Výsledky vyhledávání v sekci Zaujalo nás na dotaz vajíček

Jak se bránit proti malému podlému a nebezpečnému útočníkovi, číhajícímu na nás v trávě podél cest- KLÍŠTĚ

access_time16.leden 2020personRadka Eliášková

Klíště obecné (Ixodes ricinus)              Tento zákeřný roztoč žije především ve vlhkých oblastech listnatých a smíšených lesů podél řek. Jeho život, trvající až šest let, probíhá ve čtyřech vývojových stádiích. Z vajíček se líhnou asi půlmilimetrové šestinohé světlé larvy, vyšplhají se na stébla trávy a hladově čekají na první krmení, na krev. Tu jim zpravidla poskytne malý hlodavec, ještěrka nebo pták. Klíště se na tělo svého prvního hostitele přichytí přísavnými destičkami a háčky na konci nožiček. Jak ale klíště pozná, že se blíží krmení? Na chodidlech prvního páru nohou má citlivá čidla, zaznamenávající zvýšený obsah vydechovaného oxidu uhličitého ve vzduchu, zvýšenou vlhkost a teplotu, kterou kolem sebe příští hostitel šíří. Po přichycení klíště vyhledá vhodné místo na kůži, kudy vsune do své oběti savý chobotek opatřený zpětnými háčky. Potom už se začne vesele krmit a usnadňuje si to tím, že do rány vypouští sliny zabraňující srážení krve i svědění tohoto místa. Larva saje až 6 dní, plní svá velkokapacitní střeva krví, až se jí z toho nafoukne zadeček. Potom odpadá a skryje se do půdy. Tady proběhne její několikaměsíční proměna v osminohou nymfu, která je již asi 1 milimetr velká. Nymfa šplhá do vyšších pater trav, aby zde číhala na větší kořist než larva. Hostitelem nymf jsou proto menší nebo středně velcí obratlovci. Saje na nich až 7 dní. Napapaná nymfa se znovu vrací do půdy, kde proběhne její závěrečná přeměna v dospělého jedince. Ten je až 4,5 milimetrů velký a útočí i na velké savce. Útočí však pouze samice, samci krev nesají. Svezou se ale s hostitelem také a to za účelem oplodnění samičky. Ta se při krmení dokáže nacpat tak, že zvětší svůj objem až 100 x. Potřebuje k tomu i 14 dní a pak jí čeká nejdůležitější úkol jejího života - kladení vajíček. Klade jich až několik tisíc a potom, po naplnění smyslu svého života, umírá. Během životního cyklu se tak klíště nají nanejvýš třikrát. Jen málo jedinců se však dožije poslední fáze vývoje - dospělosti. Člověka jako hostitele a zdroj potravy napadají všechna tři savá vývojová stádia klíštěte. Nejčastěji si ale na člověku pochutnávají nymfy.             Klíšťata potřebují ke svému životu vlhkost, aby jejich tělíčka nevyschla, zdržují se proto ve vlhkých oblastech a na hostitele čekají v místech, která je proti vyschnutí chrání, nebo jim umožňují rychlý ústup do vlhka. Nejvýše si troufnou dospělí jedinci, nejvíce odolní proti vyschnutí. Ti číhají ve výšce až do jednoho metru nad povrchem země. Ze stromů, jak se dříve tradovalo, ale klíšťata nepadají. Z důvodu vlhkomilnosti jsou tito roztoči nejaktivnější na jaře a na podzim. Léto je pro ně příliš suché a zima moc studená. Tou dobou jsou schováni v půdě a snaží se přežít sucho a mrazy. Jakmile ale sleze sníh nebo padne první podzimní mlha, lezou nedočkavě do trávy a hladově scanují svými čidly vzduch. Na území České republiky je najdeme i v nadmořských výškách okolo 800 metrů. Jejich hlavní teritoria výskytu jsou ale v okolí středočeských a jihočeských řek.Klíšťata jsou však nejen nepříjemná, ale i nebezpečná. S jejich slinami, vypouštěnými pod kůži se do těla člověka můžou dostat i viry klíšťové encefalitidy (zánět mozku a mozkových blan) nebo bakterie lymeské borreliózy.Klíšťová encefalitida              Jde o onemocnění centrálního nervového systému, které může být pro člověka i smrtelné. Infekci klíšťata získají od svého předchozího hostitele, kterými jsou často třeba hlodavci. Proto je intenzita výskytu infikovaných klíšťat pozitivně ovlivněna například loňským přemnožením hlodavců, mírnou zimou apod. V ohniscích nákazy je infikováno asi 0,5 - 5% klíšťat. Z infikovaných osob onemocní přibližně 30 - 40%. Inkubační doba trvá většinou 7 - 14 dní. V první fázi se onemocnění projeví bolestmi hlavy, horečkami, nevolností, malátností, a bolestmi v kloubech. První fáze trvá asi 14 dní. Druhá fáze nastává po období 8 - 15 denního klidu a projevuje se znovu bolestmi hlavy, zvracením, meningeálními příznaky (tuhost svalstva šíje), poruchami paměti, dezorientací, poruchami spánku, svalovým třesem, závratěmi i obrnou nervů. Při nejtěžších formách nemoci dochází k obrně (7%) a později i k smrti (1%). Pro úspěšné vyléčení nemoci bez trvalých následků je důležité včasné diagnostikování, fyzická aktivita nemocného utlumená na minimum a následná odborná léčba. Jako prevence proti onemocnění je nejúčinnější očkování. Vakcína obsahuje mrtvý, množení neschopný virus encefalitidy, provokující v těle tvorbu protilátek. Po třech očkovacích dávkách je 97% očkovaných chráněno proti infekci na dobu tří let.Lymeská borrelióza         Lymeskou borreliózu způsobují bakterie přítomné ve slinách přenášejícího klíštěte. V oblastech nákazy může být přenašečem bakterií borreliózy každé třetí klíště. První příznaky onemocnění se mohou objevit už po několika dnech, ale i týdnech od přisátí klíštěte a jeví se jako pomalu se šířící červená skvrna. Uprostřed zarudlého místa později dochází k blednutí, takže vzniká jakýsi červený prstenec. V dalších stádiích onemocnění se mohou dostavit četné příznaky jako bolesti zad, hlavy, únava, poruchy vidění, mravenčení v končetinách, závratě, nepravidelný srdeční rytmus, poruchy citlivosti a hybnosti nebo ochrnutí lícního nervu. V pozdním stádiu se nemoc projevuje postižením kůže, kloubů a nervového systému. Zasažené srdce se může chovat jako při infarktu myokardu. Nemoc se někdy vrací i po několika letech nebo přetrvává v chronické podobě třeba jako artritida. Pro úspěšnost léčby prováděné antibiotiky je opět důležité včasné odhalení nemoci.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Děti & Rodina na dotaz vajíček

Za zdravé zuby budoucích maminek a jejich dětí

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Čištění zubů nepatří mezi nejoblíbenější činnosti člověka. Převážná většina lidí považuje poškození zubních tkání a dásní za nutné zlo, jemuž nelze ani sebelepším čištěním zubů zcela zabránit. Nesprávně se lidé domnívají, že příčinou vzniku zubního kazu je měkká sklovina, dědičnost, těhotenství apod.Panuje názor, že zuby nejsou životně důležité a navíc přece existují „zubaři“, kteří je v případě potřeby spraví nebo nahradí. Zubní kaz je bohužel stále a zcela zbytečně nejrozšířenějším onemocněním lidského těla, které ovlivňuje naše celkové zdraví mnohem víc, než si myslíme. Zdá se však, že řešení této situace je začarovaným kruhem, protože nesprávné hygienické návyky se stále dědí v rodině z generace na generaci.Péče o zuby budoucích maminek a jejich dětí je důležitáUdržet si zdravý chrup po celý život by mělo být cílem každého z nás. U dětí však největší zodpovědnost mají rodiče. Právě na nich záleží, jak povedou své dítě ke zdravému životnímu stylu a příkladné osobní hygieně. Proto je nutné, aby již nastávající maminky byly plně informovány o tom, jaké změny v jejich ústech mohou během těhotenství nastat a jak pečovat o pusinku a zoubky svého dítěte. Poměrně velké procento malých dětí bohužel nemá chrup zcela v pořádku a musí absolvovat nepříjemné a bolestivé ošetření u zubního lékaře. Po takových zážitcích se pak dítě stává „neošetřitelným“ pacientem, což může přetrvávat do dospělosti.Těhotenství vyvolává v mateřském organismu řadu změn souvisejících se zajištěním vývoje plodu, přípravou na porod a kojení. Proto je každá nastávající maminka preventivně pod lékařským dohledem, je jí vystavena „Průkazka pro těhotné“ a je pravidelně zvána do těhotenské poradny. Při první návštěvě je sepsána anamnéza a provedeno celkové orientační vyšetření. S těhotenskou průkazkou by měla žena absolvovat ještě další vyšetření, mimo jiné i stomatologické. Bylo by vhodné, aby již gynekolog těhotnou ženu poučil a náležitě motivoval k péči o její chrup. Zásadním problémem je, že většina těhotných žen se do stomatologické ordinace vůbec nedostaví. Může to být jednak ze strachu ze stomatologického ošetření nebo nedostatečnou informovaností od svého gynekologa o důležitosti tohoto vyšetření. V těhotenské průkazce je však kolonka věnována péči o chrup, a pokud nastávající mamince nedoporučí návštěvu zubního lékaře gynekolog, měla by se k němu objednat sama. Zubní lékař by měl provést podrobné klinické vyšetření dutiny ústní budoucí maminky a na jeho základě pak sestavit plán případného ošetření, přičemž v prvním trimestru se obvykle odloží ta ošetření, která nejsou nezbytná. Druhý trimestr je pro zubní ošetření optimální. Ve třetím trimestru, tedy v pokročilém stupni těhotenství se doporučuje provádět jen neodkladné výkony, neboť žena v tomto období snáší jakoukoliv zátěž hůře. Součástí návštěvy těhotné pacientky u stomatologa nebo dentální hygienistky by mělo být vhodné poučení budoucí matky, jak předcházet zubnímu kazu nejen u ní, ale zejména u dítěte. Měla by dostat informace o významu dietních opatření a o přípravcích s obsahem fluoru a jejich efektu v prevenci zubního kazu. Správně poučená maminka by měla vědět, že zubní kaz není dědičné onemocnění. „Dědičné“ jsou jen návyky v oblasti výživy a ústní hygieny. Zdravý vývoj dítěte, včetně jeho zoubků, v největší míře závisí na péči a správné výživě budoucí matky. Ideální samozřejmě je, když jí v tom pomáhají nejen gynekologové, zubní lékaři, dentální hygienistky a další odborníci, ale také ostatní členové rodiny.Proč se těhotným ženám více kazí zuby?U těhotných žen dochází k odlišnému vnímání chuti jídla i změnám životních návyků. U mnoha stoupá konzumace sladkostí, které mohou snižovat dávivý reflex a zvracení nebo konzumace kyselých a slaných jídel, tedy potravin, které zvyšují riziko zubního kazu. U řady těhotných klesá úroveň ústní hygieny z důvodu strachu ze zvýšeného krvácení dásní, které jsou v těhotenství často citlivější a v ústech pak dochází ke zvýšenému ukládání plaku a stoupá počet mikroorganismů, které zapřičiňují zubní kaz. V případě častého zvracení se v dutině ústní vytváří kyselé prostředí, jehož vlivem dochází k odvápnění skloviny a snížení její odolnosti vůči činnosti mikroorganismů. To jsou nejčastější mechanizmy, které vedou ke zvýšené kazivosti zubů a onemocnění dásní u těhotných žen. Takzvaná těhotenská gingivitida, tedy zánět dásní, který se projevuje jejich krvácením, je způsobena hormonálními změnami v těhotenství, které snižují odolnost dásní vůči průniku škodlivin z dentálního plaku do gingivy (dásní). Zvláště u žen, kterým se objevovalo krvácení dásní již před těhotenstvím, dochází v začátku těhotenství poměrně náhle k většímu krvácení z gingivy. To ženu samozřejmě překvapí, zalekne se a omezí čištění chrupu. Následkem je další hromadění plaku v ústech a zhoršení stavu gingivy. Je velmi důležité vědět, že krvácení z dásní není přímo způsobeno drážděním zubního kartáčku, ale zánětlivým onemocněním dásní, které může ve svém důsledku vést až ke ztrátě zubů a které dokonce přispívá i k onemocnění vnitřních tělesných orgánů. Krvácení dásní, lze zastavit pouze důslednou ústní hygienou. Proto by nejen těhotná žena, ale každý kdo zjistí byť i občasné krvácení z dásní, měl neprodleně navštívit zubního lékaře či dentální hygienistku, kteří jí po nezbytném ošetření chrupu a odstranění případného zubního kamene dráždícího dásně, také odborně poradí, jak správně a šetrně čistit zuby i měkké tkáně v ústech.Výživa a ústní hygiena v těhotenstvíTěhotenství je pro ženu určitým „zátěžovým obdobím“, kdy dochází ke změnám na úrovni metabolismu všech živin. Většina změn je reakcí vnitřního prostředí na zajištění růstu plodu. V 1. trimestru gravidity je nárok na energetický přívod ze stravy nižší, v průběhu 2. a 3. trimestru s růstem plodu energetický příjem stoupá na 1260 kJ/den. Je proto nutné dbát na správný podíl základních živin ve stravě. Mezi základní živiny patří bílkoviny, tuky, sacharidy, minerály a vitamíny. Bílkovin má těhotná žena přijímat asi 100 g denně a to rostlinných a živočišných ve stejném poměru. Část má být ve formě mléka a mléčných výrobků, čímž je zajištěn i přísun minerálů (CA, P) a vitamínů.Tuky se zásadně omezují, ve stravě jich nemá být více než 80–90 g denně. Sacharidy mají být ve stravě zastoupeny méně, než mimo graviditu. Jejich denní množství nemá přesáhnout 350–400 g. Minerály a vitamíny mají být v těhotenství ve stravě bohatě zastoupeny podáváním ovoce a zeleniny. Vyšší spotřebu železa zabezpečí konzumace vajíček, zeleného salátu, kakaa a mořských ryb. Těhotná žena by se měla vyvarovat nadměrného energetického příjmu (nad 11300 kJ/den), omezit nebo lépe vyloučit uzené pokrmy, výrobky s kofeinem (káva, čaj, Coca-Cola, čokoláda), alkohol a vyvarovat se kouření. Správná ústní hygiena u těhotné ženy znamená odstraňování zbytků jídel a povlaku ze zubů 2x denně – tzn. ráno po snídani a večer před spaním zubním kartáčkem. Zubní kartáček má mít co nejmenší pracovní část (hlavičku se štětinkami), aby nevyvolával dávivý reflex. U žen, které mají problémy při čištění zubů je vhodný jednosvazkový zubní kartáček. Některé ženy nesnášejí v těhotenství zubní pasty. Když jim nevyhovuje žádný typ zubní pasty, mohou si zuby čistit bez ní a po vyčištění si vyplachovat ústa jednu minutu ústní vodou s fluorem. Mezizubní prostory je nutné čistit dentální nití nebo interdentálním kartáčkem dle doporučení ošetřujícího stomatologa nebo dentální hygienistky. Po dobu těhotenství by měla budoucí maminka navštívit zubního lékaře nebo dentální hygienistku nejméně 3x. V rámci první návštěvy obvykle dostane všechny potřebné informace o správné výživě, ústní hygieně a fluoridaci. Při druhé návštěvě zubní lékař nebo dentální hygienistka zkontrolují, jak si žena osvojila správné návyky ústní hygieny a fluoridace a pomohou jí odstranit všechny zjištěné nedostatky. V druhém trimestru je vhodné ošetřit všechny zubní kazy. Ve třetí návštěvě v posledních třech měsících těhotenství zubní lékař nebo dentální hygienistka zkontrolují těhotné ženě stav chrupu a ústní hygieny. V tomto období poučí budoucí maminku také o tom, jak se bude starat o dutinu ústní svého dítěte.Budoucí maminka si udrží zdravé zuby a dobře se postará o zuby svého dítěte, když bude vědět že:1. Zubní kaz v období těhotenství vznikne jen její vlastní vinou, a to nesprávnou výživou – hlavně zvýšeným příjmem sladkostí a nedostatkem potřebných živin ve stravě a především nesprávnou ústní hygienou, tedy nedostatečným čištěním zubů. 2. V období těhotenství musí alespoň třikrát navštívit zubního lékaře nebo dentální hygienistku. Dentální hygienistka správně motivuje a instruuje v používání dentálních pomůcek a zubní lékař kontroluje a v případě potřeby ošetřuje její chrup.3. Rodiče se často ptají, zda jejich dítě bude mít pěkné zuby a my jim odpovíme: „Rodiče, kteří jsou správně informovaní a tyto informace svědomitě přenáší do praxe v rodině, budou mít dítě, které nepozná bolest zubů a strach z ošetření u zubního lékaře.      

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Recepty na dotaz vajíček

V hlavní roli vejce

access_time03.únor 2020personRadka Eliášková

Vejce, jak je obecně známo, je počátečním vývojovým stadiem mnoha druhů živočichů (ptáků, plazů, ryb a obojživelníků). Vzniká v těle samice, která ho pak klade do vhodného prostředí, kde se vyvíjí samostatně až do vylíhnutí mláděte. Velikost vejce se liší podle druhu živočicha. Všem je pak společný pevný povrch, skořápka, která chrání vajíčko a představuje již zmiňované bezpečí a úkryt. Dále se pak vajíčko skládá z bílku, jehož součástí jsou poutka, která drží žloutek. Ten je nejdůležitější součástí vajíčka, nebot se v jeho vnitřku ukrývá zárodečný terčík - zárodek, z něhož se může i nemusí vyvinout mládě. Nejtypičtější v našem jídelníčku jsou samozřejmě vejce slepičí. Jíme je nejen samotná míchaná, natvrdo, naměkko, nahniličko, jsou i jednou z nejdůležitějších surovin při vaření, pečení a smažení. Zkrátka a dobře bez vajíček si těžko dokážeme představit náročnější jídlo. Dříve se vajíčka používala často i v syrovém stavu. Mluvilo se například o jejich přínosném vlivu na hlas. V posledních letech se však neustále připomíná riziko salmonelózy. Pokud toužíte po vlastním "vaječňáku", je lepší vědět, z jakého zdroje pocházejí vejce, která chcete použít. Nejlepší je, když ten zdroj je přímo váš, ale je jasné, že chovat v paneláku slepici kvůli troše likéru je trochu zbytečné. Obecně se jako nejlepší metoda na zpracování vajec doporučuje vařit je natvrdo, u ostatních postupů hrozí, že některé části zůstanou tepelně neupravené. Kromě vajec slepičích jsou stále více populární vejce křepelčí. Pro svou menší velikost (jsou 4-5krát menší než slepičí) se vyjímají zvláště dobře na různých jednohubkách nebo jako ozdoby na chlebíčkách. Často jsou také doporučována pro množství člověku přínosných živin. Mají vysoký obsah železa, hořčíku, vápníku, fosforu, zinku, mědi a vitaminů, velmi nízkou hladinou cholesterolu a obsahují vysoce hodnotné bílkoviny.Zřídka se na našich stolech objevují vejce pštrosí. K dostání jsou pouze v období od dubna do září a většinou jen přímo u chovatelů. Pštrosí vejce má jiný obsah a konzistenci bílku a žloutku než vejce slepičí. Žloutek je větší, bílek je zase hustší, a proto se lépe šlehá do pěny. Výhodou pštrosích vajec je nejen větší obsah hmoty (jedno pštrosí vejce vydá přibližně na 25 slepičích vajíček), ale také záruka jejich nezávadnosti. Pštrosi jsou chováni na farmách, kde podléhají přísným vyšetřením na salmonelu a různé parazity. Z jejich vajec si tak můžete s čistým svědomím udělat výborný likér. Nejlepší jsou jako smažená. Můžete si je dát i natvrdo, pokud chcete podstoupit riziko, že vám bude manžel reptat za zády, proč vám příprava večeře trvá hodinu. Naši předkové převážně na venkově měli v oblibě také vejce kachní a husí. Jejich konzumace klesla se zjištěním, že se v nich velice dobře daří bakteriím, hlavně salmonele. Je tedy potřeba používat je jedině opravdu čerstvá.Jíst se dají i další vajíčka - například racčí či holubí. Jestliže ovšem nechcete odchytávat racky na Karlově mostě, nebude lehké je sehnat. Mnoho lidí se bojí jíst vajíčka kvůli obsahu cholesterolu. Jejich škodlivost však vůbec není tak zásadní, jak se lidé domnívají. Doktoři dokonce v posledních letech obtátili a naopak vyzdvihují jejich pozitivní vliv na zdraví člověka. Vejce obsahují plnohodnotné lehce stravitelné bílkoviny a tuk bohatý na nenasycené mastné kyseliny, dále důležité minerální látky (vápník, fosfor, hořčík) a vitaminy. Díky obsahu lecitinu také povzbuzují paměť. Pokud máte doma studenta, který se horečnatě připravuje na zkoušky, zkuste mu pro svůj vlastní klid udělat trochu míchanice. Představa, že ,nám konzumace vajíček kvůli vysokému obsahu cholesterolu podlomí zdraví, je dosti scestná. Zdravému člověku nemůže pouze konzumace vajíček hladinu cholesterolu zvýšit. Ostatně lecitin, který vejce obsahují, má příznivý vliv na snižování cholesterolu v krvi. Ale i lidé, kteří mají cholesterolové hodnoty vyšší, mohou sníst 2-4 vajíčka týdně. Je třeba však počítat i s vajíčky již obsaženými v různých potravinách - v pečivu, zmrzlinách, majonézách. Také teorie o křepelčích vajíčkách jako "zdravé" náhradě slepičích vajec není úplně pravdivá. Samozřejmě že jedno křepelčí vajíčko obsahuje méně cholesrerolu než slepičí, ale je to jen proto, že je výrazně menší. Z hlediska stravitelnosti jsou nejlehčí vajíčka naměkko či míchaná, vejce natvrdo jsou naopak těžko stravitelná. Nejméně zdravá jsou bohužel vajíčka zpracovaná tak, jak je máme nejraději, v pečivu a smažená. V žaludku nám udělá nepořádek i další oblíbená kombinace - s luštěninami a tukem. Možná jste fanatickým zastáncem zdravé výživy a vajíčko byste nepozřela ani za nic. Možná se vajíček opravdu musíte vzdát, protože se po nich pokaždé osypete. Alergie na vejce není ničím neobvyklým, je jednou z nejčastějších alergií. Patříte-li do jedné či do druhé skupiny, neznamená to, že byste se nutně musela vzdávat jídel, v nichž jsou vajíčka nezbytnou ingrediencí. Existuje totiž několik způsobů, jak vajíčka nahradit. Například jeden sáček kypřicího prášku do pečiva nebo jeden balíček rozpustného droždí se rovná 1-2 vejcím. Další možností je želatina (jedním sáčkem nahradíme až tři vajíčka) nebo bramborový a kukuřičný škrob a pudinkový prášek. Plnohodnotnou náhražkou je tzv. vajahit, který má navíc oproti vejcím minimální množství cholesterolu. Syrové, či vařené? Potřebujete rozeznat syrové vajíčko od vařeného a nechcete rozbíjet skořápku? Je na to poměrně jednoduchý trik. Roztočte vejce dvěma prsty na mělkém talíři. Vařené vejce se točí mnohem rychleji než syrové. To je dokonce velice těžké vůbec roztočit. Skladování Vejce by se překvapivě neměla skladovat ve dvířkách ledničky, jak činí většina z nás, ale v její hlavní části, v misce, aby k nim mohl ze všech stran proudit vzduch. Měla by směřovat ostřejší špičkou dolů, aby bílek zůstal ve středu a nebyl v kontaktu se vzduchovou kapsou. V lednici vydrží až tři týdny.Test čerstvosti Pokud máte nějaké pochybnosti o tom, zda ještě můžete použít vajíčka, která máte v ledničce, zkuste tento test. Vložte vejce do sklenice naplněné studenou vodou. Bílek a žloutek se ve vajíčku postupem času zmenšují, čímž vzniká vzduchová bublina. Čerstvé vajíčko tak zůstane ležet na dně sklenice, týden staré vejce se vznáší lehce nakloněné zaobleným koncem vzhůru, vejce starší delší dobu než tři týdny plave na hladině a vyčnívá z vody. Dalším znakem čerstvosti je, když se po rozklepnutí vajíčka neslévá žloutek s bílkem. Slavná vejce Vejce Fabergé - Velikonoční vejce vyrobil slavný petrohradský zlatník Peter Carl Fabergé pro dva poslední cary Alexandra III. a Mikuláše II. Jsou nejcennější památkou z dob carského Ruska. Každé je zdobené drahoamy a perlami, dají se otevřít, uvnitř jsou miniatury kočárů, slepiček, květin a lodí. Kolumbovo vejce - Historku o Kryštofu Kolumbovi a vejci, které postavil na špičku, zná snad každý. Ustálený pojem Kolumbovo vejce pak vyjadřuje zdánlivě složitý problém, který má ale velice jednoduché řešení. Kinder vajíčko - Zklamání, když se v Kinder vajíčku skrývalo skládací autíčko místo figurky z aktuální sady, pocítila asi většina dětí. Hračky ukryté v čokoládě jsou nejen mezi dětmi jedním z nejúspěšnějších sběratelských předmětů všech dob. Pan Vajíčko - Oblíbená postavička, která se k nám v letech 1967-1989 snášela na televizních obrazovkách den co den na baloncích s nápisem REKLAMA.

folder_openPřiřazené štítky