně něco trápí. Bojím se něco říct, abych trápení ještě neprohloubil. Myslím, že tohle je všeobecně naše slabina. Neumíme ženy utěšit – aspoň ne tak, jak by si představovaly. Chceme věci řešit racionálně. Když ženu něco trápí, umíme si o tom popovídat, vyhodnotit pro a proti a možná i dospět k nějakému řešení. Jenže plačící žena chce rozebírat svoje pocity a toho se právě bojíme. Jednak se do nich neumíme vcítit a za druhé je prostě nechápeme.

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na sex na jednu noc

access_time29.květen 2019personRedakce

Říkáte si, že byste nebyla schopna s neznámým sympaťákem hupsnout pod peřinu, kterého jste potkala ten večer v baru? To si myslela i Adriana a nakonec silnému vzrušení podlehla. A co si o tom myslí muži? Na to jsme se neváhali zeptat Martina, který nám svěřil opravdu exotické milostné tajemství. Adriana (35) Považovala jsem se za slušnou ženu, ale zhřešila jsem!Moje kamarádky se mi několikrát pochlubily, že se vyspaly s úplně neznámým mužem a prý to byl sex, který neměl konkurenci. Podobné ódy na božský orgasmus jsem poslouchala dnes a denně a odteď mám i já svoji zkušenost, na kterou sice nejsem pyšná, ale i přesto všechno na ni ráda vzpomínám. A musím uznat, že sex na jednu noc nebyl vůbec špatný.Na Pavla opravdu jen tak nezapomenu, jeho hříšně zelené oči, tmavé vlasy a perfektní zadek vidím před očima živě i do dnešního dne. Flirtoval se mnou, pozval mě na drink, zatančili jsme si spolu hříšný tanec (ano, přesně ten, co se tančil ve stejnojmenném filmu ve vedlejší budově hotelu) a pak jsme se vypařili. Odjeli jsme v jeho autě na okraj města a tam se divoce, naléhavě a živočišně pomilovali. Po dlouhé době jsem prožila orgasmus a stále nemůžu zapomenout na jeho perfektní nádobíčko a prvotřídní milenecké schopnosti. Dal mi své číslo a já do teď váhám, jestli se mu mám ozvat. Jsem sice vdaná a mám dvě děti, ale tak nádherný sex jsem zažila jedině s ním.Martin (34): Sex na jednu noc má své kouzloByl jsem s rodinou na dovolené u moře a zrovna v ten večer, kdy k tomu přišlo, jsem se s manželkou pohádal tak silně, že jsem se uraženě vytratil na celou dlouho noc A že dlouhá vážně byla!! Na party ve vzdálenějším hotelu jsem natrefil na prvotřídní černošku s milým úsměvem a krásnými ňadry. Zavedla mě na osamělou pláž, o které věděli jen místní, a pod skalním převisem jsem se s ní pomiloval. Nikdy nezapomenu, jak se její snědé trojky houpaly v rytmu rozkoše a já je nakonec ozdobil tak, jak se patří. Ten kontrast bělostné spršky a její tmavé pokožky se mi nesmazatelně vryl do paměti. Od té doby mám slabost pro černošky, a proto s manželkou jezdíme do stejného letoviska už pět let. S exotickou Sindy mám tak sex každý den o letní dovolené.

folder_openPřiřazené štítky

Cože, ty chceš sex v parku?!

access_time25.říjen 2019personRedakce

"Toužit po někom předpokládá jistou dávku cizosti", říká Ulrich ClementJak si páry mohou uchovat požitek ze sexu? stern GESUND LEBEN hovořil se sexuálním terapeutem Ulrichem Clementem o ochromující romantice, tajných fantaziích a kouzlo oživujícím strachu. Pane Clement, při nedostatku chuti radíte párům trochu neobvyklé cvičení: aby spolu dělali špatný sex. Co to má znamenat ?Oba si mají uvědomit, co to vlastně provozují. Zajímavé na tom je, že partneři analyzují to, co probíhá automaticky. Uvědomí si tak, že problém vytvářejí. Jaké zkušenosti s touto radou máte?Nejdříve dostávám zaražené reakce. Mnozí pak  řeknou "Ale to už přece umíme!" Některé páry mi vyprávějí, že se válely smíchy, jiné, že začaly špatně a pokračovaly dobře.Někdo se ptá, co to vlastně je, špatný sex, a já odpovídám "Zeptejte se svého partnera, ten to ví zcela určitě." Jestliže o tom mohou mluvit, jsou o pěkný kus napřed a tohle cvičení už nemusejí dělat. Romantická láska u vás není moc dobře zapsaná. Proč?Tahle láska prvních měsíců, při níž se zdá, že oba splývají, je nádherný pocit – ale ten nemohu naprogramovat. Mohu ho jen vychutnávat, když se mne zmocní, proto se nehodí jako koncept jednání v krizi. Mnoho sexuálních terapeutů  při nudě v posteli  sází na to,co oba partnery spojuje – vy sázíte na rozdíly a to, co partnery rozděluje…Touha předpokládá jistou dávku cizosti. Vyjeví-li oba partneři svá sexuální přání a vzájemně se jimi konfrontují, budou velice překvapeni  "Cože, ty chceš sex v parku?!" Ve své praxi jsem často zažil, jak málo toho partneři, kteří spolu léta žijí, o sexuálním profilu svého protějšku vědí. Přirozeně to není bez rizika, otevřít se tomu druhému, ale právě proto je to tak napínavé! A napětí vyvolává chuť. Takže vy chválíte strach coby oživující element ?Na strachu si cením toho, že vzbuzuje pozornost. To je právě to vzrušující na nevěře – vždycky je spojena se strachem, že by to mohlo prasknout. Chtějí-li tedy partneři vyváznout z nudy, je dobře dávkovaný strach naprosto správný prostředek  Mnozí znají fenomén, že si jako pár dobře rozumějí, přesto na sex nemají žádnou chuť.  Jak je možné, že se v takové situaci ocitli?Tenhle mechanismus lze jen stěží prohlédnout, jelikož spočívá na dobrých motivech: na vzájemné ohleduplnosti, respektu, snaze, udělat to tomu druhému krásné. Zpočátku je to výborná situace, tahle nálada plná romantiky. Má-li se však stát určujícím momentem vzájemné sexuality, pak vede k tomu, že svá vlastní přání redukuji. Všimnu-li si, že se mé partnerce něco nelíbí, co je ale pro mne důležité, raději toho nechám….vlastně – žádný problém. Ale později vynechám ještě něco a tak nakonec dospějeme k malému společnému jmenovateli, který oba nudí. Mohl byste uvést nějaký příklad?Hodně mužů má rádo rychlý, nenáročný sex – krátké číslo před usnutím. To ale muž neřekne, ví-li, že to jeho žena pokládá za strašné a bez lásky. Takže se snaží dělat to tak, jak se jí líbí: dlouhé hlazení, ačkoli na to vlastně nemá chuť. Nějakou dobu to může fungovat, ale jestliže se muž musí dlouhodobě vzdát toho, co je pro něj důležité, vznikne obtížná situace. Začne se sexu vyhýbat. Čili tím, že žena chce něžnosti, vytváří svému muži překážku? Na to má přece právo….Samozřejmě, že má! Otázka ale zní: co s tím udělá on? Řekne-li: "Já nechci",pak prostě k ničemu nedojde. Máme demokratický konsens, že nikomu nesmí být nic vnucováno. Proto je ten, kdo nechce, ten silnější. Další otázka: jak naloží žena s tím, že partner nechce? Tím vznikne napínavá situace, z níž se oba mohou hodně naučit. Většinou to ale ve smyslu partnerské ohleduplnosti funguje jinak: on do toho jde. Zredukuje svou sexualitu na tu část, která se líbí jí – a naopak. Tak se pozvolna vplíží nechuť a ohledy přátelským způsobem vytlačí sexualitu. S tím nebezpečím, že jeden začne zahýbat?K tomu nezřídka opravdu dochází  - stále častěji na virtuální úrovni, na internetu. Tady si mohu namluvit, že uplatním celou svou sexualitu, zatímco v běžném životě mi ji určuje partner/-ka. Ale není to otázka sexuálních praktik, jestli třeba budu moci provozovat anální sex. Problém je zásadnější: pocit, že svá přání a potřeby v partnerství už vůbec neuplatním. Kdo z obou tenhle pocit zpravidla vyjádří?Častěji ženy. Ony jsou expertkami na nespokojenost ve vztazích, muži jsou zas experti na to, nebrat všechno tak doslova a na ignoraci.. Často má co dělat s páry středního věku, kde žena říká "Já už to déle nevydržím, nechci takhle zestárnout".Na tom zcela zřetelně vidím, že nejde jen o nějaké pozice v posteli, ale o otázku: Co z toho, co jsem ještě nezažila, chci realizovat?  A pak vzniká šance, prolomit vzorce a dostat se zase k plnohodnotné sexualitě. Kdo chce znovu zažehnout touhu, musí se odvážit nového začátku. Je to důležité, být objektem touhy?Dokonce velice důležité – protože to souvisí se spoustou dalších věcí. Když po mně partner/-ka netouží, brzy mne napadne: Jsem vůbec ještě milován/-a ? Jestliže jeden z partnerů své choutky ve vztahu už nemůže uplatnit, stávají se výbušninou. "Co když terapie nepřinese žádné plody ?", ptám se vždycky párů ve své praxi. A pak vyjde najevo, že jeden z nich chce odejít – skutečně nebo jen tajně. Ve své knize "Guter Sex trotz Liebe" /Dobrý sex, přestože se milujeme/ jste popsal celou sérii cviků, které mají páry v případě nechuti provádět. Které patří na začátek?Na začátku nejsou žádné cviky, nýbrž přiznání : jsem nespokojený/-á. Páry se nemění proto, že chtějí, ale proto, že musejí. A musejí tehdy, netoleruje-li jeden z nich tento stav a jeho nespokojenost by mohla vztah vyhodit do vzduchu.  Partneři musejí uznat, že se něco změní pouze tehdy, změní-li něco každý z nich a nebude čekat, že to udělá partner. Nejdůležitějším faktorem změny není naděje, ale rezignace: teprve vzdám-li naději, že se změnou začne partner, je jasné, že zodpovědnost leží na mně. Dokud doufám, paradoxně celou situaci stabilizuji. A co znamená zodpovědnost, vztahující se k sexu?Jedno z nejobtížnějších cvičení, která při svých terapiích provádím, je následující: jeden z partnerů určuje, co se budě dělat, ten druhý je milostný služebník. Oba se domluví na hodině sexu a definují role. O tři dny později je to naopak. Demokratický princip  "Tak, jak hladíš ty mě, budu hladit já tebe" – je zrušen ve prospěch jednostrannosti: jeden dává příkazy. Bývá to těžší pro toho, kdo udává tón, než pro toho druhého, zastávajícího roli sluhy. Zde totiž dochází k něčemu novému: musím přiznat barvu a říct, co bych si přál. Toho se mnozí neodváží a tvrdí – při tomhle by moje žena nebo můj manžel nespolupracovali, čímž toho druhého opět postaví do pozice  ničitele erotiky. Oni si prostě netroufají stát si za svou sexualitou. Ze strachu, že budou odmítnuti?Tady musím sáhnout po onom dílu svého sexuálního profilu, který není dílem společné sexuality – a to z dobrého důvodu: protože jsem kdysi zjistil nebo se domníval, že se mému protějšku to či ono nelíbí. Tohle cvičení je složeno z více kroků, z nichž je každý důležitý. Za prvé: musím si uvědomit, co chci. Za druhé: řeknu to nebo než Za třetí: když jsem to řekl: budeme to pak dělat nebo než Dostane-li se pár tak daleko, dosáhl toho už dost. Většinou bývá už první cvičení pořádnou překážkou. Proč je toto cvičení tak obtížné?Protože můj vlastní sexuální profil může být zahrabán hluboko ve mně. U páru, s nímž jsem dlouho pracoval, vylezlo jednou z toho muže, že by svou ženu hrozně rád svázal a pak s ní souložil. Ona znejistěla, pak ale řekla: "No dobře, to sice zrovna není moje gusto, ale když se ti to líbí…" Načež jeho vyděsilo, že tu ta možnost najednou je. A taky to pak nikdy, alespoň v průběhu terapie, nedělali. Otevře-li jeden dveře, nemusí nutně ten druhý okamžitě vejít. Ale už ten poznatek, že existuje něco mimo rutinu, sexualitu oživuje. A jak by měli partneři s těmito novými možnostmi zacházet?Jednat o nich. To se většinou daří tehdy, mohou-li tím něco získat – to dává do chodu logiku investice!  Když by například muž někdy rád vyzkoušel anální sex a žena řekne, že si to zásadně nepřeje, ale nabídne mu za to něco jiného, pohne to s ním. Ještě se mi nestalo, že by někdo řekl: "Chci buď tohle nebo nic!" Oba tak vidí, jak se k druhému chovat a něco tím získat. Pak se taky mohou určité praktiky zříci. Jak důležitá je odvaha?Tu potřebuji, abych určité riziko podstoupil, jinak by z toho nic nebylo. Ale dříve než své partnerce řeknu, že sním o tom, jít společně s ní a její nejlepší přítelkyní do swingerclubu, měl bych zvážit, jestli taková otevřenost vytvoří napětí, zaútočí na srdce nebo zničí důvěru. Protože ona se od této chvíle bude ptát, zdali tam chodím i bez ní. Takže to musím uvážit. Motto nezní: Ven s tím a všechno bude dobré. To by byla nedbalost. Je indikátorem kvalitního partnerství, jak dalece umím být otevřený?Ano, a také přání partnera být otevřený: řekni mi, kdo jsi! Chci to vědět, i když se mi to nebude líbit. Mnozí očekávají něco strašného: že jejich partner touží po sexu s dětmi nebo zvířaty a kdo ví co ještě! Většinou však přání a fantazie tak neobvyklé nebývají. Ve své knize vyzýváte k tomu, být si „trochu cizejší, než je nám normálně milé“. Tím má zas vzniknout napětí, které bylo na začátku vztahu hmatatelné a umožňovalo vzrušující sex během prvních měsíců. Ale neotupí se znovu? Nemusím k vytváření napětí sahat po stále silnějších dráždidlech?Ne, nejde o eskalaci dráždění. Sexuální všední den má i své opodstatnění. Bez něj by totiž ke slavnosti lásky vůbec nemohlo dojít. Partneři dosáhnou nového stupně pospolitosti – tím, že vyjednají, které ze svých sexuálních rozdílností vyjeví a které ne. Jaké pozitivní účinky má úspěšně ukončená terapie – kromě toho, že je sex zase uspokojující?K výsledkům patří uznání, že ten druhý je jiný, že partneři budou dělat méně kompromisů a akceptovat, co je dané, že si při sexu zachovají sebeúctu a budou pozornější k partnerovi. Nejde ani tak o vypilované techniky jako o nosný vztah, postavený na důvěře – a jde o seberealizaci.Interview: Sven RohdeTerapeut na vztahy a sex Ulrich Clement je profesorem lékařské psychologie na Univerzitě Heidelberg

folder_openPřiřazené štítky

Osudová seznamka

access_time21.únor 2020personRadka Eliášková

Z mnoha úst slyšíme, že na seznamce jsou pouze zoufalci. Je však opravdu důvod stydět se za svůj profil na seznamovacím webu? Dnešní doba je mnohdy na příležitosti k seznámení skoupá. Přeje povinnostem, a těm připisuje většinu našeho času. Kde jsou ty doby, kdy jste se na škole každý týden seznámili nejméně s pěti novými lidmi? Ne každý má chuť vyrážet po práci do klubů a oslovovat neznámé. Mnozí jsou ve věku, kdy se většina jejich známých a přátel řadí do kruhu šťastně zadaných. Seznámí-li vás takoví lidé se svými známými, budou nové tváře také na devadesát procent zadaní. Nabízí se otázka: hledat, nebo čekat na náhodu? Ti, kteří věří na náhodná setkání i na internetu, mohou založit svůj profil na seznamce. Profil na seznamceVětšina seznamek má jedno společné: na svém profilu toho o sobě můžete prozradit jen tolik, kolik chcete. Jestliže vás nenapadá, co o sobě napsat, seznamka vám pomůže jednoduchými kolonkami, které vyplníte. Nikde však není psáno, že musíte vyplnit všechny. Můžete vložit své fotografie, a pokud se stydíte ukazovat na seznamce veřejně svůj obličej, můžete je zpřístupnit pouze těm, které později označíte za své přátele, nebo fotky do profilu nevložíte a pošlete je na požádání e-mailem. Hlavní fotky seznamky se takzvaně „ověřují“ - nečekejte však žádné předkládání občanského průkazu: u fotek na seznamce se verifikují většinou pouze rozměry obrázku a velikost obličeje. Nemusíte tedy chodit k notáři, ale nečekejte ani, že si na sto procent píšete s tím, kdo je na fotografii...První den na seznamceMáte založený profil, čekejte v prvních dnech palbu oslovení – časem se utřídí a prořídne. Oslovení jsou různá – od jednoduchého „ahoj“ až po dlouhé emaily. Po přihlášení můžete kontrolovat, kteří uživatelé seznamky procházeli váš profil, jak dlouho se na něm zdrželi, můžete sami jiné profily procházet, komentovat, hodnotit. Seznamka umožňuje posílání delších zpráv i chat. Chcete-li být na seznamce více inkognito, zvolíte si službu VIP a zamaskujete své návštěvy jiných profilů, zrušíte zobrazení vašeho posledního přihlášení atd. Prostudujte sami, jaké služby ta která seznamka poskytuje.Od prvního psaní k první schůzceMůžete narazit na člověka, který vás urazí hned prvním psaním. Obrňte se, protože s tím se na seznamce musí počítat. Označte obtěžující vzkaz za spam, člověk, který vás obtěžoval, už vám napsat nemůže. Jděte dál. Je zřejmé, že psané nenahradí osobní setkání. Na internetové seznamce můžete narazit na člověka, se kterým se vám skvěle píše, ale když se potkáte, je jasné, že tohle nebude fungovat jinak než na bázi přátelství. Naopak můžete v písmu minout toho, kdo se vyjadřuje lépe vyřčenými slovy. Schůzku tak můžete odmítnout s tím, který by řekl, co napsat nedokáže. Úskalí seznamky samozřejmě existují a musíte je do svých rozhodnutí zahrnout.  Jestliže vás při psaní určitý uživatel seznamky zaujal a vy se chystáte domluvit si s ním schůzku, zvolte vždy veřejné místo, kde je hodně lidí: rušnou kavárnu, restauraci, náměstí. Nechoďte s cizím člověkem na odlehlá místa, zkuste se vyhnout tomu, abyste mu dávali číslo svého soukromého mobilního telefonu. Jestliže vás první rande zklame, věřte, že se to nestalo jen vám a že to možná nebylo naposled. Je možné, že se budete muset v kavárně setkat s více lidmi, než potkáte toho pravého partnera. Nebo je možné, že přeskočí jiskra hned napoprvé. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zaujalo nás na dotaz bod číslo

Salon pro psy - co byste měli vědět před první návštěvou

access_time16.leden 2020personRadka Eliášková

 Když budete poprvé objednávat pejska do salonu, je dobré uvést: Jaké je pejsek rasy. Jak snáší stříhání, pokud již někdy stříhán byl. Jestli nemá na těle nějaké bulky nebo ekzémy. Co budete v rámci služeb požadovat (stříhání s koupáním, bez koupání - v tom případě jste povinni ho vykoupat sami – viz bod. 2. stříhání drápků, epilace ušních chloupků, čištění análních žlázek...) Pokud chcete pejska trimovat, určitě to sdělte – je na to třeba vyhradit více času a pejska před trimováním minimálně 14 dní až 3 týdny nekoupejte ! (Trimovat koupaného psa skoro nejde.) Sdělte své telefonní číslo (kdyby střihač onemocněl, může vám zavolat a opačně by to mělo platit také), jméno. Je dobré si také zjisti orientační cenu, aby jste na to byli připraveni. 2.) Majitel je povinen přinést pejska na stříhání vykoupaného, pokud nechce, aby koupání bylo součástí služby.(Nástroje na stříhání a jejich broušení jsou poměrně drahá záležitost. Když není pejsek vykoupaný, může dojít k jejich zničení nebo ztupení, proto je to tak důježité) 3.) Pejsek by měl být řádně očkovaný.Očkovací průkaz vezměte s sebou. 4.) Fenky které hárají do salonu neobjednávejte.(Mužská část populace by potom návštěvu salonu neunesla). 5.) Pokud je pejsek agresivní sdělte to předem. Počítejte s tím, že v některýchsalonech Vám takového pejska neošetří vůbec a jinde si třeba připlatíte. Určitě je to riziková a náročná práce. Je možné, že budete muset požádat o zklidňující prostředky veterináře. Vše je dobré domluvit se střihačem.6.) Pokud víte, že je pejsek na některé části těla háklivý, sdělte to předem střihač s tím bude počítat. 7.) Pokud má váš pes nemocné srdíčko nebo jiné závažné onemocnění, podstupujete stříhání na vlastní nebezpečí.(Pro mnoho pejsků znamená stříhání určitý stres a vypětí). 8.) Někteří pejsci snášejí úpravu lépe v přítomnosti majitele, jiní naopak bez něj. (V některých salonech nemají majitelé možnost být u stříhání, pokud vám to vadí, budete muset hledat jinde, ale mnoho pejsků se chová hůře v přítomnosti majitele, než bez něj a navíc budete samý chlup). 9.) Doba stříhání se pohybuje od 1 hodiny do 1,5 hodiny.Výstavní střihy a trimování mohou trvat i více než 2 hodiny 10.) Pokud má pejsek citlivější kůži, je dobré ho vykoupat ještě po stříhání, aby se vymyly drobné chloupky které vznikají stříháním a jsou ostré- mohou kůži některých pejsků dráždit. 11.) Pokud se nemůžete dostavit v uvedeném termínu, zavolejte a omluvte se. (Váš střihač je pracující člověk stejně jako vy a potřebuje svou pracovní dobu dobře 

folder_openPřiřazené štítky

Tetování v kulturách – Polynésie a Nový Zéland

access_time18.leden 2020personRadka Eliášková

Není asi známější kultury v oblasti tetování, než kultura Polynésie a Nového Zélandu, jejíž slovo tatau dalo za vznik slovu tattoo a to našemu slovu tetování. Toto slovo objevili evropští námořníci a z jihu ho přivezli k nám. Tak začala ona slavná éra ještě slavnější kultury, o kterou jste si hojně psali v e-mailech. Tedy, naše loď do Polynésie dnes vypluje a plavba to bude velice dlouhá. Zabere nám celých čtrnáct dní, protože se touto kulturou budeme zabývat dva pondělky po sobě. Na jednu plavbu ve formě jednoho článku by toho bylo moc, zkrátit to a ubrat vám některé informace, na to nemám srdce a ani si to netroufnu.Tedy v tomto článku se podíváme na historii tetování z Polynésie a Nového Zélandu, v dalším pak na význam jejich tetování, na nástroje, rituály a na současný stav. Loď na ostrov Samoa a další ostrovy právě vyplouvá, kdo se nebojí, má možnost plout s námi, bude to velice naučné, zajímavé a překvapivé.Polynéské tetování, tak jak vypadalo původně, před zásahem Evropanů, patřilo k nejnáročnějším, ale také na motivy k nejbohatším bodyartovým stylům zdobení na celém starém světě. Není divu, že jeho odkaz stále žije a tetování v tomto stylu je i v moderním světě žádané a jen tak neupadne do zapomnění. Jeho vývoj se datuje na staletí, složité geometrické motivy jsou jako kronika, vypráví příběh a každá značka má své místo. Tetování byl běh na dlouhou trať a často se během života několikrát obnovovalo a doplňovalo, než pokrylo celé tělo a zaznamenalo celý život. Nejranější rozvoj tetování sledujeme na ostrovech Tonga a Samoa, proto se také někdy polynéskému tetování říká tetování Samoa, právě podle tohoto ostrova. K samotnému vzniku tetování na ostrově Samoa se váže legenda, která říká, že tetování na tento ostrov přinesly dvě tetované sestry, které připlavaly z Fidži a které vzniklo tak, že sestry během plavání zpívaly památné tetovací písně a začaly na ostrově provozovat své řemeslo. Avšak udělaly ve svém textu chybu a místo tetujme ženy, zpívaly, tetujme muže. Původně totiž byla tradice zcela opačná než dnes a velkoplošné tetování se týkalo výhradně žen. Ovšem legend se vypráví více. Údajně prý možná také vzešlo z malování na kůži, když domorodci přišli na to, že obnovování na každý další rituál je náročné a naučili se barvu vpichovat do kůže, aby se nedala smýt. Mezi tetováním na ostrovech Tonga a Samoa byl velký rozdíl, zatímco Samoa se s tím nepárala a muži se tetovali komplet, na ostrově Tonga pouze od pasu ke kolenům a to pouze bojovníci. Nový Zéland se pak lišil úplně, jak formou linií, tak místy. Vždy šlo ale o geometrické tvary. Tato tetování domorodců se proslavila v Evropě díky mořeplavcům a námořníkům a obrázky tetovaných Markézanů a jiných Polynésanů se staly vývozním artefaktem a v Evropě se tyto kresby či malby prodávaly jako hodnotný suvenýr. Proto i dnes najdeme na mnoha zámcích v Evropě suvenýry z Polynésie a malované obrazy tamních, geometricky potetovaných obyvatel. Kolem roku 1800 zažívala Polynésie obrovskou éru misí a objevitelských cest z Evropy.                          Tatérem v Polynésii nemohl být každý, tuto činnost mohli totiž vykonávat pouze kněží, protože tetováž byla výhradně duchovní a rituální záležitostí. Při práci se musela dodržovat předem daná pravidla a dodržování bylo přísně střeženo, kněží také musel absolvovat dlouhé učení. Tetování mělo na ostrovech Tonga a Samoa hluboký magický význam, kulturní, společenský a někdy náboženský charakter. Jak tetování probíhalo, jaké se používaly nástroje a slova textů, které se zpívaly, si přiblížíme v druhém díle o tetování Polynésie. To se podíváme také na motivy a přesné názvy této tématiky. Nyní zpátky do historie. Postavení tatéra bylo dědičné, nešlo tedy získat jinak, než z rodinné větve a pak teprve projít učením. Kněží, který měl umožněno tetovat, byl silně privilegovaná a uznávaná osoba. Tradiční tetování probíhalo skupinově, tetovalo se několik, nejčastěji 6 – 8 mladíků, protože celou tetováž provázel náročný rituál a sborové zpěvy. Celého obřadu tetování se vždy účastnila celá rodina a příbuzenstvo, včetně nejvyšších členů kmene. První tetování mělo charakter přijímání, mladý muž se přijímal mezi dospělé muže a válečníky. Každá další tetování pak byla jakýsi zápis do kroniky jeho života. Toto tetování je totiž známé tím, že funguje jako rodinná kronika a na tělo se tetují znaky, které ukazují, co člověk v životě prožil. Celé tetování je pak jakýmsi bohatstvím daného muže a jeho rodinným dědictvím. Vždy se začínalo tetovat v pase, pokračovalo se dolů přes stehna a na kolena. U žen se pak jednalo o série jemných květinových vzorů na trup a ruce, ovšem ženské tetováži postupně nebyla přikládána důležitost a toto tetování ztratilo i duchovní a rituální charakter.                        Pokud bychom měli mapovat historii, je velice obtížná, jelikož se míchají vlivy z ostrovů Samoa, Tonga a z Markéz, kde se kolem roku 200 usadily kolonie z okolních ostrovů, stejně jako kolonisté ze Samoi. Historie na Novém Zélandu se pak vyvíjela samostatnou větví. K té se ještě dostaneme. Právě na Markézách se v průběhu více než tisíce let zformovala ona známá kultura, jejíž odkazy my známe. Takže nikoliv Samoa, tam to pouze začalo, ale Markézy jsou tím místem, kde vzniklo geometrické tribalové tetování v podobě, v jaké ho známe. Právě tetování z Markéz patří k nejsložitějším na celém světě, protože když uděláte chybu v geometrických znacích, může celé tetování ztratit význam, nebo může dojít k jeho pozměnění. Každý z ostrovů má trochu odlišnou symboliku, proto je celkově polynéské tetování složité a přichází z různých zdrojů a často se výklady motivů mohou lišit, jde o to, z jaké ono tetování pochází větve. Tradiční tetování pe´a, které vznikalo při rituálu marai, je však tak rozsáhlé a složité, že i kdyby bylo z jedné větve, nic by to na jeho náročnosti neměnilo.  My za seznámení se s Polynésií a jejím tetováním vděčíme zejména objevitelům, ale mám – li jmenovat, uvedu Sira Josepha Bankse, to byl přírodovědec, který vyslovil otázku, proč se Polynésané tetují? Nad touto otázkou si lámal hlavu a bádal, až se vypravil sám za domorodci, aby vyslovil důvody. S kapitánem Cookem vyrazil roku 1769 na plavbu na Tahiti a zkoumal tetování tam, stejné důvody předpokládal u všech domorodých kmenů. Vyslovil myšlenku, že mu není jasné, proč podstupovat tolik bolesti, že ani jeden z indiánů nedokázal mu důvod udat a že jediné rozumné vysvětlení jest snad magie, pověrčivost a duchovní moc, jinak jakýkoliv jiný důvod byl by prý absurdní. To by se pan Banks dnes asi divil, jaké důvody by mu lidé řekli dnes. Ačkoliv jejich bolest a dnešní bolest, to se nedá srovnávat.  Důležité je, že se členové Cookovy posádky nechali jako jedni z prvních Evropanů tetovat a tento zvyk přenesli do Británie, kde se okamžitě tetování stalo kultem v námořnictvu. Za tetování však museli Evropané platit, posléze za něj platili i místní. Cena se pohybovala kolem 500 až 700 jemných rohoží! A pak že dnes je tetování drahé. Námořníci se pak u domorodců učili tetovat a díky nim dnes známe tribal v lineární i geometrické podobě. Takže už víte, odkud vítr vane. Avšak toto přátelství nebylo, jak se posléze ukazuje, nic dobrého. Naší kulturu to sice obohatilo, ale kultura Polynésanů velice utrpěla, jelikož v roce 1817 tamní císař vlivem misí z Evropy konvertoval ke křesťanství, začal stavět kaple a domorodce nutil k víře v Boha, pohanské zvyky se snažil zakázat a tetování zakázal úplně. O tom, jak to dopadlo a jak velké škody Evropané napáchali, vám budu povídat v příštím díle o této kultuře.                     Bylo by nemožné brát historii Polynésie a tetování takto obecně, proto se teď povídáme na jednotlivé ostrovy, aby v tom byl tedy pořádek. Jako první připlujeme na ostrov Samoa, jak už víte, tam to celé začalo. A domorodci se tam vesele rituálně tetovali až do roku 1787, to se totiž na ostrově Samoa objevila francouzská objevitelská mise. Do té doby se zde tradiční tetováž pe´a tetovala ve starém duchu, jako iniciační rituál a posléze jako rodinný a magický rituál. Francie okamžitě poslala domů zprávy o tom, že místní lidé jsou tak omalováni, že i nazí vypadají jako oblečení. Další misionáři si tedy daly za úkol tyto praktiky potlačit. Samozřejmě ruku v ruce s nasazením křesťanské víry. Avšak tamní lidé nechápali, že západní víra tetováž nechce a tak dál tetovali své chlapce jako součást přechodového rituálu a vstupu do dospělosti, protože mladík, co nebyl tetován, nemohl být považován za muže. Nemohl se oženit, mít děti, mluvit v přítomnosti dospělých a mohl dělat pouze podřadné práce, stejně podřadná byla i jeho role ve společnosti. Toto funguje v polynéské tradici ovšem dodnes, i v moderním světě se vykonává iniciační, tedy přechodový rituál a kdo jím neprojde, čeká ho to samé. Proto i dnes na ostrově Samoa potkáte muže v obleku, s aktovkou v ruce a tetovanou bradou. Dnes už je to ovšem dobrovolné a je to pouze v rodinách, které ctí tradice. Takže tamní obyvatelé sice chodili do kostela, ale stále dodržovali své tradice. Díky jim za to, že se nenechali zastrašit a že jim jejich kultura vydržela dodnes.Dále se podíváme na Markézy. Tento ostrov byl vlastně kolonií osadníků z celé Polynésie, takže zde se střetly vlivy, smíchaly se a vzniklo to, co známe dnes my jako geometrický drobno-ornamentální tribal. Zde se tradice formulovala nejsilněji a nejvíce progresivně. V polovině 18. století se ani Markézám nevyhnula návštěva z Evropy, badatelé, mořeplavci a obchodníci. Tak se čas od času stalo, že tam někdo z lidí z posádek zůstal, stejně jako Jean Baptiste Cabri a Edward Robats, kteří se natolik sžili s tamní kulturou, že když byli objeveni německou posádkou, byli kompletně potetováni. Ačkoliv uměli řeč, stali se tlumočníky a podle jejich vyprávění byla sepsána kniha o životě a zvycích na Markézách, kterou sepsal německý přírodovědec Heinrich von Langsdorff. Na Markézách se tetování rozrostlo na celé tělo včetně obličeje a do Evropy se začaly posílat barevné rytiny, které se ve velkém prodávaly v přístavech. Jedním z nejznámějších výtvarníků, který dělal kresby a rytiny, byl Tiletius von Tilenau, díky kterému dnes známe přesné kopie tattoo motivů. Tyto materiály jsou dnes velice cenné, protože tetování se s příchodem Evropanů velice změnilo a tyto rytiny mapují právě ono ryzí tetování před zásahem zvenčí. Tetování z Markéz se stalo v Evropě tak žádané, že se studovalo a antropologie jím byla naprosto unesená. Během dvacátého století, tedy zejména v první třetině, vzniklo několik knih, které popisují právě Markézy a jsou plné kreseb a fotografií. W. Handyová, které se v té době tetováním zabývala, dokonce sepsala knihu plnou rozhovorů s domorodci z Markéz a vytvořila tak obrovskou sociální studii. Pokud vám celou dobu název Markézy něco říká, je to ono místo, které popisuje román Bílá velryba, a domorodci z tohoto románu jsou právě tetovaní lidé z Markéz.Na závěr se podíváme do vod, ve kterých to znáte, na Maorské tetování. Původem maorského tetování je Nový Zéland a jedná se o takzvané moko, to jistě kdekdo z vás už slyšel. Názvy moko nebo ta moko jsou odkazem kultury, která se od zbytku polynéských stylů zásadně liší, je tu jeden obrovský rozdíl. Vzory se totiž původně vyřezávaly hluboko do kůže a vznikala tak tetování formou plastických jizev, tedy dnešní skarifikace. Takže mnohé překvapí, že to, co si dnes hojně tetujeme jako moko či odkaz z Nového Zélandu, byla původně skarifikace. Zatímco Polynésie se věnovala hojné geometrii, s ostrými hranami a přímou linkou, maorské tetování byla soustava linek a křivek, kterým dominovala spirála či oblouk. Je vám to povědomé? No ano, zde pramení oblíbený evropský tribal styl, složený z tlustých černých linek, vlnících se a proplétajících. Linie se opakovaly, stáčely a uplatňovaly se nejprve v dřevořezbě a umění, ve tkalcovských dílnách a pak i v tetováži. V obličeji se spirály doplňují listovím, které vypadá jako kapradina. Maorský tatér, zvaný tohunga-ta-moko, mohl dle svého uvážení zvolit jeden ze dvou základních motivů, první byla čára z barvy a pozadí tvořila kůže, druhý typ pak byl dělán tak, že pozadí bylo vybarveno a motiv z kůže vystoupil, tedy to bylo obráceně. Vzhledem k množství vlivů a kmenů a kultur bylo velice nutné dodržet motiv, přesné složení a linie, aby nedošlo ke změně významu a aby se jasně dalo poznat, z jaké oblasti tetovaný pochází. Vždy se totiž dělala jakási lokální specialita, podle které se oblastní kmeny poznaly, něco jako mají dnešní gangy v Americe svá poznávací tetování. Ovšem nejen lokalita, ale i každý kmen měl své motivy, stejně tak i každá rodina vlastnila svou sérii znaků a každý jedinec a člen rodiny pak měl svůj jedinečný znak, který byl známější než jeho jméno. Dokud se muži z maorských kmenů nenaučili psát, sloužila jim jejich značka jako podpis a podepisovali tak úřední listiny ještě v nedávné době. Tento symbol je majetkem, dědictvím a každá rodina má na svou soustavu symbolů monopol, nikdo jiný si to nesmí vytetovat. Tyto tradice se stále striktně dodržují, jelikož nejde jen o obrázek, ale o velmi důležitý informační údaj, něco jako rodokmen či rodný list a symbolika na těle vypovídá o původu. Původní maorské tetování zvýrazňovalo kontury těla a obličeje, proto například kopírují mimické pohyby tváří nebo na hýždích najdeme dvě velké spirály a z nich podélné motivy na stehna, jde o zvýraznění tvarů těla, které je považováno za dokonalý přírodní tvar. Lícní kosti měly zase nést tetování vyzdvihující vznešený tvar a kromě otroků jej měl každý muž. Nejvíce hrdý byl válečník na tetováž obličeje, ta je zejména ve formě brady zachovaná dodnes. V té době ovšem tato tetováž dodávala sílu v boji, čistou mysl a také měla působit jako erotické vnadidlo na ženy. Ženy totiž měly co závidět, protože jejich tetování nebylo zdaleka tak rozsáhlé a bohaté, protože mu nebyla přikládána důležitost, přece jen ženy nebyly válečnice. U žen se jako nejkrásnější tetování považovaly tetované rty, buď celé černou vybarvené, nebo černě pruhované, to byl sexuální symbol místní kultury. Další pak byla u žen brada či linie po čele a spirály na tváři. Každý vzor moko má své jméno a vznikaly také výkladové slovníky, které dodnes vlastní úřady na Novém Zélandu. Tetování obličeje totiž každý válečník uměl zpaměti nakreslit a používal ho jako podpis, dnes se však už používá jen jeden rodový symbol. Chtěli byste se také podepisovat tak, že byste museli překreslit své tetování? To by byly na poště a na úřadech fronty!Naše první plavba za historií je u konce, stručnou historii tohoto kousku světa znáte, ale to nejlepší nás teprve čeká. V druhém díle si vyjmenujeme náčiní, seznámíme se s ním, pojmenujeme si ho podle dávných jmen, seznámíme se s prastarými symboly a jejich významem a originálním jménem, od začátku do konce si popíšeme celý tattoo rituál včetně textů posvátných písní a nakonec se podíváme na to, co s originálním odkazem udělaly vpády evropských kolonizátorů a misionářů. Plavba číslo dvě přesně za týden.

folder_openPřiřazené štítky

Když se notebook přehřívá

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

„Prosím poraďte mi, nevím, co se děje s mým počítačem, ale když na něm delší dobu pracuji, anebo je jenom spuštěný, rychle se zahřeje, přestane reagovat na moje pokyny a nakonec se sám vypne.“ I takto začínají dotazy uživatelů osobních počítačů a notebooků, kteří ve specializovaných online poradnách hledají pomoc. Můj počítač se klidně zahřeje na osmdesát stupňů, skoro bych si na něm mohl vařit kafe, píše další uživatel. Počítač do postele nepatříJeště před tím,  než začnete problém hasit, je třeba najít důvod. U notebooků je problém s přehříváním častější v případě, že mají větrák s chlazením na spodní části, která se dotýká stolu. Je proto pochopitelné, že když počítač máte celý den spuštěný, začne se dřív nebo pozděj zahřívat na vysokou teplotu. Jak jednoduché by to bylo, kdybyste na čas počítač nechali „nadechnout“ a jednoduše ho překlopili na stranu. Občas neškodí, když počítač vysajete, zbavíte se tak prachu, který uvízl uvnitř, hlavně pokud nemáte chuť počítač rozebírat na součástky a jednotlivě je čistit. Jen pozor, abyste si nevysáli tlačítka. Dalším prohřeškem uživatelů notebooků je nošení si ho do postele. Tím přímo podporujete počítač v tom, aby se vám přehřál. Nikdy ho nepokládejte na kožešiny, do peřin, nebo na deku. Větrák s chlazením by měl být vždy i mimo stůl, aby mohl také „dýchat“.Méně znamená rychlejiObčas bývá také příčina v tom, že máte ve stejné době spuštěno mnoho procesů. Že nevíte, jak zjistit, kolik procesů vám funguje? Po zmačknutí klávesové zkratky Ctrl+Alt+Delete se vám na monitoru objeví okénko s probíhajícími procesy. Optimálně by jich mělo fungovat asi dvacet pět, takže pokud na vás svítí číslo padesát,  je na čase některé z nich ukončit. Nebojte se, že byste z počítače něco umazali, zavřete jen ty programy, které nepotřebujete. Často se zcela automaticky spouštění komunikační programy jako ICQ nebo Skype. Zrušte automatické přihlašování a raděj je spusťte, až je opravdu budete chtít používat.Pokud nezabrala ani jedna z výše uvedených vychytávek, máte další možnosti. Buď navštivte výrobce, ideálně ještě v záruční době, který je povinen vám s problémem pomoct, anebo vyzkoušejte jednu z moderních pomůcek tzv. chladící desky. Ty se dají výborně využít nejenom, když se počítač zahřívá, ale i tehdy, potřebujete-li mít laptop výš než je stůl, anebo kvůli práci se zápěstím potřebujete vyvýšit vzdálenější stranu počítače.Podložky a držáky, vše pro vaše noťáskyVelikost, váhu a skladnost každé chladící desky si při dnešní nabídce můžete doslova nadiktovat. Od podložek, které můžete srolovat, hodit do tašky nebo kabelky, až po masivní kusy z hliníku, které budou vašemu stolu dominovat. Podle toho se také pohybuje cena, nejlevnější desky pořídíte kolem 600 korun, nečekejte ale designový zázrak. Pokud budete chtít víc než jen počítač zchladit, zkuste zainvestovat do modelu  ZM-NC2000 od firmy ZALMAN, který vás sice vyjde na více než dvojnásobek, ale kvalita výrobku mluví za sebe. Je vyroben z převážné části z hliníku, některé části jsou ale i plastové. Na denní přenášení určitě není, s váhou téměř kilo a půl se spíš bude hodit na pracovní stůl.Zlatou střední cestou by klidně mohl být Cooler Master NotePal S, u kterého si můžete zvolit černou nebo šedou barvu. Jeho devizou je nastavitelná výška vzdálenější strany a plastové úchytky, které brání klouzání notebooku dolů. Zároveň ho můžete využít pro notebooky s patnáctipalcovým a menším monitorem.  

folder_openPřiřazené štítky

Odvlhčovače pro domácnost i průmysl

access_time24.leden 2020personRadka Eliášková

Jak již z názvu vypovídá, odvlhčovače slouží primárně pro odvlhčování místností a odstranění zápachu. I přes kvalitní utěsnění oken či dveří, prostupuje vlhkost betonovými zdmi. Právě zmíněná vlhkost je příčinou plísní, které poškozují nejen zdi samotné, ale také spotřebiče, obaly, či skladované potraviny.Odvlhčovače lze zakoupit v mnoha provedeních, kdy základní výběr lze udělat z odvlhčovačů pro domácnost, či odvlhčovačů průmyslových. Oba typy jsou vybaveny důmyslným systémem, který vlhký vzduch nasává a zchlazuje jej pod rosný bod. Díky tomuto se z přebytečné páry stává kapalina, která následně stéká do nádobky. Odvlhčený vzduch je následně vyfukován zpět do prostoru, čímž dochází k jeho opětnému vyčistění.Odvlhčovače pro domácnostOdvlhčovače mobilní (pro domácnost) jsou díky snadné manipulaci vhodné do prostor, kde je nutné odvlhčovač přemísťovat na více míst. Jsou vhodné také do místností, kde přirozená rekuperace vzduchu v podobě větrání oknem je nedostačující nebo z jakéhokoliv důvodu nevyhovující. Mobilní odvlhčovače jsou energeticky úsporné a bez větších nároků na údržbu. Většina z nich také disponuje systémem, který Vás bude varovat po naplnění odtokové nádobky. Většina moderních odvlhčovačů je vybavena také vestavěným hygrostatem, s jehož pomocí lze jednoduše regulovat požadovanou vlhkost. Díky tomuto lze předejít přesušení či přílišné vlhkosti vzduchu.Odvlhčovače průmyslovéPrůmyslové odvlhčovače jsou díky špičkovému technologickému i materiálovému zpracování určeny do náročných provozních podmínek. Jedná se o profesionální techniku, která je nepostradatelná na stavbách pro rychlejší vysoušení zdiva, při záplavách, či skladech a archivech pro udržení ideální vlhkosti vzduchu. Průmyslové odvlhčovače jsou plně automatické a vyznačují se dlouhou životností i při nepřetržitém provozu v náročných podmínkách. Techniku lze zakoupit v mnoha provedeních s různými variantami výkonu, rozměry a samozřejmě také cenou. Pokud máte zájem o odvlhčovače s nejlepším poměrem cena/výkon, navštivte specialisty z obchodu ventilatory-shop.cz.Příslušenství pro odvlhčovačeV obchodě najdete také širokou nabídku příslušenství pro odvlhčovače. V převážné většině se jedná o náhradní filtry, držáky kabelů, nádrže na kondenzát, termostaty, náhradní díly či antivibrační podpěry.

folder_openPřiřazené štítky

Domov na chalupě

access_time31.leden 2020personRadka Eliášková

V posledních letech jsme si zvykli trávit volný čas jinak než v dobách minulých. Za první republiky se lidé stěhovali na letní byty. Ty ovšem byly po bolševickém puči v únoru 1948 znárodněny, aby sloužily podstatně jiným účelům. Zvyk je však železná košile jenže kam odjet na letní byt? Ty krásné opuštěné roubenky na severu Čech či statky na Šumavě byly v padesátých letech k mání za babku - a tak vlastně vznikl "fenomén" českého chalupáře. Za normalizace se pak z chalup a chat rychle stávají "azylové domy": režim postavil ploty kolem země, lidé si je postavili kolem svého volného času před režimem. A to je možná jeden z hlavních důvodů, proč je pouto k chataření a chalupaření u nás tak silné. Nic není dokonalé Protože druhé domovy vznikaly s velkou láskou a byly pro miliony lidí vnitřním útočištěm, je možná na místě zamhouřit oko nad směsicí stylů a materiálů, z nichž byly vybudovány. Vždyť nebylo z čeho stavět, všechno se dělalo "na koleně". Ostatně jeden významný americký architekt prohlásil, že spontánně vystavěné chaty jsou největším unikátem na českém území. Architektonicky jsou prý mnohem zajímavější než všechny tradiční památky a zasloužily by si být zapsány do seznamu UNESCO.Téměř 700 000 rekreačních objektů - to je číslo, které uvádějí statistiky. Nikde jinde na světě nenajdete tolik chat a chalup, připadajících na jednoho obyvatele, jako právě v České republiceMají budousnost?Je před námi patrně doba, kdy se dvojí bydlení stane neekonomickým. Páteční doprava je už teď k zešílení, a proč mít dvě pračky, dvě ledničky, dvě televize? Velkou vzácností se navíc stávají čas a pozemky. To možná povede k tomu, že vzhled i funkce chat a chalup se promění a stane se z nich trvalé bydlení. Ale kdo ví. Český chalupář je velmi svébytný a nevyzpytatelný tvor. Bez jeho lásky a šikovných rukou by však už nyní tisíce chaloupek dávno neexistovaly. A tak díky za jejich záchranu ... Kuchyně v bílém? Proč ne? Vždyť z ní doslova dýchá pravá venkovská atmosféra! Tu ještě umocňují dvířka se záclonkou a tradičně tvarované úchytky . V současnosti už chalupy a chaty zdaleka nejsou výrazem silné potřeby seberealizace svého majitele a tvůrce. Konečně mohou sloužit svému skutečnému účelu - odpočinku. Zahrada Chalupa: Hodně lidí se nyní snaží, aby jim zahrada dala co nejmíň práce. Zeleninové zahrádky mizí, mrkev si přece koupíme v hypermarketu, za tu dřinu to nestojí. Trávník, keře, trvalky - to je současný trend. Na druhé straně ale není dobré svému trávníku otročit - vždyť nějaká ta pampeliška je tu a tam docela hezká. A soustavný řev sekačky taky nikomu radost nedělá. Co se týče rostlin, k chalupě patří tradice - růže, lípa, heřmánek. Exotické květiny, túje a další experimenty se k roubence nehodí. Chata: Podoba zahrady by měla být úměrná vzhledu chaty. V tomto případě se nemusíte držet folklorních prvků, můžete si dovolit víc experimentů i volnější výběr rostlin. Bazén Chalupa: Dřívější hospodář ve vašem stavení se starával o prasátko a stračenu v chlívku. Koupání? Leda tak v sobotu v neckách ... Ne, to rozhodně není důvod, abyste dětem nedopřáli letní cachtání. Snažte se však bazén umístit citlivě a opticky ho pokud možno od tradičního stavení odstínit - rostlinami, pergolou apod. Chata: Tady může být bazén naopak jedním z výrazných prvků, které se podíleejí na celkovém vzhledu pozemku s chatou. Půda, stodola, chlívek Ve svépomocí postavených chatičkách se samozřejmě s takovýmito prostorami nepočítalo, zato u mnohých chalup dnes možná dojdou nového uplatnění. Vždyť děti rostou, na chalupu přijíždějí přátelé s rodinami a vy možná uvažujete o rozšíření obytného prostoru. K rekonstrukci přistupujte citlivě a v tom nejlepším významu po česku. Zachovejte typické prvky - obnažené trámy, klenby. Pozor na střešní okna: v půdních pokojíčcích bývá vedro, a proto, pokud je to možné, dejte přednost arkýři. Ten přece jen lépe odkloní sluneční paprsky a umožní lepší větrání. Chata: Sem se většinou odkládaly věci, které dosloužily v městské domácnosti. Toužíte něco změnit? Začněte tříděním: tohle dobře slouží, to si necháme, tohle se vyhodí. Pryč se sentimentem, zarytí ulpívači (samozřejmě, že jsou to většinou muži, že?) vám sice likvidaci starého nábytku budou usilovně rozmlouvat, ale nedejte se! Uvidíte, jak se celá chata bez starých krámů rozjasní. Potom přijdou na řadu barvy: Zatímco v jihočeském stavení ve stylu lidového baroka by měly stěny zůstat za každou cenu bílé, v chatě ze sedmdesátých let je to něco úplně jiného. Vůbec jim neuškodí pastelové barvy, a pokud vše dotáhnete barevně ladícím textilem, bude i místnost vybavená starším gaučem a křesílky po tetě vypadat skvěle! Chalupa: Tady si můžete dopřát dobrodružství ve vetešnictvích, bazarech i v obchodech antik. Nakupte staré nádobí, nábytek. V "sekáčích" pořiďte vyšívané ubrusy a kytičkované záclony - k chalupě se to hodí. Ale pozor, všechno by mělo plnit svou funkci. Pokud předměty jenom vystavíte, odsoudíte chalupu do role pouhého skanzenu. Pěkný koutek vedle vchodových dveří se dá snadno vytvořit pomocí kovového žebříku opřeného o zeď. Stačí ho jen nově natřít a osadit květináči s kvetoucími rostlinami.

folder_openPřiřazené štítky

Jak naložit s časem, aby nás nepřeválcoval? Někdy stačí jen papír a tužka

access_time04.únor 2020personRadka Eliášková

ProkrastinaceČas je abstraktní veličina, na kterou rádi svádíme svoji neschopnost dělat věci efektivně. Času máme totiž všichni stejně, nejde ho zastavit ani natáhnout. Jen záleží na tom, jak ho využijeme a co jsme schopni oželet. Takzvaný time management se stále více stává žádaným manuálem, jak naložit s vlastním životem. Takže jak se vypořádat s časem, který nám byl dán?Papír a tužka, když panikařímeStihnout salvu nejrůznějších povinností, které se na nás valí ze všech stran celý pracovní týden, nemusí být hračka. Zvlášť pokud se necháme strhnout okolnostmi a podléháme panice. Já když mám pocit, že nic nestíhám, přestanu se snažit, nepracuji a pouštím si videa na Youtube. Děláte to samé? Pokud ano, nezvládáte „manažovat“ svůj čas a prokrastinujete. Na pomoc přichází staří známí, na které se dnes dost zapomíná – papír a tužka!Napište si, co všechno vás čeká a je nutné udělat dnes a co počká do zítřka. Řeč je o takzvaném „to-do listu“. Podle priority si můžete úkoly podtrhávat odlišnými barvami – červenou urgentní povinnosti  a modrou věci, co mohou počkat na později. Jak se říká, co je psáno, to je dáno. Priority se najednou zhmotní a snáze se rozhodujeme, co udělat dřív. A jakmile splníme jednu povinnost, můžeme si ji odškrnout a cítit úlevu.Nejdřív jedno a pak druhé aneb koncentracePatříte-li k běžným kancelářským pracovníkům, asi to znáte. Pípne vám e-mail a vy se hned chcete podívat, kdo a co vám píše. Přerušíte všechno, co jste doposud dělali, a podíváte se. A najednou vás to myšlenkami přenese jinam, začnete se zabývat jinou činností a k rozdělanému už se nevrátíte. Typický scénář. Tady přichází na řadu vůle a sebeovládání.Jestli máte něco rozdělaného, e-maily ignorujte a vypněte si zvuk. To je jediná cesta k tomu mít věci včas hotové a nemrhat minutami, možná i hodinami nad poštou, která určitě snese odklad. Odbíhat od rozdělaného nic nepřináší, jen zabředávání do činností, které často ani nebývají denní prioritou.Delegování ulevíDelegování v práci je jedním z nástrojů, jak ušetřit čas. Někteří ale předávají úkoly ostatním neradi, protože to zkrátka neumí. Nalijme si čistého vína. Možná to ani umět nechtějí. Třeba nemáte chuť vysvětlovat jiným, jak potřebujete, aby projekt, článek, plán či prezentace vypadaly. Jenže tak se nikdy nezbavíte chorobného nedostatku času. Jasně určete, co po svém podřízeném či kolegovi vyžadujete. Řekněte, jak to děláte vy, prozraďte své know-how, definujte, jakých výsledků má dotyčný dosáhnout. Samozřejmě je to risk. Možná máte pocit, že sami byste úkol zvládli lépe. Ale za jakou cenu? Volný čas si zpátky nekoupíte. Perfekcionismus si šetřete pro jiné příležitosti.Přizpůsobme úkoly svým biorytmůmÚspěch či neúspěch v časném plnění denních činností tkví v naší výkonnostní křivce. Někdo je efektivnější ráno a dopoledne, jiný odpoledne nebo večer. Skřivani jsou bdělejší do oběda, u nich je lepší plánovat si důležité a náročné úkoly právě na tuto dobu. Zase jinak si musí aktivity naplánovat sovy, které umí efektivně řešit úkoly v noci. Rutinní záležitosti a administrativu vyřizujte ve svůj „slabší“ čas, kdy jde pomyslná křivka výkonnosti dolů. Jednoduše: poslouchejte své tělo.Lamentujme nad těžkým údělem co nejkratší dobuNejvětším nepřítelem disciplíny je sebelítost. Bez mučení přiznávám, že i mě někdy přepadá a ráno si stěžuji sama sobě, jak těžké a nepříjemné úkoly mě čekají. Jak se mi nechce a nezvládnu to, důvodů si můžu najít vždycky hodně. Je to však jen iluze, která mě třeba na počátku pracovního týdne paralyzuje i na víc než hodinu, za kterou jsem už mohla mít za sebou spoustu práce. Mám ráda úsloví, že kdo nechce, hledá důvody, a kdo chce, hledá způsoby. Profík se neohlíží kolem sebe, ale rovnou hledá cestu, jak něco splnit a dokončit. Nelamentuje.Správné rozvržení činností je o změně myšlení. Nemáte-li náladu, nehnípejte se v tom a prostě konejte. Stačí udělat první krok. Zapnout skype, otevřít e-mail, vytočit číslo na mobilu. Brzy člověk zjistí, že co se zdálo nepřekonatelné, je ve skutečnosti lehké jako facka. Stačí zkrátit dobu mezi „nechce se mi“  a „jdu do toho“  na minimum.

folder_openPřiřazené štítky

Rakovina

access_time06.únor 2020personRadka Eliášková

 Noviny hlásí blížící se vítězství nad nebezpečnou chorobou, ale je triumf už skutečně tak blízko? Rakovina versus lidstvo.Stopy po zhoubných nádorech najdeme ve zbytcích kostry dinosaura i na obrazech starých civilizací. Rakovině se nevyhnuli lidé žijící v době kamenné ani starověcí Egypťané, v jejichž mumiích našli archeologové tumory močového měchýře a kostí. Na začátku sedmnáctého století se obávaná nemoc stala jednou z nejčastějších příčin úmrtí a na konci devatenáctého už pomyslnému žebříčku suverénně kralovala. Začátkem 21. století se podle stále jásavějších titulků v novinách zdá, jako by konečné zúčtování s chorobou bylo otázkou měsíců, maximálně roků. Co je na tom pravdy?Za svůj název vděčí rakovina slavnému lékaři starověkého Řecka Hippokratovi, který zhoubné nádory označil slovem karkinóma podle řeckého karkinos, což stejně jako latinské cancer znamená rak. Původ v živočišné říši má i výraz onkologie, označující vědecký a medicínský obor, který se zabývá zhoubnými nádory. Onkos je totiž řecky krab. Hippokrates se zřejmě inspiroval tvarem nádorů prsu, jejichž dlouhé výběžky podobné račím nohám pronikají do zdravých tkání.Název rakovina jako obecné označení všech zhoubných tumorů už zůstal, i když část z nich nepřipomíná raka ani vzdáleně. Zrádná mutace Do čela nemocí, na které umírá nejvíc lidí, pomohlo rakovině postupné prodlužování lidského života. Na počátku nádorového onemocnění je totiž mutace - změna v genetické informaci buňky. Během života se v lidském těle vytvoří různých buněk asi deset bilionů. To je dost velké číslo na to, aby v některé z nich dřív nebo později došlo k náhodné změně DNA, čímž se změní i instrukce pro její růst a dělení. Mutace nejsou nijak výjimečné, vznikají díky nim nové druhy zvířat či rostlin. Naneštěstí ale mohou mít i negativní důsledky a z buňky se vyvine nádor.Onkolog Jan Žaloudík to nedávno výstižně popsal v rozhovoru pro MF Dnes: „S rakovinou je to jako s počítačovým programem, v němž - když se používá pořád dokola - může nastat chyba. Kdybychom všichni žili sto padesát let, s velkou pravděpodobností zemřeme na rakovinu.“Jak se z normální buňky stane buňka nádorová, medicína zatím přesně neví. Jisté je jen to, že na vzniku rakoviny mají svůj podíl takzvané karcinogenní látky.První z nich popsal už před dvěma sty lety londýnský chirurg Percival Pott, když si všiml, že rakovina šourku se častěji vyskytuje u kominíků, kteří jsou vystaveni nadměrnému působení kouřových zplodin. Dnes známe už kolem tří tisíc karcinogenních látek a jejich seznam podle všeho stále není konečný. Patří sem různé chemikálie, viry, v nehmotné podobě i radioaktivní nebo sluneční záření. Jsou ve vzduchu, ve vodě, v půdě, v tabákovém kouři, v uzenkách opékaných nad ohněm, v tvrdém alkoholu i ve zplodinách spalovacích motorů.Nemoc opředená mýtem.Přestože vztah rakovina rovná se ortel smrti už dávno neplatí, chorobu stále provází děsivý mýtus nevyléčitelnosti. Většina pacientů totiž donedávna umírala ve velkých bolestech, své udělaly i nepříjemné vedlejší účinky ozařování a chemoterapie. Přitom například u některých nádorů varlat či u ženského choriokarcinomu je dnes šance na vyléčení více než devadesáti procentní.Lékařům se daří i při léčbě dětských tumorů, dobré vyhlídky mají i pacienti s nejběžnějšími nádory prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, pokud ovšem přijdou včas. Naopak u pokročilého stádia rakoviny slinivky břišní, žaludku, jícnu, ledvin, jater či u nádorů mozku není šance na uzdravení příliš velká. Strachu z rakoviny dokáží obratně využít i média. Zprávami o vývoji nových léků nebo o léčebných postupech se to v novinách jen hemží, často na první stránce.Po každé takové zprávě zavalí lékaře vlna telefonátů ze strany pacientů a jejich příbuzných. Potíž článků o „léku proti rakovině“ se totiž skrývá v tom, že hlavní informace – tedy proti kterému konkrétnímu nádoru má lék zabírat a za jak dlouho by se mohl dostat k nemocným – bývá skromně přikrčena kdesi uprostřed textu. „Lidé si obvykle pod pojmem rakovina představují jednu jedinou chorobu. Neuvědomují si, že stejně jako mezi infekční nemoci nepatří jen spalničky, skrývá se i pod tímto pojmem mnoho různých nádorových onemocnění, která mají rozdílný průběh a rozdílným způsobem se i léčí,“ vysvětluje Luboš Petruželka, přednosta Ústavu radiační onkologie Nemocnice Na Bulovce a přednosta Onkologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.Mediální šlágr Jen během dvou namátkou vybraných lednových dnů se v našich nejčtenějších denících objevily hned tři zprávy, které pod titulky „Virus rýmy může podle vědců vyléčit kožní nádor“, „V Číně úspěšně vyzkoušeli nový genový lék proti rakovině“ a „Izraelští výzkumníci zastavili laboratorně rakovinu střeva“ hlásily blížící se vítězství nad obávanou hrozbou. Jenže skutečnost přece jen tak jásavá není – výzkum sice kráčí vpřed, ale vyhráno ještě zdaleka nemáme.  

folder_openPřiřazené štítky

Jak (ne)nakupovat online

access_time12.únor 2020personRadka Eliášková

Nakupovat tzv. na síti je dnes nejen módní, ale mnohdy to šetří čas, který byste jinak ztratili procházením obchodů a prodíráním se k tomu nejlepšímu kousku. Výhod, které nabízí nakupování online, je hned několik. Od zmíněné úspory času až po možnost nechat si přivézt originální kousek klidně až z Číny. Na paměti je třeba mít i nevýhody a úskalí internetového prodeje. Pro a proti sítiU internetového nákupu se nemusíte nechat omezovat „otevírací dobou“ či pracovními dny. Nakoupit můžete kdykoli se vám to hodí, ihned vidíte cenu, popis a složení a pokud jste častými návštěvníky internetových obchodů, neunikne vám ani akční nabídka či slevové akce. Pokud toužíte po nějakém kousku oděvu, musíte počítat s tím, že ne všechno vám tzv. sedne. Každá oděvní společnost používá jiné číslování velikostí, a ne vše, co na modelce vypadá dobře, sedne i vám. Stejně tak si na síti nemůžete na oděv sáhnout. V případě, že nebudete se zbožím spokojeni, máte podle Občanského zákoníku právo odstoupit od smlouvy. Jako zákazník, který pořídil zboží na dálku, můžete do 14 dní od převzetí plnění od smlouvy odstoupit a máte nárok na vrácení částky.  Jak platitMožností, jak částku za zboží uhradit, je hned několik. První z nich je platba na dobírku, kdy je však potřeba počítat s navýšením ceny o poplatek za zaslání zboží. Platební karta na druhé straně je méně bezpečná varianta, některé internetové servery proto doporučují platbu provádět přes zabezpečené protokoly začínající https://. Internetové bankovnictví pomocí GSM banking nebo Telebanking je další možností platby, která probíhá v samotném systému banky, a je proto bezpečnější. Bankovní převod je také dobrým způsobem úhrady. Poté, co odešlete požadovanou částku na účet prodejce, obdržíte zboží do několika dní poštou. Pro konzervativnější typy se stále nabízí možnost zaslání faktury spolu ze zbožím na vaši adresu. Online aukce a tři její plusyV našich končinách existují celkem čtyři hlavní aukční servery (aukro.cz, odklepnuto.cz, ikup.cz a ebum.cz, mnohem známější je možná mezinárodní Ebay). Oproti klasickým obchodům mají aukce tu výhodu, že na nich seženete úplně všechno od céček až po nejnovější CD populárních zpěváků. Pokud máte chuť se aukce zúčastnit, musíte se zaregistrovat (zdarma) do dané aukce a pak už jen nabízíte cenu a čekáte, jestli vás někdo „přehodí“. Při registraci na českých serverech zadáváte běžné údaje – jméno, email, bydliště, ebay po vás např. vyžaduje jako jeden z identifikačních znaků a i číslo kreditní karty.  Na českých serverech je vyvolávací cena 1 koruna a přihodit vždy musíte minimálně stejnou částku. Aukce probíhají od jednoho dne až do dvou týdnů a nejvyšší nabídka přirozeně vyhrává. Mezi hlavní přednosti internetové aukce patří obrovský výběr zboží, a to nejen momentálně moderního, ale i několik let starého. Dále pak snadné vyhledávání zboží a přehlednost stránek, v neposlední řadě komunikace s prodejcem, který ve většině případech komunikuje obratem a s vidinou prodeje se snaží zodpovědět všechny vaše dotazy. Naopak se připravte na to, že o zboží budete muset doslova bojovat, pokud bude více zájemců, tak kontrola ceny výrobků tak bude na denním pořádku. Vyhrát může jen jeden.     Online je všechno i potravinyNení ojedinělé, že se dnes nakupují i potraviny online, které vám doručí domů do 24 hodin a při větším objemu nákupů máte dovoz zdarma. Seznam potravin můžete poslat emailem anebo zavolat přímo operátorovi. Pokud se rozhodnete pro email, nezapomeňte napsat seznam věcí podrobně. Nestačí napsat čtyři papriky, je vhodné napsat jejich barvu, přiblížit velikost, popř. cenový limit. A co je nejčastěji nakupuje online? Na serveru nabízejícím nákup potravin a nápojů online gigapult.cz jsou neprodávanějšími výrobky - loupaná pohanka (500g za 63Kč), Fragolino šumivé jahodové (0,75l za 95Kč), Red Bull Sugarfree (250mo za 37Kč) anebo Napoletana Panzani ( 425g za 64Kč). Internet vám ušetří stovky korunNakupovat letenky na internetu je dnes každodenní záležitostí. A není tajemstvím, že právě letenky zakoupené touto cestou, jsou o stovky korun levnější. Je to pochopitelné, celou rezervaci si děláte sami, takže operátoři, kteří by vám jinak všechno zadávali do počítače, se mohou věnovat jiným věcem. Opět tedy ušetříte, a to nejen cestu do cestovní kanceláře, ale i čas, který byste ztratili čekáním na volného operátora, ale i nějakou tu stovku. Platit online letenku je možné platební kartou, anebo si ji můžete přijít vyzvednout a zaplatit v hotovosti v kamenném obchodě prodejce. Stále více lidí si nakupuje online i zájezdy, protože je to po mnoha stránkách pohodlné.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz bod číslo

Bradavice – problém nejen estetický

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

S bradavicemi se během života setká snad každý z nás. Jde o nezhoubný výrůstek na kůži, který má virový původ a snadno se přenáší. Pro svého nositele však představuje problém nejen kosmetický. Jak se proti bradavicím bránit a když už se staneme jejich majiteli, jak se jich účinně zbavit?Odkud se vzaly?Bradavice jsou nezhoubným výrůstkem na kůži, který má původ v papilomaviru HPV. Tento vir způsobuje nadměrný růst právě rohových buněk. Bradavice se mohou objevit prakticky kdekoli na těle, nejčastěji se s nimi setkáváme na rukou, nohou či v obličeji. Bradavice jsou lehce přenosným onemocněním – přenášejí se dotykem, do podkoží se mohou dostat malou rankou.  Nejčastěji k nákaze dochází při návštěvě veřejných koupališť a bazénů nebo dalších míst, kde je vysoká vlhkost a lidé se zde pohybují bosky.  To znamená např. i v šatnách či tělocvičnách. Nákazou jsou nejvíce ohroženi mladí lidé, děti a  dále také jedinci se sníženou imunitou.Jak se bránit Neznamená to však, že se musíme úplně vzdát návštěv bazénů a koupališť. Jde spíše o dodržování několika pravidel. Ve všech výše uvedených prostorách je vhodné používat speciální obuv, nechodit naboso a vyhýbat se kontaktu s nakaženými jedinci. Je jasné, že poslední bod ani tak nezáleží na nás, ale na ohleduplnosti a vlastní zodpovědnosti ostatních.Způsoby léčbyPokud objevíme bradavice, měli bychom zamířit ke kožnímu lékaři, který navrhne vhodný způsob léčby. Těch je hned několik, vybírají se  podle rozsahu onemocnění. Bradavice můžeme léčit pomocí léčiv, která obsahují aktivní látky ničící chorobně množící se buňky. Další možností je využít kapalný dusík a bradavic se zbavit pomocí lokálního zmrazení, následně jsou odstraněny. Využít se dá také léčba za pomoci přírodních látek – proti bradavicím příznivě působí např. šťáva z vlaštovičníku. V lékárně se dají koupit i speciální náplasti na bradavice, jejichž pravidelnou aplikací bychom měli docílit toho, že bradavice vypadne. V lékárnách jsou k dostání i další přípravky – některé se snaží suplovat lékařské zmrazení (bradavičník) jiné spoléhají spíše změkčování a zpomalování růstu (cibulová mast).Když dostane příležitost přírodaJak už bylo uvedeno, na bradavice se dá vyzrát i „přírodní cestou“. Na trhu je k dispozici celá řada výrobků, které proti bradavicím bojují právě pomocí přírodních výtažků.  Osvědčily se např. produkty s výtažkem ze včelích produktů. Využijeme propolis, který na špičce lžičky krátce nahřejeme a poté jej „přilepíme“ na bradavici. Postup opakujeme až do doby, než se nám podaří bradavici vyloupnout. Stejnou službu poskytnou i propolisové kapky, také aplikujeme do doby až se bradavice sama zatáhne a vypadne. Důležité je, nepoužívat zbytečně násilí, bradavice nevystříhávat, nebo nevyřezávat. Hrozí totiž nebezpečí krvácení, infekce. Navíc obvykle tímto způsobem neodstraníme celou bradavici a ta tak vyroste znova.Jak na bradavice „podomácku“Pokud se vám nechce utrácet v lékárně za zázračné masti nebo s podobnými výrobky nemáme dobrou zkušenost, nabízí se řada „babských rad“, jak s bradavicemi zatočit. Často se doporučovala šťáva z vlaštovičníku. V tomto případě bychom si měli dát pozor, protože tato šťáva je svým způsobem jedovatá. Jsou ale i jiné možnosti. Doporučuje se používat rozetřený česnek – potíráme bradavice tři krát denně. Využít se dá také citrónová šťáva, kterou bradavice také pravidelně „zaléváme“. Na bradavice prý také určitě zabírá vnitřek banánové slupky. Doporučuje se přikládat na postižená místa hned po koupeli.

folder_openPřiřazené štítky

Báječná reflexní masáž nohou

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

Chodidlo je obrazem tělaNa chodidle každého člověka se nachází množství větších i menších plošek a bodů, které jsou nervovými reflexy propojeny s určitou částí těla nebo s určitým orgánem. Tyto plošky najdeme i na dlaních nebo v uchu. Každá část těla má na chodidle svůj zmenšený obraz a ploska nohy, nárt, prsty, pata a okolí kotníků jsou jakýmsi systémem "tlačítek", které když stiskneme, zazvoní to na druhém konci drátu, neboť signál putuje po nervových spojeních přímo do orgánu nebo části těla, na kterou chceme působit.Body se mačkají palcem, kolmo do tkáně, s tempem přibližně 1 zmačknutí za 1-2 sekundy. Zmáčknutí může být zpočátku nepříjemné až bolestivé. Nejcitlivějším bodem je promítnutí stydké kosti, kterákoliv bolest i z poloviny silná jako tato značí v těle problém. Nadměrná bolestivost nám napovídá, že daný orgán či část těla nejsou úplně v pořádku a je potřeba jej masáží energeticky vyvážit a posílit. Pokud se však jedná o tak silnou bolest, že i lehký tlak nebo pouhý dotek působí nesnesitelnou bolest, je lépe plošku pouze hladit. Extrémní citlivost může znamenat, že v orgánu je třeba akutní zánět, proto jej spíše hlazením tlumíme. Stejně tak v těhotenství masírujeme jemněji, zejména oblast paty a kotníku, která ovlivňuje pánev a orgány v ní uložené. Naopak, neocenitelnou pomocí pro ženu v době těhotenství bude reflexní masáž páteře, orgánů látkové výměny a reflexní lymfatická masáž. Pokud budeme masáž provozovat pravidelně, nejlépe i několikerým zmáčknutím za den, stane se příjemnou a uvolňující. Masírování není vždy a priori nepříjemné, ba naopak, některé ženy mluví přímo o orgastických zážitcích.Masáž dostupná všemReflexní masáž chodidel je dobrá preventivní a léčebná metod. Samozřejmě je nejpříjemnější a nejúčinnější od odborníka, ale po nastudování základních technik ji mohou provádět i členové domácnosti nebo člověk sám sobě. Správným provedením může okamžitě ulevit od akutní bolesti nebo potíže. Provádí-li se pravidelně několikrát denně, může pomoci i při dlouhodobých chronických onemocněních, kdy klasická léčba nezabírá. Je vhodná i tam, kde organismus je přetížen dlouhodobým užíváním léků (alergie, dlouhodobá hormonální léčba), nebo když podávat léky nemůžeme, např. u malých dětí, těhotných žen nebo když organismus léky nesnáší. Lze ji použít pro všechny věkové kategorie, u kojenců i u lidí velmi pokročilého věku, v případě běžných i těžkých onemocnění, u tělesně postižených i u lidí dlouhodobě upoutaných na lůžko.Chodidlo jako lidský plodLidské tělo se na chodidlo promítá v tzv. embryonální poloze. Podobá se tedy poloze plodu v těle matky – jako by člověk byl schoulený a měl všechny končetiny skrčené a přitisknuté k tělu. Obecně se dá říci, že to, co je v těle na pravé straně se promítne na pravé noze a levá strana tedy na levé noze. Reflexní plošky jater, žlučníku, slepého střeva, části tlustého střeva po příčný tračník a hlava slinivky břišní jsou umístěny na pravé noze, naopak slezinu, ocas slinivky břišní, druhou část tlustého střeva až po konečník najdeme na levé noze. Párové orgány (ledviny, oči, uši, paže, kolena) jsou umístěny každý na jedné noze s tím, že u párových orgánů funguje někdy i křížový efekt. Orgány umístěné ve středu těla (žaludek, močový měchýř, srdce) se promítají na obě nohy, můžeme je tedy masírovat jak na pravé tak i na levé noze, nejlépe na obou.Rozložení na noze pak vypadá následovně:Hlava a všechny její části (oči, uši, dutiny, zuby) – na palci a ostatních prstechPřední část těla (zejména žebra, plíce, prsy) – najdeme je na nártuPánev – odpovídá oblast paty a kotníkuDůležité orgány (jako játra, ledviny, slinivka břišní, slezina, střeva) – střední část plosky, přibližně tam, kde je kůže bíláslepé střevo, žlučník -lze ovlivňovat také shora ze strany nártuUniverzální bodyPokud se rozhodneme pro masáž doma, je dobré si pro začátek zapamatovat dva důležité body, které mají široké použití a je tedy možné masírovat je vždy, když se objeví nějaká potíž nebo nemoc (akutní i chronický problém, špatná funkce nějakého orgánu, slabost, nevolnost, nespavost, bolest hlavy, ekzém, alergie, nachlazení, chřipka, duševní neklid). Je to bod C, umístěný na nártu levé nohy v blízkosti kosti patní. Leží na přímce spojující hrbolek patní kůstky a vrchol hlavního kloubu palce, kousek před patní kůstkou. Na hřbetu levé ruky ho najdeme v blízkosti spojení 4. a 5. záprstní kůstky. V obou případech jej bezpečně poznáme podle toho, že jde o velmi citlivé místo. Bod C harmonizuje celý organismus, vyvažuje činnost pravé a levé mozkové hemisféry a působí příznivě na látkovou výměnu.Druhým důležitým univerzálním bodem je reflexní bod brzlíku, označovaný jako Br. Tento bod podporuje a zlepšuje funkci imunitního systému, je tedy dobré použít ho při jakémkoli oslabení organismu, při nachlazení, chřipce, onemocnění dýchacích cest a všude tam, kde je třeba zmobilizovat obranné funkce organismu. Ale nejen to, brzlík je vhodné mačkat spolu s bodem C vesměs při jakýchkoli potížích, neboť ovlivňuje vylučování hormonů a tím prakticky všechny funkce organismu. Jeho mačkání přináší okamžitou úlevu.Síla dotykuPřed každou masáží je potřeba nohy pohladit a zahřát a otevřít tak toky energie. Dotyk je významný prostředek k vyjádření pocitů a prohlubování citových vazeb. Proto bude mít tato masáž velmi pozitivní význam především mezi členy rodiny. Na nohy bohužel často zapomínáme, přitom dostávají každý den pořádně zabrat. Myslete na sebe a taky na své blízké, kterým touto masáží uděláte jistě nesmírnou radost. 

folder_openPřiřazené štítky

Melanom

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Nemilosrdné slunce rozdává rány Ačkoliv je maligní melanom poměrně vzácným typem kožní rakoviny, v České republice na něj ročně onemocní 1 200 lidí a zhruba 300 jich dokonce umírá. Za posledních třicet let stoupl počet zjištěných melanomů čtyřikrát a tvoří tak více než pětinu ze všech forem nádorových onemocnění u nás vůbec. Poměr onemocnění mužů a žen je blízký - 1:1. Prvním příznakem vznikajícího nádoru je obvykle změna tvaru, velikosti, barvy a povrchu pihy. Většina z nich má černé a nebo černomodré zbarvení a může vypadat jako abnormální mateřské znaménko. Varovným signálem může být i změna pocitů, kdy dochází k občasnému svědění kůže v místě onemocnění.Jak přiznávají kožní lékaři, nádor vzniká zejména při nadměrném vystavování pokožky slunečnímu záření bez ochranných opalovacích krémů. Dermatologové varují nejenom před letním opalováním, ale poukazují zároveň na rizikovost jarního i zimního nechráněného slunění. Ultrafialové záření je zvyšováno při sněhové pokrývce, a tak ani „blahodárné“ účinky slunce při našem pobytu na horách nemusejí zůstat bez následků. Určitou naději pacientům nyní slibuje nejnovější poznatek australských vědců, kteří přednedávnem zjistili, že při léčbě kožní rakoviny bude možné použít virus rýmy. Australané jsou přitom nejohroženějšími obyvateli planety, a to jak díky intenzivnímu záření na jejich kontinentu, tak i světlosti kůže zdejších obyvatel. Relativně často je melanon diagnostikován i na západě. V Americe se například za posledních dvacet let zdvojnásobil počet lidí, kteří onemocněli maligním melanomem. O zákeřném kožním onemocnění jsme si povídali s primářkou II. kožní kliniky v Praze 2 Ivanou Krajsovou, která stojí v čele melanomové poradny, do níž dojíždějí a léčí se i pacienti ze Středočeského kraje: „Naše poradna, nebo chcete-li dermatoonkologická ambulance, je centrem pro prevenci, diagnostiku a léčbu kožních nádorů. Věnujeme se jednak melanomovým kožním nádorům, to znamená problematice mateřských znamének, ale i všem dalším zhoubným kožním novotvarům a přednádorovým stavům kůže a lymfomů.“Kdo vůbec tvoří takové melanomové centrum?Vedle dermatologa, který diagnostikuje nádor, je to například klinický onkolog, do jehož kompetence spadá případná další léčba, jako je ozařování či chemoterapie. Nechybí zde ani chirurg. V současné době je v léčbě melanomu nový trend - vyšetřování sentinelové uzliny, které je prováděno právě na chirurgické klinice. Kromě těchto specialistů k nám podle potřeby docházejí samozřejmě i další kolegové.Hovoříte o vyšetření sentinelové uzliny. O co se jedná?Sentinelová uzlina je první uzlina, která sbírá mízu z místa kožního nádoru. Zjednodušeně řečeno - předpokládá se, že pokud se nádor v těle rozšířil a zakládal metastáze, zachytily se v ní všechny nádorové buňky. Vyšetření této uzliny nám tak určí, zda se jedná o začínající, a nebo pokročilý nádor. Kde všude se melanom může objevit?Kdekoliv na kůži, ale jsou místa, kde se přeci jenom objevuje o něco častěji. U mužů středního věku je to na zádech a u žen naopak na dolních končetinách. Ve vyšším věku se k tomu přidává obličejová část. Výjimkou nejsou ani dlaně, chodidla a nebo části pod nehty. Melanom není už zdaleka jen ryze kožní záležitostí, ale může se objevit i v očích, což je relativně častá lokalizace. V neposlední řadě postihuje i sliznice v ústech a nosu.Vaše poradna slouží nejenom Pražanům a obyvatelům našeho regionu, ale v čekárně jsou vidět lidé i z jiných míst republiky. Kolik pacientů evidujete?Fungujeme jako specializované pracoviště jednak pro Pražany, kterým vedle nás poskytují péči i některá další podobná zařízení, tak i obyvatele Středočeského kraje, pro něž jsme naopak jediným takovým pracovištěm. Jsme však přístupni i ostatním pacientům z nejrůznějších míst republiky. Když si vezmete, že každý rok diagnostikujeme až sto padesát nových případů, evidence našich pacientů jde do tisíců. Sneseme v tomto ohledu srovnání už s velkými evropskými centry.Tato statistika svědčí o velkém nárůstu onemocnění. Čím je způsoben?Nárůst tohoto nádorového onemocnění je skutečně obrovský a zaznamenává se prakticky od počátku padesátých let. Osobně se problematice melanomu věnuji přes dvacet let. V naší republice se v osmdesátých letech toto nádorové onemocnění vyskytovalo ve čtyřech případech na sto tisíc obyvatel. Dnes je to už něco málo přes dvanáct pacientů! Obecně se to srovnává s nárůstem plicních nádorů u žen. Přičítá se to především změně životního stylu. Příkladem si můžeme vzít filmy pro pamětníky, v nichž vidíme defilovat naše předky po plážích. K jejich úborům, kterými se chránili, patřily zcela běžně kalhoty a košile i klobouky. My naopak často navštěvujeme nudistické pláže.Melanom může vzniknout skutečně jen zvýšenou expozicí ultrafialového světla? Je přeci známo, že se nádor objevuje i na kůži, která je před sluncem chráněna.Ultrafialové záření pravděpodobně nebude jedinou příčinou tohoto závažného onemocnění, ale o jiné zatím mnoho nevíme.Hlavním důvodem je samozřejmě genetická dispozice! Základem potom „zděděný“ typ kůže. Nejvíce ohroženými jsou lidé s velmi světlou kůží, neboť mají nejmenší odolnost proti poškození slunečními paprsky. Riziko výskytu kožních nádorů klesá s intenzitou přirozené pigmentace. Znamená to, že u člověka s takzvaným fototypem kůže číslo 4, který se snadno opaluje a nikdy se nespálí, je předpoklad takového onemocnění o něco nižší. Tím však rozhodně neříkám, že se u nich nádory nevyskytují. Melanom se běžně objevuje i u černochů, které postihuje na dlaních, ploskách chodidel a pod nehty. Zajímavostí je, že je to jediný typ melanomu, který se u nich vyskytuje. To ukazuje na další domněnku o vzniku těchto nádorů - imunosuprese, vyvolané intenzivním sluněním. Melanom potom sice nevzniká výhradně na nechráněných místech, ale díky tomuto slunění dochází k celkovému oslabení organismu, což má za následek jeho nárůst kdekoliv na těle.Dá se i u nás geograficky označit největší výskyt kožních nádorů?Vzhledem k malé rozloze naší země to není možné. Takové označení by bylo zcela umělé a neodpovídalo by skutečnosti.Dříve se hovořilo o lidech ve věku mezi 60 - 70 lety jako o nejrizikovější skupině. Dnes se však uvádí onemocnění již u třicátníků až čtyřicátníků. Ženy onemocňují dokonce už mezi dvaceti až třiceti lety.Obecně začíná platit, že melanom postihuje stále mladší ročníky. V USA jím nejčastěji trpí ženy mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety. A je to zároveň i nejfrekventovanější nádor u žen. Stále je naštěstí vzácný u dětí. Ani pro to nemáme ještě jednoznačné zdůvodnění. Dítě se s melanomem může velmi zřídka narodit. Následuje dlouhé období, kdy se u nich nevyskytuje a objevuje se až po pubertě. Stejně tak je to v zemích s největším výskytem tohoto nádoru, jako je například Austrálie. Co se týče pohlaví, je v současnosti poměr nemocných vyvážený. V minulosti melanomem naopak více trpěly ženy.Může si laik sám diagnostikovat takové kožní onemocnění?Každý, kdo se alespoň trochu věnuje své kůži, snadno na ní objeví jakoukoliv změnu. Pravidlem je, že každé mateřské znaménko dosahuje určité velikosti - v průměru od pěti, maximálně do deseti milimetrů. Potom se již nemění. Melanom se narozdíl od něj stále mění! Jeho ložisko se zvětšuje a tím dostává nepravidelný tvar. Začíná měnit i barvu. Na povrhu se objevuje skvrnitá pigmentace a přibližně v padesáti procentech svědí. Nejedná se o žádné úporné svědění. Sem tam zasvědí. Říká se, že na sebe upozorňuje - dej pozor, něco se děje. V každém případě však platí, že při jakékoliv pochybnosti je třeba navštívit kožního specialistu! Melanom je sice nádor velmi zhoubný, který dokáže metastázovat a umírá se na něj, ale včasným rozpoznáním a chirurgickým odstraněním se pacient může vyléčit.Na vašem pracovišti využíváte přístroj Dermogenius. K čemu slouží?Jedná se o digitální dermatoskop, neboli přístroj pro snímání kožního pigmentového projevu. Jeho program nám umožňuje pozdější vyhodnocení mateřského znaménka, tedy zda se jedná o neškodný útvar a nebo už počínající nádor. I když je Dermogenius dobrým pomocníkem, konečná diagnóza zůstává vždy na lékařích. Jeho úloha je nezastupitelná v tom, že přesně zaznamená stávající znaménka pacienta, což nám usnadňuje přesné porovnání s předchozím stavem. Medicína nemůže v současnosti kromě ozařování, chemoterapie a chirurgických zákroků pacientům nabídnout nic jiného? Naše pracoviště je členem evropské skupiny pro výzkum, a léčbu nádorů a účastníme se proto všech studií v rámci evropského společenství. Z tohoto důvodu jsme byli nedávno zařazeni i do studie k melanomové vakcíně. Jako jediné pracoviště v naší republice jsme už také zahájili léčbu vybraných pacientů. Vakcína bude aplikována čtrnácti stům pacientům v rámci všech zúčastněných zemí s tím, že jejich léčba bude trvat pět let. Během dalších pěti let bude ještě probíhat vyhodnocení celé studie.Výsledky budou známy až po deseti letech?!U melanomů je velmi obtížné hodnotit jakékoliv účinky léčby. Je to způsobeno i tím, že se jedná o nádory s pozdními metastázemi. Hodnotit pětileté přežití u pacientů v tomto případě skutečně nic neznamená. Je to doba, kdy pacient po operaci bez problémů přežívá a metastáze se objeví až třeba po osmi či deseti letech. Čili první objektivní výsledky účinnosti léčby lze učinit opravdu až po deseti letech. Mohou se na zvýšení onemocnění melanomem u nás podepsat loňská tropická vedra?Mohou, ale to poznáme až za dvacet let. U melanomu platí, že krátká a přímá závislost neexistuje. Pro jeho vznik je nejrizikovější spálení kůže v dětství. Melanom se objeví pokaždé až s odstupem několika let.Ani cílená prevence některé z nás neodradí před nadměrným opékáním na slunci. Můžeme se alespoň chránit opalovacími krémy? Nedávno proběhla v médiích informace o tom, že právě ty způsobují vznik kožní rakoviny.Krémy jako takové ji nezpůsobují. Příčinou však může být jejich nesprávné používání. Dám příklad - člověk se světlou kůží sice použije vyšší faktor krému, řekněme od 25 do 30, ale je zároveň na slunci daleko déle. Bez ohledu na fototyp své kůže. Třeba se ani nespálí, ale na jeho kůži dopadne o mnoho více slunečního záření. Druhým důvodem, proč krémy „selhávají“, je jejich vysoký faktor, který lidem umožní být na slunci neúměrně dlouho, aniž by zaznamenali nepříjemné pocity. Potom samozřejmě nastupuje už zmíněná imunosuprese. Současná nabídka ochranných krémů je v našich lékárnách a specializovaných obchodech dostatečná. Nevyplácí se šetřit při jejich nákupech ani ignorovat doporučení výrobců. Je však třeba zároveň říct, že nás ani sebelepší krém neochrání, nezačneme-li se ke svému tělu chovat zodpovědněji. Melanom není jen „letní záležitostí“, a tak je rozhodně opatrnost na místě po celý rok...

folder_openPřiřazené štítky

Alternativní medicína – hypnóza a holotropní dýchání

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

Už samotné slovní spojení alternativní medicína prozrazuje, že jde o postupy, které se zcela neslučují s metodami běžné lékařské praxe. Zatímco na straně jedné stojí věda, v případě alternativní medicína se prosazuje také vliv přírodních látek, velkou roli hraje psychika člověka, sugesce, využívají se také nejrůznější postupy, které mají i mnoha set letou tradici. Kdy se k alternativní medicíně uchylujeme, může nás vyléčit a hlavně – můžeme ji provozovat i sami?Holotropní dýcháníHolotropní dýchání lze zařadit k alternativním léčebným postupům. Na jedné straně jsou oslavovány úspěchy této metody, na straně druhé je nedůvěra a obavy. O co tedy vlastně jde? Holotropní dýchání je terapie, která spočívá v možnosti vyvolání jiných stavů vědomí pomocí intenzivního dýchání nebo také zadržování dechu. V této oblasti se experimentuje už od poloviny minulého století (ačkoli podobné postupy se praktikovaly v podstatě od nepaměti). Pořádají se nejrůznější kurzy a semináře holotropního dýchání, měli bychom mít na paměti, že podobní akce musí vždy vést odborník. Podnikat něco na vlastní pěst je totiž dost riskantní. Při holotropním dýchání se také využívá vlivu hudby. K čemu holotropní dýchání slouží? Vychází se tu z předpokladu, že naše tělo má v sobě ukryté vlastní prostředky léčby a je třeba je pouze najít a hlavně aktivovat. Jde tu tedy o náhled do našeho nitra, o možnost rozvíjet  sebepoznání. Jako negativum uvádějí někteří odborníci fakt, že může dojít k odkrytí vážných psychických problémů, které mohou vyústit v onemocnění.HypnózaSnahu změnit vědomí a poznat se do hloubky jsou staré jako lidstvo samo. Dříve byla hypnóza často využívána jen jako varietní číslo, dnes už se řadí k léčebným metodám i když k těm alternativním. Podle psychologického slovníku je hypnóza schopnost jedince se dokonale soustředit a tudíž dokázat to, co chce. Tato schopnost byla často „zneužívána“ např. v nejrůznějších kouzelnických vystoupeních apod. Ani hypnózu nelze provádět jen tak. Ideálně je samozřejmě terapii podstoupit přítomnosti a za pomoci odborníka. Hypnóza je tak vlastně týmovou prací. Hypnóza je stav hluboké relace, kdy je naše vědomí zostřené. Odborníci však říkají, že to neznamená, že médium (tedy hypnotizovaný) udělá skutečně úplně všechno, není to prý pravda, neuskuteční např. věci, které jsou ve stavu plného vědomí proti jeho přesvědčení. V čem nám vlastně může hypnóza pomoci? Např. snížit naši nadváhu, přestat kouřit či zbavit se úzkostlivých stavů. Hypnóza však není zaručenou léčbou, na každého člověka působí jinak. I když podle údajů odborníků lze hypnotizovat až 90 % lidí. Hodně pomáhá když sám hypnotizovaný člověk věří v úspěch celá akce a takto k ní i přistupuje.  Hypnóza však jen málokdy vypadá jako ve filmech, obvykle vše probíhá trochu méně dramaticky. Hypnóza není spánek, i když laikům to tak může připadat. Navíc ve stavu podobnému tomu hypnotickému se nacházíme celkem běžné – např. těsně před usnutím.V současné době se k alternativní medicíně uchyluje mnoho lidí. Nejen v případech, kdy klasické lékařské postupy neslaví úspěchy, ale také proto, že jde o něco ne zcela běžného a tudíž lákavého. Chce to jen překonat počáteční nedůvěru a především se poradit s odborníky.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Žena, která ví na dotaz bod číslo

Chcete ho vyhodit? Tak jo, ale tak, aby mu to došlo!

access_time29.květen 2019personRedakce

Rady, jak se seznámit píšeme pořád – ale co nastane problém úplně opačný? Prostě – potřebujete se ho zbavit. A to HNED!Možná jste se nějakou dobu milovali. Pak se ale něco stalo a je jedno, jestli v tom visí někdo jiný nebo vám při jeho dalším krknutí po tom, co snědl nakládaný hermelín v česneku, došla síla jakkoli vysvětlovat, že se vám takhle hnusí a rozhodla jste se na tento vztah 100% rezignovat. Prostě už ho nechcete – jenže nemůžete ho setřást. Na jakékoli pokusy o to mu vysvětlit důvody rozchodu odmítá reagovat.Pohoda, jazz!Pokud vám při vaší 150 přednášce na téma Nejsem s tebou šťastná, říká stále dokolečka: „Počkej, beruško, vyřešíme to jindy, teď se chci koukat na zprávy,“ napište mu dopis, nechte ho na stole a odjeďte na víkend k rodičům nebo kamarádce. Ovšem počítejte s tím, že až se vrátíte, nebudete mít dokonale vyklizený byt. Pravděpodobně se bude válet na gauči s dalším hermelínem na klíně a dělat, že se nic neděje a čekat, že vás to, co vám přelítlo přes noc, zase pustí. Buďte statečná! Pokud dopis není na svém místě, určitě si ho minimálně přečetl, zjistil, že to myslíte vážně, celý víkend mu to vrtalo hlavou a teď dělá, že nic, protože je to poloha, která je pro něj v tuto chvíli nejbezpečnější.Hlavně ne domaNež ale začnete hystericky řvát, aby už vypadl, raději řešte všechno v klidu. Mohl by totiž zase nabýt dojmu, že vás někdo naštval a že je to další z hádek, kde se snažíte ventilovat svůj vztek z čehokoli a nebude tomu přikládat jakoukoli větší pozornost.Zkuste ho vytáhnout na místo, kde se necítí tak jistý a kde bude nucený s vámi komunikovat – do baru, na večeři – kamkoli, kde nebude moci utéct k televizi, počítači nebo kamkoli jinam, protože se mu to nechce řešit. Tam budete mít prostor mu všechno říct. Nejspíš se dočkáte jen mlčení, v horším případě přesvědčování, že to vidíte moc černě a že to určitě půjde nějak napravit.Prostor pro sebeHned po tom, co mu vysvětlíte, že váš vztah opravdu nejde sešroubovat jako domeček pro děti, stvrďte svá slova vymezením prostoru. Jednoduše s ním přestaňte sdílet jednu postel, ideálně jednu místnost. Aktivity se snažte nadále rozvrhnout tak, abyste se s ním doma potkala co nejméně a při každém zvednutí telefonu reagujte: „Ahoj, stalo se něco nebo co potřebuješ.“Krok 2: Datum stěhováníPo nějaké době, co vytrváte v tomto módu, se s ním opět na neutrální půdě snažte domluvit na věcech týkajících se majetku, bytu, vlastnických práv aj. Pokud máte společnou hypotéku, spojte se s vaší hypoteční poradkyní a zjistěte si možnosti. Hypotéka lze převést jen na jednoho z partnerů, pokud je bonitní či umořit prodejem bytu. Bydlíte-li v pronájmu, jednodušší a jistější je, když se odstěhujete vy od něj, třebaže slevíte z lokality či nároků na byt. Pokud bydlí on u vás, dejte mu pevné datum, dokdy musí dům opustit. Pakliže ho nebude respektovat, přistupte k radikálnějšímu řešení a to vystěhování jeho. Zabalte mu všechny věci, nechte mu je na chodbě, vyměňte zámky, na účet mu pošlete půlku peněz za společně pořízené věci. I kdybyste si na to měla vzít půjčku. Aspoň budete moci spát s klidný srdcem, že má nějaké peníze na to, aby si pořídil sám své vlastní bydlení a nové věci.Přečkejte dozvukyPo této fázi mohou nastat už jen dvě situace. Buď se budete nepříjemně hádat ať už o peníze nebo majetek anebo budete muset snášet pokusy o návrat – sms, emaily, čekáním před vaší prací, uzurpováním společných známých, ať vás přemluví aj. První varianta vás aspoň utvrdí ve správnosti rozhodnutí – s člověkem, na kterého jste naštvaní se lépe končí obecně. Ta druhá je psychicky náročnější – možná si budete muset zakázat jeho telefonní číslo nebo rovnou nastavit jeho emaily jako spam, aby vám chodily přímo do koše, ale vydržte. I ty nejextrémnější dozvuky ustanou do pár týdnů.

folder_openPřiřazené štítky

Čistě ženské záležitosti – díky bohu za ně!

access_time29.květen 2019personRedakce

Nevím, jak vy, ale já na tu přetechnizovanou dobu zas tolik nenadávám. Ne, že mi usnadňuje život, ale dovoluje mi přežít. Věřím holky, že to máte stejně. Pojďme se trochu pobavit na vlastní účet.Dnešní doba nabízí mnoho pomocníků, kteří nám ulehčují život, jak to jen jde. A proto představa jediného dne bez pračky, myčky, ledničky, žehličky a jiných výdobytků moderní doby v nás vyvolává doslova pocity hysterie. To je ale jen zlomek toho, bez čeho se neobejdeme. Ve skutečnosti jsme závislé i na spoustě dalších věcí.Navigace – bez té nikam nedojedemTo, že ženy nemají příliš dobrý orientační smysl je obecně známá věc. V mapách se orientujeme asi stejně tak, jako muži v nejnovějších módních trendech. Proto navigaci považujeme za jednu z nezbytností, bez kterých by náš život jednoznačně jednoduchý nebyl. Je jedno, zda se jedná o klasickou GPS navigaci nebo navigaci v telefonu, něžná pohlaví zkrátka potřebují někoho, kdo jim vždy a spolehlivě poradí. Přiznejme si to, občas jsme se smyslem pro orientaci natolik na štíru, že navigace je naší jedinou spásou.Xbox – nemusí každý vidět všechnoŽe Xbox hrají jen muži? Omyl. Jeho závislosti propadly i některé ženy, jen se o tom stydí mluvit. Ptáte se, jak je tohle vůbec možné? Důvod, proč jej ženy milují je jasný. Raději si virtálně zacvičí a nebudou se stydět za každý fald, co jim leze z kalhot i za své pohyby, které  jsou nezkoordinované tak moc, že se tomu smějí i malé děti.Sluchátka – utiší jeho stížnosti a chrápáníVnímáme jako fajnové, že byla vynalezena titěrná bezdrátová sluchátka, která distancují posluchače od okolních zvuků. Říkat „ano miláčku, máš pravdu“ a přitom si do uší nenápadně pustit Lanu del Rey, protože jinak byste už jedenáctý den za sebou poslouchala že: ta nová pozice měla být jeho, sousedka je blbá, protože už mu zase stojí na místě, teče mu olej z auta, klesla hodnota koruny, je tu moc uprchlíků, je moc horko, jídlo není dnes nic extra a další věci, které by zbytečně vyprovokovaly hádku, protože už vás to monotónní remcání nebaví poslouchat, zatímco on se vzteká, že mu nerozumíte, vám zachrání nejeden večer. A nemluvě o jeho chrápání – víte třeba, že vyhání z ložnic 67 % žen? No a oddělené ložnice příliš dobroty nenadělají…Selfie tyč – nejlépe se vyfotíme samy Kudy chodí, tudy se fotí. A těmito snímky zaplavují sociální sítě. Záliba fotografovat sám sebe pohltila celý svět. Výjimkou nejsou světové celebrity a nejspíš asi ani vy ne. Jen si spočítejme, kolik fotografií pořídíme, když jsme např. někde v zahraničí. Dovedete si představit, že byste pokaždé u někoho žadonila, aby vás opakovaně vyfotil? Zřejmě by si ťukal na čelo. Díky bohu, že nic podobného už praktikovat nemusíme. Nějaký zřejmě velice inteligentní člověk vymyslel selfie tyč. Geniální věc, která umožnuje fotit sám sebe od rána až do večera bez toho, aniž by nám byla trapně vidět skoro celá ruka. Milá selfie tyč, děkujeme, že existuješ.Váha – i když pořád ukazuje blběNa světě neexistuje žena, která by neřešila váhu. I když si vážení žádá velkou odvahu, přesto ale na tento přístroj stoupneme i několikrát denně. Zřejmě věříme, že i za několik málo hodin může váha ukazovat zcela jiný údaj. Objeví-li se na displeji pro nás nežádoucí číslo, snažíme se utvrdit v tom, že váha zřejmě blbe. Krám jeden. Ale nepropadejte panice, i nám často váha lže. Ale ruku na srdce, dovedete si to bez ní představit? Bez každodenního vážení by přeci život neměl tu správnou váhu. Tento přístroj byl skutečně vynalezen pro ženy. Jinak si nedovedeme představit, proč by jej používaly tak často.

folder_openPřiřazené štítky

Městská policie radí seniorům

access_time07.únor 2020personRadka Eliášková

Pro bezpečí domaPečlivě zamykejte vstupní dveře do domu, bytu, používejte bezpečnostní řetízek a panoramatické kukátko. Pokud na vás zvoní cizí člověk, nebojte se požádat ho o prokázání totožnosti. Není vaší povinností otevřít člověku, který se vydává za např. plynaře, pokud jste na jeho příchod nebyli předem upozorněni. Do bytu dovolte vstoupit pouze tomu, koho znáte, nedůvěřujte cizím lidem nabízejícím služby nebo zboží. Při vstupu do domu buďte pozorní, pokud máte dojem, že vás někdo sleduje, zpomalte nebo přejděte na druhý chodník. Pokud vás skutečně někdo sleduje, hledejte pomoc u jiných lidí. Udržujte dobré sousedské vztahy, jsou nejlepší ochranou proti vloupání do bytu. Nezmiňujte se před cizími lidmi o své finanční a majetkové situaci. Pokud jdete na poštu nebo do banky pro větší finanční hotovost, požádejte někoho blízkého o doprovod. Pokud na delší dobu opustíte domov, vytvořte dojem, že není prázdný, požádejte sousedy o vybírání schránky, úklid sněhu přede dveřmi domu a podobně. Pro bezpečí na uliciNechoďte sami na odlehlá místa, vyhýbejte se v nočních hodinách parkům, podchodům, neosvětleným ulicím a místům. Nechoďte blízko průchodů a průjezdů, zvolte raději vzdálenější stranu chodníku. Neupozorňujte svým chováním na to, že u sebe máte peníze nebo cennosti. Pevně držte své tašky a kabelky. Tvařte se sebevědomě a jistě, zloděje odradí váš sebejistý, přímý pohled. Nezapomínejte na pravidla bezpečného přecházení přes ulici, ujděte raději o pár kroků více k přechodu pro chodce. Řidiči vozidla přijíždějícímu k přechodu pro chodce hleďte do očí a dejte jasně najevo, že chcete přecházet. Na přechodu pro chodce se zbytečně nezastavujte a nevracejte se. Důležité je připomenout si, že chodec nemá absolutní přednost, to platí zejména u tramvají. Pro bezpečí v dopravních prostředcích.V dopravních prostředcích si sedejte, pokud je to možné, co nejblíže řidiči, hledejte místo v blízkosti dalších cestujících a pokud je to možné blíže ke dveřím, v případě nouze jste nejblíže ústupové cestě. Obtěžuje-li vás někdo, nebojte se to nahlásit průvodčímu, řidiči, strážníkovi nebo policistovi. Rady proti kapsářůmKapsáři většinou útočí tam, kde je větší a těsná koncentrace osob. Při nastupování do prostředků hromadné dopravy, na eskalátorech a v tlačenicích v obchodních domech. Všem těmto situacím se pokud možno vyhněte. Žádná sleva nestojí za ukradenou peněženku. Při nakupování mějte kabelku nebo tašku neustále u sebe, nikdy ji neodkládejte do nákupního vozíku, zlodějům stačí zlomek sekundy. Peněženku nebo tašku s penězi noste při těle, nikdy ne v batohu na zádech kam nevidíte. Jste-li majitelem platební karty, nikdy nemějte PIN uložený u karty, vždy jej mějte odděleně. Když už se něco staneRozhodně se nesnažte o peněženku, tašku nebo jinou cennost bojovat. Obětujte raději majetek, než byste riskovali zdraví nebo život. Po okradení či útoku se v první řadě snažte zachovat klid. Volejte ihned policii nebo městskou policii a poskytněte jim tyto informace: vaše jméno a telefonní číslo, místo, kde se nacházíte, a popište událost. Pokuste se zapamatovat si co nejvíce důležitých údajů o pachateli, např. věk, výšku, účes, barvu vlasů, zvláštnosti nebo neobvyklosti na oděvu, způsob chůze, řeči.

folder_openPřiřazené štítky

Přijímací pohovor

access_time30.březen 2020personRadka Eliášková

 20 rad, které vás posadí na katapult zvaný kariéra!Máte stále stejný plat, ale dřete se čím dál více? Máte ambice, ale jsou vaším šéfem nedoceněné? Tak to je ten správný čas s tím něco udělat! Změna je život a přijímací pohovor je tím prvním stupínkem k vaší nové, závratné kariéře!1. Než půjdete k přijímacímu pohovoruDobrá rada nad zlato zní – podívejte se, co jste o sobě napsali do životopisu. Jestli jste se například vychválili v jazycích, je velká pravděpodobnost, že na vás zaměstnavatel začne mluvit anglicky.2. Co dělat: týden před přijímacím pohovoremZnáte jméno společnosti a nic víc? Tak to musíte rychle napravit! Pozorně si prostudujte na jejich webových stránkách zaměření, kdo je ředitelem, jaké má společnost úspěchy. Nic totiž neodradí zaměstnavatele tak, jako když nevíte, proč byste právě u něj chtěli pracovat.3. Co dělat: dva dny před pohovoremPokud si nejste jisti, kde sídlí společnost, raději se tam zajeďte podívat předem. Budete vědět, jak dlouho vám cesta potrvá a zabráníte tak chaotickému hledání v den pohovoru.4. co dělat: den před pohovoremPrvní dojem hraje největší roli. Jak se uvedete již při vstupu, hraje velkou roli. Neponechávejte tedy výběr oblečení až na ráno, kdy budete nervózní, ale připravte si ho předem. U mužů se předpokládá oblek s kravatou, dámy nic nezkazí kostýmkem.5. Den D – radši o půl hodiny napřed, než minuta zpožděníJste věční opozdilci? Tak to hlavně nedávejte znát na první den. Přijďte raději o půl hodiny dříve, než o jednu minutu později. Váš případný pozdní příchod by totiž nepůsobil vůbec dobře – byli byste považováni za nespolehlivé a ty si přece zaměstnavatel pod svá křídla rozhodně nevezme.6. Jejda, jdu pozděKdyby se vám ale stalo, že nebude stíhat, mějte po ruce číslo zaměstnavatele a telefonicky se mu omluvte. Když už zlo, tak alespoň minimální.7. Nebuďte leklá ryba!Podání ruky o sobě říkáte možná více, než si myslíte. Proto si již doma můžete nacvičit, jak se správně podává ruka. Ruku zaměstnavatele nedrťte, avšak ani podaná ruka a la leklá ryba neudělá ten nejlepší dojem.8. Úsměv prolomí ledyHned na počátku odhoďte trému a usmějte se. Uvolníte tak své prvopočáteční napětí.9. U pohovoru nemáte co ztratitS tím přistupujte i k samotnému rozhovoru. Nemáte co ztratit, ale můžete toho hodně získat. Proto se snažte působit a jednat přirozeně.10. Ukažte svoji motivaciJako první se vás zaměstnavatel bude ptát na motivaci, proč jste si vybrali „jeho“ společnost a proč jste se rozhodli ucházet o práci právě u něj.11. Nestyďte se za své úspěchyZaměstnavatel se na ně bude ptát, stejně jako na vaše IT a jazykové znalosti.12. Ptejte se!Cokoliv vás bude zajímat, hned se ptejte. Projevíte tak zájem o práci, která každého zaměstnavatele potěší.13. A co plat?Diskuzi o platě začíná zaměstnavatel, nikdy se neptejte sami.14. Buďte vnímavíHovořte k věci, ne příliš rychle, nahlas ani tiše. Pište si poznámky, ale při tom se zároveň snaže udržovat oční kontakt.15. Jak nezpanikařitNikdy se nenechte vyvést z míry. Mohou vás čekat nejen anglické testy (ale i logické nebo matematické), individuální nebo skupinové prezentace. Snažte se zkoncentrovat a dostat ze sebe maximum.16.  Na co zaměstnavatel nemá právoRozhodně by vám neměl pokládat otázky týkající se rodiny, náboženství, pohlaví či rasy. Pokud by se i přesto zeptal, oznamte mu zdvořilým způsobem, že nevidíte souvislost s otázkami k pozici, na kterou se hlásíte.17. Jak bude pohovor dlouhýStandardní délka verbálního pohovoru je 45–60 minut. Délku pohovoru určuje zaměstnavatel, a proto si vyčleňte dostatek času tak, abyste se nesnažili krátkými odpověďmi pohovor zkracovat. Mohl by pak vzniknout klamný dojem, že o pozici nestojíte.18. Kdy budu znát výsledek?Závisí to na počtu dalších kandidátů, a proto rozhodovací proces může trvat v průměru jeden měsíc.19.  Je možno i více kolPokud se budete hlásit na lukrativnější pozici, musíte počítat s tím, že budete muset podstoupit více kol. Zpravidla to bývá od dvou do pěti kol.20. Zpětná vazbaPokud vám zaměstnavatel slíbí, že se vám ozve, ale neudělá to, vyčkejte ještě jeden až dva dny a potom mu zavolejte a zdvořilým způsobem se ho zeptejte na výsledek. Na zpětnou vazbu máte každopádně vždycky nárok.Na pohovor: - si zjistěte o společnosti informace   - nechoďte pozdě                               - mějte vypnutý mobil                       - neskákejte zaměstnavateli do řeči   - projevte zájem o pozici- buďte přirození Tři perličky z praxe aneb Nad čím vstávají zaměstnavatelům vlasy hrůzou na hlavě(co se stalo Tatianě Mikolajové, ale nemělo se stát):a) kandidátovi zazvonil při pohovoru mobilní telefon, i když se předpokládá, že by měl být vypnutý. Kandidát se pak zaměstnavateli omluvil s tím, že čekal důležitý telefonát z jiné firmy, zda je přijatý; b) kandidát z Ghany v životopise uvedl jako datum narození rok, kdy nastoupil na základní školu. Jeho krajan mu totiž poradil, že pokud si ubere pár let, bude mít větší šanci při pohovoru uspět; c) kandidátka si do životopisu uvedla pokročilou znalost anglického jazyka. Na otázku, jak by svou úroveň angličtiny charakterizovala, odpověděla: „I am communication.“Pojmy, které (ne)znáterecruitment – nábor nových zaměstnancůfeedback – zpětná vazbaCV (curiculum vitae) – životopisAC (Assesment centre) – forma výběrového řízení, která má více hodnotitelů a většinou i účastníků

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Děti & Rodina na dotaz bod číslo

Co koupit dítěti, aby bylo spokojené?

access_time09.červen 2019personRedakce

Čekáte miminko? Přemýšlíte, co už koupit do výbavy, abyste nemuseli kupovat vše najednou? Nejnákladnější položkou je bezpochyby nábytek, jako je dětská postýlka, přebalovací pult či jídelní židlička. Bez těchto příslušenství se v domácnosti s miminkem neobejdete. V dnešním článku se proto podíváme, co byste měli koupit, aby bylo vaše dítě spokojené.Důležitou funkci v dětském pokoji plní dětská postýlka, ve které dítě tráví většinu svého času. Novorozeně spánkem stráví až 16 hodin denně. Už jen toto číslo napovídá o tom, že by mělo mít pohodlné lůžko, ve kterém se bude cítit dobře a bezpečně. Aby bylo lůžko komfortní, je nezbytné se zaměřit na zdravotné matrace, bez kterých se postýlky neobejdou. Investujte do kvality, protože kvalitní matraci vaše ratolest potřebuje. Nedoporučují se pružinové matrace, protože nedokážou dítěti dát dostatečnou oporu pro páteř.V kuchyni zase nesmí chybět jidelni zidlicka, do které své dítě usadíte, a necháte ho jíst s vámi u stolu. I nejmenší člen vaší rodiny potřebuje společnost a chce se zapojit do rodinných obědů. Jídelní židlička je místo, ve kterém se vaše ratolest snadno nají. Doporučuje se pro děti od šesti měsíců do čtyř let. Záleží však na velikosti a zručnosti dítěte. Některé jídelní židličky mají také bezpečnostní pásy, které chrání před vypadnutí dítěte.pro nemocné dětiMyslete také na to, že vaše dítě potřebuje být zdravé. Jestliže je často nemocné, investujte do vitaminů a doplňků stravy. Velmi oblíbené a odborníky doporučované je kolostrum, které slouží k podpoře imunity. Kolostrum zvyšuje obranyschopnost, protože obsahuje všechny potřebné látky, které jsou důležité pro správné fungování dětského zdraví.Udělejte pro své dítě maximum. Najděte vhodné vybavení a také produkty, se kterými bude vaše dítě zdravé. Staňte se tou nejlepší matkou.

folder_openPřiřazené štítky

Dětské očkování - noční můra nejen dětí, ale i maminek

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Ať zvedne ruku ta maminka, která ráda vzpomíná na období, kdy její dítě muselo podstoupit povinné dětské očkování. Věřím, že řada z vás nechala své ruce dole a že i vy patříte k těm maminkám, které na očkování nevzpomínají s úsměvem na rtech. Protože dětské očkování je nutné zlo, kterému se nemůžete vyhnout, budeme si dnes o něm povídat. Dozvíte se nejen o nemocech, proti kterým musíte nechat své dítě očkovat, ale také si zde napíšeme pár tipů, jak očkování dítěti ulehčit a samozřejmě se nezapomeneme zmínit také o očkování proti neštovicím, které sice nespadá do povinného očkování, ale je mnohým maminkám doporučováno. Povinné očkování dětíS povinným očkováním dětí se maminka setká již v porodnici, pár dní po narození miminka. Další očkování probíhá v průběhu prvních dvou let na základě očkovacího kalendáře, který jasně říká, kdy a proti kterým nemocem je nutné dítě očkovat. Dítě, které si jde k lékaři pro svou včeličku, musí být vždy zdravé. Pokud se u něj projeví nějaké nachlazení nebo jiné onemocnění, je nutné očkování odložit. Díky očkování se podařilo zastavit a částečně vymýtit řadu nepříjemných chorob, které dříve epidemicky postihovaly velkou část dětské populace. Díky očkování se v dítěti probudí jeho imunitní reakce na různé nemoci a tím je dítě chráněno. Nemusíte mít strach, milé maminky, že by dítě po absolvování očkování onemocnělo danou chorobou, proti které bylo očkováno.Očkovací průkazOčkovací průkaz vlastní každé dítě. Je to důležitý dokument, do kterého se zaznamenává přehled očkování. Lze z něj snadno vyčíst kdy a proti čemu bylo dítě očkováno, název vakcíny a její číslo. Každý rodič by měl proto očkovací průkaz svého dítěte pečlivě uschovat, aby tak bylo vždy snadno zjistitelné, proti kterému onemocnění je dítě chráněno.Přehled nemocí na které se vztahuje povinné očkováníA proti kterým nemocem je tedy nutné nechat dítě povinně očkovat? Zarděnky - jedná se o velmi nakažlivé virové onemocnění, které doprovází vysoké teploty a vyrážky. Onemocní-li touto nemocí těhotná žena, hrozí velmi vážné a těžké poškození plodu.Záškrt - bakteriální onemocnění krku, které může postihnut centrální nervovou soustavu i srdce.Přenosná dětská obrna - virus, který napadá nervovou soustavu a může zanechat trvalé následky. Nemoc může skončit také smrtí, pokud virus napadne svaly hrudníku.Příušnice - jedná se o virový zánět slinných žláz, který vyvolává nejen zánět pohlavních žláz, ale také zánět mozkových blan.Haemophilus influenzae B - další závažné bakteriální onemocnění, které vyvolává velmi vážné nemoci, jako je např. zánět mozkových blan či zápal plic.Tetanus - jedná se o bakteriální onemocnění, které může skončit smrtí. Způsobuje svalovou obrnu a velmi bolestiví křeče.Virová hepatitida B - infekční onemocnění, velmi závažné.Dávivý (černý) kašel - bakteriální infekce, která způsobuje velmi nepříjemný a dlouhotrvající úporný kašel, zvracení a poškození plic.Spalničky - virové onemocnění, které je velmi nakažlivé. Způsobuje nejen zánět horních cest dýchacích, ale také vysoké horečky, vyrážku, zánět spojivek a také trvalé poškození mozku.Jak tedy dětem co nejvíce usnadnit očkování?Mnoho dětí se bojí ordinace, protože si očkování spojilo se strachem, s leknutím a s pláčem. Jestliže je vaše dítě ve věku 2 - 3 let, měli byste mu už předem říci, že musí k lékaři na očkování a vysvětlit mu, co se s ním bude u lékaře dít a co ho čeká. Strach z neznáma mnohdy napáchá více škody, než samotné očkování. Seznamte ho s tím, že očkování může trošičku bolet a snažte se mu bolest přirovnat k jiné bolesti, které si už dítě zažilo. Ukažte mu na hračce, co se s ním bude u doktora dít, aby se bálo co nejméně. U samotného lékaře se jistě mnohdy maminky setkávají s uplakaným a hysterickým dítětem. Pokud je váš lékař lidský, jistě pochopí, když chvíli počkáte, než se dítě uklidní. Nezapomeňte dítěti vzít do ordinace také jeho nejoblíbenější hračku a je-li to alespoň trošku možné, snažte se při očkování mít dítě na klíně a utěšovat ho. A nezapomínejte ani na odměnu za jeho statečnost!Sledujte své dítě po očkováníNěkteré děti mohou na očkovací látku zareagovat způsobem, který maminky vždy vyděsí. Po očkování se snažte vždy udržet své dítě v klidu. V případě, že dostane vaše dítě náhle vysokou horečku (39°C), pláče několik hodin a vy jej nemůžete uklidnit, popřípadě se objeví v místě vpichu otok či zarudnutí větší než 10 cm, kontaktujte svého lékaře. Stejně tak i v případě, že by se objevily i jiné závažné reakce. Milé maminky, pokud však vaše dítě po očkování má zvýšenou teplotu do 39°C, pak vězte, že se jedná o přirozenou reakci těla na očkovací látku. Teplotu tedy srážejte antipyretiky stejně jako když je vaše dítě nemocné.

folder_openPřiřazené štítky