Výsledky vyhledávání v sekci Kondice na dotaz život

7 věcí, které dělají šťastné ženy: Vyzkoušejte je!

access_time26.květen 2019personRedakce

Přinášíme vám účinné triky, které vás napumpují štěstím a přiučí vás brát svět s nadhledem!Myslíte si, že k tomu, abyste byla šťastná, potřebujete mít život bez jediné chybičky? Ale kdepak!Dělejte to, co vás bavíZcela jste propadla psaní, kosmetice nebo vaření? Staňte se blogerkou, napište knížku, založte si e-shop nebo si pro začátek otevřte bistro u frekventované cyklostezky. Ano, nebudete to jednoduché a na úspěch si budete muset počkat, ale vězte, že se po celou dobu budete královsky bavit.Stopněte závistInspirujte se tím, když se někomu ve vašem okolí daří a neváhejte mu prokázat obdiv. Potěšíte tím nejen daného jedince, ale i své já naladíte na tu správnou a nápaditou notu. Co nevidět, se vám to vrátí.Neužírejte se tím, co byloMinulost je pryč, tak proč se v ní pořád pitvat? Není lepší užívat si přítomnosti a těšit se z toho, co přinese budoucnost?Zázraky neexistujíSpokojené ženě vědí, že zázraky v podobě třech oříšků jako měla Popelka patří výhradně a jen do pohádkových scénářů. Splnit si své sny musíme samy a samozřejmě to nebude hned, pracujte na svých přáních a přitom nezapomínejte vést naplňující život s partnerem a milovanou rodinou.Vneste si do života něco novéhoRozhodněte se pro rekonstrukci bydlení, přihlaste se na kurzy vaření nebo oprašte rodinné vztahy s vašimi prarodiči. Vyhledávejte nové příležitosti a neprchejte před vidinou zajímavých možností, vždyť nikdy nemůžete vědět, co vám do života přinesou a v tom právě tkví jejich kouzlo.Naučte se odmítat druhéProč byste měla souhlasit s tím, co se vám ani za mák nezamlouvá? Utněte tipec všem, kteří s vámi chtějí manipulovat a dostat vás tak do situace, ve které jste nikdy nechtěla být.Optimismus není klišéJe mnohem jednodušší myslet negativně a mít mysl plnou černých myšlenek. Na místo toho se pomalu snažte nasměrovat k tomu, abyste od života čekala jen to dobré. Přestaňte podezírat muže z nevěry, když k tomu nemáte pádné důvody, těšíte se na miminko, ale těhotenství nikde? Neutápějte se v žalu a věřte, že úloha být matkou na vás čeká, jen teď na ni není ten správný čas.

folder_openPřiřazené štítky

Naordinujte si více štěstí. Povinně!

access_time27.květen 2019personRedakce

Nikde není psáno, že vás udělá šťastnou to či ono. Pokud se domníváte, že ke štěstí nutně potřebujete dům se zahradou, dovolenou za statisíce, nebo nový bourák, jste vedle. O tom, jestli si přitáhnete do života radost a spokojenost, totiž rozhodujete jedině vy.  Najeďte proto na nový program a zvolte ten s jasnou cílovou rovinkou – Teď budu šťastná.Zdá se vám, že na vás šéf šetří a výplata nevypadá tak, jak byste si představovala a k tomu navíc chcete zrekonstruovat byt, protože působí zastarale? Pokud je to skutečně tak, změňte to, protože věčné stížnosti, které budete šířit a obtěžovat s nimi druhé, vám nepomohou. Vymeťte si novou životní cestičku a mezitím, co ji budete hledat, nebo se na ní rozhlížet nezapomínejte žít.  Zkuste se přeorientovat na to dobré, máte přece po boku skvělého partnera, v létě jste si užila super dovolenou a věřte tomu, že se blýská na lepší časy, protože právě vy jako magnet přitahujete jenom to dobré. Síla pozitivního myšlení má na tom všem lví podíl.Maličkosti nic nestojí a spustí vám maximální radostUžívejte si toho, že svítí sluníčko, vychutnejte si křupavé croissanty, prozpěvujte si ve sprše, obejměte vašeho milého jen tak, a hlavně se naučte dát najevo radost, emoce a roztáhnout koutky úst do širokého úsměvu. Neberte denní radosti jako něco automatického, ale považujte je za něco, co vám pokaždé zlepší náladu a utvrdí vás v pocitu, že (váš) život vlastně za něco stojí.Staňte se permanentním snílkemJakmile budete mít chvilku času, zpomalte a zasněte se.  Že jste se jako malá holka chtěla naučit jezdit na koni, nebo toužíte po tom, abyste se rozběhla vstříc vlnám v dálkou vonícím Karibiku? Splňte si to, ať to stojí cokoliv. Pokud si budete celý život odpírat pozemské radosti, začnete se nudit a v hlavě vám dřív či později začne blikat kontrolka, že je něco v nepořádku. Účinnou prevencí proti depresím jsou právě zážitky a okamžiky, kdy své sny přetvoříte v realitu. Tak zabijte dvě mouchy jednou ranou a proplouvejte životem s elánem. 

folder_openPřiřazené štítky

Cesta k úspěchů je otevřená. Stačí chtít…

access_time27.květen 2019personRedakce

Chcete rozjet internetový byznys, otevřít si kavárnu na rohu ulice, nebo snad vydat knihu? Pokud vaším záměrem není potloukat se po širém světě jako bludný Holanďan, zpozorněte. Máme pro vás triky, co znásobí vaše snažení.Chcete zabezpečit rodinu, procházet se po plážích světa, postavit si vysněný dům, nebo vdechnout nový život opuštěnému podniku, kde jste jako malí chodívali s rodiči na oběd? Ztotožněte se s tím, po čem prahnete a začněte věřit tomu, že se vám to prostě podaří. Nedovolte myšlenkám, aby vám ve vašem rozhodnutí ovlivnil negativní hlásek, co je součástí nitra každého z nás. A když se přece jenom ozve, musí ho zaplašit jeho optimistický konkurent. Touha splnit si váš záměr tak bude mnohonásobně převyšovat strach a obavy. A když varianta A nevyjde, je tady ještě plán B.Mějte oči na stopkách a neseďte v koutě!Čekáte, že by vám konečně někdo mohl nabídnout skvělé zaměstnání, nebo vás udělat svým obchodním partnerem? Něco takové se vesměs stává jenom v pohádkách, v realitě všedních dní tomu tak bohužel není. Proč ztrácet čas, co vám nikdo nevrátí, vyhlížením něčeho nespecifikovatelného, když si  báječnou příležitost můžete sami vytvořit, nebo jít ji vstříc. Mezitím, co se budou vaši známí bavit životem a vysedávat na zahrádkách po restauracích, vy budete směřovat k cíli. A všem okolo pak spadne čelist, protože to, co podle nich nebylo možné, najednou splňuje všechny znaky aktuální současnosti. Jejich údiv brzy přeroste v závist.Vybírejte si dobřeŘíká se, že s jakými lidmi se scházíš, takovým se stáváš. Pokud máte kolem sebe citové upíry, co vám berou energii, nebo vám permanentně závidí, zamávejte jim na rozloučenou. Obklopte se těmi, co vám rozzáří den, zpraví vám náladu a podrží vás v časech, kdy máte pocit, že jste si sáhli na samotné dno.Chcete tip?Vytvořte si online magazín stejně jako já mám magazín https://zenavi.cz, propojte si ho se sociálními sítěmi a živte se publikací a psaním, já jsem si pro vytvoření tohoto webu zvolila platformu https://socialweb.cz a nyní můžu publikovat a vydělávat si affiliate marketingem a reklamou a do budoucna i internetovýcm obchodem.Stačí se jen zaregistrovat a můžete začít tvořit!

folder_openPřiřazené štítky

Lepší život? Není problém. Jen změňte pár věcí

access_time27.květen 2019personRedakce

(Ne)kvalitu svého života máte v rukou jedině vy. Nestěžujte si na to či ono a raději se soustřeďte, ať jsou vaše zítřky takové, jaké je chcete mít.A rozhodně není řešením se spokojit s kdoví čím jenom proto, že vás na gauč srazila lenost.Občas bez výčitek zhřešte!Mlsně koukáte přes výlohu cukrárny na nadýchaný dezert, nebo se vám zalíbil ženatý chlapík a vy jemu? Bez výčitek si dopřejte něco, co vaše jindy stereotypní dny promění na nevšední. Vám přes noc pneumatika kolem pasu nenaroste a pro jednu ryze přátelskou schůzku se přece svět nezboří. A kdyby s ženáčem došlo na prozkoumání intimních sfér, buďte v klidu, na vás doma nečeká manželka ani tříletý capart. Takže asi tak!Pusťte emoce na špacírVšichni máme emoce tak trochu pod pantoflem, dát najevo radost, upřímný zájem, nebo lásku se v dnešní době považuje snad za zločin. Vy ale buďte jiná. Ne, neradíme vám, ať jdete se srdcem na trh a dala šanci každému hejskovi, který půjde kolem, ale abyste uměla prožít své pocity a nedržela je pod pokličkou. Jsou to právě emoce, co dávají našemu životu na zajímavosti a palčivé kráse. Tip: Klidně svým zvonivým smíchem oblažte restauraci, ve které si pochutnáváte se svým drahým. Ať všichni vidí, že vy, když něco děláte, tak jedině naplno.Odpuštění je vlastně služba pro váš klidSmutníte za tím, že vás milý pustil před lety k vodě a vaše srdce je uvězněno touto zkušeností před světem lásky? Přestaňte se týrat a tyto zážitky z mysli propusťte. Vy jste si vzala ponaučení, a pokud on zanechal ve vašem srdci šrám, kývněte na odpustek, co má léčivou moc. Jeho lásku vám to sice nevrátí, ale ten božský klid a pohoda ve vaši mysli za to prostě stojí.Buďte neúplatnáChtějí vám vaši zalepit pusu maličkostí, abyste pro sestřenku, kterou z duše nesnášíte, udělala dobrý skutek? Řekněte ne, proč plýtvat energií na někoho, kdo si to nezaslouží a ještě vás za zády pomluví. Zřejmě budete v očích ostatní za sobce, ale raději to, než za blbce.

folder_openPřiřazené štítky

6 tipů, jak vyhrát hádku

access_time27.květen 2019personRedakce

Občas se hádce nevyhne žádný z nás. Dva lidé prostě nemůžou mít vždy a za všech okolností na všechno stejný názor.Při výměně názorů ovšem nesmí jít o zničující bitvu, při které se znesvářené strany nadosmrti pozuráží. Naopak „slušná“ hádka může být  prospěšná – pročistí vzduch, uvolní emoce a v ideálním případě dojde k vyřešení problému. Pravda, mnohdy to není tak jednoduché, zejména když se řeší opravdu zásadní rodinné nebo partnerské problémy, ale i tak je dobré vzít rozum do hrsti a všechno si vyříkat. Hlavně to, co komu na tom druhém vadí.1. Neveďte monologDo každé hádky jděte s tím, že vy i partner máte právo na svůj vlastní názor, jakkoli těžké to pro vás může být. Vaše názory jsou naprosto rovnocenné, ani jeden nemá větší váhu. Cílem střetu je najít řešení, které vám oběma usnadní život. Partnerovi musíte dát možnost, aby dostal slovo. Oba partneři by se měli zapojit časově zhruba stejně. Je často chybou mužů, že odmítají debatu přijmout a častou chybou žen, že ji nedokáží ukončit a argumentují nekonečnou záplavou slov.2. Mluvte v první o soběAbyste zjistila, co si o situaci myslí váš partner, dávejte mu přesné otázky a zároveň se snažte co nejlépe formulovat vlastní myšlenky. Mluvte v první osobě (já jsem nespokojená, mně vadí, mě trápí), nikoli v osobě druhé (ty mi ubližuješ, ty děláš všechno špatně, ty mě nemáš dost rád). Nepřesvědčujte přitom partnera, že on to vidí špatně a zároveň sama sebe nenuťte přijmout jeho stanovisko, se kterým se neztotožňujete.3. Vyberte vhodný časZačít se hádat pár minut předtím, než jeden z vás odchází do práce, není rozhodně dobá volba. Jen si vzájemně zkazíte náladu a stejně nic nevyřešíte. Zvolte proto dobu, kdy se nikam nechystáte a váš partner zrovna nesleduje rozhodujícího zápas svého oblíbeného fotbalového týmu. Zrovna tak není moudré vyměňovat si vzájemné názory před příbuznými, známými nebo třeba v tramvaji.4. Buďte slušníHádka nikdy nebude přínosná, pokud se vzájemně budete osočovat, vyčítat si dávno zapomenuté křivdy nebo si hrubě nadávat. Není důležité jen to, co říkáte, ale také, jak to říkáte. Pokud sice budou vaše stanoviska rozumná, ale vy budete  rozhazovat rukama a hystericky křičet, těžko bude partner ochotný vyslyšet váš názor. Než se pohádáte, ještě jednou si připomeňte, co je vaším cílem: dobrat se řešení, sdělit partnerovi, co vás trápí a co byste si přála změnit, a zároveň zjistit, co si myslí on.5. NevyčítejteCo se jednou stalo, už se nemůže odestát. Věci, které jste jednou uzavřeli, už nechte jednou provždy být. Nevracejte se k tomu, co nepěkného vám řekl partner před půlrokem, nepřipomínejte mu jeho úlet s kolegyní, pokud jste se rozhodla, že s ním zůstanete. Není fér na něco přistoupit a pak to vyčítat.6. Nepřekřikujte se!Základní chybou, které se lidé dopouštějí, je klasické překřikování se a skákání si do řeči. Vlastně se neposlouchají, jen se vzájemně osočují, a když vidí nulovou odezvu, přidávají na důraznosti. Aby podpořili svou „pravdu“, pak už neříkají věci, které si opravdu myslí, ale snaží se partnera co nejvíc zasáhnout a ublížit mu.Rozšířený článek najdete v Peso Perfecto číslo 8. Objednat si jej můžete zde: http://www.naturhouse-cz.cz/magazin-peso-perfecto

folder_openPřiřazené štítky

Jak vybrat fitness centrum

access_time19.listopad 2019personMarián Kroužel

Klíčem k úspěšnému hubnutí je cvičení.Pro některé z nás může chození do tělocvičny znamenat nové znalosti, cvičební stroje, motivaci, změnu a atmosféru kterou potřebujeme, aby se pravidelný pohyb stal součástí našeho života.Ale fitness centra nejsou pro každého a ne všechna jsou stejná. Tento článek zkoumá výhody a nevýhody fitness center a poskytuje některé úvahy pro jejich posuzování.Výhody vstupu do fitness centraPro některé lidi může znamenat to, že se zapojí do fitness centra jiskru, která zažehne celoživotní lásku ke cvičení a tím nesmírně zlepšují svůj život.Některé z mnoha výhod vstupu do fitness centra jsou, že poskytují:• Přístup ke kvalitnímu cvičebnímu vybavení• Přístup k podpoře kvalifikovaného personálu, který vám pomůže plánovat a dosáhnout svých cílů• Přístup k široké škále zařízení a typů cvičení• Příležitosti najít nové přátele• Příležitosti, abychom se dozvěděli více o cvičení, výživě, zdravém způsobu života a o nás• Motivační atmosféru S ohledem na osobní úvahy bychom se měli sami sebe ptát:• Jaké jsou naše cíle ve fitness nebo hubnutí?• Jak jsme motivovaní pravidelně cvičit a držet se ho?• Můžeme si dovolit zapojit se do fitness centra?• Jak důležité je pro nás naše zdraví a hubnutí?• Jaké další možnosti ke cvičení máme?• Budou rozpaky ve cvičení překážkou držet se cvičení ve fitness centru?• V jakou denní dobu budeme chtít a mít možnost cvičit?• Jak často chceme cvičit a je to reálné?• Bude mě cvičení ve fitness centru nudit?Dobrý nápad je zvážit každý bod a zjistit, který bude největší barierou a vyřešit ho.Pokud jste například rozhodnouti, že cvičení na veřejnosti bude váší největší překážkou, můžete si naplánovat trénink v době, kdy tam není mnoho jiných lidí, jako například brzy dopoledne, brzy odpoledne nebo později večer.Úvahy o fitness centruS ohledem na to je pravděpodobné, že některé z osobních důvodů na které jsme mysleli budou asi závažné a pomůžou nám vybrat to správné fitness centrum.Zde jsou nejčastější důvody, které vám pomohou se rozhodnout, do kterého fitness centra se připojit, jakmile jste se rozhodli, že fitness centrum je pro Vás obecně vhodné:• Je umístění fitness centra výhodné?• Vyhovuje vám jeho otevírací doba?• Jaký je složení většiny klientely (např. všechny ženy, smíšené, fitness vs. hubnutí atd.)?• Je tam dost zařízení a vybavení správného typu pro vás?• Jsou tam sprchy, vysoušeče vlasů, parkování zdarma, skříňky, atd.?• Jaké lekce se tam nabízejí, např. Jóga, Pilates, box atd.?• Existují různé typy členství a pokud ano, co které obsahuje?• Je k dispozici koutek pro děti?• Je tam bazén pro výuku plavání a lekce vodního aerobiku?• Je zařízení poměrně nové a v dobrém stavu?• Jaká jsou pravidla (např. otírání zařízení po použití)?• Je k dispozici čerstvá voda?• Vyhovuje čas lekcí vašim potřebám?• Existují časová omezení pro zařízení ve frekventovaných časech?• Jak často dostanu fitness hodnocení?• Jsou tam k dispozici osobní trenéři, pokud bych ho chtěl?• Je tam přátelský a nápomocný personál?• Jak hodně budu zpočátku sledován?• Kolik je tam členů a jak dlouho centrum funguje?• Mohu zmrazit nebo převést své členství?• Jsou slevy pro členy, kteří chtějí trénovat mimo špičku?• Co zahrnuje pojistné krytí centra které má v případě, že jste účastníkem nehody?• Nabízí centrum různé možnosti platby?• Jaké druhy osobní poradenské služby jsou k dispozici (např. dietologové)?• Je zařízení vybavené pro případ ošetření a dalších mimořádných událostí?• Mohu mít jeden týden vstup zdarma?• Mohu cvičit jako příležitostný člena a zatím platit za každou návštěvu?• Existují návody nebo letáky v blízkosti zařízení, které vysvětlují, jak je používat?• Je v centru udržována komfortní teplota a má dobrou cirkulaci vzduchu?• Patří centrum k profesionální asociaci?• Cítím se tam dobře?ZávěrPro některé lidi může znamenat to, že se zapojí do fitness centra jiskru, která zažehne celoživotní lásku ke cvičení a tím nesmírně zlepšují svůj život.Pro některé z nás může chození do tělocvičny znamenat nové znalosti, cvičební stroje, motivaci, změnu a atmosféru kterou potřebujeme, aby se pravidelný pohyb stal součástí našeho každodenního života.Ale fitness centra nevyhovují všem a ne všechna jsou na stejné úrovni. Tento článek prozkoumává některé z hlavních kladů a záporů vstupu do fitness centra a poskytuje některé úvahy pro posouzení, zda byste se měli k některému připojit.Jako u většiny věcí v životě, zda se zapojit do fitness centra a které fitness centrum je právě pro vás je velmi osobní věc.Doufáme, že výše uvedené vám poskytlo pár užitečných informací, které vám pomohou učinit správné rozhodnutí ohledně svého každodenního cvičení a tím vám pomůže přiblížit se o krok blíže tomu stát se šťastnější a zdravější.Hodně štěstí a děkujeme vám za návštěvu stránek a přečtění textu♣

folder_openPřiřazené štítky

Relax Fitness- ovoce

access_time10.únor 2020personRadka Eliášková

Relax Fitness Černý rybíz, aronie,višeň – to je vyvážená kombinace rozmanitých ovocných chutí. Proč právě kombinace těchto druhů ovoce? Každé z nich je bohaté na specifické složky, které ovlivňují Váš organismus. Snažili jsme se najít takovou kombinaci ovoce, která pomůže přivést Váš metabolismus do rovnováhy.Černý rybíz - má skupinu vitamínů B a velké množství vitamínu C, zvláště mnoho biotinu (vitaminu H),který je nutný pro dobrý stav pokožky a také kyselinu listovou – ta napomáhá k optimální funkci nervového systému. Rybíz podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení, posiluje peristaltiku střev. Celkově osvěžuje organismus a doporučuje se při horečkách. Aronie – nebo-li černý jeřáb, hovorově černá jeřabina, je biologicky nesmírně cenné ovoce. Obsahuje mimo jiné velké množství vitamínů ( C, vitamíny skupiny B a provitamin A), minerálních látek (draslík, vápník, hořčík, železo, měď, mangan…..), dále pak ovocné kyseliny a cukry. Aronie snižuje krevní tlak, tlumí bolestivost, zlepšuje metabolismus a jako ovoce je vhodná pro diabetiky.Višně – Přes to, že obsahují vitamíny, významnější složkou jsou u nich minerální látky. Mají vliv na snižování horečky, na posílení kapilár. Pro vysoký obsah jódu jsou vhodné pro nemocné se štítnou žlázou a bolestmi páteře. Nápoj Relax Fitness černý rybíz, aronie,višeň navíc obsahuje složku L-carnivital, která je kombinací L-carnitinu – složky napomáhající k hubnutí a vitamínů pro svěžest organismu.Tip na servírování: kombinace chutí rybízu, aronie a višně zvýrazníte, jestli do sklenice s ledovou tříští přidáte plátek citrónu a snítku máty.Dejte si Relax Fitness Černý rybíz, aronie,višeň a BERTE ŽIVOT S LEHKOSTÍ!!! 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Sex Vztahy na dotaz život

6 maličkostí s velkou mocí – Čím ho potěšíte v posteli?

access_time29.květen 2019personRedakce

Nemusíte se převlékat za sestřičku, ani hned zítra svolit k sexu ve třech. Svého miláčka potěšíte i daleko většími maličkostmi…To, že se ze sexu časem vytrácí vášeň a kreativita není nic neobvyklého. Než ale začněte svůj sexuální život křísit radikálnějšími rozhodnutími, vyzkoušejte tyhle maličkosti. Právě na ty totiž zapomínáme nejvíc…Tak schválně – na kolik z nich jste už opravdu dávno zapomněla?Buďte prvníJe dokázáno, že většinou jsou to muži, kteří iniciují sex – a nejčastěji večer v posteli před spaním v produktivním věku v průměru každý třetí den. Předběhněte ho! Dnes to budete vy, kdo začne. Překvapte ho v dobu, kdy to nečeká – odpoledne v kuchyni při chystání večeře, po ráno ve sprše – prostě jakkoli, jak se to vymyká všednosti.Vykašlete se na stereotypní scénářU spousty párů, které jsou spolu delší dobu, je problém, že jeden přesně ví, co ten druhý v daný moment udělá. Udělejte něco, co by od vás nečekal nebo mu naopak řekněte, co chcete, aby udělal on vám. Stereotyp je zabijákem vášně. Pokud naopak uděláte něco jinak – byť jen drobnost, touha se zase rozhoří.Snažte se, ať je co svlékatJsou stovky žen, které vám potvrdí, že jim partner při milování už nesundává ani vrchní díl. Oblékněte se pro něj do prádla a nechte se postupně rozbalovat anebo se svlékejte sama a postavte ho do role pozorovatele.Přestaňte se pozorovatUž proboha při milování přestaňte řešit své tělo. To, že zapřemýšlíte nad tím, kde vám jaký fald leze, svůj zadek, břicho nebo stehna nezmenšíte. A nemyslete si, že to partner nevnímá… Zbytečně tak kazíte pěkné chvíle.Všímejte si svého těla i před nímVíce, než polovina žen i mužů masturbuje, i přestože má pravidelný sexuální život. Už se před partnerem přestaňte stydět a věnujte pozornost svému tělu v jeho přítomnosti. Neznáme muže, kterému by se to nelíbilo.NepředstírejteDělejte jen to, co vás baví a o tom, na co zrovna nemáte chuť, partnerovi klidně řekněte. Cokoli, do čeho se vám nechce, nebo děláte aniž by vás k tomu vedla touha po tom to dělat, je na vás prostě znát. A jestli si myslíte, že tím, že se podřídíte a budete dělat věci, které má rád jen on, partnerovi uděláte dobře, jste na omylu. I on z vás potřebuje nasávat každou vibraci vašeho roztouženého těla, aby došel větší slasti.

folder_openPřiřazené štítky

Co vám závidí single ženy?

access_time29.květen 2019personRedakce

Jste už nějaký ten pátek spokojeně zadaná, ale i přesto všechno je stereotyp všednosti na pořadu dne a vy vedle sebe žijete spíš ze zvyku, než z lásky? Možná vás probudí z letargie žebříček záviděníhodných benefitů, pro které by vám nezadané konkurentky vyškrábaly oči.Zapracujte na svém vztahu dřív, než vás vystřídá ta, co závistivě hleděla na vašeho mužského, když vás držel za ruce.Porce lásky, něhy a vášněOny si sice mohou užívat flirtu, co hrdlo ráčí a třeba okouzlit prošedivělého ženáče, co jim dá pár hodnotných dárků, nebo naopak mohou měnit muže jak na běžícím pásu (tohle jim možná zase ve skrytu duše závidíte občas vy), ale co naplat, když se pokaždé probouzejí a usínají s pohledem na prázdnou půlku postele. Žádné pohlazení, žádný úsměv, prostě nic, surová samota. A když na ně vlítne pocit skepse, není tady nikdo, kdo by je uchránil v bezpečí rozložité hrudi před světem.Znáte to: Poručíte si salát a milému s chutí ujídáte kroketyVzhledem k dietnímu snažení si objednáte rizoto, kdežto drahý steak a smažené bramborové cosi a vy mu bez problémů můžete sáhnout do talíře a opakovaně ochutnávat. Osamocené ženy tohle dělat nemohou  a  možná, že tohle pro vás znamená neškodnou maličkost. Jenomže jsou to právě maličkosti, co dělají život intenzivně nádherným. Takže si tu krádež z jeho talířku pokaždé do sytosti užívejte.S kým na dovolenou? No přece s partnerem!Kdežto vy rozumujete nad tím, kam vyrazíte, single holky trápí otázka sedmého pádu, a tedy s kým. Je jasné, že daná destinace dělá hodně, ale vědomí, že jste tam s někým, na kom vám záleží a máte ho rádi, dělá mnohem víc. Opět jste ve výhodě!Je fajn mít láskyplný názor mužeRozladila vás máti, kamarádka, nebo sestra? Můžete to bez pardonů vysypat drahému na hlavu a on vám to podle mužského smýšlení přebere. Po jeho zjednodušeném přístupu bez emocí nakonec zjistíte, že se vlastně nic tak hrozného nestalo. Třeba vás tato prkotina zachrání před hádkou, nebo dokonce před zbytečnou záští k dlouholeté přítelkyni.Text: Lenka

folder_openPřiřazené štítky

S prstenem na ruce nebo na psí knížku?

access_time29.květen 2019personRedakce

Hodně z nás zastává názor, že svatba je dnes pouze přežitek z dob dávno minulých, a tak preferujeme život na psí knížku. Počet uzavřených sňatků totiž rok od roku klesá. Proč?Příčin tohoto trendu může být hned několik. Například budování kariéry, cestování či studium jazyků. Co se týče něžného pohlaví, ženy studují, chtějí být úspěšné v zaměstnání, užívají si života a určují si, kdy založí rodinu. A co především – jsou finančně soběstačné. „Doba, kdy ženy na trhu finančních produktů žily ve stínu mužů, patří už neodvratně minulosti, “ říká Pavla Hávová, tisková mluvčí ČSOB.Rozchod je jednoduššíPokud v dnešní době vztah nefunguje, partneři se zkrátka rozejdou. Zní to jednoduše, ale rozvést manželství, rozdělit majetek a se vším se vyrovnat i emočně už tak snadné není. Nedávný průzkum Národohospodářského ústavu také ukázal, že rozvedené ženy přijdou v průměru až o 21,5 % příjmu. Nejohroženější skupinou jsou při rozvodovém řízení ženy mezi 20 až 29 lety, které si v příjmech pohorší až o 37 %.Nežijeme podle hodnot jako dřívPro sňatek existuje spousta pádných důvodů, proč ale statistiky hovoří jinak? „Velký podíl na poklesu uzavírání manželských sňatků má také vzrůstající procento mladých lidí, kteří vyrůstali v neúplné rodině, a neosvojili si tak klasický model rodiny,“ potvrzuje ze své terapeutické praxe psycholožka Tamara Svrčková a dodává: „Naše společnost také nežije podle křesťanských hodnot, je velice tolerantní k promiskuitě a i nemanželské děti jsou vnímány zcela jinak než dříve.“  K manželství pak zbývá jediný důvod, a tím je láska, což je ovšem emoce, která se v čase mění.

folder_openPřiřazené štítky

Poznatky, které vás vystřelí k harmonickému vztahu!

access_time29.květen 2019personRedakce

Pokud máte cestu lásky vydlážděnou spíše nedorozuměními, věčnými trapasy, rozchody a hádkou, zpozorněte. Je totiž něco špatně.Přinášíme vám tipy, podle kterých se vám ve vztahu s muži zase začne dařit. Zavětřete po změně a rázuje si to zkratkou ke štěstí. Vy totiž musíte začít prvně u sebe.Buďte sama sebou!Neustále se opičíte po druhých v naději, že vám to konečně k něčemu bude? Utněte tyto komediální pokusy a buďte taková, jak vám velí vaše nitro, povaha a temperament. Vždyť to dává smysl. Nikoho – zvláště muže, nezajímají kopie, kterých je všude plno, ale mohou si nohy uběhat, aby se natáhli po výjimečném originálu, co umí překvapit, není nudný a hlavně má svoji hodnotu. Pokud chcete být tou obletovanou, zahlaste svým chováním a přístupem (také sama k sobě), že vaše okolí má rozhodně co do činění s nenapodobitelným skvostem, tedy s vámi. Od teď nebudete ta, co se všude musí vetřít, aby si jí vůbec někdo povšiml, pánové tvorstva se totiž budou o vaši pozornost doslova přetahovat. A vy je k tomu všemu (a klidně všechny) utáhnete na vařené nudli.Když budete šťastná vy, on bude téžVe vztahu jste oba dva na jedné vlně a i v tomto případě platí pravidlo přímé úměry. Pokud budete spokojená vy, nebudete za hysterku a budete mít pochopení pro mnohé maličkosti, on vám to vrátí i s úroky  a bez toho, aniž byste ho k tomu všemu vyzvala. Kdo umí dát, obratem ruky získá, kde seje úsměv, sklízí smích a v případě že toho druhého zahrnete láskou, budete to vy, která s ním bude šťastná už napořád. Rodinný krb lásky, radosti a něhy tak máte v rukou jedině vy sama, škrtněte sirkou optimismu a zahřejte všechny, co za to stojí.Mějte úsměv na rtech teď, ne až budete mít to či ono.Říká se, že všichni čekáme celých sedm dní na pátek, celý rok na léto a celý život na štěstí. Proč musíme radost ze života podmiňovat něčemu, co možná přijde, ale třeba taky ne?! Chcete riskovat, že nejlepší roky (v tom lepším případě) strávíte v čekárně života, kde prošvihnete jednu šanci a příležitost za druhou? Žijte teď, pro aktuální okamžik. Pochutnejte si na medovníku, vdechujte vůni deště, smějte se nahlas a milujte na maximum. Proč šetřit pozitivní emoce na okamžiky, které tady nikdy nemusejí být.Text: Lenka

folder_openPřiřazené štítky

Románek s mladým? Co vás čeká?!

access_time29.květen 2019personRedakce

I když byste podle všeho měla mít rozumu na rozdávání (říkáte si to přece proto, že čas i váš věk pokročil), ale vás nic neláká víc, než se intimně sblížit s tím mladým samcem, co kolem sebe šíří auru nabitou testosteronem? Víme, co vám toto pokušení dá, a v reálu vám můžeme garantovat, že si to budete sobecky a neskromně užívat. Schválně, na to mrkněte!Se starším milencem můžete konverzovat na unylá témata a on vám k tomu všemu dá názor světáka, kdežto mladík namísto toho bude bytostně toužit po vás. Jeho sexuální apetit vám namíchá koktejl plný nevšedních možností, jednou si vás vezme jako divoch v autě, jindy se z úklidu vyklube rychlovka na pračce. On totiž nemá žádné zábrany a jeho záměrem je si život (s vámi) užívat. A věřte nám, že není sem tam od věci, dát stopku mnohdy zbytečným obavám, kterými se necháme trýznit, a nechat se unášet bezbřehou bezstarostností. Ten oceán nevšednosti do kterého se ponoříte, vám život vymaluje směsicí barev.Čistý jako list nepopsaného papíruKdyž si jeho přitáhnete do života, nevyvalí se na vás jeho bývalá žena s kupou dětí a z toho plynoucích alimentů, nemusíte ani počítat s tím, že bude mít dluhy z krachujícího podnikání. Jeho život je zatím ve startovací fázi, což se rozhodně nedá říct o zralých mužích, kteří si s sebou vláčí nejenom několik křížků na krku, ale i hromadu ne vždycky příznivých závazků z minula.Romance s vůní dobrodružství, ale na luxus to hned tak nevypadáSice vás nebude moci oblažovat ukázkovým fárem, prostorným bytem a celkově si budete muset utáhnout opasky. Nepozve vás na cestu kolem světa, což by u jeho staršího konkurenta klidně reálné bylo, věřte ale, že na vás čekají jiné překvapivé zážitky. Když usnete u televize, nebude vás budit, díky jeho fyzičce vás odnese do peřin, naservíruje snídani do postele z křupavého pečiva, pro které si kvůli vám neváhal přivstat. A co víc, on srší energií, šarmem, neustále vtipkuje a vzhledem ke svému mládí vám klidně bude pět pod balkónem teskné serenády na důkaz lásky. No řekněte, jen blázen by si to nechal ujít!

folder_openPřiřazené štítky

5 vražedných témat, kterými ho zabijete hned na první večeři

access_time29.květen 2019personRedakce

Najít vhodné téma ke konverzaci, zvlášť pokud se neznáte, je někdy obtížné. Existují ale témata všeobecně zakázaná – ubíjí totiž každého muže.Chystáte se na první schůzku a před vámi je pověstné trapné vyměňování informací, které prolamují ještě trapnější proluky, kdy by se ticho dalo krájet. Těmito tématy konverzaci ale rozhodně nevylepšujte.MAMINKA ŘÍKALA, (…)Pro každého muže nepřítel číslo jedna. Schůzku s matkou se snaží muži oddálit tak nějak intuitivně. Ví totiž, že je čeká palba nepříjemných otázek, hloupého představování a hlavně etapa zkoumání, kdy matky neříkají nic, jen pozorují každý pohyb vašeho nového partnera. Muže to přivádí do rozpaků. Pokud s vámi chce být, ví, že se vaší matce nevyhne – bohužel pro něj. Je si dobře vědom toho, že přibere do svého života dalšího neoficiálního člena, který vám bude po zbytek vašeho vztahu dávat cenné rady, které ale vůbec nepotřebujete. Aspoň o ní tedy nemluvte hned na první schůzce stylem: Maminka říkala, že…, ať ho nevylekáte tím, že se necháte ovlivnit úplně každým slovem své matky, protože je pro vás svaté.MŮJ EX POLOBŮHJe víc důvodů, proč neodkrývat osobní zkušenosti z předešlých vztahů na prvním rande. Jednak to bude vypadat, že svou minulost ještě nemáte vyřešenou, když o něm budete neustále klevetat a navíc, neznáme muže, kterého by zajímal život a počínání jiného neznámého muže. A už vůbec ne toho, který s vámi spal před ním. Už jen to ho totiž předurčuje k tomu, aby ho váš muž číslo dvě neměl v lásce. Nepomůžete si ani v opačném případě, kdy budete zase svého ex líčit jako emocionálního barbara, darmožrouta, lakomce a pitomce. Varovné kontrolky v hlavě vašeho nového objevu začnou blikat, že něco není v pořádku a mozek začne vylučovat obavu, abyste takhle jednou také nemluvila o něm.JAK TO ASI MYSLELA?Stížnosti a řešení. Muži je prostě nemají rádi. Nemají rádi jakékoli řešení konfliktů a hlavně šťourání se v tom, kdo co řekl a jak to myslel. Možná je to tím, že neznají 50 odstínů šedi, ale jen ten jeden jediný – prostě a jednoduše šedý. Konverzací o tom, kdo vám co řekl a co si o tom myslí, ho unudíte k smrti. Navíc – bude to vypadat, že jen fňukáte a nedokážete si poradit a oni přece netouží po tom doma posléze neustále něco řešit, ale mít holku, co se směje, po ničem zbytečně nepátrá a nic moc neřeší – nejspíš si toho totiž užili dost v předešlém vztahu.JSEM V TOM TLUSTÁPořád neřešte to, jaké máte vlasy, že máte špatnou kvalitu nehtů, koupila jste si nové šaty nebo jste tlustá v těhlech džínách. I kdybyste vypadala nejhůř z celého roku, neřekne vám to. Navíc dožadovat se takhle hloupě pochvaly, že vám to sluší, je přinejmenším trapné. Zapomeňte na řešení všech holčičích cetek. Budete vypadat jako blbka, které chybí sebevědomí. A že by byla sháňka po zakomplexovaných holkách?PŘÍŠTÍ ROK POJEDEME K MOŘIHlavně s ním nic neplánujte. Vyděsíte ho k smrti! Jednak mu bude nepříjemné, že mu nenápadně začínáte řídit život a pak, třeba by rád také dýchal atmosférou dní tak, jak jdou za sebou a ne vašimi vyhlídkami do budoucna. Proto, že už se s ním vidíte před oltářem, zajisté máme pochopení, on však nikoliv.

folder_openPřiřazené štítky

Poznatky, které vás vystřelí k harmonickému vztahu!

access_time29.květen 2019personRedakce

Pokud máte cestu lásky vydlážděnou spíše nedorozuměními, věčnými trapasy, rozchody a hádkou, zpozorněte. Je totiž něco špatně.Přinášíme vám tipy, podle kterých se vám ve vztahu s muži zase začne dařit. Zavětřete po změně a rázuje si to zkratkou ke štěstí. Vy totiž musíte začít prvně u sebe.Buďte sama sebou!Neustále se opičíte po druhých v naději, že vám to konečně k něčemu bude? Utněte tyto komediální pokusy a buďte taková, jak vám velí vaše nitro, povaha a temperament. Vždyť to dává smysl. Nikoho – zvláště muže, nezajímají kopie, kterých je všude plno, ale mohou si nohy uběhat, aby se natáhli po výjimečném originálu, co umí překvapit, není nudný a hlavně má svoji hodnotu. Pokud chcete být tou obletovanou, zahlaste svým chováním a přístupem (také sama k sobě), že vaše okolí má rozhodně co do činění s nenapodobitelným skvostem, tedy s vámi. Od teď nebudete ta, co se všude musí vetřít, aby si jí vůbec někdo povšiml, pánové tvorstva se totiž budou o vaši pozornost doslova přetahovat. A vy je k tomu všemu (a klidně všechny) utáhnete na vařené nudli.Když budete šťastná vy, on bude téžVe vztahu jste oba dva na jedné vlně a i v tomto případě platí pravidlo přímé úměry. Pokud budete spokojená vy, nebudete za hysterku a budete mít pochopení pro mnohé maličkosti, on vám to vrátí i s úroky  a bez toho, aniž byste ho k tomu všemu vyzvala. Kdo umí dát, obratem ruky získá, kde seje úsměv, sklízí smích a v případě že toho druhého zahrnete láskou, budete to vy, která s ním bude šťastná už napořád. Rodinný krb lásky, radosti a něhy tak máte v rukou jedině vy sama, škrtněte sirkou optimismu a zahřejte všechny, co za to stojí.Mějte úsměv na rtech teď, ne až budete mít to či ono.Říká se, že všichni čekáme celých sedm dní na pátek, celý rok na léto a celý život na štěstí. Proč musíme radost ze života podmiňovat něčemu, co možná přijde, ale třeba taky ne?! Chcete riskovat, že nejlepší roky (v tom lepším případě) strávíte v čekárně života, kde prošvihnete jednu šanci a příležitost za druhou? Žijte teď, pro aktuální okamžik. Pochutnejte si na medovníku, vdechujte vůni deště, smějte se nahlas a milujte na maximum. Proč šetřit pozitivní emoce na okamžiky, které tady nikdy nemusejí být.Text: Lenka

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na tvrzení: „Kamarád taky rád“

access_time29.květen 2019personRedakce

Opravdu existuje čisté přátelství mezi mužem a ženou? Pravděpodobně ne, i když si to některé ženy myslí. Dvaadvacetiletá produkční Klára je přesvědčená, že má opravdového kamaráda, který na ni nekouká jako na objekt sexuálního zájmu.  Sedmatřicetiletý táta dvou dětí Milan tvrdí, že je to hloupost.Klára (22): Tomáš je moje nejlepší kamarádka už od středníS Tomášem se známe od střední školy. A musím říct, že od té chvíle, co se známe, je to má nejlepší kamarádka. Trávíme spolu teď sice daleko méně času, než dřív, ale stále jsme tu jeden pro druhého. Hrozně mi vyhovuje, když mi řekne chlapskej názor na určitou životní situaci s mým partnerem. Já mu zase radím, co a jak, aby překvapil svou přítelkyni. Můj přítel tvrdí, že se mu líbím a že jen celou dobu čeká na příležitost. Kvůli tomu Tomáše nemá rád. Ale já jsem se několikrát přesvědčila, že mezi námi nic víc není. Několikrát jsem u něj spala a on u mě a ani pod náporem nějaké té decky k ničemu nikdy nedošlo. Přesto musím říct, že je Tomáš pěknej chlap, ale tím, že je pro mě něco jako brácha, to u tohoto tvrzení taky končí.Milan (37): Chlap umí přátelství předstírat, ale nikdy nepřestane doufatZa svůj život jsem se už několikrát přesvědčil, že kamarádství mezi mužem a ženou je klišé. Popravdě řečeno, znám spoustu mužů z řad přátel, kteří vytvářejí dojem přátelství na své rádoby kamarádky, přitom jim stejně koukají na zadek, když jdou na záchod a večer přemýšlí, jak asi vypadají, když jsou nahé. Stačí jim jejich přítomnost a sem tam nějaký „přátelský dotek“. Navíc se vedle kamarádky vytáhnou před okolím, pokud je hezká. To, jestli se udrží neprojevit zájem ani pod parou, je jen tím, že ze sebe nechtějí udělat vola a nechtějí svou kamarádku ztratit. Některým se to holt nepovedlo – také znám ty případy po kamarádství ani stopy ????I když připouštím, že opravdové přátelství může fungovat ve chvíli, kdy už to ti dva mají za sebou, to znamená, že už spolu spali, nebo když je to přátelství s bonusy, to znamená, že spolu spí stále a vyhovuje jim to. A nebo taky když je kamarádka lesba, popřípadě heterosexuálka avšak šeredná jak noc.

folder_openPřiřazené štítky

Porno z feministického hlediska

access_time25.říjen 2019personRedakce

Porno z feministického hlediska se v současné době dělí na 3 směry. První z nich, POR NO, rozšířený hlavně v akademickým kruzích, v pornografii vidí výraz mužské kultury, díky němuž se žena stala zbožím a je vykořisťována.Druhý zastává pozici liberalismu, smíšeného s respektem vůči svobodnému vyjadřování názoru… dal by se definovat větou: Sice s tím nesouhlasím, ale každý má právo konzumovat nebo produkovat obrázky. Třetí směr tvoří PRO SEX feministky. Ty pornografii nejen hájí, ale dokonce v ní vidí pro ženu i četné výhody.ANTI PORNO FEMINISMUSPage Mellish z Feminists Fighting Pornography hlásala, že není problému, který by neměl své kořeny v pornografii. Catherine Mac Kinnon, jedna z nejvýraznějších odpůrkyň porna, v něm vidí přímo akt sexuálního násilí. Ale proč vlastně pornografie zásadní otázku feminismu a současně je pokládána za inherentní akt násilí?Gender feminism /Christina Hoff Sommers/ se ohlédl zpět do historie a shledal, že jí jako červená nit line nepřetržité utiskování žen ze strany mužů, a to bez ohledu na kulturní rozdíly. Vysvětlení vidí v tom, že ženy patří do jiné třídy než muži a obě vůči sobě zaujímají krajně nepřátelský vztah. Podle té samé teorie mužské principy udržuje kapitalistická struktura jménem patriarchát a kořeny nutno hledat už v samotné mužské biologii. Tak například Susan Brownmiller se ve své knize Against Our Will vydala po stopách znásilnění a došla až k neandrtálcům, kdy prý muži začali používat své penisy jako zbraně. Zmíněná autorka říká, že znásilnění není nic víc a nic míň nez zastrašovací proces, kterým všichni muži všechny ženy drží ve stavu permanentního děsu.LIBERÁLNÍ FEMINISTKYje pokračováním směru, zrozeného v šedesátých letech, požadujícího rovnoprávnost ženy a muže. Neshledává muže násilníkem od přirození, ale definuje ho jako vzpurného partnera, na jehož osvětě je třeba zapracovat. Liberální stanovisko vychází z principu, že si žena může se svým tělem nakládat, jak chce, že jí přísluší právo na interrupci a má svobodnou volbu, pro jaký životní styl se rozhodne,  - i kdyby měl být např.lesbický. Zdůrazňuje akt volby, ne tak její obsah. Liberální feministky mají zálibu ve svobodě slova, ale co se vztahu k pornografii týče, zde se jejich stanoviska rozcházejí. Některé organizace viz Feminist for Freee Expression /FFE/, prosadily zákaz jakékoli cenzury a některé liberální feministky, jako např. Sallie Tisdale /Talk Dirty to Me/ neochvějně hájily i sexuální svobodu. Ale mnohé z řad liberálních feministek argumentují jinak,a sice takhle:“Jako ženu mě Playboy pobuřuje… ale jako autorka chápu, že svoboda vyjádření je nezbytná“.Není to argument na podporu pornografie, jen proti cenzuřeJiné liberální feministky zase radši obětují svobodu slova, jen aby ochránily ženu. Odsuzují tržní systém pro komercializaci ženy, resp. určitých částí jejího těla, což pokládají za ponížení ženy jako takové. Lisa Steel v Capital Idea říká, že sexistické ztvárnění ženy je součástí toho samého systému, který, ve službách profitu, redukuje společnost na skupiny spotřebitelů.A marketing je stejně konzervativní jako armáda!PRO- SEX- FEMINISMUSPočet zastánkyň tohoto směru v posledním desetiletí stoupl.  Tyto feministky hájí práva žen, které se rozhodly účinkovat v pornografii nebo ji "konzumovat". Některé z nich, jmenujme například Ninu Hartley, pracují nebo dříve pracovaly v sexuální sféře, a tudíž dobře vědí, že k pózování pro pornoprůmysl nedochází z donucení a že to může být obohacující. Důsledně hájí stanovisko, že žena má právo nakládat se svým tělem, jak chce, a že by se na to měla vztahovat zákonná ochrana.Pro-sex- feministky jsou s liberálními zajedno v tom, že cenzura se vždy uplatňuje proti nejslabším členům společnosti…včetně feministek, lesbiček. Když se v roce 1992 kanadský Nejvyšší soud rozhodl „chránit“ ženy tím, že omezil import pornografie, stalo se jednou z prvních obětí lesbicko/teploušské knihkupectví Glad Day Store … a mezi knihami, které celníci zabavili, byly i dvě od Andrey Dworkin, Pornography: Men Possessing Women a Women Hating. Autorku to ale prý moc nepřekvapilo, neboť údajně není na Zemi jedné jediné feministky, která by se těšila ochraně muži tvořeného právního systému před systemizovaným sadismem mužů! /Take Back the Night, str.257/.Takže, co se nebezpečí cenzury pornografie týče, jsou Pro-sex-feministky a jejich liberální kolegyně stejného názoru….rozcházejí se ale ve stanovisku k možným výhodám porna pro ženu.Kritika ANTI – PORNO – FEMINISMUmezi typické výtky, jimiž je pornografie častována, patří:- pornografie ženu ponižuje- pornografie vede k přímému násilí na ženách- pornografie znamená násilí na ženách, protože je k této činnosti fyzicky nutí- … a ty ženy, které se na produkci pornografie podílejí, jsou patriarchátem psychologicky natolik poškozené, že vůbec nejsou schopny se informovat nebo ohradit.1.Pornografie je ponižujícíPonižující je velice subjektivní výraz….osobně za ponižující pokládám reklamní spoty, kde ženám působí orgasmus mýdlový roztok ! Faktem je, že každá žena má právo definovat, co je pro ni ponižující a co naopak osvobozující.A prohlásit, že porno prezentuje ženu jako sexuální objekt, je taky jenom rétorika… Pojmem sexobjekt se obvykle označují určité části ženského těla.. Ale co je na tom špatně ?  Proč by mělo být ponižující, soustředit se výhradně na ženskou sexualitu? Nikdo se přece nepohoršuje, když se žena prezentuje jako mozek, duchovní bytost… nebo z hlediska svého humoru. Proč by tedy mělo být ponižující aplikovat stejný princip na  ženskou sexualitu ?2.Pornografie vede k násilíNebyly zjištěny žádné souvislosti mezi mužským sledováním porna a napadením žen, hlavně jejich znásilňováním. Ale experti stále ještě nejsou zajedno, jestli existuje nějaký vztah mezi pornografií a násilím, mezi obrazy a chováním.Zajímavé ovšem je, že v Japonsku, v zemi, kde se všude běžně dostane pornografie  poměrně brutálního charakteru, je počet znásilnění na hlavu nižší než v USA, kde se násilí v pornofilmech cíleně omezuje.3.Pornografie je násilíŽádné šetření sice nepotvrdilo, že by ženy k účasti na točení pornografie byly skutečně nuceny, anti-porno-feministky ovšem trvají na svém: souhlasí-li žena s touhle činností,pak pouze proto, že není duševně zdravá, jinak by k takovému ponížení nesvolila !A pokud ano, co to znamená ? Asi to, že je do svého utlačování zamilována – tudíž by měla být sama před sebou zachráněna!Dalším hojně diskutovaným, emocemi nabitým tématem, o němž se autorka zmiňuje, je láska k exhibicionismu pornohereček.I na tu mají anti-porno-feministky pohotovou odpověď: taková herečka je psychicky narušená a není už vůbec zodpovědná za své činy… ale právo svobodné volby přece spočívá v tom, že je možné udělat i volbu špatnou! Je to stejné jako se svobodou vyznání – ta přece umožňuje být i ateistou...PRO – SEX – STANOVISKOvychází z toho, že pornografie je pro ženy užitečná – jak z osobního, tak i politického hlediska:- informuje, podává přehled o nejrůznějších sexuálních možnostech, které se ve světě naskýtají… to se týká hlavně masturbace, která pro ženy není zdaleka tak samozřejmá jako pro muže. Často se setkáváme se ženami, které ani v dospělém věku nevědí, jak si samy mohou vyvolat slast.- seznamuje ženy se sexuálními alternativami, probouzí a uspokojuje jejich zvědavost…. porno z tohoto hlediska nahlížené je velmi cenným zdrojem osvěty, která ženám dovoluje, aby si v soukromí svých ložnic experimentovaly dle chuti – a televizi mohou vypnout, kdykoli se jim zachce….- porno podává jiný druh informací než knihy nebo diskuse, dává nám pocit, jaké by to asi bylo, kdybychom dělaly to či ono- pornografie umožňuje ženám vychutnávat si v duchu situace, které jsou v reálném životě tabu – tak například fantazírování o znásilnění! A je to tady, nejožehavější ze všech témat... Jak je možné? Proč ženy sní o znásilnění? Je to skutečně touha po něm? Rozhodně ne! Nemá to nic společného s reálným přáním být znásilněna, přesto je x důvodů, proč si duševně zdravá žena občas s takovou představou pohrává. Co jí to dává? Třeba lákavý pocit ztráty kontroly a zodpovědnosti. Odhození pocitu studu v souvislosti se sexem /a právě ten byl ženám celá staletí vštěpován/! Touha po opaku slušňáckého, safe-sexu, který zažívá pořád. A možná je maximálně vzrušující  představa, že nějakého muže uhranula natolik, že ji musí mít. Zvědavost. Tak trochu masochistické tendence, fantazírováním probuzené….nebo by se snad mělo tohle všechno potlačovat? - pornografie prolamuje kulturní a politická klišé, takže si každá žena může sex interpretovat, jak sama chce… Zatímco anti-porno-feministky ženám vštěpují, že se mají za své sklony a pudy stydět, pro-porno-feministky jim říkají pravý opak: že je mají akceptovat a vychutnávat. Pornografie vyslovuje myšlenku: nejsi se svými fantaziemi a nejtajnějšími, nejtemnějšími žádostmi sama.- pornografie poskytuje i dobrou terapii, ventil pro singly, kteří z nejrůznějších důvodů žijí bez partnera/partnerky.- párům pak skýtá možnost prohloubit svůj vztah, vzájemně zkoumat své reakce, zahájit komunikaci na téma sex… a nabízí také změnu, aniž by si partneři museli být fakticky nevěrní!Z hlediska historie jsou pornografie a feminismus spojenci. Oběma hnutím se daří v době sexuální svobody, obě hnutí jsou napadána těmi samými politickými silami, tedy konzervativními. Zákony, namířené proti obscénnosti a pornografii, jako např. Cumstock Law z konce 19.stol., byl používán i na omezení práv žen, třeba pokud šlo o kontrolu porodnosti…obě hnutí předpokládají tytéž společenské podmínky – hlavně sexuální svobodu.Pornografie znamená i svobodu projevu, aplikovanou na sexuální oblast…svobodu projevu vítají ti, kdo potřebují změnu a nenávidí ti, kdo chtějí udržet svou vládu…. Pornografie by měla požívat stejnou zákonnou ochranu jako jiné formy sexuální hereze, např. homosexualita.. a tato ochrana je důležitá hlavně pro ženy, jejichž sexualita byla po staletí kontrolována cenzurou.A možná by uznání pornografie dokonce mělo i účinek katarze u mužů, v nichž přece jen dřímou násilné sklony vůči ženám..V neposlední řadě by ale uznání pornografie ochránilo ženy, živící se sexem /naše společnost je stigmatizuje/. Anti-porno-feministky svým přístupem pohřbívají jistoty prostitutek… už Dr.Leonore Tiefer se ve své úvaze Censorship and Women vyjádřila, že tyto ženy prosí feministky o podporu, nikoli o zavržení… Jako všude jinde, i v sexuální branži usilují ženy o ekonomické přežití a  podmínky k tomu, aby mohly vést slušný život …takže- má-li feminismus mít nějaký smysl, pak by měl být solidární a chovat se sestersky právě vůči těmto ženám….Zákony nemohou pornografii odstranit, stejně jako se jim dosud nepovedlo vymýtit prostituci. Ale ilegálně praktikovaná pornografie ženy, živící se sexem, dále odcizuje a poškozuje.Pro-sex-feministky zastávají názor, že zákony musejí chránit svobodu volby. ..což je aplikovatelné i na tělo ženy a veškeré aktivity, na nichž se žena dobrovolně podílí….zákona je podle nich třeba použít až tehdy, kdy žena vyvolá násilí nebo je násilí spácháno na ní…..zatímco anti-porno-feministky jsou toho názoru, že zákony by měly chránit ctnost, donutit jedince ke korektnímu chování…a že zákon musí zasáhnout pokaždé, dojde-li k narušení veřejné morálky nebo jsou-li ohroženy třídní zájmy.Prostě stará známá písnička! To, oč v případě pornografie jde, není nic jiného, než odvěký konflikt mezi individuální svobodou a společenskou kontrolou!

folder_openPřiřazené štítky

Jak najít "toho pravého"?

access_time18.prosinec 2019personMarián Kroužel

Tohle je otázka, kterou jsem sama sobě kladla hodně dlouho. Od té doby, co jsem začala v pubertě chodit na rande jsem doufala, že každý z těch chlapců bude „tím pravým“. I když mi bylo třeba jen šestnáct. Moje rané vztahy ale nebyly úplně šťastné, často jsme si nakonec nerozuměli nebo to všechno tak nějak vyšumělo. Dlouho se mi nedařilo k sobě najít člověka, se kterým bychom si doopravdy sedli.Už čtyři roky je to ale jinak a jsem nesmírně šťastná, že žiju v nádherném partnerství s mužem, který je v mých očích naprosto dokonalý. Na tom, že jsme spolu, má taky obří podíl jedno cvičení, které s vámi chci dnes sdílet. Vezmeme to ale popořádku…Ještě jednu věc vám prozradím hned na začátku. Nemyslím si, že se “ten pravý” vyloženě hledá nebo nachází. Nevěřím, že by tam někde ve světě běhal jen jeden člověk, se kterým budete šťastní a když ho zrovna v počtu téměř sedmi miliard lidí nepotkáte, tak smůla. Jsem přesvědčená o tom, že “tím pravým” se pro svého partnera stáváme, stejně jako on pro nás. Společným růstem, tím, že nám na vztahu záleží, že do něj investujeme energii, pozornost, čas a velký kus sebe. Děláme kompromisy, řešíme problémy a společně tvoříme, třeba i novou rodinu.Je ale potřeba někde začít. Řešení taky není vzít si toho prvního, který vám přeběhne přes cestu, protože “ten pravý” přeci stejně neexistuje, tak je to jedno. Není. Každý člověk je jiný a je třeba si k sobě vědomě vybrat někoho, kdo je s námi kompatibilní, s kým se doplňujeme a s kým se nám bude dobře žít. Já jsem se dlouhou dobu jen tak zamilovávala. Život mi přihrával do cesty zajímavé muže a já s nimi prožívala dlouhá léta různé vztahy. Vždycky jsem „šla za láskou“ – zamilovala se a až potom (jestli vůbec) řešila, zda se k sobě vlastně hodíme. To mělo často za následek různé problémy ve vztazích, které vycházely ze základního principu – nevybrala jsem si tenkrát partnera vědomě. Pořádně jsem ani nevěděla, koho vlastně hledám.Musím říct, že to je něco, co často vídám také u svých klientů v individuálních koučovacích setkáních. Buď vědí, že chtějí NĚKOHO, nebo jsou naopak upnutí na jednu jedinou osobu, do které jsou momentálně zamilovaní. Případně odpovídají “chci jen někoho, kdo by mě měl rád.” Když jdu ale o krok dál, jak s oblibou dělám, zjišťujeme, že klient vlastně neví, koho si vedle sebe představuje. Odpovědí na otázku -“co od partnera chcete, co je pro vás nejdůležitější?” bývá často mlčení.Pokud se nyní poznáváte, nebojte, nemusíte panikařit. Už teď jste na cestě ke změně ???? Já jsem v tomhle bodě taky kdysi byla. Nechávala jsem život, aby se mi tak nějak děl sám od sebe a úplně jsem se pustila kormidla svého života. Respektive jsem ho tenkrát spíš ani nedokázala uchopit.Jak jsem to tedy změnila?Když něco nevím, aktivně hledám informace. A tak jsem se kdysi, před mnoha a mnoha lety zúčastnila semináře Partnerství, který pořádala se svým manželem Anna Pourová, u které jsem také mimo jiné prošla deseti kurzy metody kineziologie One Brain. V rámci kurzu jsme dostali mnoho úkolů a cvičení, ale mě nejvíce oslovilo tohle:Vezměte si tužku a papír a napište si pět věcí, které byste doopravdy chtěli, aby váš partner splňoval.ět věcí, přes které nejede vlak. Chcete, aby byl krásný, bohatý, chytrý, sečtělý a měl úžasný smysl pro humor? Nebo byste raději hodného, starostlivého, pracovitého, rodinně založeného kliďase? Je to jen na vás. Má to ale jeden háček. Těch vlastností vašeho ideálního partnera může být jen pět. Díky tomuto omezenému počtu si člověk totiž srovná, koho po svém boku doopravdy chce mít a vyškrtne zbytečnosti. Živě si pamatuju, jak jsem na kurzu seděla, ohlodávala tužku a poprvé v životě doopravdy komplexně a bez omezení přemýšlela, co je pro mě ve vztahu nejdůležitější, jak vypadá ten můj dokonalý muž, jak se mi s ním žije. Psala jsem, škrtala, uvědomovala si, sdílela, ptala se a pouštěla. Výsledkem mého přemýšlení je tento seznam:Během cvičení mi přicházelo na mysl, že pět vlastností je hrozně málo! Co když mi potom přijde do cesty člověk, který bude všechno tohle splňovat, ale zároveň bude třeba naprosto nudný patron? Pochopila jsem ale, že to neznamená, že další věci nejsou důležité a že se ve vztahu neobjeví. V mém vztahu je spousta úžasných bonusů, jako třeba právě stejný smysl pro humor a náhled na svět.Tohle tvoření ideálního partnera vnímám tak, jako byste začínali s úplně normálním, průměrným člověkem a měli vyzdvihnout pět věcí, které jsou pro vás prioritní. Je dobré vědět, co je pro vás důležité a co už není, s čím dokážete žít. Každý to má jinak a je jen potřeba objevit tu svou kombinaci. A kam to celé vedlo?Upřímně, na pár let po semináři partnerství jsem na tuhle techniku pozapomněla a ještě si jela na své hippies vlně cestování po světě, poznávání a zkoušení. Když jsem si jednoho dne už skutečně řekla, že stačilo a že si hodlám vybrat partnera vědomě,  vytáhla jsem desky, aktualizovala seznam a….…a potkala jsem ho. Vtip je taky v tom, že já jsem svého muže znala už mnohem dřív, než se stal mým partnerem. Dokonce o sedm let dřív. Díky tomuto cvičení jsem ho ale konečně uviděla.Vlastně mám k tomuhle všemu ještě jeden takový bonbonek. Odjakživa miluju oheň, železo, kovářské černé řemeslo… a vždycky jsem říkala, že bych chtěla mít doma kováře. Manažeři mě nikdy neoslovovali, zato chlap, který umí něco vytvořit vlastníma rukama – to miluju.Tahle položka sice nebyla přímo v mém seznamu, v mé hlavě ale ano. A dopadlo to tak, že jsem skutečně kovářova žena ????Je hrozně zajímavý tohle cvičení si vyzkoušet, ať už partnera máte, nebo ne. Třeba takhle totiž zjistíte, že se už roky trápíte se vztahem, který nesplňuje ani základ toho, co byste chtěli. V takovém případě se můžete rozhodnout s tím něco aktivně udělat a nebo se vědomě rozejít a najít si k sobě někoho, s kým vám bude dobře.Možná dojdete k závěru, že jste si k sobě podvědomě hledali někoho úplně jiného, než doopravdy chcete. Taky se vám může najednou totálně rozsvítit s tím,  že jste partnera svých snů měli před očima už několik let, jen jste ho neviděli. Jako se to stalo mě ????Může se vám i stát, že budete sedět nad kouřícím hrnkem čaje, okusovat tužku a nedokážete seznam napsat, nebudete se umět rozhodnout. I to je v pořádku. Třeba nejdřív potřebujete více poznat sami sebe a udělat si v sobě jasno, jaký život chcete žít, než se pustíte do vědomého tvoření života ve dvou. Ještě jednu věc bych vám chtěla říct. Jestli žijete ve vztahu a díky tomuto cvičení zjistíte, že nesplňuje to, co byste chtěli, tak nepropadejte panice. Není třeba se hned rozcházet, balit kufry a práskat dveřmi. Na každém vztahu se dá pracovat a jak s oblibou říkám: “kde je vůle, tam je cesta.”Pokud se v jakékoliv fázi tohoto procesu zaseknete, můžete se na mě obrátit. V individuálních koučovacích setkáních se podíváme na to, jakého partnera byste k sobě chtěli, kdo jste vlastně vy, jaký život chcete žít nebo můžeme konečně pohnout s tím problémem ve vašem současném vztahu, který se neustále vrací a vy už vážně nevíte, co s tím. Pro ty ostýchavější jsem napsala ebook Objev svůj cíl, který je takovým komplexním návodem na to, jak prací sám na sobě během 30ti dnů zjistit, co v životě chcete.Vědět, co v životě chcete a co je pro vás důležité je totiž naprostý základ. Všeho.

folder_openPřiřazené štítky

Ta druhá, ten druhý

access_time26.prosinec 2019personRudolf Hentsel

Nevěra je středem pozornosti stejně často jako láska. Neboť mezi nimi existuje závislost. Bez lásky by nemohly vzniknout obavy ze ztráty milované bytosti. Nelze být nevěrný, nejsme-li k sobě vázáni partnerským vztahem. Jinými slovy – abychom ztráceli, musíme nejdřív vlastnit. Stejné, a přece každá jiná Stejně jako existuje, řečeno slovy básníka, sto tváří lásky, i nevěra má nekonečně podob. V dnešní uvolněné době není podstatné, zda partnerský svazek je či není stvrzený slibem manželským. Charakteristické pro nevěru je, když partner či partnerka naváže další milostný vztah, aniž to „ten jejich“ ví. Kdo si potrpí na švédskou trojku/čtyřku – podle fantazie doplňte sami –, stěží bude mluvit o nevěře. I když… duše lidská je spletitá; i v absurdních propletencích se může vyskytnout utajený milenec, který nasadí hlavnímu kohoutovi na méně tradičním domácím dvorku parohy… nebo ne? Nenechme se mýlit – i ryze platonický milostný vztah k jinému muži (ženě) zavání nevěrou. Jak by se zamlouvalo vašemu partnerovi, kdyby vaše nejintimnější myšlenky patřily jinému muži? Považoval by se za podvedeného, i když byste mu nebyla nevěrná fyzicky, v běžném smyslu slova? Proč jsou si lidé nevěrní V partnerském vztahu hraje roli mnoho faktorů, a ty rozhodují i o tom, zda si lidé jsou či nejsou věrní. Důvodů k nevěře je hodně, zmiňme některé z nich. · Přelétavost. Vlastnost stejným dílem mužská jako ženská. Svědčí o nevyzrálé osobnosti (muži tomu říkají „hledání“), která nemá jasno, koho si přeje po svém boku mít. Blondýnu? Ženu-vampa? Přelétavost je typická pro egocentrické lidi, kteří jsou zaměřeni jen na sebe: partnery berou jako vhodný doplněk ke svým momentálním zájmům a společnosti, v níž se pohybují. Jejich cílem často bývá dělat na ostatní dojem: „Když jsem z klubu odešla domů s Martinem, holky zíraly, že se mi podařilo ho ulovit.“ · Zvědavost. Důvod k nevěře pro ty, kdo jsou si ve svém vztahuji jisti až moc, a sužují se touhou poměřit své sexuální zkušenosti s novým zážitkem. „Jen prstíček ohřejeme,“ tvrdí jako jezinky, aniž je napadne, že test zvědavosti nemusí skončit dobře. Nejsou v původním vztahu nespokojeni, jen je láká zjistit, jak to chodí u sousedů: „Jestlipak je Veronika taky tak sexy, jak vypadá? S tou bych asi zažil věci!“. Málokterý partner sexuálního zvědavce má pro jeho nevěru pochopení, protože je mu jasné, že se bude opakovat znova a znova. · Nedostatek sebedůvěry. Jinými slovy mindráky. Upevňovat sebevědomí se dá různě a nevěra je zrovna tak dobrý způsob jako přejídání se nebo nakupování bot ve velkém. I když se to může zdát absurdní, jsou borci, kteří si lovením další partnerky nebo partnera foukají svoje ego-bebíčka. „Možná je manželka finanční ředitelka a já jenom účetní, ale nasadil jsem jí parohy, že by neprošla dveřmi!“. · Nuda. Objevuje se u vztahu, který trvá dlouho nebo je rutinní. Geniální hláška o nadcházející manželské povinnosti „Karle, je čtvrtek!“ z filmu Kdo chce zabít Jessii je příkladnou ukázkou. · Oživení. Nevěru nemusí způsobit skutečnost, že ti dva si nemají co říct, že partnerský život je pro ně nekončící série povinností. „Nic tak neoživí manželství jako občasná nevěra“ je krédo některých mužů, kteří chovají k manželce i po dvaceti letech něžný vztah – a nehodlají kvůli věrnosti žít v hormonální tenzi. Obvykle mají jednu či více stálých partnerek, s nimiž se poklidně stýkají, aniž má kterákoli z obou zúčastněných stran touhu se rozvádět. · Důkaz věčného mládí. I na toto téma existuje dost literatury a filmu (nedávno proběhla v ČT britská Druhá míza). Partner se dopouští nevěry, aby sobě dokázal, že je v plné síle a stačí „na ty mladé vlčáky, kteří ani pořádně nevědí, co s mladou holkou dělat“. Nevěra diktovaná jako důkaz nestárnoucího sex-appealu přepadá i ženy tvrdící, že „noc strávená se zajíčkem v posteli vydá za nejlepší kosmetický salon“. · Sexuální apetence. Není žádnou výjimkou, že jeden z dvojice je sexuálně výbojnější než druhý. „Proboha, dneska ne, strašně mě bolí hlava“ – to je věta, která se dostala i do anekdot. Nicméně za sníženou sexuální apetencí mohou být různé důvody, fyzické i psychické, trvalého nebo přechodného charakteru. Mezi partnery může existovat tichá dohoda, že ten erotičtěji založený si v tichosti najde bokem „ventil“; ale obvykle se to řeší bez dohod s partnerem. Může (ale nemusí) to být kompromisní řešení pro dvojici, která se nechce kvůli vyšší hladině hormonů jednoho z nich rozcházet. · Sexuální nekompatibilita. Fakt, že to dvojici spolu v posteli neklape, se vyskytuje i v dnešní době. Bývá příčinou rozchodu a nevěra mu může předcházet jako test, „abych podruhé nenaletěl/a“. Tento motiv nevěry bývá častější u žen – mužský práskne dveřmi a ve vztahu nepokračuje, zatímco žena nerada opouští milence s vyhlídkou, že zůstane sama, než si najde někoho lepšího. · Sportovní pojetí. Typické pro některé muže, kteří věří, že sex je součást osobní hygieny, něco jako čištění zubů nebo pravidelná návštěva posilovny. Proboha, jen nic osobního! Tihle chlápci málokdy žijí v partnerském vztahu, protože by se cítili omezováni ve svých zájmech, které jim jsou nade vše. Mluvit v jejich případě o nevěře je vlastně nonsens – kdo nežije v partnerském vztahu, nemůže se dopouštět nevěry. · Pomsta. Ta bývá dost častý důvod k nevěře. Mstít se dá za domnělé i skutečné křivdy, za hádku, násilí, ponižování. Pochopitelně i za skutečnou nebo domnělou nevěru, které se dopustil partner. Těžko říci, zda metoda „zub za zub“ je specificky ženská nebo mužská. Je paradox, že notoričtí mstitelé se dopouštějí nevěry i preventivně: „Tak jsem si to na služební cestě rozdala s kolegou, protože manžel na mém místě by nezaváhal a určitě by využil situace.“ Ta druhá V drtivé většině milostných příběhů jsou ústřední postavou nevěrník + zrazená. Jen zřídkakdy je středem pozornosti „ten druhý“, „ta druhá“. V mnoha případech jde o člověka, pro kterého víkendy, svátky, dovolené (které jeho miláček tráví se svou rodinou) představují věčné čekání. Pokud „ta druhá“ vidí ve vztahu se zadaným partnerem příslib do budoucnosti, musí si uvědomit rizika, která z takového trojúhelníkového vztahu plynou. Pomineme-li chvilkový nezávazný flirt, v němž jsou si obě strany rovny, pak postavení „druhých houslí“ není moc povznášející. Co oči nevidí, to srdce nebolíNa otázku, co nevěra přináší, existuje mnoho odpovědí, ale jedna je jistá: problémy. Pokud se dopouštíte tzv. nezávazné nevěry a kvůli ní by vás ani ve snu nenapadlo opustit partnera, musíte si uvědomit, že by pro něho určitě nebylo potěšující zjistit, jak se věci doopravdy mají. Ať se tváří sebestatečněji, nevěra ho zraní. MUDr. Plzák, odborník na manželské a partnerské vztahy, na otázku, zda se přiznávat k nevěře odpovídá: „Nikdy!“ Tato možná nemorální, ale účinná rada „zapírat, zapírat a ještě jednou zapírat“ platí pořád. Čestné přiznání „Mám sice nezávazný poměr se Zuzanou/Tomášem, ale miluju jen tebe“ je hodně silná káva. Zvlášť ženy mívají potřebu na sebe vyžvanit kde co. Nevěrníci obého pohlaví se domnívají, že přiznáním se jejich nevěra anuluje. Přitom náramně dobře vědí – i když se dušují: „spali jsme spolu jen párkrát“ –, že partnerovi přiznáním ubližují. Aby je netížilo svědomí, nutí ho stát se soudcem odpovědným za budoucnost pochroumaného vztahu. Nevěřte tomu, že pravda vítězí za všech okolností. Co se týče lehkovážných bokovek, určitě se nevyplácí kápnout božskou. Rcete pravdu, jen když jste opravdu rozhodnuti spálit za sebou všechny mosty a začít s někým jiným někde jinde.

folder_openPřiřazené štítky

Muži versus ženy

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

Muži versus ženy Ironická poznámka klasika, že muž a žena si nikdy nemohou porozumět, protože každý chce něco jiného - muž ženu a žena muže - vychází nejen z nepopiratelných anatomických rozdílů. My totiž také jinak hodnotíme, jinak cítíme, jinak se rozhodujeme a stejné situace prožíváme jinak.Statisticky se potvrdilo, že ženy lépe vidí za šera, mají citlivější hmat, v průměru lépe slyší, lépe popisují emoce objevující se při rozhovoru a hlouběji se dokáží vcítit do nitra druhých lidí. Muži se naopak lépe orientují v prostoru a vnímají vztahy mezi čísly, zatímco schopnost vnímat vztahy mezi slovy je prokazatelně kvalitnější u žen. „Muži mohou snížit tělesnou hmotnost zvýšením fyzické aktivity. Ženy musí kromě cvičení omezit přísun kalorií,“ říká zpráva o výsledcích výzkumu v nemocnici Lenox Hill v New Yorku. Takže zatímco tvůj partner přebytečná kila lehce vyběhá, ty musíš držet dietu. Nedokáže ale dělat víc věcí najednou jako ty. Jeho mozek je stvořen pro akci, tvůj pro mluvení. Je aktivnější, snadněji se naštve a pak jde pryč, aby vychladl.Traduje se, že muž se dokáže lépe prosadit, vést a řídit, zatímco žena by měla mít větší sklon podvolit se a nechat se ovládat. Proto je devět z deseti vrcholových pracovních míst obsazeno muži. Když si malé děti hrají, tak chlapci ženou stavby do výšek a milují pohyblivé hračky všeho druhu. Dávají přednost srážkám a katastrofám, rádi používají špičaté objekty, jsou agresivnější, netrpělivější a soutěživější. Dívenky naopak budují prostory ohrazené proti nebezpečí, dovedně kouzlí interiéry zalidněné postavičkami. Dávají přednost horizontálnímu uspořádání.Na mužích obdivujeme především rozhodnost, cílevědomost, aktivitu, odvahu, akceschopnost, originalitu nápadů, schopnost vyniknout mezi ostatními, schopnost vydělat peníze, spolehlivost, soutěživost, samostatnost, schopnost poradit si s problémy, které život přináší, ochotu riskovat, velkorysost. Imponují nám činy ne slova. A vědomí, že se o ně můžeme přít, že se nám s nimi nemůže nic zlého stát. Co mají rádi muži? „Muž v lásce nehledá ženu, která by s ním soupeřila. Hledá ženu, která ho doplní,“ tvrdí psycholog Bill Moir. „Partnera, milenku. Je pro něj bytostí, kterou nemůže nikdy zcela pochopit, ovládnout nebo vlastnit.“ Chceš-li se dozvědět více: Proč muži nežehlí (Grada), Číše a meč, agrese a láska (Lidové noviny), Život a jak v něm zůstat naživu (Portál), Rodina a jak v ní zůstat naživu (Portál), Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše (Práh), Psychologie vrstev duševního dění osobnosti (Doplněk).

folder_openPřiřazené štítky

O vztazích mezi mužem a ženou

access_time23.leden 2020personRadka Eliášková

Klíčové výrazy: dlouhodobá nevěra, duchovní partner, jak si udržet vztah, jak ukončit vztah, jak zachránit vztah, jak zlepšit vztah, karmické vztahy, krize vztahu, láska a vztahy, láska nebo přátelství, manželská nevěra, milenecký vztah, nevěra manžela, nevěra manželky, nevěra muže, nevěra partnera, nevěra v manželství, nevěra ve vztahu, osudový muž, paralelní vztah, partner duše, partnerské vztahy, partnerský vztah, problémy v manželství, přátelství je někdy víc než láska, rodinné vztahy, vážný vztah, vztah mezi mužem a ženou, vztah na dálku, vztah na pracovišti, vztah po nevěře, vztah se ženatým, vztah se ženatým mužem, vztahy mezi lidmi Vztahy je téma v dnešní době pro všechny aktuální. Aby ne, když se jedná o jeden ze základních vývojových nástrojů. Ve vztazích se setkávají naše vnitřní názory o světě (naše vnitřní fantazie) s realitou. Ale i zde lze nalézt určité zákonitosti.Aby byl vztah úplný, musí být rozvinutý v obou svých polovinách. V milenecké a v přátelské. Obě poloviny jdou ruku v ruce a hodně se ovlivňují. Vztah mezi mužem a ženou je většinou problém rozvinout v přátelské oblasti, za kterými se skrývají očekávání a obavy z obou stran. Tyto strachy si často už na svět přineseme, díky výchově se znovu zaktivizují a v dospělosti se s nimi pracuje. My lidé totiž dnes většinu vztahů začínáme na bázi přitažlivosti a citového vzplanutí. Druhou část na počátku nijak neřešíme. Pokud jsme se ovšem nenarodili v Indii, kde nám naši manželku vybrali rodiče.Přátelská rovina je rovina otevřená. Přátelé, pokud to jsou opravdoví přátelé, jsou schopni sdílet jakékoliv téma bez toho, aby jeden druhého posuzovali nebo odsuzovali. Nemusí spolu souhlasit, ale řeknou si otevřeně vše na rovinu a ve všem se tolerují. Tak to funguje mezi správnými kamarády. Vezměte si třeba téma krása. Pokud popisujete nějakou krásnou věc, jako třeba sportovní auto je zde ještě vše v pořádku. Pokud ale začnete popisovat nějakou krásnou kočičku, kterou jste dnes potkali s postřehy o její postavě, přestane to být u vaší partnerky věc přátelská, ale stane se z toho věc osobní. Už nesdílí váš smysl pro krásu, nepluje v přátelské neosobní rovině. Je to pro ni zásadní porušení rovnováhy a hrozba zboření celého systému. Bere celou věc osobně. Nedej bože se ještě zmínit, že je o 20 let mladší, má dokonalé „vlasy třeba…“ nebo jinou část těla a je to nová spolupracovnice, tak to jste většinou na dlouho skončili s klidem doma.To se běžně mezi muži ví, a tak se tyto zážitky doma neventilují, jen mezi přáteli a doma se pak žije v tom, co tolerance dovolí. Zde platí zásada neubližovat. Přátelská rovina je tím ale velmi okleštěná. Muži se bojí výčitek a neklidu doma, ženy zklamání. Co ale oba vždy dokáže spojit v otevřenosti, jsou děti. To je společný projekt.Mimochodem, uvědomujete si, že pokud prožíváte jakékoliv zklamání, že se jedná o obchod a ne o čistý dar? Zklamání totiž vždy znamená očekávání, že se mi vložená energie (investice) vrátí.Ženy málokdy dávají své city zadarmo. Ta zkušenost ale přijde, až když se vztah začne rozpadat.Vztah založený na obchodní bázi může fungovat, ale musí být nějak vyvážený. Takto fungovaly vztahy kdysi u našich prababiček, kdy každý z partnerů měl svou jasnou roli, např. žena domov, muž práce a ten druhý se mu do dané role nemíchal. Tyto role se setkávali jen na určitých rozhraních a výměna energie tam a zpět byla vyrovnaná.Dnes se ale vzájemné role promíchávají. Ženy se chtějí pracovně realizovat stejně jako muži, muži zase přebírají část péče o domov a děti. Protože oba mají zkušenost s tímtéž, je zde možnost srovnání obou přístupů a mohou nastat konflikty o to, který přístup je lepší. Tento systém zvyšuje daleko více tlak na toleranci toho druhého.Vývoj pokračuje i v této oblasti, tak jsem zvědavý, kam se to bude dále vyvíjet. Zajímavý byl tento článek z internetu:„Podívejte se s námi na nejoblíbenější alternativy tradičních vztahů:1. Otevřené manželství - kdy partneři spolu sice uzavřou sňatek, ale sexuální věrnost si neslíbí. Vztah tedy není založen na lži a každý z partnerů souhlasí, že si ten druhý může najít milence/milenku. Obvykle se tak ale děje za konkrétních pravidel, na kterých se partneři dopředu domluví.Podle zastánců tohoto stylu je to jedno z nejupřímnějších a přitom účinných řešení, které nenutí partnery ani po letech předstírat, že jsou monogamní, a klamat tak sami sebe.2. Manželství na zkoušku - stále oblíbenější způsob, jak si vyzkoušet, zda spolu dva lidé mohou skutečně žít. Obvykle si partneři stanoví dobu trvání tohoto vztahu, kdy si společně zhodnotí, zda má smysl spolu pokračovat a pak také, jakou formou.3. Přátelský svazek - tento vztah není o lásce jako takové a nemusí být ani o sexuální přitažlivosti. Jedná se čistě o praktickou záležitost, když dva lidé chtějí od života to stejné.Podle mnohých odborníků má dokonce toto manželství větší šanci na celoživotní svazek než to založené na intenzivní vášni. Předností tohoto vztahu je především stabilita.4. Manželství kvůli dětem - primárním účelem tohoto svazku je vychovávat děti. Jedná se o nejkřehčí vztah vůbec, jelikož kolem výchovy dětí panuje všeobecně nejvíce neshod mezi partnery a hrozí tedy i velké zklamání.5. Oddělené manželství - partneři jsou sezdáni, ale nežijí spolu, nebo jen naoko. Tento vztah vyhovuje všem, kteří chtějí mít hodně času jen pro sebe a zároveň nechtějí být úplně bez partnera. Vyhovuje tedy všem, co se vzájemně přitahují, ale osobnostně jsou si natolik vzdáleni, že by každodenní soužití nezvládli.Oba mají dostatek svobody na to, aby si dělali, co chtějí a společně jen tráví čas, který si spolu naplánují. Aby partneři takový vztah zvládli, je zapotřebí obrovské množství vzájemné důvěry.6. Manželství jako způsob ochrany - vztah postavený na vlastní bezpečnosti a vzájemném prospěchu. A je jedno, zda se jedná o emocionální stránku či tu finanční. Vždy jde o výhodný obchod, tedy něco za něco.“Každopádně dokud nenecháte partnera a nepodpoříte ho, aby svobodně projevil všechny své fantazie, vyzkoušel si to, co ho láká, do té doby nikdy nepoznáte, koho vlastně „milujete“. Nepoznáte také nikdy ve vnitřní hranice tolerance, svůj vlastní osobní vztah k partnerovi, míru svého vlastnění apod. Jen tušíte a svazují vás vnitřní strachy. Muži se jen velmi těžce nechají okrást o svou svobodu, a pokud cítí, že by byli nepochopeni, provedou čin stejně, jen tajně.Život a životní zkoušky nejsou totiž ničím jiným než hledáním a hlavně projevením své vlastní vnitřní kvality v reálném životě. Tu stejně všichni nosíme v latentní podobě v podvědomí a realita dává k jejímu projevení prostor.

folder_openPřiřazené štítky

Muži nejsou předurčeni k monogamii

access_time23.leden 2020personRadka Eliášková

Muž a monogamie - jsou to pojmy, které jsou slučitelné, nebo jde jen o naivní iluzi žen, která jim dříve či později bude vyvracená? Pojďme si říci více… Naše kultura považuje monogamii za zcela přirozenou. Jenže co když je to jen vštípená společenská nutnost? MonogamieV západní civilizace je polygamie a bigamie zakázána v manželství. Je trestná. Ovšem polygamie ve vztazích, tj. nevěry, trestné nejsou. Naopak, jsou velmi oblíbené. Zdá se, že čím dál oblíbenější. Který pár spolu prožije celý život, aniž by jeden druhého nepodvedl? Je to smutné, ale takových párů ubývá a současně se vynořuje otázka, zda je monogamie přirozená. Jak něco, od čeho se čím dál více párů odchyluje, může být v pořádku? A tak se zrodil názor, že především u mužů vyžadovat monogamii je proti přírodě. J to pravda či jen zoufalý pokus obhájit mužskou nevěru?Muži a nevěraDodnes jsou s nevěrou spojováni více muži než ženy. Jsou muži častěji nevěrní? To je nesprávně položená otázka. Spíše je nutné se dívat na to, jak na nevěru pohlíží společnost a jaké nevěry se každé pohlaví dopouštějí. Mužská a ženská nevěra se totiž mnohdy ve své podstatě odlišuje.Je prokázáno, že muž je schopen podvést, i když svou partnerku bezmezně miluje. Často je to vysvětlováno tím, že muži zkrátka v téhle oblasti jednají pudově a lásku a sex od sebe důrazně oddělují.A co ženy? Ty přece také podvádí muže. Ano, ale u většiny žen je nevěra jiná než u mužů. Ty mnohem častěji k nevěře vztahují city, do nového partnera se zamilovávají a jsou ochotni se vrhat do nových vztahů a ty původní opouštět.A jak se na monogamii (polygamie) dívá společnost? Nevěra se stává součástí běžného života a tolerance společnosti k ní neustále stoupá. Je nutné ukončovat vztah kvůli nevěře? Většina lidí odpoví, že pokud vztah do této doby fungoval, měl by být zachráněn. Pravdou zůstává, že na mužskou nevěru se společnost dívá lépe než na ženskou nevěru. Více ji akceptuje.Proč? Vysvětlení je jednoduché. Stále se vychází z toho, že žena je citovou oporou rodiny a když odchází za jiným mužem, zanedbává ji a rodina tím mnohem více strádá, než když muž odchází za milenkou.Také od počátku věků je nevěra u žen horší v tom, že hrozí neplánované otěhotnění a co když nebude vědět matka, kdo je otec dítěte? To bylo, je a snad i bude z morálního hlediska nepřípustné.Asi proto se dodnes na muže záletníka často společnost dívá jako na kasanovu, o kterého zkrátka mají ženy zájem, ale pokud je žena častěji nevěrná, je považovaná za...jak to říci...za lehkou ženu.Je třeba se smířit s tím, že mužská nevěra bude vždy společností více akceptovatelná než ženská nevěra. A jak je to s pudem, který žene muže k nevěře? Je možné, že tomu tak skutečně je, i když to nás asi neuklidní, když svého milého najdete s jinou v posteli. Co s tím uděláte, už záleží jen na vás...

folder_openPřiřazené štítky

Co znamená rozvod pro ženy a co pro muže

access_time07.únor 2020personRadka Eliášková

Rozvod manželství, zvláště pak pokud se jedná o manželství s dětmi, není pro nikoho ze zúčastněných snadnou záležitostí. I v případě člověka – muže nebo ženy – který rozvod inicioval a čeká na něj jako na vysvobození z nesnesitelné situace, přináší rozvod velkou psychickou zátěž. Většina lidí totiž stále ještě do manželství vstupuje s tím, že bude trvat celý jejich život, a jeho konec tedy znamená určité symbolické selhání, které nás nutí předefinovat si celou vlastní životní historii a význam událostí, které jsme v minulosti prožili.Radka Dudová Muži, ženy, manželství a rozvod Pro oba z partnerů, toho kdo rozvod iniciuje i toho kdo je „opouštěn“, rozchod znamená nutnost najít si nový sociální svět, ve kterém bude žít, a zároveň potřebu vybudovat si novou identitu, která již není založena na tom, že jsem partnerem a manželem. Dochází k novému uspořádání vztahu mezi přáteli a blízkými. Někdy je nutné najít si nové bydlení, zvyknout si na nové prostředí, najít si práci a kompletně přeorganizovat vztahy s dětmi. V minulosti byl řád našeho života založen na existenci rodiny a druhé osoby, která o nás věděla víc než kdokoli jiný, nyní se tento řád rozpadá a je třeba nalézt řád nový. Zároveň musíme objevit nové zdroje naší osobní identity, což znamená, že se vlastně stáváme úplně jiným člověkem. Pro toho, kdo rozvod inicioval, jsou tyto změny o něco snadnější, protože pravděpodobně o rozvodu již nějakou dobu předtím přemýšlel a již v té době si hledal své nové místo ve světě, nové přátele a koníčky – takříkajíc měl čas si na novou situaci zvyknout a připravit se na ni. Ten, pro koho je rozvod překvapením, musí řešit všechny problémy náhle a naráz a navíc je vystaven společenskému traumatu odmítnutí ze strany partnera. Existují ale specifické problémy, které rozvod přináší ženám a jiné, které přináší mužům. To je dáno tím, že postavení mužů a žen v manželství není stejné. Rozdělení rodinných rolí a dělba práce v rodině stále předpokládá, že úkolem muže je finanční zajištění a úkolem ženy je péče o potomstvo, o muže a domácnost. V roce 2003 si stále 91 % mužů a 89 % žen v České republice myslelo, že hlavním úkolem muže je finančně zabezpečit svoji rodinu, a 79 % mužů a 78 % žen se domnívalo, že péče o malé děti je převážně ženskou záležitostí. Od žen se v manželství stále více než od mužů očekává, že zapomenou na své vlastní zájmy a touhy a postaví do popředí zájmy svého manžela a dětí. Na oplátku očekávají emocionální podporu, které se jim ne vždy dostává. Jeden z důsledků těchto rozdílů se odráží ve výzkumech spokojenosti s manželským životem: ženy jsou většinou spokojeny se svým manželstvím méně než muži. Ženám obecně přináší manželský vztah méně emocionálního uspokojení než mužům, stěžují si na uzavřenost a odměřenost svých partnerů, méně často než muži je pokládají za své důvěrníky a nejlepší přátele. To je jeden z důvodů, proč ženy častěji než muži podávají žádost o rozvod. I výzkumy obyvatelstva České republiky potvrzují, že ženy jsou v manželství častěji nespokojené a jsou shovívavější k rozvodu jako řešení situace, kdy pár není schopen řešit své manželské problémy. Ekonomické důsledky rozvodu Pro ženy obecně má rozvod větší ekonomické dopady než pro muže. Vzhledem k tomu, že péče o děti a o domácnost spočívá stále ve většině českých rodin na ženě, mnoho z nich rozděluje svůj čas mezi povinnosti profesního a rodinného života. „Rodinná kariéra“ znamená pro ženu ve většině případů menší investice do profesního života. Ženy často podřizují nejen čas strávený prací, ale i geografické místo práce svým dětem a svému manželovi. Během let trvání manželství mají sice ženy přístup k příjmu a prestiži svého manžela, během rozchodu ale tento přístup ztrácejí a nezískávají zpět to, co investovaly – čas a energii strávené péčí o rodinu a emocionální a jinou podporou svých mužů.

folder_openPřiřazené štítky

Manželství

access_time08.únor 2020personRadka Eliášková

Když dvojice vstupuje do manželství, vstupuje do poněkud dobrodružné instituce. Zpravidla se pouští do něčeho, o čem nic neví. O tom svědčí nemalé množství rozvodů, manželských problémů ale i lidí, kteří radši svazek manželský ani neuzavírají. Ve skutečnosti se dá říct, že manželství a rodina jsou stavebními prvky celé společnosti, takže má svou hodnotu o nich něco vědět.  Manželství je v podstatě předsevzetí obou partnerů žít společný život. Ale aby bylo manželství úspěšné, musí toto předsevzetí na obou stranách trvat. Stejně jako vyhasne oheň, který neudržujeme, vyhasne i manželství, které přestáváme tvořit. CO MŮŽE STÁT ZA ROZVODY A PROBLÉMY V MANŽELSTVÍ? - TvořeníNení to o tom, že by byli lidé zlí a proto nedodržovali manželské sliby. Často je důvodem, že partneři předpokládají, že manželství bude fungovat jaksi automaticky. V době zamilovanosti dělají oba partneři všechno možné pro to, aby svého partnera získali a aby si ho udrželi. V okamžiku, kdy uzavřou svazek manželský, se jejich aktivity vytrácí, protože tak nějak předpokládají, že teď už je „hotovo“ nebo „mají své jisté“, nebo prostě jen dosáhli svého cíle a nedali si další. Někdy už tvoří jen jeden z partnerů a to nestačí. Po uzavření manželství je dalším cílem na cestě jeho tvoření. Patří sem společné aktivity, společné sny, zájem a péče o partnera a další. Takže základem udržení manželství je uvědomit si, že je to něco, co je potřeba tvořit, na čem musíme neustále pracovat. Být manželem neznamená jen mít místo, kam si přijdu odpočinout po práci a kde mám navařeno, napečeno a uklizeno. Být manželkou neznamená jen být zabezpečená, mít děti a domácnost, o kterou se mám starat. Manžel a manželka jsou role. Manželství je nejen o vzájemné lásce, ale také o vzájemné podpoře, plnění snů a cílů, společném tvoření domova a budoucnosti. Kdysi mi jedna kamarádka řekla: „Pokud nemáš za cíl o někoho pečovat, nevdávej se.“ Je na tom hodně pravdy a platí to jak pro ženu, tak pro muže. A role manželky a manžela nejsou totéž jako role matky a otce. Když přijdou děti, stále zůstáváme manželem nebo manželkou, jen si přibíráme další roli otce nebo matky.  - KomunikaceDalší důležitou oblastí, která by měla být v pořádku, aby manželství vydrželo, je komunikace. Fungující komunikace v manželství neznamená jen schopnost jeden druhému naslouchat, nebo schopnost partnerovi cokoli říct. Základem dobré komunikace v manželství je také podobná komunikační prodleva. Co to komunikační prodleva je? Je to čas, který uplyne od chvíle, kdy partnerovi položíte nějakou otázku, do chvíle než vám odpoví. Nebo čas, který uplyne od chvíle, kdy mu něco řeknete, do chvíle, kdy on na to zareaguje. Ideálně by měla být komunikační prodleva obou partnerů podobná. Když má jeden z partnerů komunikační prodlevu příliš dlouhou oproti druhému, oba tím trpí. To samé platí o rychlosti obecně. Když je jeden z partnerů při zvládání každodenního života a práce rychlý a druhý pomalý, oba ve vztahu trpí. Ale nejde jen o to. Komunikace je záležitost takzvaně dvoucestná. To znamená, že dobrá komunikace v manželství je komunikace, kdy jde o vzájemnou výměnu myšlenek, skutečnou debatu. Nejde jen o to, že jeden mluví a druhý poslouchá. Oba partneři by měli mít možnost mluvit a oba schopnost naslouchat. - ŽárlivostS komunikací v manželství souvisí také žárlivost. Žárlivost v podstatě znamená, že ten žárlivý partner omezuje komunikaci druhého partnera s okolím. Žárlivost nemusí být žádným způsobem podložená, může vycházet jen z vlastní nejistoty žárlivého partnera, který se obává, že jeho partner komunikuje skrytě s dalšími osobami, o kterých on nic neví, a snaží se takové věci zjistit nebo jim zabránit. Takže žárlivý partner se potom snaží bránit svému partnerovi v komunikaci a to samozřejmě vede k rozepřím a hádkám a snadno to může celý vztah „zabít“. - Když do vztahu zasahuje třetí osobaTaké vám může manželství ničit třetí osoba. Tchýně se nestaly předmětem mnoha vtipů tak úplně náhodou. Je pravda, že je velké množství tchýní, které jsou naprosto skvělé a úžasné. Ale existuje určité procento tchýní, které na svém synovi nebo dceři natolik lpí, že do jejich manželství neustále vnáší něco, co tam nepatří. Ale do manželství nemusí takovým způsobem zasahovat jen tchýně. Mohou to být i kamarádi, kamarádky, kolegové. Může to být pomlouvání a snižování partnera, jako „neumí vařit“, „neumí se pořádně postarat o domácnost“, „vždyť tě pořádně neuživí“, „věčně není doma a ty vlastně ani nevíš, kde je“. Takové věci samozřejmě vnáší mezi partnery určité pochybnosti, nahlodávají vzájemnou důvěru. Nebo může tchýně (všem dobrým tchýním se omlouvám) příliš zasahovat do manželského života samotného třeba tím, že do všeho mluví, musí pořád být nablízku, nenechá partnery téměř o samotě. To samozřejmě soužití partnerů narušuje. I taková věc se mezi partnery dá vyřešit jednoduše komunikací. Je třeba, aby si především oni sami vzájemně řekli, co se děje, co si myslí, případně co tchýně nebo nějaká třetí osoba říká. Potom mohou společně promluvit i s tou osobou a mohou celou situaci zvládnout. Problém nabývá velkých rozměrů ve chvíli, kdy se partner postaví na stranu své matky (nebo otce) místo toho, aby stál za svým partnerem. Dokonce i v situaci, kdy by měli rodiče v něčem pravdu a on by to vnímal podobně, když tchýně nebo tchán mluví proti jeho partnerovi, může být manželství osudným, postavit se na jejich stranu. Existuje něco, čemu se říká zodpovědnost a existuje také zodpovědnost za manželství. Převzít zodpovědnost za své manželství znamená kromě jiného „nedovolit nikomu a ničemu jinému, aby to vstoupilo mezi mě a mého partnera“. Příkladem může být situace, kdy je u vás matka na návštěvě, váš manžel přijde večer pozdě z práce a vaše matka spustí: „Myslím, že bys měl chodit domů dřív a nenechávat ji tady po večerech samotnou.“ I kdybyste to cítila stejně, je třeba tu komunikaci zastavit a minimálně matce vysvětlit, že to je mezi vámi a vy si to vyřídíte spolu. Ještě lepší by bylo se svého partnera v takové chvíli zastat. Ale v každém případě, pokud potřebujete s manželem vyřešit, že chodí domů pozdě a vadí vám to, vyřešte to s ním a jen s ním. To platí pro jakékoli podobné situace. - Nevěra a jiné „prohřešky“Hodně lidí se řídí pravidlem „zatloukat, zatloukat, zatloukat“. Je to naprosto pochopitelné. Není to jen z obavy, že se na nás partner naštve, ale i z obavy, že mu tím, že mu o své nevěře nebo jiném „prohřešku“ řekneme, ublížíme. Obvykle se také partner, který se nevěry dopustil, obává, že ho partner opustí, jakmile se to dozví. Tyto obavy mohou být i opodstatněné. Já vím, že je to těžké, ale obvykle svým klientům na rovinu říkám, že o tom měli uvažovat předtím, než do té postele vlezli. Tvrdé? Ano. Ale základem každého manželství je upřímnost a to, že je mezi partnery „čisto“. Každá zamlčená nevěra, každý prohřešek vůči partnerovi, který vás trápí, mezi partnery ve skutečnosti staví zeď nebo lépe řečeno hloubí propast. Proč tomu tak je? Nevěra může vzniknout náhodně pod vlivem alkoholu – prostě takový „úlet“, nebo může být důsledkem neřešených problémů, které ve vztahu již existují. V obou případech ale její zamlčení způsobí, že ten partner, který se jí dopustil, se ze vztahu stáhne. Jednoduše proto, že nechce ubližovat. Je to přirozený instinkt, protože nechceme tomu druhému ubližovat. A kromě toho si potřebuje svůj skutek zdůvodnit a to vede k tomu, že na svém partnerovi začne hledat chyby. Prostě, když jsem byla manželovi nevěrná, potřebuji k tomu „důvod“ a i kdyby žádný ve skutečnosti nebyl, tak si začnu říkat věci jako „on mě zanedbává“, „nedává mi dost peněz“, „už ho vůbec nezajímám“ a podobně. I kdyby ty důvody skutečně existovaly, nevěra je jen prohloubí, protože místo snahy ty věci řešit je potřebujeme vidět ještě víc, protože pak máme pravdu a měli jsme na tu nevěru naprosté právo. I když v manželství zůstaneme, bude tam pořád malá „propast“ a „Pandořina skříňka“. A té „Pandořiny skříňky“ se náš partner může kdykoli nechtě dotknout.Vezměme si příklad: manžel byl manželce nevěrný se svou novou sekretářkou. Manželka se nevině zeptá: „A jaká je ta tvá nová sekretářka?“ Manžel samozřejmě těžko zareaguje na takovou otázku v klidu, protože okamžitě nabude dojmu, že manželka možná něco ví. Takže jeho reakce bude typu: „Co tě to zajímá? Odkdy tě zajímá moje sekretářka?“ a podobně. To zase nechápe manželka. Takže pokud k nevěře došlo a skutečně chcete dát manželství do pořádku, jediná cesta je čestně komunikovat. Pokud manželství stálo na dobrých základech a není ještě na pokraji propasti, dá se taková situace zvládnout. Samozřejmě ideální je takové věci vůbec nedělat. - Dá se nevěře předejít? Určitě pro to můžeme hodně udělat. Základem je trvalé tvoření vztahu. Dále je to zájem o partnera. Pokud se totiž o partnera zajímáme, pak vidíme včas, že možná není vše optimální, že na straně partnera třeba existuje nějaká nespokojenost a můžeme ji zvládnout ještě předtím, než to skončí nevěrou. Ale zájem o partnera u něj zároveň vytváří dobrý pocit, cítí se stále žádaný a tudíž ani nemá tendenci hledat někde jinde. A samozřejmě upřímná, otevřená komunikace. Ta dává vztahu skutečnou sílu, protože buduje důvěru, vzájemné porozumění a posiluje vzájemnou lásku.  

folder_openPřiřazené štítky

5 věcí, které o vás nechce vědět

access_time12.únor 2020personRadka Eliášková

Myslíte si, že základem vašeho nového vztahu je upřímnost a otevřenost? Dejte si pozor, ať to příliš nepřeženete, existuje totiž pár věcí, které je lepší nechat si pro sebe. Mít svá tajemství nikdy není na škodu, zvlášť pokud se jedná o následující věci.Ex partneři a ex životMinulost k vám patří a on to dobře ví, ale určitě chce vědět detaily? Snažte se v otázkách kolem minulosti dát jasně najevo, že ji nechcete řešit a soustředíte se na to, co je a co bude.  Rozhodně nerozebírejte detaily svého předchozího vztahu a ani bývalého nepomlouvejte. Váš vztah je ukončen, není třeba házet na něj špínu. Sexuální zážitkyNesnažte se novému partnerovi vyzradit příběhy z vaší postele a pořádně si rozmyslete, co mu na sebe povíte. Počet vašich milenců, rádoby vtipné příběhy i vzpomínání na nejlepší sex, to vše je tabu. Riskujete tím, že si o vás muž vytvoří ne úplně ideální obrázek a váš sex bude nakonec fiasko.Tajné vychytávkyNechte ho při tom, že takhle krásná jste od přírody. Samozřejmě ví, že jste učesaná, oblečená a nalíčená, ale vůbec netuší, co za úsilí za tím stojí. Mlčte o nalepovacích řasách, holení podpaží a stahovacím prádle.Domek na předměstí, kočárek a labradorKaždý má své plány, představy a sny, na tom není vůbec nic špatného. S detailním popisem vaší budoucnosti však raději počkejte, až se váš vztah stane vážnějším. Muže dokáže spolehlivě odradit váš do puntíku naplánovaný život, zvlášť pokud zmíníte velké závazky.Zdravotní problémyPředstavte si, že vám nový objev začne popisovat, jak ho trápí vředy, cholesterol, záněty zubů a další nepříjemnosti.  První schůzky nejsou místem pro zdravotní rozbory, i když se domníváte, že o tom prostě musí vědět. 

folder_openPřiřazené štítky

Jak si udržet dobré vztahy

access_time21.únor 2020personRadka Eliášková

Vztahy pro náš spokojený životVztahy – někdy si říkáme, že mít vztahy je jedna z nejhorších věcí, že je to pro nás zraňující, omezující, že se často s partnerem nebo partnerkou hádáme, nemůžeme se na ničem shodnout, máme jiné představy o životě a o společné budoucnosti…ale přesto v nich stále zůstáváme a snažíme si toho druhého u sebe udržet. Proč? Nikdo totiž nechce být sám. Je to citová i pudová záležitost, každý chce mít vztahy, aby byl spokojený po psychické i fyzické stránce, a aby založil rodinu. A samozřejmě, že když už vztahy máme, chceme si je udržet dobré a spokojené. Občas je to dřina, ale vyplatí se nám to. Jsou tedy nějaké rady, jak si tedy udržet dobré vztahy? Samozřejmě, že ano.UpřímnostUpřímnost mezi dvěma lidmi ve vztahu je pochopitelně velmi důležitá. Být naprosto upřímný je ale někdy dost těžké, někdy se nám lež jeví jako dobré východisko ze situace. Když si ale chceme udržet partnera a dobré vztahy, nevyplatí se ukazovat jen svou hezkou tvář. Nemá smysl hrát si na někoho, kým nejsme, protože pravda stejně vyjde najevo a může pak být o to více bolestivá. Nač krmit partnerovy představy o úžasné ženě, pokud jí nejsme? Radši buďme realističtější a pravdivější.Být upřímný je těžké. Záleží na tom, jakého máte partnera, protože každý člověk je nastavený trochu jinak, ale pokud si říkáte, že raději zalžete, pokuste se přijít na to, proč vlastně chcete lhát. Je to kvůli tomu, abyste podporovala falešnou představu? Je to proto, že se stydíte sama za sebe?Často člověk lže proto, aby skryl jednání, které se nelíbí jemu samému. Pokud tedy nejste připravení být naprosto upřímní, zkuste vydiskutovat a obhájit pravdu aspoň sami před sebou. Uvidíte, že se potom budete cítit lépe a vyrovnaně a Vaše vyrovnanost se postupně přenese i na Vašeho partnera a Vaše vztahy.Zbavte se nerealistických očekáváníOčekávání a nerealistické sny a představy dost souvisí s upřímností. Když k sobě totiž budete s partnerem upřímní, ani jeden z vás je nebude mít. Očekávání nejsou pro vztahy příliš dobré. Kladou určité požadavky, které nemusí druhá osoba vždy splnit. Řekněte, k čemu ale je živit v sobě imaginární představu partnera? Vždy se snažte ujasnit si, koho vlastně milujete. Zda svého skutečného a reálného muže, nebo jen představu o něm?Toto je jen malá část toho, co můžete udělat pro zlepšení Vašeho života. Proto Vám i v dalším článku přineseme rady, jak si udržet dobré vztahy. 

folder_openPřiřazené štítky

Nevěra a promiskuita

access_time06.březen 2020personSimona Chvátilová

Nevěra a promiskuita Nevěra.Známe ji asi všichni, co? Nosíme ji v sobě.Taková zajímavá věc. Co vede šťastně zadané, že ji tak rádi vyhledávají a současně odsuzují?Většinou nemáme moc pochopení pro ty co nevěrní jsou a s účastí sledujeme podváděné. Asi normálka. Nikdo nechce být podváděn a tvrdíme, že ani podvádět nechceme, vždyť je to přeci hnusné. A ještě větší normálka je, že podvádějí všichni. Nebo snad znáte někoho, kdo není nevěrný? Já sice ano, jednoho karatistu, bojovníka. Má dvě malé děti, normální ženu a je totálně šťastný, za to, že všechno je, tak jak je, vždy a za všech okolností. Takových lidí je málo, má za to maximální respekt. Potkávám tady víc takových, kteří to svoje štěstíčko potřebují stále testovat.Jasně, že sem nepočítám dvacetiletého kluka nebo holku, tam je to jasný. Probíhá proces hledání se a celý život je před nimi. Promiskuita je v podstatě nezbytná, aby se člověk našel. Ok. Ať už to bolí sebevíc, v tomhle věku se to rozdýchává podstatně snáz než ve čtyřiceti, kdy už je všechno někde dál. Dobrá, mládež ať žije dokud to jde.Co mne ale opravdu dojímá, jsou dívky lodníků, pracujících v zahraničí. Nic proti, ale ti kluci tam opravdu makaj. Podle mého doufají, že peníze, co vydělají tam, jsou schopné nahradit všechno tady. Vždyť to dělají pro vás. Myslím, že tři týdny na lodi jsou větší peklo než být tři týdny sama doma.Druhá parta, to jsou tatínci. Takový potkávám nejvíc, sebevědomí třicátník, šťastný otec, dobrá práce. Pro rodinu všechno. Sledujte ho, ale za rohem, slintajíc putuje pátečním městem a od hlavy až k patě, sjíždí tu nejtuctovější servírku a žádostivě flirtuje. Já se jen divím. Ženu sis vybral sám, dítě si jí udělal, dokonce tvrdíš, že nic jiného než šťastnou rodinu nemáš. Na toho kdo to nepěstuje, koukáš z patra. Tak proč tohle? Nechápu! Někde bude asi chyba. Špatný výběr ženy? Možná, že by mohly všechny patřit jen tobě.No nic, byla to jen taková úvaha. Prostě to nemám rád. Štve mně třeba i zapíjení svobody a následná cesta do vykřičeného domu, kde se kamarádi složí na lehkou děvu pro ženicha. Nebalím servírky, ten pocit být sto padesátým vopruzem dneška, si rád odpustím. Vždyť jsou v práci, musejí z toho mít dost. A možná ne. Každopádně já dost mám.

folder_openPřiřazené štítky

Když muž zaslechne tikot biologických hodin

access_time07.březen 2020personRadka Eliášková

 Poplach! Co teď?Tikot hodin se nedá přeslechnout, muž se zcela probudí ze snu nekonečných staromládeneckých večírků a rozhodne se jednat. Jenže je tu problém. S kým si nositele jména pořídit. Děvčata pro zábavu nejsou těmi nejvhodnějšími kandidátkami, chce to ženu praktickou a vyspělou. Hodila by se perspektivní třicátnice, která je připravena zbudovat rodinné hnízdo. Svobodných třicátnic je v dnešní době k mání, jenže ne těch, které jsou ochotny vzdát se kariéry pro rodinný život – ty jsou považovány za nedostatkové zboží.Poplach! Nenech se vykolejit, mysli!Najdou se však i takoví muži, kteří alarm zaslechnou, ale při představě, že by měli měnit svůj dobře zajetý systém, budou dělat dál mrtvého brouka a pro jistotu si ještě koupí zátky do uší.  Biologické hodiny a plodnostMýtus, že jsou muži plodní věčně je jen krásná pohádka, kterou si vymysleli právě muži, aby si mohli bezstarostný život užívat, co nejdéle. Podle vědeckých výzkumů u mužů šance zplodit potomka klesají po 35. roku života a velmi výrazně se snižují po 40. narozeninách. Proto také ten alarmující tikot biologických hodin po třicítce.A co z toho vyplývá?I u mrtvého brouka jednou nastane den, kdy ty biologické hodiny přestane ignorovat a přepadne ho strach, jestli není pozdě. Neplodnost je v dnešní době hodně propírané téma, takže ani jeho ty strašlivé statistiky neminou. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zaujalo nás na dotaz život

Hypnóza a naše vědomí a podvědomí. Rizika hypnózy

access_time18.prosinec 2019personMarián Kroužel

Trocha historieJiž ve čtvrtém tisíciletí př. n. l. používali hypnózu Sumerové. V té době speciálně vyškolení lékaři z řad kněží léčili nemocné použitím sugescí ve spánku. Hinduističtí fakíři a jogíni již ve druhém tisíciletí př. n. l. používali hypnózu ve svých meditačních praktikách. Používala se také v Egyptě a Řecku. Za zmínku stojí také Theophrastus Bombastus von Hohenheim (1493 - 1541), zvaný Paracelsus. Učil, že rozhodujícím činitelem jakéhokoli uzdravení je „lékař v nás“. Uváděl, že mniši v Korutanech léčí nemocné tak, že je nechávají pohlížet do zářící křišťálové koule. Nemocní prý potom obvykle upadnou do hlubokého spánku. Ve spánku dávají mniši nemocným sugesce potřebné k uzdravení, a to prý také většinou nastává. Použití hypnózy dnesDnes se hypnóza využívá k léčbě různých závislostí, fobií, k tomu, aby se člověk dostal k dřívějším událostem, které jsou mu za bdělého stavu nedostupné, a odstranil tak různé bloky, které mu brání ve šťastném a spokojeném životě. Používá se také v medicíně jako anestetikum (zejména pro lokální umrtvení), neboť má méně vedlejších účinků než klasická narkóza a jiná anestetika. Vědomí a podvědomíMusím přiznat, že téměř ve všech materiálech, které jsem k hypnóze četla, jsem narazila na zmatek v pojmech Já, Vědomí a Podvědomí. Krásně to ilustruje následující věta: „Naše podvědomí je chytřejší než my sami. Ví, co je pro nás nejlepší, je naše originální neopakovatelné já.“ Když si tuto větu přečtu, naprosto mi není jasné, jak může být mé originální neopakovatelné já chytřejší než já sama. Někde je zase podvědomí v závorce uváděné jako vědomí. Myslím, že člověk by v těchto pojmech zmatek mít neměl. Pojďme se na ně tedy podívat blíž. Podvědomí: v psychoanalýze přechodná zóna mezi nevědomím a vědomím, jímž musí projít potlačený či vytěsněný psychický vjem na cestě k uvědomění. Psychické obsahy a procesy, které jsou v daném okamžiku mimo oblast vědomí, jež se však mohou stát vědomými. (Encyklopedie Diderot, 1999) Mohli bychom tedy říci, že podvědomí je soubor těch vjemů a prožitků, které jsme z nějakého důvodu potlačili a jsou nám tudíž běžně nedostupné jako vzpomínka. Nicméně existují a tudíž mohou na náš život mít nějaký vliv. Na druhou stranu si je můžeme uvědomit, což je dobrá zpráva. Vědomí: psychologická definice je: a) v užším smyslu určitý stupeň bdělého prožívání (na rozdíl od bezvědomí) b) v širším smyslu znalost souvislostí (vím, proč cítím, myslím to, co cítím, myslím si). Vědomí má tři dimenze, a to niternost prožívání, předmětné vnímání (vědění o něčem, chápání, uvědomování si) a sebereflexi (uvědomování si sebe sama). Při porušení vědomí dochází ke stavu podobnému spánku. (Encyklopedie Diderot, 1999) „Lidsky“ bychom mohli říct, že vědomí je uvědomování si okolního světa a sebe sama ve vztahu k okolnímu světu. Já: já je vlastně osoba sama, je to identita, která je určitým jedincem. Je to to, co si je vědomo, že si je vědomo. Ve výše uvedené větě, kterou jsem uvedla pro příklad, se zjevně zaměňuje pojem podvědomí za skutečné já a pojmem „my sami“ se zřejmě míní kombinace vědomí i podvědomí. Protože to, jak se osoba v životě projevuje, jak žije, je ve skutečnosti ona sama, na nějakém stupni vědomí (uvědomování si), plus vliv jejího podvědomí (zážitků, kterých si není plně vědoma) na její jednání. Shrnula bych to asi takto: ve skutečnosti jsme to my, kdo řídí náš život, a to včetně tělesných procesů. Jsme si toho více nebo méně vědomi. A to, co způsobuje neoptimální fungování našeho života – ať po psychické nebo fyzické stránce, je naše podvědomí. Takže hypnóza se snaží spojit naše já s naším podvědomím, případně sugescí ovlivnit vliv našeho podvědomí na náš život. Může hypnóza skutečně někoho přimět udělat to, co by jinak nikdy neudělal? Podle různých zdrojů hypnotizér nemůže člověka přimět udělat něco, co je v rozporu s jeho morálními zásadami. To znamená, že hypnotizér nemůže jednoduše někomu vložit sugesci, aby např. někoho zastřelil. Pokud by to bylo v rozporu s morálními zásadami hypnotizovaného, tak by to prostě nejen neudělal, ale hypnóza by se přerušila a člověk by se z hypnotického spánku okamžitě probudil. Tahle věc má ale jeden háček. Předpokládá znalost morálních zásad hypnotizovaného. Ale přes všechno, co může člověk o svých zásadách říkat, stejně může mít hluboko v sobě ukryté nejrůznější úvahy a „choutky“, se kterými může i velmi úspěšně v životě bojovat a potlačovat je, nicméně mohou být přítomné. Tím myslím, že v jeho podvědomí mohou být hranice toho, co by udělal, jiné, než podle kterých ve skutečnosti zjevně žije. Profesionální hypnotizéři určitě obvykle nevkládají lidem sugesce ve směru páchání kriminálních činů. Nicméně nezkoušela bych to ani jako experiment. Aby si něco takového mohl člověk dovolit, musel by napřed skutečně plně ZNÁT obsah podvědomí hypnotizovaného. Sugesce versus vědomíJedna z věcí, s nimiž hypnóza pracuje, je sugesce. Sugesce je definovaná jako: podmanivé působení, vliv na něčí myšlení, cítění, vůli, jednání probíhající zpravidla mimo rozumovou a volní oblast. (Slovník cizích slov). Původ slova je z latinského suggestio. Sugerovat (vnukat) pak z latinského suggerere, což znamená podkládat. Sugesce ve formě příkazu vložená do povědomí člověka ho může potom ovlivňovat mimo jeho volní kontrolu a mimo jeho skutečné vědomí. Samozřejmě, když jsou příkaz a představa pozitivní, zdá se to v pořádku. Ale pořád je to něco, co nás ovlivňuje mimo naši vlastní kontrolu. Netvoříme tedy potom to, po čem toužíme (např. ideální postava nebo úspěch atd.) vědomě. A pokud již máme v minulosti ve vztahu k tomu, čeho chceme dosáhnout, nějaké protichůdné rozhodnutí, např. že nikdy nezhubneme nebo nikdy nebudeme bohatí, tak nová sugesce ve formě, že jsme bohatí nebo štíhlí jak proutek, stojí potom proti našemu starému rozhodnutí, kterého si možná jen nejsme plně vědomi nebo si nejsme vědomi, toho, kdy jsme se tak poprvé rozhodli. Fakticky tak může nastat konflikt našich rozhodnutí a získané sugesce. A pokud neznáme ani přesnou formulaci sugesce, ani našich starých závěrů a úvah, můžeme mít jen další problém, protože na nás působí jak naše staré rozhodnutí, tak nová sugesce. Ve skutečnosti si můžeme sami vytvořit na vědomé úrovni zcela jasnou představu toho, čeho chceme dosáhnout a dosáhnout toho. Anebo to zase vědomě zrušit, pokud dojdeme k závěru, že už to nechceme. Pokud se nám to nedaří, cesta může být, podívat se na naše minulá rozhodnutí ve vztahu k tomu, čeho se snažíme dosáhnout, uvědomit si je a tím zrušit jejich vliv. Je to podstatně účinnější, než vložit do podvědomí sugesci. „Přeprogramovat“ mysl pomocí sugescí, ať už vlastních nebo od někoho jiného, je myšlenka krásná a určitě za ní stojí úmysl člověku pomoci. Ale program, i když nový a lepší, stále zůstává programem. A aby se změnil, je potřeba nový program. Určitě si dovedete představit, jak by vypadal váš počítač, když byste do něj nahrávali stále nové verze programů, aniž byste vymazali ty původní. Výsledkem takového počínání u člověka není skutečně vědomý, svobodný člověk, schopný měnit svá rozhodnutí na základě vlastní svobodné vůle, ale člověk, který je ovládán různými typy příkazů, které navíc často stojí i proti sobě. Má hypnóza nějaká rizika?Nejsem expert na provádění hypnózy. Ale pojďme se na to podívat jen z hlediska základních informací. Hypnóza určitě má své místo a funkci při zkoumání lidské mysli, nebo když je používaná jako anestetikum (pokud je po prováděném zákroku vložený příkaz opět zrušen). Myslím, že základním problémem (pokud to tak mohu nazvat) hypnózy je to, že pracuje s člověkem ve sníženém stavu vědomí, kdy je náchylný k sugescím a poslušnosti vůči hypnotizérovi. Když se vrátíme k charakteristikám hypnózy, tak prožitky z hypnózy si hypnotizovaný pamatuje (s výjimkou hluboké hypnózy), pokud mu není sugerována myšlenka, aby si je nepamatoval. Z tohoto hlediska je třeba vědět, kdo s vámi opravdu pracuje a je to o etických a morálních zásadách hypnotizéra. Musíte prostě vědět, že vám nebude spolu s danou sugescí sugerovat i její zapomnění. Vzhledem k tomu, že při hypnóze slyší hypnotizovaný všechna slova a každý šelest a zároveň se snižuje jeho kritičnost a jeho vědomí je utlumené (tudíž nedokáže jasně rozlišovat a vyhodnocovat vjemy), může dojít i k nechtěné sugesci na základě okolních zvuků nebo slov z okolí. Zároveň je třeba opatrnost při formulaci sugescí, protože špatně formulovaná sugesce může mít ve skutečnosti destruktivní důsledky. Např. formulace: „úspěšně a snadno hubnu“, může sice vést k tomu, že člověk ztratí svou nadváhu, ale může hubnout dál i poté, co to už vůbec nepotřebuje a podlomit si tak zdraví. Zejména tehdy, kdy si není formulace sugesce vědom a tudíž ji nemůže vědomě zrušit nebo přeformulovat. Skutečně jsou nám údaje z našeho podvědomí bez hypnózy neodstupné?Na první pohled se to tak jeví. A zejména bolestivé zážitky jsem schopni natolik vytěsnit z dosahu vlastního vědomí, že to vypadá tak, jakoby se nikdy nestaly. V důsledku toho můžeme trpět fyzickými i psychickými problémy, jejichž příčny nám zůstávají neznámé. Ale není pravda, že se k nim vůbec nelze dostat nebo že jedinou cestou je hypnóza. Každý člověk má ve skutečnosti schopnost se k minulým prožitkům vrátit. A to při plném vědomí. Potřebujeme k tomu jen člověka, který nás k nim dokáže pomocí komunikace přivést a pomůže nám se na ně podívat. Můžeme tedy změnit svůj život a to, co nás trápí, i bez hypnózy? Jak jsem se právě zmínila, do našeho podvědomí se podívat můžeme. Chce to jen kousek odvahy a pomocnou ruku, která nás jím provede. Ve chvíli, kdy odhalíme tajemství našeho podvědomí, odhalíme ty skryté vlivy, které náš život negativně ovlivňují. A potom jsme schopni takové věci dostat zpět pod vlastní kontrolu a jsme schopni tvořit svůj život podle svých snů.Kdysi mi jeden klient řekl, že přišel na to, že když něco chce, tak podle toho musí žít. Např., když chce někdo být štíhlý, měl by se podívat na to, jak žijí štíhlí lidé a žít podle toho. Logické, že? Štíhlí lidé se obvykle nepřejídají, v jejich životě je nějaký pohyb atd. atp. Někdy stačí trochu vůle a disciplíny a jde to. Když to nejde tak jednoduše, tak je potřeba podívat se na minulá rozhodnutí a najít to, co tomu brání. A udělat rozhodnutí nová, vědomá a vlastní. Naprosto souhlasím s myšlenkou Paracelsa, že činitelem uzdravení je „lékař v nás“. Ale skutečně v nás, ne do nás vložený.

folder_openPřiřazené štítky

Jak se bránit proti malému podlému a nebezpečnému útočníkovi, číhajícímu na nás v trávě podél cest- KLÍŠTĚ

access_time16.leden 2020personRadka Eliášková

Klíště obecné (Ixodes ricinus)              Tento zákeřný roztoč žije především ve vlhkých oblastech listnatých a smíšených lesů podél řek. Jeho život, trvající až šest let, probíhá ve čtyřech vývojových stádiích. Z vajíček se líhnou asi půlmilimetrové šestinohé světlé larvy, vyšplhají se na stébla trávy a hladově čekají na první krmení, na krev. Tu jim zpravidla poskytne malý hlodavec, ještěrka nebo pták. Klíště se na tělo svého prvního hostitele přichytí přísavnými destičkami a háčky na konci nožiček. Jak ale klíště pozná, že se blíží krmení? Na chodidlech prvního páru nohou má citlivá čidla, zaznamenávající zvýšený obsah vydechovaného oxidu uhličitého ve vzduchu, zvýšenou vlhkost a teplotu, kterou kolem sebe příští hostitel šíří. Po přichycení klíště vyhledá vhodné místo na kůži, kudy vsune do své oběti savý chobotek opatřený zpětnými háčky. Potom už se začne vesele krmit a usnadňuje si to tím, že do rány vypouští sliny zabraňující srážení krve i svědění tohoto místa. Larva saje až 6 dní, plní svá velkokapacitní střeva krví, až se jí z toho nafoukne zadeček. Potom odpadá a skryje se do půdy. Tady proběhne její několikaměsíční proměna v osminohou nymfu, která je již asi 1 milimetr velká. Nymfa šplhá do vyšších pater trav, aby zde číhala na větší kořist než larva. Hostitelem nymf jsou proto menší nebo středně velcí obratlovci. Saje na nich až 7 dní. Napapaná nymfa se znovu vrací do půdy, kde proběhne její závěrečná přeměna v dospělého jedince. Ten je až 4,5 milimetrů velký a útočí i na velké savce. Útočí však pouze samice, samci krev nesají. Svezou se ale s hostitelem také a to za účelem oplodnění samičky. Ta se při krmení dokáže nacpat tak, že zvětší svůj objem až 100 x. Potřebuje k tomu i 14 dní a pak jí čeká nejdůležitější úkol jejího života - kladení vajíček. Klade jich až několik tisíc a potom, po naplnění smyslu svého života, umírá. Během životního cyklu se tak klíště nají nanejvýš třikrát. Jen málo jedinců se však dožije poslední fáze vývoje - dospělosti. Člověka jako hostitele a zdroj potravy napadají všechna tři savá vývojová stádia klíštěte. Nejčastěji si ale na člověku pochutnávají nymfy.             Klíšťata potřebují ke svému životu vlhkost, aby jejich tělíčka nevyschla, zdržují se proto ve vlhkých oblastech a na hostitele čekají v místech, která je proti vyschnutí chrání, nebo jim umožňují rychlý ústup do vlhka. Nejvýše si troufnou dospělí jedinci, nejvíce odolní proti vyschnutí. Ti číhají ve výšce až do jednoho metru nad povrchem země. Ze stromů, jak se dříve tradovalo, ale klíšťata nepadají. Z důvodu vlhkomilnosti jsou tito roztoči nejaktivnější na jaře a na podzim. Léto je pro ně příliš suché a zima moc studená. Tou dobou jsou schováni v půdě a snaží se přežít sucho a mrazy. Jakmile ale sleze sníh nebo padne první podzimní mlha, lezou nedočkavě do trávy a hladově scanují svými čidly vzduch. Na území České republiky je najdeme i v nadmořských výškách okolo 800 metrů. Jejich hlavní teritoria výskytu jsou ale v okolí středočeských a jihočeských řek.Klíšťata jsou však nejen nepříjemná, ale i nebezpečná. S jejich slinami, vypouštěnými pod kůži se do těla člověka můžou dostat i viry klíšťové encefalitidy (zánět mozku a mozkových blan) nebo bakterie lymeské borreliózy.Klíšťová encefalitida              Jde o onemocnění centrálního nervového systému, které může být pro člověka i smrtelné. Infekci klíšťata získají od svého předchozího hostitele, kterými jsou často třeba hlodavci. Proto je intenzita výskytu infikovaných klíšťat pozitivně ovlivněna například loňským přemnožením hlodavců, mírnou zimou apod. V ohniscích nákazy je infikováno asi 0,5 - 5% klíšťat. Z infikovaných osob onemocní přibližně 30 - 40%. Inkubační doba trvá většinou 7 - 14 dní. V první fázi se onemocnění projeví bolestmi hlavy, horečkami, nevolností, malátností, a bolestmi v kloubech. První fáze trvá asi 14 dní. Druhá fáze nastává po období 8 - 15 denního klidu a projevuje se znovu bolestmi hlavy, zvracením, meningeálními příznaky (tuhost svalstva šíje), poruchami paměti, dezorientací, poruchami spánku, svalovým třesem, závratěmi i obrnou nervů. Při nejtěžších formách nemoci dochází k obrně (7%) a později i k smrti (1%). Pro úspěšné vyléčení nemoci bez trvalých následků je důležité včasné diagnostikování, fyzická aktivita nemocného utlumená na minimum a následná odborná léčba. Jako prevence proti onemocnění je nejúčinnější očkování. Vakcína obsahuje mrtvý, množení neschopný virus encefalitidy, provokující v těle tvorbu protilátek. Po třech očkovacích dávkách je 97% očkovaných chráněno proti infekci na dobu tří let.Lymeská borrelióza         Lymeskou borreliózu způsobují bakterie přítomné ve slinách přenášejícího klíštěte. V oblastech nákazy může být přenašečem bakterií borreliózy každé třetí klíště. První příznaky onemocnění se mohou objevit už po několika dnech, ale i týdnech od přisátí klíštěte a jeví se jako pomalu se šířící červená skvrna. Uprostřed zarudlého místa později dochází k blednutí, takže vzniká jakýsi červený prstenec. V dalších stádiích onemocnění se mohou dostavit četné příznaky jako bolesti zad, hlavy, únava, poruchy vidění, mravenčení v končetinách, závratě, nepravidelný srdeční rytmus, poruchy citlivosti a hybnosti nebo ochrnutí lícního nervu. V pozdním stádiu se nemoc projevuje postižením kůže, kloubů a nervového systému. Zasažené srdce se může chovat jako při infarktu myokardu. Nemoc se někdy vrací i po několika letech nebo přetrvává v chronické podobě třeba jako artritida. Pro úspěšnost léčby prováděné antibiotiky je opět důležité včasné odhalení nemoci.

folder_openPřiřazené štítky

Tetování v kulturách – Polynésie a Nový Zéland

access_time18.leden 2020personRadka Eliášková

Není asi známější kultury v oblasti tetování, než kultura Polynésie a Nového Zélandu, jejíž slovo tatau dalo za vznik slovu tattoo a to našemu slovu tetování. Toto slovo objevili evropští námořníci a z jihu ho přivezli k nám. Tak začala ona slavná éra ještě slavnější kultury, o kterou jste si hojně psali v e-mailech. Tedy, naše loď do Polynésie dnes vypluje a plavba to bude velice dlouhá. Zabere nám celých čtrnáct dní, protože se touto kulturou budeme zabývat dva pondělky po sobě. Na jednu plavbu ve formě jednoho článku by toho bylo moc, zkrátit to a ubrat vám některé informace, na to nemám srdce a ani si to netroufnu.Tedy v tomto článku se podíváme na historii tetování z Polynésie a Nového Zélandu, v dalším pak na význam jejich tetování, na nástroje, rituály a na současný stav. Loď na ostrov Samoa a další ostrovy právě vyplouvá, kdo se nebojí, má možnost plout s námi, bude to velice naučné, zajímavé a překvapivé.Polynéské tetování, tak jak vypadalo původně, před zásahem Evropanů, patřilo k nejnáročnějším, ale také na motivy k nejbohatším bodyartovým stylům zdobení na celém starém světě. Není divu, že jeho odkaz stále žije a tetování v tomto stylu je i v moderním světě žádané a jen tak neupadne do zapomnění. Jeho vývoj se datuje na staletí, složité geometrické motivy jsou jako kronika, vypráví příběh a každá značka má své místo. Tetování byl běh na dlouhou trať a často se během života několikrát obnovovalo a doplňovalo, než pokrylo celé tělo a zaznamenalo celý život. Nejranější rozvoj tetování sledujeme na ostrovech Tonga a Samoa, proto se také někdy polynéskému tetování říká tetování Samoa, právě podle tohoto ostrova. K samotnému vzniku tetování na ostrově Samoa se váže legenda, která říká, že tetování na tento ostrov přinesly dvě tetované sestry, které připlavaly z Fidži a které vzniklo tak, že sestry během plavání zpívaly památné tetovací písně a začaly na ostrově provozovat své řemeslo. Avšak udělaly ve svém textu chybu a místo tetujme ženy, zpívaly, tetujme muže. Původně totiž byla tradice zcela opačná než dnes a velkoplošné tetování se týkalo výhradně žen. Ovšem legend se vypráví více. Údajně prý možná také vzešlo z malování na kůži, když domorodci přišli na to, že obnovování na každý další rituál je náročné a naučili se barvu vpichovat do kůže, aby se nedala smýt. Mezi tetováním na ostrovech Tonga a Samoa byl velký rozdíl, zatímco Samoa se s tím nepárala a muži se tetovali komplet, na ostrově Tonga pouze od pasu ke kolenům a to pouze bojovníci. Nový Zéland se pak lišil úplně, jak formou linií, tak místy. Vždy šlo ale o geometrické tvary. Tato tetování domorodců se proslavila v Evropě díky mořeplavcům a námořníkům a obrázky tetovaných Markézanů a jiných Polynésanů se staly vývozním artefaktem a v Evropě se tyto kresby či malby prodávaly jako hodnotný suvenýr. Proto i dnes najdeme na mnoha zámcích v Evropě suvenýry z Polynésie a malované obrazy tamních, geometricky potetovaných obyvatel. Kolem roku 1800 zažívala Polynésie obrovskou éru misí a objevitelských cest z Evropy.                          Tatérem v Polynésii nemohl být každý, tuto činnost mohli totiž vykonávat pouze kněží, protože tetováž byla výhradně duchovní a rituální záležitostí. Při práci se musela dodržovat předem daná pravidla a dodržování bylo přísně střeženo, kněží také musel absolvovat dlouhé učení. Tetování mělo na ostrovech Tonga a Samoa hluboký magický význam, kulturní, společenský a někdy náboženský charakter. Jak tetování probíhalo, jaké se používaly nástroje a slova textů, které se zpívaly, si přiblížíme v druhém díle o tetování Polynésie. To se podíváme také na motivy a přesné názvy této tématiky. Nyní zpátky do historie. Postavení tatéra bylo dědičné, nešlo tedy získat jinak, než z rodinné větve a pak teprve projít učením. Kněží, který měl umožněno tetovat, byl silně privilegovaná a uznávaná osoba. Tradiční tetování probíhalo skupinově, tetovalo se několik, nejčastěji 6 – 8 mladíků, protože celou tetováž provázel náročný rituál a sborové zpěvy. Celého obřadu tetování se vždy účastnila celá rodina a příbuzenstvo, včetně nejvyšších členů kmene. První tetování mělo charakter přijímání, mladý muž se přijímal mezi dospělé muže a válečníky. Každá další tetování pak byla jakýsi zápis do kroniky jeho života. Toto tetování je totiž známé tím, že funguje jako rodinná kronika a na tělo se tetují znaky, které ukazují, co člověk v životě prožil. Celé tetování je pak jakýmsi bohatstvím daného muže a jeho rodinným dědictvím. Vždy se začínalo tetovat v pase, pokračovalo se dolů přes stehna a na kolena. U žen se pak jednalo o série jemných květinových vzorů na trup a ruce, ovšem ženské tetováži postupně nebyla přikládána důležitost a toto tetování ztratilo i duchovní a rituální charakter.                        Pokud bychom měli mapovat historii, je velice obtížná, jelikož se míchají vlivy z ostrovů Samoa, Tonga a z Markéz, kde se kolem roku 200 usadily kolonie z okolních ostrovů, stejně jako kolonisté ze Samoi. Historie na Novém Zélandu se pak vyvíjela samostatnou větví. K té se ještě dostaneme. Právě na Markézách se v průběhu více než tisíce let zformovala ona známá kultura, jejíž odkazy my známe. Takže nikoliv Samoa, tam to pouze začalo, ale Markézy jsou tím místem, kde vzniklo geometrické tribalové tetování v podobě, v jaké ho známe. Právě tetování z Markéz patří k nejsložitějším na celém světě, protože když uděláte chybu v geometrických znacích, může celé tetování ztratit význam, nebo může dojít k jeho pozměnění. Každý z ostrovů má trochu odlišnou symboliku, proto je celkově polynéské tetování složité a přichází z různých zdrojů a často se výklady motivů mohou lišit, jde o to, z jaké ono tetování pochází větve. Tradiční tetování pe´a, které vznikalo při rituálu marai, je však tak rozsáhlé a složité, že i kdyby bylo z jedné větve, nic by to na jeho náročnosti neměnilo.  My za seznámení se s Polynésií a jejím tetováním vděčíme zejména objevitelům, ale mám – li jmenovat, uvedu Sira Josepha Bankse, to byl přírodovědec, který vyslovil otázku, proč se Polynésané tetují? Nad touto otázkou si lámal hlavu a bádal, až se vypravil sám za domorodci, aby vyslovil důvody. S kapitánem Cookem vyrazil roku 1769 na plavbu na Tahiti a zkoumal tetování tam, stejné důvody předpokládal u všech domorodých kmenů. Vyslovil myšlenku, že mu není jasné, proč podstupovat tolik bolesti, že ani jeden z indiánů nedokázal mu důvod udat a že jediné rozumné vysvětlení jest snad magie, pověrčivost a duchovní moc, jinak jakýkoliv jiný důvod byl by prý absurdní. To by se pan Banks dnes asi divil, jaké důvody by mu lidé řekli dnes. Ačkoliv jejich bolest a dnešní bolest, to se nedá srovnávat.  Důležité je, že se členové Cookovy posádky nechali jako jedni z prvních Evropanů tetovat a tento zvyk přenesli do Británie, kde se okamžitě tetování stalo kultem v námořnictvu. Za tetování však museli Evropané platit, posléze za něj platili i místní. Cena se pohybovala kolem 500 až 700 jemných rohoží! A pak že dnes je tetování drahé. Námořníci se pak u domorodců učili tetovat a díky nim dnes známe tribal v lineární i geometrické podobě. Takže už víte, odkud vítr vane. Avšak toto přátelství nebylo, jak se posléze ukazuje, nic dobrého. Naší kulturu to sice obohatilo, ale kultura Polynésanů velice utrpěla, jelikož v roce 1817 tamní císař vlivem misí z Evropy konvertoval ke křesťanství, začal stavět kaple a domorodce nutil k víře v Boha, pohanské zvyky se snažil zakázat a tetování zakázal úplně. O tom, jak to dopadlo a jak velké škody Evropané napáchali, vám budu povídat v příštím díle o této kultuře.                     Bylo by nemožné brát historii Polynésie a tetování takto obecně, proto se teď povídáme na jednotlivé ostrovy, aby v tom byl tedy pořádek. Jako první připlujeme na ostrov Samoa, jak už víte, tam to celé začalo. A domorodci se tam vesele rituálně tetovali až do roku 1787, to se totiž na ostrově Samoa objevila francouzská objevitelská mise. Do té doby se zde tradiční tetováž pe´a tetovala ve starém duchu, jako iniciační rituál a posléze jako rodinný a magický rituál. Francie okamžitě poslala domů zprávy o tom, že místní lidé jsou tak omalováni, že i nazí vypadají jako oblečení. Další misionáři si tedy daly za úkol tyto praktiky potlačit. Samozřejmě ruku v ruce s nasazením křesťanské víry. Avšak tamní lidé nechápali, že západní víra tetováž nechce a tak dál tetovali své chlapce jako součást přechodového rituálu a vstupu do dospělosti, protože mladík, co nebyl tetován, nemohl být považován za muže. Nemohl se oženit, mít děti, mluvit v přítomnosti dospělých a mohl dělat pouze podřadné práce, stejně podřadná byla i jeho role ve společnosti. Toto funguje v polynéské tradici ovšem dodnes, i v moderním světě se vykonává iniciační, tedy přechodový rituál a kdo jím neprojde, čeká ho to samé. Proto i dnes na ostrově Samoa potkáte muže v obleku, s aktovkou v ruce a tetovanou bradou. Dnes už je to ovšem dobrovolné a je to pouze v rodinách, které ctí tradice. Takže tamní obyvatelé sice chodili do kostela, ale stále dodržovali své tradice. Díky jim za to, že se nenechali zastrašit a že jim jejich kultura vydržela dodnes.Dále se podíváme na Markézy. Tento ostrov byl vlastně kolonií osadníků z celé Polynésie, takže zde se střetly vlivy, smíchaly se a vzniklo to, co známe dnes my jako geometrický drobno-ornamentální tribal. Zde se tradice formulovala nejsilněji a nejvíce progresivně. V polovině 18. století se ani Markézám nevyhnula návštěva z Evropy, badatelé, mořeplavci a obchodníci. Tak se čas od času stalo, že tam někdo z lidí z posádek zůstal, stejně jako Jean Baptiste Cabri a Edward Robats, kteří se natolik sžili s tamní kulturou, že když byli objeveni německou posádkou, byli kompletně potetováni. Ačkoliv uměli řeč, stali se tlumočníky a podle jejich vyprávění byla sepsána kniha o životě a zvycích na Markézách, kterou sepsal německý přírodovědec Heinrich von Langsdorff. Na Markézách se tetování rozrostlo na celé tělo včetně obličeje a do Evropy se začaly posílat barevné rytiny, které se ve velkém prodávaly v přístavech. Jedním z nejznámějších výtvarníků, který dělal kresby a rytiny, byl Tiletius von Tilenau, díky kterému dnes známe přesné kopie tattoo motivů. Tyto materiály jsou dnes velice cenné, protože tetování se s příchodem Evropanů velice změnilo a tyto rytiny mapují právě ono ryzí tetování před zásahem zvenčí. Tetování z Markéz se stalo v Evropě tak žádané, že se studovalo a antropologie jím byla naprosto unesená. Během dvacátého století, tedy zejména v první třetině, vzniklo několik knih, které popisují právě Markézy a jsou plné kreseb a fotografií. W. Handyová, které se v té době tetováním zabývala, dokonce sepsala knihu plnou rozhovorů s domorodci z Markéz a vytvořila tak obrovskou sociální studii. Pokud vám celou dobu název Markézy něco říká, je to ono místo, které popisuje román Bílá velryba, a domorodci z tohoto románu jsou právě tetovaní lidé z Markéz.Na závěr se podíváme do vod, ve kterých to znáte, na Maorské tetování. Původem maorského tetování je Nový Zéland a jedná se o takzvané moko, to jistě kdekdo z vás už slyšel. Názvy moko nebo ta moko jsou odkazem kultury, která se od zbytku polynéských stylů zásadně liší, je tu jeden obrovský rozdíl. Vzory se totiž původně vyřezávaly hluboko do kůže a vznikala tak tetování formou plastických jizev, tedy dnešní skarifikace. Takže mnohé překvapí, že to, co si dnes hojně tetujeme jako moko či odkaz z Nového Zélandu, byla původně skarifikace. Zatímco Polynésie se věnovala hojné geometrii, s ostrými hranami a přímou linkou, maorské tetování byla soustava linek a křivek, kterým dominovala spirála či oblouk. Je vám to povědomé? No ano, zde pramení oblíbený evropský tribal styl, složený z tlustých černých linek, vlnících se a proplétajících. Linie se opakovaly, stáčely a uplatňovaly se nejprve v dřevořezbě a umění, ve tkalcovských dílnách a pak i v tetováži. V obličeji se spirály doplňují listovím, které vypadá jako kapradina. Maorský tatér, zvaný tohunga-ta-moko, mohl dle svého uvážení zvolit jeden ze dvou základních motivů, první byla čára z barvy a pozadí tvořila kůže, druhý typ pak byl dělán tak, že pozadí bylo vybarveno a motiv z kůže vystoupil, tedy to bylo obráceně. Vzhledem k množství vlivů a kmenů a kultur bylo velice nutné dodržet motiv, přesné složení a linie, aby nedošlo ke změně významu a aby se jasně dalo poznat, z jaké oblasti tetovaný pochází. Vždy se totiž dělala jakási lokální specialita, podle které se oblastní kmeny poznaly, něco jako mají dnešní gangy v Americe svá poznávací tetování. Ovšem nejen lokalita, ale i každý kmen měl své motivy, stejně tak i každá rodina vlastnila svou sérii znaků a každý jedinec a člen rodiny pak měl svůj jedinečný znak, který byl známější než jeho jméno. Dokud se muži z maorských kmenů nenaučili psát, sloužila jim jejich značka jako podpis a podepisovali tak úřední listiny ještě v nedávné době. Tento symbol je majetkem, dědictvím a každá rodina má na svou soustavu symbolů monopol, nikdo jiný si to nesmí vytetovat. Tyto tradice se stále striktně dodržují, jelikož nejde jen o obrázek, ale o velmi důležitý informační údaj, něco jako rodokmen či rodný list a symbolika na těle vypovídá o původu. Původní maorské tetování zvýrazňovalo kontury těla a obličeje, proto například kopírují mimické pohyby tváří nebo na hýždích najdeme dvě velké spirály a z nich podélné motivy na stehna, jde o zvýraznění tvarů těla, které je považováno za dokonalý přírodní tvar. Lícní kosti měly zase nést tetování vyzdvihující vznešený tvar a kromě otroků jej měl každý muž. Nejvíce hrdý byl válečník na tetováž obličeje, ta je zejména ve formě brady zachovaná dodnes. V té době ovšem tato tetováž dodávala sílu v boji, čistou mysl a také měla působit jako erotické vnadidlo na ženy. Ženy totiž měly co závidět, protože jejich tetování nebylo zdaleka tak rozsáhlé a bohaté, protože mu nebyla přikládána důležitost, přece jen ženy nebyly válečnice. U žen se jako nejkrásnější tetování považovaly tetované rty, buď celé černou vybarvené, nebo černě pruhované, to byl sexuální symbol místní kultury. Další pak byla u žen brada či linie po čele a spirály na tváři. Každý vzor moko má své jméno a vznikaly také výkladové slovníky, které dodnes vlastní úřady na Novém Zélandu. Tetování obličeje totiž každý válečník uměl zpaměti nakreslit a používal ho jako podpis, dnes se však už používá jen jeden rodový symbol. Chtěli byste se také podepisovat tak, že byste museli překreslit své tetování? To by byly na poště a na úřadech fronty!Naše první plavba za historií je u konce, stručnou historii tohoto kousku světa znáte, ale to nejlepší nás teprve čeká. V druhém díle si vyjmenujeme náčiní, seznámíme se s ním, pojmenujeme si ho podle dávných jmen, seznámíme se s prastarými symboly a jejich významem a originálním jménem, od začátku do konce si popíšeme celý tattoo rituál včetně textů posvátných písní a nakonec se podíváme na to, co s originálním odkazem udělaly vpády evropských kolonizátorů a misionářů. Plavba číslo dvě přesně za týden.

folder_openPřiřazené štítky

Prostituce – řemeslo či kuplířství?

access_time23.leden 2020personRadka Eliášková

Každý z nás se živí jinak. Někdo tvrdí, že se potřebuje v práci realizovat a nezáleží mu tolik na tom, kolik za ni dostane zaplaceno, jiní si zase s utrpením „odsedí“ dvaadvacet osmihodinovek měsíčně, a i když je práce neuvěřitelně štve, zůstávají v ní proto, že se díky tučnému platu nemusí nijak omezovat. Existují však i práce, které Vám tolik času nezaberou, a i přesto se můžete těšit z více než nadprůměrných příjmů. Ano, řeč je např. o prostituci.Nejstarší řemeslo?Prostituce (z lat. Prostituere) znamená poskytování sexuálních služeb všeobecně, ať už se jedná o manuální stimulaci, orální sex, pohlavní styk nebo anální sex, a to za finanční či jiný revanš. Již dlouho se traduje, že prostituce je nejstarší řemeslo, což je mylné pojmenování, neb o řemeslo v pravém slova smyslu vůbec nejde, navíc není ani nejstarším způsobem obživy. Těžko lze datovat její vznik, zajímavým objevem je ale fakt, že ji nepraktikují pouze lidé, je známo, že v primitivním slova smyslu ji provozovali už někteří primáti. Podle etologů není neobvyklé, když opičí samička uloví něco k snědku a aby se vyhnula nutnosti dělit se o úlovek se samcem, nastaví mu genitálie. Ukojeni jsou tak oba – samici zbude celá porce a opičák je uspokojen sexuálně. Tuto formu „dávání se“ lze za prostituci označit opravdu jen s velkou dávkou nadsázky, dle vědců se však její prvopočátky dají řadit opravdu již před vznik člověka. Prostituce, která se alespoň rámcově blíží formám té současné, se objevovala ale už u prvních vyspělých civilizací, je známo, již v Babyloně se objevila její tzv. chrámová či posvátná forma. Odborníci se stále zabývají tím, proč vznikla; jako nejpravděpodobnější se  jeví teorie, že se jedná o pozůstatek z prvobytně pospolné společnosti, kdy žili všichni členové tlupy de facto jako jedna rodina, a to se vším, co k rodinnému životu patří.Jak se na ni dívají ve světě?Velmi odlišně. Stejně jako existují různá náboženství, přístupy k evoluci a dalším sporným otázkám, o prostituci, její funkci ve společnosti, legalizaci či zákazu se vedou neutuchající diskuze napříč zeměmi i národy. Nelze říci, že např. Západ by ji toleroval a Východ tabuizoval, přístupy se mění v jednotlivých oblastech i během historického vývoje. Např. na Sumatře prostitutkami opovrhovali, ty tedy musely své řemeslo provozovat tajně. V nedaleké Indii je zase prostituce de facto zakotvena již v proslulém eposu Mahábháráta „Kdo, požádán důvěrně toužící a zralou bytostí, nevejde k ní, přestává být ctnostným a moudrými je nazýván vrahem klíčící bytosti."Přístupy státu k prostituci:Prostituce ve vyspělých civilizacích bývá často pomyslným kuřím okem samospráv či celých vlád. Politici praktikují ve vztahu k ní tři přístupy:1) Reglementace – prostituce je podřízena dozoru státu, aktivity organizovaného zločinu v souvislosti s ní jsou tak výrazně omezeny a případně zprůhledněny.2) Abolice – stát se nezaměřuje na prostituci samotnou, ale spíše na její průvodní jevy, jakými jsou např. obchod se ženami či kuplířství; problém prostituce jako takové je však neřešen.3) Represe – prostituce je nelegální, za její provozování hrozí tresty; zda se problém vyřeší je ale otázka, protože prostitutky provozují většinou svou činnost ilegálně.Zlegalizovat či ne?Odpůrci, u nás např. z řad příslušníků KDU -  ČSL, tvrdí, že legalizace prostituce nic nevyřeší, ba naopak, že počet žen poskytujících služby může ještě vzrůst. Prostituce nebude mít nálepku nepřijatelné činnosti, tudíž i ženy, které se třeba nyní obávají postihů, by mohly toto „řemeslo“ začít provozovat. Dalším argumentem proti legalizaci je názor, že pokud bude stát od lehkých žen vybírat poplatky, stát se tak na daních bude obohacovat na neštěstí druhých, neb mnohé z prodávajících se žen – jak už bylo zmíněno výše – jsou k prostituci nuceny.Druhá strana – příznivci uzákonění – však tvrdí, že pokud v dlouhodobém horizontu chceme snížit počet prostitutek, neb o vymýcení nehovoří ani ti největší idealisti, je nutné ji legalizovat. A důvod? Dobrým příkladem tohoto přístupu je jedna z nejvyspělejších evropských zemí, Island. Vláda zde v roce 2007 obhájila - mnohými kritizovaný – krok tím, že ty /většinou se jedná o ženy, prostitutky, pokud prostituují muži, v téměř stech procent se týká o služby poskytované zase mužům/, které prostituci provozují, jsou k činnosti většinou donuceny. Pokud tedy bude legální, mohly by více spolupracovat s policií a dalšími orgány, čímž by se mohlo usnadnit a urychlit dopadení lidí v pozadí, které ženy k prostituci nutí. Zda se tento záměr v praxi projeví pozitivně, se ukáže ale až za několik let.Kuriozní případy legalizace V sousedním Německu dokonce zákonodárci došli tak daleko, že díky zrovnoprávnění prostituce a dalších erotických služeb s ostatními způsoby obživy, jsou např. ženy okolo padesátky, evidované na úřadu práce, nuceny vzít práci v sexuálním průmyslu, byť třeba coby sexuální  „dračice“ na telefonu. Co na tom, že se jedná o cudnou ženu, která celý život počestně obstarává svého muže a třicet let nalepovala v továrně plyšákům fousky a očička; nechce li přijít o sociální dávky, nabídku práce erotických služeb musí přijmout!V osmačtyřiceti milionové Jihoafrické republice (JAR) žije pět milionů HIV pozitivních, právě tato země si však jako vzor zvolila právě Německo a prostituci má v plánu také zlegalizovat, a to alespoň po dobu trvání fotbalového šampionátu, který se zde má konat v roce 2010. Nápad na její uzákonění přinesl paradoxně bývalý policejní prezident a šéf interpolu, který je nyní vyšetřován pro podezření z korupce. Zda se v JAR prostituce skutečně uzákoní, ale jasné není a zřejmě v dohledné době ani nebude, proti jsou totiž jednak náboženské skupiny, jednak opozice, která se bojí, že by mohla prostituce „zůstat“ legální i po skončení šampionátu. Perličkou je, že šéf  vládnoucího Afrického národního kongresu (AFC) a pravděpodobný příští prezident země Zuma, je takový bohém, že zcela veřejně prohlašuje, že měl nechráněný sex s ženou nakaženou virem HIV. Podle jeho slov byl ale akt bezpečný, neb se po něm osprchoval. Zda má smysl v této zemi legalizovat něco jiného než celkovou osvětu je otázka…Co u nás?Ač se i u nás o případné legalizaci prostituce vedou mnohé chladné i vášnivé debaty, které primární odpovědnost váží na místní samosprávu, stále je v našem právu tato činnost označována jako trestná. Kromě trestných činů kuplířství a Mezinárodní úmluvy o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a vykořisťování prostituce jiného, kterou je ČR vázána, existuje i ochrana dětí – část zákona o sociálně-právní ochraně dětí se zaměřuje právě na děti, které se nedobrovolně živí prostitucí. Praha sice připravuje zákon o regulaci prostituce, podle ministryně pro lidská práva Stehlíkové se ho však v nejbližší době rozhodně nedočkáme, proces schvalování dokumentu odhaduje na nejméně dva až tři roky.Prostituce jako taková je palčivé téma jak pro odpůrce legalizace, tak pro příznivce. Otázkou je, zda silné vazby, které si podsvětí u nás, ale i jinde ve světě, vytvořilo, dokáže něco jako právní úprava destruovat. Na to, zda se to podaří u nás, si musíme tedy ještě minimálně nějaký ten rok počkat. Můžeme jen doufat, že čeští zákonodárci nepůjdou po vzoru západních, např. právě těch německých. Co kdybychom v padesáti povinně musely poskytovat erotické služby?

folder_openPřiřazené štítky

Abstraktní Tetování, stále popularnější!

access_time25.leden 2020personRadka Eliášková

Abstraktní uměníje jak už jsem říkala, často tvořeno tvary a čáry. Jednoduché geometrické tvary mají mnohem větší význam, než si většina lidí je vědoma. Například kruh je považován za reprezentaci věčnosti a cyklické povahy života. Jedna čára může představovat prostor, čas, že život je konečný (s narozením na jednom konci a smrti na druhém).Trojúhelník  vztyčený bodem vzhůru je symbolem mužnosti, zatímco trojúhelník vzhůru nohama  je ve tvaru kalichu a symbolem ženskosti. Co je složité o symbolismu geometrických tvarů je to, že jeden tvar může mít diametrálně odlišný význam pro různé lidi. To je důvod, proč obrazy zhotovené z geometrických tvarů a vzorů se často zdavají být nesmyslné. Může to vést k významu, který nemá smysl, protože tvary mají jiný význam pro diváka, než-li dělaly na umělce. Mnoho lidí pojem "abstraktní umění" trochu odrazuje, protože je těžké přesně pochopit, co abstraktní umění je, zejména proto, že myšlenka v srdci tohoto umění je dobrou abstraktí. Abstraktní umění lze nalézt ve starých uměleckých dílech, ve formě kmenových vzorů zvířat a použití vzorů reprezentovat prvky a místa, jako jsou vlnkovaté linky pro vodu a trojúhelníky pro hory. V západním světě, byl výtvarně transformován v průběhu staletí, stále více a více realističtěji, dokud většina patnáctého-osmnáctého století umělců dále produkovala své obrazy, které zmínila fotorealismu. Obrazy renesanční a klasicistní éry byly velmi realistické s důrazem do nejmenších detailů. V 19. století, umělci začali pomalu odvracet od "CO", že oni byli představující v obraze, více se zaměřili na "JAK" se cítili o předmětu nebo "JAK" vyjádřit svou představu o předmětu. To vedlo k věku experimentování a inovace - tvůrčí období se nyní odkazuje na "abstraktní umělecké hnutí". Umělci se snažili skrýt své tahy v obraze, vytvořili hladký povrch. Jak umělci začali experimentovat s více a více abstraktními myšlenkami, tahy a dokonce čistých částí plátna, byla zahrnuty jako součást nátěru. Tyto techniky se nemusí zdát neobvyklé, moderní oko, ale k 19.století milovníkům umění , jako zneužití média umění bylo nádherné a šokující.Zkušenosti pro uměleckého diváka se změnil vedle měnící se zkušeností z umělců, kteří se cítili odvážní a nemorální, posunuje se hranice umění v cestách, které byly dříve zakázané vládami a náboženství. Do slavných abstraktních malířů patří Vincent van Gogh, Pablo Picasso a Jackson Pollock. Není divu, že mnozí lidé jsou zmateni z abstraktního umění. Van Gogh, například, je klasifikován jako post-impresionista, zatímco Picasso je považován za kubistického malíře a Pollock je nyní známý jako expresionista. Všechny tyto umělecké styly tvoří mnohem větší umělecké hnutí známé jako abstraktní umění. Je ironií, že abstratní umění šlo po stejné cestě evoluce jako výtvarné umění.Starověké tetování byly tvořené vzory a ikonických reprezentací živočišných totemů nebo symboly. V 19. století tetování byly obecně zobrazeny symboly nebo zvířaty, jednoduché vzory, které rostly ve struktuře a podrobnosti, aby se stal směle uvedené plochy barev. V posledních několika desetiletích, se zavedením tetovacích zařízení, jako jsou bílé barvy a lepších tetovácích strojů, Taterští umělci byli schopni vytvořit fotorealističnost. Tyto hyper-realistické tetování jsou stále populární, ale abstraktní tetování  rychle získávají na popularitě. Ačkoliv obrazy slavných abstraktních umělců jsou velmi populární, jsou někteří abstraktní táterští umělci, kteří nabízejí komplet uměleckých děl, jejich vlastních návrhu.To znamená, že klient nosí originální umělecká díla na jejich těle, a tetování je dána volnost vyjádřit se prostřednictvím svého oblíbeného uměleckého média. Abstraktní tetování nemusí nutně znamenat, tetování, které vypadá  jako polité nebo dribluje s barvou. Tak dlouho, než tetování zapadá do základních předpoklad abstraktního umění, může být schváleno jako abstraktní tetování. Abstraktní tetování může být tvořeno z geometrických tvarů, rukopisů a šplouchá nátěry nebo neobvyklé využití malířských médií.

folder_openPřiřazené štítky

Aranžování květin

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

Floristika se stává rozšířeným koníčkem a hobby markety i některá květinářství nabízejí spoustu pomůcek. Pokud nejste profesionál, ani zdaleka nemusíte kupovat všechno. Určitě však budete potřebovat aranžovací hmotu. Nejobvyklejší je zelená, k dostání je i růžová, červená, modrá, světle zelená či oranžová. Z tvarů je nejčastější kvádr, dále koule nebo kruh. Aranžovací hmota pro sušené květiny bývá šedá. Pro aranžování věnců vám dobře poslouží slaměné nebo polystyrenové podložky. Při práci budete potřebovat nůž, nůžky a štípací kleště na drátky - to nejspíš máte doma. Pomůže vám také sešívačka a různé druhy lepidel. K doplnění a zdobení aranžmá se vám budou hodit stuhy, barevná lýka, dekorační provázky, andělské vlasy apod. Podle sezony pak můžete používat i skořápky, mušličky od moře, korálky, vánoční ozdoby nebo jejich zbytky. Užijete i lesk na listy - někdy obsahuje také hnojivo či prostředek proti škůdcům, můžete ho tedy používat i na své pokojovky.Kam s nimi Jídelní stůl či konferenční stolek v obýváku, to jsou tradiční místa, kde řezané květiny obvykle bývají. Jenže jsou i jiné prostory, kde trávíte spoustu času a kde byste si je možná užili ještě víc. Projděte se po bytě a rozhlédněte se. Nechybějí vám někde? Ložnice V chladné ložnici vydrží řezané květiny déle než v obýváku, proto zde mnohdy také končí. Pokud však v ložnici opravdu jenom spíte, pracnějších aranžmá by sem bylo skoro škoda. Zvolte raději kvetoucí hrnkovou květinu nebo sem přeneste pokojovky, které nemají rády přílišné teplo. Koupelna Moc zeleně tu obvykle není, i když v koupelně bývá vlhko a to některým květinám vyloženě svědčí. Kromě těch hrnkových, třeba kapradin, ledviníku, parožnatky či kvetoucích chryzantém a orchidejí, koupelně můžete dopřát i misku plnou kopretin, kbelíček s gerberami nebo stabilní vázu s větvičkami jeřabin, které jste si přinesli z procházky. Nemáte v koupelně žádné okno, sprchový kout je malinký a všechny poličky jsou obsazené? Zkuste aspoň malou kytičku na pračku. Vždycky, když rozsvítíte, vás potěší. A co vaše pracoviště? Jste v práci osm hodin denně a zeleň reprezentuje jen uschlý tchynin jazyk na chodbě? Koukejte to honem napravit! Nemusíte mít zrovna luxusní kancelář, i na malý psací stůl v rohu nebo do kouta vedle šatních skříněk se hodí květiny. Hrnkové rostliny by měly být samozřejmostí. Nejenže zlepšují životní prostředí, ale každým očím pomůže, když mohou aspoň na chvilku koukat na něco zeleného. Řezané květiny ve váze pracoviště neuvěřitelně zůtulní, stačí jedna růžička nebo tulipán ze zahrádky. Zkuste si v pondělí ráno kromě svačiny připravit do práce také květiny. Nebo si je kupte cestou, některá květinářství mívají dokonce výrazné pondělní slevy. Uvidíte, že pracovní týden začnete s větší chutí. Hrnkové květiny Pokud nemáte čas, možnosti nebo náladu často měnit řezané květiny, oživujte interiér klasickými pokojovými rostlinami. A když začnou kvést, přeneste je na "významnější" místo, abyste si jejich krásu náležitě užili. Když se vám podaří barevně sladit ozdobný obal na květináč s barvou květu, efekt se minimálně ztrojnásobí. Pár rad na závěr Nepředkládáme vám instrukce, pouze inspirace, a proto naše návody nemusíte plnit přesně do puntíku. Nemáte listy aspidistry, kterou floristé často používají? Utrhněte list kany, udělá stejnou službu. Nemáte prorostlík? Projděte se po zahrádce, určitě najdete zelené lístky, které vaši kytici vhodně vyplní. Nechce se vám do květinářství pro gerberu? Zkuste kopretinu nebo třapatku ... Změna je život A ještě něco - měňte a měňte. Udělali jste krásné aranžmá ze sušených hortenzií či jeřabin do džbánku v chodbě a každý ho pochválí? Ne abyste ho tam nechali čtvrt roku, okoukalo by se vám i všem příchozím. Pamatujte, že změna je život. Proč byste ve své elegantní domácnosti nemohli mít pár dní umělého motýla? Vždyť je to legrace. Máte krásnou broušenou vázu, do které pravidelně aranžujete růže či lilie? Strčte ji s klidným svědomím do skříně a na komodu si postavte barevné plastové kelímky s ještě barevnějšími pryskyřníky. Hlavně že se vám to líbí a že vám to zlepší náladu.

folder_openPřiřazené štítky

Chov činčily

access_time09.únor 2020personRadka Eliášková

Chov činčil se stává v poslední době mimořádně oblíbeným. Tyto malé milé zvířátka pronikly do našich domácností pouze nedávno, ale pro svou nenáročnost jsou v rodině oblíbeným společníkem, z něhož mají radost především děti. Činčila poměrně výrazně připomíná veverku, má však o něco odlišný ocas a zejména uši. Těm, kteří se s tímto zvířátkem ještě nesetkali, se budeme snažit ho trochu přiblížit.Činčila má svůj domov v Andách v Jižní Americe. Jde o oblasti převážně nehostinného charakteru s nízkou teplotou ovzduší. Její výrazné oči jsou dokonale přizpůsobeny těmto podmínkám. Činčila sice nemá příliš dobrý zrak a nedokáže ani přesně odhadnout vzdálenost, díky daleko od sebe umístěným očím ale vidí pozorovat široké okolí. Co jí příroda ubrala na zraku, přidala jí na sluchu. Sluch je totiž nejlépe vyvinutým smyslem tohoto malého hlodavce. Má ve srovnání s tělem nepoměrně velké uši, které jsou i výrazně pohyblivé. Sluch používají činčily i při dorozumívání se. V jejím uších vede velké množství cév, které slouží i jako regulátor teploty. Kromě toho se na její hlavě nacházejí i hmatové vousy, které jí umožňují orientaci i v naprosté tmě. Velikost těla čičily se pohybuje v rozmezí od 25 do 35 centimetrů, má však velmi dlouhý, až 20 centimetrový ocas, díky kterému si ji určitě nespletete s jiným podobným zvířetem.Původně byla srst činčil zbarvena do tmavého šedého odstínu, postupným šlechtěním se dosáhli dnešní odstíny srsti, jakými jsou nejrůznější variace bílé, stříbrné, černé, hnědé či béžové. Pohlavní život tohoto hlodavce začíná velmi brzy, a to od 4. měsíce života. Obecně se činčily rozdělují na dvě skupiny. Do první skupiny patří činčila krátkosrstá, nazývaná též činčila pravá. Bohužel jde již o vyhynulý druh. V domácnostech proto převažuje druhý typ, a sice činčila vlnatá. Než se rozhodnete pro chov tohoto zvířátka, třeba si položit otázku, zda budete schopni starat se o něj dlouhou dobu. Průměrný věk činčily se v domácnosti totiž pohybuje kolem 15 let, nezřídka i více. Je třeba také pamatovat na to, že činčila je noční zvíře, proto v noci dělá hluk a je aktivní a naopak během dne potřebuje klid na spánek a odpočinek.Činčila vyžaduje velkou klec vystlanou senem a pískem a protože jde o zvíře poměrně činorodé, v ideálním případě by měla mít také dostatečně velký výběh. To má zase za následek poměrně časté ničení nábytku. Bohužel činčila se nedá v podstatě vůbec vychovat k přijatelnému chování. Třeba si uvědomit i to, že činčila není zvíře určeno na mazlení a ačkoliv se někdy nechá pohladit, ve většině případů si vaši náklonnost vysvětlí po svém a může svého majitele často kousnout. Je proto absolutně nepřijatelná pro malé děti. Posledním pravidlem při chovu je, že činčila není samotář a bude jí chybět kamarád. Proto je vhodné, pokud si hned pořídíte činčily dvě, nejlépe opačného pohlaví. Aby jste předešli nechtěné graviditě, samičku můžete nechat kastrovat.

folder_openPřiřazené štítky

Domov na Čínský způsob

access_time10.únor 2020personRadka Eliášková

Slovo "domov" je asi pro každého z nás symbol něčeho, co respektujeme, ctíme, máme své obvyklé způsoby a zvyky živobytí, každý má náhled a vzhled domova jiný. Odlišnost seskupení a modernosti zařízení v našem bytě se mění tím víc, čím víc je člověk vzdálen od rodných hranic. Je odlišné i z důvodu jiného a to, v jakém prostředí vyrůstáme, k čemu jsme od příbuzenstva vedeni a s tím souvisí i naše zařízení bytu, jídelníčku, chování se k druhým lidem, větší znalosti v různých pracovních oborech, které jsou pro daného člověka zajímavé, nebo výdělečné a spousta dalších stránek líbivosti získáváme ze zkušeností, o které nás postupem času obohacuje život.Popis Čínských tradic se vztahuje na průměrnou sortu lidí, kteří říkají: "nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné věci". Tato věta platí i u nás, ale většina se tímto pravidlem neřídí. Jejich energetický styl jin a jang se promítá ve cvičení i v rozmístění domu, dveří, oken, pokojů, barev a nutné vybavení pro proudění zdravé a pozitivní energie.Pokud si chcete postavit svůj dům, tak nejlépe na místě, kde se nachází výhled na hory, blízko by mělo být jezero, umístěn v přírodě, s velkou zahradou a bez ohraničení velikosti pozemku. Ohraničení pozemku brání proudění volné energie a vrací se zpět ve větší síle do přírody. Pokud si nemůžete vybrat místo domu a nebo bydlíte v bytě uzpůsobte alespoň vnitřní prostory, barevné sladění a rozmístění nábytku.Zahradu mějte v jednoduchém stylu, propojení jinové a jangové energie docílíte hojnou zelení a nejlépe květy v jednom odstínu barev. Žádné trpaslíky a podobné kýčovité věci.Vchodové dveře domu jsou nejlépe do směru k zeleni, kde je dobrý zdroj energie a nad dveřmi "zvonkohra" dřevěného nebo bambusového materiálu. "Zvonkohra" rozbíjí negativní a vpouští do domu pozitivní energii. Naproti vchodu není žádný nábytek, je to znak kumulující energie, která se nedostane do celého prostoru.Standardní vybavení každé domácnosti je toaleta. Pokud je v samostatné místnosti, měla by mít malé okno, které je nejen použitelné z praktického hlediska, ale především opět kvůli proudící energii. Malé umyvadlo zajišťuje čistotu a harmonii. Umístěna je vedle koupelny směrem k horám. Styl barevnosti směřuje ke světlým odstínům např. bílá, béžová, krémová. Pokud je toaleta součástí koupelny je o starost méně. Dveře od záchodu jsou vždy zavřené a to platí i o vrchním prkénku záchodu. Čínský lid tvrdí:" pokud necháte prkénko od záchodu otevřené, odchází vám z domu peníze".Koupelna je vybavena oknem, které je na straně záchodu u rohu za dveřmi. Zrcadlo nesmí být oproti dveřím, odráží veškerou energii zpět a do koupelny i do jiných místností se vám nikdy proudící nedostane. Pokud jsou pouze dlaždice, či plovoucí podlaha, dejte alespoň malý koberec pod umyvadlo a záchod, zabraňte chladnému a vlhkému pocitu. Barevnost je sladěna s toaletou tzn.: bílá, béžová, krémová a nebo jemně narůžovělá či jemně oranžová. Toto umístění a sladění je důležité, protože zde začínáme náš další celý den.Kuchyň a její vybavenost záleží na velikosti prostoru, je to místo pro přípravu a konzumaci jídla, setkání rodiny i přátel. Můžete zde umístit i jídelní stůl, ale vždy dbejte na optické rozdělení prostoru, např. barem či květinovým stolkem. Stropní osvětlení a květiny vám zajistí zadržení dobré energie pro sílu k vaření. Na své pracovní ploše nenechávejte zbytečné věci např. utěrku či chňapku nebo zástěru. Pověste je na madla u sporáku nebo na zeď. Kuchyňská linka je nejlepší s oválnými tvary bez špičatých rohů, žádná zranitelnost a umožní vám volný tok energie. Skříňky v rovině očí jsou otevřené např. dózy, koření, různé pomůcky k vaření. Důležité je okno, které je v čele kuchyně. Umístěte ji na jihovýchod nejlépe k jezeru, nebo k řece či potůčku, pro osvěžení vzduchu a pocit chladného větříku. Barevné sladění béžová s kombinací modré či zelené, nebo jednobarevné jasné odstíny. Jídelní stůl dostane jiný nádech, když dáte na stůl čerstvou květinu nebo celý květináč s jednobarevným kvítkem. Pokud jste romantické duše a máte rádi svíčky, tak zvolte menší velikosti, vzájemně na sebe uvidíte a nepřekáží vám na stravovací ploše. Čím více máte v jídelně oken tím lépe. Opticky vnímáte prostor jako v přírodě. Jídelní stůl je kulatý, pokud máte hranatý, nikdy neseďte na rohu, budete vyřazeny z kolektivu. Barvy v kombinaci s kuchyní světlé jasné odstíny.Obývací pokoj si zařiďte dle svého uvážení, jestli preferujete spíše klidnější náladu k odpočinku, zvolte tmavší odstíny a pokud se chcete společensky bavit zvolte výrazné barvy např. odstíny meruňkové (oranžové), žluté, narůžovělé či fialové. Máte-li hosta, který je dominantní v rozhovoru posaďte ho zády ke dveřím, omezíte tím jeho postavení ve skupině. Pokud umístíte pohovky do kruhu nebo do čtverce je to známka společenského setkání. Polohou televize přímo proti pohovkám zajistíte konec společných konverzací. Když místo televize umístíte kruhový nebo oválný stolek s květinami či svíčkami uklidníte přátelé, budou vědět o všem co se děje a tok energie má volný prostor.Ložnice je nejdůležitější místností v celém bytě. Trávíme zde ve formě spánku třetinu života a s tím souvisí i postel, na které spíme. Nevhodně zvolená kvalita matrace a roštu postele způsobuje zdravotní problémy. Směr postele je z boku ke vchodu, nikdy ne s nohama směrem ke dveřím, takto vynášejí mrtvé. Pod oknem je stolek, či květiny, ale aby nepřesahovali rám okna, tím je zajištěno plné denní osvětlení. Pokud je v ložnici zrcadlo, nesmí odrážet postel. Tato místnost by měla vyzařovat pocit tepla, uklidnění a harmonii, proto zvolte tmavé barvy. Doporučuji modrou či zelenou, odstín spíše tmavější. Umístění ložnice na sever a okno směrem k horám. Hory nepropustí tok energie a to vám zajistí ve sladění s tmavými odstíny klidný nerušený spánek.Pár užitečných rad na závěr:Vyvarujte se fotografií s portréty na stěně vedle sebe, obličeje nastavte do čtvercového nebo trojúhelníkového tvaru, nejlépe ozdobte stěny obrazy s krajinou, kterou máte rádi či ručně opracované obrazy.V bytě nesmí být žádná sušená květina, sušená květina je mrtvá květina.V jednoduchosti je krása!

folder_openPřiřazené štítky

Já, nejdůležitější člověk...

access_time12.únor 2020personRadka Eliášková

„S kým prožívám největší část života?“ Samozřejmě že se sebou, a to dokonce celý život, od počátku do konce. Jednoduchá odpověď na jednoduchou otázku. Proč na to ale tak často zapomínáme? „On“ jako nejdůležitější člověkKdyž se rozejdeme s partnerem, velmi často prožíváme pekelné doby. Litujeme ztráty, chybí nám společné probouzení, honí se nám hlavou tisíce tragických myšlenek. O koho tu ale ve skutečnosti jde? „O něj“, zdá se v první chvíli. Není ale on spíše jen důvodem, proč jsme byly šťastné? V podstatě v životě nejde o důvody, ale o výsledek, o to, co z toho máme. Zní to jako nechutný kalkul, ale ve finále je tomu opravdu tak. Jedna věc je, že nás bývalý může být opravdu výjimečná osobnost. Můžeme mu přát to nejlepší na světě i po rozchodu. Pořád nás ale raní to, že „my“ o něj přicházíme. Na jednu stranu to zní bezcitně. „On“ jako pouhý důvod naší spokojenosti. Pro nás to ale může být v mnoha chvílích velmi povzbuzující fakt. Znamená to totiž, že jde o naši spokojenost obecně a že „on“ v tom nehraje tak zásadní roli. Po mnohaletém vztahu je nemožné k rozchodu hned přistupovat tímto způsobem. Důležité ale je, že zásadní je pouze spokojenost a že s jistotou budeme zase šťastné. Protože „já“ je ten člověk, o kterého ve skutečnosti jde.     Éra egoistek Na sebe bychom měly myslet i jiných okamžicích. Často děláme běžné věci, které se ale někomu jinému nelíbí. Třeba si rozhodneme o svém volném čase nebo o tom, že chceme více pracovat či studovat. Někdy můžeme na základě toho získat přívlastek „egoistická“, obzvlášť pokud se to někoho dotkne. Také se může stát, že někomu řekneme „ne“ a dodatečně uvažujeme, jestli jsme přeci jen nemyslely až příliš na sebe.V každém okamžiku je nejdůležitější, v jakém vztahu je „já“ a okolní svět. Nikdy bychom neměly stavět naše „já“ do středu veškerého dění. Většinou to ale ani nechceme. Nechceme se stát středem vesmíru. Pro nás je nejzásadnější, aby to „já“ bylo středem našeho života. Je to věc naprosto přirozená, žádoucí, bohužel často opomíjená. A také čím dál častěji zazlívaná. Pokud se rozhodneme, že se začneme více věnovat sobě samotné, může se stát, že to okolí přijme méně či více negativně. Stáváme se pro egoistickými sólistkami. Nemáme ale právo ovládat samy náš vlastní život? Toto právo bychom si neměly nechat odepřít. Ke každému právu ale náleží také nějaká povinnost. Tou povinností je stále myslet na to, že středem našeho života jsme my samotné, že jsme za něj zodpovědné, a také se k sobě dle toho náležitě chovat. 

folder_openPřiřazené štítky

Rakovina kůže - Solárium

access_time13.únor 2020personRadka Eliášková

Dědičné dispozice ani fototyp kůže nezměníme. Zbývá tedy zodpovědný přístup k slunečnímu záření - bezpečné opalování.Nejohroženější jsou malé děti. Jejich kůže je velmi citlivá, snadno se spálí. Spálení je nebezpečné, tělo si ho pamatuje celý život. Při opakovaném spálení kůže v mladém věku hrozí v pozdějších letech vznik rakoviny kůže. Velmi malé děti do jednoho roku vůbec nepatří na přímé slunce. Starší děti je potřeba chránit opalovacími krémy s vysokým UV faktorem, pokrývkou hlavy, případně lehkým světlým oblečením.Nejúčinnější prevencí vzniku rakoviny kůže je ochrana před slunečním zářením - používat opalovací krémy s vysokým faktorem podle svého fototypu, doby, po kterou chceme být na slunci a místa (destinace). Dále pak nezapomínat na pokrývku hlavy a sluneční brýle. Neopalovat se v poledních hodinách, opalovat se pomalu, postupně, za každou cenu se vyhnout spálení. Bezpečná doba opalování bez UV filtrů je do 10.hod dopoledne, poté po 17. hodině.Pozor na první jarní slunce! Kůže je po zimě bílá a velmi citlivá, snadno se na ostrém jarním slunci spálí. Je potřeba pokožku opalovat pomalu, postupně ji přivykat na sluneční paprsky. Pro první opalování po zimě je vhodné použít krém s vyšším ochranným faktorem.Přečtěte si více informací o tom, jak se zdravě opalovat, jak se vyznat v opalovacích krémech a podle čeho vybrat ten správný přípravek na opalování. SoláriumUV záření v soláriu je obdobné jako sluneční záření, jen jeho intenzita je vyšší. Ta se ale řídí platnou normou ČSN a EU, která říká, že celková hodnota UV záření v soláriu nesmí překročit 0,3 W / m2. To je podobná síla záření, jakou má slunce v létě v poledne u Středozemního moře.Záření v soláriu ani jeho intenzita tedy nebezpečné nejsou, nezpůsobují vznik rakovinotvorného bujení. Co je ale velmi nebezpečné, to je nedodržování zásad a doporučení platných při užívání solária – neproškolený personál, nedodržování maximálních opalovacích časů a frekvencí opalování atd.Každý by si měl uvědomit, že když bude dlouhodobě ignorovat pravidla bezpečného opalování v soláriu, s vysokou pravděpodobností se to dříve nebo později projeví na jeho zdraví. Nadměrné opalování může vést až k rakovině kůže!Rozumné a bezpečné užívání solária přináší mnoho výhod:Vitamín D - jeho přirozeným zdrojem je slunce. Pokud je ale slunečního světla málo (např. v zimních měsících), můžeme trpět nedostatkem vitamínu D. Solárium je v tomto případě skvělou alternativou.Solárium stejně jako slunce zlepšuje náladu, podporuje hojení, působí proti depresím.Solárium se doporučuje před cestami k moři nebo do exotických zemí jako prevence před spálením.Solárium pomáhá při léčbě některých kožních onemocnění, např. lupénky, ekzému, akné.Při správném užívání je solárium prevencí vzniku rakoviny kůže!V soláriu se nesmí opalovat:lidé mladší než 18 letlidé s kožním fototypem Ilidé s velmi světlou barvou kůže, zrzavými vlasy a velkým počtem pihlidé s velkým počtem mateřských znamének (uvádí se počet více než 16 znamének větších než 2 mm)lidé s podezřelými mateřskými znaménky (asymetrickými, většími než 6 mm, měnícími vlastnosti nebo barvu, nepravidelně ohraničenými)lidé, jejichž kůže se nikdy neopálí nebo se vždy spálílidé trpící na úžeh

folder_openPřiřazené štítky

Malý průvodce světem kosmetiky

access_time14.únor 2020personRadka Eliášková

Víte, čím je výjimečná lékárenská kosmetika a čím se liší luxusní kosmetika od normální? Slyšeli jste pojmy mass-market nebo biokosmetika? Je levná kosmetika lepší nebo horší než drahá? To vše se dozvíte v dnešním článku.Lékárenská kosmetikaDo lékárny nasměruji především ženy s citlivou či nemocnou pletí, které potřebují řešit akutní problém jako je akné, přílišná pigmentace, poškozená pleť popálením, jizvami, ozařováním, diabetem, ekzémem, alergiemi apod. Kosmetika z lékárny (Vichy, La Roche Posay, Avene, Bioderma, Sanoflore, Neostrata…) obvykle vykazuje speciální léčivé účinky díky složení vytvořeným specialisty přes dermatologické potíže. Tato kosmetika bývá agresivní, ale zároveň účinná. Poměr ceny a výkonu je velmi dobrý. Výhodou je, že tuto kosmetiku prodávají informovaní lékárníci s vysokoškolským vzděláním, jsou tedy na slovo vzatými odborníky. V praxi však často jejich orientace v kosmetice je spíše podprůměrná, v takovém případě vám napoví informační letáčky, které jsou dostupné téměř ke všem výrobkům ve větších lékárnách. Velkou výhodou je, že si můžete vyžádat vzorečky, které vám ochotnější lékárníci poskytnou.Teprve se seznamujete s lékárenskou kosmetikou? Pak vyzkoušejte micerální roztok libovolné značky. Drtivá většina z nich se hodí i pro tu nejcitlivější pleť a zbaví vás veškerého líčení, včetně řasenky, rychle, efektivně, bez oplachování. Na léto se hodí termální voda v rozprašovači – používejte ji během dne na osvěžení, Hydratuje a zklidňuje. Mojí favoritkou je Avene.Luxusní kosmetikaDo oblasti luxusní kosmetiky patří mnohdy starší značky s historií, filosofií, nebo módní značky. Lancome, Givenchy, Chanel, Guerlain, Clarins, Sisley… - to mluví za vše. Tyto značky patří k těm nejdražším, mnohé jejich výrobky přečkaly na trhu již desetiletí, parfémy občas i století. Tyto značky se snaží udržet svoji prestiž vysokou kvalitu a zpětně vysoká kvalita jim dělá reklamu. Spektrum výrobků je nesmírně široké, takže bývá problém vybrat si to pravé. Každou sezónu přichází většina značek s novou (limitovanou) kolekcí odstínů dekorativní kosmetiky, často spojenou s přehlídkovými moly dané kolekce. Například rtěnku, kterou jste viděla na modelkách značky Dior pro jaro/léto, můžete obvykle zakoupit v nabídce kosmetiky Dior pro jaro/léto. Na ceně se však promítá i nákladné balení výrobků. Vyplatí se tyto značky nakupovat ve výprodejích jako je právě www.strawberrynet.com nebo na internetové aukci.Co vyzkoušet? Rozjasňovač od YSL Touche Eclat, sérum Advanced Night Repair od Estee Lauder, speciální pudr Les Meteorites od Guerlain, parfém Chanel No.5.Profesionální kosmetika Profesionální kosmetika bývá velmi účinná a drahá, proto se vyděluje frakce luxusní profesionální kosmetiky (Darphin, La Prairie, La Mer, MD Skincare, Shiseido, M.A.C.…) a té cenově dostupnější (Dermalogica, Elizabeth Arden, Murad, Stila…), jejíž vlastnosti se blíží kosmetice z lékárny. U dekorativní kosmetiky očekávejte náročnější aplikaci, mimořádné barevné spektrum a delší výdrž. Vyzkoušejte Lauru Mercier (třeba korektory a báze pod make-up), Smashbox (také báze pod make-up, štětce), velmi slibný noční krém Ceramide Moisture Network Night Cream od Elizabeth Arden, univerzální čistící přípravek Cellular Cleansing Complex od DDF.BiokosmetikaBio-kosmetika je vhodná pro ty, kteří jsou alergičtí na syntetické konzervanty, nebo jednoduše chtějí svůj eko život dotáhnout do konce. Pokud chcete přejít z běžné kosmetiky na přírodní, doporučuji to udělat spíše pomalu, postupně, aby si pleť zvykla, jinak vám hrozí například přesušení, ošklivé reakce na přírodní složky apod. Zkuste pro začátek balzám na rty bez vazelíny Dr.Hauschka nebo krém na ruce značky Jurlique (Lavender Hand Cream).

folder_openPřiřazené štítky

Oáza klidu

access_time21.únor 2020personRadka Eliášková

Život, zvláště městský, poznamenává zvyšující se životní tempo i vnější negativní vlivy. Ovzduší a hluk přinášejí čím dál tím větší zátěž, takže má člověk stále stoupající potřebu stáhnout se do bezpečí osobního prostředí.Bytové textilie nejen chrání náš domov před chladem, hlukem a světlem, ale dodávají mu i teplo a útulnost. Jsou nejsnazší cestou k obměně obydlí na oázu klidu a bezpečí.Textil prozradí váš vkus Mezi součástmi vnitřního zařízení bytového interiéru patří textil k výrazným činitelům tvořícím náladu, udávajícím tón, poskytujícím prostoru osobitost a vyzrazujícím uživatelův vkus. Textil je v bytě převážně nositelem barvy a dekoru, tedy tím, co výrazně působí na náš zrak. Textilem lze vyvolat dojem velkého i malého prostoru, přiblížit některé části nebo je vzdálit. To vše souvisí s optickým působením barev. Vnímáme-li vnitřní zařízení jako scénu, pak je textil dekorací nejsnadněji manipulovatelnou, nejsnáze změnitelnou, nahraditelnou a doplnitelnou. A změna za úvahu stojí. Kolekce roku 2002 přináší romantiku a povzbuzení nálady.Trend v úpravě interiéru Pod heslem „uklidnění, zpomalení, uvolnění" prolínají nové aspekty životního stylu. Zdrojem úprav se stává touha po vnitřním míru, stabilitě hodnot v rušné neklidné době a potřeba smyslovějšího pobývání v interiéru. Na nutnost úniku před hektickým světem reaguje šarm improvizace, poezie všedního dne, vize harmonie, magie pohybu a touha po hojnosti, odlišené volbou materiálů, designu i barev.-Šarm improvizace pojí etnické prvky prošlé sezóny. Tvoří syntézu nádhery s jednoduchostí, lásky k ornamentu, harmonii severu Evropy s Afrikou a sílu tradice. Výslednicí je milá atmosféra plná obyčejně neobyčejných věcí. Možná trochu páté přes deváté, trochu přeplněné, ale lidské a vesele barevné.-Poezie všedního dne upřednostňuje individualitu, sen o řádu, zájem o detail i abstrakci. Vychází z toho, že tělo a du- še se má hýčkat. Inspirace působivou grafikou přírodních struktur a povrchů, a klasickými historizujícími motivy.-Vize harmonie, chceme-li, aby moderní svět vypadal romanticky, pak klíčovou roli hraje inscenace světelných her. Světlo je tím, co podporuje výsledný efekt, zakrývající realitu. Nabízí se tu široké pole pro fantazii designéra.-Magie pohybu je vzájemné prolínání snů a skutečnosti. Hledání a nacházení, touhy a sny. Tekoucí voda a bytostná lehkost jsou nosné prvky inspirace. Splývavé a těkavé tvary určují i design nábytku a zařízení. Studená, transparentní, nehotově působící atmosféra ovlivňuje výběr materiálů. Výsledný dojem je ovlivněn magií okamžiku, fascinací pohybu, působením krásy splývání a hry světla, třpytu i lesku.-Touha po hojnosti má atmosféru výzvy a oslovení, elegance i vášně, erotiky i svodu. Navazuje na glamour (trend prošlé sezóny), leč rafinovaněji a zdrženlivěji. Touha je elitářská, zábavná, excentrická, vypovídá o luxusu hojnosti. Inspiruje se květy i krystaly, snoubí přirozené i u- mělecké předlohy a nejvíc ze všeho preferuje květinové dekorace.Ať záclony vlají Nové trendy v ochraně před sluncem nabízejí řadu funkčních látek průsvitných, polotransparentních i zatemňujících. Paleta barev sahá od bílé klasiky přes něžný pastel až k silně zářivým barvám. Potisk a žakárové vzory se vyznačují moderními, spíše zdrženlivými desény. U záclon a závěsů se uplatňují batisty, organzy s výšivkami (tón v tónu). Vítězí materiály přírodní. Záclony mají působit dekorativně při pohledu ven. Nejvíce používané materiály jsou transparentní.Materiály budoucnosti Koberec už není jen způsob pokrytí podlahy, ale i prožitek. Preferují se drobné vzory. U přikrývek vyhrává materiál se snadnou údržbou. K chladnějším večerům patří pletené bavlněné přikrývky. U dekoračního textilu je obtížné obecný trend analyzovat. Existuje totiž velké množství stylů, a ty jsou i součástí vybavení oken. V podstatě jde o to, že materiály jsou především transparentní (případně kombinované). Musí plnit požadavek snadné údržby, být snadno aplikovatelný pro více použití (zavěšení na háčky i žabky).Ještě k ložnímu prádlu Kolekce záclon, dekoračních látek, nábytkových potahovin a ložního prádla je určena pro tři cílové skupiny. Kult mládí, moderní klasiku a cestující první třídy.Styl mládí vykazuje silné sklony k individualitě. Převládají grafické vzory, kára i pruhy. Moderní klasika nabízí výrobky vysoké kvality a barevné harmonie. Je inspirována přírodou a opět touhou po klidu. Dominují květinové vzory. A exkluzivní design určený pro skupinu - první třída? Asijské inspirace zpracované formou koláží. Elegantní pastelové tóny a mocné i neutrální barevné akcenty.

folder_openPřiřazené štítky

Tetování v různých kulturách – Thajsko

access_time04.březen 2020personRadka Eliášková

Další země, do které se podíváme, jak se tam nakládá a nakládalo s prastarým tetováním, je Thajsko. Jezdíte tam na dovolené, znáte to tam, takže někteří mají pocit, že tohle bude nuda. Omyl! Ve zkratce vám povím to, že je to například jediná země světa, která má svátky oslavující přímo tetování, je to země, kde se stále praktikuje duchovní tetováž, tetuje se zde až metr dlouhou obrovskou jehlou, provádí se zde „neviditelné“ tetování a mnohé další zajímavosti. Ano, Thajsko není nuda a já vám to v nadcházejících řádcích dokážu.Asi nejzajímavější věc, kromě tetování samotného, je fakt, že Thajsko je jedinou zemí na téhle planetě, která zasvětila tetování svátky. Stejně jako my slavíme vánoce, velikonoce či svátky svých svatých, v Thajsku se slaví svátky tetování. Oslavuje se celá dlouhá tradice a tyto svátky jsou každoročním velkolepým svátkem, jak jinak než náboženského charakteru. Tyto svátky už nejsou ale jen doménou tamních obyvatel, ale vlivem cestovního ruchu se na tyto oslavy sjíždějí tisíce lidí z celého světa a větší cestovní kanceláře již na tuto akci nabízí samostatné zájezdy. Takže pokud vás to zaujalo, zeptejte se ve vaší oblíbené cestovce, možná se tam příští rok potkáme v hojném počtu. Ale nejprve si tyto svátky přiblížíme. Tento svátek by se dal také nazvat svátkem vonných tyčinek, kadidel, květin a seancí. Je totiž zvykem, že se na oslavu vážených duchovních a tatérských mistrů přinášejí dary právě v podobě květin, vonných tyčinek a směsí. Tyto dary musíte přinést i v případě, že jste cizinec a na oslavu jste jen zavítali. Je to projev úcty a toho, že si tohoto umění vážíte. Celá tato sláva se odehrává ve slavném Chrámu létajícího tygra, který najdete nedaleko Bangkoku, tedy v centru celé země. Pokud budete hledat chrám na tamních mapách, hledejte ho pod názvem Wat Bang Phra. Tam celoročně žijí potetovaní mniši a duchovní spolu s mistry tatérského umění. V období svátků se zde ale shromažďují mniši a tatérští mistři z celé země. Zde se pro tatéry používá označení mistr, nikoliv tatér jako v západním světě. On vlastně celý charakter tetování je naprosto odlišný od Evropy a zbytku západu. Zde jde hlavně o jediné – o duchovno.Možná je na vině pověrčivost a mýty, které tetování provázejí, protože Thajci jsou národem velice ale velice pověrčivým a tetování je přisuzována duchovní a magická moc, podobně jako třeba na Borneu či u Indiánů. S tím také úzce souvisí motivy, které se v Thajsku tetují. Nejde o žádné moderní výstřelky, ale o prastaré symboly, které svému nositeli slouží. Nikoliv však jako ozdoba, ale jako amulet. Můžete si tedy nechat vytetovat symbol štěstí, lásky, plodnosti, hojnosti, požehnání bohů, božské ochrany, věčného mládí, zdraví, náklonnosti a tak dále. Je jen na vás, co si přejete a v jaké sféře vašeho života si od bohů chcete nechat pomoci. Podle toho si zvolíte symbol, jehož zhotovení provází duchovní rituál. Takovéto rituály, během kterých se ony symboly tetují, se konají ve velkém právě na oné slavnosti tetování.Nemusíte se ovšem nechat ani tetovat, stačí si zde nechat své tetování posvětit. To bývá doménou již tetovaných mnichů, kteří si sem každoročně zas a znovu chodí svůj symbol a talisman nechat znovu posvětit a tím ho tak nabít novým požehnáním a silou. Takže součástí oslav je i velkolepé žehnání buddhistických mnichů, kteří žehnají starým tetováním. U mnichů tyto stavy často provází až hluboký trans, neboli prohloubené stavy vědomí s přesahem do podvědomí, a to jen díky neustálým zpěvům modliteb (a taky v tom asi budou ta kadidla či jiné vonné esence).Obecně zde platí, že tetování má duchovní ráz. Magická moc je zde připisována motivům, tetovážím, náčiní, mistrům a hlavně samotnému procesu. Velkou moc a důležitou roli hrají také modlitby, které se během tetování tohoto charakteru prozpěvují a celý proces tetováže doprovázejí. Takže necháte li si vytvořit duchovní tetováž, budou kolem vás zpívající mniši, mniši s kadidly, spousta květin, vonných tyčinek a svíček a prostě neskutečný šum. Nehledě na to, že vám toto tetování neudělají strojkem, ale téměř metr dlouhou tetovací jehlou. Velmistr drží tuto jehlu podobně, jako se drží tágo na kulečník a svými prsty směřuje hrot tam, kde má být provedena linka či vpich. Jedna ruka slouží k míření, druhou pak mistr klepáním bodá do kůže. Místní mistři jsou ovšem neuvěřitelně rychlí a během jedné sekundy udělají až tři vklepy. Tetování tedy není provedené jednolitou čárou nebo linkou, ale je z maličkých teček, které jsou jedna vedle druhé. Kdo to vydrží, je obdivován, oslavován a po zbytek dne se oddává duchovnímu rozjímání či radovánkám. Existuje ovšem i technika druhá a kdo si myslí, že příjemnější, toho asi zklamu. Je to technika, kde vzniká linka, nikoliv tečky, a to díky tomu, že se jehlou linka vypíchá a barvivo se následně vtírá dovnitř. Opět doprovázeno modlitbami, které vznikající kérce dávají moc a sílu.Stát se mistrem či velmistrem thajské tetováže také není sranda a není to jen tak. Podobně jako v Japonsku musí tatér projít dlouhým učením. Tedy abych byla přesná, tetovat tam může kdokoliv, ale aby tetování mělo onu moc a bylo opravdu posvátné a mělo všechnu sílu, je nutné, aby jí prováděl pouze ten, kdo umí dosáhnout stavu absolutního klidu svého nitra, kde dojde ke sladění duše, těla, srdce a celkové mysli a kdy je vše v souhře a rovnováze. Teprve v tomto stavu může tatér vykonat onu magickou tetováž. Před každým tetováním také musí následovat přípravný rituál. Takže to není jen tak. Musíte odrecitovat posvátnou báseň, zvanou sútra, která má ve své nejkratší verzi sto osm částí. Vaše mysl a tělo musí být oproštěno od všeho zlého, srdce musí být zbaveno zášti, zátěží, zlých vlastností a egoismu. To samé s vámi recituje i mistr tatér a jen tak dosáhnete magického motivu, který bude spolehlivě fungovat.Moderní tetování strojkem od tatéra vám ale v Thajsku také zhotoví, přece jen se tato vlna sem dostala a usadila se tady, takže zvláště ve velkoměstech a v turistických destinacích najdete klasické tetovací salóny. Těmi ale tradiční mistři opovrhují a varují, že takové tetování je jen dekorací a nemá žádnou moc. V Thajsku tedy mají dva proudy, fungující vedle sebe a je jen na vás, jakou cestu si zvolíte.Stálým zvykem v Thajsku je například tetováž u vojáků, kteří se nechávají tetovat se vstupem do armády ochrannými vzory. Tyto vzory nesou pojmenování sak jant a mají hlubokou tradici. V jejich účinky se hluboce věří a to i dnes, v dobách vyspělé civilizace a vysoké úrovně společnosti, dosažené díky vědě. Někteří lidé věří, že pokud je tetování provedeno správně, zasvěceným velmistrem a poté je náležitě posvěceno a jeho svěcení a žehnání je obnovováno, tak že toto tetování zastaví i smrt, například ostří nože nebo letící kulku vystřelenou proti tetovanému. Máte li tetování, které považujete za ochranný symbol, doma to nezkoušejte, maximálně tak na sebe nechte střílet kuličkovou pistolí.Podívejme se ještě společně na tradiční motivy a vzory. Hlavním motivem je zvíře, v popředí pak stojí tygr. Aby měl tygr co největší moc, ideální místo pro něj jsou záda. Pokud přijmete tetování tygra, přijmete i jeho sílu a duši a ta vás bude po celý zbytek života ovládat. Tuto tetováž si z Thajska od samotného mistra odvezla například Angelina Jolie a duchovním tetováním se pyšní i Robbie Williams. Dalším typickým motivem jsou duchovní, chrámy či psané modlitby, které se píší ve starém thajském jazyce. Těm se říká jantra. Chcete li štěstí nebo bohatství, vyberte si Buddhu, lotos či slunce. Zdraví zajistí Brahma, opičí bůh Hanuman, svatý orel, nebeský pes či ženské bohyně. Spatří li zlý duch tuto tetováž, jistě se k vám nepřiblíží. V moderní symbolice se dále objevuje kromě tygra třeba fénix, lev, drak nebo had. A slyšeli jste o tom, že tetování může přinést sympatie a zlepšovat mezilidské vztahy? I takové thajská tetováž nabízí. Chcete li zlepšit mezilidské vztahy a sociální vazby ve vašem okolí nebo chcete získávat sympatie, nechte si vytetovat ša li ka, což je pták se zlatým jazykem a ten už se o všechno postará. Samozřejmě to ale musí tetovat mistr a musí se jednat o duchovní tetováž ruční technikou. Posiluje se vám pak sebevědomí, umění komunikace a empatie. Má to ale jeden háček. Tento pták se tetuje na jazyk. Asi proto jste pak výřeční. Zde také platí jedno z pravidel thajského tetování, že čím je tetování blíže hlavě, tím větší je jeho účinek, takže pokud zvolíte hlavu, máte vyhráno.Thajsko ale myslí i na ty, kteří se chtějí vydat na dráhu, kde tetování není vítané. Pokud se bojíte, že se to nebude líbit šéfovi, manželce nebo prarodičům, stačí říct, Thajci ví jak na to. Říká se tomu neviditelné tetování a jde o tetování sezamovým olejem. Toto tetování má stejný průběh, stejné modlitby, mantry, stejné motivy, následuje prostě vše, co jsem zde popisovala, jen se místo barvy použije sezamový olej. Takže vy si projdete celou náročnou procedurou, máte ochranný symbol, svůj amulet s kouzelnou mocí, ale není vidět a nekazí vám tak slušnou image například v práci. Postrádá to tedy pigment, ale magická moc je plně v provozu.Tak co říkáte na Thajsko? Chcete zažít nevšední bolestivý rituál? Nebo donést květiny a vzdát hold mistrům? To vše Thajsko nabízí, navíc si odvezete na své kůži ochránce na celý život.

folder_openPřiřazené štítky

Online podnikání na internetu

access_time22.březen 2020personRedakce

Jak je na tom naše podnikání a naše práce? Baví nás to, co děláme? Máme z naší práce zisk? Každý sní o tom, že jednou bude mít velkou a úspěšnou firmu. Proč nezačít podnikat ve velkém hned? Každý sní, já také. Můžete se ale rozhodnout užívat si podnikání už teď. Nemusíte čekat na to, až se stane něco velkého, protože začít musíte sami.Hledejte nová řešení, místo problémů. Vyzkoušejte nové věci a postupy, získávejte nové zákazníky, příležitosti a užívejte si růstu. Využívejte nejmodernějších technologií, internetu a také softwaru. Nezapomínejte v oblasti podnikání ani na další online nástroje, které Vám mohou Váš zisk navýšit.O většině věcí a nástrojích říkáme, že si to nemůžeme dovolit, že na to nemáme, že jsme malá firma, ale opak je pravdou. Můžeme mít vše. Stačí pouze přemýšlet a poohlédnout se kolem sebe. Inspiraci musíme hledat u těch, kteří již došli do stádia, kam chceme jít i my. Poslouchejme, jak to udělají druzí. Nebojte se nových technologií, ale využijte je pro svůj prospěch.Chytněme se nové šanceMůžeme si přečíst mnoho příběhů lid, kteří se díky internetu dostali někam, o čem se jim nesnilo. Možná si říkáte, že je to nesmysl, ale naopak. Právě tito lidé se nezalekli a chopili se nové příležitosti. Tito lidé hledali a ptali se kolem sebe, zjišťovali si, jak na to. Jak ale v podnikání pomáhá internet? Dnes existuje hned několik možností, aplikací a hlavně online služeb, které zjednodušují život všem podnikatelům.Nemusíme každou zkušenost prožít sami. Nemusíme vše vymyslet zcela sami, ale naučíte se z chyb ostatních, díky nimž si zaručíte rychlejší růst. Inspirujme se a neodsuzujme něco, co jinde funguje. Vše nám může posloužit, ale nesmíme dělat ukvapené závěry. Poohlédněme se kolem sebe a nebojme se změnit svá rozhodnutí.Moderní a přírodníOblíbila jsem si moderní technologie, ale před přírodou musím smekat klobouk. Obě tyto oblasti by měly být v rovnováze. Často si ale nevážíme ani jednoho a často také ani jednoho nevyužíváme naplno. Věci lidé přijímají zpravidla z donucení, i když slouží k růstu v podnikání. Odmítáme a často odsuzujeme moderní trendy a držíme se starých postupů, což je ale špatně. Pak se totiž divíme, proč naše online podnikání neroste tak rychle, jako ostatních.Začněme naplno využívat to, co nám nabízí moderní technologie, díky níž si zlepšíme a zjednodušíme podnikání a náš život. A energii pro práci čerpejme z přírody. I malé firmy by tedy měly hledat velká řešení a neměly by se bát zakročit do něčeho, co používají spíše velké firmy. Díky prověřeným postupům a moderní technologii si můžete vybudovat úspěšnou firmu během krátké doby. Učte se od ostatních.Kde začít?Pro mnoho z Vás může být řešení velkého množství počátečních problémů česká aplikace SocialWeb.cz - která mimo toho, že obsahuje nástroje, díky kterým vše zrealizujete je i Business Prostředí, které Vám může zajistit příjem téměř okamžitě a samozřejmě komunita, která interně sdílí poznatky z online podnikání.

folder_openPřiřazené štítky

Jak se dobře vyspat

access_time16.květen 2020personRedakce

Kvalitu vašeho spaní značně ovlivňuje volba postele. Vhodná matrace, rošt a rám vám umožní zdravý a klidný spánek. Každému jedinci vyhovuje jiný typ, což je závislé na věku, pohlaví, výšce a hmotnosti, tvaru postavy a celkovém zdravotním stavu.Pokud uvažujete o koupi nové postele, nejdůležitější je vybrat si kvalitní matraci. Při nákupu si musíte rozmyslet, pro jaký účel ji budete používat. Je rozdíl, jestli je určená jen pro přechodné spaní (chata, pro návštěvy) či na každý den. Velkou roli hrají i finance, které hodláte do nákupu investovat. Ale i zde platí, že přehnaně šetřit se nevyplatí. Dalším důležitým bodem při výběru je nutnost vědět informace o budoucím uživateli. Kolik váží, zda se potí, jestli má nějaké zdravotní problémy.Důležité je i místo, kde se postel bude nacházet. Zda je vlhké či sušší. Každá matrace je přizpůsobena jinému životnímu prostředí. Zaměřte se tedy na tvar postavy – kde máte ramena, kde bok. Dále je třeba si uvědomit, že matrace sama nedokáže vytvořit dokonalé ležení. Kvalitní lehací plocha pro zdravé spaní může vzniknout správným výběrem soustavy roštu a matrace. Tato soustava musí být doplněna vhodnou kostrou lůžka a vhodným polštářem. Kostra lůžka by měla být hezká, dle vašeho výběru, abyste si do lůžka rádi lehali. Postel má také umožňovat proudění vzduchu pod lehací plochu, tedy přívod suchého čistého vzduchu do lehací plochy a odvod vzduchu vlhkého. Proto by lůžko nemělo být umisťováno do těžko větratelných prostorů.Kvalitní rošt lze používat dlouhou řadu let, ale matrace nemá být z hygienických důvodů starší 10ti let.Ideální by bylo, kdyby se rošt a matrace dokázaly každému člověku přizpůsobit. Typy matracíJádro společně s textilií tvoří konečnou podobu matrace. Z hygienických důvodů je vhodný snímatelný prací potah. Jádra– vnitřní život matrací Pružinové jádro - tento druh je tvořený ze spirál, patří mezi nejprodávanějšíTaštičkové matrace – jsou vyrobeny z pružin zašitých v textilních sáčkách, výhodou je tichost matraceKaučukové jádro – patří mezi nejlepší, ale musí být vždy ve spojení s lamelovým roštemTextilie nad jádrem– těmi je jádro obaleno, existuje mnoho typů Filcová vložkaZ ovčí vlnyZ bavlnyZe syntetických vlákenKvalitní matrace je nejlepším řešením pro zdravý a klidný spánek

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz život

Proč chlorela? jak na vaše tělo působí?

access_time08.červen 2019personRedakce

Chlorela je charakteristická vysokým obsahem živin, které se nenachází v žádné jiné potravině naší planety. Chlorela obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, které jsou nezbytné pro vývoj organismu. Také jí nechybí kompletní řada vitamínů (včetně B12) a v neposlední řadě obsahuje tato řasa více železa než hovězí maso. V dnešním článku se podíváme, proč byste měla Chlorelu jako doplněk stravy užívat.Chlorela je přírodní detoxikací organismu. Čistí organismus a odvádí z těla škodliviny ve. Žádné jiné přírodní prostředky či technologie nedokážou tak skvěla a důkladně vyčistit organismus jako právě Chlorela. Navíc Chlorela obsahuje vysoké množství chlorofylu, batakarotenu a v neposlední řadě také fykocyaninu. Všechny tyto látky jsou při detoxikaci lidského organismu velmi důležité.chlorela posiluje imunituChlorelu můžeme označit jako velmi silný prostředek pro posílení imunity. Vaše tělo se tak dokáže poprat s viry a bakteriemi, které imunitní systém napadají hlavně na jaro a na podzim, v období chřipek a nemocí. Chlorela je také protirakovinová, protože podporuje tvorbu interferonu.Řasa Chlorela je naprosto přírodní a doporučuje se všem, kteří chtějí přírodní cestou detoxikovat organismus a zároveň posílit imunitní systém.příroda zlepší i stav atopické pokožkyJestliže se vaše atopická pokožka zhoršuje, není nic jednoduššího, než se obrátit na doplňky stravy založené čistě na přírodní bázi. A tím máme na mysli nejen již zmíněnou Chlorelu. Velmi účinné jsou i přírodní krémy, které slouží k promaštění atopické pokožky, k tvorbě kožní bariéry a ke zlepšení jejího stavu. Atopická pokožka tak na první pohled může vypadat jako úplně zdravá kůže.Ideálním přírodním produktem je Protopan. Tento krém neobsahuje žádné parfemované přísady, které by vaší pokožce uškodily.přírodní procedury na nehtyPéči si zaslouží také vaše nehty. Jestliže je máte slabé, nechtějí růst a jsou nevzhledné, pak se vám nabízí čistě přírodní manikúra P Shine, která k nám přišla z Japonska. Díky správné technice můžete přírodní cestou docílit krásných, upravených a hlavně silných nehtů, které vám bude každá kamarádka závidět.Kombinujte jednotlivé přírodní procedury, do toho posilujte imunitní systém a můžete se těšit na spokojený život.

folder_openPřiřazené štítky

Těžké kovy - Detoxikační protokol - efektivní vylučování neurotoxinů

access_time09.červen 2019personRedakce

Neurotoxiny jsou substance, které se vyznačují silnou afinitou k nervovému systému savců. Jsou absorbovány nervovými zakončeními a jsou dále neurony transportovány k nervovým buňkám. Na této cestě ničí vitální funkce nervových buněk, jako například axonální dopravu živin, mitochondriální dýchání (přísun kyslíku) a DNA. Lidské tělo se snaží, pomocí všech dostupných čistících mechnismů, tyto neurotoxiny vylučovat: pomocí jater, ledvin, kůže a vydechovného vzduchu. Detoxikační mechanismy obsauhují acetylaci, sirné vazby, glucuronidizaci (proces vylučování apolárních látek přes játra a ledviny skrze vazbu na kyselinu glucoronovou), oxidaci a další. V tomto procesu hrají játra rozhodující úlohu. Většina škodlivin je vedena tekutinou žlučovou do tenkého střeva a vyloučena trávicím traktem. Kvůli lipofilním/neurotropním vlastnostem neurotoxinů, jsou tyto, díky nespočetným nervovým zakončením enterického nervového systému (ENS) ve střevní stěně, znovu absorbovány. Enterický nervový systém má více neuronů než páteř. Od okamžiku přijetí toxinů přes sliznici jsou k dispozici čtyři cesty:Přijetí nervy a axonálním transportem k páteři (sympatické neurony), nebo k mozkovému kmeni (parasympatiké neurony) - a odtud zpět do mozku.Přijetí krevním oběhem a dutou žílou zpět k játrům.Přijetí lymfatickým systémem a přes Thorax Ductus ke subklaviární žíle.Přijetí střevními bakteriemi a skrz střevní stěnu.Nekompletní seznam neurotoxinů podle důležitostiTěžké kovy jako rtuť, olovo, kadmium, hliník.Biotoxiny jako toxiny tetanu, botulinum (botox), toxiny ascarididae (střevní paraziti), nespecifické toxiny streptokoků, stafylokoků, borelií (např. Quinolinic acid), chlamydií, tuberkulózy, mykóz a toxinů produkovaných viry. Biotoxiny jsou nepatrné molekuly (200 - 1000 kilodaltonu) obsahující síru a dusík. Náleží ke skupině chemických poslíčků, které mikroorganismy používají při kontrole imunitního systému pacienta.Xenobiotika (lidmi vytvořené jedy v životním prostředí) jako dioxin, formaldehyd, insekticid, impregnační nátěry na dřevo, PCB atd.Konzervační látky, dráždivé látky jako Aspartam (sladidlo) a kosmetika, potravinová barviva, fluoridy, metyl a propyl paraben atd.Objevil jsem, že rtuť má ve všech svých chemických formách synergický efekt na všechny ostatní toxiny. Jakmile je rtuť odstraněna, začíná tělo vylučovat všechny ostatní toxiny, i když tyto nebyly aktivovány.Co jsou to symptomy?Každá nemoc může být neurotoxiny způsobena, ovlivněna, nebo zesílena. Únava, deprese, nespavost, ztráta paměti a otupění smyslů jsou obecné ranné symptomy.Jak je stanovena diagnóza?Anamnéza: měl jste někdy amalgámové plomby? Kousnutí klíštětem? atd.Symptomy: jakou máte krátkodobou paměť? Trpíte znecitlivěním některých částí těla, neobvyklými smyslovými vjemy?Laboratorní testy: kovy, vlasy, sérum, krev, moč: xenobiotika (jedy v životním prostředí) Biopsie tukové tkáně, krev, močAutonomní regulační diagnostika podle Dr.med. Dietricha Klinghardta.Bioenergetická vyšetření (EAV, kineziologie).Reakce na terapie.Functional Acuity Contrast Test (FACT): měření prokvení sítnice.LéčbaZ jakého důvodu je potřeba někoho léčit? Je to vůbec nutné? Nemůže tělo toxiny eliminovat přirozenou cestou?Zde je krátký seznam na sobě nezávislých rizikových faktorů, které způsobují nahromadění kovů v jinak zdravém organismu, nebo zpomalují, pořípadě blokují detoxikační schopnost těla.GenetikaKontakt s toxickými látkami v zaměstnáníDřívější chorobyOperaceUžívání léků, nebo „regeneračních“ látekEmocionální traumata, zvláště v raném dětstvíSociální postaveníPožívání velkého množství sacharidů v kombinaci s nedostatkem proteinů (zvláště u vegetariánů)Užívání homeopatické rtutiPotravinové alergieElektromagnetické prostředí pacienta (používání mobilních telefonů, bydliště v blízkosti vedení vysokého napětí atd.)ZácpaLymfatická drenáž v oblasti hlavy (sinusitis, jizvy po odebrání mandlí, špatný zubní skus)Počet amalgámových plomb pacienta v průběhu života, počet amalgámových plomb matky pacientaNa tomto místě budou zmíněny detoxikační preparáty, které jsou přírodní a stejně (nebo možná účinnější) učinné jako těch málo farmaceutických látek, jenž jsou k dispozici. Poněvadž tyto produkty nemohou být ani patentovány, a nemohou sloužit ani k neetickému obohacování, nenašly dost pozornosti v evroských a severoamerických lékařských výzkumech. Ty nejlepší vědecké studie na toto téma pocházejí z Asie.Základní program:Zvýšené dávky proteinů, minerálů, mastných kyselin a tekutin.Pozadí:Proteiny podporují nejen důležité základy endogenní detoxikace těžkých kovů, ale také transportní látky jako Coeruloplasmin, Metallothionin, Gluthation a další. Aminokyseliny s rozvětvenými řetězci v syrovátce z kravského a kozího mléka, působí rovněž detoxikačně.Kovy se shromažďují pouze na těch místech v organismu, která jsou pro napojení metalických iontů naprogramovaná. Každý nedostatek minerálů umožňuje toxickým kovům napojit se na volné vazby. Zdravý minerální základ je předpokladem pro všechny pokusy o detoxikaci (selén, zinek, mangan, germanium, molybden atd.) Už skrze samotnou podporu minerálů, může tělo samo začít toxiny vylučovat. Stejně důležité jsou také elektrolyty (natrium, kalium, kalcium, magnezium), tyto pomáhají při transportu toxického odpadu přes mezibuněčný prostor směrem k lymfatickým a venózním cévám.Lipidy (složené z mastných kyselin) tvoří 60-80% našeho centrálního nervového systému, a proto musí být neustále doplňovány. Každý nedostatek lipidů způsobuje náchylnost nervového systému pro vazby s kovy rozpustnými v tucích, např. metylrtuti, jako neviditelné výpary bez zápachu, neustále se uvolňující z amalgámových plomb.Nedostatečný přísun tekutin může vést k znečištětní ledvin kovy. To má za následek otok bazální membrány a ledviny tak nemají možnost toxiny odfiltrovat. Přidáním malého množství roztoku elektrolytu do vody, je udržována rovnováha fluida v intra a extracelalulárním prostoru.Koriandr (čínská petržel - cilantro):Toto kuchyňské koření má schopnost mobilizovat rtuť, kadmium, olovo a hliník z kostí a z nervového systému. Je to pravděpodobně jediná účinná látka, která mobilizuje rtuť uloženou ve vnitrobuněčném prostoru (ve spojení s mitochondriemi, tubulinem, lipozómy atd.) a v buněčném jádru (zrušení poškozování DNA, způsobované rtutí).Koriandr mobilizuje více toxinů, než je sám schopen z těla odstranit. Dochází k zaplavení vazivové tkáně (jsou zde umístěny nervy) kovy, které byly doposud uloženy na bezpečných místech. Tento proces se nazývá „zpětná otrava“. Tomuto může být snadno zabráněno dodáním látky, která jed ve střevech absorbuje. Po mnoha pokusech jsme zvolili řasu chlorella.Před nedávnem provedená studie na zvířatech ukázala rapidní odbourání hliníku ze skeletu pomocí chlorelly. Účinek řasy převážil všechny doposud známé detoxikační látky.Dávkování a užívání tinktury koriandru:Nedoporučuje se podávat před odstraněním amalgámových plomb!Tinktura se užívá vždy s horkou vodou, tím se neutralizuje jedna toxická látka. Na začátku dvakrát denně 10-20 kapek krátce před jídlem, nebo 30 minut po požití chlorelly (korinadr dává signál žlučovým šťávám, které obsahují vyloučené neurotoxiny, k transportu do tenkého střeva. Žluč se přirozeně uvolňuje při jídle a její množství je zvýšeno za přítomnosti koriandru. Za nepřítomnosti chlorelly, je většina neurotoxinů na své cestě do tenkého střeva reabsorbována volnými nervovými zakončeními enterického nervového systému). Pro plnou účinnost se dávka pomalu zvyšuje na 10 kapek 3 - 4 krát denně. Poslední dávka se podává těsně před spaním - spánek je hlavní detoxikační čas těla. V počáteční fázi vylučování se koriandr užívá nepřetržitě 2 týdny, poté následuje týdení přestávka.Další možnosti užití koriandru:5 kapek 2x denně vtírat do nožních kloubů, jsou tak aktivovány kovy ve všech orgánech, kloubech a strukturách pod bránicí. Vtíráním do zápěstí jsou aktivovány orgány, klouby a struktury nad bránicí. Zápěstí mají velmi hustou autonomní innervaci (axonální absorbce koriandru), dále zde vedou hlavní lymfatické kanály (lymfatická absorbce).Koriandrový čaj: 10 až 20 kapek přidat do šálku s horkou vodou a pomalu vypít. To způsobuje rychlejší očistu mozku od neurotoxinů. Doporučuje se při bolestech hlavy a jiných akutních symptomech. Bolesti kloubů, Angina: 10 až 20 kapek vtírat do postižených oblastí. Toto vede často k okamžitému uvonění bolestí.Chlorella:K dispozici jsou jak Chorella Pyrenoidosa (lepší schopnost absorbce toxinů, ale hůře stravitelná) tak i Chlorella Vulgaris/Chlorella Japan (vyšší obsah CGF - Chlorella Growth Factor, lépe stravitelná nižší kapacita absorbce kovů). Chlorella má komplexní, život podporující vlastnosti.Antivirální účinky (zvláště účinná proti viru Cytomegalie):Váže toxiny (mucopolysacharidní membrány), všechny známé toxické kovy, jedy z životního prostředí jako dioxiny a další.Léčí a aktivuje vlastní detoxikační funkce.Zřetelné zvýšení snížených hodnot glutathion.Sporopolenin je tak účinný jako cholestyramin ve vazbě neutoxinů, a ještě efektivnější ve vázání toxických kovů než každá doposud známá přírodní látka.Různorodé peptidy opravují coeruloplasmin a metallothionin.Alfa a gamma linoly mastné kyseliny (12,4%) pomáhají vyvážit zvýšený příjem rybího tuku při detoxikační kůře a jsou zodpovědné za mnoho jiných funkcí včetně tvorby peroxisomů.Methyl-Cobolamin je potrava nervového systému, opravuje poškozené neurony a má vlastní detoxikační účinek.Růstový faktor chlorelly (CGF) pomáhá tělu uvést do pohybu zásadní samodetoxikační mechanismy. Zdá se, že chlorella vyvinula za milióny let specifické detoxikační proteiny a peptidy proti jakémukoli toxickému kovu.Porfyriny chlorofylu mají zvláští účinek při vazbě těžkých kovů. Chlorofyl aktivuje mimo jiné receptor PPAR buněčného jádra, který zodpovídá za čtení DNA a kódování tvorby peroxisomů (viz. rybí tuk) a otevření buněčné stěny (neznámý mechnismus), které je podmínkou všech detoxikačních procesů. Normalizuje odpor inzulínu a mnoho jiného. Farmaceutické preparáty, které aktivují PPAR receptor jako např. Pioglitazon, se ukázaly jako efektivní při léčbě rakoviny prsu a prostaty.Vynikající potavina: 50-60% amonokyselin, ideální potrava pro vegetariány, Methyl-cobolamin - nejsnadněji absorbovatelná forma vitamínů B12, B6, minerály, chlorofyl a beta karoten atd.Posiluje imunitní systém.Pomáhá při trávení (stavící efekt).Alkalizuje (důležité u pacientů se zhoubnými nádory).Dávkování:Ze začátku 1 gram (= 4 tablety) 3 - 4x denně. To je standartní udržovací dávka pro dospělého při aktivní detoxikaci po dobu 6 až 24 měsíců. Během aktivnější fáze detoxikace (každě 2-4 týdny po dobu jednoho týdne), ve které je podáván také koriandr, může být dávka zvýšena až na 3 gramy 3 - 4x denně (po dobu jednoho týdne s následným návratem ke standartní udržující dávce). Užívat 30 minut před každým jídlem a před spaním.Tímto způsobem se nachází chlorella přesně tam (část tenkého střeva), kde je při začátku jídla vtřikována žluč obsahující toxické kovy a další jedy. Tyto jsou buněčnou stěnou chlorelly navázány a vyloučeny trávicím traktem.2 dny před plánovaným odstranění amalgámových plomb by měla být dávka zvýšena a dále udržována po dobu 2 - 5ti dnů po zákroku. (čím více plomb je odstraněno tím déle by měla být dávka udržována, v časovém období zubařských zákroků by neměl být podávám žádný koriandr. Během této doby nepotřebujeme aktivovat žádné hlouběji uložené toxiny už k beztak vysoké expozici. Pokud při detoxikační kůře užíváte vitamín C, jezte jej v co možná nejvetším časovém odstupu po požití chlorelly, nejlépe po jídle).Vedlejší účinky:Většina vedlejších účinků reflektuje toxický účinek mobilizovaných toxických kovů při jejich transportu zkrze tělo. Tomuto problému se můžeme lehce vyhnout tím, že dávka chlorelly je podstatně zvýšena a ne snížena což znamená pouze zhoršení problému (nízká dávka chlorelly mobilizuje více kovů, než je sama ve střevě schopna absorbovat, vyšší dávka váže více toxinů, než jich mobilizuje).Někteří lidé mají zažívací obtíže s buněčnými membránamy chlorelly. Užívání enzymu celuláza odstraňuje tento problém.Enzym celuláza je k dostání v obchodech se zdravou výživou jako podpora zažívání. V některých případech pomáhá užívání chlorelly současně s jídlem, i když tento způsob není tak efektivní. Chlorella Vulgaris nebo také Japan má tenčí buněčnou stěnu a je tudíž pro osoby se zažívacími problémy vhodnější. Na trhu jsou k dispozici i extrakty chlorelly (PCA) bez buněčné stěny, které jsou velmi drahé a méně účinné, za to jsou ale snadno stravitelné.Chlorella Growth Factor (CGF):Toto je tepelně upravený extrahovaný koncentrát z chlorelly s určitými peptidy, proteiny a dalšímy látkami. Výzkum CGF ukazuje, že děti netrpí zubním kazem a jejich skus (čelisti a vývoj obličeje) jsou téměř dokonalé. Jsou méně nemocné a rostou rychleji.Mají vyšší IQ a vyvinutější sociální schopnosti.Existují případy pacientů se zhoubnými nádory, jejichž stav se dramaticky zlepšil při užívání vysokých dávek CGF. Z našich zkušeností ovlivňuje CGF pozitivně průběh detoxikace, ta je celkově kratší a efektivnější. Odpovídající výrobek je z řasy chlorella Vulgaris/Japan: CVE (Chlorella Vulgaris Extrakt) a je velmi efektivní při vylučování olova.Doporučená dávka:1 kapsle CGF při 20 tabletách chlorellyČesnek setý (allium sativum) a česnek medvědí (allium ursinum):Je dokázáno, že česnek chrání červené krvinky před nežádoucími oxidativními vlivy, které jsou vyvolány toxickými kovy v krevním řečišti při jejich transportu z těla ven. Kromě toho má česnek vastní detoxikační účinky. Česnek obsahuje početné sirné komponenty včetně vzácných skupin Sulf-hydrylů, které oxidují rtuť, kadmium a olovo a dělají je tak vodou rozpustné. To ulehčuje organismu tyto látky vyloučit.Česnek osahuje kromě jiného Alliin, který je enzymy přetvořen na Allicin - nejsilnější přírodní antibiokum. Pacienti otrávení těžkými kovy trpí většinou sekundárními infekcemi, které způsobují část symptomů. Česnek obsahuje také nejdůležitější minerál k ochraně před otravou rtutí: bioaktivní selén. Většina výrobků osahujích selén jsou těžce absorbovatelná a nedostanou se tak do částí těla, kde jsou nejvíce zapotřebí. Česenk-Selén je tedy nejlepší přírodní zdroj, který máme k dispozici. Česnek chrání před srdečními onemocněními a rakovinou. Biologický poločas rozpadu allicinu (poté co je česnek rozmačkán) je zhruba 14 dní.Většina výrobků, které jsou na trhu k dostání neobsahují žádné aktivní látky alicinu. Toto odlišuje česnek sušený mrazem od všech ostatních doplňků stravy. Tinktura česneku medvědího je vynikající při detoxikaci, ale je méně účinná jako antibiotikum.Dávkování:Závisí na obsahu alliinu. Česnek sušený mrazem od BioPure nebo od Heidelberger Chlorella jsou v současné době výrobky s nejvyšším obsahem alliinu: 26000 jednotek v jedné kapsli (produkty, které jsou k dostání v obchodech se zdravou výživou většinou neobsahují žádný alliin, nejlepší, které jsme testovaly, dosahovaly hodnot 3000 jednotek v jedné kapsli).Česnek sušený mrazem:1-3 kapsle česneku sušeného mrazem po každém jídle. Na začátku 1 kapsle denně po hlavním jídle a pomalu dávku zvyšovat. Na začátku může pacient silněji reagovat (způsobeno zabíjením patogenních plísní a bakteriálních organismů).Při detoxikaci používat nejprve česnek medvědí, poněvadž vybíjí méně patogenních zárodků a tudíž nedochází k Herxheimerově reakci (reakce těla na bakteriální jedy): užívejte 10-20 kapek česneku medvědího k jídlu minimálně 3 x denně.Rybí tuk Omega 3:Komplexy mastných kyselin EPA a DHA v rybím tuku udržují červené a bílé krvinky flexibilní a vytvářejí tak lepší mikrocirkulaci mozku, srdce a dalších tkání. Všechny detoxikační procesy závisejí na optimálním zásobování kyslíkem a proudění krve. EPA a DHA chrání mozek před virálními infekcemi a jsou zapotřebí při rozvoji inteligence a zraku. Nejdůležitější buněčnou organelou je Peroxisom. Jeho jemné struktury mají v buňce speciální funkci. V hypofýze je v peroxisomu vytvářen melatonin, v neuronech dopamin a norepinefrin atd.To je přesně to místo, kde se fixuje rtuť a ostatní toxické kovy a brání tak buňce provádět její funkci. Ostatní vědci se koncetrovali spíše na ostatní organely jako např. mitochondrie, které jsou podle našich zkušeností poškozezy až mnohem později. Buňka se dále snaží poškozené peroxisomy nahradit novými - pro tento úkol potřebuje velké množství mastných kyselin, především EPA a DHA. Donedávna se předpokládalo, že je tělo samo schopno z jiných omega 3 mastných kyselin, např. z rybího tuku, vytvářet vlastní EPA a DHA. Dnes víme, že tento proces je velmi pomalý a není schopen držet krok s velkou spotřebou EPA a DHA, která je podmíněna dnešní toxicitou našeho životního prostředí.Rybí tuk je dnes uznáván jako esenciální potravina, také pro vegetariány. Výzkumy posledních let odhalily, že vývoj inteligentních opic se odehrával v přímořských oblastech, kde opice začaly konzumovat velké množství ryb. Proč tedy nevyužijeme tohoto objevu a nekonzumujeme větší množství rybího tuku?Mastné kyseliny v rybím tuku jsou velmi citlivé na elektromagnetická pole, výkyvy teplot, světlo a další aspekty výroby a následného trasportu. Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, degenerované tuky, ale i zoxidované a znečištěné tuky jsou často k nalezení v komerčních produktech. Ideálním způsobem by měl být rybí tuk skladován a přepravován v nepřerušeném chladícím řetězci, než se nakonec dostane do klientovi lednice. Zdroje rybího tuku by neměli být znečištěny, tedy prosté od rtuti, což je stálě složitější.Rybí tuk by měl mít lehkou rybí příchuť, ale ne příliš intenzivní. Pokud tato příchuť chybí tak je vitalita oleje špatným zpracováním a zacházením znehodnocena. Pokud olej zapáchá je to způsobeno jeho oxidací. Proto doporučuji užívat níže uvedený produkt (Premium kvalita), poněvadž je vyroben za maximálních podmínek. Klinické výsledky to dokládají.Dávkování:1 kapsle Omega-3 4x denně během aktivní detoxikační kůry. 1 kapsle 2x denně jako udržovací dávka. Nejlépe užívat společně s řasou Chlorella.Pro léčbu bipolárních chorob, post-partum deprese a jiné formy duševních onemocnění, potřebuje tělo 2000 mg EPA denně (David Horrobin). Při zhoubných onemocněních je nutná dávka 120 mg EPA denně. Pokud zohledníme údaje na etiketě, vypočítáme si snadno odpovídající dávku.Vyvážený roztok elektrolytů (Matrix Elektrolyte od BioPure):Autonomní nervový systém nefunguje dobře u většiny toxických pacientů. Impulzy v organismu nejsou přijímány, nebo jsou špatně vyhodnoceny a interpretovány. Toxiny nemohou být odtransportovány skrze extracelulární prostor. Užívání vyššího množství mořské soli (Keltská sůl) a vyřazení normální soli z jídelníčku se ukázalo při řešení většiny těchto problémů jako velmi účinné.Nejúčinnější se ukázal roztok vyvinutý americkým chemikem Ketkovským. Vynalezl velmi účinnou formuly k nahrazení elektrolytů, která byla následně vylepšena Caron Based Corp, a nyní nese jméno „Matrix Elektrolyte“. Všem mým pacientům tento výrobek doporučuji a sleduji, že se každý aspekt detoxikačního procesu zlepšuje. 5% populace je citlivé na natrium nebo chlorid - krevní tlak stoupá (lehce reverzibilní). U těchto pacientů trvá detoxikace déle a je složitější.Dávkování:1 ČL rozpustit v kvalitní vodě, 1 - 3 krát denně. V období zvýšeného stresu je možné zvýšit dávku na 1 až 3 ČL 3 krát denně.Agresivní metody jako glutathion, vitamin C, DMPS, Ca-EDTA a další by měly být ordinovány zkušeným terapeutem. Již existující nemoc v pokročilém stádiu, se často zhorší při nesprávném užívání výše uvedených látek (užívání, které nebylo řádně vytestováno ART - Autonomní Regulační Test). K vyvedení jedů ze všech ložisek je nejlépe navíc aplikovat psychoterapeutické intervence jako jsou Psycho - Kineziologie a MFT (Mental Field Therapy).Chlorella, koriandr, česnekové výrobky a mastné kyseliny se od sebe velmi liší jak v kvalitě a obsahu živin, tak i v obsahu škodlivin. Proto nemohu většinu výrobků doporučit, které neprošly naší kontrolou kvality nebo v ní neobstály. Výrobky INK GmbH a BioPure Ltd jsou velmi pěčlivě vybrány.Phospolipide Exchange (BioPure):Vědecky podložená a pečlivě vyvážená směs fosfolipidů, kyseliny Alfa-liponové, hořčíku a EDTA. Tento svébytný lék, působí na cévní stěně při detoxikaci těžkých kovů, toxinů borrelií, plísní a jiných jedů. Zesiluje také účinky dalších léků, zvláště ricinových olejů a rostlinných přípravků proti boreliím (Samento, Andrographis, Smilax(Sarsaparilla), Jpanese Knot Weed, Noni a Stephania Root) ve střevě a skrze fyziologickou membránu mezi krevním oběhem a CNS v mozku.KMT Frekvenční terapie:Přístroje KMT 24 a 440 byly vyvinuty k docílení terapeutických pokroků při léčbě rezistentních borelií. Výběr vlnových průběhů, vlnového vzestupu, vlnové délky, atd. byl určen podle nejnovějších vědeckých kriterií. Tyto frekvence pocházejí z genomového projektu a nesou název „mikrobial inhibition frequencies“ (frekvence, které zamezují růstu choroboplodných zárodků).Tyto frekvence jsou vysoce specifické pro potlačení rozmnožování borrelií, babézií, plísní, parazitů, virů a dalších vybraných patogenních zárodků. Léčba probíhá bezdrátově a může být prováděna během spánku. Mohli jsme prokázat, že detoxikace probíhá mnohem rychleji, pokud je doprovázena KMT terapií.Každá otrava neurotoxiny vede ke kultivaci patogenních zárodků v tkáni. Každá detoxikace toxinů by měla být doprovázena cílenou antimikrobiální léčbou (viz. Borelie - Protokol) Každé zatížení toxiny a chroboplodnými zárodky musí být spoluléčeno PK (Psycho-kineziologií).Doplňující protokoly pro cílené nasazení DMPS, DTPA, DMSA, a Kalcium-Di-Natrium EDTA budou zmíněny na jiném místě.

folder_openPřiřazené štítky

Lymská Borelióza #1 díl

access_time09.červen 2019personRedakce

V nové, probouzející se medicíně je stále více uznáván názor, že chronická onemocnění nejsou idiopatického nebo čistě psychosomatického původu, ale jsou způsobovány skrze stále vzrůstající toxickou zátěž organizmu a chronickými infekcemi, které se na tomto pozadí etablují. Rychlost a míra, s níž se toxiny ukládají je určována aktivitou a efektivitou molekulárních fyziologických mechanizmů, které jsou zodpovědné za detoxikaci organizmu. Tyto jsou opět kontrolovány velkým počtem genů, které nejsou u našich klientů buďto vůbec založeny nebo nefungují.Enzymům Glutation-S-transferáza a Metyltransferáza připadá tak zvláštní význam. Geny jsou regulovány epigenomem, mnohočetným řídícím mechanizmem, u nějž rozhodující roli hraje psychika a strava. Stejně tak je i imunitní systém etablován a regulován mechanizmy, které jsou určeny genetikou. Jména chronických infekcí, která jsou z pohledu školní medicíny zodpovědná za mnohá chronická onemocnění se v posledních letech změnila a jejich seznam se rozrostl. Existuje minimálně dvanáct choroboplodných zárodků, které jsou k nalezení v kloubech změněných arthritidou. U primární chronické polyarthritýdy nalézáme vždy přemrštěně reagující imunitní systém, který bojuje proti těmto zárodkům. Seznam zárodků, zodpovědných za chronický únavový syndrom, Morbus Alzheimer, rakovinu a další chronické nemoci zahrnuje následující: Mycoplasma, Herpes Typ 6 (HHV6), Trichomonaden, Chlamydia pneumoniae, Toxoplasmose, Rikettsien, Leptospirose, zmutované streptokoky, Tuberkulózu, Shigelleny, Lamblie a další.Novým choroboplodným zárodkem, který je považován za původce chronických onemocnění, je Borrelia burgdorferi (BB). Většina z nás terapeutů hledí již po řadu let na tento zárodek s velkou podezíravostí. Je pravděpodobné, že Borrelie otevírají dveře imunitního systému a mnohé infekce se následně mohou v systému rozšiřovat. Jsou to např. infekce Candidy, stále se vracející chřipkové infekce, Herpes Zoster atd. Často jsou tyto druhotné oportunistické (využívající příležitosti) infekce rozpoznány a léčeny, ale Borrelie v pozadí je často přehlédnuta. Mikrobioložka Gitte Jensen ve svých výzkumech dokázala, že naše DNA s narůstajícím věkem, obsahuje stále více sekvencí, které pocházejí od bakterií nebo virů. V okamžiku smrti je naše DNA téměř dvakrát tak dlouhá než při našem narození.Poněvadž je léčba Boreliózy nespecifická, nemůžeme vycházet z toho, že pacient opravdu boreliózou onemocněl, i když se skrze léčbu antibiotiky uzdravil. Cizí DNA a RNA, které se nacházejí v našich buňkách určí, kdo se z nás na konci života stane. Günter Enderlein již ve 30 letech minulého století prokázal, že mikroorganizmy neexistují ve stálé formě, ale pod vlivem prostředí se relativně rychle proměňují z jednoho zárodku do druhého. Borrélie nejsou v tomto procesu výjimkou. Toto chování je nazýváno polymorfizmus.Existuje více než 300 druhů Borrelií, z nichž ne všechny způsobují u člověka onemocnění. U našich pacientů nacházíme především tři různé druhy borrélií, které jsou i školní medicínou uznány jako spouštěče chronických nemocí:- Borrelia Burrgdorferi- Borrelia garinii- Borrelia afzeliiLékařské zprávy o Borreliích garinii a azfelii jsou k dispozici od roku 1966 (1,2). V knize „Lab 257“, vydaná před dvěma lety v USA, je uvedeno, že Borrelia Burgdorferi je mikrob, který byl okolo roku 1945 vypěstován v laboratoři. Německý mikrobiolog Traub byl vedoucím biologické válečné laboratoře za 2. světové války a experimentoval s Borreliemi. Velké pokusy probíhaly v Rusku, kdy byly Borrelie rozstřikovány německými letadly nad pastvinami. Cílem bylo dostat ruské zemědělství na kolena. Ten samý vědec byl okamžitě po válce zaměstnán, aby vystavěl biologickou laboratoř v USA. Byl vybrán malý poloostrov nedaleko New Yorku: Plum Island. Po úspěšném otevření laboratoře, ve které bylo převážně experimentováno s borreliemi, dostal Traub pozvání jako profesor na univerzitu v Tübingenu a odešel zpět do Německa. Laboratoř byla dále vedena poněkud naivními vědci z USA. Očití svědci dokládají, že v pokusném areálu laboratoře viděli divoké srny z blízkého lesa státu Conneticut, které se při odlivu přišli podívat, co že se to na poloostrově děje. Stěhovaví ptáci byli pravidelně pozorováni, jak na své každoroční pouti dělají na poloostrově přestávku. Městečko Lyme, Connecticut, kde byla v roce 1975 pozorována první epidemie Boreliózy, leží pouhých devět mil od Plum Island, přímo v letové dráze ptáků.Geneticky jsou tyto borrelie kombinací přirozeně se vyskytujících evropských variant a různých virů, které její infekčnost a agresivitu výrazně zvyšují. Z Plum Island se borrelie relativně rychle rozšířili po celých USA. Díky diferenční diagnóze, kterou dnes s borreliemi provádíme, můžeme přesně říci, kde ten který pacient nakazil. Tento test se jmenuje“Multi-Peptide Elisa Test“ od Immuno Sciences v Los Angeles.Jeden můj známý, původem němec, který žije již 23 let v USA, byl pozitivně testován na berrelia afilii, druh borrelie, který se vyskytuje hlavně ve Schwarzwaldu. U většiny Američanů je pozitivní test na borrelia burgdorferi. Podle prof. Mattmana jsou borrélie u 80% Američanů prokazatelné v krvi. Pouze u části infikovaných osob je pozitivní Western Blot test, který je možno interpretovat jako měřítko aktivity nemoci.V roce 1976 jsem strávil nějaký čas jako lékař asistent u prof. Dr. Fausta na oddělení neurologie při univerzitě ve Freiburku. Byl schopen podle neurologických symptomů a bez předchozího rozhovoru rozpoznat, z jakého údolí nebo vesnice ten který pacient pochází. Schwarzwaldské borrelie jsou schopné natolik mutovat a adaptovat, že se přizpůsobí svému prostředí. Skrze svou metabolickou aktivitu a své antigeny na povrchu, se od sebe natolik odlišují, že jimi vyvolané symptomy jsou tak specifické, že je možné je od sebe odlišit pouhým pozorováním.DiagnózaBorrélie dnes nacházíme u nejrůznějších onemocnění: sarkoidosa, multiple sklerosa, morbus parkinson, amiotrofická laterální skleróza (ALS), autizmus, kloubová artritýda, chronický únavový syndrom, fibromyalgie, citlivost na chemikálie, u různých karcinogenních nemocí a téměř u všech pacientů s psychiatrickými nemocemi.Zde vyvstává jedna důležitá otázka: způsobuje onemocnění sama infekce, nebo způsobí onemocnění oslabení imunitního a dalších systémů s následnými chorobami, které jsou zodpovědné za projevené symptomy. Moje zkušenost je založena na následujících diagnostických metodách:a. přímá imunofluorescentní mikroskopie k prokázání borréliíb. RD-diagnostika (6)c. stále rostoucí poznání nemoci s jejími četnými neurologickými, psychologickými, psychiatrickými a dalšími symptomy. Tato informace je mi především sdělována mými vědecky smýšlejícími pacienty.d. moje vlastní zkušenost z klinické praxe (30ti letá lékařská činnost)e. laboratorní parametry, které často u Boreliózy pozorujiBorrélie se v nás vyskytují ve třech variacích: 1. jako plně vyzrálé Spirochety (malinké vývrtky), 2. ve formě ochuzené o buněčnou stěnu, 3. v cystické formě. Borrélie infikují buňky a dnes je již známo, že žijí převážně uvnitř a ne nutně mimo buňku. Mimo jiné infikují také B-lymfocity a další složky imunitního systému, které jsou zodpovědné za tvorby protilátek. Diagnostika klasické medicíny spočívá na prokázání protilátek ELISA nebo Western Blot testem. Poněvadž je tvorba protilátek u infikovaných pacientů silně snížena, nedává tedy smysl tyto testy používat jako standart k prokázání infekce Boreliózy (7). Buňky imunitního systému nemohou produkovat protilátky!Kousnutí klíštětem by nemělo hrát dnes již žádnou roli a bráno jako kritérium při diagnóze Borrélie. Již od roku 1986 je známo, že v endemických oblastech v USA je 22% bodalek stájových a komárů (lit. 2,8,9,10) infikováno borréliemi a dalšími známými ko-infekcemi (babézia, ehrlichióza, rickettsia, mycoplazma, bartonella). V jedné československé studii je prokázáno, že 12% komárů je nositeli borrélií. Dále je známo, že mnoho druhů pavouků, blech, vší a další bodavý hmyz je infikován stejnými choroboplodnými zárodky. Jednoduché pozorování statistiky postačí: když vás v USA pětkrát píchne komár, máte stoprocentní statistické riziko, že jste infikováni borréliemi.V používání Western Blot a ELISA testu jako diagnostického nástroje je jeden paradox: Pacient musí být nejprve úspěšně léčen, aby se lymfocyty zotavily a mohli dále vytvářet protilátky. Teprve poté může být test pozitivně vyhodnocen.S pomocí regulační diagnostiky jsem šel jinou cestou. Rozděluji pacienty pouze do 3 skupin:1. pacienti, kteří nejsou infikovaní a trpí jiným onemocněním2. pacienti, kteří jsou infikovaní borréliemi, jejichž symptomy nejsou vyvolány borréliemi3. pacienti, kteří jsou infikování borréliemi a část jejich symptomů je vyvolána borréliemiDůležitá je diferenciální diagnostika nemocí způsobených neurotoxiny. Existují 4 v základě se lišící příčiny, které vedou k těm samým komplexním symptomům:1. chronická bakteriální infekce (borelióza a ko-infekce). Používáme naší testovací sadu se 7 zárodky.2. nemoci způsobené mykotoxiny (znečištění obydlí a těla plísněmi) Nejdůležitější jsou aspergilus, Mucor a různé penicilínové plísně (k testu používáme léky D5 firmy Sanum v přímém rezonančním testu)3. choroby způsobené životním prostředím (skrze petrochemikálie v pracovním prostředí nebo výpary jedů v obydlí, především z kobercových podlah a nábytku). Toluen, xylen a další látky k testování jsou k dostání u firmy Staufen Farma.4. Otrava těžkými kovy (rtuť, kadmium, olovo, hliník) a infekce v čelistní kosti (thioéter).Těžké kovy je možné prokázat podobně jako borrélie: nejdříve musí být provedena detoxikace, poté použijeme analýzu vlasů nebo minerální test erytrocytů, ke zjištění, které toxické kovy byly v posledních týdnech nebo měsících mobilizovány a nyní jsou prokazatelné v krvi, v červených krvinkách nebo ve vlasech.Velmi pečlivě rozlišujeme mezi ko-infekcemi borrélie a oportunními infekcemi. Ko-infekce jsou zárodky, které byly přeneseny při stejném hmyzím kousnutí jako vlastní borrélie. K těmto patří babesia microti, ehrlichiosa, rickettsia, chlamydia pneumoniae a několik dalších.Oportunní infekce jsou choroboplodné zárodky, které se dostanou do těla až po jeho oslabení borréliemi. Sem patří hlavně osm herpesvirů, na které je stále více nahlíženo jako na spouštěče mnoha dalších chorob. Epstein Bar virus je stále častěji brán v potaz při rakovině prsu, Herpes typ VI při chronickém únavovém syndromu, Herpes Simplex při psychiatrických onemocněních a ztrátě krátkodobé paměti, Herpes Typ 8 při roztroušené skleróze atd.Jedno z oportunních onemocnění, které je často přehlíženo je napadení červy. Škrkavky (ascaris) nacházíme nejčastěji, tasemnice (cestoidea) pak řidčeji. Červy mutují stejně jako bakterie a vyskytují se ve své známé morfologické formě, mohou však existovat i v mikroskopické velikosti (19).Je zřejmé, že jsou to ti samí pacienti, kteří jsou intoxikováni těžkými kovy, trpí zvýšenou citlivostí k chemikáliím a nejvíce trpí Borréliemi. Zabývali jsme se touto věcí opravdu pečlivě a zjistili jsme u většiny postižených pacientů genetickou blokádu. Blokáda enzymu glutation s-tranferázy je relativně snadné prokázat, testy enzymů cytochrom P450 Pathway jater, kódování enzymů pro acetylizaci a metalizaci jsou velmi drahé.Sám používám RD test, k rychlému určení diagnózy a následně laboratorní diagnostiku k jejímu podpoření. Při prokazování onemocnění plísněmi používám ELISA test, zjišťují se tak určité antigeny (Aspergilus niger, mucor, různé druhy penicilínu, stachybotrys). Nejsložitější a nejdražší je prokázání VOC (Volatile oganic compounds) jedů z životního prostředí. Zde používáme rozbor moči zaměřený na obsah organických kyselin. Tento obsah nepřímo poukazuje na otravu organizmu jedy. Pro prokazování Borrélií používáme v Německu výhradně test MELISA - laboratoř v Brmémách (26). V USA pak test Western Blot v laboratoři IgeneX (Nick Harris, PhD).Jako vědec zastávám následující názor: v evoluci lidstva tomu bylo dříve tak, že přežili pouze ti nejsilnější, krutí a nejagresivnější. Dnes jsou to ti, kteří mají dobré detoxikační enzymy. Naše práce lékaře nebo léčitele je vlastně kontra-evoluční. Stojíme evoluci v cestě.Tři složky Lymské BoreliózySložka 1:Přítomnost borrélií, ko-infekcí a oportunních infekcí.Svou metabolickou aktivitou, vylučováním peptidů, které pak řídí hostitelský organizmus a dále skrze své odpadní látky a samou svou přítomností vytvářejí mikroby změnu prostředí což se v nejrůznějších podobách projevuje na zdraví organizmu. Dochází ke změně hodnot pH, obsahu elektrolytů, změně permeability buněčné stěny, ke změnám reakce -schopnosti střevního systému atd.V tomto aspektu léčby se všeobecně přistupuje k léčbě antibiotiky. Sám upřednostňuji pečlivý výběr antibioticky působících bylin, dále vhodných minerálů a ortomolekulárních látek. Jako doplněk používám pulzních elektromagnetických polí. Technologie, kterou používáme, je známa pod jménem KMT (Klinghardt-Matrix-Therapie). Ve spolupráci s jednou japonskou firmou jsme vyvinuli sérii nástrojů, které se používají podobně jako přístroje TENS. Přístroje jsou složené z počítačového zařízení a čtyř elektrod, které je možné použít třemi různými způsoby:1. elektrody se položí nebo přilepí a převádějí pulzní proudy do pacientova těla2. elektrody se přiloží k pacientovi a vytvářejí neviditelná pulzní světelná pole, která modulují a strukturují biofotonní pole pacienta3. elektrody jsou vloženy do vany a přenášejí tak pulzní pole do vody a následně do pacientova těla (17).Přístroje jsou v USA schváleny FDA (státní zdravotnická organizace). Přístroj vytváří současně několik vysokofrekvenčních polí o biologické vlnové délce. Tyto vlny jsou modulovány tak, aby interferenční vzorce vytvářely požadovanou pulzní frekvenci. Současně vznikají synergetické harmonické alikvotní tóny, které dodávají přístroji hlubokou působnost. Vlnové nosiče jsou modulovány tzv. „Microbial Inhibition Frequencies“. To jsou vědou uveřejněné frekvence, které omezují nebo zastavují růst určitých zárodků. Předchůdci této metody byly ve 30. letech Dr. Royal Rife v Kalifornii a Hulda Clark, která technologii dále rozvíjela. Více jak 100 krát za sekundu měří tento přístroj kožní odpor a nastavuje tak sílu proudu vůči neustále se měnícímu kožnímu odporu. Díky tomu nedochází k adaptaci organizmu na proud a mikrovlny prostupují volně všemi tkáněmi. Přístroj nabízí pro každý choroboplodný zárodek desítky různých frekvencí. Některé z těchto vln omezují sexuální aktivitu mikrobů, jiné zase štěpení DNA a řízení reprodukce atd. Používáme pouze vědecky podložené frekvence, ne empirické frekvence z oblasti esoterické medicíny. Tyto frekvence mají také enormní vliv na řízení imunitního systému. Mají určitý tréninkový vliv na buňky imunitního systému, které po léčbě dokáží lépe identifikovat příslušné mikroby a následně je dokáží lépe rozpoznat od vlastních tělních tkání. Dále řídí tyto frekvence také přijímání léků v různých tkáních. Podaná léčiva nejsou vedena pouze do mikroby zasažených tkání, ale koncentrují se také jiných oblastí těla. (Drug Uptake Enhancement).Složka 2:Exo a endotoxiny vytvářené mikroorganizmy.Téměř všechny toxiny produkované mikroby patří do velké skupiny neurotoxinů, některé také do skupiny s“. karcinogenů. Existují ale také toxiny, které blokují receptor T3 na buněčné stěně atd. Snížená hormonální produkce gonád a nadledvinek je u Lyme-pacientů častým problémem způsobeným neurotoxiny. Centrální blokáda epifýzy, hypotalamu a hypofýzy je téměř vždy přítomná a často vyžaduje zvláštní lékařské nebo léčitelské opatření. Nejefektivnější metody jsou zde Psycho-Kineziologie a neurální terapie. Biotoxiny mikroorganizmů mají synergetický efekt spolu s těžkými kovy, jedy z životního prostředí a thioéterem (infekce v čelistní kosti a nicoléze), a také typickými jedy ze zubů s kanálkovou výplní.Mnou uveřejněný protokol k detoxikaci neurotoxinů je důležitou součástí léčby Borrélií. (6, Hier&Jetzt, vydání 4/2001).Používáme látky s vazebnou schopností neurotoxinů jako např. vláknitou, nevařenou zeleninu, samento, cholesryramin (13), beta-sitosterol, řasy chlorella, jablečný pektin a fazolový prášek mucuna (14). V první fázi léčby by měl být vypracován efektivní detoxikační protokol. Šetrné a účinné vyloučení těžkých kovů je z velké části věda, ale trochu také umění. Nutné informace k tématu jsou dnes snadno dostupné. (15).Těžký krok v detoxikaci neurotoxinů je jejich samotné uvolnění ze stávajících vazeb. Teprve poté mohou být dopraveny do jater a dále vyloučeny přes žluč a střeva. Z tohoto místa mohou vazebné látky toxiny vyvést z těla. Toxiny, které blokují T3 receptor, mohou být vyloučeny podle Wilsonova protokolu orálním T3. Toxiny, které blokují Cortisol receptor mohou být vyvedeny ayurvédským rostlinným přípravkem Forskolinem.Samento (14), CGF (Chlrella Grow Factor, Chlorella Extract) a koriandr společně s neozářeným práškem z fazolí mucuna (14) zvládnou vyvést z tkáně téměř vše ostatní. SH Glutation nitrožilně, orálně nebo inhalačně napomáhá vyvést neurotoxiny z buňky. DMPS a kalcium EDTA a nitrožilně podaný vitamín C dopravují jedy v mezibuněčném prostoru k vylučovacím orgánům. Kyselina Alfa-liponová pomáhá vylučovat těžké kovy navázané na glutation v játrech a žlučníku. „Novou“, nejdůležitější látkou, která pomáhá vyvést neurotoxiny z nitra buňky, jsou fosfolipidy. Již po dva roky používáme s úspěchem „Phospolipid Exchange“ - energeticky upravená kombinace sojových fosfolipidů, EDTA, kyseliny alfa-liponové a hořčíku (14).Tento detoxikační prostředek je v současnosti pro naše pacienty trpící lymskou boreliózou nejefektivnější a je nejlépe snášen. KMT mikrofrekvenční přístroj může vylučování toxinů značně urychlit, především tam, kde biochemické substance neuspěly (17). Psychoterapeutické intervence jako PK nebo MFT (15), techniky s intencí odhalení a léčení starých traumat, mají často hlubší efekt na vyvazování a následné vylučování neurotoxinů z tkáně právě tam, kde ostatní metody neuspěly.Před každým MFT/PK sezením premedikujeme pacienta chlorellou a CGF/Chlorella Extrakt. Někdy je nutná extrakce mrtvého zubu nebo injekce autonomního ganglionu Glutathion nebo jiným chalátem ke zrychlení vyplavení neurotoxinů. Lymfatická drenáž a colonhydroterapie mohou pomoci vyplavit toxiny z těchto systémů. Klinghardtova Matrix Terapie spojuje všechny tyto elementy v jednoduché a snadno naučitelné metodě.Složka 3:Reakce imunitního systému způsobená toxiny a mikrobyJsou známy tři varianty modifikace imunitního systému Lymskou boreliózouZpůsob jakým imunitní systém reaguje na přítomnost mikrobů je z větší části závislý na stavu a životních podmínkách hostitele:- geneticky naprogramovaná kvalita a množství detoxikačních enzymů- raná onemocnění- dětská traumata- elektromagnetický stres (místo na spaní, používání mobilního telefonu, vystavení elektromagnetickým polím v autě, na pracovišti)- potravinové alergie a stravovací návyky- sociálně ekonomické vlivy- operace a prodělané choroby- výživa- nedostatek pohybu- stres- zatížení zubů jedy (amalgám, snížený skus, kanálkové výplně, infekce v čelistní kosti)Anergie - chybějící adekvátní reakce imunitního systémuZnámý mechanizmus, který mikroby používají k vyřazení imunitního systému se nazývá hyperkoagulace. Mikroby se především usazují v cévním endotelu, kde mají nepřeberný dostatek živin. Aby nebyly buňkám imunitního systému nápadné, řídí mechanizmus koagulace hostitele. V krvi je tvořeno nadměrné množství fibrinu, který je následně ukládán v endotelu a vytváří nad mikroby něco jako přikrývku. Živiny se mohou skrze tuto přikrývku dostat, ale imunitní systém není schopen mikroby rozpoznat. Laboratorní test, který je schopen tento problém prokázat je krevní test na „rozpustné monomery fibrinu“. K terapii používáme opět KMT technologii k oživení buněk imunitního systému.Rechtsregulat je enzymatický nápoj vedoucí k rozpouštění patologických fibrinových monomerů a odstraňuje tak tento aspekt. V našich vyšetřeních jsme zjistili, že Rechtsregulat je efektivnější nežli dvojitá denní injekce Heparinu. Navržené dávkování: 2 denně polévkové lžíce ve sklenici vody. Dalším známým obranným mechanizmem mikrobů je tzv. „Molecular Mimicry“ - buněčná stěna spirochet obsahuje molekuly cukru a stavební prvky proteinů, které jsou identické s myelinem nervových pochev. Z toho důvodu nás už nepřekvapuje, že u 60ti % našich pacientů s MS nacházíme infekci borreliózy.Alergie:Pod tímto pojmem rozumíme přiměřenou nebo přemrštěnou reakci imunitního systému na přítomné jedy a mikroby.Klasická medicína měří hlavně dva aspekty:1. T -Help-Suppressor-RatioKdyž je přítomno více pomocných T-lymfocytů než supresoních buněk, dochází k přemrštěné imunitní reakci. V opačném případě je imunitní reakce snížena. U Lymské borreliózy dochází k oběma reakcím. U T-pomocných buněk rozlišujeme mezi reakcemi TH 1 a TH2. Dříve se v němčině zjednodušeně nazývaly celulární a humorální imunitní reakce. 80 procent pacientů s boreliózou má příliš aktivní imunitní systém. K regulaci imunitního systému je zatím nejvhodnější desenzibilizace pomocí PK nebo MFT (15). Pacient drží alergen (např. bakterielní kulturu), během této doby je jeho autonomní nervový systém držen ve stavu uvolnění. Používáme techniku poklepávání na akupunkturní body a hypnoterapeutické techniky, které se učíme, v rámci psycho kineziologie (PK). Další efektivní metoda jak vyvážit TH 1 a TH 2 reakce je terapie vlastní močí. Pacientova vlastní moč je filtrovací jehlou natažena do stříkačky a dvakrát týdně jsou injektovány 2 kubíky hluboko do svalu. Po čtvrté injekci je pacientovi často lépe. Jako doprovodnou léčbu dávám sérii 12ti injekcí.Autoimunita - toxiny a mikroby jako haptenyI když u toho kterého pacienta nepůsobí těžké kovy a bakterie jako alergeny, mohou se „nalepit“ na pacientovu vlastní buněčnou stěnu. V této kombinaci působí jako alergeny a imunitní systém útočí na vlastní buňky pacienta, ve kterých jsou tyto hapteny uloženy. Toto je hlavní mechanizmus autoimunních onemocnění. Důležitá je zde biologická detoxikace těžkých kovů.Spirochety vyvinuly ještě další trik. Jde o interakci mezi specifickým virulescentním faktorem (OspE = outer surface protein E) a hostitelským proteinem jménem fuH. Tyto mechanizmy mohou být zbaveny účinku pomocí KMT - technologie.Mnoho lékařů v Evropě před několika málo lety naskočilo na již jedoucí vlak v léčbě Lymské borreliózy a snaží se udělat si jméno kopírováním knih a webových stránek amerických autorů jako je např. Joe Burrescano, MD. Nováčka poznáte podle toho, že vám stále tvrdohlavě předepisuje antibiotika, která všeobecně vedou ke krátkodobému zlepšení, ale z dlouhodobého hlediska přinášejí jen málo úspěchů. V současnosti je známo, pokud vezmeme v potaz všechny mechanizmy, které borrélie vyvinuly, že k dosažení uzdravení je nutné léčit antibiotiky minimálně 18 měsíců (25). Pozorujeme trvalé vedlejší účinky této terapie, např. selhání ledvin, tinitus, slábnutí imunity atd. Pokud věříme vědě a literatuře a bydlíme v prostředí jako Schwarzwald, kde je 12-22 % mušek a komárů přenašeči borreliózy, trvá to pouze několik týdnů, kdy bude uzdravený pacient znovu infikován. Nedává žádný smysl léčit antibiotiky 1 a 1/2 roku, abychom docílili několika týdnů bez symptomů, před tím, než bude opět nutno podstoupit léčbu. V žádném případě nejsem nepřítelem léčby antibiotiky. Antibiotika pomohla mnoha mým pacientům dostat se z nejhoršího ven. Jakmile ale pacient začne opět myslet a fungovat, měla by být léčba okamžitě upravena na již zmíněné metody. Při zohlednění již popsaných synergetických principů se pacienti zotaví a mohou pak vést plnohodnotný život. Některé aspekty léčby by měly být vedeny dále po zbytek života. Pokračovat na další díl.

folder_openPřiřazené štítky

Pitný režim

access_time27.říjen 2019personRedakce

Když se řekne pitný režim, automaticky si všichni vybavíme hlásání povinně vypít alespoň 2 – 3 litry nejlépe čisté vody denně. Ale už se nikdo nezaobírá tím, kolik vypijeme za ten den kávy, kolik přijmeme tekutin potravou – ať jsou to polévky, ovocné  a zeleninové šťávy nebo případně zelenina –  např. okurky, rajčata, meloun či ovoce kterými také dostáváme do těla tekutiny jež se započítávají do celkového příjmu tekutin za den.Na druhou stranu nikdo ani neřeší otázku jestli má do sebe dostat stejný poměr tekutin dívka/slečna, která váží 50 kilogramů a sedí celý den v kanceláři za pc anebo  muž těžce  fyzicky pracující o váze 120 kilogramů. Nad tímto faktem se nikdo nepozastavuje nebo jen málokdo. Jen nás všichni nutí pít a pít a pít. Ale je to tak úplně v pořádku?Proč vlastně potřebuje tělo vodu? Proč je potřeba pít?Každý člověk denně vyloučí průměrně cca 2,5 litru vody močí, stolicí, dýcháním i kůží. A jelikož organismus musí mít vyrovnanou vodní bilanci a tak, aby tyto ztráty uhradil, musí vodu i přijímat.Přibližně třetina litru „nové“ vody se denně vytvoří v těle metabolickou činností, vody vázané v potravě přijmeme asi 900 ml. To znamená, že zbytek (asi 1,5 litru) je třeba do těla dodat přímo ve formě tekutin. Každý den a po celý život.V přepočtu to průměrně tedy představuje za 70 let 40 tisíc litrů vody (tekutin). Kvalita těchto tekutin a jejich průběžný příjem ve správném množství jsou důležitým předpokladem zachování zdraví, duševní pohody i pracovní výkonnosti.Dostatek tekutin zajišťuje mimo látkové výměny i správou funkci ledvin – tedy vylučování škodlivých látek, které v těle vznikají. Také ale umožňuje plnou výkonnost doslova všech ostatních orgánů, tělesných i duševních funkcí a v neposlední řadě stojí i podpora normálního vzhledu pokožky.Naopak nedostatek vody v organismu (tzv. dehydratace) může způsobovat problémy akutní i chronické povahy.Mezi akutní příznaky mírné dehydratace patří například  bolesti hlavy, únava a malátnost, pokles fyzické a duševní výkonnosti včetně poklesu koncentrace. Ztráta tekutin na úrovni 2 % tělesné hmotnosti představuje ztrátu až 20 % výkonu. U dětí se tak snižuje schopnost sledovat vyučování, což může nepříznivě ovlivnit jejich školní výsledky. Při 5 % dehydrataci již hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok. Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin, který v denním shonu mnohdy ani neregistrujeme, pak může mít za následek i vážné zdravotní poruchy. Vedle opakované bolesti hlavy nebo zácpy může docházet k poruchám funkce ledvin a vzniku ledvinových a močových kamenů. Dehydratací se také zvyšuje riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva, některých druhů rakoviny (např. rekta a močového měchýře) i kardiovaskulárních chorob. Navíc se předpokládá, že i řada jiných tzv. civilizačních chorob je důsledkem nesprávné životosprávy včetně nedostatku tekutin, resp. že některé civilizační choroby jsou buď prvním příznakem nebo následkem trvalé mírné dehydratace.V poslední době slýcháme či čteme, že bychom měli denně vypít nejméně 2 až 3 nebo dokonce 3 až 4 litry vody (tekutin), toto množství je ale pro většinu populace neadekvátně nadsazené doporučení, které spíše platí v extrémně horké dny nebo při enormně velké fyzické zátěži, ale v běžném životě je toto množství pro mnohé až příliš vysoké.Potřeba příjmu tekutin je skutečně přísně individuální záležitost, která záleží na spoustě vnějších i vnitřních faktorech – což jsou např. na tělesná hmotnost, věk a pohlaví, dále také složení a množství stravy (obsah vody, soli, bílkovin a kalorií), tělesná aktivita, teplota a vlhkosti prostředí, mezi méně důležité patří druh oblečení a teplota těla, aktuální zdravotní stavu, zavodnění organismu atd.U každého je potřeba příjmu tekutin jiná a v průběhu života se mění…Může se pohybovat od méně než jednoho litru za den (u člověka se sedavým zaměstnáním, který konzumuje převážně zeleninová, obilninová a luštěninová jídla s nízkým obsahem soli) až po několik litrů za den (u člověka, který konzumuje příliš slanou i sladkou stravu s malým obsahem tekutin a vysokým obsahem energie a fyzicky intenzivně pracuje, sportuje nebo se pohybuje v horkém prostředí). U druhé kategorie pak může denní potřeba přesáhnout třeba i pět litrů. Každý jedinec si sám musí najít optimální a dostatečně vhodný příjem tekutin.Na potřebu pití nás často upozorní žízeň, ale ta není včasným ani správným signálem potřeby vody, neboť žízeň se objevuje až v okamžiku dehydratace a s vyšším věkem se pocit žízně navíc snižuje. Zvýšený pocit žízně může být i příznakem některých onemocnění (např. cukrovky), ale existuje i tzv. návyková žízeň, a ta nemusí být známkou potřeby tekutin.Vyšší riziko dehydratace hrozí u malých dětí, které mají malý objem celkové tělesné vody a běžné denní ztráty představují jeho značný podíl, a u starých lidí, u nichž se objem celkové tělesné vody rovněž snižuje a zhoršuje se i schopnost ledvin vstřebávat vodu a pocit žízně bývá oslaben.Mezi příznaky nedostatku tekutin může být mimo pocitu žízně také sucho v ústech, oschlé rty a jazyk, malé množství tmavě žluté moči, tendence k zácpě, škytavka při jídle, tlak v okolí žaludku nebo suchá pokožka. Naopak mezi příznaky nadbytku tekutin patří například časté močení (zvláště v noci), klidové pocení v normálních teplotních podmínkách, vlhké ruce či nohy, bolestivost bodu vzadu uprostřed lýtka (při stisku prstem).Přestože nedostatek tekutin s sebou nese více zdravotních rizik, je nutné říct, že ani stálý nadbytek tekutin – tedy pití výrazně vyššího množství než tělo potřebuje také není pro organismus zdravý, neboť tím dochází k přetěžování ledvin a srdce, což může postupně vést k oslabování až selhávání jejich funkcí.Vhodné/nevhodné nápojeKe stálému pití jsou nejvhodnější čisté vody – pitné z vodovodu (studny) nebo balené kojenecké, pramenité a slabě mineralizované přírodní minerální vody bez oxidu uhličitého. Mezi vhodné tekutiny patří také vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, neslazené a ne moc silné čaje (ideální jsou zvláště čaje zelené – ale v letních měsících neboť zelený čaj vnitřně ochlazuje) nebo nápoje z praženého obilí. Bylinné čaje, pokud nejde o cílenou léčbu, by se měly pít spíše slabé a v omezeném množství a mimo jiné  je vhodné je střídat.Mezi nápoje, které nejsou příliš vhodné nebo se doporučuje je pít pouze v omezeném množství a spíše výjimečně, patří především různé „soft drinky“: limonády, kolové nápoje, ochucené minerální vody, energetické nápoje, nektary apod.Jedním z důvodů proč není vhodné je pít ve větším množství je obsažený cukr, který jen zvyšuje pocit žízně, a jeho „prázdné kalorie“; a dále také umělá sladidla – ta zvyšují chuť k jídlu, nebo oxid uhličitý, který spolu organickými kyselinami (ochucovadla) poškozuje zubní sklovinu…Naopak Kofein který je obsažen v kolových nápojích je diuretikum (zvyšuje tvorbu moči, a tím pádem i odvodňuje více než je pro tělo vhodné). A mimo jiné to také lehce návyková látka, která u dětí může vést k mírné hyperaktivitě. A Kyselina fosforečná, která je také obsažena v kolových nápojích, s největší pravděpodobností zvyšuje riziko osteoporózy.Káva (kofein) a alkoholické nápoje nepatří zahrnout do pitného režimu  Ani zdravý dospělý člověk by neměl vypít denně víc než 0,5 litru piva nebo 0,2 litru vína. Káva by se měla pít se sklenicí čisté vody. Obecně platí pravidlo že na jeden hrnek kávy, připadají 2 hrnky vody neboť káva je silné diuretikum (odvodňuje, ale více, než je žádoucí)Pro „zdravou“ hydrataci není důležitý jen příjem tekutin ale i složení stravy.Je nutné pít v průběhu celého dne a to již od rána. Spotřebu tekutin je nutné regulovat podle aktuální zátěže a potřeby.Nejvhodnější tekutiny pro horké počasí je čistá voda nebo také nakyslé/nahořklé nápoje. Sladké ale také přechlazené nápoje zvyšují pocit žízně.Minerální vody středně a silně mineralizované by se kojencům neměly vůbec dávat.U vrcholového sportu a některých náročných profesí můžeme zařadit i jiné druhy nápojů – iontové, obohacené, energetické, proteinové apod. Většiny lidí je příjem těchto nápojů zbytečný a jejich konzumace ve větším množství může být dokonce škodlivá     Jedno lidové rčení říká: "Alkohol je metla lidstva." Své o tom teď ví i Petr Harazin z havířovské kapely Nebe, která má na svém kontě hity "Pláštěnky", "Než se rozední", "Vteřina", "Padáky", "Legosvět" a další. V posledních měsících bojoval s tím, aby si přiznal narůstající problém, kdy se mu alkohol vpíjel do žil více, než je zdrávo, a nakonec se s tím rozhodl něco udělat. 

folder_openPřiřazené štítky

10 přínosů zelených jablek pro naše zdraví

access_time19.prosinec 2019personMarián Kroužel

Zelená jablka poskytují širokou škálu zdravotních a kosmetických výhod, zejména ve srovnání s červenými jablky. Existují různé druhy jablek v čele se sladkými, které jsou nejběžnější. Zelená jablka jsou na druhé straně sladkokyselá a nejvíce se používají pro vaření.Tyto sladkokyselé odrudy jsou také úžasné. Zde jsou některé jejich obecné výhody a přínosy.Nabízejí obrovskou řadu zdravotních výhod, jsou používány při výrobě vína, ve vaření, a často jsou speciálně pěstovány pro své zdravé oleje.Zelená jablka mají lesklou slupku a šťavnatou dužinu. Jsou bohaté na vlákninu a pomáhají udržet trávicí trakt čistý a zdravý.To není všechno, samozřejmě – tyto podivuhodné plody nabízejí spoustu dalších efektů. Čtěte dál a dozvíte jak o přínosu zelených jablek pro zdraví, tak o jejich přínosu pro krásu.Různé zdravotní přínosy zeleného jablkaJak již bylo zmíněno, existují různé přínosy zelených jablek. Zde je jen výběr těch hlavních:1.) Obsah vlákniny. První a nejdůležitější výhodou zelených jablek je jejich dietní obsah vlákniny, která pomáhá při regulaci stolice a tím pomáhá v celkovém procesu trávení.2.) Snižuje možnost rakoviny tlustého střeva. Vzhledem k vysokému obsahu vlákniny, zelená jablka nabízí další velký přínos – drastické snížení možnosti rakoviny tlustého střeva.3.) Žádný cholesterol. Zelená jablka mají tu výhodu, že dají vašemu žaludku pocit spokojenosti, takže nemáte tendenci se s nimi přejídat. Kromě toho, zelená jablka neobsahují cholesterol. Proto lze snadno snížit svou váhu a stále si udržet zdraví konzumací těchto zelených jablek.4) Nižší cholesterol. Jak již bylo uvedeno, jedním z hlavních přínosů zelených jablek je vysoký obsah vlákniny. Tato vysoká hodnota vlákniny může pomoci ke snížení hladiny cholesterolu, který je již přítomný v těle.5.) Usnadnění trávení. Pokud jste konzumovali něco těžkého a máte obavy, zda to váš žaludek může ztrávit, nebojte se a dejte si zelené jablko. Zelená jablka mohou pomoci zmírnit trávení, vzhledem k enzymům v nich přítomných.6) Snížení problémů s jatry a trávicím ústrojím. Zelená jablka také snížit problémy s játry a mohou pomoci předcházet problémům zažívacího traktu.7) Prevence. Zelená jablka mohou pomoci předcházet průjmu, jakož i zácpě a dně. Obsahují jak vinnou, tak i maleinovou kyselinu, a tak přispívají ke snížení možnosti trávicích problémů.8.) Antioxidanty. Zelená jablka obsahují jak flavonoidy, tak i polyfenoly – všechny formy antioxidantů. Z tohoto důvodu mohou zabránit různým formám rakoviny a poškození DNA.9.) Kontrola chuťi k jídlu. Zelená jablka vylučují organické kyseliny, které mohou pomoci vaší chuťi k jídlu. Takže, pokud trpíte špatnou chuťí kvůli střevní peristaltice, můžete si pomoci tím, že budete jíst zelená jablka.10.) Energie. Zelená jablka jsou dárci energie. Obsahují sacharidy, které jsou zvláště vhodné pro lidi kteří provozují jakoukoliv formu sportu, nebo vede hektický život.Bonus: zelené jablko a jeho přínosy pro krásuZelená jablka jsou nejen dobrá pro své účinky na zdraví, ale jsou také jedením z nejlepších plodů, pokud jde o obnovení ztracené krásy. Obnova vaší krásy by mohla být samozřejmě považována za zdravotní přínos, protože tyto jablka pomáhají čistit pleť a aby byly vaše zuby a dásně zdravé. Proto jsou kromě poskytování zdravotních výhod také přírodním terapeutem krásy.Pokud jste člověk zaměřený na krásu a zdraví pokožky, pak budete jistě těžit z výhod zelených jablek. Zelená jablka obsahují jak vitamíny A, B, C, tak stejně tak i E. Proto mohou pomoci při bělení kůže – pomáhají ale také udržet vaši pokožku svěží a zářící.Kožní onemocnění mohou být také omezeny konzumací zelených jablek. Proto pokud vy, nebo někdo jiný ve vaší rodině trpí vyrážkou nebo jakýmkoliv jiným kožním problémem, můžete se vždy poučit z výhod těchto zelených jablek.Nakonec je tu seznam malých, ale důležitých přínosů těchto jablek: pomáhají čistit krev, udržují dásně zdravé (a tím i srdce), pomáhají udržovat zuby čisté, zlepšují paměť (a starší nervové problémy by mohly být omezeny), pomohou zabránit žlučovým kamenům, a stejně tak zabraňují vytváření revmatismu.

folder_openPřiřazené štítky

Krvaceni z nosu - cili epistaxis.

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

Krvaceni z nosu byva obvykle zneklidnujici, ale malokdy skutecne nebezpecnou prihodou.Nejcastejsi je krvaceni z prednich casti nosni dutiny, obvykle z predni casti nosniprepazky. Pricinou byva obvykle suchy vzduch,ryma anebo uraz nosu, byt nepatrny.Pri krvaceni neni vhodne vycpavat doma nos gazou anebo vatou.Staci obvykle polezet si chvilia podrzet nos stisknuty mezi dvema prsty pod dobu 5-7 minut. Pokud krvaceni pokracuje, jemne_vysmrkejte krevni srazeninu, kapnete do nosu par kapek Sanorinu, Olynthu, anebo Nasivinu aopet podrzte dvema prsty stisknuty nos. Nekdy pomuze i ledovy obklad na nos.Po krvacenije treba vyvarovat se telesne namahy, zvedani tezkych bremen,koupani v horke vode_.Pricinou krvaceni z nosu ale muze byt i zavaznejsi zdravotni problem,napriklad vysoky krevni tlak, jaterni porucha. Caste je krvacenipri uzivani vyssich davek kyseliny acetylsalicylove - ASPIRIN, ACYLPYRIN, ANOPYRIN. Nekdy muze byt krvaceni silnejsi, obvykle ze zadnich partii nosu.Zvladnuti v domacich podminkach byva obtizne. Jenom malokdy se vyskytne skutecne tezke,zivot ohrozujici krvaceni z nosu.Pokud se krvaceni z nosu opakuje, je vhodne navstivit odborneho lekare - otorinolaryngologa.Pricinou opakovaneho, pripadne_ silneho krvaceni muze byti cizi teleso ale i nadornosu, nosohltanu anebo vedlejsich nosnich dutin.Zavaznym priznakem byva pretrvavajici vytok z jedne nosnidirky, trvale ucpani poloviny nosu, asymetrie tvare, bolesti hlavy, uvolnovani zubu.

folder_openPřiřazené štítky

Antidepresiva. Skvělý vynález nebo mor lidstva?

access_time22.leden 2020personRadka Eliášková

Každý z nás už se někdy setkal s depresemi, ale ne každý ví, jak je řešit. Protose to většina z nás snaží vyřešit sami, bez jakékoliv pomoci doktorů a jejich„zázračných“ pilulek. Pak ale vzniká otázka, zda se tím depresí zbavíme, nebo zda senám neustále vracejí, aniž bychom si uvědomovali proč.Nejprve krátce k depresi.Je třeba si uvědomit, že je to vážná nemoc, která nám opravdu může přerůst přes hlavu. Deprese je vlastně špatná nálada jedince, která ovšem netrvá pouhou chvíli, ale je to dlouhodobý stav. Jedinec má trudomyslnou náladu, často se mu celý svět zdá špatný a smutný. Často si připadá osamocený a bez přátel, většinu dne není schopen nic smysluplného dělat a pouze bezčinně leží. Proto také člověka s depresemi většina lidí považuje za lenocha, který nemá sebemenší snahu něco dělat. Člověk s depresemi nejenom že nic nedělá, ale ztrácí také o všechno zájem, takže přestává dělat koníčky, které ho dříve naplňovaly, dělá je pouze z donucení a bez jakékoliv radosti. Jak depresi léčit je velmi častá otázka, ale existuje na ní mnoho odpovědí. Každý odborník i každý neodborník si myslí něco jiného. Prvním takovým známějším způsobem je takzvané „přirozené řešení“. To znamená léčba v přirozeném prostředí jedince, bez zásahů lékařů a medikamentů. V tomto způsobu léčby je velmi důležitá funkce rodiny, protože její podpora je pro nemocného velmi důležitá.Další možnou léčbou je psychoterapie. Ta probíhá u odborníka pomocí sezení, kdy s vámi rozebírá vaše příznaky a možnou léčbu. Jednou z možností, jak začít depresi léčit jsou antidepresiva. Tento pojem zná každý, ale málokdo už tuší, jaké nežádoucí účinky mohou také antidepresiva mít. Protože oni vás sice můžou zbavit depresí, ale mohou vám i velmi uškodit. Druhů antidepresiv existuje několik, ale mezi nimi některé převládají v množství jejich používání. Jsou to antidepresiva SSRI, MAOI a tricyklická antidepresiva. Antidepresiva obvykle lékaři nepředepisují jenom na deprese, ale i jako léčbu například na nespavost, anxiozitu nebo při poruše příjmu potravy. Díky antidepresivům ztratíte svoje libido a i svůj orgasmus.Antidepresiva by vás měly zbavit deprese po přiměřeně dlouhé léčbě. Ta je dlouhá několik měsíců až let. Podle lékařů při její léčbě velmi záleží na osobnosti člověka či na podpoře jeho rodiny. Deprese se pří vracejí hlavně proto, že nedodržíme jejich léčbu a antidepresiva vysadíme příliš brzo. Nemoc je potom nedoléčená a stejně jako jakákoliv jiná nedoléčená nemoc se opakovaně vrací. Jak jsme ale již zmínili, antidepresiva nemají jenom pozitivní vliv na naše zdraví, ale způsobují nám i spoustu nepříjemných problémů. Jaké problémy to jsou? Prvním problémem je ten sexuální. Díky antidepresivům ztratíte svoje libido a i svůj orgasmus. Dále se vám objeví přechodné nevolnosti a bolesti hlavy, které mohou velmi znepříjemnit život.Pokud se chcete vyhnout apatii a ztrátě zájmu, vynechejte antidepresiva. Ty totiž přesně tohle způsobují. Také se vám po nich mohou zdát velmi živé noční můry. Mezi další negativní projevy patří sucho v ústech, závratě, špatné vidění a činnost srdce a přibírání na váze. Samozřejmě, že antidepresiva nezpůsobují toto všechnonajednou. Každý typ antidepresiv má jiné vedlejší příznaky a hlavně se u vás vůbec nemusí objevit. Antidepresiva jsou medikamenty, které opravdu pečlivě musíte prodiskutovat se svým lékařem. Dejte si pozor, abyste se o nich bavili s psychiatrem a ne se svým praktickým lékařem, který má také povolení antidepresiva předepisovat. Protože psychiatři mají v tomto oboru přeci jenom větší zkušenosti než lékaři, kteří obvykle léčí jenom chřipku. U antidepresiv si nejprve zjistěte všechny možnosti, a co se vám může stát. To je první a nejdůležitější pravidlo. Zdravý život

folder_openPřiřazené štítky

Totální endoprotéza kyčelního kloubu

access_time22.leden 2020personRadka Eliášková

   Problémy s kyčlemi trápí čím dál více lidí. Rozhodně neplatí, že tyto problémy přichází až ve stáří, vlivem špatného životního stylu mohou postihnout i lidi středního věku. Potíže s kyčelními klouby se zpočátku často projevují mírně, většinou přichází pouze po námaze. Postupem času se bolesti zhoršují a mohou vést až k úplnému znemožnění chůze. V takovémto případě je již konzervativní léčba neúčinná a je na místě přistoupit k chirurgickému řešení, které spočívá ve výměně porušeného kyčelního kloubu za umělou náhradu, která svou funkcí plně nahrazuje zdravý kloub.Artróza kyčelního kloubu a totální endoprotézaNejčastějším onemocněním, které postihuje kyčle je artróza. Oč se jedná? Vlivem opakované a nepřiměřené zátěže kyčelních kloubů dochází k  degenerativním změnám chrupavky, která kryje styčné plochy kostí, tvořících kloub. Chrupavka postupně ubývá, což vede k obnažení kostního povrchu, který se vlivem tření velmi rychle opotřebovává a ničí. Postižený kloub bolí a otéká, je ztuhlý a postupně dochází ke snižování jeho pohyblivosti. Časté je také skřípání a lupání v postiženém kloubu (tzv.  krepitus), které můžeme při určitých pohybech i slyšet. Mezi rizikové faktory rozvoje artrózy patří nadměrná zátěž kyčelních kloubů, například u vrcholových sportovců a lidí těžce manuálně pracujících. Riziko značně roste i při nadváze a obezitě, zvýšená tělesná hmotnost klade na klouby mimořádné nároky, kterým kloub většinou není schopen dlouhodobě odolávat.  Určitou roli hrají i dědičné faktory a jiná onemocnění pohybového aparátu, například dna. Nemůžeme pominout  také vliv věku, s přibývajícími léty dochází bohužel k  přirozenému opotřebovávání kloubů i v případě,  že se člověk nepřetěžuje a má zdravou váhu. Určitý stupeň artrózy se rozvine takřka u všech lidí nad 70 let, nemusí ale vždy způsobovat výraznější potíže.Léčba artrózyJsou-li potíže mírnějšího rázu, lékař vám nejprve doporučí věnovat se rehabilitačnímu cvičení, které klouby odlehčí (vhodné je plavání). Pravděpodobně vám také poradí snížit tělesnou hmotnost.  Může vám také doporučit gely a masti zmírňující bolest a zánět, ulevit vám mohou i protizánětlivé léky zvané kortikoidy, které se aplikují injekčně přímo do kloubu. Tyto metody mají bohužel jen omezené výsledky a potíže zmírňují pouze krátkodobě. Chrupavka je tkáň, která má jen minimální schopnost regenerace, proto je léčba velice obtížná a s omezenými výsledky. V případě, že jsou potíže vážné a znemožňují nemocnému vést plnohodnotný život, je vhodné uvažovat o chirurgickém zákroku.Totální endoprotéza kyčelního kloubuTotální endoprotéza kyčelního kloubu je v dnešní době výkonem prováděným velmi často a nemocný si může vybírat z velkého množství specializovaných pracovišť. Na trhu je také velký výběr různých typů náhrad, ne všechny se však hodí pro každého pacienta. Je důležité, aby s vámi váš lékař podrobně probral všechny možnosti a vše vám podrobně vysvětlil, rozhodně se nenechte odbýt a ptejte se na vše, co vás zajímá, včetně finanční stránky zákroku. Ne všechny typy náhrad jsou totiž plně propláceny pojišťovnami. Je  také důležité si uvědomit, že neexistuje pouze jeden  postup operace, používaný pro všechny pacienty. Možnosti ortopedie jsou v dnešní době velmi široké a jen odborník může zvážit, jaké řešení se hodí právě pro vás. Výměna kyčelního kloubu se provádí v celkové anestezii, možné je ale i použití svodné anestezie, při které anesteziolog znecitliví pouze dolní polovinu těla.  Důležité je správné polohování pacienta, zákrok probíhá v leže na zádech či na boku v závislosti na volbě operačního postupu. Operatér si poté připraví a zhodnotí operační pole, provede kožní řez a následně opatrně proniká přes svaly a vazivo kryjící kloub. Za spolupráce operačního týmu operatér následně vyjme kulovitou hlavici kloubu z kloubního lůžka a odřízne ji. Náhradní kloub se skládá ze dvou částí. První z nich představuje kloubní hlavici, kterou chirurg zapustí do stehenní kosti. Druhá část svým tvarem připomíná misku, do které perfektně zapadá kulovitá hlavice. Ta je uložena na místo původní kloubní jamky. Obě části náhrady jsou na svém místě pevně upevněny buď díky cementové směsi, která slouží jako tmel a „lepidlo“, nebo jsou jejich speciálně tvarovaná zakončení do okolní kosti vpravena mechanicky a postupem času s kostí srůstají. V závěru operace je hlavice umístěna na definitivní místo do nové jamky a operatér začne sešívat okolní struktury, svaly, vazivo, podkoží a kůži. Rána je sterilně kryta a mezi nohy pacienta je umístěna podložka trojúhelníkovitého tvaru, která v následujících dnech brání vykloubení nového kloubu. Ihned po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče, kde je sledován jeho stav a podávány léky proti bolesti. Zde zůstává asi dva dny, poté je přestěhován na ortopedické oddělení.Co vás čeká po operaci totální endoprotézy?První dny po operaci jsou pacientovi podávána antibiotika, léky proti bolestem a léky, preventivně působící proti vzniku krevních sraženin. Nemocný musí nosit kompresní punčochy či bandáže nohou a již od prvních dnů končetinu rozcvičovat podle rad fyzioterapeuta. Ten také pacienta informuje o správném ležení, sezení a chůzi, aby se minimalizovalo riziko vykloubení a poučí ho i o tom, které aktivity může a naopak nesmí vykonávat po propuštění z nemocnice, které následuje za 10-15 dní po operaci. Ačkoli výměna kyčelního kloubu patří mezi náročnější zákroky, není třeba se bát. Lékařský tým se bude snažit minimalizovat veškeré bolesti a urychlit Váš návrat do běžného života. Pacienti obvykle uvádějí, že již po krátké době po operaci cítí velkou úlevu a jejich pohyblivost je o mnoho řádů lepší.

folder_openPřiřazené štítky

Postrach žen Rakovina děložního čípku - Očkování a prevence

access_time24.leden 2020personRadka Eliášková

Rakovina jako taková byla, je a bude vždy velice probíraným tématem. Vposledních letech však o ní často můžeme slyšet ve spojitosti s ženskýmpohlavním ústrojím, kde nejvíce náchylným bodem k tvoření rakovinnýchbuněk je děložní čípek. A ačkoli by to řekl málokdo, patří našerepublika mezi země s nejvyšším počtem žen postižených rakovinou čípku.Po rakovině prsu je to tak druhý nejčastější nádor a nejčastějšípříčina úmrtí virového původu. Ročně se u nás rakovina čípku objeví u tisícovky žen. Zhruba čtyři sta žen tomuto onemocnění podlehne.„Bohužel, ženy zanedbávají preventivní prohlídky,“ říká gynekologznojemské nemocnice MUDr. Milan Živný: „Loni jsme provedli cytologickéstěry u více než 19 000 pacientek, a to jak ze Znojma, tak i z okolí,přičemž u 53 pacientek byly diagnostikovány prekancerózy, to znamenápředrakovinné změny. U 14 pacientek již karcinom děložního čípku.“Příčinou toho onemocnění je lidský papillomavirus (dále HPV), který sepřenáší pohlavním stykem. Dalšími rizikovými faktory, jež vedou krakovině děložního čípku, jsou časté střídání sexuálních partnerů,kouření a brzký začátek pohlavního života. Za život se s papillomaviremsetká až 80% procent žen. U žen ve věkovém rozmezí mezi 18 a 25 lety jetento virus přítomen v těle u čtvrtiny až poloviny z nich, avšakpříznaky žádné nejsou. Teprve postupem času začne žena trpět krvavýmivýtoky a krvácí po pohlavním styku. V pokročilém stádiu se vyskytujíbolesti močovodů. Jde o onemocnění závažné, ale nepříliš známé. „Ženyby se měly tohoto onemocnění obávat a neměly by zanedbávat tolikdůležité preventivní prohlídky,“ apeluje na ženy Milan Živný. „Je sice pravda, že v současné době existuje proti rakovině děložníhočípku vakcína, ale ta se aplikuje pouze mladým dívkám ve věku mezidvanácti až čtrnácti lety, které doposud ještě nezačaly sexuálně žít.Jde o očkovací vakcínu Silgard, což je vakcína právě proti HPV. Tatovakcína se skládá ze tří injekcí a žena za ni zaplatí kolem devítitisíc korun, pojišťovny to totiž nehradí. Účinnost vakcíny by mělatrvat deset let, potom by mělo dojít k přeočkování. Jde o vakcínu,která posiluje imunitu proti tomuto viru. Uvažovalo se sice o vakcíně,která by rovnou onemocnění léčila, ale byla to jen vize. Ačkoli jde ovakcínu pro dívky, uvažovalo se, že by se očkovali i chlapci, protožepřenos probíhá mezi oběma partnery. Nakonec ale budou chlapci očkovánijen v Austrálii a na Novém Zélandu, v Americe, a v Evropě nikoli.Komplikace s sebou tato vakcína nepřináší, občas se pouze vyskytnezarudnutí v místě vpichu. Abych ale řekl pravdu, nepřišel jsem s toutoočkovací látkou ještě do styku, ale souhlasím s ní. Přišlo za mnou išest žen, které měly o vakcínu zájem,“ řekl Milan Živný, a dodal, žejeho nejmladší pacientce, u níž se karcinom děložního čípku objevil, jeosmnáct let, což je dosti nízká věková hranice. „Čím dříve začne dívka sexuálně žít, tím dřív se u ní tohle onemocněnímůže objevit, protože mladá sliznice čípku děložního je citlivější naovlivnění papillomavirem. Léčba prekanceróz (předrakovinných stavů)spočívá v provedení plastiky děložního čípku, samotný karcinom čípku sepak odstraňuje podle své velikosti chirurgicky, anebo se přistupuje naozařování. A co z toho všeho vyplývá? Ačkoli gynekologické prohlídky nejsou pro žádnou ženu zrovna příjemné, jsou nesmírně nutné, proto je nezanedbávejme.

folder_openPřiřazené štítky

Příznaky revma a jak na revma vyzrát

access_time29.leden 2020personRadka Eliášková

Revma znal v minulosti snad každý nad 60 let. Mladší znali revma čistě teoreticky, ti méně šťastní však na vlastní kůži. Revma, jinými slovy revmatismus, se objevuje při velké fyzické námaze, ve vyšším věku, nebo mohou být příčinou genetické predispozice a pak nám revma znepříjemňuje každodenní život. A není se co divit. V našem těle najdeme okolo 210 kostí a více než 180 z nich je nějak propojeno s klouby a když to dře, tak to bolí.Bolesti kloubů dříve postihovaly nejčastěji lidi nad 60 let, ale dnes nejsou výjimkou ani u mladších ročníků. A nejedná se jen o sportovce. Mezi dříve známé činitele způsobující revma jako například sedavý způsob života, nadváha, přirozené stárnutí chrupavky, nárazová fyzická zátěž, nesprávná životospráva a dědičnost, se v dnešní době musí započítat i nové fenomény.V těle stovky kilometrů různých kanálků a potrubí. Říkáme jim tepny, žíly, vlásečnice a podobně. Teče jimi krev, míza nebo jiné tekutiny a mají rozdílnou délku, různou šířku a prostupnost. A samozřejmě nesmíme zapomenout na míšní tekutinu a tisíce dalších tekutin, které tělo vytváří a my o nich zhola nic nevíme.Všechny známé i neznámé tekutiny v našem těle však musí proudit, protože něco přinášejí nebo něco odnášejí. Když se žíla, čili potrubí ucpe, krev či jiná tekutina nemůže vykonávat svou činnost a nastanou problémy, v tomto případě zdravotní. Je to stejné, jako když se nám ucpe odpad. V umyvadle se nám pak hromadí nevzhledná tekutina, která zapáchá a odpuzuje nás.A naše tělo je na tom podobně. Krev a další tekutiny musí plnit svoji funkci - tudíž proudit. Pokud neproudí, někde se něco ucpe a hromadí se, jako třeba kyselina močová, která pak krystalizuje v kloubech a tkáních a zhoršuje zdraví, v tomto případě způsobuje revma. 

folder_openPřiřazené štítky

Rizika obezity

access_time31.leden 2020personRadka Eliášková

Obezita se považuje v nynější době za epidemii. Stejně jako jsou miliony lidí o hladu, existují i miliony obézních osob. Jistě každý ví, že tato nemoc přináší poměrně mnoho rizik a jednoznačně je spjata s vysokou pravděpodobností dřívějšího úmrtí (v ČR na nemoci spojené s obezitou umírá 10.000 lidí za rok). Obezita se projevuje jak ve fyzickém, tak i psychickém zdraví – a právě o tom pojednává tento článek. Jestli máte i vy "hezky tvarované bříško," tak neváhejte pokračovat ve čtení. Obezita vzniká na principu vyššího příjmu energie než která je později spotřebována. Tělo si přirozeně ukládá zásoby "na horší časy," což se nám lidem stává do jisté míry osudným. Pokud chcete zjistit objektivně, do které kategorie patříte (norma, nadváha, obezita I, II a III stupně), vypočítejte si jednoduše váš body-mass index na adrese http://www.spocitej.cz/body_mass_index.phpBolesti kloubů a páteře:Jak je známo, při obezitě jsou nejvíce zatěžovány tzv. nosné klouby. Patří mezi ně kyčle, kolena a meziobratlové kloubky na páteři. Kloubní plošky se díky vysoké hmotnosti a tím i tlaku na ně opotřebovávají – obrušují. Vzniká artróza. U kyčle je to koxartróza, u kolene gonartróza a na meziobratlových kloubkách potom spondylatróza. Díky tahu na páteř (bříško táhne záda směrem dopředu) se mění i zakřivení páteře, která je tím chronicky přetěžována a bolesti zad se prohlubují. Pro vysokou hmotnost může docházet i k patologickým tvarům kostí a kloubů – vybočení holeně a také rozvolnění kolenních kloubů (označované jako genua vara). Nádory:Dost málo se ví o tom, že mezi následky obezity se řadí ve vyšším měřítku se vyskytující některé nádory. Patří mezi ně gynekologické a to rakovina výstelky dělohy (endometria), krčku děložního a dělohy samotné, dále vaječníků a také prsu. U obou pohlaví jsou to potom novotvary v oblasti trávicího traktu – nejčastěji tlustého střeva, žlučových cest, jater a slinivky břišní. Z vylučovacího systému se může vyskytnout změna tohoto typu na ledvinách. U mužů je to potom karcinom prostaty. Cévní systém a srdce:Obézní lidé mívají ateroskleroticky změněnou výstelku cév, což vede k ischemické chorobě srdeční (tedy zúženým cévám zásobujících srdeční sval) infarktům myokardu, mozkovým cévním příhodám („mrtvicím“). Často s těmito pacienty jejich pozdějším životem jde i vysoký krevní tlak. Jejich srdce má zvětšenou svalovinu a je rozšířené (dilatované). Tito pacienti mívají poruchy srdečního rytmu, což může vést ke vzniku embolií, které se mohou vmést do cév zásobujících srdce nebo mozek. Obézní osoby mívají mnohem častěji křečové žíly (mj. z důvodu váznoucího žilního návratu k srdci). S tím jde ruku v ruce trombembolická nemoc (vznik sraženiny nejčastěji v žilách dolních končetin s pozdějším vmetením ve směru toku – nejčastěji jako plicní embolie ohrožující život člověka často i náhlým úmrtím). Nemoci dýchacího systému:Protože je na hrudník kladen z předního a spodního směru tlak podkožních tuků, dochází k mělkému dýchání – hypoventilaci. Následně vzniká tzv. Pickwickův syndrom, kdy je trvale zvýšený obsah oxidu uhličitého v krvi a pacienti jsou následně proto spaví. Obézní lidé mají také sníženou kvalitu spánku, kdy je porušena hloubka spánku – tzv. syndrom spánkové apnoe. Jejich spánek pak nepřináší úlevu od únavy. Pacienti se budí neodpočatí a utahaní – tím se celkově snižuje kvalita života daného člověka.Poruchy trávení a nemoci jater:V důsledku tlaku podkožního tuku na vnitřní orgány dutiny břišní dochází k vytlačování tráveniny do jícnu – tzv. refluxu. Následně vzniká překyselení tohoto trubicovitého orgánu a vy to cítíte jako pálení žáhy. Pokud se jedná o opakovaný stav, může se dlouhodobě poškozovat výstelka jícnu a to vést u některých jedinců k rakovině. Obézní lidé mají také častěji kýly, vyskytují se u nich nezřídka kaménky ve žlučníku (cholecystolitiáza), mívají záněty žlučníku (cholecystitidu) a v důsledku vysokého množství tuků u nich dochází ke ztukovění jater (jaterní steatóza). Kožní potíže:Obézní pacienti mívají mnohem častěji ekzémy a v místech vlhké zapářky (tam kde se stýkají kůže) i plísně. V důsledku napínání kůže vznikají strie (jizévky). V kůži jsou celulitidové změny. Tito lidé častěji bývají nadměrně ochlupení na pupku, dolních končetinách, předloktí, ad. (tzv. hypertrichóza a hirzutismus). Mívají frekventněji otoky (nejen na dolních končetinách) a hůře se jim hojí rány. Chirurgická a anesteziologická rizika:Obezita je rizikem pro chirurga vykonávajícího jakoukoliv operaci v celkové anestezii! Navíc může být komplikací pro operace hrudníku a břicha (chirurg se těžko přes velké množství podkožního tuku dostává do hlubších částí dutin). Pro výše uvedné srdečně-cévní nemoci je pacient pro chirurga i anesteziologa rizikovým. V případě nutnosti je ztížená resuscitace.Psychosociální aspekty:Nemocní jsou společensky diskriminováni („ati-fat rasismus“), hůře se společensky uplatňují, jsou znevýhodněni, hůře si hledají práci. Mají nízké sebevědomí, poruchu motivace a sebeobviňují se. Jsou depresivní a úzkostní. Z těchto všech důvodů nezapomínejte na zdravý životní styl, který předchází obezitě. Patří sem např. dostatek pohybu, zdravá strava s nevysokým obsahem tuků, nutnost hlídat si hodnoty tuků v krvi přes svého praktického lékaře (LDL a VLDL cholesterol, triglyceridy). Pokud již obezita nastala, tak aplikovat přiměřené nedrastické diety – nejlépe pod vedením odborníků (dietní sestry, dietetici, internisté, ad.)

folder_openPřiřazené štítky

Fyziologie čichu

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

Čich je jedním ze smyslů pomocí kterého vnímáme okolí, je nejméně prostudovaným, je velmi subjektivní a na zvířatech těžko studovatelný, u člověka není moc vyvinutý. Již jej nepoužíváme k přežití jako dříve naši předkové, proto prakticky zakrněl. Je stejně jako chuť chemickým smyslem, kterým neustále monitorujeme své okolí. Prostřednictvím čichu jsme při dýchání  informováni  o aktuální kvalitě okolního ovzduší a o případném hrozícím nebezpečí. Čich je též součástí dalšího základního smyslu, a tím je chuť. Náš čichový orgán se skládá ze dvou základních částí, tj. z vlastních čichových buňěk v nosní sliznici a čichového centra umístěného v mozku. V oblasti nosní dutiny jsou uložena nervová zakončení, která zaznamenávají zápach. Tato oblast, které říkáme čichový epitel nebo-li čichová oblast je hustě zaplněna miliony nervových zakončení - malými čichovými buňkami, které jsou zakončeny tenkými dlouhými vlásky obsahující receptory. Jednotlivé vůně a pachy jsou zjišťovány právě těmihle čichovými nervy. (viz obrázek) Vyhodnocení vjemu - vůně je složitý proces. Přenesený signál musí být porovná s tím, co již je uloženo v paměti, abychom byli schopni říci, zda je nám vůně příjemná, co právě cítíme nebo které ze známých vůní je to, co právě cítíme nejvíce podobné. Lidský čich patří mezi slavě vyvinuté, jsme schopni rozlišovat látky v koncentracích, které jsou běžnými fyzikálními a chemickými metodami nezjistitelné. U růžového oleje je to například již množství 0,00000002 mg v jednom litru vzduchu. Čich například u vlka je asi milionkrát lepší, než u člověka. Je to především tím, že čichová tkáň vlka zabírá plochu 14 x větší než čichová tkáň člověka a obsahuje asi 200 milionů smyslových buněk, zatímco lidská pouze 5 miliónů. Čichová membrána v každé nozdře zaujímá 24 cm2. Zajímavostí však je, že člověk dokáže rozeznat mnohem více odlišných vůní, než kolik dokáže rozlišit zvuků. Většina látek svou vůní vyvolává pocity velmi často spojené s drážděním dalších čidel, například chuťových. Zkuste si při jídle zacpat nos, nebudete mít ten pravý požitek z jídla. Ženy mají v průměru až o 20 procent jemnější čich a tuto přednost si uchovávají po celý život, věnují čichovým stimulům větší pozornost a vnímají v širším spektru. Plodná žena voní muži lépe, ovulující ženy pak ještě lépe.Čich se velmi snadno adaptuje, a proto za nějaký čas velmi snadno snášíme i velmi nepříjemné pachy. Jsou-li však všechny čichové buňky dlouhodobě vystaveny určité vůni, přestanou vysílat signály do mozku. Ztráta schopnosti vnímat čichové vjemy se nazývá Anosmie. Trvalou ztrátu čichu mohou samozřejmě způsobit také výpary některých chemických látek, a to někdy již po jednorázovém působení. Mezi takové chemikálie patří například butylenglykol, kyselina benzoová, oxid siřičitý nebo fosforofluoridy. Přechodnou ztrátu čichu může vyvolat sirovodík, sirouhlík, kyselina sírová, formaldehyd.V čichovém systému se předpokládají linie, které působí na různé neurofyziologické aktivity a potažmo na chování. Tato vyšší mozková spojení pro čichové vjemy jsou závislá na různých nervových propojení s jinými částmi mozku, kde se vytvářejí mechanismy pro kontrolu asociativního chování. Umožňuje například aktivovat funkce pro přežití, varování před zkaženou potravou, naši předkové využívali čichu především k lovu. Druhým faktorem  ovlivňující chování, je přímé propojení čichového vstupu s mozkem, zejména hypothalamem a limbickými oblastmi. Takové propojení má výrazný vliv na lidskou psychiku, vliv na motivační, emocionální, edukativní a paměťové chování.Příjemné či nepříjemné vůně vyvolávají u jedince prospěšné nebo neprospěšné efekty. Aromata v potravinách dokáží být prospěšné pro metabolické změny, zlepšují zdraví, náladu, chování. Pokud jsme obklopeni krásnými vůněmi cítíme se přirozeně lépe, zlepšuje se náš celkový zdravotní stav, vytváří se prostředí harmonie a pohody. Dokážeme se lépe soustředit, dosahujeme rychleji cílů. Je-li však prostředí zamořeno nepříjemným zápachem, vyvolává to v nás okamžitou reakci odporu. Náš čich si pamatuje každou vůni,kterou zaregistrujeme a to napořád.Odorologie je obor kriminalistiky, identifikace osob nebo věcí na základě jejich pachu. Zkoumá tělesný pach člověka, jehož zdrojem je dech, pot či jiné výměšky. Látky, které jsou součástí tělesného pachu, jsou vylučovány nepřetržitě a jejich složení je individuální. Na konkrétní charakteristiku tělesného pachu mají vliv nemoci, léky, užívání alkoholu, kouření, jídlo, používání kosmetiky.Původní mozek pro čichání se změnil pro myšlení.Hercule Poirot

folder_openPřiřazené štítky

Rakovina děložního čípku není rána z čistého nebe

access_time03.únor 2020personRadka Eliášková

Ročně je v České republice diagnostikováno 1050 až 1100 případů rakoviny děložního čípku a zhruba 350-400 žen na toto onemocnění každý rok zemře. Přitom včasné zachycení přednádorového stavu je díky dnešním screeningovým programům snadné. Na rakovině děložního čípku má značný podíl sexuální aktivita, kdy může dojít k přenosu lidského papilomaviru, který bývá v mnoha případech za rakovinu děložního čípku zodpovědný.Rakovina děložního čípkuDěložní čípek je část dělohy, která je spojená s horní částí vagíny a která se během porodu rozšiřuje.Existují dva hlavní typy rakoviny děložního čípku:-          rakovina dlaždicových buněk vzniká z dlaždicového epitelu, který pokrývá viditelnou část čípku,-          adenokarcinom vzniká z žlázových buněk endocervikálního kanálu.Zhruba 85% rakovin děložního čípku jsou rakoviny dlaždicových buněk epitelu, zbytek připadá na adenokarcinomy. Každý z těchto hlavních typů rakoviny má pak své podtypy, které mohou vyžadovat speciální druh léčby.Rakovina dlaždicových buněk epitelu je specifická v tom, že rakovině předchází tzv. prekanceróza, která je prostřednictvím běžného screeningu snadno odhalitelná. Rakovina dlaždicových buněk epitelu se objevuje u žen i před 30. rokem života, což je u rakovin žlázového epitelu vzácné.PrekancerózaPrekanceróza děložního čípku je přednádorový stav,  kdy dochází ke změnám buněk. Ty pak vykazují atypický tvar, změny struktury nebo změny související s jejich dělením. Tyto změny jsou lékařům dobře známé a díky možnostem časné diagnostiky je mohou snadno odhalit. U prekanceróz děložního čípku se jedná o změny uvnitř epitelu neboli nejvrchnější vrstvy sliznice.Prekancerózy lze podle míry změn na epitelu rozdělit na:prekancerózy nízkého stupně (low grade)prekancerózy vysokého stupně (high grade)Některé prekancerózy nízkého stupně mohou samy zcela odeznít.Příčiny rakoviny děložního čípkuPříčiny rakoviny děložního čípku nejsou přesně známé. Bylo ale zjištěno, že mezi rakovinou dlaždicových buněk epitelu a určitými podtypy lidského papilomaviru (HPV) existují silné souvislosti. Vzhledem k tomu, že HPV viry jsou přenášeny pohlavním stykem, má tento typ rakoviny souvislost se sexuální aktivitou. Bylo prokázáno, že ženy, které nikdy neměly pohlavní styk, neonemocněly rakovinou dlaždicových buněk epitelu. Jsou však ohroženy rakovinou žlázového epitelu.Nakažení virem HPV, který způsobuje například genitální bradavice, je běžné, zatímco rakovina děložního čípku běžná není. HPV změny jsou často během screeningu zachyceny, ale nejsou důvodem ke znepokojení. Znepokojení je na místě v případě, že jsou diagnostikovány prekancerózní změny. Ty jsou však obvykle dobře léčitelné.Rakovina děložního čípku ohrožuje všechny sexuálně aktivní ženy. Riziko se zvyšuje u kuřaček a sexuálně promiskuitních žen, případně u žen, které mají promiskuitního partnera. To jsou obvyklé poučky, které lze nalézt v mnoha písemných i elektronických zdrojích. Mnoho gynekologů-praktiků však určitě doplní, že riziko je vysoké především u těch žen, které podceňují pravidelné návštěvy u gynekologa.ScreeningScreeningem se rozumí vyšetření, které "umí" odhalit rakovinu ještě před tím, než se objeví první příznaky. Tzv. Papanicolaoův (Pap) test dokáže tyto změny na děložním čípku velice snadno odhalit. Prekancerózní změny mohou být označeny buď jako dysplazie, anebo intraepiteliální neoplazie. Při jejich včasném zachycení je léčba vysoce efektivní.Každá žena by měla 1x ročně podstoupit preventivní gynekologickou kontrolu zaměřenou na pohmatové vyšetření pánve a kolposkopické vyšetření s odběrem cytologických vzorků.  Jen tak lze zachytit počáteční změny na děložním čípku a případně zahájit potřebnou léčbu.Příznaky rakoviny děložního čípkuRakovina děložního čípku může zpočátku probíhat zcela bez příznaků. Ovšem je-li už značně rozšířená, je viditelná pouhým okem a je doprovázena krvácením. Často k takovému krvácení dochází například po pohlavním styku. Je tomu proto, že nádor je vyživován nově vzniklými cévami, které snadno praskají, a způsobují tak krvácení. Některé části nádoru jsou však vyživovány málo, anebo vůbec. Tyto buňky nedostatkem kyslíku odumírají a do tkáně se snadno dostane infekce. Důsledkem je pak nepříjemný vaginální výtok, který, je-li léčen coby obvyklá vaginální infekce, přetrvává. Nádor děložního čípku má tendenci růst laterálně směrem k pánevní stěně. Zde procházejí močovody z ledvin do močového měchýře a velice snadno dojde jejich obstrukci.  Nastane-li zneprůchodnění obou močovodů, může dojít k ledvinovému selhání, ke kómatu a pacientce hrozí smrt. Proroste-li nádor do pánevní stěny, může utlačovat nervy, které prochází do dolních končetin. Výsledkem je pak neustávající bolest. Všechny tyto symptomy hovoří o nádoru v pokročilém stádiu. Prekancerózy obvykle žádné symptomy nemají a obvykle ani nejsou pouhým pohledem viditelné.Rakovina děložního čípku se obvykle rychle nešíří. Většinou pomalu roste a působí problémy v oblasti pánve. Metastázy ve vzdálených orgánech vypovídají o značně pokročilé fázi nádoru. Šíření nádoru děložního čípku do dalších orgánů je možné skrze lymfatický systém. Dalším symptomem pokročilé rakoviny děložního čípku je otok dolních končetin, který nastává po zneprůchodnění lymfatických žláz v pánvi vlivem prorostlého nádoru.Rakovina děložního čípku je jedna z mála rakovin, které lze snadno předejít. Stačí pravidelně podstupovat gynekologické prohlídky spojené s cytologickým odběrem, případně kolposkopií a testem na HPV. Včasné zachycení přednádorového stádia už zachránilo život mnoha ženám na celém světě.

folder_openPřiřazené štítky

Rakovina prsu a její léčba

access_time03.únor 2020personRadka Eliášková

Dnešní článek je pokračováním článku "Rakovina prsu, její typy a stadia onemocnění". Zaměřime se v něm na rakovinu prsu a její léčbu. Léčba je zvolena na základě různých faktorů, např. typ a stadium nádoru, případná citlivost nádoru k určitým hormonům, případná nadprodukce genu HER2/neu.Obecně léčba rakoviny prsu může zahrnovat chemoterapii, radioterapii, chirurgické odstranění nádoru a postižené tkáně, hormonální terapii (např.tamoxifen blokuje působení estrogenu, jenž vyživuje nádorové buňky, nebo tzv. inhibitory aromatasy- exemestan, Aromasin- brání tvorbě estrogenu jako takové). Novějším typem léčby je tzv. cílená biologická léčba. Jedná se o speciální protirakovinné léky, které jsou zaměřeny na určité změny v buňce, které mohou vést k rakovině. Příkladem takového léku je trastuzumab (Herceptin), který se může používat pro léčbu žen s HER2-pozitivním nádorem prsu.Rakovina prsu a léčba dle stádiíVětšina žen dostává kombinovanou léčbu. Pro ženy ve stadiu I, II a III je cílem vyléčit rakovinu a zabránit relapsu. Pro ženy ve stadiu IV je cílem zmírnit symptomy a prodloužit život. Ve většině případů je stadium IV již nevyléčitelné.- Stadium 0 a DCIS- chirurgická a radiační léčba je standardem- Stadium I a II- chirurgická a radiační léčba, navíc je odstraněna část lymfatických uzlin. Poté může následovat hormonální terapie, chemoterapie a biologická léčba.- Stadium III – léčba zahrnuje chirurgický zásah, následovaný chemoterapií, hormonální terapií a biologickou léčbou.- Stadium IV – léčba může zahrnovat chirurgický zásah, ozařování, chemoterapii, hormonální terapii, nebo kombinaci těchto přístupů.Po skončení léčby je některým ženám po nějakou dobu podáván tamoxifen. Všechny ženy pak budou monitorovány formou vyšetření krve, zobrazovacími metodami…Ženy, kterým byla provedena mastektomie (odstranění prsu) mohou podstoupit rekonstrukci prsu, ať již přímo po provedené mastektomii, či někdy později.Rakovina prsu - prognózaNové léčebné přípravky umožňují ženám s rakovinou prsu delší přežití, než tomu bylo dříve. Bohužel, i s touto léčbou může docházet k rozšíření nádoru po organismu. Vrásky dělá lékařům fakt, že někdy dochází k návratu choroby i poté, co by celý tumor odstraněn a v přilehlých uzlinách není žádný nádor detekován. Faktory určující riziko rekurence a pravděpodobnost úspěšnosti další léčby jsou následující:- Lokalizace nádoru a míra jeho rozšíření- Zda je nádor pozitivní či negativní na přítomnost hormonální ch receptorů- Tumorové markery, jako je HER2- Genová exprese

folder_openPřiřazené štítky

Impotent – když muž nemůže

access_time05.únor 2020personRadka Eliášková

Jako impotent bývá označován každý muž, kterého trápí problémy s erekcí. Impotent je muž většinou z věkové kategorie od 35 do 65 let. Dle průzkumů erektilní dysfunkce postihuje v určitém stupni až 54 % mužů ze zmíněné věkové kategorie. Jestliže se stáváte impotentem, nezoufejte, protože dnes je k dostání celá řada produktů ke zlepšení erekce. Se čtyřicítkou určitě sexuální život nekončí, ale musíte pro to něco udělat. Slovo impotent odsuňte na druhou kolej.Když nastane problém s erekcíProblém s erekcí je ovlivněn mnoha faktory. Jednak má negativní vliv na erekci psychická stránka člověka. Pokud trpíte stresem, depresemi, pak se to na erekci určitě podepíše. Dále problém s erekcí souvisí s různými onemocněními – cukrovka, rakovina, onemocnění prokrvení a podobně. V neposlední řadě je erekce značně ovlivněna nesprávnou životosprávou. Pokud budete chtít problém s erekcí řešit, navštivte lékaře, který původce problému stanoví. V první řadě je nezbytné příčinu odstranit.Podpora erekce jménem ErectanVelké oblíbenosti se těší Erectan jako dlouhodobá podpora erekce. Jedná se o bylinný doplněk stravy, který se užívá dlouhodobě v případě varianta ManLONG, pokud si ale zakoupíte Erectan 400 mg, ten se užívá pár hodin před sexuálním stykem. Je zaručena jeho účinnost do 60 minut. Podpora erekce je efektivní a můžete se opět těšit na prožívání kvalitního sexuálního života. Nebojte se své problémy řešit i s partnerkou, předejdete tak mnohým nedorozuměním. Na trhu jsou k dostání také různé bylinky, které slouží pro podporu erekce. Vyzkoušejte, co bude sedět vám.

folder_openPřiřazené štítky

Depresivní porucha

access_time06.únor 2020personRadka Eliášková

Slovníková definice Nejrozšířenější psychické poruchy v populaci. Jedná se o vážné, zneschopňující onemocnění, v jehož důsledku dochází k významné ztrátě pracovní schopnosti obyvatelstva srovnatelné se široce rozšířenými tělesnými chorobami. V medicínském slova smyslu se jedná o chorobný stav definovaný patologicky pokleslou náladou, doprovázenou ztrátou zájmů postiženého jedince o aktivity, které obvykle přinášejí potěšení, a pocity snížené energie spojenými se zvýšenou únavou. Depresivní poruchy se vyskytují jak bez přítomnosti, tak v přítomnosti tělesných poruch a při jejich léčbě. Plná definice Depresivní poruchy jsou spojeny s neurochemickými změnami a dnes již prokazatelně i neurodegenerativními procesy v centrálním nervovém systému, kdy dochází k akcelaraci apoptózy a zástavě neuroneogeneze ve specifických oblastech mozku. V nálezech moderních zobrazovacích technik jsou zjišťovány objemové změny některých důležitých neuronálních struktur. Onemocnění se tak stává přímým důkazem, že nekontrolovaný stres má významný negativní dopad na neuronální struktury a neurotransmiterový přenos, což potvrdily předchozí nálezy v animálních modelech. Charakteristická pro onemocnění je hypersekrece kortisolu, která je spojená se stresem, působící nepříznivým vlivem na řadu orgánových systémů včetně mozkových struktur. Jedinci se pravděpodobně liší v geneticky determinované schopnosti snášet stres a existuje spojení mezi mírou výskytu depresivních poruch a množstvím prožitých stresových událostí včetně přítomnosti tělesného onemocnění v závislosti na funkčním polymorfismu genu pro serotoninový transportér (transmembránová bílkovina zajišťující zpětný transport serotoninu z oblasti synaptické štěrbiny do presynaptické části neuronu).Začátek jednotlivých epizod bývá většinou spojen se zátěžovými situacemi (porod, cévní mozková příhoda, přítomnost tělesné choroby). Pro stanovení diagnózy depresivní poruchy je nezbytné, abychom u nemocného zjistili následující symptomy stanovené Mezinárodní klasifikací nemocí MKN-10. Mezi základní příznaky depresivní poruchy patří depresivní nálada, která je takového stupně, že je pro jedince naprosto nenormální, musí být přítomna po většinu dne a téměř každý den po dobu alespoň dvou týdnů, přičemž není ovlivněna okolnostmi. K dalším důležitým známkám patří ztráta zájmů a radosti z aktivit, které jedince obvykle těší, nebo je přítomen pocit snížené energie a zvýšená únavnost. V rámci diferenciální diagnózy lze za významné považovat vyloučení bipolární afektivní poruchy, protože nesprávná diagnóza může mít pro nemocného vážné následky. K častým komorbiditám, které negativně ovlivňují průběh a léčbu, patří úzkostné, somatoformní poruchy a event. syndromy závislosti na alkoholu. Mezi základní metody léčby patří především farmakoterapie antidepresivními preparáty, psychoterapie a jejich vzájemná kombinace. K dispozici je v současné době široké spektrum antidepresiv, která disponují různými mechanismy účinku. Volba antidepresiva je vždy záležitostí přísně individuální a řídí se profilem symptomů, které u nemocného zjistíme. Jde-li o první epizodu onemocnění, o staršího nemocného nebo o pacienta s tělesnou komorbiditou, jsou dnes považovány za léčbu první volby inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. V iniciální etapě léčby lze podávání antidepresiv kombinovat s anxiolytiky a hypnotiky. Pacienta je nutné po zahájení terapie pravidelně sledovat, obzvláště v iniciálních prvních týdnech léčby, kdy je zvýšeno riziko suicidálního jednání. Léčba by měla trvat u prvních, nekomplikovaných případů 6–9 měsíců od chvíle dosažení remise. S opakujícími se epizodami je nutné léčbu vést delší časové období. Vysazování léčby je nutné pozvolně, cca o 25 % denní dávky každý týden. Epidemiologie Depresivní porucha patří mezi nejrozšířenější psychické poruchy v populaci. V medicínském slova smyslu se jedná o chorobný stav definovaný patologicky pokleslou náladou, doprovázenou ztrátou zájmů postiženého jedince o aktivity, které obvykle přinášejí potěšení, a pocity snížené energie spojenými se zvýšenou únavou. Depresivní poruchy se vyskytují jak bez přítomnosti, tak v přítomnosti tělesných poruch. V případě tělesných onemocnění mohou být jak příčinou (nebo jednou z přispívajících příčin), tak následkem somatického onemocnění nebo vznikají v terénu tělesné choroby a její léčby s depresogenním účinkem. Roční prevalence depresivní poruchy v běžné populaci dospělých osob je odhadována na 5–9 % u žen a 2–3 % u mužů. V jedné z recentních epidemiologických prací je uváděna roční prevalence v evropské populaci bez ohledu na pohlaví 6,8 % pro středně těžké a těžké depresivní epizody (18,5 milionů obyvatel EU), a přidáme-li chronickou formu mírné depresivní poruchy, tzv. dysthymii, je roční prevalence těchto afektivních poruch odhadována na 9 % (20,8 milionů obyvatel). Celoživotní riziko vzniku depresivní poruchy je 10–25 % u žen a 5–12 % u mužů. Nejvíce žen a mužů je postiženo v produktivním věku 25–44 let.Významnou skupinou nemocných, která je zatížena vyšším rizikem vzniku komorbidní depresivní poruchy, jsou somaticky nemocní. Depresivní porucha často doprovází symptomy mnoha primárně somatických onemocnění (např. kardiovaskulárních chorob v 16–23 %, cévních mozkových příhod v 32 %, epilepsie v 31 %, roztroušené sklerózy a jiných zánětlivých onemocnění CNS v 37 %, Parkinsonovy nemoci a jiných nemocí bazálních ganglií v 35– 45 %, traumat mozku v 15–50 % a míchy ve 30– 60 %, demence ve 20–80 %). Depresivní potíže mohou být vyvolány také léčbou tělesného onemocnění (kortikoidy, ACTH, H2-blokátory, klonidin, ACE-inhibitory, betablokátory, sedativní hypnotika, antipsychotika, blokátory Ca-kanálů, hormonální antikoncepce, chemoterapie, digoxin). Častěji dochází k rozvoji poruchy u žen, a to zejména v rizikových obdobích (gravidita, poporodní období, menopauza). Časté rizikové faktory pro vznik depresivní poruchy jsou uvedeny v Tab. 1.Tab. 1 – Rizikové faktory pro vznik depresivní poruchyTab. 2 – Přehled látek nejčastěji spojovaných s možným potenciálem indukce deprese u dosud zdravých jedinců.Etiologie a patogeneze Depresivní poruchy jsou vážná onemocnění, která jsou spojena s neurochemickými změnami a dnes již prokazatelně i neurodegenerativními procesy, kdy dochází k akcelaraci apoptózy a zástavě neuroneogeneze ve specifických oblastech mozku. V nálezech moderních zobrazovacích technik jsou zjišťovány objemové změny některých důležitých neuronálních struktur (hipokampus). Onemocnění se tak stává přímým důkazem, že nekontrolovaný stres má významný negativní dopad na neuronální struktury a neurotransmiterový přenos, což potvrdily předchozí nálezy v animálních modelech. U nemocných lze na počátku vzniku depresivní epizody často identifikovat působení řady stresových faktorů, z nichž k nejčastějším patří skryté nebo otevřené konflikty v manželství. Velmi specifická je patogeneze poruch nálady doprovázející tělesná onemocnění. Obecně lze říci, že u tzv. organických depresivních poruch bude část mechanismů společná a část specifická pro každou specifickou tělesnou chorobu samotnou nebo její léčbu. Neoddiskutovatelný je vliv samotné nemoci na procesy v organismu, které vedou k rozvoji deprese (např. poškození tkáně mozku při cévní mozkové příhodě, prudké zatížení volnými kyslíkovými radikály, excitotoxicita uvolněných aminokyselin, imobilizace organismu spojená s nižším průtokem krve apod.) a spolupůsobí jistě i faktory, které nalézáme u primárních depresí, tj. alterace osy hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin nebo změny osy hypotalamus-hypofýza-štítná žláza. Za nezanedbatelnou formu stresu lze u chronicky nemocných považovat nutnost přizpůsobit se nové kondici organismu, bolesti, ztrátě schopnosti fungovat v běžných podmínkách, ale i ztrátě dosavadních sociálních vazeb. Dochází tak k negativnímu ovlivnění hned několika zásadních sociálních determinant zdraví (nadměrně se zvyšuje míra stresu, vzrůstá sociální izolace, dochází ke ztrátě nebo přerušení práce a jedinec není aktuálně schopen dosáhnout plného uplatnění). Klinický obraz Zpočátku si nemocný může stěžovat na jeden nebo několik tělesných příznaků (únava, bolesti), případně prezentuje podrážděnost, úzkost nebo nervozitu a teprve podrobnější vyšetření odkryje pokles nálady neodpovídající okolnostem či přítomnost ztráty zájmů. Tyto změny jsou doprovázeny změnou všeobecné úrovně aktivity a většina dalších příznaků je druhotných nebo snadno srozumitelných v kontextu změn nálady a aktivity. Začátek jednotlivých epizod bývá většinou spojen se zátěžovými situacemi (porod, cévní mozková příhoda, přítomnost tělesné choroby). U většiny nemocných se setkáváme s pozvolným nástupem potíží.Lékaři všech oborů se mohou setkat s celým spektrem duševních poruch (neurózy, psychózy, poruchy osobnosti a intelektu, závislosti různého typu, psychosomatické choroby) a zejména také s jejich rozmanitou kombinací se somatickými poruchami, při kterých jsou duševní poruchy považovány za primární (hypertenze, dráždivý tračník, astma) nebo kdy tvoří sekundární doprovod závažných somatických chorob (např. diabetu, arteriosklerózy, stavů po cévních mozkových příhodách, dlouhodobějších onemocnění). Ne vždy pacient přichází s jednoznačně strukturovaným spektrem potíží, obzvláště jde-li se svými problémy k lékaři jiného oboru, a někdy si ani změnu svého stavu neuvědomuje. Mezi často primárně prezentované potíže nemocných patří především nespavost. Tento symptom si zaslouží naši zvýšenou pozornost a po „skrytých“ psychických komplikacích stojících za nespavostí je třeba cíleně pátrat! U nemocných trpících depresí je výskyt nespavosti v rámci ambulantně léčených odhadován na 65 % a u hospitalizovaných až na 90 %! Současně je nespavost pro nemocné do určité míry „neutrální“ symptom, podobně jako bolest, který se nemocný nebrání prezentovat, na rozdíl od řady psychických potíží, které mohou budit na první pohled dojem duševní choroby. Pacient si nemusí své depresivní ladění plně uvědomovat a/nebo si jej spojuje právě například s nedostatkem spánku a často prohlašuje, že kdyby se zbavil nespavosti, psychická porucha by také vymizela.Ilustrativním příkladem provázanosti mohou být kardiovaskulární onemocnění a depresivní poruchy. Sama depresivní porucha má vliv na rozvoj kardiovaskulárních onemocnění u osob dosud kardiálně zdravých, ale i na rozvoj dalších srdečních příhod u kardiologicky nemocných, a podílí se tak na vzestupu následné morbidity a mortality. Prozatím není zcela jasný časový interval rozvoje depresivní poruchy v takových případech. Vážnější je situace z pohledu rozdílu mortality depresivních a nedepresivních pacientů po infarktu myokardu, které se zvyšuje s odstupem od akutního infarktu myokardu a po 6 měsících činí 16,5 % (relativní riziko 3,10) vs. 3 %, zatímco po 18 měsících dochází k nárůstu pouze o 4 %, tj. na 20 % (relativní riziko 3,64) vs. 6 %. Lze tedy odhadovat, že případný dopad faktorů spojených s depresivní poruchou po akutním infarktu myokardu je otázkou týdnů až měsíců. Ukazuje se také, že jak časný nástup (< 6 měsíců), tak pozdní nástup (> 6 měsíců–5 let) depresivní poruchy má srovnatelný negativní vliv na přežití hodnocené po 8 letech od infarktu myokardu. Z našich klinických zkušeností vyplývá, že první depresivní symptomy se objevují ještě v průběhu akutní hospitalizace, ale výjimkou není ani oddálené trvání obtíží v řádech měsíců, kdy už však souvislost s kardiovaskulární příhodou nemusí být vnímána.Diagnostika Pro stanovení diagnózy depresivní poruchy je nezbytné, abychom u nemocného zjistili následující symptomy dle MKN-10: Mezi základní příznaky depresivní poruchy patří depresivní nálada, která je takového stupně, že je pro jedince naprosto nenormální, musí být přítomna po většinu dne a téměř každý den po dobu alespoň dvou týdnů, přičemž není ovlivněna okolnostmi. K dalším důležitým známkám patří ztráta zájmů a radosti z aktivit, které jedince obvykle těší, nebo je přítomen pocit snížené energie a zvýšená únavnost. K častým doprovodným příznakům patří ztráta sebedůvěry a sebeúcty; neoprávněné sebevýčitky nebo přehnané a bezdůvodné pocity viny; nedostatek emočních reakcí na události nebo aktivity, které normálně vyvolávají emoční odpověď; vracející se myšlenky na smrt či sebevraždu nebo jakékoliv sebevražedné jednání; snížená schopnost myslet nebo se soustředit, jako je například nerozhodnost nebo váhavost; změna psychomotorické aktivity s agitovaností nebo retardací, pro niž máme objektivní důkaz (chování nemocného při vyšetření, popis chování jinými osobami); poruchy spánku jakéhokoliv druhu (nejčastěji ranní probouzení dvě nebo více hodin před obvyklou dobou, často spojené s těžšími depresivními prožitky v ranních hodinách); změna chuti k jídlu (zvýšená nebo snížená s odpovídající změnou hmotnosti); zřetelná ztráta libida. Afektivní porucha se může vyskytnout u jedince poprvé v životě v přímé souvislosti např. s infarktem myokardu či atakou roztroušené sklerózy a potom hovoříme o organické depresivní poruše (dle Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10 – F 06.32). Při druhé možnosti mnohočetné faktory tělesného onemocnění vyvolají depresivní potíže u jedince, který již v minulosti depresivní epizodu alespoň jednou prodělal nebo se pro ni léčí. Potom poruchu spíše označíme jako exacerbaci periodické depresivní poruchy (F 33) a somatické onemocnění chápeme jako provokující faktor již anamnesticky přítomné psychické choroby. Nabízí se pochopitelně myšlenka, že jedinci, kteří mají s afektivní poruchou zkušenost, jsou v rámci nově vzniklého tělesného onemocnění vulnerabilnější ke vzniku depresivních epizod, ale důkazy prozatím chybí. Ze studií s velkým počtem probandů vyplynulo, že například závažnost kardiovaskulárního onemocnění neovlivňuje stupeň závažnosti depresivní epizody, ale oproti tomu závažnost depresivní epizody ovlivňuje riziko mortality v důsledku onemocnění. Riziko mortality je dvojnásobné u těžší depresivní epizody oproti mírné, bez ohledu na přítomnost kardiovaskulárního onemocnění na začátku sledování, a současně riziko mortality z důvodu kardiovaskulárního onemocnění je třikrát vyšší při přítomnosti než při absenci choroby při zahájení sledování.Za maximální zjednodušení detekce přítomnosti depresivních poruch zejména u ohrožených jedinců, což jsou především somaticky nemocní, považují někteří autoři dvě otázky: „Cítil jste se v průběhu posledního měsíce na dně, depresivní, bez nálady nebo beznadějně?“ a „Ztratil jste v průběhu posledního měsíce zájem nebo potěšení z aktivit, které vám je obvykle přinášely?“. Pozitivní odpovědi na tyto dvě otázky vykazují senzitivitu (96 %) a specificitu (57 %) pro diagnózu depresivní poruchy.V České republice bývá často používána k diagnostice tzv. autoevaluační Zungova sebeposuzovací stupnice deprese (SDS). Tento jednoduchý dotazník je určen k hodnocení populace dospělých trpících depresivní poruchou střední a lehké intenzity. Dotazník může předložit pacientovi k vyplnění i střední zdravotnický pracovník. Doba vyplnění a hodnocení je odhadována na 10–15 minut. Vypočtený tzv. SDS index udává míru maximálně vyjádřených depresivních příznaků zachytitelných stupnicí (vyjadřuje procento maximální míry deprese měřitelné stupnicí). Chceme-li však tuto stupnici využít k diagnostickým účelům, musíme respektovat nezbytnost přítomnosti základních příznaků depresivní poruchy, tak jak je definována MKN-10. K moderním trendům, zejména po zjištění, jak vysoká je prevalence duševních poruch, je snaha ze strany psychiatrů poskytovat lékařům somaticky zaměřených oborů takové nástroje, které by jim usnadnily často složitou diagnostiku komorbidity. Příkladem může být Prime MD, což je vcelku jednoduchý nástroj, který dokáže lékaře upozornit na problematické oblasti psychické kondice nemocného a neomezuje se pouze na depresivní symptomy, ale zahrnuje například i projevy úzkosti, poruchy příjmu potravy, somatizační, hypochondrickou poruchu a závislost na alkoholu. Je dostupný i ve velmi přehledné počítačové verzi, která vyplněný dotazník okamžitě vyhodnocuje, čímž může mimo jiné lékaři ušetřit čas i ulehčit dilema, zda odeslat či neodeslat pacienta ke specialistovi.Diferenciální diagnóza Nejen z pohledu výběru a vedení dalších terapeutických metod lze za významné považovat vyloučení bipolární afektivní poruchy, protože nesprávná diagnóza může mít pro nemocného vážné následky. Celoživotní riziko sebevraždy u nemocných trpících bipolární afektivní poruchou je 25–50 % a smrtí končí 10–15 % pacientů. Pacienti mohou být nesprávně zvoleným léčebným postupem poškozeni nejen tím, že jim není podáván stabilizátor nálady, ale i účinkem samostatně podávaných antidepresiv, která se mohou podílet na vzniku tzv. rychlého cyklování. Bipolární afektivní porucha je onemocnění, během něhož prochází postižená osoba obdobím nadměrně zlepšené nálady, obdobím deprese a obdobím, kdy je její nálada normální. Existují čtyři různé druhy epizod, které se při bipolární afektivní poruše objevují, podle typu a intenzity příznaků mluvíme o epizodách hypomanických (mírná forma; „hypo“ = řecká předpona s významem „pod“), manických, depresivních nebo smíšených. Hypománie je charakteristická trvale nadnesenou náladou, nadměrnou energií a zvýšenou aktivitou a subjektivním pocitem dobré pohody a dobré celkové kondice. Člověk v hypománii bývá velmi hovorný, snadno navazuje kontakt s ostatními lidmi, je nenucený, komunikuje bez zábran, hýří nápady. Zvýšení aktivity se projevuje často i v sexuální oblasti, nezřídka dochází k lehkomyslnému navazování známostí a střídání partnerů (i u jedinců, kteří jsou obvykle zdrženliví). Potřeba spánku je snížená, po pár hodinách se člověk cítí odpočinutý, čilý a další setrvávání v posteli je pro něj marněním času. Začátek bývá obvykle náhlý. Tyto epizody jsou většinou jedincem snášeny dobře a někteří dokonce v tomto stadiu přestanou navštěvovat lékaře a užívat léky. Jinými slovy, po těchto symptomech je třeba cíleně pátrat, sám nemocný o nich spontánně nehovoří. Mánií rozumíme nepřiměřeně zvýšenou náladu provázenou nárůstem aktivity. Při mánii je nálada výrazně zvýšená zcela nezávisle na okolnostech. Současně je též neúměrně zvýšená aktivita a energie. Z pohledu diagnostiky depresivních poruch je problematický fakt, že 35–60 % nemocných má zkušenost s tím, že první epizodou před nástupem mánie je právě deprese. U mužů je pravděpodobnější, že se onemocnění projeví manickou epizodou, u žen to bývá depresivní epizoda. V průměru, bez léčby, trvají manické nebo hypomanické epizody od několika dnů po několik měsíců, zatímco deprese trvá většinou více než 6 měsíců. Někteří jednotlivci se mezi epizodami úplně zotaví a několik dalších let se u nich neobjevují žádné symptomy. Jiní však trpí i nadále depresí mírné intenzity nebo dochází ke kolísání nálady. Dalším diagnostickým problémem s roční prevalencí shodnou s depresivní poruchou (tj. 7 %!) jsou tzv. somatoformní poruchy neboli rozmanité tělesné symptomy bez zjistitelných typických anamnestických údajů, laboratorních abnormalit nebo odchylek v pomocných vyšetřeních. Nemocný si stále stěžuje na měnlivé tělesné potíže, žádá rozmanitá lékařská vyšetření, a to navzdory opakovaně potvrzeným negativním nálezům a ujišťování lékaře, že příznaky nemají žádný tělesný podklad. Jestliže existují nějaké tělesné potíže, pak nevysvětlují povahu a rozsah symptomů nebo tíseň a starost pacienta. I když začátek a trvání symptomů má úzkou souvislost s nepříjemnými životními událostmi, obtížemi nebo konflikty, obvykle pacient odmítá pokusy diskutovat o možnosti psychologických příčin (často i přes zjevnou přítomnost depresivních nebo úzkostných symptomů). Řada těchto nemocných má za sebou dlouhou, komplikovanou historii styku jak s primárními, tak se specializovanými lékařskými službami. Symptomy se mohou týkat kterékoliv části těla nebo orgánového systému a mezi nejobvyklejší patří gastrointestinální potíže (bolest, říhání, pálení, zvracení, nauzea), abnormální pocity na kůži (svědění, pálení, znecitlivění apod.), četné formy kardiovaskulárních potíží (palpitace, bolest na hrudi), bolesti různé lokalizace a charakteru (oblast zad, klouby, svaly apod.), ale také únava nebo nespavost. U této skupiny nemocných je minimální pravděpodobnost, že bude efektivní pouze podané antidepresivum, a vždy je třeba nabídnout psychoterapeutickou intervenci. Lze samozřejmě předpokládat, že jedinec trpící somatoformní poruchou má v důsledku prožívaného utrpení také vyšší riziko vzniku komorbidní depresivní poruchy s potřebou adekvátní léčby. KomorbiditaDiagnostické potíže může způsobit současný výskyt více typů duševních poruch nebo jejich vzájemná kombinace se somatickým onemocněním. Ukazuje se, že až 50 % těchto chorob je komorbidních, tzn. že výskyt „čisté“ formy deprese nebo úzkostné poruchy je spíše výjimečný. Nejčastěji se společně vyskytují deprese a úzkostné poruchy, úzkostné poruchy a závislosti nebo somatoformní nebo depresivní poruchy. Tato komorbidita má významný vliv na způsoby léčby, ale je spojena i s klinickou závažností a celkovým dopadem onemocnění. Úzkost není podle MKN-10 součástí klinického obrazu depresivní poruchy, a chceme-li vyhovět současnému diagnostickému systému, je třeba označit i další diagnózu (nejčastěji generalizovanou úzkostnou poruchu, organickou úzkostnou poruchu aj.). Z klinického hlediska je třeba mít na paměti, že tito nemocní se vyznačují vyšší mírou závažnosti potíží, delším trváním epizod s tendencí k dlouhodobému průběhu, závažnějším funkčním narušením (sociální oblast, zaměstnání), pomalejším nástupem odpovědi na léčbu, snížením odpovědi na léčbu (zejména na monoterapii antidepresivy), ale také významným zvýšením rizika suicidia. Intenzivně je zkoumán vztah depresivních a úzkostných symptomů a naopak. Prozatím je zřejmé, že depresivní potíže jsou doprovázeny úzkostí ve 2/3 případů (nejčastější je obava z budoucnosti). Z pohledu časového sledu nástupu symptomů se zdá, že úzkostná porucha často přechází v depresivní poruchu a dále ji může, ale nemusí doprovázet. Po první manifestaci depresivní poruchy se však zřídka objeví úzkostná porucha.Hlavními obecnými symptomy úzkostných poruch jsou úzkost a strach, které patří za normálních okolností k běžným emocím, jež mají nezastupitelný ochranný význam. Úzkostné poruchy by se daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace tělesných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Úzkostné poruchy se vyznačují záchvatovými nebo kontinuálně fluktuujícími stavy, při kterých se bez vazby na reálné nebezpečí objevují nadměrné tělesné a psychické projevy úzkosti nebo strachu. Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu nelze definovat. Z hlediska časového může tedy úzkost „volně plynout“ bez vazby na okolnosti (generalizovaná úzkostná porucha – podle MKN-10 F 41.1) nebo se projevit náhle v záchvatech (podle MKN-10 panická porucha F 41.0), což také slouží jako diagnostický marker. Typicky postižení popisují stavy obav, „jako by se něco mělo stát“, ale nevědí, co by to mělo být, a stav připomíná určitou připravenost na nebezpečí. Dalším definovaným emočním prožitkem je strach, který již bývá reakcí na konkrétní nebezpečí charakterizovanou emoční a fyziologickou reakcí. Strach má na rozdíl od úzkosti konkrétní příčinu (specifická sociální situace, prostor, výška, zvířata, nemoc, krev aj.). Intenzita úzkosti a strachu může kolísat od mírné nepohody až po stavy hrůzy a paniky spojené s pocitem blízké smrti. Vše je doprovázeno aktivací autonomního nervového systému (tachykardie, pocení, třes apod.). Úzkostné poruchy by se tedy daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace tělesných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Záchvaty náhle vzniklé úzkosti přicházejí bez ohlášení a očekávání dalšího záchvatu budí trvalou úzkost a napětí. Někteří lidé trpí záchvaty úzkosti ve specifických situacích, jako je např. cesta autobusem, v davu, ale také na místech, jako jsou mosty, a hovoříme o tzv. agorafobii. Lidé se „citlivým“ místům vyhýbají, často se izolují od druhých a ve vysokém procentu případů se k této poruše přidružuje depresivní nálada. Výhodou je, pokud je nemoc včas diagnostikována a také řádně léčena. Nemocní získávají svůj život opět pod kontrolu a příznaky panické poruchy již neovlivňují jejich život jako dosud. Nemocní trpící panickou poruchou tvoří 10–15 % klientely kardiologů a k psychiatrovi se dostávají v 99 % případů po vyšetření nejméně dvěma lékaři somatických oborů. Záchvat paniky, který bývá často předmětem vyšetřování v rámci ambulantní péče, je období intenzivního strachu nebo výrazné nepohody, při které se náhle vyvinily 4 nebo více z následujících příznaků: zrychlené dýchání, pocení, pocity dušení se, zalykání se, bolest na hrudi, nevolnost, pocit na zvracení, točení hlavy, závratě, bušení srdce, pocit nereálnosti okolí, svět je vzdálený jako film, třes těla i končetin, strach ze ztráty kontroly nad sebou samým, strach ze smrti, návaly horka nebo chladu, brnění nebo svrbění končetin. Léčba Mezi základní metody léčby patří především farmakoterapie antidepresivními preparáty a podpůrná, nespecifická psychoterapie. Psychoterapie nemusí být vedena ortodoxním metodickým postupem. Povědomí a využití základních technik obecných psychoterapeutických principů jsou však nezbytným předpokladem úspěšného vedení všech pacientů a u těch depresivních to platí obzvláště.Základním psychofarmakologickým prostředkem pro léčbu depresivních poruch jsou antidepresiva a při jejich výběru se řídíme několika základními zásadami: 1) Pokud pacient v minulosti reagoval dobře na určitý lék, měl by být tento použit znovu. Podobným způsobem je možné postupovat v případě pozitivní terapeutické reakce u přímých příbuzných.2) Jde-li o první epizodu onemocnění, staršího nemocného nebo o pacienta s tělesnou komorbiditou, jsou dnes považovány za léčbu první volby SSRI. Rozhodneme-li se, po zvážení možného interakčního potenciálu, pro jeden z nich, zahajujeme v prvních několika dnech u nemocných s přítomnou úzkostí léčbu poloviční dávkou, abychom se vyhnuli prudkému iniciálnímu zvýšení anxiety. U starších pacientů kontrolujeme v průběhu léčby parametry vnitřního prostředí. Zcela nezbytné je monitorování suicidálního rizika v iniciální etapě léčby obzvláště u mladších nemocných. 3) U nemocných s výraznou úzkostnou složkou nebo nespavostí bývá také výhodné užití kombinované léčby antidepresiva s anxiolytiky nebo hypnotiky. Existují vhodná antidepresiva, která dokážou upravit poruchy spánku, např. mirtazapin a trazodon.4) Léčbu zahajujeme pouze jedním antidepresivem! Užitím kombinací se neúměrně zvyšuje riziko vzniku nežádoucích účinků. Složitější dávkovací schéma úzce souvisí s mírou spolupráce. 5) Pacient by měl lék užívat denně s tím, že zlepšení stavu lze očekávat za 2–3 týdny po zahájení léčby. 6) Nežádoucí účinky se mohou objevit v úvodu léčby, ale obvykle vymizí v průběhu 7–10 dní. 7) V etapě akutní léčby je nutné pacienta kontrolovat jednou týdně po dobu 1. měsíce léčby (v indikovaných případech zpočátku léčby i denně), každé dva týdny ve 2. měsíci léčby. V pokračovací a udržovací etapě léčby je doporučeno pacienta sledovat v závislosti na klinickém stavu s frekvencí jednou za 4–6 týdnů (v některých případech i častěji) až jednou za 2–3 měsíce.8) Účinné antidepresivum je vhodné vysazovat až po 6–9měsíčním bezpříznakovém období. 9) Užíval-li nemocný terapeutickou dávku 3 měsíce a déle, mají se všechna antidepresiva vysazovat postupně. Náhlé vysazení tricyklických antidepresiv může způsobit syndrom z vysazení (závratě, pocení, chřipkovité potíže, nauzeu, vomitus, nechutentsví, parestézie, ataxii, třes, zvýšenou iritabilitu, akatizii, insomnii a děsivé sny, senzorickou hypersenzitivitu, cefalgie, únavnost, nesoustředivost, agresivitu a suicidální úvahy) a cholinergní rebound fenomén, proto by vysazování mělo být pozvolné (o 25 % dávky každý týden). Syndrom z vysazení SSRI je nejčastější po paroxetinu a fluvoxaminu a výjimečně jej způsobuje odnětí citalopramu a setralinu, minimální potenciál má v tomto ohledu fluoxetin. Příznaky vymizí do 24 hodin po opětovném nasazení SSRI, neléčené trvají 7–14 dní. Prevencí vzniku po výskytu je jen postupné vysazování preparátů (snižování o 20–30 % dávky každých 6–8 týdnů). Tab. 3 – Přehled léků užívaných k terapii depresivní poruchyKombinace s anxiolytiky Především u úzkostných forem depresí je vhodné již od počátku léčby antidepresivem přidávat anxiolytikum, které urychlí nástup antidepresivního účinku a kromě toho potlačí iniciální tenzi a nespavost. Jejich podávání podle možností omezujeme na krátké období při akutní léčbě a nemocného s tímto faktem předem seznámíme. Anxiolytika jsou sama o sobě jen velmi málo účinná v léčbě depresí (ač jsou některá nazvána na obalu antidepresivem) a je považováno za chybu, léčíme-li depresi jen těmito preparáty. Výhodnějšími bývají krátkodobě působící anxiolytika (např. oxazepam). Vždy je třeba zvážit interakční potenciál. Kombinace s hypnotiky Hypnotikum ordinujeme tehdy, jestliže mezi hlavní příznaky depresivní poruchy patří také některá z forem insomnie nebo došlo k indukci insomnie (nejčastěji při léčbě SSRI). Lze použít jak skupinu benzodiazepinovou, tak i nebenzodiazepinová hypnotika III. generace. Jejich podávání bychom měli omezit, podobně jako podávání anxiolytik, jen na akutní etapu léčby.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Žena, která ví na dotaz život

Kariéristka nebo máma?

access_time29.květen 2019personRedakce

Také si nemůžete vybrat? Chtěla byste ve své práci něčeho dosáhnout, ale na druhou stranu se nechcete ve 35 letech „probrat“ s letargie a zjistit, že kromě peněz a uznání nemáte to, co ženu skutečně naplňuje? Pak je načase seznámit se s termínem work-life balance.Je to v podstatě návod na to, jak zvládnout všechny životní role a jak zoptimalizovat svůj čas a energii a vytěžit z nich maximum. A také jak v dnešní době plné informací, stresu, tlaku a rychlých změn žít zdravým životním stylem.Mámy v poklusuZ vlastní zkušenosti vím, jak náročné pro mě bylo období, kdy jsem měla malé děti. A že nebylo krátké, jsou tři, a tak doba, kdy jsem byla zaměstnanou ženou na plný úvazek a zároveň matkou vodící a vyzvedávající děti ze školky a školy, trvalo mnoho let. Když na to vzpomínám, byla to pro mě doba velkého stresu. Babičky byly ještě plně zaměstnané, manžel pracoval v padesát kilometrů vzdáleném městě, a tak vše bylo na mě. Přitom jsem pracovat musela, abychom se uživili. Každý den jsem ze zaměstnání běhala jako o život, abych stihla tu tramvaj, která mě ještě dovezla do školky včas. Pokud se tak nestalo, čekaly mě slzičky dcery, sedící jako poslední nevyzvednuté dítě ve školce a pohoršený výraz paní učitelky. Možnost pracovat alespoň pár dní v týdnu z domova tehdy neexistovala. O firemní školce jsem si mohla nechat jen zdát. Zkrácení pracovní doby by znamenalo také zkrácení finanční odměny, ovšem za stejné množství práce. A tak jsem, stejně jako většina ostatních matek, podnikala každý týden stejné, stresující a vysilující martýrium.Dnes to jde jinakKoncept work–life balance vychází z předpokladu, že většina stresu, úzkosti a nespokojenosti nejen pracujících žen-matek, ale i všech ostatních, nevychází z jejich neschopnosti svůj život nebo zaměstnání zvládnout, ale z nedostatečně promyšlené organizace činností a neodhadnutí skutečné důležitosti jednotlivých věcí a aktivit. A z toho, že právě s těmito faktory se dá něco udělat. Řada zaměstnavatelů si už dnes uvědomuje, že nejen prací je člověk živ. A pro žádného z nich přece není cílem, aby se jeho lidé upracovali. Pro některé skupiny zaměstnanců je navíc rovnováha mezi prací a soukromím naprosto klíčová, a to z různých důvodů: například právě kvůli péči o dítě, ale jsou i další – třeba časově náročné koníčky či osobní preference. Využitím prvků work-life balance můžou zaměstnavatelé u svých zaměstnanců nejen zvýšit spokojenost a tím i motivaci, ale také včas předejít syndromu vyhoření a odchodům kvalitních schopných lidí.Spokojenost na všech stranáchSladění profesního a soukromého života lidí se stává fenoménem dnešní doby a personální úseky i vedení organizací se s touto realitou postupně vyrovnávají. Samozřejmě ne všechny druhy zaměstnání je možné provozovat ve volnějším režimu. Mnozí zaměstnanci (například zdravotníci, úředníci, kteří pracují v provozních hodinách, dělníci ve výrobě) musí striktně dodržovat pracovní dobu a být přítomni na stanoveném místě. U pracovníků na pozicích, které nejsou vázány těmito podmínkami, je však možné, aby si zvolili flexibilnější rozložení práce během dne, a lépe tak skloubili pracovní a soukromé potřeby. V řadě profesí je možné, pokud je k tomu nakloněný zaměstnavatel, zastat některé pracovní povinnosti  večer nebo o třeba víkendu a vyřídit si v průběhu dne neodkladné soukromé záležitosti bez nutnosti čerpání pracovního volna. Nabídka možnosti flexibilního rozložení pracovní doby je dnes u velkých, většinou nadnárodních organizací už standardem a využívají ji desítky procent zaměstnanců v nich. Malé a střední podniky tento trend následují a v posledních letech volnější pracovní dobu také umožňují. Zaměstnanci těchto firem si tak mohou posunout začátku či konce pracovní doby, zkrátit pracovní úvazek, částečně pracovat z domova apod. A firmy pak sklízí ovoce v podobě  vyššího výkonu a efektivity práce zaměstnanců, předcházení syndromu vyhoření, vyšší loajalita zaměstnanců, snížení fluktuace.

folder_openPřiřazené štítky

Čistě ženské záležitosti – díky bohu za ně!

access_time29.květen 2019personRedakce

Nevím, jak vy, ale já na tu přetechnizovanou dobu zas tolik nenadávám. Ne, že mi usnadňuje život, ale dovoluje mi přežít. Věřím holky, že to máte stejně. Pojďme se trochu pobavit na vlastní účet.Dnešní doba nabízí mnoho pomocníků, kteří nám ulehčují život, jak to jen jde. A proto představa jediného dne bez pračky, myčky, ledničky, žehličky a jiných výdobytků moderní doby v nás vyvolává doslova pocity hysterie. To je ale jen zlomek toho, bez čeho se neobejdeme. Ve skutečnosti jsme závislé i na spoustě dalších věcí.Navigace – bez té nikam nedojedemTo, že ženy nemají příliš dobrý orientační smysl je obecně známá věc. V mapách se orientujeme asi stejně tak, jako muži v nejnovějších módních trendech. Proto navigaci považujeme za jednu z nezbytností, bez kterých by náš život jednoznačně jednoduchý nebyl. Je jedno, zda se jedná o klasickou GPS navigaci nebo navigaci v telefonu, něžná pohlaví zkrátka potřebují někoho, kdo jim vždy a spolehlivě poradí. Přiznejme si to, občas jsme se smyslem pro orientaci natolik na štíru, že navigace je naší jedinou spásou.Xbox – nemusí každý vidět všechnoŽe Xbox hrají jen muži? Omyl. Jeho závislosti propadly i některé ženy, jen se o tom stydí mluvit. Ptáte se, jak je tohle vůbec možné? Důvod, proč jej ženy milují je jasný. Raději si virtálně zacvičí a nebudou se stydět za každý fald, co jim leze z kalhot i za své pohyby, které  jsou nezkoordinované tak moc, že se tomu smějí i malé děti.Sluchátka – utiší jeho stížnosti a chrápáníVnímáme jako fajnové, že byla vynalezena titěrná bezdrátová sluchátka, která distancují posluchače od okolních zvuků. Říkat „ano miláčku, máš pravdu“ a přitom si do uší nenápadně pustit Lanu del Rey, protože jinak byste už jedenáctý den za sebou poslouchala že: ta nová pozice měla být jeho, sousedka je blbá, protože už mu zase stojí na místě, teče mu olej z auta, klesla hodnota koruny, je tu moc uprchlíků, je moc horko, jídlo není dnes nic extra a další věci, které by zbytečně vyprovokovaly hádku, protože už vás to monotónní remcání nebaví poslouchat, zatímco on se vzteká, že mu nerozumíte, vám zachrání nejeden večer. A nemluvě o jeho chrápání – víte třeba, že vyhání z ložnic 67 % žen? No a oddělené ložnice příliš dobroty nenadělají…Selfie tyč – nejlépe se vyfotíme samy Kudy chodí, tudy se fotí. A těmito snímky zaplavují sociální sítě. Záliba fotografovat sám sebe pohltila celý svět. Výjimkou nejsou světové celebrity a nejspíš asi ani vy ne. Jen si spočítejme, kolik fotografií pořídíme, když jsme např. někde v zahraničí. Dovedete si představit, že byste pokaždé u někoho žadonila, aby vás opakovaně vyfotil? Zřejmě by si ťukal na čelo. Díky bohu, že nic podobného už praktikovat nemusíme. Nějaký zřejmě velice inteligentní člověk vymyslel selfie tyč. Geniální věc, která umožnuje fotit sám sebe od rána až do večera bez toho, aniž by nám byla trapně vidět skoro celá ruka. Milá selfie tyč, děkujeme, že existuješ.Váha – i když pořád ukazuje blběNa světě neexistuje žena, která by neřešila váhu. I když si vážení žádá velkou odvahu, přesto ale na tento přístroj stoupneme i několikrát denně. Zřejmě věříme, že i za několik málo hodin může váha ukazovat zcela jiný údaj. Objeví-li se na displeji pro nás nežádoucí číslo, snažíme se utvrdit v tom, že váha zřejmě blbe. Krám jeden. Ale nepropadejte panice, i nám často váha lže. Ale ruku na srdce, dovedete si to bez ní představit? Bez každodenního vážení by přeci život neměl tu správnou váhu. Tento přístroj byl skutečně vynalezen pro ženy. Jinak si nedovedeme představit, proč by jej používaly tak často.

folder_openPřiřazené štítky

Co stihnout prožít, než se rozhodnete pro mimčo

access_time29.květen 2019personRedakce

Máte svobodu, život bez závazků, hypotéky, žárlivého manžela a kupy dětí. neproflákejte tento čas nic neděláním. Pusťte se do víru všední dní a proměňte je na zážitky.Mateřství je bezesporu krásná věc. Není nad ten pocit mít v postýlce svou malou podobiznu. Jenže pak už se jen těžko dohání to, co můžete udělat teď.Flirtujte a násobte šance na toho pravého tím, že si vyberete správně!Spokojíte se hned s prvním chlápkem, který vám život naservíruje? Zadržte! Někdy se sice i z první zkušenosti může vyklubat láska už na pořád, ale v praxi to chodí jinak. Vezměte si to asi takhle. Proč byste se měla na celý život spokojit s oříškovým nugátem, když nevíte, jak chutnají ty ostatní laskominy. Třeba vám dojde, že s přemíry nugátu vás bolí zuby a celkově se vám zajedl.  Nechceme ale nabádat k tomu, abyste muže ve své posteli střídala jako na běžícím pásu, spíše poukázat na to, že finální výběr a výběrové řízení vlastně může být zábava. Pokud jste teda aktuálně volná, (s)prostě si to užívejte!Cestování: Kdy jindy se vydat vstříc poznání, než právě teď, když vám doma nic nebrečí!Mlsně koukáte na fotky a tak ráda byste se vydala vstříc Brazílii, Mexiku, nebo snad Francouzské Polynésii? Tyto velkolepé cestovatelské přání se snáze plní, když máte svoji kariéru, fajn parťáka pro život a mnohem menší životní náklady. Ty se totiž, jakmile přijde rodina, zdvojnásobí. V případě, že máte na účte příslušnou sumu a nic si nepřejete víc, než se vyblejsknout a celkově prohřát kostru na bělostných pláží, neváhejte. Utracené peníze budou skvěle investovány a mimochodem –  ách ty zážitky!Zapracuje na kariéře!Pokud už dlouho stojíte na místě a láká vás povýšit, natáhněte se pro příležitosti a jděte si za svým. Jakmile dosáhnete svého, budete mít skvělý pocit ze sebe samé, ale navíc i několik tisíc k dobru. A s tímto startovným je pak  (nejen) celá mateřská mnohem lepší!

folder_openPřiřazené štítky

Módní návrhářství a vše, co byste o této práci chtěli vědět

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Je vaším snem stát se módním návrhářem či návrhářkou? Chcete pracovat a orientovat se ve světě módy? Módní návrhářství je velice široká oblast, která stále hledá nové talenty. Lidi, kteří to odvětví oživí svými nápady a dodají této práci, která je pro většinu i jejich koníčkem, svěží nádech. Být návrhářem tedy nemusí zůstat jen snem, ale možná si o tomto povolání budete chtít nejprve něco přečíst a informovat se, jak to v módním průmyslu chodí. Dozvíte se zde informace od člověka, který nepracuje v obchodě, ale píše o módě a hlavně módní průmysl pozoruje a vzdělává se v této oblasti, a to již několik let.Učení nemusí být mučení!Nejdůležitější je číst, číst a zase číst. Zajímat se o obor. Funguje to takhle v každé práci, měli byste vždy být odborníkem ve své profesi, aby vaše výkony byly co nejlepší. Jak se říká: co nic nestojí, za nic nestojí. Pokud vás ovšem něco baví a pořádně se do toho „zakousnete“ může to být zábava. Sežeňte si co nejvíce informací o módě, biografie, články z časopisů, atd. Zajděte si do knihovny a zjistěte, jaké knihy a časopisy se věnují módnímu průmyslu, jací jsou módní návrháři… Prohlédněte si zejména Vogue, Harpers Bazaar, Detaily a Womens Wear Daily, pokud je seženete.Cvičte si oči. Jděte do muzeí a galerií. Dívejte se na umělecké knihy. Když se podíváte na malby z minulého století, budete překvapeni, kolik věcí, které na portrétech uvidíte, jsou kopírovány nebo upraveny módními návrháři. Někteří se pouze inspirovali, díla je ovlivnila jen zčásti. Pohled na umělecká díla je také důležitý z toho důvodu, že se můžete mnohému přiučit. Někdo má od přírody rozvinutý smysl pro proporce a rovnováhu, někdo si tento smysl potřebuje vybudovat. Právě pro vyvíjení tohoto smyslu se hodí pozorovat umělecká díla, proporce a poměry. Móda je totiž, zvláště dnes, hodně o smyslu pro proporce a také o schopnosti dát věci dohromady originálním a zajímavým způsobem. Podívejte se na různé knihy o umění, od historického až k modernímu. Jestli pojedete někdy do New Yorku, navštivte určitě Gallagher v Grenwich Vilage. Tam se prodávají staré módní časopisy.Dnes si mladí ani neuvědomují, jaké mají štěstí, že nemusí jen sledovat starší filmy v televizi, ale mohou si půjčit či koupit DVD a v klidu se na ně doma podívat. Pia Soli, italská módní návrhářka a historička kdysi poznamenala, že se dívala během dlouhé nemoci na stovky starých filmů a načerpala z nich opravdu hodně inspirace pro své kolekce.Stejně jako v jiných atraktivních zaměstnáních, i v módním návrhářství je velká konkurence, hodně lidí touží dostat se do módního průmyslu. Tento obor také obnáší hodiny vyčerpávající práce. Když se připravuje kolekce, musíte zapomenout na volné víkendy a svátky, práce přesčas je zcela normální. Také je potřeba zachovat chladnou hlavu a jen tak vše na začátku neházet za hlavu. Zpočátku se jistě najde plno „odborníků“, kteří vám budou říkat, co a jak máte či nemáte dělat, a budou vám nemilosrdně sčítat vaše vady. V této situaci si vždy vzpomeňte na slova Winstona Churchilla: „Nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej!“ Později, jestli se stanete úspěšnými, dejte si pozor, abyste se, jako plno jiných před vámi, nestali nafoukanými. Také si pamatujte, kdo jsou vaši opravdoví přátelé. V nouzi poznáš přítele, říká se. Když budete na vrcholu slávy, budete mít jistě hodně přátel, ale až když budete na dně, poznáte, kdo jsou vaši opravdoví přátelé.Chcete navrhovat oblečení pro muže, ženy, děti? Najděte si nějaký obchod nebo butik v dané kategorii a pozeptejte se, jestli byste tam mohli o víkendu, v době dovolené prázdnin apod. pracovat. Pokud vám nebudou chtít zaplatit, pozeptejte se jen, jestli můžete pomoci. Tato práce je velmi užitečná, alespoň na kratší dobu. V obchodním domě či butiku se dozvíte něco o oděvech, zejména byste se měli zaměřit na ty dražší. Seznámíte se tak s lidmi, pro které budete chtít v budoucnu navrhovat, zjistíte jejich požadavky, názory, co se jim líbí a co naopak ne.Je někde ve vašem okolí továrna na oděvy, kterou můžete navštívit? Znáte nějaké švadleny? Pokud ne, je určitě užitečné se s nimi seznámit a výměnou za nějaké pochůzky moci sledovat jejich práci. Pokud chcete v módním návrhářství opravdu uspět, musíte být ochotni přinášet oběti a využít každé příležitosti dozvědět se o dané oblasti více.Co je důležité vědět?Alan Rees, manažer týmu formule 1: „Štěstí je tam, kde se setká příprava s příležitostí.“ Jinak řečeno, štěstí přeje připraveným!Musíte věřit v sebe sama, mít sebevědomí, ale také je důležité mít realistický pohled na sebe sama a na svět. Vrozené nadání či talent sami o sobě nestačí k zajištění úspěchu. Jsou určité věci, které potřebujete k dosažení úspěchu v každém oboru, a zde jsou některé z nich:1. Dobré mravyV módě platí dobré chování, ať vám ostatní říkají cokoliv. Pokud si s vámi chce dát někdo schůzku, VŽDY mu pošlete písemnou zprávu vyjadřující váš zájem. Pokud používáte často e-mail, ujistěte se, že poděkujete za e-mail vztahující se na vaši žádost. Někteří lidé dostávají velké množství pošty a zanedbávají kvůli tomu mnohé adresáty. Pokud voláte důležitým lidem, snažte se zjistit jméno sekretářky a vždy o ni požádejte, když voláte. To byste se divili, jak vám to může pomoci. Někdy má sekretářka či asistentka/asistent velmi silný vliv a může vám pomoci. Na prvním setkání nikdy neoslovujte druhého křestním jménem. Když se s druhým lépe seznámíte, počkejte si, až vám druhý nabídne: prosím, říkejte mi…Pamatujte si, že být zdvořilý a ohleduplný nic nestojí. Také pamatujte na zlaté pravidlo: Jak chcete, aby se ostatní chovali k vám, chovejte se vy k nim. Jednou jste dole, jednou nahoře. Nikdy nevíte, jestli nebudete potřebovat později pomoc od někoho, koho jste urazili.2.PostojBýt zdvořilý a příjemný na každého je velmi těžké, obzvlášť když vám druhý člověk tzv. nesedne.  Rozhodně to neznamená, že byste ze sebe měli dělat blbce, nebo nechat druhé, aby se do vás naváželi. Znamená to, že byste s lidmi měli jednat s respektem a úctou a očekávat, že oni se budou chovat stejně. Pokud má zaměstnavatel na výběr mezi dvěma stejně talentovanými návrháři, je pravděpodobné, že si raději do firmy vezme příjemného člověka, který se chová jako slušný člověk. Nebo toho s lepšími konexemi, to je smutná realita dneška, kterou musíte vzít v úvahu. I když budete úžasně talentovaní, nebudou vás možná nikde chtít přijmout třeba kvůli tomu, že si pořád stěžujete, pomlouváte jiné návrháře apod. V dnešním světě je tolik hrubého a neohleduplného chování, že si lidé budou vážit toho, když vy budete světlá výjimka a lidé uslyší z vašich úst i tolik ceněná kouzelná slůvka, jako jsou DĚKUJI a PROSÍM!3.DochvilnostPokud jste člověk, který na sebe nechá čekat, neděláte dobře. Lidem, kteří se s vámi mají sejít, to naznačuje, že nemáte úctu k nim, nebo jejich času. Možná znáte pořekadlo, že umělec nikdy nechodí pozdě, jen všichni ostatní přišli dříve. To je sice hezké, ale v praxi by se vám to mohlo vymstít. Vypěstujte si zvyk chodit všude o 10 minut dříve. Nebudete si tak muset vymýšlet různé výmluvy, proč jste se zdrželi a také budete mít rezervu a když se přihodí něco neočekávaného, nebo někoho potkáte, může vám těch 10 minut pomoci.4.VášeňAno, vášeň, a to ne ani tolik pro sex jako pro vaši práci. Lidé, kteří jsou do své práce opravdu „zažraní“, stále se ve svém oboru vzdělávají, jsou většinou úspěšnější, než lidé, kteří chtějí pořád tak nějak vyžít se svým talentem a jsou líní se dále vzdělávat. Pamatujte si, že vzdělání má neuvěřitelnou moc! Neomezujte se na módu, naučte se co můžete ve všech souvisejících oblastech a rozšiřte si své obzory.5.KoncentraceŽivot je boj mezi konkurencí a snad v žádném jiném oboru nenajdete větší konkurenci než v módním průmyslu. Musíte si být jistí, že víte, co chcete, že jste schopni pro to v životě něco obětovat, zkrátka zaměřte se na svůj sen.6.Péče o sebeJe to váš život, který žijete a vaše tělo, které vám může sloužit mnoho let, nebo ho také můžete velmi účinně ničit. Může se zdát, že vám drogy a alkohol pomáhají. Můžete se tak uvolnit, mít určité představy, apod. Ale je to opravdu to, co k životu a práci potřebujete? Ne, vy se potřebujete zaměřit na cíl, a to s jasnou myslí. Bavte se, ale používejte přitom jasný rozum, mějte vytyčené hranice, za které se nechcete dostat. Buďte aktivní, jděte si třeba párkrát týdně zacvičit, zajděte s kamarádkou na jógu, možností je jistě ve vašem okolí hodně. Jezte zdravě. Nepřecpávejte se, ale také nezapomínejte na pravidelnou stravu, abyste večer nezjistili, že jste dnes nic nejedli, protože nemáte čas. Chce to udělat si čas alespoň na několik malých jídel za den. Také nezapomínejte na pravidelný spánek. Může se to zdát obtížné, když se například dává dohromady kolekce. Spánek je ovšem velmi důležitý, a pokud se budete neustále přepínat a spát málo hodin, může se stát, že se zhroutíte. Nebo budete minimálně nevyspalí a otrávení.Někdy ani káva nepomůže.7. Smysl pro humorMít smysl pro humor je velmi důležité v životě každého člověka. Humor se hodí. Jsou lidé, kteří se umí zasmát a udělat z nějaké trapné situace legraci. Ještě vzácnější je udělat si legraci sami ze sebe. Ne za účelem zesměšnění, ale umět se zasmát sami sobě je velmi důležité pro udržení pozitivního myšlení. Nebuďte zatrpklí. Navíc se říká, že kdo se směje, žije déle, tak vyzkoušejte, co je na tom pravdy!8. BudoucnostNěkdy zjistíte, že vše nejde podle vašich představ. Neztrácejte hlavu, snažte se poznat co nejvíce lidí a oblastí. Využijte místa, na kterém jste a snažte se z něho vytěžit co nejvíce, i když to třeba není vaše vysněné místo. Nikdy nevíte, co se může stát a kdo vám může v budoucnu pomoci.Závěrem:Pokud jste dočetli až sem, znamená to, že máte asi opravdový zájem pracovat v módním průmyslu. V módě nejde jen o módní návrháře. Zvažte i další profese, jako např. publicista, stylista, fotograf, maskér, kadeřník, módní redaktor,… Možná chcete být ti nejslavnější, navrhovat pro celebrity… Možná, že ale časem zjistíte, že můžete být šťastní, i když vás nebude znát celý svět. Pokud to vztáhneme na svět květin, každý nemůže být růží. Je však důležité, pokud jste kopretinou, snažit se být dobrou kopretinou. Jsme tým a všechna povolání mají své nezastupitelné místo. Pamatujte si, že i když vždy asi neděláte to, co jste si vysnili, i vaše práce nějak módnímu průmyslu prospívá a pokud budete věřit v dosažení svého cíle, nejspíš ho i dosáhnete. „Když něco chcete, celý vesmír se spojí, abyste toho dosáhli.“ (Paulo Coelho-Alchymista) Stačí jen tomu věřit, být trpělivý a neztratit svůj cíl z očí.Hodně štěstí v budoucím životě!

folder_openPřiřazené štítky

Jak oznámit těhotenství

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Blahopřejeme! Jste těhotná. Ať už jste tu skvělou novinu zjistila včera nebo před měšícem, máme pro Vás několik tipů jak originálně a zábavným způsobem oznámit své těhotenství.TipyNěkteré ženy čekají s oznámením trochu déle dokud nepomine zvýšené riziko raného potratu. Pokud se vás to také týká, zvažte oznámení těhotenství po  uplynutí třech měsíců, kdy se míra potratů snižuje.Informujte všechny, pokud je to váš styl. Některé ženy oznámí tuto novinu rodině a přátelům minutu poté, co se ji samy dovědí. Mají pocit, že případný potrat budou lépe zvládat s psychickou podporou rodiny a přátel.Nejprve to řekněte partnerovi, až poté se rozhodněte, komu dalšímu o svém těhotenství řeknete. Chcete, aby to věděli kolegové v práci? A co třeba přátelé ze střední nebo z vysoké školy? Babička s dědou? Dobře si rozmyslete, komu a v jakém pořadí to sdělíte. Někteří lidé mohou být zklamáni, dozví-li se to později nebo od někoho jiného.PartneřiNezapomeňte, že dítě je i Vašeho partnera. Vzrůstá počet použití domácích těhotenských testů a Váš partner by mohl být u toho, držet Vás za ruku a společně s Vámi čekat na výsledek. Pokud to Váš manžel, přítel či partner ještě neví, vyvarujte se oznámení typu “Mimochodem, jsem těhotná”. Oznámení těhotenství je bezprostřední okamžik, jeden z těch, na který budete vzpomínat celý život! Pokud se jedná o nečekané – a možná i nežádoucí – těhotenství, dejte partnerovi čas, aby novinku vstřebal. První reakce ne vždy svědčí o skutečných pocitech.Oznamte své těhotenství tvůrčím způsobem. Pokud to nechcete na lidi jen tak vybalit, zvolte originální způsob, jak to říct těm, které máte ráda. Možná tak vytvoříte krásnou vzpomínku.Romantická večeřePřipravte romantickou večeři. Ikdyž Váš partner očekává jídlo o čtyřech chodech, naservírujte mu baby-jídla: malé žebírka, baby karotku, dětský jablečný džus v malé skleničce pro děti. Jako dezert můžete podat baby-keksy pro chroupání s prvními zoubky.Udělejte si filmový večer a vyberte filmy související s dětmi: Devět měsíců, Junior, Baby Boom atd. Napište tu skvělou novinku na kousek papíru a vložte jej do obalu od DVD  nebo VHS kazety. Pusťte první film, ne však ten s překvapením. Jakmile film skončí, zvedněte se s tím, že si odskočíte a poproste partnera, aby pustil další film. Samozřejmě ten, do kterého jste vložila zprávičku:-) Počkejte až si ji přečte a poté se vraťte s úsměvem a slovy “Ano miláčku, je to tak!”Počkejte na dovolenou a doslova “darujte” svému partnerovi tuto novinku. Kupte tričko s nápisem TAŤKA #1, dětský přívěšek na klíče, pohádkovou knížku, stejně jako další dětské drobnosti, vložte je do dárkové tašky zavázané stuhou a předejte svému partnerovi.Připravte partnerovi koupel a přidejte koupelovou pěnu. Napište sladký dopis oznamující Vaše těhotenství a vložte jej do dětské láhve. Láhev vložte do vany a skryjte v bublinkách.Jakmile si partner vleze do vany, něco ucítí, najde láhev a přečte si vzkaz.Zahrajte si Scrabble a snažte se vybírat pouze slova související s dětmi.Romantická sprchaDejte si společnou sprchu. Napište si na bříško “Mimčo na palubě” omyvatelným fixem a počkejte, až si toho všimneNechte upéct dort a na něj napsat “Blahopřejeme k Vašemu těhotenství”. Poté požádejte partnera, aby dort vyzvedl, protože máte moc práce. Jakmile se zeptá pro koho ten dort je, řekněte “Pro nás!  Budeme rodiče!”Pošlete zprávu oznamující tuto novinku, zvolené jméno a kopii ultrazvuku. Pochopitelně zálěží na tom, v jakém stádiu těhotenství se nacházíte. Nebo můžete s partnerem udělat společnou fotku, na které bude vidět Vaše bříško.Uspořádejte zahradní párty pro přátele. Jakmile budou všichni jíst, vstaňte a proneste přípitek. Řekněte, “Jen jsme Vám chtěli poděkovat, že jste přišli. To, že jsou tady všichni naši přátelé pro nás hodně znamená. A mimochodem, čekáme děťátko. Kdo si dá zákusek?” Všichni propuknou v smích, zeptejí se, zda to myslíte vážně a pak to spolu oslavíte.Nechejte v bytě pohozenou knihu s křestními jmény dětí.Sejděte se se všemi pod záminkou společné fotografie. Při první fotce řekněte “Řekněte sýýýr!” Při druhém pokusu pak “Všichni řekněte, Lucka je těhotná!” Rychle zmáčkněte spoušť – získáte tak skvělou fotku s překvapenými výrazy všech zúčastněných.Pokud se o svém těhotenství dozvíte v blízkosti partnerových narozenin, vyjděte si na večeři do romantické restaurace a nechte si ke stolu doručit narozeninové balónky, na kterých ovšem bude napsané “Blahopřejeme k děťátku!” nebo něco podobného. Váš partner bude očekávat, že na nich bude napsáno “Šťastné narozeniny!”, ale když si je prohlédne pozorně, bude překvapení na světě!RadyČím dříve těhotenství oznámíte, tím dříve můžete začít plánovat koupání miminka, výběr jména, nákup postýlky, kočárku, oblečení, výbavičky a hraček. Je mnoho věcí, které musíte zvládnout během devíti měsíců před narozením Vašeho potomka.Buďte nápaditá a zkuste vymyslet vlastní originální způsob oznámení těhotenství. Přizpůsobte si kterýkoli způsob oznámení jak chcete. Je to Vaše dítě a Vy si můžete u oznámení užít legrace kolik budete chtít!Pokud jste Vy a Váš partner netradiční dvojka, připravte se na to, že někteří lide reagují spíše negativně. Někteří lidé nejsou tak otevření, jak byste si přáli. To však neznamená, že byste to neměli pořádně oslavit!Dobře si rozmyslete pořadí, v jakém těhotenství oznámíte rodině a přátelům. Rodiče, sourozence a prarodiče mějte první na seznamu. Určitě nechcete, aby se to dověděli od někoho jiného. A věřte, že zprávy o nastávající mamince se šíří velmi rychle.UpozorněníPokud chcete s oznámením počkat, mějte na paměti, že zvracení, rostoucí bříško a častější návštěvy u lékaře mohou tajemství nechtěně vyzradit. Pokud se již těhotenství těžko skrývá, měla byste to oznámit nyní, dokud to ještě může být překvapení. Jinak můžete přijí o ten skvělý okamžik.Zvolte správné načasování. Vaše dobré zprávy mohou být pro jiného solí do rány. Potratila nedávno Vaše kamarádka? Buďte vnímavá k jejím pocitům. Představte si, jak byste se cítila na jejím místě.Nikdy neoznamujte těhotenství v hádce. Je to nevhodné a mohla byste se připravit o skvělou příležitost. Křik ve stylu “Jsem těhotná, takže už nikdy nebudeš chodit domů pozdě! A s kamarádama se rozluč!” bude nemilá vzpomínka pro vás oba. Mít dítě je dospělé rozhodnutí, tak se podle toho chovejte.Ještě jednou, první reakce nebývá vždy vyjádřením skutečných pocitů. Nebuďte dotčená, pokud se Vám bude zdát, že lidé nejsou mile překvapeni.Uvědomte si povahu svého partnera. Někteří si užijí výše popsané metody, jiní by však dali přednost vážnějšímu způsobu, jakým se dozví, že budou rodiči.Nechat své rodiče, sourozence či prarodiče dozvědět se o Vašem těhotenství od někoho jiného, je důvodem mnoha zraněných citů. Rodině to oznamte jako první. Rodiče a prarodiče se snadno mohou cítit nevýznamní, pokud se to nedozví jako první.

folder_openPřiřazené štítky

Máte to jako já? - článek pro vysoce citlivé lidi

access_time04.únor 2020personRadka Eliášková

Přecitlivělost, velká citlivostPřipadáte si někdy jako mimozemšťan? Už jako děti jste měli pocit, jako byste byli z jiné planety? Nezapadáte a připadáte si jiní? Druzí vám nerozumí a dávají vám najevo, že jste přecitlivělí a divní?Pocity prožíváte intenzivně a silně, zavalí vás jako mořská vlna od hlavy až k patě a druzí se na vás dívají jak na exota, co blbnete? Proč to nedokážete nechat plavat?S největší pravděpodobností jste typ člověka s vysokou citlivostí a vnímavostí. Narodili jste se tak, ale vzhledem k jisté bezohlednosti a bezcitnosti dnešní společnosti si připadáte divně a jaksi mimo „normál“ a pořád to řešíte a pořád nevíte, co je s vámi v nepořádku.Někdy můžete mít pocit, že jste nepřizpůsobiví a cítíte se díky tomu špatní a vinní.• Žijeme emocionálně a citově v době temnaEmoce, citlivost, soucítění se dodnes moc nenosí. Naučili nás považovat je za slabost, které je třeba se zbavovat všemi myslitelnými způsoby. Spousta lidí je v tom úspěšná.Ale vám to prostě nejde! Pořád cítíte! A všechno nesmírně silně prožíváte. A vaší nejhlubší touhou je touha po světě, v němž je láska, lidská blízkost, mír a klid.• Vyrůstali jste s pocitem, že je s vámi něco špatně?Narodila jsem se jako čisté a radostné dítě. Všechno mě zajímalo, všechno jsem chtěla ochutnávat, cítit. V jednu chvíli jsem se dokázala zalykavě smát, hned v zápětí se zoufale rozplakat nad rozšláplým broučkem, vztekat se, když něco nešlo, abych po chvíli zůstala v úžasu a bez dechu stát nad třepotavou krásou motýla.Prožívala jsem vše s takovou intenzitou, takovou vášní, bez hranic a omezení. Všechny ty silné pocity mne dokázaly tak pohltit, že jsem zapomínala na okolní svět.Velmi časně mne však uchopila tvrdá ruka výchovy a dala mi nekompromisně najevo, že takhle ne. Buď se stanu tzv. normálním dítětem nebo bude zle.Nechápala jsem, co je se mnou špatně. Copak to druzí takhle nemají? Copak to necítí stejně? Něco se mnou není v pořádku. Konečný verdikt: jsem divná! Nepatřím sem. Nějakým hrozným omylem jsem se narodila na jinou planetu lidí, kterým nerozumím a kteří nerozumí mně.V zájmu přežití jsem musela svůj nádherný dar citlivosti a schopnosti vše hluboce prožívat pohřbít jako něco nežádoucího, otřesného a nenormálního.Popřela jsem sama sebe a svou velkou citlivost začala považovat za prokletí.Okolí mi dávalo najevo „jsi přecitlivělá, všechno si zbytečně moc bereš, moc to prožíváš, proč to pořád rozebíráš, nech to plavat“. A já se snažila. Nešlo to. Pocity zůstávaly, akorát jsem se je naučila schovávat, nemluvit o tom, co cítím.Můj život se tak stal postupně velmi smutný a prázdný. Bez pocitů, bez lásky, nenaplněný, prázdný. I uprostřed své rodiny jsem si připadala hluboce osamělá a jaksi mimo. Život se zdál nesmyslný. Uvnitř jsem se cítila prázdná. • Netušila jsem tenkrát, že jsem tu správněŽe jsem se prostě jen narodila s darem velké citlivosti a schopnosti vše hluboce prožívat a vnímat tak, jak to většina lidí ve svém životě nikdy nepozná, protože tuto schopnost nemají.• Máte to stejně jako já?1) velmi silně vnímáte pocity druhých lidí, umíte je tzv. načítat a cítíte je v sobě, jakoby byly vaše2) snadno se dokážete dojmout a plakat nebo rozzlobit a často ani nevíte, proč se tak cítíte3) během chvíle se u vás vystřídá hned několik pocitů a tak se ve svých emocích občas „topíte“4) vše děláte s mnohem větším emočním nasazením, než je běžné5) všechno si velmi berete k srdci a často za vše přebíráte zodpovědnost6) jste mimořádně citliví na hluk, děsí vás křik, preferujete ticho a klid7) máte nesmírně barvitou představivost, zdají se vám živé sny8) umíte naslouchat a dát druhému člověku prostor a lidé se vám díky tomu rádi svěřují9) máte nízký práh citlivosti – jste velmi citliví na bolest – už pouhé očekávání bolesti vám působí bolest10) nemáte rádi změny – každá změna vás dokáže emočně rozhodit a velmi silně na ni reagujete11) nedokážete se rychle rozhodovat12) rychle se unavíte nebo se často cítíte unaveni bez zřejmého důvodu13) vyčerpávají vás místa, na kterých je hodně lidí (nákupní střediska apod.)14) negativní lidé vás velmi vysávají15) jste velmi sebekritičtí a máte tendenci o sobě pochybovat16) kritika se vás silně dotýká a zraňuje vás17) sníte o lepším světě, kde je láska a soucit normální18) nemáte rádi těžké a výrazné vůně19) zírání „do blba“ vás uklidňuje, často jste zasnění20) hluboce vás citově zasahuje jakákoliv nespravedlnost21) jste velmi citliví a soucitní ke zvířatům a dětem, ke slabým a trpícím22) potřebuje nadprůměrně času jen pro sebe, ticho, klid, přírodu, jarní rána v lese23) je pro vás obtížné navazovat nové známosti24) máte jen pár přátel, ale vaše vztahy jsou hluboké a stálé, jste oddaní a věrníCo díky své velké citlivosti neumíteNeumíte být tvrdí a soutěživí. Neumíte odstrčit druhého jen proto, abyste byli někde dřív. Raději se podělíte, než abyste si urvali poslední sousto na úkor jiného. Neumíte jen tak doběhnout první – chcete běžet s druhými, ne je porazit. Neumíte být bezohlední a draví.K tomu vám řeknu jedno: ukazuje se, že tolik preferovaná dravost a bezohledná soutěživost v životě lidském podřízená zákonu „sežer nebo budeš sežrán“ není moc slučitelná se šťastným životem, po jakém všichni toužíme. Kdyby totiž byla, tak dnešní společnost přetéká šťastnými a spokojenými lidmi. Takže je to všechno trochu jinak…Co krásného díky své velké citlivosti umíteUmíte pochopit druhé. Umíte pohladit a obejmout. Umíte vyslechnout a porozumět bolesti a pocitům druhého člověka. Umíte být naplno s druhým člověkem, když ho srdce bolí a po tváři mu kanou horké slzy. Umíte se s druhými smát a radovat se z jejich štěstí – protože to díky své vysoké citlivosti vnímáte sami v sobě.Umíte být s druhým, i když se zlobí, protože za jeho zlostí vnímáte světlo jeho duše – taková je schopnost vašeho citlivého srdce.Umíte spolupracovat, podpořit, motivovat a inspirovat. Díky své velké představivosti dokážete nalézat netradiční a nová řešení.Umíte vnímat a vidět krásu i tam, kde ji většina lidí nevidí. Umíte se radovat z maličkostí.• Jste andělé v lidských tělech, tak to proboha neskrývejteChodí ke mně klienti, kteří by si přáli se své citlivosti zbavit. Chtěli by být normální, chtěli by zapadnout, chtěli by být jako většina.Nedělejte to! Nezahazujte na smetiště svůj překrásný a tolik potřebný dar! Jinak budete svůj život vnímat jako nesmyslný, těžký, bez lásky a plný utrpení.Co potřebujete udělat je – rozkrýt a očistit všechna zranění, jež vám způsobilo nepochopení vaší jedinečnosti vašimi blízkými. Když sebe vnitřně změníte a uzdravíte, stanete se neuvěřitelně inspirující, velmi aktivní a šťastnou osobností.Objevíte, že vaše nádherná schopnost vše hluboce cítit a vnímat je DAR, který vám umožní uvidět život v celé jeho nádheře a stejně tak ho prožívat. Pochopíte, že s touto schopností váš život bude citově bohatší a smysluplnější než životy většiny lidí.Jste naprosto v pořádku!A díky vám tato hektická, chaotická a nervózní společnost jednoho dne zmizí a vytvoří se společnost klidnější, harmoničtější a šťastnější.Jste schopni díky své vzácné citlivosti proměnit svět a učinit ho krásnějším. Tak to prosím dělejte. A nebojte se, nejste v tom sami. Je nás víc!Na Zemi je pro vás místo, jste tu doma, jste tu správně!

folder_openPřiřazené štítky

Městská policie radí seniorům

access_time07.únor 2020personRadka Eliášková

Pro bezpečí domaPečlivě zamykejte vstupní dveře do domu, bytu, používejte bezpečnostní řetízek a panoramatické kukátko. Pokud na vás zvoní cizí člověk, nebojte se požádat ho o prokázání totožnosti. Není vaší povinností otevřít člověku, který se vydává za např. plynaře, pokud jste na jeho příchod nebyli předem upozorněni. Do bytu dovolte vstoupit pouze tomu, koho znáte, nedůvěřujte cizím lidem nabízejícím služby nebo zboží. Při vstupu do domu buďte pozorní, pokud máte dojem, že vás někdo sleduje, zpomalte nebo přejděte na druhý chodník. Pokud vás skutečně někdo sleduje, hledejte pomoc u jiných lidí. Udržujte dobré sousedské vztahy, jsou nejlepší ochranou proti vloupání do bytu. Nezmiňujte se před cizími lidmi o své finanční a majetkové situaci. Pokud jdete na poštu nebo do banky pro větší finanční hotovost, požádejte někoho blízkého o doprovod. Pokud na delší dobu opustíte domov, vytvořte dojem, že není prázdný, požádejte sousedy o vybírání schránky, úklid sněhu přede dveřmi domu a podobně. Pro bezpečí na uliciNechoďte sami na odlehlá místa, vyhýbejte se v nočních hodinách parkům, podchodům, neosvětleným ulicím a místům. Nechoďte blízko průchodů a průjezdů, zvolte raději vzdálenější stranu chodníku. Neupozorňujte svým chováním na to, že u sebe máte peníze nebo cennosti. Pevně držte své tašky a kabelky. Tvařte se sebevědomě a jistě, zloděje odradí váš sebejistý, přímý pohled. Nezapomínejte na pravidla bezpečného přecházení přes ulici, ujděte raději o pár kroků více k přechodu pro chodce. Řidiči vozidla přijíždějícímu k přechodu pro chodce hleďte do očí a dejte jasně najevo, že chcete přecházet. Na přechodu pro chodce se zbytečně nezastavujte a nevracejte se. Důležité je připomenout si, že chodec nemá absolutní přednost, to platí zejména u tramvají. Pro bezpečí v dopravních prostředcích.V dopravních prostředcích si sedejte, pokud je to možné, co nejblíže řidiči, hledejte místo v blízkosti dalších cestujících a pokud je to možné blíže ke dveřím, v případě nouze jste nejblíže ústupové cestě. Obtěžuje-li vás někdo, nebojte se to nahlásit průvodčímu, řidiči, strážníkovi nebo policistovi. Rady proti kapsářůmKapsáři většinou útočí tam, kde je větší a těsná koncentrace osob. Při nastupování do prostředků hromadné dopravy, na eskalátorech a v tlačenicích v obchodních domech. Všem těmto situacím se pokud možno vyhněte. Žádná sleva nestojí za ukradenou peněženku. Při nakupování mějte kabelku nebo tašku neustále u sebe, nikdy ji neodkládejte do nákupního vozíku, zlodějům stačí zlomek sekundy. Peněženku nebo tašku s penězi noste při těle, nikdy ne v batohu na zádech kam nevidíte. Jste-li majitelem platební karty, nikdy nemějte PIN uložený u karty, vždy jej mějte odděleně. Když už se něco staneRozhodně se nesnažte o peněženku, tašku nebo jinou cennost bojovat. Obětujte raději majetek, než byste riskovali zdraví nebo život. Po okradení či útoku se v první řadě snažte zachovat klid. Volejte ihned policii nebo městskou policii a poskytněte jim tyto informace: vaše jméno a telefonní číslo, místo, kde se nacházíte, a popište událost. Pokuste se zapamatovat si co nejvíce důležitých údajů o pachateli, např. věk, výšku, účes, barvu vlasů, zvláštnosti nebo neobvyklosti na oděvu, způsob chůze, řeči.

folder_openPřiřazené štítky

Zvládání vlastních emocí

access_time08.únor 2020personRadka Eliášková

Management emocíEmoce jsou velmi diskutovaným tématem. Představa stále se smějících a šťastných lidí některé lidi dokonce odpuzuje a mají tendenci představy o dosažení takového stavu nazývat „sektářstvím“. Je třeba říct, že v určitém smyslu mají takoví lidé pravdu. Smát se tváří v tvář rozzuřenému tygrovi, který se nás chystá rozsápat, není přirozené. V takové chvíli je naprosto normální, že člověk dostane strach.Takže v podstatě nejde o to, abychom byli trvale „vysmátí“, ale aby naše emoce odpovídaly dané situaci a abychom v nich nezůstávali chronicky. Mít strach z rozzuřeného tygra je přirozené. Ale mít strach celý život a téměř ze všeho už přirozené není. Jde o to, aby byl člověk schopen své emoce přirozeně měnit a z negativních emocí byl schopen se co nejdříve vzpamatovat. Někteří lidé někdy cítí nechtěné emoce (např. nepřátelství, nenávist, hněv nebo upadají do apatie). Manželka na manžela například vypustí svůj hněv a dá mu co proto. Vzápětí ji to sice velmi mrzí, ale „nemůže si pomoct“. Nebo člověk trpí depresí a neumí se z ní prostě „vykopat“. Ostatně kdyby to bylo tak jednoduché, celá planeta Země a náš život by vypadaly trochu jinak. V takovém případě je nejefektivnějším řešením terapie. Pomocí té se odstraní náboj z negativních zkušeností, které byly příčinou nechtěných negativních emocí a člověk je náhle schopen prožívat emoce takové, jaké odpovídají situaci a jeho vlastnímu úsudku. Chronická emoceChronická emoce je emoce, kterou má člověk trvale, bez ohledu na to, co se kolem něj děje. Taková emoce nemusí být vždy negativní emoce, ale také pozitivní. Člověk může mít chronickou emoci nadšení. Když použiji lehce absurdní příklad, může pak zůstat nadšený, i když mu volají, že mu zemřela babička. I tady je řešením terapie, která najde příčinu zafixování emoce a emoce uvolní.  Příčina  a dopad negativních emocíPokud se člověk větší část svého každodenního života nechází v negativních emocích, jako jsou strach, hněv, nepřátelství, důvodem je hodně negativních zkušeností. Když si vezmeme například ztráty parnterů, z první ztráty se člověk většinou zotaví realtivně rychle, z druhé už je to o něco horší a pokud jich má v životě za sebou nějaký počet, tak se mohou negativní emoce se ztrátami spojené stát součástí jeho každodenního života. Pokud taková situace nastane, člověku se v životě už nedaří tak dobře jako před tím. Člověk v negativních emocích má totiž tendenci na své okolí útočit (v případě hněvu, nenávisti) nebo se z okolí stahovat (jako je tomu v případě strachu, apatie, žalu). Takové chování mu samozřejmě nepomáhá ani v práci ani v osobním životě. Management emocíTedy i přesto, že naše emoce by neměly být v rozporu se skutečnými okolnostmi, ve kterých se nacházíme (jako je akutní nebezpečí, bezprostřední ztráta), za běžných okolností bychom měli opravdu být v pozitivních emocích nebo bychom měli být schopní se do nich brzy dostat. Je to i proto, že negativní emoce nám berou sílu a energii, v apatii se nám do ničeho nechce, v hněvu toho víc zkazíme, než vytvoříme, ve strachu máme tendenci se schovat někam do bezpečí. K tomu, abychom v životě něčeho dosáhli, abychom dokázali překonat těžké situace, motivovat tým, potřebujeme dokázat používat pozitivní emoce. Navíc, kdyby se všichni, kdo přijdou na místo autonehody, sesypali a upadli do žalu, apatie nebo deprese, zranění by zemřeli, protože by tam nebyl nikdo, kdo by jim dokázal poskytnout pomoc. Člověk na tom může pracovat sám tak, že najde něco, z čeho může mít radost, co se mu líbí, podívá se na komedii, najde něco, čemu se může od srdce zasmát. Pustí se do nějaké činnosti, která ho těší a baví. Někdy je to jednodušší, někdy těžší. I jednoduchá terapie může člověku pomoci emoce uvolnit, dostat se v emocích výš a hlavně je dostat pod vlastní kontrolu a používat je vědomě. 

folder_openPřiřazené štítky

Po třicítce se nám v obličeji začne zrcadlit naše povaha

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Jak přijímám „rány osudu" aneb o rýhách u kořene nosuPodívej se, jestli Tvůj nos nepokračuje dvěma svislými vráskami. Tyto vrásky odrážejí určité ztuhnutí tkání v oblasti jater i žlučníku a zhoršení jejich funkcí. A jelikož játra svým zdravotním stavem odrážejí kromě vhodnosti a kvality stravy také správnost reakcí daného člověka, protáhni si ono tvrdnutí do oblasti lidského jednání. Už nejsi ten veselý, upřímný kluk, už nejsi ta bezvadná a stále optimistická holka. Zhoršil(a) ses.Na koho jsi často naštvaný ? Kdo Tě neposlouchá, pobuřuje svým jednáním a dělá si pořád, co především on chce a co vůbec nechceš Ty ? Kdo si dovolil mít opačný názor, než máš Ty ? Proč Tvá úplně nejlepší řešení jiní s jásotem nepřijímají ? Na koho máš vztek ? Koho bys nejraději ze zemského povrchu vymazal ? Proč Tě druzí nechápou a nemilují ? Proč stále všechno hodláš vyřešit strohou logikou a rozumem ? Proč v ostatních lidech vidíš spíše to horší a co nezvládají, častokrát je kritizuješ a odmítáš přijmout takové, jací jsou ?Jestliže máš nad nosem vykresleny dvě svislé čárky, tak se o sobě dozvídáš a světu sděluješ nejen, že nemáš zdravotně zcela v pořádku játra a žlučník (hodnoty jaterních testů mohou být přitom ještě vtěsnány v mezích normálu), ale také že Ti z úst občas šlehají plameny nebo oheň nespokojenosti dusíš v sobě a pomalu se spaluješ. Poněvadž jsou svislé rýhy u kořene Tvého nosu dvě, v drtivé většině případů vidíš chybu v druhých lidech, pobouřeně reaguješ na jejich jednání a nepřijímáš obtížné učivo, které Ti oni, rovněž svým chybným jednáním, předkládají. O Tvém nesprávném počínání Tě asi nepřesvědčí ani dobře míněná upozornění Tvých blízkých a ani operace žlučníku, kterou si neuvědoměle s velkou pravděpodobností plánuješ.Pokud je skoro neznatelná svislá čárka až hodně hluboká rýha u kořene nosu pouze jedna, potom krátce řečeno: „Žlučník a játra nemáš zrovna v ideálním stavu," avšak přes bezpočet Tvých nesprávných reakcí i zvolené stravy je vidět malé světlo na konci tunelu. Jedna čárka svědčí o tom, že svůj osud vcelku přijímáš, a i když se cukáš a nepříjemnému v něm se snažíš vyhnout, uvědomuješ si, že právě prožívané je pro Tebe potřebné a že jen sklízíš dřívější vlastní setbu. Někdy jsi, obdobně jako člověk s dvěma svislými čárkami u kořene nosu, pěkně protivný a nehezky se chováš k druhým, ale také mnohdy vinu spatřuješ v sobě, a když ujedeš a nekonáš správně, dokážeš se většinou omluvit a bolest způsobenou druhé osobě vzápětí dávanou láskou alespoň zčásti vyhladíš.Jen jediná svislá čárka u kořene nosu vypovídá o těžším údělu dotyčného, který sice ne dokonale, ale přece jenom pokorněji nežli člověk prožívá svůj život, zejména jeho stinné a velikost ega prověřující stránky.Hodně mužů i žen má u kořene nosu vodorovnou rýhu, prohlubeň a nezřídka až roklinu. Nepatrné vrásky až na první pohled zřetelné vodorovné rýhy u kořene nosu odhalují zdravotní stav slinivky a sleziny, který se s rostoucím věkem většinou zhoršuje.Slezina, v níž zanikají červené krvinky, je tak trochu Pandořinou skříňkou našeho organismu. Váže se na ni mnohé nepěkné duchovní (k naší úlevě neviditelné). Kdyby slezina uměla mluvit, možná by Ti řekla následující: „Žij za všech okolností slušně a poctivě, a nemusíš se o mě, o můj zdravotní stav a ani o svou imunitu bát."Se slinivkou břišní, symbolem lásky dávané a dostávané, rozhovor člověku obvykle jen tak lehce neprojde. Obvykle totiž od ní dostaneme pořádně vyhubováno. „Proč se neustále celkem zbytečně honíš ? Kde je viditelný důkaz smyslu Tvého obětování se ? Jsou příbuzní a ostatní lidé díky Tvé píli lepší, či je spíše svou dřinou a péčí udržuješ v poklidu a ošidném sebeuspokojení ? Kdy jsi naposledy sám sebe pohladil(a) ? A čím ? Dovedeš ještě odpočívat, radovat se a smát, či budeš odpočívat, až Tě cukrovkou nebo ještě tvrději přibrzdím ? Umíš rozdávat lásku ? Dokážeš obětovat své blaho druhému člověku ?" možná nějak takto by Ti vyčinila slinivka břišní, kterou, jen se dobře podívej na ty zatím ne tak zřetelné vodorovné vrásky u kořene nosu, nemáš zcela v pořádku.Rozdávej lásku - vyváženě, ne většinou na úkor sebe sama. Přijímej lásku, nechej se hýčkat, ale přitom nebuď sobecký a nenechej se rozmazlit, i když by to druhým chvíli udělalo radost. Zvykni si nést těžký kříž i přijímej dary a pohlazení svého Otce, jenž je na nebesích. Přijímej, děkuj, rozdávej a pros.„

folder_openPřiřazené štítky

Žiji ve světě snů... a to mi pomáhá přežít

access_time12.únor 2020personRadka Eliášková

Některé z nás jsou úspěšné přirozeně - mají atraktivní  práci, která je navíc baví, skvělého partnera i rodinu a navíc jsou u všech oblíbené a každý večer mají plný. Jiné se neustále topí v depresích - práce je nebaví, navíc je mizerně placená, když náhodou narazí na chlapa, záhy se ukáže, že je ženatý či alkoholik, a o pravé přátele nezavadí. Tyto ženy pak často žijí dva životy, jeden ten nudný, šedý, nešťastný a pak ten druhý, „růžový“, který si vysní. V „růžovém“ světě jsou šedé kancelářské myšky manažerkami beroucími minimálně padesát tisíc měsíčně, s přesně padnoucími kostýmky, každotýdenní návštěvou kadeřníka a maséra, a hlavně s ideálním partnerem, který jim denně nosí čerstvé květiny, snídani až do postele a i po tříletém soužití jim pětkrát denně opakuje, jak je miluje.Byť všechny ženy už od počátku vědí, že se jim jejich „sny“ nevyplní a zpočátku hrají de facto jen hru na „kdyby“, později možná samy za dlouhých zimních večerů strávených o samotě před romantickými filmy uvěří, že se jejich představy změní ve skutečnost. Čím častěji se jim pak oddávají, tím věří intenzivněji a často se postupem času začnou stylizovat do role vysněné ženy. Uvažování takových žen může často zajít až do extrému, v práci si „odsedí“ osm hodin, kde se bez nutné konverzace s okolím téměř nekontaktují, aby pak po večerech spřádaly své růžové sny. Takové ženy tak začnou žít více fiktivním, než reálným životem, což je může přivést do průšvihu, protože se začnou uzavírat ještě více do sebe a šanci na seznámení či na pracovní postup si tak zazdí. Často se pak zhroutí, upadnou do alkoholové či jiné závislosti a ze života jim zbude opravdu jen sen.Ty pozitivnější se však do své vysněné role vžijí a pokud jim štěstí přeje, část svého vysněného světa promění v realitu. Šedá popelka si začne kupovat dražší a luxusní oblečení, změní účes a začne se pěkně líčit, párkrát navštíví psychologa, přečte si knížku o asertivitě, obejde pár pohovorů a vysněný život, byť trochu vzdálený tomu nalinkovaně růžovému, je realitou. Stačí jen trochu odvahy a chuti do změny. Tak se pěkně zasněte...

folder_openPřiřazené štítky

Přijímací pohovor

access_time30.březen 2020personRadka Eliášková

 20 rad, které vás posadí na katapult zvaný kariéra!Máte stále stejný plat, ale dřete se čím dál více? Máte ambice, ale jsou vaším šéfem nedoceněné? Tak to je ten správný čas s tím něco udělat! Změna je život a přijímací pohovor je tím prvním stupínkem k vaší nové, závratné kariéře!1. Než půjdete k přijímacímu pohovoruDobrá rada nad zlato zní – podívejte se, co jste o sobě napsali do životopisu. Jestli jste se například vychválili v jazycích, je velká pravděpodobnost, že na vás zaměstnavatel začne mluvit anglicky.2. Co dělat: týden před přijímacím pohovoremZnáte jméno společnosti a nic víc? Tak to musíte rychle napravit! Pozorně si prostudujte na jejich webových stránkách zaměření, kdo je ředitelem, jaké má společnost úspěchy. Nic totiž neodradí zaměstnavatele tak, jako když nevíte, proč byste právě u něj chtěli pracovat.3. Co dělat: dva dny před pohovoremPokud si nejste jisti, kde sídlí společnost, raději se tam zajeďte podívat předem. Budete vědět, jak dlouho vám cesta potrvá a zabráníte tak chaotickému hledání v den pohovoru.4. co dělat: den před pohovoremPrvní dojem hraje největší roli. Jak se uvedete již při vstupu, hraje velkou roli. Neponechávejte tedy výběr oblečení až na ráno, kdy budete nervózní, ale připravte si ho předem. U mužů se předpokládá oblek s kravatou, dámy nic nezkazí kostýmkem.5. Den D – radši o půl hodiny napřed, než minuta zpožděníJste věční opozdilci? Tak to hlavně nedávejte znát na první den. Přijďte raději o půl hodiny dříve, než o jednu minutu později. Váš případný pozdní příchod by totiž nepůsobil vůbec dobře – byli byste považováni za nespolehlivé a ty si přece zaměstnavatel pod svá křídla rozhodně nevezme.6. Jejda, jdu pozděKdyby se vám ale stalo, že nebude stíhat, mějte po ruce číslo zaměstnavatele a telefonicky se mu omluvte. Když už zlo, tak alespoň minimální.7. Nebuďte leklá ryba!Podání ruky o sobě říkáte možná více, než si myslíte. Proto si již doma můžete nacvičit, jak se správně podává ruka. Ruku zaměstnavatele nedrťte, avšak ani podaná ruka a la leklá ryba neudělá ten nejlepší dojem.8. Úsměv prolomí ledyHned na počátku odhoďte trému a usmějte se. Uvolníte tak své prvopočáteční napětí.9. U pohovoru nemáte co ztratitS tím přistupujte i k samotnému rozhovoru. Nemáte co ztratit, ale můžete toho hodně získat. Proto se snažte působit a jednat přirozeně.10. Ukažte svoji motivaciJako první se vás zaměstnavatel bude ptát na motivaci, proč jste si vybrali „jeho“ společnost a proč jste se rozhodli ucházet o práci právě u něj.11. Nestyďte se za své úspěchyZaměstnavatel se na ně bude ptát, stejně jako na vaše IT a jazykové znalosti.12. Ptejte se!Cokoliv vás bude zajímat, hned se ptejte. Projevíte tak zájem o práci, která každého zaměstnavatele potěší.13. A co plat?Diskuzi o platě začíná zaměstnavatel, nikdy se neptejte sami.14. Buďte vnímavíHovořte k věci, ne příliš rychle, nahlas ani tiše. Pište si poznámky, ale při tom se zároveň snaže udržovat oční kontakt.15. Jak nezpanikařitNikdy se nenechte vyvést z míry. Mohou vás čekat nejen anglické testy (ale i logické nebo matematické), individuální nebo skupinové prezentace. Snažte se zkoncentrovat a dostat ze sebe maximum.16.  Na co zaměstnavatel nemá právoRozhodně by vám neměl pokládat otázky týkající se rodiny, náboženství, pohlaví či rasy. Pokud by se i přesto zeptal, oznamte mu zdvořilým způsobem, že nevidíte souvislost s otázkami k pozici, na kterou se hlásíte.17. Jak bude pohovor dlouhýStandardní délka verbálního pohovoru je 45–60 minut. Délku pohovoru určuje zaměstnavatel, a proto si vyčleňte dostatek času tak, abyste se nesnažili krátkými odpověďmi pohovor zkracovat. Mohl by pak vzniknout klamný dojem, že o pozici nestojíte.18. Kdy budu znát výsledek?Závisí to na počtu dalších kandidátů, a proto rozhodovací proces může trvat v průměru jeden měsíc.19.  Je možno i více kolPokud se budete hlásit na lukrativnější pozici, musíte počítat s tím, že budete muset podstoupit více kol. Zpravidla to bývá od dvou do pěti kol.20. Zpětná vazbaPokud vám zaměstnavatel slíbí, že se vám ozve, ale neudělá to, vyčkejte ještě jeden až dva dny a potom mu zavolejte a zdvořilým způsobem se ho zeptejte na výsledek. Na zpětnou vazbu máte každopádně vždycky nárok.Na pohovor: - si zjistěte o společnosti informace   - nechoďte pozdě                               - mějte vypnutý mobil                       - neskákejte zaměstnavateli do řeči   - projevte zájem o pozici- buďte přirození Tři perličky z praxe aneb Nad čím vstávají zaměstnavatelům vlasy hrůzou na hlavě(co se stalo Tatianě Mikolajové, ale nemělo se stát):a) kandidátovi zazvonil při pohovoru mobilní telefon, i když se předpokládá, že by měl být vypnutý. Kandidát se pak zaměstnavateli omluvil s tím, že čekal důležitý telefonát z jiné firmy, zda je přijatý; b) kandidát z Ghany v životopise uvedl jako datum narození rok, kdy nastoupil na základní školu. Jeho krajan mu totiž poradil, že pokud si ubere pár let, bude mít větší šanci při pohovoru uspět; c) kandidátka si do životopisu uvedla pokročilou znalost anglického jazyka. Na otázku, jak by svou úroveň angličtiny charakterizovala, odpověděla: „I am communication.“Pojmy, které (ne)znáterecruitment – nábor nových zaměstnancůfeedback – zpětná vazbaCV (curiculum vitae) – životopisAC (Assesment centre) – forma výběrového řízení, která má více hodnotitelů a většinou i účastníků

folder_openPřiřazené štítky

Proč jsem se rozhodla psát BLOG?

access_time24.květen 2020personRedakce

Nejdříve jsem sama sobě položila otázku, co je to vůbec ten BLOG? Proč ho všichni mají? K čemu mi bude?Hledala jsem, četla a zjistila jsem, že je to jeden z příjemných nástrojů, jak být s Vámi se všemi v neustálém kontaktu a pravidelně pro Vás psát články, které by Vás mohly zajímat, inspirovat či motivovat ke změně ve Vašem životě. ????Trochu mě zaleklo, ALE to psaní článků.JÁ A PSÁT??Nemám zrovna básnické střevo, na základní škole, střední i vysoké, byly všechny moje slohové práce hodnoceny za 5, nejlepší známka za 4 ????Dostavil se pocit nedokonalosti, strach a obavy z kritiky. Jak já jako koučka, budu hodnocena Vámi čtenáři.ALE… Postavila jsem se strachu čelem a poprosila ho, ať odejde. Intuice mi NAŠEPTÁVALA, ať si prostě sednu …  začnu psát ???? A tak jsem začala psát články A ZALOŽILA TENTO BLOG pro VÁS mí milí čtenáři. I kdyby jen jednomu člověku měl tento BLOG pomoci, tak mě to udělá šťastnou.Kromě životního koučování, ráda motivuji a inspiruji ke změně. Dlouhá léta práce na sobě samé se skrze mne odrazila v mém životě a já bych to velice ráda předala dál. Pomohla tak lidem s jejich životem, se životní změnou, kterou se chystají udělat, nebo o které tak dlouho sní, přemýšlí a mluví.Co mne k tomu všemu vedlo?Jako zdravotní sestra jsem se nejen v nemocnicích setkávala a stále setkávám s lidmi, kteří jsou velice rádi oběťmi svého života. Celý život HODUJÍ práškům a civilizačním nemocem, stěžují si na celý svět a život v něm.Říkala jsem si, že je něco špatně. Proč může být někdo šťastný a mít vysněný život a jiní se vláčí životem jako temný stín plný strachu, zloby?Bylo mi asi 15 let a ptala jsem se lidí, kteří mne inspirovali, jaké je jejich životní motto? Proč jsou tak veselí, plní lásky a života? Jak to dělají?Každý z nich mi odpověděl! STAL JSEM SE TVŮRCEM!Nejdříve jsem to nechápala, ale postupem času mi vesmír do cesty připravil milá překvapení, která mi pomohli dojít až sem. Stala jsem se tvůrcem.Nalezla jsem smysl mého života, lásku a svobodu.Staňte se i vy TVŮRCI svého života. Opusťte roli oběti.Nejde to lehce, ale jde to. Sami si vytvořte život, jaký chcete ŽÍT.Začněte každé ráno s pozitivní afirmací, myšlenkou. Držte se jí po celý den. A negativní tím pošlete od sebe pryč.Já než ráno vstanu, řeknu si, že mám krásný den, někdy si ho i představím. Tím, ale nepřestávám, říkám si to přes den nejmíň ještě 20krát. To pro začátek stačí. Nezabývám se minulostí a ani budoucností, žiji v přítomnosti.Podívejte se, kde jste teď, to vytvořilo Vaše myšlení a jednání v minulosti!Jak myslíte a konáte teď? Taková bude Vaše budoucnost!Moje ranní, první myšlenka: Mám KRÁSNÝ DEN, PLNÝ LÁSKY! A Večer usínám s myšlenkou VDĚČNOSTI za to vše, co již mám.Zkuste to také, nic Vás to nestojí a výsledek pocítíte sami. Vyzkoušejte ranní a večerní afirmaci na jeden týden ???? Sami budete překvapeni výsledkem.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci ShowBizz na dotaz život

 Žena měsíce, která nás baví & inspiruje: Kateřina Kristelová

access_time29.květen 2019personRedakce

Kačka bezesporu patří mezi naše nejkrásnější moderátorky, ale také ženy s velkým Ž. Už jen proto, že se jí s lehkostí daří skloubit všechny aktivity – moderování, natáčení, vlastní projekt, péče o dceru Claudii – a přitom všem vypadat skvěle.Setkání s Kačkou proběhlo velmi rychle a to přímo v krátké pauze mezi focením. A i přestože se nám mohla věnovat jen chvilku, prozradila svoje beauty zlepšováky i třeba to, jaké prádlo má zrovna na sobě.Vše, co jsme zjistili o její kráseV práci ji často můžete vidět v rozvolněných vlnách, které dokonale podtrhují její jemný obličej. Ve dnech, kdy má volno si ale ráda zaplétá také nejrůznější copy. Nebojí se ani aplikací do vlasů v podobě mašlí, čelenek nebo šátků. Co se týče barvy, nepatří mezi velké experimentátorky. Už řadu let je věrná blond. Není žádným tajemstvím, že má své vlasy prodloužené a zahuštěné 120 prameny, které na jejích vlasech drží pomocí nenápadných keratinových spojů. Co vás ale určitě překvapí, je osoba, která jí vlasy prodlužuje. Je jí totiž Martina Gavriely. Sama Kačka přiznává, že k ní chová velký respekt.Je to rozhodně žena, která ví, co dělá a dělá to skvěle a pokud byste na to byly zvědavé, mrkněte na  Facebook Prodlužování vlasů Praha Martina Gavriely, kde se prý můžete i přímo objednat. Kačka o své vlasy pečuje kosmetickými přípravky italského výrobce Medavita, které jsou určené přímo pro regeneraci. A co o nich říká? „Přípravky této značky používám asi dva měsíce a zlepšení vidím markantní! Mám vlasy barvené, hodně suché a konečně začínají připomínat zdravou hřívu.“ Nejoblíbenějším přípravkem je sérum na vlasy, které je má rozzářit a vyživovat, což se i děje a nosím si ho proto v kabelce všude s sebou…“Vše, co jsme zjistili o její kondiciKačka má krásnou štíhlou postavu. Ale není to zadarmo. Nepatří k těm vyvoleným, které mohou od rána do večera jíst cukrkandl a nikde se to neprojeví. Není ale líná na sobě pořádně makat. Má upravený jídelníček a poprvé hodně důkladně. „Snažím se na sobě makat, protože v tomhle ohledu nemám nic zadarmo, trénuji dvakrát týdně s trenérem a každý den chodím běhat, jak hodím dceru do školky,“ říká. Kačka se také nikdy netajila tím, že si nechala zvětšit poprsí a tohoto kroku nelituje. Teď je konečně spokojená.Vše, co jsme zjistili o člověku, kterého milujeKačka patří mezi lidi velmi společenské. Má mnoho přátel, na které nedá dopustit a samozřejmě rodinu, která je jí velkou oporou. Top příčka v jejím srdci ale patří jen jedinému člověku – jsou mu čtyři a jmenuje se Claudinka a k tomu, co vás určitě zajímá nejvíce, říká: „Partnera nemám, užívám si single život, který jsem řadu let neznala a baví mě to.“Vše, co jsme zjistili o tom, co právě děláV ateliéru své dvorní fotografky Mii Mirrelli jsme Kačku zastihli v krásném ručně šitém prádle návrháře Jakuba Ponera, který tvoří pod brandem Made by Poner. Hned po focení pospíchala na natáčení dalšího dílu své stálé rubriky Lovestory pro TOP STAR magazín a hned potom pro Claudii do školky. Po večerech většinou moderuje nebo tvoří obsah svého blogu Mystic Lipstick (www.mysticlipstick.cz) no a když má volno, snaží se ho celé věnovat dceři.

folder_openPřiřazené štítky

Táňa Kuchařová řídí Jaguár. Podívejte, jak jí to sluší!

access_time29.květen 2019personRedakce

Taťána Kuchařová má jednoznačně pohádkový život. Byla zvolena nejkrásnější ženou světa, založila nadaci Krása pomoci, po jejím boku ji doprovází dívčí idol Ondřej Brzobohatý a ze schůzky na schůzku jezdí v přepychovém Jaguaru. Má vůbec čas sama na sebe, vzhledem k nabitému programu?Česká tvář prodejce Best of British cars s.r.o. byla pozvána na slavnostní otevření nového centra Jaguar Land Rover Ostravě, které probíhalo ve velkém stylu. Přišla nejen spousta obdivovatelů, ale i majitelů těchto luxusních značek. Kromě nádherných automobilů se velké obecenstvo složené převážně z pánů, mohlo těšit z přítomnosti noblesních dam, v nádherných róbách. Celá budova elektrizovala přepychem a vysokým životním stylem. Po děkování společníkům a významným partnerům se přešlo k tradici, kdy naše nádherná Miss World Taťána Kuchařová spolu s majitelem autosalonu slavnostně přestřihli pásku. Zhruba v polovině programu jej obohatili svým zpěvem Roman Ondráček a Miloš Pokorný, které je mimo jiné možno spatřit za volanty Range Roveru. Senzací večera byla česká předpremiéra úplně nového SUV vozu F – Pace. Jeho odhalení se ujala právě Taťána Kuchařová.  Tuto společenskou událost v Moravskoslezském regionu si nenechala ujít vybraná společnost ze širokého okolí a spousta vzácných hostů přicestovala nejen z Prahy, ale i ze zahraničí.ŘÍDÍM OPATRNĚJak nám sama Taťána sdělila, je opatrnou řidičkou, co se snaží předjímat situaci na vozovce, ale když si to může dovolit, ráda si užívá i svižnější jízdu. Na otázku, co jí vyhovuje právě na této značce, se nechala slyšet: „Jaguar je velmi moderní automobil a kromě ladných křivek mne na něm uchvátily jeho jízdní vlastnosti. Navíc se uvnitř cítím hýčkaná jako princezna, díky luxusnímu vybavení a úžasnému interiéru.“ČAS NA SEBE SI UDĚLÁMMá tedy vytížená Taťána, která je symbolem krásy a dobrého srdce, čas sama na sebe? „I když jsem velmi časově vytížená, snažím se zároveň udělat i čas sama pro sebe. Hodně cvičím a medituji, snažím se trávit čas s rodinou a mým přítelem Ondřejem Brzobohatým. Přiznávám, že někdy mám náladu nic nedělat a odpočívat u nějakého dokumentárního filmu.“ Foto: Best of British cars

folder_openPřiřazené štítky

Lucie Bílá: Klidná síla neklidu

access_time25.říjen 2019personRedakce

Lucie Bílá je nebezpečně krásná žena. Navíc nikdy nevíte, co si ve vás její usměvavé oči při setkání přečetly: prázdnotu, laskavost, lhostejnost, vypočítavost nebo faleš? Na první pohled vás na ní upoutá její upřímný a široký úsměv. Ke královně naší pop-music patří stejně neodmyslitelně jako její tří-oktávový hlasový rozsah. Někdo ji přirovnal ke slavné Edith Piaf a nazval ji českým „vrabčákem“, pro její útlou a křehkou postavu, prostořekou pusu a osobní kouzlo. Lucii Bílou ale lze jen těžko přirovnávat k jiné zpěvačce. Je jedinečná, je originální, je svá. Její život je pod drobnohledem lidí, kteří mají pocit, že jim jakoby patří. Je zkrátka jejich Lucií. Setkáváte se, předpokládám, i s lidskou závistí. Jak na ni reagujete? Lámete si ještě s pomluvami, zlobou, nenávistí hlavu, nebo jste „nad věcí?“Moje povolání je dělat lidem radost nebo je prostě probudit ze snu a z nudy. Možná jsem svým způsobem i člověk, který se snaží lidem léčit duši, a proto mě nezastaví a nesmí zastavit nic negativního. Snažím se spíš naopak pochopit, z jakého důvodu jsou ti lidé nešťastní. Těch důvodů může být spoustu. Například ten, že je řada lidí, materiálně zajištěných a navenek spokojených, kterým minulý režim všechno vzal, oni si ale myslí, že jim něco dal.Když listujete společenskými stranami časopisů a opakovaně tu vidíte svoji tvář, jaký z toho máte dojem? Zajímají vás ještě stále články, které o vás vycházejí? Nebo se z nich stává rutina s cílem udržovat si určitou image a popularitu, která je pro vaši profesi potřebná?Bez novin by se diváci nikdy nedozvěděli, jak mi na nich záleží, co dělám nového a na co zrovna myslím. Je to nedílná součást mého povolání. Já mám stejně neustále potřebu věci sdělovat, něco měnit, něco převrátit, a jsem opravdu moc ráda, že dostávám neustále nabídky na rozhovory. Je to důkaz, že zatím nenudím.Jedna známá si mi postěžovala, že z vás má až stísňující pocit dokonalosti. Jste úspěšná, bystrá, vtipná, atraktivní. I pěvecké hvězdy jsou ale jen ženy s docela obyčejnými radostmi. Co pro vás znamená pojem ženskost?Nejvíc mi záleželo na tom mít děťátko, protože bez něj bych byla neúplný člověk. Stálo mě to skoro šest měsíců v nemocnici, ale i tam jsem se cítila šťastná, protože jsem žila opravdovým posláním. Podle mne není opravdu větším symbolem ženskosti nic jiného než těhotná a kojící žena. Jinak své známé řekněte, že dokonalá nejsem, že mám tolik chyb, až je sama nespočítám.Jaké tedy máte slabosti a neřesti? Ať už typicky ženské jako nekonečné telefonické hovory s kamarádkami, mlsání sladkého, schopnost strávit hodiny nad svým šatníkem, u něhož zjistíte, že stejně nemáte co na sebe, nebo slabosti zcela jiné.Jsem bojovník a peru se už od školy za věci, které nezměním a se kterými se neumím a nechci vyrovnat. V tu chvíli jsem „mužskej“ a jde ze mě strach. Co mě štve a co bych chtěla změnit, se týká většinou našich špatných zákonů a nespravedlnosti, která se tu často lidem děje. Co se týče jídla, dlouho jsem se učila žít příslovím „nežij, abys jedla, ale jez, abys žila“. Myslím, že už jsem nad sebou vyzrála. Dá se shrnout do jedné věty jaká dnes jste? Jak vidíte samu sebe?Člověk zná nejméně sám sebe a já mám takový sklon k sebekritičnosti, že se mne raději na Bílou neptejte. Jediné, co o ní vím, je, že vás má moc ráda. A myslí tím i všechny, kteří si tenhle rozhovor přečtou. Je prostě taková.VIZITKALucie Bílá – vlastním jménem Hana Zaňáková – se narodila 7. 4. 1966, je dcerou skláře a pečovatelky v domově důchodců. Jejím debutovým albem bylo Miss Ariel, nejslavnějším klipem Láska je láska v režii Filipa Renče. V roce 2014 vydala novou desku, jedná se o trojalbum s názvem Diamond Collection, ve kterém se Lucie Bílá ohlíží zpátky za svojí kariérou. Deska obsahuje největší hity a mapuje vzestup slavné zpěvačky od 90. let. Lucie Bílá je plná emocí, vlídnosti, tvůrčího neklidu. Je ženou se vším všudy. Spojením grácie, humoru, šarmu, pracovitosti i ochoty obětovat se pro druhé a pro úspěch projektu, na kterém pracuje. Některým mužům může taková žena připadat až nebezpečná. Řekla bych ale, že k české slavici Lucii se lépe hodí charakteristika jiná – je to báječná dáma, která si úspěch pracovní i štěstí soukromé zaslouží. Proto všechno dobré, Lucie! 

folder_openPřiřazené štítky

Jennifer Lopez – hollywoodská hvězda pro nadaci Maribel

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Krásná Jennifer Lopez, která má kořeny v Portoriku a vyrůstala v“drsném“ newyorském Bronxu, je v současné době jednou z nejzářivějších hvězd Hollywoodu. Proslavila se nejen jako herečka, ale také zpěvačka, navíc podniká také v kosmetickém průmyslu.  Jennifer Lopez využila toho, že lidé vědí, kdo je a snaží se, aby se nejnovější lékařské technologie dostaly k dětem po celém světě.„Drsňačka“ z Bronxu?Rodina Jennifer Lopez pochází z Portorika, ona sama se narodila už v USA, v New Yorku, v nechvalně  proslulé čtvrti Bronx. Její rodiče se však snažili, aby děti uchránili od tvrdého života ve čtvrti a poskytli jim co možná nejkvalitnější výchovu. Známá herečka a zpěvačka se narodila v červenci 1970. Jeniifer má ještě dva sourozence. Už od útlého dětství se věnovala tanci, později přidala i hodiny zpěvu. V sedmnácti pak začala navštěvovat taneční školu na Manhattanu. Zpočátku pracovala jako tanečnice a později získala i několik menších rolí v televizních seriálech.Zrodila se hvězdaOd malých rolí v seriálech vedla ještě dlouhá cesta k tomu, aby se z J.Lo. – jak si jednu dobu říkala, stala skutečná megastar a pro mnohé i sexsymbol.  Natočila celou řadu známých filmů – především romantických komedií – Svatby podle Mary, Krásná pokojská, Příšerná tchyně, Policajtka a mnohé další. Úspěšná je i její hudební kariéra, i přesto, že v poslední době dává přednost herectví. Natočila několik alb, která obsahují hlavně taneční songy s latinskoamerickými prvky. Zajímá se také o oblast módy a kosmetika. Vytvořila několik svých parfémů a navrhla také módní kolekce. Potrpí si hlavně na módu, která zdůrazňuje ženskost – není se co divit, v mnoha anketách je totiž obdivována za své oblé pozadí, které se tak trochu vymyká kostnatému hollywoodskému trendu. Pokud jde o její osobní život, tak podle svých slov žije šťastný rodinný život se svým manželem  - režisérem Marcem Anthonym (je to její druhý manžel) se kterým vychovává dvojčata – chlapce Maxe a dívku Emme, která se narodila v roce 2008. I tato kráska je však obětí bulvárních novinářů a tak se neustále spekuluje o všem možném v jejím životě.Megastar bojuje za dětiJennifer Lopez se rozhodla využít svého bezesporu velkého vlivu a pomoci dětem, které jsou nemocné, aby se k nim dostala lékařská pomoc. Vznikla proto nadace s názvem Maribel – která dostala jméno po sestře manžela J. Lopez, která zemřela jako dítě  kvůli mozkovému nádoru.  V čem tedy spočívá program Maribel Foundation? Nadace se snaží pozvednout povědomí o moderním telemedicínském programu, který v současné době probíhá v nemocnici v Los Angeles – jde o dětskou nemocnici. V čem projekt spočívá? Jde o využití pokročilých technologií, kdy je obraz přenášen pomocí internetu. Jde např. o diagnostické webkamery –tedy v podstatě lékař za laptopem. Díky těmto technologiím se moderní lékařské postupy mohou dostat k dětem po celém světě.  Pokud tedy vážně onemocní dítě v nějaké odlehlé části světa, nemusí to již znamenat  tragický konec, díky projektu telemedicíny se může dostat do rukou těm nejlepším lékařům v Los Angeleské nemocnici.Jedna nejslavnějších hollywoodských  krásek, která se proslavila jako herečka, zpěvačka i tanečnice , tak pomáhá zachraňovat životy dětí po celém světě.Pomocné zdroje:  http://zivotopis.osobnosti.cz/jennifer-lopez.php Vyhrajte dárkovou kazetu BIO kosmetiky od RYORU

folder_openPřiřazené štítky

Martina Panochová: Tanec je energií mého života!

access_time30.leden 2020personRadka Eliášková

Symptická Martina Panochová je úspěšná choreografka, tanečnice a lektorka. Spolupracuje s českými i zahraničními umělci. O její lásce k pohybu i stále oblíbenějším Twerku jsme si s ní povídali v pražském Centru Tance. Na své okolí působíte ohromně pozitivně. Jste pořád plná energie. Jak to děláte? I vaše motto zní: Tancem k té nejlepší náladě…Mám to štěstí, že dělám to, co mě baví a naplňuje. I kdyby mě během dne přepadla ponurá nálada, ať už z čehokoli, jsem si jistá, že tanec mě z ní hodně rychle a na sto procent dostane. Posouvá mě do jiných sfér, zapomínám na všední život a dostávám se do pozitivního a nádherně naladěného světa. A není to jen tanec, ale jsou to i ti, kteří navštěvují mé taneční kurzy a vyzařují úžasnou náladu, energii, radost. Vzájemně si předáváme toto nadšení a život je pak hned o něco hezčí.Máte za sebou mnoho profesních úspěchů, děláte taneční doprovody pro řadu tuzemských i zahraničních umělců. Předskakovala jste i známe anglické skupině Kosheen…, jak jste se k těmto hvězdám dostala? Většinou mě oslovili manažeři těchto umělců nebo přímo sami zpěváci. S některými jsem spolupracovala ještě během mého působení v bývalé taneční skupině, s mnoha jsem navázala kontakt během poslední doby mého působení na taneční scéně. Každopádně mě taneční spolupráce s umělci a zpěváky nesmírně baví, a to jak vymýšlení choreografií, tak přímo taneční působení na jevišti po boku podobných hvězd.Vzdělání v taneční branži jste získala od řady zahraničních i českých lektorů. Spolupracovala jste s Nickem Morinem či Tony Stonem. Jsou něčím jiní, než ti tuzemští?I v Čechách máme vynikající lektory, od kterých se člověk naučí nesčetně úžasných věcí a získá naprosto profesionální a kvalitní taneční vzdělání. U tuzemských lektorů bych spíše hovořila o jiné energii, kterou dokáží předat, o trochu jiném způsobu pojetí tance, o odlišném „feelingu“. Zahraniční lektoři nám většinou přinášejí něco nového, tady neokoukaného, originálního, a to už jak tanečně, tak stylem výuky a předáním informací a tanečních choreografií. Navíc každý lektor nám během workshopů či vystoupení předává kus sebe sama, což je velice inspirativní.Pracujete v největší taneční škole v republice – v Centru Tance, které má pobočky v Praze, Plzni i Brně. Na jaké lekce se mohou zájemci objednat u vás, kde najdou rozpis, kontakt?Centrum Tance je pro mě druhým domovem. Trávím tu opravdu maximum svého času a miluji dělit se s lidmi o svou taneční radost. Klienti se můžou u mě stavit na lekcích Street Dance, což v sobě zahrnuje MTV style nebo můj oblíbený Ladies style či High heels (tanec na podpatcích). Poslední dobou se však fenoménem stal Twerk, tedy styl, který přišel do Čech před rokem a půl a o který je v poslední době opravdu velký zájem. Veškeré informace, jak o mých lekcích, tak o rozvrhu, které dny a jaké lekce vyučuji, jsou k nalezení na internetových stránkách www.centrumtance.cz. Další info jsou možné získat na mé facebookové stránce pod mým jménem.Kdo na vaše lekce chodí? Široká škála klientů. Někteří chodí jen pro dobrou náladu a radost a odreagování. Někteří se chtějí opravdu vzdělávat a posouvat tanečně dál. Někteří naopak rádi vystupují, což svým klientům také umožnuji a dvakrát do roka pořádáme vystoupení těch kurzů, kteří rádi předvedou to, co se naučili, svému okolí. Věk nehraje rozhodně roli, zatančit a užít si lekci může opravdu každý, ať už je různého věku, pohlaví či tělesné kontrukce. Mým mottem je tančit pro radost a bez stresu a vždy odcházet se skvělou náladou!Mohou je navštěvovat i lidé s nadváhou?Jak jsme již řekla, ani váha člověka nehraje roli. Znám více tanečníků, kteří rozhodně nepatří mezi „hubeňoury“ a tančí přitom přímo skvostně! Je to o tom, jak se člověk cítí a ne jak vypadá! Co víc, mám už tolik případů, kdy klienti během mých lekcí opravdu zhubli, zdravě, pohybem a radostně!Je nějaký náročný tanec, na který si brousíte zuby, že se jej naučíte? Brousím si zuby na plno stylů tanců, které zbožňuji a neovládám je výborně. Poslední dobou mě uchvátil Pole dance, avšak jednak urputně bojuji s časem, a tak nemůžu navštěvovat lekce pravidelně a za druhé je už toho pohybu trošku moc a tělo si občas říká, že by chtělo polevit a odpočívat. A zrovna pole dance je fyzicky velice náročný, i když překrásný tanec. Tak uvidíme, třeba někdy časem se do toho ještě pustím!Věnujete se o celosvětově oblíbenému Twerku, jak jste se k němu dostala?Je to velice jednoduchý příběh. Poprvé jsem Twerk zahlédla na internetu, když ještě nikdo v Čechách nevěděl, že něco takového existuje a popravdě mě hnedka napadlo, že pár prvků z něho by se skvěle hodilo zařadit třeba do mých streetových choreografií. Než jsem stačila zavolat do Centra tance, kde učím, už jsme měla hovor právě z toho tanečního studia s otázkou, co mi říká slovo twerk a že mi vypisují seminář, který proběhne za tři týdny. Nezbývalo nic jiného, než se vrhnout na každodenní dlouhé tréninky, zkoušet, okoukávat videa, nevzdávat to a zlepšovat se jak se dá. Nikdo to v Čechách v té době neučil, proto nezbylo nic jiného, než být samoukem. Když to však člověka baví, jde to skoro samo a já si během prvních pár tréninků tento styl doslova zamilovala. Asi jako další stovky mých klientek, které na lekce pravidelně dochází. Prvním twerkovým workshopem se odstartoval doslova twerkový boom v Čechách!Popište, co to Twerk vlastně je?Twerk je styl tance, který se přibližně před 20 lety vymanil v Americe z tanečního stylu dancehall. K nám do Čech dorazil přibližně před rokem a půl. Kdysi to byl jediný prvek, postupem času z něho vznikl samostaný taneční styl. Typické pro tento druh tance jsou rozkročené nohy v podřepu a sekané a ostré pohupování pánví do všech stran a ve všech možných variantách, jak ve stoje, tak na zemi. Tento tanec se považuje za provokativnější druh tanečního projevu, ale je na každém lektorovi a tanečníkovi, jak ho pojme a jak ho bude prezentovat. V každém případě je to vrušující podívaná pro pánské publikum.Jak jste se k tanci dostala? Bavilo vás to už odmala? Od mala jsem metala hvězdy a dělala rozštěpy a provazy a další gymnastické vylomeniny. Ale moji rodiče jsou hudebníci, a tak moje umělecké vzdělání směřovali právě muzikálním směrem. Hrála jsem na klavír, flétnu, zpívala. Sama jsem tenkrát kdysi dávno začala navštěvovat různé taneční lekce, protože mě to zajímalo a jak jsem zjistila, neskutečně mě to bavilo. Chtěla jsem se vzdělávat víc a víc, začala jsem veškerý svůj volný čas věnovat právě tanci, stal se prioritou v mém životě! Dlouho jsem dokonce dělala i orientální tanec! Pak přišlo první vystoupení, na něj navázala výuka tance a já věděla, že tohle je věc, které se jen tak nevzdám.Kolik hodin denně věnujete tréninku? Já jsem tak trochu člověk závislý na pohybu. Takže ve chvíli, kdy doučím dopolední angličtinu, což je moje druhá práce a záliba zároveň, vrhám se většinou do fitka, kde tělo připravím na večerní tréninky. Pak už následuje učení lekcí a téměř pravidelný večerní až noční trénink, kdy se svou taneční skupinou Iconic připravujeme choreografie na show nebo si sama vymýšlím sestavy na další taneční lekce. Odhadem věnuji denně tak šest hodin pohybu a tanci. Zní to možná šíleně, ale věřte, že se dá na podobnou zátěž dobře zvyknout a člověk jí pak naopak nutně vyžaduje. A kolikrát je schopen zvládnout i mnohem víc, když má před sebou důležitou akci či vystoupení.Tančíte raději sama nebo ve skupině?Na tuto otázku asi neznám odpověď. Miluji vystoupení a akce se skupinou. Má to sílu, hodně tanečníků dokáže vytvořit neskutečnou energii a show, je fascinující jet v mnoha lidech naprosto synchronně choreografii. Miluju i společné tréninky, kdy si užijeme plno skvělých chvil a okamžiků. Na show je nás hodně, ale přitom musíme být jako jeden. Sólo vystoupení, která se jedou většinou při twerkových show, jsou něco úplně jiného. V nich se může člověk ještě více odpoutat a ve chvíli, kdy cítí, že by měl určitým způsobem zareagovat na lidi nebo na umělce, se kterým vystupuje, může  náhle pozměnit choreografii a dát do toho více svých pocitů a svého já, lépe se přizpůsobit dané situaci na scéně. Při sólo vystoupení cítím větší volnost a možnost sebevyjádření. Při skupinovém vystoupení miluji pocit sounáležitosti teamu.Jaký je váš jídelníček, musíte se nějak hlídat? Myslím si, že nejsem úplně vhodným příkladem zdravého a vyváženého stravování! Jím, když si tělo řekně, vnímám, na co má zrovna chuť a to mu dopřeju. Ať je to ráno nebo v noci po vystoupení. Pravidelnost v jídle si nehlídám. Před tréninkem nelze se dosyta najíst a tréninky pravidelné nejsou, proto jídlo a čas, kdy si něco dobrého dám, opět uzpůsobuji tanci. Každopádně si nic extrémně nezakazuji. Zastávám pravidlo všeho s mírou, jak si člověk něco jednou odepře, při další příležitosti toho sní dvakrát tolik! Důležitý při sportu je určitě dostatek vitamínů (u mě ovoce) a tekutin.J A miluji čokoládu!Jezdíte i na nějaké taneční soutěže? Popište své úspěchy…Nejsem soutěžní typ. Nikdy jsem nesoutěžila a ani soutěžení nevyhledávám. Baví mě komerční styl tance, vystupování, shows po boku umělců a podobně. Největším úspěchem je pro mě jednak dobře odtančená show, pozitivní reakce jak lidí z teamu, tak publika a v neposlední řadě samozřejmě spokojenost mých skvělých klientů, které učím tančit.Sestavujete i nové choreografie, to vás musí ohromně bavit…Sestavovat nové choreografie je náročné, zejména časově, ale určitě velice příjemné a baví mě to moc! O to víc, když pak vidíte, že vaše choreografie se objeví v nějakém videoklipu, tančí ji nějaký umělec, můžete ji předvést publiku anebo jí zatančí dvacet lidí pohromadě v mých tanečních kurzech. Je to rozhodně radost!Co v současné době připravujete, kde vás mohou zájemci vidět? Celé léto jsem spolupracovala se Samerem Issou na jeho další narozeninové megaparty. Znamenalo to vymyslet spoustu choreografií, jak pro Samera, tak třeba pro Hannu Pekhart, která s ním úzce spolupracuje. Tyto choreo pak naučit jak interprety, tak tanečníky. Podobná práce mě však neskutečně baví. Připravujeme spoustu dalších vystoupení, o kterých se můžete dozvědět zrovna třeba na mých facebookových stránkách.Živí vás tanec. Máte pojištěné nohy? Dělají toto umělci ve vaší branži?Nohy pojištěné nemám a asi tak asi nehodlám učinit. Jsem lehce pověrčivý člověk a bojím se, že ve chvíli, kdy bych o tom začala uvažovat, něco by se přihodilo. Popravdě ani neznám tanečníka, o kterém bych věděla, že si nechal nohy pojistit. Ale možná bych se divila!Děláte i semináře a workshopy, co se na nich zájemci dozví? Workshop je většinou dvouhodinová lekce, která zahrnuje vše, co by měl kompletní trénink obsahovat. Tedy rozehřátí svalů, protažení, následují prvky – tedy pohyby, které jsou typické pro daný styl tance a které je třeba umět, aby se člověk mohl zlepšovat a učit se choreografie. Další částí takového workshopu je právě spojení daných prvků do choreografie. Po jejím zvládnutí přichází opět protažení. Pokud je workshop určen začátečníkům, více během něho mluvím a vysvětluji jednotlivé prvky a jejich správné provedení, pokud již tančí pokročilí tanečníci, mluveného slova není tolik potřeba.Máte nějaký taneční sen? Mým snem je dále tančit, jak to jen nejvíc jde, činit mé klienty pozitivními a veselými a předávat jim co nejvíc, co jen je v mých silách. Užívat si každou show a mít z ní dobrý pocit. Jsem šťastná za každou milou a přínosnou spolupráci, akci nebo taneční možnost. Motivuje mě k další práci a dává obrovskou energii a další sílu. Taneční sen? Tanec je můj sen.Profil:Na tanečním vzdělání Martiny Panochové se podílel Nick Morin, Sheryl Murakami, Tony Stone, Nessa, Armel, Dante 7 či Nessa. Své profesní dovednosti získala i u mnoha dalších předních českých i zahraničních tanečníků a choreografů.Dlouhodobě spolupracuje se Samerem Issou či Victorií. Doprovázela Terezu Černochovou, Christinu Delaney, Hannu Pekhart, Jana Bendiga a mnoho dalších. Mohli jste jí vidět i při vystoupení hvězd jako jsou Nisha Kataria či Nina Sky. Pravidelně pořádá workshopy a semináře po celé republice i v zahraničí.Je jednou z přesních twerkařek u nás. Tento tanec začala učit okamžitě, kdy se v Evropě před dvěma lety objevil. V roce 2011 byla choreografkou soutěže Miss Junior. Jako tanečnice a choreografka se účastnila i akcí Transfusion, Decadence, Česká Miss, Auto roku či Praguje Pride. Byla i při natáčení mnoha videoklipů pro přední české umělce. Kromě Twerku je jejím oblíbeným stylem ještě Street Dance. V současné době působí v pražském Centru Tance.  

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Děti & Rodina na dotaz život

Jak se rodí v Tanzánii aneb Těhotenství Šošonek a dalších odvážných žen

access_time25.říjen 2019personRedakce

Srovnávání způsobu porodu v Česku a na Slovensku by asi moc zajímavé nebylo. V Česku a na Ukrajině možná už víc a v Česku a v Anglii třeba taky. Ale zavedeme vás dál, podle informací a poznatků Mgr. Martiny Tiché a Mgr. Šárky Fleišmanové z Pedagogické fakulty UP v Olomouci objevíte obrazy porodů v Tanzánii, v Tibetu nebo způsob jakým rodí ženy Šošonů či Guyanců.TanzanieZemě, kde žije 36 milionů obyvatel, vyznává na třetiny islámské, křesťanské a tzv. domorodé náboženství. Těhotenství u tamních žen probíhá většinou bez potíží. Je zde zvykem, že žena odchází před začátkem posledních čtyř týdnů před porodem k matce, ale dál vykonává svou práci a roli ženy. I když je v domácnosti matky. Tanzánské ženy musejí během těhotenství dodržovat jisté zásady, jejichž porušením by ohrozily život plodu nebo jeho zdraví a zároveň tak poškodily i svého muže. Tyto zásady jsou u různých kmenů jiné, ale uveďme některé z nich :nesmějí vtěhotenství požívat jídlo vjiných domechnesmějí se dotknout nohou hladiny vody při přechodu přes řeku. Těhotná žena musí počkat na manžela až ji přenese¨v 6 měsíci těhotenství si oholí hlavunesmějí nosit přiklopený hrnecnesmějí se ohýbatnesmějí sedět na poraženém stroměnesmějí se dívat na ošklivou osobuPorody probíhají většinou snadno, žena často porodí při práci na poli, po porodu ale pracuje dál a teprve večer odejde s dítětem domů. Tanzánky ale dovedou čas porodu dobře odhadnout a zůstanou doma. Zavolají si zkušené ženy a porodí. Muž u porodu nesmí nikdy být. Pokud je porod těžký nebo moc rychlý pomáhají ženy, co jsou zrovna blízko a manžel shání léky a speciální listy trav, kterými pak žena přeřízne pupeční šňůru. Dítě nedostává jméno hned, ale až je jisté, že přežije. Po porodu zůstává matka doma, délka se liší, ale nikdy není menší než 6 týdnů. V okamžiku, kdy novorozenci odpadne zbytek pupeční šňůry, stává se dospělým a je nutné ho představit ostatním při speciálním obřadu. Matka nosí dítě vždy s sebou po dobu, kdy ho kojí. Dítě spává s matkou v posteli, dokud se nenarodí další potomek. Již v útlém věku se tak mezi matkou a dítětem vytváří silné citové pouto.V mnoha kulturách porodí žena při práci, kterou ale po porodu dodělá a teprve potom odchází domů.Severní Amerika - ŠošoniŘíká se jim také hadí Indiáni a žijí ve skalnaté oblasti Utahu a v Coloradu v USA. Rituály šošonských žen během těhotenství :nesmějí se škrábat prsty na hlavěnesmějí jíst tučná jídlanesmějí jíst maso, živí se především polévkami a pijí jen horkou vodu, Šošoni věří, že pokud by ženy hodně jedly, narodily by se jim tlusté a líné dětiKdyž nadejde čas porodu, přesune se těhotná žena do tzv. menstruační chýše. Jde o přístřešek nedaleko hlavní osady, tady musejí ženy dodržovat přísná pravidla-nenavštěvují svoji rodinu. Šošonské ženy jsou totiž v průběhu menstruace, porodu a bezprostředně po porodu považovány za nečisté a údajně se stávají nebezpečnými i samy sobě. Šošonští muži se těchto žen bojí, a do menstruační chýše proto nevstupují. Ženy zde rodí za pomoci porodní báby, která po porodu vykoupe novorozence v teplé vodě a matce rovněž přináší denně jídlo. V době přežívání matky v chýši provádí otec určité rituály :dodržuje půst, což znamená účast na manželčině utrpeníběhá několik kilometrů,což má pomoci manželce urychlit bolesti a nepříjemné potížepo narození dítěte se musí muž ponořit do studené vody, ale dítě do teplé a přebírá tak symbolicky otcovu roliRovnováha a čistota se u žen obnovuje po 30 dnech, pak se žena vrací i s dítětem domů. Hned po příchodu vykoná rituál přijetí tak, že se s manželem i dítětem vykoupe v potoce. Pak se pomaluje červenou barvou. Otec a matka časně vstávají a pilně pracují, protože věří, že tak, jak se budou chovat, se budou jednou chovat i jejich děti. Nejen u některých amerických, ale i v afrických kmenech je narození dítěte velkou událostí, kterou žije celý kmen nebo vesnice.Jižní Amerika - GuyanciMezi sebou se dělí na indiány bílé a rudé kůže, ale nenadřazují se navzájem. Příchod dítěte považují za velkou vzácnost a prožívá ji celá komunita. Těhotná žena těsně před porodem odchází ze své chýše, kde zanechává manžela,do jiného tábora. Tvoří jej přibližně deset primitivních přístřešků postavených v kruhu na mýtině. Porod probíhá takto :Rodička sedí na lůžku z travin a palmových listů, kolem ní sedí v podřepu několik indiánů. Žena má roztažené dolní končetiny a rukama křečovitě svírá kůl, který je před ní pevně zaražen do země. Opírá se o něj a snadno pak rodí. Guyanky mají snadné porody, kdy nesténají, jen lapají po dechu. Dobu porodu provází řada rituálů, z nichž nejdůležitější je rituál mlčení, jímž okolí projevuje starost a odpovědnost za zdraví novorozence. Hned po narození je dítě schováváno před neviditelnými nočními obyvateli pralesa, kteří by mohli dítě zabít. To je další důvod proč rodící ženy nemluví. Narození syna všichni vítají víc než narození dcery, protože v chlapci vidí budoucího lovce. V místnosti porodu je připravena mísa tvaru vejce, která je spletena z bambusových listů a zvenčí je pokrytá vrstvou vosku divokých včel, takže nepropustí žádnou tekutinu. Je naplněna studenou vodou, kterou jeden z indiánů začne omývat dítě, vodu nechá stékat na všechny části těla a jemnými pohyby pak zbavuje tělo mázku. Po skončení rituálu si jedna mladá žena sedne do podřepu, uchopí dítě levou rukou, přiloží si je k hrudi a pravou rukou mu postupně masíruje končetiny a trup.Jsou kmeny, kde se o dítě, ženu i domácnost stará nejmíň měsíc po porodu muž a příbuzní. Žena i dítě jen odpočívají.TibetTibeťané nežijí jen v Tibetu a v Číně, ale i v Nepálu, v Kašmíru, v Sikkimu a Bhútánu. Je jich asi 6 milionů. Dobu těhotenství považují za vzácnou a obohacující. Těhotná žena je ostatními vnímána jako velmi mocná, přirozeně schopná se spojit s božstvy a duchy, proto jí nesmí po fyzické i psychické stránce nic chybět. O ženu se stará nejen manžel, ale i ostatní rodinní příslušníci. Porod doprovází celá série rituálů :Někdo z rodiny nebo třeba lékař udělá devět malých vrypů do kousku másla a odrecituje 108krát mantru. Tím se máslo stává posvěceným a otec ještě nenarozeného dítěte je podává v posledních stadiích porodu své ženě, aby ho urychlil. U porodu je tedy otec přítomen a dokonce pomáhá i když hlavní aktérkou je porodní bába nebo zkušená matka. Otec dítěte pomáhá rodičce s recitováním mantry, tím se údajně porodní proces zrychluje. Pokud jsou větší komplikace, může matka sníst kousek sušené ryby z posvátného jezera. V samotném závěru porodu se někdy podává rodičce šafrán. Také placenta podléhá určitým rituálům :je uschována do té doby, dokud ji neprohlédne astrolog, který rodině poradí den, jenž by podle něj byl nejlepší pro její pohřbení. Místo pohřbení už důležité není. Nesmí ji jen vyhrabat zvířata. Proto Tibeťané placentu zabalí do čisté látky a zakopou hluboko do země.Velký význam má i pupeční šňůra :schovává se přibližně rok na bezpečném místě vdomě a používá se kléčení oparů.Několik dní po porodu zůstává rodina s novorozencem úplně sama, návštěvy jsou zakázány. Třetí den (narodí-li se chlapec) nebo čtvrtý den (dívka) se koná větší slavnost, na kterou přijdou příbuzní, sousedé a přátelé. Zhruba měsíc po porodu se o domácnost stará otec dítěte. Matka s novorozencem odpočívají a jsou pořád spolu. Otec pere pleny, vaří polévky, ohřívá často vodu, protože matka se nesmí po celé toto období dotknout studené vody.

folder_openPřiřazené štítky

Za zdravé zuby budoucích maminek a jejich dětí

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Čištění zubů nepatří mezi nejoblíbenější činnosti člověka. Převážná většina lidí považuje poškození zubních tkání a dásní za nutné zlo, jemuž nelze ani sebelepším čištěním zubů zcela zabránit. Nesprávně se lidé domnívají, že příčinou vzniku zubního kazu je měkká sklovina, dědičnost, těhotenství apod.Panuje názor, že zuby nejsou životně důležité a navíc přece existují „zubaři“, kteří je v případě potřeby spraví nebo nahradí. Zubní kaz je bohužel stále a zcela zbytečně nejrozšířenějším onemocněním lidského těla, které ovlivňuje naše celkové zdraví mnohem víc, než si myslíme. Zdá se však, že řešení této situace je začarovaným kruhem, protože nesprávné hygienické návyky se stále dědí v rodině z generace na generaci.Péče o zuby budoucích maminek a jejich dětí je důležitáUdržet si zdravý chrup po celý život by mělo být cílem každého z nás. U dětí však největší zodpovědnost mají rodiče. Právě na nich záleží, jak povedou své dítě ke zdravému životnímu stylu a příkladné osobní hygieně. Proto je nutné, aby již nastávající maminky byly plně informovány o tom, jaké změny v jejich ústech mohou během těhotenství nastat a jak pečovat o pusinku a zoubky svého dítěte. Poměrně velké procento malých dětí bohužel nemá chrup zcela v pořádku a musí absolvovat nepříjemné a bolestivé ošetření u zubního lékaře. Po takových zážitcích se pak dítě stává „neošetřitelným“ pacientem, což může přetrvávat do dospělosti.Těhotenství vyvolává v mateřském organismu řadu změn souvisejících se zajištěním vývoje plodu, přípravou na porod a kojení. Proto je každá nastávající maminka preventivně pod lékařským dohledem, je jí vystavena „Průkazka pro těhotné“ a je pravidelně zvána do těhotenské poradny. Při první návštěvě je sepsána anamnéza a provedeno celkové orientační vyšetření. S těhotenskou průkazkou by měla žena absolvovat ještě další vyšetření, mimo jiné i stomatologické. Bylo by vhodné, aby již gynekolog těhotnou ženu poučil a náležitě motivoval k péči o její chrup. Zásadním problémem je, že většina těhotných žen se do stomatologické ordinace vůbec nedostaví. Může to být jednak ze strachu ze stomatologického ošetření nebo nedostatečnou informovaností od svého gynekologa o důležitosti tohoto vyšetření. V těhotenské průkazce je však kolonka věnována péči o chrup, a pokud nastávající mamince nedoporučí návštěvu zubního lékaře gynekolog, měla by se k němu objednat sama. Zubní lékař by měl provést podrobné klinické vyšetření dutiny ústní budoucí maminky a na jeho základě pak sestavit plán případného ošetření, přičemž v prvním trimestru se obvykle odloží ta ošetření, která nejsou nezbytná. Druhý trimestr je pro zubní ošetření optimální. Ve třetím trimestru, tedy v pokročilém stupni těhotenství se doporučuje provádět jen neodkladné výkony, neboť žena v tomto období snáší jakoukoliv zátěž hůře. Součástí návštěvy těhotné pacientky u stomatologa nebo dentální hygienistky by mělo být vhodné poučení budoucí matky, jak předcházet zubnímu kazu nejen u ní, ale zejména u dítěte. Měla by dostat informace o významu dietních opatření a o přípravcích s obsahem fluoru a jejich efektu v prevenci zubního kazu. Správně poučená maminka by měla vědět, že zubní kaz není dědičné onemocnění. „Dědičné“ jsou jen návyky v oblasti výživy a ústní hygieny. Zdravý vývoj dítěte, včetně jeho zoubků, v největší míře závisí na péči a správné výživě budoucí matky. Ideální samozřejmě je, když jí v tom pomáhají nejen gynekologové, zubní lékaři, dentální hygienistky a další odborníci, ale také ostatní členové rodiny.Proč se těhotným ženám více kazí zuby?U těhotných žen dochází k odlišnému vnímání chuti jídla i změnám životních návyků. U mnoha stoupá konzumace sladkostí, které mohou snižovat dávivý reflex a zvracení nebo konzumace kyselých a slaných jídel, tedy potravin, které zvyšují riziko zubního kazu. U řady těhotných klesá úroveň ústní hygieny z důvodu strachu ze zvýšeného krvácení dásní, které jsou v těhotenství často citlivější a v ústech pak dochází ke zvýšenému ukládání plaku a stoupá počet mikroorganismů, které zapřičiňují zubní kaz. V případě častého zvracení se v dutině ústní vytváří kyselé prostředí, jehož vlivem dochází k odvápnění skloviny a snížení její odolnosti vůči činnosti mikroorganismů. To jsou nejčastější mechanizmy, které vedou ke zvýšené kazivosti zubů a onemocnění dásní u těhotných žen. Takzvaná těhotenská gingivitida, tedy zánět dásní, který se projevuje jejich krvácením, je způsobena hormonálními změnami v těhotenství, které snižují odolnost dásní vůči průniku škodlivin z dentálního plaku do gingivy (dásní). Zvláště u žen, kterým se objevovalo krvácení dásní již před těhotenstvím, dochází v začátku těhotenství poměrně náhle k většímu krvácení z gingivy. To ženu samozřejmě překvapí, zalekne se a omezí čištění chrupu. Následkem je další hromadění plaku v ústech a zhoršení stavu gingivy. Je velmi důležité vědět, že krvácení z dásní není přímo způsobeno drážděním zubního kartáčku, ale zánětlivým onemocněním dásní, které může ve svém důsledku vést až ke ztrátě zubů a které dokonce přispívá i k onemocnění vnitřních tělesných orgánů. Krvácení dásní, lze zastavit pouze důslednou ústní hygienou. Proto by nejen těhotná žena, ale každý kdo zjistí byť i občasné krvácení z dásní, měl neprodleně navštívit zubního lékaře či dentální hygienistku, kteří jí po nezbytném ošetření chrupu a odstranění případného zubního kamene dráždícího dásně, také odborně poradí, jak správně a šetrně čistit zuby i měkké tkáně v ústech.Výživa a ústní hygiena v těhotenstvíTěhotenství je pro ženu určitým „zátěžovým obdobím“, kdy dochází ke změnám na úrovni metabolismu všech živin. Většina změn je reakcí vnitřního prostředí na zajištění růstu plodu. V 1. trimestru gravidity je nárok na energetický přívod ze stravy nižší, v průběhu 2. a 3. trimestru s růstem plodu energetický příjem stoupá na 1260 kJ/den. Je proto nutné dbát na správný podíl základních živin ve stravě. Mezi základní živiny patří bílkoviny, tuky, sacharidy, minerály a vitamíny. Bílkovin má těhotná žena přijímat asi 100 g denně a to rostlinných a živočišných ve stejném poměru. Část má být ve formě mléka a mléčných výrobků, čímž je zajištěn i přísun minerálů (CA, P) a vitamínů.Tuky se zásadně omezují, ve stravě jich nemá být více než 80–90 g denně. Sacharidy mají být ve stravě zastoupeny méně, než mimo graviditu. Jejich denní množství nemá přesáhnout 350–400 g. Minerály a vitamíny mají být v těhotenství ve stravě bohatě zastoupeny podáváním ovoce a zeleniny. Vyšší spotřebu železa zabezpečí konzumace vajíček, zeleného salátu, kakaa a mořských ryb. Těhotná žena by se měla vyvarovat nadměrného energetického příjmu (nad 11300 kJ/den), omezit nebo lépe vyloučit uzené pokrmy, výrobky s kofeinem (káva, čaj, Coca-Cola, čokoláda), alkohol a vyvarovat se kouření. Správná ústní hygiena u těhotné ženy znamená odstraňování zbytků jídel a povlaku ze zubů 2x denně – tzn. ráno po snídani a večer před spaním zubním kartáčkem. Zubní kartáček má mít co nejmenší pracovní část (hlavičku se štětinkami), aby nevyvolával dávivý reflex. U žen, které mají problémy při čištění zubů je vhodný jednosvazkový zubní kartáček. Některé ženy nesnášejí v těhotenství zubní pasty. Když jim nevyhovuje žádný typ zubní pasty, mohou si zuby čistit bez ní a po vyčištění si vyplachovat ústa jednu minutu ústní vodou s fluorem. Mezizubní prostory je nutné čistit dentální nití nebo interdentálním kartáčkem dle doporučení ošetřujícího stomatologa nebo dentální hygienistky. Po dobu těhotenství by měla budoucí maminka navštívit zubního lékaře nebo dentální hygienistku nejméně 3x. V rámci první návštěvy obvykle dostane všechny potřebné informace o správné výživě, ústní hygieně a fluoridaci. Při druhé návštěvě zubní lékař nebo dentální hygienistka zkontrolují, jak si žena osvojila správné návyky ústní hygieny a fluoridace a pomohou jí odstranit všechny zjištěné nedostatky. V druhém trimestru je vhodné ošetřit všechny zubní kazy. Ve třetí návštěvě v posledních třech měsících těhotenství zubní lékař nebo dentální hygienistka zkontrolují těhotné ženě stav chrupu a ústní hygieny. V tomto období poučí budoucí maminku také o tom, jak se bude starat o dutinu ústní svého dítěte.Budoucí maminka si udrží zdravé zuby a dobře se postará o zuby svého dítěte, když bude vědět že:1. Zubní kaz v období těhotenství vznikne jen její vlastní vinou, a to nesprávnou výživou – hlavně zvýšeným příjmem sladkostí a nedostatkem potřebných živin ve stravě a především nesprávnou ústní hygienou, tedy nedostatečným čištěním zubů. 2. V období těhotenství musí alespoň třikrát navštívit zubního lékaře nebo dentální hygienistku. Dentální hygienistka správně motivuje a instruuje v používání dentálních pomůcek a zubní lékař kontroluje a v případě potřeby ošetřuje její chrup.3. Rodiče se často ptají, zda jejich dítě bude mít pěkné zuby a my jim odpovíme: „Rodiče, kteří jsou správně informovaní a tyto informace svědomitě přenáší do praxe v rodině, budou mít dítě, které nepozná bolest zubů a strach z ošetření u zubního lékaře.      

folder_openPřiřazené štítky

Alkoholismus v rodině

access_time17.leden 2020personRadka Eliášková

Proč zrovna alkoholismus v rodině? Protože dnes se s nárůstem spotřeby jiných drog, dostává alkohol trochu mimo hlavní směr protidrogových aktivit a programů. Jakoby se zapomínalo, že alkohol je u nás nejrozšířenější, nejdostupnější a hlavně legální drogou. Proto bývá velmi často tak zvanou drogou startovní. A první místo, kde se dítě potká s alkoholem je obvykle rodina.Většina z nás vyrůstala v rodinách a sami zase vytváříme nové rodiny. Ať chceme či nechceme, neseme si návyky, zkušenosti a rodinné tradice sebou. Byť u alkoholismu není dědičnost prokázána, je jisté, že vliv prostředí, v němž mladý člověk vyrůstá, je značný.Sám mám s alkoholismem velmi osobní a dost drsné zkušenosti a proto jsem rád, že jsem dostal příležitost psát na těchto stránkách o alkoholismu, jeho vývoji i důsledcích. Také ale o možnostech jak pomoci těm, jenž si již sami pomoci nemohou.Žena bývá nazývána strážkyní rodinného krbu. A právem, neboť právě ženy vytvářejí, nebo se o to alespoň snaží, tu správnou rodinnou atmosféru, zázemí pro své děti i svého partnera. I když přibývá žen manažerek nebo žen podnikatelek, jež jsou velmi časově zaneprázdněny, přesto jim určitě záleží i na rodině a prostředí v němž vyrůstají jejich děti.Mnohdy však ženy snaha ochránit rodinu vede i k chybným rozhodnutím. Pokud například partner pije přespříliš, žena se snaží tuto skutečnost tajit, různě maskovat a omlouvat. Nechce si přiznat, že partner má problémy s alkoholem. Chápe to jako svoje selhání a bojí se, že ji okolí označí za viníka. Není tomu tak. Každý máme svůj život ve svých rukou a sami jsme odpovědni za své činy.Alkoholismus je nemoc a na alkoholika musíme tedy pohlížet jako na nemocného člověka. A tento problém se nevyhýbá ani slavným osobnostem. Před několika dny se vrátil z protialkoholního léčení jeden z nejnadanějších herců Hollywoodu, Ben Affleck. Hrál například jednu z hlavních rolí ve filmu Pearl Harbor. Sám o tom velmi otevřeně hovořil: "Byl jsem nešťastný z toho, jaký život vedu, na jaké párty chodím a jak se snažím předstírat, že jsem někdo jiný. Nějak jsem sám sebe přesvědčil, že je vše v pořádku, když se chovám jako rocková hvězda. Myslel jsem si, že to bude legrace, když si budu jen užívat a s ničím si nebudu lámat hlavu. Ale na konci dne jsem byl velmi osamělý a velmi nešťastný."Takže vidíte, že alkoholismus si nevybírá. Důležité však je nerezignovat, bojovat. Abychom mohli problém řešit, musíme si jej nejprve pojmenovat, určit, a hlavně o něm mluvit. Ať už se svými blízkými nebo s odborníkem, ale nezakrývat jej a nesnažit se tvářit jako že se nic neděje. Jedno moje oblíbené přísloví praví: "není hanba upadnout, hanbou je zůstat ležet."

folder_openPřiřazené štítky

Stadia učení

access_time30.leden 2020personRedakce

Pozorování dětského chování – způsobu, jak dítě reaguje na situace i lidi – poskytuje cennou informaci o tom, jak se vyvíjejí duševní schopnosti, díky kterým se dítě dokáže vyrovnat s okolním světem.Myšlenkové procesy se v období od narození po celé dětství vyvíjejí velmi rychle. Ale tyto procesy zahrnující učení, paměť a chápání nejsou na první pohled viditelné třeba tak jako fyzický růst. Že se myšlenkové procesy u dítěte rozvinuly, zjistíme podle toho, jak se dítě v určitém období chová.A stejně jako potraviny poskytují látky potřebné pro tělesný růst, na vývoj myšlení působí zkušenosti získané kontaktem s okolním světem, neboť vyvolávají změny v chování. Tyto změny ukazují, že se dítě učí. Jenže k tomu, aby se vůbec mohlo učit, musí mít i paměť, jakési záznamové zařízení prožitých zkušeností.A jak učení, tak i paměť jsou úzce spjaty s danými mentálními strukturami umožňujícími získaným zkušenostem zároveň rozumět. Jiným i slovy řečeno, zapamatovat nebo naučit se můžeme jenom to, čem u rozumíme, co chápeme.Sledování dětíZa vědomosti o tom, jak se rozvíjejí dětské schopnosti učit se, vděčíme zejména Jeanu Piagetovi (1896 – 1980), švýcarskému psychologovi, který podrobně studoval vývoj dětských poznávacích funkcí.Zajímalo ho, jak dokonce i velmi malé děti získávají vědomosti o světě kolem sebe. V průběhu studia vývoje dětského procesu myšlení dospěl Piaget k názoru, že dítě prochází čtyřmi velmi rozdílnými a snadno identifikovatelnými (rozlišitelnými) stadii mentálního vývoje.Stadium senzomotorické inteligencePrvní období, které Piaget nazval stadiem senzomotorické inteligence, spadá do prvních dvou let života. Během tohoto vývojového stadia chápe dítě svět kolem sebe především přes smyslové vnímání, a sice přes chuť, hmat, zrak, sluch a čich.Dříve převládal názor, že dítě si to, co se kolem něho děje, musí uvědomovat jako neustálý velký zmatek, příval neznámých a nevysvětlitelných smyslových vjemů. Dnes díky mnoha pokusům a pozorováním víme, že tom u tak není.Dítě má hned při narození mentální strukturu, která mu umožňuje navázat kontakt se světem přes takové činnosti, jako je pozorování a „ochutnávání“. Dítě dává do úst ty nejneuvěřitelnější předměty, ale to je jen jeden z oněch nemnoha způsobů vnímání světa či přizpůsobování se mu.V prvních měsících dítě zřejmě bude rozpoznávat předměty, pokud se před ním budou objevovat znovu a znovu, ale nemá ještě tak dobrou paměť, aby si je znovu vybavilo, když je přímo nevidí. Tato schopnost se objevuje teprve mezi šestým až dvanáctým měsícem života.Během prvních osmnácti měsíců života můžeme pozorovat vývoj dětského porozumění na tom, jak roste schopnost dítěte reagovat na různé podněty a vyhledávat předměty v různých situacích.Dítě si dokáže poradit se stejným předmětem, dokonce, i když ho vidí z různých úhlů, v různých polohách a v různých časových obdobích.Stadium předoperačních představDalší stadium vývoje definuje Piaget jako období předoperačních představ. Během tohoto stadia, které zahrnuje období od dvou do sedmi let věku dítěte, získává dítě dovednosti jazykové a už tak přesné motorické schopnosti, jako je třeba kreslení nebo psaní. Toto stadium zahrnuje i porozumění a paměť. Obojí umožňuje dítěti zakódovat si předměty a události a rozumět jim, a to dokonce i v případě, že je zrovna nevidí či neprožívá.Tyto schopnosti se týkají jak myšlení, tak činnosti. Zatímco dítě mladší osmnácti měsíců si hraje s předměty tak, že s nimi různě manipuluje, dítě starší osmnácti měsíců si bude „hrát na…“, bude se „vžívat“. Když takto staré dítě položí na zem kousek látky a řekne, „tohle je moje postýlka a já jdu spát“, už ví, že ta látka není ve skutečnosti jeho postýlka a že nebude opravdu spát. Dítě tímto způsobem ukazuje svoji novou schopnost, a sice že chápe přirozenou funkci předmětů nebo situací dokonce i tehdy, když předměty zrovna nevidí nebo když situace právě neprobíhají.O trochu později spadají do tohoto vývojového stadia představy viděných věcí a jejich umístění v prostoru. Tříleté nebo čtyřleté dítě se může naučit cestu z domova do obchodu nebo do školky, ale když ho požádáme, aby nám cestu popsalo, popíše ji činnostmi, které ji provázejí. Řekne nám: „Zatočím takhle, potom jdu takhle…“ a bude při tom mohutně gestikulovat. Když před něj postavíme model, na kterém bude okolí jeho domu, a požádáme ho, aby nám na něm ukázalo cestu do školky, nebude to umět. Nemá žádnou mentální mapu, „obraz“ cesty tak, jak to bude mít uloženo později, až bude starší.Během stadia předoperačních představ se dětské chápání postupně osvobozuje od potřeby přímých smyslových prožitků či činností. Ale pořád ještě to má k chápání dospělého člověka hrozně daleko. Například jestliže ukážeme pětiletému dítěti model krajiny s modely zvířátek a potom ho požádáme, aby nám vybralo tuto krajinu z řady obrázků, kde je stejná krajina znázorněná z různých úhlů pohledu, udělá to správně.Nicméně pokud ho požádáme, aby vybralo obrázek, na kterém je to, co vidí člověk stojící na opačné straně, než jak vidí model dítě, vybere opět stejný obrázek jako předtím. Asi do šesti let jsou děti zcela závislé na tom, co skutečně vidí, a jsou omezeny na jedinou možnost pohledu – na tu svoji vlastní.V tomto stadiu není dítě schopno ani vnímat abstraktnější vlastnosti předmětů, jako je třeba jejich počet, hmotnost nebo objem. Toto pojetí vyžaduje porozumění, které je však často v rozporu s okamžitým smyslovým vjemem.Piaget dokazoval tuto skutečnost na klasickém pokusu. Dítěti ukázali krátký a široký pohár naplněný vodou. Potom se dítě dívalo, jak vodu přelili do vysokého a tenkého poháru. Dítě řeklo, že v druhém poháru je nyní více vody. Bylo přesvědčeno, že objem vody vzrostl, protože se zvýšila hladina vody ve druhém poháru, ačkoli vidělo, že do druhého poháru se přelilo úplně stejné množství vody z poháru prvního.Stadium konkrétních operacíKdyž si dítě začne uvědomovat, že jeho intuitivní představy neodpovídají skutečnosti, začne rozvíjet mentální struktury, které mu umožní koordinaci několika hledisek. Tyto mentální struktury nebo konkrétní operace se vyvíjejí v rozmezí sedmého až jedenáctého roku dítěte.V tomto vývojovém stadiu je dítě schopno mentálně zvládnout činnosti, které si může dělat s předměty – může je počítat, třídit je a řadit například podle velikosti. Rozvoj schopnosti třídění (klasifikace) předmětů můžeme ukázat na chování dítěte při pokusu s květinami. Jestliže dítěti v tomto období ukážeme šest petrklíčů a šest sedmikrásek a zeptáme se ho, jestli je tam více petrklíčů, nebo více květin, potom nám obvykle odpoví, že je tam petrklíčů stejně jako květin. Potom dítě zmátneme tím, že se ho zeptáme, zda náhodou nejsou petrklíče taky květiny. Dítě ví, že petrklíče stejně jako sedmikrásky jsou květiny, ale není schopno ve stejnou chvíli pojmout celou třídu květin (petrklíče a sedmikrásky) a ještě její část (petrklíče). Jakmile se však dětská schopnost třídění rozvine, začne rozumět i tomu, podle jakého hlediska jsou věci tříděny a zařazovány do skupin.Jestliže dítěti ukážeme hromádku tyčinek, nedá mu v tomto stadiu konkrétních operací moc práce seřadit je. Už chápe, že pokud je první tyčinka větší než druhá a druhá tyčinka větší než třetí, že tedy první tyčinka musí být také větší než třetí.Zkusíme-li totéž s dítětem, u kterého schopnost tzv. operativního myšlení ještě není vyvinuta, není dítě schopno pochopit všechny vztahy. Je pouze schopno porovnávat vždycky jenom dvě tyčinky spolu.Operativní myšlení vytváří základy pro logické myšlení a chápání světa. Pravděpodobně není náhoda, že školní docházka začíná ve věku pěti až sedmi let, kdy je dítě připraveno začít myslet tímto způsobem. Právě tak, jako nemůžeme dítě učit chodit, dokud nedosáhlo určitého stupně fyzického vývoje, nemůžeme dítě učit počítat, dokud přes obvyklá vývojová stadia nedospěje až k tomuto důležitému bodu.Dítě je jako vědec, který má vytvořenou teorii o světě. Aby mohl proběhnout mentální vývoj, musí být dítě vybaveno zkušenostmi, které teorii buď podporují, nebo vyvracejí. V tom to vývojovém stadiu je důležitý jazyk jako komunikační prostředek. Umožňuje dospělým vysvětlit dítěti případy, kdy jsou jeho teorie v rozporu s jejich vlastními. Tímto způsobem se dítě může učit ze zkušeností druhých a mít z nich prospěch.Stadium formálně logických operacíKonečným stadiem mentálního vývoje je stadium formálně logických operací. Začíná někdy kolem jedenáctého roku věku dítěte a je pro něj příznačný rozvoj logického myšlení. Během tohoto období se u dítěte rozvíjí schopnost přemýšlet o věcech a událostech, které jsou možné, pravděpodobné ve světě konkrétní zkušenosti, ale nemusí zrovna probíhat.Dítě už toho umí víc než jenom logicky přemýšlet o předmětech – už dokonce umí přemýšlet i o svých myšlenkách. To dokazuje dětská schopnost něco vyřešit, vymyslet, přestože jeho argumenty nemusí být vždycky logické.Dosažení cíleMentální schopnosti se nevyvíjejí izolovaně. Zkoušením a různými inteligenčními testy můžeme dětskou schopnost rozumět a myslet dokonce i měřit, ale slabé výkony ještě nemusí nezbytně naznačovat nízkou mentální úroveň.Mentální, emoční a fyzický rozvoj jsou propojeny způsobem, který ještě nebyl zcela prozkoumán. Příčiny, proč dítě není vždy schopno využívat maximálně svoje mentální možnosti (a to se týká kteréhokoliv vývojového stadia), jsou mnohé a složité. City (emoce) jsou úzce spjaty s důvody, proč něco děláme, a tyto důvody jsou dány buď nutností, nebo motivací. Jak se vyvíjíme, city i důvody se díky získávaným zkušenostem mění.Úspěch v učení podporuje naši motivaci učit se ještě více, ale při selhání se projevuje pravý opak. Zlobíme se, že nejsme schopni učit se tak, aby to bylo účinné, efektivní. Hodně malé dítě projevuje nekonečnou zvědavost a touží po tom učit se, ale v tomto stadiu potřebuje podporu dospělých, aby mohlo dál pokračovat a rozvíjet se.Když před něj postavíme nerealisticky vysoké cíle, připravíme mu situaci, kdy selhání je nevyhnutelné. Vytyčované cíle proto musí brát v úvahu současnou úroveň schopností dítěte. Jakmile je cíl od této úrovně hodně vzdálený, dítě se toho naučí méně. A co je ještě horší, ztratí o další učení zájem.Osobnost a chováníVyvíjející se dítě se učí nejenom o světě kolem sebe, ale dozvídá se mnohé o sobě samém. Svoje vlastní já objeví především pozorováním reakcí ostatních lidí.Komunikace začíná širokou škálou gest a už hodně malé dítě je schopno rozpoznat, kdy je z něho dospělý rozčarován a kdy je s ním nespokojen. Pozná to dokonce i tehdy, kdy rodič třeba říká, že mu dítě dělá radost, ale gesty nevědomky prozrazuje opak. Dítě se začne považovat za toho, kdo nic neumí, kdo není schopen se učit. Tento postoj ho může potom provázet celý život a ovlivňovat i jeho vztahy k jiným lidem.

folder_openPřiřazené štítky

Dia Život

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Děti s diabetem nerozeznáme na první pohled od dětí zdravýchJejich nemoc se však dotýká všech, kteří s nimi žijí a pracují – nejen rodičů, prarodičů a sourozenců, ale i učitelů, vychovatelů, kamarádů, sousedů. Aby tyto děti mohly žít normálním životem, musíme jim k tomu umět pomoci. Každý člověk zná někoho, kdo onemocněl cukrovkou. Většinou jsou to ale lidé dospělí, někdy ve starším věku, často s nadváhou. Tito lidé onemocněli cukrovkou 2. typu. Toto onemocnění je možné léčit pouze dietou nebo dietou a prášky nebo dietou a podáváním inzulínu injekcemi. Tato látka se těmto nemocným v těle vyrábí, ale není dostatečně využita.Je však mezi námi v České republice skoro 2000 dětí, které cukrovkou onemocněly také. Tento typ onemocnění je ale zcela odlišný. Nese název cukrovka či úplavice cukrová neboli diabetes mellitus 1. typu. Tento typ se vyznačuje jediným možným způsobem léčby, kterým je injekční podávání inzulínu. Tyto děti od ostatních nerozeznáme, ale chceme-li, aby žily normálním životem, musíme jim v tom umět pomoci. A v tuto chvíli se to týká nás všech, ať už jsme rodiče nebo příbuzní, učitelé, přátelé nebo sousedé. Abychom mohli pomoci, musíme znát několik základních informací o tomto onemocněníBez inzulínu nelze žítZa diabetes mellitus 1. typu nikdo nemůže. Onemocnění nesouvisí s tím, je-li dítě štíhlé nebo silné, má-li v oblibě sladkosti a nemá-li rádo sport. V organismu dítěte nastala složitá situace. Přestal se zde vyrábět v dostatečném množství a později v celém k životu nezbytném množství inzulín. Látka inzulín patří mezi hormony, vzniká v části slinivky břišní a je chemickou látkou, která je nezbytná pro proces látkové výměny. Ta je pro život naprosto nezbytná. A stejně tak je tedy nezbytné potřebný inzulín tělu dodávat. V dnešní době není jiný osvědčený způsob, než inzulín podávat injekčně a nejméně čtyřikrát denně. Veškeré pokusy inzulín dostat do těla jinak než jehličkou nebyly zatím úspěšnéInzulín je velmi důležitý pro zpracování glukózy neboli krevního cukru v těle. Ten je zdrojem energie pro všechny buňky lidského organismu. Glukózu do těla dostáváme potravou. Patří sem nejen chléb, housky a veškeré přílohy a samozřejmě sladkosti, ale i mléko a ovoce.Množství cukru v krvi – tzv. glykémie – je u zdravého člověka poměrně stálá. Základní rozpětí na lačno je od 3,3 milimolů na litr do 6,0 mmol/l. Je jen malý rozdíl mezi hladinou na lačno a po jídle, kdy glykémie malinko stoupne. Inzulín udržuje hladinu cukru v krvi v tomto ideálním rozmezí během celého dne. Zdálo by se tedy, že stačí dodávat jisté množství v pravidelných dávkách denně našim malým pacientům, a vše by bylo v pořádku. Dosáhnout ale „rozumných“ a bezpečných glykémií je velmi složité. Existuje mnoho činitelů, které ovlivňují hladinu cukru v krvi.Je důležité, aby každý pacient, ale i jeho pečující rodič, uměl vyvážit dávky inzulínu, příjem sacharidů (cukrů) v potravě, a množství pohybové aktivity dítěte. Dalšími faktory ovlivňujícími průběh cukrovky jsou duševní zátěž a stresy a také počasí. To už ale příliš neovlivnímeDávky inzulínu a četnost podávání závisí hlavně na lékaři a jeho přesných instrukcích. Není problém se naučit inzulín aplikovat. Píchá se nejčastěji do stehen, paže (horní část nad loktem), hýždí a někdy i do břicha. Dítě asi od 9 let je už schopné se samo bezpečně píchnout, je ale dobré ho při tom zkontrolovat. Je důležité také inzulín podávat v jistém určeném časovém předstihu před každým hlavním jídlem.Dietní opatřeníKaždé dítě s cukrovkou má svůj jídelní plán určený lékařem a dietní sestrou, aby dobře prospívalo a zároveň nemělo pocit hladu. Je potřebné ho po celý den dodržovat. Z toho vyplývá, že každý, kdo o dítě pečuje, musí znát základní obsahy sacharidů v potravě. Je to ale velmi jednoduché a není problém pozvat dítě, které je nemocné cukrovkou, na návštěvu či nějakou oslavu. Je třeba vše předem domluvit s rodiči, kteří znají přesná množství sacharidů v potravinách. Dnes se už nedoporučuje kupovat jakékoliv potravinové výrobky pro diabetiky, vyjma těch, které jsou slazeny některými nezátěžovými sladidly. U jídla je důležité nejen dodržet množství (lze ochutnat i kousek dortu nebo čokolády v rámci výpočtu v dietě), ale i přesný časový harmonogram všech šesti jídel. Patří mezi ně i malá druhá večeře před spaním.Celý jídelníček omezuje příjem cukrů, využívá hodně zeleniny a celý je přizpůsoben zdravému životnímu stylu. Proto ho může využívat celá rodina s jistotou, že to všem přinese zdraví.Ve škole je třeba dohlédnout na to, že dítě sní celou svačinu a chodí-li na obědy, dohlédnout na množství příloh. V případě sladkých jídel je dobré se domluvit s kuchařem, že uvaří něco jiného, nebo dítěti dávat jiný oběd s sebou. Může být i studený. Je důležité mít na paměti, že mnoho cukru obsahuje většina nápojů včetně slazených čajů ve školní jídelně.Větší fyzická námaha v podobě sportu či dětských her také ovlivňuje glykémii. Pracující svaly potřebují energii, a proto odebírají glukózu z krve. Následkem toho glykémie klesá. Vždy je dobré se o trochu víc najíst nebo snížit předchozí dávku inzulínu. Pohyb je ale velice doporučován, nejlépe pravidelně každý den. Lepší je ovšem rekreační forma sportu než závodní.Pozor na hypo- a hyperglykémiiPokud tedy nastane nevyváženost mezi inzulínem, stravou a pohybem může být nečekaně cukru v krvi málo nebo naopak moc. Pokud se dítě začne potit, má vrávoravou chůzi, nemluví smysluplně (někdy jako opilec), třesou se mu ruce nebo je moc spavé, je to příznak mála cukru v krvi. Nejlepší je dítě (i dospělého) posadit, dát mu sladký nápoj (třeba i cukr rozpuštěný ve vodě) nebo sladkou sušenku či kostku cukru pod jazyk. To proto, aby ji nevdechlo. Když je mu trochu lépe, je třeba sníst ještě rohlík, chléb nebo banán. Každý diabetik, ale i pečující o něj, by měl mít stále něco sladkého při sobě. Pokud by se snad diabetik dostal do bezvědomí, je nutné zavolat sanitku a ohlásit lékaři, že dítě je diabetik.Je to stav, který při delším trvání může ohrozit život. V dnešním systému péče je ale tato možnost stavu výjimečná a není-li dítě hodiny v bezvědomí, není se čeho obávat.V případě, že si dítě zapomene píchnout inzulín nebo se přejí nebo onemocní, může mu cukr v krvi stoupnout. To se projeví nadměrnou žízní, častým močením a někdy i zvracením. Nejdůležitější je, aby se dítě nenamáhalo, hodně pilo vodu nebo neslazený čaj, nic nejedlo a případně si dopíchlo malé množství inzulínu -1 jednotku. Je vhodné informovat rodiče, ale není nutné volat záchrannou službu. Pokud by stav trval mnoho hodin, je dobré konzultovat s lékařem. Každé dítě s diabetem má dnes k dispozici glukometr, který měří hladinu cukru v krvi. Vždy je doporučované v mimořádných situacích krev změřit. Pokud při sobě glukometr nemá, není dobré panikařit.Žít plnohodnotný životKaždý, kdo s dítětem přichází kdykoliv do styku, by měl mít základní informace o první pomoci. Tuto informaci by měl získat od rodičů, případně od zdravotní sestry, která zajišťuje vzdělávání pacientů a jejich rodičů. Tato část péče o nemocné se jmenuje edukace a je naprosto stěžejní. Každý totiž denně řeší mnoho otázek kolem cukrovky a nemůže být neustále v kontaktu s lékařem. Musí si poradit sám. Proto je užitečné mít i doma knížky, které mohou poradit nejen rodičům, ale i učitelům, trenérům a vychovatelům.Pokud dítě onemocní cukrovkou, zasáhne to samozřejmě celou rodinu. Každá maminka ocení, když se základní informace a dovednosti s obsluhou injekcí a glukometru naučí více členů rodiny. Dítě nemocné cukrovkou potřebuje vyrůstat v klidné a pohodové atmosféře a s pocitem, že může žít jako jiné děti. Nikdy není dobré nemocné dítě upřednostňovat před sourozenci nebo ho naopak zatracovat. Toto vážně nemocné dítě má šanci žít úplně normální život, najít si příjemné koníčky, studovat a vykonávat téměř veškerá povolání. Dnes je také možné cestovat a dělat většinu sportů. Každý má šanci založit si rodinu a dát život svým dětem. Aby mohl žít plnohodnotný život, potřebuje mít podporu ve svém okolí. A to hlavně podporu psychickou. Pokud se všichni budou snažit, aby měl pacient vyrovnané hladiny cukru v krvi, nemusí vůbec nebo až za mnoho desítek let, dojít k poškození některých cév. Bývají pak nejčastěji poškozeny ledviny, oči a končetiny, kde se špatně hojí veškeré rány a nebo mohou bolet a pálit. Tomu se lze ale vyhnout důslednou péčí, kde ovšem není potřebné lámat si hlavu s občasnými výkyvy. Tato nemoc zatím není vyléčitelná, ale je léčitelná. Proto s radostí žijme život, který je nám dán a bez zármutku a s optimismem pečujme o naše dětské diabetiky. Můžeme být šťastní, že v naší zemi je péče o tyto pacienty opravdu znamenitá a řadí se mezi nejkvalitnější péči na světě

folder_openPřiřazené štítky

Dětství bez úrazu

access_time13.květen 2020personRedakce

Také máte doma malé děti? Někdy je s nimi kříž. Uhlídat je, aby prožily dětství bez úrazu, bývá mnohdy nelehký úkol. Naštěstí existuje celá řada pomůcek, které vám rodičům ulehčí život. A vaše děti budou moci spokojeně a bez bolístek žít ve svém domově. Zabezpečit vše, aby si dítě neublížilo, je často nemožné. Byt či dům je vždy plný nástrah pro malé děti. Pokud však chcete pro ně něco udělat, je důležité podrobně zmapovat všechna nebezpečí a pořídit si ochranné pomůcky různého typu, které existují na našem trhu. Dobré je řídit se doporučeními a radami, jak správně zajistit bezpečnost vašich dítek. Tím předejdete možným pozdějším následkům.Pomůcky do domácnostiMáte doma malé děti a chcete udělat co nejvíce pro jejich bezpečí? Možností je spousta:Zábrany na schodištěBrání dítěti, aby lezlo po schodech, což může být nebezpečné, pokud není pod dohledem. Zábrana musí být jak na spodní tak i na horní části schodiště. Zábranu můžete použít i jako překážku mezi místnostmi, aby dítě nemohlo procházet tam, kam si to nepřejete. Například do místa, kde máte rozdělanou práci. Je to velmi praktická věc, která má více variant použití. Otevření zábrany je složité, dítě není schopné to udělat samo.Ochrany ostrých rohůNapříklad rohů stolů, skříněk. Ty jsou většinou ve stejné výšce jako hlavička malého dítěte, a tak je úraz více než možný. Ochranné úchyty mu mohou zabránit. Jsou k dostání v různých barvách, aby co nejméně narušily interiér vašeho domova.Kryty do zásuvekProti úrazům způsobeným elektrickým proudem.Pomůcka proti přiskřípnutí prstů do dveříExistuje v různých podobách, například jako hlavička medvídka či pejska. Nasazuje se na horní okraj dveří a zabraňuje jejich úplnému dovření.Měrka na hračkyCo se do ní vejde, je nebezpečné pro děti do tří let. Menší předměty dítě může spolknout. Samozřejmě musíte dávat pozor i na větší hračky, které jsou však vyrobeny z menších částí. Například takové kolečko od autíčka lze lehce odloupnout a spolknout.Pomůcky proti otevření oknaExistují vnitřní a vnější pojistky, podle toho, jestli se okno otevírá směrem ven nebo dovnitř.Pojistky proti otevření dvířekSlouží především v kuchyni. Zabraňují otevření dvířek skříněk, ale také ledničky, mrazáku či trouby.A na závěr univerzální pomůcka, která vám poslouží vždy, když nebudete mít na dítě dost času, abyste ho uhlídali před všemi nástrahami - dětská ohrádka. V té se dítěti opravdu nemůže nic stát.Rady jak předcházet nebezpečí domaNikdy nedávejte nádoby s horkou tekutinou na okraj, dítě by je na sebe mohlo strhnout.Jedovaté pokojové rostliny umisťujte dostatečně vysoko nebo je raději vůbec nepěstujte.Léky nenechávejte volně v bytě, v dosahu dítěte. To platí i pro jiné nebezpečné chemické přípravky.Dávejte pozor, aby se děti volně nepohybovaly v okolí skříněk s ostrými rohy.Přívodní šňůry k elektrickým spotřebičům nikdy nenechávejte volně a zásuvky opatřete bezpečnostními krytkami.Ostré předměty jako jehlice nebo nůžky nenechávejte dětem na hraní.Zajistěte okna zvlášť kvůli malým dětem.Drobné předměty (například korálky) nikdy neponechávejte volně v dosahu dítěte. Mohlo by je vdechnout.Budete-li se starat o prevenci úrazů, ubude poraněných dětí. Úrazy se nestávají jen tak, vždy jim předchází nějaká nebezpečná situace. Váš domov může být pro dítě plný nástrah. Proto je nutné vybavit ho pomůckami, které zabrání dětskému úrazu.

folder_openPřiřazené štítky