Zdraví keyboard_arrow_right Nepřítel zubní kaz? A nejste náhodou nepřáteli spíš sami sobě?

Obrázek příspěvku: Nepřítel zubní kaz? A nejste náhodou nepřáteli spíš sami sobě?

Nepřítel zubní kaz? A nejste náhodou nepřáteli spíš sami sobě?

personaccess_time29. may 2019chat_bubble_outline0 komentářůremove_red_eye49 shlédnutí

To, že se čistí zuby ráno a večer je samozřejmé. Jenže daleko víc, než na tom, jak často si je čistíte závisí také na tom, jakým způsobem to děláte a jestli třeba chodíte na dentální hygienu.

Ani byste nevěřili, kolik lidí přispívá ke kazivosti svých zubů jen špatnou technikou čištění. A to si klidně mohou čistit zuby po každém jídle a je to k ničemu. Právě proto je zde nesporný přínos ošetření na zubní hygieně, kde se to mimo jiné naučí a zjistí třeba, jak moc je důležité čistit si i mezizubní prostory. Při ošetření u dentálního hygienika  se navíc odstraňuje zubní kámen, který jednak zabraňuje dostatečnému vyčištění zubu a pak se pod ním může schovávat mikro kaz.

Pozor na rizika

Zubní lékařka MSc. Ekaterina Horáková z kliniky Clinident www.stomatologie-horakova.cz k problematice říká: „Zubní kaz je nejčastější onemocnění zubů. Zjednodušeně řečeno je to degenerace zubu zapříčiněná vylučováním kyselin bakteriemi množícími se v zubním plaku. Hlavní rizikové faktory pro vznik zubního kazu se dají shrnout do několika bodů:
• Nedostatečná orální hygiena vedoucí k akumulaci zubního plaku, který pak umožňuje bakteriím se zachytit na tkáni zubů a množit se.
• Přílišná konzumace sladkých nebo kyselých pokrmů, které slouží bakteriím jako potrava, respektive vytvářejí příhodné podmínky pro jejich existenci.
• Přístupné profily zubů, například hluboké fisury (štěrbina uprostřed výrazně tvarovaného zubu), špatně přilehlé korunky nebo převislé plomby.
• Nedostatečná slinivost úst. Kazivost zubů může mít samozřejmě i více příčin, toto jsou však ty nejhlavnější, dalšími faktory kazivosti jsou například cukrovka, užívání některých léků, kouření, a podobně.“

Každý den jiný nepřítel

Na zub útočí tisíce bakterií (konkrétně Lactobacillus či Streptococcus mutans), které se poměrně rychle množí. Dostávají se do ústní dutiny mnoha způsoby. Stačí třeba, že si olizujete prsty nebo do úst vkládáte předměty, na kterých ulpívají. Klasické příklady jsou, že nevědomky cucáte tužku, když přemýšlíte, jíte v restauraci příborem, který nemůže být 100 % sterilní nebo třeba otevřete sáček s tyčinkami zuby. Proti výpadům bakterií má zub ochránit zubní sklovina, která jej obklopuje a pak samozřejmě vaše práce – tedy důkladné čištění. Bakterie totiž v ústech rozkládají sacharidy na organické kyseliny, které zub narušují. Když si správně čistíte zuby pastou s fluorem, dokážou nerovnosti „vyžrané“ od kyselin vyrovnávat autoregenerační procesy. Pokud jich ale ale moc, vznikne skulinka, bakterie se tu ještě více namnoží a když je necháte, jsou schopny celý zub zlikvidovat a hned přeskočit na jiný a udělat s ním to samé.

Vrtání? No není vždycky potřeba

Moderní medicína zná už nové postupy, díky kterým vrtání nebolí. Nástroje sice vrtačce podobné jsou, ale na konci je buď léčivé modré světlo, vstřikování ozonu nebo aplikátor laserového paprsku. Všechny tyto metody ošetří zub asi do jedné třetiny dentinu, takže je důležité přijít včas a nepodceňovat preventivní kontroly.

folder_openPřiřazené štítky

0 komentáře

    Vložit komentář

    info_outline

    Nepublikujte SPAM!

    Jakékoliv SPAM komentáře, které nejsou relevantní k obsahu tohoto článku budou odstraněny.