Výsledky vyhledávání v sekci Kondice na dotaz kteří infikovaní

7 věcí, které dělají šťastné ženy: Vyzkoušejte je!

access_time26.květen 2019personRedakce

Přinášíme vám účinné triky, které vás napumpují štěstím a přiučí vás brát svět s nadhledem!Myslíte si, že k tomu, abyste byla šťastná, potřebujete mít život bez jediné chybičky? Ale kdepak!Dělejte to, co vás bavíZcela jste propadla psaní, kosmetice nebo vaření? Staňte se blogerkou, napište knížku, založte si e-shop nebo si pro začátek otevřte bistro u frekventované cyklostezky. Ano, nebudete to jednoduché a na úspěch si budete muset počkat, ale vězte, že se po celou dobu budete královsky bavit.Stopněte závistInspirujte se tím, když se někomu ve vašem okolí daří a neváhejte mu prokázat obdiv. Potěšíte tím nejen daného jedince, ale i své já naladíte na tu správnou a nápaditou notu. Co nevidět, se vám to vrátí.Neužírejte se tím, co byloMinulost je pryč, tak proč se v ní pořád pitvat? Není lepší užívat si přítomnosti a těšit se z toho, co přinese budoucnost?Zázraky neexistujíSpokojené ženě vědí, že zázraky v podobě třech oříšků jako měla Popelka patří výhradně a jen do pohádkových scénářů. Splnit si své sny musíme samy a samozřejmě to nebude hned, pracujte na svých přáních a přitom nezapomínejte vést naplňující život s partnerem a milovanou rodinou.Vneste si do života něco novéhoRozhodněte se pro rekonstrukci bydlení, přihlaste se na kurzy vaření nebo oprašte rodinné vztahy s vašimi prarodiči. Vyhledávejte nové příležitosti a neprchejte před vidinou zajímavých možností, vždyť nikdy nemůžete vědět, co vám do života přinesou a v tom právě tkví jejich kouzlo.Naučte se odmítat druhéProč byste měla souhlasit s tím, co se vám ani za mák nezamlouvá? Utněte tipec všem, kteří s vámi chtějí manipulovat a dostat vás tak do situace, ve které jste nikdy nechtěla být.Optimismus není klišéJe mnohem jednodušší myslet negativně a mít mysl plnou černých myšlenek. Na místo toho se pomalu snažte nasměrovat k tomu, abyste od života čekala jen to dobré. Přestaňte podezírat muže z nevěry, když k tomu nemáte pádné důvody, těšíte se na miminko, ale těhotenství nikde? Neutápějte se v žalu a věřte, že úloha být matkou na vás čeká, jen teď na ni není ten správný čas.

folder_openPřiřazené štítky

Tablety na hubnutí. Víme, kdy fungují

access_time27.květen 2019personRedakce

O hubnoucích tabletách se toho napsalo už mnoho. V podstatě tady panuje jeden velký názor, že nefungují a že s nimi nezhubnete. Proč se ale tak dobře prodávají, když jim nikdo nevěří? Pátrali jsme. Řekněme si to na rovinu. Trh s doplňky stravy slibujícími úbytek váhy prostě prosperuje. Lidé trpící nadváhou nebo jednoduše lidé, kteří nejsou spokojeni se svou siluetou, sáhnou nejprve po práškách. A přes informační šum okolo o neúčinnosti, je užívají. O tom, že jejich účinky nejsou jen řeči do větru mluví fakt, že si je ti samí lidé kupují opakovaně. Chyba tedy není v jejich účincích, ale v našem přístupu.Žádné prášky nehubnou za vásCo zaručeně nefunguje je spolknout dvě tablety a zajíst je smažákem s tím, že čekáte, že zítra se postavíte na váhu o 3 kila lehčí. Doplňky stravy a léky na hubnutí obecně i ty, které předepisuje lékař, vám mají spíše podat pomocnou ruku. Smýšlejte tedy o nich jako o tom, že když uděláte 30 % práce sami, oni vytáhnou efekt na 40 %, když uděláte 60 %, oni vám pomohu k 80 %. Práce na vás samozřejmě znamená dobře jíst, snídat, 2x během dne svačit, večeřet a dopřávat si cukry, tuky, bílkoviny zhruba v poměru 55 %: 10 %: 35 %. Tato čísla se mohou mírně lišit cca o 5 % v závislosti na vašich pohybových aktivitách, zaměstnání, zkrátka s ohledem na váš energetický výdej.Jak doplňky stravy fungujíVětšina doplňků je založena na tom, že se buď vážou na funkce omezující chuť k jídlu, či zrychlují spalování tuků a většinou ještě obsahují vlákninu, která zasytí. To je docela dobrá kombinace proto, potřebujete-li shodit pár kilo. V kombinaci s odlehčeným jídelníčkem, ze kterého vyřadíte tučná masa, příliš sladké přílohy a budete je nahrazovat více zeleninou, budete dostatečně pít a zvyknete si na pravidelnost porcí, tzn. jíst po 3 až 4 hodinách, můžete zhubnout celkem rychle a pokud po dobrání platíčka zase nezačnete nekontrolovatelně futrovat vše, co vás napadne i poměrně s dlouhotrvajícím účinkem.Zkuste: Green Cofee Plus, Alli, Acai Berry, Ultra Slim, PipperinOrganismus musí být na hubnutí připravenýNa to se dost často zapomíná. Poikud se snažíte a ono to nejde, nebo to jde zoufale pomalu, je dost možné, že úbytku kilogramů brání špatná funkce organismu. Nejčastějšími problémy jsou pak zavodnění, překyselení nebo zanesení toxiny. I s tím vám pomohou některé doplňky stravy. Pomohou vám nastartovat správné metabolické procesy v těle a tělo vyčistí od odpadních látek. Odpad totiž zatěžuje orgány, jež se starají o látkovou výměnu a ten pak nedokáže správně a rychle pracovat.  I k doplňkům tohoto typu se musíte trochu snažit a to kombinací s odhlečenou detoxikační stravou. Co vás může překvapit je velmi rychlá ztráta kil. Pokud během týdne shodíte 4 kila, neděste se, je to normální. Znamená to, že jste konečně pustili zadržovanou vodu a nyní vám nic nebrání v dalším hubnutí – teď už tuků!Zkuste: Prodetox, Alo Vera, Jucca, Ostropestřec mariánskýPořiďte si dobrou váhu!Při jakémkoli hubnutí a užívání preparátů tohoto typu se jednou týdně vždy převažte na váze, která ukazuje hodnoty jako je tuk, svalová hmota a voda. Správně to je ve chvíli, kdy jde dolů voda a tuk. V žádném případě nesmíte tratit svalovou hmotu!Náš tip: Osobní váha Gallet, Euronics 549 Kč.

folder_openPřiřazené štítky

Chcete být ve formě? Osvojte si ranní rituály.

access_time27.květen 2019personRedakce

Nehladovte. Už stejně  víte, že zhubnete maximálně tři kila, odvodníte se, ztratíte na svalové hmotě a výsledek nemá dlouhého trvání. Změňte přístup k vlastnímu tělu.Některé věci se rády opakují ze setrvačnosti. Některé proto, že to bez nich opravdu nejde. U hubnutí prostě musíte chtít změnit životní styl. Správná výživa a pět porcí ovoce a zeleniny denně je jediná správná cesta k získání a hlavně udržení skvělé postavy. Zeptali jsme se Martina Hrazdila, fitness trenéra a nutričního specialisty Relax, jak správně začít.Mějte rádi rána„Pro hubnutí je nejdůležitější pozitivní naladění a motivující rituály,“ říká Martin Hrazdil. „Svým klientům radím nařídit si budík o půl hodiny dříve a vstávání si více užít.“ Jak na to? Vstávejte pomalu – začněte jemným protahováním. Přehrajte si v hlavě alespoň jednu věc, na kterou se těšíte a nalaďte úsměv, díky kterému si užijete pocit štěstí. Ještě před sprchou jemně promasírujte obličej, vsaďte na sílu aromaterapie: citrusy povzbuzují, levandule a pačuli evokují pohodu.SnídejteKaždý den snídejte a dbejte na vyvážený poměr živin, snídaně by měla tvořit pětinu až čtvrtinu vaší denní energetické dávky. Na talíř si naservírujte kvalitní proteiny, komplexní sacharidy a kromě nezbytné kávy či čaje si dopřejte 200 ml sklenku 100% džusu Relax, která plnohodnotně nahradí jednu z pěti doporučených porcí ovoce a zeleniny denně. „Je prokázáno, že lidé, kteří nesnídají, se častěji uchylují k přejídání během dne a vyhledávají kaloričtější druhy pokrmů,“ radí nepodceňovat první denní jídlo Martin Hrazdil. Ovoce a zelenina 5x denně? Dejte si!Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) vyplývá z dlouhodobého sledování kondice 50 tisíc amerických zdravotních sester. Ty, které denně konzumovaly alespoň 5 porcí ovoce a zeleniny, byly více fit, a to i ve vyšším věku. Jak toto doporučení převést do praxe? Porcí se rozumí takové množství, které se vejde do dlaně, pět porcí tedy zvládnete s trochou snahy snadno. „Ovoce a zelenina jsou ideální fitness pomocníci, neboť mají vyšší obsah vody a vlákniny a méně kalorií než jiné, méně zdravé svačinky.Dejte si mléko – jako když jste byli malí„Mléčný výrobek doporučuji k ovoci proto, že sníží jeho glykemický index, a cukr se tak do krve uvolňuje pozvolna. K obědu či večeři porci zeleniny uhradí zeleninová krémová polévka, míchaný salátek či příloha jako jsou zelené fazolky, špenát či hrášek.“Mějte nohy na zemi„Stanovte si reálné cíle. Sepište si plusy a mínusy vaší postavy, čím konkrétněji, tím lépe. Pokud si nebudete vědět rady s pozitivy, požádejte svého partnera nebo kamarádku. Pak se zamyslete, které z negativních bodů je reálné změnit. A začněte na nich pracovat, krok za krokem. Za každý pokrok se odměňujte – ať už masáží, návštěvou kadeřníka nebo lekcí jógy,“ radí Martin Hrazdil.

folder_openPřiřazené štítky

Jak vybrat fitness centrum

access_time19.listopad 2019personMarián Kroužel

Klíčem k úspěšnému hubnutí je cvičení.Pro některé z nás může chození do tělocvičny znamenat nové znalosti, cvičební stroje, motivaci, změnu a atmosféru kterou potřebujeme, aby se pravidelný pohyb stal součástí našeho života.Ale fitness centra nejsou pro každého a ne všechna jsou stejná. Tento článek zkoumá výhody a nevýhody fitness center a poskytuje některé úvahy pro jejich posuzování.Výhody vstupu do fitness centraPro některé lidi může znamenat to, že se zapojí do fitness centra jiskru, která zažehne celoživotní lásku ke cvičení a tím nesmírně zlepšují svůj život.Některé z mnoha výhod vstupu do fitness centra jsou, že poskytují:• Přístup ke kvalitnímu cvičebnímu vybavení• Přístup k podpoře kvalifikovaného personálu, který vám pomůže plánovat a dosáhnout svých cílů• Přístup k široké škále zařízení a typů cvičení• Příležitosti najít nové přátele• Příležitosti, abychom se dozvěděli více o cvičení, výživě, zdravém způsobu života a o nás• Motivační atmosféru S ohledem na osobní úvahy bychom se měli sami sebe ptát:• Jaké jsou naše cíle ve fitness nebo hubnutí?• Jak jsme motivovaní pravidelně cvičit a držet se ho?• Můžeme si dovolit zapojit se do fitness centra?• Jak důležité je pro nás naše zdraví a hubnutí?• Jaké další možnosti ke cvičení máme?• Budou rozpaky ve cvičení překážkou držet se cvičení ve fitness centru?• V jakou denní dobu budeme chtít a mít možnost cvičit?• Jak často chceme cvičit a je to reálné?• Bude mě cvičení ve fitness centru nudit?Dobrý nápad je zvážit každý bod a zjistit, který bude největší barierou a vyřešit ho.Pokud jste například rozhodnouti, že cvičení na veřejnosti bude váší největší překážkou, můžete si naplánovat trénink v době, kdy tam není mnoho jiných lidí, jako například brzy dopoledne, brzy odpoledne nebo později večer.Úvahy o fitness centruS ohledem na to je pravděpodobné, že některé z osobních důvodů na které jsme mysleli budou asi závažné a pomůžou nám vybrat to správné fitness centrum.Zde jsou nejčastější důvody, které vám pomohou se rozhodnout, do kterého fitness centra se připojit, jakmile jste se rozhodli, že fitness centrum je pro Vás obecně vhodné:• Je umístění fitness centra výhodné?• Vyhovuje vám jeho otevírací doba?• Jaký je složení většiny klientely (např. všechny ženy, smíšené, fitness vs. hubnutí atd.)?• Je tam dost zařízení a vybavení správného typu pro vás?• Jsou tam sprchy, vysoušeče vlasů, parkování zdarma, skříňky, atd.?• Jaké lekce se tam nabízejí, např. Jóga, Pilates, box atd.?• Existují různé typy členství a pokud ano, co které obsahuje?• Je k dispozici koutek pro děti?• Je tam bazén pro výuku plavání a lekce vodního aerobiku?• Je zařízení poměrně nové a v dobrém stavu?• Jaká jsou pravidla (např. otírání zařízení po použití)?• Je k dispozici čerstvá voda?• Vyhovuje čas lekcí vašim potřebám?• Existují časová omezení pro zařízení ve frekventovaných časech?• Jak často dostanu fitness hodnocení?• Jsou tam k dispozici osobní trenéři, pokud bych ho chtěl?• Je tam přátelský a nápomocný personál?• Jak hodně budu zpočátku sledován?• Kolik je tam členů a jak dlouho centrum funguje?• Mohu zmrazit nebo převést své členství?• Jsou slevy pro členy, kteří chtějí trénovat mimo špičku?• Co zahrnuje pojistné krytí centra které má v případě, že jste účastníkem nehody?• Nabízí centrum různé možnosti platby?• Jaké druhy osobní poradenské služby jsou k dispozici (např. dietologové)?• Je zařízení vybavené pro případ ošetření a dalších mimořádných událostí?• Mohu mít jeden týden vstup zdarma?• Mohu cvičit jako příležitostný člena a zatím platit za každou návštěvu?• Existují návody nebo letáky v blízkosti zařízení, které vysvětlují, jak je používat?• Je v centru udržována komfortní teplota a má dobrou cirkulaci vzduchu?• Patří centrum k profesionální asociaci?• Cítím se tam dobře?ZávěrPro některé lidi může znamenat to, že se zapojí do fitness centra jiskru, která zažehne celoživotní lásku ke cvičení a tím nesmírně zlepšují svůj život.Pro některé z nás může chození do tělocvičny znamenat nové znalosti, cvičební stroje, motivaci, změnu a atmosféru kterou potřebujeme, aby se pravidelný pohyb stal součástí našeho každodenního života.Ale fitness centra nevyhovují všem a ne všechna jsou na stejné úrovni. Tento článek prozkoumává některé z hlavních kladů a záporů vstupu do fitness centra a poskytuje některé úvahy pro posouzení, zda byste se měli k některému připojit.Jako u většiny věcí v životě, zda se zapojit do fitness centra a které fitness centrum je právě pro vás je velmi osobní věc.Doufáme, že výše uvedené vám poskytlo pár užitečných informací, které vám pomohou učinit správné rozhodnutí ohledně svého každodenního cvičení a tím vám pomůže přiblížit se o krok blíže tomu stát se šťastnější a zdravější.Hodně štěstí a děkujeme vám za návštěvu stránek a přečtění textu♣

folder_openPřiřazené štítky

Dietní tajemství celebrit

access_time04.prosinec 2019personMarián Kroužel

Mají celebrity skutečně ten nejlepší tajemný program na hubnutí narozdíl od nás?V loňském roce byl jedním z nejpopulárnějších hledaných výrazů na Google a Yahoo výraz Paris Hilton. Stručný přehled 500 nejlepších vyhledávání za loňský rok ukazuje také na jiné známé osobností, jako například Jenny McCarthy, Tara Reid, Shakira a Tyra Banks. Proč jsme tak fascinováni celebritami? Jedním z důvodů, proč se zajímáme o hvězdy je, jednoduše řečeno, že se zdá, že mají nějakou magickou schopnost zhubnout s nulovým úsilím.Existují tisíce, dokonce miliony lidí, kteří se snaží zjistit, jak celebrity dosáhly rychlého zhubnutí, když je to tak obtížné pro nás ostatní. Celebrity vypadají často tak dobře, že mnozí z nás se ptají, jestli celebrity nemají nějaký nejlepší tajemný recept na hubnutí, který zbytek světa nemá.Můžeme si téměř představit celebrity jako Hilary Duff, Mariah Carey a Jennifer Lopez jak se někde setkávají v tajném bunkru, připraveny podělit se mezi sebou o přísně tajný dietní plán nebo dietní produkt, který nezná nikdo jiný. Pouze prvotřídní osobnosti se mohou ucházet o členství v tomto soukromém klubu a dostat se tam je těžší než najít cheaty her pro nový Xbox 360.Celebrity mají některé výhody:I když pochybujeme, že hvězdy mají tajnou společnost, kde se učí o nejlepším dietním programu a mají k dispozici plán na hubnutí, je pravda, že celebrity mají některé výhody, které my ne, pokud jde o stravu a tělesnou hmotnosti. Například, hvězdy mají obvykle více času než my. časopis Life & Style nedávno uvedl, že Jessica Simpson vykonávála dvě hodiny denně, šest dní v týdnu připravu na její roli Daisy Duke. Málokdo z nás má tolik času.Celebrity mají také více peněz než my, což znamená, že si mohou dovolit každý výrobek na hubnutí i program na hubnutí, které je na trhu. Carmen Electra, Jenna Jameson, Pamela Anderson a další celebrity mají dostatečný příjem najmout si osobní trenéry a osobní kuchaře, což jim dává výraznou výhodu oproti nám.Mají celebrity i jiné tajné triky na odbourávání tuků, než že mají více času a peněz, které jim pomohou dosáhnout rychlého hubnutí? Musí mít! Podívejte se na Christinu Aguileru, Halle Berry nebo například Madonnu. Pokud nemají nějaké tajné dietní pilulky nebo pilulky na hubnutí, které používají, potom jak dosáhly těchto výsledků?Tajemství které celebrity používají pro rychlé hubnoutí:Tajemství snadného hubnutí, které celebrity před námi skrývají je, že žádné tajemstvím není! Jistě, celebrity mohou mít více peněz a času než my, ale jejich informace ohledně hubnutí jsou stejné, jako máme my. Kromě několika málo výjimek získali celebrity, které vypadají nejlépe, svůj vzhled zdravou dietní stravou a pravidelným cvičením. Je pravda, že některé hvězdy zkoušely spalovače tuku, leky na hubnutí, dietní náplasti nebo dokonce hubnutí s pomocí chirurgie, ale z větší části celebrity tvrdě pracovat na přirozeném hubnutí pomocí cvičení, stravy a výživy.Jennifer Aniston je skvělým příkladem toho, jak si celebrity drží zdravou váhu cvičením. "Shodil několik kilo a vytvarovala si postavu cvičením Budokon (bojové umění, jóga a meditace) a jógou třikrát týdně" (Zdroj: Life & Style Weekly; 9. leden 2006).Lindsay Lohan "...opět posílila své křivky tím, že jí osobní trenér Justin Gelband vede třikrát týdně ve cvičení zahrnujícím volné činky, kardio, Pilates a sedy-lehy" (Zdroj: Life & Style Weekly; 9. leden 2006).Dalším skvělým příkladem osobnosti která pomocí diety a cvičení dosáhla svého pěkného vzhledu je Jessica Alba, která jí několik malých, zdravých jídel denně. Také zajde pětkrát v týdnu do posilovny, dělá (mimo jiné) kruhový trénink.Mnoho dalších osobností, které prošly módní dietou, dietou pomocí prášků, pomocí pilulek na hubnutí na předpis, náplastí na hubnutí a všech dalších triků k dosažení rychlého zhubnutí, si místo toho vybraly rozumný plán na řízené snížení váhy, který klade důraz na nízkou kalorickou stravu a pravidelné cvičení.O Rebecce Romijn je známo, že cvičí každý den ve fitness klubu se svým snoubencem Jerry O'Connellem. Ben Affleck cvičení minimálně šestkrát v týdnu. Matthew Perry a George Clooney také nedávno zhubli pomocí cvičení zaměřeného na hubnutí.Další úspěchy v hubnutí můžete nalézt, když se podíváte na nové maminky - celebrity a jejich taktiky odstranit tuk na břiše. Heidi Klum nedávno řekla: "Byla jsem zpátky na své hmotnosti (před těhotenstvím) za šest týdnů" pomocí kombinace dvou věcí: 90 minut cvičení čtyři dny v týdnu a jídlo s vysokým obsahem proteinů místo koktejlů (Zdroj: Life & Style Weekly; 9. leden 2006).Denise Richardsová našla po porodu pomoc s hubnutím v tom, že potřebuje hodinu cvičení denně a omezení kalorií na 1500 denně. Po narození dítěte přešla Britney Spears na dietní zdravé hubnutí, kterým nahradila "své obvyklé smažené pokrmy zdravější nízkokalorickou listovou zeleninou" (Zdroj: Life & Style Weekly; 9. leden 2006).Jak můžeme kopírovat systém hubnutí celebrit?:Naposledy, když jsme to kontrolovali, Pamela Anderson dosud nedala svůj tajný plán na hubnutí nejvyšší nabídce na ebay. Pěkné na tom je, že nemusí! Už známe tajemství zdravého hubnutí celebrit: nejlepší způsob jak dosáhnout naší ideální hmotnost je pravidelným cvičením, stravou a výživou.My pravděpodobně nikdy nebudeme mít tolik času a peněz jako mají mnohé z hvězd, a proto naše cesta k celkovému zdraví a kondici může trvat déle. Ale to je v pořádku. Je to v pořádku, protože teď už víme, že opravdu neexistují žádným tajné informace o hubnutí. My známe nejlepší program hubnutí pro nás, a tím je úprava stravy a cvičení.

folder_openPřiřazené štítky

Liposukce

access_time14.únor 2020personRadka Eliášková

Liposukce je jednou z nejoblíbenějších operací v plastické chirurgii, a při tom jeden ze starých, tak jak se používá již téměř více než tři desítky let. Ve světě liposukce právem nese titul nejoblíbenějších plastických operací.Liposukce – plastická chirurgie, která je zaměřena na odstranění přebytečné tukové tkáně. Tento postup se provádí pomocí vakuem. Pro tento pod kůži, v místě, kde potřebujete vyčerpat přebytečný tuk, je zavedena dlouhá dutá trubka – kanyla. Ona se připojí k vakum přístroji.Indikace k liposukciLiposukce se provádí s cílem odstranění přebytečné tukové tkáně. Takže, povinnost k ní – s přebytečného tuku, pokud to visí na záhyby na břiše, bocích, stehnech, rukou nebo krku. Obezita může být nejen u lidí, kteří mají rádi hodně jíst, nebo trpí sedavý způsob života. Přebytečný tuk se může objevit i u lidí, kteří vedou aktivní životní styl, nebo se snaží, aby se příliš tučná jídla. Hromadění přebytečného tuku, může nastat při poruchách metabolismu a při některých onemocněních.Nicméně, liposukce není vhodný pro všechny pacienty s obezitou. Faktem je, že v ideálním případě liposukci doporučují, aby lidé s nadváhou ne více než 9 kg, tak jak odstranit příliš mnoho tuku u pacientů s příliš výraznou obezitou – může být nebezpečné, a kromě toho, liposukci u nich muset kombinovat s postupy zpřísnění. Kromě toho, po liposukci nelze okamžitě sedl na přísnou dietu, tak jak to také může vést k spatna kůže.Liposukci doporučují provádět pacientům, kterým se zhubnout pomocí jiných metod – cvičení, běh, gymnastiku – je nemožné.Kontraindikace k liposukciLiposukce je jednou z jednoduchých a bezpečných operací v plastické chirurgii, ale také se k ní mohou být kontraindikací. Všimněte si, že liposukce není uchylují proto, aby se zhubnout. Tato operace, spíše se zaměřuje na korekci postavy. Pro snížení hmotnosti je třeba dodržovat dietu a cvičit. Jen tak je možné zbavit se nadváhy. Liposukce stejné cílem je odstranění přebytečného tuku. Takže, liposukce není vhodná pro pacienty s nadměrnou nadměrné hmotnosti a tukové usazeniny. V tomto případě je liposukce je možné pouze po snížení nadváhy.Při rozpacích snížení nadváhy stravy a cvičení, na pomoc může přijít bariatrichné chirurgie – „gastric bypass“. Při tomto zákroku chirurg jako by se snižuje žaludku, což vede k rychlejšímu nasycení a rychlé pocitu plnosti žaludku jídlem. To vede ke snížení tělesné hmotnosti pacienta. Kromě toho, liposukce se provádí u pacientů po výrazného snížení hmotnosti, například dietou, kdy jsou pozemky visící kůže na břiše, stehnech, pažích, krku a tak dále, V tomto případě je liposukce v kombinaci s přebytečné kůže a face – tzv. body lifting, a také abdominoplastika – plastická operace kůže, visící na spodní části břicha.Co můžete očekávat po liposukciJe důležité si uvědomit, že liposukce není schopen si vyměnit dodržování diety a cvičení. I když Můžete odstranit přebytečný tuk pomocí liposukce, při zachování původní způsob života s lehkostí akumulují to znovu. Takže, ještě jednou všimněte si, že snížit hmotnost pomocí liposukce se nedoporučuje. Liposukce si klade za cíl upravit postavu a odstranit přebytečný tuk.Druhy liposukceLiposukce může být jak operační, tak neinvazivní, tedy bez použití skalpelu chirurga. Při tomto, v obou případech přebytečnou tukovou tkáň čerpadlo pomocí kanyly a vakuové přístroje.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Krása na dotaz kteří infikovaní

Otevřete oči – linkujte!

access_time27.květen 2019personRedakce

Linka umocní váš pohled a opravdu sluší každému, zvlášť je-li precizně vykreslená. Nebojte se proto linkování a berte do ruky kajalové tužky, gelovky nebo fixy – zn. HNED!Sice to chce trochu cviku, ale po pár dnech se stanete přímo expertkou na linkování. Oslníte například looky make-up artist Maybelline Margity Skřenkové.Nesmrtelné kouřové líčení„Pomocí silné měkké tužky vykreslete celé horní mrkací oční víčko, nezapomeňte ani na oblast těsně u řas. Aplikátorem nebo ušní štětičkou pak linku pěkně vystínujte a rozmažte do ztracena“, říká Margita a dodává: „Žádné ostré hrany!“Pro ty, kteří svůj „linkový look“ ještě hledajíGelové linky jsou opravdovým hitem. Dokonale přilnou a zůstanou na svém místě až do odlíčení.  „Se štětečkem zvládnete linku tenkou i silnější, přebytečný gel ze štětečku můžete setřít papírovým kapesníčkem“, říká Margita.Přesná linka pro perfekcionistkyGeniální je na tohle černý fix. „Pomocí tenké špičky zvládnete nalíčit i tu nejtenčí linku těsně u řas. Nerozmazává se, ani neobtiskne a linka je tak zcela rovnoměrná. Pokud máte odvahu, můžete pro slavnostnější příležitosti přidat i obrázek“, radí Margita.Jen nezapomínejte si řasenku a make-up umývat před spaním ať nedopadnete jako Teresa Lynch z austrálie: Celý článek otevřete kliknutím zde: Co může způsobit neumytí řasenky před spaním.

folder_openPřiřazené štítky

Neexistuje špatný makeup. Špatný je vždy jen způsob nanesení.

access_time27.květen 2019personRedakce

V podstatě máte jen dva problémy. Buď vaše pleť vypadá po aplikaci produktu stejně jako před ním nebo naopak vypadáte jako maska. Kde může být chyba?Svůj k svému: Makeup a typ pokožky jsou dvě spojené nádobyV první řadě byste si měli uvědomit, jaký máte druh pokožky. Pokud patříte k lidem, kteří mají mastnou pleť, tak určitě sáhněte po matujících make-upech (matte finish). Vhodné jsou i pudrové make-upy. Na suchou pokožku se zase hodí tekuté hydratační či rozjasňující přípravky, které pleť dobře vyživí, hodí se také na velmi problematickou pleť, protože šikovně kryjí nedostatky. Máte-li bezproblémovou pleť, stačí lehká rozjasňující fluida a hydratační make-upy. Na zralou pleť použijte tekuté hydratační make-upy, které dobře vyplní vrásky. Vybírejte z řad anti-age.Barva? Ne, nezkoušejte ji na zápěstíVybrat ten správný odstín bývá často velkou výzvou. Nepřirozeně vypadají jak výrazně tmavší, tak světlejší odstíny než by odpovídalo přirozenému tónu naší pokožky. Špatný výběr může zapříčinit, že budeme mít na obličeji nehezkou barevnou masku. Make-up si zkoušejte zásadně na tváři, kůže na hřbetu ruky barevně neodpovídá. Nejlepší místo na zkoušení je hranice mezi krkem a obličejem.Důležité je také vybírat barvu dle ročního období. Pokud je jaro, tak si můžete vybrat i malinko tmavší odstín, protože díky intenzivnějšímu sluníčku a nastávajícímu létu budete opálenější. Na podzim a v zimě zase volte spíše neutrální barvu. Pokud nechodíte do solária, tak pokožka trochu zesvětlá. „K opálenějšímu odstínu si dopomozte spíše než tmavším make-upem vhodným bronzerem. Nemůžete se rozhodnout mezi dvěma odstíny? Vezměte vždy ten trochu světlejší. Pokud jste si již koupili příliš tmavý odstín, zesvětlit ho můžete smícháním s trochou svého denního krému,“ říká kosmetická odbornice Dagmar Korbová Krůzová z Vivantis.cz.A konečně! Jak správně aplikovat?Tak už jsme si vybrali správnou texturu a barvu, a teď nás čeká další důležitá výzva: správné nanesení make-upu. Můžete použít své prsty (vhodné pro začátečníky). Nejlepší variantou je aplikace za pomocí štětečku, či speciálních houbiček. Tak nanesete make-up nejpřesněji a nejpřirozeněji. Nejprve si na dobře vyčištěnou pleť naneste hydratační make-up. Máte-li velmi mastnou a problematickou pokožku, hodí se použít i tzv. primer a korektor, který zakryje kruhy pod očima a případné pupínky.Nyní nastal čas na samotný make-up: nenanášejte ho přímo na obličej, ale dejte si ho nejdříve na hřbet ruky, a pak štětečkem, houbičkou nebo prsty rozetřete na obličeji do ztracena. Nejlepší je začínat od kořene nosu. Vyhněte se oblasti očních víček a obočí. Pokud používáte rtěnku, tak se make-up nemusíte bát dát ani na rty, krásně tím pak zvýrazníte barvu rtěnky. Nikdy si neličte krk. Make-up by měl sahat do přechodu krku a tváře.„Líčení je nejlepší za denního světla, protože pokud máte příliš ostré zářivky u kosmetického stolku či v koupelně, tak se může stát, že až vyjdete na denní světlo, budete moc tmavá nebo světlá,“ uzavírá Dagmar Korbová Krůzová z Vivantis

folder_openPřiřazené štítky

Peknyzadekznackahned: Řešení, které opravdu platí na celulitidu

access_time28.květen 2019personRedakce

„V boji proti celulitidě značně pomáhají zásady racionální výživy jako: hodně pít, jíst zeleninu a ovoce, pravidelně cvičit. Ovšem celulitidou trpí i vrcholoví sportovci, kteří často všechna pravidla správného životního stylu dodržují. Důvodem je, že je celulitida jako civilizační choroba bohužel dědičná a pokud ji máte v rodině, bude pro vás boj s ní mnohem náročnější,“ říká žilní specialista MUDr. Ota Schütz a dodává, že stejně jako u křečových žil, tak i u celulitidy je původcem nedostatečnost pojivové tkáně. Ta způsobuje poruchu elastických a kolagenních vláken a tím i ztrátu pružnosti a kvality kůže, a to právě díky úbytku povrchní vaskulární vrstvy.Cellu M6 – Seznamte se se zázrakem„K redukci celulitidy používáme nejnovější přístroj z generace Cellu M6, jehož pomocí dosahujeme hodnotitelných výsledků. Samotné léčbě předchází lékařské vyšetření, na jehož základě je sestaven konkrétní léčebný program, který na míru vytváříme každému klientovi,“ vysvětluje primář Žilní kliniky MUDr. Schütz a dodává, že pro dosažení absolutního vyhlazení pokožky je potřeba absolvovat kolem čtyřiceti ošetření. Výsledky jsou ovšem vidět už po absolvování prvních pár ošetření.Pro krásu se nemusí trpětCelé ošetření navíc působí velmi relaxačně. Jen si lehnete na lehátko a necháte se masírovat. Při masáži dochází ke zvýšení cévního prokrvení, zrychlení lymfatického oběhu, stimulaci kolagenních a elastických vláken, stimulaci svalové hmoty a k narušení a likvidaci celulitické tkáně s metabolickými zplodinami na ni vázanými. Pomocí přístroje tedy rychle docílíte hladké pokožky, ovšem z dlouhodobějšího hlediska nezanedbávejte ani tyto zásady, které vám pomohu udržet žádoucí stav:posilujte krevní oběh pohybem, pravidelně cvičte (chůze, jízda na kole)udržujte svou váhu v optimálních hodnotáchjezte ovoce, zeleninu, nízkotučné mléčné výrobky, pijte dost tekutinnekuřtenenoste těsné oblečení, které zpomaluje krevní a lymfatický oběhnestůjte a neseďte dlouho bez pohybu

folder_openPřiřazené štítky

Styling podle vzoru „teddy boys“ už dávno není jen pro muže!

access_time28.květen 2019personRedakce

Kult mládí, tzv. Teddy Boys, kteří v 50. letech doslova zaplavili Ameriku i Evropu, jsou zpět. Jejich výstřední styl oblékání v kombinaci s nekonvenčním chování tehdy šokovali britskou společnost. Tančili, užívali si života na plno a opovrhovali svými rodiči. Ikonami této éry byly James Dean, Elvis Presley či Marlon Brando.Nyní se opět dostává na výsluní, ale v novém moderním pojetí! Už to není look výhradně pro může, ale na vlnu rocku nové generace mohou nastoupit i ženy. Vytváří unisex vzhled, který stírá rozdíly mezi oběma pohlavími. Vytvořte si cool lesklou a dokonale tvarovanou patku.Účes připomínající včelí úl se opět hlásí ke slovuZavzpomínejte si na 60.léta, která byla ve znamení svůdných a okouzlujících žen jako Jackie O (Jacqueline Kennedy Onassis)  Dusty Springfield,  Audrey Hepburn. Současný Beehive styl vašim vlasům dopřeje více volnosti a dramatičnosti. Už není tak precizně  tvarovaný a sepjatý. Je plný života a energie.Žena ví, co vyzkoušet: Tigi Bed Head OH BEE HIVE! Matte Dry Shampoo. Pro polomatný svěží vzhled ho použijte na umyté vlasy a konce ještě před vysoušením uhlaďte trochou After Party. Pro osvěžení a pozdvihnutí zplihlých vlasů ho lehce nastříkejte na suché vlasy a pro fixaci použijte Hard Head.

folder_openPřiřazené štítky

Vlasy bez objemu? A fakt jste zkusila všechno?

access_time28.květen 2019personRedakce

Příroda k vám nebyla příliš štědrá a nadělila vám vlasy bez objemu, se kterými jen tak nějaký účes nevytvoříte? Jděte na to prostě jen líp!Základem úspěchu je správný střih vlasů. Jste-li majitelkou velmi jemných vlasů, počítejte s tím, že nebudete moci příliš experimentovat. Svěřte se proto do péče profesionálů, kteří vám poradí, jaký účes se hodí pro jemné vlasy nejvíce. Obecně platí, že čím je střih kratší, tím opticky dodává celému účesu na objemu. Ideální jsou také stupňovitě sestříhané vlasy a mikáda. Určitý vliv na objem má i barva vlasů. Světlejší vlasy působí na oko objemněji. Naopak tmavým odstínům barev se pokuste vyhnout, zbytečně byste jen upozornila na řídké vlasy.Nezanedbávejte péčiNa trhu je spousta produktů, které mohou vykouzlit objem. Zde však doporučujeme vybírat opravdu kvalitní přípravky od konkrétní značky a s označením- pro objem. Při mytí si dejte pozor na množství použitého přípravku a řiďte se rčením, že méně je více. Toto pravidlo platí dvojnásob zejména u kondicionérů. Když to s ním přeženete, může se vám stát, že vlasy budou natolik zplihlé, že už s nimi jen těžko něco uděláte.Profoukejte se k objemuKdyž si vlasy umyjete, opatrně je rozčešte a potom naneste do konečků malé množství tužidla. Vlasy nechte chvilku proschnout, ale ne moc. Čím vlhčí je začnete foukat, tím se vám podaří vytvořit plnější účes. Vlasy je dobré fénovat v předklonu, aby se od kořínků přirozeně nadzvedly. U hodně jemných vlasů vzniká při fénování snadno statický náboj, který způsobuje to, že vlasy tzv. poletují. K tomu jsou účinné fény s ionizační funkcí. Vybaveny jsou generátorem, produkujícím miliony očisťujících negativních iontů, což způsobuje, že vlasy zůstávají hydratované. Právě hydratace zabraňuje krepatění vlasů, má regenerační účinky a zanechává vlasy lesklé. Díky tomu budou vaše vlasy snadno rozčesatelné a nabudou na větším objemu. K objemu vám také dopomůžou profesionální objemové kulmy a nahřívací natáčky. 3 strážci objemuDobrý fén: Použijete-li k vysoušení vlasů kvalitní fén s difuzérem, budou vaše vlasy krásně „načechrané“ a získají větší objem. Koukejte také na fény s funkcí ionizace.Volumátor: Stylingový produkt pro objem vlasů Rowenta Volum’24 Respectissim je speciálně navržen tak, aby vlasům dal maximální objem a zároveň zachoval stoprocentní sílu a odolnost vlasů. To vše v rekordním čase okolo 10 minut. Perfektní výsledek zaručuje unikátní rotační nahřívací váleček, který působí jako velká natáčka a vytváří oblouk z vlasů od kořínků. Zdvihá tak vlas pro objemový efekt a brání zplihnutí vlasu.Kartáč na vlasy:  Zázračný kartáč Tangle Teezer vlasy lehce nadzvedne. Kartáč vás pobaví nejenom svým designem a barvami, ale také tím, že účinně zabraňuje lámání a třepení vlasů, obnovuje jejich přirozenou pružnost a lesk. Na tento výrobek navíc nedají dopustit ani hollywoodské hvězdy.Euronics, Kulma Rowenta CF6430D0 1899 KčKasa.cz Kartac na vlasy Tangle Teezer Compact Styler 259 KčEuronics, Fen Braun SatinHair 7 HD770 1699 KčTohle raději ne„Docílit objemu je jednoduché, vlasy stačí jen pořádně natupírovat a potom nalakovat extra silným lakem na vlasy“. Jestli nechcete mít poškozené a polámané vlasy, tak na metodu podobného typu hodně rychle zapomeňte. Tupírování je dovoleno pouze výjimečně. Například tehdy, když se chystáte do společnosti a chcete si nechat vyčesat efektní drdol.Styling hraje důležitou roliI finální úprava vlasů může výrazně dopomoci k objemu. Velmi účinné jsou například objemové pěny. Zacházejte ale opatrně s jejich nanášením. Objemové pěny se aplikují vždy ke kořínkům vlasů, nikoli do jejich délek, protože právě to je místo, kde se vlasy mají nadzvednout. Na trhu jsou i speciální pudry, které po vetření do vlasů zvětší jejich objem. Jako tzv. rychlovkou na suché vlasy můžete použít pudr, který v malém množství vmasírujete do vlasů. Podobnou službu udělá i suchý šampon.Text: Lucka

folder_openPřiřazené štítky

Jak poznat, že se jedná o přírodní kosmetiku?

access_time08.červen 2019personRedakce

V současné době jsou velmi oblíbené přírodní produkty, což výrobci dobře vědí. Na trhu se objevuje přírodní kosmetika, která láká spoustu žen na její blahodárné účinky. Ale objevují se také prodejci, kteří sice nabízí přírodní kosmetiku, ale přitom tato kosmetika přírodní není. Jak tedy poznat, že je kosmetika opravdu přírodní?Aby se mohla kosmetika pyšnit přívlastkem „přírodní“, musí být podložena certifikátem, který potvrzuje její přírodní složení. Certifikát zaručuje, že je přírodní kosmetika vyrobena předepsanými podmínkami a obsahuje pouze to, co přírodní kosmetika obsahovat má.Jestliže kosmetika obsahuje ropné produkty (vazelína, parafín), živočišné produkty (s výjimkou včelího vosku), syntetické vonné látky či konzervanty, pak se nejedná o přírodní kosmetiku. Dále je zásadní, aby se přírodní kosmetika netestovala na zvířatech, jako je to běžné u chemické kosmetiky.proč si vybrat přírodní kosmetiku?Mezi přední výhody přírodní kosmetiky patří to, že mají lepší dopad jak na životní prostředí, tak i vaše zdraví. Sice přírodní kosmetika nezabere hned po aplikaci, jako je tomu u klasické kosmetiky. Zabere až po delším užívání, ale zato má trvalejší účinky a efektivnější výsledky.Lidé, které trápí atopická pokožka, jistě vědí, že i atopickou pokožku výrazně zlepšují přírodní produkty. Jelikož je atopická pokožka příliš citlivá, je nezbytné používat pouze kvalitní přípravky bez parfemovaných přísad.přírodní kosmetika na nehtyAle přírodní kosmetika se dnes využívá nejen na pleť v oblasti obličeje. Ale nabízí se vám i různé prostředky na nehty. Jejich pevnost, pružnost a hlavně správný růst zajišťuje přísun vitamínů a správná péče. Dnes jsou v drogeriích k dostání různé přípravky na gelové nehty, ale také na nehty přírodní. Tyto přípravky však obsahují škodlivé látky, které mohou při dlouhodobějším užívání způsobit více škody, než užitku.Vsaďte tedy na kvalitu přírodní kosmetiky, která má příslušný certifikát. Budete s výsledkem nadmíru spokojeni.

folder_openPřiřazené štítky

Nový hit: Make-up z minerálů

access_time08.prosinec 2019personMarián Kroužel

Minerální make-up nabízí jedinečný zážitek pro ty, kteří chtějí eliminovat chemické látky z jejich obličeje. Navíc zázračný účinek minerálních látek ve směsi s jinými složkami nebude pouze make-up, ale dostane se na novou úroveň, kdy sníží šance kožních problémů. Výhody jsou nesporné, jak prosazují specialisté, a proto je vhodné prolistovat hlavní přínosy minerálního make-upu v několika krocích.Tajemství minerálního make-upuNěkteří by si mysleli, že způsob přípravy těchto kosmetických přípravků je zbrusu nový vynález. Nicméně se zdá, že spíše než na budoucnost se výrobci rozhodli vrátit k základům použití minerálních látek jako hlavní ingredience pro vytvoření prostředí a hladké kůže. Tato doména odvolání klasického make-up průmyslu k využívání přírodních minerálů, která zahrnuje použití hořčíku, zlata, zinku, stejně jako titanu a také hliníku. Množství živin v produktech jsou ideální pro všechny typy pleti a nabízí jak krytinu, tak i ochranu. Prvky jsou rozdrceny na jemný prášek, který je pouze prvním krokem k vytvoření make-upového produktu. Další složky jsou navíc dodány, aby zajistily přitažlivé barvy, stejně jako texturu.Výhody minerálního make-upuVizážisti i dermatologové pějí chválu na účinek minerálního líčení kvůli své lehká textuře, ochraně proti slunci, stejně jako další faktory. I když tyto výrobky bývají dražší než ty tradiční, nicméně se zdá, že počátkům založených na chemikáliích a toxické kosmetice je odzvoněno. Minerální make-up si podmaní zemi a stane se více přístupný veřejnosti. Ti, kteří již byli přesvědčeni o seznamu složek, by si také měli přečíst hlavní a nejvýznamnější přínosy minerálního make-upu.Lehké texturyJeden z nejlepších aktiv minerálního make-upu je jeho lehká textura. Ti, kteří experimentovali s různými produkty, tvrdili, že nabízí přirozený efekt nejen ve vzhledu, ale i v pocitu.Tyto produkty se chovají jako živiny s účinností zaručení kvality. Lidé, kteří používají chemické založení očního make-upu, riskují těžké textury a dojem umělého efektu.Minerální make-up kvůli své lehké textuře lze použít bez jakéhokoliv zvláštního úsilí a nezpůsobí žádné nepříjemné následky.Neucpávání pórůTento termín se odkazuje na schopnost výrobků minerálního make-upu, nechat póry přirozeně dýchat. Ucpání těchto malých nádrží vlhkosti může vést k poškození kůže a může způsobovat akné a všelijaké záněty.Ve snaze poskytnout naší pleti náležitou péči a výživu, je vysoce doporučeno vybírat výrobky, které mají podobnou kvalitu. Citlivá pokožka reaguje stejně příznivě na podobné směsi. Hlavní tajemství minerálního make-upu spočívá v tom, že používá anorganické složky. Ty nedovolí bakteriím, aby se rozšířily a pronikly do nejhlubších vrstev pokožky.Žádné chemikálieMinerální make-up podporuje odstranění všech škodlivých chemických látek z vaší pleti. Kromě toho to také vyjadřuje nechuť používat vůně, vosk, různé oleje, stejně jako barvy a silikon. Výrobci zaručují zdravý vzorec, který by neměl obsahovat žádné škodliviny vyrobené tradiční kosmetikou. Toto aktivum dělá tyto skladby vhodné pro zachování pokožky zvlhčené a stabilizuje všechnu denní propustnost. Zelená kosmetika skutečně nabízí revoluční opravné prostředky v boji proti hrozícím příznakům stárnutí a vrásek.Skryté kožní vadyVzhledem k nevhodnému životnímu stylu mnoho lidí zápasí s různými kožními problémy, jako je akné, vrásky, DNA, stejně jako vážnější poruchy. Kromě minerálního make-upu i zdravotní výhody kladou za cíl nabídnout nejlepší podporu maskovat příznaky stárnutí a jiných nedostatků.Odrážející světlo ze slunce pomocí sluneční ochrany je schopno nabídnout kompletní a důkladné pokrytí. Maskéři objevili hlavní estetický přínos minerálního make-upu a zaplavili média chválou.Chystáte se k zelené péči o vaši krásu? Dalším krokem je naučit se, že minerální make-up je snadný k aplikaci, stejně jako že má další významné výhody, které patří k neposkvrněnému stavu kůže pro každého.

folder_openPřiřazené štítky

Eva Peltrámová: Jak rychle zhubnout? Rozhodně ne hladověním!

access_time17.prosinec 2019personRedakce

Eva Peltrámová z Prahy podniká v oblasti fyzioterapie a poradenství. Když jsme vybírali na přání čtenářů a čtenářek odborníka, kterého vyzpovídáme na tak populární téma, jako je hubnutí, chtěli jsme na to jít trochu jinak než módní časopisy, které přinášejí tipy na diety a odtučňovací kúry. Hledali jsme odborníka, který má na nadváhu a obezitu trochu jiný pohled. Přitom jsme si povídali i o tématech, jež mohou být zajímavá i pro ty z vás, které nadváha netrápí.Chodí k vám hodně zákazníků, kteří mají problémy s nadváhou? V čem vidíte ze své praxe největší příčiny nadváhy? Nemyslím tím jen takové ty obecně známé důvody jako nedostatek pohybu při kancelářské práci nebo přejídání.Chodí ke mně hodně zákazníků s nadváhou a tím, že se zabývám poměrně hodně reflexní diagnostikou z chodidel, zjišťuji často u pacientů nedostatečnou funkci vnitřních orgánů – hlavně dvanácterníku, slinivky břišní, žlučníku, jater a ledvin. Kvalitní trávení a vylučování je kromě jiného nezbytné i pro udržení štíhlé postavy. Reflexní diagnostika a terapie se provádí z chodidel a chodidla nelžou. Je to metoda stará více než pět tisíc let. Prozradí nervovou cestou oslabený orgán ještě dříve než například laboratorní nebo sonografické vyšetření. Tím, že se reflexní ploška chodidla ohlásí bolestí, nás varuje nebo upozorňuje, že si daný orgán zasluhuje větší péči, než se mu dostává. Dám příklad. Tím, že si člověk vezme na nadýmání Espumisan, neřeší příčinu problému, ale následek. Reflexní diagnostika prozradí příčinu. Proto ji doporučuji osobám s nadváhou. Tím se vracím k vaší otázce – příčinou nadváhy bývají podle mých zkušeností často problémy zdravotní, nikoliv jen nedostatek pohybu nebo chybné stravování.Jaké metody a jaké způsoby cvičení byste zákazníkům s nadváhou doporučila?Protože jsem vzděláním fyzioterapeut a zabývám se především bolestmi pohybového aparátu, doporučila bych jim svižnou chůzi, ať už v přírodě nebo na běžeckém pásu. Kdo má lehčí nadváhu a nemá problémy s klouby, tak tomu i běh. Důvodem je vzpřímené držení těla, kdy jsou meziobratlové ploténky rovnoměrně zatěžovány a při pohybu je rovnováha mezi flexí a extenzí končetin – tedy paže se předpažují i zapažují a dolní končetiny se přednožují i zanožují. Toto střídání je důležité pro regeneraci páteře a také proto, abychom neměli jednu svalovou skupinu přetíženou a druhou oslabenou. Další cvičení, které bych doporučila, je SM systém. Člověk se u tohoto cvičení zapotí a ještě si léčí páteř. Samozřejmostí je upravit si stravování a doplnit cílenou fytoterapii na oslabený orgán, protože zbavit se nadváhy rovná se ozdravit si metabolismus neboli látkovou přeměnu.Jak to děláte vy, že jste tak štíhlá? Jak se stravujete? Vím také, že si pravidelně kontrolujete kyselost organismu. Proč?Moje štíhlost je kromě genů hodně podmíněná tím, že odmalička sportuji. V dětství jsem dělala gymnastiku, od sedmnácti let lezu po skalách a horolezeckých stěnách, ráda běhám, občas si zahraji badminton nebo ping pong. Stravuji se celkem zdravě, ale vždy tomu tak nebylo. Vyrůstala jsem hodně na sladkých jídlech a tatrankách. Po druhém porodu se mi objevila lupénka a lehký stupeň osteoporózy, i když celé dětství jsem byla na mléku a sýrech. Vystudovala jsem Školu reflexní terapie u manželů Patakyových, kde jsem se poprvé dozvěděla o škodlivém překyselení organismu. Přečetla jsem několik knih na toto téma a začalo mi docházet, jaké škody na mém těle udělal bílý cukr a jiné kyselinotvorné dobroty. Do svého jídelníčku jsem zařadila hodně zásadotvorných potravin, aby mi tělo už nekradlo minerály ze tkání na zachování zásadité krve. Občas si zkontroluji pH moči lakmusovým papírkem.Hovoříte o SM systému. Co to je a proč byste ho doporučila? V čem je jeho výhoda oproti ostatním cvičebním metodám?SM systém (stabilizace a mobilizace – pevná a pohyblivá páteř) je metoda cvičení se speciálním elastickým lanem, která vás naučí správně zapojovat svaly do spirálních řetězců. Tato zřetězení vytváří v těle trakční sílu vzhůru, která odlehčuje tlak na meziobratlové ploténky a klouby, a tím umožňuje jejich výživu, regeneraci i léčbu. Zvětšením meziobratlového otvoru se zároveň zmenší tlak na nervový kořen, způsobující vystřelující bolest do končetin. Intenzivně se posilují šikmé břišní svaly, takže krásně posílíte bříško. Páteř se vyrovnává do střední linie, což ocení pacienti se skoliózou. Elastické lano umožňuje rozsáhlý pohyb končetin proti malé, postupně narůstající síle, která aktivuje svalové spirály. Lze ho uchytit třeba za nohu stolu, topení, kliku dveří, madlo nebo očko přivrtané do zdi, v přírodě za strom nebo větev. SM systém posiluje oslabené a zároveň protahuje zkrácené svaly, a tím navrací tělu optimální pohyblivost, stabilizuje chůzi. Autorem je MUDr. Richard Smíšek. Výhod cvičení je několik. Tím, že se cvičí vestoje a jsou zatížená chodidla, jsou zároveň drážděny receptory pohybu, uložené ve šlachách a svalech chodidla, a tím je dáván intenzivnější impulz do mozku a stimul pro zvýšení napětí břišních svalů. Cvičí se ve vzpřímeném držení těla, což je důležité pro rovnoměrné zatížení plotének. Je to dynamické cvičení – střídá se kontrakce a relaxace, to je podstatné pro prokrvení svalů a vyplavení laktátů ze svalů. Střídají se tam flekční a extenční pohyby, což třeba u jízdy na kole nebo rotopedu není možné. Aktivujeme šikmé břišní svaly, dochází k zúžení pasu a jsme přitom vzpřímení. Když někdo dělá sedy-lehy, rozšiřuje si pas, zvětšuje si tlak na přední pól plotének, opět tam chybí extenze paže a přetěžuje si krční svaly, které už tak lidé mají hodně přetížené. SM systém mohu doporučit tomu, kdo si chce zregenerovat nebo léčit páteř a celý pohybový aparát a samozřejmě spálit nějaké kalorie. Zabijí se tak dvě mouchy jednou ranou.Cvičí SM systém i vaše rodina a vy sama doma?Já cvičím, protože mám náročnou fyzickou práci a navíc jsem v dětství hrála šest let na housle – což představovalo asymetrické držení těla – a v patnácti mi lékař zjistil skoliózu. Už si nedovedu představit svou práci bez cvičení SM. Dává mě do kupy. Moje dcera provozuje závodně sportovní lezení, a protože každý vrcholový sport přetěžuje, cvičí SM každý den, aby se zregenerovala. Syn je po úraze, tak cvičí také. Jedině manžel odolává, ale zatím je bez problémů, uvidíme, jak v budoucnu.Jak těžké je v současné době samostatně podnikat? Co vás jako živnostníka trápí nejvíce?Člověk se musí hodně snažit, neboť konkurence přibývá, a když se člověk osamostatní, musí být trpělivý. Klientela se totiž tvoří několik let. Na druhé straně tím, že v životě lidí ubývá přirozeného pohybu a převažuje sedavý způsob života – na to zatím není páteř evolučně připravena – si myslím, že v tomto oboru bude stále práce dost i do budoucna. Mrzí mě hlavně to, že často chodím domů pozdě večer. Ne každý ke mně může přijít ráno a dopoledne, musím se přizpůsobit zákazníkům. Když jsem pracovala ve zdravotnickém zařízení na ambulanci jako fyzioterapeut, byla jsem doma v půl páté odpoledne. Ale s tím nic nenaděláte, to přináší samostatné podnikání.Jak jste se ke své práci vlastně dostala? A co byste poradila zájemcům, kteří by se chtěli pustit do podobného typu podnikání jako vy?Vždy jsem tíhla k péči o lidské tělo. Proto jsem šla po gymnáziu studovat medicínu, ale po čase jsem ze studií odešla a vystudovala střední školu, zdravotní obor fyzioterapie. Lákaly mne i alternativní metody, a tak jsem začala reflexní terapií a pak přibývaly i další kurzy různých druhů masáží. A co bych poradila případným zájemcům o podobnou práci? Základem je něco umět, tím myslím nabídnout více služeb než třeba jen jednu masáž. Nebát se konkurence, nabírat postupně zkušenosti a mít trpělivost. Já měla to štěstí, že mne ze začátku finančně podporoval manžel. Každopádně zahájení podnikání je potřeba uvážit a naplánovat.Všimla jsem si, že zákazníci po vás žádají i lymfodrenáž. Někteří odborníci však tvrdí, že lymfodrenáž je komerční nesmysl. Slyšela jsem od lékaře názor, že lymfu nikdy nikdo neviděl, proto zkrátka neexistuje. Co vy na to?Lymfodrenáž rozhodně není nesmysl. Pamatuji si ještě z pitev na medicíně na hrudní mízovod, který sbírá lymfu z celého těla. Jinak průběh lymfatického systému se dá znázornit lymfoscintigrafií. Také si vzpomínám na zkušenou lymfoterapeutku Hanku Váchovou, u které jsem se učila manuální lymfodrenáž. Ta se setkává i s těžkými případy lymfatických otoků, například s elefantiázou – sloní nemocí. Vyprávěla nám, že když jsou otoky dlouho přehlíženy a zanedbávány, lymfa si hledá cestu ven i rankami v kůži a pod tyto pacienty musela dávat hadry, jak z nich lymfa tekla. Viděli jsme spoustu fotek těžkých otoků před masáží a po ní. Ale takové případy se do masážních salónů vůbec nedostanou. Jinak lymfa je i výplní obyčejného puchýře. U člověka bez zjevných otoků lymfodrenáž vždy rozpohybuje tok lymfy, pomáhá detoxikovat organismus, neboť lymfa obsahuje i odpadní látky metabolismu. Ale klient to nemusí výrazně zaznamenat. Někdo chodí více močit nebo ho trochu rozbolí hlava. Nebo je jen ospalejší či naopak aktivnější. Nebo jsou mu kalhoty volnější. Ale ty masérské tahy jsou stejné jak u sloní nohy, tak u bezotokových klientů.Na závěr obligátní otázka. Jaká jsou vaše současná největší životní přání a sny?Vzhledem k současné ekonomické krizi a zastrašování, že nebude na důchody, si přeji být co nejdéle zdravá, abych svoji práci mohla dělat co nejdéle. Nedovedu si totiž představit práci někde v kanceláři sedět u počítače. Znám spoustu kolegů, kteří museli opustit tuto práci ze zdravotních důvodů. Mým tajným snem je, aby mi v práci v budoucnu trochu pomohla má dcerka (je jí čtrnáct), která k tomuto oboru trochu inklinuje, samozřejmě pokud ji to bude bavit. Abych v práci nemusela být od rána do večera a měla více času pro sebe a na koníčky, třeba více sportovat, cestovat… Ale to si přeje snad skoro každý.VIZITKAEva Peltrámová svoji praxi zahájila vystudováním střední zdravotní školy, oboru rehabilitační pracovník. Zhruba patnáct let se zabývá fyzioterapeutickými cvičeními pro odstranění potíží páteře a kloubů pohybového ústrojí. Během praxe prošla řadou různých vzdělávacích seminářů a kurzů.Škola reflexní terapie u manželů PatakyovýchManuální lymfodrenáž u Dexter AcademyLymfodrenáž nohou u MasérničkaSM systém – Úvodní, Pro pokročilé – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Manuální techniky – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Korekce skoliotického držení – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Poruchy urogenitálního systému – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Lektor cvičení SM systému – vede kurzy 1–2, Rehacentrum SmíšekMěkké a mobilizační techniky – Škola Buďfit

folder_openPřiřazené štítky

Bude zima, bude mráz

access_time14.únor 2020personRadka Eliášková

 Pro náš vzhled je v zimě největším úskalím střídání teploty a vlhkosti vzduchu v místnosti a venku. Jak se pojistit proti případným ztrátám na našem vzhledu? Obličejje vystaven zimním teplotním šokům nejvíce, neboť není chráněn oblečením. Proto bychom jej měli chránit správnými kosmetickými přípravky. Lehké gelové krémy, které jsme si oblíbili v létě, již nestačí a naše pleť vyžaduje hutnější a mastnější krémy díky nimž se nebude vysušovat. Případné vysušování by vedlo nejen k vráskám a podráždění, ale také k množení pupínků, takže změnit péči o pleť by měli i ti, kteří trpí mastnou problematickou pletí. Ochrana proti slunci během dne je samozřejmostí, na hory si s sebou přibalte krémový opalovací krém, který používejte na mastný podklad. Můžete sáhnout i po elegantním tuhém make-upu značky Avene, který obsahuje UV ochranu 50, nebo make-upy s vysokou UV ochranou značky Shiseido, které se o něco snadněji roztírají. Večer si naše pleť také moc neuleví, vlivem ústředního topení je také dost namáhaná. Pokud trpíte suchou pletí, budete potřebovat extra výživný krém a nejlépe pod něj ještě sérum, zkuste třeba kapsle s ceramidy od Elizabeth Arden.Pokud chcete dovést svou péči k dokonalosti, zaměřte se i na čištění pleti – vyzkoušejte odličovací oleje (např. Salus, Sephora, Shu Uemura). Nanáší se na vlhkou pleť, kterou promasírujete a pak opláchnete. Je to vhodné i pro mastnou pleť, protože čistící oleje zachytí kožní maz daleko lépe, než klasické mycí gely.VlasyPokud nosíte čepici, asi řešíte problém elektrizujících vlasů, nebo lupů, pokud ne, pak jsou vlasy poškozovány mrazem a krepatěním z vlhkosti. Existuje řada značek, které nabízí řešení těchto „zimních“ problémů, například Avon a Oriflame každoročně přináší speciální zimní vlasovou péči. Pokud máte mastnější pokožku hlavy a nechcete měnit svůj pečující rituál, pořiďte si alespoň nějakou

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Sex Vztahy na dotaz kteří infikovaní

Chcete vědět, jaký bude v posteli? Nechte ho zatančit!

access_time29.květen 2019personRedakce

Ženy obecně milují překvapení… Když se ale nejedná o sex. Tady je prostě zvědavost tak silná, že hledáme signály, které nám o sexuálním apetitu nového objevu aspoň trošku napoví. Čeho si tedy všímat? Zapněte radary! Tady jsou indicie, že s ním prožijete nezapomenutelnou nebo naopak rozporuplnou noc.Asi jste to zažila také. Je okouzlující, vtipný, drží vám dveře a ani na druhé večeři vás nenudí. Trochu se předvádí, ale tak, že vám to spíš imponuje, než že byste to brala jako vytahování. Milování jste si s ním několikrát představovala v posteli před usnutím. Máte miliony scénářů, jak a kdy to bude probíhat, kdo udělá první krok, kdy by se to asi tak mohlo stát. Ale stále vás hlodá strašná zvědavost – jaký bude asi doopravdy a bude to za to vůbec stát?ZATANČI MI!Nejvíce prozradí řeč těla a pohyby. Tanec je proto ideální prověrkou. Vezměte ho do baru na drink. Dříve nebo později zahrají něco, co vám nahraje k tomu si budoucího milence otestovat ještě před akcí. Pokud vás partner při tanci povede, můžete očekávat, že bude dominantní i v posteli a vytvoří scénář celého milování. Jestli vám bude neohrabaně šlapat na nohy, katapult do světa vášně moc neočekávejte. Při společném tanci si také všímejte, jak vás drží. Pokud vás pevně sevře, bude majetnický nejspíš i při milování. Sex s ním určitě bude vášnivý a živočišný. Pokud pomalu ani neucítíte, že vás chytl, bude pravděpodobně hodně jemný a nesmělý. Možná až moc. Takže si třeba nemusíte všimnout, že sex už probíhá. Pokud vám bude při tanci hladit zároveň i ruku nebo tvář, očekávejte dlouhý sex nabitý romantikou. Sáhne vám při tanci na zadek nebo na prsa? Je to jednoduše debil, co bude mít pravděpodobně naučené pohyby z porna, ale asi nevšimne, že pod ním leží skutečná žena.MUŽI PŘECE NETANČÍ (ALE POZNÁTE, JESTLI MAJÍ RYTMUS)Problém, na který můžete narazit je, že vám muž řekne, že netančí. Pak navrhněte klub, kde hraje hudba. Ta totiž dokáže strhnout dav a stačí, když vypozorujete, jestli má při postávání u baru a čekání na drink aspoň rytmus. Proč si myslíte, že se říká například o Italech, Brazilcích nebo Španělech, že jsou výbornými milenci? Právě protože ho mají. Muži, kteří mají rytmus a dokážou reagovat na jeho změny, stejně tak dokážou poslouchat i vaše tělo a frekvenci a hloubku přizpůsobovat, aniž byste mu musela přesně říkat, co chcete. Muži mimo rytmus budou mimo všude.

folder_openPřiřazené štítky

15 sexuálních tipů pro single lady Aneb Co byste měla stihnout, než se usadíte

access_time29.květen 2019personRedakce

Sex je obrovská kapitola naplněná našimi sny, přáními, touhou, vášní, příjemnými pocity, fantazií a zkoušením nových věcí, které nám dělají dobře. A kdy jindy do ní vpisovat, než před tím, co se 100% usadíte? Odhoďte stud a oddejte se dobrodružství. Možná je právě teď ten správný čas!Jsou praktiky, o kterých sníte, ale bojíte se nahlas vyslovit nebo jste ještě nenašla odvahu k tomu udělat první krok. A jestli jste teď právě v mezifázi bez partnera a „hodiny“ vám bijí na poplach, máte skvělou příležitost zrealizovat všechny své představy – i ty nemravné. Není se přece za co stydět.1. Sex na jednu nocAsi jste ho už zažila. Tak jej klidně opakujte tolikrát, dokud se nenasytíte. Jednoduše sveďte pana dokonalého v baru, užijte si a hned ráno opusťte beze slova jeho byt nebo hotel. S partnerem a dětmi se k tomu už nikdy nevrátíte. Budete milionkrát zodpovědnější.2. Sex s jinou ženouNe, že by to byla nevěra v pravém slova smyslu, většina žen to asi tak nebere – ale muži pro to moc pochopení nemají. Přeci jen jsou ješitní a žárliví. Povolenku by vám dali asi jen v případě, že je přizvete jako tichého pozorovatele. Ale užijete si to potom se svým drahým v „patách“?3. Sex ve třechJe spousta párů, které do ložnice přizvou jinou ženu (na muže muži moc nepřistupují), ale spousta z nich se v tomto kroku také spálí. Sex ve třech s partnerem a někým dalším většinou končí jen snůškou výčitek, že se muž věnoval více druhé ženě, popřípadě celý zážitek zkazí žárlivost. Sex ve třech s osobami, ke kterým nechováte hluboký citový vztah, je proto vždycky lepší. Tak proč ne teď.4. Skupinový sexMilování ve větším počtu lidí, kde máte možnost si sexuální partnery navzájem měnit, je vzrušující. Můžete jednak pozorovat milování jiné dvojice, či se připojit k jinému páru. Možností je spousta – záleží jen na tom, který scénář se vám bude nejvíce líbit.5. Swingers partyJe obdobná jako bod 4. Až na to, že pokud zrovna nebudete mít chuť, nemusíte se zapojit. Můžete se jen dívat a popíjet oblíbený Cosmopolitan. Tohle byste určitě měly aspoň jednou v životě zažít. Pokud možno bez partnera a případné žárlivosti.6. Sex s cizincemHorkokrevný Ital, vášnivý Španěl nebo milování po Francouzku s rodilým kouskem. Vyzkoušejte na vlastní kůži, jestli je pravda, co se povídá o sexu s cizinci – většina žen to popisuje jako lepší zážitek, než s českými muži.7. Sex na veřejnostiMoment ohrožení a lákavého strachu, že vás někdo může přistihnout, může vnést do milování zajímavou příchuť.8. Kyber sex s panem neznámýmSex po síti provozuje už značná část populace včetně partnerů, které v danou chvíli dělí kilometry. Co ale kyber sex s mužem, kterému nevidíte do tváře a on do vaší, protože jsou kamery nastavené na jiné partie? Zavítejte na nějaký portál pro kyber nadšence – uvidíte, že vás sex obkroužený tajemstvím, bude bavit.9. Sms sexLehčí varianta, pro ty stydlivé, kteří se ostýchají promluvit či laskat své tělo před kamerou. Ne však méně zajímavá. Okamžik napětí, jak moc žhavá bude odpověď, která přijde, má také něco do sebe.10. Sex s kamarádemKamarád s benefity. Takového už nebudete nikdy šanci mít, až se vrhnete do rodinného života.11. Natočení vlastního videaPro manžela či partnera může být hezkým dárkem. Ale zkoušela jste si někdy natočit vlastní video prostě jen pro sebe a pustit si ho ve chvíli, kdy budete mít chuť na „milování“?12. VoyeurstvíPostavte se do role tichého pozorovatele. Malá zkouška voyeurství se rozhodně nedá považovat za úchylku. Proč tedy nezkusit, jaké vzrušení ve vás bude pozorování páru, který se miluje, vyvolávat?13. Tantrický sexPodstatou tantrického sexu je vychutnání si více aktu jako celku, než soustředění se na grandfinále. Naučte se vnímat i jiné doplňky milování – vůně, prostředí, doteky, než samotnou stimulaci erotických zón. Zaručujeme hlubší prožitek.14. Profi erotická masážTřeba se na ni už nikdy neodvážíte, jen protože s tou párovou partner nebude souhlasit nebo mu to bude připadat divné a vy zase nebudete chtít jít na erotickou masáž sama, protože vám to bude připadat vůči němu hloupé. Erotická masáž s vyvrcholením v podobě stimulace intimních míst může znít sice zvláštně, o to víc vás ale může překvapit skutečný prožitek.15. Sex dovolenáIdeální varianta, když chcete vypnout, užít si dovolenou a doslova se jí promilovat, je vybrat si stejně zaměřeného „sparing“ partnera. Zapojte se do chatu cestovních agentur. Tuto sekci už jich má opravdu mnoho.

folder_openPřiřazené štítky

Milostný restart: Zastavte stereotyp v sexu!

access_time29.květen 2019personRedakce

Kohokoli se zeptáte, co považuje za největší partnerský problém, odpoví vám, že je to nevěra. Přitom existuje ještě daleko horší konkurent, než stovky milenek – stereotyp. Každý vztah má určitý vývoj. Nejdřív je v plenkách, pak se rozvíjí, graduje a stagnuje. Podobně je to i s křivkou milování. Z počátku hledáme, co se komu líbí, pak zkoušíme nové praktiky a ve chvíli, kdy najdeme to pravé pro oba dva, užíváme si to. Jenže po určité době nás vynalézavost opustí a milování je pořád stejné…Přesně vím, co kdy udělá…Nejdřív vás začne líbat na krku, pak vás pohladí a přesně víte, co bude následovat. Ne že by další kroky byly špatné, ale z chronicky známého se vytrácí vášeň i vzrušení. Svůj úděl mají ale na stereotypním milování i hormony. Ty, které se starají o to, že zažíváte v posteli jednu explozi za druhou, se už vyplavují daleko méně.Zase od nulyStereotypní milování je také velmi častý důvod, který jednoho z partnerů svede k tolik obávané nevěře. Přirozeně hledáme někoho, s kým budeme mít na chvilku zase ten samý pocit jako na začátku. Pokud máte pocit, že je vaše milování už delší dobu odlitkem do stejné formičky, je správný čas na milostný restart.Děláš mi to blbě!Pamatujte na to, že každý chlap bude mít rozporuplné pocity, pokud mu řeknete, že máte problém s průběhem milování napřímo. Těch, kteří se chtějí o sexu bavit bez zábran, je stále málo. Informace, že se v posteli nudíte, je natolik citlivá, že je lepší ji raději obejít činy.Odteď to bude jinak!Milostný restart v praxi by neměl vypadat tak, že počkáte, až váš partner přijde z práce, vy ho svážete a do obličeje mu začnete odříkávat všechny výrazy dirty talk. Každá změna by měla být pozvolná. Vášeň byste měli nacházet spolu a postupně. Ani on není hloupý. Vaše malé kroky a snahy o zlepšení velmi rychle pochopí a bude se je snažit nejspíš opětovat.NepočítejtePáry od 25 do 35 let se průměrně milují 3x do týdne – často z povinnosti – včera jsme se nemilovali, tak nás to čeká dneska. Přestaňte počítat a milujte se jen až na to budete mít oba dva chuť. Že je to méně často nevadí – hlavně, že to stojí za to. Nižší frekvence v milování vám dá také prostor, abyste po sexu začali oba dva více toužit a tím pásem si jej potom daleko intenzivněji užili.Čím začít…Začněte tím, že si třeba koupíte nové prádlo a pošlete mu do práce fotku. Určitě se na něj bude chtít co nejdřív podívat. Překvapujte ho. Vlezte si k němu do sprchy, nebo si mu čerstvě osprchovaná sedněte na klín, až e bude koukat na televizi. Prostě najděte moment, kdy milování nečeká. Střídejte také způsob milování. Nedělní ráno klidně zůstaňte déle v posteli a milujte se několikrát po sobě, v týdnu si ale vychutnejte několikaminutovou rychlovku mimo ložnici. Můžete také objednat nějakou novou hračku a nechat ji poslat kurýrem partnerovy se vzkazem, co by se vám líbilo.

folder_openPřiřazené štítky

6 maličkostí s velkou mocí – Čím ho potěšíte v posteli?

access_time29.květen 2019personRedakce

Nemusíte se převlékat za sestřičku, ani hned zítra svolit k sexu ve třech. Svého miláčka potěšíte i daleko většími maličkostmi…To, že se ze sexu časem vytrácí vášeň a kreativita není nic neobvyklého. Než ale začněte svůj sexuální život křísit radikálnějšími rozhodnutími, vyzkoušejte tyhle maličkosti. Právě na ty totiž zapomínáme nejvíc…Tak schválně – na kolik z nich jste už opravdu dávno zapomněla?Buďte prvníJe dokázáno, že většinou jsou to muži, kteří iniciují sex – a nejčastěji večer v posteli před spaním v produktivním věku v průměru každý třetí den. Předběhněte ho! Dnes to budete vy, kdo začne. Překvapte ho v dobu, kdy to nečeká – odpoledne v kuchyni při chystání večeře, po ráno ve sprše – prostě jakkoli, jak se to vymyká všednosti.Vykašlete se na stereotypní scénářU spousty párů, které jsou spolu delší dobu, je problém, že jeden přesně ví, co ten druhý v daný moment udělá. Udělejte něco, co by od vás nečekal nebo mu naopak řekněte, co chcete, aby udělal on vám. Stereotyp je zabijákem vášně. Pokud naopak uděláte něco jinak – byť jen drobnost, touha se zase rozhoří.Snažte se, ať je co svlékatJsou stovky žen, které vám potvrdí, že jim partner při milování už nesundává ani vrchní díl. Oblékněte se pro něj do prádla a nechte se postupně rozbalovat anebo se svlékejte sama a postavte ho do role pozorovatele.Přestaňte se pozorovatUž proboha při milování přestaňte řešit své tělo. To, že zapřemýšlíte nad tím, kde vám jaký fald leze, svůj zadek, břicho nebo stehna nezmenšíte. A nemyslete si, že to partner nevnímá… Zbytečně tak kazíte pěkné chvíle.Všímejte si svého těla i před nímVíce, než polovina žen i mužů masturbuje, i přestože má pravidelný sexuální život. Už se před partnerem přestaňte stydět a věnujte pozornost svému tělu v jeho přítomnosti. Neznáme muže, kterému by se to nelíbilo.NepředstírejteDělejte jen to, co vás baví a o tom, na co zrovna nemáte chuť, partnerovi klidně řekněte. Cokoli, do čeho se vám nechce, nebo děláte aniž by vás k tomu vedla touha po tom to dělat, je na vás prostě znát. A jestli si myslíte, že tím, že se podřídíte a budete dělat věci, které má rád jen on, partnerovi uděláte dobře, jste na omylu. I on z vás potřebuje nasávat každou vibraci vašeho roztouženého těla, aby došel větší slasti.

folder_openPřiřazené štítky

Miluju ho, ale v posteli nám to úplně neklape. Proč?

access_time29.květen 2019personRedakce

Nejste sama, kdo si tuhke otázku pokládá. Nesouhra v milování je problém značného počtu párů. Ale při troše snahy a chtíče na tom zapracovat se dá všechno vypilovat.Můžete se jít láskou zbláznit, ale co se týká sexuální sféry, jste oba úplně někde jinde (a tentokrát nemyslíme, že vy jste nahoře a on dole, nebo naopak)? Vy někdy prostě chcete mazlení bez toho, aniž by se vám pokaždé vloupal pod kalhotky, kdežto on prosazuje věčné experimenty a smutní zatím, že vy nechcete tolik, kolik potřebuje on?! Jak už bylo řečeno, muži jsou z Marsu a ženy z Venuše a také se tato rozdílnost dost často projevuje i na poli lásky a erotiky. Pánové berou sex spíše jako uvolnění sexuálního přetlaku v inkriminované oblasti a tak jim jde primárně o fyzický aspekt, kdežto my, ženy, toužíme po splynutí duší a láskyplném důkazu silných emocí. Je vůbec možné, na tento protichůdný svízel vyzrát a užít si rozkošný akt k oboustranné spokojenosti?Jde to, ale dře to!Už vám z partnera nešimrají motýlci v břiše?  Zkuste se na milování správně naladit. Vhodnou alternativou je povídání a nemusí to být vřždycky jen o sexu. Kolikrát stačí, když povolíte ventily své přetížené mysli, vyzpovídáte se z problémů v práci, z toho, jak jste měla hrozný den a co vás zítra čeká. Uleví se vám. Jako pokračování se pak nabízí koupel nebo společná masáž. A pokud se ani tak nedopracujete k té správné náladě na milování, podpořte apetit sklenkou vína. Nestyďte se do ložnice povolat třeba lubrikant.Žena ví: Pozor, pokud provozujete chráněný sex nebo rádi experimentujete s vibrátorem, lubrikační gel volte vždy jen ten na bázi vody. Jinak byste mohla klidně být i těhotná. Olejová zvlhčovadla totiž mohou narušit delikátní strukturu kondomu.On chce častěji, než vyAno, pánové jsou prostě k sexu naprogramováni přírodou. Je zrovna váš partner z těch, kteří chtějí sex několikrát za den? Najděte hranici mezi tím, co chcete oba. Milování si nechte na ráno nebo na večer. Přes den jej můžete překvapit i manuálním stimulací nebo orálním uspokojením.Je na vás moc rychlý…Bojujete s partnerovou výdrží? Máte pocit, že je všechno tak nějak rychle? Vyzkoušejte znecitlivující gel, nebo kondom s prodlužujícím účinkem a zaměřte se hlavně na část, kdy se partner věnuje jen vám před samotným milováním. Dáte tak více šancí společnému finále.Text: Lenka

folder_openPřiřazené štítky

S prstenem na ruce nebo na psí knížku?

access_time29.květen 2019personRedakce

Hodně z nás zastává názor, že svatba je dnes pouze přežitek z dob dávno minulých, a tak preferujeme život na psí knížku. Počet uzavřených sňatků totiž rok od roku klesá. Proč?Příčin tohoto trendu může být hned několik. Například budování kariéry, cestování či studium jazyků. Co se týče něžného pohlaví, ženy studují, chtějí být úspěšné v zaměstnání, užívají si života a určují si, kdy založí rodinu. A co především – jsou finančně soběstačné. „Doba, kdy ženy na trhu finančních produktů žily ve stínu mužů, patří už neodvratně minulosti, “ říká Pavla Hávová, tisková mluvčí ČSOB.Rozchod je jednoduššíPokud v dnešní době vztah nefunguje, partneři se zkrátka rozejdou. Zní to jednoduše, ale rozvést manželství, rozdělit majetek a se vším se vyrovnat i emočně už tak snadné není. Nedávný průzkum Národohospodářského ústavu také ukázal, že rozvedené ženy přijdou v průměru až o 21,5 % příjmu. Nejohroženější skupinou jsou při rozvodovém řízení ženy mezi 20 až 29 lety, které si v příjmech pohorší až o 37 %.Nežijeme podle hodnot jako dřívPro sňatek existuje spousta pádných důvodů, proč ale statistiky hovoří jinak? „Velký podíl na poklesu uzavírání manželských sňatků má také vzrůstající procento mladých lidí, kteří vyrůstali v neúplné rodině, a neosvojili si tak klasický model rodiny,“ potvrzuje ze své terapeutické praxe psycholožka Tamara Svrčková a dodává: „Naše společnost také nežije podle křesťanských hodnot, je velice tolerantní k promiskuitě a i nemanželské děti jsou vnímány zcela jinak než dříve.“  K manželství pak zbývá jediný důvod, a tím je láska, což je ovšem emoce, která se v čase mění.

folder_openPřiřazené štítky

Románek s mladým? Co vás čeká?!

access_time29.květen 2019personRedakce

I když byste podle všeho měla mít rozumu na rozdávání (říkáte si to přece proto, že čas i váš věk pokročil), ale vás nic neláká víc, než se intimně sblížit s tím mladým samcem, co kolem sebe šíří auru nabitou testosteronem? Víme, co vám toto pokušení dá, a v reálu vám můžeme garantovat, že si to budete sobecky a neskromně užívat. Schválně, na to mrkněte!Se starším milencem můžete konverzovat na unylá témata a on vám k tomu všemu dá názor světáka, kdežto mladík namísto toho bude bytostně toužit po vás. Jeho sexuální apetit vám namíchá koktejl plný nevšedních možností, jednou si vás vezme jako divoch v autě, jindy se z úklidu vyklube rychlovka na pračce. On totiž nemá žádné zábrany a jeho záměrem je si život (s vámi) užívat. A věřte nám, že není sem tam od věci, dát stopku mnohdy zbytečným obavám, kterými se necháme trýznit, a nechat se unášet bezbřehou bezstarostností. Ten oceán nevšednosti do kterého se ponoříte, vám život vymaluje směsicí barev.Čistý jako list nepopsaného papíruKdyž si jeho přitáhnete do života, nevyvalí se na vás jeho bývalá žena s kupou dětí a z toho plynoucích alimentů, nemusíte ani počítat s tím, že bude mít dluhy z krachujícího podnikání. Jeho život je zatím ve startovací fázi, což se rozhodně nedá říct o zralých mužích, kteří si s sebou vláčí nejenom několik křížků na krku, ale i hromadu ne vždycky příznivých závazků z minula.Romance s vůní dobrodružství, ale na luxus to hned tak nevypadáSice vás nebude moci oblažovat ukázkovým fárem, prostorným bytem a celkově si budete muset utáhnout opasky. Nepozve vás na cestu kolem světa, což by u jeho staršího konkurenta klidně reálné bylo, věřte ale, že na vás čekají jiné překvapivé zážitky. Když usnete u televize, nebude vás budit, díky jeho fyzičce vás odnese do peřin, naservíruje snídani do postele z křupavého pečiva, pro které si kvůli vám neváhal přivstat. A co víc, on srší energií, šarmem, neustále vtipkuje a vzhledem ke svému mládí vám klidně bude pět pod balkónem teskné serenády na důkaz lásky. No řekněte, jen blázen by si to nechal ujít!

folder_openPřiřazené štítky

Místa, kde na vás čeká „ten pravý“

access_time29.květen 2019personRedakce

Také zatím narážíte jen na ty levé? Zkuste hledat jinde – a podle našich tipů na místa, která jsme rozdělili podle vašich preferencí a nároků na pana Božského.Víte, jaký by měl být nebo aspoň jaký by být neměl – myslíme charakterem (vizuál nechme stranou malého, ošklivého a s pletí plnou vředů nechce nikdo), zaostřete na místa, kde ho určitě potkáte. A bary a diskotéky to nejsou. Jednak jsou to pole milionkrát přeoraná a navíc se tak shlukuje podezřele moc těch levých.Intelektuál introvert se zájmem o uměníPokud jste si vysnily muže inteligentního, spíše plachého, ale zato věrnou milující duši s pořádnou dávkou empatie, zkoukněte aktuální nabídku divadelních představení, koncertů vážné hudby a to nejlépe v knihovně. Právě tam totiž stoupá koncentrace molekul úspěchu. To, jestli si necháte doporučit knihu nebo si během přestávky v představení půjdete stoupnout do fronty na víno a požádáte jej, jestli by vám jedno nemohl vzít, protože jste se dostala až na samý konec toho dlooooouhatánského hada, je pak už jen otázkou vaší ženské a sofistikovanosti.Táta na plný úvazek se zájmem o rodinuUž jste se byla podívat někdy v dětském interaktivním zábavním centru pro rodiče s dětmi? Mrkněte se třeba na stránky Funparku Žirafa nebo nějakého jiného dětského centra ve vašem okolí a pak vytáhněte kamarádku s dítětem nebo vyražte s malou neteří, synovcem atd. Uvidíte pana Dokonalého rovnou v akci. Pokud už vám třicítka klepe na dveře a toužíte po dítěti nebo za sebou už máte nevydařený vztah, máte na podnose ideální příležitost.Fešák, který se rád o sebe staráJednoznačně jděte do fitka a čím více profláknuté vyberete, tím větší možnost, že tam najdete, co hledáte. A to, že máte nezkoordinované pohyby a neumíte ovládat jediný cvičební stroj vůbec nevadí. Klidně si jen sedněte v dobrých „hadrech“ na bar a popíjejte ionťák. Oni to taky dělají a doma dohánějí svaly steroidy.Úspěšný byznysmen, který si jde za svými cílyVelká nákupní centra jsou většinou poblíž byznys center. Pro mnoho zajímavých mužů naskýtají možnost, kde si dát v místní kavárně rychlou schůzku. A pak je také hodně mužů, kteří vysedávají v těchto centrech ze stejného důvodu, proč tam půjdete vy – vědí, že ženy milují nákupy. Poměrně slušné šance na přímý zásah…

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na tvrzení: „Kamarád taky rád“

access_time29.květen 2019personRedakce

Opravdu existuje čisté přátelství mezi mužem a ženou? Pravděpodobně ne, i když si to některé ženy myslí. Dvaadvacetiletá produkční Klára je přesvědčená, že má opravdového kamaráda, který na ni nekouká jako na objekt sexuálního zájmu.  Sedmatřicetiletý táta dvou dětí Milan tvrdí, že je to hloupost.Klára (22): Tomáš je moje nejlepší kamarádka už od středníS Tomášem se známe od střední školy. A musím říct, že od té chvíle, co se známe, je to má nejlepší kamarádka. Trávíme spolu teď sice daleko méně času, než dřív, ale stále jsme tu jeden pro druhého. Hrozně mi vyhovuje, když mi řekne chlapskej názor na určitou životní situaci s mým partnerem. Já mu zase radím, co a jak, aby překvapil svou přítelkyni. Můj přítel tvrdí, že se mu líbím a že jen celou dobu čeká na příležitost. Kvůli tomu Tomáše nemá rád. Ale já jsem se několikrát přesvědčila, že mezi námi nic víc není. Několikrát jsem u něj spala a on u mě a ani pod náporem nějaké té decky k ničemu nikdy nedošlo. Přesto musím říct, že je Tomáš pěknej chlap, ale tím, že je pro mě něco jako brácha, to u tohoto tvrzení taky končí.Milan (37): Chlap umí přátelství předstírat, ale nikdy nepřestane doufatZa svůj život jsem se už několikrát přesvědčil, že kamarádství mezi mužem a ženou je klišé. Popravdě řečeno, znám spoustu mužů z řad přátel, kteří vytvářejí dojem přátelství na své rádoby kamarádky, přitom jim stejně koukají na zadek, když jdou na záchod a večer přemýšlí, jak asi vypadají, když jsou nahé. Stačí jim jejich přítomnost a sem tam nějaký „přátelský dotek“. Navíc se vedle kamarádky vytáhnou před okolím, pokud je hezká. To, jestli se udrží neprojevit zájem ani pod parou, je jen tím, že ze sebe nechtějí udělat vola a nechtějí svou kamarádku ztratit. Některým se to holt nepovedlo – také znám ty případy po kamarádství ani stopy ????I když připouštím, že opravdové přátelství může fungovat ve chvíli, kdy už to ti dva mají za sebou, to znamená, že už spolu spali, nebo když je to přátelství s bonusy, to znamená, že spolu spí stále a vyhovuje jim to. A nebo taky když je kamarádka lesba, popřípadě heterosexuálka avšak šeredná jak noc.

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na anální sex

access_time29.květen 2019personRedakce

Klasické milování vás baví, ale k análnímu styku máte výhrady? Proč pánové na tuto praktiky nedají dopustit a jak na tom jsme my ženy? Markéta a Daniel nám svěřili své lechtivé názory na toto ožehavé téma.Markéta (29 let): Anální sex je pro mne stále tabu, a to i přes osobní zkušenostNevím, čím to je, ale mám štěstí, možná se spíše hodí říct smůlu na chlapy, kteří jsou představou análního sexu posedlí. Klasika jim nijak zvlášť nevyhovuje, za to anální průnik pro ně představuje trefu do černého. Ač jsem se snažila sebe víc, na chuť jsem této praktice nikdy nepřišla. Přijde mi vulgární, nevhodná a především při ní vůbec nic příjemného necítím. Nepatří mezi stydlivky, sex zbožňuji a neznám lepší prostředek k relaxaci a uvolnění, jenže, tohle nemá nic s výše uvedeným společného. Análnímu sexu vděčím za dva náročné rozchody a vypadá to, že i můj současný přítel si v této neslušné praktice libuje. Ve svém nitru bojuji s myšlenkou, zda mám před drahým hrát divadýlko a alespoň na oko si milování do zadečku užívat, nebo vyrukovat s pravdou a doufat, že mne tentokrát Pavel pochopí.Daniel (31 let): Anální sex prostě nemá konkurenciJako každý chlap, tak i já ujíždím na tomto druhu sexu, protože neznám nic lepšího, než vklouznout do zadní komnaty nadané milenky. Aktuálně jsem šťastně zadaný, ale pro intenzivní slast si tu a tam zajdu za Dianou. Je to správná holka pro všechno, nenudím se s ní, je sexy a slabost pro análek se mnou nadšeně sdílí, jako stálou partnerku bych ji však doma nechtěl. Poslušně mi nastaví zadeček a dá se říci, že v sexu nemá problém téměř s ničím, vždy mi splnila to, co mi na očích viděla. Anální průnik je pro nás muže mnohem intenzivnější záležitostí, než standardní sex a navíc finální prožitek umocňuje také fakt, že se jedná o pořádně lascivní praktiku. Ženy ji z principu odmítají a tím ji dělají snad ještě žádanější, než kdyby k ní bez remcání přistoupily.

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na mlčení

access_time29.květen 2019personRedakce

Někdy je fajn jen jít a mlčet, ale když ten druhý z páru mlčí příliš dlouho, neznačí to nic dobrého. Na tom se shodli i Ilona a Kryštof.Ilona (34): Obecně nesnáším, když můj muž mlčí. Značí to vždycky nějaký problém a přestože se třeba týká obou, já nikdy nejsem jeho součástí. Můj manžel totiž raději mlčí, než aby si o tom se mnou popovídal. Mlčí takhle i pět, šest dní a pak se to buď vyřeší samo a on mi jen oznámí, že je všechno dobré nebo už to nevydrží a oklikou se snaží dostat můj názor. Tohle jeho mlčení mě sužuje. U 90 % věcí se totiž nikdy nedozvím, co se vlastně stalo a u další poloviny si nejsem jistá, jestli to bylo něco vážného nebo ne.Já naopak o problémech mluvím a mlčím většinou, když jsem naštvaná. Je ale zajímavé, že on moje mlčení jako projev mého naštvání nevnímá. Pak mi třeba řekne: „Ty se zlobíš?“ Jenže já se nezlobím. Ve mně v tu chvíli hněv bublá tak, že bych musela řvát, ale namísto toho raději mlčím, protože ani moje řvaní nic nevyřeší.Vím ale, že jsou i muži, kteří mlčí z povahy. S mužem, který raději mlčí a kouká, než mluví, bych rozhodně být nemohla. Jsem společenská, ráda se bavím a ráda komunikuji. Jsem proto ráda i za svého věčně urýpaného muže, kterého miluju, i když okomentuje úplně všechno, co udělám.Kryštof (31): Myslím, že rozdíl mezi tím, když mlčí žena a muž je v tom, že chlapi mlčí i jen tak. Ženy málokdy mlčí bez důvodu. Buď jsou naštvané nebo jim něco hloubá v mysli.Říká se: „Mluviti stříbro, mlčeti zlato“. Já mám to zlato občas rád. Když přijdu z práce, chci si na chvíli sednout na gauč a užít si to ticho, kdy nikdo nic neříká. To jsem rád, když moje přítelkyně mlčí, miluju také procházky, kdy třeba neříká ani jeden z nás nic. Stačí, že jsme spolu. V tomto to máme s přítelkyní stejné. Ví, kdy potřebuju ticho – ticho nás léčí a já jí za to ticho miluju.Já zase vím, že když je moc dlouho ticho ona, honí se jí něco hlavou, neví si s něčím rady, přemýšlí. Tohle ticho úplně rád nemám, protože se v něm neumím orientovat.Měl jsem ale i přítelkyni, která nezavřela pusu. Jen, co jsem otevřel dveře, začala mluvit, mluvit, mluvit a přestala, až když usnula. Komentovala všechno lidi, filmy, zprávy v televizi a chtěla si po tom povídat. A když měla nějaký problém, potřebovala o něm zase mluvit. Všechno chtěla řešit. I to, co nebylo podstatné, nebo to nehořelo, nebo se to řešit vůbec nemuselo. Takže za mě jednoznačně lepší mlčení – i když se občas bojím, co se za ním skrývá.

folder_openPřiřazené štítky

Porno z feministického hlediska

access_time25.říjen 2019personRedakce

Porno z feministického hlediska se v současné době dělí na 3 směry. První z nich, POR NO, rozšířený hlavně v akademickým kruzích, v pornografii vidí výraz mužské kultury, díky němuž se žena stala zbožím a je vykořisťována.Druhý zastává pozici liberalismu, smíšeného s respektem vůči svobodnému vyjadřování názoru… dal by se definovat větou: Sice s tím nesouhlasím, ale každý má právo konzumovat nebo produkovat obrázky. Třetí směr tvoří PRO SEX feministky. Ty pornografii nejen hájí, ale dokonce v ní vidí pro ženu i četné výhody.ANTI PORNO FEMINISMUSPage Mellish z Feminists Fighting Pornography hlásala, že není problému, který by neměl své kořeny v pornografii. Catherine Mac Kinnon, jedna z nejvýraznějších odpůrkyň porna, v něm vidí přímo akt sexuálního násilí. Ale proč vlastně pornografie zásadní otázku feminismu a současně je pokládána za inherentní akt násilí?Gender feminism /Christina Hoff Sommers/ se ohlédl zpět do historie a shledal, že jí jako červená nit line nepřetržité utiskování žen ze strany mužů, a to bez ohledu na kulturní rozdíly. Vysvětlení vidí v tom, že ženy patří do jiné třídy než muži a obě vůči sobě zaujímají krajně nepřátelský vztah. Podle té samé teorie mužské principy udržuje kapitalistická struktura jménem patriarchát a kořeny nutno hledat už v samotné mužské biologii. Tak například Susan Brownmiller se ve své knize Against Our Will vydala po stopách znásilnění a došla až k neandrtálcům, kdy prý muži začali používat své penisy jako zbraně. Zmíněná autorka říká, že znásilnění není nic víc a nic míň nez zastrašovací proces, kterým všichni muži všechny ženy drží ve stavu permanentního děsu.LIBERÁLNÍ FEMINISTKYje pokračováním směru, zrozeného v šedesátých letech, požadujícího rovnoprávnost ženy a muže. Neshledává muže násilníkem od přirození, ale definuje ho jako vzpurného partnera, na jehož osvětě je třeba zapracovat. Liberální stanovisko vychází z principu, že si žena může se svým tělem nakládat, jak chce, že jí přísluší právo na interrupci a má svobodnou volbu, pro jaký životní styl se rozhodne,  - i kdyby měl být např.lesbický. Zdůrazňuje akt volby, ne tak její obsah. Liberální feministky mají zálibu ve svobodě slova, ale co se vztahu k pornografii týče, zde se jejich stanoviska rozcházejí. Některé organizace viz Feminist for Freee Expression /FFE/, prosadily zákaz jakékoli cenzury a některé liberální feministky, jako např. Sallie Tisdale /Talk Dirty to Me/ neochvějně hájily i sexuální svobodu. Ale mnohé z řad liberálních feministek argumentují jinak,a sice takhle:“Jako ženu mě Playboy pobuřuje… ale jako autorka chápu, že svoboda vyjádření je nezbytná“.Není to argument na podporu pornografie, jen proti cenzuřeJiné liberální feministky zase radši obětují svobodu slova, jen aby ochránily ženu. Odsuzují tržní systém pro komercializaci ženy, resp. určitých částí jejího těla, což pokládají za ponížení ženy jako takové. Lisa Steel v Capital Idea říká, že sexistické ztvárnění ženy je součástí toho samého systému, který, ve službách profitu, redukuje společnost na skupiny spotřebitelů.A marketing je stejně konzervativní jako armáda!PRO- SEX- FEMINISMUSPočet zastánkyň tohoto směru v posledním desetiletí stoupl.  Tyto feministky hájí práva žen, které se rozhodly účinkovat v pornografii nebo ji "konzumovat". Některé z nich, jmenujme například Ninu Hartley, pracují nebo dříve pracovaly v sexuální sféře, a tudíž dobře vědí, že k pózování pro pornoprůmysl nedochází z donucení a že to může být obohacující. Důsledně hájí stanovisko, že žena má právo nakládat se svým tělem, jak chce, a že by se na to měla vztahovat zákonná ochrana.Pro-sex- feministky jsou s liberálními zajedno v tom, že cenzura se vždy uplatňuje proti nejslabším členům společnosti…včetně feministek, lesbiček. Když se v roce 1992 kanadský Nejvyšší soud rozhodl „chránit“ ženy tím, že omezil import pornografie, stalo se jednou z prvních obětí lesbicko/teploušské knihkupectví Glad Day Store … a mezi knihami, které celníci zabavili, byly i dvě od Andrey Dworkin, Pornography: Men Possessing Women a Women Hating. Autorku to ale prý moc nepřekvapilo, neboť údajně není na Zemi jedné jediné feministky, která by se těšila ochraně muži tvořeného právního systému před systemizovaným sadismem mužů! /Take Back the Night, str.257/.Takže, co se nebezpečí cenzury pornografie týče, jsou Pro-sex-feministky a jejich liberální kolegyně stejného názoru….rozcházejí se ale ve stanovisku k možným výhodám porna pro ženu.Kritika ANTI – PORNO – FEMINISMUmezi typické výtky, jimiž je pornografie častována, patří:- pornografie ženu ponižuje- pornografie vede k přímému násilí na ženách- pornografie znamená násilí na ženách, protože je k této činnosti fyzicky nutí- … a ty ženy, které se na produkci pornografie podílejí, jsou patriarchátem psychologicky natolik poškozené, že vůbec nejsou schopny se informovat nebo ohradit.1.Pornografie je ponižujícíPonižující je velice subjektivní výraz….osobně za ponižující pokládám reklamní spoty, kde ženám působí orgasmus mýdlový roztok ! Faktem je, že každá žena má právo definovat, co je pro ni ponižující a co naopak osvobozující.A prohlásit, že porno prezentuje ženu jako sexuální objekt, je taky jenom rétorika… Pojmem sexobjekt se obvykle označují určité části ženského těla.. Ale co je na tom špatně ?  Proč by mělo být ponižující, soustředit se výhradně na ženskou sexualitu? Nikdo se přece nepohoršuje, když se žena prezentuje jako mozek, duchovní bytost… nebo z hlediska svého humoru. Proč by tedy mělo být ponižující aplikovat stejný princip na  ženskou sexualitu ?2.Pornografie vede k násilíNebyly zjištěny žádné souvislosti mezi mužským sledováním porna a napadením žen, hlavně jejich znásilňováním. Ale experti stále ještě nejsou zajedno, jestli existuje nějaký vztah mezi pornografií a násilím, mezi obrazy a chováním.Zajímavé ovšem je, že v Japonsku, v zemi, kde se všude běžně dostane pornografie  poměrně brutálního charakteru, je počet znásilnění na hlavu nižší než v USA, kde se násilí v pornofilmech cíleně omezuje.3.Pornografie je násilíŽádné šetření sice nepotvrdilo, že by ženy k účasti na točení pornografie byly skutečně nuceny, anti-porno-feministky ovšem trvají na svém: souhlasí-li žena s touhle činností,pak pouze proto, že není duševně zdravá, jinak by k takovému ponížení nesvolila !A pokud ano, co to znamená ? Asi to, že je do svého utlačování zamilována – tudíž by měla být sama před sebou zachráněna!Dalším hojně diskutovaným, emocemi nabitým tématem, o němž se autorka zmiňuje, je láska k exhibicionismu pornohereček.I na tu mají anti-porno-feministky pohotovou odpověď: taková herečka je psychicky narušená a není už vůbec zodpovědná za své činy… ale právo svobodné volby přece spočívá v tom, že je možné udělat i volbu špatnou! Je to stejné jako se svobodou vyznání – ta přece umožňuje být i ateistou...PRO – SEX – STANOVISKOvychází z toho, že pornografie je pro ženy užitečná – jak z osobního, tak i politického hlediska:- informuje, podává přehled o nejrůznějších sexuálních možnostech, které se ve světě naskýtají… to se týká hlavně masturbace, která pro ženy není zdaleka tak samozřejmá jako pro muže. Často se setkáváme se ženami, které ani v dospělém věku nevědí, jak si samy mohou vyvolat slast.- seznamuje ženy se sexuálními alternativami, probouzí a uspokojuje jejich zvědavost…. porno z tohoto hlediska nahlížené je velmi cenným zdrojem osvěty, která ženám dovoluje, aby si v soukromí svých ložnic experimentovaly dle chuti – a televizi mohou vypnout, kdykoli se jim zachce….- porno podává jiný druh informací než knihy nebo diskuse, dává nám pocit, jaké by to asi bylo, kdybychom dělaly to či ono- pornografie umožňuje ženám vychutnávat si v duchu situace, které jsou v reálném životě tabu – tak například fantazírování o znásilnění! A je to tady, nejožehavější ze všech témat... Jak je možné? Proč ženy sní o znásilnění? Je to skutečně touha po něm? Rozhodně ne! Nemá to nic společného s reálným přáním být znásilněna, přesto je x důvodů, proč si duševně zdravá žena občas s takovou představou pohrává. Co jí to dává? Třeba lákavý pocit ztráty kontroly a zodpovědnosti. Odhození pocitu studu v souvislosti se sexem /a právě ten byl ženám celá staletí vštěpován/! Touha po opaku slušňáckého, safe-sexu, který zažívá pořád. A možná je maximálně vzrušující  představa, že nějakého muže uhranula natolik, že ji musí mít. Zvědavost. Tak trochu masochistické tendence, fantazírováním probuzené….nebo by se snad mělo tohle všechno potlačovat? - pornografie prolamuje kulturní a politická klišé, takže si každá žena může sex interpretovat, jak sama chce… Zatímco anti-porno-feministky ženám vštěpují, že se mají za své sklony a pudy stydět, pro-porno-feministky jim říkají pravý opak: že je mají akceptovat a vychutnávat. Pornografie vyslovuje myšlenku: nejsi se svými fantaziemi a nejtajnějšími, nejtemnějšími žádostmi sama.- pornografie poskytuje i dobrou terapii, ventil pro singly, kteří z nejrůznějších důvodů žijí bez partnera/partnerky.- párům pak skýtá možnost prohloubit svůj vztah, vzájemně zkoumat své reakce, zahájit komunikaci na téma sex… a nabízí také změnu, aniž by si partneři museli být fakticky nevěrní!Z hlediska historie jsou pornografie a feminismus spojenci. Oběma hnutím se daří v době sexuální svobody, obě hnutí jsou napadána těmi samými politickými silami, tedy konzervativními. Zákony, namířené proti obscénnosti a pornografii, jako např. Cumstock Law z konce 19.stol., byl používán i na omezení práv žen, třeba pokud šlo o kontrolu porodnosti…obě hnutí předpokládají tytéž společenské podmínky – hlavně sexuální svobodu.Pornografie znamená i svobodu projevu, aplikovanou na sexuální oblast…svobodu projevu vítají ti, kdo potřebují změnu a nenávidí ti, kdo chtějí udržet svou vládu…. Pornografie by měla požívat stejnou zákonnou ochranu jako jiné formy sexuální hereze, např. homosexualita.. a tato ochrana je důležitá hlavně pro ženy, jejichž sexualita byla po staletí kontrolována cenzurou.A možná by uznání pornografie dokonce mělo i účinek katarze u mužů, v nichž přece jen dřímou násilné sklony vůči ženám..V neposlední řadě by ale uznání pornografie ochránilo ženy, živící se sexem /naše společnost je stigmatizuje/. Anti-porno-feministky svým přístupem pohřbívají jistoty prostitutek… už Dr.Leonore Tiefer se ve své úvaze Censorship and Women vyjádřila, že tyto ženy prosí feministky o podporu, nikoli o zavržení… Jako všude jinde, i v sexuální branži usilují ženy o ekonomické přežití a  podmínky k tomu, aby mohly vést slušný život …takže- má-li feminismus mít nějaký smysl, pak by měl být solidární a chovat se sestersky právě vůči těmto ženám….Zákony nemohou pornografii odstranit, stejně jako se jim dosud nepovedlo vymýtit prostituci. Ale ilegálně praktikovaná pornografie ženy, živící se sexem, dále odcizuje a poškozuje.Pro-sex-feministky zastávají názor, že zákony musejí chránit svobodu volby. ..což je aplikovatelné i na tělo ženy a veškeré aktivity, na nichž se žena dobrovolně podílí….zákona je podle nich třeba použít až tehdy, kdy žena vyvolá násilí nebo je násilí spácháno na ní…..zatímco anti-porno-feministky jsou toho názoru, že zákony by měly chránit ctnost, donutit jedince ke korektnímu chování…a že zákon musí zasáhnout pokaždé, dojde-li k narušení veřejné morálky nebo jsou-li ohroženy třídní zájmy.Prostě stará známá písnička! To, oč v případě pornografie jde, není nic jiného, než odvěký konflikt mezi individuální svobodou a společenskou kontrolou!

folder_openPřiřazené štítky

Cože, ty chceš sex v parku?!

access_time25.říjen 2019personRedakce

"Toužit po někom předpokládá jistou dávku cizosti", říká Ulrich ClementJak si páry mohou uchovat požitek ze sexu? stern GESUND LEBEN hovořil se sexuálním terapeutem Ulrichem Clementem o ochromující romantice, tajných fantaziích a kouzlo oživujícím strachu. Pane Clement, při nedostatku chuti radíte párům trochu neobvyklé cvičení: aby spolu dělali špatný sex. Co to má znamenat ?Oba si mají uvědomit, co to vlastně provozují. Zajímavé na tom je, že partneři analyzují to, co probíhá automaticky. Uvědomí si tak, že problém vytvářejí. Jaké zkušenosti s touto radou máte?Nejdříve dostávám zaražené reakce. Mnozí pak  řeknou "Ale to už přece umíme!" Některé páry mi vyprávějí, že se válely smíchy, jiné, že začaly špatně a pokračovaly dobře.Někdo se ptá, co to vlastně je, špatný sex, a já odpovídám "Zeptejte se svého partnera, ten to ví zcela určitě." Jestliže o tom mohou mluvit, jsou o pěkný kus napřed a tohle cvičení už nemusejí dělat. Romantická láska u vás není moc dobře zapsaná. Proč?Tahle láska prvních měsíců, při níž se zdá, že oba splývají, je nádherný pocit – ale ten nemohu naprogramovat. Mohu ho jen vychutnávat, když se mne zmocní, proto se nehodí jako koncept jednání v krizi. Mnoho sexuálních terapeutů  při nudě v posteli  sází na to,co oba partnery spojuje – vy sázíte na rozdíly a to, co partnery rozděluje…Touha předpokládá jistou dávku cizosti. Vyjeví-li oba partneři svá sexuální přání a vzájemně se jimi konfrontují, budou velice překvapeni  "Cože, ty chceš sex v parku?!" Ve své praxi jsem často zažil, jak málo toho partneři, kteří spolu léta žijí, o sexuálním profilu svého protějšku vědí. Přirozeně to není bez rizika, otevřít se tomu druhému, ale právě proto je to tak napínavé! A napětí vyvolává chuť. Takže vy chválíte strach coby oživující element ?Na strachu si cením toho, že vzbuzuje pozornost. To je právě to vzrušující na nevěře – vždycky je spojena se strachem, že by to mohlo prasknout. Chtějí-li tedy partneři vyváznout z nudy, je dobře dávkovaný strach naprosto správný prostředek  Mnozí znají fenomén, že si jako pár dobře rozumějí, přesto na sex nemají žádnou chuť.  Jak je možné, že se v takové situaci ocitli?Tenhle mechanismus lze jen stěží prohlédnout, jelikož spočívá na dobrých motivech: na vzájemné ohleduplnosti, respektu, snaze, udělat to tomu druhému krásné. Zpočátku je to výborná situace, tahle nálada plná romantiky. Má-li se však stát určujícím momentem vzájemné sexuality, pak vede k tomu, že svá vlastní přání redukuji. Všimnu-li si, že se mé partnerce něco nelíbí, co je ale pro mne důležité, raději toho nechám….vlastně – žádný problém. Ale později vynechám ještě něco a tak nakonec dospějeme k malému společnému jmenovateli, který oba nudí. Mohl byste uvést nějaký příklad?Hodně mužů má rádo rychlý, nenáročný sex – krátké číslo před usnutím. To ale muž neřekne, ví-li, že to jeho žena pokládá za strašné a bez lásky. Takže se snaží dělat to tak, jak se jí líbí: dlouhé hlazení, ačkoli na to vlastně nemá chuť. Nějakou dobu to může fungovat, ale jestliže se muž musí dlouhodobě vzdát toho, co je pro něj důležité, vznikne obtížná situace. Začne se sexu vyhýbat. Čili tím, že žena chce něžnosti, vytváří svému muži překážku? Na to má přece právo….Samozřejmě, že má! Otázka ale zní: co s tím udělá on? Řekne-li: "Já nechci",pak prostě k ničemu nedojde. Máme demokratický konsens, že nikomu nesmí být nic vnucováno. Proto je ten, kdo nechce, ten silnější. Další otázka: jak naloží žena s tím, že partner nechce? Tím vznikne napínavá situace, z níž se oba mohou hodně naučit. Většinou to ale ve smyslu partnerské ohleduplnosti funguje jinak: on do toho jde. Zredukuje svou sexualitu na tu část, která se líbí jí – a naopak. Tak se pozvolna vplíží nechuť a ohledy přátelským způsobem vytlačí sexualitu. S tím nebezpečím, že jeden začne zahýbat?K tomu nezřídka opravdu dochází  - stále častěji na virtuální úrovni, na internetu. Tady si mohu namluvit, že uplatním celou svou sexualitu, zatímco v běžném životě mi ji určuje partner/-ka. Ale není to otázka sexuálních praktik, jestli třeba budu moci provozovat anální sex. Problém je zásadnější: pocit, že svá přání a potřeby v partnerství už vůbec neuplatním. Kdo z obou tenhle pocit zpravidla vyjádří?Častěji ženy. Ony jsou expertkami na nespokojenost ve vztazích, muži jsou zas experti na to, nebrat všechno tak doslova a na ignoraci.. Často má co dělat s páry středního věku, kde žena říká "Já už to déle nevydržím, nechci takhle zestárnout".Na tom zcela zřetelně vidím, že nejde jen o nějaké pozice v posteli, ale o otázku: Co z toho, co jsem ještě nezažila, chci realizovat?  A pak vzniká šance, prolomit vzorce a dostat se zase k plnohodnotné sexualitě. Kdo chce znovu zažehnout touhu, musí se odvážit nového začátku. Je to důležité, být objektem touhy?Dokonce velice důležité – protože to souvisí se spoustou dalších věcí. Když po mně partner/-ka netouží, brzy mne napadne: Jsem vůbec ještě milován/-a ? Jestliže jeden z partnerů své choutky ve vztahu už nemůže uplatnit, stávají se výbušninou. "Co když terapie nepřinese žádné plody ?", ptám se vždycky párů ve své praxi. A pak vyjde najevo, že jeden z nich chce odejít – skutečně nebo jen tajně. Ve své knize "Guter Sex trotz Liebe" /Dobrý sex, přestože se milujeme/ jste popsal celou sérii cviků, které mají páry v případě nechuti provádět. Které patří na začátek?Na začátku nejsou žádné cviky, nýbrž přiznání : jsem nespokojený/-á. Páry se nemění proto, že chtějí, ale proto, že musejí. A musejí tehdy, netoleruje-li jeden z nich tento stav a jeho nespokojenost by mohla vztah vyhodit do vzduchu.  Partneři musejí uznat, že se něco změní pouze tehdy, změní-li něco každý z nich a nebude čekat, že to udělá partner. Nejdůležitějším faktorem změny není naděje, ale rezignace: teprve vzdám-li naději, že se změnou začne partner, je jasné, že zodpovědnost leží na mně. Dokud doufám, paradoxně celou situaci stabilizuji. A co znamená zodpovědnost, vztahující se k sexu?Jedno z nejobtížnějších cvičení, která při svých terapiích provádím, je následující: jeden z partnerů určuje, co se budě dělat, ten druhý je milostný služebník. Oba se domluví na hodině sexu a definují role. O tři dny později je to naopak. Demokratický princip  "Tak, jak hladíš ty mě, budu hladit já tebe" – je zrušen ve prospěch jednostrannosti: jeden dává příkazy. Bývá to těžší pro toho, kdo udává tón, než pro toho druhého, zastávajícího roli sluhy. Zde totiž dochází k něčemu novému: musím přiznat barvu a říct, co bych si přál. Toho se mnozí neodváží a tvrdí – při tomhle by moje žena nebo můj manžel nespolupracovali, čímž toho druhého opět postaví do pozice  ničitele erotiky. Oni si prostě netroufají stát si za svou sexualitou. Ze strachu, že budou odmítnuti?Tady musím sáhnout po onom dílu svého sexuálního profilu, který není dílem společné sexuality – a to z dobrého důvodu: protože jsem kdysi zjistil nebo se domníval, že se mému protějšku to či ono nelíbí. Tohle cvičení je složeno z více kroků, z nichž je každý důležitý. Za prvé: musím si uvědomit, co chci. Za druhé: řeknu to nebo než Za třetí: když jsem to řekl: budeme to pak dělat nebo než Dostane-li se pár tak daleko, dosáhl toho už dost. Většinou bývá už první cvičení pořádnou překážkou. Proč je toto cvičení tak obtížné?Protože můj vlastní sexuální profil může být zahrabán hluboko ve mně. U páru, s nímž jsem dlouho pracoval, vylezlo jednou z toho muže, že by svou ženu hrozně rád svázal a pak s ní souložil. Ona znejistěla, pak ale řekla: "No dobře, to sice zrovna není moje gusto, ale když se ti to líbí…" Načež jeho vyděsilo, že tu ta možnost najednou je. A taky to pak nikdy, alespoň v průběhu terapie, nedělali. Otevře-li jeden dveře, nemusí nutně ten druhý okamžitě vejít. Ale už ten poznatek, že existuje něco mimo rutinu, sexualitu oživuje. A jak by měli partneři s těmito novými možnostmi zacházet?Jednat o nich. To se většinou daří tehdy, mohou-li tím něco získat – to dává do chodu logiku investice!  Když by například muž někdy rád vyzkoušel anální sex a žena řekne, že si to zásadně nepřeje, ale nabídne mu za to něco jiného, pohne to s ním. Ještě se mi nestalo, že by někdo řekl: "Chci buď tohle nebo nic!" Oba tak vidí, jak se k druhému chovat a něco tím získat. Pak se taky mohou určité praktiky zříci. Jak důležitá je odvaha?Tu potřebuji, abych určité riziko podstoupil, jinak by z toho nic nebylo. Ale dříve než své partnerce řeknu, že sním o tom, jít společně s ní a její nejlepší přítelkyní do swingerclubu, měl bych zvážit, jestli taková otevřenost vytvoří napětí, zaútočí na srdce nebo zničí důvěru. Protože ona se od této chvíle bude ptát, zdali tam chodím i bez ní. Takže to musím uvážit. Motto nezní: Ven s tím a všechno bude dobré. To by byla nedbalost. Je indikátorem kvalitního partnerství, jak dalece umím být otevřený?Ano, a také přání partnera být otevřený: řekni mi, kdo jsi! Chci to vědět, i když se mi to nebude líbit. Mnozí očekávají něco strašného: že jejich partner touží po sexu s dětmi nebo zvířaty a kdo ví co ještě! Většinou však přání a fantazie tak neobvyklé nebývají. Ve své knize vyzýváte k tomu, být si „trochu cizejší, než je nám normálně milé“. Tím má zas vzniknout napětí, které bylo na začátku vztahu hmatatelné a umožňovalo vzrušující sex během prvních měsíců. Ale neotupí se znovu? Nemusím k vytváření napětí sahat po stále silnějších dráždidlech?Ne, nejde o eskalaci dráždění. Sexuální všední den má i své opodstatnění. Bez něj by totiž ke slavnosti lásky vůbec nemohlo dojít. Partneři dosáhnou nového stupně pospolitosti – tím, že vyjednají, které ze svých sexuálních rozdílností vyjeví a které ne. Jaké pozitivní účinky má úspěšně ukončená terapie – kromě toho, že je sex zase uspokojující?K výsledkům patří uznání, že ten druhý je jiný, že partneři budou dělat méně kompromisů a akceptovat, co je dané, že si při sexu zachovají sebeúctu a budou pozornější k partnerovi. Nejde ani tak o vypilované techniky jako o nosný vztah, postavený na důvěře – a jde o seberealizaci.Interview: Sven RohdeTerapeut na vztahy a sex Ulrich Clement je profesorem lékařské psychologie na Univerzitě Heidelberg

folder_openPřiřazené štítky

Ta druhá, ten druhý

access_time26.prosinec 2019personRudolf Hentsel

Nevěra je středem pozornosti stejně často jako láska. Neboť mezi nimi existuje závislost. Bez lásky by nemohly vzniknout obavy ze ztráty milované bytosti. Nelze být nevěrný, nejsme-li k sobě vázáni partnerským vztahem. Jinými slovy – abychom ztráceli, musíme nejdřív vlastnit. Stejné, a přece každá jiná Stejně jako existuje, řečeno slovy básníka, sto tváří lásky, i nevěra má nekonečně podob. V dnešní uvolněné době není podstatné, zda partnerský svazek je či není stvrzený slibem manželským. Charakteristické pro nevěru je, když partner či partnerka naváže další milostný vztah, aniž to „ten jejich“ ví. Kdo si potrpí na švédskou trojku/čtyřku – podle fantazie doplňte sami –, stěží bude mluvit o nevěře. I když… duše lidská je spletitá; i v absurdních propletencích se může vyskytnout utajený milenec, který nasadí hlavnímu kohoutovi na méně tradičním domácím dvorku parohy… nebo ne? Nenechme se mýlit – i ryze platonický milostný vztah k jinému muži (ženě) zavání nevěrou. Jak by se zamlouvalo vašemu partnerovi, kdyby vaše nejintimnější myšlenky patřily jinému muži? Považoval by se za podvedeného, i když byste mu nebyla nevěrná fyzicky, v běžném smyslu slova? Proč jsou si lidé nevěrní V partnerském vztahu hraje roli mnoho faktorů, a ty rozhodují i o tom, zda si lidé jsou či nejsou věrní. Důvodů k nevěře je hodně, zmiňme některé z nich. · Přelétavost. Vlastnost stejným dílem mužská jako ženská. Svědčí o nevyzrálé osobnosti (muži tomu říkají „hledání“), která nemá jasno, koho si přeje po svém boku mít. Blondýnu? Ženu-vampa? Přelétavost je typická pro egocentrické lidi, kteří jsou zaměřeni jen na sebe: partnery berou jako vhodný doplněk ke svým momentálním zájmům a společnosti, v níž se pohybují. Jejich cílem často bývá dělat na ostatní dojem: „Když jsem z klubu odešla domů s Martinem, holky zíraly, že se mi podařilo ho ulovit.“ · Zvědavost. Důvod k nevěře pro ty, kdo jsou si ve svém vztahuji jisti až moc, a sužují se touhou poměřit své sexuální zkušenosti s novým zážitkem. „Jen prstíček ohřejeme,“ tvrdí jako jezinky, aniž je napadne, že test zvědavosti nemusí skončit dobře. Nejsou v původním vztahu nespokojeni, jen je láká zjistit, jak to chodí u sousedů: „Jestlipak je Veronika taky tak sexy, jak vypadá? S tou bych asi zažil věci!“. Málokterý partner sexuálního zvědavce má pro jeho nevěru pochopení, protože je mu jasné, že se bude opakovat znova a znova. · Nedostatek sebedůvěry. Jinými slovy mindráky. Upevňovat sebevědomí se dá různě a nevěra je zrovna tak dobrý způsob jako přejídání se nebo nakupování bot ve velkém. I když se to může zdát absurdní, jsou borci, kteří si lovením další partnerky nebo partnera foukají svoje ego-bebíčka. „Možná je manželka finanční ředitelka a já jenom účetní, ale nasadil jsem jí parohy, že by neprošla dveřmi!“. · Nuda. Objevuje se u vztahu, který trvá dlouho nebo je rutinní. Geniální hláška o nadcházející manželské povinnosti „Karle, je čtvrtek!“ z filmu Kdo chce zabít Jessii je příkladnou ukázkou. · Oživení. Nevěru nemusí způsobit skutečnost, že ti dva si nemají co říct, že partnerský život je pro ně nekončící série povinností. „Nic tak neoživí manželství jako občasná nevěra“ je krédo některých mužů, kteří chovají k manželce i po dvaceti letech něžný vztah – a nehodlají kvůli věrnosti žít v hormonální tenzi. Obvykle mají jednu či více stálých partnerek, s nimiž se poklidně stýkají, aniž má kterákoli z obou zúčastněných stran touhu se rozvádět. · Důkaz věčného mládí. I na toto téma existuje dost literatury a filmu (nedávno proběhla v ČT britská Druhá míza). Partner se dopouští nevěry, aby sobě dokázal, že je v plné síle a stačí „na ty mladé vlčáky, kteří ani pořádně nevědí, co s mladou holkou dělat“. Nevěra diktovaná jako důkaz nestárnoucího sex-appealu přepadá i ženy tvrdící, že „noc strávená se zajíčkem v posteli vydá za nejlepší kosmetický salon“. · Sexuální apetence. Není žádnou výjimkou, že jeden z dvojice je sexuálně výbojnější než druhý. „Proboha, dneska ne, strašně mě bolí hlava“ – to je věta, která se dostala i do anekdot. Nicméně za sníženou sexuální apetencí mohou být různé důvody, fyzické i psychické, trvalého nebo přechodného charakteru. Mezi partnery může existovat tichá dohoda, že ten erotičtěji založený si v tichosti najde bokem „ventil“; ale obvykle se to řeší bez dohod s partnerem. Může (ale nemusí) to být kompromisní řešení pro dvojici, která se nechce kvůli vyšší hladině hormonů jednoho z nich rozcházet. · Sexuální nekompatibilita. Fakt, že to dvojici spolu v posteli neklape, se vyskytuje i v dnešní době. Bývá příčinou rozchodu a nevěra mu může předcházet jako test, „abych podruhé nenaletěl/a“. Tento motiv nevěry bývá častější u žen – mužský práskne dveřmi a ve vztahu nepokračuje, zatímco žena nerada opouští milence s vyhlídkou, že zůstane sama, než si najde někoho lepšího. · Sportovní pojetí. Typické pro některé muže, kteří věří, že sex je součást osobní hygieny, něco jako čištění zubů nebo pravidelná návštěva posilovny. Proboha, jen nic osobního! Tihle chlápci málokdy žijí v partnerském vztahu, protože by se cítili omezováni ve svých zájmech, které jim jsou nade vše. Mluvit v jejich případě o nevěře je vlastně nonsens – kdo nežije v partnerském vztahu, nemůže se dopouštět nevěry. · Pomsta. Ta bývá dost častý důvod k nevěře. Mstít se dá za domnělé i skutečné křivdy, za hádku, násilí, ponižování. Pochopitelně i za skutečnou nebo domnělou nevěru, které se dopustil partner. Těžko říci, zda metoda „zub za zub“ je specificky ženská nebo mužská. Je paradox, že notoričtí mstitelé se dopouštějí nevěry i preventivně: „Tak jsem si to na služební cestě rozdala s kolegou, protože manžel na mém místě by nezaváhal a určitě by využil situace.“ Ta druhá V drtivé většině milostných příběhů jsou ústřední postavou nevěrník + zrazená. Jen zřídkakdy je středem pozornosti „ten druhý“, „ta druhá“. V mnoha případech jde o člověka, pro kterého víkendy, svátky, dovolené (které jeho miláček tráví se svou rodinou) představují věčné čekání. Pokud „ta druhá“ vidí ve vztahu se zadaným partnerem příslib do budoucnosti, musí si uvědomit rizika, která z takového trojúhelníkového vztahu plynou. Pomineme-li chvilkový nezávazný flirt, v němž jsou si obě strany rovny, pak postavení „druhých houslí“ není moc povznášející. Co oči nevidí, to srdce nebolíNa otázku, co nevěra přináší, existuje mnoho odpovědí, ale jedna je jistá: problémy. Pokud se dopouštíte tzv. nezávazné nevěry a kvůli ní by vás ani ve snu nenapadlo opustit partnera, musíte si uvědomit, že by pro něho určitě nebylo potěšující zjistit, jak se věci doopravdy mají. Ať se tváří sebestatečněji, nevěra ho zraní. MUDr. Plzák, odborník na manželské a partnerské vztahy, na otázku, zda se přiznávat k nevěře odpovídá: „Nikdy!“ Tato možná nemorální, ale účinná rada „zapírat, zapírat a ještě jednou zapírat“ platí pořád. Čestné přiznání „Mám sice nezávazný poměr se Zuzanou/Tomášem, ale miluju jen tebe“ je hodně silná káva. Zvlášť ženy mívají potřebu na sebe vyžvanit kde co. Nevěrníci obého pohlaví se domnívají, že přiznáním se jejich nevěra anuluje. Přitom náramně dobře vědí – i když se dušují: „spali jsme spolu jen párkrát“ –, že partnerovi přiznáním ubližují. Aby je netížilo svědomí, nutí ho stát se soudcem odpovědným za budoucnost pochroumaného vztahu. Nevěřte tomu, že pravda vítězí za všech okolností. Co se týče lehkovážných bokovek, určitě se nevyplácí kápnout božskou. Rcete pravdu, jen když jste opravdu rozhodnuti spálit za sebou všechny mosty a začít s někým jiným někde jinde.

folder_openPřiřazené štítky

O vztazích mezi mužem a ženou

access_time23.leden 2020personRadka Eliášková

Klíčové výrazy: dlouhodobá nevěra, duchovní partner, jak si udržet vztah, jak ukončit vztah, jak zachránit vztah, jak zlepšit vztah, karmické vztahy, krize vztahu, láska a vztahy, láska nebo přátelství, manželská nevěra, milenecký vztah, nevěra manžela, nevěra manželky, nevěra muže, nevěra partnera, nevěra v manželství, nevěra ve vztahu, osudový muž, paralelní vztah, partner duše, partnerské vztahy, partnerský vztah, problémy v manželství, přátelství je někdy víc než láska, rodinné vztahy, vážný vztah, vztah mezi mužem a ženou, vztah na dálku, vztah na pracovišti, vztah po nevěře, vztah se ženatým, vztah se ženatým mužem, vztahy mezi lidmi Vztahy je téma v dnešní době pro všechny aktuální. Aby ne, když se jedná o jeden ze základních vývojových nástrojů. Ve vztazích se setkávají naše vnitřní názory o světě (naše vnitřní fantazie) s realitou. Ale i zde lze nalézt určité zákonitosti.Aby byl vztah úplný, musí být rozvinutý v obou svých polovinách. V milenecké a v přátelské. Obě poloviny jdou ruku v ruce a hodně se ovlivňují. Vztah mezi mužem a ženou je většinou problém rozvinout v přátelské oblasti, za kterými se skrývají očekávání a obavy z obou stran. Tyto strachy si často už na svět přineseme, díky výchově se znovu zaktivizují a v dospělosti se s nimi pracuje. My lidé totiž dnes většinu vztahů začínáme na bázi přitažlivosti a citového vzplanutí. Druhou část na počátku nijak neřešíme. Pokud jsme se ovšem nenarodili v Indii, kde nám naši manželku vybrali rodiče.Přátelská rovina je rovina otevřená. Přátelé, pokud to jsou opravdoví přátelé, jsou schopni sdílet jakékoliv téma bez toho, aby jeden druhého posuzovali nebo odsuzovali. Nemusí spolu souhlasit, ale řeknou si otevřeně vše na rovinu a ve všem se tolerují. Tak to funguje mezi správnými kamarády. Vezměte si třeba téma krása. Pokud popisujete nějakou krásnou věc, jako třeba sportovní auto je zde ještě vše v pořádku. Pokud ale začnete popisovat nějakou krásnou kočičku, kterou jste dnes potkali s postřehy o její postavě, přestane to být u vaší partnerky věc přátelská, ale stane se z toho věc osobní. Už nesdílí váš smysl pro krásu, nepluje v přátelské neosobní rovině. Je to pro ni zásadní porušení rovnováhy a hrozba zboření celého systému. Bere celou věc osobně. Nedej bože se ještě zmínit, že je o 20 let mladší, má dokonalé „vlasy třeba…“ nebo jinou část těla a je to nová spolupracovnice, tak to jste většinou na dlouho skončili s klidem doma.To se běžně mezi muži ví, a tak se tyto zážitky doma neventilují, jen mezi přáteli a doma se pak žije v tom, co tolerance dovolí. Zde platí zásada neubližovat. Přátelská rovina je tím ale velmi okleštěná. Muži se bojí výčitek a neklidu doma, ženy zklamání. Co ale oba vždy dokáže spojit v otevřenosti, jsou děti. To je společný projekt.Mimochodem, uvědomujete si, že pokud prožíváte jakékoliv zklamání, že se jedná o obchod a ne o čistý dar? Zklamání totiž vždy znamená očekávání, že se mi vložená energie (investice) vrátí.Ženy málokdy dávají své city zadarmo. Ta zkušenost ale přijde, až když se vztah začne rozpadat.Vztah založený na obchodní bázi může fungovat, ale musí být nějak vyvážený. Takto fungovaly vztahy kdysi u našich prababiček, kdy každý z partnerů měl svou jasnou roli, např. žena domov, muž práce a ten druhý se mu do dané role nemíchal. Tyto role se setkávali jen na určitých rozhraních a výměna energie tam a zpět byla vyrovnaná.Dnes se ale vzájemné role promíchávají. Ženy se chtějí pracovně realizovat stejně jako muži, muži zase přebírají část péče o domov a děti. Protože oba mají zkušenost s tímtéž, je zde možnost srovnání obou přístupů a mohou nastat konflikty o to, který přístup je lepší. Tento systém zvyšuje daleko více tlak na toleranci toho druhého.Vývoj pokračuje i v této oblasti, tak jsem zvědavý, kam se to bude dále vyvíjet. Zajímavý byl tento článek z internetu:„Podívejte se s námi na nejoblíbenější alternativy tradičních vztahů:1. Otevřené manželství - kdy partneři spolu sice uzavřou sňatek, ale sexuální věrnost si neslíbí. Vztah tedy není založen na lži a každý z partnerů souhlasí, že si ten druhý může najít milence/milenku. Obvykle se tak ale děje za konkrétních pravidel, na kterých se partneři dopředu domluví.Podle zastánců tohoto stylu je to jedno z nejupřímnějších a přitom účinných řešení, které nenutí partnery ani po letech předstírat, že jsou monogamní, a klamat tak sami sebe.2. Manželství na zkoušku - stále oblíbenější způsob, jak si vyzkoušet, zda spolu dva lidé mohou skutečně žít. Obvykle si partneři stanoví dobu trvání tohoto vztahu, kdy si společně zhodnotí, zda má smysl spolu pokračovat a pak také, jakou formou.3. Přátelský svazek - tento vztah není o lásce jako takové a nemusí být ani o sexuální přitažlivosti. Jedná se čistě o praktickou záležitost, když dva lidé chtějí od života to stejné.Podle mnohých odborníků má dokonce toto manželství větší šanci na celoživotní svazek než to založené na intenzivní vášni. Předností tohoto vztahu je především stabilita.4. Manželství kvůli dětem - primárním účelem tohoto svazku je vychovávat děti. Jedná se o nejkřehčí vztah vůbec, jelikož kolem výchovy dětí panuje všeobecně nejvíce neshod mezi partnery a hrozí tedy i velké zklamání.5. Oddělené manželství - partneři jsou sezdáni, ale nežijí spolu, nebo jen naoko. Tento vztah vyhovuje všem, kteří chtějí mít hodně času jen pro sebe a zároveň nechtějí být úplně bez partnera. Vyhovuje tedy všem, co se vzájemně přitahují, ale osobnostně jsou si natolik vzdáleni, že by každodenní soužití nezvládli.Oba mají dostatek svobody na to, aby si dělali, co chtějí a společně jen tráví čas, který si spolu naplánují. Aby partneři takový vztah zvládli, je zapotřebí obrovské množství vzájemné důvěry.6. Manželství jako způsob ochrany - vztah postavený na vlastní bezpečnosti a vzájemném prospěchu. A je jedno, zda se jedná o emocionální stránku či tu finanční. Vždy jde o výhodný obchod, tedy něco za něco.“Každopádně dokud nenecháte partnera a nepodpoříte ho, aby svobodně projevil všechny své fantazie, vyzkoušel si to, co ho láká, do té doby nikdy nepoznáte, koho vlastně „milujete“. Nepoznáte také nikdy ve vnitřní hranice tolerance, svůj vlastní osobní vztah k partnerovi, míru svého vlastnění apod. Jen tušíte a svazují vás vnitřní strachy. Muži se jen velmi těžce nechají okrást o svou svobodu, a pokud cítí, že by byli nepochopeni, provedou čin stejně, jen tajně.Život a životní zkoušky nejsou totiž ničím jiným než hledáním a hlavně projevením své vlastní vnitřní kvality v reálném životě. Tu stejně všichni nosíme v latentní podobě v podvědomí a realita dává k jejímu projevení prostor.

folder_openPřiřazené štítky

Manželství

access_time08.únor 2020personRadka Eliášková

Když dvojice vstupuje do manželství, vstupuje do poněkud dobrodružné instituce. Zpravidla se pouští do něčeho, o čem nic neví. O tom svědčí nemalé množství rozvodů, manželských problémů ale i lidí, kteří radši svazek manželský ani neuzavírají. Ve skutečnosti se dá říct, že manželství a rodina jsou stavebními prvky celé společnosti, takže má svou hodnotu o nich něco vědět.  Manželství je v podstatě předsevzetí obou partnerů žít společný život. Ale aby bylo manželství úspěšné, musí toto předsevzetí na obou stranách trvat. Stejně jako vyhasne oheň, který neudržujeme, vyhasne i manželství, které přestáváme tvořit. CO MŮŽE STÁT ZA ROZVODY A PROBLÉMY V MANŽELSTVÍ? - TvořeníNení to o tom, že by byli lidé zlí a proto nedodržovali manželské sliby. Často je důvodem, že partneři předpokládají, že manželství bude fungovat jaksi automaticky. V době zamilovanosti dělají oba partneři všechno možné pro to, aby svého partnera získali a aby si ho udrželi. V okamžiku, kdy uzavřou svazek manželský, se jejich aktivity vytrácí, protože tak nějak předpokládají, že teď už je „hotovo“ nebo „mají své jisté“, nebo prostě jen dosáhli svého cíle a nedali si další. Někdy už tvoří jen jeden z partnerů a to nestačí. Po uzavření manželství je dalším cílem na cestě jeho tvoření. Patří sem společné aktivity, společné sny, zájem a péče o partnera a další. Takže základem udržení manželství je uvědomit si, že je to něco, co je potřeba tvořit, na čem musíme neustále pracovat. Být manželem neznamená jen mít místo, kam si přijdu odpočinout po práci a kde mám navařeno, napečeno a uklizeno. Být manželkou neznamená jen být zabezpečená, mít děti a domácnost, o kterou se mám starat. Manžel a manželka jsou role. Manželství je nejen o vzájemné lásce, ale také o vzájemné podpoře, plnění snů a cílů, společném tvoření domova a budoucnosti. Kdysi mi jedna kamarádka řekla: „Pokud nemáš za cíl o někoho pečovat, nevdávej se.“ Je na tom hodně pravdy a platí to jak pro ženu, tak pro muže. A role manželky a manžela nejsou totéž jako role matky a otce. Když přijdou děti, stále zůstáváme manželem nebo manželkou, jen si přibíráme další roli otce nebo matky.  - KomunikaceDalší důležitou oblastí, která by měla být v pořádku, aby manželství vydrželo, je komunikace. Fungující komunikace v manželství neznamená jen schopnost jeden druhému naslouchat, nebo schopnost partnerovi cokoli říct. Základem dobré komunikace v manželství je také podobná komunikační prodleva. Co to komunikační prodleva je? Je to čas, který uplyne od chvíle, kdy partnerovi položíte nějakou otázku, do chvíle než vám odpoví. Nebo čas, který uplyne od chvíle, kdy mu něco řeknete, do chvíle, kdy on na to zareaguje. Ideálně by měla být komunikační prodleva obou partnerů podobná. Když má jeden z partnerů komunikační prodlevu příliš dlouhou oproti druhému, oba tím trpí. To samé platí o rychlosti obecně. Když je jeden z partnerů při zvládání každodenního života a práce rychlý a druhý pomalý, oba ve vztahu trpí. Ale nejde jen o to. Komunikace je záležitost takzvaně dvoucestná. To znamená, že dobrá komunikace v manželství je komunikace, kdy jde o vzájemnou výměnu myšlenek, skutečnou debatu. Nejde jen o to, že jeden mluví a druhý poslouchá. Oba partneři by měli mít možnost mluvit a oba schopnost naslouchat. - ŽárlivostS komunikací v manželství souvisí také žárlivost. Žárlivost v podstatě znamená, že ten žárlivý partner omezuje komunikaci druhého partnera s okolím. Žárlivost nemusí být žádným způsobem podložená, může vycházet jen z vlastní nejistoty žárlivého partnera, který se obává, že jeho partner komunikuje skrytě s dalšími osobami, o kterých on nic neví, a snaží se takové věci zjistit nebo jim zabránit. Takže žárlivý partner se potom snaží bránit svému partnerovi v komunikaci a to samozřejmě vede k rozepřím a hádkám a snadno to může celý vztah „zabít“. - Když do vztahu zasahuje třetí osobaTaké vám může manželství ničit třetí osoba. Tchýně se nestaly předmětem mnoha vtipů tak úplně náhodou. Je pravda, že je velké množství tchýní, které jsou naprosto skvělé a úžasné. Ale existuje určité procento tchýní, které na svém synovi nebo dceři natolik lpí, že do jejich manželství neustále vnáší něco, co tam nepatří. Ale do manželství nemusí takovým způsobem zasahovat jen tchýně. Mohou to být i kamarádi, kamarádky, kolegové. Může to být pomlouvání a snižování partnera, jako „neumí vařit“, „neumí se pořádně postarat o domácnost“, „vždyť tě pořádně neuživí“, „věčně není doma a ty vlastně ani nevíš, kde je“. Takové věci samozřejmě vnáší mezi partnery určité pochybnosti, nahlodávají vzájemnou důvěru. Nebo může tchýně (všem dobrým tchýním se omlouvám) příliš zasahovat do manželského života samotného třeba tím, že do všeho mluví, musí pořád být nablízku, nenechá partnery téměř o samotě. To samozřejmě soužití partnerů narušuje. I taková věc se mezi partnery dá vyřešit jednoduše komunikací. Je třeba, aby si především oni sami vzájemně řekli, co se děje, co si myslí, případně co tchýně nebo nějaká třetí osoba říká. Potom mohou společně promluvit i s tou osobou a mohou celou situaci zvládnout. Problém nabývá velkých rozměrů ve chvíli, kdy se partner postaví na stranu své matky (nebo otce) místo toho, aby stál za svým partnerem. Dokonce i v situaci, kdy by měli rodiče v něčem pravdu a on by to vnímal podobně, když tchýně nebo tchán mluví proti jeho partnerovi, může být manželství osudným, postavit se na jejich stranu. Existuje něco, čemu se říká zodpovědnost a existuje také zodpovědnost za manželství. Převzít zodpovědnost za své manželství znamená kromě jiného „nedovolit nikomu a ničemu jinému, aby to vstoupilo mezi mě a mého partnera“. Příkladem může být situace, kdy je u vás matka na návštěvě, váš manžel přijde večer pozdě z práce a vaše matka spustí: „Myslím, že bys měl chodit domů dřív a nenechávat ji tady po večerech samotnou.“ I kdybyste to cítila stejně, je třeba tu komunikaci zastavit a minimálně matce vysvětlit, že to je mezi vámi a vy si to vyřídíte spolu. Ještě lepší by bylo se svého partnera v takové chvíli zastat. Ale v každém případě, pokud potřebujete s manželem vyřešit, že chodí domů pozdě a vadí vám to, vyřešte to s ním a jen s ním. To platí pro jakékoli podobné situace. - Nevěra a jiné „prohřešky“Hodně lidí se řídí pravidlem „zatloukat, zatloukat, zatloukat“. Je to naprosto pochopitelné. Není to jen z obavy, že se na nás partner naštve, ale i z obavy, že mu tím, že mu o své nevěře nebo jiném „prohřešku“ řekneme, ublížíme. Obvykle se také partner, který se nevěry dopustil, obává, že ho partner opustí, jakmile se to dozví. Tyto obavy mohou být i opodstatněné. Já vím, že je to těžké, ale obvykle svým klientům na rovinu říkám, že o tom měli uvažovat předtím, než do té postele vlezli. Tvrdé? Ano. Ale základem každého manželství je upřímnost a to, že je mezi partnery „čisto“. Každá zamlčená nevěra, každý prohřešek vůči partnerovi, který vás trápí, mezi partnery ve skutečnosti staví zeď nebo lépe řečeno hloubí propast. Proč tomu tak je? Nevěra může vzniknout náhodně pod vlivem alkoholu – prostě takový „úlet“, nebo může být důsledkem neřešených problémů, které ve vztahu již existují. V obou případech ale její zamlčení způsobí, že ten partner, který se jí dopustil, se ze vztahu stáhne. Jednoduše proto, že nechce ubližovat. Je to přirozený instinkt, protože nechceme tomu druhému ubližovat. A kromě toho si potřebuje svůj skutek zdůvodnit a to vede k tomu, že na svém partnerovi začne hledat chyby. Prostě, když jsem byla manželovi nevěrná, potřebuji k tomu „důvod“ a i kdyby žádný ve skutečnosti nebyl, tak si začnu říkat věci jako „on mě zanedbává“, „nedává mi dost peněz“, „už ho vůbec nezajímám“ a podobně. I kdyby ty důvody skutečně existovaly, nevěra je jen prohloubí, protože místo snahy ty věci řešit je potřebujeme vidět ještě víc, protože pak máme pravdu a měli jsme na tu nevěru naprosté právo. I když v manželství zůstaneme, bude tam pořád malá „propast“ a „Pandořina skříňka“. A té „Pandořiny skříňky“ se náš partner může kdykoli nechtě dotknout.Vezměme si příklad: manžel byl manželce nevěrný se svou novou sekretářkou. Manželka se nevině zeptá: „A jaká je ta tvá nová sekretářka?“ Manžel samozřejmě těžko zareaguje na takovou otázku v klidu, protože okamžitě nabude dojmu, že manželka možná něco ví. Takže jeho reakce bude typu: „Co tě to zajímá? Odkdy tě zajímá moje sekretářka?“ a podobně. To zase nechápe manželka. Takže pokud k nevěře došlo a skutečně chcete dát manželství do pořádku, jediná cesta je čestně komunikovat. Pokud manželství stálo na dobrých základech a není ještě na pokraji propasti, dá se taková situace zvládnout. Samozřejmě ideální je takové věci vůbec nedělat. - Dá se nevěře předejít? Určitě pro to můžeme hodně udělat. Základem je trvalé tvoření vztahu. Dále je to zájem o partnera. Pokud se totiž o partnera zajímáme, pak vidíme včas, že možná není vše optimální, že na straně partnera třeba existuje nějaká nespokojenost a můžeme ji zvládnout ještě předtím, než to skončí nevěrou. Ale zájem o partnera u něj zároveň vytváří dobrý pocit, cítí se stále žádaný a tudíž ani nemá tendenci hledat někde jinde. A samozřejmě upřímná, otevřená komunikace. Ta dává vztahu skutečnou sílu, protože buduje důvěru, vzájemné porozumění a posiluje vzájemnou lásku.  

folder_openPřiřazené štítky

Psycholog radí: Partneři, udělejte si na sebe čas!

access_time08.únor 2020personRadka Eliášková

Ony jsou prý z Venuše a neumí číst v mapách, oni zase z Marsu a nedokážou partnerkám naslouchat. O kom je řeč? O ženách a o mužích - entitách v sukních a kalhotách, prvoplánově spojených biblickoubáchorkou o vzniku ze žebra. Ano, ze žebra - kdyby však Eva vzniklaz kousku Adamova mozku, mohlo být možná na Zemi po několik dalších staletí všechno snadnější – tedy co se týče porozumění mezi muži a ženami. Své o tom ví Lubomír Smékal, psycholog a ředitel Poradenského centra sociálních služeb,který se mimo jiné řadu let zabývá problematikou manželských a partnerských svazků. „Pamatuji si na osmapadesátiletého staříka, který navštívil mou poradnu, protože žárlil na svouo dva roky mladší manželku. Vadilo mu, že chodí občas masírovat kolena jeho bratrovi,“ usmívá se psycholog a na příkladu z praxe demonstruje fakt, že klientem poradenského centra může být úplně kdokoliv, komu problémyv partnerství či rodině pomalu přerůstají přes hlavu.„Občas sem přicházejí lidé, kteří trpí nedostatkem sebevědomí a obtížně se jim hledají partneři. Kamenem úrazuje, že si tito nesebevědomí jedinci vyhlížejí stejně nesebevědomé protějšky,co by preventivní ochranu před doživotní samotou. Často mají pocit, že jim nezbývá nic jiného, než vzít za vděk prvním partnerem, který se jim takto postaví do cesty. Životnost takového vztahu bývá většinou nulová,“ přiznává Lubomír Smékal, který je jakožto ředitel Poradenského centra vázán příslibem mlčenlivosti. Sdělováním informací o současných pacientech by porušil etickýkodex lékaře, a proto pro ilustraci nejrůznějších situací používá jen obecné příklady ze své rané praxe. Jak to chodí v Poradně pro rodinu?Služby manželské poradny využívají obvykle páry ve středním věku, tedy lidé mezi třiceti až pětačtyřicetilety. Přijde-li klient s akutním problémem, jsou jej pracovníci poradny schopni vyřešit ještě tentýž den, případně v dnech nejbližších. Sociální služby pro veřejnost jsou zdarma.Před první návštěvou odborníka musí klient absolvovat vstupní pohovor se sociální pracovnicí, na jehož základě je psycholog seznámen s problémem klienta. Jestliže pacient souhlasí,sociální pracovnice si zaznamená jeho osobní údaje. Pakliže klient odmítne být identifikovatelný, vystupuje u psychologa anonymně. „Na začátku každé spolupráce se vytváří takzvaný kontrakt neboli dohoda, kdy chce psycholog vědět, co od něj pacient očekává, s jakým konkrétním požadavkem přichází. My bychom mu měli být schopni ihned říct, jestli jsme schopni naplnit jeho očekávání a do jaké míry může být vzájemná spolupráce úspěšná. Na začátku si rovněž stanovíme časový horizont, v jakém se daný problém bude řešit, a vytvoříme si plán postupných kroků. Mnohdy se stává, že si po třetí konzultaci s klientem dohodneme nový kontrakt, protože je nám problém bližší a už přesně víme, jak na něj,“ představuje běžný průběh návštěv psychologa Smékal a pokračuje: „Do poradny chodí obvykle jen jeden z páru – partnera si zveme až po dohodě.Bez jejich souhlasu však nemáme právo podniknout žádné kroky. Jestliže přijdou do poradny manželé společně, vždy chceme alespoň chvíli mluvit s každýmz nich odděleně,“ dodává psycholog. Důvodem, proč by v ordinaci neměli být po celou dobu sezení přítomni oba partneři, může být například nevěra. „Může se například stát, že řešíme problém nevěry, o kterém partner neví. Není proto dobré, aby byli v ordinaci přítomni oba partneři zároveň.Je zde zbytečné něco někomu oznamovat – sdělená nevěra se totiž řeší mnohem hůř než ta nesdělená,“ říká Smékal, přičemž tvrdí: „Čím méně se o nevěře ví, tím lépe.“ Co nejčastěji narušuje partnerskou harmonii?Kdosi kdysi řekl: „Manželství je prvek s krátkým poločasem rozpadu.“ - vtip, kterému se mozek nahlas chechtá, zatímco někde hluboko v hrudním koši pláče srdce. Můžeme tomu říkat všelijak: poločas rozpadu, kopačky, rána košem, rozvod… Jedno je však jisté - častěji než často mívá rozchod podobnou příčinu. Mezi tři nejčastější důvody, proč krachují dlouholeté vztahy, patří nevěra, alkoholové i jiné závislosti a přehnaný kariérismus. „Nevěra tu byla odjakživa bez ohleduna to, ve které době žijeme. Zajímavý je spíše dnešní postoj společnosti ke drogám a alkoholu. Alkohol je tolerován – jestliže se někdo opije, okolí z něj má často srandu. Když někdo vykouří jointa, mají titíž lidé najednou oči navrch hlavy. Paradoxem je, že cigareta marihuany je několikanásobně méně škodlivá než alkohol,“ míní Smékal.  Dalším z nepříznivých vlivů,které partnerský vztah často ohrožují, je již zmiňované budování kariéry. Udržet pohromadě takzvané dvoukariérové manželství (vydělává ona i on) je přitom pořád jednodušší, než když jeden z partnerů buduje vlastní kariéru, zatímco druhý se obětuje pro rodinu. Partner v takovéto ekonomicky závislé pozici se postupem času začne cítit nepotřebný, opomíjený… Verbální narážky typu:„Vydělávám peníze, živím rodinu, co chceš víc?“ mu přitom na sebevědomí příliš nepřidají. Manželství ztroskotávají také na principech, na kterých byla původně budována. Modelovou situací může být například vztah: ona – sebejistá cílevědomá žena, on – obdivovatel ženiných dovedností. Z počátku mu imponujejejí racionalita, organizační schopnosti a dodržování režimu, na jehož základě celý vztah funguje. Ona je odjakživa určujícím hybatelem partnerského svazku,on hraje pouze jakousi vedlejší roli. Z dříve obdivované se tak jako mávnutím kouzelného proutku stane nenáviděná. Je jen otázkou času, kdy muži dojde trpělivost, sbalí si svých pět švestek a půjde se porozhlédnout jinam –někam, kde se dá svobodně dýchat. Ve středním věku si ženy rovněž stěžují na nepochopení ze strany partnera, mívají pocit citového strádání. Často je to dáno tím, že je ženské vnímání postaveno malinko jinak než mužské. „Muži jsou opravdu přesvědčeni o tom, že když vydělávají peníze a zajišťují rodinu, tak dávají ženě dost. V potřebě blízkosti a sdílení se bohužel mužský a ženský element malinko rozchází,“ upozorňuje psycholog.Někdy jsou však příčiny kolapsu vztahů víc než kuriózní a následky bohužel až tragické: „Do mé poradny kupříkladu přišla paní, která se snažila nenápadným nátlakem přimět manžela,aby k ní byl vstřícnější a uvědomil si, že dělá něco špatně. Podstrkovalamu na noční stolek knížky, kde byly zaškrtnuté pasáže, které považovala za důležité. Jemu to samozřejmě bylo protivné číst už jenom proto, že se mu to každý večer válelo na nočním stolku. Tento zdánlivě nevinný psychický nátlak nakonec vyvrcholil fyzickým násilím,“ říká psycholog, přičemž hned naváže situací ještě o něco ostřejší: „Měl jsem v ordinaci agresora - vyhrožoval manželce i dětem fyzickou likvidací. Když zjistil, že jeho přesvědčení otrestání příbuzných nesdílím, oznámil mi, že vlastní pistoli a že bych si na něj měl dávat také pozor. Rodinu terorizoval tak dlouho, dokud neskončil ve vazbě. Tam se oběsil.“ 

folder_openPřiřazené štítky

Jsem opravdu paranoidní?

access_time12.únor 2020personRadka Eliášková

„Jsi paranoidní!“ Tuhle větu už asi každá z nás někdy slyšela, obzvláště ve chvíli, kdy spouštíme proud výčitek a podezření o tom, že nás někdo podvádí. Možná, že vyzněla i našich úst. A možná, že dokonce patřila nám samotným. Máme se toho bát? Paranoia, to je diagnóza. Být paranoidní možná ale tak neobvyklé není. Samozřejmě, v jistých mezích. Mít občas určité představy, méně či více utkvělé, je naprosto normální.  Samy možná nejlépe víme, jak je slovo paranoia a paranoidní často používáno. Pro mnohé se totiž stalo velmi využívaným prostředkem, jak se dostat z nepříjemné situace. Je jasné, že pokud se nám zdá, že náš drahý má tajnou milenku, jsme paranoidní.  Když něco podobného slýcháme často, není divu, že si občas řekneme: „Jsem paranoidní?“. Bylo zaseto sémě pochyb. S podivem málokdo opravdu ví, co paranoia je. Psychiatrie ji definuje jako druh psychózy, která se vyznačuje bludy, zatvrzelými představami a pocitem ohrožení. Za paranoidní a často i hysterické většinou býváme označovány v okamžiku, kdy se to hodí, ne kdy je to na místě. Někdy ale samy začínáme pochybovat, zda je naše myšlení ještě zdravé. V tuto chvíli možná začínáme přemýšlet nad věcí usilovněji, rodí se nám v hlavě stále extrémnější myšlenky a jsme na nejlepší cestě k závěru „jsem paranoidní“.Lidé velmi často trpí neupřímností a drží se pravidla „Zatloukat, zatloukat a zase zatloukat!“, a to i v případech, kdy to není vůbec nutné. Pak tedy místo, aby nám drahý řekl, že se díval na televizi, se dozvídáme, jak někomu usilovně pomáhal. Výsledek je takový, že často ani neví, co v televizi běželo, a nám je jasné, že před tou televizí asi stěží seděl. Pak není divu, že se nám po nějaké době hlavou honí nejčernější myšlenky.  V dnešním světě, který je plný možností a neočekávaných převratů, je více než kdy jindy důležité uvádět věci na správnou míru a „mít jasno“. Dlouhodobá nejistota v jakémkoli směru vede k neustálému přemítání a náš mozek má prostor pro fantazii. Není tedy divu, že plodí i ty nejhrůznější scénáře, je to jeho přirozená schopnost. Pak se tedy stane, že okolní svět z nás takové „paranoiky“ udělá. Pro nás samotné je to ale nepříjemné a je hlavně v našem zájmu, abychom s tím zkusily něco udělat. Jednoduché to není, jisté ale je, že i kdybychom přemýšlely jakkoliv, s největší pravděpodobností stejně nepřijdeme na pravou příčinu toho či onoho. Proto je lepší se nemučit nepříjemnými myšlenkami a oprostit se od daného problému, jak jen to jde. Pamatujme tedy na to, že každý má určité představy o světě, to je totiž dílem přirozené činnosti našeho mozku. Pokud se nám tedy hlavou honí nejrůznější představy, je to v pořádku, dokud nás zcela neovládnou. Na pozoru před tou skutečnou paranoiou bychom měly být hlavně ve chvíli, kdy toto slovo vyjde z úst těch, kteří ho nemohou použít jako zbraň proti nám.  

folder_openPřiřazené štítky

Osudová seznamka

access_time21.únor 2020personRadka Eliášková

Z mnoha úst slyšíme, že na seznamce jsou pouze zoufalci. Je však opravdu důvod stydět se za svůj profil na seznamovacím webu? Dnešní doba je mnohdy na příležitosti k seznámení skoupá. Přeje povinnostem, a těm připisuje většinu našeho času. Kde jsou ty doby, kdy jste se na škole každý týden seznámili nejméně s pěti novými lidmi? Ne každý má chuť vyrážet po práci do klubů a oslovovat neznámé. Mnozí jsou ve věku, kdy se většina jejich známých a přátel řadí do kruhu šťastně zadaných. Seznámí-li vás takoví lidé se svými známými, budou nové tváře také na devadesát procent zadaní. Nabízí se otázka: hledat, nebo čekat na náhodu? Ti, kteří věří na náhodná setkání i na internetu, mohou založit svůj profil na seznamce. Profil na seznamceVětšina seznamek má jedno společné: na svém profilu toho o sobě můžete prozradit jen tolik, kolik chcete. Jestliže vás nenapadá, co o sobě napsat, seznamka vám pomůže jednoduchými kolonkami, které vyplníte. Nikde však není psáno, že musíte vyplnit všechny. Můžete vložit své fotografie, a pokud se stydíte ukazovat na seznamce veřejně svůj obličej, můžete je zpřístupnit pouze těm, které později označíte za své přátele, nebo fotky do profilu nevložíte a pošlete je na požádání e-mailem. Hlavní fotky seznamky se takzvaně „ověřují“ - nečekejte však žádné předkládání občanského průkazu: u fotek na seznamce se verifikují většinou pouze rozměry obrázku a velikost obličeje. Nemusíte tedy chodit k notáři, ale nečekejte ani, že si na sto procent píšete s tím, kdo je na fotografii...První den na seznamceMáte založený profil, čekejte v prvních dnech palbu oslovení – časem se utřídí a prořídne. Oslovení jsou různá – od jednoduchého „ahoj“ až po dlouhé emaily. Po přihlášení můžete kontrolovat, kteří uživatelé seznamky procházeli váš profil, jak dlouho se na něm zdrželi, můžete sami jiné profily procházet, komentovat, hodnotit. Seznamka umožňuje posílání delších zpráv i chat. Chcete-li být na seznamce více inkognito, zvolíte si službu VIP a zamaskujete své návštěvy jiných profilů, zrušíte zobrazení vašeho posledního přihlášení atd. Prostudujte sami, jaké služby ta která seznamka poskytuje.Od prvního psaní k první schůzceMůžete narazit na člověka, který vás urazí hned prvním psaním. Obrňte se, protože s tím se na seznamce musí počítat. Označte obtěžující vzkaz za spam, člověk, který vás obtěžoval, už vám napsat nemůže. Jděte dál. Je zřejmé, že psané nenahradí osobní setkání. Na internetové seznamce můžete narazit na člověka, se kterým se vám skvěle píše, ale když se potkáte, je jasné, že tohle nebude fungovat jinak než na bázi přátelství. Naopak můžete v písmu minout toho, kdo se vyjadřuje lépe vyřčenými slovy. Schůzku tak můžete odmítnout s tím, který by řekl, co napsat nedokáže. Úskalí seznamky samozřejmě existují a musíte je do svých rozhodnutí zahrnout.  Jestliže vás při psaní určitý uživatel seznamky zaujal a vy se chystáte domluvit si s ním schůzku, zvolte vždy veřejné místo, kde je hodně lidí: rušnou kavárnu, restauraci, náměstí. Nechoďte s cizím člověkem na odlehlá místa, zkuste se vyhnout tomu, abyste mu dávali číslo svého soukromého mobilního telefonu. Jestliže vás první rande zklame, věřte, že se to nestalo jen vám a že to možná nebylo naposled. Je možné, že se budete muset v kavárně setkat s více lidmi, než potkáte toho pravého partnera. Nebo je možné, že přeskočí jiskra hned napoprvé. 

folder_openPřiřazené štítky

Sex přes ICQ

access_time06.březen 2020personSimona Chvátilová

Sex se dá dneska provozovat snad všude a všelijakými způsoby. Žhavé erotické telefonáty nejsou ničím neobvyklým, posílání odvážných sms nevyjímaje. Ale zkusila jste už někdy sex po icq? Jaké to vlastně je? Potěšit se na dálkuJe virtuální sex opravdu tak vzrušující, jak slýcháme od těch, kteří už ho vyzkoušeli? Bezpochyby ano, jinak by ho neprovozovali. I pouhá myšlenka na sex dokáže s člověkem udělat divy. Pokud jsou navíc oba partneři od sebe vzdáleni a nemají možnost přímého kontaktu, je virtuální sex (v dnešní době hlavně přes icq, protože je zadarmo a máte možnost ihned reagovat) nejčastěji praktikován. Víte, že na sebe máte chuť, že se máte na co těšit, až se opět shledáte, a zároveň na čas takto provozovaný sex uspokojí vaše touhy.Pokud už jsou vaše hormony tak neudržitelné, že virtuální sex provozujete s člověkem, se kterým se seznámíte na chatu nebo přes jakoukoli seznamku na internetu (takových lidí je spousty), je icq první možností, jak si nezávazně a také „bezpečně užít“. Bezprostřední reakce dodají vašemu sexu dynamický spád a vzrušení nemůže opadnout. Sex provozovaný touto formou navíc není příliš osobní, partnera na druhém konci nevidíte ani neslyšíte (za předpokladu, že kamery a mikrofony zůstanou vypnuté), proto ho občas provozují i ti, do kterých bychom to nikdy neřekli. Tady jde všechen ostych stranou.Jestliže už je někdo tak daleko, že sex provozuje s několika partnery najednou, musí si dát pozor, aby se v tom neztratil a aby se kouzlo a vzrušení nevytratilo. Neustálé „překlikávání“ k jinému sexuálnímu partnerovi může zapříčinit ztrátu správného vzrušení a napětí.Zrádná je i technika. Pokud s jedním člověkem „sexujete“ a v druhém okně konverzujete s kamarádkou, ujistěte se, zda právě milostný návrh neposíláte jí. Nikdy nevíte, kdy vám přeskočí okénko. Někdy při sexu po icq nezůstává pouze u slov, ale oba partneři jsou schopní se vyhecovat i k činům. Jeden posílá druhému jakýsi „návod“, co má dělat. Je virtuální sex brán jako nevěra?Odpovědi na tuto otázku se rozcházejí. Každý si pod pojmem nevěra představuje něco jiného. Někdo bere jako nevěru líbání, někdo až sex. Jestliže nedojde k fyzickému kontaktu, nemůže být o nevěře řeč, tvrdili by jedni. To si musí každý uvědomit, pokud je zadaný, než začne s virtuálním sexem s jiným partnerem. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Hot or Not na dotaz kteří infikovaní

Piercing

access_time13.únor 2020personRadka Eliášková

Sexy, ostrý, hravý nebo chladný.. Piercing má spoustu podob na různých místech a může na lidi působit tvrdě i roztomile. Záleží jen na vás, jakým kouskem si ozdobíte část těla. V každém případě byste ale měli vědět, do čeho jdete..Co je důležité?Pořádně si rozmyslet, kterou část těla si chcete nechat propíchnout, a jaké to pro vás může mít důsledky. Ozdobit si můžete téměř jakékoliv místečko na těle, záleží na vašem vkusu. Nejběžnější je piercing pupíku, nosu, jazyku a obočí. Můžete se s ním ale setkat i na takových místech jako jsou třeba bradavky, kořen nosu, brada či genitálie. Každý by si měl ze zdravotního hlediska uvědomit, jestli si piercingem do vybraného místa neuškodí! Pozor by si měli dávat hlavně alergici! Alergie na materiál či rýma s sebou můžou nést velké nepříjemnosti a zpomalení hojení. Péče o piercingPiercing je velmi náročný na hygienu nejen v prvních dnech co ho máte. Nese s sebou velké riziko zanícení, proto byste s ním vždy měli manipulovat čistýma rukama. První dva až tři týdny piercing čistěte 3-5krát denně, po zahojení rány minimálně jednou denně. Čistit ho můžete peroxidem nebo 60%ním lihem. Méně časté čištění může způsobit infekci, nadměrné zase vysušování kůže v jeho okolí. U piercingu jazyku pomáhá proplachování heřmánkovým čajem a samotné sliny, které fungují jako dezinfekce. Právě proto se piercingy v ústní dutině hojí nejrychleji. Při čistění je dobré piercing povytahovat, ne však úplně vytáhnout! První týden byste s ním neměli chodit do bazénu ani ho dlouhodobě namáčet.Na závěr..Určitě si nenechávejte piercing dělat jinde než ve specializovaném salónu nebo tetovacím studiu. Jsou tam stoprocentní hygienické podmínky a profesionálové, kteří vám vysvětlí vše od vhodného materiálu až po údržbu.Důvodů pro piercing může být spousta. Od náboženských a kulturních až po módní trend. Někdo si piercing nechá udělat, aby podtrhl svou osobnost, jiný zas protože mu přijde sexy a vzrušující. Pokud se pro něj však rozhodnete, určitě si ho zamilujete.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Testujeme na dotaz kteří infikovaní

Blahodárný med

access_time06.únor 2020personRadka Eliášková

Med má významné místo i v tradiční lidové fytoterapii:Onemocnění dýchacích cest léčíme čajem z podbělu oslazeným medem. Při plicních onemocněních podáváme ráno a večer na lačno 1 lžičku směsi z rozmačkaného jalovce a medu. Nemocným s tuberkulózu se doporučuje konzumovat hodně medu a pít čaj z bílé kopřivy oslazený medem. Na prach semletá máta peprná smíchaná s medem odstraňuje kašel. Ti, kteří trpí nespavostí, by měli před ulehnutím pravidelně konzumovat 1 - 2 lžičky medu. Medové klystýry se používají při zácpě, horečce, neštovicích i při bolestech hlavy vyvolaných horečkou. Těhotným ženám se doporučuje užívat med, aby předešly chronické zácpě. Červíky ničíme křenovou šťávou uvařenou s medem, nebo roztlučenými semeny vratiče smíchanými s 3 částmi medu, užíváme ráno a večer 1 lžičku směsi. Kdo trpí na zácpu, má jíst chléb s medem. Při onemocněních kloubů se používá obklad z plátna natřeného medem. Lidé trpící anémií mají systematicky 2 měsíce konzumovat dvě lžičky medu denně. Mouka smíchaná s medem urychluje dozrávání vředů a zároveň zmírňuje bolesti. Med užívaný při kožních onemocněních zmenšuje nepříjemné svrbění a čistí kůži. Med se šafránem uklidňuje bolesti dásní u dětí a zmírňuje též útrapy při růstu zubů. Ředkvičková šťáva smíchaná s medem posiluje trávicí činnost žaludku, ředí hlen, ulehčuje jeho vykašlávání, působí při ledvinových těžkostech způsobených přítomností ledvinových kamenů, přičemž předchází jejich tvorbě. Med v prevenciPři používání medu neplatí v zásadě žádná omezení. Dokonce ho mohou v nízkých, profylaktických dávkách užívat se souhlasem lékaře i cukrovkáři, u kterých zastupuje všeobecně doporučovanou, ale poměrně těžko dostupnou fruktózu. Při únavě a zapomnětlivosti lžička medu rozpuštěná ve sklenici vody doslova oživí mozek a všechno se vrací do normy. Stejně pomůže med i srdci a krevnímu oběhu. Med je lehce stravitelný, doba jeho trávení a vstřebávání není delší než dvě hodiny (na strávení např. šunky jsou potřebné čtyři hodiny). Samotná glukóza se vstřebává téměř okamžitě, protože nepotřebuje žádné „propracování", proto je působení medu na unavený mozek a srdce tak rychlé.Žaludek a medMed je mimořádně cenný jako dietetický prostředek, hlavně při žaludečních a dvanácterníkových vředech. Během léčby mizí bolesti, mdloby, zvyšuje se obsah hemoglobinu v krvi a zlepšuje se celkový stav nemocných. Během léčení vředové nemoci žaludku se doporučuje podávat nemocnému med 1,5 - 2 hodiny před jídlem, nebo 3 hodiny po jídle. Pití teplého roztoku medu způsobuje zředění hlenu v žaludku a urychluje vstřebávání, nedráždí střeva a snižuje jeho kyselost. Naproti tomu studený roztok medu zvyšuje kyselost, zadržuje obsah žaludku a dráždí střeva.Kněz S. Kneipp o meduMed jako léčebný prostředek se dlouho těšil dobrému jménu, až ho z trůnu sesadila chemie a znovu na světlo boží vytáhl kněz Sebastian Kneipp. Mezi jiným napsal: „Lidé na venkově vědí, jak mají léčit medem vředy a hnisající rány." Příprava léku je jednoduchá. Smíchá se půl na půl med s moukou a přidá se trocha vody, aby vznikla přiměřená směs. Nesmí být ani vodová, ani tuhá, ale jako těsto a tato směs se užívá jako léčivý obklad. Jiný Kneippův recept zní: Asi 5 minut povaříme 1l vody a když zchladne asi na 40 °C, rozpustíme v něm 1 kávovou lžičku medu. Tímto roztokem kloktáme zapálené hrdlo. S. Kneipp toto kloktadlo doporučoval speciálně zpěvákům. Ba co víc, doporučoval připravovat si z této tekutiny na noc obklady na oči, anebo si s ní třikrát denně oči promývat. Též doporučoval medové obklady na bolavá revmatická místa, kdy se med natře na čisté plátno, přiloží a ovine plátnem nebo obvazem a mění za dvě hodiny.

folder_openPřiřazené štítky

Prací koule

access_time09.únor 2020personRadka Eliášková

Existuje mnoho způsobů, jak v ušetřit v běžné domácnosti. Některé jsme si popsali v minulém článku. Dnes si představíme další možnost, která nám pomůže ušetřit peníze i při takové činnosti, jakou je obyčejné praní. Budeme mluvit o novince, která nese název prací koule. Tato pomůcka se hrdí tím, že dokáže vyprat prádlo v pračce rovnako dobře, jako klasický prací prášek. Nás tedy zajímalo, jak je to možné a jestli to opravdu funguje.Průměrná domácnost zapíná pračku dva až třikrát týdně. A když máte malé dítě, frekvence praní je ještě vyšší. Tomu odpovídá samozřejmě taky spotřeba pracího prášku, která úměrně stoupá. Pokud používáme kvalitnější prací prostředek, odráží se to taky na jeho ceně. Již nějakou dobu můžeme vidět v televizi nebo na internetu či v obchodě zajímavý výrobek s názvem prací koule.Tenhle vynález byl představen ve Švýcarsku a jeho prvoradým cílem je zcela nahradit klasický prací prostředek. A jak tento zázrak vypadá a funguje? Na první pohled se jedná o plastovou kouli s četnýma dírkama, uvnitř které je velké množství kuliček. A právě v těchto kuličkách je skryto celé tajemství produktu. Jsou totiž vyrobeny z keramického materiálu a jejich základní vlastností je pohlcování slunečního světla. Toto světlo pak proměňují v pračce na infračervené záření. Z hlediska chemie to vypadá tak, že prací koule působí na molekuly vody, zrychluje je a ty proniknou lépe do hĺbky látky. Kromě toho taky ionizují vodu, což zajistí, že špína se na oblečení neudrží a vyplaví se do vody. Hodnota PH vody s použitím prací koule je 10, a to postačuje na odstranění skvrn z jídel, ale taky mastných a chemických nečistot. Samotná prací koule neobsahuje v sobě žádnou chemii a její použití je zcela bezpečné pro pračku i pro prádlo. Nezanechává na prádle žádné stopy, což je při použití prášku poměrně častý jev. Je proto vhodná zejména pro praní dětských věcí, protože pokožka miminka je zvláště citlivá na prací prášek. Kromě toho je prací koule ideální pro alergiky, kterí mějí vyrážku nebo ekzém z pracího prostředku. Používáním prací koule dále šetříte přírodu, protože voda vypouštěná z pračky je zcela nezávadná. Taky pračka vám jenom poděkuje, protože prací koule značně změkčuje vodu, z které se netvoří vodní kámen.Bohužel ne každý má s koulí pozitivní zkušenost. Jsou známé případy, kdy prací koule prádlo jednoduše nevyprala. Musíme ale podotknout, že tahle pomůcka není ještě vůbec rozšířená a proto reakce na ní zatím nejsou téměř žádné. Některé postřehy gazdinek říkají, že když je prádlo příliš znečištěné, stačí k prací kouli přidat malé množství běžného pracího prostředku. Podobně je to s aviváží - pokud máte rádi přenikavou vůni vašeho prádla, stačí použít běžné množství aviváže. Prací koule se dá sehnat za pár korun treba v tomhle internetovém obchodě a podle nás stojí za to vyzkoušet ji.

folder_openPřiřazené štítky

Jak koupit notebook

access_time10.únor 2020personRadka Eliášková

Notebooky se pomalu ale jistě stali součástí našeho života. Práce s ním je pro mnoho lidí totiž mnohem pohodlnější než s klasickým stolním počítačem. Všechny potřebné informace máte vždy po ruce, tedy i tehdy, pokud musíte opustit domov. Než si notebook zakoupíte, byste měli pořádně pouvažovat nad tím, na jaký účel ho plánujete využívat av závislosti od toho byste měli zohlednit jeho parametry. Náš dnešní článek bude tedy o tom, jak koupit notebook a jak si vybrat ten správný.V dnešní době je důležité zmínit i jeden nezanedbatelný fakt, který často přímo ovlivňuje výběr notebooku. Jde o cenu, kterou se všichni výrobci snaží neustále snižovat na co možná nejnižší úroveň. Při jiné spotřební elektronice nemusí být orientace na cenu až tak velkým problémem, avšak v případě notebooků by právě cena neměla být určujícím kritériem. Hlavním kritériem u notebooků by měla být v první řadě značka. Na značku se orientují náročnější zákazníci, kteří kromě toho, co se nachází uvnitř notebooku, řeší i to, jaká je kvalita zpracování modelu.Mnoho výrobců si totiž dá záležet i na tom, do jakého šasi samotný počítač osadí. Zatímco někteří používají klasické levné plastové tělo, jiní se přiklánějí k robustnějšímu kovovému, které toho samozřejmě vydrží mnohem více a nemusíte se bát, že už po pár měsících váš notebook skončí v servisu. Kvalita zpracování totiž přímo podmiňuje jeho životnost, kazivost, kvalitu jednotlivých použitých komponentů a podobně. Nechte si proto u odborného prodejce poradit. Nejvhodnějším řešením je najít jakýsi kompromis mezi špičkově vybaveným počítačem a vysokou kvalitou zpracování. Průměrnému uživateli, který si však trochu potrpí na kvalitu, proto určitě doporučujeme zvolit si zlatou střední cestu. Tou je sice ne špičkově, ale poměrně slušně vybavený notebook, avšak v kvalitním provedení.Možná si to mnoho uživatelů ani neuvědomuje, ale zpracování má vliv na spoustu věcí. Notebook v kvalitním provedení se nebude příliš zahřívat, a tedy bude mít účinně vyřešeny chlazení, na druhé straně však nebude vůbec hlučný jako jeho konkurent v levnějším provedení. Kvalitu notebooku je možné odhalit například i při nabízené záruce. Kvalitní notebook má totiž obvykle záruku tříletou, zatímco méně kvalitní modely se spokojí se záruční lhůtou. Je to dáno i tím, že low - endové modely jsou poruchovejšie a výrobce si nedovolí dát na ně prodlouženou záruku. Při koupi notebooku pouze velmi malé procento uživatelů zohledňuje další, neméně důležité kritérium, kterým je displej. Možná si to člověk tak neuvědomuje, ale displej je jednou z nejdůležitějších součástí každého notebooku. Výjimkou jsou případy, kdy potřebujete využívat řekněme větší externí monitor ao kvalitu toho vestavěného se tedy nemusíte vůbec starat. Dnes jsou pro sledování videa ve vysokém rozlišení běžnou součástí notebooků monitory s vysokým rozlišením. Kdysi běžné rozlišení, tedy 1280x768 se už pomalu ale jistě stává minulostí. Stejně třeba hledět i na to, zda je displej lesklý nebo matný. V módě totiž už nejsou ani zmíněné lesklé displeje, protože při dopadu slunečního či jiného světla na ně se výrazně omezuje možnost jejich sledování, co naopak vůbec nehrozí při displejích matných.Dále byste neměli zapomínat ani na výdrž baterie. Pokud totiž potřebujete s notebookem pracovat především v terénu, měli byste si koupit notebook s tím, že si standardní baterii necháte vyměnit za silnější. Velmi podobné je to iv případě portů notebooku, tedy možností jeho propojení s externími zařízeními. Pokud dopředu víte, že budete mít k němu připojeno více zařízení, nekupujte notebook, který disponuje méně než třemi USB porty. Pokud si někdy chcete zpříjemnit svůj čas hraním hry, dejte si pozor na grafickou kartu. Zbytečně totiž koupíte stroj s velkou operační pamětí a rychlým procesorem, pokud jim nedokáže sekundovat grafika.Pozor i na klávesnici. Nové stylové notebooky sice vypadají velmi dobře, avšak nemusí se vždy na nich psát tak, jak byste si představovali. Dbejte i na rozložení klávesnice. Pokud bude totiž jiné, na jaké jste zvyklí, nebude možné ho změnit tak, jako při stolním počítači, kde stačí jednoduše koupit novou klávesnici. Pokud se tedy budete držet zmíněných rad a vše si před koupí notebooku pořádně zvážíte, vyhnete se nepříjemnostem, které vám v konečném důsledku vaši práci zkomplikují.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zaujalo nás na dotaz kteří infikovaní

Sleva při dešti: Originální způsob, jak přilákat rekreanty

access_time19.prosinec 2019personRedakce

Hoteliéři na severním pobřeží Itálie přišli na originální způsob, jak přilákat rekreanty, a to navzdory nejhoršímu počasí v posledních desetiletích v regionu. Místní provozovatelé hotelů se rozhodli prodloužit sezónu a kompenzovat své klienty finančně.Podle publikace La Stampa bylo léto pro severoitalská letoviska opravdu katastrofální. Konstantní déšť a dokonce i tornáda zaznamenaná v Janově, výrazně zmírnili příjmy z místního cestovního ruchu. Řada hotelů vymyslela mnoho kreativních způsobů, jak si udržet své klienty, např. sezónní nabídka zahrnuje 50% slevu na každý den pobytu, když je špatné počasí. Akce se vztahuje na ty, kteří zůstali nejméně tři noci. Poslední den je také možnost, že nezaplatí slunečník na pláži nebo mají zdarma wellnes.V severní části Toskánska Hotel Savoy nabízí 10% slevu na každý deštivý a větrný den. „Je to nabídka pro ty, kteří sem přijíždějí právě kvůli moři. Benátská střediska nabízejí i pojištění proti dešti – na to, aby ti, kteří si rezervovali pobyt on-line, zaplatí pouze 1 €.Pojištěním proti nepřízni počasí se už několik let zabývají také ve Francii. Firmy to nazývají „záruka na slunce.“ V případě, že v průběhu tří týdnů ode dne rezervace je špatné počasí, to znamená, že tam bylo méně než dvě souvislé hodiny slunečního svitu během časového intervalu 10,00 – 18,00, cestovní kancelář poskytne kompenzaci zákazníkovi do výše € 150.Pojištění je platné i v chladném období – jsou-li v průběhu týdne kvůli hustému sněžení nebo absenci sněhové pokrývky uzavřeny dvě třetiny lyžařských vleků v určitém lyžařském středisku dva po sobě jdoucí dny, bude cestovní kancelář klientům poskytovat kompenzaci v plné výši.

folder_openPřiřazené štítky

Tetování v kulturách – Polynésie a Nový Zéland

access_time18.leden 2020personRadka Eliášková

Není asi známější kultury v oblasti tetování, než kultura Polynésie a Nového Zélandu, jejíž slovo tatau dalo za vznik slovu tattoo a to našemu slovu tetování. Toto slovo objevili evropští námořníci a z jihu ho přivezli k nám. Tak začala ona slavná éra ještě slavnější kultury, o kterou jste si hojně psali v e-mailech. Tedy, naše loď do Polynésie dnes vypluje a plavba to bude velice dlouhá. Zabere nám celých čtrnáct dní, protože se touto kulturou budeme zabývat dva pondělky po sobě. Na jednu plavbu ve formě jednoho článku by toho bylo moc, zkrátit to a ubrat vám některé informace, na to nemám srdce a ani si to netroufnu.Tedy v tomto článku se podíváme na historii tetování z Polynésie a Nového Zélandu, v dalším pak na význam jejich tetování, na nástroje, rituály a na současný stav. Loď na ostrov Samoa a další ostrovy právě vyplouvá, kdo se nebojí, má možnost plout s námi, bude to velice naučné, zajímavé a překvapivé.Polynéské tetování, tak jak vypadalo původně, před zásahem Evropanů, patřilo k nejnáročnějším, ale také na motivy k nejbohatším bodyartovým stylům zdobení na celém starém světě. Není divu, že jeho odkaz stále žije a tetování v tomto stylu je i v moderním světě žádané a jen tak neupadne do zapomnění. Jeho vývoj se datuje na staletí, složité geometrické motivy jsou jako kronika, vypráví příběh a každá značka má své místo. Tetování byl běh na dlouhou trať a často se během života několikrát obnovovalo a doplňovalo, než pokrylo celé tělo a zaznamenalo celý život. Nejranější rozvoj tetování sledujeme na ostrovech Tonga a Samoa, proto se také někdy polynéskému tetování říká tetování Samoa, právě podle tohoto ostrova. K samotnému vzniku tetování na ostrově Samoa se váže legenda, která říká, že tetování na tento ostrov přinesly dvě tetované sestry, které připlavaly z Fidži a které vzniklo tak, že sestry během plavání zpívaly památné tetovací písně a začaly na ostrově provozovat své řemeslo. Avšak udělaly ve svém textu chybu a místo tetujme ženy, zpívaly, tetujme muže. Původně totiž byla tradice zcela opačná než dnes a velkoplošné tetování se týkalo výhradně žen. Ovšem legend se vypráví více. Údajně prý možná také vzešlo z malování na kůži, když domorodci přišli na to, že obnovování na každý další rituál je náročné a naučili se barvu vpichovat do kůže, aby se nedala smýt. Mezi tetováním na ostrovech Tonga a Samoa byl velký rozdíl, zatímco Samoa se s tím nepárala a muži se tetovali komplet, na ostrově Tonga pouze od pasu ke kolenům a to pouze bojovníci. Nový Zéland se pak lišil úplně, jak formou linií, tak místy. Vždy šlo ale o geometrické tvary. Tato tetování domorodců se proslavila v Evropě díky mořeplavcům a námořníkům a obrázky tetovaných Markézanů a jiných Polynésanů se staly vývozním artefaktem a v Evropě se tyto kresby či malby prodávaly jako hodnotný suvenýr. Proto i dnes najdeme na mnoha zámcích v Evropě suvenýry z Polynésie a malované obrazy tamních, geometricky potetovaných obyvatel. Kolem roku 1800 zažívala Polynésie obrovskou éru misí a objevitelských cest z Evropy.                          Tatérem v Polynésii nemohl být každý, tuto činnost mohli totiž vykonávat pouze kněží, protože tetováž byla výhradně duchovní a rituální záležitostí. Při práci se musela dodržovat předem daná pravidla a dodržování bylo přísně střeženo, kněží také musel absolvovat dlouhé učení. Tetování mělo na ostrovech Tonga a Samoa hluboký magický význam, kulturní, společenský a někdy náboženský charakter. Jak tetování probíhalo, jaké se používaly nástroje a slova textů, které se zpívaly, si přiblížíme v druhém díle o tetování Polynésie. To se podíváme také na motivy a přesné názvy této tématiky. Nyní zpátky do historie. Postavení tatéra bylo dědičné, nešlo tedy získat jinak, než z rodinné větve a pak teprve projít učením. Kněží, který měl umožněno tetovat, byl silně privilegovaná a uznávaná osoba. Tradiční tetování probíhalo skupinově, tetovalo se několik, nejčastěji 6 – 8 mladíků, protože celou tetováž provázel náročný rituál a sborové zpěvy. Celého obřadu tetování se vždy účastnila celá rodina a příbuzenstvo, včetně nejvyšších členů kmene. První tetování mělo charakter přijímání, mladý muž se přijímal mezi dospělé muže a válečníky. Každá další tetování pak byla jakýsi zápis do kroniky jeho života. Toto tetování je totiž známé tím, že funguje jako rodinná kronika a na tělo se tetují znaky, které ukazují, co člověk v životě prožil. Celé tetování je pak jakýmsi bohatstvím daného muže a jeho rodinným dědictvím. Vždy se začínalo tetovat v pase, pokračovalo se dolů přes stehna a na kolena. U žen se pak jednalo o série jemných květinových vzorů na trup a ruce, ovšem ženské tetováži postupně nebyla přikládána důležitost a toto tetování ztratilo i duchovní a rituální charakter.                        Pokud bychom měli mapovat historii, je velice obtížná, jelikož se míchají vlivy z ostrovů Samoa, Tonga a z Markéz, kde se kolem roku 200 usadily kolonie z okolních ostrovů, stejně jako kolonisté ze Samoi. Historie na Novém Zélandu se pak vyvíjela samostatnou větví. K té se ještě dostaneme. Právě na Markézách se v průběhu více než tisíce let zformovala ona známá kultura, jejíž odkazy my známe. Takže nikoliv Samoa, tam to pouze začalo, ale Markézy jsou tím místem, kde vzniklo geometrické tribalové tetování v podobě, v jaké ho známe. Právě tetování z Markéz patří k nejsložitějším na celém světě, protože když uděláte chybu v geometrických znacích, může celé tetování ztratit význam, nebo může dojít k jeho pozměnění. Každý z ostrovů má trochu odlišnou symboliku, proto je celkově polynéské tetování složité a přichází z různých zdrojů a často se výklady motivů mohou lišit, jde o to, z jaké ono tetování pochází větve. Tradiční tetování pe´a, které vznikalo při rituálu marai, je však tak rozsáhlé a složité, že i kdyby bylo z jedné větve, nic by to na jeho náročnosti neměnilo.  My za seznámení se s Polynésií a jejím tetováním vděčíme zejména objevitelům, ale mám – li jmenovat, uvedu Sira Josepha Bankse, to byl přírodovědec, který vyslovil otázku, proč se Polynésané tetují? Nad touto otázkou si lámal hlavu a bádal, až se vypravil sám za domorodci, aby vyslovil důvody. S kapitánem Cookem vyrazil roku 1769 na plavbu na Tahiti a zkoumal tetování tam, stejné důvody předpokládal u všech domorodých kmenů. Vyslovil myšlenku, že mu není jasné, proč podstupovat tolik bolesti, že ani jeden z indiánů nedokázal mu důvod udat a že jediné rozumné vysvětlení jest snad magie, pověrčivost a duchovní moc, jinak jakýkoliv jiný důvod byl by prý absurdní. To by se pan Banks dnes asi divil, jaké důvody by mu lidé řekli dnes. Ačkoliv jejich bolest a dnešní bolest, to se nedá srovnávat.  Důležité je, že se členové Cookovy posádky nechali jako jedni z prvních Evropanů tetovat a tento zvyk přenesli do Británie, kde se okamžitě tetování stalo kultem v námořnictvu. Za tetování však museli Evropané platit, posléze za něj platili i místní. Cena se pohybovala kolem 500 až 700 jemných rohoží! A pak že dnes je tetování drahé. Námořníci se pak u domorodců učili tetovat a díky nim dnes známe tribal v lineární i geometrické podobě. Takže už víte, odkud vítr vane. Avšak toto přátelství nebylo, jak se posléze ukazuje, nic dobrého. Naší kulturu to sice obohatilo, ale kultura Polynésanů velice utrpěla, jelikož v roce 1817 tamní císař vlivem misí z Evropy konvertoval ke křesťanství, začal stavět kaple a domorodce nutil k víře v Boha, pohanské zvyky se snažil zakázat a tetování zakázal úplně. O tom, jak to dopadlo a jak velké škody Evropané napáchali, vám budu povídat v příštím díle o této kultuře.                     Bylo by nemožné brát historii Polynésie a tetování takto obecně, proto se teď povídáme na jednotlivé ostrovy, aby v tom byl tedy pořádek. Jako první připlujeme na ostrov Samoa, jak už víte, tam to celé začalo. A domorodci se tam vesele rituálně tetovali až do roku 1787, to se totiž na ostrově Samoa objevila francouzská objevitelská mise. Do té doby se zde tradiční tetováž pe´a tetovala ve starém duchu, jako iniciační rituál a posléze jako rodinný a magický rituál. Francie okamžitě poslala domů zprávy o tom, že místní lidé jsou tak omalováni, že i nazí vypadají jako oblečení. Další misionáři si tedy daly za úkol tyto praktiky potlačit. Samozřejmě ruku v ruce s nasazením křesťanské víry. Avšak tamní lidé nechápali, že západní víra tetováž nechce a tak dál tetovali své chlapce jako součást přechodového rituálu a vstupu do dospělosti, protože mladík, co nebyl tetován, nemohl být považován za muže. Nemohl se oženit, mít děti, mluvit v přítomnosti dospělých a mohl dělat pouze podřadné práce, stejně podřadná byla i jeho role ve společnosti. Toto funguje v polynéské tradici ovšem dodnes, i v moderním světě se vykonává iniciační, tedy přechodový rituál a kdo jím neprojde, čeká ho to samé. Proto i dnes na ostrově Samoa potkáte muže v obleku, s aktovkou v ruce a tetovanou bradou. Dnes už je to ovšem dobrovolné a je to pouze v rodinách, které ctí tradice. Takže tamní obyvatelé sice chodili do kostela, ale stále dodržovali své tradice. Díky jim za to, že se nenechali zastrašit a že jim jejich kultura vydržela dodnes.Dále se podíváme na Markézy. Tento ostrov byl vlastně kolonií osadníků z celé Polynésie, takže zde se střetly vlivy, smíchaly se a vzniklo to, co známe dnes my jako geometrický drobno-ornamentální tribal. Zde se tradice formulovala nejsilněji a nejvíce progresivně. V polovině 18. století se ani Markézám nevyhnula návštěva z Evropy, badatelé, mořeplavci a obchodníci. Tak se čas od času stalo, že tam někdo z lidí z posádek zůstal, stejně jako Jean Baptiste Cabri a Edward Robats, kteří se natolik sžili s tamní kulturou, že když byli objeveni německou posádkou, byli kompletně potetováni. Ačkoliv uměli řeč, stali se tlumočníky a podle jejich vyprávění byla sepsána kniha o životě a zvycích na Markézách, kterou sepsal německý přírodovědec Heinrich von Langsdorff. Na Markézách se tetování rozrostlo na celé tělo včetně obličeje a do Evropy se začaly posílat barevné rytiny, které se ve velkém prodávaly v přístavech. Jedním z nejznámějších výtvarníků, který dělal kresby a rytiny, byl Tiletius von Tilenau, díky kterému dnes známe přesné kopie tattoo motivů. Tyto materiály jsou dnes velice cenné, protože tetování se s příchodem Evropanů velice změnilo a tyto rytiny mapují právě ono ryzí tetování před zásahem zvenčí. Tetování z Markéz se stalo v Evropě tak žádané, že se studovalo a antropologie jím byla naprosto unesená. Během dvacátého století, tedy zejména v první třetině, vzniklo několik knih, které popisují právě Markézy a jsou plné kreseb a fotografií. W. Handyová, které se v té době tetováním zabývala, dokonce sepsala knihu plnou rozhovorů s domorodci z Markéz a vytvořila tak obrovskou sociální studii. Pokud vám celou dobu název Markézy něco říká, je to ono místo, které popisuje román Bílá velryba, a domorodci z tohoto románu jsou právě tetovaní lidé z Markéz.Na závěr se podíváme do vod, ve kterých to znáte, na Maorské tetování. Původem maorského tetování je Nový Zéland a jedná se o takzvané moko, to jistě kdekdo z vás už slyšel. Názvy moko nebo ta moko jsou odkazem kultury, která se od zbytku polynéských stylů zásadně liší, je tu jeden obrovský rozdíl. Vzory se totiž původně vyřezávaly hluboko do kůže a vznikala tak tetování formou plastických jizev, tedy dnešní skarifikace. Takže mnohé překvapí, že to, co si dnes hojně tetujeme jako moko či odkaz z Nového Zélandu, byla původně skarifikace. Zatímco Polynésie se věnovala hojné geometrii, s ostrými hranami a přímou linkou, maorské tetování byla soustava linek a křivek, kterým dominovala spirála či oblouk. Je vám to povědomé? No ano, zde pramení oblíbený evropský tribal styl, složený z tlustých černých linek, vlnících se a proplétajících. Linie se opakovaly, stáčely a uplatňovaly se nejprve v dřevořezbě a umění, ve tkalcovských dílnách a pak i v tetováži. V obličeji se spirály doplňují listovím, které vypadá jako kapradina. Maorský tatér, zvaný tohunga-ta-moko, mohl dle svého uvážení zvolit jeden ze dvou základních motivů, první byla čára z barvy a pozadí tvořila kůže, druhý typ pak byl dělán tak, že pozadí bylo vybarveno a motiv z kůže vystoupil, tedy to bylo obráceně. Vzhledem k množství vlivů a kmenů a kultur bylo velice nutné dodržet motiv, přesné složení a linie, aby nedošlo ke změně významu a aby se jasně dalo poznat, z jaké oblasti tetovaný pochází. Vždy se totiž dělala jakási lokální specialita, podle které se oblastní kmeny poznaly, něco jako mají dnešní gangy v Americe svá poznávací tetování. Ovšem nejen lokalita, ale i každý kmen měl své motivy, stejně tak i každá rodina vlastnila svou sérii znaků a každý jedinec a člen rodiny pak měl svůj jedinečný znak, který byl známější než jeho jméno. Dokud se muži z maorských kmenů nenaučili psát, sloužila jim jejich značka jako podpis a podepisovali tak úřední listiny ještě v nedávné době. Tento symbol je majetkem, dědictvím a každá rodina má na svou soustavu symbolů monopol, nikdo jiný si to nesmí vytetovat. Tyto tradice se stále striktně dodržují, jelikož nejde jen o obrázek, ale o velmi důležitý informační údaj, něco jako rodokmen či rodný list a symbolika na těle vypovídá o původu. Původní maorské tetování zvýrazňovalo kontury těla a obličeje, proto například kopírují mimické pohyby tváří nebo na hýždích najdeme dvě velké spirály a z nich podélné motivy na stehna, jde o zvýraznění tvarů těla, které je považováno za dokonalý přírodní tvar. Lícní kosti měly zase nést tetování vyzdvihující vznešený tvar a kromě otroků jej měl každý muž. Nejvíce hrdý byl válečník na tetováž obličeje, ta je zejména ve formě brady zachovaná dodnes. V té době ovšem tato tetováž dodávala sílu v boji, čistou mysl a také měla působit jako erotické vnadidlo na ženy. Ženy totiž měly co závidět, protože jejich tetování nebylo zdaleka tak rozsáhlé a bohaté, protože mu nebyla přikládána důležitost, přece jen ženy nebyly válečnice. U žen se jako nejkrásnější tetování považovaly tetované rty, buď celé černou vybarvené, nebo černě pruhované, to byl sexuální symbol místní kultury. Další pak byla u žen brada či linie po čele a spirály na tváři. Každý vzor moko má své jméno a vznikaly také výkladové slovníky, které dodnes vlastní úřady na Novém Zélandu. Tetování obličeje totiž každý válečník uměl zpaměti nakreslit a používal ho jako podpis, dnes se však už používá jen jeden rodový symbol. Chtěli byste se také podepisovat tak, že byste museli překreslit své tetování? To by byly na poště a na úřadech fronty!Naše první plavba za historií je u konce, stručnou historii tohoto kousku světa znáte, ale to nejlepší nás teprve čeká. V druhém díle si vyjmenujeme náčiní, seznámíme se s ním, pojmenujeme si ho podle dávných jmen, seznámíme se s prastarými symboly a jejich významem a originálním jménem, od začátku do konce si popíšeme celý tattoo rituál včetně textů posvátných písní a nakonec se podíváme na to, co s originálním odkazem udělaly vpády evropských kolonizátorů a misionářů. Plavba číslo dvě přesně za týden.

folder_openPřiřazené štítky

Co takhle zkusit webkameru?

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

Webkamera se dnes stala spíše než drahým doplňkem téměř nutností. Kromě toho, že se dá využít při chatování, kdy vidíte na obrazovce svého počítače člověka, který k vám mluví třeba až ze Sydney, některé její typy nabízejí více funkcí. Koupí "webky" například ušetříte za mikrofon. Stejně tak vám může posloužit i jako fotoaparát. Možná si říkáte, že webkameru nepotřebujete vy, ale spíš vaše děti při neustálém chatování a kamarády, nechce se ale zlákat jejími výhodami a stále nižšími cenami.3 v 1Dnes se snad stěží najde někdo, kdo by neznal program Skype, nebo MSN messenger, které vám umožní komunikovat s celým světem. Přestože můžete sáhodlouze vypisovat zprávy na Skypu ručně, taky je tu možnost popovídat si a na vlastní oči se přesvědčit, jak to na druhém konci vypadá. Kamery jsou dnes tak propracované, že většina z nich má v sobě zabudovaný mikrofon. A přestože se jím říká webkamery, nenechte se názvem mást, jde vlastně o malé digitální fotoaparáty a nízkým rozlišením a vysokou kompresí. Proto vám taky kromě jiného umožní vyrobit sadu fotek. Jejich kvalita stejně jako kvalita přenášeného obrazu se odvíjí od rozlišení. Čím vyšší rozlišení, tj. čím více megapixelů budete mít, tím kvalitnější budou vaše fotky a přenos obrazu.  Chat, sjezdovka i domácnost potřebují kameruWebkamery se dají dobře zužitkovat nejen u videokonferencí, stejně tak je možné použít je k monitorování menších prostor. Není výjimkou, že některé hotely či penziony na svých webových stránkách nabízejí pohled do interiéru právě pomocí kamery. Stejně tak sjezdovky v zimních měsících využívají kamer pro informace o sněhovém zpravodajství. Do budoucna může monitorování domácností webkamerami pomoct při hledání zlodějů, kteří se do domácnosti vloupou. „Nejsem velký zastánce počítačových vymožeností, ale když se dcera odstěhovala do Londýna, nezbývalo mi než se přizpůsobit moderním trendům“, říká Jana Lopatová. Dodává, že díky kameře a mikrofonu si může s dcerou popovídat téměř kdykoliv a zadarmo, což je podle ní největší přínos internetu.Méně je někdy víceStejně jako multifunkční tiskárna, která v sobě skrývá další funkce – kopírování a skenování, jde vždycky funkce jedné na úkor těch dalších i u webkamer. Čím více funkcí v sobě spojují, tím méně kvalitní s největší pravděpodobností výsledky budou. Pokud si ceníte toho, že nemáte pracovnu zadrátovanou a přeplněnou nejrůznějšími vymoženostmi, oceníte webkameru se všemi jejími funkcemi ve všech směrech.Většina dnešních notebooků má webkameru v sobě zabudovanou, a to ve vnitřní části horní odklápěcí desky. Pokud ale vlastníte starší model bez webky, výrobci mysleli i na vás a nabízejí kamery s „kolíkem“, díky kterému kameru připnete na notebook, nástěnku nebo polici, dle vaší libosti. Pro majitele stolních počítačů jsou určeny kamery s více či méně stabilními podstavci, které si můžete posadit na monitor nebo díky nastavitelné výšce umístit kamkoli na pracovním stole. Jediným omezením při používání a umístění kamery je délka drátu, které vede do USB zařízení.Sledujte cenu a vybavení kameryDnešní výběr vám umožní najít si zařízení přesně pro vás, od oranžové kamery přes bílou až po klasickou černou, od jednoduchého designu a nejnižší ceny až po takřka exemplární kusy. Mezi výrobci webkamer figurují společnosti jako Logitech, Genius, Microsoft anebo Creative. Internetovým obchodům v květnu v počtu prodaných kusů vévodila kamera GENIUS I-LOOK 300 černá, kterou můžete pořídit za 297 Kč včetně DPH. Hned za ní to byla Canyon CNR-WCAM43 v ceně 237 korun a do třetice v prodejní úspěšnosti MSI StarCam Mini za 297 korun. Ne ve všech cenách je samozřejmostí, že ke kameře dostanete také USB drát, proto se vždycky přesvědčte, co všechno je v ceně a co je třeba ještě dokoupit.

folder_openPřiřazené štítky

Vyzrajte na počítače. S příručkou

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

„Když se mě při poslední návštěvě zeptala pětasedmdesátiletá babička, jestli také používám ICQ, už mě to ani nepřekvapilo. Od té doby, co si pravidelně mailujeme a schůzky si domlouváme také po síti, spíš mě jen udivuje, že ještě neobjevila kouzlo notebooků a nechtěla k narozeninám třeba BlackBerry,“ říká úsměvně Jana Diváková. Babička se do počítačů zamilovala, místo toho, aby se v důchodovém věku věnovala pletení svetrů a zahrádce, pořídila si počítač, kupu knížek a učila se prakticky sama. Na tom ostatně není dnes nic divného, na trhu je čím dál více příruček pro malé nebo velké začátečníky s počítači. Že jste žádnou nikdy neviděli. Tak čtěte pozorně a snad si díky některé z publikací najdete cestu k nepříliš oblíbenému Outlooku nebo PowerPointu.Příručky pro ženyNeberte jako diskriminaci ale jako devizu fakt, že mezi policemi v prodejnách občas objevíte příručky výhradně pro ženy. Tituly jako PC příručky pro ženy, nebo Internet pro ženy, pocházejí většinou z pera autorek, které ví, jaké problémy ženy s počítači mají. Váháte-li ještě, jestli chcete být zatažena do tajů kyberprostoru, neváhejte, přišla byste o hodně. Průvodce vám poradí, jak nakupovat online, jak posílat emaily s velkými přílohami nebo jak se s internetem zabavit a dozvědět se spoustu zajímavých informací. Co by nemělo chybět k domácí knihovněTakovou biblí pro všechny počítačové nadšence, kteří jako operační systém používají Windows, je nejnovější verze Microsoft Windows – Jednoduše, srozumitelně, názorně. V internetovém obchodě je k pořízení za sto padesát korun, v kamenném obchodě trochu dráž, pod dvě stovky se ale pořád vejdete. Nespornou devizou knížky je fakt, že v ní neuvidíte nicneříkají postupy, které by psali počítačoví experti. Právě naopak, knížka si klade za cíl naučit všechny věkového skupiny s různou úrovní nadání základům práce, proto si přijdou na své všichni, kteří potřebují jednoduché popisy, přesné instrukce a hlavně obrázky. Autoři si odpustili vysvětlování teorií, kterými dřív uživatele odrovnali, a zaměřili se opravdu prakticky přesně na to, co se bude hodit. Chcete-li tedy několik zlepšováků na tvorbu tabulek a vzorců v Excelu, volba je celkem jasná.Pokud chcete naučit babičku nebo dědečka základům práce na počítač, sáhněte po knížce z dílny Computer Press – Počítač pro seniory, který se nově prodává již v druhém aktualizovaném vydání. Je pochopitelné, že příručka je přizpůsobena uživatelům a jejich věku. Vysvětlení teorií je omezeno na minimum, na dvou stech a šesti stranách se senioři naučí používat počítač prakticky, to znamená, že všechno budou moct využívat. Naučte babičku mailovatProto pokud by hledali návod, jak programovat, nebo poskládat vlastní počítač, budou asi zklamáni. Mezi kapitolami, které jsou v knize obsaženy, najdete návod na  používání Wordu, Excelu a samozřejmě i Internetu. Tak se připravte, seniorům s počítači zdar.OdborníkůmPro fajnšmekry, kteří běžnou práci s počítačem zvládají, a mnohem víc než Word je baví zpracování třeba digitálních forografií, je tady kniha Tomáše Barčíka - Retušování a úpravy fotografií v Adobe Photoshop CS/CS2.  Nejde o příručku teoretika, ale člověka z praxe, který je grafikem a také fotografem. Od každého něco si v něm najdou úplní začátečníci a pokročilejší fotografové, kteří si rádi ještě s fotkami pohrají a vylepší je.    

folder_openPřiřazené štítky

Když se notebook přehřívá

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

„Prosím poraďte mi, nevím, co se děje s mým počítačem, ale když na něm delší dobu pracuji, anebo je jenom spuštěný, rychle se zahřeje, přestane reagovat na moje pokyny a nakonec se sám vypne.“ I takto začínají dotazy uživatelů osobních počítačů a notebooků, kteří ve specializovaných online poradnách hledají pomoc. Můj počítač se klidně zahřeje na osmdesát stupňů, skoro bych si na něm mohl vařit kafe, píše další uživatel. Počítač do postele nepatříJeště před tím,  než začnete problém hasit, je třeba najít důvod. U notebooků je problém s přehříváním častější v případě, že mají větrák s chlazením na spodní části, která se dotýká stolu. Je proto pochopitelné, že když počítač máte celý den spuštěný, začne se dřív nebo pozděj zahřívat na vysokou teplotu. Jak jednoduché by to bylo, kdybyste na čas počítač nechali „nadechnout“ a jednoduše ho překlopili na stranu. Občas neškodí, když počítač vysajete, zbavíte se tak prachu, který uvízl uvnitř, hlavně pokud nemáte chuť počítač rozebírat na součástky a jednotlivě je čistit. Jen pozor, abyste si nevysáli tlačítka. Dalším prohřeškem uživatelů notebooků je nošení si ho do postele. Tím přímo podporujete počítač v tom, aby se vám přehřál. Nikdy ho nepokládejte na kožešiny, do peřin, nebo na deku. Větrák s chlazením by měl být vždy i mimo stůl, aby mohl také „dýchat“.Méně znamená rychlejiObčas bývá také příčina v tom, že máte ve stejné době spuštěno mnoho procesů. Že nevíte, jak zjistit, kolik procesů vám funguje? Po zmačknutí klávesové zkratky Ctrl+Alt+Delete se vám na monitoru objeví okénko s probíhajícími procesy. Optimálně by jich mělo fungovat asi dvacet pět, takže pokud na vás svítí číslo padesát,  je na čase některé z nich ukončit. Nebojte se, že byste z počítače něco umazali, zavřete jen ty programy, které nepotřebujete. Často se zcela automaticky spouštění komunikační programy jako ICQ nebo Skype. Zrušte automatické přihlašování a raděj je spusťte, až je opravdu budete chtít používat.Pokud nezabrala ani jedna z výše uvedených vychytávek, máte další možnosti. Buď navštivte výrobce, ideálně ještě v záruční době, který je povinen vám s problémem pomoct, anebo vyzkoušejte jednu z moderních pomůcek tzv. chladící desky. Ty se dají výborně využít nejenom, když se počítač zahřívá, ale i tehdy, potřebujete-li mít laptop výš než je stůl, anebo kvůli práci se zápěstím potřebujete vyvýšit vzdálenější stranu počítače.Podložky a držáky, vše pro vaše noťáskyVelikost, váhu a skladnost každé chladící desky si při dnešní nabídce můžete doslova nadiktovat. Od podložek, které můžete srolovat, hodit do tašky nebo kabelky, až po masivní kusy z hliníku, které budou vašemu stolu dominovat. Podle toho se také pohybuje cena, nejlevnější desky pořídíte kolem 600 korun, nečekejte ale designový zázrak. Pokud budete chtít víc než jen počítač zchladit, zkuste zainvestovat do modelu  ZM-NC2000 od firmy ZALMAN, který vás sice vyjde na více než dvojnásobek, ale kvalita výrobku mluví za sebe. Je vyroben z převážné části z hliníku, některé části jsou ale i plastové. Na denní přenášení určitě není, s váhou téměř kilo a půl se spíš bude hodit na pracovní stůl.Zlatou střední cestou by klidně mohl být Cooler Master NotePal S, u kterého si můžete zvolit černou nebo šedou barvu. Jeho devizou je nastavitelná výška vzdálenější strany a plastové úchytky, které brání klouzání notebooku dolů. Zároveň ho můžete využít pro notebooky s patnáctipalcovým a menším monitorem.  

folder_openPřiřazené štítky

Canisterapie, když tlapky pomáhají

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

Hipoterapie – tedy léčba, při které pomáhají koně, je poměrně známá. Věděli jste, že pomáhat léčit umí také psi? Je to tak, speciální terapie se jmenuje canisterapie. Jak všechno probíhá?CanisterapieToto pojmenování vzniklo v Česku (vzniklo z latinského Canis – pes), je to metoda pozitivního psychosociálního a fyziorehabilitačního působení na potřebné osoby.  Jde tu o léčebný kontakt mezi psem a člověkem. Pes vyvolává v lidech dobrou náladu už svou přítomností, kde všude může pomoci? Pes představuje rozptýlení např. pro lidi v domovech důchodců nebo děti v dětských domovech. V ústavech pro mentálně či fyzicky postižené je pes součástí rehabilitace. Canisterapie může mít jak indivudiální tak kolektivní formu, pracovat se dá téměř se všemi druhy plemen.Účinky metodyJaké jsou účinky této zajímavé metody? Má velký vliv na psychologickou stránku člověka. Účinky jsou dvojí, jednak psychosociální, jednak fyziorehabilitační.  Canisterapie může pomoci aktivovat myšlení, paměť a komunikaci, dále také zlepšit motoriku. Známá je technika tzv. polohování. Jde o to, že speciálně trénovaného psa přibližujeme (v podstatě přikládáme) k odhaleným částem klientova těla – jde o to, aby byla tato místa prohřátá, případně, aby si je člověk uvědomil. Dochází jednak k prohřátí, jednak je důležitá i blízkost živého tvora.  Tato technika se osvědčila hlavně u lidí, kteří trpí svalovými křečemi nebo třesem. Metoda existuje už dlouho, zmínky o ní jsou už z padesátých let minulého století. Ten, kdo se této metodě věnuje, je označen jako canisterapeut, těch skutečných je opravdu málo. Je to totiž velmi složité povolání, vyžaduje mnoho zkušeností. Každý, kdo chce být canisterapeutem, musí splnit všechny podmínky a zkoušky na tzv. casisasistenta (tedy jakýsi nižší stupeň na cestě k tomu být canisterapeut). Musí mít také dlouhodobou praxi – jde asi o 220 hodin teorie a 40 hodin praxe.  Mentor je pak v této hierarchii člověk, který má dlouhalotou praxi jako canisasistent nebo canisterapeut, a který zaučuje nováčky.Příběhy z praxeJeden z canisteraupetických týmů pravidelně navštěvuje integrovanou základní školu v Rokycanech se zlatým retrívrem Vikim. Canisterapie je součástí výuky. Ta je zaměřena na vytváření pozitivních vztahů mezi dětmi a zvířaty, na rozvoj citového vnímání (např. hlazení psa), dále také na komunikaci, pomáhá však i v dalších oblastech. Canisterapie pomáhá třeba také v Hospici svatého Lazara. Za lidmi, kteří kvůli nemoci nemohou opustit lůžko, tu přijde zvířecí kamarád. Tomu je jedno jak vypadáte, zda jste nemocní – je tu pro vás. Pacienti mají z malého návštěvníka, který je zahrnuje láskou a ochotně se pomazlí, velkou radost.Pomocné tlapkyV souvislosti s canisterapií vznikla obecně prospěšná společnost  Pomocné tlapky. Založena byla v únoru 2011 a jejím základním cílem je chov, převýchova a výcvik asistenčních psů. Vycvičení psi pak putují tělesně postiženým, těm, kteří jsou zcela nebo částečně upoutáni na invalidní vozík, jsou nevidomí, také pacientům se záchvatovým onemocněním. Kromě toho také pomáhají cvičit psy pro zmiňovanou canisterapii.

folder_openPřiřazené štítky

Kuchyň - váš prostor

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

V dnešních kuchyních se už dávno jen nevaří, ale i relaxuje. A dnešní kuchyně i reprezentují. Styl a design vypovídá o celkovém vkusu či nevkusu jeho majitele, vybavení o jeho movitosti a kvalitní pressovač třeba o jeho závislosti na kofeinu. Majitel zajímavě designově řešené kuchyně určitě nebude nudný a rád popustí uzdu své fantazii - zvláště pokud si uspořádání jednotlivých komponentů navrhoval sám, což doporučuje většina bytových architektů. Hlavně nekopírujte katalogy a navrhněte si kuchyň podle toho, jak vám bude vyhovovat, shodují se do jednoho. Nadstandardní kuchyň si prý pořizuje člověk, který s ní počítá jako se součástí obytného interiéru. Kuchyň reprezentuje A jak by dnešní moderní kuchyň měla vypadat? I za plného provozu by měla být stále uklizená a hlavně by neměla působit příliš kuchyňsky. Její efektivní uspořádání a funkčnost mají své zásady, ale vždy musí být šita na míru konkrétním potřebám. Při jejím řešení je namístě obrátit se na odborníky, kteří mají více zkušeností a znají pravidla pro její účelné fungování. Významnou, i když ne hlavní roli, zde samozřejmě hraje její umístění a tvar. Velmi oblíbené jsou dnes takzvané otevřené kuchyně, které bývají propojené s obývacím pokojem. Jedním z hlavních kritérií je ale funkčnost. Při navrhování kuchyně nejprve zvážíme způsob a místo uložení všech předmětů, které k přípravě pokrmů potřebujeme. Tak, aby bylo všechno po ruce a nemuseli jsme zbytečně běhat z místa na místo. Existuje několik způsobů uspořádání kuchyně: Jednostranně: jednotlivé prvky jsou seřazeny do linky nad sebou. Toto uspořádání je vhodné pro úzké dlouhé prostory. Nepříliš účelná je však tato varianta pro nutnost překonávat velké vzdálenosti při přípravě pokrmů. Dvoustranně: při tomto uspořádání budeme mít téměř vše v dosahu paží. Na jedné straně, ale nikdy vedle sebe, by měl být dřez a sporák, naproti pak skladovací prostor. Jako téměř ideální se jeví uspořádání zařízení kuchyně do tvaru písmene L nebo U. Organizace přípravy pokrmů bude plynulá, vše budete mít po ruce a nebude chybět ani možnost využít část pracovního prostoru pro servírování pokrmů.Pečlivě vybírejte ledničku Kvalitu kuchyně v první řadě ovlivňuje dobrá dispozice, přiměřené výšky pracovních ploch a vhodně zvolené spotřebiče. Snem každé hospodyňky je například kvalitní varné centrum, které samozřejmě vyžaduje zvláštní přívod vody, odpad i dostatečný prostor pro odkládání věcí a chození kolem. Neodmyslitelnou součástí varného centra jsou digestoře, které zajišťují cirkulaci a kvalitu vzduchu a kuchyň zbavují nežádoucího pachu a páry při přípravě pokrmů. Pečlivě volit byste měli i materiál pro pracovní desku. Odborníci doporučují například desky z umělého kamene. Určitě zavrhněte nerezové pracovní plochy, které sice vypadají perfektně, ale jsou velmi náročné na údržbu. A pak už zbývá vybrat myčku nádobí, varnou desku, ledničku s mrazákem, varnou konvici, toustovač, mixéry, pressovač, zkrátka elektrospotřebiče, bez kterých se dnes snad žádná domácnost neobejde. Za elektrospotřebiče se obecně doporučuje si připlatit a spíše volit zboží značkové, které je přeci jen zárukou kvality. Zvláštní pozornost určitě věnujte ledničce. Ty moderní mají celou řadu funkcí. Do českých domácností si razí cestu například "americké" lednice. Tyto dvoudveřové spotřebiče mají uvnitř úložné police prakticky umístěné ve výši očí v chladící i mrazící části a umožňují tedy snadnější manipulaci s potravinami. Mají velký objem, jednotlivá patra jsou rozdělena do různých teplotních zón. Mnohé láká výroba ledové filtrované vody, ledové tříště, nebo kostek ledu pomocí "čepovacího okénka", díky čemuž nemusíte lednici namáhat jejím neustálým otevíráním. Drátěný program A pak tu jsou takové zdánlivé drobnosti jako vařečky, sběračky, dochucovadla, koření, ubrousky, nože, tedy předměty, které budeme brát do ruky zřejmě každý den. A vyvstává otázka, co s nimi. Některé zavěsíme na konzolu, jiné patří do stojanu. Určitě by měly být na dosah, připravené tam, kde s nimi pracujeme. Ideálním místem pro ukládání takových pomůcek je prostor mezi pracovní deskou a horními skříňkami. Neodmyslitelnou součástí moderních kuchyní se stal takzvaný "drátěný" program. K jeho přednostem patří variabilnost prvků, možnost libovolně kombinovat potřebné a dokupovat to, co schází. Dalším pozitivem je mobilita. Většinou se jedná o konzolu, která je zavěšena po celé délce kuchyňské linky, na níž se pomocí háčků nebo integrovaných úchytů zavěšují libovolné prvky. Osvědčeným materiálem je chrom nebo nerez. Neškodí jim vlhké prostředí, nevadí pára ani neagresivní čistící prostředky. Je ovšem potřeba je pravidelně udržovat. To, jak bude kuchyně vypadat, do značné míry záleží na vašem způsobu života a samozřejmě na vašich finančních možnostech. Hezkou kuchyň lze pořídit kolem 100000, ale také třeba za milion. Cenu kuchyně ovlivňuje především materiál, její barevnost a zvolený design. Každopádně, ať už se rozhodnete pro jakoukoliv variantu, vždy by měla vyhovovat účelu, k jakému ji budete používat a obyvatelům, kteří se v ní budou pohybovat. Jinak tedy bude vypadat varianta určená pouze pro dospělé, jinak kuchyně, po které se pohybují malé děti. Bezpečná kuchyně Pokud patříte právě mezi rodiny s malými dětmi, měli byste se řídit jistými pravidly, která zajistí vašim potomkům bezpečnost. Asi pro vás nebude žádnou novinkou, že největší hrozbou v kuchyni jsou spotřebiče. Batolatům, ale i školním dětem hrozí popálení, ať již o horkou plotýnku nebo o dvířka trouby. U trouby může určitý druh problému řešit například trojité zasklení dvířek trouby. Důležité je ale zabezpečit, aby si děti samy nespustily vamou desku nebo troubu. Proto už mnohé spotřebiče obsahují elektronické zámky, které je nutné držet po určitý čas, aby se deska odblokovala. Podobný princip funguje i u trub, kde je pro zámek vyhrazené bud' samostatné tlačítko, nebo je třeba troubu odblokovat stisknutou kombinací různých tlačítek. To bezpečně zabrání tomu, aby dítě spotřebič spustilo plácáním ruček. Některé trouby mají ještě mechanický zámek, jakousi západku, kterou je nutné nadzvednout při otevírání dvířek. Výrobci spotřebičů šli ale ještě dál a nabízejí například novinku, kdy je možné magnetický ovládací knoflík vamé desky sebrat z desky a uložit na bezpečné místo.Samozřejmě i vlastní nábytek představuje nebezpečí, ať již v podobě přivření prstíků do dvířek nebo přibouchnutí do kontejneru. Svým způsobem proti takovému přivření může sloužit jako vedlejší účinek mechanické dobržd'ování dvířek a kontejnerů, které výrobci nábytku nabízí jako komfortnější typ výsuvů.Důležité je ale zabránit dětem v přístupu k ostrým předmětům. K tomu slouží nejrůznější mechanické západky (lkea), které je nutné otevřít, aby bylo možné šuplík vysunout. Ještě důmyslnější je způsob na principu magnetu, který drží zásuvku zavřenou a my pomocí speciální karty magnet odblokujeme (Hettich).

folder_openPřiřazené štítky

Znáte Bioenergetické terapie?

access_time22.leden 2020personRadka Eliášková

Lidé se mohoubioenergericky rozlišovat řadou příznaků, z nichž nejpodstatnější jsou:nadbytek nebodeficit bioenergie v organismu,bioenergetickáhrubost nebo naopak jemnost,stupeň čistotybioenergií nebo jejich znečištění jako následek různých onemocnění, nesprávnéhozpůsobu života nebo nepříznivého vnějšího působení, vývojová úroveň určitýchbioenergetických center organismu (čaker) a to, které v daném okamžikudominují.Bioenergetickánadbytečnost organismu nemusí svědčit o zdraví určitého člověka, jak se někdylidé domnívají. Na příklad akutní stadia mnohých onemocnění jsoucharakteristická intenzivním vyzařováním bioenergií, které způsobují onemocněnídruhých lidí. Stejně tak může člověk vyzařovat škodlivé energie při agresivníchemocích. Jediným způsobem rozlišení bioenergií zvláště podle kvalitativníchukazatelů je jejich hodnocení senzibily, kteří v sobě rozvinuli schopnostvnímání širokého spektra vyzařování. Na příklad někteří senzibilové mohouhodnotit stav druhého člověka (včetně přesné diagnostiky onemocnění, hodnocenístavu čaker, meridiánů atp. dokonce podle oděvu nebo libovolného předmětu,který tento člověk používal a na kterém zůstala jeho bioenergie.Bioenergetickýdeficit je nejčastěji možno pozorovat u oslabených nemocných, u malých dětí arovněž u těch lidí, pro které je charakteristický požadovačný vztah k ostatnímlidem, ať je to konkrétní člověk nebo společnost jako celek. Takové chybnéetické zaměření nutí jejich nositele, že se cítí stále nešťastní. Styk s nimibývá obyčejně těžký, neboť ze strany člověka, který "chce", lzepozorovat tak zvaný "bioenergetický vampirismus", který se můžeuskutečňovat dokonce na velkou vzdálenost. Pomoci těmto věčně nešťastným"vampírům" je možno pouze tak, že přeorientujeme jejichspotřebitelský vztah ke všemu a ke všem na aktivní tvůrčí životní postoj, jinakřečeno, změnit jejich nectnost vyžadovat lásku k sobě ve snahu darovat svojilásku ostatním lidem a celému světu.Nejdůležitějšímmechanismem, který uvádí bioenergie do pohybu, jsou emoce. Proto etickásebekontrola a schopnost kontrolovat a řídit své emoce za pomoci metodpsychické autoregulace umožňuje člověku, aby se naučil neškodit ostatním svýmineharmonickými bioenergetickými zásilkami nebo přitahováním energie k sobě.(Poznamenejme, že úmyslný i neúmyslný "bioenergetický vampirismus"nepřináší "vampírovi" úlevu. Organismus s nerozvinutými čakraminemůže udržet tímto způsobem získanou energii a ta se rychle rozptýlí. Čakryhrají roli bioenergetických akumulátorů. Jestliže jsou rozvinuté a v pořádku,jsou i tak téměř vždy plné energie.)Když mluvíme ovzájemném bioenergetickém působení mezi lidmi, nelze pominout otázku sexuálnímustyku. Při pohlavním aktu dochází mezi partnery k intenzivní energetickévýměně. Přitom se stejně snadno předávají jak energie čisté, zdravé, léčivé,tak i hrubé, škodlivé a patogenní. Závěry nechť si vyvodí čtenář sám.Bioenergetickýmifaktory jsou vyvolány mnohé případy sexuálního nesouladu, jako je impotence azkrácení pohlavního aktu u mužů, frigidita a anorgasmie u žen. Konkrétnímipříčinami mohou být nedostatečně rozvinuté a znečištěné čakry (předevšímsvádhišthána), "vampirismus" partnera jako následek jeho etickyzvrácené lásky, t.j. "lásky" k sobě, snaha získat pro sebe, nedarovat svoji lásku druhému. Značnou roli může hrát rovněž nesoulad partnerů zhlediska hrubosti a jemnosti jejich bioenergií. Z toho mohou pocházet poruchy vbioenergetice organismu toho partnera, který má jemnější (t.j. dokonalejší)energetiku. Sexuální styk potom může kromě poruchy zdraví vést také k pohlavníchladnosti až k odporu k partnerovi nebo dokonce k sexu vůbec. Mluvíme-li oneslučitelnosti zvláště energií svádhištány, podotýkáme, že jestliže u ženy jetato energie hrubší než u jejího partnera, může to být příčinou rychléejakulace u muže jako následek dráždivé činnosti takové energie na jehosvádhišthánu. Takže příčiny pohlavního nesouladu je možné hledat nejen u muže,jak tomu obvykle bývá, ale i u ženy. Uvedené příčiny pohlavních poruch mohoubýt odstraněny jógovými metodami.Všechny výšeuvedené příklady jsou určeny k tomu, aby ukázaly rozmanitost a složitost takzvaných "běžných" problémů vzájemného bioenergetického působení mezilidmi a také aby ukázaly, jak je důležité mít je na zřeteli. Ve většině případůke styku dochází, aniž by jej účastníci kontrolovali a uvědomovali si příčinynásledků.Existují všakoblasti, kdy člověk vědomě používá znalosti o bioenergetice a řídí se jimi.Jednou z nich je léčitelství.Léčitelstvísestává z bioenergetické diagnostiky a bioenergetické terapie. Pojednáme ojejich základních formách.Nejjednoduššívarianta bioenergetické diagnostiky, kterou senzibilové obvykle začínajízdokonalovat své umění, je diagnostika pomocí ruky. Základem je skutečnost, žetělo každé živé bytosti včetně člověka je obklopeno energetickým polem, tzv."kokonem". (Používá se také termínu "aura", ale tímtoslovem se označuje i řada jiných jevů. Proto je lépe pro přesnost používattermínu "kokon", který zavedl Juan Matus.) Toto energetické pole jeutvářeno životní aktivitou všech tělesných buněk, přičemž hranice"kokonu" a hutnost jeho vnitřní energie zobrazují zdravotní stavorganismu. Hranice "kokonu" člověka se nachází obyčejně asi 50 cm odpovrchu těla. Ale u oslabeného pacienta bývá blíže tělu a je obtížné jirozeznat. U člověka s vysokou bioenergetickou aktivitou může být vzdálena odtěla 2 i více metrů.Téměř každý semůže naučit hranici "kokonu" pociťovat dlaní, vnímat hustostuprostředí, t.j. pohybovat jí jakoby ve vzduchu, který se změnil v hustou,průzračnou tekutinu, bránící pohybu.Potom začínámelehkými vlnivými pohyby přibližovat z dálky dlaň k pacientovu tělu. V určitémokamžiku se dlaň dotkne neviditelné překážky, hranice hutnějšího prostředí. Ato je kokon. Pohyb rukou uvnitř kokonu vyvolává v dlani pichlavé pocity a jakoby jí vanul energetický "vítr".Jakmile senaučíme přesně určovat hranici "kokonu", přistoupíme k další etapěvýuky. Nyní budeme hranici ohmatávat kolem celého těla. Je-li člověk zdráv,hranice se bude nacházet všude ve stejné vzdálenosti od povrchu těla. Je-linemocen, proti nemocným částem je možno pozorovat vypoukliny nebo prolákliny.Vypoukliny odpovídají tělesným oblastem s patologicky zvýšenou bioenergetickouaktivitou, prolákliny označují aktivitu sníženou.Tato metodapomáhá určit i latentní (skrytá) stadia nemocí a rovněž ohniska pomaluprobíhajících chorob, o nichž nemocný nemusí mít ani tušení.Tak se můžemenaučit přesně určovat dokonce i tak malá ohniska chorob, jako zubní kaz, nebodokonce obyčejný vřídek, skrytý oděvem.Tento a dalšízpůsoby používáme také u zvířat a rostlin.V některýchpřípadech (např. při velkém "kokonu") je výhodnější diagnostikovat nepodle jeho hranice, ale podle změn hustoty a jiných charakteristikenergetického pole uvnitř kokonu. Přitom se dlaň léčitele pohybuje paralelně spovrchem pacientova těla. Mnozí senzibilové používají pouze tuto metodu.Jestliže má pacient dobře rozvinuté čakry, léčitel pociťuje jejich pole a točiní tento způsob nepoužitelným.Mimochodem, přessyntetický a někdy i vlněný oděv je veškerá bioenergetická diagnostika obtížnánebo nemožná.Druhý, složitějšízpůsob bioenergetické diagnostiky je spojen s takzvanou"jasnovidností", tj. viděním energií, které obyčejný zrak nevnímá.Někteří lidé mají tuto vlastnost vrozenou, ale prakticky všichni mohou získattuto schopnost jako výsledek systematického cvičení rádžajógy.Pacientovo tělomůžeme zkoumat pomocí energetického pole mezi svými dlaněmi, a tím si ulehčímeosvojení této podoby jasnovidnosti. Upozorňujeme, že jasnovidnost tohoto druhuneznamená vidění očima, ale přímo vědomím, které je nejlépe soustředit za svýmtělem nebo v meridiánu čitriní.Vědecké chápánítohoto jevu je možné, přijmeme-li tyto tři postuláty: 1. Celý vesmír je mnohorozměrný.2. Lidské vědomí je schopno pronikat do hlubin mnohorozměrného vesmíru díkyspeciálnímu tréninku v rádžajóze a buddhijóze a bezprostředně poznávat různéprostorové rozměry. (Někteří lidé mají tyto schopnosti vrozené. Můžeme tohodnotit jako realizaci zkušeností z minulých životů.) 3. Vědomí máenergetickou povahu. Individuální vědomí je nositelem vnímání sebe sama asebeuvědomování, při čemž se vyvíjí a mění se kvalitativně i kvantitativně (tj.množstvím své "masy"). Nerozebíráme zde termín "společenskévědomí", který má zcela jiný význam.Vulgárněmaterialistické myšlení, které dominovalo v naší zemi v posledníchdesetiletích, přivodilo v hovorovém i vědeckém slovníku faktické ztotožněnídvou zcela odlišných pojmů — "mysl" a "vědomí" — což bylo brzdoupro rozvoj psychologie a věd s ní souvisejících. (V sanskrtu "manas"a "buddhi".)Nebudeme zdevysvětlovat metody rozvoje vědomí a jasnovidnosti. Uvedeme pouze, že tato cestavede přes zjemnění emocionální sféry, práci s čakrami a důležitějšími meridiány.Ti senzibilové,kteří ovládají zmíněnou formu jasnovidnosti, mají možnost pozorovat u pacientav nemocných částech těla temné (šedé nebo černé) energie, jejichž odstraněnízpůsobí vyléčení okamžitě nebo po určité době.Existují isložitější metody bioenergetické diagnostiky, než jsme popsali. Mezi nimi např.utvoření obrazu ("fantomu") pacienta podle bioenergetické nebo jinéinformace, při čemž se pacient nachází daleko od léčitele, který potom provádídiagnostiku. Je také možné přenést koncentraci vědomí k pacientovi nezávisle navzdálenosti od něj a léčit ho. Lze také léčit bez stanovení diagnózy, o čemž sezmíníme dále. Nyní přejdeme k základním způsobům bioenergetické terapie. Prvnía nejznámější je působení vlastní bioenergií vyzařovanou rukama (s přiloženímrukou současně s masáží nebo na určitou vzdálenost od těla nemocného).Příznačným rysem této metody je výrazné využití energie, která bylanashromážděna v léčitelově těle.Tento způsob mánedostatek v tom, že léčitel, který dá svou energii nemocnému, sám značněoslábne a škodlivé faktory mu mohou ublížit. Aby zahladil tento nepříjemnýúčinek, léčitel se potřebuje hned po složitém případu najíst a někdy se ivyspat.K výdeji energiev menší míře dochází při jiném působení, které vytváří také lepší perspektivupro další osobní zdokonalování léčitele. Tento způsob nevyužívá energie zezásob organismu, ale energie vnější, kterou léčitel může propouštět přes svéčakry, které hrají v tomto případě roli zesilujících čoček. Proud léčivéenergie přitom prochází tělem léčitele zezadu dopředu. Léčení se provádí podkontrolou jasnovidnosti. Obecným úkolem léčitele při takovém léčení je očistitpacientův organismus od temných energií ve všech dostupných prostorovýchrozměrech. Působení přes čakry může být spojeno s manipulací rukou a jejichenergetickým působením. Podotýkáme, že oděv ze syntetického materiálu tutočinnost velmi ztěžuje nebo i znemožňuje.Uvedený způsobdobře rozvíjí energetické systémy léčitelova organismu a rovněž ho učísoučinnosti s projevy okolního mnohorozměrného prostoru. Léčitelé, kteřípraktikují tuto metodu, obyčejně chápou nutnost připravit se a naladit semeditační modlitbou. Výsledkem bývá, že při léčení pociťují, že jejichorganismus používá vnější síla vesmírné Lásky; sami se v těchto okamžicíchstávají pouze svědky uskutečňujícího se tajemství.Při získávánídalších zkušeností se léčitel přesvědčuje, že všichni nemocní nejsouvyléčitelní pouze metodou "promývání" proudem energie. To ho nutíhledat stále složitější způsoby působení, např. použití obrazových představ prouskutečnění různých "chirurgických operací" v hloubi mnohorozměrnéhoorganismu člověka. Obrazy vytvářené léčitelovou osobní silou vůle v těchtoprostorových rozměrech mají reálný účinek, což je potvrzeno okamžitou změnoustavu nemocného. (Proti nekompetentním nebo nezodpovědným zprávám, že hlavníroli v léčitelství hraje sugesce a autosugesce, přesvědčivě hovoří fakta ovyléčených zvířatech.)Další metodouléčení těžce nemocných je společné úsilí dvou nebo více léčitelů. Při tom jedenz nich řídí průběh operace prostřednictvím jasnovidnosti a druzí plní roli"chirurgů".Léčitelé, kteřídosáhli velkého mistrovství, jsou schopni provádět energetickou anestezi přisložitých "fyzických" operacích (nikoli v představách). Někteřífilipinští psychochirurgové uskutečňují bezbolestné energetické operacezaváděním svých rukou do těl pacientů bez chirurgických nástrojů Je důležité taképochopit, že infekční nemoci (na rozdíl od chorob, které jsou vyvolányenergetickým nebo mechanickým poškozením) nemusí působením léčitele úplnězmizet, neboť mikrobi a viry při tom obvykle nezahynou. Avšak bioenergetickáterapie v takových případech umožňuje: a) očistit organismus nemocného odnásledků ničivých mikrobiálních nebo virózních vlivů, b) dočasně odstranit nebooslabit symptomy nemoci a c) zvýšit obranyschpnost organismu. Při infekčníchchorobách je racionální spojit bioenergetické a lékařské metody.Začínajícíléčitel také musí vědět, že pro něho může být nebezpečné usilovat o vyléčeníněkterých nemocí, jako je rakoviny a chřipky.Uvedeme některápravidla léčitelství, jež umožňují vyhnout se nechtěnému poškození pacienta.Léčitel nemápožívat alkoholické nápoje, v krajním případě 24 hodin před léčebným zásahem.Bioenergie léčitelova organismu získává pod vlivem alkoholu vlastnosti, kterévyvolávají nemoci (zevně se to projevuje jako energetický proud se šedivýmzabarvením).Léčitel, který jesám nemocen, se nesmí pokoušet léčit jiné lidi, protože by předal energetickouinformaci o své nemoci pacientovi.Léčitel nesmípůsobit na ty nemocné, kteří mají ve srovnání s ním značně jemnější energetiku,aby předešel poškození jejich energetického systému.Léčitel, kterýpožívá maso a ryby, nesmí působit na vegetariány, protože jejich energetika jezpravidla nesrovnatelně čistší a jemnější.Léčitel nesmí vprůběhu léčení dopustit, aby v něm vznikly záporné hrubé emoce a uspěchanost,nesmí v myšlenkách opouštět jedno jediné přípustné téma: soucit s nemocným a hledánízpůsobu, jak mu pomoci. Jakékoli jiné myšlenky a emoce kazí a znečišťujíenergetické proudy, které z něho vycházejí.Nedodržováníuvedených pravidel může vést k poškození pacientova zdraví i tehdy, jestliželéčitelský zásah odstraní hlavní příznak.Upozorňujemerovněž, že domýšlivost, snaha o slávu a nadměrné obohacování léčitele nezdobí.Jestliže je požádán o léčení, nepochybně může počítat s materiální odměnou zasvou nelehkou práci. Ta je spojena nejen ss stálými energetickými ztrátami, alei s bioenergetickým znečištěním od nemocných, které často přivodí onemocněnísamotného léčitele. (Pro vlastní očistu doporučujeme začínajícímu léčiteli tytometody: koupání v zimní přírodě, pročištění čaker a meridiánů, cvičení"latihan", "Pranáva" aj. a v některých výjimečnýchpřípadech stejná cvičení po vypití silné kávy nebo čaje. Léčitel nejčastějionemocní druhý den po léčebném zásahu.)Jestliže seléčitel zdokonaluje ve svém umění a snese etické zkoušky, se kterými se na tétocestě setkává, a také si udržuje nespokojenost se svou dosavadní vývojovouúrovní, potom se léčitelství pro něj stává překrásnou cestou duchovníhozdokonalování.(Slovo"duchovnost" pochází z evangelia: "Bůh je Duch" (Jan 4,24)a označuje blízkost člověka ke konečnému cíli jeho existence — BožskéDokonalosti, stupni, na němž dochází k rozvinutí nejvyšších lidských hodnot,jako je Láska, Moudrost a Síla. Prvním příznakem duchovnosti v člověku je šířejeho lásky. Čím má člověk rozvinutější soucit, připravenost a způsobilost kaktivní pomoci druhým, čím vyšší kvalitu tato pomoc má, čím je člověksnášenlivější a lépe chápe problémy jiných lidí, čím více v sobě potlačilsobectví v takových projevech, jako je snaha o slávu a bohatství, agresivita,závist, podrážděnost, samolibost, násilí atd., tím vyšší je jeho duchovnost.)Tím, že pomáháostatním, rozvíjí v sobě nezištnou lásku, ochotu k sebeobětování a rozšiřujeokruh znalostí v rámci mnohorozměrného světa včetně poznání podstaty člověka.Aktivní službou v sobě rozvíjí osobní sílu.Použití metodrádžajogy a později buddhijógy v léčitelství pro zvýšení mistrovství souběžně sosvojením etických stupňů karmajógy a bhaktijógy a nabytím poznání(džňánajóga), umožňuje člověku přistoupit k nejvyšším formám léčitelství, jakénapř. demonstroval Ježíš Kristus. Takový léčitel nemusí ani znát diagnózu,nepotřebuje posílat proudy energie nebo vytvářet obrazy chirurgickýchnástrojů... Stačí mu pouze, že ví s absolutní jistotou, že nemocný je hodenvyléčení a dotkne se ho svým božsky dokonalým vědomím.Aby se to člověknaučil, je třeba nejprve projít stupni samadhi, nirvány a"krystalizace". (O tomto tématu viz publikaci Psychická autoregulaceve východní tradici, Brno 1990.) Nyní pouze krátce vysvětlíme význam uvedenýchtermínů.Slovo"samadhi" označuje emocionální stav blaženosti vyššího řádu, kterýčlověk prožívá při prvních meditačních vstupech do vyššího prostorovéhorozměru. Nirvána je stav vědomí rozlitého ve vyšších prostorových rozměrech,doprovázený schopností pozorovat mnohorozměrný svět z jeho prvopočátečníhloubi. "Krystalizace" je proces pěstování "masy" vědomí.(Dalším krokem v sebezdokonalování je nirodhi, kdy se správně"krystalizované" vědomí převádí do stavu "totální reciprocity",tj. do stavu "ne-já".)Při tom je třebachápat, že "krystalizace" může být správná a nesprávná. Správná"krystalizace" se uskutečňuje ve vyších prostorových rozměrech,nesprávná v hustších vrstvách stvoření. Nesprávná krystalizace umožňuje činit"krásné zázraky" a hrubě potlačovat vůli jiných lidí. Avšak stavyčlověka, který má tyto schopnosti, nelze označovat jako blízkost Dokonalosti.Poslední otázka,u níž stojí za to se v tomto článku zastavit, může znít pro mnohé paradoxně. Aje potřeba vůbec léčit? Jestliže ano, ve kterých případech?Už jsme říkali,že léčitelství je prospěšné pro léčitele. A je vždy prospěšné léčenému?Vždyť každá nemocje důsledkem toho, že člověk vyšel z ekologické harmonie. Ve většině případů jeto následek porušení určitých etických pravidel, z nichž hlavní je Láska kevšem lidem, všem živým bytostem a konečně k celému mnohorozměrnémumakroekosystému včetně nejvyšších forem vědomí.Jinak řečeno,nemoc je obvykle člověku upozorněním, aby se v něčem změnil k lepšímu.Jestliže léčitelbezstarostně pacienta vyléčí, často ho zbavuje nutnosti přemýšlet a měnit se.Tak můžemevyléčením těla poškodit duši. Nebylo by proto v mnoha případech správnější zpočátku pomoci nemocnému pochopit příčinu jeho nemoci, nasměrovat ho ksebeléčbě a teprve potom, bude-li to třeba, pomoci vyléčit i tělo?Samozřejmě, že natyto různorodé a složité problémy nemůže být jediný "recept". Pravdabývá obyčejně uprostřed mezi oběma krajnostmi. Vždyť ku příkladu i čistě"tělesné" vyléčení (tj. bez jakéhokoli vysvětlení a rad) někdypacienti i svědkové přijímají jako impuls probouzející je z tupého spánkunevědomosti, jímž začíná hledání těch pravd, o nichž se ve škole neučili (např.umění léčitelství), aby tak sami uskutečňovali a rozvíjeli svůj potenciálLásky. 

folder_openPřiřazené štítky

Vegetarianská dieta- jake jsou výhody

access_time23.leden 2020personRadka Eliášková

Peclive sestavena vegetarianská dieta ( s vyjimkou veganske, vitarianske a fruitarianske ) mohou mit i nektere prednosti:- sehrava ulohu pri prevenci, ale i lecbe nekterych chorobnych stavu ( redukce hmotnosti a snazsi udrzeni primerene vahy, redukce vysokeho krevniho tlaku, cevni onemocneni) - maji vyssi obsah vlakniny, nekterych vitaminu a mineralnich latek ( konzumace ovoce a zeleniny) - obsahuji mene tuku nez smisena strava - snizuji krevni hladinu lipidu vcetne cholesterolu Co zaverem? Z potreby prijmu vsech nezbytnych zivin v optimalnim mnozstvi vyplyva pozadavek pestrosti a rozmanitosti stravy. Splneni techto pozadavku je zejmena dulezite v obdobi, kdy jsou zvysene naroky na mnozstvi a slozeni stravy. Jedna se o detsky vek, a i obdobi tehotenstvi a kojeni.Alternativni vyziva pro deti ani tehotne a kojici zeny neni vhodna, je nutne zcela odmitnout veganstvi. Deti by pri alternativni vyzive mely byt vysetreny. Rizikovost je dolozena vyssim vyskytem nedostatku zeleza, vapniku,vit. B12 a nizkou hladinou nenasycenych mastnych kyselin.Ze zdravotniho hlediska, ale nemusime mit namitek vuci pestremu semivegetarianskemu stravovani. V nasich podminkach je mozne zajistit plnou podporu zdravi smisenou racionalni stravou, jejimz zakladem jsou potraviny rostlinneho puvodu ( ovoce, zelenina, celozrnne pecivo..) doplnene vyberem nizkotucnych mlecnych vyrobku, dostatecnou konzumaci ryb a hub, ale take konzumaci masa drubeze a jinych druhu s nizkym obsahem tuku. Nezanedbatelnym faktem ale zustava, ze rozvoj vedy neustale prichazi s novymi poznatky, a to i v oblasti vyzivy. To, co se drive povazovalo za vhodne, dnes jiz neplati a stejne tak muze dojit k tomu, ze vyvazena racionalni strava bude za nejakou dobu povazovana za neprijatelnou a nevhodnou. Vzdyt jiz nyni se objevuji zpravy, ktere naznacuji podporu veganske strave a to jak pro deti, tak i tehotne zeny. Je skutecne na kazdem z nas, jaky zpusob stravovani a vyber potravin si zvolime. Jezme to, co nam chutna, ale naucme se, aby nam chutnalo hlavne to, co je zdrave. Makrobiotika Makrobioticke diety jsou vegetarianske diety zalozene na rovnovaze potravin "jin" a " jang". Diety maji nekolik stupnu, od mene prisnych az po ten nejstriktnejsi stupen a to konzumaci pouhe neloupane ryze. Je to ale vice nez jen zpusob stravovani, je to filozofie, vira dosahujici nekdy az fanatickych rozsahu. Zaklad 50 - 60 % z celkoveho denniho prijmu tvori cela obilna zrna ( nehlazena ryze, jecmen - kroupy, oves, zito, kukurice, psenice, jahly, pohanka - pokud mozno biologicky pestovane ). 5 - 10 % tvori lusteniny, 20 - 25 % zelenina tepelne zpracovana, 5 -10 % zelenina prirozene kvasena, 5-10 % zeleninova nebo lusteninova polevka, 10 % ostatni ( ryby, ovoce, moucnik, napoje). K zakazovanym potravinam patri vsechny druhy masa ( s obcasnou vyjimkou rybiho), zivocisne tuky, mleko, mlecne vyrobky, cukr, cokolada, ostre koreni, uzeniny, alkohol, umela sladidla, kava, orechy, tropicke druhy ovoce, chemicke prisady, potraviny prumyslove zpracovane a z druhu zeleniny pak brambory, lilek, chrest, rajcata, spenat. Caje, ktere jsou aromaticke a povzbuzujici, taktez patri k zakazanym. Je samozrejme, ze takto omezena strava nemuze byt vyhovujici po nutricni strance, je nevhodna pro vsechny tim vice pro skupiny se zvlastnimi nutricnimi naroky jako jsou deti, tehotne zeny a osoby nemocne. Makrobioticky zivene deti jsou zpravidla mensi nez deti zivene smisenou stravou a jsou popsany rady pripadu nedostatecneho prijmu plnohodnotnych bilkovin a energie u takto zivenych deti. Take je v makrobioticke strave zpravidla nedostatecne zastoupen vit. C, kyselina listova, hlavne vit. B12. Stejne tak je organismus nedostatecne zasoben vapnikem, zelezem a vit. D. Organicka vyziva Mezi zpusoby alternativniho stravovani muzeme okrajove zaradit i konzum organickych potravin nebo biopotravin vypestovanych bez pouziti umelych hnojiv. Jde o zpusob vyzivy, ktery je velmi tezko realizovatelna ve vetsim rozsahu a ktery je i ekonomicky narocny.Suplementa Suplementa, kterymi si mnozi lide obohacuji stravu, se stavaji problemem.V pripade doporuceni lekarem, trpi-li clovek nedostatkem urcite latky, je jiste vyber patricneho potravinoveho doplnku vhodny. Ale plno laiku, kteri podlehaji mylnym a zkreslenym informacim o vyzive, o ruznych dietach, reklamam, konzumuje pripravky temer neomezene. V nekterych pripadech muze jit az o jiste nebezpeci pro obsah nadmerne davky nekterych vitaminu a mineralnich latek ktere mohou vzajemnym pusobenim s dalsimi latkami narusit normalni metabolicke pochody, v jinych pripadech o zbytecnost, ktera pripravuje lidi o penize. Z celeho sveta se neustale objevuji nove a nove informace o vyzive, vcetne vyzive alternativni. Z mnohych zprav se muzeme poucit jak zlepsit nasi vyzivu, ale jsou i informace, ktere by nas mely spise varovat.

folder_openPřiřazené štítky

Blahodárná vířivka

access_time24.leden 2020personRadka Eliášková

Hydromasážní vanu či bazén si už dnes může pořídit na zahradu či terasu téměř každý. Vířivka, jak je hydromasážní vana běžně nazývána, si najde své místo i přímo v koupelně. Tento způsob relaxace má blahodárné účinky na celé tělo, i proto se zcela jistě vyplatí investovat do vířivky. Hydromasáž je nápomocna při podpoře tvorby pokožky, uvolňuje svalové a duševní napětí, snižuje stres a únavu. „Lenošení“ ve vířivce podporuje látkovou výměnu a přispívá k vylučování nežádoucích látek z organismu. Hydromasáž se také doporučuje při otocích dolních končetin, zlepšuje zároveň proudění krve a pomáhá při celulitidě. Má pozitivní vliv na psychiku, rovněž uvolňuje bolesti.Jak vybrat vířivku?Na české a slovenském trhu wellness produktů  je množství firem, výrobců či prodejců. V podstatě však je možné všechny produkty rozdělit do 3 základních skupin. Tu první představují vířivé vany původem z USA, které jsou pro většinu lidí symbolem kvality a tradice, ale jsou s nimi spojeny „přehnaně“ vysoké ceny.Druhou skupinu naopak tvoří vířivky s velice zajímavou cenou. Tyto jsou téměř vždy původem z asijských zemí. Tyto výrobky jsou na první pohled stejné a někdy dokonce parametry převyšují konkurenci. Kvalita drtivé většiny z nich je však mizivá a jejich životnost končí se záruční dobou. Asijská vířivka je vyrobená často ze sklolaminátu a potažena tenkou barevnou fólií.Kvalitní produkt však muší být vyroben z celobarevného akrylátu. Do tohoto boje vstupují rovněž evropští výrobci, kteří kvalitou svých produktů velmi dobře konkurují americkým firmám, cenově jsou však většinou mnohem zajímavější. Mezi největší producenty v Evropě lze řadit rovněž společnost Wellis, jejíž výrobky jsou v České republice nabízeny výhradně společností Diamant Spa, s.r.o. Vířivky Wellis svou kvalitou uspokojují požadavky i těch nejnáročnějších zákazníků. Ceny Vás však určitě mile překvapí. Jsou dostupné téměř každému!Jaké jsou tedy hlavní výhody vířivek zn. Wellis? V první řadě jsou to výrobky EU, tomu odpovídající kvalitou a špičkovým moderním designem. Vířivky Wellis standardně obsahují řídící systém Balboa a novou generaci trysek s bezkonkurenčním výkonem. Každou z nich je možno samostatně nasměrovat, libovolně regulovat tlak či úplně zastavit. Skelet vířivé vany, na který je 10 let záruka, je vyroben z kvalitních celobarevných akrylátů, zpevněný silnou vrstvou polyuretanové pěny pro větší pevnost a lepší tepelnou a zvukovou izolaci. Pro úplnost masážního zážitku je možné doplnit vířivku o špičkový audio systém.

folder_openPřiřazené štítky

Let balónem

access_time24.leden 2020personRadka Eliášková

Mezi další zážitky, kterém Vám naše společnost nabízí jsou vyhlídkové lety balónem. Nechte se odpoutat od všedních starostí a zažijte báječný a nezapomenutelný pocit svobody. Let balónem přináší romantický pohled na okolní svět z více než 250 m výšky.Staňte se i vy na chvíli pilotem balónu za dohledu zkušeného instruktora, který Vás bezpečně provede celým letem a nechte se unášet větrem vstříc novým obzorům. Let balónem je úplně jiný zážitek než let letadlem. Jste tu jen Vy, uklidňující ticho a vítr, který si pohrává s vlasy. Během letu balónem uvidíte na vlastní oči to co denně vidí ptáci, kteří Vám krouží nad hlavou.Vyhlídkové lety balónem pořádáme od ranních do večerních hodin. Můžete proto zahlédnout i nádherný výhled na západ slunce. Doporučujeme proto mít s sebou fotoaparát nebo kameru. Celý let si tak můžete nafotit nebo natočit na kameru pro uchování Vašich vzpomínek na tento nezapomenutelný a jedinečný zážitek. Lety balónem jsou vhodné i pro celé party přátel, rodiny nebo třeba s kolegy z práce. Do balónového koše se vejde až 6 lidí.Pořádáme lety balónem i v rámci teambuildingových akcí. Let balónem nabízíme i jako dárek formou poukazu c dárkovém balení. Tento dárek jistě potěší Všechny milovníky netradičních dárků. Let balónem je zcela bezpečný a je pod přísnou kontrolou meteorologických podmínek. Samozřejmostí je pojištění. Na celý let dohlíží zkušený instruktor s několikaletou zkušeností, který dohlídne na bezpečný let i přistání. Jedinečný zážitek při letu balónem trvá přibližně 1 hodinu. Za tuto dobu překonáte více než 15km vzdálenost.Průběh letu:Průběh letu balónem obnáší přibližně 2-3hodinové přípravy a přibližně hodinový let. Můžete se aktivně zúčastnit přípravy nafukování balónu a případně i jeho sbalení na konci letu nebo se zúčastnit pouze samotného letu.Při letu můžete využít možnosti balón samostatně pilotovat pod dohledem instruktora.Na konci letu obdržíte upomínkový certifikát o úspěšném absolvování letu balónem.Zúčastnit letu se může kdokoliv bez rozdílu věku. Třeba jste to právě Vy, kdo si oblíbí let balónem na tolik, že se stane dalším leteckým instruktorem.

folder_openPřiřazené štítky

Abstraktní Tetování, stále popularnější!

access_time25.leden 2020personRadka Eliášková

Abstraktní uměníje jak už jsem říkala, často tvořeno tvary a čáry. Jednoduché geometrické tvary mají mnohem větší význam, než si většina lidí je vědoma. Například kruh je považován za reprezentaci věčnosti a cyklické povahy života. Jedna čára může představovat prostor, čas, že život je konečný (s narozením na jednom konci a smrti na druhém).Trojúhelník  vztyčený bodem vzhůru je symbolem mužnosti, zatímco trojúhelník vzhůru nohama  je ve tvaru kalichu a symbolem ženskosti. Co je složité o symbolismu geometrických tvarů je to, že jeden tvar může mít diametrálně odlišný význam pro různé lidi. To je důvod, proč obrazy zhotovené z geometrických tvarů a vzorů se často zdavají být nesmyslné. Může to vést k významu, který nemá smysl, protože tvary mají jiný význam pro diváka, než-li dělaly na umělce. Mnoho lidí pojem "abstraktní umění" trochu odrazuje, protože je těžké přesně pochopit, co abstraktní umění je, zejména proto, že myšlenka v srdci tohoto umění je dobrou abstraktí. Abstraktní umění lze nalézt ve starých uměleckých dílech, ve formě kmenových vzorů zvířat a použití vzorů reprezentovat prvky a místa, jako jsou vlnkovaté linky pro vodu a trojúhelníky pro hory. V západním světě, byl výtvarně transformován v průběhu staletí, stále více a více realističtěji, dokud většina patnáctého-osmnáctého století umělců dále produkovala své obrazy, které zmínila fotorealismu. Obrazy renesanční a klasicistní éry byly velmi realistické s důrazem do nejmenších detailů. V 19. století, umělci začali pomalu odvracet od "CO", že oni byli představující v obraze, více se zaměřili na "JAK" se cítili o předmětu nebo "JAK" vyjádřit svou představu o předmětu. To vedlo k věku experimentování a inovace - tvůrčí období se nyní odkazuje na "abstraktní umělecké hnutí". Umělci se snažili skrýt své tahy v obraze, vytvořili hladký povrch. Jak umělci začali experimentovat s více a více abstraktními myšlenkami, tahy a dokonce čistých částí plátna, byla zahrnuty jako součást nátěru. Tyto techniky se nemusí zdát neobvyklé, moderní oko, ale k 19.století milovníkům umění , jako zneužití média umění bylo nádherné a šokující.Zkušenosti pro uměleckého diváka se změnil vedle měnící se zkušeností z umělců, kteří se cítili odvážní a nemorální, posunuje se hranice umění v cestách, které byly dříve zakázané vládami a náboženství. Do slavných abstraktních malířů patří Vincent van Gogh, Pablo Picasso a Jackson Pollock. Není divu, že mnozí lidé jsou zmateni z abstraktního umění. Van Gogh, například, je klasifikován jako post-impresionista, zatímco Picasso je považován za kubistického malíře a Pollock je nyní známý jako expresionista. Všechny tyto umělecké styly tvoří mnohem větší umělecké hnutí známé jako abstraktní umění. Je ironií, že abstratní umění šlo po stejné cestě evoluce jako výtvarné umění.Starověké tetování byly tvořené vzory a ikonických reprezentací živočišných totemů nebo symboly. V 19. století tetování byly obecně zobrazeny symboly nebo zvířaty, jednoduché vzory, které rostly ve struktuře a podrobnosti, aby se stal směle uvedené plochy barev. V posledních několika desetiletích, se zavedením tetovacích zařízení, jako jsou bílé barvy a lepších tetovácích strojů, Taterští umělci byli schopni vytvořit fotorealističnost. Tyto hyper-realistické tetování jsou stále populární, ale abstraktní tetování  rychle získávají na popularitě. Ačkoliv obrazy slavných abstraktních umělců jsou velmi populární, jsou někteří abstraktní táterští umělci, kteří nabízejí komplet uměleckých děl, jejich vlastních návrhu.To znamená, že klient nosí originální umělecká díla na jejich těle, a tetování je dána volnost vyjádřit se prostřednictvím svého oblíbeného uměleckého média. Abstraktní tetování nemusí nutně znamenat, tetování, které vypadá  jako polité nebo dribluje s barvou. Tak dlouho, než tetování zapadá do základních předpoklad abstraktního umění, může být schváleno jako abstraktní tetování. Abstraktní tetování může být tvořeno z geometrických tvarů, rukopisů a šplouchá nátěry nebo neobvyklé využití malířských médií.

folder_openPřiřazené štítky

Zajímavosti o čaji

access_time26.leden 2020personRadka Eliášková

Kromě těchto 3 druhů dnes existuje i mnoho vyšlechtěných pododrůd a klonů.Čajovník roste ve nejlépe vyšších nadmořských výškách, ideálně kolem 1800 m, kde má dostatek vlhkosti díky častým mlhám, které zároveň zabraňují nadměrnému přístupu slunečního svitu. Tím je zajištěn pozvolný vývoj listů a výhonků. Rostliny se při pěstování ořezávají na maximální výšku 1 metru, aby umožňovali snadné zacházení.Při sběru se z keře odštipují pouze mladé koncové výhonky s maximálně 5 lístky. Pro lepší čaje jsou však sbírány pouze první dva lístky společně s výhonkem pokrytým bílým chmýřím, který je nejkvalitnější. Anglicky se nazývá pekoe. Takovýchto sběrů je v teplejších oblastech i několik v roce.Čaj jako produkt má na rozdíl od čajovníku stovky druhů. Hlavní třídění je však dáno způsobem zpracování. Podle něho rozeznáváme tyto kategorie:Zelený čajPo sklizni se lístky ihned nebo po krátkém zavadnutí zpracovávají prudkým zahřátím, aby se zastavila oxidace, která je někdy nesprávně nazývaná jako fermentace. Zelený čaj tedy oxidací neprochází. Zahřátí probíhá buď opražením na pánvi, což probíhá u 90% zpracovávaných zelených čajů v Číně, napařováním, což je typické pro Japonsko a poslední možností je pečení. Poté se lístky svinují a suší, což může probíhat i několikrát. Kvalitní zelené čaje se vyrábí převážně v Číně, Japonsku a na Tchaj-wanu.Černý čajČajové lístky černého čaje, který je v Číně nazývám červený, se nejprve nechávají několik hodin zavadnout, aby změkly a nepolámaly se při následném svinování. Cílem je narušení listů tak, aby se za přístupu vzduchu vlivem chemických látek nastartovala oxidace. Na této části zpracování nejvíce závisí výsledná chuť, vůně a barva čaje. Po zastavení oxidace prudkým zahřátím horkým vzduchem, které nejčastěji probíhá ve velkých pecích, se následně ještě dosušují např. pražením. Na závěr se suchý čaj zbavuje nečistot a třídí dle kvality. Z hlediska výroby nejvíce rozšířený druh dosahuje nejlepší kvality v Číně, Indii, Nepálu, Keni a na Srí Lance. Bílý čajJedná se o velmi vzácný a ceněný druh. Obsahuje velké množství ochmýřených, dosud nerozvinutých výhonků, někdy i s jedním nebo dvěma přilehlými lístky. Podobně jako zelený čaj se nechává zavadnout a po lehké oxidaci, která však někdy prakticky neprobíhá, se suší. Výsledný nápoj je bledě zelený až žlutý a má nasládlou chuť. Produkován je v Číně.OolongOolong patří někam mezi zelený a černý čaj, neboť prochází jen částečnou oxidací. Její délka je u jednotlivých druhů různá. Lístky na oolong jsou sbírány v plné zralosti. Nejprve se nechávají zavadnout na přímém slunci. Poté se protřásají v bambusových válcích, aby se narušili okraje listů a začala oxidace. Tento proces je zajímavý tím, že oxidace probíhá převážně na okrajích listů, které následně začnou červenat, zatímco střed zůstává zelený, což je ten pravý čas pro sušení vyšší teplotou než u jiných čajů. Díky tomu je čaj trvanlivější. Tyto čaje se vyrábí v Číně a na Tchaj-wanu a pokusy o výrobu probíhají též v Indické oblasti Darjeeling.Kromě popsaných možností existují ještě další způsoby zpracování, jejichž výsledkem jsou např. čaje ovoněné, zpracované nad kouřem (uzené) nebo opakovaně oxidované a uleželé mnoho let jako vyhlášený čaj Pchu-er (Pu-erh).Čaj a JaponskoJaponsko bylo jednou z prvních zemí, jejíž kulturu pití čaje velmi ovlivnilo. Dostal se sem již v 6. století, kdy je jako vzácný dárek přiváželi muži vracející se z Číny. Dle japonských historických záznamů již v roce 729 císař Šomu pohostil sto mnichů.Znalosti spojené s jeho pěstováním, přípravou a kulturou Japonci převzali z Číny. V dalších stoletích si však získané zkušenosti přizpůsobili a přestože i dnes je mnoho znaků společných s Čínou, čajová kultura v Japonsku je dnes považována za zcela samostatnou.Semena čajovníku byla do země poprvé přivezena v roce 805 a posloužila jako základ první čajové plantáže. Přestože i v dalších desetiletích vznikaly další osazené plochy, byl čaj v Japonsku velmi vzácný a převážně se dovážel z Číny. Poté však v důsledku bouřlivého vývoje téměř ustaly veškeré styky s Čínou, což čajovou kulturu velmi oslabilo. Po uklidnění situace koncem 12. století bylo z Číny přivezeno větší množství semen čajovníku společně se znalostmi o jeho pěstování a zpracování a následně začaly vznikat čajové plantáže mnohem rychleji.Japonsko dnes až na malé výjimky produkuje pouze zelený čaj.Čaj v EvropěDo Evropy čaj jako zboží poprvé na svých lodích přivezli Holanďané v roce 1610 z Jávy, kam jej přivezli čínští obchodníci kolem roku 1607 a shodou okolností zřejmě i japonští obchodníci. Ještě dříve, v průběhu 16. století se sním při svých platbách museli setkat Portugalci, kteří možná i nějaký vzorek do Evropy přivezli, ale zřejmě je nezaujal jako obchodní artikl.Zpočátku se čaj prodával velmi draze jako zázračný lék, ale protože jeho popularita neustále stoupala, museli v roce 1637 představitelé holandské Východoindické společnosti svému zástupci na Jávě dopis, ve kterém uvedli, že na každé lodi očekávají i několik bedniček čínského a zeleného čaje.V dalších letech se čaj stával stále oblíbenějším a již kolem roku 1675 byl prodáván i v obchodech s potravinami. Z Holandska se čaj exportoval i do dalších zemí, např. do Británie, která jej však od roku 1669 prostřednictvím britské Východoindické společnosti začala dovážet sama.Čaj v RuskuPoprvé se čaj do Ruska dostal v roce 1618 jako čínský dar caru Michailu Fjodoroviči Romanovovi. Dovážen začal být po roce 1689 velbloudími karavanami, které jako protihodnotu z Ruska vozili kožešiny. Karavana byla složena z 200-300 velbloudů, kteří nesli každý 4 bedny s čajem a jedna cesta trvala až 18 měsíců. Obchod neustále narůstal a v roce 1796 již Rusové spotřebovali objem představující 6000 velbloudích nákladů. Před koncem 19. století se čaj pro jednodušší možnost přepravy začal lisovat do cihliček. Tento druh dovážení skončil na přelomu 19. a 20. století důsledkem modernějších a hlavně rychlejších způsobů. S Ruskem je dodnes spojena 1 velká tradice, kterou je příprava čaje v samovaru, což je kovová nádoba s kohoutkem, ve které vře neustále voda a ta se používá k ředění silné čajové esence.

folder_openPřiřazené štítky

Hledáte levné vozy v dobrém stavu? Víme , jak na to

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Zamýšlíte, jak si koupit kvalitní auto a zároveň na něm zcela ušetřit? Jaké vozy vám zaručí kvalitu a současně i příznivou cenu? Poohlídněte se po referenčních či ročních vozech.Referenční vozyJednou z možností, jak si koupit levnější auto v dobrém technickém stavu, je koupě referenčního vozidla.Jestli jste se ještě s pojmem „referenční vozy“ nesetkali a netušíte , co přesně bychom si pod tímto pojmem měli představit , referenční vozy jsou dány k prodeji poté, co je už využívali zaměstnanci autosalonů či automobilek. Referenční vozy se vyznačují tím, že nejezdily dlouhou dobu (ani ne rok) a nemají najeto příliš kilometrů. Nelze je prodat jako nové, ale na rozdíl od ojetých vozů bývají v mnohem lepším technickém stavu. Přitom je cena auta velmi dobrá .Referenční vozy jsou vhodné pro všechny, kteří chtějí kvalitní vůz v dobrém stavu za nižší cenu a nevadí jim, že už ve voze někdo před nimi jezdil.Roční vozyRádi si koupíte ojetý automobil, ale zároveň chcete, aby byl ve zcela zachovalém stavu? Poohlížejte se po ročních vozech.Roční vozy jsou ojeté vozy, ovšem zpravidla nejsou starší než 18 měsíců. Takové vozy mají najeto maximálně 35 000 km a můžete si být u nich jisti dokonalým technickým stavem, který je se zárukou od výrobce.Zákazníci se na roční vozy soustřeďují velmi často. Berou totiž na vědomí , že během prvního roku užívání dojde k největšímu poklesu jeho ceny a zároveň je opotřebení automobilu za tuto dobu minimální . To je ideální kombinace, která určitě zaujme i vás.Je zcela možné, že některá auta mají najeto opravdu málo kilometrů . Musíte ovšem počítat s tím, že se počet těchto najetých kilometrů bude lišit na základě typu vozidla .Referenční vozy i roční vozy představují způsob, který vám umožní viditělně ušetřit při koupi auta. Šetřete tak, aby se finanční úspora negativně neodrazila ve stavu kupovaného vozidla.

folder_openPřiřazené štítky

Energetické léčení - Shamballa

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

 Světelný multidimenzionální systém silné léčivé energie Shamballa je považován jako duchovní centrum naší planety, v němž se připravuje spirituální obnova lidstva a odkud bude přinesen nový ideál pokojné lidské existence. Shamballa je určena k léčení všech lidí i zvířat, nejvíce je však účinná pro ty, kteří jsou již pokročilí na své duchovní cestě, ve vyšším frekvenčním spektru. Systém Shamballa je v současné době také součástí intenzivní transformační energie. Při její léčbě dochází k nasměrování energie do příčiny problému (prosvětlováním bloků), která pracuje ve vyšších tělech i v jiných rovinách, léčí emocionální i mentální energetický systém a tím harmonizuje celé fyzické tělo. Z duchovního pohledu způsobuje přijetí sebe sama, otevření duchovního srdce a prožívání bezpodmínečné lásky. Shamballa má celostní přístup k léčbě jako takové, na vyšší úrovni funguje jako homeopatie, akupunktura a jiné léčebné metodiky.Systém světelné energie Shamballa byl poprvé channelován v roce 1996 a jeho pokročilejší verze s 1024 symboly byla přijata June Stephansen channelingem v roce 2003 a od té doby začal být více využíván. Tento systém je prezentován Nanebevzatým Mistrem Saint Germainem a Průvodcem Joelle a je tzv. "Jízdenkou k Vzestupu". Systém je rozdělén do 4 stupňů po 256 symbolech, které jsou předávány „telepaticky“ prostřednictvím zasvěcení přes Vyšší Já do aury, pak už pracujeme pouze s energií a s čistým úmyslem. Učení Shamballa (Shangri-la) je založeno na předpokladu, že existuje základní lidská moudrost, která může pomoci rozřešit světové problémy. Tato moudrost nepatří výlučně žádné kultuře nebo náboženství, nepochází pouze z Východu nebo ze Západu. Spíše je to tradice lidského bojovnictví, která existovala v mnoha kulturách a v různých údobích historie.Podle azijských tradic legenda o království mudrců v paralelním subtilním světě v neprobádaných krajích Tibetu a Himlájí vypráví o nalezených textech Kandľur a Tandľur v jednom z Tibetských klášterů, které jsou nejstarším popisem světa Shambally. Texty pochází z překladu indického sanskrtu z 8.-9.století a popisují Shamballu jako místo obklopené prstencem velehor, jehož vrcholy jsou trvale pokryty mlhou.Uvnitř za horskou hrází se nacházejí města a pagody se zlatými střechami, kolem nichž se rozprostírají háje a jezírka. Samotným středem říše je královský palác, vystavěný z drahokamů, vyzařující intenzivní světlo. Obyvatelstvo tvoří komunita zasvěcenců ovládajících vyspělou vědu a techniku. Původně tedy byla Shambala jakýmsi pozemským rájem. 

folder_openPřiřazené štítky

Evoluce

access_time29.leden 2020personRadka Eliášková

Živote každého z nás plyne více či méně pravidelně a velké změny nás příliš netěší, protože nám přidávají starosti a práci. Podobně jsou na tom všichni živí tvorové, ale většina z nás lidí se o ně příliš nezajímá. Když na předměstí zmizí stromy a keře, později i tráva a svrchní vrstva hlíny a uprostřed asfaltu tam vyroste supermarket, nedojde nám, kolik starostí přibylo například hnízdícím ptákům.Z ptačího hlediska postihla jejich vlast revoluce, která je připravila o všechno. Nejen ptákům, ale ani lidem nesvědčí revoluce a je dobře, že jich zase tolik není. Většinu života tedy prožíváme normálně a změny kolem nás jsou evoluční, nastupují postupně a tím pádem se dokážeme na pozvolna se měnící podmínky adaptovat.Vývoj člověka byl dlouhý a stopy tohoto vývoje najdeme i v našich tělech. Kvalifikované odhady říkají, že v těle dospělého člověka žije až kilo a půl mikroorganismů, které jsou symbiotické a vykonávají prospěšné činnosti. Někdy se ale setkáme s mikroorganismy, kteří se v našem těle začnou překotně množit a narušují životní funkce natolik, že může dojít i havárii zdraví. Dokonce dokáží doputovat i k dalším lidem a také v nich se chovají nepatřičně.Dnes jsou epidemie méně časté, než tomu bylo v minulosti a existují dvě verze vysvětlující, proč tomu tak je. První z nich zastávají výrobci vakcín a na ně navázaní lékaři. Podle nich s epidemiemi zatočilo očkování a chtěli by stále očkovat, aby zažehnali každou možnou epidemii. Druhý názor vychází ze skutečnosti, že epidemie vymizely tam, kde byly vybudovány inženýrské sítě, tedy vodovod a kanalizace. Hygiena opravdu dělá své. Například epidemii horečky omladnic, která kdysi řádila ve Vídni, způsobili lékaři, kteří si nechtěli mýt ruce a doktor Semmelweiss, který je mytí naučil, to s nimi neměl lehké.Na úlohu mikroorganismů, zvláště všelijakých mikrobů a bacilů, existují také dva rozličné náhledy, i když ten druhý je málo známý. První zná každý, jsou to prostě škodlivé potvory a když proti nim hned nezakročíme, onemocníme. Pro druhý názor se těžko hledají důkazy a v literatuře ho téměř nenajdete. V knize Stanislav Nardelli, V okruhu biopole najdete zmínku o tom, že při pěstování mikrobů v geopatogenní zóně a mimo ni se mikrobům dařilo právě v zóně.Zkušenost lidí, kteří se zabývají diagnózou a alternativním léčením, tedy prací s polem Temné energie, svědčí pro to, že mikrobům se daří na určitých parametrech tohoto pole a když se najde charakteristická odchylka od normálních hodnot, najde se i příslušný mikrob. Mikroorganismy tedy podporují chorobu a jsou jejími souputníky, nikoli však příčinou.Příroda se snaží udržet normální parametry pole T (pole Temné energie), protože když dojde k odchylkám, vázne proudění energie a to životu nesvědčí. Vytváří proto velmi stabilní ekosystémy, které se vyrovnají s odchylkami. Pokud dojde k výrazné změně prostředí, například vlivem přírodní katastrofy nebo činnosti lidí, ustavuje se nová rovnováha, ale není totožná s původním stavem.Pěkným příkladem je snaha o obnovení původního ekosystému v oblasti Boleveckého rybníka v Plzni. Dílo se zdařilo, ekosystém funguje, ale – ne ten původní. Došlo k evolučnímu posunu, který lidé neumí předpovědět – a vlastně mu vůbec nerozumí. Podobné je to s rekultivacemi bývalých důlních oblastí nebo s pokusy znovu zasadit zničený deštný prales. Ekosystém sestává z mnoha složek, které vytváří rovnováhu a jsou symbionty. My lidé jsme také jednou ze součástí, nic víc.Mají tyto poznatky nějaký význam pro naše zdraví? Kupodivu mají, někdy dokonce stěžejní, ale protože fyzika pole T je zatím v plenkách, skoro nikdo není správně informován. Praxe ukazuje, že lidé například uvěří v existenci GPZ až tehdy, když si pobytem v ní poškodí zdraví natolik, že školní medicína selže. Teprve potom začnou GPZ respektovat a zpravidla se jim uleví, i když poškození může být nenapravitelné.Jiným příkladem může být cukrovka. Jde o poruchu funkce slinivky, která vyrábí inzulín, tělo si neporadí s metabolickým zpracováním cukru a člověk je potom do smrti závislý na užívání umělého inzulínu. Ten dnes vyrábí geneticky modifikované bakterie a v těle splňuje potřebnou funkci. Jiný pohled ovšem získáte, když umělý inzulín, například Humulin, analyzujete v poli T. Zjistíte, že rozhodně není na správných číslech a jeho užívání de facto vylučuje uzdravení slinivky, neuspěje ani školní, ani alternativní postup. Nic s tím nenaděláte, obchod s inzulínem je gigantický a tudíž neohrozitelný. V předchozím příkladě šlo o přirozenou poruchu zemského pole T, kdežto nyní máme co dělat s umělým poškozením vnitřního pole T.Nejen biochemie, ale i chemie, vysokofrekvenční technika, odlesňování, moderní zemědělství a jiné aktivity jsou projevy rozsáhlých evolučních změn prostředí, kterým se musí všechno živé přizpůsobit. Nikdo se nezabývá dopady moderních řešení na ekosystém a zpozorníme až tehdy, když zamoříme plastovým odpadem oceány. Což je zbytečné, protože je stejně nevyčistíme. Dali jsme ale přírodě impuls k další evoluční změně a protože jsme její součástí (i když to neradi slyšíme), musíme se přizpůsobit i my.Řada lidí už postřehla, jak významnou roli hraje v procesu přizpůsobení voda. Pan Masaru Emoto našel způsob, jak zviditelnit odezvu vody na změny pole T a pan Grandner a jiní umí dodat vodě vlastnosti, které nám s přizpůsobením pomohou. Oficiální věda zatím mlčí, ale o to přece nejde, skutečnou vědu nikdy nedělali vznešení koryfejové, ale lidé zabraní do tvůrčí práce – a ti nemají na nějaké publikování a řečnění ani chuť, ani čas.

folder_openPřiřazené štítky

Rakovina

access_time06.únor 2020personRadka Eliášková

 Noviny hlásí blížící se vítězství nad nebezpečnou chorobou, ale je triumf už skutečně tak blízko? Rakovina versus lidstvo.Stopy po zhoubných nádorech najdeme ve zbytcích kostry dinosaura i na obrazech starých civilizací. Rakovině se nevyhnuli lidé žijící v době kamenné ani starověcí Egypťané, v jejichž mumiích našli archeologové tumory močového měchýře a kostí. Na začátku sedmnáctého století se obávaná nemoc stala jednou z nejčastějších příčin úmrtí a na konci devatenáctého už pomyslnému žebříčku suverénně kralovala. Začátkem 21. století se podle stále jásavějších titulků v novinách zdá, jako by konečné zúčtování s chorobou bylo otázkou měsíců, maximálně roků. Co je na tom pravdy?Za svůj název vděčí rakovina slavnému lékaři starověkého Řecka Hippokratovi, který zhoubné nádory označil slovem karkinóma podle řeckého karkinos, což stejně jako latinské cancer znamená rak. Původ v živočišné říši má i výraz onkologie, označující vědecký a medicínský obor, který se zabývá zhoubnými nádory. Onkos je totiž řecky krab. Hippokrates se zřejmě inspiroval tvarem nádorů prsu, jejichž dlouhé výběžky podobné račím nohám pronikají do zdravých tkání.Název rakovina jako obecné označení všech zhoubných tumorů už zůstal, i když část z nich nepřipomíná raka ani vzdáleně. Zrádná mutace Do čela nemocí, na které umírá nejvíc lidí, pomohlo rakovině postupné prodlužování lidského života. Na počátku nádorového onemocnění je totiž mutace - změna v genetické informaci buňky. Během života se v lidském těle vytvoří různých buněk asi deset bilionů. To je dost velké číslo na to, aby v některé z nich dřív nebo později došlo k náhodné změně DNA, čímž se změní i instrukce pro její růst a dělení. Mutace nejsou nijak výjimečné, vznikají díky nim nové druhy zvířat či rostlin. Naneštěstí ale mohou mít i negativní důsledky a z buňky se vyvine nádor.Onkolog Jan Žaloudík to nedávno výstižně popsal v rozhovoru pro MF Dnes: „S rakovinou je to jako s počítačovým programem, v němž - když se používá pořád dokola - může nastat chyba. Kdybychom všichni žili sto padesát let, s velkou pravděpodobností zemřeme na rakovinu.“Jak se z normální buňky stane buňka nádorová, medicína zatím přesně neví. Jisté je jen to, že na vzniku rakoviny mají svůj podíl takzvané karcinogenní látky.První z nich popsal už před dvěma sty lety londýnský chirurg Percival Pott, když si všiml, že rakovina šourku se častěji vyskytuje u kominíků, kteří jsou vystaveni nadměrnému působení kouřových zplodin. Dnes známe už kolem tří tisíc karcinogenních látek a jejich seznam podle všeho stále není konečný. Patří sem různé chemikálie, viry, v nehmotné podobě i radioaktivní nebo sluneční záření. Jsou ve vzduchu, ve vodě, v půdě, v tabákovém kouři, v uzenkách opékaných nad ohněm, v tvrdém alkoholu i ve zplodinách spalovacích motorů.Nemoc opředená mýtem.Přestože vztah rakovina rovná se ortel smrti už dávno neplatí, chorobu stále provází děsivý mýtus nevyléčitelnosti. Většina pacientů totiž donedávna umírala ve velkých bolestech, své udělaly i nepříjemné vedlejší účinky ozařování a chemoterapie. Přitom například u některých nádorů varlat či u ženského choriokarcinomu je dnes šance na vyléčení více než devadesáti procentní.Lékařům se daří i při léčbě dětských tumorů, dobré vyhlídky mají i pacienti s nejběžnějšími nádory prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, pokud ovšem přijdou včas. Naopak u pokročilého stádia rakoviny slinivky břišní, žaludku, jícnu, ledvin, jater či u nádorů mozku není šance na uzdravení příliš velká. Strachu z rakoviny dokáží obratně využít i média. Zprávami o vývoji nových léků nebo o léčebných postupech se to v novinách jen hemží, často na první stránce.Po každé takové zprávě zavalí lékaře vlna telefonátů ze strany pacientů a jejich příbuzných. Potíž článků o „léku proti rakovině“ se totiž skrývá v tom, že hlavní informace – tedy proti kterému konkrétnímu nádoru má lék zabírat a za jak dlouho by se mohl dostat k nemocným – bývá skromně přikrčena kdesi uprostřed textu. „Lidé si obvykle pod pojmem rakovina představují jednu jedinou chorobu. Neuvědomují si, že stejně jako mezi infekční nemoci nepatří jen spalničky, skrývá se i pod tímto pojmem mnoho různých nádorových onemocnění, která mají rozdílný průběh a rozdílným způsobem se i léčí,“ vysvětluje Luboš Petruželka, přednosta Ústavu radiační onkologie Nemocnice Na Bulovce a přednosta Onkologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.Mediální šlágr Jen během dvou namátkou vybraných lednových dnů se v našich nejčtenějších denících objevily hned tři zprávy, které pod titulky „Virus rýmy může podle vědců vyléčit kožní nádor“, „V Číně úspěšně vyzkoušeli nový genový lék proti rakovině“ a „Izraelští výzkumníci zastavili laboratorně rakovinu střeva“ hlásily blížící se vítězství nad obávanou hrozbou. Jenže skutečnost přece jen tak jásavá není – výzkum sice kráčí vpřed, ale vyhráno ještě zdaleka nemáme.  

folder_openPřiřazené štítky

Práce versus zaměstnání

access_time08.únor 2020personRadka Eliášková

Před nějakou dobou mě pobavil jeden mladý pán, který mi opravoval počítač. Povídali jsme si chvilku o jeho firmě a kromě jiného prohlásil: „Je hodně lidí, kteří hledají zaměstnání, ale málo těch, kteří hledají práci.“ Musím uznat, že to bylo dost výstižně popsáno. V čem je rozdíl? Pokud je to pro vás příliš zjevné a jasné, tak tento odstavec přeskočte. Odpověď je vskutku jednoduchá: ti, co hledají práci, chtějí skutečně pracovat, na něčem se podílet, něco tvořit a jsou ochotni nést nějakou zodpovědnost. Ti, co hledají zaměstnání, jsou ti, kteří chtějí docházet někam, kde dostanou plat. Zpravidla nejsou příliš iniciativní, jejich ochota tvořit bývá nízká, stejně jako jejich ochota nést zodpovědnost. Výběr zaměstnanců Je nepřeberné množství agentur a firem, které se touto problematikou zabývají. Pro některé vedoucí pracovníky a majitele firem se výběr nových zaměstnanců stává noční můrou. Jak ty správné lidi opravdu poznat? Je mnoho kritérií, která lze při výběru lidí použít. Patří mezi ně určitě ověření doporučení z minulého zaměstnání, někomu funguje velmi dobře intuice – prostě z toho člověka má nějaký pocit. Existují různé testy, které vám řeknou, jaké jsou předpoklady, zda ten daný člověk bude, nebo nebude dobrý pracovník. Jedním z hledisek při výběru zaměstnanců jsou také přirozené vlastnosti člověka a to, na jaký post ho vybíráme.Člověk, který má tendenci se rýpat v detailech a neunikne mu ani nejmenší nesrovnalost, pravděpodobně bude příšerným obchodníkem, ale může být vynikajícím účetním nebo jiným administrativním pracovníkem. Nikdo nejsme dokonalý a nejsme všichni stejní. I člověk, který se svým způsobem obává lidí, může dělat dobře činnost, která nevyžaduje velký kontakt s lidmi, ale pro týmovou práci bychom ho nevybrali. Jako člověk, který se zabývá výběrem personálu, musíme tudíž také mít jasno v tom, jaké lidi opravdu chceme a hledáme. Jen „hledáme obchodníka“ nestačí. Jak vypadá náš „ideální obchodník“?   Dalším faktorem je ochota.Je člověk ochotný dělat, co se od něj očekává? Má na věci vlastní hledisko a názor? Vykoná do puntíku každý příkaz, který dostane, aniž se kdy na něco ptá nebo něco komunikuje? Co je lepší? Na první pohled se může zdát, že ti, kteří prostě dělají, co se jim řekne, jsou naprosto bezproblémoví a tudíž ti nejlepší. Ale často je pravdou opak. Nejlepší práci nakonec udělá ten, kdo se ptá, má i svůj názor a svou hlavu, občas se má tendenci pohádat. Není podstatné, jestli se člověk občas rozčiluje a chce si prosadit své hledisko. Podstatné je, jestli práci nakonec udělá. To, co v tomto smyslu rozlišuje dobrého a špatného pracovníka, je ochota. Jen ti, kteří vysvětlují, proč věci udělat nejdou, jsou pro firmu skutečným problémem. A to bez ohledu na to, jak logicky a vědecky a rozumně jejich vysvětlování zní. Samozřejmě vždy platí zdravý rozum. Pokud má vedení firmy nereálné požadavky typu: „Přeneste horu XY z bodu A do bodu B,“ je to problematické vedení. Úkoly musí být realizovatelné. Mohou být velmi náročné, ale musí být realizovatelné. Například příkaz: „Absolvujte 150 hodinových schůzek s klienty za týden“ udělený jednomu člověku je nesmysl, protože týden má jen 168 hodin.  

folder_openPřiřazené štítky

Chov činčily

access_time09.únor 2020personRadka Eliášková

Chov činčil se stává v poslední době mimořádně oblíbeným. Tyto malé milé zvířátka pronikly do našich domácností pouze nedávno, ale pro svou nenáročnost jsou v rodině oblíbeným společníkem, z něhož mají radost především děti. Činčila poměrně výrazně připomíná veverku, má však o něco odlišný ocas a zejména uši. Těm, kteří se s tímto zvířátkem ještě nesetkali, se budeme snažit ho trochu přiblížit.Činčila má svůj domov v Andách v Jižní Americe. Jde o oblasti převážně nehostinného charakteru s nízkou teplotou ovzduší. Její výrazné oči jsou dokonale přizpůsobeny těmto podmínkám. Činčila sice nemá příliš dobrý zrak a nedokáže ani přesně odhadnout vzdálenost, díky daleko od sebe umístěným očím ale vidí pozorovat široké okolí. Co jí příroda ubrala na zraku, přidala jí na sluchu. Sluch je totiž nejlépe vyvinutým smyslem tohoto malého hlodavce. Má ve srovnání s tělem nepoměrně velké uši, které jsou i výrazně pohyblivé. Sluch používají činčily i při dorozumívání se. V jejím uších vede velké množství cév, které slouží i jako regulátor teploty. Kromě toho se na její hlavě nacházejí i hmatové vousy, které jí umožňují orientaci i v naprosté tmě. Velikost těla čičily se pohybuje v rozmezí od 25 do 35 centimetrů, má však velmi dlouhý, až 20 centimetrový ocas, díky kterému si ji určitě nespletete s jiným podobným zvířetem.Původně byla srst činčil zbarvena do tmavého šedého odstínu, postupným šlechtěním se dosáhli dnešní odstíny srsti, jakými jsou nejrůznější variace bílé, stříbrné, černé, hnědé či béžové. Pohlavní život tohoto hlodavce začíná velmi brzy, a to od 4. měsíce života. Obecně se činčily rozdělují na dvě skupiny. Do první skupiny patří činčila krátkosrstá, nazývaná též činčila pravá. Bohužel jde již o vyhynulý druh. V domácnostech proto převažuje druhý typ, a sice činčila vlnatá. Než se rozhodnete pro chov tohoto zvířátka, třeba si položit otázku, zda budete schopni starat se o něj dlouhou dobu. Průměrný věk činčily se v domácnosti totiž pohybuje kolem 15 let, nezřídka i více. Je třeba také pamatovat na to, že činčila je noční zvíře, proto v noci dělá hluk a je aktivní a naopak během dne potřebuje klid na spánek a odpočinek.Činčila vyžaduje velkou klec vystlanou senem a pískem a protože jde o zvíře poměrně činorodé, v ideálním případě by měla mít také dostatečně velký výběh. To má zase za následek poměrně časté ničení nábytku. Bohužel činčila se nedá v podstatě vůbec vychovat k přijatelnému chování. Třeba si uvědomit i to, že činčila není zvíře určeno na mazlení a ačkoliv se někdy nechá pohladit, ve většině případů si vaši náklonnost vysvětlí po svém a může svého majitele často kousnout. Je proto absolutně nepřijatelná pro malé děti. Posledním pravidlem při chovu je, že činčila není samotář a bude jí chybět kamarád. Proto je vhodné, pokud si hned pořídíte činčily dvě, nejlépe opačného pohlaví. Aby jste předešli nechtěné graviditě, samičku můžete nechat kastrovat.

folder_openPřiřazené štítky

Jak sázet tůje

access_time09.únor 2020personRadka Eliášková

Tůje patří v našich končinách k jedné z nejčastěji pěstovaných dřevin.Je to dáno zejména tím, že existuje mnoho možností jejího využití. Sázet ji lze do květináče, do záhonu jako ozdobný strom a velmi oblíbená je i její výsadba jako součást živého plotu. Dnešním článkem se vám proto pokusíme přiblížit, jak sázet tůje, co všechno si péči o ně vyžaduje a které odrůdy jsou na určitou výsadbu vhodné a které ne. Po přečtení článku tedy hezky vzhůru do zahrady!Jak jsme vzpomínali, je to právě často živý plot, který je zejména při novostavbách jakýmsi základem celé zahrady. Je však třeba podotknout, že určitým způsobem znehodnocuje tůje jako takové, které se právě kvůli tomu stávají jakousi jednotvárnou a jednoúčelnou dřevinou. Obvykle tak ztrácí svou rozmanitost či uvolněnost. Zahrady či pozemky se tak podobají jako vejce vejci. U pravého zahrádkáře však najdou tůje i mnohem širší uplatnění. Tuje totiž mají velké množství kultivarů. Najdeme tůje různých typů a tvarů. Mohou být stromovitého vzrůstu, ale také kuželovitého, úzkého sloupovitého nebo keřovitá. Široké jsou také možnosti zabarvení. Tuje totiž mohou být světlé, tmavé, lesklé, žluté, zlaté či namodralé. Ve spojení s různými kombinacemi tvarů se tak naskýtají opravdu téměř nekonečné možnosti jejich pěstování. Tuje lze dále využít jako solitéry, tedy samostatně stojící stromy, nebo i do skupinových výsadeb, do skalek nebo přenosných záhonů.Pokud se však rozhodneme kombinovat více druhů tújí, netřeba to přehánět s barevností celého záhonu a spíše se držet jednoho nebo dvou odstínů. Podívejme se tedy, jaké druhy tújí můžeme sázet s ohledem na typ výsadby. Začneme oblíbeným živým plotem. Pro výsadbu živého plotu se hodí zejména husté odrůdy, které se vyznačují svým velmi rychlým růstem. Na jeden metr živého plotu bychom měli vysadit dvě, nanejvýš tři rostliny. Výška živého plotu by neměla přesahovat tři metry. Jen tak získá potřebnou odolnost a sílu a odolá i těžkému sněhu a nebude se pod ním vůbec prohýbat. K výsadbě živého plotu se již tradičně využívá druh Smaragd, který má pěkný symetrický a kuželovitý růst, který lze poprvé stříhat hned, když dosáhne požadovanou výšku. Řez by se měl provádět pokud možno pravidelně, a to jednou ročně. Obvykle je tímto obdobím měsíc červen. Stříhání bychom neměli zanedbat. Tak totiž může příliš přerůst a nesnese už řez do starého dřeva. Zastřihávat můžeme nejen vrcholky jednotlivých rostlin, sestříháme i jejich boky. Tůje se totiž rozrůstá nejen do výšky, ale i do šířky, takže občas je potřebný i takovýto zásah. Pokud chceme dosáhnout živý plot s vysokou hustotou, stačí, když budeme stříhat jen vrch. O tom, že tují můžeme sázet opravdu do různorodého prostředí, svědčí i fakt, že existují i zakrslé formy tújí, které se hodí na výsadbu skalek či nádob. Tyto druhy tújí se hodí na terasy, schodiště a podobně, protože svou výškou kolem osmdesáti centimetrů je možné umístit je i do prostorově omezeného prostranství. Jsou odolné vůči mrazu, v květináči tak vydrží i několik let a následně je lze přesadit do volného prostranství, leckdy to potřebujete. V případě, že máte opravdu dostatek místa či velkou zahradu, můžete vysadit japonské druhy tůje, které nezřídka dorostou do úctyhodné výšky více než dvanáct metrů. Třeba také počítat s jejich nezanedbatelnou šířkou, která může být u dospělého stromu až sedm metrů, přičemž jen samotný kmen může mít průměr čtyři metry. Roste pomalu a můžeme se setkat i s jeho zakrslými druhy. Může se uplatnit i jako výrazný solitér, který bude určitě dominantou vašeho pozemku.Co se týče její životnosti, můžete si být jisti, že přežije několik dalších generací. Dožívá se totiž věku i více než šest set let. Pokud už se rozhodnete pro výsadbu tújí, musíte počítat s tím, že stejně jako ostatní stromy či rostliny ve vaší zahradě, mohou trpět chorobami. Pokud vaše tůje začne hnědnout, může to být způsobeno přílišným zaléváním. V zimě zase mohou vysychat, proto je před prvními mrazy třeba polít o něco vydatnější. Časté je i rezivění tújí způsobené nedostatkem živin. Samozřejmostí při péči je i pravidelné postřikování proti zahradním škůdcům, kteří tůje s radostí napadají. Tolik tedy na téma jak sázet tůje. Nejde v podstatě o žádnou náročnou činnost a s trochou zkušeností to zvládne i začínající zahrádkář.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz kteří infikovaní

Nenechte se zaskočit potem

access_time08.červen 2019personRedakce

S blížícími se teplými dny začíná většina lidí dozajista pociťovat radost z nadcházejících možností sportovat a pohybovat se v přírodě.Ne všichni však vnímají příchod teplého, natožpak horkého počasí tak pozitivně.Lidé, kteří mají problém s nadměrným pocením, se naopak teplejšího počasí doslova bojí.Stačí pak už jen trocha stresu či spěšná chůze a dotyčný se téměř koupe ve vlastním potu. Že jde o záležitost krajně nepříjemnou, asi nemusíme nikomu dvakrát vysvětlovat.I v takové situaci si však musíme umět poradit a problémy s pocením tak alespoň zmírnit.Zkuste zkrotit problémZásadou je vybírat si oblečení vhodné pro dané počasí. Pokud vyrážíte do práce již brzy ráno a oprávněně se obáváte změny venkovní teploty v průběhu dne, rozhodně se neoblékejte do jediné vrstvy teplejšího oblečení. Důvod je jednoduchý – zkrátka pak už nebude co odkládat. Mnohem lepší je vrstvení oděvů tak, abyste v každé chvíli byli připraveni případný nadbytečný kousek oblečení odložit dříve, než se začnete nepříjemně potit. Oblečení již při nákupu vybírejte pečlivě, raději si připlaťte za kvalitní přírodní materiál i za cenu, že bude váš šatník obsahovat méně kousků. Výrobci sportovních oděvů se již přímo zaměřují na takové materiály, díky nimž je pot odváděn přes oblečení a nezůstává tak na těle.Hygiena nade všeSamozřejmostí zůstává důkladná hygiena, ideální je možnost dát si sprchu i během dne, kterou si ovšem bohužel ne každý může dopřát.Velkou službu vám udělají deodoranty v různých podobách, které vás optimálně ochrání před nepříjemnými problémy spojenými s nadměrným pocením.Pamatujte na to, že stres či spěch vás mohou zaskočit kdykoliv během dne, proto mějte svůj oblíbený deodorant stále po ruce.

folder_openPřiřazené štítky

Proč chlorela? jak na vaše tělo působí?

access_time08.červen 2019personRedakce

Chlorela je charakteristická vysokým obsahem živin, které se nenachází v žádné jiné potravině naší planety. Chlorela obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, které jsou nezbytné pro vývoj organismu. Také jí nechybí kompletní řada vitamínů (včetně B12) a v neposlední řadě obsahuje tato řasa více železa než hovězí maso. V dnešním článku se podíváme, proč byste měla Chlorelu jako doplněk stravy užívat.Chlorela je přírodní detoxikací organismu. Čistí organismus a odvádí z těla škodliviny ve. Žádné jiné přírodní prostředky či technologie nedokážou tak skvěla a důkladně vyčistit organismus jako právě Chlorela. Navíc Chlorela obsahuje vysoké množství chlorofylu, batakarotenu a v neposlední řadě také fykocyaninu. Všechny tyto látky jsou při detoxikaci lidského organismu velmi důležité.chlorela posiluje imunituChlorelu můžeme označit jako velmi silný prostředek pro posílení imunity. Vaše tělo se tak dokáže poprat s viry a bakteriemi, které imunitní systém napadají hlavně na jaro a na podzim, v období chřipek a nemocí. Chlorela je také protirakovinová, protože podporuje tvorbu interferonu.Řasa Chlorela je naprosto přírodní a doporučuje se všem, kteří chtějí přírodní cestou detoxikovat organismus a zároveň posílit imunitní systém.příroda zlepší i stav atopické pokožkyJestliže se vaše atopická pokožka zhoršuje, není nic jednoduššího, než se obrátit na doplňky stravy založené čistě na přírodní bázi. A tím máme na mysli nejen již zmíněnou Chlorelu. Velmi účinné jsou i přírodní krémy, které slouží k promaštění atopické pokožky, k tvorbě kožní bariéry a ke zlepšení jejího stavu. Atopická pokožka tak na první pohled může vypadat jako úplně zdravá kůže.Ideálním přírodním produktem je Protopan. Tento krém neobsahuje žádné parfemované přísady, které by vaší pokožce uškodily.přírodní procedury na nehtyPéči si zaslouží také vaše nehty. Jestliže je máte slabé, nechtějí růst a jsou nevzhledné, pak se vám nabízí čistě přírodní manikúra P Shine, která k nám přišla z Japonska. Díky správné technice můžete přírodní cestou docílit krásných, upravených a hlavně silných nehtů, které vám bude každá kamarádka závidět.Kombinujte jednotlivé přírodní procedury, do toho posilujte imunitní systém a můžete se těšit na spokojený život.

folder_openPřiřazené štítky

Lymská Borelióza #2 díl

access_time09.červen 2019personRedakce

Mezi pacienty s boreliózou je známo, že v organizmu dochází ke ztrátě stopových prvků, elektrolytů a minerálů. Minerály, které u většiny pacientů chybí, jsou hořčích, měď, mangan a lithium. Častý je také nedostatek jódu. Pomocí regulační diagnostiky snadno tyto nedostatky objevíme, ty by pak měly být doplněny. Z pohledu školní medicíny používáme rbc test na minerály (měření minerálů v červených krvinkách). V této oblasti bohužel dochází k špatnému výkladu informací: makrofágy používají měď, namgan a železo k zabíjení fagocytózních mikrobů (měď je součástí enzymu superoxyd-dismutáza).Takto použité kovy v tomto procesu oxidují, a pokud jsou detoxikační kanály těla přetížené, dochází k jejich ukládání. Můžeme je pak najít ve vlasech a ve vazivové tkáni. Analýza vlasu je pak chybně interpretována. Tedy pokud se nachází měď ve vlasech je pacient otráven. Tento pacient ale měď potřebuje. Kompartmentalizovaná měď musí být chemicky redukována antioxidanty a přepravena ven z tkáně což je homeopatickou mědí často možné. Výtažek z Jírovce (Aesculus hippocastanum) často pomáhá ke zlepšení prostupnosti tkáně pro vracející se kovy. Lithium v malých dávkách (15mg/den) stabilizuje centrální nervovou soustavu a v několika málo dnech odstraňuje neurologické symptomy našich pacientů. Na počátku léčby dávám svým pacientům dvakrát týdně nitrožilně hořčík ve formě „Meyerova koktejlu“ (popsáno v dřívějším vydání časopisu „Hier und Jetzt“).Pacientům s defektem genu metalizace a odpovídajících enzymů podávám roztok kyseliny folové a hydroxykobalaminu v poměru 5 : 2 k orálnímu užívání. Pacient užívá 1/2 kubíku tohoto roztoku každé čtyři hodiny (orálně sublinguálně), často pak dochází k drastické redukci mozkové symptomatiky, především u dětí a kojenců.Pacienti, kteří v normálním krevním obraze vykazují nízkou úroveň alkalických fosfátů, trpí často Pyrrholurií. Odpovídající krevní test je relativně nespolehlivý. Krev musí být okamžitě zmražena a to ještě před tím něž je poslána do laboratoře. Výsledky jsou mnohokrát nesprávně negativní. Pacient s tímto onemocnění vylučuje nadmíru vitamín B6 a zinek, ty musí být poté v dostatečné míře nahrazeny. Ačkoliv je Pyrrholurie považována za geneticky podmíněnou chorobu, nacházíme ji ale pouze u našich pacientů s boreliózou a ne u ostatních. Domnívám se, že tento defekt je výsledkem boreliózy a ne její důvod.Častý je také nedostatek kobaltu. Ten rozpoznáme podle zvýšených hodnot vyloučených sexuálních hormonů v moči. Tito pacienti vykazují příznaky nedostatku hormonů, v krvi jsou jejich hodnoty snížené. Když ale změříme hodnoty v moči ukazují se vysoké hodnoty. To znamená, že jsou hormony vylučovány ještě předtím, než mohou v těle začít působit. Léčba pak spočívá v substituci kobaltu. Pravděpodobně nejdůležitějším elementem v léčbě boreliózy je jód. Zde používáme jódový kožní test. Lugolovým roztokem nakreslíme na pacientovu kůži čtverec 5 x 5 cm. Jód by měl být po 24 hodinách stále viditelný. Čím více pacient jód potřebuje tím rychleji hnědě zbarvený čtverec zmizí.SekvenceV léčbě boreliózy vládne vnitřní pořádek, který vede k úspěchu. Mikroorganizmy je nutno léčit v určitém pořadí. Léčba virů a následná léčba červů nedává smysl. Víme, že všechny červy ve střevě jsou infikovány viry. Léčíme-li nejdříve viry a poté červy, pak všechny viry přežijí v červech a znovu se vyklubou poté co všichni červy zahynou. Pacient dostane znovu virální infekci a je bez červů, ale viry mu zůstaly.Léčba infekce by měla být kombinovanou strategií, přičemž zde mají místo technologie KMT frekvencí, byliny nebo antibiotika a další příslušné metody. Tento program by měl být vždy doprovázen protokolem k detoxikaci neurotoxinů, dobrou psychoterapií (PK, MFT) a všeobecnou „životní hygienou“. Všechny nám dnes známé kroky z biologické a alternativní medicíny zde mají své místo.Abeceda boreliózyA.) ČervyLéčbu začínáme vždy odčervovací kúrou. K tomu používáme sůl a vitamín C protokol zveřejněný v „Hier und Jetzt“ (19), který má svůj nezávislý efekt proti spirochetám. Vysoká koncentrace soli zabíjí skrze osmotickou dehydrataci velké parazity (osmotický šok). Zvýšený příjem soli podporuje aktivitu enzymu elastáze, což má dobrý vliv proti spirochetám (4). Enzym elastáze „provrtává“ buněčnou stěnu parazitů a tím citlivější na bylinnou léčbu a další terapeutické kroky.Protokol: 1,5 g soli na 10 kg váhy rozděleno na 4 dávky během dne. S každou dávkou je podáván 1-4 g vitamínu C. Vitamín C dávkovat tak, aby nedocházelo k průjmu. Tyto látky podávám 3 - 6 týdnů s následující dvou týdenní přestávkou. Mám mnoho pacientů s boreliózou, kteří se díky tomuto postupu cítí dobře, kteří ale bez této léčby spadnou zpět to původního stavu.Pacient od krku ochrnutý a několik let upoután na křeslo, který byl díky této léčbě opět plně motorický a senzoricky v pořádku, může chodit a vykonávat své zaměstnání. Jakmile se pokusil snížit dávku soli, objevily se opět symptomy ochrnutí v nohou.K odčervení používám také alopatické léky, především Albendazol a Bitricidy. Čas od času používáme bylinný program Huldy Clark nebo „Anise-and-Shine“ program od Self-Health Enterprises.B.) Protozony: Lamblie, Améby a trichomonádyLaboratorní rozbory jsou bohužel nespolehlivé, spoléhám se na naši RD diagnostiku. Během mého pobytu v Indii jsem se naučil rozpoznávat tato onemocnění manuálním prohmatem břišní krajiny. V léčbě používáme biologicky vypěstovaný a mrazem sušený česnek (14), který působí klinicky mnohem lépe než doposud doporučovaný a konvenčně pěstovaný česnek od Pharmax. Tato léčba je neuvěřitelně účinná. Někdy podáváme také lék Tinidazol 500 mg dvakrát denně po 10 dní a teprve poté začínáme s terapií česnekem. V kruzích okolo Huldy Clark se bohužel vyskytuje mnoho chybných informací o česneku, které vedly v některých evropských zemích k nevědecké česnekové fobii. Fyzik Bob Beck, který tehdy pro Huldu Clark postavil první Zapper, měl silnou reakci na česnek (skrze odumírání parazitů) a vyvodil z toho že česnek musí být toxický.C.) StreptokokStreptokok je často zodpovědný za část symptomů spojených s mozkem. Dříve byl vliv streptokoků na mozek znám pod názvem Corea minor, dnes je ale často přehlížen. Zde používám odpovídající léky firmy Sanum (Notakehl, Sanokehl Pseu, Sanokehl Strep, Arthrokehlan A a Sanokehl Akne (20).Velmi důležitá je zde manulní lymfatická drenáž krční oblasti, kterou úspěšně provádíme KMT technologií.D.) BabésieBabézia má 17 pod - typů a žije v uvnitř buňky. Babézie jsou mutací organizmů malárie a vyskytují se často na jihu Německa. Nakažení jsou také psi a další domácí zvířata. Oční potíže, problémy s čelistním kloubem a zuby jsou časté. Hlavní bylinou je Artemisinin, vysoce koncentrovaný extrakt pelyňku (4 kapsle 2x denně). Tato látka musí být podávána společně s greapfruitovou šťávou k zamezení vyvinutí střevního enzymu, který zamezuje vstřebání artemisininu. Tuto látku podávám tři týdny s následující týdenní přestávkou, to celé po tři cykly.E.) ViryZde používám česnek sušený mrazem nebo přípravek z ayurvédské medicíny se třemi různými bylinami: Indian Gooseberry, Chebulic a Beieric Myobalan (14). Tato kombinace má hluboký efekt na herpes-viry, které jsou u pacientů s boreliózou téměř vždy velmi aktivní a jsou zodpovědné za mentální a psychiatrické symptomy. Japonské výtažky z hub a německé thymus extrakty také napomáhají v léčbě. Zinek podporuje růst virů, měď jej naopak zpomaluje. Selén působí jako „Anti-baby-tableta“ na růst herpes virů.Nejlépe působící přípravek školní medicíny je zde Valtrex. Často nacházíme také Borna viry, které způsobují především psychiatrické symptomy (mánie, nutkavé chování). V tomto případě je dobrá kombinace Amantadinů a česneku.Za insomnií (chronická nespavost), kterou pacienti s boréliemi mnohdy trpí, stojí často herpes viry v mozku. Jako test používám Valtrex 1.000 mg před spaním po dobu jednoho týdne. Když dojde k výraznému zlepšení hloubky spánku, přecházím pak k dlouhodobé léčbě už zmíněnými bylinami a minerály. KMT metoda (frekvence č. 1) je zde také výjimečně účinná. Při nespavosti vykmitáváme frekvence přes zesilova4 signálu a to bez kožního kontaktu.F.) Infekce skrze plísně a mykotoxinyDůležitá je zde upravená strava pacienta, která vykazuje vysoké množství bílkovin a tuků a velmi malé množství cukrů. Důležité je také zjistit jestli je pacient ve svém domově vystaven plísním (např. po vytopení). K účinné modulaci pacientových stravovacích návyků používáme Food-Pharmacy-Software (21). Nejúčinnější přírodní protiplísňový přípravek je mrazem sušený, biologicky vypěstovaný česnek a rizoly (ricínové, ozonizované oleje), které se znamenitě osvědčují. Nejefektivnější látkou školní medicíny je AMpho Moronal 250mg 2 x denně po 9 měsíců pro léčbu střev a Fluconazol pro systématickou léčbu (200mg / den). Zatížení plísněmi a z toho vycházející otrava mykotoxiny je často přehlížena a tyto se zásadně podílejí na karcinogenezi. Toxiny plísní jsou efektivně vylučovány játry nitrožilní mi dávkami Glutation, kyseliny alfa liponové a vitamínu C. Nedávno bylo zjištěno, že mnoho přípravku na detoxikaci těžkých kovů vyvádí také toxiny plísní, např. DMPS a Ca EDTA.G.) MykoplasmaJedná se o organizmy bez buněčné stěny, které dobře reagují na Rechtregulát. KMT program č. 4 obsahuje frekvence omezující růst mykoplazmy. Mykoplazma způsobuje u pacientů s boreliózou únavu. Antibiotická terapie školní medicíny trvá mnoho měsíců.H.) Spirochety a jejich ko-infekce (Bartonella, Ehrlichia, Rickettsia, Bruceila abortis, Babesia)Zde používáme šestitýdenní program s tinkturami štětky soukenické a samento v pentacyklické formě. Samento (kočičí dráp) je rostlina pocházejí z oblasti Amazonie, která má po energetické úpravě výrazný efekt proti boréliím a podobné zárodky. Používám také tinkturu z kořene echinacei a jako vždy mrazem sušený česnek. Alicin z česneku působí efektivně v léčbě spirochet. Problém s česnekem je ten, že by se měl užívat v jinou denní dobu něž ostatní látky. Svým pacientům doporučuji připravit si na ráno litrovou láhev s vodou obohacenou elektrolyty (Matrix Elektrolyt) do té míry, aby měla voda příjemně slanou chuť. Do této vody je přidána dávka bylin na celý den. Skrze kombinaci elektrolytu jsou byliny výrazně potentnější a jejich efekt je srovnatelný s vysokými dávkami antibiotik.Frekvence č. 1 KMT technologie léčí borélie a bartonelu, současně aktivuje specifické reakce imunitního systému a pomáhá přijímání antimikrobielních bylin v postižené tkáni. Injekce včelího jedu je už po mnoho let moje jedna z mých nejoblíbenějších terapií v léčbě borélií. Peptid Melitin má silný antibiotický vliv proti Lymské borelióze (24). Včelí jed obsahuje také „neuronal growth factor“, to je látka, která je nutná k uzdravení postiženého nervového systému našich pacientů s boreliózou. U pacientů s psychiatrickými symptomy používám vysoké dávky niacinu (3-6g) ve 3-4 dávkách. Výsledky jsou často velmi dramatické. Niaciamid a tzv. No-Flush-Niacin nefungují. Niacin má enormní antibiotický efekt proti všem typů borélie (12). Pacientům dávám jako testovací dávku 100mg niacinu. Dojde tak ke kožní reakci se zarudnutím kůže a svěděním a pacient se tak může s touto reakcí seznámit. Poté rychle přecházím k denní dávce, aby si pacient zvykl na plnou dávku. Pacient vezme 500mg, počká až první „Flush“ pomine a za tři hodin si vezme dalších 500mg, další „Flush“ je už mírnější. Tři hodiny nato následuje další dávka, do večera je dosažena dávka 3g. Když pacient dodrží tuto dávku, tak všechna „vzplanutí během několika málo týdnů zmizí a s dávkou už nejsou žádné problémy. Jakmile se léčba přeruší, dojde okamžitě k opětovnému vzplanutí, které je velmi nepříjemné a zastrašující. Při fenoménu vzplanutí dochází k detoxikaci. Proto premedikujeme pacienta vysokými dávkami chlorelly, předtím než podáváme niacin. Údajně má niacin zatěžovat játra. Za celou svojí 20 letou praxi jsem nepozoroval žádné narušení funkce jater a nenašel jsem žádnou odpovídající literaturu.DR. med. Abraham Hoffer, otec ortomolekulární psychiatrie, již před mnoha lety objevil a popsal léčebný účinek niacinu u psychiatrických pacientů. Pokud u pacienta po užití niacinu nedojde ke Flushi tak trpí opravdovou schizofrenií, která je nicméně s vysokými dávkami niacinu léčitelná.Nové byliny v léčbě boreliózy jsou: Andrographis, Sarsaparilla, Noi kůra (ne plod), Japanese Knotweed (Resveratrol) - Křídlatka japonská, Stephania Root a Ozonoidy od Dr. G. Steidla.Současné protokoly k léčbě antibiotiky jsou diskutovány na jiném místě (10). Moji favorité mezi antibiotiky jsou Minozyklin a Zithromax (obě varianty působí symbioticky tak, že se napojí na různé oblasti buněčné stěny bakterie). Oba medikamenty omezují růst mikrobů, tím že se interferují na různých místech proteinové transkripce. Často používám také Rifampin. U relativně mnoha pacientů s boreliózou se vyvine sarkoidóza (Morbus Boeck), která je často přehlédnuta (11). V Německu ještě není známo, že Morbus Boeck je onemocnění boreliózou. Boreliózou infikované lymfatické uzliny produkují abnormální množství 1.25-Di-hydroxy-Vitamínu D. Tito pacienti vyvinou často osteopozózu (často jen v páteři) společně s ostatnímu symptomy Lymské boreliózy. Zubní lékaři jsou často s touto problematikou obeznámeni, vidí, že se zuby kalcifikují.To znamená, že zuby pomalu odumírají, poněvadž se v kanálcích ukládá stále více vápníku, což je k rozpoznání na rentgenovém snímku. Krevní test 1.25-Di-hydroxy-Vitamínu D snadno určí diagnózu (když jsou hodnoty přes 45ng/ml).Zde postupujeme podle tzv. Marshalova Protokolu (18).Pokud je tato sekvence, tak jak je zde popsána, dodržena, dochází k méně komplikacím a k tzv. Jarisch-Herxheimer-Reakcím, které jsou u léčby antibiotiky velmi časté a obávané.ZávěrVětšina klientů potřebuje lékařskou podporu po několik let, než vyvinou nový životní styl, který je osvobodí od jejich symptomů. Lymská borelióza je cyklická nemoc s vlastními rytmy a neočekávanými opakovanými vzplanutími. Když pacient ve spolupráci s terapeutem našel co pro něj nebo pro ní nejlépe působí, naučí se tak svou nemoc s malou pomocí z venku zvládat a navrátí se tak zpět k normálnímu životu. Na cestě k uzdravení se klient dozví mnoho sám o sobě, o světě a stavu současné vědy což s sebou přináší enormní růst osobnosti. Mnohé možnosti léčby jsou z dlouhodobého hlediska podivuhodně neefektivní např. ozónová terapie, kyslíková terapie, intracelulární hypertermie HOB a mnoho dalších.Existuje ale i mnoho efektivních postupů např. vložky dentální oblasti, frekvenční barevná terapie, Tomatis terapie, neurosenzorická stimulace, zvýšení tělesné teploty T3 a T4 hormony, pravidelná terapie včelím jedem, vysoké dávky hořčíku, regenerativní kryoterapie a mnoho dalších.Ačkoliv se s touto nemocí potýkám již 15 let, stále pro mě zůstává záhadou. Je jasné, že diagnóza a léčba této nemoci je důležitější než všechny ostatní jednotlivé metody, které jsem doposud praktikoval a předával dále. K tomu patří detoxikace těžkých kovů, Psycho-kineziologie a léčba ortomolekulárními látkami.Je mnoho možností proč se borelióza tak rychle rozšiřuje. Osobně si myslím, že se hmyz jako vektor této nemoci v teplejších klimatických oblastech snáze a rychleji rozšiřuje. Skrze stoupající teploty - skleníkový efekt - je pochopitelné, proč vektory této nemoci stále stoupají a proč musíme počítat s daleko vážnějšími epidemiemi. Dále je známo, že parciální tlak kyslíku na Zemi za posledních 150 let poklesl z 30 procent na 19 procent. To znamená, že žijeme v atmosféře chudé na kyslík, která podporuje růst anaerobních mechanizmů nebo primitivních organizmů a oslabuje tak organizmy výše vyvinuté. To, že se dosažená věková hranice stále zvyšuje, je mýtem.Nejnovější statistika ukazuje, že maximum průměrné délky života bylo dosaženo v roce 1995. Dosažená věková hranice se od té doby opět snižuje. Tato tendence bude pravděpodobně pokračovat. Reakce politiků a veřejných lékařských systémů vůči vědcům a léčitelům, kteří rozluštili skládanku lymské boreliózy byla doposud naplněná agresivitou a popíráním předložených faktů. Jsem si jistý, že se v blízké budoucnosti situace změní a zdravotnické instituce budou muset uznat lymskou boreliózu jako důležitý faktor chronických nemocí.Antibiotika jako mono-léčba při léčbě chronické lymské boreliózy zklamala. Antibiotika nám ve zvládání epidemií, které se nás chystají, nepomohou. Radikální společenská změna bude nevyhnutelná. Náš životní styl je nezodpovědný a nemůže být naší Zemí déle snášen. To se týká především životního stylu u nás v USA. Lymská borelióza a otrava toxickými kovy jsou poslové, které nám Země posílá, aby nás probudila. Mnoho z nás je již postiženo. Otázka, která zůstává otevřená zní: spolehneme se na evoluci a budeme nerušeně přihlížet selekci těch s intaktními detoxikačními systémy? Nebo se pokusíme uklidit tak, že bude i místo pro ty s citlivějším systémem? Pod civilizačním vlivem vymřelo za posledních 50 let více savců než za uplynulých 50.000 let.Existuje také ezoterický pohled na věc: celému dění v klidu přihlížet a užívat si v „tady a teď“, ale jen přihlížet a starat se narcisticky o svou vlastní spiritualitu. Existuje ale také postoj, ze kterého „tady a teď“ cítíme utrpení naší Země a z tohoto okamžiku konáme. Mikroorganizmy nejsou naši nepřátelé. Informují nás a přinášejí nám zprávu a přenechávají nám rozhodnutí zda budeme konat.Miluji Zemi. Často mě bolí u srdce, když čtu noviny. Mnohým je možná podobně. Někteří stojí nade vším a myslí si, že jsem paranoidní. Každý z nás vidí pouze malý výsek celku a může omezeně něco učinit. Tento článek je můj přínos k relativně k našemu prostředí šetrné léčbě lymské boreliózy.

folder_openPřiřazené štítky

Lymská Borelióza #1 díl

access_time09.červen 2019personRedakce

V nové, probouzející se medicíně je stále více uznáván názor, že chronická onemocnění nejsou idiopatického nebo čistě psychosomatického původu, ale jsou způsobovány skrze stále vzrůstající toxickou zátěž organizmu a chronickými infekcemi, které se na tomto pozadí etablují. Rychlost a míra, s níž se toxiny ukládají je určována aktivitou a efektivitou molekulárních fyziologických mechanizmů, které jsou zodpovědné za detoxikaci organizmu. Tyto jsou opět kontrolovány velkým počtem genů, které nejsou u našich klientů buďto vůbec založeny nebo nefungují.Enzymům Glutation-S-transferáza a Metyltransferáza připadá tak zvláštní význam. Geny jsou regulovány epigenomem, mnohočetným řídícím mechanizmem, u nějž rozhodující roli hraje psychika a strava. Stejně tak je i imunitní systém etablován a regulován mechanizmy, které jsou určeny genetikou. Jména chronických infekcí, která jsou z pohledu školní medicíny zodpovědná za mnohá chronická onemocnění se v posledních letech změnila a jejich seznam se rozrostl. Existuje minimálně dvanáct choroboplodných zárodků, které jsou k nalezení v kloubech změněných arthritidou. U primární chronické polyarthritýdy nalézáme vždy přemrštěně reagující imunitní systém, který bojuje proti těmto zárodkům. Seznam zárodků, zodpovědných za chronický únavový syndrom, Morbus Alzheimer, rakovinu a další chronické nemoci zahrnuje následující: Mycoplasma, Herpes Typ 6 (HHV6), Trichomonaden, Chlamydia pneumoniae, Toxoplasmose, Rikettsien, Leptospirose, zmutované streptokoky, Tuberkulózu, Shigelleny, Lamblie a další.Novým choroboplodným zárodkem, který je považován za původce chronických onemocnění, je Borrelia burgdorferi (BB). Většina z nás terapeutů hledí již po řadu let na tento zárodek s velkou podezíravostí. Je pravděpodobné, že Borrelie otevírají dveře imunitního systému a mnohé infekce se následně mohou v systému rozšiřovat. Jsou to např. infekce Candidy, stále se vracející chřipkové infekce, Herpes Zoster atd. Často jsou tyto druhotné oportunistické (využívající příležitosti) infekce rozpoznány a léčeny, ale Borrelie v pozadí je často přehlédnuta. Mikrobioložka Gitte Jensen ve svých výzkumech dokázala, že naše DNA s narůstajícím věkem, obsahuje stále více sekvencí, které pocházejí od bakterií nebo virů. V okamžiku smrti je naše DNA téměř dvakrát tak dlouhá než při našem narození.Poněvadž je léčba Boreliózy nespecifická, nemůžeme vycházet z toho, že pacient opravdu boreliózou onemocněl, i když se skrze léčbu antibiotiky uzdravil. Cizí DNA a RNA, které se nacházejí v našich buňkách určí, kdo se z nás na konci života stane. Günter Enderlein již ve 30 letech minulého století prokázal, že mikroorganizmy neexistují ve stálé formě, ale pod vlivem prostředí se relativně rychle proměňují z jednoho zárodku do druhého. Borrélie nejsou v tomto procesu výjimkou. Toto chování je nazýváno polymorfizmus.Existuje více než 300 druhů Borrelií, z nichž ne všechny způsobují u člověka onemocnění. U našich pacientů nacházíme především tři různé druhy borrélií, které jsou i školní medicínou uznány jako spouštěče chronických nemocí:- Borrelia Burrgdorferi- Borrelia garinii- Borrelia afzeliiLékařské zprávy o Borreliích garinii a azfelii jsou k dispozici od roku 1966 (1,2). V knize „Lab 257“, vydaná před dvěma lety v USA, je uvedeno, že Borrelia Burgdorferi je mikrob, který byl okolo roku 1945 vypěstován v laboratoři. Německý mikrobiolog Traub byl vedoucím biologické válečné laboratoře za 2. světové války a experimentoval s Borreliemi. Velké pokusy probíhaly v Rusku, kdy byly Borrelie rozstřikovány německými letadly nad pastvinami. Cílem bylo dostat ruské zemědělství na kolena. Ten samý vědec byl okamžitě po válce zaměstnán, aby vystavěl biologickou laboratoř v USA. Byl vybrán malý poloostrov nedaleko New Yorku: Plum Island. Po úspěšném otevření laboratoře, ve které bylo převážně experimentováno s borreliemi, dostal Traub pozvání jako profesor na univerzitu v Tübingenu a odešel zpět do Německa. Laboratoř byla dále vedena poněkud naivními vědci z USA. Očití svědci dokládají, že v pokusném areálu laboratoře viděli divoké srny z blízkého lesa státu Conneticut, které se při odlivu přišli podívat, co že se to na poloostrově děje. Stěhovaví ptáci byli pravidelně pozorováni, jak na své každoroční pouti dělají na poloostrově přestávku. Městečko Lyme, Connecticut, kde byla v roce 1975 pozorována první epidemie Boreliózy, leží pouhých devět mil od Plum Island, přímo v letové dráze ptáků.Geneticky jsou tyto borrelie kombinací přirozeně se vyskytujících evropských variant a různých virů, které její infekčnost a agresivitu výrazně zvyšují. Z Plum Island se borrelie relativně rychle rozšířili po celých USA. Díky diferenční diagnóze, kterou dnes s borreliemi provádíme, můžeme přesně říci, kde ten který pacient nakazil. Tento test se jmenuje“Multi-Peptide Elisa Test“ od Immuno Sciences v Los Angeles.Jeden můj známý, původem němec, který žije již 23 let v USA, byl pozitivně testován na berrelia afilii, druh borrelie, který se vyskytuje hlavně ve Schwarzwaldu. U většiny Američanů je pozitivní test na borrelia burgdorferi. Podle prof. Mattmana jsou borrélie u 80% Američanů prokazatelné v krvi. Pouze u části infikovaných osob je pozitivní Western Blot test, který je možno interpretovat jako měřítko aktivity nemoci.V roce 1976 jsem strávil nějaký čas jako lékař asistent u prof. Dr. Fausta na oddělení neurologie při univerzitě ve Freiburku. Byl schopen podle neurologických symptomů a bez předchozího rozhovoru rozpoznat, z jakého údolí nebo vesnice ten který pacient pochází. Schwarzwaldské borrelie jsou schopné natolik mutovat a adaptovat, že se přizpůsobí svému prostředí. Skrze svou metabolickou aktivitu a své antigeny na povrchu, se od sebe natolik odlišují, že jimi vyvolané symptomy jsou tak specifické, že je možné je od sebe odlišit pouhým pozorováním.DiagnózaBorrélie dnes nacházíme u nejrůznějších onemocnění: sarkoidosa, multiple sklerosa, morbus parkinson, amiotrofická laterální skleróza (ALS), autizmus, kloubová artritýda, chronický únavový syndrom, fibromyalgie, citlivost na chemikálie, u různých karcinogenních nemocí a téměř u všech pacientů s psychiatrickými nemocemi.Zde vyvstává jedna důležitá otázka: způsobuje onemocnění sama infekce, nebo způsobí onemocnění oslabení imunitního a dalších systémů s následnými chorobami, které jsou zodpovědné za projevené symptomy. Moje zkušenost je založena na následujících diagnostických metodách:a. přímá imunofluorescentní mikroskopie k prokázání borréliíb. RD-diagnostika (6)c. stále rostoucí poznání nemoci s jejími četnými neurologickými, psychologickými, psychiatrickými a dalšími symptomy. Tato informace je mi především sdělována mými vědecky smýšlejícími pacienty.d. moje vlastní zkušenost z klinické praxe (30ti letá lékařská činnost)e. laboratorní parametry, které často u Boreliózy pozorujiBorrélie se v nás vyskytují ve třech variacích: 1. jako plně vyzrálé Spirochety (malinké vývrtky), 2. ve formě ochuzené o buněčnou stěnu, 3. v cystické formě. Borrélie infikují buňky a dnes je již známo, že žijí převážně uvnitř a ne nutně mimo buňku. Mimo jiné infikují také B-lymfocity a další složky imunitního systému, které jsou zodpovědné za tvorby protilátek. Diagnostika klasické medicíny spočívá na prokázání protilátek ELISA nebo Western Blot testem. Poněvadž je tvorba protilátek u infikovaných pacientů silně snížena, nedává tedy smysl tyto testy používat jako standart k prokázání infekce Boreliózy (7). Buňky imunitního systému nemohou produkovat protilátky!Kousnutí klíštětem by nemělo hrát dnes již žádnou roli a bráno jako kritérium při diagnóze Borrélie. Již od roku 1986 je známo, že v endemických oblastech v USA je 22% bodalek stájových a komárů (lit. 2,8,9,10) infikováno borréliemi a dalšími známými ko-infekcemi (babézia, ehrlichióza, rickettsia, mycoplazma, bartonella). V jedné československé studii je prokázáno, že 12% komárů je nositeli borrélií. Dále je známo, že mnoho druhů pavouků, blech, vší a další bodavý hmyz je infikován stejnými choroboplodnými zárodky. Jednoduché pozorování statistiky postačí: když vás v USA pětkrát píchne komár, máte stoprocentní statistické riziko, že jste infikováni borréliemi.V používání Western Blot a ELISA testu jako diagnostického nástroje je jeden paradox: Pacient musí být nejprve úspěšně léčen, aby se lymfocyty zotavily a mohli dále vytvářet protilátky. Teprve poté může být test pozitivně vyhodnocen.S pomocí regulační diagnostiky jsem šel jinou cestou. Rozděluji pacienty pouze do 3 skupin:1. pacienti, kteří nejsou infikovaní a trpí jiným onemocněním2. pacienti, kteří jsou infikovaní borréliemi, jejichž symptomy nejsou vyvolány borréliemi3. pacienti, kteří jsou infikování borréliemi a část jejich symptomů je vyvolána borréliemiDůležitá je diferenciální diagnostika nemocí způsobených neurotoxiny. Existují 4 v základě se lišící příčiny, které vedou k těm samým komplexním symptomům:1. chronická bakteriální infekce (borelióza a ko-infekce). Používáme naší testovací sadu se 7 zárodky.2. nemoci způsobené mykotoxiny (znečištění obydlí a těla plísněmi) Nejdůležitější jsou aspergilus, Mucor a různé penicilínové plísně (k testu používáme léky D5 firmy Sanum v přímém rezonančním testu)3. choroby způsobené životním prostředím (skrze petrochemikálie v pracovním prostředí nebo výpary jedů v obydlí, především z kobercových podlah a nábytku). Toluen, xylen a další látky k testování jsou k dostání u firmy Staufen Farma.4. Otrava těžkými kovy (rtuť, kadmium, olovo, hliník) a infekce v čelistní kosti (thioéter).Těžké kovy je možné prokázat podobně jako borrélie: nejdříve musí být provedena detoxikace, poté použijeme analýzu vlasů nebo minerální test erytrocytů, ke zjištění, které toxické kovy byly v posledních týdnech nebo měsících mobilizovány a nyní jsou prokazatelné v krvi, v červených krvinkách nebo ve vlasech.Velmi pečlivě rozlišujeme mezi ko-infekcemi borrélie a oportunními infekcemi. Ko-infekce jsou zárodky, které byly přeneseny při stejném hmyzím kousnutí jako vlastní borrélie. K těmto patří babesia microti, ehrlichiosa, rickettsia, chlamydia pneumoniae a několik dalších.Oportunní infekce jsou choroboplodné zárodky, které se dostanou do těla až po jeho oslabení borréliemi. Sem patří hlavně osm herpesvirů, na které je stále více nahlíženo jako na spouštěče mnoha dalších chorob. Epstein Bar virus je stále častěji brán v potaz při rakovině prsu, Herpes typ VI při chronickém únavovém syndromu, Herpes Simplex při psychiatrických onemocněních a ztrátě krátkodobé paměti, Herpes Typ 8 při roztroušené skleróze atd.Jedno z oportunních onemocnění, které je často přehlíženo je napadení červy. Škrkavky (ascaris) nacházíme nejčastěji, tasemnice (cestoidea) pak řidčeji. Červy mutují stejně jako bakterie a vyskytují se ve své známé morfologické formě, mohou však existovat i v mikroskopické velikosti (19).Je zřejmé, že jsou to ti samí pacienti, kteří jsou intoxikováni těžkými kovy, trpí zvýšenou citlivostí k chemikáliím a nejvíce trpí Borréliemi. Zabývali jsme se touto věcí opravdu pečlivě a zjistili jsme u většiny postižených pacientů genetickou blokádu. Blokáda enzymu glutation s-tranferázy je relativně snadné prokázat, testy enzymů cytochrom P450 Pathway jater, kódování enzymů pro acetylizaci a metalizaci jsou velmi drahé.Sám používám RD test, k rychlému určení diagnózy a následně laboratorní diagnostiku k jejímu podpoření. Při prokazování onemocnění plísněmi používám ELISA test, zjišťují se tak určité antigeny (Aspergilus niger, mucor, různé druhy penicilínu, stachybotrys). Nejsložitější a nejdražší je prokázání VOC (Volatile oganic compounds) jedů z životního prostředí. Zde používáme rozbor moči zaměřený na obsah organických kyselin. Tento obsah nepřímo poukazuje na otravu organizmu jedy. Pro prokazování Borrélií používáme v Německu výhradně test MELISA - laboratoř v Brmémách (26). V USA pak test Western Blot v laboratoři IgeneX (Nick Harris, PhD).Jako vědec zastávám následující názor: v evoluci lidstva tomu bylo dříve tak, že přežili pouze ti nejsilnější, krutí a nejagresivnější. Dnes jsou to ti, kteří mají dobré detoxikační enzymy. Naše práce lékaře nebo léčitele je vlastně kontra-evoluční. Stojíme evoluci v cestě.Tři složky Lymské BoreliózySložka 1:Přítomnost borrélií, ko-infekcí a oportunních infekcí.Svou metabolickou aktivitou, vylučováním peptidů, které pak řídí hostitelský organizmus a dále skrze své odpadní látky a samou svou přítomností vytvářejí mikroby změnu prostředí což se v nejrůznějších podobách projevuje na zdraví organizmu. Dochází ke změně hodnot pH, obsahu elektrolytů, změně permeability buněčné stěny, ke změnám reakce -schopnosti střevního systému atd.V tomto aspektu léčby se všeobecně přistupuje k léčbě antibiotiky. Sám upřednostňuji pečlivý výběr antibioticky působících bylin, dále vhodných minerálů a ortomolekulárních látek. Jako doplněk používám pulzních elektromagnetických polí. Technologie, kterou používáme, je známa pod jménem KMT (Klinghardt-Matrix-Therapie). Ve spolupráci s jednou japonskou firmou jsme vyvinuli sérii nástrojů, které se používají podobně jako přístroje TENS. Přístroje jsou složené z počítačového zařízení a čtyř elektrod, které je možné použít třemi různými způsoby:1. elektrody se položí nebo přilepí a převádějí pulzní proudy do pacientova těla2. elektrody se přiloží k pacientovi a vytvářejí neviditelná pulzní světelná pole, která modulují a strukturují biofotonní pole pacienta3. elektrody jsou vloženy do vany a přenášejí tak pulzní pole do vody a následně do pacientova těla (17).Přístroje jsou v USA schváleny FDA (státní zdravotnická organizace). Přístroj vytváří současně několik vysokofrekvenčních polí o biologické vlnové délce. Tyto vlny jsou modulovány tak, aby interferenční vzorce vytvářely požadovanou pulzní frekvenci. Současně vznikají synergetické harmonické alikvotní tóny, které dodávají přístroji hlubokou působnost. Vlnové nosiče jsou modulovány tzv. „Microbial Inhibition Frequencies“. To jsou vědou uveřejněné frekvence, které omezují nebo zastavují růst určitých zárodků. Předchůdci této metody byly ve 30. letech Dr. Royal Rife v Kalifornii a Hulda Clark, která technologii dále rozvíjela. Více jak 100 krát za sekundu měří tento přístroj kožní odpor a nastavuje tak sílu proudu vůči neustále se měnícímu kožnímu odporu. Díky tomu nedochází k adaptaci organizmu na proud a mikrovlny prostupují volně všemi tkáněmi. Přístroj nabízí pro každý choroboplodný zárodek desítky různých frekvencí. Některé z těchto vln omezují sexuální aktivitu mikrobů, jiné zase štěpení DNA a řízení reprodukce atd. Používáme pouze vědecky podložené frekvence, ne empirické frekvence z oblasti esoterické medicíny. Tyto frekvence mají také enormní vliv na řízení imunitního systému. Mají určitý tréninkový vliv na buňky imunitního systému, které po léčbě dokáží lépe identifikovat příslušné mikroby a následně je dokáží lépe rozpoznat od vlastních tělních tkání. Dále řídí tyto frekvence také přijímání léků v různých tkáních. Podaná léčiva nejsou vedena pouze do mikroby zasažených tkání, ale koncentrují se také jiných oblastí těla. (Drug Uptake Enhancement).Složka 2:Exo a endotoxiny vytvářené mikroorganizmy.Téměř všechny toxiny produkované mikroby patří do velké skupiny neurotoxinů, některé také do skupiny s“. karcinogenů. Existují ale také toxiny, které blokují receptor T3 na buněčné stěně atd. Snížená hormonální produkce gonád a nadledvinek je u Lyme-pacientů častým problémem způsobeným neurotoxiny. Centrální blokáda epifýzy, hypotalamu a hypofýzy je téměř vždy přítomná a často vyžaduje zvláštní lékařské nebo léčitelské opatření. Nejefektivnější metody jsou zde Psycho-Kineziologie a neurální terapie. Biotoxiny mikroorganizmů mají synergetický efekt spolu s těžkými kovy, jedy z životního prostředí a thioéterem (infekce v čelistní kosti a nicoléze), a také typickými jedy ze zubů s kanálkovou výplní.Mnou uveřejněný protokol k detoxikaci neurotoxinů je důležitou součástí léčby Borrélií. (6, Hier&Jetzt, vydání 4/2001).Používáme látky s vazebnou schopností neurotoxinů jako např. vláknitou, nevařenou zeleninu, samento, cholesryramin (13), beta-sitosterol, řasy chlorella, jablečný pektin a fazolový prášek mucuna (14). V první fázi léčby by měl být vypracován efektivní detoxikační protokol. Šetrné a účinné vyloučení těžkých kovů je z velké části věda, ale trochu také umění. Nutné informace k tématu jsou dnes snadno dostupné. (15).Těžký krok v detoxikaci neurotoxinů je jejich samotné uvolnění ze stávajících vazeb. Teprve poté mohou být dopraveny do jater a dále vyloučeny přes žluč a střeva. Z tohoto místa mohou vazebné látky toxiny vyvést z těla. Toxiny, které blokují T3 receptor, mohou být vyloučeny podle Wilsonova protokolu orálním T3. Toxiny, které blokují Cortisol receptor mohou být vyvedeny ayurvédským rostlinným přípravkem Forskolinem.Samento (14), CGF (Chlrella Grow Factor, Chlorella Extract) a koriandr společně s neozářeným práškem z fazolí mucuna (14) zvládnou vyvést z tkáně téměř vše ostatní. SH Glutation nitrožilně, orálně nebo inhalačně napomáhá vyvést neurotoxiny z buňky. DMPS a kalcium EDTA a nitrožilně podaný vitamín C dopravují jedy v mezibuněčném prostoru k vylučovacím orgánům. Kyselina Alfa-liponová pomáhá vylučovat těžké kovy navázané na glutation v játrech a žlučníku. „Novou“, nejdůležitější látkou, která pomáhá vyvést neurotoxiny z nitra buňky, jsou fosfolipidy. Již po dva roky používáme s úspěchem „Phospolipid Exchange“ - energeticky upravená kombinace sojových fosfolipidů, EDTA, kyseliny alfa-liponové a hořčíku (14).Tento detoxikační prostředek je v současnosti pro naše pacienty trpící lymskou boreliózou nejefektivnější a je nejlépe snášen. KMT mikrofrekvenční přístroj může vylučování toxinů značně urychlit, především tam, kde biochemické substance neuspěly (17). Psychoterapeutické intervence jako PK nebo MFT (15), techniky s intencí odhalení a léčení starých traumat, mají často hlubší efekt na vyvazování a následné vylučování neurotoxinů z tkáně právě tam, kde ostatní metody neuspěly.Před každým MFT/PK sezením premedikujeme pacienta chlorellou a CGF/Chlorella Extrakt. Někdy je nutná extrakce mrtvého zubu nebo injekce autonomního ganglionu Glutathion nebo jiným chalátem ke zrychlení vyplavení neurotoxinů. Lymfatická drenáž a colonhydroterapie mohou pomoci vyplavit toxiny z těchto systémů. Klinghardtova Matrix Terapie spojuje všechny tyto elementy v jednoduché a snadno naučitelné metodě.Složka 3:Reakce imunitního systému způsobená toxiny a mikrobyJsou známy tři varianty modifikace imunitního systému Lymskou boreliózouZpůsob jakým imunitní systém reaguje na přítomnost mikrobů je z větší části závislý na stavu a životních podmínkách hostitele:- geneticky naprogramovaná kvalita a množství detoxikačních enzymů- raná onemocnění- dětská traumata- elektromagnetický stres (místo na spaní, používání mobilního telefonu, vystavení elektromagnetickým polím v autě, na pracovišti)- potravinové alergie a stravovací návyky- sociálně ekonomické vlivy- operace a prodělané choroby- výživa- nedostatek pohybu- stres- zatížení zubů jedy (amalgám, snížený skus, kanálkové výplně, infekce v čelistní kosti)Anergie - chybějící adekvátní reakce imunitního systémuZnámý mechanizmus, který mikroby používají k vyřazení imunitního systému se nazývá hyperkoagulace. Mikroby se především usazují v cévním endotelu, kde mají nepřeberný dostatek živin. Aby nebyly buňkám imunitního systému nápadné, řídí mechanizmus koagulace hostitele. V krvi je tvořeno nadměrné množství fibrinu, který je následně ukládán v endotelu a vytváří nad mikroby něco jako přikrývku. Živiny se mohou skrze tuto přikrývku dostat, ale imunitní systém není schopen mikroby rozpoznat. Laboratorní test, který je schopen tento problém prokázat je krevní test na „rozpustné monomery fibrinu“. K terapii používáme opět KMT technologii k oživení buněk imunitního systému.Rechtsregulat je enzymatický nápoj vedoucí k rozpouštění patologických fibrinových monomerů a odstraňuje tak tento aspekt. V našich vyšetřeních jsme zjistili, že Rechtsregulat je efektivnější nežli dvojitá denní injekce Heparinu. Navržené dávkování: 2 denně polévkové lžíce ve sklenici vody. Dalším známým obranným mechanizmem mikrobů je tzv. „Molecular Mimicry“ - buněčná stěna spirochet obsahuje molekuly cukru a stavební prvky proteinů, které jsou identické s myelinem nervových pochev. Z toho důvodu nás už nepřekvapuje, že u 60ti % našich pacientů s MS nacházíme infekci borreliózy.Alergie:Pod tímto pojmem rozumíme přiměřenou nebo přemrštěnou reakci imunitního systému na přítomné jedy a mikroby.Klasická medicína měří hlavně dva aspekty:1. T -Help-Suppressor-RatioKdyž je přítomno více pomocných T-lymfocytů než supresoních buněk, dochází k přemrštěné imunitní reakci. V opačném případě je imunitní reakce snížena. U Lymské borreliózy dochází k oběma reakcím. U T-pomocných buněk rozlišujeme mezi reakcemi TH 1 a TH2. Dříve se v němčině zjednodušeně nazývaly celulární a humorální imunitní reakce. 80 procent pacientů s boreliózou má příliš aktivní imunitní systém. K regulaci imunitního systému je zatím nejvhodnější desenzibilizace pomocí PK nebo MFT (15). Pacient drží alergen (např. bakterielní kulturu), během této doby je jeho autonomní nervový systém držen ve stavu uvolnění. Používáme techniku poklepávání na akupunkturní body a hypnoterapeutické techniky, které se učíme, v rámci psycho kineziologie (PK). Další efektivní metoda jak vyvážit TH 1 a TH 2 reakce je terapie vlastní močí. Pacientova vlastní moč je filtrovací jehlou natažena do stříkačky a dvakrát týdně jsou injektovány 2 kubíky hluboko do svalu. Po čtvrté injekci je pacientovi často lépe. Jako doprovodnou léčbu dávám sérii 12ti injekcí.Autoimunita - toxiny a mikroby jako haptenyI když u toho kterého pacienta nepůsobí těžké kovy a bakterie jako alergeny, mohou se „nalepit“ na pacientovu vlastní buněčnou stěnu. V této kombinaci působí jako alergeny a imunitní systém útočí na vlastní buňky pacienta, ve kterých jsou tyto hapteny uloženy. Toto je hlavní mechanizmus autoimunních onemocnění. Důležitá je zde biologická detoxikace těžkých kovů.Spirochety vyvinuly ještě další trik. Jde o interakci mezi specifickým virulescentním faktorem (OspE = outer surface protein E) a hostitelským proteinem jménem fuH. Tyto mechanizmy mohou být zbaveny účinku pomocí KMT - technologie.Mnoho lékařů v Evropě před několika málo lety naskočilo na již jedoucí vlak v léčbě Lymské borreliózy a snaží se udělat si jméno kopírováním knih a webových stránek amerických autorů jako je např. Joe Burrescano, MD. Nováčka poznáte podle toho, že vám stále tvrdohlavě předepisuje antibiotika, která všeobecně vedou ke krátkodobému zlepšení, ale z dlouhodobého hlediska přinášejí jen málo úspěchů. V současnosti je známo, pokud vezmeme v potaz všechny mechanizmy, které borrélie vyvinuly, že k dosažení uzdravení je nutné léčit antibiotiky minimálně 18 měsíců (25). Pozorujeme trvalé vedlejší účinky této terapie, např. selhání ledvin, tinitus, slábnutí imunity atd. Pokud věříme vědě a literatuře a bydlíme v prostředí jako Schwarzwald, kde je 12-22 % mušek a komárů přenašeči borreliózy, trvá to pouze několik týdnů, kdy bude uzdravený pacient znovu infikován. Nedává žádný smysl léčit antibiotiky 1 a 1/2 roku, abychom docílili několika týdnů bez symptomů, před tím, než bude opět nutno podstoupit léčbu. V žádném případě nejsem nepřítelem léčby antibiotiky. Antibiotika pomohla mnoha mým pacientům dostat se z nejhoršího ven. Jakmile ale pacient začne opět myslet a fungovat, měla by být léčba okamžitě upravena na již zmíněné metody. Při zohlednění již popsaných synergetických principů se pacienti zotaví a mohou pak vést plnohodnotný život. Některé aspekty léčby by měly být vedeny dále po zbytek života. Pokračovat na další díl.

folder_openPřiřazené štítky

Krása začíná zevnitř

access_time09.červen 2019personRedakce

To, jak se stravujeme, má významný vliv na naše zdraví, ale i na krásu a kvalitu naší pleti. Ovoce a zelenina totiž obsahují antioxidanty, které zpomalují stárnutí kožních buněk a chrání i naše zdraví. Ani ten nejdražší kosmetický krém nemůže napravit chyby, které způsobujeme své pokožce nesprávným výběrem potravin. Pestrá a vyvážená strava nám pomůže např. v případech, kdy nás trápí suchá a podrážděná pokožka, akné nebo ekzémy. Proto nezapomínejte na dostatečný přísun vitamínů a minerálů nejen v podobě doplňků stravy, ale hlavně ve stravě.Vitamin CJeden z hlavních antioxidantů, zpomaluje proces stárnutí a má vliv i na tvorbu kolagenu. Podle vědeckých studií mají ti, kteří jedí dostatek vitaminu C méně vrásek než ti, kteří ho opomíjejí. Vitamín C urychluje hojení a udržuje pokožku pružnou, protože pomáhá formovat a udržovat buňky. Vitamín C je obsažen ve velkém množství např. v nových bramborech, černém rybízu, brokolici a rajčatech. Jestliže ve vaší stravě vitamín C chybí, doporučujeme užívat jeho přírodní formu v potravním doplňku s koncentrátem z Acerola cherry. BetakaroténVýborně regeneruje kožní tkáň a zabraňuje předčasnému stárnutí pokožky. V komplexu s dalšími složkami se v organismu přeměňuje na vitamín A a působí jako silný antioxidant. Najdeme ho v ovoci a zelenině, které mají žlutou a červenou barvu jako např. , meruňky, mrkev, meloun, paprika. Jestliže ve vaší stravě není betakaroténu dostatek, doporučujme užívat komplexní doplněk stravy. Vitamín BJe to komplex vitamínů, z nich některé mají zásadní vliv na kvalitu pokožky. Např. vitamín B2 - riboflavin přispívá ke krásné pokožce i zdravým nehtům. Máte popraskané rty a bolavé koutky? Pak ve vaší stravě určitě chybí vitamín B2 a také vitamin B3 – niacin, ten pomáhá urychlovat hojení pokožky. Kde tyto vitamíny najdeme? Především v luštěninách, droždí, vejcích. Pijete kávu, kouříte, jste vystaveni stresu? Pak vám pro doplnění komplexu vitamínů B doporučujeme užívat komplex vitamínu B z přírodních zdrojů. Omega-3 mastné kyselinyKonzumací Omega 3 mastných kyselin prospějete vaší pleti, protože zlepšují stav pórů, ekzémů a zvyšují elasticitu pokožky. Navíc udržují pleť hydratovanou, nezapomínejte na ně především tehdy, trápí-li vás suchá pokožka. Najdete je v rybách, lnu - oleji nebo semínkách a obsahují je také ořechy. Pro zvýšení příjmu Omega 3 mastných kyselin doporučujeme přírodní doplněk stravy.

folder_openPřiřazené štítky

10 přínosů zelených jablek pro naše zdraví

access_time19.prosinec 2019personMarián Kroužel

Zelená jablka poskytují širokou škálu zdravotních a kosmetických výhod, zejména ve srovnání s červenými jablky. Existují různé druhy jablek v čele se sladkými, které jsou nejběžnější. Zelená jablka jsou na druhé straně sladkokyselá a nejvíce se používají pro vaření.Tyto sladkokyselé odrudy jsou také úžasné. Zde jsou některé jejich obecné výhody a přínosy.Nabízejí obrovskou řadu zdravotních výhod, jsou používány při výrobě vína, ve vaření, a často jsou speciálně pěstovány pro své zdravé oleje.Zelená jablka mají lesklou slupku a šťavnatou dužinu. Jsou bohaté na vlákninu a pomáhají udržet trávicí trakt čistý a zdravý.To není všechno, samozřejmě – tyto podivuhodné plody nabízejí spoustu dalších efektů. Čtěte dál a dozvíte jak o přínosu zelených jablek pro zdraví, tak o jejich přínosu pro krásu.Různé zdravotní přínosy zeleného jablkaJak již bylo zmíněno, existují různé přínosy zelených jablek. Zde je jen výběr těch hlavních:1.) Obsah vlákniny. První a nejdůležitější výhodou zelených jablek je jejich dietní obsah vlákniny, která pomáhá při regulaci stolice a tím pomáhá v celkovém procesu trávení.2.) Snižuje možnost rakoviny tlustého střeva. Vzhledem k vysokému obsahu vlákniny, zelená jablka nabízí další velký přínos – drastické snížení možnosti rakoviny tlustého střeva.3.) Žádný cholesterol. Zelená jablka mají tu výhodu, že dají vašemu žaludku pocit spokojenosti, takže nemáte tendenci se s nimi přejídat. Kromě toho, zelená jablka neobsahují cholesterol. Proto lze snadno snížit svou váhu a stále si udržet zdraví konzumací těchto zelených jablek.4) Nižší cholesterol. Jak již bylo uvedeno, jedním z hlavních přínosů zelených jablek je vysoký obsah vlákniny. Tato vysoká hodnota vlákniny může pomoci ke snížení hladiny cholesterolu, který je již přítomný v těle.5.) Usnadnění trávení. Pokud jste konzumovali něco těžkého a máte obavy, zda to váš žaludek může ztrávit, nebojte se a dejte si zelené jablko. Zelená jablka mohou pomoci zmírnit trávení, vzhledem k enzymům v nich přítomných.6) Snížení problémů s jatry a trávicím ústrojím. Zelená jablka také snížit problémy s játry a mohou pomoci předcházet problémům zažívacího traktu.7) Prevence. Zelená jablka mohou pomoci předcházet průjmu, jakož i zácpě a dně. Obsahují jak vinnou, tak i maleinovou kyselinu, a tak přispívají ke snížení možnosti trávicích problémů.8.) Antioxidanty. Zelená jablka obsahují jak flavonoidy, tak i polyfenoly – všechny formy antioxidantů. Z tohoto důvodu mohou zabránit různým formám rakoviny a poškození DNA.9.) Kontrola chuťi k jídlu. Zelená jablka vylučují organické kyseliny, které mohou pomoci vaší chuťi k jídlu. Takže, pokud trpíte špatnou chuťí kvůli střevní peristaltice, můžete si pomoci tím, že budete jíst zelená jablka.10.) Energie. Zelená jablka jsou dárci energie. Obsahují sacharidy, které jsou zvláště vhodné pro lidi kteří provozují jakoukoliv formu sportu, nebo vede hektický život.Bonus: zelené jablko a jeho přínosy pro krásuZelená jablka jsou nejen dobrá pro své účinky na zdraví, ale jsou také jedením z nejlepších plodů, pokud jde o obnovení ztracené krásy. Obnova vaší krásy by mohla být samozřejmě považována za zdravotní přínos, protože tyto jablka pomáhají čistit pleť a aby byly vaše zuby a dásně zdravé. Proto jsou kromě poskytování zdravotních výhod také přírodním terapeutem krásy.Pokud jste člověk zaměřený na krásu a zdraví pokožky, pak budete jistě těžit z výhod zelených jablek. Zelená jablka obsahují jak vitamíny A, B, C, tak stejně tak i E. Proto mohou pomoci při bělení kůže – pomáhají ale také udržet vaši pokožku svěží a zářící.Kožní onemocnění mohou být také omezeny konzumací zelených jablek. Proto pokud vy, nebo někdo jiný ve vaší rodině trpí vyrážkou nebo jakýmkoliv jiným kožním problémem, můžete se vždy poučit z výhod těchto zelených jablek.Nakonec je tu seznam malých, ale důležitých přínosů těchto jablek: pomáhají čistit krev, udržují dásně zdravé (a tím i srdce), pomáhají udržovat zuby čisté, zlepšují paměť (a starší nervové problémy by mohly být omezeny), pomohou zabránit žlučovým kamenům, a stejně tak zabraňují vytváření revmatismu.

folder_openPřiřazené štítky

Antidepresiva. Skvělý vynález nebo mor lidstva?

access_time22.leden 2020personRadka Eliášková

Každý z nás už se někdy setkal s depresemi, ale ne každý ví, jak je řešit. Protose to většina z nás snaží vyřešit sami, bez jakékoliv pomoci doktorů a jejich„zázračných“ pilulek. Pak ale vzniká otázka, zda se tím depresí zbavíme, nebo zda senám neustále vracejí, aniž bychom si uvědomovali proč.Nejprve krátce k depresi.Je třeba si uvědomit, že je to vážná nemoc, která nám opravdu může přerůst přes hlavu. Deprese je vlastně špatná nálada jedince, která ovšem netrvá pouhou chvíli, ale je to dlouhodobý stav. Jedinec má trudomyslnou náladu, často se mu celý svět zdá špatný a smutný. Často si připadá osamocený a bez přátel, většinu dne není schopen nic smysluplného dělat a pouze bezčinně leží. Proto také člověka s depresemi většina lidí považuje za lenocha, který nemá sebemenší snahu něco dělat. Člověk s depresemi nejenom že nic nedělá, ale ztrácí také o všechno zájem, takže přestává dělat koníčky, které ho dříve naplňovaly, dělá je pouze z donucení a bez jakékoliv radosti. Jak depresi léčit je velmi častá otázka, ale existuje na ní mnoho odpovědí. Každý odborník i každý neodborník si myslí něco jiného. Prvním takovým známějším způsobem je takzvané „přirozené řešení“. To znamená léčba v přirozeném prostředí jedince, bez zásahů lékařů a medikamentů. V tomto způsobu léčby je velmi důležitá funkce rodiny, protože její podpora je pro nemocného velmi důležitá.Další možnou léčbou je psychoterapie. Ta probíhá u odborníka pomocí sezení, kdy s vámi rozebírá vaše příznaky a možnou léčbu. Jednou z možností, jak začít depresi léčit jsou antidepresiva. Tento pojem zná každý, ale málokdo už tuší, jaké nežádoucí účinky mohou také antidepresiva mít. Protože oni vás sice můžou zbavit depresí, ale mohou vám i velmi uškodit. Druhů antidepresiv existuje několik, ale mezi nimi některé převládají v množství jejich používání. Jsou to antidepresiva SSRI, MAOI a tricyklická antidepresiva. Antidepresiva obvykle lékaři nepředepisují jenom na deprese, ale i jako léčbu například na nespavost, anxiozitu nebo při poruše příjmu potravy. Díky antidepresivům ztratíte svoje libido a i svůj orgasmus.Antidepresiva by vás měly zbavit deprese po přiměřeně dlouhé léčbě. Ta je dlouhá několik měsíců až let. Podle lékařů při její léčbě velmi záleží na osobnosti člověka či na podpoře jeho rodiny. Deprese se pří vracejí hlavně proto, že nedodržíme jejich léčbu a antidepresiva vysadíme příliš brzo. Nemoc je potom nedoléčená a stejně jako jakákoliv jiná nedoléčená nemoc se opakovaně vrací. Jak jsme ale již zmínili, antidepresiva nemají jenom pozitivní vliv na naše zdraví, ale způsobují nám i spoustu nepříjemných problémů. Jaké problémy to jsou? Prvním problémem je ten sexuální. Díky antidepresivům ztratíte svoje libido a i svůj orgasmus. Dále se vám objeví přechodné nevolnosti a bolesti hlavy, které mohou velmi znepříjemnit život.Pokud se chcete vyhnout apatii a ztrátě zájmu, vynechejte antidepresiva. Ty totiž přesně tohle způsobují. Také se vám po nich mohou zdát velmi živé noční můry. Mezi další negativní projevy patří sucho v ústech, závratě, špatné vidění a činnost srdce a přibírání na váze. Samozřejmě, že antidepresiva nezpůsobují toto všechnonajednou. Každý typ antidepresiv má jiné vedlejší příznaky a hlavně se u vás vůbec nemusí objevit. Antidepresiva jsou medikamenty, které opravdu pečlivě musíte prodiskutovat se svým lékařem. Dejte si pozor, abyste se o nich bavili s psychiatrem a ne se svým praktickým lékařem, který má také povolení antidepresiva předepisovat. Protože psychiatři mají v tomto oboru přeci jenom větší zkušenosti než lékaři, kteří obvykle léčí jenom chřipku. U antidepresiv si nejprve zjistěte všechny možnosti, a co se vám může stát. To je první a nejdůležitější pravidlo. Zdravý život

folder_openPřiřazené štítky

Melanom

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Nemilosrdné slunce rozdává rány Ačkoliv je maligní melanom poměrně vzácným typem kožní rakoviny, v České republice na něj ročně onemocní 1 200 lidí a zhruba 300 jich dokonce umírá. Za posledních třicet let stoupl počet zjištěných melanomů čtyřikrát a tvoří tak více než pětinu ze všech forem nádorových onemocnění u nás vůbec. Poměr onemocnění mužů a žen je blízký - 1:1. Prvním příznakem vznikajícího nádoru je obvykle změna tvaru, velikosti, barvy a povrchu pihy. Většina z nich má černé a nebo černomodré zbarvení a může vypadat jako abnormální mateřské znaménko. Varovným signálem může být i změna pocitů, kdy dochází k občasnému svědění kůže v místě onemocnění.Jak přiznávají kožní lékaři, nádor vzniká zejména při nadměrném vystavování pokožky slunečnímu záření bez ochranných opalovacích krémů. Dermatologové varují nejenom před letním opalováním, ale poukazují zároveň na rizikovost jarního i zimního nechráněného slunění. Ultrafialové záření je zvyšováno při sněhové pokrývce, a tak ani „blahodárné“ účinky slunce při našem pobytu na horách nemusejí zůstat bez následků. Určitou naději pacientům nyní slibuje nejnovější poznatek australských vědců, kteří přednedávnem zjistili, že při léčbě kožní rakoviny bude možné použít virus rýmy. Australané jsou přitom nejohroženějšími obyvateli planety, a to jak díky intenzivnímu záření na jejich kontinentu, tak i světlosti kůže zdejších obyvatel. Relativně často je melanon diagnostikován i na západě. V Americe se například za posledních dvacet let zdvojnásobil počet lidí, kteří onemocněli maligním melanomem. O zákeřném kožním onemocnění jsme si povídali s primářkou II. kožní kliniky v Praze 2 Ivanou Krajsovou, která stojí v čele melanomové poradny, do níž dojíždějí a léčí se i pacienti ze Středočeského kraje: „Naše poradna, nebo chcete-li dermatoonkologická ambulance, je centrem pro prevenci, diagnostiku a léčbu kožních nádorů. Věnujeme se jednak melanomovým kožním nádorům, to znamená problematice mateřských znamének, ale i všem dalším zhoubným kožním novotvarům a přednádorovým stavům kůže a lymfomů.“Kdo vůbec tvoří takové melanomové centrum?Vedle dermatologa, který diagnostikuje nádor, je to například klinický onkolog, do jehož kompetence spadá případná další léčba, jako je ozařování či chemoterapie. Nechybí zde ani chirurg. V současné době je v léčbě melanomu nový trend - vyšetřování sentinelové uzliny, které je prováděno právě na chirurgické klinice. Kromě těchto specialistů k nám podle potřeby docházejí samozřejmě i další kolegové.Hovoříte o vyšetření sentinelové uzliny. O co se jedná?Sentinelová uzlina je první uzlina, která sbírá mízu z místa kožního nádoru. Zjednodušeně řečeno - předpokládá se, že pokud se nádor v těle rozšířil a zakládal metastáze, zachytily se v ní všechny nádorové buňky. Vyšetření této uzliny nám tak určí, zda se jedná o začínající, a nebo pokročilý nádor. Kde všude se melanom může objevit?Kdekoliv na kůži, ale jsou místa, kde se přeci jenom objevuje o něco častěji. U mužů středního věku je to na zádech a u žen naopak na dolních končetinách. Ve vyšším věku se k tomu přidává obličejová část. Výjimkou nejsou ani dlaně, chodidla a nebo části pod nehty. Melanom není už zdaleka jen ryze kožní záležitostí, ale může se objevit i v očích, což je relativně častá lokalizace. V neposlední řadě postihuje i sliznice v ústech a nosu.Vaše poradna slouží nejenom Pražanům a obyvatelům našeho regionu, ale v čekárně jsou vidět lidé i z jiných míst republiky. Kolik pacientů evidujete?Fungujeme jako specializované pracoviště jednak pro Pražany, kterým vedle nás poskytují péči i některá další podobná zařízení, tak i obyvatele Středočeského kraje, pro něž jsme naopak jediným takovým pracovištěm. Jsme však přístupni i ostatním pacientům z nejrůznějších míst republiky. Když si vezmete, že každý rok diagnostikujeme až sto padesát nových případů, evidence našich pacientů jde do tisíců. Sneseme v tomto ohledu srovnání už s velkými evropskými centry.Tato statistika svědčí o velkém nárůstu onemocnění. Čím je způsoben?Nárůst tohoto nádorového onemocnění je skutečně obrovský a zaznamenává se prakticky od počátku padesátých let. Osobně se problematice melanomu věnuji přes dvacet let. V naší republice se v osmdesátých letech toto nádorové onemocnění vyskytovalo ve čtyřech případech na sto tisíc obyvatel. Dnes je to už něco málo přes dvanáct pacientů! Obecně se to srovnává s nárůstem plicních nádorů u žen. Přičítá se to především změně životního stylu. Příkladem si můžeme vzít filmy pro pamětníky, v nichž vidíme defilovat naše předky po plážích. K jejich úborům, kterými se chránili, patřily zcela běžně kalhoty a košile i klobouky. My naopak často navštěvujeme nudistické pláže.Melanom může vzniknout skutečně jen zvýšenou expozicí ultrafialového světla? Je přeci známo, že se nádor objevuje i na kůži, která je před sluncem chráněna.Ultrafialové záření pravděpodobně nebude jedinou příčinou tohoto závažného onemocnění, ale o jiné zatím mnoho nevíme.Hlavním důvodem je samozřejmě genetická dispozice! Základem potom „zděděný“ typ kůže. Nejvíce ohroženými jsou lidé s velmi světlou kůží, neboť mají nejmenší odolnost proti poškození slunečními paprsky. Riziko výskytu kožních nádorů klesá s intenzitou přirozené pigmentace. Znamená to, že u člověka s takzvaným fototypem kůže číslo 4, který se snadno opaluje a nikdy se nespálí, je předpoklad takového onemocnění o něco nižší. Tím však rozhodně neříkám, že se u nich nádory nevyskytují. Melanom se běžně objevuje i u černochů, které postihuje na dlaních, ploskách chodidel a pod nehty. Zajímavostí je, že je to jediný typ melanomu, který se u nich vyskytuje. To ukazuje na další domněnku o vzniku těchto nádorů - imunosuprese, vyvolané intenzivním sluněním. Melanom potom sice nevzniká výhradně na nechráněných místech, ale díky tomuto slunění dochází k celkovému oslabení organismu, což má za následek jeho nárůst kdekoliv na těle.Dá se i u nás geograficky označit největší výskyt kožních nádorů?Vzhledem k malé rozloze naší země to není možné. Takové označení by bylo zcela umělé a neodpovídalo by skutečnosti.Dříve se hovořilo o lidech ve věku mezi 60 - 70 lety jako o nejrizikovější skupině. Dnes se však uvádí onemocnění již u třicátníků až čtyřicátníků. Ženy onemocňují dokonce už mezi dvaceti až třiceti lety.Obecně začíná platit, že melanom postihuje stále mladší ročníky. V USA jím nejčastěji trpí ženy mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety. A je to zároveň i nejfrekventovanější nádor u žen. Stále je naštěstí vzácný u dětí. Ani pro to nemáme ještě jednoznačné zdůvodnění. Dítě se s melanomem může velmi zřídka narodit. Následuje dlouhé období, kdy se u nich nevyskytuje a objevuje se až po pubertě. Stejně tak je to v zemích s největším výskytem tohoto nádoru, jako je například Austrálie. Co se týče pohlaví, je v současnosti poměr nemocných vyvážený. V minulosti melanomem naopak více trpěly ženy.Může si laik sám diagnostikovat takové kožní onemocnění?Každý, kdo se alespoň trochu věnuje své kůži, snadno na ní objeví jakoukoliv změnu. Pravidlem je, že každé mateřské znaménko dosahuje určité velikosti - v průměru od pěti, maximálně do deseti milimetrů. Potom se již nemění. Melanom se narozdíl od něj stále mění! Jeho ložisko se zvětšuje a tím dostává nepravidelný tvar. Začíná měnit i barvu. Na povrhu se objevuje skvrnitá pigmentace a přibližně v padesáti procentech svědí. Nejedná se o žádné úporné svědění. Sem tam zasvědí. Říká se, že na sebe upozorňuje - dej pozor, něco se děje. V každém případě však platí, že při jakékoliv pochybnosti je třeba navštívit kožního specialistu! Melanom je sice nádor velmi zhoubný, který dokáže metastázovat a umírá se na něj, ale včasným rozpoznáním a chirurgickým odstraněním se pacient může vyléčit.Na vašem pracovišti využíváte přístroj Dermogenius. K čemu slouží?Jedná se o digitální dermatoskop, neboli přístroj pro snímání kožního pigmentového projevu. Jeho program nám umožňuje pozdější vyhodnocení mateřského znaménka, tedy zda se jedná o neškodný útvar a nebo už počínající nádor. I když je Dermogenius dobrým pomocníkem, konečná diagnóza zůstává vždy na lékařích. Jeho úloha je nezastupitelná v tom, že přesně zaznamená stávající znaménka pacienta, což nám usnadňuje přesné porovnání s předchozím stavem. Medicína nemůže v současnosti kromě ozařování, chemoterapie a chirurgických zákroků pacientům nabídnout nic jiného? Naše pracoviště je členem evropské skupiny pro výzkum, a léčbu nádorů a účastníme se proto všech studií v rámci evropského společenství. Z tohoto důvodu jsme byli nedávno zařazeni i do studie k melanomové vakcíně. Jako jediné pracoviště v naší republice jsme už také zahájili léčbu vybraných pacientů. Vakcína bude aplikována čtrnácti stům pacientům v rámci všech zúčastněných zemí s tím, že jejich léčba bude trvat pět let. Během dalších pěti let bude ještě probíhat vyhodnocení celé studie.Výsledky budou známy až po deseti letech?!U melanomů je velmi obtížné hodnotit jakékoliv účinky léčby. Je to způsobeno i tím, že se jedná o nádory s pozdními metastázemi. Hodnotit pětileté přežití u pacientů v tomto případě skutečně nic neznamená. Je to doba, kdy pacient po operaci bez problémů přežívá a metastáze se objeví až třeba po osmi či deseti letech. Čili první objektivní výsledky účinnosti léčby lze učinit opravdu až po deseti letech. Mohou se na zvýšení onemocnění melanomem u nás podepsat loňská tropická vedra?Mohou, ale to poznáme až za dvacet let. U melanomu platí, že krátká a přímá závislost neexistuje. Pro jeho vznik je nejrizikovější spálení kůže v dětství. Melanom se objeví pokaždé až s odstupem několika let.Ani cílená prevence některé z nás neodradí před nadměrným opékáním na slunci. Můžeme se alespoň chránit opalovacími krémy? Nedávno proběhla v médiích informace o tom, že právě ty způsobují vznik kožní rakoviny.Krémy jako takové ji nezpůsobují. Příčinou však může být jejich nesprávné používání. Dám příklad - člověk se světlou kůží sice použije vyšší faktor krému, řekněme od 25 do 30, ale je zároveň na slunci daleko déle. Bez ohledu na fototyp své kůže. Třeba se ani nespálí, ale na jeho kůži dopadne o mnoho více slunečního záření. Druhým důvodem, proč krémy „selhávají“, je jejich vysoký faktor, který lidem umožní být na slunci neúměrně dlouho, aniž by zaznamenali nepříjemné pocity. Potom samozřejmě nastupuje už zmíněná imunosuprese. Současná nabídka ochranných krémů je v našich lékárnách a specializovaných obchodech dostatečná. Nevyplácí se šetřit při jejich nákupech ani ignorovat doporučení výrobců. Je však třeba zároveň říct, že nás ani sebelepší krém neochrání, nezačneme-li se ke svému tělu chovat zodpovědněji. Melanom není jen „letní záležitostí“, a tak je rozhodně opatrnost na místě po celý rok...

folder_openPřiřazené štítky

Neplodnost

access_time29.leden 2020personRadka Eliášková

Neplodnostv dnešní hektické a uspěchané době, která je navíc podpořena konzumním způsobem života ,často zapomínáme na své tělesné a psychické potřeby. Důsledkem stálého stresu, špatné výživy a nedostatečného pohybu jsme více náchylní na různá onemocnění. Stoupá výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku, infarktu myokardu, diabetu a neplodnosti. Ano a právě neplodnost je strašákem dnešní a budoucí doby. Dnešní žena před sebou vidí stále častěji kariéru a těhotenství odkládá na pozdější dobu. Společnost nám neustále předhazuje profil moderní ženy, která musí být stále in. Bohužel dnešní společnost význam ženy a mateřství nedocenila.Rodí se stále relativně málo dětí, což bude mít pro společnost v budoucích letech neblahé důsledky. Bohužel fakt, že neplodných párů přibývá ,je holá skutečnost.Co s tím. Dnešní vyspělé a moderní zdravotnictví dělá co může, ale přece jen to nestačí. Diagnostika se neustále zlepšuje a metody léčby jsou na vysoké úrovni, ale ne všem je pomoženo. Neblahá skutečnost je i, ta že narůstá mužská neplodnost a pokud se vlivem okolností setkají dva partneři, kteří jsou stejně nemocni, tak naděje miminka je ještě menší, ba takřka nulová. Mnoho neplodných párů proto hledá alternativy a uchyluje se k návštěvě léčitelů nebo jiných praktiků, od kterých čeká zázrak. Možná namítnete, že zázraky neexistují. Kdo nezažil, tak neví. Nikdo si nedokáže představit jaké to je, když několik let čekáte a čekáte. Nikdo z vás ani netuší, co to je, hlavně pro ženu, za psychický tlak, který ji provází běžným životem při pohledu na malé děti, které si hrají. Mít miminko a založit rodinu je pro neplodný pár velký zázrak. Dlouhá léta se zabývám přírodní medicínou a z praxe můžu jen potvrdit, že neplodnost se stává globálním problémem.Jak může pomoci přírodní medicína ? Přírodní léčba by měla mít vždy svá pravidla. Tím myslím, aby terapeut vždy uměl zhodnotit zdravotní stav. Od určení správné diagnózy by se měla odvíjet i kvalitní léčba, až do výsledného početí.V praxi vždy postupuji, tak že si nejprve pohovořím s nemocnou (je lepší když, přijdou oba manželé nebo partneři) a pak provedu irisdiagnostiku a změřím akupunkturní dráhy. Na základě zjištěných skutečností sestavíme léčebný režim.Příčiny neplodnosti představují globální problém. Musíme rozlišovat ženskou a mužskou neplodnost.Ženskou neplodnost si můžeme rozdělit na pět typů potíží : hormonální problémy, pánevní nebo mechanické problémy, vysoké hodnoty homocysteinu, překyselení organismu a opakované potraty, mimoděložní těhotenství a narození mrtvého plodu. Namátkou mohu vybrat anovulační cykly, polycystické vaječníky, nepravidelnou menstruaci, vysoké hodnoty prolaktinu, endometrióza, zánětlivá onemocnění gynekologických orgánů, imunologické vlivy, srůsty na vejcovodech atd. Mužskou neplodnost si můžeme rozdělit také do několika kategorií : porucha tvorby a zrání spermií, nepohyblivost spermií, překážky a blokády ve vývodních pohlavních cestách, vysoké hladiny homocysteinu a ejakulační problémy. Namátkou mohu vybrat : hormonální problémy, různá zranění, prodělané příušnice v pubertě, záněty varlat, vrozené vady, infekce prostaty, imunologické vlivy, kýly atd.Obecným problémem je také vyšší věk ženy, nesprávný životní styl, stresové situace, drogy, kouření a vše co s tím souvisí.Léčbu většinou ordinuje lékař. Přírodní medicína nabízí také naději. Osobně si myslím, že oba postupy jak klasické tak přírodní se musí kombinovat. Důležité je změnit životní styl a přístup k životu. V praxi budeme používat bylinky, potravinové doplňky, akupunkturu a zdravotní cviky např. podle paní Mojžíšové.

folder_openPřiřazené štítky

Čisté střevo - základ zdraví

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

Vhodný výběr a kombinace potravy tvoří základ pro zdravé fungování našeho organismu. Jen málo z nás však zná princip oddělené stravy a tedy ani neví, co se děje v trávicím ústrojí při dennodenním klasickém stravování. Při nesprávném míchání potravin nejsou žaludeční šťávy schopny potravu plně natrávit. Ta pak prochází tenkým střevem, kde se vstřebává část užitečných látek a zbytek, který nebyl využit, se ukládá na stěnách a v záhybech střev, kde zahnívá, otravuje krev a stává se zdrojem většiny nemocí. Pokud k tomu přidáme nedostatečný pohyb a užívání řady léků s velkým množstvím vedlejších účinků, výsledkem je naše pomalá samolikvidace.Velká část nestrávené potravy se tedy ukládává ve vychlípeninách střeva, kde se z ní po nahromadění vytváří tuhá hmota, kalové kameny, které po celé roky zahnívají a tím vytváří zdroj otravy organismu. Takto nahromaděné kalové kameny zazdívají vstřebávací, trávicí a imunitní systém organismu. Tlusté střevo přeplněné zbytky staré potravy a kaly nabývá na objemu, a tím vytlačuje okolní orgány ze svým míst. Dochází k vytlačení jater, tlaku na ledviny, sevření močového a pohlavního systému. Tím trpí zejména dolní část hladkého střeva, kde se jsou žíly přiškrceny a začínají vznikat hemeroidy.Tlusté střevo by mělo tělu poskytovat výživné látky a vitamíny, a také především energii.Co však můžeme očekávat od stále zaneseného orgánu, jež zaplavuje naše tělo jedovatými látkami z hnijící potravy? Již řecký lékař Hippokrates v 5. století př. n. l. napsal, že člověk se rodí zdráv a všechny nemoci do něj vcházejí s jídlem. Při nemoci vylučovali staří Řekové ze stravy nejhůře stravitelné potraviny a promývali střeva klystýrem, aby z těla odstranili jedovaté látky. Na čistotu střev byl kladen velký důraz jako podmínku udržení zdraví.Klystýr neboli výplach střev, na rozdíl od různých projímadel nebo léků s mnoha vedlejšími účinky, které se stávají návykové a tím ještě více zhoršují činnosti střev a zácpy, je k našemu tělu velmi šetrný.Můžeme ho provádět postupně, abychom nejdříve vyplavili hrubé nečistoty, a poté ho můžeme použít pro důslednější očistu tlustého střeva.K očistné proceduře si koupíme v lékárně nádobku klystýru (irigátoru). Do 1,5 l převařené vody ochlazené na tělesnou teplotu (vyzkoušíme prstem nebo hřbetem ruky), přidáme nejlépe 100-200 ml vlastní moči buď čerstvé nebo odpařené na ½ nebo ¼ původního množství. Takto připravenou tekutinu nalijeme do irigátoru a zavěsíme ho v blízkosti toalety do výše 1-1,5 m nad zem. Poté si klekneme a zavedeme trubičku do konečníku a otevřeme kohoutek, aby mohla tekutina volně odtékat do střeva. Položíme lokty na zem a dýcháme ústy. Roztok necháme téct do pocitu většího tlaku, nikdy ne bolesti. Zpočátku se nám nepodaří přijmout celou dávku najednou, většinou na dvakrát, natřikrát. Tekutinu se snažíme v sobě udržet co nejdéle, alespoň 10 minut. Přitom si masírujeme střeva rukou. Po této očistě bychom si měli na chvíli odpočinout. Také bychom neměli vycházet hned z domu, protože střevo se může vyprazdňovat i po půl hodině.První očista střev by měla probíhat následovně:1. týden – denně2. týden – obden3. týden – ob dva dny4. týden – ob tři dny5. týden - jednou týdněPro dokonalou očistu a obnovu původního stavu tlustého střeva bychom měli tuto proceduru provádět první rok čtvrtletně, druhý rok pololetně, třetí a další roky jedenkrát ročně. Klystýry můžeme používat také podle potřeby častěji, např. po velkému přejedení, zabíjačce atd. Nezbytným doplňkem této očisty je správné stravování. Nejrychleji pocítí účinky klystýru ti, kteří trpí hemeroidy a zácpou. Ale i u ostatních se projeví zlepšení stavu pleti (při exému a akné) i zlepšení celkového stavu organismu.Pokud jsme se rozhodli, udělat něco pro své zdraví a chystáme se začít s očistou střev, nastudujme si nejdříve dostatek odborné literatury, abychom rozptýlili své obavy. 

folder_openPřiřazené štítky

HYPOGLYKÉMIE A DIABETES MELLITUS U LIDÍ

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

Hypoglykémie U mladistvých diabetiků jsou běžné »reakce na inzulín«, ale občasné hypoglykemické epizody jsou cenou, kterou platí za dobrou diabetickou regulaci většina diabetiků. Zvýšené vychytávání glukózy ve skeletních svalech a zvýšená resorpce injekcí inzulínu při námaze už již byly zmiňovány. Diabetici užívající inzulín mají být poučeni, aby tento účinek očekávali a také aby přizpůsobili svou dietu a dávky inzulínu tělesné aktivitě. Příznaky hypoglykémie se objevují i u lidí, kteří nemají diabetes a přehled jejich hlavních příčin poslouží k zdůraznění měnlivých veličin, působících na homeostázu krevní glukózy.Chronická mírná hypoglykémie může způsobit zadrhávání a nejasnou (splývavou) řeč, což se někdy považuje za opilost. Také se mohou objevit mentální poruchy i křeče, aniž by nastalo kóma. Když však je sekrece inzulínu chronicky zvýšena při tumoru secernujícím inzulín (inzulinomu; naši čeští patologové by tento nádor raději nazývali inzulom nebo ještě lépe nesidiom – pozn. překl.) nebo jako následek hyperplazie buněk B, příznaky jsou nejčastější ráno. To proto, že lačnění přes noc vedlo k depleci jaterních rezerv glykogenu. Příznaky však mohou vzniknout kdykoliv a u takových nemocných se na tuto diagnózu často nemyslí.Některé případy inzulinomu byly dokonce mylně diagnostikovány jako epilepsie nebo psychóza. Hypoglykémie se však může objevit u některých nemocných s velkými maligními nádory nepostihujícími pankreatické ostrůvky; hypoglykémie v těchto případech je zřejmě působena nadbytečnou sekrecí IGF-II. Jak už bylo uvedeno dříve, neurovegetativní reakce způsobující třes, pocení, úzkost a hlad normálně začíná při vyšších hladinách glukózy než kognitivní dysfunkce a je varováním, že se má požít glukóza.U některých jedinců se tyto varovné příznaky neobjevují před příznaky mozkové dysfunkce a toto »neuvědomování si hypoglykémie« je potenciálně nebezpečné. Tato situace nejspíše nastává při inzulinomu a u diabetiků při intenzivní léčbě inzulínem, a zdá se tedy, že k neuvědomování si hypoglykémie mohou nakonec vést opakované záchvaty hypoglykémie. Pokud po nějakou dobu zůstává glykémie vyšší, začnou se varovné symptomy opět objevovat při glykémiích vyšších, než jsou ty, které způsobují kognitivní poruchy a kóma. Příčina, proč opakované hypoglykémie vedou ke ztrátě varovných symptomů, není známa. Při jaterních onemocněních je křivka tolerance glukózy diabetického typu, ale glykémie nalačnoje nízká Při funkční hypoglykémii je vzestup glykémie po glukóze normální, ale následný pokles přestřeluje do hypoglykemických hodnot. To působí příznaky hypoglykémie za 3–4 h po jídle. Je to někdy vidět u lidí, kteří později onemocní diabetem. Nemocné s tímto syndromem je nutno odlišit od nemocných s podobnými příznaky, avšak způsobenými psychologickými nebo jinými problémy, kteří ve vzorcích odebraných během epizody příznaků nemají hypoglykémii. Byla vyslovena domněnka, že přestřelování hypoglykémie je působeno stimulací sekrece inzulínu vzruchy z pravostranného vagu, ale cholinergní blokátory obvykle poruše nebrání. U některých nemocných s thyreotoxikózou a u nemocných po gastrektomii nebo jiných operacích urychlujících pasáž potravy do střeva je resorpce glukózy abnormálně rychlá.Glykémie rychle stoupá k vrcholu, ale pak zase rychle klesá až do hypoglykemických hodnot. Vzestup glykémie totiž vyvolá vzestup sekrece inzulínu vyšší než normálně. Typicky se symptomy objevují za 2 h po jídle. Děti diabetických matek často mají vysokou porodní váhu a velké vnitřní orgány (makrosomie). To je působeno nadbytkem inzulínu v krvi plodu, příčinou je zčásti stimulace fetálního pankreatu glukózou a aminokyselinami z krve matky. Volný inzulín mateřské krve je ničen proteázami v placentě, ale inzulín vázaný na protilátky ničen není, a tak přechází do plodu. Proto se fetální makrosomie také vyskytuje u matek, u kterých se vyvinuly protilátky proti různým živočišným inzulínům a které jsou během těhotenství nadále léčeny živočišnými inzulíny. Nejnověji byly popsán deficit GLUT 1 u dětí. Ty pak mají defekt transportu glukózy přes hematonnormální

folder_openPřiřazené štítky

Depresivní porucha

access_time06.únor 2020personRadka Eliášková

Slovníková definice Nejrozšířenější psychické poruchy v populaci. Jedná se o vážné, zneschopňující onemocnění, v jehož důsledku dochází k významné ztrátě pracovní schopnosti obyvatelstva srovnatelné se široce rozšířenými tělesnými chorobami. V medicínském slova smyslu se jedná o chorobný stav definovaný patologicky pokleslou náladou, doprovázenou ztrátou zájmů postiženého jedince o aktivity, které obvykle přinášejí potěšení, a pocity snížené energie spojenými se zvýšenou únavou. Depresivní poruchy se vyskytují jak bez přítomnosti, tak v přítomnosti tělesných poruch a při jejich léčbě. Plná definice Depresivní poruchy jsou spojeny s neurochemickými změnami a dnes již prokazatelně i neurodegenerativními procesy v centrálním nervovém systému, kdy dochází k akcelaraci apoptózy a zástavě neuroneogeneze ve specifických oblastech mozku. V nálezech moderních zobrazovacích technik jsou zjišťovány objemové změny některých důležitých neuronálních struktur. Onemocnění se tak stává přímým důkazem, že nekontrolovaný stres má významný negativní dopad na neuronální struktury a neurotransmiterový přenos, což potvrdily předchozí nálezy v animálních modelech. Charakteristická pro onemocnění je hypersekrece kortisolu, která je spojená se stresem, působící nepříznivým vlivem na řadu orgánových systémů včetně mozkových struktur. Jedinci se pravděpodobně liší v geneticky determinované schopnosti snášet stres a existuje spojení mezi mírou výskytu depresivních poruch a množstvím prožitých stresových událostí včetně přítomnosti tělesného onemocnění v závislosti na funkčním polymorfismu genu pro serotoninový transportér (transmembránová bílkovina zajišťující zpětný transport serotoninu z oblasti synaptické štěrbiny do presynaptické části neuronu).Začátek jednotlivých epizod bývá většinou spojen se zátěžovými situacemi (porod, cévní mozková příhoda, přítomnost tělesné choroby). Pro stanovení diagnózy depresivní poruchy je nezbytné, abychom u nemocného zjistili následující symptomy stanovené Mezinárodní klasifikací nemocí MKN-10. Mezi základní příznaky depresivní poruchy patří depresivní nálada, která je takového stupně, že je pro jedince naprosto nenormální, musí být přítomna po většinu dne a téměř každý den po dobu alespoň dvou týdnů, přičemž není ovlivněna okolnostmi. K dalším důležitým známkám patří ztráta zájmů a radosti z aktivit, které jedince obvykle těší, nebo je přítomen pocit snížené energie a zvýšená únavnost. V rámci diferenciální diagnózy lze za významné považovat vyloučení bipolární afektivní poruchy, protože nesprávná diagnóza může mít pro nemocného vážné následky. K častým komorbiditám, které negativně ovlivňují průběh a léčbu, patří úzkostné, somatoformní poruchy a event. syndromy závislosti na alkoholu. Mezi základní metody léčby patří především farmakoterapie antidepresivními preparáty, psychoterapie a jejich vzájemná kombinace. K dispozici je v současné době široké spektrum antidepresiv, která disponují různými mechanismy účinku. Volba antidepresiva je vždy záležitostí přísně individuální a řídí se profilem symptomů, které u nemocného zjistíme. Jde-li o první epizodu onemocnění, o staršího nemocného nebo o pacienta s tělesnou komorbiditou, jsou dnes považovány za léčbu první volby inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. V iniciální etapě léčby lze podávání antidepresiv kombinovat s anxiolytiky a hypnotiky. Pacienta je nutné po zahájení terapie pravidelně sledovat, obzvláště v iniciálních prvních týdnech léčby, kdy je zvýšeno riziko suicidálního jednání. Léčba by měla trvat u prvních, nekomplikovaných případů 6–9 měsíců od chvíle dosažení remise. S opakujícími se epizodami je nutné léčbu vést delší časové období. Vysazování léčby je nutné pozvolně, cca o 25 % denní dávky každý týden. Epidemiologie Depresivní porucha patří mezi nejrozšířenější psychické poruchy v populaci. V medicínském slova smyslu se jedná o chorobný stav definovaný patologicky pokleslou náladou, doprovázenou ztrátou zájmů postiženého jedince o aktivity, které obvykle přinášejí potěšení, a pocity snížené energie spojenými se zvýšenou únavou. Depresivní poruchy se vyskytují jak bez přítomnosti, tak v přítomnosti tělesných poruch. V případě tělesných onemocnění mohou být jak příčinou (nebo jednou z přispívajících příčin), tak následkem somatického onemocnění nebo vznikají v terénu tělesné choroby a její léčby s depresogenním účinkem. Roční prevalence depresivní poruchy v běžné populaci dospělých osob je odhadována na 5–9 % u žen a 2–3 % u mužů. V jedné z recentních epidemiologických prací je uváděna roční prevalence v evropské populaci bez ohledu na pohlaví 6,8 % pro středně těžké a těžké depresivní epizody (18,5 milionů obyvatel EU), a přidáme-li chronickou formu mírné depresivní poruchy, tzv. dysthymii, je roční prevalence těchto afektivních poruch odhadována na 9 % (20,8 milionů obyvatel). Celoživotní riziko vzniku depresivní poruchy je 10–25 % u žen a 5–12 % u mužů. Nejvíce žen a mužů je postiženo v produktivním věku 25–44 let.Významnou skupinou nemocných, která je zatížena vyšším rizikem vzniku komorbidní depresivní poruchy, jsou somaticky nemocní. Depresivní porucha často doprovází symptomy mnoha primárně somatických onemocnění (např. kardiovaskulárních chorob v 16–23 %, cévních mozkových příhod v 32 %, epilepsie v 31 %, roztroušené sklerózy a jiných zánětlivých onemocnění CNS v 37 %, Parkinsonovy nemoci a jiných nemocí bazálních ganglií v 35– 45 %, traumat mozku v 15–50 % a míchy ve 30– 60 %, demence ve 20–80 %). Depresivní potíže mohou být vyvolány také léčbou tělesného onemocnění (kortikoidy, ACTH, H2-blokátory, klonidin, ACE-inhibitory, betablokátory, sedativní hypnotika, antipsychotika, blokátory Ca-kanálů, hormonální antikoncepce, chemoterapie, digoxin). Častěji dochází k rozvoji poruchy u žen, a to zejména v rizikových obdobích (gravidita, poporodní období, menopauza). Časté rizikové faktory pro vznik depresivní poruchy jsou uvedeny v Tab. 1.Tab. 1 – Rizikové faktory pro vznik depresivní poruchyTab. 2 – Přehled látek nejčastěji spojovaných s možným potenciálem indukce deprese u dosud zdravých jedinců.Etiologie a patogeneze Depresivní poruchy jsou vážná onemocnění, která jsou spojena s neurochemickými změnami a dnes již prokazatelně i neurodegenerativními procesy, kdy dochází k akcelaraci apoptózy a zástavě neuroneogeneze ve specifických oblastech mozku. V nálezech moderních zobrazovacích technik jsou zjišťovány objemové změny některých důležitých neuronálních struktur (hipokampus). Onemocnění se tak stává přímým důkazem, že nekontrolovaný stres má významný negativní dopad na neuronální struktury a neurotransmiterový přenos, což potvrdily předchozí nálezy v animálních modelech. U nemocných lze na počátku vzniku depresivní epizody často identifikovat působení řady stresových faktorů, z nichž k nejčastějším patří skryté nebo otevřené konflikty v manželství. Velmi specifická je patogeneze poruch nálady doprovázející tělesná onemocnění. Obecně lze říci, že u tzv. organických depresivních poruch bude část mechanismů společná a část specifická pro každou specifickou tělesnou chorobu samotnou nebo její léčbu. Neoddiskutovatelný je vliv samotné nemoci na procesy v organismu, které vedou k rozvoji deprese (např. poškození tkáně mozku při cévní mozkové příhodě, prudké zatížení volnými kyslíkovými radikály, excitotoxicita uvolněných aminokyselin, imobilizace organismu spojená s nižším průtokem krve apod.) a spolupůsobí jistě i faktory, které nalézáme u primárních depresí, tj. alterace osy hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin nebo změny osy hypotalamus-hypofýza-štítná žláza. Za nezanedbatelnou formu stresu lze u chronicky nemocných považovat nutnost přizpůsobit se nové kondici organismu, bolesti, ztrátě schopnosti fungovat v běžných podmínkách, ale i ztrátě dosavadních sociálních vazeb. Dochází tak k negativnímu ovlivnění hned několika zásadních sociálních determinant zdraví (nadměrně se zvyšuje míra stresu, vzrůstá sociální izolace, dochází ke ztrátě nebo přerušení práce a jedinec není aktuálně schopen dosáhnout plného uplatnění). Klinický obraz Zpočátku si nemocný může stěžovat na jeden nebo několik tělesných příznaků (únava, bolesti), případně prezentuje podrážděnost, úzkost nebo nervozitu a teprve podrobnější vyšetření odkryje pokles nálady neodpovídající okolnostem či přítomnost ztráty zájmů. Tyto změny jsou doprovázeny změnou všeobecné úrovně aktivity a většina dalších příznaků je druhotných nebo snadno srozumitelných v kontextu změn nálady a aktivity. Začátek jednotlivých epizod bývá většinou spojen se zátěžovými situacemi (porod, cévní mozková příhoda, přítomnost tělesné choroby). U většiny nemocných se setkáváme s pozvolným nástupem potíží.Lékaři všech oborů se mohou setkat s celým spektrem duševních poruch (neurózy, psychózy, poruchy osobnosti a intelektu, závislosti různého typu, psychosomatické choroby) a zejména také s jejich rozmanitou kombinací se somatickými poruchami, při kterých jsou duševní poruchy považovány za primární (hypertenze, dráždivý tračník, astma) nebo kdy tvoří sekundární doprovod závažných somatických chorob (např. diabetu, arteriosklerózy, stavů po cévních mozkových příhodách, dlouhodobějších onemocnění). Ne vždy pacient přichází s jednoznačně strukturovaným spektrem potíží, obzvláště jde-li se svými problémy k lékaři jiného oboru, a někdy si ani změnu svého stavu neuvědomuje. Mezi často primárně prezentované potíže nemocných patří především nespavost. Tento symptom si zaslouží naši zvýšenou pozornost a po „skrytých“ psychických komplikacích stojících za nespavostí je třeba cíleně pátrat! U nemocných trpících depresí je výskyt nespavosti v rámci ambulantně léčených odhadován na 65 % a u hospitalizovaných až na 90 %! Současně je nespavost pro nemocné do určité míry „neutrální“ symptom, podobně jako bolest, který se nemocný nebrání prezentovat, na rozdíl od řady psychických potíží, které mohou budit na první pohled dojem duševní choroby. Pacient si nemusí své depresivní ladění plně uvědomovat a/nebo si jej spojuje právě například s nedostatkem spánku a často prohlašuje, že kdyby se zbavil nespavosti, psychická porucha by také vymizela.Ilustrativním příkladem provázanosti mohou být kardiovaskulární onemocnění a depresivní poruchy. Sama depresivní porucha má vliv na rozvoj kardiovaskulárních onemocnění u osob dosud kardiálně zdravých, ale i na rozvoj dalších srdečních příhod u kardiologicky nemocných, a podílí se tak na vzestupu následné morbidity a mortality. Prozatím není zcela jasný časový interval rozvoje depresivní poruchy v takových případech. Vážnější je situace z pohledu rozdílu mortality depresivních a nedepresivních pacientů po infarktu myokardu, které se zvyšuje s odstupem od akutního infarktu myokardu a po 6 měsících činí 16,5 % (relativní riziko 3,10) vs. 3 %, zatímco po 18 měsících dochází k nárůstu pouze o 4 %, tj. na 20 % (relativní riziko 3,64) vs. 6 %. Lze tedy odhadovat, že případný dopad faktorů spojených s depresivní poruchou po akutním infarktu myokardu je otázkou týdnů až měsíců. Ukazuje se také, že jak časný nástup (< 6 měsíců), tak pozdní nástup (> 6 měsíců–5 let) depresivní poruchy má srovnatelný negativní vliv na přežití hodnocené po 8 letech od infarktu myokardu. Z našich klinických zkušeností vyplývá, že první depresivní symptomy se objevují ještě v průběhu akutní hospitalizace, ale výjimkou není ani oddálené trvání obtíží v řádech měsíců, kdy už však souvislost s kardiovaskulární příhodou nemusí být vnímána.Diagnostika Pro stanovení diagnózy depresivní poruchy je nezbytné, abychom u nemocného zjistili následující symptomy dle MKN-10: Mezi základní příznaky depresivní poruchy patří depresivní nálada, která je takového stupně, že je pro jedince naprosto nenormální, musí být přítomna po většinu dne a téměř každý den po dobu alespoň dvou týdnů, přičemž není ovlivněna okolnostmi. K dalším důležitým známkám patří ztráta zájmů a radosti z aktivit, které jedince obvykle těší, nebo je přítomen pocit snížené energie a zvýšená únavnost. K častým doprovodným příznakům patří ztráta sebedůvěry a sebeúcty; neoprávněné sebevýčitky nebo přehnané a bezdůvodné pocity viny; nedostatek emočních reakcí na události nebo aktivity, které normálně vyvolávají emoční odpověď; vracející se myšlenky na smrt či sebevraždu nebo jakékoliv sebevražedné jednání; snížená schopnost myslet nebo se soustředit, jako je například nerozhodnost nebo váhavost; změna psychomotorické aktivity s agitovaností nebo retardací, pro niž máme objektivní důkaz (chování nemocného při vyšetření, popis chování jinými osobami); poruchy spánku jakéhokoliv druhu (nejčastěji ranní probouzení dvě nebo více hodin před obvyklou dobou, často spojené s těžšími depresivními prožitky v ranních hodinách); změna chuti k jídlu (zvýšená nebo snížená s odpovídající změnou hmotnosti); zřetelná ztráta libida. Afektivní porucha se může vyskytnout u jedince poprvé v životě v přímé souvislosti např. s infarktem myokardu či atakou roztroušené sklerózy a potom hovoříme o organické depresivní poruše (dle Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10 – F 06.32). Při druhé možnosti mnohočetné faktory tělesného onemocnění vyvolají depresivní potíže u jedince, který již v minulosti depresivní epizodu alespoň jednou prodělal nebo se pro ni léčí. Potom poruchu spíše označíme jako exacerbaci periodické depresivní poruchy (F 33) a somatické onemocnění chápeme jako provokující faktor již anamnesticky přítomné psychické choroby. Nabízí se pochopitelně myšlenka, že jedinci, kteří mají s afektivní poruchou zkušenost, jsou v rámci nově vzniklého tělesného onemocnění vulnerabilnější ke vzniku depresivních epizod, ale důkazy prozatím chybí. Ze studií s velkým počtem probandů vyplynulo, že například závažnost kardiovaskulárního onemocnění neovlivňuje stupeň závažnosti depresivní epizody, ale oproti tomu závažnost depresivní epizody ovlivňuje riziko mortality v důsledku onemocnění. Riziko mortality je dvojnásobné u těžší depresivní epizody oproti mírné, bez ohledu na přítomnost kardiovaskulárního onemocnění na začátku sledování, a současně riziko mortality z důvodu kardiovaskulárního onemocnění je třikrát vyšší při přítomnosti než při absenci choroby při zahájení sledování.Za maximální zjednodušení detekce přítomnosti depresivních poruch zejména u ohrožených jedinců, což jsou především somaticky nemocní, považují někteří autoři dvě otázky: „Cítil jste se v průběhu posledního měsíce na dně, depresivní, bez nálady nebo beznadějně?“ a „Ztratil jste v průběhu posledního měsíce zájem nebo potěšení z aktivit, které vám je obvykle přinášely?“. Pozitivní odpovědi na tyto dvě otázky vykazují senzitivitu (96 %) a specificitu (57 %) pro diagnózu depresivní poruchy.V České republice bývá často používána k diagnostice tzv. autoevaluační Zungova sebeposuzovací stupnice deprese (SDS). Tento jednoduchý dotazník je určen k hodnocení populace dospělých trpících depresivní poruchou střední a lehké intenzity. Dotazník může předložit pacientovi k vyplnění i střední zdravotnický pracovník. Doba vyplnění a hodnocení je odhadována na 10–15 minut. Vypočtený tzv. SDS index udává míru maximálně vyjádřených depresivních příznaků zachytitelných stupnicí (vyjadřuje procento maximální míry deprese měřitelné stupnicí). Chceme-li však tuto stupnici využít k diagnostickým účelům, musíme respektovat nezbytnost přítomnosti základních příznaků depresivní poruchy, tak jak je definována MKN-10. K moderním trendům, zejména po zjištění, jak vysoká je prevalence duševních poruch, je snaha ze strany psychiatrů poskytovat lékařům somaticky zaměřených oborů takové nástroje, které by jim usnadnily často složitou diagnostiku komorbidity. Příkladem může být Prime MD, což je vcelku jednoduchý nástroj, který dokáže lékaře upozornit na problematické oblasti psychické kondice nemocného a neomezuje se pouze na depresivní symptomy, ale zahrnuje například i projevy úzkosti, poruchy příjmu potravy, somatizační, hypochondrickou poruchu a závislost na alkoholu. Je dostupný i ve velmi přehledné počítačové verzi, která vyplněný dotazník okamžitě vyhodnocuje, čímž může mimo jiné lékaři ušetřit čas i ulehčit dilema, zda odeslat či neodeslat pacienta ke specialistovi.Diferenciální diagnóza Nejen z pohledu výběru a vedení dalších terapeutických metod lze za významné považovat vyloučení bipolární afektivní poruchy, protože nesprávná diagnóza může mít pro nemocného vážné následky. Celoživotní riziko sebevraždy u nemocných trpících bipolární afektivní poruchou je 25–50 % a smrtí končí 10–15 % pacientů. Pacienti mohou být nesprávně zvoleným léčebným postupem poškozeni nejen tím, že jim není podáván stabilizátor nálady, ale i účinkem samostatně podávaných antidepresiv, která se mohou podílet na vzniku tzv. rychlého cyklování. Bipolární afektivní porucha je onemocnění, během něhož prochází postižená osoba obdobím nadměrně zlepšené nálady, obdobím deprese a obdobím, kdy je její nálada normální. Existují čtyři různé druhy epizod, které se při bipolární afektivní poruše objevují, podle typu a intenzity příznaků mluvíme o epizodách hypomanických (mírná forma; „hypo“ = řecká předpona s významem „pod“), manických, depresivních nebo smíšených. Hypománie je charakteristická trvale nadnesenou náladou, nadměrnou energií a zvýšenou aktivitou a subjektivním pocitem dobré pohody a dobré celkové kondice. Člověk v hypománii bývá velmi hovorný, snadno navazuje kontakt s ostatními lidmi, je nenucený, komunikuje bez zábran, hýří nápady. Zvýšení aktivity se projevuje často i v sexuální oblasti, nezřídka dochází k lehkomyslnému navazování známostí a střídání partnerů (i u jedinců, kteří jsou obvykle zdrženliví). Potřeba spánku je snížená, po pár hodinách se člověk cítí odpočinutý, čilý a další setrvávání v posteli je pro něj marněním času. Začátek bývá obvykle náhlý. Tyto epizody jsou většinou jedincem snášeny dobře a někteří dokonce v tomto stadiu přestanou navštěvovat lékaře a užívat léky. Jinými slovy, po těchto symptomech je třeba cíleně pátrat, sám nemocný o nich spontánně nehovoří. Mánií rozumíme nepřiměřeně zvýšenou náladu provázenou nárůstem aktivity. Při mánii je nálada výrazně zvýšená zcela nezávisle na okolnostech. Současně je též neúměrně zvýšená aktivita a energie. Z pohledu diagnostiky depresivních poruch je problematický fakt, že 35–60 % nemocných má zkušenost s tím, že první epizodou před nástupem mánie je právě deprese. U mužů je pravděpodobnější, že se onemocnění projeví manickou epizodou, u žen to bývá depresivní epizoda. V průměru, bez léčby, trvají manické nebo hypomanické epizody od několika dnů po několik měsíců, zatímco deprese trvá většinou více než 6 měsíců. Někteří jednotlivci se mezi epizodami úplně zotaví a několik dalších let se u nich neobjevují žádné symptomy. Jiní však trpí i nadále depresí mírné intenzity nebo dochází ke kolísání nálady. Dalším diagnostickým problémem s roční prevalencí shodnou s depresivní poruchou (tj. 7 %!) jsou tzv. somatoformní poruchy neboli rozmanité tělesné symptomy bez zjistitelných typických anamnestických údajů, laboratorních abnormalit nebo odchylek v pomocných vyšetřeních. Nemocný si stále stěžuje na měnlivé tělesné potíže, žádá rozmanitá lékařská vyšetření, a to navzdory opakovaně potvrzeným negativním nálezům a ujišťování lékaře, že příznaky nemají žádný tělesný podklad. Jestliže existují nějaké tělesné potíže, pak nevysvětlují povahu a rozsah symptomů nebo tíseň a starost pacienta. I když začátek a trvání symptomů má úzkou souvislost s nepříjemnými životními událostmi, obtížemi nebo konflikty, obvykle pacient odmítá pokusy diskutovat o možnosti psychologických příčin (často i přes zjevnou přítomnost depresivních nebo úzkostných symptomů). Řada těchto nemocných má za sebou dlouhou, komplikovanou historii styku jak s primárními, tak se specializovanými lékařskými službami. Symptomy se mohou týkat kterékoliv části těla nebo orgánového systému a mezi nejobvyklejší patří gastrointestinální potíže (bolest, říhání, pálení, zvracení, nauzea), abnormální pocity na kůži (svědění, pálení, znecitlivění apod.), četné formy kardiovaskulárních potíží (palpitace, bolest na hrudi), bolesti různé lokalizace a charakteru (oblast zad, klouby, svaly apod.), ale také únava nebo nespavost. U této skupiny nemocných je minimální pravděpodobnost, že bude efektivní pouze podané antidepresivum, a vždy je třeba nabídnout psychoterapeutickou intervenci. Lze samozřejmě předpokládat, že jedinec trpící somatoformní poruchou má v důsledku prožívaného utrpení také vyšší riziko vzniku komorbidní depresivní poruchy s potřebou adekvátní léčby. KomorbiditaDiagnostické potíže může způsobit současný výskyt více typů duševních poruch nebo jejich vzájemná kombinace se somatickým onemocněním. Ukazuje se, že až 50 % těchto chorob je komorbidních, tzn. že výskyt „čisté“ formy deprese nebo úzkostné poruchy je spíše výjimečný. Nejčastěji se společně vyskytují deprese a úzkostné poruchy, úzkostné poruchy a závislosti nebo somatoformní nebo depresivní poruchy. Tato komorbidita má významný vliv na způsoby léčby, ale je spojena i s klinickou závažností a celkovým dopadem onemocnění. Úzkost není podle MKN-10 součástí klinického obrazu depresivní poruchy, a chceme-li vyhovět současnému diagnostickému systému, je třeba označit i další diagnózu (nejčastěji generalizovanou úzkostnou poruchu, organickou úzkostnou poruchu aj.). Z klinického hlediska je třeba mít na paměti, že tito nemocní se vyznačují vyšší mírou závažnosti potíží, delším trváním epizod s tendencí k dlouhodobému průběhu, závažnějším funkčním narušením (sociální oblast, zaměstnání), pomalejším nástupem odpovědi na léčbu, snížením odpovědi na léčbu (zejména na monoterapii antidepresivy), ale také významným zvýšením rizika suicidia. Intenzivně je zkoumán vztah depresivních a úzkostných symptomů a naopak. Prozatím je zřejmé, že depresivní potíže jsou doprovázeny úzkostí ve 2/3 případů (nejčastější je obava z budoucnosti). Z pohledu časového sledu nástupu symptomů se zdá, že úzkostná porucha často přechází v depresivní poruchu a dále ji může, ale nemusí doprovázet. Po první manifestaci depresivní poruchy se však zřídka objeví úzkostná porucha.Hlavními obecnými symptomy úzkostných poruch jsou úzkost a strach, které patří za normálních okolností k běžným emocím, jež mají nezastupitelný ochranný význam. Úzkostné poruchy by se daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace tělesných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Úzkostné poruchy se vyznačují záchvatovými nebo kontinuálně fluktuujícími stavy, při kterých se bez vazby na reálné nebezpečí objevují nadměrné tělesné a psychické projevy úzkosti nebo strachu. Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu nelze definovat. Z hlediska časového může tedy úzkost „volně plynout“ bez vazby na okolnosti (generalizovaná úzkostná porucha – podle MKN-10 F 41.1) nebo se projevit náhle v záchvatech (podle MKN-10 panická porucha F 41.0), což také slouží jako diagnostický marker. Typicky postižení popisují stavy obav, „jako by se něco mělo stát“, ale nevědí, co by to mělo být, a stav připomíná určitou připravenost na nebezpečí. Dalším definovaným emočním prožitkem je strach, který již bývá reakcí na konkrétní nebezpečí charakterizovanou emoční a fyziologickou reakcí. Strach má na rozdíl od úzkosti konkrétní příčinu (specifická sociální situace, prostor, výška, zvířata, nemoc, krev aj.). Intenzita úzkosti a strachu může kolísat od mírné nepohody až po stavy hrůzy a paniky spojené s pocitem blízké smrti. Vše je doprovázeno aktivací autonomního nervového systému (tachykardie, pocení, třes apod.). Úzkostné poruchy by se tedy daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace tělesných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Záchvaty náhle vzniklé úzkosti přicházejí bez ohlášení a očekávání dalšího záchvatu budí trvalou úzkost a napětí. Někteří lidé trpí záchvaty úzkosti ve specifických situacích, jako je např. cesta autobusem, v davu, ale také na místech, jako jsou mosty, a hovoříme o tzv. agorafobii. Lidé se „citlivým“ místům vyhýbají, často se izolují od druhých a ve vysokém procentu případů se k této poruše přidružuje depresivní nálada. Výhodou je, pokud je nemoc včas diagnostikována a také řádně léčena. Nemocní získávají svůj život opět pod kontrolu a příznaky panické poruchy již neovlivňují jejich život jako dosud. Nemocní trpící panickou poruchou tvoří 10–15 % klientely kardiologů a k psychiatrovi se dostávají v 99 % případů po vyšetření nejméně dvěma lékaři somatických oborů. Záchvat paniky, který bývá často předmětem vyšetřování v rámci ambulantní péče, je období intenzivního strachu nebo výrazné nepohody, při které se náhle vyvinily 4 nebo více z následujících příznaků: zrychlené dýchání, pocení, pocity dušení se, zalykání se, bolest na hrudi, nevolnost, pocit na zvracení, točení hlavy, závratě, bušení srdce, pocit nereálnosti okolí, svět je vzdálený jako film, třes těla i končetin, strach ze ztráty kontroly nad sebou samým, strach ze smrti, návaly horka nebo chladu, brnění nebo svrbění končetin. Léčba Mezi základní metody léčby patří především farmakoterapie antidepresivními preparáty a podpůrná, nespecifická psychoterapie. Psychoterapie nemusí být vedena ortodoxním metodickým postupem. Povědomí a využití základních technik obecných psychoterapeutických principů jsou však nezbytným předpokladem úspěšného vedení všech pacientů a u těch depresivních to platí obzvláště.Základním psychofarmakologickým prostředkem pro léčbu depresivních poruch jsou antidepresiva a při jejich výběru se řídíme několika základními zásadami: 1) Pokud pacient v minulosti reagoval dobře na určitý lék, měl by být tento použit znovu. Podobným způsobem je možné postupovat v případě pozitivní terapeutické reakce u přímých příbuzných.2) Jde-li o první epizodu onemocnění, staršího nemocného nebo o pacienta s tělesnou komorbiditou, jsou dnes považovány za léčbu první volby SSRI. Rozhodneme-li se, po zvážení možného interakčního potenciálu, pro jeden z nich, zahajujeme v prvních několika dnech u nemocných s přítomnou úzkostí léčbu poloviční dávkou, abychom se vyhnuli prudkému iniciálnímu zvýšení anxiety. U starších pacientů kontrolujeme v průběhu léčby parametry vnitřního prostředí. Zcela nezbytné je monitorování suicidálního rizika v iniciální etapě léčby obzvláště u mladších nemocných. 3) U nemocných s výraznou úzkostnou složkou nebo nespavostí bývá také výhodné užití kombinované léčby antidepresiva s anxiolytiky nebo hypnotiky. Existují vhodná antidepresiva, která dokážou upravit poruchy spánku, např. mirtazapin a trazodon.4) Léčbu zahajujeme pouze jedním antidepresivem! Užitím kombinací se neúměrně zvyšuje riziko vzniku nežádoucích účinků. Složitější dávkovací schéma úzce souvisí s mírou spolupráce. 5) Pacient by měl lék užívat denně s tím, že zlepšení stavu lze očekávat za 2–3 týdny po zahájení léčby. 6) Nežádoucí účinky se mohou objevit v úvodu léčby, ale obvykle vymizí v průběhu 7–10 dní. 7) V etapě akutní léčby je nutné pacienta kontrolovat jednou týdně po dobu 1. měsíce léčby (v indikovaných případech zpočátku léčby i denně), každé dva týdny ve 2. měsíci léčby. V pokračovací a udržovací etapě léčby je doporučeno pacienta sledovat v závislosti na klinickém stavu s frekvencí jednou za 4–6 týdnů (v některých případech i častěji) až jednou za 2–3 měsíce.8) Účinné antidepresivum je vhodné vysazovat až po 6–9měsíčním bezpříznakovém období. 9) Užíval-li nemocný terapeutickou dávku 3 měsíce a déle, mají se všechna antidepresiva vysazovat postupně. Náhlé vysazení tricyklických antidepresiv může způsobit syndrom z vysazení (závratě, pocení, chřipkovité potíže, nauzeu, vomitus, nechutentsví, parestézie, ataxii, třes, zvýšenou iritabilitu, akatizii, insomnii a děsivé sny, senzorickou hypersenzitivitu, cefalgie, únavnost, nesoustředivost, agresivitu a suicidální úvahy) a cholinergní rebound fenomén, proto by vysazování mělo být pozvolné (o 25 % dávky každý týden). Syndrom z vysazení SSRI je nejčastější po paroxetinu a fluvoxaminu a výjimečně jej způsobuje odnětí citalopramu a setralinu, minimální potenciál má v tomto ohledu fluoxetin. Příznaky vymizí do 24 hodin po opětovném nasazení SSRI, neléčené trvají 7–14 dní. Prevencí vzniku po výskytu je jen postupné vysazování preparátů (snižování o 20–30 % dávky každých 6–8 týdnů). Tab. 3 – Přehled léků užívaných k terapii depresivní poruchyKombinace s anxiolytiky Především u úzkostných forem depresí je vhodné již od počátku léčby antidepresivem přidávat anxiolytikum, které urychlí nástup antidepresivního účinku a kromě toho potlačí iniciální tenzi a nespavost. Jejich podávání podle možností omezujeme na krátké období při akutní léčbě a nemocného s tímto faktem předem seznámíme. Anxiolytika jsou sama o sobě jen velmi málo účinná v léčbě depresí (ač jsou některá nazvána na obalu antidepresivem) a je považováno za chybu, léčíme-li depresi jen těmito preparáty. Výhodnějšími bývají krátkodobě působící anxiolytika (např. oxazepam). Vždy je třeba zvážit interakční potenciál. Kombinace s hypnotiky Hypnotikum ordinujeme tehdy, jestliže mezi hlavní příznaky depresivní poruchy patří také některá z forem insomnie nebo došlo k indukci insomnie (nejčastěji při léčbě SSRI). Lze použít jak skupinu benzodiazepinovou, tak i nebenzodiazepinová hypnotika III. generace. Jejich podávání bychom měli omezit, podobně jako podávání anxiolytik, jen na akutní etapu léčby.

folder_openPřiřazené štítky

Jak pečovat o nohy ve dvou snadných bodech

access_time09.únor 2020personRadka Eliášková

Podle procentuálních statistik má téměř polovina české populace problémy s nohami. Nezáleží teď na tom, zda se jedná o bolest či plísňová onemocnění. Ať už je to tak nebo tak, vždy mluvíme o velmi nepříjemných bolestech. Častými potížemi mohou být i kuří oka, která rozhodně nepatří mezi výjimečná. O chodidla moc lidí nepečuje, a to z důvodu, že nejsou příliš vidět. To je však špatné rozhodnutí, protože se jedná o část těla, která vás doprovází z místa A na místo B. Nezapomínejte, že jde o velmi důležitou část těla. Jak pečovat o nohy a alespoň trochu jim ulevit?Nohy mají vliv také na jiné části tělaJestliže nebudete mít nohy zcela v pořádku, může se to také podepsat na jiných částech vašeho těla. Problémy mohou nastat například v oblasti zad, kyčlí nebo únavy. Určitě s námi budete souhlasit, že bolest zad je na tolik nepříjemná, že ji nechcete zažit. Zvlášť o tom ví lidé, kteří něco podobného zažili. Pokud tedy nechcete v budoucnu něčím podobným trpět, měli byste svou péči více soustředit na nohy. Především se zde bavíme o chodidlech, které během celého dne dostávají největší zátěž. V dalším odstavci vám řekneme základní kroky, jak pečovat o nohy a dopřát jim tak to nejlepší. Jak pečovat o nohy?Jestliže to čtou maminky, jste o krok vpřed. Začněte u svých dětí aplikovat péči o nohy již od dětství a uvidíte, jak se jim v budoucnu bude dařit. V první řadě je na místě si říct, že o vaše nohy se mohou postarat například boty, vložky či ponožky. Tím samozřejmě nemyslíme to, abyste šli do prvního obchodu a nakoupili zboží, které vidíte mezi prvními. Na mysli máme pochopitelně kvalitní boty, vložky i ponožky. Investujte tedy do sebe a svých dětí větší finanční prostředky a během chvíle poznáte ten rozdíl. Kromě toho se vám bude mnohem lépe chodit. Druhým důležitým krokem je hygiena nohou, a to včetně čištění mezi prsty. Následně nezapomeňte pořádně vysušit. Tímto postupem zabráníte vzniku vlhkých zapářek. Tyto dva body jsou podstatné při péči o nohy a měly by být na denním pořádku.

folder_openPřiřazené štítky

Zajímavosti z výživy

access_time13.únor 2020personRadka Eliášková

Výživa je v podstatě základním kamenem žití, mnohé dokáže, jen my o ni stále nevíme dostatek informací. Pojďme se tedy podívat na některé zajímavosti publikované ve studiích nedávno publikovaných.• Nízká hladina Vitaminu D se spojuje s vyšším rizikem infarktu myokardu i dalšími problémy s kardiovaskulárním systémem. Byla provedena studie, kdy bylo sledováno hladina vitaminu D společně s rizikem onemocnění srdce po dobu 5 let u 1739 lidí s průměrným věkem 59 let. Vědci zjistili, že lidé s nejnižší hladinou vitaminu D mají o 62% vyšší riziko onemocnění cévní soustavy než další skupina s mírně vyšší hladinou vitaminu D. Z tohoto důvodu vědci označují jeho nedostatečnost stejným rizikovým faktorem jako vysoká hladina škodlivého cholesterolu. Denně doporučují příjem vitaminu D pro mladé lidi 200 IU, pro dospělé 400 IU a pro starší 600 IU. Robert U. Simpson, jehož skupina jako první identifikovala receptory na srdečních buňkách, doporučuje dokonce 1000 IU až 2000 IU denně. V jiných skupinách jsou zatím s tímto vyjádřením opatrnější a chtějí počkat na prokazatelný účinek vysokých dávek vitamínu D. (7.1.2008 HealthDay News)• Mírně modifikovaná Atkinsonova dieta pomáhá lidem kontrolovat epileptické záchvaty. Toto tvrzení bylo již dříve potvrzeno u dětí, ovšem nyní se ukázalo pravdivé i u dospělých lidí. Pro studii byli určeni lidé, kteří trpěli v průměru 10ti záchvaty týdně. Dieta se skládala především z bílkovin a tuků, sacharidů bylo pouze 15g denně. Po jednom měsíci již lidé zaznamenali nižší výskyt záchvatů než u kontrolní skupiny, která brala pouze léčiva a po třech měsících diety již skupina s upravenou stravou zaznamenala pouze 50% výskytu záchvatů. Co se týče zvýšené hladiny cholesterolu a triglycidů, tak toto zvýšení bylo mírné. Dobrá zpráva tedy je, že opravdu se dají stravou kontrolovat i velmi závažné zdravotní potíže. Špatná zpráva je, že tento systém je velmi náročný na disciplínu (studii dokončilo pouze 50% účastníků).  (31.1.2008 HealthDay News)• Jak jíst hranolky a pečené brambory bezpečněji? Samozřejmě v jídelníčku by víceméně zastoupeny být vůbec neměly. Ale mimoto, že jsou velmi tučné a celkově nezdravé, vyznačují se vysokou hladinou karcinogenní látky – Acrilamid. Tato látka je obsažena ve všech potravinách s vysokým obsahem škrobu. Dá se ovšem hladina této látky snížit tím, že potraviny nejdříve namočíte před fritováním (smažením apod.) do vody. Studie byla provedena na potravinách namočených ve vodě po 30 minut až 2 hodiny, úroveň Acriamidu po tepelné úpravě se snížila o 23%, 38% a 48%. Další studie ještě budou probíhat, aby se maximálně snížilo riziko tvorby rakovinotvorných látek při úpravě stravy. (Journal of the Science of Food and Agriculture 2008)• Kdo nesnídá, má vyšší riziko výskytu obezity. Studie sledovala 2000 dospívajících lidí po dobu 5ti let, kteří detailně vyplňovali pravidelné dotazníky. Ukázalo se, že čím častěji korespondent konzumoval snídaní, tím měl menší tendenci k obezitě i nadváze. Ne nadarmo se říká, že snídaně je nejdůležitější jídlo dne! (Pediatrics – březen 2008)• Zdravou výživou ke zdravým dětem. Tak by mohl znít verdikt studie, která sledovala souvislost denní konzumace zinku, folátu, vitamínu C, vitamínu E a beta-karotenu a genetickými abnormality ve spermatu mužů. Vědci zjistili, že muži s nejvyšším příjmem kys. listové (722 – 1150 mcg denně) měli o 20 – 30% snížený výskyt abnormalit v ejakulátu oproti ostatním skupinám. I když tato studie nepotvrdila přímou souvislost mezi kyselinou listovou a genetickými abnormalitami spermií, prokázala ovšem význam správné diety nejen u žen (která byla prokázána již dříve), ale i u mužů pro zdravé potomstvo. (Human Reproduction – březen 2008)• Na závěr dnešního povídání se podíváme na ovoce a zeleninu. Každý z nás by měl tuto součást stravy zařadit do svého jídelníčku alespoň v 1 až 2 porcích. Pojďme se podívat na pár zajímavých faktů o některých z nich.Avokádo – je skvělým zdrojem mononenasycených mastných kyselin, které snižují hladinu cholesterolu. Je dále dobrým zdrojem Vitaminu E a luteinu, přírodního antioxidantu, jenž napomáhá zdraví zraku.Brokolice – je plná látek s názvy: isothiocyanate, sulforaphane a indoles, u kterých se věří, že snižují riziko rakoviny prsu, prostaty, děložního čípku, plic a dalších. Brokolice dále dodává tolik vitamínu C jako např. pomerančový džus (z čerstvého ovoce). Růžičková kapusta – obsahuje také sloučeniny pro boj s rakovinotvornými látkami. Dále mají vysoký obsah Vitaminu C, kys. listové, Vitamínu A a draslíku (neměly by se převařit).Kapusta je velmi dobrým zdrojem Vitaminu K, C a beta-karotenu. Půl šálku kapusty obsahuje 1,3g vlákniny při pouhým 20 kcal.Ibišek má velmi málo kalorií při opravdu vysokém obsahu rozpustitelné vlákniny a je zdrojem Vitamínu A.Limetky – toto ovoce obsahuje tolik Vitaminu C, že bylo dříve hlavním zdrojem vitaminu C na mořských plavbách.

folder_openPřiřazené štítky

Zdravotní obtíže s dýcháním- během zimy

access_time05.březen 2020personRadka Eliášková

Pro astmatiky se za nejtěžší období, způsobené kvetoucími loukami, považuje léto. Nicméně je pro ně zima neméně obtížnou částí roku. Nízké teploty či přechody z tepla do zimy mohou řádně potrápit dýchací cesty osob trpících astmatem. Situaci ztěžuje i skutečnost, že v zimě je zvýšený výskyt infekčních nemocí dýchacího ústrojí, jako je například chřipka ale i běžné nachlazení. Podle odborníků jsou na tom lépe ti pacienti, kteří mají svou nemoc pod kontrolou – dodržují léčbu a pravidelně užívají inhalátor. „Bohužel ani v zimním období se astmatici nemohou těšit na bezproblémové fungování. Řada z nich právě v nejchladnějších měsících zažívá nejkrušnější chvíle, protože některé spouštěče astmatu se ozývají právě v této době. Odborníci se shodují, že nejvíce astmatických záchvatů připadá, kromě srpna, právě na leden,“ uvedla na setkání s novináři MUDr. Václava Bártů, Ph.D., vedoucí lékař plicního oddělení Medicon.Hůře jsou na tom v zimě ti pacienti, kteří mají obtíže i po zbytek roku. „Spousta z nich mávne rukou, že se jedná jen o občasné problémy. Může se jednat o potíže s dýcháním či o záchvat jednou dvakrát měsíčně. Každý odborník na astma ale ví, že v takovém případě nemoc není pod kontrolou a pouze ‚čeká‘ na chvíli, kdy se projeví rázněji,“ přibližuje dále MUDr. Bártů. Tou situací může být právě zima. Vyhnout se problémům mohou pacienti, kteří své astma naopak pod kontrolou mají. To znamená, že pravidelně užívají předepsaná léčiva a potíže mají jen velmi mimořádně.Proč je zima pro průdušky tak špatná?„Plíce může uvést do stavu nepohody i samotný studený vzduch. Ten ostatně někdy vadí i zdravým lidem. U astmatiků se jeho dopad znásobuje. Zvláště, když je suchý. To pak na sebe astmatický záchvat nemusí nechat dlouho čekat. Potíže ale může způsobit nejen absolutní teplota vzduchu, ale i její prudké změny – například při přechodu z venkovního prostředí do vnitřního, kde je tepleji,“ vysvětluje dále doktorka Bártů.K negativnímu působení nízké teploty přispívá podle ní i fyzická námaha. Pokud se astmatik půjde proběhnout v zimě, jeho plíce dostanou šok. Klíč k vyhnutí se těmto problémům přitom leží v dodržování nepříliš snadných zásad.Pět jednoduchých zásad pro zdárné překonání zimy-Udržujte své astma pod kontrolou pomocí dodržování předepsané léčby a doporučení lékaře.-Pokud víte, že vám zimní počasí nedělá dobře, vdechněte preventivně před odchodem z tepla 1x či 2x dávky z inhalátoru.-Vždy mějte inhalátor po ruce, kdyby bylo nejhůř.-Než vyrazíte ven, zjistěte si, jaké bude počasí, a vhodně se oblečte. Nezapomeňte na čepici, šálu a rukavice. Šálou si dobře zakryjte krk, ústa i nos, vdechovaný vzduch tak bude při dýchání ohřátý.-Pokud v zimě cvičíte, nezapomeňte se před jeho započetím pořádně zahřát.I v tomto případě se můžete pojistit preventivním použitím inhalátoru.Nebezpečná není jen nízká teplotaKromě suchého studeného vzduchu a náhlých teplotních změn mohou astmatiky ohrozit i různá infekční onemocnění typická pro zimní období. „Jedná se nejen o chřipku, ale i o běžné nachlazení. Po nakažení přechází plíce do ‚nouzového‘ režimu a projevy astmatu se zpravidla dodatečně zhorší. Od věci proto není zvážit očkování proti chřipce,“ nabádá MUDr. Bártů.Minimálním základem by však mělo být obezřetné chování s důrazem na hygienu – vyhýbat se kontaktu s nemocnými lidmi, v prostředcích hromadné dopravy mít přes ústa či nos šálu, mýt si ruce několikrát denně a samozřejmě jíst stravu bohatou na vitamíny a další hodnotné látky, uzavérá MUDr. Václava Bártů.

folder_openPřiřazené štítky

Plíseň na nohách

access_time06.březen 2020personRadka Eliášková

Kde najdu nejbližšího dermatologa?Můžete využít interaktivní mapy České republiky, která je k dispozici na internetu v sekci Kam jít. Stačí si podle kraje vybrat nejbližší ordinaci. Získáte nejen kontakt na lékaře, ale také jeho ordinační hodiny. Další možností je zavolat na informační linku Zdravé nehty – 844 111 156 – a vyškolený operátor vám už poradí. Musím mít k dermatologovi doporučení od svého praktického lékaře?Ne, k návštěvě dermatologa není potřeba mít doporučení. Ale je důležité se objednat s dostatečným předstihem, čekací doby některých ordinací mohou být i v řádu týdnů. Jak bude vypadat moje návštěva u lékaře – nebude mě to bolet?Při první návštěvě vás dermatolog vyšetří – podívá se vám na nehty a mezi prsty, zda tam také není přítomna plíseň. Buď vám sám odebere vzorek z nehtu nebo vás odešle do speciální mykologické laboratoře. Tam ze vzorku připraví preparát pro mikroskopii a provedou kultivaci. Výsledkem je po 4 – 6 týdnech zjištění, zda trpíte onychomykózou (plísní nehtů) a jaký původce onemocnění způsobil. Rozhodně vám nikdo nebude nehty trhat, tak už se dávno plísně nehtů neléčí. Za jak dlouho se budu znát výsledky prvního vyšetření?Sama kultivace trvá zhruba 4 až 6 týdnů. Pak vám lékař sdělí, jestli plísní trpíte a můžete se začít léčit. Jak dlouho bude trvat, než se mi začne objevovat zdravý nehet?Začnete-li brát systémová antimykotika, která patří mezi moderní způsoby léčby onychomykózy, měly by se první výsledky objevit v závislosti na rychlosti růstu vašeho nehtu nejčastěji ve druhém měsíci léčby. Všechny projevy onemocnění ale zmizí, až když odroste celý postižený nehet, což bývá zpravidla po 6 – 12 měsících. Může se mi plíseň nehtů vrátit?Ano, bohužel může. Plíseň nehtů je nebezpečné infekční onemocnění, které se může vrátit. Proto je důležité dodržovat přísná hygienická opatření – například nechodit naboso ani doma, nepoužívat společné ručníky a ostatní toaletní potřeby a dobře nohy umývat a vysušovat. Další návod, jak zabránit plísni, aby se vrátila, najdete v sekci Jak se bránit?. Stačí na léčbu plísně používat lokální antimykotikum jako je BATRAFEN? Jestli ano, jak dlouho? Je na používání tablet nutné vyšetření jater (kvůli zvýšené zátěži)?Pokud se jedná o plísňové onemocnění kůže, lze s lokální léčbou uspět. Pokud jsou postiženy nehty, málokdy se podaří problém vyřešit pouze lokálními prostředky. Doporučuji požádat lékaře (eventuálně i jiného) o nasazení celkové antimykotické terapie - např. pulzní metodou. Její výhodou je, že se tableta užívá jen 1 týden v měsíci obvykle po dobu 3 měsíců. Po dobu celkové léčby je vhodné pokračovat v lokální terapii. Výsledek je patrný již ke konci léčby, kdy by měl začít odrůstat zdravý nehet. Vyšetření jater se zpravidla provádí u ohrožených pacientů, kteří se zároveň léčí pro jiná onemocnění.

folder_openPřiřazené štítky

Jak na chřípku - antivirotika

access_time23.březen 2020personRedakce

Antivirotika jsou léky, které se využívají při léčbě virových infekcí. Jsou to látky obdařené schopností vázat se na viry, blokovat jejich povrchové molekuly, a tím zastavit nebo zpomalit množení virů.Antivirotika proti chřipce jsou určena pouze k léčbě prokázaného onemocnění virem. Neměla by být podávána preventivně, protože nechrání před nákazou a neovlivňují vylučování (nakažlivost) viru. Léčba by měla být zahájena co nejdříve, nejpozději do 48 hodin u dospělých a do 36 hodin u dětí poté, co pacient začne pociťovat chřipkové příznaky, např. horečku, zimnici, bolesti hlavy, očí, kloubů nebo svalů, rýmu či kašel. Účinek přípravku spočívá ve zmírnění chřipkových příznaků a zkrácení doby trvání nemoci.Antivirotika nenahrazují očkování proti chřipce.Antivirotikum nemohou užívat lidé, kteří jsou alergičtí na některou jeho složku (např. na laktosu). V průběhu léčby se mohou vyskytnout nežádoucí účinky. Nejčastěji se může jednat o nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem nebo bolest hlavy. Dále se mohou vyskytnout obtíže s dýcháním (zejména u pacientů s chronickým onemocněním dýchacích cest) nebo křeče a poruchy vědomí (zejména u dětí a mladistvých). Přerušení nebo předčasné ukončení užívání antivirotika může vést ke zhoršení chřipkových příznaků a pacient by tento postup měl konzultovat s ošetřujícím lékařem. Nezbytnou součástí terapeutického režimu je klid na lůžku a dostatek tekutin. Antivirotika proti chřipce jsou pouze na lékařský předpis!

folder_openPřiřazené štítky

Nebezpečný cholesterol - jak se jím nenechat zabít

access_time28.duben 2020personSimona Chvátilová

Cholesterol – pojem, z něhož některým z nás běhá mráz po zádech.Je to ale také velmi důležitá látka, kterou naše tělo potřebuje. Co konzumovat, aby se z cholesterolu stal náš kamarád, Vám poradí tento článek….Dnešní doba je velice uspěchaná, a tak se lidé často stravují v rychlých občerstveních, protože je to rychlé a hlavně pohodlné. Konzumování jídel na většinou přepálených tucích a pití sladkých nápojů má však negativní vliv na naše zdraví. Konzumací takových potravin se nám dostává do těla „nepřítel“, který je příčinou mnoha závažných onemocnění – cholesterol. Kde se bere cholesterolCholesterol je látka, kterou si tělo jednak vytváří samo v játrech, a jednak ho tělu dodáváme v potravě. Je obsažen především v potravinách živočišného původu – sádlo, tučná jídla, potraviny připravené z bílé mouky, sladkosti, mléko, vaječný žloutek atd. Jeho zvýšená hladina sebou nese riziko arteriosklerózy, infarktu a cévní mozkové příhody. Lidský organismus nedokáže nadbytečný cholesterol vyloučit, a tak je ten přebytečný ukládán do stěn cév, což může mít za následek zmíněné nemoci. Pokud budeme udržovat denní příjem tuku maximálně na 30%, nebo ještě lépe na 20% celkové kalorické spotřeby, tak se hladina cholesterolu významně nezvýší. K čemu je cholesterol dobrý?Nesmíme ale zapomínat na to, že tuky, a tudíž i cholesterol, lidské tělo potřebuje ke svému životu. Je například velmi důležitý pro tvorbu steroidních hormonů, je základní stavební jednotkou buněk, které díky němu mají ochranný obal, tzv. membránu. Rovněž je nepostradatelný pro tvorbu vitamínu D a je základem žlučových kyselin. Co se s ním děje při úpravě jídel ?Kulinářskou úpravou se cholesterol mění. Při zahřátí můžeCholesterol oxidovat a oxidace dále probíhá i během skladování. Tak vznikají látky – oxysteroly. Ty tvoří spolu s bílkovinami krevní plazmy nerozpustné produkty a mohou tak vznikat usazeniny.Oxysteroly jsou nebezpečné hlavně pro lidi, kteří trpí arteriosklerózou. Ale i u zdravých lidí jsou tyto látky daleko nebezpečnější než výchozí cholesterol. Jak na to …Omezte a vynechejte : slaninusádlomajonézypaštikysmetanuomezte konzumaci máslatučné mléčné a smetanové výrobky Dopřejte si : vlákninuovoce a zeleninuolivový nebo řepkový olejvýrobky se sníženým obsahem tukuneslazené nápoje, nejlépe minerálky Cholesterol - náš přítelPokud budeme tuky užívat v přiměřené míře, pak cholesterol může být i náš kamarád a přítel. Pokud se stravujeme mimo domov, pak bychom měli volit ty restaurace, kde máme zaručeno, že jídlo je nám připravováno podle určitých standardů a norem. Každý z nás by měl snižovat příjem nevhodných potravin a omezovat kalorický příjem již jako prevenci velmi závažných onemocnění.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Žena, která ví na dotaz kteří infikovaní

Kariéristka nebo máma?

access_time29.květen 2019personRedakce

Také si nemůžete vybrat? Chtěla byste ve své práci něčeho dosáhnout, ale na druhou stranu se nechcete ve 35 letech „probrat“ s letargie a zjistit, že kromě peněz a uznání nemáte to, co ženu skutečně naplňuje? Pak je načase seznámit se s termínem work-life balance.Je to v podstatě návod na to, jak zvládnout všechny životní role a jak zoptimalizovat svůj čas a energii a vytěžit z nich maximum. A také jak v dnešní době plné informací, stresu, tlaku a rychlých změn žít zdravým životním stylem.Mámy v poklusuZ vlastní zkušenosti vím, jak náročné pro mě bylo období, kdy jsem měla malé děti. A že nebylo krátké, jsou tři, a tak doba, kdy jsem byla zaměstnanou ženou na plný úvazek a zároveň matkou vodící a vyzvedávající děti ze školky a školy, trvalo mnoho let. Když na to vzpomínám, byla to pro mě doba velkého stresu. Babičky byly ještě plně zaměstnané, manžel pracoval v padesát kilometrů vzdáleném městě, a tak vše bylo na mě. Přitom jsem pracovat musela, abychom se uživili. Každý den jsem ze zaměstnání běhala jako o život, abych stihla tu tramvaj, která mě ještě dovezla do školky včas. Pokud se tak nestalo, čekaly mě slzičky dcery, sedící jako poslední nevyzvednuté dítě ve školce a pohoršený výraz paní učitelky. Možnost pracovat alespoň pár dní v týdnu z domova tehdy neexistovala. O firemní školce jsem si mohla nechat jen zdát. Zkrácení pracovní doby by znamenalo také zkrácení finanční odměny, ovšem za stejné množství práce. A tak jsem, stejně jako většina ostatních matek, podnikala každý týden stejné, stresující a vysilující martýrium.Dnes to jde jinakKoncept work–life balance vychází z předpokladu, že většina stresu, úzkosti a nespokojenosti nejen pracujících žen-matek, ale i všech ostatních, nevychází z jejich neschopnosti svůj život nebo zaměstnání zvládnout, ale z nedostatečně promyšlené organizace činností a neodhadnutí skutečné důležitosti jednotlivých věcí a aktivit. A z toho, že právě s těmito faktory se dá něco udělat. Řada zaměstnavatelů si už dnes uvědomuje, že nejen prací je člověk živ. A pro žádného z nich přece není cílem, aby se jeho lidé upracovali. Pro některé skupiny zaměstnanců je navíc rovnováha mezi prací a soukromím naprosto klíčová, a to z různých důvodů: například právě kvůli péči o dítě, ale jsou i další – třeba časově náročné koníčky či osobní preference. Využitím prvků work-life balance můžou zaměstnavatelé u svých zaměstnanců nejen zvýšit spokojenost a tím i motivaci, ale také včas předejít syndromu vyhoření a odchodům kvalitních schopných lidí.Spokojenost na všech stranáchSladění profesního a soukromého života lidí se stává fenoménem dnešní doby a personální úseky i vedení organizací se s touto realitou postupně vyrovnávají. Samozřejmě ne všechny druhy zaměstnání je možné provozovat ve volnějším režimu. Mnozí zaměstnanci (například zdravotníci, úředníci, kteří pracují v provozních hodinách, dělníci ve výrobě) musí striktně dodržovat pracovní dobu a být přítomni na stanoveném místě. U pracovníků na pozicích, které nejsou vázány těmito podmínkami, je však možné, aby si zvolili flexibilnější rozložení práce během dne, a lépe tak skloubili pracovní a soukromé potřeby. V řadě profesí je možné, pokud je k tomu nakloněný zaměstnavatel, zastat některé pracovní povinnosti  večer nebo o třeba víkendu a vyřídit si v průběhu dne neodkladné soukromé záležitosti bez nutnosti čerpání pracovního volna. Nabídka možnosti flexibilního rozložení pracovní doby je dnes u velkých, většinou nadnárodních organizací už standardem a využívají ji desítky procent zaměstnanců v nich. Malé a střední podniky tento trend následují a v posledních letech volnější pracovní dobu také umožňují. Zaměstnanci těchto firem si tak mohou posunout začátku či konce pracovní doby, zkrátit pracovní úvazek, částečně pracovat z domova apod. A firmy pak sklízí ovoce v podobě  vyššího výkonu a efektivity práce zaměstnanců, předcházení syndromu vyhoření, vyšší loajalita zaměstnanců, snížení fluktuace.

folder_openPřiřazené štítky

Čistě ženské záležitosti – díky bohu za ně!

access_time29.květen 2019personRedakce

Nevím, jak vy, ale já na tu přetechnizovanou dobu zas tolik nenadávám. Ne, že mi usnadňuje život, ale dovoluje mi přežít. Věřím holky, že to máte stejně. Pojďme se trochu pobavit na vlastní účet.Dnešní doba nabízí mnoho pomocníků, kteří nám ulehčují život, jak to jen jde. A proto představa jediného dne bez pračky, myčky, ledničky, žehličky a jiných výdobytků moderní doby v nás vyvolává doslova pocity hysterie. To je ale jen zlomek toho, bez čeho se neobejdeme. Ve skutečnosti jsme závislé i na spoustě dalších věcí.Navigace – bez té nikam nedojedemTo, že ženy nemají příliš dobrý orientační smysl je obecně známá věc. V mapách se orientujeme asi stejně tak, jako muži v nejnovějších módních trendech. Proto navigaci považujeme za jednu z nezbytností, bez kterých by náš život jednoznačně jednoduchý nebyl. Je jedno, zda se jedná o klasickou GPS navigaci nebo navigaci v telefonu, něžná pohlaví zkrátka potřebují někoho, kdo jim vždy a spolehlivě poradí. Přiznejme si to, občas jsme se smyslem pro orientaci natolik na štíru, že navigace je naší jedinou spásou.Xbox – nemusí každý vidět všechnoŽe Xbox hrají jen muži? Omyl. Jeho závislosti propadly i některé ženy, jen se o tom stydí mluvit. Ptáte se, jak je tohle vůbec možné? Důvod, proč jej ženy milují je jasný. Raději si virtálně zacvičí a nebudou se stydět za každý fald, co jim leze z kalhot i za své pohyby, které  jsou nezkoordinované tak moc, že se tomu smějí i malé děti.Sluchátka – utiší jeho stížnosti a chrápáníVnímáme jako fajnové, že byla vynalezena titěrná bezdrátová sluchátka, která distancují posluchače od okolních zvuků. Říkat „ano miláčku, máš pravdu“ a přitom si do uší nenápadně pustit Lanu del Rey, protože jinak byste už jedenáctý den za sebou poslouchala že: ta nová pozice měla být jeho, sousedka je blbá, protože už mu zase stojí na místě, teče mu olej z auta, klesla hodnota koruny, je tu moc uprchlíků, je moc horko, jídlo není dnes nic extra a další věci, které by zbytečně vyprovokovaly hádku, protože už vás to monotónní remcání nebaví poslouchat, zatímco on se vzteká, že mu nerozumíte, vám zachrání nejeden večer. A nemluvě o jeho chrápání – víte třeba, že vyhání z ložnic 67 % žen? No a oddělené ložnice příliš dobroty nenadělají…Selfie tyč – nejlépe se vyfotíme samy Kudy chodí, tudy se fotí. A těmito snímky zaplavují sociální sítě. Záliba fotografovat sám sebe pohltila celý svět. Výjimkou nejsou světové celebrity a nejspíš asi ani vy ne. Jen si spočítejme, kolik fotografií pořídíme, když jsme např. někde v zahraničí. Dovedete si představit, že byste pokaždé u někoho žadonila, aby vás opakovaně vyfotil? Zřejmě by si ťukal na čelo. Díky bohu, že nic podobného už praktikovat nemusíme. Nějaký zřejmě velice inteligentní člověk vymyslel selfie tyč. Geniální věc, která umožnuje fotit sám sebe od rána až do večera bez toho, aniž by nám byla trapně vidět skoro celá ruka. Milá selfie tyč, děkujeme, že existuješ.Váha – i když pořád ukazuje blběNa světě neexistuje žena, která by neřešila váhu. I když si vážení žádá velkou odvahu, přesto ale na tento přístroj stoupneme i několikrát denně. Zřejmě věříme, že i za několik málo hodin může váha ukazovat zcela jiný údaj. Objeví-li se na displeji pro nás nežádoucí číslo, snažíme se utvrdit v tom, že váha zřejmě blbe. Krám jeden. Ale nepropadejte panice, i nám často váha lže. Ale ruku na srdce, dovedete si to bez ní představit? Bez každodenního vážení by přeci život neměl tu správnou váhu. Tento přístroj byl skutečně vynalezen pro ženy. Jinak si nedovedeme představit, proč by jej používaly tak často.

folder_openPřiřazené štítky

Ptáte se, kam za krásou?

access_time08.červen 2019personRedakce

Chcete být krásná ve všech směrech? Toužíte po dlouhých a hustých vlasech, dlouhých řasách, upravených nehtech či krásné postavě? Musíte pro své sny něco udělat. Pokud se ptáte, kam za krásou, navštivte kliniku Yes Visage, která se věnuje všem zákrokům, které zlepší vaši vizáž. Z pestré nabídky služeb si můžete vybrat liposukci, prodlužování řas či vlasů, nebo se můžete obrátit na výživového poradce. Na www.yesvisage.cz najdete všechny nabízené služby. Když už víte, kam za krásou, musíte si stanovit, co chcete na svém těle změnit, zda vlasy, řasy, nebo celou svou postavu.dlouhotrvající prodlužování řasChcete mít dlouhé, krásné, ale přitom přirozené řasy? Zapomeňte na drahé řasenky, jejichž efekt není přirozený, a vyzkoušejte prodlužování řas metodou Luxus Lashes. Dosáhnete tak krásného vzhledu oproti tradičním umělým řasám, navíc vám prodloužené řasy vydrží až dva měsíce. Tajemství techniky prodlužování řas spočívá v přirozeně vypadajících řasách. Vybrat si můžete z různých délek, barev, ale také hrubosti. Jejich vějířový efekt a vysoký lesk si doslova zamilujete. Prodlužování řas se provádí tak, že na přírodní řasy jsou nalepovány umělé jedna po druhé. Používá se k tomu speciálně vyvinuté hypoalergení lepidlo.přirozené prodlužování vlasůLíbí se vám ty nejnovější trendy? Chcete jít s módou? Jednou jsou v módě dlouhé, podruhé zase krátké vlasy. Pokud chcete ze svých krátkých udělat dlouhé ze dne na den, abyste nemuseli dlouhé měsíce či roky čekat, než vám vlasy dorostou do požadované délky, pomůže vám prodlužování vlasů. K této technologii se používá profesionální metoda Hairdreams. Je dobré brát i vitamin B, který posilňuje vlasy a nehty.Prodlužování vlasů provádí na klinice Yes Visage profesionálové, kteří ví, jak dělat nejmenší a přirozené spoje. Pro prodlužování vlasů se používají dva typy vlasů: Basic (indické chrámové) a Speciál (vlasy evropského typu té nejvyšší kvality). Zde se pak tyto typy odlišují cenou.Pečujte o své tělo, své nehty, svou pleť. Jedině tak budete neodolatelně krásná. Upravených nehtů docílíte tak, že se objednáte na modeláž nehtů. Svou pleť budete mít krásnou, pokud budete používat správnou pleťovou kosmetiku.

folder_openPřiřazené štítky

Petra Braunová : Zvedejte oči k nebi

access_time25.říjen 2019personRedakce

Petra Braunová je spisovatelka, která brázdí vody české literatury již od roku 2003. Na svém kontě má několik knih pro dospělé, ale její parketou jsou především knihy pro děti. Ve spolupráci s knihovnami vydává komiksové průvodce po městech. Mimo to vystupuje s herečkou Jitkou Smutnou v literárně dramatickém pořadu, ve kterém zdramatizovala pasáže svého kontroverzního románu pro dospělé Kalvárie. Spisovatelka píše pro děti zábavnou a zároveň poučnou formou, ale tak, aby malý čtenář neměl pocit, že je poučován. Její dětské knihy sbírají ocenění. Zatím nejúspěšnější knížka s názvem „Ema a kouzelná kniha“ získala v roce 2010 hned ceny tři. 1. místo za nejlepší knihu roku v anketě "SUK - Čteme všichni" 2010 v kategorii dětí, 2. místo v téže anketě v kategorii knihovníků a výroční cenu Albatrosu. Na pulty knihkupectví se nyní dostává novinka Petry Braunové, vánoční příběh „O chlapci, který spadl z nebe“.Kniha „O chlapci, který spadl z nebe“, je knihou pro děti. Můžete čtenářům, případně jejich rodičům, kteří budou knihu předčítat, nastínit jaký příběh vlastně vypráví?V knize se prolínají dvě roviny - náš pozemský svět a Svět okřídlených. Zatímco u nás se chystají Vánoce, na které se nesmírně těší hlavní hrdinka knihy osmiletá Eliška, ve Světě okřídlených se řeší neuvěřitelný případ. Objevilo se tu totiž zlé dítě! Ve Světě okřídlených už je tisíce let zlo vymýceno. Osmiletý Ryel svými skutky ničí pohodu a štěstí, v kterém Okřídlení žijí. Proto je Radou moudrých odeslán za trest k nám na Zem, kde zlo stále řádí. Jednoho dne spadne Elišce, která zrovna hledí z okna na hvězdy a čeká na sníh, pod okna na zahrádku. Eliška krásného chlapce s křídly logicky považuje za anděla. Brzy však zjistí, že se šeredně zmýlila. Kniha je o nápravě. O tom, proč je důležité, aby pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí. Doufám, že jsem ji napsala tak dětsky, že bude bližší dětem než dospělým. Nedávno jsem četla jistou kritiku na mou knihu Tramvaj plná strašidel, kde paní redaktorka nabádala "kniha je dobrá pro děti, ale rodiče ať ji nečtou". Možná to měla být kritika negativní, ale vlastně jí musím poděkovat, napsala to naprosto přesně, jak to myslím já. Píšu knihy pro děti - ne pro rodiče.Knížku "O chlapci, který spadl z nebe", jsem právě dočetla. Hezky mě naladila a bylo mi líto, že kniha nemá dalších dvacet stran. Proto doporučuji, ať si ji rodiče čtou společně s dětmi. V knize jsou povedené ilustrace k tomuto příběhu. Vybrala jste si ilustrátora sama? Co pro Vás jako spisovatelku ilustrace znamenají?Vybírat ilustrátora je v pravomoci nakladatelství Albatros, pro které píšu. Takže i Magdu Veverkovou vybrali oni. Dokonce se s ní vůbec neznám a v životě jsme se neviděly, rukopis dostala elektronicky. Taky se mi její ilustrace moc líbí!.Vždy jsem zvědavá, jaký bude ilustrátor, a jak pojme to, co se nejdřív honilo hlavou mně. Je vždy zvláštní vidět, co fantazie ukáže tomu, kdo knihu čte. Na besedách se o tom bavím s dětmi, dokonce jsem vymyslela jednu hru, v které dětem dokážu, že každý má fantazii jinou – vlastní a originální. Ilustrace jsou velmi důležité. Já jsem klasik. Jsem ráda, když je na obrázku koza, která vypadá jako koza, příliš avantgardním ilustracím v dětských knihách nefandím. Samozřejmě je důležité, aby si dítě rozvíjelo fantazii, ale čeho je moc, toho je příliš. Není vůbec pravidlem, že kniha, kterou ocení dospělý kritik, se bude líbit dítěti. Ze zkušeností vím, že s takovou knihou malý čtenář velmi snadno praští a v knihovnách se na vystavených knihách oceněných bůhvíjakými cenami usazuje prach. Proto velmi obdivuji ty ilustrátory, kteří umí tu kozu nakreslit stylizovaně, přesto na ni dítě se zalíbením dlouze hledí. "O chlapci, který spadl z nebe" je kniha přímo protkaná andělskými křídly. Já osobně věřím v existenci andělů, že každý z nás má svého anděla strážného. Jaký je Váš názor na tyto éterické bytosti?Snad jsou a snad nad námi bdí. Mají ale určitě přísná pravidla pomoci, protože jinak nechápu, kam zmizí, když se stane skutečné neštěstí.Z knihy na nás dýchne vánoční atmosféra, vůně cukroví, vánočního stromečku. To jsou dojmy, které většinu z nás provázejí od dětství. Jak vy osobně vzpomínáte na Vánoce, když jste byla malá dívenka?Zbožňovala jsem Vánoce a mám je ráda dosud. Vzpomínám si, jak jsem na Štedrý den bývala dlouhatánské minuty na wc, protože mě příšerně bolelo břicho - ale byla to nervozita! Milovala jsem Vánoce tak, že jsem si schovávala jehličí a čichala k němu po celý rok.To je úsměvná a zároveň dojemná vzpomínka. Jaká knížka Vám pod vánočním stromečkem udělala největší radost?Milovala jsem Vánoce právě kvůli knihám. Dokud žil můj táta, věděla jsem, že dostanu knížky vybrané přesně pro mě. Táta dlouhé hodiny bloudil po knihkupectví a uměl pro každou z nás (pro mě, moje dvě sestry a mámu) vybrat přesně to, co nás bavilo. Dodnes mám schované všechny díly Neználka, Pipi dlouhou punčochu, ale i Malé ženy, Město šťastných lásek a Trpkou vůni podzimu. Od té doby, co táta není mezi námi, bloudím mezi regály knih sama, a pak nenápadně řeknu dětem, kterou knihu by mi mohly koupit. Je ale pravda, že nad ní pak tajně bulím a vzpomínám na tátu.Jako dítě ráda vzpomínám na knihu "Róza, strážné strašidlo" od autorky Christine Nöstlinger, příjemně jsem se u ní bála. Ve Vaší knize "Tramvaj plná strašidel" se to strašidly přímo hemží. Knížka je plná dobrodružství, záhad a nadpřirozena. Bála jste se jako dítě strašidel?Šíleně jsem se bála naprosto všeho. Byla jsem ubrečené, věčně vystrašené a frustrované dítě. Kousala jsem si nehty, potily se mi dlaně. Moje vlastní fantazie mě ničila.V jednom rozhovoru s Vámi jsem se dočetla, že ke knize "Ema a kouzelná kniha" dokončujete scénář. Dočkáme se tedy filmového zpracování? My fanoušci jsme plni očekávání, prozradíte nám podrobnosti?Dostala jsem už dvakrát nabídku na možnost natáčení, napsala jsem scénář, ale realizace se jaksi zasekla. Sama nevím, kde se stala chyba. Pevně věřím, že se jednou s Emou na plátně setkáme, v ten pravý čas.Sama máte tři děti. Syn Vás inspiroval k sepsání Vaší prvotiny Rošťák Oliver. Příští rok se chystá pokračování této úspěšné knížky. Předčítala jste jim vaše knihy, když byly malé a jsou vášnivými čtenáři vašich knih?Ano, četla jsem jim každý večer a konzultovala jsem s nimi rukopisy. Bohužel vyrostly, a tak rukopisy nechávám číst dětem cizím, o to víc dbám na připomínky. Přestože jsou už moje děti hodně velké, občas si čteme ještě dnes. Ale už je to tak, že mi spíš předčítají povinnou četbu - v tuhle chvíli nejmladší dcera například knihu Tři muži ve člunu. Jsou to báječné chvíle. Piju kafe, ležím na zádech, pouslouchám, hledím na to své čtrnáctileté děťátko a mrzí mě, že už není malá. Občas na besedách vyzývám školáky, aby svým rodičům řekli, ať jim předčítají, že jim vyrostou a je to bude mrzet. Děti se zubí a dívají se na mě nevěřícně. Když se jich zeptám, koho by bavilo poslouchat večerní čtení od mámy, zvedne se les rukou. Když se však zeptám, komu máma doopravdy čte, zvedne se jedna, dvě. To je smutné.Všichni víme, že děti jsou opravdu upřímné. S jakou reakcí na vaše knihy jste se u nich setkávala?Mým dětem se moje knihy nekriticky líbí a líbily, umím je však brát s rezervou. Pamatuju si, jak syn jako malý s novou knihou vybíhal na schodiště a hodlal zvonit na sousedy, musela jsem ho zadržet. Postupem času si na moje psaní zvykly a myslím, že mě pojaly za spisovatelku, jako jiné dítě pojímá mámu za doktorku či prodavačku v trafice.A co ostatní dětští čtenáři, jakou míváte zpětnou vazbu? Ovlivňují Vás jejich postřehy? Inspirujete se jimi?Nedávno mi jeden desetiletý kluk řekl, že není možné, aby Ztraceni v čase napsala taková číča jako já. Tak to jsem se upřímně zasmála. Miluju děti. Jsou pravdomluvné, i ve chvíli, když si vymýšlejí. Ráda si s nimi povídám a poslouchám je. Bohužel vidím na vlastní oči, že rok od roku klesá úroveň čtení a psaní, děti nám vlčí a učitelé propadají skepsím. Mockrát mě napadlo, že by ministři měli navštěvovat školy, třeba v přestrojení za školníka. Anebo lépe za nového učitele. Myslím, že kdyby se ministr postavil před současnou třídu sedmáků v Praze na Černém Mostě nebo v Mostě či Ostravě, strávil by s nimi celý měsíc a pak vyfasoval výplatu běžného učitele, docela jistě by ho napadla ta správná změna ve školství.Můžete našim čtenářům poslat nějaký předvánoční andělský vzkaz?Dříve než než vypustíte z pusy nadávku, než někoho uhodíte, než upustíte na zem plechovku od koly či cigaretu, zvedněte oči k nebi.

folder_openPřiřazené štítky

Módní návrhářství a vše, co byste o této práci chtěli vědět

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Je vaším snem stát se módním návrhářem či návrhářkou? Chcete pracovat a orientovat se ve světě módy? Módní návrhářství je velice široká oblast, která stále hledá nové talenty. Lidi, kteří to odvětví oživí svými nápady a dodají této práci, která je pro většinu i jejich koníčkem, svěží nádech. Být návrhářem tedy nemusí zůstat jen snem, ale možná si o tomto povolání budete chtít nejprve něco přečíst a informovat se, jak to v módním průmyslu chodí. Dozvíte se zde informace od člověka, který nepracuje v obchodě, ale píše o módě a hlavně módní průmysl pozoruje a vzdělává se v této oblasti, a to již několik let.Učení nemusí být mučení!Nejdůležitější je číst, číst a zase číst. Zajímat se o obor. Funguje to takhle v každé práci, měli byste vždy být odborníkem ve své profesi, aby vaše výkony byly co nejlepší. Jak se říká: co nic nestojí, za nic nestojí. Pokud vás ovšem něco baví a pořádně se do toho „zakousnete“ může to být zábava. Sežeňte si co nejvíce informací o módě, biografie, články z časopisů, atd. Zajděte si do knihovny a zjistěte, jaké knihy a časopisy se věnují módnímu průmyslu, jací jsou módní návrháři… Prohlédněte si zejména Vogue, Harpers Bazaar, Detaily a Womens Wear Daily, pokud je seženete.Cvičte si oči. Jděte do muzeí a galerií. Dívejte se na umělecké knihy. Když se podíváte na malby z minulého století, budete překvapeni, kolik věcí, které na portrétech uvidíte, jsou kopírovány nebo upraveny módními návrháři. Někteří se pouze inspirovali, díla je ovlivnila jen zčásti. Pohled na umělecká díla je také důležitý z toho důvodu, že se můžete mnohému přiučit. Někdo má od přírody rozvinutý smysl pro proporce a rovnováhu, někdo si tento smysl potřebuje vybudovat. Právě pro vyvíjení tohoto smyslu se hodí pozorovat umělecká díla, proporce a poměry. Móda je totiž, zvláště dnes, hodně o smyslu pro proporce a také o schopnosti dát věci dohromady originálním a zajímavým způsobem. Podívejte se na různé knihy o umění, od historického až k modernímu. Jestli pojedete někdy do New Yorku, navštivte určitě Gallagher v Grenwich Vilage. Tam se prodávají staré módní časopisy.Dnes si mladí ani neuvědomují, jaké mají štěstí, že nemusí jen sledovat starší filmy v televizi, ale mohou si půjčit či koupit DVD a v klidu se na ně doma podívat. Pia Soli, italská módní návrhářka a historička kdysi poznamenala, že se dívala během dlouhé nemoci na stovky starých filmů a načerpala z nich opravdu hodně inspirace pro své kolekce.Stejně jako v jiných atraktivních zaměstnáních, i v módním návrhářství je velká konkurence, hodně lidí touží dostat se do módního průmyslu. Tento obor také obnáší hodiny vyčerpávající práce. Když se připravuje kolekce, musíte zapomenout na volné víkendy a svátky, práce přesčas je zcela normální. Také je potřeba zachovat chladnou hlavu a jen tak vše na začátku neházet za hlavu. Zpočátku se jistě najde plno „odborníků“, kteří vám budou říkat, co a jak máte či nemáte dělat, a budou vám nemilosrdně sčítat vaše vady. V této situaci si vždy vzpomeňte na slova Winstona Churchilla: „Nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej!“ Později, jestli se stanete úspěšnými, dejte si pozor, abyste se, jako plno jiných před vámi, nestali nafoukanými. Také si pamatujte, kdo jsou vaši opravdoví přátelé. V nouzi poznáš přítele, říká se. Když budete na vrcholu slávy, budete mít jistě hodně přátel, ale až když budete na dně, poznáte, kdo jsou vaši opravdoví přátelé.Chcete navrhovat oblečení pro muže, ženy, děti? Najděte si nějaký obchod nebo butik v dané kategorii a pozeptejte se, jestli byste tam mohli o víkendu, v době dovolené prázdnin apod. pracovat. Pokud vám nebudou chtít zaplatit, pozeptejte se jen, jestli můžete pomoci. Tato práce je velmi užitečná, alespoň na kratší dobu. V obchodním domě či butiku se dozvíte něco o oděvech, zejména byste se měli zaměřit na ty dražší. Seznámíte se tak s lidmi, pro které budete chtít v budoucnu navrhovat, zjistíte jejich požadavky, názory, co se jim líbí a co naopak ne.Je někde ve vašem okolí továrna na oděvy, kterou můžete navštívit? Znáte nějaké švadleny? Pokud ne, je určitě užitečné se s nimi seznámit a výměnou za nějaké pochůzky moci sledovat jejich práci. Pokud chcete v módním návrhářství opravdu uspět, musíte být ochotni přinášet oběti a využít každé příležitosti dozvědět se o dané oblasti více.Co je důležité vědět?Alan Rees, manažer týmu formule 1: „Štěstí je tam, kde se setká příprava s příležitostí.“ Jinak řečeno, štěstí přeje připraveným!Musíte věřit v sebe sama, mít sebevědomí, ale také je důležité mít realistický pohled na sebe sama a na svět. Vrozené nadání či talent sami o sobě nestačí k zajištění úspěchu. Jsou určité věci, které potřebujete k dosažení úspěchu v každém oboru, a zde jsou některé z nich:1. Dobré mravyV módě platí dobré chování, ať vám ostatní říkají cokoliv. Pokud si s vámi chce dát někdo schůzku, VŽDY mu pošlete písemnou zprávu vyjadřující váš zájem. Pokud používáte často e-mail, ujistěte se, že poděkujete za e-mail vztahující se na vaši žádost. Někteří lidé dostávají velké množství pošty a zanedbávají kvůli tomu mnohé adresáty. Pokud voláte důležitým lidem, snažte se zjistit jméno sekretářky a vždy o ni požádejte, když voláte. To byste se divili, jak vám to může pomoci. Někdy má sekretářka či asistentka/asistent velmi silný vliv a může vám pomoci. Na prvním setkání nikdy neoslovujte druhého křestním jménem. Když se s druhým lépe seznámíte, počkejte si, až vám druhý nabídne: prosím, říkejte mi…Pamatujte si, že být zdvořilý a ohleduplný nic nestojí. Také pamatujte na zlaté pravidlo: Jak chcete, aby se ostatní chovali k vám, chovejte se vy k nim. Jednou jste dole, jednou nahoře. Nikdy nevíte, jestli nebudete potřebovat později pomoc od někoho, koho jste urazili.2.PostojBýt zdvořilý a příjemný na každého je velmi těžké, obzvlášť když vám druhý člověk tzv. nesedne.  Rozhodně to neznamená, že byste ze sebe měli dělat blbce, nebo nechat druhé, aby se do vás naváželi. Znamená to, že byste s lidmi měli jednat s respektem a úctou a očekávat, že oni se budou chovat stejně. Pokud má zaměstnavatel na výběr mezi dvěma stejně talentovanými návrháři, je pravděpodobné, že si raději do firmy vezme příjemného člověka, který se chová jako slušný člověk. Nebo toho s lepšími konexemi, to je smutná realita dneška, kterou musíte vzít v úvahu. I když budete úžasně talentovaní, nebudou vás možná nikde chtít přijmout třeba kvůli tomu, že si pořád stěžujete, pomlouváte jiné návrháře apod. V dnešním světě je tolik hrubého a neohleduplného chování, že si lidé budou vážit toho, když vy budete světlá výjimka a lidé uslyší z vašich úst i tolik ceněná kouzelná slůvka, jako jsou DĚKUJI a PROSÍM!3.DochvilnostPokud jste člověk, který na sebe nechá čekat, neděláte dobře. Lidem, kteří se s vámi mají sejít, to naznačuje, že nemáte úctu k nim, nebo jejich času. Možná znáte pořekadlo, že umělec nikdy nechodí pozdě, jen všichni ostatní přišli dříve. To je sice hezké, ale v praxi by se vám to mohlo vymstít. Vypěstujte si zvyk chodit všude o 10 minut dříve. Nebudete si tak muset vymýšlet různé výmluvy, proč jste se zdrželi a také budete mít rezervu a když se přihodí něco neočekávaného, nebo někoho potkáte, může vám těch 10 minut pomoci.4.VášeňAno, vášeň, a to ne ani tolik pro sex jako pro vaši práci. Lidé, kteří jsou do své práce opravdu „zažraní“, stále se ve svém oboru vzdělávají, jsou většinou úspěšnější, než lidé, kteří chtějí pořád tak nějak vyžít se svým talentem a jsou líní se dále vzdělávat. Pamatujte si, že vzdělání má neuvěřitelnou moc! Neomezujte se na módu, naučte se co můžete ve všech souvisejících oblastech a rozšiřte si své obzory.5.KoncentraceŽivot je boj mezi konkurencí a snad v žádném jiném oboru nenajdete větší konkurenci než v módním průmyslu. Musíte si být jistí, že víte, co chcete, že jste schopni pro to v životě něco obětovat, zkrátka zaměřte se na svůj sen.6.Péče o sebeJe to váš život, který žijete a vaše tělo, které vám může sloužit mnoho let, nebo ho také můžete velmi účinně ničit. Může se zdát, že vám drogy a alkohol pomáhají. Můžete se tak uvolnit, mít určité představy, apod. Ale je to opravdu to, co k životu a práci potřebujete? Ne, vy se potřebujete zaměřit na cíl, a to s jasnou myslí. Bavte se, ale používejte přitom jasný rozum, mějte vytyčené hranice, za které se nechcete dostat. Buďte aktivní, jděte si třeba párkrát týdně zacvičit, zajděte s kamarádkou na jógu, možností je jistě ve vašem okolí hodně. Jezte zdravě. Nepřecpávejte se, ale také nezapomínejte na pravidelnou stravu, abyste večer nezjistili, že jste dnes nic nejedli, protože nemáte čas. Chce to udělat si čas alespoň na několik malých jídel za den. Také nezapomínejte na pravidelný spánek. Může se to zdát obtížné, když se například dává dohromady kolekce. Spánek je ovšem velmi důležitý, a pokud se budete neustále přepínat a spát málo hodin, může se stát, že se zhroutíte. Nebo budete minimálně nevyspalí a otrávení.Někdy ani káva nepomůže.7. Smysl pro humorMít smysl pro humor je velmi důležité v životě každého člověka. Humor se hodí. Jsou lidé, kteří se umí zasmát a udělat z nějaké trapné situace legraci. Ještě vzácnější je udělat si legraci sami ze sebe. Ne za účelem zesměšnění, ale umět se zasmát sami sobě je velmi důležité pro udržení pozitivního myšlení. Nebuďte zatrpklí. Navíc se říká, že kdo se směje, žije déle, tak vyzkoušejte, co je na tom pravdy!8. BudoucnostNěkdy zjistíte, že vše nejde podle vašich představ. Neztrácejte hlavu, snažte se poznat co nejvíce lidí a oblastí. Využijte místa, na kterém jste a snažte se z něho vytěžit co nejvíce, i když to třeba není vaše vysněné místo. Nikdy nevíte, co se může stát a kdo vám může v budoucnu pomoci.Závěrem:Pokud jste dočetli až sem, znamená to, že máte asi opravdový zájem pracovat v módním průmyslu. V módě nejde jen o módní návrháře. Zvažte i další profese, jako např. publicista, stylista, fotograf, maskér, kadeřník, módní redaktor,… Možná chcete být ti nejslavnější, navrhovat pro celebrity… Možná, že ale časem zjistíte, že můžete být šťastní, i když vás nebude znát celý svět. Pokud to vztáhneme na svět květin, každý nemůže být růží. Je však důležité, pokud jste kopretinou, snažit se být dobrou kopretinou. Jsme tým a všechna povolání mají své nezastupitelné místo. Pamatujte si, že i když vždy asi neděláte to, co jste si vysnili, i vaše práce nějak módnímu průmyslu prospívá a pokud budete věřit v dosažení svého cíle, nejspíš ho i dosáhnete. „Když něco chcete, celý vesmír se spojí, abyste toho dosáhli.“ (Paulo Coelho-Alchymista) Stačí jen tomu věřit, být trpělivý a neztratit svůj cíl z očí.Hodně štěstí v budoucím životě!

folder_openPřiřazené štítky

Určitě si chcete o Vánocích půjčit?

access_time28.prosinec 2019personRudolf Hentsel

Základní je si položit otázku, zda půjčku vůbec potřebujete. Krátkou radost pod stromečkem budete splácet i v době, kdy bude sváteční atmosféra dávno ta tam. Ten nejlepší dárek nemusí být vždy ten nejdražší - uskromněte se, nesnažte se předvádět před příbuznými a při tvorbě a nákupu dárků zapojte kreativitu. Berte to tak, že kdo vás má rád, toho potěšíte i originální maličkostí, a kdo vás chce pomluvit, ten se potěšit nenechá. Když už se pro půjčku pevně rozhodnete, její výše by se měla odvíjet od výše rodinného rozpočtu. Udělejte si přehled nutných výdajů za domácnost (nájem, energie, voda, potraviny), připočtěte hypotéku či jiné úvěry, které musíte pravidelně splácet, a vše srovnejte se svými příjmy. „Pokud si nebudete jisti, můžete výši půjčky prokonzultovat s finančním poradcem. Omezíte tak rizika, která vás mohou během splácení potkat, ať už jde o ztrátu zaměstnání, dlouhodobou pracovní neschopnost a další faktory," radí Petr Husák ze společnosti DataLife, která nabízí nezávislé profesionální poradenské služby v oblasti financí. Smlouvy čtěte pečlivě Banka nabízí více možností. Kontokorent (můžete jít na účtu do minusu) se ideálně hodí pro krátkodobé překlenutí nedostatku peněz, pokud jste ovšem schopni částku splatit do tří až čtyř měsíců. Bankovní spotřebitelský úvěr zase můžete splácet i několik let a dá se přesně spočítat, kolik přeplatíte. Peníze prakticky okamžitě získáte přes kreditní kartu, ovšem odborník upozorňuje: „K této formě by se měli uchýlit jen lidé, kteří jsou schopni půjčku rychle splatit, většinou do dvou měsíců. Po vypršení bezúročného období by pak museli platit poměrně vysoké úroky." U bankovních společností nebývají ve smlouvách obvykle žádné zádrhele, u nebankovních půjček tomu může být mnohdy jinak. Ještě před podpisem si přečtěte vše, i poznámky pod čarou psané malým písmem. Může se tam skrývat chyták. „V některých případech se připravte na to, že budete muset zaplatit předem splatný poplatek za vedení administrativy spojené s půjčkou. Samotný poplatek může být vyšší než třetina půjčené částky! Dejte si také pozor na sankce, které vám hrozí v okamžiku, kdy přestanete splácet. Ne každá nebankovní společnost má navíc zájem na tom, abyste řádně, pravidelně a včas spláceli, protože na tom vydělává," upozorňuje Petr Husák.Pojďte šopovat! Poznáváte se? Každý jsme jiný, a proto také jinak nakupujeme. Mezinárodní studie firmy Henkel se zabývala nákupním chováním lidí v různých zemích a podle výsledků pak průzkumníci zařadili české zákazníky do tří základních kategorií. Kdo šetří, má za tři 41 % českých zákazníků považuje cenu za rozhodující faktor Jsou to ženy i muži nejčastěji ve věku 30-39 a 50-60 let, se základním a středoškolským vzděláním. Nakupují několikrát týdně, před nákupem si napíší seznam. Sledují akční nabídky z letáků a slevy jsou pro ně velmi atraktivní. Tito zákazníci nakupují stejné zboží ve stejných obchodech a netráví mnoho času prohlížením regálů. Místo toho nakoupí většinou pouze to, co si naplánovali. Hledají zboží, které je levné, ale rádi si dopřejí i značkové produkty, pokud jsou v akci. Za svoje peníze chci kvalitu 38 % českých zákazníků vyhledává hodnotu (poměr kvalita/cena) Nakupují rádi a často a mají uspokojení z toho, když nakoupí kvalitní zboží za dobré peníze. Kladou důraz na podrobné informace, studují obaly, nákupy plánují, navštěvují různé obchody a jsou otevřeni všem prodejním kanálům. Při rozhodování o koupi je pro ně důležitější kvalita výrobku než cena, ale vždy se zajímají o případné slevy - pak nakupují i do zásoby. Tito zákazníci chtějí nakupovat v jasně uspořádaném obchodě s regály plnými zboží, vítají letáky a speciální akce a vystavení akčního zboží. Oceňují věrnostní programy a kupony. Koupím a neřeším21 % českých zákazníků nakupuje bezstarostněBezstarostní zákazníci nakupují tehdy, když produkt potřebují, na cenu moc nehledí a téměř si nedělají zásoby. Kladou důraz hlavně na kvalitu a jsou ochotni za ni připlatit. Před nákupem nehledají informace, neztrácejí čas prohlížením regálů a rychle zakoupí produkt, který potřebují. Očekávají jasně strukturovaný obchod a chtějí, aby byl k dispozici produkt, který hledají. Vedle dobré kvality očekávají také široký výběr v každé kategorii zboží. V západních zemích tito lidé nakupují stejné značky ve stejných obchodech, ve střední a východní Evropě chodí do různých obchodů a jsou více otevření novým produktům a značkám.

folder_openPřiřazené štítky

Duševní hygiena

access_time27.leden 2020personRadka Eliášková

Naučte se pečovat o duševní hygienu – najděte si způsoby jak se odreagujete, porušte týdenní stereotypy, stýkejte se s lidmi kteří jsou veselí a optimističtíomezit kouření, alkohol a kofeinzměna jídelníčku a úpravy jídlajezte více čerstvé zeleniny (saláty)zkuste očistnou kůru (půst), omezte maso a minimalizujte příjem bílkovinjezte častěji kyselé zelí (samostatně nebo jako přílohu) a kořenovou zeleninu – kulatou i listovou – tepelně upravená nezatěžuje organizmuskratší vaření, dušení a napařováníminimálně 1x týdně rybusnížíme přísun pečiva, které brání očistě a zatěžuje trávení – nahradíme vařenou obilovinou – rýže, kukuřice, ovesjako přílohu jezte divokou zeleninu, jako kopřiv, sedmikrásky, pampeliškydejte do souladu příjem potravy s vaší potřebou - kalorickým výdejem (nepřejídat se) – snížit podíl tukůzkuste půst (např. deseti denní stravu bez tuků a pečiva, rýžový půst)dostatečné pití – neslazených tekutinzvyštujte přísun vitamínů – zejména C, D, B…. v čerstvých citrusových plodech, rajčatech, paprice, bramborách, kyselém zelí… Zkuste i multivitamíny k přísunu jódu, selenu, kyseliny listové a vápníku…napodobení stimulačního vlivu, jakým na imunitu působí setkání s mikroorganismem - bakteriální lyzáty - zlomky bakterií, jež aktivují imunitním systém, který je tak později při setkání se skutečnou bakterií „v pohotovosti“ – užitečné zejména těm, kdo mají častěji infekce dýchacích cestpůsobí i tzv. beta-glukany - specifické polysacharidové molekuly získávané z některých hub a rostlin, které signalizují organizmu napadení vnějším patogenen. Imunostimulační účinek mají zejména beta-glukany izolované z některých dřevokazných hub, jako např.hlíva ústřičná nebo některé orientální houby jako shi-take, mai-take a další. Jejich nevýhodou oproti přípravkům obsahujícím izolované beta-glukany je nestandardizovaný obsah a účinnostEchinacea - rostlina ze Severní Ameriky. Vede k aktivaci bílých krvinek a fagocytů. Nejvíce obsahových látek obsahuje kořen, ze kterého se připravují alkoholické nebo suché extrakty. Používá se zejména k prevenci nachlazeníŽenšen – mimo tlumivého vlivu na stres, prospívá sexuální kondiciPropolis – látka, kterou užívají včely k dezinfekci – jako kapky se používá v lidovém léčitelství jako prevence proti nachlazenísměsi rostlinných enzymů s proteolytickým účinkem mohou pomáhat odbourávání imunokomplexů a dočasné stimulaci buněčné imunity - ovlivňuje zánětlivé procesy. Používá se pro různé chronické záněty sliznic a pohybového aparátu, otoky, hojení ran po úrazu či operaci. Zkušenosti existují i v oblasti prevence respiračních onemocnění u dětíFlavonoidy obsažené v propolisu posilují přirozenou obranu organismu a stimulují očišťování organismu od toxických látek. Dle svého složení mohou mít silné antibiotické, antivirové a antifungální účinky a určité protizánětlivé a hojivé účinkyOsillococcinum – homeopatický lék (užívaný zejména v USA a ve Francii) k prevenci a včasné léčbě při prvních příznacích chřipekpříznivé účinky na funkce imunitního systému se pozorují i při obnově střevní mikroflóry pravidelným podávání probiotik Všechny přípravky mohou reagovat s jinou imunomodulační léčbou, proto je nutné vždy kontrolovat možné interakce. Imunostimulační účinek může snižovat účinek protizánětlivých a zejména imunosupresivních léčiv, proto se všeobecně imunomodulace nedoporučuje u pacientů po transplantaci, s autoimunitním onemocněním, AIDS nebo hematoonkologickým onemocněním. 

folder_openPřiřazené štítky

Založení s.r.o.

access_time30.leden 2020personRadka Eliášková

Chcete začít podnikat a vydělávat na svém vlastním byznysu, ale nechtějí se vám neustále obíhat různé úřady a nebo prostě jen nemáte s podnikáním zkušenosti a s tímto typem živobytí se teprve seznamujete? Nevadí, jsou zde takzvané firmy na klíč, které mohou být jak akciové, s ručeným omezeným, tak i, v dnešní době velmi populární v evropských zemích, evropské společnosti. Velmi výhodné je, že firma bude založená dle požadavků zákazníka, který si sám určí název, obor podnikání i sídlo společnosti. Následně budou za zákazníka vyřízeny všechny papírování a oběhávání úřadů, tudíž bude mít o většinu starostí méně a společnost bude založená dle všech platných zákonů a vyhlášek České republiky. Společnost na klíč je tak vhodná pro všechny, kteří chtějí mít svou firmu založenou rychle, levně a bez jakýchkoliv problémů a komplikací. Samostatné založení firmy, tedy vložení kapitálu, vyjde na nemalé peníze, i proto se vyplatí využít pomoci profesionálů a mít svou firmu za podstatně levnější cenu. Jak vůbec založit takovou společnost a jaký je postup založení s.r.o. společnosti? Tato forma obchodní společnosti je nejrozšířenější u nás a jedná se o kapitálovou společnost. Na začátku je tedy nutné vložit základní kapitál, který činí 200.000,- Kč. V případě několika společníků musí každý vložit minimálně 10% z celkové částky, přičemž společníků může být maximálně 50. Také je nutné sepsat společenskou smlouvu, která bude následně ověřena u notáře. Poté jsou na řadě stanovy a určení orgánů společnosti. A na úplný závěr se musí společnost zapsat do obchodního rejstříku. Nevýhodou je, že v naprosté většině případů je proces zakládání společnosti náročný a zdlouhavý. I proto je například dobré využít a najmout si na pomoc odborníky, kteří vše potřebné vyřídí za vás a vy poté jen budete moci začít vydělávat.  

folder_openPřiřazené štítky

Máte to jako já? - článek pro vysoce citlivé lidi

access_time04.únor 2020personRadka Eliášková

Přecitlivělost, velká citlivostPřipadáte si někdy jako mimozemšťan? Už jako děti jste měli pocit, jako byste byli z jiné planety? Nezapadáte a připadáte si jiní? Druzí vám nerozumí a dávají vám najevo, že jste přecitlivělí a divní?Pocity prožíváte intenzivně a silně, zavalí vás jako mořská vlna od hlavy až k patě a druzí se na vás dívají jak na exota, co blbnete? Proč to nedokážete nechat plavat?S největší pravděpodobností jste typ člověka s vysokou citlivostí a vnímavostí. Narodili jste se tak, ale vzhledem k jisté bezohlednosti a bezcitnosti dnešní společnosti si připadáte divně a jaksi mimo „normál“ a pořád to řešíte a pořád nevíte, co je s vámi v nepořádku.Někdy můžete mít pocit, že jste nepřizpůsobiví a cítíte se díky tomu špatní a vinní.• Žijeme emocionálně a citově v době temnaEmoce, citlivost, soucítění se dodnes moc nenosí. Naučili nás považovat je za slabost, které je třeba se zbavovat všemi myslitelnými způsoby. Spousta lidí je v tom úspěšná.Ale vám to prostě nejde! Pořád cítíte! A všechno nesmírně silně prožíváte. A vaší nejhlubší touhou je touha po světě, v němž je láska, lidská blízkost, mír a klid.• Vyrůstali jste s pocitem, že je s vámi něco špatně?Narodila jsem se jako čisté a radostné dítě. Všechno mě zajímalo, všechno jsem chtěla ochutnávat, cítit. V jednu chvíli jsem se dokázala zalykavě smát, hned v zápětí se zoufale rozplakat nad rozšláplým broučkem, vztekat se, když něco nešlo, abych po chvíli zůstala v úžasu a bez dechu stát nad třepotavou krásou motýla.Prožívala jsem vše s takovou intenzitou, takovou vášní, bez hranic a omezení. Všechny ty silné pocity mne dokázaly tak pohltit, že jsem zapomínala na okolní svět.Velmi časně mne však uchopila tvrdá ruka výchovy a dala mi nekompromisně najevo, že takhle ne. Buď se stanu tzv. normálním dítětem nebo bude zle.Nechápala jsem, co je se mnou špatně. Copak to druzí takhle nemají? Copak to necítí stejně? Něco se mnou není v pořádku. Konečný verdikt: jsem divná! Nepatřím sem. Nějakým hrozným omylem jsem se narodila na jinou planetu lidí, kterým nerozumím a kteří nerozumí mně.V zájmu přežití jsem musela svůj nádherný dar citlivosti a schopnosti vše hluboce prožívat pohřbít jako něco nežádoucího, otřesného a nenormálního.Popřela jsem sama sebe a svou velkou citlivost začala považovat za prokletí.Okolí mi dávalo najevo „jsi přecitlivělá, všechno si zbytečně moc bereš, moc to prožíváš, proč to pořád rozebíráš, nech to plavat“. A já se snažila. Nešlo to. Pocity zůstávaly, akorát jsem se je naučila schovávat, nemluvit o tom, co cítím.Můj život se tak stal postupně velmi smutný a prázdný. Bez pocitů, bez lásky, nenaplněný, prázdný. I uprostřed své rodiny jsem si připadala hluboce osamělá a jaksi mimo. Život se zdál nesmyslný. Uvnitř jsem se cítila prázdná. • Netušila jsem tenkrát, že jsem tu správněŽe jsem se prostě jen narodila s darem velké citlivosti a schopnosti vše hluboce prožívat a vnímat tak, jak to většina lidí ve svém životě nikdy nepozná, protože tuto schopnost nemají.• Máte to stejně jako já?1) velmi silně vnímáte pocity druhých lidí, umíte je tzv. načítat a cítíte je v sobě, jakoby byly vaše2) snadno se dokážete dojmout a plakat nebo rozzlobit a často ani nevíte, proč se tak cítíte3) během chvíle se u vás vystřídá hned několik pocitů a tak se ve svých emocích občas „topíte“4) vše děláte s mnohem větším emočním nasazením, než je běžné5) všechno si velmi berete k srdci a často za vše přebíráte zodpovědnost6) jste mimořádně citliví na hluk, děsí vás křik, preferujete ticho a klid7) máte nesmírně barvitou představivost, zdají se vám živé sny8) umíte naslouchat a dát druhému člověku prostor a lidé se vám díky tomu rádi svěřují9) máte nízký práh citlivosti – jste velmi citliví na bolest – už pouhé očekávání bolesti vám působí bolest10) nemáte rádi změny – každá změna vás dokáže emočně rozhodit a velmi silně na ni reagujete11) nedokážete se rychle rozhodovat12) rychle se unavíte nebo se často cítíte unaveni bez zřejmého důvodu13) vyčerpávají vás místa, na kterých je hodně lidí (nákupní střediska apod.)14) negativní lidé vás velmi vysávají15) jste velmi sebekritičtí a máte tendenci o sobě pochybovat16) kritika se vás silně dotýká a zraňuje vás17) sníte o lepším světě, kde je láska a soucit normální18) nemáte rádi těžké a výrazné vůně19) zírání „do blba“ vás uklidňuje, často jste zasnění20) hluboce vás citově zasahuje jakákoliv nespravedlnost21) jste velmi citliví a soucitní ke zvířatům a dětem, ke slabým a trpícím22) potřebuje nadprůměrně času jen pro sebe, ticho, klid, přírodu, jarní rána v lese23) je pro vás obtížné navazovat nové známosti24) máte jen pár přátel, ale vaše vztahy jsou hluboké a stálé, jste oddaní a věrníCo díky své velké citlivosti neumíteNeumíte být tvrdí a soutěživí. Neumíte odstrčit druhého jen proto, abyste byli někde dřív. Raději se podělíte, než abyste si urvali poslední sousto na úkor jiného. Neumíte jen tak doběhnout první – chcete běžet s druhými, ne je porazit. Neumíte být bezohlední a draví.K tomu vám řeknu jedno: ukazuje se, že tolik preferovaná dravost a bezohledná soutěživost v životě lidském podřízená zákonu „sežer nebo budeš sežrán“ není moc slučitelná se šťastným životem, po jakém všichni toužíme. Kdyby totiž byla, tak dnešní společnost přetéká šťastnými a spokojenými lidmi. Takže je to všechno trochu jinak…Co krásného díky své velké citlivosti umíteUmíte pochopit druhé. Umíte pohladit a obejmout. Umíte vyslechnout a porozumět bolesti a pocitům druhého člověka. Umíte být naplno s druhým člověkem, když ho srdce bolí a po tváři mu kanou horké slzy. Umíte se s druhými smát a radovat se z jejich štěstí – protože to díky své vysoké citlivosti vnímáte sami v sobě.Umíte být s druhým, i když se zlobí, protože za jeho zlostí vnímáte světlo jeho duše – taková je schopnost vašeho citlivého srdce.Umíte spolupracovat, podpořit, motivovat a inspirovat. Díky své velké představivosti dokážete nalézat netradiční a nová řešení.Umíte vnímat a vidět krásu i tam, kde ji většina lidí nevidí. Umíte se radovat z maličkostí.• Jste andělé v lidských tělech, tak to proboha neskrývejteChodí ke mně klienti, kteří by si přáli se své citlivosti zbavit. Chtěli by být normální, chtěli by zapadnout, chtěli by být jako většina.Nedělejte to! Nezahazujte na smetiště svůj překrásný a tolik potřebný dar! Jinak budete svůj život vnímat jako nesmyslný, těžký, bez lásky a plný utrpení.Co potřebujete udělat je – rozkrýt a očistit všechna zranění, jež vám způsobilo nepochopení vaší jedinečnosti vašimi blízkými. Když sebe vnitřně změníte a uzdravíte, stanete se neuvěřitelně inspirující, velmi aktivní a šťastnou osobností.Objevíte, že vaše nádherná schopnost vše hluboce cítit a vnímat je DAR, který vám umožní uvidět život v celé jeho nádheře a stejně tak ho prožívat. Pochopíte, že s touto schopností váš život bude citově bohatší a smysluplnější než životy většiny lidí.Jste naprosto v pořádku!A díky vám tato hektická, chaotická a nervózní společnost jednoho dne zmizí a vytvoří se společnost klidnější, harmoničtější a šťastnější.Jste schopni díky své vzácné citlivosti proměnit svět a učinit ho krásnějším. Tak to prosím dělejte. A nebojte se, nejste v tom sami. Je nás víc!Na Zemi je pro vás místo, jste tu doma, jste tu správně!

folder_openPřiřazené štítky

Co si vzít na dovolenou

access_time09.únor 2020personRadka Eliášková

Co si vzít na dovolenou. Ať už jedete do hor, k moři, do zahraničí nebo zůstanete doma, pro každý typ dovolené existují určité věci, které byste rozhodně neměli zapomenout doma, případně zapomenout vybavit. Náš dnešní prázdninový článek z rubriky cestování jsme se proto rozhodli věnovat právě všem zapomnětlivcům a lenivcům, který si myslí, že na dovolené nebudou potřebovat nic.Ať už doma nebo v zahraničí, cestovní pojištění a pojištění speciálně určené pro dovolenou se vždy sejde. Ne ne, určitě nejdeme chválit žádné konkrétní produkty, akorát představa, že se vám stane úraz nebo onemocníte a následně budete muset hradit různé poplatky převyšující cenu vaší dovolené by vás určitě měla strašit. Nezřídka můžete slyšet v televizi nebo číst v novinách o tom, jak turista musel sám platit náklady horské záchranné služby nebo pobyt v nemocnici u moře.Další věcí, kterou byste si určitě neměli zapomenout sbalit na dovolenou, je finanční hotovost a zároveň i platební karta, kterou můžete použít v zahraničí. Finanční hotovost s dostatečnou rezervou se sejde vždy, když si budete chtít nakoupit nějaké ty suvenýry, platební karta je pro případ nouze, kdyby peníze v hotovosti došli nebo byste je nebodaj někde ztratili. Pokud dovolenou trávíte doma, postačí samozřejmě leckterá běžná platební karta, kterou již máte. Pokud cestujete do ciziny, nezapomeňte si zjistit vše o jejich meně, pokud to není země EU.Třetí věcí, kterou si určitě vezměte kamkoliv půjdete, jsou některé základní léky a pilulky, které by se mohly hodit v extrémních situacích - proti bolesti hlavy, na horečku, při žaludečních a trávicích obtížích a podobně. Dále, i když dnes už máme svět přeplněný technikou a mobilní telefon je náš pravidelný společník i v zahraničí, vezměte si s sebou poznámkový blok, kde budete mít zapsány všechny důležité telefonní čísla a kontakty. Pokud trávíte dovolenou u nás doma, postačí rodinný příslušníci či dobří známí, ale pokud jdete do zahraničí, určitě si popište i tamní důležité kontakty - na naši ambasádu, na místní úřady kam jdete a podobně. Tyto všechny věci, které jsme zatím jmenovali byly tedy důležité pro jakési všeobecné situace a nyní přejděme k pár konkrétním věcem, které si můžete přibalit do tašky přesně pro vás. Společenské hry jsou přesně tou zábavou, kdy vás překvapí špatné počasí a vy spolu s vašimi spoludovolenkujúcimi nemůžete ven. Dlouhá chvíle přejde rychleji, pokud budete něco spolu dělat a bavit se. Také dobrá kniha, kterou ještě nemáte přečtenou, může zkrátit čas, který byste jinak museli strávit nudou. Pro zaznamenání vašich zážitků nezapomeňte na fotoaparát nebo i videokameru - ve spěchu před začátkem dovolené lidé většinou zapomenou právě na věci, které pokládají za velmi důležité a na poslední chvíli běhají po domácnosti hledajíc, co ještě nevzali.Zaznamenání vaší dovolené je velmi podstatnou věcí nejen pro budoucí chvíle strávené vzpomínkami, ale i proto, abyste se mohli o pěkné panoramata či zábavné momenty podělit i s přáteli, kteří s vámi nemohli jít. Pokud jedete na dovolenou s partnerem, nezapomeňte nějaké ty věci, které budete potřebovat při romantických večerech - svíčka, dobrá hudba a tak podobně. Pokud jedete k moři, neváhejte si vzít s sebou kromě plavek i nafukovací lehátko do vody, nějaký míč na hraní a hlavně dobrý krém na opalování a sluneční brýle. Pokud zas naopak jedete do hor, může se hodit kompas nebo GPS navigace a samozřejmě mapa dané oblasti. Pokud je vaše dovolená rodinná, myslete i na děti a udělejte si už předem seznam všeho důležitého, co potřebují. S dostatečným předstihem před odjezdem zkontrolujte, zda všechno mají. Při cestě letadlem či autobusem by se vám mohl hodit MP3 přehrávač, pokud budete cestovat vlastním autem, nezapomeňte zkontrolovat jeho technický stav a například i to, zda máte dostatečnou náplň v klimatizaci.Pro muže jedna rada - vezměte si s sebou i vývrtku na víno nebo otvírák na pivo, nikdy nevíte, co budete chtít v místě dovolené ochutnat. No a na závěr článku jedna speciální řada i pro ženy - cestovní sada na šití a příruční lékárnička zachrání vaši silnější polovičku od velmi mnoho malérů a problémových situací. Tak šťastnou cestu!

folder_openPřiřazené štítky

EXISTUJE štěstí?

access_time24.květen 2020personRedakce

Dlouhou dobu jsem přemýšlela nad tím, CO JE A NENÍ ŠTĚSTÍ.Když se zeptáte sami sebe, co je štěstí, dokážete si odpovědět?Je to stav vědomí, pocit, energie, emoce? Či jen blud, o kterém všude okolo sebe slýcháváme a, jak jsem nedávno slyšela, tzv. nekonečná honba za fatou morgánou, která vlastně ani neexistuje?Nevím, kde je pravda a ani asi nebudu vědět, jen si mohu něco myslet.Štěstí nazývám štěstím, protože si pod tímto pojmem všichni něco představíme, tento pojem v nás něco vyvolává a jsem si naprosto jistá, že každý si aspoň jednou myslel, že je v životě šťastný.Štěstí může být pomíjivé a naopak… Záleží na nás, každopádně si myslím, že jen my si můžeme dovolit být šťastní, navodit tuto energii, pocit, vědomí a pracovat s tím. Udržet si tuto hladinu v sobě samých a vnímat okolí lepšíma očima.Chce to trochu sebekázně ????Můj názor je, že štěstí je vnitřní nastavení každého z nás. Musí se na něm ustavičně a vědomě pracovat. Musí se zalévat jako květina, aby rostlo. Myslím si, že je to energie, kterou si vytváříme sami v sobě a na úkor této energie si zrcadlíme vše do NAŠEHO okolí.Pokud je naše vnitřní energie pozitivní, šťastná, máme tendenci vnímat své okolí a sami sebe též šťastně a pozitivně. Nenecháváme se snadno zvábit negativismem a nepropadáme hned tak snadno zoufalství či depresi.Jsme více odolní.Zajímalo mě, jak vidí tuto otázku ostatní lidé a tak jsem se začala ptát. Ptala jsem se nejen ve svém blízkém okolí, ale i pro mě inspirativních lidí.Nejdůležitější člověk na světě je moje maminka. Když jsem se jí zeptala, co pro ni znamená štěstí, s úsměvem mi odpověděla:  „Když se cítím vnitřně klidná a spokojená, to je moje štěstí.“ Usmála jsem se a přikývla.Dále jsem se zeptala terapeutky Jany Hruškové, co pro ni znamená štěstí? Odpověděla mi takto: „Přijetí sebe, všeho kolem mě a také cítění sebe sama, být v sobě a ne příliš venku.“ Většinou s Janinou souhlasím a její odpovědi jsou pro mne inspirativní. I tentokrát byla.Zeptala jsem se i kartářky Jany Smolkové, co pro ni znamená štěstí. Odpověděla mi následovně: „Šári, štěstí pro mne znamená, když je člověk zdravý a spokojený se svým životem, nikdo ho neomezuje a má okolo sebe lidičky, co miluje a oni milují jeho.“ Jana je velice empatický člověk se srdíčkem na pravém místě, její odpověď mě vedla k zamyšlení a verdiktu, že bychom mohli všechny ty odpovědi spojit do jedné velké pravdy.Na závěr jsem si nechala muže Jiříka Tůmu, profesionálního maséra, hudebníka a velice milého člověka, který by snad ani mouše neublížil. Co že pro něj znamená štěstí? Odpověděl mi: „Štěstí? To bude zřejmě to, co jsem v životě získal a také získám. Nejen tedy materiální hodnoty, ale také ty duchovní. Jinak takové štěstí, jaké lidi znají, tak si ho většinou pletou s osudem. Štěstí je momentálně pro mne to, že mohu dělat práci, která mne baví, a že mám kolem sebe lidi (nebo začínám je mít), kteří mne mají rádi, ale štěstí asi bude jakási forma energie.“ Co si o tom myslíte Vy?Co pro Vás znamená štěstí?Existuje, neexistuje?

folder_openPřiřazené štítky

Proč jsem se rozhodla psát BLOG?

access_time24.květen 2020personRedakce

Nejdříve jsem sama sobě položila otázku, co je to vůbec ten BLOG? Proč ho všichni mají? K čemu mi bude?Hledala jsem, četla a zjistila jsem, že je to jeden z příjemných nástrojů, jak být s Vámi se všemi v neustálém kontaktu a pravidelně pro Vás psát články, které by Vás mohly zajímat, inspirovat či motivovat ke změně ve Vašem životě. ????Trochu mě zaleklo, ALE to psaní článků.JÁ A PSÁT??Nemám zrovna básnické střevo, na základní škole, střední i vysoké, byly všechny moje slohové práce hodnoceny za 5, nejlepší známka za 4 ????Dostavil se pocit nedokonalosti, strach a obavy z kritiky. Jak já jako koučka, budu hodnocena Vámi čtenáři.ALE… Postavila jsem se strachu čelem a poprosila ho, ať odejde. Intuice mi NAŠEPTÁVALA, ať si prostě sednu …  začnu psát ???? A tak jsem začala psát články A ZALOŽILA TENTO BLOG pro VÁS mí milí čtenáři. I kdyby jen jednomu člověku měl tento BLOG pomoci, tak mě to udělá šťastnou.Kromě životního koučování, ráda motivuji a inspiruji ke změně. Dlouhá léta práce na sobě samé se skrze mne odrazila v mém životě a já bych to velice ráda předala dál. Pomohla tak lidem s jejich životem, se životní změnou, kterou se chystají udělat, nebo o které tak dlouho sní, přemýšlí a mluví.Co mne k tomu všemu vedlo?Jako zdravotní sestra jsem se nejen v nemocnicích setkávala a stále setkávám s lidmi, kteří jsou velice rádi oběťmi svého života. Celý život HODUJÍ práškům a civilizačním nemocem, stěžují si na celý svět a život v něm.Říkala jsem si, že je něco špatně. Proč může být někdo šťastný a mít vysněný život a jiní se vláčí životem jako temný stín plný strachu, zloby?Bylo mi asi 15 let a ptala jsem se lidí, kteří mne inspirovali, jaké je jejich životní motto? Proč jsou tak veselí, plní lásky a života? Jak to dělají?Každý z nich mi odpověděl! STAL JSEM SE TVŮRCEM!Nejdříve jsem to nechápala, ale postupem času mi vesmír do cesty připravil milá překvapení, která mi pomohli dojít až sem. Stala jsem se tvůrcem.Nalezla jsem smysl mého života, lásku a svobodu.Staňte se i vy TVŮRCI svého života. Opusťte roli oběti.Nejde to lehce, ale jde to. Sami si vytvořte život, jaký chcete ŽÍT.Začněte každé ráno s pozitivní afirmací, myšlenkou. Držte se jí po celý den. A negativní tím pošlete od sebe pryč.Já než ráno vstanu, řeknu si, že mám krásný den, někdy si ho i představím. Tím, ale nepřestávám, říkám si to přes den nejmíň ještě 20krát. To pro začátek stačí. Nezabývám se minulostí a ani budoucností, žiji v přítomnosti.Podívejte se, kde jste teď, to vytvořilo Vaše myšlení a jednání v minulosti!Jak myslíte a konáte teď? Taková bude Vaše budoucnost!Moje ranní, první myšlenka: Mám KRÁSNÝ DEN, PLNÝ LÁSKY! A Večer usínám s myšlenkou VDĚČNOSTI za to vše, co již mám.Zkuste to také, nic Vás to nestojí a výsledek pocítíte sami. Vyzkoušejte ranní a večerní afirmaci na jeden týden ???? Sami budete překvapeni výsledkem.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci ShowBizz na dotaz kteří infikovaní

Lucie Bílá: Klidná síla neklidu

access_time25.říjen 2019personRedakce

Lucie Bílá je nebezpečně krásná žena. Navíc nikdy nevíte, co si ve vás její usměvavé oči při setkání přečetly: prázdnotu, laskavost, lhostejnost, vypočítavost nebo faleš? Na první pohled vás na ní upoutá její upřímný a široký úsměv. Ke královně naší pop-music patří stejně neodmyslitelně jako její tří-oktávový hlasový rozsah. Někdo ji přirovnal ke slavné Edith Piaf a nazval ji českým „vrabčákem“, pro její útlou a křehkou postavu, prostořekou pusu a osobní kouzlo. Lucii Bílou ale lze jen těžko přirovnávat k jiné zpěvačce. Je jedinečná, je originální, je svá. Její život je pod drobnohledem lidí, kteří mají pocit, že jim jakoby patří. Je zkrátka jejich Lucií. Setkáváte se, předpokládám, i s lidskou závistí. Jak na ni reagujete? Lámete si ještě s pomluvami, zlobou, nenávistí hlavu, nebo jste „nad věcí?“Moje povolání je dělat lidem radost nebo je prostě probudit ze snu a z nudy. Možná jsem svým způsobem i člověk, který se snaží lidem léčit duši, a proto mě nezastaví a nesmí zastavit nic negativního. Snažím se spíš naopak pochopit, z jakého důvodu jsou ti lidé nešťastní. Těch důvodů může být spoustu. Například ten, že je řada lidí, materiálně zajištěných a navenek spokojených, kterým minulý režim všechno vzal, oni si ale myslí, že jim něco dal.Když listujete společenskými stranami časopisů a opakovaně tu vidíte svoji tvář, jaký z toho máte dojem? Zajímají vás ještě stále články, které o vás vycházejí? Nebo se z nich stává rutina s cílem udržovat si určitou image a popularitu, která je pro vaši profesi potřebná?Bez novin by se diváci nikdy nedozvěděli, jak mi na nich záleží, co dělám nového a na co zrovna myslím. Je to nedílná součást mého povolání. Já mám stejně neustále potřebu věci sdělovat, něco měnit, něco převrátit, a jsem opravdu moc ráda, že dostávám neustále nabídky na rozhovory. Je to důkaz, že zatím nenudím.Jedna známá si mi postěžovala, že z vás má až stísňující pocit dokonalosti. Jste úspěšná, bystrá, vtipná, atraktivní. I pěvecké hvězdy jsou ale jen ženy s docela obyčejnými radostmi. Co pro vás znamená pojem ženskost?Nejvíc mi záleželo na tom mít děťátko, protože bez něj bych byla neúplný člověk. Stálo mě to skoro šest měsíců v nemocnici, ale i tam jsem se cítila šťastná, protože jsem žila opravdovým posláním. Podle mne není opravdu větším symbolem ženskosti nic jiného než těhotná a kojící žena. Jinak své známé řekněte, že dokonalá nejsem, že mám tolik chyb, až je sama nespočítám.Jaké tedy máte slabosti a neřesti? Ať už typicky ženské jako nekonečné telefonické hovory s kamarádkami, mlsání sladkého, schopnost strávit hodiny nad svým šatníkem, u něhož zjistíte, že stejně nemáte co na sebe, nebo slabosti zcela jiné.Jsem bojovník a peru se už od školy za věci, které nezměním a se kterými se neumím a nechci vyrovnat. V tu chvíli jsem „mužskej“ a jde ze mě strach. Co mě štve a co bych chtěla změnit, se týká většinou našich špatných zákonů a nespravedlnosti, která se tu často lidem děje. Co se týče jídla, dlouho jsem se učila žít příslovím „nežij, abys jedla, ale jez, abys žila“. Myslím, že už jsem nad sebou vyzrála. Dá se shrnout do jedné věty jaká dnes jste? Jak vidíte samu sebe?Člověk zná nejméně sám sebe a já mám takový sklon k sebekritičnosti, že se mne raději na Bílou neptejte. Jediné, co o ní vím, je, že vás má moc ráda. A myslí tím i všechny, kteří si tenhle rozhovor přečtou. Je prostě taková.VIZITKALucie Bílá – vlastním jménem Hana Zaňáková – se narodila 7. 4. 1966, je dcerou skláře a pečovatelky v domově důchodců. Jejím debutovým albem bylo Miss Ariel, nejslavnějším klipem Láska je láska v režii Filipa Renče. V roce 2014 vydala novou desku, jedná se o trojalbum s názvem Diamond Collection, ve kterém se Lucie Bílá ohlíží zpátky za svojí kariérou. Deska obsahuje největší hity a mapuje vzestup slavné zpěvačky od 90. let. Lucie Bílá je plná emocí, vlídnosti, tvůrčího neklidu. Je ženou se vším všudy. Spojením grácie, humoru, šarmu, pracovitosti i ochoty obětovat se pro druhé a pro úspěch projektu, na kterém pracuje. Některým mužům může taková žena připadat až nebezpečná. Řekla bych ale, že k české slavici Lucii se lépe hodí charakteristika jiná – je to báječná dáma, která si úspěch pracovní i štěstí soukromé zaslouží. Proto všechno dobré, Lucie! 

folder_openPřiřazené štítky

Celebrity o sobě - Markéta Mayerová

access_time17.prosinec 2019personMarián Kroužel

Vyzbrojené hyenyProč jsem šla na pohřeb Karla Svobody? Na tuto otázku si umím odpovědět. Abych vyjádřila úctu nesmírně talentovanému člověku a bezpochyby velikánovi  v hudební branži. Ale hlavně kvůli Vendule. Chtěla jsem jí vyjádřit podporu. Hluboce nesouhlasím s mediální štvanicí, které je teď terčem .A proč o tom píšu? Protože mnou strašlivě otřáslo chování lidí.Ve Strašnickém krematoriu jsem byla poprvé a i když se to dalo očekávat, překvapily mě tisíce lidí, kteří tam byli už hodinu před obřadem. Bylo ticho. Všichni stáli a čekali na velkém prostranství i před branou. Poté se otevřel vstup do obřadní síně a dav mě vnesl dovnitř. Do pravého zadního rohu této obří prostory, která kdyby měla ochozy, dala by se přirovnat velikostí k Národnímu divadlu. Bylo ticho. Lidé vzadu pochopili, že se dopředu nikdy nedostanou a začali posílat nad hlavami květiny. Proudy květinových cestiček ve vzduchu byly dojemné a k nezastavení. Pak najednou vypuklo světelné show, které připomínalo letní bouřku. To byla smršť blesků od fotoaparátů.Asi vstoupila Vendula a děti. Nevím. Dav se náhle zvětšil o 10 cm. Všichni si stoupli na špičky a nad hlavami se objevil les rukou. Trošku nepatřičný pohled, jako na třídu hlásících se prvňáčků. Jenže ti lidé nedrželi nad hlavami rozsvícené svíčky, oni drželi svoje mobily, foťáky, kamery a chtěli vidět slzy. Opona se otevřela.Rakev ozdobená bílými liliemi po pravé i levé straně sedm světel. Obřadní síní zní píseň Stíny katedrál v podání Petra  Muka, pak další písnička, ale já jsem vůbec nevnímala, co to bylo. Po celou dobu, ani na chvilku totiž neustala smršť blesků. Jenže to nebyli jen profesionálové. Člověk by si řekl- je to jejich práce. To byla soukromá záznamová technika v soukromých rukou. Hudbu vystřídala slova o tom, že občas si někdo prožije očistec už na zemi a že Karel tímto očistcem prošel čistý. Asi to říkal Petr Muk. Lidé pláčí potichu i nahlas. Není jich, ale většina. Mnohem víc je těch s rukama nad hlavou a mobily i kamery pracují na plné pecky. Pak další dvě písničky a opona se zavírá. Po pár vteřinách ticha se rozezní poslední potlesk pro Karla Svobodu. I v této chvíli lovci smutku a slz mají jednu ruku nad hlavou. A náhle není ticho. Mlčí jen ti, kteří přišli vzdát úctu skladateli, příteli, známému nebo jeho ženě, dětem, nejbližším. Ostatní mluví. Myslíte si, že o tom, jakou ztrátou je tato smrt? Nebo jaké jeho písničky je provázely životem? V jak nepředstavitelné situaci je teď Vendula nebo jak bolestné to bude pro Jakuba, když po tátovi zbyly jen fotky a tóny? Omyl. V téhle chvíli už definitivně brečím.Z toho, co slyším. Tohle jsou útržky, které jsem slyšela ve své bezprostřední blízkosti v pravém zadním rohu obřadní síně:….“ A myslíte, že je tam vpředu opravdu Gott?“…“To víte že ne, přece by se tady nemačkal“….“ Viděli jste jí, ta ztloustla, co?A vypadá hůř než na padesát“...   “No to víte pani, oni je v tý televizi napatlají vším možným, ale ve skutečnosti jsou to zrůdy a člověk by se jich lek“…..“ a co si ta Leona myslí, že se prodere na poslední chvíli až dopředu jenom proto, že je slavná?...Ne, pane v klobouku. Proto ne. Ale na  rozdíl od Vás, pana Svobodu znala. Vy jste se jako mnoho ostatních hyen přišel podívat, kdo ze známých tváří bude plakat a komu se rozmažou šminky. Pro koho jsou určena ta videa a fotky, jejichž vznik jsem sledovala nevím. Jisté je, že s jedním slavným životem jsme se dnes rozloučili. Jisté je, že jeho nejbližší prožívají obrovskou bolest. Jisté je, že po něm zůstane prázdno. A jisté je, že hyeny byly, jsou a budou. Jenže už jsou vyzbrojeny technikou. Zase jsou, ale díky tomu vidět. Vendulo promiň, že jsem neměla sílu zůstat déle. Kytičku jsem poslala jednou ze vzdušných cest. A za všechny, kteří na tebe myslí ti přeji hodně síly a ohleduplnosti okolí.

folder_openPřiřazené štítky

Martina Panochová: Tanec je energií mého života!

access_time30.leden 2020personRadka Eliášková

Symptická Martina Panochová je úspěšná choreografka, tanečnice a lektorka. Spolupracuje s českými i zahraničními umělci. O její lásce k pohybu i stále oblíbenějším Twerku jsme si s ní povídali v pražském Centru Tance. Na své okolí působíte ohromně pozitivně. Jste pořád plná energie. Jak to děláte? I vaše motto zní: Tancem k té nejlepší náladě…Mám to štěstí, že dělám to, co mě baví a naplňuje. I kdyby mě během dne přepadla ponurá nálada, ať už z čehokoli, jsem si jistá, že tanec mě z ní hodně rychle a na sto procent dostane. Posouvá mě do jiných sfér, zapomínám na všední život a dostávám se do pozitivního a nádherně naladěného světa. A není to jen tanec, ale jsou to i ti, kteří navštěvují mé taneční kurzy a vyzařují úžasnou náladu, energii, radost. Vzájemně si předáváme toto nadšení a život je pak hned o něco hezčí.Máte za sebou mnoho profesních úspěchů, děláte taneční doprovody pro řadu tuzemských i zahraničních umělců. Předskakovala jste i známe anglické skupině Kosheen…, jak jste se k těmto hvězdám dostala? Většinou mě oslovili manažeři těchto umělců nebo přímo sami zpěváci. S některými jsem spolupracovala ještě během mého působení v bývalé taneční skupině, s mnoha jsem navázala kontakt během poslední doby mého působení na taneční scéně. Každopádně mě taneční spolupráce s umělci a zpěváky nesmírně baví, a to jak vymýšlení choreografií, tak přímo taneční působení na jevišti po boku podobných hvězd.Vzdělání v taneční branži jste získala od řady zahraničních i českých lektorů. Spolupracovala jste s Nickem Morinem či Tony Stonem. Jsou něčím jiní, než ti tuzemští?I v Čechách máme vynikající lektory, od kterých se člověk naučí nesčetně úžasných věcí a získá naprosto profesionální a kvalitní taneční vzdělání. U tuzemských lektorů bych spíše hovořila o jiné energii, kterou dokáží předat, o trochu jiném způsobu pojetí tance, o odlišném „feelingu“. Zahraniční lektoři nám většinou přinášejí něco nového, tady neokoukaného, originálního, a to už jak tanečně, tak stylem výuky a předáním informací a tanečních choreografií. Navíc každý lektor nám během workshopů či vystoupení předává kus sebe sama, což je velice inspirativní.Pracujete v největší taneční škole v republice – v Centru Tance, které má pobočky v Praze, Plzni i Brně. Na jaké lekce se mohou zájemci objednat u vás, kde najdou rozpis, kontakt?Centrum Tance je pro mě druhým domovem. Trávím tu opravdu maximum svého času a miluji dělit se s lidmi o svou taneční radost. Klienti se můžou u mě stavit na lekcích Street Dance, což v sobě zahrnuje MTV style nebo můj oblíbený Ladies style či High heels (tanec na podpatcích). Poslední dobou se však fenoménem stal Twerk, tedy styl, který přišel do Čech před rokem a půl a o který je v poslední době opravdu velký zájem. Veškeré informace, jak o mých lekcích, tak o rozvrhu, které dny a jaké lekce vyučuji, jsou k nalezení na internetových stránkách www.centrumtance.cz. Další info jsou možné získat na mé facebookové stránce pod mým jménem.Kdo na vaše lekce chodí? Široká škála klientů. Někteří chodí jen pro dobrou náladu a radost a odreagování. Někteří se chtějí opravdu vzdělávat a posouvat tanečně dál. Někteří naopak rádi vystupují, což svým klientům také umožnuji a dvakrát do roka pořádáme vystoupení těch kurzů, kteří rádi předvedou to, co se naučili, svému okolí. Věk nehraje rozhodně roli, zatančit a užít si lekci může opravdu každý, ať už je různého věku, pohlaví či tělesné kontrukce. Mým mottem je tančit pro radost a bez stresu a vždy odcházet se skvělou náladou!Mohou je navštěvovat i lidé s nadváhou?Jak jsme již řekla, ani váha člověka nehraje roli. Znám více tanečníků, kteří rozhodně nepatří mezi „hubeňoury“ a tančí přitom přímo skvostně! Je to o tom, jak se člověk cítí a ne jak vypadá! Co víc, mám už tolik případů, kdy klienti během mých lekcí opravdu zhubli, zdravě, pohybem a radostně!Je nějaký náročný tanec, na který si brousíte zuby, že se jej naučíte? Brousím si zuby na plno stylů tanců, které zbožňuji a neovládám je výborně. Poslední dobou mě uchvátil Pole dance, avšak jednak urputně bojuji s časem, a tak nemůžu navštěvovat lekce pravidelně a za druhé je už toho pohybu trošku moc a tělo si občas říká, že by chtělo polevit a odpočívat. A zrovna pole dance je fyzicky velice náročný, i když překrásný tanec. Tak uvidíme, třeba někdy časem se do toho ještě pustím!Věnujete se o celosvětově oblíbenému Twerku, jak jste se k němu dostala?Je to velice jednoduchý příběh. Poprvé jsem Twerk zahlédla na internetu, když ještě nikdo v Čechách nevěděl, že něco takového existuje a popravdě mě hnedka napadlo, že pár prvků z něho by se skvěle hodilo zařadit třeba do mých streetových choreografií. Než jsem stačila zavolat do Centra tance, kde učím, už jsme měla hovor právě z toho tanečního studia s otázkou, co mi říká slovo twerk a že mi vypisují seminář, který proběhne za tři týdny. Nezbývalo nic jiného, než se vrhnout na každodenní dlouhé tréninky, zkoušet, okoukávat videa, nevzdávat to a zlepšovat se jak se dá. Nikdo to v Čechách v té době neučil, proto nezbylo nic jiného, než být samoukem. Když to však člověka baví, jde to skoro samo a já si během prvních pár tréninků tento styl doslova zamilovala. Asi jako další stovky mých klientek, které na lekce pravidelně dochází. Prvním twerkovým workshopem se odstartoval doslova twerkový boom v Čechách!Popište, co to Twerk vlastně je?Twerk je styl tance, který se přibližně před 20 lety vymanil v Americe z tanečního stylu dancehall. K nám do Čech dorazil přibližně před rokem a půl. Kdysi to byl jediný prvek, postupem času z něho vznikl samostaný taneční styl. Typické pro tento druh tance jsou rozkročené nohy v podřepu a sekané a ostré pohupování pánví do všech stran a ve všech možných variantách, jak ve stoje, tak na zemi. Tento tanec se považuje za provokativnější druh tanečního projevu, ale je na každém lektorovi a tanečníkovi, jak ho pojme a jak ho bude prezentovat. V každém případě je to vrušující podívaná pro pánské publikum.Jak jste se k tanci dostala? Bavilo vás to už odmala? Od mala jsem metala hvězdy a dělala rozštěpy a provazy a další gymnastické vylomeniny. Ale moji rodiče jsou hudebníci, a tak moje umělecké vzdělání směřovali právě muzikálním směrem. Hrála jsem na klavír, flétnu, zpívala. Sama jsem tenkrát kdysi dávno začala navštěvovat různé taneční lekce, protože mě to zajímalo a jak jsem zjistila, neskutečně mě to bavilo. Chtěla jsem se vzdělávat víc a víc, začala jsem veškerý svůj volný čas věnovat právě tanci, stal se prioritou v mém životě! Dlouho jsem dokonce dělala i orientální tanec! Pak přišlo první vystoupení, na něj navázala výuka tance a já věděla, že tohle je věc, které se jen tak nevzdám.Kolik hodin denně věnujete tréninku? Já jsem tak trochu člověk závislý na pohybu. Takže ve chvíli, kdy doučím dopolední angličtinu, což je moje druhá práce a záliba zároveň, vrhám se většinou do fitka, kde tělo připravím na večerní tréninky. Pak už následuje učení lekcí a téměř pravidelný večerní až noční trénink, kdy se svou taneční skupinou Iconic připravujeme choreografie na show nebo si sama vymýšlím sestavy na další taneční lekce. Odhadem věnuji denně tak šest hodin pohybu a tanci. Zní to možná šíleně, ale věřte, že se dá na podobnou zátěž dobře zvyknout a člověk jí pak naopak nutně vyžaduje. A kolikrát je schopen zvládnout i mnohem víc, když má před sebou důležitou akci či vystoupení.Tančíte raději sama nebo ve skupině?Na tuto otázku asi neznám odpověď. Miluji vystoupení a akce se skupinou. Má to sílu, hodně tanečníků dokáže vytvořit neskutečnou energii a show, je fascinující jet v mnoha lidech naprosto synchronně choreografii. Miluju i společné tréninky, kdy si užijeme plno skvělých chvil a okamžiků. Na show je nás hodně, ale přitom musíme být jako jeden. Sólo vystoupení, která se jedou většinou při twerkových show, jsou něco úplně jiného. V nich se může člověk ještě více odpoutat a ve chvíli, kdy cítí, že by měl určitým způsobem zareagovat na lidi nebo na umělce, se kterým vystupuje, může  náhle pozměnit choreografii a dát do toho více svých pocitů a svého já, lépe se přizpůsobit dané situaci na scéně. Při sólo vystoupení cítím větší volnost a možnost sebevyjádření. Při skupinovém vystoupení miluji pocit sounáležitosti teamu.Jaký je váš jídelníček, musíte se nějak hlídat? Myslím si, že nejsem úplně vhodným příkladem zdravého a vyváženého stravování! Jím, když si tělo řekně, vnímám, na co má zrovna chuť a to mu dopřeju. Ať je to ráno nebo v noci po vystoupení. Pravidelnost v jídle si nehlídám. Před tréninkem nelze se dosyta najíst a tréninky pravidelné nejsou, proto jídlo a čas, kdy si něco dobrého dám, opět uzpůsobuji tanci. Každopádně si nic extrémně nezakazuji. Zastávám pravidlo všeho s mírou, jak si člověk něco jednou odepře, při další příležitosti toho sní dvakrát tolik! Důležitý při sportu je určitě dostatek vitamínů (u mě ovoce) a tekutin.J A miluji čokoládu!Jezdíte i na nějaké taneční soutěže? Popište své úspěchy…Nejsem soutěžní typ. Nikdy jsem nesoutěžila a ani soutěžení nevyhledávám. Baví mě komerční styl tance, vystupování, shows po boku umělců a podobně. Největším úspěchem je pro mě jednak dobře odtančená show, pozitivní reakce jak lidí z teamu, tak publika a v neposlední řadě samozřejmě spokojenost mých skvělých klientů, které učím tančit.Sestavujete i nové choreografie, to vás musí ohromně bavit…Sestavovat nové choreografie je náročné, zejména časově, ale určitě velice příjemné a baví mě to moc! O to víc, když pak vidíte, že vaše choreografie se objeví v nějakém videoklipu, tančí ji nějaký umělec, můžete ji předvést publiku anebo jí zatančí dvacet lidí pohromadě v mých tanečních kurzech. Je to rozhodně radost!Co v současné době připravujete, kde vás mohou zájemci vidět? Celé léto jsem spolupracovala se Samerem Issou na jeho další narozeninové megaparty. Znamenalo to vymyslet spoustu choreografií, jak pro Samera, tak třeba pro Hannu Pekhart, která s ním úzce spolupracuje. Tyto choreo pak naučit jak interprety, tak tanečníky. Podobná práce mě však neskutečně baví. Připravujeme spoustu dalších vystoupení, o kterých se můžete dozvědět zrovna třeba na mých facebookových stránkách.Živí vás tanec. Máte pojištěné nohy? Dělají toto umělci ve vaší branži?Nohy pojištěné nemám a asi tak asi nehodlám učinit. Jsem lehce pověrčivý člověk a bojím se, že ve chvíli, kdy bych o tom začala uvažovat, něco by se přihodilo. Popravdě ani neznám tanečníka, o kterém bych věděla, že si nechal nohy pojistit. Ale možná bych se divila!Děláte i semináře a workshopy, co se na nich zájemci dozví? Workshop je většinou dvouhodinová lekce, která zahrnuje vše, co by měl kompletní trénink obsahovat. Tedy rozehřátí svalů, protažení, následují prvky – tedy pohyby, které jsou typické pro daný styl tance a které je třeba umět, aby se člověk mohl zlepšovat a učit se choreografie. Další částí takového workshopu je právě spojení daných prvků do choreografie. Po jejím zvládnutí přichází opět protažení. Pokud je workshop určen začátečníkům, více během něho mluvím a vysvětluji jednotlivé prvky a jejich správné provedení, pokud již tančí pokročilí tanečníci, mluveného slova není tolik potřeba.Máte nějaký taneční sen? Mým snem je dále tančit, jak to jen nejvíc jde, činit mé klienty pozitivními a veselými a předávat jim co nejvíc, co jen je v mých silách. Užívat si každou show a mít z ní dobrý pocit. Jsem šťastná za každou milou a přínosnou spolupráci, akci nebo taneční možnost. Motivuje mě k další práci a dává obrovskou energii a další sílu. Taneční sen? Tanec je můj sen.Profil:Na tanečním vzdělání Martiny Panochové se podílel Nick Morin, Sheryl Murakami, Tony Stone, Nessa, Armel, Dante 7 či Nessa. Své profesní dovednosti získala i u mnoha dalších předních českých i zahraničních tanečníků a choreografů.Dlouhodobě spolupracuje se Samerem Issou či Victorií. Doprovázela Terezu Černochovou, Christinu Delaney, Hannu Pekhart, Jana Bendiga a mnoho dalších. Mohli jste jí vidět i při vystoupení hvězd jako jsou Nisha Kataria či Nina Sky. Pravidelně pořádá workshopy a semináře po celé republice i v zahraničí.Je jednou z přesních twerkařek u nás. Tento tanec začala učit okamžitě, kdy se v Evropě před dvěma lety objevil. V roce 2011 byla choreografkou soutěže Miss Junior. Jako tanečnice a choreografka se účastnila i akcí Transfusion, Decadence, Česká Miss, Auto roku či Praguje Pride. Byla i při natáčení mnoha videoklipů pro přední české umělce. Kromě Twerku je jejím oblíbeným stylem ještě Street Dance. V současné době působí v pražském Centru Tance.  

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Děti & Rodina na dotaz kteří infikovaní

Podzimní rady (nejen) pro rozzářené září

access_time29.květen 2019personRedakce

Vychutnejte si podzim ve veselých barvách, s úsměvem a dobrou náladou.Teplotní rozdíl oproti letním měsícům bude markantní. Pokud se navíc vyplní některé negativní předpovědi počasí, čeká nás velmi sychravý podzim. Co udělat, aby se o nás neokoušela negativní nálada, deprese nebo každoroční chřipkové epidemie?Pijte vitamínyZařaďte do pitného režimu stoprocentní ovocné a zeleninové šťávy. Vitamíny, které obsahují, podpoří imunitní systém a nakopnou váš organismus. Dodržujte také známou poučku o pěti porcích ovoce a zeleniny denně. Citrusové plody dokáží díky obsahu vitamínu C pořádně zamávat nejen s viry, ale také snižují únavu. Pokud nejste milovníky ovoce a zeleniny, určitě byste měli v chmurnějším počasí dodat tělu vitamín C alespoň formou vitamínových doplňků.Doplňte ztracenou energiiPotřebnou energii můžete na podzim dopřát organismu také pitím zeleného čaje, který nejen povzbudí tělo i mysl, ale zároveň funguje jako přírodní antioxidant. Blahodárné účinky zeleného čaje objevili již staří Číňané, kteří věřili, že pitím tohoto zázračného moku vyléčíte i mnoho nemocí a bolestí.Deprese je minulostKaždodenní pracovní vypětí, stres a nepřízeň počasí mají negativní vliv na vznik depresí. Předejít jim můžete i správnými bylinkami. Vyzkoušejte třeba třezalku, kozlík lékařský nebo meduňku. Můžete si je dopřát jako čaje nebo ve formě tabletek. Kozlík a meduňka pomáhají spíše u lehčích podráždění a stavů napětí. Třezalka pak působí především jako středně účinné přírodní antidepresivum a dobré nervinum, které pomáhá obnovit ztracenou duševní pohodu.Mlsejte medMed má téměř zázračné schopnosti ničit řadu mikroorganismů, takže se mu někdy přezdívá přírodní antibiotikum. Je důležité začít ho užívat už při prvních příznacích nemocí a pravidelně několikrát denně až do úplného vyléčení. Pamatujte si však, že med nepatří do horkého čaje, protože při teplotách vyšších než 50 °C se ničí jeho účinné látky. „Zkusit můžete také vylepšený med Apiglukan, který se skládá z pastového včelího medu a beta-glukanu. Obsahuje pouze přírodní látky, které významně posilují odolnost organismu. Doporučuji ho v případech oslabení organismu, virových a bakteriálních infekcích či zánětech i při celkové únavě a stresu. Ale pozor, v případě alergie na včelí produkty užívejte jen přípravek se samotným beta glukanem“ radí MUDr. Pavel Šácha z internetového obchodu Prozdravi.cz.Na viry i na upíryNastartujte obranyschopnost organismu česnekem. Vezměte si denně několik stroužků česneku. Polykáte-li jej vcelku nebo na dvě části, z typického zápachu nemusíte mít strach. Aromatické silice se totiž uvolňují pouze lisováním či drcením. Zapijte jej vodou, jako když polykáte pilulku. „Česnek působí jako přírodní obdoba antibiotik a posiluje obranyschopnost organismu a pomáhá mu v boji s řadou bakterií a virů,“ vysvětluje MUDr. Pavel Šácha z Prozdravi.cz. Případně můžete zvolit česnekovou tinkturu Allivictus, která je tvořena z 60 % z výtažku česneku a posiluje imunitu a také detoxikuje organismus.

folder_openPřiřazené štítky

Super Last Minute: Dárek, kterým potěšíte toho, co má všechno

access_time29.květen 2019personRedakce

Máte v rodině takového toho klasického „problémáka“, co všechno má a co nemá si může koupit? Dejte mu něco, co rozhodně neurazí a věnujte mu voucher, díky kterému si dobije baterky i rozproudí fantazii.Našli jsme tipy na netradiční místa a aktivity. Co třeba zavítat do antiky, nechat hýčkat jako Marie Terezie nebo si vyzkoušet, jaké to je žít ve virtuálním světě?Královská péčeV luxusním Zion Spa Grand Hotelu River Park Bratislava, který se nachází v jedenáctém patře moderního hotelu s příjemnou atmosférou, budete mít Bratislavu jako na dlani a zároveň si užijete výjimečné wellness služby. Novinkou jsou přepychové růžové terapie ukryté pod lákavým názvem Růžová tajemství Marie Terezie. Co vás čeká? Regenerační rituály, které vás unesou do voňavého světa krásy a relaxace. Po celodenním chození po městě, nebo po obchodech, určitě uvítáte růžovou relaxační masáž Mystic Rose s omlazujícím a regeneračním efektem těla, jako i mysli, za použití extra hydratace růžovým hydratačním gelem.Z AntikyKdyž vyrazíte z Prahy směrem na Plzeň, tak za slabší hodinku dorazíte do resortu Darovanský dvůr, který má jako jediný v Čechách tzv. antické lázně.  Díky nim si může obdarovaný užít nejenom tradiční whirlpool s masážními tryskami a vodou prozářenou jiskřivým světlem, ale také třeba bylinkovou inhalaci s přírodními motivy a vůní levandule, kruhovou Kneippovou koupel se střídavě teplou a studenou vodou a nebo tradiční římskou páru. Určitě stojí za to vstoupit i do Amorovy místnosti, kde se vám bude krásně odpočívat za měnících se světel a na vyhřátém písku. nMimochodem, odborníci se shodují na tom, že dobře nastavený odpočinek, může zastavit proces stárnutí, obnoví chuť do života a navodí dobrou náladu. Ano, nejjednodušší je asi jet někam k moři a užít si tamního příznivého klima. Ale popravdě, kdo má čas a prostředky na to, aby několikrát za rok vyrazil do exotických destinací. Ale nezoufejte, i v tuzemsku se dá najít vhodná alternativa. Proč ne třeba v resortu Darovanský dvůr.Pivní lázně pro pivní fajnšmekryPivní lázně patří k jednomu z neoblíbenějších druhů lázní již od středověku. Jedná se o velmi starou a unikátní lázeňskou terapii, kde jsou využívány přírodní suroviny ve formě chmele, kvasnic a dalších přírodních látek, které se používají nejen při výrobě piva a formou koupelí v pivních lázních působí blahodárně na vaše tělo. V pivní lázni není použito ječmene, proto není potřeba se obávat negativních alergických reakcí. Součástí pivní lázeňské procedury je i neomezená konzumace nepasterizovaného piva Bernard®. Tato kombinace dodá energii a zdraví celému vašemu tělu. Pivo Bernard®, které je dodáváno do našich pivních lázní je vyráběno tradičním způsobem z nejkvalitnější odrůdy českého chmele. Pivo není pasterizováno, proto si zachovává kvalitu, chuť i vůni.Jako ve hřeInspirací pro vznik únikových místností byly počítačové hry. Jejich model tvůrci „živých“ únikových místností překlápí do reálného světa. Průkopníky této novodobé zábavy jsou v současnosti Maďaři. S touto zážitkovou zábavou se ale můžeme setkat v metropolích po celém světě, v Severní Americe, Evropě, Japonsku a jinde. Hra je přitažlivá nejen pro turisty, kteří při své cestě do Prahy vyhledávají nevšední zážitek, ale stává se stále populárnější i pro Čechy. Oblíbené jsou i u firem, které je vyhledávají jako ideální formu teambuildingu a nácviku týmové spolupráce. Na věku a pohlaví při hře nezáleží. THEROOM je zajímavým zpestřením nevšedních dnů pro všechny. Voucher do THEROOM se tak může stát skvělým vánočním dárkem pro vašeho partnera (-ku), kamaráda (-ku), spolupracovníka (-ci), vaše dítě nebo jiného člena rodiny. Přijďte si užít dobrodružství a zábavu na místo, které se nachází v samém srdci magické Prahy.

folder_openPřiřazené štítky

Jak se rodí v Tanzánii aneb Těhotenství Šošonek a dalších odvážných žen

access_time25.říjen 2019personRedakce

Srovnávání způsobu porodu v Česku a na Slovensku by asi moc zajímavé nebylo. V Česku a na Ukrajině možná už víc a v Česku a v Anglii třeba taky. Ale zavedeme vás dál, podle informací a poznatků Mgr. Martiny Tiché a Mgr. Šárky Fleišmanové z Pedagogické fakulty UP v Olomouci objevíte obrazy porodů v Tanzánii, v Tibetu nebo způsob jakým rodí ženy Šošonů či Guyanců.TanzanieZemě, kde žije 36 milionů obyvatel, vyznává na třetiny islámské, křesťanské a tzv. domorodé náboženství. Těhotenství u tamních žen probíhá většinou bez potíží. Je zde zvykem, že žena odchází před začátkem posledních čtyř týdnů před porodem k matce, ale dál vykonává svou práci a roli ženy. I když je v domácnosti matky. Tanzánské ženy musejí během těhotenství dodržovat jisté zásady, jejichž porušením by ohrozily život plodu nebo jeho zdraví a zároveň tak poškodily i svého muže. Tyto zásady jsou u různých kmenů jiné, ale uveďme některé z nich :nesmějí vtěhotenství požívat jídlo vjiných domechnesmějí se dotknout nohou hladiny vody při přechodu přes řeku. Těhotná žena musí počkat na manžela až ji přenese¨v 6 měsíci těhotenství si oholí hlavunesmějí nosit přiklopený hrnecnesmějí se ohýbatnesmějí sedět na poraženém stroměnesmějí se dívat na ošklivou osobuPorody probíhají většinou snadno, žena často porodí při práci na poli, po porodu ale pracuje dál a teprve večer odejde s dítětem domů. Tanzánky ale dovedou čas porodu dobře odhadnout a zůstanou doma. Zavolají si zkušené ženy a porodí. Muž u porodu nesmí nikdy být. Pokud je porod těžký nebo moc rychlý pomáhají ženy, co jsou zrovna blízko a manžel shání léky a speciální listy trav, kterými pak žena přeřízne pupeční šňůru. Dítě nedostává jméno hned, ale až je jisté, že přežije. Po porodu zůstává matka doma, délka se liší, ale nikdy není menší než 6 týdnů. V okamžiku, kdy novorozenci odpadne zbytek pupeční šňůry, stává se dospělým a je nutné ho představit ostatním při speciálním obřadu. Matka nosí dítě vždy s sebou po dobu, kdy ho kojí. Dítě spává s matkou v posteli, dokud se nenarodí další potomek. Již v útlém věku se tak mezi matkou a dítětem vytváří silné citové pouto.V mnoha kulturách porodí žena při práci, kterou ale po porodu dodělá a teprve potom odchází domů.Severní Amerika - ŠošoniŘíká se jim také hadí Indiáni a žijí ve skalnaté oblasti Utahu a v Coloradu v USA. Rituály šošonských žen během těhotenství :nesmějí se škrábat prsty na hlavěnesmějí jíst tučná jídlanesmějí jíst maso, živí se především polévkami a pijí jen horkou vodu, Šošoni věří, že pokud by ženy hodně jedly, narodily by se jim tlusté a líné dětiKdyž nadejde čas porodu, přesune se těhotná žena do tzv. menstruační chýše. Jde o přístřešek nedaleko hlavní osady, tady musejí ženy dodržovat přísná pravidla-nenavštěvují svoji rodinu. Šošonské ženy jsou totiž v průběhu menstruace, porodu a bezprostředně po porodu považovány za nečisté a údajně se stávají nebezpečnými i samy sobě. Šošonští muži se těchto žen bojí, a do menstruační chýše proto nevstupují. Ženy zde rodí za pomoci porodní báby, která po porodu vykoupe novorozence v teplé vodě a matce rovněž přináší denně jídlo. V době přežívání matky v chýši provádí otec určité rituály :dodržuje půst, což znamená účast na manželčině utrpeníběhá několik kilometrů,což má pomoci manželce urychlit bolesti a nepříjemné potížepo narození dítěte se musí muž ponořit do studené vody, ale dítě do teplé a přebírá tak symbolicky otcovu roliRovnováha a čistota se u žen obnovuje po 30 dnech, pak se žena vrací i s dítětem domů. Hned po příchodu vykoná rituál přijetí tak, že se s manželem i dítětem vykoupe v potoce. Pak se pomaluje červenou barvou. Otec a matka časně vstávají a pilně pracují, protože věří, že tak, jak se budou chovat, se budou jednou chovat i jejich děti. Nejen u některých amerických, ale i v afrických kmenech je narození dítěte velkou událostí, kterou žije celý kmen nebo vesnice.Jižní Amerika - GuyanciMezi sebou se dělí na indiány bílé a rudé kůže, ale nenadřazují se navzájem. Příchod dítěte považují za velkou vzácnost a prožívá ji celá komunita. Těhotná žena těsně před porodem odchází ze své chýše, kde zanechává manžela,do jiného tábora. Tvoří jej přibližně deset primitivních přístřešků postavených v kruhu na mýtině. Porod probíhá takto :Rodička sedí na lůžku z travin a palmových listů, kolem ní sedí v podřepu několik indiánů. Žena má roztažené dolní končetiny a rukama křečovitě svírá kůl, který je před ní pevně zaražen do země. Opírá se o něj a snadno pak rodí. Guyanky mají snadné porody, kdy nesténají, jen lapají po dechu. Dobu porodu provází řada rituálů, z nichž nejdůležitější je rituál mlčení, jímž okolí projevuje starost a odpovědnost za zdraví novorozence. Hned po narození je dítě schováváno před neviditelnými nočními obyvateli pralesa, kteří by mohli dítě zabít. To je další důvod proč rodící ženy nemluví. Narození syna všichni vítají víc než narození dcery, protože v chlapci vidí budoucího lovce. V místnosti porodu je připravena mísa tvaru vejce, která je spletena z bambusových listů a zvenčí je pokrytá vrstvou vosku divokých včel, takže nepropustí žádnou tekutinu. Je naplněna studenou vodou, kterou jeden z indiánů začne omývat dítě, vodu nechá stékat na všechny části těla a jemnými pohyby pak zbavuje tělo mázku. Po skončení rituálu si jedna mladá žena sedne do podřepu, uchopí dítě levou rukou, přiloží si je k hrudi a pravou rukou mu postupně masíruje končetiny a trup.Jsou kmeny, kde se o dítě, ženu i domácnost stará nejmíň měsíc po porodu muž a příbuzní. Žena i dítě jen odpočívají.TibetTibeťané nežijí jen v Tibetu a v Číně, ale i v Nepálu, v Kašmíru, v Sikkimu a Bhútánu. Je jich asi 6 milionů. Dobu těhotenství považují za vzácnou a obohacující. Těhotná žena je ostatními vnímána jako velmi mocná, přirozeně schopná se spojit s božstvy a duchy, proto jí nesmí po fyzické i psychické stránce nic chybět. O ženu se stará nejen manžel, ale i ostatní rodinní příslušníci. Porod doprovází celá série rituálů :Někdo z rodiny nebo třeba lékař udělá devět malých vrypů do kousku másla a odrecituje 108krát mantru. Tím se máslo stává posvěceným a otec ještě nenarozeného dítěte je podává v posledních stadiích porodu své ženě, aby ho urychlil. U porodu je tedy otec přítomen a dokonce pomáhá i když hlavní aktérkou je porodní bába nebo zkušená matka. Otec dítěte pomáhá rodičce s recitováním mantry, tím se údajně porodní proces zrychluje. Pokud jsou větší komplikace, může matka sníst kousek sušené ryby z posvátného jezera. V samotném závěru porodu se někdy podává rodičce šafrán. Také placenta podléhá určitým rituálům :je uschována do té doby, dokud ji neprohlédne astrolog, který rodině poradí den, jenž by podle něj byl nejlepší pro její pohřbení. Místo pohřbení už důležité není. Nesmí ji jen vyhrabat zvířata. Proto Tibeťané placentu zabalí do čisté látky a zakopou hluboko do země.Velký význam má i pupeční šňůra :schovává se přibližně rok na bezpečném místě vdomě a používá se kléčení oparů.Několik dní po porodu zůstává rodina s novorozencem úplně sama, návštěvy jsou zakázány. Třetí den (narodí-li se chlapec) nebo čtvrtý den (dívka) se koná větší slavnost, na kterou přijdou příbuzní, sousedé a přátelé. Zhruba měsíc po porodu se o domácnost stará otec dítěte. Matka s novorozencem odpočívají a jsou pořád spolu. Otec pere pleny, vaří polévky, ohřívá často vodu, protože matka se nesmí po celé toto období dotknout studené vody.

folder_openPřiřazené štítky

Potřebují kojenci vitamin C?

access_time21.listopad 2019personRedakce

Vitamin C patří k nemnoha důležitým látkám, které si naše tělo nedokáže vyrobit. Stačí ale kojencům množství získané z mateřského mléka nebo náhradní výživy? Dospělí mohou čerpat vitamin C z různých druhů ovoce, u kojenců to tak lehce nejde.Podle lékařů z Fakultní nemocnice v Martině vyplývá z dosavadních průzkumů, že mateřské mléko je nejideálnější výživou dětí do šestého měsíce věku. S výjimkou vitaminů D, K a C, u nichž dosahuje pouze hraničních hodnot, zajišťuje mléko dostatek vody, minerálů i dalších biologicky aktivních látek. Předpokladem je ale dostatečná výživa matky.Mateřské mléko obsahuje v průměru 4,3 mg vitaminu C ve 100 ml mléka. Dříve bylo doporučováno od šestého týdne kojencům podávat 50 mg vitaminu C denně. Tato dávka se ale dnes zdá některým pediatrům příliš vysoká. Jde totiž o denní doporučenou dávku včetně přísunu z mléka. Proto je tedy spíše na zvážení rodičů, jestli kojenci mladšímu 6 měsíců přidávat vitamin C nebo ne. Nejlepší je asi situaci konzultovat s pediatrem, kterému matka sdělí, jak často a kolik asi mléka dítě vypije.Náhradní kojenecká výživa dnes počítá s přísunem vitaminu C. Podle směrnic EU je minimální množství 4,8 mg na 100 ml roztoku, ovšem některá sušená mléka obsahují až 7 mg na 100 ml a snadno tedy zajistí doporučenou denní dávku.Od šestého měsíce, kdy se začíná s příkrmy, může být přísun vitaminu C stravou ještě vyšší, protože dokrmujeme bramborem, mrkví, kapustou, jablky... ovšem i tak může dítě dostávat vitaminu C málo. Vitamin totiž nepříznivě reaguje na světlo, na teplotu, jeho množství dokonce snižuje i strouhání. Proto pediatři doporučují doplnění vitaminu C u nedonošených dětí, u kojenců, kteří čelí anémii, infekcím a v dalších podobných případech.

folder_openPřiřazené štítky

Za zdravé zuby budoucích maminek a jejich dětí

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Čištění zubů nepatří mezi nejoblíbenější činnosti člověka. Převážná většina lidí považuje poškození zubních tkání a dásní za nutné zlo, jemuž nelze ani sebelepším čištěním zubů zcela zabránit. Nesprávně se lidé domnívají, že příčinou vzniku zubního kazu je měkká sklovina, dědičnost, těhotenství apod.Panuje názor, že zuby nejsou životně důležité a navíc přece existují „zubaři“, kteří je v případě potřeby spraví nebo nahradí. Zubní kaz je bohužel stále a zcela zbytečně nejrozšířenějším onemocněním lidského těla, které ovlivňuje naše celkové zdraví mnohem víc, než si myslíme. Zdá se však, že řešení této situace je začarovaným kruhem, protože nesprávné hygienické návyky se stále dědí v rodině z generace na generaci.Péče o zuby budoucích maminek a jejich dětí je důležitáUdržet si zdravý chrup po celý život by mělo být cílem každého z nás. U dětí však největší zodpovědnost mají rodiče. Právě na nich záleží, jak povedou své dítě ke zdravému životnímu stylu a příkladné osobní hygieně. Proto je nutné, aby již nastávající maminky byly plně informovány o tom, jaké změny v jejich ústech mohou během těhotenství nastat a jak pečovat o pusinku a zoubky svého dítěte. Poměrně velké procento malých dětí bohužel nemá chrup zcela v pořádku a musí absolvovat nepříjemné a bolestivé ošetření u zubního lékaře. Po takových zážitcích se pak dítě stává „neošetřitelným“ pacientem, což může přetrvávat do dospělosti.Těhotenství vyvolává v mateřském organismu řadu změn souvisejících se zajištěním vývoje plodu, přípravou na porod a kojení. Proto je každá nastávající maminka preventivně pod lékařským dohledem, je jí vystavena „Průkazka pro těhotné“ a je pravidelně zvána do těhotenské poradny. Při první návštěvě je sepsána anamnéza a provedeno celkové orientační vyšetření. S těhotenskou průkazkou by měla žena absolvovat ještě další vyšetření, mimo jiné i stomatologické. Bylo by vhodné, aby již gynekolog těhotnou ženu poučil a náležitě motivoval k péči o její chrup. Zásadním problémem je, že většina těhotných žen se do stomatologické ordinace vůbec nedostaví. Může to být jednak ze strachu ze stomatologického ošetření nebo nedostatečnou informovaností od svého gynekologa o důležitosti tohoto vyšetření. V těhotenské průkazce je však kolonka věnována péči o chrup, a pokud nastávající mamince nedoporučí návštěvu zubního lékaře gynekolog, měla by se k němu objednat sama. Zubní lékař by měl provést podrobné klinické vyšetření dutiny ústní budoucí maminky a na jeho základě pak sestavit plán případného ošetření, přičemž v prvním trimestru se obvykle odloží ta ošetření, která nejsou nezbytná. Druhý trimestr je pro zubní ošetření optimální. Ve třetím trimestru, tedy v pokročilém stupni těhotenství se doporučuje provádět jen neodkladné výkony, neboť žena v tomto období snáší jakoukoliv zátěž hůře. Součástí návštěvy těhotné pacientky u stomatologa nebo dentální hygienistky by mělo být vhodné poučení budoucí matky, jak předcházet zubnímu kazu nejen u ní, ale zejména u dítěte. Měla by dostat informace o významu dietních opatření a o přípravcích s obsahem fluoru a jejich efektu v prevenci zubního kazu. Správně poučená maminka by měla vědět, že zubní kaz není dědičné onemocnění. „Dědičné“ jsou jen návyky v oblasti výživy a ústní hygieny. Zdravý vývoj dítěte, včetně jeho zoubků, v největší míře závisí na péči a správné výživě budoucí matky. Ideální samozřejmě je, když jí v tom pomáhají nejen gynekologové, zubní lékaři, dentální hygienistky a další odborníci, ale také ostatní členové rodiny.Proč se těhotným ženám více kazí zuby?U těhotných žen dochází k odlišnému vnímání chuti jídla i změnám životních návyků. U mnoha stoupá konzumace sladkostí, které mohou snižovat dávivý reflex a zvracení nebo konzumace kyselých a slaných jídel, tedy potravin, které zvyšují riziko zubního kazu. U řady těhotných klesá úroveň ústní hygieny z důvodu strachu ze zvýšeného krvácení dásní, které jsou v těhotenství často citlivější a v ústech pak dochází ke zvýšenému ukládání plaku a stoupá počet mikroorganismů, které zapřičiňují zubní kaz. V případě častého zvracení se v dutině ústní vytváří kyselé prostředí, jehož vlivem dochází k odvápnění skloviny a snížení její odolnosti vůči činnosti mikroorganismů. To jsou nejčastější mechanizmy, které vedou ke zvýšené kazivosti zubů a onemocnění dásní u těhotných žen. Takzvaná těhotenská gingivitida, tedy zánět dásní, který se projevuje jejich krvácením, je způsobena hormonálními změnami v těhotenství, které snižují odolnost dásní vůči průniku škodlivin z dentálního plaku do gingivy (dásní). Zvláště u žen, kterým se objevovalo krvácení dásní již před těhotenstvím, dochází v začátku těhotenství poměrně náhle k většímu krvácení z gingivy. To ženu samozřejmě překvapí, zalekne se a omezí čištění chrupu. Následkem je další hromadění plaku v ústech a zhoršení stavu gingivy. Je velmi důležité vědět, že krvácení z dásní není přímo způsobeno drážděním zubního kartáčku, ale zánětlivým onemocněním dásní, které může ve svém důsledku vést až ke ztrátě zubů a které dokonce přispívá i k onemocnění vnitřních tělesných orgánů. Krvácení dásní, lze zastavit pouze důslednou ústní hygienou. Proto by nejen těhotná žena, ale každý kdo zjistí byť i občasné krvácení z dásní, měl neprodleně navštívit zubního lékaře či dentální hygienistku, kteří jí po nezbytném ošetření chrupu a odstranění případného zubního kamene dráždícího dásně, také odborně poradí, jak správně a šetrně čistit zuby i měkké tkáně v ústech.Výživa a ústní hygiena v těhotenstvíTěhotenství je pro ženu určitým „zátěžovým obdobím“, kdy dochází ke změnám na úrovni metabolismu všech živin. Většina změn je reakcí vnitřního prostředí na zajištění růstu plodu. V 1. trimestru gravidity je nárok na energetický přívod ze stravy nižší, v průběhu 2. a 3. trimestru s růstem plodu energetický příjem stoupá na 1260 kJ/den. Je proto nutné dbát na správný podíl základních živin ve stravě. Mezi základní živiny patří bílkoviny, tuky, sacharidy, minerály a vitamíny. Bílkovin má těhotná žena přijímat asi 100 g denně a to rostlinných a živočišných ve stejném poměru. Část má být ve formě mléka a mléčných výrobků, čímž je zajištěn i přísun minerálů (CA, P) a vitamínů.Tuky se zásadně omezují, ve stravě jich nemá být více než 80–90 g denně. Sacharidy mají být ve stravě zastoupeny méně, než mimo graviditu. Jejich denní množství nemá přesáhnout 350–400 g. Minerály a vitamíny mají být v těhotenství ve stravě bohatě zastoupeny podáváním ovoce a zeleniny. Vyšší spotřebu železa zabezpečí konzumace vajíček, zeleného salátu, kakaa a mořských ryb. Těhotná žena by se měla vyvarovat nadměrného energetického příjmu (nad 11300 kJ/den), omezit nebo lépe vyloučit uzené pokrmy, výrobky s kofeinem (káva, čaj, Coca-Cola, čokoláda), alkohol a vyvarovat se kouření. Správná ústní hygiena u těhotné ženy znamená odstraňování zbytků jídel a povlaku ze zubů 2x denně – tzn. ráno po snídani a večer před spaním zubním kartáčkem. Zubní kartáček má mít co nejmenší pracovní část (hlavičku se štětinkami), aby nevyvolával dávivý reflex. U žen, které mají problémy při čištění zubů je vhodný jednosvazkový zubní kartáček. Některé ženy nesnášejí v těhotenství zubní pasty. Když jim nevyhovuje žádný typ zubní pasty, mohou si zuby čistit bez ní a po vyčištění si vyplachovat ústa jednu minutu ústní vodou s fluorem. Mezizubní prostory je nutné čistit dentální nití nebo interdentálním kartáčkem dle doporučení ošetřujícího stomatologa nebo dentální hygienistky. Po dobu těhotenství by měla budoucí maminka navštívit zubního lékaře nebo dentální hygienistku nejméně 3x. V rámci první návštěvy obvykle dostane všechny potřebné informace o správné výživě, ústní hygieně a fluoridaci. Při druhé návštěvě zubní lékař nebo dentální hygienistka zkontrolují, jak si žena osvojila správné návyky ústní hygieny a fluoridace a pomohou jí odstranit všechny zjištěné nedostatky. V druhém trimestru je vhodné ošetřit všechny zubní kazy. Ve třetí návštěvě v posledních třech měsících těhotenství zubní lékař nebo dentální hygienistka zkontrolují těhotné ženě stav chrupu a ústní hygieny. V tomto období poučí budoucí maminku také o tom, jak se bude starat o dutinu ústní svého dítěte.Budoucí maminka si udrží zdravé zuby a dobře se postará o zuby svého dítěte, když bude vědět že:1. Zubní kaz v období těhotenství vznikne jen její vlastní vinou, a to nesprávnou výživou – hlavně zvýšeným příjmem sladkostí a nedostatkem potřebných živin ve stravě a především nesprávnou ústní hygienou, tedy nedostatečným čištěním zubů. 2. V období těhotenství musí alespoň třikrát navštívit zubního lékaře nebo dentální hygienistku. Dentální hygienistka správně motivuje a instruuje v používání dentálních pomůcek a zubní lékař kontroluje a v případě potřeby ošetřuje její chrup.3. Rodiče se často ptají, zda jejich dítě bude mít pěkné zuby a my jim odpovíme: „Rodiče, kteří jsou správně informovaní a tyto informace svědomitě přenáší do praxe v rodině, budou mít dítě, které nepozná bolest zubů a strach z ošetření u zubního lékaře.      

folder_openPřiřazené štítky

Dia Život

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Děti s diabetem nerozeznáme na první pohled od dětí zdravýchJejich nemoc se však dotýká všech, kteří s nimi žijí a pracují – nejen rodičů, prarodičů a sourozenců, ale i učitelů, vychovatelů, kamarádů, sousedů. Aby tyto děti mohly žít normálním životem, musíme jim k tomu umět pomoci. Každý člověk zná někoho, kdo onemocněl cukrovkou. Většinou jsou to ale lidé dospělí, někdy ve starším věku, často s nadváhou. Tito lidé onemocněli cukrovkou 2. typu. Toto onemocnění je možné léčit pouze dietou nebo dietou a prášky nebo dietou a podáváním inzulínu injekcemi. Tato látka se těmto nemocným v těle vyrábí, ale není dostatečně využita.Je však mezi námi v České republice skoro 2000 dětí, které cukrovkou onemocněly také. Tento typ onemocnění je ale zcela odlišný. Nese název cukrovka či úplavice cukrová neboli diabetes mellitus 1. typu. Tento typ se vyznačuje jediným možným způsobem léčby, kterým je injekční podávání inzulínu. Tyto děti od ostatních nerozeznáme, ale chceme-li, aby žily normálním životem, musíme jim v tom umět pomoci. A v tuto chvíli se to týká nás všech, ať už jsme rodiče nebo příbuzní, učitelé, přátelé nebo sousedé. Abychom mohli pomoci, musíme znát několik základních informací o tomto onemocněníBez inzulínu nelze žítZa diabetes mellitus 1. typu nikdo nemůže. Onemocnění nesouvisí s tím, je-li dítě štíhlé nebo silné, má-li v oblibě sladkosti a nemá-li rádo sport. V organismu dítěte nastala složitá situace. Přestal se zde vyrábět v dostatečném množství a později v celém k životu nezbytném množství inzulín. Látka inzulín patří mezi hormony, vzniká v části slinivky břišní a je chemickou látkou, která je nezbytná pro proces látkové výměny. Ta je pro život naprosto nezbytná. A stejně tak je tedy nezbytné potřebný inzulín tělu dodávat. V dnešní době není jiný osvědčený způsob, než inzulín podávat injekčně a nejméně čtyřikrát denně. Veškeré pokusy inzulín dostat do těla jinak než jehličkou nebyly zatím úspěšnéInzulín je velmi důležitý pro zpracování glukózy neboli krevního cukru v těle. Ten je zdrojem energie pro všechny buňky lidského organismu. Glukózu do těla dostáváme potravou. Patří sem nejen chléb, housky a veškeré přílohy a samozřejmě sladkosti, ale i mléko a ovoce.Množství cukru v krvi – tzv. glykémie – je u zdravého člověka poměrně stálá. Základní rozpětí na lačno je od 3,3 milimolů na litr do 6,0 mmol/l. Je jen malý rozdíl mezi hladinou na lačno a po jídle, kdy glykémie malinko stoupne. Inzulín udržuje hladinu cukru v krvi v tomto ideálním rozmezí během celého dne. Zdálo by se tedy, že stačí dodávat jisté množství v pravidelných dávkách denně našim malým pacientům, a vše by bylo v pořádku. Dosáhnout ale „rozumných“ a bezpečných glykémií je velmi složité. Existuje mnoho činitelů, které ovlivňují hladinu cukru v krvi.Je důležité, aby každý pacient, ale i jeho pečující rodič, uměl vyvážit dávky inzulínu, příjem sacharidů (cukrů) v potravě, a množství pohybové aktivity dítěte. Dalšími faktory ovlivňujícími průběh cukrovky jsou duševní zátěž a stresy a také počasí. To už ale příliš neovlivnímeDávky inzulínu a četnost podávání závisí hlavně na lékaři a jeho přesných instrukcích. Není problém se naučit inzulín aplikovat. Píchá se nejčastěji do stehen, paže (horní část nad loktem), hýždí a někdy i do břicha. Dítě asi od 9 let je už schopné se samo bezpečně píchnout, je ale dobré ho při tom zkontrolovat. Je důležité také inzulín podávat v jistém určeném časovém předstihu před každým hlavním jídlem.Dietní opatřeníKaždé dítě s cukrovkou má svůj jídelní plán určený lékařem a dietní sestrou, aby dobře prospívalo a zároveň nemělo pocit hladu. Je potřebné ho po celý den dodržovat. Z toho vyplývá, že každý, kdo o dítě pečuje, musí znát základní obsahy sacharidů v potravě. Je to ale velmi jednoduché a není problém pozvat dítě, které je nemocné cukrovkou, na návštěvu či nějakou oslavu. Je třeba vše předem domluvit s rodiči, kteří znají přesná množství sacharidů v potravinách. Dnes se už nedoporučuje kupovat jakékoliv potravinové výrobky pro diabetiky, vyjma těch, které jsou slazeny některými nezátěžovými sladidly. U jídla je důležité nejen dodržet množství (lze ochutnat i kousek dortu nebo čokolády v rámci výpočtu v dietě), ale i přesný časový harmonogram všech šesti jídel. Patří mezi ně i malá druhá večeře před spaním.Celý jídelníček omezuje příjem cukrů, využívá hodně zeleniny a celý je přizpůsoben zdravému životnímu stylu. Proto ho může využívat celá rodina s jistotou, že to všem přinese zdraví.Ve škole je třeba dohlédnout na to, že dítě sní celou svačinu a chodí-li na obědy, dohlédnout na množství příloh. V případě sladkých jídel je dobré se domluvit s kuchařem, že uvaří něco jiného, nebo dítěti dávat jiný oběd s sebou. Může být i studený. Je důležité mít na paměti, že mnoho cukru obsahuje většina nápojů včetně slazených čajů ve školní jídelně.Větší fyzická námaha v podobě sportu či dětských her také ovlivňuje glykémii. Pracující svaly potřebují energii, a proto odebírají glukózu z krve. Následkem toho glykémie klesá. Vždy je dobré se o trochu víc najíst nebo snížit předchozí dávku inzulínu. Pohyb je ale velice doporučován, nejlépe pravidelně každý den. Lepší je ovšem rekreační forma sportu než závodní.Pozor na hypo- a hyperglykémiiPokud tedy nastane nevyváženost mezi inzulínem, stravou a pohybem může být nečekaně cukru v krvi málo nebo naopak moc. Pokud se dítě začne potit, má vrávoravou chůzi, nemluví smysluplně (někdy jako opilec), třesou se mu ruce nebo je moc spavé, je to příznak mála cukru v krvi. Nejlepší je dítě (i dospělého) posadit, dát mu sladký nápoj (třeba i cukr rozpuštěný ve vodě) nebo sladkou sušenku či kostku cukru pod jazyk. To proto, aby ji nevdechlo. Když je mu trochu lépe, je třeba sníst ještě rohlík, chléb nebo banán. Každý diabetik, ale i pečující o něj, by měl mít stále něco sladkého při sobě. Pokud by se snad diabetik dostal do bezvědomí, je nutné zavolat sanitku a ohlásit lékaři, že dítě je diabetik.Je to stav, který při delším trvání může ohrozit život. V dnešním systému péče je ale tato možnost stavu výjimečná a není-li dítě hodiny v bezvědomí, není se čeho obávat.V případě, že si dítě zapomene píchnout inzulín nebo se přejí nebo onemocní, může mu cukr v krvi stoupnout. To se projeví nadměrnou žízní, častým močením a někdy i zvracením. Nejdůležitější je, aby se dítě nenamáhalo, hodně pilo vodu nebo neslazený čaj, nic nejedlo a případně si dopíchlo malé množství inzulínu -1 jednotku. Je vhodné informovat rodiče, ale není nutné volat záchrannou službu. Pokud by stav trval mnoho hodin, je dobré konzultovat s lékařem. Každé dítě s diabetem má dnes k dispozici glukometr, který měří hladinu cukru v krvi. Vždy je doporučované v mimořádných situacích krev změřit. Pokud při sobě glukometr nemá, není dobré panikařit.Žít plnohodnotný životKaždý, kdo s dítětem přichází kdykoliv do styku, by měl mít základní informace o první pomoci. Tuto informaci by měl získat od rodičů, případně od zdravotní sestry, která zajišťuje vzdělávání pacientů a jejich rodičů. Tato část péče o nemocné se jmenuje edukace a je naprosto stěžejní. Každý totiž denně řeší mnoho otázek kolem cukrovky a nemůže být neustále v kontaktu s lékařem. Musí si poradit sám. Proto je užitečné mít i doma knížky, které mohou poradit nejen rodičům, ale i učitelům, trenérům a vychovatelům.Pokud dítě onemocní cukrovkou, zasáhne to samozřejmě celou rodinu. Každá maminka ocení, když se základní informace a dovednosti s obsluhou injekcí a glukometru naučí více členů rodiny. Dítě nemocné cukrovkou potřebuje vyrůstat v klidné a pohodové atmosféře a s pocitem, že může žít jako jiné děti. Nikdy není dobré nemocné dítě upřednostňovat před sourozenci nebo ho naopak zatracovat. Toto vážně nemocné dítě má šanci žít úplně normální život, najít si příjemné koníčky, studovat a vykonávat téměř veškerá povolání. Dnes je také možné cestovat a dělat většinu sportů. Každý má šanci založit si rodinu a dát život svým dětem. Aby mohl žít plnohodnotný život, potřebuje mít podporu ve svém okolí. A to hlavně podporu psychickou. Pokud se všichni budou snažit, aby měl pacient vyrovnané hladiny cukru v krvi, nemusí vůbec nebo až za mnoho desítek let, dojít k poškození některých cév. Bývají pak nejčastěji poškozeny ledviny, oči a končetiny, kde se špatně hojí veškeré rány a nebo mohou bolet a pálit. Tomu se lze ale vyhnout důslednou péčí, kde ovšem není potřebné lámat si hlavu s občasnými výkyvy. Tato nemoc zatím není vyléčitelná, ale je léčitelná. Proto s radostí žijme život, který je nám dán a bez zármutku a s optimismem pečujme o naše dětské diabetiky. Můžeme být šťastní, že v naší zemi je péče o tyto pacienty opravdu znamenitá a řadí se mezi nejkvalitnější péči na světě

folder_openPřiřazené štítky

Mateřské školy

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Do dětského kolektivu se dítě prvně dostane v předškolních zařízeních. Najde tam své první kamarády a na tety ze školky vzpomíná ještě v dospělosti. Aby ale byla školka pro dítě místem, na které bude jednou skutečně vzpomínat rádo a nestalo se pro něj malým peklem, musí rodiče dobře zvažovat výběr školky a mít především trpělivost v začátcích. Kdy je ten správný čas začít s mateřinkouKdy s dítětem do školky, aby to nebylo příliš brzy, ale aby zároveň nebylo dítě ochuzeno o dětský kolektiv? Co s dětmi, které si na školku nemohou zvyknout a co školka dětem dává? Své o tom ví Jitka Klausnerová, ředitelka mateřské školy, která s předškolními dětmi pracuje už jednačtyřicet let. V současné době mohou do školky chodit už děti tříleté, byť jen na čtyři hodiny denně. Někteří rodiče ale mají obavu, aby nebylo pro jejich tříleté dítě na školku ještě brzy. Je už podle vás tříleté dítě na školku zralé?To je individuální. Každé dítě je jiné. Pokud se rodiče rozhodnou dávat dítě do mateřské školy už v jeho třech letech, měli by ale pamatovat na adaptační dobu. Ta je pro děti velmi důležitá. Není možné, aby rodiče dali dítě do školky hned na čtyři hodiny a mysleli si, že tam bude dítě hned ze začátku nadšené. Dítě musí nejprve získat jistotu, že si pro něj maminka zase přijde. Děti se totiž většinou nejvíc bojí toho, že je maminka ve školce nechá. Když dítě zjistí, že se může spolehnout, je většinou všechno v pořádku. Když začne dítě chodit do školky už ve třech letech, má celý rok na to, aby si zvyklo, než začne docházet na osm hodin. Pozná režim, pozná kamarády. Podle mého názoru jsou lepší smíšené třídy. Tříleté děti se učí od starších. Odkoukávají od nich jejich jistotu. Starší děti je vtáhnou do hry, pomáhají jim. To mladším usnadní vstup do mateřské školy. Pokud rodiče k zahájení docházky do mateřské školy přistupují správně a dají dítěti čas, aby si zvyklo, neuškodí to nijak ani tříletým.Pokud mají rodiče doma dítě už čtyřleté, ale není nutné, aby chodilo do mateřské školy, je dobré nechat ho doma až do první třídy?To rozhodně nedoporučuji. Pro čtyřleté dítě je už docházka do mateřské školy dobrá. Pokud chtějí rodiče školku ještě odložit, tak maximálně o rok. Rok před školou už by dítě mělo pravidelně chodit do dětského kolektivu. I tak je toho ale moc, co se musí za rok naučit. Takže čtyři roky jsou pro mateřskou školu ideální. Důležitá je sociální zralost, kterou doma dítě nezíská. Na to nestačí ani občasné návštěvy dětských center za doprovodu rodičů. Dítě musí být zvyklé na své vrstevníky. Musí se naučit sebeobslužnosti. Naučí prosadit své já, ale i ustoupit druhým. Děti, které do základních škol přicházejí z domova, aniž by před tím chodily do školky, se častěji stávají obětí šikany. Neumí si v kolektivu poradit. Důležité je, že se dítě naučí vnímat autoritu jiných dospělých než svých rodičů. A samozřejmě získá společenské vztahy.Rodiče si uvědomují, že mateřská škola je pro jejich dítě dobrou volbou. Nebo prostě jen musí chodit do práce. Jejich dítě ale tuto skutečnost odmítá přijmout a ve školce si nemůže zvyknout. Co pak?Pokud dítě nechce do školky, musí se mu dát čas. Postupně ho adaptovat. Nejprve je s ním ve školce matka. Pak na chvíli odejde, aby se pro něj vzápětí vrátila. Někdy je to dlouhá práce a chce to především trpělivost. Dobré je, když matka s dítětem chodí do různých mateřských center, kde se dítě dostane do kolektivu i mimo mateřskou školu. Záleží i na učitelích. Dítě musí mít jistotu i v nich. Musí mít důvěru, že mu učitelé se vším pomohou. Dítě totiž mívá velmi často strach, že si bez matky nebude vědět rady, že situaci nezvládne. Když bude vědět, že mu učitelé pomohou, uklidní se. Když to ani tak nepůjde, měli by rodiče docházku do mateřské školy odložit. A pracovat na odpoutání dítěte od matky. Třeba i tím, že budou společně častěji navštěvovat dětský kolektiv. Rozhodně by ale dítě mělo rok před školou do školky chodit. V první třídě má dítě tolik jiných úkolů, že je na socializaci už pozdě.Školku pro své dítě vybírejte pečlivěVybírat mateřskou školu by měli rodiče nejen podle jejího umístění, ale také podle školního vzdělávacího programu. Na místě je také školku navštívit a seznámit se s prostředím, do kterého chtějí své dítě dávat. Teprve pak se rozhodnout, která mateřská škola je pro jejich dítě nejvhodnější. „Jsou rodiče, kteří od mateřské školy očekávají jen to, že bude v blízkosti jejich bydliště. Pak jsou ale rodiče, kteří mají požadavek na mateřskou školu podle toho, co jejich dítě baví, v čem je šikovné. Všechny mateřské školy mají vzdělávací program a rodičům nezbývá, než v něm hledat tu, která by jejich dítěti vyhovovala,“ uvedla vedoucí odboru školství a kultury v Mostě Jaroslava Boudová. Při zápisu předloží rodiče nebo zákonní zástupci občanský průkaz, rodný list dítěte a podají žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání. Ve lhůtě stanovené zákonem bude vydáno písemné rozhodnutí o výsledku zápisu. Hrou předškoláků k práci i životuStejné šance nemají už ani děti v mateřských školách. . Chtěli bychom, aby všechny děti měly rovné příležitosti především ke vzdělání. Aby všechny uměly to, co má dítě umět, když jde k zápisu do první třídy. U dětí z problémových rodin to totiž většinou tak není,“ vysvětlila Miroslava Holubová. Některé děti si z rodiny nepřináší základní hygienické návyky, neznají barvy, tvary, mají malou slovní zásobu. „Zjistili jsme také, že hodně dětí má vadu řeči. Chtěli bychom proto zaměstnat logopeda, který by s dětmi pracoval,“ uvedla ředitelka školy. Projekt je určen nejen pro mateřské školy, ale i pro přípravné třídy. Kromě nového pracovního místa logopeda, který by vedl i školní asistenty, jde především o materiální vybavení. „Jedná se o různé vybavení a aktivity, které by měly děti motivovat. Zaměříme se především na multikulturní výchovu, na problémy rasismu. Aby děti už v tomto věku nevnímaly negativně, že jsou každé z jiného prostředí,“ doplnila Miroslava Holubová. Do mateřských škol by díky dotaci mohly přibýt hrací prvky a pomůcky a také počítač, se kterým pracují už školkové děti.

folder_openPřiřazené štítky

Y + Mt Genograf test původu rodičovských linií

access_time04.březen 2020personRadka Eliášková

DNA test genetického původu - umožňuje prokázat metodou porovnání genetických znaků geografický původ předků testované osoby v otcovské a mateřské linii. Genetický test je prováděn ze vzorků odebraných pomocí odběrového kitu, který je objednavateli zaslán po nákupu testu. Výsledky testu obdržíte poštou nebo e-mailem do 3–4 týdnů ode dne doručení odebraných vzorků do laboratoře. DNA pro analýzu se izoluje ze slin testované osoby. Sliny se získají jednoduše a bezbolestně stěrem sliznic v ústní dutině pomocí odběrového kitu. Vzorky objednavatel testu zasílá poštou k analýze do laboratoře jejíž adresa je uvedena uvnitř odběrového kitu.Test je určen pro každého muže i ženu, kteří se zajímají o svůj genetický původ resp. původ svých předků. Získaná informace může sloužit jako doplnění soukromých genealogií a pátrání po rodinném původu v historických pramenech. Test je vhodný také jako zajímavý a neobvyklý dárek. Část testu zaměřenou na původ po otcovské linii lze provádět pouze ze vzorků od osob mužského pohlaví. Pokud má být tento test proveden u ženy, je nezbytné, aby k této části analýzy byly dodány vzorky osoby mužského pohlaví, která je pokrevně spřízněna s její otcovskou linií. Tzn. ideálními poskytovateli vzorku jsou její otec, bratr, syn jejího bratra, strýc z otcovy strany, syn strýce z otcovy strany apod..Přestože jsou geny při každém předání z generace na generaci důkladně promíchány (každý člověk dědí jednu sadu genů od otce a jednu od matky), jsou v genetické informaci - DNA - každého člověka části, které se mění jen velmi vzácně a po mnoho generací zůstávají neměnné. Jinými slovy, stejnou sadu či kombinaci genetických znaků, které tvoří tuto téměř neměnnou část DNA, a kterou nosíte vy ve své genetické informaci, nosil již váš pra, pra, pra, pra ………….předek.V rámci DNA savců a tedy i člověka existuje navíc část, která se dědí pouze v otcovské linii tzn. pouze z otce na syna. Tato zvláštní část DNA se nazývá Y chromozomální DNA nebo také Y-DNA a právě zde se nalézají výše zmiňované znaky, které se v průběhu generací nemění. Analýzou těchto znaků v Y chromozomální DNA lze odhalit původ a historii otcovské linie každého člověka.Výzkumy prováděné u různých národů a etnik ukázaly, že různé typy populací např. germánské obývající Skandinávii, jihoslovanské obývající oblast okolo Jaderského moře nosí v Y-DNA sady znaků, které jsou charakteristické právě pro ně. Porovnáním těchto charakteristických znaků lze zjistit, jakého jsou daný člověk nebo skupina lidí geograficky - genetického původu. Jinými slovy zda mají geneticky např. blíže spíše k lidem germánského nebo slovanského původu a z které části Evropy nebo světa pocházejí.Tuto Y-chromozomální DNA však mají pouze muži, u žen se nenachází, a tak ze vzorků ženské DNA nelze původ jejich Y otcovské linie vyčíst. Lze toho však dosáhnout nepřímo analýzou DNA některého z mužských potomků otcovské linie příslušné ženy.Kromě Y-chromozomální DNA, která ukrývá tajemství otcovských linií existuje ještě tzv. DNA mitochondriální, ta naopak nese záznamy o původu a historii předků v mateřské linii. Jinými slovy zde je ukryta historie matek daného člověka. Tuto mitochondriální DNA mají jak muži, tak ženy.Samotným výsledkem testu, který zákazník obdrží je tzv. Certifikát původu. Pro test po otcovské linii (Y GenoGraf test) je vydáván zvláštní certifikát a zvláštní certifikát je vydáván pro test po mateřské linii (Mt GenoGrafický test). Každý z certifikátů je tvořen dvěma listy. Na prvním listě testovaná osoba nalezne tyto informace:Genetická data, která u ní byla zjištěna tzv. Y haplotyp. Odkud geograficky pochází její otcovská či mateřská linie.k jakému typu mateřských či otcovských linií náleží linie zjištěná u testované osoby tzn. zda se jedná o linii, která je charakteristická pro lidi náležící zejména ke slovanské jazykové skupině, nebo naopak pro lidi obývající Skandinávii a náležící zejména ke germánské jazykové skupině. Kdy se daný typ mateřské či otcovské linie k němuž náleží linie testovaného člověka poprvé v dávné minulosti objevil a kde se tak stalo.Kudy dávní předkové testovaného člověka v průběhu historie putovali a kde se usadili. Výsledek srovnání zjištěných genetických dat se světovou databází genetických dat. Tzn. pomocí databáze je zjištěno, kde se dnes na světě nalézají lidé, kteří jsou nositelé stejné otcovské či mateřské linie jako je linie nalezená u testovaného člověka. To je zajímavé z toho důvodu, že s těmito lidmi se shodnými genetickými daty, měl testovaný člověk pravděpodobně společného předka v otcovské nebo mateřské linii, jedná se tedy vlastně o jakési jeho vzdálené příbuzné. Zároveň je možné podle tohoto výsledku odhadnout, kde se mohli vyskytovat přímí předkové linie testované osoby. Druhý list certifikátu obsahuje mapu znázorňující současné geografické rozšíření nositelů stejného typu otcovské či mateřské linie jako byla nalezena u testované osoby.Odběrová sada Y + Mt Genograf test obsahuje speciální štětečky pro provedení stěru, zkumavky pro uchování vzorků, návod.Upozornění:  Osoba, která poskytla své vzorky DNA pro provedení testu, musí potvrdit svým podpisem v Průvodce ke vzorkům, že poskytla vzorky k testu vědomě a dobrovolně. Ve vyjímečných případech je možné, že výsledky testu dvou mužských příslušníků náležících původem k jedné otcovské linii, budou odlišné. V takovém případě měl jeden z dotyčných mužů otce, který nebyl biologicky spřízněn s danou otcovskou linií (adopce). Při volbě poskytovatele vzorků DNA je třeba brát tuto možnost v potaz. V rámci testu jsou analyzovány pouze vybrané části genetické informace, které nesou pouze údaje o původu dané otcovské či mateřské linie. Podle zjištěných dat tedy není možné cokoliv zjistit o zdravotním stavu původce vzorků nebo jej dokonce individuálně identifikovat. Odebrané vzorky lze uchovávat několik dní v temnu a chladu ideálně v chladničce. Před odběrem vzorků doporučujeme hodinu nekouřit, nejíst a nepít. Stejně tak doporučujeme neprovádět odběr vzorků po vyšetření nebo provedeném zákroku u zubního lékaře, v takovém případě je vhodné provést odběr před návštěvou zubaře nebo alespoň týden poté. 

folder_openPřiřazené štítky

Příběhy maminek z azylového domu

access_time08.březen 2020personSimona Chvátilová

Paní Míla se vdala po roční známosti a po dvou letech se manželům narodila dcera. Zpočátku se manželství zdálo spokojené, ale když byly dcerce 2 roky, přivedl si manžel do bytu jinou ženu a svou manželku i s dítětem vyhodil. Paní Míla odešla ke svému otci, kde zůstala 6 let. Pak si našla přítele, otěhotněla, ale byt otce nebyl dostatečně velký, aby tam mohla bydlet i se svým novým partnerem a dvěma dětmi. Proto se obrátila o pomoc na sociální odbor, který jí po narození druhého dítěte pomohl najít ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi mimo Prahu. Po půl roce našel otec druhého dítěte pro rodinu podnájem, do kterého se společně nastěhovali. Při povodni byl byt zaplaven a rodina se přestěhovala na přechodnou dobu na ubytovnu. Pak partner koupil byt, ve kterém společně bydleli asi rok. Po několika měsících soužití v novém bytě začal partner v nadměrné míře požívat alkohol, doma se choval agresivně, paní Mílu fyzicky napadal, její dcerce nadával, vyhazoval je na ulici. Když se matka opět obrátila na oddělení péče o děti, bylo jí zprostředkováno ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi, kde je dosud. Paní Míla dodnes není se svým manželem rozvedená. Dcera jí byla soudně svěřena do péče a otci vyměřeno výživné, které nikdy neplatil. Rozvodové řízení bylo zastaveno, neboť dosud nebyl vyřešen paternitní spor ohledně druhého dítěte. Vzhledem k tomu, že matka byla stále vdaná, když porodila druhé dítě, je za otce automaticky považován její manžel. Spor dosud nebylo možno uzavřít, protože ani otec dítěte, ani manžel se nedostavují k soudním jednáním. Dokud matka není rozvedená, nemůže si podat na úřadě své městské části žádost o byt, takže je odsouzena k nekonečnému stěhování po azylových domech. Manžel dosud žije se ženou, pro kterou manželku s dítětem před lety vyhodil na ulici. V bytě, který byl původně jejich společný a kde má paní Míla stále trvalé bydliště, neplatil manžel několik let nájem, takže tam vznikl dluh, pro který byl i se svou družkou soudně vystěhován. Vzhledem k tomu, že byt byl přidělen oběma manželům společně, je žaloba o úhradu dlužného nájemného včetně penále podána na oba manžele, přestože paní Míla v bytě v době vzniku dluhu dávno nebydlela. Paní Věra žila se svým manželem v bytě jeho rodičů asi jeden rok. Pak podala žádost o rozvod, protože manžel byl nespolehlivý, nepracoval, rodinu nedokázal finančně zabezpečit, a odešla bydlet ke svým rodičům na chatu. Její otec byl ale nemocen a matka tam s dítětem nemohla zůstat. Našla si proto podnájem. V této době se seznámila se svým přítelem a společně s ním a svou dcerou odešla do dalšího podnájmu. Přítel měl prudkou povahu, občas docházelo i k fyzickému napadání matky, na dceru paní Věry byl hrubý, křičel na ni, ale nikdy ji neuhodil. Dcera se ho bála. Od narození měla problém s nočním pomočováním, prodělala různá vyšetření a léčila se. V této době se ale vše zhoršilo. Jednoho dne se dcera matce svěřila, že ji její přítel v noci i přes den, když s ním byla sama, už delší dobu (asi dva roky) osahává. Matka okamžitě situaci řešila a odstěhovala se ke své sestře. Bydlení však bylo nevyhovující, a tak zákonitě nastaly problémy. Paní Věra je vyřešila odchodem do azylového domu. Paní Helena se vdala po krátké známosti, ale manželství krátce po svatbě přestalo fungovat. Manželé žili rok odděleně, pak se k sobě opět vrátili, ale žít spolu znovu začali až po dvou letech. Bydleli u matky manžela, kde se také narodilo první dítě. Po roce se narodilo druhé dítě. Manželství fungovalo bez problémů, otec pracoval a rodinu finančně zabezpečoval. O rok později, po narození třetího dítěte, nastaly problémy. Otec začal stále častěji trávit čas mimo domov, ve zvýšené míře požíval alkoholické nápoje, začal hrát na automatech. Rodina se dostala do finančních potíží, a tak matka nastoupila do zaměstnání, aby rodinu uživila. Manžel na chod domácnosti přispíval nepravidelně, ale agresivní nikdy nebyl, proto paní Helena stále věřila v jeho nápravu. V té době se narodilo čtvrté dítě a finanční situace se neustále zhoršovala. Rodině nezbývaly prostředky na úhradu nájmu, dluhy na nájemném narůstaly a na jejich základě dostala rodina soudní výpověď z bytu. V době vystěhování byla matka již v 5. měsíci těhotenství, čekala páté dítě. Manželovo gamblerství nadále pokračovalo, proto se rozhodla podat žádost o rozvod. Našla si ubytování v azylovém domě, kam se všemi dětmi přestěhovala. Vzhledem k tíživé situaci rodiny se rozhodla, že dá dítě hned po porodu k adopci, s čímž otec nejdříve souhlasil, ale těsně před porodem matce sdělil, že k adopci souhlas nedá, neboť se domnívá, že dítě není jeho. Na základě toho matka od svého rozhodnutí ustoupila, neboť věděla, že by dítě bylo umístěno v kojeneckém ústavu až do doby vyřešení paternitního sporu. V současné době otec děti nepravidelně navštěvuje, výživné hradí jen proto, že je mu exekučně strháváno z platu a zaměstnavatelem zasíláno přímo matce. Děti byly soudně svěřeny do péče matky, ale rozvodové řízení dosud nebylo ukončeno. Paní Alenase v sedmnácti letech zamilovala, ale rodiče s její známostí nesouhlasili, proto odešla z domova a nastěhovala se ke svému příteli a jeho matce. Když se narodilo první dítě, začalo se chování partnera měnit – paní Alenu fyzicky napadal, ale ona ho tak milovala, že mu vždy znovu odpustila. Ze vztahu se narodily další dvě děti, ale agresivita partnera se stále stupňovala. Začal nadměrně pít, vyvolával hádky, partnerku napadal, ale ona se snažila vše vydržet kvůli dětem, přestože se ho bála. Matka partnera se snažila být jí oporou. Když po jednom velkém konfliktu paní Alena utekla i s jedním z dětí ke své matce, odešla z bytu i babička se zbylými dvěma dětmi, ale za dva dny se do svého bytu vrátila. Matka paní Aleny byla ochotna dceru u sebe nechat pouze samotnou, bez dětí. Ta proto odvedla dítě k jeho babičce a dohodla se s ní, že si u sebe všechny děti ponechá s tím, že k ní bude denně docházet v době nepřítomnosti otce a o své děti se bude starat. V tomto smyslu sepsaly dohodu na oddělení péče o děti s tím, že matka bude na výživu dětí přispívat. Po čase si paní Alena našla přítele, se kterým po měsíci otěhotněla, avšak on se s ní na základě toho ihned přestal stýkat. Stále bydlela u matky, která ji však vyhodila, jakmile se o jejím těhotenství dozvěděla. Nějaký čas bydlela u kamarádky a stále docházela za svými dětmi. Byla rozhodnuta dát dítě k adopci, ale když byla v porodnici, navštívil ji tam její otec a přemluvil ji, aby si dítě nechala, že může bydlet u něj a jeho družky. Ta ji však po dvou měsících požádala, aby se odstěhovala. Paní Alena tedy odešla i s dítětem ke své matce, která ji zprvu nechtěla přijmout, ale pak ji k sobě vzala s podmínkou, že si najde azylové ubytování, nebo dá dítě do Klokánku. Po nastěhování do azylového domu si paní Alena ihned požádala o svěření dětí do své péče a po dohodě s jejich babičkou si je brzy převzala. Paní Annase po krátké známosti provdala za muže tuniské národnosti. Zpočátku manželé bydleli u její matky v bytě 3+1. Manželství nějakou dobu po svatbě fungovalo, ale od počátku jej ovlivňovalo muslimské náboženství manžela. Již dva měsíce po svatbě začalo docházet k fyzickému násilí ze strany manžela, které se průběžně stupňovalo. Rok po svatbě byl manžel odsouzen na dva roky odnětí svobody za ublížení na zdraví (nešlo o napadení manželky). Po propuštění z výkonu trestu se k manželce vrátil a společně se přestěhovali do podnájmu, kde násilí pokračovalo. Manžel pracoval načerno, na chod domácnosti přispíval pouze příležitostně. Po roce byl opět odsouzen, tentokrát na tři roky za držení a distribuci drog. V té době byla paní Anna těhotná a porodila syna. Protože zůstala bez jakýchkoli finančních prostředků, rozhodla se svým čtyřměsíčním synem odjet do Tunisu k rodině svého manžela. V Tunisu strávila tři roky a po návratu do vlasti podala žádost o rozvod. S manželem v té době nebyla v kontaktu, proto se vrátila ke své matce a začala brigádně pracovat. Přitom nadále udržovala kontakt s rodinou manžela v Tunisu, která jí pravidelně posílala peníze na dítě. Po půl roce se manžel k rodině vrátil a společně se přestěhovali do podnájmu. Asi devět měsíců bylo manželství v pořádku, ale pak opět došlo k surovému napadení. Paní Anna podala na manžela trestní oznámení a následoval rozvod. Po rozvodu se i s dítětem vrátila zpět ke své matce a spolu si pronajaly rodinný domek. Po nějaké době se však kvůli exekuci na majitele domu musely vystěhovat. Paní Anna neměla s bývalým synem kam jít, bývalý manžel o dítě nejevil zájem, proto si našla ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi. Nadále udržuje kontakt s rodinou v Tunisu a v nejbližší době nastoupí do zaměstnání. Paní Daně a jejímu manželovi se po třech letech manželství narodilo první dítě, u kterého se však během několika prvních měsících projevilo vrozené mentální postižení. Do dvou let se jim narodilo druhé dítě. Prvních 6 – 7 let bylo manželství spokojené a rodina fungovala – otec pracoval a rodinu finančně zabezpečoval, matka se starala o děti – vzhledem k postižení staršího dítěte, které je nevzdělavatelné a vyžaduje celodenní péči, nemohla do žádného zaměstnání nastoupit. Když manžel přišel o stálé zaměstnání, začal pracovat krátkodobě u různých firem, na chod domácnosti přispíval nepravidelně, často se zdržoval mimo domov a požíval ve větší míře alkohol. Paní Dana začala uvažovat o rozvodu a podala si žádost o úpravu poměrů nezletilých dětí. Děti jí byly soudem svěřeny do péče a otci stanoveno výživné. Poté se situace zlepšila, manžel začal opět pracovat, více se zdržoval doma a omezil požívání alkoholu. Toto zlepšení však vydrželo jen dva roky, pak manžel opět přestal pracovat a stále více propadal alkoholu, na domácnost přispíval minimálně, o děti nejevil zájem. Paní Dana chtěla pro děti zachovat úplnou rodinu, proto opakovaně manželovi domlouvala a snažila se ho přimět, aby se alespoň více věnoval dětem. Navrhla mu, aby se staral o děti, zatímco ona by nastoupila do zaměstnání. Tuto možnost ale manžel striktně odmítl a rodina tak žila jen ze sociálních dávek a nepravidelných příspěvků otce na děti. Pro paní Danu začínalo být problémem finančně zvládnout všechny potřeby rodiny včetně nájemného za družstevní byt, na kterém tak vznikl dluh, proto se s manželem dohodla, že se pokusí byt vyměnit za obecní, nižší kategorie. Jednou rodinu navštívili dva muži, kteří manželům nabídli zprostředkování výměny s tím, že uhradí vzniklý dluh. Podmínkou byla rekonstrukce obou bytů, proto rodinu na vlastní náklady přestěhovali do podnájmu, který podle smlouvy měli po dobu rekonstrukce platit. Nájem však platili pouze tři měsíce a pak zmizeli neznámo kam. Rodina zjistila, že jejich byt byl mezitím prodán novému majiteli. V pronajatém bytě činil nájem částku, kterou rodina žijící ze sociálních dávek nebyla schopna uhradit. Proto si paní Dana našla pro sebe a děti ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi a podala žádost o rozvod. Osud jejich bytu je předmětem trestního stíhání. Paní Alicepochází z malé vesnice. Když se na učilišti se špatnou partou dostala do problémů, pomohla jí maminka. Alice začala pracovat. Když otěhotněla, přestěhovala se s přítelem do Prahy. Narodil se jim syn. Alice pracovala načerno a neplatila si zdravotní a sociální pojištění. Přítel měl dluhy na výživném a Alice si vzala půjčku, aby mohl dluhy splatit. Záhy se však rozešli. S dalším partnerem Alice čekala dvojčata. O jedno dítě ale přišla a když se vrátila z nemocnice, přítel ji opustil. Alice bydlela v motelu, starala se sama o syna a přitom pracovala jako pokojská. Majitelka motelu ji ale brzy vyhodila a Alice se ocitla v azylovém domě. V 6. měsíci těhotenství se jí narodila holčička, která vážila necelé dva kilogramy. Alice je snaživá – vzorně se stará o své dvě velmi nemocné děti (syn je navíc retardovaný), chodí uklízet, aby si vydělala nějaké peníze. Každý den vstává ve tři hodiny ráno, aby se vrátila dřív, než se děti vzbudí. Jenže jsou tu dluhy – neplacené pojistné, penále za nesplacenou půjčku. S největší pravděpodobností Alici čeká exekuce na rodičovský příspěvek. Alice je v azylovém domě už přes rok a všichni se jí tu snaží maximálně pomoci, na rozdíl od její matky, která jí pomocnou ruku podruhé už odmítla podat. Paní Marcelamá 3 děti. Nejstarší dcera bydlí u prarodičů, kde také navštěvuje nedalekou střední školu. Marcela s mladší dcerou a synem už rok žije v azylovém domě. Našli zde útočiště poté, co se prokázalo, že otec všechny své tři děti zneužívá… Marcelin smutný příběh začal výměnou malého bytu za větší, na který si nakonec manželé vzali hypotéku a koupili ho. Jenže manžel paní Marcely byl neúspěšný podnikatel, zadlužil se a byt v Praze brzy bez vědomí manželky prodal. Ujistil ji však, že koupil krásný dům u Žatce a svou rodinu tam odvezl. Paní Marcela si určitě ani v nejčernějším snu nedovedla představit, v jakých podmínkách bude v následujícím období s dětmi přežívat, zatímco její manžel bude podnikat v Praze a bude za nimi jezdit jen příležitostně. Bohužel Marcela nenašla ani přímou spojitost s manželovými příjezdy a nočním pomočováním dětí, záchvaty pláče a nočními děsy. Až jednou hledala nějaké doklady a v manželových věcech objevila fotografie, na kterých byl v choulostivých pozicích se svými dětmi… Po čase se zjistilo, že na dům je exekuce a Marcela i s dětmi musela do azylového domu. Získala zde nejen střechu nad hlavou a psychologickou pomoc především pro své děti, které si prožité trauma odnášejí do života, ale pracovníci azylového domu jí pomohli najít zaměstnání a snaží se vyřešit její tíživou životní situaci. Otec dětí je sice odsouzený na 6 let odnětí svobody, ale dokud nebudou manželé rozvedeni, nemůže Marcela požádat o byt – manžel by na něj měl nárok. Soud v Lounech však na urgence nereaguje…  

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Recepty na dotaz kteří infikovaní

V hlavní roli vejce

access_time03.únor 2020personRadka Eliášková

Vejce, jak je obecně známo, je počátečním vývojovým stadiem mnoha druhů živočichů (ptáků, plazů, ryb a obojživelníků). Vzniká v těle samice, která ho pak klade do vhodného prostředí, kde se vyvíjí samostatně až do vylíhnutí mláděte. Velikost vejce se liší podle druhu živočicha. Všem je pak společný pevný povrch, skořápka, která chrání vajíčko a představuje již zmiňované bezpečí a úkryt. Dále se pak vajíčko skládá z bílku, jehož součástí jsou poutka, která drží žloutek. Ten je nejdůležitější součástí vajíčka, nebot se v jeho vnitřku ukrývá zárodečný terčík - zárodek, z něhož se může i nemusí vyvinout mládě. Nejtypičtější v našem jídelníčku jsou samozřejmě vejce slepičí. Jíme je nejen samotná míchaná, natvrdo, naměkko, nahniličko, jsou i jednou z nejdůležitějších surovin při vaření, pečení a smažení. Zkrátka a dobře bez vajíček si těžko dokážeme představit náročnější jídlo. Dříve se vajíčka používala často i v syrovém stavu. Mluvilo se například o jejich přínosném vlivu na hlas. V posledních letech se však neustále připomíná riziko salmonelózy. Pokud toužíte po vlastním "vaječňáku", je lepší vědět, z jakého zdroje pocházejí vejce, která chcete použít. Nejlepší je, když ten zdroj je přímo váš, ale je jasné, že chovat v paneláku slepici kvůli troše likéru je trochu zbytečné. Obecně se jako nejlepší metoda na zpracování vajec doporučuje vařit je natvrdo, u ostatních postupů hrozí, že některé části zůstanou tepelně neupravené. Kromě vajec slepičích jsou stále více populární vejce křepelčí. Pro svou menší velikost (jsou 4-5krát menší než slepičí) se vyjímají zvláště dobře na různých jednohubkách nebo jako ozdoby na chlebíčkách. Často jsou také doporučována pro množství člověku přínosných živin. Mají vysoký obsah železa, hořčíku, vápníku, fosforu, zinku, mědi a vitaminů, velmi nízkou hladinou cholesterolu a obsahují vysoce hodnotné bílkoviny.Zřídka se na našich stolech objevují vejce pštrosí. K dostání jsou pouze v období od dubna do září a většinou jen přímo u chovatelů. Pštrosí vejce má jiný obsah a konzistenci bílku a žloutku než vejce slepičí. Žloutek je větší, bílek je zase hustší, a proto se lépe šlehá do pěny. Výhodou pštrosích vajec je nejen větší obsah hmoty (jedno pštrosí vejce vydá přibližně na 25 slepičích vajíček), ale také záruka jejich nezávadnosti. Pštrosi jsou chováni na farmách, kde podléhají přísným vyšetřením na salmonelu a různé parazity. Z jejich vajec si tak můžete s čistým svědomím udělat výborný likér. Nejlepší jsou jako smažená. Můžete si je dát i natvrdo, pokud chcete podstoupit riziko, že vám bude manžel reptat za zády, proč vám příprava večeře trvá hodinu. Naši předkové převážně na venkově měli v oblibě také vejce kachní a husí. Jejich konzumace klesla se zjištěním, že se v nich velice dobře daří bakteriím, hlavně salmonele. Je tedy potřeba používat je jedině opravdu čerstvá.Jíst se dají i další vajíčka - například racčí či holubí. Jestliže ovšem nechcete odchytávat racky na Karlově mostě, nebude lehké je sehnat. Mnoho lidí se bojí jíst vajíčka kvůli obsahu cholesterolu. Jejich škodlivost však vůbec není tak zásadní, jak se lidé domnívají. Doktoři dokonce v posledních letech obtátili a naopak vyzdvihují jejich pozitivní vliv na zdraví člověka. Vejce obsahují plnohodnotné lehce stravitelné bílkoviny a tuk bohatý na nenasycené mastné kyseliny, dále důležité minerální látky (vápník, fosfor, hořčík) a vitaminy. Díky obsahu lecitinu také povzbuzují paměť. Pokud máte doma studenta, který se horečnatě připravuje na zkoušky, zkuste mu pro svůj vlastní klid udělat trochu míchanice. Představa, že ,nám konzumace vajíček kvůli vysokému obsahu cholesterolu podlomí zdraví, je dosti scestná. Zdravému člověku nemůže pouze konzumace vajíček hladinu cholesterolu zvýšit. Ostatně lecitin, který vejce obsahují, má příznivý vliv na snižování cholesterolu v krvi. Ale i lidé, kteří mají cholesterolové hodnoty vyšší, mohou sníst 2-4 vajíčka týdně. Je třeba však počítat i s vajíčky již obsaženými v různých potravinách - v pečivu, zmrzlinách, majonézách. Také teorie o křepelčích vajíčkách jako "zdravé" náhradě slepičích vajec není úplně pravdivá. Samozřejmě že jedno křepelčí vajíčko obsahuje méně cholesrerolu než slepičí, ale je to jen proto, že je výrazně menší. Z hlediska stravitelnosti jsou nejlehčí vajíčka naměkko či míchaná, vejce natvrdo jsou naopak těžko stravitelná. Nejméně zdravá jsou bohužel vajíčka zpracovaná tak, jak je máme nejraději, v pečivu a smažená. V žaludku nám udělá nepořádek i další oblíbená kombinace - s luštěninami a tukem. Možná jste fanatickým zastáncem zdravé výživy a vajíčko byste nepozřela ani za nic. Možná se vajíček opravdu musíte vzdát, protože se po nich pokaždé osypete. Alergie na vejce není ničím neobvyklým, je jednou z nejčastějších alergií. Patříte-li do jedné či do druhé skupiny, neznamená to, že byste se nutně musela vzdávat jídel, v nichž jsou vajíčka nezbytnou ingrediencí. Existuje totiž několik způsobů, jak vajíčka nahradit. Například jeden sáček kypřicího prášku do pečiva nebo jeden balíček rozpustného droždí se rovná 1-2 vejcím. Další možností je želatina (jedním sáčkem nahradíme až tři vajíčka) nebo bramborový a kukuřičný škrob a pudinkový prášek. Plnohodnotnou náhražkou je tzv. vajahit, který má navíc oproti vejcím minimální množství cholesterolu. Syrové, či vařené? Potřebujete rozeznat syrové vajíčko od vařeného a nechcete rozbíjet skořápku? Je na to poměrně jednoduchý trik. Roztočte vejce dvěma prsty na mělkém talíři. Vařené vejce se točí mnohem rychleji než syrové. To je dokonce velice těžké vůbec roztočit. Skladování Vejce by se překvapivě neměla skladovat ve dvířkách ledničky, jak činí většina z nás, ale v její hlavní části, v misce, aby k nim mohl ze všech stran proudit vzduch. Měla by směřovat ostřejší špičkou dolů, aby bílek zůstal ve středu a nebyl v kontaktu se vzduchovou kapsou. V lednici vydrží až tři týdny.Test čerstvosti Pokud máte nějaké pochybnosti o tom, zda ještě můžete použít vajíčka, která máte v ledničce, zkuste tento test. Vložte vejce do sklenice naplněné studenou vodou. Bílek a žloutek se ve vajíčku postupem času zmenšují, čímž vzniká vzduchová bublina. Čerstvé vajíčko tak zůstane ležet na dně sklenice, týden staré vejce se vznáší lehce nakloněné zaobleným koncem vzhůru, vejce starší delší dobu než tři týdny plave na hladině a vyčnívá z vody. Dalším znakem čerstvosti je, když se po rozklepnutí vajíčka neslévá žloutek s bílkem. Slavná vejce Vejce Fabergé - Velikonoční vejce vyrobil slavný petrohradský zlatník Peter Carl Fabergé pro dva poslední cary Alexandra III. a Mikuláše II. Jsou nejcennější památkou z dob carského Ruska. Každé je zdobené drahoamy a perlami, dají se otevřít, uvnitř jsou miniatury kočárů, slepiček, květin a lodí. Kolumbovo vejce - Historku o Kryštofu Kolumbovi a vejci, které postavil na špičku, zná snad každý. Ustálený pojem Kolumbovo vejce pak vyjadřuje zdánlivě složitý problém, který má ale velice jednoduché řešení. Kinder vajíčko - Zklamání, když se v Kinder vajíčku skrývalo skládací autíčko místo figurky z aktuální sady, pocítila asi většina dětí. Hračky ukryté v čokoládě jsou nejen mezi dětmi jedním z nejúspěšnějších sběratelských předmětů všech dob. Pan Vajíčko - Oblíbená postavička, která se k nám v letech 1967-1989 snášela na televizních obrazovkách den co den na baloncích s nápisem REKLAMA.

folder_openPřiřazené štítky