Výsledky vyhledávání v sekci Kondice na dotaz druhého dítěte

Čas jen pro vás dva: Ukradněte si vzácné chvilky!

access_time27.květen 2019personRedakce

Také to u většiny z vás vypadá tak, že máte dovolenou na střídačku, ale nikdy ne spolu, protože jeden z vás prostě hlídá děti? Ukradněte si pro sebe aspoň týden.O vztah se musí pečovat a nedostatek času jednoho na druhého příliš dobře nedělá. Pojměte letošní prázdniny trochu jinak. Přestaňte na sebe zapomínat a najděte si čas také sami pro sebe – vždyť máte přeci také právo na odpočinek nebo ne?Zařiďte dětem tábor – bez pocitu, že obtěžujete babičkyTábory už dávno nejsou to, co bývaly. Ty moderní děti baví. Navíc odpadá dennodenní volání babiček a pocit, že jim musíte být zavázáni – nehledě na to, že pro větší děti nejsou prázdniny u babičky žádné „terno“. „Naše táborové programy jsou postaveny na dvou základech, které jsou však úzce propojeny. Hravou formou si děti v rámci přirozené konverzace s rodilými mluvčími procvičují anglický jazyk a zároveň jsou účastníky celotáborové hry, která vhodně kombinuje prvky akční a tvůrčí, soutěže dovednostní a vědomostní, dobrodružství a poučení,“ říká Ing. Josef Syka, zástupce cestovní kanceláře SYKA AGENCY, která pořádá jazykově zaměřené letní tábory již více než 20 let, k tomu, jak k organizaci dětských táborů přistupují s léty zkušeností oni. Letos se tak například v rámci desetidenního programu letního tábora SUMMER TIME děti vydají na Divoký západ, kde se pustou prérií prohání „Splašená Appalloosa“. Budou zde muset využít všech kombinační schopnosti a smysl pro taktiku i cit pro spravedlnost. Na jiném anglickém táboře pořádaném cestovní kanceláří SYKA AGENCY s názvem EUROCAMP se pak zase účastníci zaměří na prohloubení komunikačních dovedností a multikulturní výchovu. Mezi české děti se zařadí děti cizinců a tak tráví čas zcela přirozeně spolu s všudypřítomnou angličtinou. Pojítkem tohoto mezinárodního tábora je celotáborová hra, která má letos název Deset dní v Irsku. Děti se „podívají“ na Smaragdový ostrov za hrdým národem Irů, do země Keltů, skřítků, svatého Patricka, Oscara Wilda a chovatelů ovcí.Vybavte si společnou dovolenou – včera bylo pozděNež to ale uděláte, měli byste znát svá práva a povinnosti. Podle zákoníku práce platí základní pravidlo, že termín čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, pokud by vaše absence zhoršila radikálně provoz, zaměstnavatel vás nemusí pustit. Vy ale zase máte nárok na čerpání 2 týdnů v kuse, což zase spousta zaměstnavatelů popírá. Ideální je už nyní předložit zaměstnavateli, které termíny čerpáte, přičemž máte nárok vyčerpat si klidně všechny 4 týdny v létě. Zaměstnavatel má nárok vám dovolenou takto zamítnout a udělat návrh na rozložení. Termín si ze zákona musíte potvrdit písemně alespoň 14 dnů předem. Zaměstnavatel bude benevolentnější, pokud budete mít práci dopředu nadělanou či za sebe seženete záskok.Jeďte na blint a za levnoBez dětí si můžete dovolit riskovat. Zabookujte si hotel z Čech a pak jen chytněte letadlo, kde je zrovna volno. „Například do řeckých Atén se lze dostat už za 2800 korun. Ani se nemusíte sbalit do hodiny, protože do odletu vám může zbývat i poklidných 10 dnů. Totéž se týká například tureckého Istanbulu, kam doletíte za 3 tisíce korun. Atraktivních evropských i neevropských destinací za podobné ceny je řada. Je však nutno počítat s rizikem, že kdo příliš dlouho čeká, nakonec nestihne letenku zarezervovat včas nebo už v letadle nezbude místo pro jeho partnera či další spolucestující,“ říká Josef Trejbal, ředitel portálu Letuška.cz.

folder_openPřiřazené štítky

TAKÉ JSTE MĚLI PRÁZDNINY V LÍNĚJŠÍM TEMPU? POMERANČOVÁ DIETA VÁS SROVNÁ.

access_time27.květen 2019personRedakce

O pomerančích je známo, že jsou nabité vitaminem C. Málo se ale o nich ví, že dokážou stát velmi efektivním nástrojem k tomu, jak harmonizovat zažívání, srovnat jídelníček, zastavit chutě a poměrně rychle a hlavně stabilně zhubnout. Připraveny na třítýdenní kúru? Jdeme na to. Hlavními hříchy prázdninového jídelníčku jsou nepravidelnost a sem tam nějaký Aperol u bazénu. Alkohol představuje prázdné kalorie, nepravidelný příjem kalorií zase nutí tělo ukládat a zabržďuje metabolismus. Tři týdny na pomerančích by ale měly všechno opět srovnat.V ČEM JE KOUZLO? Citrusy podporují tvorbu žluče, která řídí či lépe řečeno podporuje metabolismus tuků. Pomeranč sale obsahuje ještě jednu důležitou složku pro odvodnění organismu a tou je draslík. Jako benefity budete mít ochranu před volnými radikály a spoustu C vitaminu, který zocelí imunitu a to se vám na začátku podzimnígho nečasu bude náramně hodit.PRINCIP „ORANŽOVÉHO“STRAVOVÁNÍPomerančová dieta je založená na zvýšené konzumaci pomeranče. Důležité je ale dopřřávat si jej ráno k snídani, poté ke svačině a nejpozději v době oběda. Pomeranče obsahují mnoho fruktózy (a ta se, jako známo, též počítá mezi cukry), která se tělu nejlépe spaluje v brzkých dopoledních hodinách. Takovým příkladným jídelníčkem je dát si k snídani toast s nízkotučným tvarohem a třemi dílky pomeranče a dvě deci pomerančové šťávy (ne džusu!) nebo bílý jogurt okolo 3 % tuku s pomerančem a hrstí vloček a dvě deci šťávy z pomeranče.K dopolední svačině si dejte vždy pomeranč velikostí do dlaně a pomeramč přidejte i k obědu. Jeho základem by mělo být maso na velikost i tloušťku dlaně, ideálně krůtí nebo králičí, popřípadě filet z bílé ryby. První týden je vhodné zcela vynechat přílohy a nahradit jen zeleninovou složkou ve formě salátu. Právě do něj můžete pomeranč nakrájet. Jako obměnu můžete poobědvat kuře na pomerančích, od druhého týdne i s lehkou přílohou například ve formě rýže, nebo si udělat od druhého týdne udělat těstovinový salát s kuřecím masem a pomerančem s trochou medovo-hořčičné zálivky.K večeři zaostřete na bílkovinu. Můžete si dát vajíčka – i když s těmi opatrně. Žloutek byste do jídelníčku měli zařadit maximálně dvakrát týdně. Dobrou večeří je i restované nebo grilované maso s pečenou nebo grilovanou zeleninou, krůtí placičky z mletého masa v troubě pečené, pečené lilky nebo cukety plněné masovo-tvarohovou směsí.Stejně pomalý jako je přestup na pomerančovou dietau by měl být pozvolný i návrat k normálnímu jídleníčku. Dále byste měli dodržovat rovnováhu mezi energetickým příjmem a výdejem a jíst pravidelně po 3 hodinách v malých dávkách.

folder_openPřiřazené štítky

Dietní tajemství celebrit

access_time04.prosinec 2019personMarián Kroužel

Mají celebrity skutečně ten nejlepší tajemný program na hubnutí narozdíl od nás?V loňském roce byl jedním z nejpopulárnějších hledaných výrazů na Google a Yahoo výraz Paris Hilton. Stručný přehled 500 nejlepších vyhledávání za loňský rok ukazuje také na jiné známé osobností, jako například Jenny McCarthy, Tara Reid, Shakira a Tyra Banks. Proč jsme tak fascinováni celebritami? Jedním z důvodů, proč se zajímáme o hvězdy je, jednoduše řečeno, že se zdá, že mají nějakou magickou schopnost zhubnout s nulovým úsilím.Existují tisíce, dokonce miliony lidí, kteří se snaží zjistit, jak celebrity dosáhly rychlého zhubnutí, když je to tak obtížné pro nás ostatní. Celebrity vypadají často tak dobře, že mnozí z nás se ptají, jestli celebrity nemají nějaký nejlepší tajemný recept na hubnutí, který zbytek světa nemá.Můžeme si téměř představit celebrity jako Hilary Duff, Mariah Carey a Jennifer Lopez jak se někde setkávají v tajném bunkru, připraveny podělit se mezi sebou o přísně tajný dietní plán nebo dietní produkt, který nezná nikdo jiný. Pouze prvotřídní osobnosti se mohou ucházet o členství v tomto soukromém klubu a dostat se tam je těžší než najít cheaty her pro nový Xbox 360.Celebrity mají některé výhody:I když pochybujeme, že hvězdy mají tajnou společnost, kde se učí o nejlepším dietním programu a mají k dispozici plán na hubnutí, je pravda, že celebrity mají některé výhody, které my ne, pokud jde o stravu a tělesnou hmotnosti. Například, hvězdy mají obvykle více času než my. časopis Life & Style nedávno uvedl, že Jessica Simpson vykonávála dvě hodiny denně, šest dní v týdnu připravu na její roli Daisy Duke. Málokdo z nás má tolik času.Celebrity mají také více peněz než my, což znamená, že si mohou dovolit každý výrobek na hubnutí i program na hubnutí, které je na trhu. Carmen Electra, Jenna Jameson, Pamela Anderson a další celebrity mají dostatečný příjem najmout si osobní trenéry a osobní kuchaře, což jim dává výraznou výhodu oproti nám.Mají celebrity i jiné tajné triky na odbourávání tuků, než že mají více času a peněz, které jim pomohou dosáhnout rychlého hubnutí? Musí mít! Podívejte se na Christinu Aguileru, Halle Berry nebo například Madonnu. Pokud nemají nějaké tajné dietní pilulky nebo pilulky na hubnutí, které používají, potom jak dosáhly těchto výsledků?Tajemství které celebrity používají pro rychlé hubnoutí:Tajemství snadného hubnutí, které celebrity před námi skrývají je, že žádné tajemstvím není! Jistě, celebrity mohou mít více peněz a času než my, ale jejich informace ohledně hubnutí jsou stejné, jako máme my. Kromě několika málo výjimek získali celebrity, které vypadají nejlépe, svůj vzhled zdravou dietní stravou a pravidelným cvičením. Je pravda, že některé hvězdy zkoušely spalovače tuku, leky na hubnutí, dietní náplasti nebo dokonce hubnutí s pomocí chirurgie, ale z větší části celebrity tvrdě pracovat na přirozeném hubnutí pomocí cvičení, stravy a výživy.Jennifer Aniston je skvělým příkladem toho, jak si celebrity drží zdravou váhu cvičením. "Shodil několik kilo a vytvarovala si postavu cvičením Budokon (bojové umění, jóga a meditace) a jógou třikrát týdně" (Zdroj: Life & Style Weekly; 9. leden 2006).Lindsay Lohan "...opět posílila své křivky tím, že jí osobní trenér Justin Gelband vede třikrát týdně ve cvičení zahrnujícím volné činky, kardio, Pilates a sedy-lehy" (Zdroj: Life & Style Weekly; 9. leden 2006).Dalším skvělým příkladem osobnosti která pomocí diety a cvičení dosáhla svého pěkného vzhledu je Jessica Alba, která jí několik malých, zdravých jídel denně. Také zajde pětkrát v týdnu do posilovny, dělá (mimo jiné) kruhový trénink.Mnoho dalších osobností, které prošly módní dietou, dietou pomocí prášků, pomocí pilulek na hubnutí na předpis, náplastí na hubnutí a všech dalších triků k dosažení rychlého zhubnutí, si místo toho vybraly rozumný plán na řízené snížení váhy, který klade důraz na nízkou kalorickou stravu a pravidelné cvičení.O Rebecce Romijn je známo, že cvičí každý den ve fitness klubu se svým snoubencem Jerry O'Connellem. Ben Affleck cvičení minimálně šestkrát v týdnu. Matthew Perry a George Clooney také nedávno zhubli pomocí cvičení zaměřeného na hubnutí.Další úspěchy v hubnutí můžete nalézt, když se podíváte na nové maminky - celebrity a jejich taktiky odstranit tuk na břiše. Heidi Klum nedávno řekla: "Byla jsem zpátky na své hmotnosti (před těhotenstvím) za šest týdnů" pomocí kombinace dvou věcí: 90 minut cvičení čtyři dny v týdnu a jídlo s vysokým obsahem proteinů místo koktejlů (Zdroj: Life & Style Weekly; 9. leden 2006).Denise Richardsová našla po porodu pomoc s hubnutím v tom, že potřebuje hodinu cvičení denně a omezení kalorií na 1500 denně. Po narození dítěte přešla Britney Spears na dietní zdravé hubnutí, kterým nahradila "své obvyklé smažené pokrmy zdravější nízkokalorickou listovou zeleninou" (Zdroj: Life & Style Weekly; 9. leden 2006).Jak můžeme kopírovat systém hubnutí celebrit?:Naposledy, když jsme to kontrolovali, Pamela Anderson dosud nedala svůj tajný plán na hubnutí nejvyšší nabídce na ebay. Pěkné na tom je, že nemusí! Už známe tajemství zdravého hubnutí celebrit: nejlepší způsob jak dosáhnout naší ideální hmotnost je pravidelným cvičením, stravou a výživou.My pravděpodobně nikdy nebudeme mít tolik času a peněz jako mají mnohé z hvězd, a proto naše cesta k celkovému zdraví a kondici může trvat déle. Ale to je v pořádku. Je to v pořádku, protože teď už víme, že opravdu neexistují žádným tajné informace o hubnutí. My známe nejlepší program hubnutí pro nás, a tím je úprava stravy a cvičení.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Sex Vztahy na dotaz druhého dítěte

Poznatky, které vás vystřelí k harmonickému vztahu!

access_time29.květen 2019personRedakce

Pokud máte cestu lásky vydlážděnou spíše nedorozuměními, věčnými trapasy, rozchody a hádkou, zpozorněte. Je totiž něco špatně.Přinášíme vám tipy, podle kterých se vám ve vztahu s muži zase začne dařit. Zavětřete po změně a rázuje si to zkratkou ke štěstí. Vy totiž musíte začít prvně u sebe.Buďte sama sebou!Neustále se opičíte po druhých v naději, že vám to konečně k něčemu bude? Utněte tyto komediální pokusy a buďte taková, jak vám velí vaše nitro, povaha a temperament. Vždyť to dává smysl. Nikoho – zvláště muže, nezajímají kopie, kterých je všude plno, ale mohou si nohy uběhat, aby se natáhli po výjimečném originálu, co umí překvapit, není nudný a hlavně má svoji hodnotu. Pokud chcete být tou obletovanou, zahlaste svým chováním a přístupem (také sama k sobě), že vaše okolí má rozhodně co do činění s nenapodobitelným skvostem, tedy s vámi. Od teď nebudete ta, co se všude musí vetřít, aby si jí vůbec někdo povšiml, pánové tvorstva se totiž budou o vaši pozornost doslova přetahovat. A vy je k tomu všemu (a klidně všechny) utáhnete na vařené nudli.Když budete šťastná vy, on bude téžVe vztahu jste oba dva na jedné vlně a i v tomto případě platí pravidlo přímé úměry. Pokud budete spokojená vy, nebudete za hysterku a budete mít pochopení pro mnohé maličkosti, on vám to vrátí i s úroky  a bez toho, aniž byste ho k tomu všemu vyzvala. Kdo umí dát, obratem ruky získá, kde seje úsměv, sklízí smích a v případě že toho druhého zahrnete láskou, budete to vy, která s ním bude šťastná už napořád. Rodinný krb lásky, radosti a něhy tak máte v rukou jedině vy sama, škrtněte sirkou optimismu a zahřejte všechny, co za to stojí.Mějte úsměv na rtech teď, ne až budete mít to či ono.Říká se, že všichni čekáme celých sedm dní na pátek, celý rok na léto a celý život na štěstí. Proč musíme radost ze života podmiňovat něčemu, co možná přijde, ale třeba taky ne?! Chcete riskovat, že nejlepší roky (v tom lepším případě) strávíte v čekárně života, kde prošvihnete jednu šanci a příležitost za druhou? Žijte teď, pro aktuální okamžik. Pochutnejte si na medovníku, vdechujte vůni deště, smějte se nahlas a milujte na maximum. Proč šetřit pozitivní emoce na okamžiky, které tady nikdy nemusejí být.Text: Lenka

folder_openPřiřazené štítky

Poznatky, které vás vystřelí k harmonickému vztahu!

access_time29.květen 2019personRedakce

Pokud máte cestu lásky vydlážděnou spíše nedorozuměními, věčnými trapasy, rozchody a hádkou, zpozorněte. Je totiž něco špatně.Přinášíme vám tipy, podle kterých se vám ve vztahu s muži zase začne dařit. Zavětřete po změně a rázuje si to zkratkou ke štěstí. Vy totiž musíte začít prvně u sebe.Buďte sama sebou!Neustále se opičíte po druhých v naději, že vám to konečně k něčemu bude? Utněte tyto komediální pokusy a buďte taková, jak vám velí vaše nitro, povaha a temperament. Vždyť to dává smysl. Nikoho – zvláště muže, nezajímají kopie, kterých je všude plno, ale mohou si nohy uběhat, aby se natáhli po výjimečném originálu, co umí překvapit, není nudný a hlavně má svoji hodnotu. Pokud chcete být tou obletovanou, zahlaste svým chováním a přístupem (také sama k sobě), že vaše okolí má rozhodně co do činění s nenapodobitelným skvostem, tedy s vámi. Od teď nebudete ta, co se všude musí vetřít, aby si jí vůbec někdo povšiml, pánové tvorstva se totiž budou o vaši pozornost doslova přetahovat. A vy je k tomu všemu (a klidně všechny) utáhnete na vařené nudli.Když budete šťastná vy, on bude téžVe vztahu jste oba dva na jedné vlně a i v tomto případě platí pravidlo přímé úměry. Pokud budete spokojená vy, nebudete za hysterku a budete mít pochopení pro mnohé maličkosti, on vám to vrátí i s úroky  a bez toho, aniž byste ho k tomu všemu vyzvala. Kdo umí dát, obratem ruky získá, kde seje úsměv, sklízí smích a v případě že toho druhého zahrnete láskou, budete to vy, která s ním bude šťastná už napořád. Rodinný krb lásky, radosti a něhy tak máte v rukou jedině vy sama, škrtněte sirkou optimismu a zahřejte všechny, co za to stojí.Mějte úsměv na rtech teď, ne až budete mít to či ono.Říká se, že všichni čekáme celých sedm dní na pátek, celý rok na léto a celý život na štěstí. Proč musíme radost ze života podmiňovat něčemu, co možná přijde, ale třeba taky ne?! Chcete riskovat, že nejlepší roky (v tom lepším případě) strávíte v čekárně života, kde prošvihnete jednu šanci a příležitost za druhou? Žijte teď, pro aktuální okamžik. Pochutnejte si na medovníku, vdechujte vůni deště, smějte se nahlas a milujte na maximum. Proč šetřit pozitivní emoce na okamžiky, které tady nikdy nemusejí být.Text: Lenka

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na tvrzení: „Kamarád taky rád“

access_time29.květen 2019personRedakce

Opravdu existuje čisté přátelství mezi mužem a ženou? Pravděpodobně ne, i když si to některé ženy myslí. Dvaadvacetiletá produkční Klára je přesvědčená, že má opravdového kamaráda, který na ni nekouká jako na objekt sexuálního zájmu.  Sedmatřicetiletý táta dvou dětí Milan tvrdí, že je to hloupost.Klára (22): Tomáš je moje nejlepší kamarádka už od středníS Tomášem se známe od střední školy. A musím říct, že od té chvíle, co se známe, je to má nejlepší kamarádka. Trávíme spolu teď sice daleko méně času, než dřív, ale stále jsme tu jeden pro druhého. Hrozně mi vyhovuje, když mi řekne chlapskej názor na určitou životní situaci s mým partnerem. Já mu zase radím, co a jak, aby překvapil svou přítelkyni. Můj přítel tvrdí, že se mu líbím a že jen celou dobu čeká na příležitost. Kvůli tomu Tomáše nemá rád. Ale já jsem se několikrát přesvědčila, že mezi námi nic víc není. Několikrát jsem u něj spala a on u mě a ani pod náporem nějaké té decky k ničemu nikdy nedošlo. Přesto musím říct, že je Tomáš pěknej chlap, ale tím, že je pro mě něco jako brácha, to u tohoto tvrzení taky končí.Milan (37): Chlap umí přátelství předstírat, ale nikdy nepřestane doufatZa svůj život jsem se už několikrát přesvědčil, že kamarádství mezi mužem a ženou je klišé. Popravdě řečeno, znám spoustu mužů z řad přátel, kteří vytvářejí dojem přátelství na své rádoby kamarádky, přitom jim stejně koukají na zadek, když jdou na záchod a večer přemýšlí, jak asi vypadají, když jsou nahé. Stačí jim jejich přítomnost a sem tam nějaký „přátelský dotek“. Navíc se vedle kamarádky vytáhnou před okolím, pokud je hezká. To, jestli se udrží neprojevit zájem ani pod parou, je jen tím, že ze sebe nechtějí udělat vola a nechtějí svou kamarádku ztratit. Některým se to holt nepovedlo – také znám ty případy po kamarádství ani stopy ????I když připouštím, že opravdové přátelství může fungovat ve chvíli, kdy už to ti dva mají za sebou, to znamená, že už spolu spali, nebo když je to přátelství s bonusy, to znamená, že spolu spí stále a vyhovuje jim to. A nebo taky když je kamarádka lesba, popřípadě heterosexuálka avšak šeredná jak noc.

folder_openPřiřazené štítky

Cože, ty chceš sex v parku?!

access_time25.říjen 2019personRedakce

"Toužit po někom předpokládá jistou dávku cizosti", říká Ulrich ClementJak si páry mohou uchovat požitek ze sexu? stern GESUND LEBEN hovořil se sexuálním terapeutem Ulrichem Clementem o ochromující romantice, tajných fantaziích a kouzlo oživujícím strachu. Pane Clement, při nedostatku chuti radíte párům trochu neobvyklé cvičení: aby spolu dělali špatný sex. Co to má znamenat ?Oba si mají uvědomit, co to vlastně provozují. Zajímavé na tom je, že partneři analyzují to, co probíhá automaticky. Uvědomí si tak, že problém vytvářejí. Jaké zkušenosti s touto radou máte?Nejdříve dostávám zaražené reakce. Mnozí pak  řeknou "Ale to už přece umíme!" Některé páry mi vyprávějí, že se válely smíchy, jiné, že začaly špatně a pokračovaly dobře.Někdo se ptá, co to vlastně je, špatný sex, a já odpovídám "Zeptejte se svého partnera, ten to ví zcela určitě." Jestliže o tom mohou mluvit, jsou o pěkný kus napřed a tohle cvičení už nemusejí dělat. Romantická láska u vás není moc dobře zapsaná. Proč?Tahle láska prvních měsíců, při níž se zdá, že oba splývají, je nádherný pocit – ale ten nemohu naprogramovat. Mohu ho jen vychutnávat, když se mne zmocní, proto se nehodí jako koncept jednání v krizi. Mnoho sexuálních terapeutů  při nudě v posteli  sází na to,co oba partnery spojuje – vy sázíte na rozdíly a to, co partnery rozděluje…Touha předpokládá jistou dávku cizosti. Vyjeví-li oba partneři svá sexuální přání a vzájemně se jimi konfrontují, budou velice překvapeni  "Cože, ty chceš sex v parku?!" Ve své praxi jsem často zažil, jak málo toho partneři, kteří spolu léta žijí, o sexuálním profilu svého protějšku vědí. Přirozeně to není bez rizika, otevřít se tomu druhému, ale právě proto je to tak napínavé! A napětí vyvolává chuť. Takže vy chválíte strach coby oživující element ?Na strachu si cením toho, že vzbuzuje pozornost. To je právě to vzrušující na nevěře – vždycky je spojena se strachem, že by to mohlo prasknout. Chtějí-li tedy partneři vyváznout z nudy, je dobře dávkovaný strach naprosto správný prostředek  Mnozí znají fenomén, že si jako pár dobře rozumějí, přesto na sex nemají žádnou chuť.  Jak je možné, že se v takové situaci ocitli?Tenhle mechanismus lze jen stěží prohlédnout, jelikož spočívá na dobrých motivech: na vzájemné ohleduplnosti, respektu, snaze, udělat to tomu druhému krásné. Zpočátku je to výborná situace, tahle nálada plná romantiky. Má-li se však stát určujícím momentem vzájemné sexuality, pak vede k tomu, že svá vlastní přání redukuji. Všimnu-li si, že se mé partnerce něco nelíbí, co je ale pro mne důležité, raději toho nechám….vlastně – žádný problém. Ale později vynechám ještě něco a tak nakonec dospějeme k malému společnému jmenovateli, který oba nudí. Mohl byste uvést nějaký příklad?Hodně mužů má rádo rychlý, nenáročný sex – krátké číslo před usnutím. To ale muž neřekne, ví-li, že to jeho žena pokládá za strašné a bez lásky. Takže se snaží dělat to tak, jak se jí líbí: dlouhé hlazení, ačkoli na to vlastně nemá chuť. Nějakou dobu to může fungovat, ale jestliže se muž musí dlouhodobě vzdát toho, co je pro něj důležité, vznikne obtížná situace. Začne se sexu vyhýbat. Čili tím, že žena chce něžnosti, vytváří svému muži překážku? Na to má přece právo….Samozřejmě, že má! Otázka ale zní: co s tím udělá on? Řekne-li: "Já nechci",pak prostě k ničemu nedojde. Máme demokratický konsens, že nikomu nesmí být nic vnucováno. Proto je ten, kdo nechce, ten silnější. Další otázka: jak naloží žena s tím, že partner nechce? Tím vznikne napínavá situace, z níž se oba mohou hodně naučit. Většinou to ale ve smyslu partnerské ohleduplnosti funguje jinak: on do toho jde. Zredukuje svou sexualitu na tu část, která se líbí jí – a naopak. Tak se pozvolna vplíží nechuť a ohledy přátelským způsobem vytlačí sexualitu. S tím nebezpečím, že jeden začne zahýbat?K tomu nezřídka opravdu dochází  - stále častěji na virtuální úrovni, na internetu. Tady si mohu namluvit, že uplatním celou svou sexualitu, zatímco v běžném životě mi ji určuje partner/-ka. Ale není to otázka sexuálních praktik, jestli třeba budu moci provozovat anální sex. Problém je zásadnější: pocit, že svá přání a potřeby v partnerství už vůbec neuplatním. Kdo z obou tenhle pocit zpravidla vyjádří?Častěji ženy. Ony jsou expertkami na nespokojenost ve vztazích, muži jsou zas experti na to, nebrat všechno tak doslova a na ignoraci.. Často má co dělat s páry středního věku, kde žena říká "Já už to déle nevydržím, nechci takhle zestárnout".Na tom zcela zřetelně vidím, že nejde jen o nějaké pozice v posteli, ale o otázku: Co z toho, co jsem ještě nezažila, chci realizovat?  A pak vzniká šance, prolomit vzorce a dostat se zase k plnohodnotné sexualitě. Kdo chce znovu zažehnout touhu, musí se odvážit nového začátku. Je to důležité, být objektem touhy?Dokonce velice důležité – protože to souvisí se spoustou dalších věcí. Když po mně partner/-ka netouží, brzy mne napadne: Jsem vůbec ještě milován/-a ? Jestliže jeden z partnerů své choutky ve vztahu už nemůže uplatnit, stávají se výbušninou. "Co když terapie nepřinese žádné plody ?", ptám se vždycky párů ve své praxi. A pak vyjde najevo, že jeden z nich chce odejít – skutečně nebo jen tajně. Ve své knize "Guter Sex trotz Liebe" /Dobrý sex, přestože se milujeme/ jste popsal celou sérii cviků, které mají páry v případě nechuti provádět. Které patří na začátek?Na začátku nejsou žádné cviky, nýbrž přiznání : jsem nespokojený/-á. Páry se nemění proto, že chtějí, ale proto, že musejí. A musejí tehdy, netoleruje-li jeden z nich tento stav a jeho nespokojenost by mohla vztah vyhodit do vzduchu.  Partneři musejí uznat, že se něco změní pouze tehdy, změní-li něco každý z nich a nebude čekat, že to udělá partner. Nejdůležitějším faktorem změny není naděje, ale rezignace: teprve vzdám-li naději, že se změnou začne partner, je jasné, že zodpovědnost leží na mně. Dokud doufám, paradoxně celou situaci stabilizuji. A co znamená zodpovědnost, vztahující se k sexu?Jedno z nejobtížnějších cvičení, která při svých terapiích provádím, je následující: jeden z partnerů určuje, co se budě dělat, ten druhý je milostný služebník. Oba se domluví na hodině sexu a definují role. O tři dny později je to naopak. Demokratický princip  "Tak, jak hladíš ty mě, budu hladit já tebe" – je zrušen ve prospěch jednostrannosti: jeden dává příkazy. Bývá to těžší pro toho, kdo udává tón, než pro toho druhého, zastávajícího roli sluhy. Zde totiž dochází k něčemu novému: musím přiznat barvu a říct, co bych si přál. Toho se mnozí neodváží a tvrdí – při tomhle by moje žena nebo můj manžel nespolupracovali, čímž toho druhého opět postaví do pozice  ničitele erotiky. Oni si prostě netroufají stát si za svou sexualitou. Ze strachu, že budou odmítnuti?Tady musím sáhnout po onom dílu svého sexuálního profilu, který není dílem společné sexuality – a to z dobrého důvodu: protože jsem kdysi zjistil nebo se domníval, že se mému protějšku to či ono nelíbí. Tohle cvičení je složeno z více kroků, z nichž je každý důležitý. Za prvé: musím si uvědomit, co chci. Za druhé: řeknu to nebo než Za třetí: když jsem to řekl: budeme to pak dělat nebo než Dostane-li se pár tak daleko, dosáhl toho už dost. Většinou bývá už první cvičení pořádnou překážkou. Proč je toto cvičení tak obtížné?Protože můj vlastní sexuální profil může být zahrabán hluboko ve mně. U páru, s nímž jsem dlouho pracoval, vylezlo jednou z toho muže, že by svou ženu hrozně rád svázal a pak s ní souložil. Ona znejistěla, pak ale řekla: "No dobře, to sice zrovna není moje gusto, ale když se ti to líbí…" Načež jeho vyděsilo, že tu ta možnost najednou je. A taky to pak nikdy, alespoň v průběhu terapie, nedělali. Otevře-li jeden dveře, nemusí nutně ten druhý okamžitě vejít. Ale už ten poznatek, že existuje něco mimo rutinu, sexualitu oživuje. A jak by měli partneři s těmito novými možnostmi zacházet?Jednat o nich. To se většinou daří tehdy, mohou-li tím něco získat – to dává do chodu logiku investice!  Když by například muž někdy rád vyzkoušel anální sex a žena řekne, že si to zásadně nepřeje, ale nabídne mu za to něco jiného, pohne to s ním. Ještě se mi nestalo, že by někdo řekl: "Chci buď tohle nebo nic!" Oba tak vidí, jak se k druhému chovat a něco tím získat. Pak se taky mohou určité praktiky zříci. Jak důležitá je odvaha?Tu potřebuji, abych určité riziko podstoupil, jinak by z toho nic nebylo. Ale dříve než své partnerce řeknu, že sním o tom, jít společně s ní a její nejlepší přítelkyní do swingerclubu, měl bych zvážit, jestli taková otevřenost vytvoří napětí, zaútočí na srdce nebo zničí důvěru. Protože ona se od této chvíle bude ptát, zdali tam chodím i bez ní. Takže to musím uvážit. Motto nezní: Ven s tím a všechno bude dobré. To by byla nedbalost. Je indikátorem kvalitního partnerství, jak dalece umím být otevřený?Ano, a také přání partnera být otevřený: řekni mi, kdo jsi! Chci to vědět, i když se mi to nebude líbit. Mnozí očekávají něco strašného: že jejich partner touží po sexu s dětmi nebo zvířaty a kdo ví co ještě! Většinou však přání a fantazie tak neobvyklé nebývají. Ve své knize vyzýváte k tomu, být si „trochu cizejší, než je nám normálně milé“. Tím má zas vzniknout napětí, které bylo na začátku vztahu hmatatelné a umožňovalo vzrušující sex během prvních měsíců. Ale neotupí se znovu? Nemusím k vytváření napětí sahat po stále silnějších dráždidlech?Ne, nejde o eskalaci dráždění. Sexuální všední den má i své opodstatnění. Bez něj by totiž ke slavnosti lásky vůbec nemohlo dojít. Partneři dosáhnou nového stupně pospolitosti – tím, že vyjednají, které ze svých sexuálních rozdílností vyjeví a které ne. Jaké pozitivní účinky má úspěšně ukončená terapie – kromě toho, že je sex zase uspokojující?K výsledkům patří uznání, že ten druhý je jiný, že partneři budou dělat méně kompromisů a akceptovat, co je dané, že si při sexu zachovají sebeúctu a budou pozornější k partnerovi. Nejde ani tak o vypilované techniky jako o nosný vztah, postavený na důvěře – a jde o seberealizaci.Interview: Sven RohdeTerapeut na vztahy a sex Ulrich Clement je profesorem lékařské psychologie na Univerzitě Heidelberg

folder_openPřiřazené štítky

Horoskop - Hodíme se k sobě? Blíženci

access_time29.prosinec 2019personRudolf Hentsel

Blíženci-Beran:Jste ideální dvojice, každý vidí, jak moc jste jeden do druhého zamilování. Mezi vámi existuje chemická i fyzická přitažlivost. Když jste spolu, každý úsměv a pohled věnujete pouze partnerovi.Blíženci-Býk: Jste jako pes a kočka. Nemůžete vydržet v jedné místnosti, aniž byste se nepopichovali. Vztah mezi vámi může fungovat v případě, že se stane zázrak. Jsou mezi vámi tak velké rozdíly, že se Blíženec s Beranem většinou nesnesou. Blíženci-Blíženci: Umíte se spolu bavit a každý okamžik prožíváte naplno. Problém se však může vyskytnout, pokud se jeden druhého nasytíte. Začnete se totiž rychle nudit a skončíte vztah podivnou vzájemnou laskavostí.Blíženci-Rak: Vztah mezi vámi může být nebezpečný. Rak vyloží své city na stůl, zatímco Blíženci si s city většinou pohrávají. Rak však bere hry vážně, což mu může způsobit mnoho trápení.Blíženci-Lev:Blíženci si Lva zpracovávají k obrazu svému, ale Lvi jim jsou po vůli pouze v případě, že jim na vztahu záleží a pokud chtějí, aby si udrželi Blížencovu náklonnost. Mějte se Lvy trpělivost, pokoušejte se je měnit, pouze pokud vám to dovolí – jinak by se to mohlo později obrátit proti vám.Blíženci-Panna: Blíženci jsou nerozhodní, zatímco Panna přesně ví, co chce a nemá příliš trpělivosti s nejistými city Blíženců. Kvůli špatné komunikaci mezi oběma partnery vztah spíše skřípe.Blíženci-Váhy: Je to láska jako z pohádky. Přesně vědí, co mají jeden druhému říkat. Váhy přesně odhadnou, kdy mají dát Blížencům květiny, aby vykouzlily na jejich rtech úsměv, kdy jim mají říct pár hezkých slov, aby se jim rozzářily oči. Zkrátka jsou stvořeni jeden pro druhého. Jeden bez druhého nejsou nic.Blíženci-Štír: Jejich vzájemný vztah osciluje mezi dvěma extrémy. Buď prožívají výjimečně krásné romantické okamžiky plné radosti a hezkých slov nebo se hádají až do krve. Jsou schopni si oči vyškrábat pro každé slovo nebo gesto. Ačkoliv si nakonec to zlé odpustí, nikdy zcela nezapomenou.Blíženci-Střelec: Oba jsou dobrodružné povahy, rádi zkouší nové věci a poznávají nové lidi. Jejich zálibou je dobývat co nejvíce osob opačného pohlaví, proto vztah mezi nimi bude mít povahu pouhého dobrodružství na jednu noc. Druhý den už budou hledat někoho dalšího.Blíženci-Kozoroh: Blíženci rádi cestují, jsou podnikaví, experimentují, zatímco Kozorozi jsou raději doma, protože jsou introvertnější. Každý chce něco jiného, a proto nenacházejí styčné body, které by je spojovaly. Blíženci-Vodnář: Blíženci mají s Vodnáři neuvěřitelnou trpělivost, pokud jde o to vyslechnout a sdílet s nimi jejich sny a přání. Dochází u nich k šarvátkám a myšlenky druhého odhadnou jen částečně. Milují se vášnivě, ale nejraději vyznávají lásku nevšedními činy a gesty.Blíženci-Ryby: Ryby jsou citově založené a Blíženci jsou rezervovanější a nedávají city tolik na odiv. Ryby chtějí být hýčkané a vyžadují něžnosti, ale Blíženci na to nemají trpělivost, takže vztah mezi těmito dvěma znameními se příliš nedoporučuje.

folder_openPřiřazené štítky

O vztazích mezi mužem a ženou

access_time23.leden 2020personRadka Eliášková

Klíčové výrazy: dlouhodobá nevěra, duchovní partner, jak si udržet vztah, jak ukončit vztah, jak zachránit vztah, jak zlepšit vztah, karmické vztahy, krize vztahu, láska a vztahy, láska nebo přátelství, manželská nevěra, milenecký vztah, nevěra manžela, nevěra manželky, nevěra muže, nevěra partnera, nevěra v manželství, nevěra ve vztahu, osudový muž, paralelní vztah, partner duše, partnerské vztahy, partnerský vztah, problémy v manželství, přátelství je někdy víc než láska, rodinné vztahy, vážný vztah, vztah mezi mužem a ženou, vztah na dálku, vztah na pracovišti, vztah po nevěře, vztah se ženatým, vztah se ženatým mužem, vztahy mezi lidmi Vztahy je téma v dnešní době pro všechny aktuální. Aby ne, když se jedná o jeden ze základních vývojových nástrojů. Ve vztazích se setkávají naše vnitřní názory o světě (naše vnitřní fantazie) s realitou. Ale i zde lze nalézt určité zákonitosti.Aby byl vztah úplný, musí být rozvinutý v obou svých polovinách. V milenecké a v přátelské. Obě poloviny jdou ruku v ruce a hodně se ovlivňují. Vztah mezi mužem a ženou je většinou problém rozvinout v přátelské oblasti, za kterými se skrývají očekávání a obavy z obou stran. Tyto strachy si často už na svět přineseme, díky výchově se znovu zaktivizují a v dospělosti se s nimi pracuje. My lidé totiž dnes většinu vztahů začínáme na bázi přitažlivosti a citového vzplanutí. Druhou část na počátku nijak neřešíme. Pokud jsme se ovšem nenarodili v Indii, kde nám naši manželku vybrali rodiče.Přátelská rovina je rovina otevřená. Přátelé, pokud to jsou opravdoví přátelé, jsou schopni sdílet jakékoliv téma bez toho, aby jeden druhého posuzovali nebo odsuzovali. Nemusí spolu souhlasit, ale řeknou si otevřeně vše na rovinu a ve všem se tolerují. Tak to funguje mezi správnými kamarády. Vezměte si třeba téma krása. Pokud popisujete nějakou krásnou věc, jako třeba sportovní auto je zde ještě vše v pořádku. Pokud ale začnete popisovat nějakou krásnou kočičku, kterou jste dnes potkali s postřehy o její postavě, přestane to být u vaší partnerky věc přátelská, ale stane se z toho věc osobní. Už nesdílí váš smysl pro krásu, nepluje v přátelské neosobní rovině. Je to pro ni zásadní porušení rovnováhy a hrozba zboření celého systému. Bere celou věc osobně. Nedej bože se ještě zmínit, že je o 20 let mladší, má dokonalé „vlasy třeba…“ nebo jinou část těla a je to nová spolupracovnice, tak to jste většinou na dlouho skončili s klidem doma.To se běžně mezi muži ví, a tak se tyto zážitky doma neventilují, jen mezi přáteli a doma se pak žije v tom, co tolerance dovolí. Zde platí zásada neubližovat. Přátelská rovina je tím ale velmi okleštěná. Muži se bojí výčitek a neklidu doma, ženy zklamání. Co ale oba vždy dokáže spojit v otevřenosti, jsou děti. To je společný projekt.Mimochodem, uvědomujete si, že pokud prožíváte jakékoliv zklamání, že se jedná o obchod a ne o čistý dar? Zklamání totiž vždy znamená očekávání, že se mi vložená energie (investice) vrátí.Ženy málokdy dávají své city zadarmo. Ta zkušenost ale přijde, až když se vztah začne rozpadat.Vztah založený na obchodní bázi může fungovat, ale musí být nějak vyvážený. Takto fungovaly vztahy kdysi u našich prababiček, kdy každý z partnerů měl svou jasnou roli, např. žena domov, muž práce a ten druhý se mu do dané role nemíchal. Tyto role se setkávali jen na určitých rozhraních a výměna energie tam a zpět byla vyrovnaná.Dnes se ale vzájemné role promíchávají. Ženy se chtějí pracovně realizovat stejně jako muži, muži zase přebírají část péče o domov a děti. Protože oba mají zkušenost s tímtéž, je zde možnost srovnání obou přístupů a mohou nastat konflikty o to, který přístup je lepší. Tento systém zvyšuje daleko více tlak na toleranci toho druhého.Vývoj pokračuje i v této oblasti, tak jsem zvědavý, kam se to bude dále vyvíjet. Zajímavý byl tento článek z internetu:„Podívejte se s námi na nejoblíbenější alternativy tradičních vztahů:1. Otevřené manželství - kdy partneři spolu sice uzavřou sňatek, ale sexuální věrnost si neslíbí. Vztah tedy není založen na lži a každý z partnerů souhlasí, že si ten druhý může najít milence/milenku. Obvykle se tak ale děje za konkrétních pravidel, na kterých se partneři dopředu domluví.Podle zastánců tohoto stylu je to jedno z nejupřímnějších a přitom účinných řešení, které nenutí partnery ani po letech předstírat, že jsou monogamní, a klamat tak sami sebe.2. Manželství na zkoušku - stále oblíbenější způsob, jak si vyzkoušet, zda spolu dva lidé mohou skutečně žít. Obvykle si partneři stanoví dobu trvání tohoto vztahu, kdy si společně zhodnotí, zda má smysl spolu pokračovat a pak také, jakou formou.3. Přátelský svazek - tento vztah není o lásce jako takové a nemusí být ani o sexuální přitažlivosti. Jedná se čistě o praktickou záležitost, když dva lidé chtějí od života to stejné.Podle mnohých odborníků má dokonce toto manželství větší šanci na celoživotní svazek než to založené na intenzivní vášni. Předností tohoto vztahu je především stabilita.4. Manželství kvůli dětem - primárním účelem tohoto svazku je vychovávat děti. Jedná se o nejkřehčí vztah vůbec, jelikož kolem výchovy dětí panuje všeobecně nejvíce neshod mezi partnery a hrozí tedy i velké zklamání.5. Oddělené manželství - partneři jsou sezdáni, ale nežijí spolu, nebo jen naoko. Tento vztah vyhovuje všem, kteří chtějí mít hodně času jen pro sebe a zároveň nechtějí být úplně bez partnera. Vyhovuje tedy všem, co se vzájemně přitahují, ale osobnostně jsou si natolik vzdáleni, že by každodenní soužití nezvládli.Oba mají dostatek svobody na to, aby si dělali, co chtějí a společně jen tráví čas, který si spolu naplánují. Aby partneři takový vztah zvládli, je zapotřebí obrovské množství vzájemné důvěry.6. Manželství jako způsob ochrany - vztah postavený na vlastní bezpečnosti a vzájemném prospěchu. A je jedno, zda se jedná o emocionální stránku či tu finanční. Vždy jde o výhodný obchod, tedy něco za něco.“Každopádně dokud nenecháte partnera a nepodpoříte ho, aby svobodně projevil všechny své fantazie, vyzkoušel si to, co ho láká, do té doby nikdy nepoznáte, koho vlastně „milujete“. Nepoznáte také nikdy ve vnitřní hranice tolerance, svůj vlastní osobní vztah k partnerovi, míru svého vlastnění apod. Jen tušíte a svazují vás vnitřní strachy. Muži se jen velmi těžce nechají okrást o svou svobodu, a pokud cítí, že by byli nepochopeni, provedou čin stejně, jen tajně.Život a životní zkoušky nejsou totiž ničím jiným než hledáním a hlavně projevením své vlastní vnitřní kvality v reálném životě. Tu stejně všichni nosíme v latentní podobě v podvědomí a realita dává k jejímu projevení prostor.

folder_openPřiřazené štítky

Muži nejsou předurčeni k monogamii

access_time23.leden 2020personRadka Eliášková

Muž a monogamie - jsou to pojmy, které jsou slučitelné, nebo jde jen o naivní iluzi žen, která jim dříve či později bude vyvracená? Pojďme si říci více… Naše kultura považuje monogamii za zcela přirozenou. Jenže co když je to jen vštípená společenská nutnost? MonogamieV západní civilizace je polygamie a bigamie zakázána v manželství. Je trestná. Ovšem polygamie ve vztazích, tj. nevěry, trestné nejsou. Naopak, jsou velmi oblíbené. Zdá se, že čím dál oblíbenější. Který pár spolu prožije celý život, aniž by jeden druhého nepodvedl? Je to smutné, ale takových párů ubývá a současně se vynořuje otázka, zda je monogamie přirozená. Jak něco, od čeho se čím dál více párů odchyluje, může být v pořádku? A tak se zrodil názor, že především u mužů vyžadovat monogamii je proti přírodě. J to pravda či jen zoufalý pokus obhájit mužskou nevěru?Muži a nevěraDodnes jsou s nevěrou spojováni více muži než ženy. Jsou muži častěji nevěrní? To je nesprávně položená otázka. Spíše je nutné se dívat na to, jak na nevěru pohlíží společnost a jaké nevěry se každé pohlaví dopouštějí. Mužská a ženská nevěra se totiž mnohdy ve své podstatě odlišuje.Je prokázáno, že muž je schopen podvést, i když svou partnerku bezmezně miluje. Často je to vysvětlováno tím, že muži zkrátka v téhle oblasti jednají pudově a lásku a sex od sebe důrazně oddělují.A co ženy? Ty přece také podvádí muže. Ano, ale u většiny žen je nevěra jiná než u mužů. Ty mnohem častěji k nevěře vztahují city, do nového partnera se zamilovávají a jsou ochotni se vrhat do nových vztahů a ty původní opouštět.A jak se na monogamii (polygamie) dívá společnost? Nevěra se stává součástí běžného života a tolerance společnosti k ní neustále stoupá. Je nutné ukončovat vztah kvůli nevěře? Většina lidí odpoví, že pokud vztah do této doby fungoval, měl by být zachráněn. Pravdou zůstává, že na mužskou nevěru se společnost dívá lépe než na ženskou nevěru. Více ji akceptuje.Proč? Vysvětlení je jednoduché. Stále se vychází z toho, že žena je citovou oporou rodiny a když odchází za jiným mužem, zanedbává ji a rodina tím mnohem více strádá, než když muž odchází za milenkou.Také od počátku věků je nevěra u žen horší v tom, že hrozí neplánované otěhotnění a co když nebude vědět matka, kdo je otec dítěte? To bylo, je a snad i bude z morálního hlediska nepřípustné.Asi proto se dodnes na muže záletníka často společnost dívá jako na kasanovu, o kterého zkrátka mají ženy zájem, ale pokud je žena častěji nevěrná, je považovaná za...jak to říci...za lehkou ženu.Je třeba se smířit s tím, že mužská nevěra bude vždy společností více akceptovatelná než ženská nevěra. A jak je to s pudem, který žene muže k nevěře? Je možné, že tomu tak skutečně je, i když to nás asi neuklidní, když svého milého najdete s jinou v posteli. Co s tím uděláte, už záleží jen na vás...

folder_openPřiřazené štítky

Terapie - pomoc v obtížné životní situaci

access_time04.únor 2020personRadka Eliášková

Metoda RUŠZkratka pro Rychlou a účinnou změnu skutečnosti. Jedinečnost této metody spočívá v tom, že řeší skutečné příčiny aktuálních problémů – rychle a úplně. Zároveň je šetrná. Pomocí této metody se zbavíte řady svých potíží během relativně krátké doby, navíc s trvalým efektem.Lze s její pomocí řešit jakoukoliv oblast našeho života – oblast sebevědomí, partnerství, zdraví, peníze, práce.Metoda Faster EFTFaster EFT efektivně pomáhá při řešení jakýchkoli negativních emocí, jako je například strach, smutek, emocionální traumata, vztek, pocity viny, pocity bezmoci a beznaděje.Poklepem na vybrané akupresurní body na těle se neutralizuje emocionální náboj vzpomínky a tím dojde k přehodnocení důležitosti programu v podvědomí a jeho „vypnutí“.  Původní negativní vzpomínka přestává mít moc nad naším cítěním a chováním.Tato metoda je rychlá, efektivní a má dlouhodobé výsledky.KonstelacePomocí konstelačního náhledu lze lépe nahlédnout na skutečný stav naší situace. Konstelace obchází naši vědomou složku a otevře nový a hlubší pohled na daný problém. Nový pohled pak umožní vyrovnat se s negativní situací. Díky novému úhlu pohledu získáme pochopení pro danou situaci, člověka nebo problém a lépe se s nimi dokážeme vyrovnat. Téměř vždy přichází úleva, vcítění a odpuštění, které jsou základem lepšího pocitu.Konstelační techniku používám velmi ráda, protože obchází logiku, umí se „podívat za ni“. Ukáže pravdu, kterou nechceme nebo nejsme schopni vidět. Teprve pak můžeme měnit realitu k lepšímu.• Terapie vnitřního dítěteJedna z nejúčinnějších terapií se skutečně trvalými a dlouhodobě pozitivními účinky, s jakou jsem se kdy ve svém životě setkala.Zasahuje totiž do nejhlubších základů našeho nastavení, především negativních a destruktivních rodinných vzorců, které jsme nevědomě přejali od rodičů a které nás nyní ovlivňují a řídí.Terapie vede k nalezení, pojmenování těchto vzorců, jejich pročištění od emocionální bolesti a k jejich nahrazení novými, pozitivnějšími návyky, díky nimž začneme sami se sebou zacházet lépe a cítit se lépe.To se příznivě projeví v mnoha oblastech našeho života.Často se snažíme řešit současnou situaci, která nás trápí. Připadá nám, že naše intenzivní negativní pocity se týkají současného partnera, šéfa, úředníka, krize apod. a chceme je tak i řešit.Neuvědomujeme si, že se v těchto chvílích vracíme „domů“. Že naše pocity jsou výpovědí o tom, jak danou situaci hodnotíme na základě minulých zkušeností, ponížení, bolestí a traumat, jež jsme utrpěli a které mají kořeny v dávné minulosti.Tam je potřeba se podívat a dané téma zpracovat. Jedině tehdy má terapie smysl a také trvalé účinky.Co je a jak probíhá Terapie vnitřního dítěte:

folder_openPřiřazené štítky

O feromonech obecně

access_time06.únor 2020personRadka Eliášková

Feromony jsou sexuální vábivé látky, které se dosud dělí do dvou druhů:Androstenol je látka produkovaná ve varlatech, která se svou strukturou podobá testosteronu. Alfa androsterol vonící po santalovém dřevu, což u žen zvyšuje sexuální žádostivost.  Feromony se uvolňují v dechu nebo potu a jsou zachytávány vomeronasálním orgánem (VNO) - to jsou miniaturní jamkovité záhyby na obou stranách přepážky nosní. Odtud jsou vábivé látky předávány přímo do mozku. Zejména u žen, které reagují všeobecně citlivěji na pachy než muži, řídí feromony mnoho emocí, rozhodují o chuti, lásce, sympatii a potřebě sexu.Feromony ve vědeckém testuV jednom butiku byly ležáky (neprodejné zboží), které byly nejdříve po čtyři týdny vystaveny bez účinné látky feromonů. Potom byly postříkány roztokem feromonu. Jako kontrola byly hned vedle položeny stejné, avšak nepostříkané kousky. Výsledek: Z osmi ležáků bylo v prvních dvanácti dnech po ošetření se sexuálním vábidlem sedm prodáno. Z neošetřených pouze jeden.Mužská dvojčata byla na večírek oblečena zcela identicky. Jeden z nich byl však postříkán účinnou látkou s feromony.Výsledek: Počet kontaktů s ženskými hosty byl u naparfémovaného dvojčete třikrát vyšší než u druhého.Na tohle všechno cca před rokem reagovala TV Nova v pořadu Clever a pokusili se vyvrátit účinek feromonů. Vzali 5 mužů a jednoho postříkali feromony vázanými v parfému Hugo Boss a ostatní pouze samotným parfémem. Zakryli je neprůhlednou látkou a poslali za nimi 30 žen, z nichž 27 celkem neochvějně označilo feromonmana.Spousta lidí si plete feromony s afrodisiakyFeromony jsou látky navozující mírné sympatie, důvěru a soulad. Jestliže si koupí manželský pár flakonek feromonů po 25 letech hádek, tak to měli mnohem raději dát do chlastu. Feromony mají význam pouze při seznamování. Pak je tu ještě jiný aspekt - jestliže jde o člověka nesympatického, tak mu nepomůže ani kýbl feromonů. Je to prostě stopová látka, která se sice dá jasně dokázat u dvojčat, ale sympatie nejsou jen ve vůni - takže má-li osoba naferomonovaná vedle sebe sympatičtějšího kolegu, pak se může uferomonovat a je to na nic.Extrakce feromonů je velmi nákladná, existuje spousta podvrhů a platí určité pravidlo maximální povolené koncentrace.

folder_openPřiřazené štítky

Manželství

access_time08.únor 2020personRadka Eliášková

Když dvojice vstupuje do manželství, vstupuje do poněkud dobrodružné instituce. Zpravidla se pouští do něčeho, o čem nic neví. O tom svědčí nemalé množství rozvodů, manželských problémů ale i lidí, kteří radši svazek manželský ani neuzavírají. Ve skutečnosti se dá říct, že manželství a rodina jsou stavebními prvky celé společnosti, takže má svou hodnotu o nich něco vědět.  Manželství je v podstatě předsevzetí obou partnerů žít společný život. Ale aby bylo manželství úspěšné, musí toto předsevzetí na obou stranách trvat. Stejně jako vyhasne oheň, který neudržujeme, vyhasne i manželství, které přestáváme tvořit. CO MŮŽE STÁT ZA ROZVODY A PROBLÉMY V MANŽELSTVÍ? - TvořeníNení to o tom, že by byli lidé zlí a proto nedodržovali manželské sliby. Často je důvodem, že partneři předpokládají, že manželství bude fungovat jaksi automaticky. V době zamilovanosti dělají oba partneři všechno možné pro to, aby svého partnera získali a aby si ho udrželi. V okamžiku, kdy uzavřou svazek manželský, se jejich aktivity vytrácí, protože tak nějak předpokládají, že teď už je „hotovo“ nebo „mají své jisté“, nebo prostě jen dosáhli svého cíle a nedali si další. Někdy už tvoří jen jeden z partnerů a to nestačí. Po uzavření manželství je dalším cílem na cestě jeho tvoření. Patří sem společné aktivity, společné sny, zájem a péče o partnera a další. Takže základem udržení manželství je uvědomit si, že je to něco, co je potřeba tvořit, na čem musíme neustále pracovat. Být manželem neznamená jen mít místo, kam si přijdu odpočinout po práci a kde mám navařeno, napečeno a uklizeno. Být manželkou neznamená jen být zabezpečená, mít děti a domácnost, o kterou se mám starat. Manžel a manželka jsou role. Manželství je nejen o vzájemné lásce, ale také o vzájemné podpoře, plnění snů a cílů, společném tvoření domova a budoucnosti. Kdysi mi jedna kamarádka řekla: „Pokud nemáš za cíl o někoho pečovat, nevdávej se.“ Je na tom hodně pravdy a platí to jak pro ženu, tak pro muže. A role manželky a manžela nejsou totéž jako role matky a otce. Když přijdou děti, stále zůstáváme manželem nebo manželkou, jen si přibíráme další roli otce nebo matky.  - KomunikaceDalší důležitou oblastí, která by měla být v pořádku, aby manželství vydrželo, je komunikace. Fungující komunikace v manželství neznamená jen schopnost jeden druhému naslouchat, nebo schopnost partnerovi cokoli říct. Základem dobré komunikace v manželství je také podobná komunikační prodleva. Co to komunikační prodleva je? Je to čas, který uplyne od chvíle, kdy partnerovi položíte nějakou otázku, do chvíle než vám odpoví. Nebo čas, který uplyne od chvíle, kdy mu něco řeknete, do chvíle, kdy on na to zareaguje. Ideálně by měla být komunikační prodleva obou partnerů podobná. Když má jeden z partnerů komunikační prodlevu příliš dlouhou oproti druhému, oba tím trpí. To samé platí o rychlosti obecně. Když je jeden z partnerů při zvládání každodenního života a práce rychlý a druhý pomalý, oba ve vztahu trpí. Ale nejde jen o to. Komunikace je záležitost takzvaně dvoucestná. To znamená, že dobrá komunikace v manželství je komunikace, kdy jde o vzájemnou výměnu myšlenek, skutečnou debatu. Nejde jen o to, že jeden mluví a druhý poslouchá. Oba partneři by měli mít možnost mluvit a oba schopnost naslouchat. - ŽárlivostS komunikací v manželství souvisí také žárlivost. Žárlivost v podstatě znamená, že ten žárlivý partner omezuje komunikaci druhého partnera s okolím. Žárlivost nemusí být žádným způsobem podložená, může vycházet jen z vlastní nejistoty žárlivého partnera, který se obává, že jeho partner komunikuje skrytě s dalšími osobami, o kterých on nic neví, a snaží se takové věci zjistit nebo jim zabránit. Takže žárlivý partner se potom snaží bránit svému partnerovi v komunikaci a to samozřejmě vede k rozepřím a hádkám a snadno to může celý vztah „zabít“. - Když do vztahu zasahuje třetí osobaTaké vám může manželství ničit třetí osoba. Tchýně se nestaly předmětem mnoha vtipů tak úplně náhodou. Je pravda, že je velké množství tchýní, které jsou naprosto skvělé a úžasné. Ale existuje určité procento tchýní, které na svém synovi nebo dceři natolik lpí, že do jejich manželství neustále vnáší něco, co tam nepatří. Ale do manželství nemusí takovým způsobem zasahovat jen tchýně. Mohou to být i kamarádi, kamarádky, kolegové. Může to být pomlouvání a snižování partnera, jako „neumí vařit“, „neumí se pořádně postarat o domácnost“, „vždyť tě pořádně neuživí“, „věčně není doma a ty vlastně ani nevíš, kde je“. Takové věci samozřejmě vnáší mezi partnery určité pochybnosti, nahlodávají vzájemnou důvěru. Nebo může tchýně (všem dobrým tchýním se omlouvám) příliš zasahovat do manželského života samotného třeba tím, že do všeho mluví, musí pořád být nablízku, nenechá partnery téměř o samotě. To samozřejmě soužití partnerů narušuje. I taková věc se mezi partnery dá vyřešit jednoduše komunikací. Je třeba, aby si především oni sami vzájemně řekli, co se děje, co si myslí, případně co tchýně nebo nějaká třetí osoba říká. Potom mohou společně promluvit i s tou osobou a mohou celou situaci zvládnout. Problém nabývá velkých rozměrů ve chvíli, kdy se partner postaví na stranu své matky (nebo otce) místo toho, aby stál za svým partnerem. Dokonce i v situaci, kdy by měli rodiče v něčem pravdu a on by to vnímal podobně, když tchýně nebo tchán mluví proti jeho partnerovi, může být manželství osudným, postavit se na jejich stranu. Existuje něco, čemu se říká zodpovědnost a existuje také zodpovědnost za manželství. Převzít zodpovědnost za své manželství znamená kromě jiného „nedovolit nikomu a ničemu jinému, aby to vstoupilo mezi mě a mého partnera“. Příkladem může být situace, kdy je u vás matka na návštěvě, váš manžel přijde večer pozdě z práce a vaše matka spustí: „Myslím, že bys měl chodit domů dřív a nenechávat ji tady po večerech samotnou.“ I kdybyste to cítila stejně, je třeba tu komunikaci zastavit a minimálně matce vysvětlit, že to je mezi vámi a vy si to vyřídíte spolu. Ještě lepší by bylo se svého partnera v takové chvíli zastat. Ale v každém případě, pokud potřebujete s manželem vyřešit, že chodí domů pozdě a vadí vám to, vyřešte to s ním a jen s ním. To platí pro jakékoli podobné situace. - Nevěra a jiné „prohřešky“Hodně lidí se řídí pravidlem „zatloukat, zatloukat, zatloukat“. Je to naprosto pochopitelné. Není to jen z obavy, že se na nás partner naštve, ale i z obavy, že mu tím, že mu o své nevěře nebo jiném „prohřešku“ řekneme, ublížíme. Obvykle se také partner, který se nevěry dopustil, obává, že ho partner opustí, jakmile se to dozví. Tyto obavy mohou být i opodstatněné. Já vím, že je to těžké, ale obvykle svým klientům na rovinu říkám, že o tom měli uvažovat předtím, než do té postele vlezli. Tvrdé? Ano. Ale základem každého manželství je upřímnost a to, že je mezi partnery „čisto“. Každá zamlčená nevěra, každý prohřešek vůči partnerovi, který vás trápí, mezi partnery ve skutečnosti staví zeď nebo lépe řečeno hloubí propast. Proč tomu tak je? Nevěra může vzniknout náhodně pod vlivem alkoholu – prostě takový „úlet“, nebo může být důsledkem neřešených problémů, které ve vztahu již existují. V obou případech ale její zamlčení způsobí, že ten partner, který se jí dopustil, se ze vztahu stáhne. Jednoduše proto, že nechce ubližovat. Je to přirozený instinkt, protože nechceme tomu druhému ubližovat. A kromě toho si potřebuje svůj skutek zdůvodnit a to vede k tomu, že na svém partnerovi začne hledat chyby. Prostě, když jsem byla manželovi nevěrná, potřebuji k tomu „důvod“ a i kdyby žádný ve skutečnosti nebyl, tak si začnu říkat věci jako „on mě zanedbává“, „nedává mi dost peněz“, „už ho vůbec nezajímám“ a podobně. I kdyby ty důvody skutečně existovaly, nevěra je jen prohloubí, protože místo snahy ty věci řešit je potřebujeme vidět ještě víc, protože pak máme pravdu a měli jsme na tu nevěru naprosté právo. I když v manželství zůstaneme, bude tam pořád malá „propast“ a „Pandořina skříňka“. A té „Pandořiny skříňky“ se náš partner může kdykoli nechtě dotknout.Vezměme si příklad: manžel byl manželce nevěrný se svou novou sekretářkou. Manželka se nevině zeptá: „A jaká je ta tvá nová sekretářka?“ Manžel samozřejmě těžko zareaguje na takovou otázku v klidu, protože okamžitě nabude dojmu, že manželka možná něco ví. Takže jeho reakce bude typu: „Co tě to zajímá? Odkdy tě zajímá moje sekretářka?“ a podobně. To zase nechápe manželka. Takže pokud k nevěře došlo a skutečně chcete dát manželství do pořádku, jediná cesta je čestně komunikovat. Pokud manželství stálo na dobrých základech a není ještě na pokraji propasti, dá se taková situace zvládnout. Samozřejmě ideální je takové věci vůbec nedělat. - Dá se nevěře předejít? Určitě pro to můžeme hodně udělat. Základem je trvalé tvoření vztahu. Dále je to zájem o partnera. Pokud se totiž o partnera zajímáme, pak vidíme včas, že možná není vše optimální, že na straně partnera třeba existuje nějaká nespokojenost a můžeme ji zvládnout ještě předtím, než to skončí nevěrou. Ale zájem o partnera u něj zároveň vytváří dobrý pocit, cítí se stále žádaný a tudíž ani nemá tendenci hledat někde jinde. A samozřejmě upřímná, otevřená komunikace. Ta dává vztahu skutečnou sílu, protože buduje důvěru, vzájemné porozumění a posiluje vzájemnou lásku.  

folder_openPřiřazené štítky

5 tipů pro to nejlepší manželství

access_time19.únor 2020personRadka Eliášková

Konečně jste našli toho pravého, se kterým byste chtěli strávit zbytek života, milovat ho, mít s ním děti a bílý laťkový plot. Chození a manželství ale rozhodně není totéž, zatímco když s někým jenom randíte, můžete si kdykoliv zalézt někam stranou, odejít nebo doslova utéct, ale v případě manželství už ho máte na noze jako vězeňskou kouli. A už se ho nezbavíte. Od problémů tak snadno neutečete, budete je muset řešit, což někdy není zrovna snadné. Někdo v tom ale umí chodit. Buďte taky v manželství na koni vy a podívejte se na 5 tipů, jak toho docílit.1.Zajistěte si každodenní přísun „hormonu lásky/důvěry“Ano, opravdu taková látka existuje a jmenuje se oxytocin. Tento hormon se uvolňuje při stimulaci pohlavních orgánů, ale vy si ho můžete dopřát i ve slušné formě kdykoliv na veřejnosti. V menší míře se totiž vyplavuje také dotyky, hlazením, polaskáním, polibkem, držením za ruce nebo objetím. Zajistěte si jeho dávku každý den.2.Není to jenom o kompromisechŘíká se, že vztahy by měly být založeny na kompromisech. Hloupost. Kompromis je pouze řešení, které úplně nevyhovuje ani jedné straně. Žádní dva lidé se neshodnou naprosto ve všem, a proto byste na to měli být připraveni. Nebojte se ale projevit svůj názor a akceptovat rozdílný pohled vaší drahé polovičky.3.Uvědomte si svou úlohu ve vztahuMuži by hlavně měli vědět, že nemusí řešit všechno, co jim ženy říkají, naprosto totiž stačí, když budou poslouchat. Ženy chtějí být vyslyšeny, potřebují vás jako svého terapeuta a ne osobního ochránce, který za ně všechno vyřeší. Ženy by si na druhou stranu měli uvědomit, že muži potřebují víc osobního prostoru a nebrat si to moc vážně. Jednoduše od nás někdy potřebují pauzu, to je vše.4.Začínejte slovem „já“ namísto „ty“Když se vám zdá, že něco neklape a chcete si o tom promluvit, vždycky začínejte slovem „já“. „Já mám pocit, že se mi vyhýbáš.“ „Připadám si odstrčený.“ Když budete sdílet svoje pocity s tím druhým, vaše komunikace bude efektivnější a spíše se doberete nějakých výsledků, než kdybyste jeden druhého obviňovali.5.Komplimenty jsou důležitéJe důležité si říkat, jak moc se milujete, jak si sebe vzájemně vážíte a podle toho se také chovat. Nemusíte si každý den dávat kytku nebo se horoucně rozplývat a vymýšlet si milostné básničky, ale měli byste spolu mluvit, myslet na to, jak je vám spolu dobře. Skládejte si komplimenty, uznejte úspěch toho druhého, pochvalte ho za jeho práci. Uvidíte, jak vám samotným se to bude líbit.

folder_openPřiřazené štítky

Jak si udržet dobré vztahy

access_time21.únor 2020personRadka Eliášková

Vztahy pro náš spokojený životVztahy – někdy si říkáme, že mít vztahy je jedna z nejhorších věcí, že je to pro nás zraňující, omezující, že se často s partnerem nebo partnerkou hádáme, nemůžeme se na ničem shodnout, máme jiné představy o životě a o společné budoucnosti…ale přesto v nich stále zůstáváme a snažíme si toho druhého u sebe udržet. Proč? Nikdo totiž nechce být sám. Je to citová i pudová záležitost, každý chce mít vztahy, aby byl spokojený po psychické i fyzické stránce, a aby založil rodinu. A samozřejmě, že když už vztahy máme, chceme si je udržet dobré a spokojené. Občas je to dřina, ale vyplatí se nám to. Jsou tedy nějaké rady, jak si tedy udržet dobré vztahy? Samozřejmě, že ano.UpřímnostUpřímnost mezi dvěma lidmi ve vztahu je pochopitelně velmi důležitá. Být naprosto upřímný je ale někdy dost těžké, někdy se nám lež jeví jako dobré východisko ze situace. Když si ale chceme udržet partnera a dobré vztahy, nevyplatí se ukazovat jen svou hezkou tvář. Nemá smysl hrát si na někoho, kým nejsme, protože pravda stejně vyjde najevo a může pak být o to více bolestivá. Nač krmit partnerovy představy o úžasné ženě, pokud jí nejsme? Radši buďme realističtější a pravdivější.Být upřímný je těžké. Záleží na tom, jakého máte partnera, protože každý člověk je nastavený trochu jinak, ale pokud si říkáte, že raději zalžete, pokuste se přijít na to, proč vlastně chcete lhát. Je to kvůli tomu, abyste podporovala falešnou představu? Je to proto, že se stydíte sama za sebe?Často člověk lže proto, aby skryl jednání, které se nelíbí jemu samému. Pokud tedy nejste připravení být naprosto upřímní, zkuste vydiskutovat a obhájit pravdu aspoň sami před sebou. Uvidíte, že se potom budete cítit lépe a vyrovnaně a Vaše vyrovnanost se postupně přenese i na Vašeho partnera a Vaše vztahy.Zbavte se nerealistických očekáváníOčekávání a nerealistické sny a představy dost souvisí s upřímností. Když k sobě totiž budete s partnerem upřímní, ani jeden z vás je nebude mít. Očekávání nejsou pro vztahy příliš dobré. Kladou určité požadavky, které nemusí druhá osoba vždy splnit. Řekněte, k čemu ale je živit v sobě imaginární představu partnera? Vždy se snažte ujasnit si, koho vlastně milujete. Zda svého skutečného a reálného muže, nebo jen představu o něm?Toto je jen malá část toho, co můžete udělat pro zlepšení Vašeho života. Proto Vám i v dalším článku přineseme rady, jak si udržet dobré vztahy. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Testujeme na dotaz druhého dítěte

Nebezpečné dětské výrobky

access_time05.únor 2020personRadka Eliášková

Výrobci hraček a výrobci péče o děti produktů mají přísně vyzkoušet výrobky, které budou dodány na trh. Nicméně, v zájmu snížení nákladů a přidávat se k jejich spodním řádku, nebezpečné hračky a výrobků pro děti poranit nevinných dětí. To je nepřijatelné, a výrobci těchto výrobků je třeba nést odpovědnost za škody, které páchají. Nebezpečné hračky nechte lépe ležet ve vestavěné skříni.Pokud vaše dítě nebo někdo z vašich blízkých byl zraněn v důsledku závady na výrobku, který jste používali, měli byste vyhledat pomoc zkušeného právníka bojovat za spravedlnost, kterou si zasloužíte.Právník vám pomůže pochopit vaše zákonná práva, své možnosti, a proces, jehož prostřednictvím můžete vymáhat odškodnění za ztráty jste museli překonat.Společné Nebezpečné produktyTam jsou, bohužel, mnoho způsobů, jak který výrobek pro děti může být nebezpečné. Některé z nejběžnějších nebezpečích spojených s výrobky pro děti patří:Malé, oddělitelné části, které mohou způsobit nebezpečí udušeníProdukty, které prasknout a způsobit ostré, nebezpečné střepy, které mohou snížit dítěPoložky na trh jako ochranných pomůcek, které nebudou fungovat a chránit tak, jak jsou určenyToxické olovo a barva na hračkyVhodné pro zranění může být zničující pro fyzické a emocionální pohodu vašeho dítěte. Naštěstí, může být právní možnosti, aby se ujistil, že z nedbalosti výrobci jsou trestáni za své nedbalé jednání. Tím, že ukazuje, že výrobce by měl zkoušet své produkty pečlivě, měli předložit odpovídající varování a pokyny pro správné použití, může zkušený právník zvýšit šance jste zotavuje náhradu.Dedikované Cedar Rapids nebezpečné produkty právníci na advokátní kancelář Leehey bude rád, jít přes své právní možnosti, a odpovědět na jakékoliv dotazy můžete mít.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zaujalo nás na dotaz druhého dítěte

Jak zabránit vypadávání vlasů po těhotenství?

access_time09.prosinec 2019personMarián Kroužel

Těhotné ženy prodělávají úplně jiné zkušenosti, jak před porodem, tak i po porodu. Většina žen říká, že se jim těhotenství líbilo a že nabyly mnoho nových zkušeností. Však v těhotenství existují i negativní stránky a vedlejší účinky jako například vypadávání vlasů a lámání nehtů. Vypadávání vlasů po porodu je bohužel velmi běžné, což znamená, že se to může stát klidně i vám. Nicméně se nemusíte bát vedlejších účinků, pokud se na to řádně připravíte. Vypadávání vlasů po porodu je pouze dočasné, proto existují metody jak to zmírnit. Máme pro vás typy, které vám pomohou a zabrání vypadávání vlasů.Tipy proti vypadávání vlasů Přírodní vlasový cyklusVaše vlasy mají tři fáze růstu:První fáze je, že vlasy aktivně rostou řadu let.Druhá etapa zabraňuje růst vlasů, přibližně na 1-3 měsíců. Zatímco vlasy odpočívají, se dějí hodně chemických změn. Na konci klidové fáze nastává třetí fáze, která však může způsobit právě vypadávání vlasů. Můžete si všimnout, že každý den vypadne třeba 100 vlasů aniž byste věděli proč. Vypadané vlasy nahradí nové, nemusíte se obávat, však někdy nastane to, že další vlas ten vypadnutý nenahradí.Příčiny vypadávání vlasů Hlavní příčinou vypadávání vlasů po těhotenství je způsobeno hormonálními změnami, kterými ženské tělo prochází. Během těhotenství by ženy měly užívat vitamíny, které zabrání vypadávání vlasů a dodávají jim lesk a objem. Nicméně, hormony mohou způsobit problémy vypadávání vlasů poté, co ženy porodily dítě, nemusí všal vypadávat jen při těhotenství, ale i po porodu. Největší rozdíl si mohou ženy všimnout během 1-3 měsíců po porodu.Kromě hormonálních problémů, je to zcela normální vidět, že vlasy vypadávají, může to zapříčinit třeba i dieta. Dalším důvodem vypadávání vlasů po těhotenství může být nedostatek minerálů a vitamínů. Chcete-li vyřešit oba tyto problémy, začleňte více ovoce a zeleniny do vašeho jídelníčku.Obecné informace Přirozená délka života vašich vlasů je asi průměrně 5-7 let, to však pak závisí na jednotlivci. Vypadnuté vlasy vždy nahrazují nové, to však neplatí při těhotenství, to může vlas vypadnou a při klidové fázi vlas nenaroste. Když hormony dosáhnou opět normální stav po těhotenství, vlasy které nerostly během klidové fázi pak opět narostou. Může trvat až šest měsíců, aby se vlasy zase vrátily do normálu, můžete však udělat několik kroků, abyste urychlili růst a udrželi si vlasy.Běžná místa kde vlasy vypadávají Těhotenství oslabí všechny vlasy. Vypadávání vlasů může být nerovnoměrné, mohou být místa na pokožce, kde vlasů vypadá více a mohou být také místa, kde budete mít všechny vlasy. Můžete třeba zpozorovat řidší vlasy kolem čela nebo za ušima.Někteří lidé vidí vypadávání vlasů především na těchto místech, zatímco jiní mají jednu nebo dvě místa.Kdy je vypadávání vlasů už vážné? Vzhledem k tomu, že vypadávání vlasů může být způsobeno i něčím jiným než hormonální nerovnováhou, jako je třeba podvýživa, měli byste navštívit lékaře, který vám poradí co a jak. Jestliže vypadávají vlasy i po šesti týdnech po narození dítěte, neváhejte a běžte se poradit s lékařem. V některých případech mohou lékaři předepsat léky ve formě tabletách,aby zredukovaly vypadávání vlasů. Je důležité zmínit to, že se vypadávání vlasů často zastaví po šesti týdnech, tak již léky ani jiná medicína nebudou potřeba.Vyhněte se tahání vlasů Doporučujeme, abyste si nedělali účesy, které napínají vlasy. To zahrnuje těsné culíky nebo drdoly.Je často nepříjemné, že vlasy máte v obličeji, ale bohužel culíky zapříčiňují vypadávání, proto byste měli používat skřipce místo gumiček.Jak se starat o mokré vlasyPoužijte šampon a kondicionér, který obsahuje posilující složky, jako je křemičitý biotin nebo keratin. Vaše vlasy jsou neuvěřitelně zranitelné když jsou mokré, mokré vlasy způsobují lámavost a křehkost. Pokud máte mokré vlasy, zacházejte s nimi opatrně, aby nedošlo k vypadávání. Uděláte nejlépe, když používáte hřeben s velkými zuby na mokré vlasy. Buďte jemní při stylování vlasůKdykoliv je to možné, vyhněte se fénům, žehličkám na vlasy nebo kulmám.Dieta a výživa Jak již bylo zmíněno, váš zdravotní stav se odráží na vlasech, nehtech a kůži. Pokud se nestravujete zdravě, měli byste okamžitě začít, protože to ovlivňuje růst vlasů. Takže zařaďte ovoce a zeleninu do svého jídelníčku. Snadný začátek je, že alespoň před jedním jídlem sníte jednu misku zeleniny nebo ovoce.Je také důležité získat dostatek bílkovin ve stravě, to posílí vlasové kořínky a s touto výživou vlasy zachráníte před vypadáváním. Tyto tipy budou rovněž podporovat růst vlasů, který může být dále posílen i tím, že si dopřejete vitamíny jako je B komplex , biotin, vitamín C a zinek.Ve většině případů žen, které zažily vypadávání vlasů po těhotenství je velké riziko, že se tomu nikdy nevyhnou úplně. Ale pomocí tipů které jste se dočetly v článku, můžete zarazit vypadávání aniž byste se o ně musely nějak hodně starat.

folder_openPřiřazené štítky

Znáte Bioenergetické terapie?

access_time22.leden 2020personRadka Eliášková

Lidé se mohoubioenergericky rozlišovat řadou příznaků, z nichž nejpodstatnější jsou:nadbytek nebodeficit bioenergie v organismu,bioenergetickáhrubost nebo naopak jemnost,stupeň čistotybioenergií nebo jejich znečištění jako následek různých onemocnění, nesprávnéhozpůsobu života nebo nepříznivého vnějšího působení, vývojová úroveň určitýchbioenergetických center organismu (čaker) a to, které v daném okamžikudominují.Bioenergetickánadbytečnost organismu nemusí svědčit o zdraví určitého člověka, jak se někdylidé domnívají. Na příklad akutní stadia mnohých onemocnění jsoucharakteristická intenzivním vyzařováním bioenergií, které způsobují onemocněnídruhých lidí. Stejně tak může člověk vyzařovat škodlivé energie při agresivníchemocích. Jediným způsobem rozlišení bioenergií zvláště podle kvalitativníchukazatelů je jejich hodnocení senzibily, kteří v sobě rozvinuli schopnostvnímání širokého spektra vyzařování. Na příklad někteří senzibilové mohouhodnotit stav druhého člověka (včetně přesné diagnostiky onemocnění, hodnocenístavu čaker, meridiánů atp. dokonce podle oděvu nebo libovolného předmětu,který tento člověk používal a na kterém zůstala jeho bioenergie.Bioenergetickýdeficit je nejčastěji možno pozorovat u oslabených nemocných, u malých dětí arovněž u těch lidí, pro které je charakteristický požadovačný vztah k ostatnímlidem, ať je to konkrétní člověk nebo společnost jako celek. Takové chybnéetické zaměření nutí jejich nositele, že se cítí stále nešťastní. Styk s nimibývá obyčejně těžký, neboť ze strany člověka, který "chce", lzepozorovat tak zvaný "bioenergetický vampirismus", který se můžeuskutečňovat dokonce na velkou vzdálenost. Pomoci těmto věčně nešťastným"vampírům" je možno pouze tak, že přeorientujeme jejichspotřebitelský vztah ke všemu a ke všem na aktivní tvůrčí životní postoj, jinakřečeno, změnit jejich nectnost vyžadovat lásku k sobě ve snahu darovat svojilásku ostatním lidem a celému světu.Nejdůležitějšímmechanismem, který uvádí bioenergie do pohybu, jsou emoce. Proto etickásebekontrola a schopnost kontrolovat a řídit své emoce za pomoci metodpsychické autoregulace umožňuje člověku, aby se naučil neškodit ostatním svýmineharmonickými bioenergetickými zásilkami nebo přitahováním energie k sobě.(Poznamenejme, že úmyslný i neúmyslný "bioenergetický vampirismus"nepřináší "vampírovi" úlevu. Organismus s nerozvinutými čakraminemůže udržet tímto způsobem získanou energii a ta se rychle rozptýlí. Čakryhrají roli bioenergetických akumulátorů. Jestliže jsou rozvinuté a v pořádku,jsou i tak téměř vždy plné energie.)Když mluvíme ovzájemném bioenergetickém působení mezi lidmi, nelze pominout otázku sexuálnímustyku. Při pohlavním aktu dochází mezi partnery k intenzivní energetickévýměně. Přitom se stejně snadno předávají jak energie čisté, zdravé, léčivé,tak i hrubé, škodlivé a patogenní. Závěry nechť si vyvodí čtenář sám.Bioenergetickýmifaktory jsou vyvolány mnohé případy sexuálního nesouladu, jako je impotence azkrácení pohlavního aktu u mužů, frigidita a anorgasmie u žen. Konkrétnímipříčinami mohou být nedostatečně rozvinuté a znečištěné čakry (předevšímsvádhišthána), "vampirismus" partnera jako následek jeho etickyzvrácené lásky, t.j. "lásky" k sobě, snaha získat pro sebe, nedarovat svoji lásku druhému. Značnou roli může hrát rovněž nesoulad partnerů zhlediska hrubosti a jemnosti jejich bioenergií. Z toho mohou pocházet poruchy vbioenergetice organismu toho partnera, který má jemnější (t.j. dokonalejší)energetiku. Sexuální styk potom může kromě poruchy zdraví vést také k pohlavníchladnosti až k odporu k partnerovi nebo dokonce k sexu vůbec. Mluvíme-li oneslučitelnosti zvláště energií svádhištány, podotýkáme, že jestliže u ženy jetato energie hrubší než u jejího partnera, může to být příčinou rychléejakulace u muže jako následek dráždivé činnosti takové energie na jehosvádhišthánu. Takže příčiny pohlavního nesouladu je možné hledat nejen u muže,jak tomu obvykle bývá, ale i u ženy. Uvedené příčiny pohlavních poruch mohoubýt odstraněny jógovými metodami.Všechny výšeuvedené příklady jsou určeny k tomu, aby ukázaly rozmanitost a složitost takzvaných "běžných" problémů vzájemného bioenergetického působení mezilidmi a také aby ukázaly, jak je důležité mít je na zřeteli. Ve většině případůke styku dochází, aniž by jej účastníci kontrolovali a uvědomovali si příčinynásledků.Existují všakoblasti, kdy člověk vědomě používá znalosti o bioenergetice a řídí se jimi.Jednou z nich je léčitelství.Léčitelstvísestává z bioenergetické diagnostiky a bioenergetické terapie. Pojednáme ojejich základních formách.Nejjednoduššívarianta bioenergetické diagnostiky, kterou senzibilové obvykle začínajízdokonalovat své umění, je diagnostika pomocí ruky. Základem je skutečnost, žetělo každé živé bytosti včetně člověka je obklopeno energetickým polem, tzv."kokonem". (Používá se také termínu "aura", ale tímtoslovem se označuje i řada jiných jevů. Proto je lépe pro přesnost používattermínu "kokon", který zavedl Juan Matus.) Toto energetické pole jeutvářeno životní aktivitou všech tělesných buněk, přičemž hranice"kokonu" a hutnost jeho vnitřní energie zobrazují zdravotní stavorganismu. Hranice "kokonu" člověka se nachází obyčejně asi 50 cm odpovrchu těla. Ale u oslabeného pacienta bývá blíže tělu a je obtížné jirozeznat. U člověka s vysokou bioenergetickou aktivitou může být vzdálena odtěla 2 i více metrů.Téměř každý semůže naučit hranici "kokonu" pociťovat dlaní, vnímat hustostuprostředí, t.j. pohybovat jí jakoby ve vzduchu, který se změnil v hustou,průzračnou tekutinu, bránící pohybu.Potom začínámelehkými vlnivými pohyby přibližovat z dálky dlaň k pacientovu tělu. V určitémokamžiku se dlaň dotkne neviditelné překážky, hranice hutnějšího prostředí. Ato je kokon. Pohyb rukou uvnitř kokonu vyvolává v dlani pichlavé pocity a jakoby jí vanul energetický "vítr".Jakmile senaučíme přesně určovat hranici "kokonu", přistoupíme k další etapěvýuky. Nyní budeme hranici ohmatávat kolem celého těla. Je-li člověk zdráv,hranice se bude nacházet všude ve stejné vzdálenosti od povrchu těla. Je-linemocen, proti nemocným částem je možno pozorovat vypoukliny nebo prolákliny.Vypoukliny odpovídají tělesným oblastem s patologicky zvýšenou bioenergetickouaktivitou, prolákliny označují aktivitu sníženou.Tato metodapomáhá určit i latentní (skrytá) stadia nemocí a rovněž ohniska pomaluprobíhajících chorob, o nichž nemocný nemusí mít ani tušení.Tak se můžemenaučit přesně určovat dokonce i tak malá ohniska chorob, jako zubní kaz, nebodokonce obyčejný vřídek, skrytý oděvem.Tento a dalšízpůsoby používáme také u zvířat a rostlin.V některýchpřípadech (např. při velkém "kokonu") je výhodnější diagnostikovat nepodle jeho hranice, ale podle změn hustoty a jiných charakteristikenergetického pole uvnitř kokonu. Přitom se dlaň léčitele pohybuje paralelně spovrchem pacientova těla. Mnozí senzibilové používají pouze tuto metodu.Jestliže má pacient dobře rozvinuté čakry, léčitel pociťuje jejich pole a točiní tento způsob nepoužitelným.Mimochodem, přessyntetický a někdy i vlněný oděv je veškerá bioenergetická diagnostika obtížnánebo nemožná.Druhý, složitějšízpůsob bioenergetické diagnostiky je spojen s takzvanou"jasnovidností", tj. viděním energií, které obyčejný zrak nevnímá.Někteří lidé mají tuto vlastnost vrozenou, ale prakticky všichni mohou získattuto schopnost jako výsledek systematického cvičení rádžajógy.Pacientovo tělomůžeme zkoumat pomocí energetického pole mezi svými dlaněmi, a tím si ulehčímeosvojení této podoby jasnovidnosti. Upozorňujeme, že jasnovidnost tohoto druhuneznamená vidění očima, ale přímo vědomím, které je nejlépe soustředit za svýmtělem nebo v meridiánu čitriní.Vědecké chápánítohoto jevu je možné, přijmeme-li tyto tři postuláty: 1. Celý vesmír je mnohorozměrný.2. Lidské vědomí je schopno pronikat do hlubin mnohorozměrného vesmíru díkyspeciálnímu tréninku v rádžajóze a buddhijóze a bezprostředně poznávat různéprostorové rozměry. (Někteří lidé mají tyto schopnosti vrozené. Můžeme tohodnotit jako realizaci zkušeností z minulých životů.) 3. Vědomí máenergetickou povahu. Individuální vědomí je nositelem vnímání sebe sama asebeuvědomování, při čemž se vyvíjí a mění se kvalitativně i kvantitativně (tj.množstvím své "masy"). Nerozebíráme zde termín "společenskévědomí", který má zcela jiný význam.Vulgárněmaterialistické myšlení, které dominovalo v naší zemi v posledníchdesetiletích, přivodilo v hovorovém i vědeckém slovníku faktické ztotožněnídvou zcela odlišných pojmů — "mysl" a "vědomí" — což bylo brzdoupro rozvoj psychologie a věd s ní souvisejících. (V sanskrtu "manas"a "buddhi".)Nebudeme zdevysvětlovat metody rozvoje vědomí a jasnovidnosti. Uvedeme pouze, že tato cestavede přes zjemnění emocionální sféry, práci s čakrami a důležitějšími meridiány.Ti senzibilové,kteří ovládají zmíněnou formu jasnovidnosti, mají možnost pozorovat u pacientav nemocných částech těla temné (šedé nebo černé) energie, jejichž odstraněnízpůsobí vyléčení okamžitě nebo po určité době.Existují isložitější metody bioenergetické diagnostiky, než jsme popsali. Mezi nimi např.utvoření obrazu ("fantomu") pacienta podle bioenergetické nebo jinéinformace, při čemž se pacient nachází daleko od léčitele, který potom provádídiagnostiku. Je také možné přenést koncentraci vědomí k pacientovi nezávisle navzdálenosti od něj a léčit ho. Lze také léčit bez stanovení diagnózy, o čemž sezmíníme dále. Nyní přejdeme k základním způsobům bioenergetické terapie. Prvnía nejznámější je působení vlastní bioenergií vyzařovanou rukama (s přiloženímrukou současně s masáží nebo na určitou vzdálenost od těla nemocného).Příznačným rysem této metody je výrazné využití energie, která bylanashromážděna v léčitelově těle.Tento způsob mánedostatek v tom, že léčitel, který dá svou energii nemocnému, sám značněoslábne a škodlivé faktory mu mohou ublížit. Aby zahladil tento nepříjemnýúčinek, léčitel se potřebuje hned po složitém případu najíst a někdy se ivyspat.K výdeji energiev menší míře dochází při jiném působení, které vytváří také lepší perspektivupro další osobní zdokonalování léčitele. Tento způsob nevyužívá energie zezásob organismu, ale energie vnější, kterou léčitel může propouštět přes svéčakry, které hrají v tomto případě roli zesilujících čoček. Proud léčivéenergie přitom prochází tělem léčitele zezadu dopředu. Léčení se provádí podkontrolou jasnovidnosti. Obecným úkolem léčitele při takovém léčení je očistitpacientův organismus od temných energií ve všech dostupných prostorovýchrozměrech. Působení přes čakry může být spojeno s manipulací rukou a jejichenergetickým působením. Podotýkáme, že oděv ze syntetického materiálu tutočinnost velmi ztěžuje nebo i znemožňuje.Uvedený způsobdobře rozvíjí energetické systémy léčitelova organismu a rovněž ho učísoučinnosti s projevy okolního mnohorozměrného prostoru. Léčitelé, kteřípraktikují tuto metodu, obyčejně chápou nutnost připravit se a naladit semeditační modlitbou. Výsledkem bývá, že při léčení pociťují, že jejichorganismus používá vnější síla vesmírné Lásky; sami se v těchto okamžicíchstávají pouze svědky uskutečňujícího se tajemství.Při získávánídalších zkušeností se léčitel přesvědčuje, že všichni nemocní nejsouvyléčitelní pouze metodou "promývání" proudem energie. To ho nutíhledat stále složitější způsoby působení, např. použití obrazových představ prouskutečnění různých "chirurgických operací" v hloubi mnohorozměrnéhoorganismu člověka. Obrazy vytvářené léčitelovou osobní silou vůle v těchtoprostorových rozměrech mají reálný účinek, což je potvrzeno okamžitou změnoustavu nemocného. (Proti nekompetentním nebo nezodpovědným zprávám, že hlavníroli v léčitelství hraje sugesce a autosugesce, přesvědčivě hovoří fakta ovyléčených zvířatech.)Další metodouléčení těžce nemocných je společné úsilí dvou nebo více léčitelů. Při tom jedenz nich řídí průběh operace prostřednictvím jasnovidnosti a druzí plní roli"chirurgů".Léčitelé, kteřídosáhli velkého mistrovství, jsou schopni provádět energetickou anestezi přisložitých "fyzických" operacích (nikoli v představách). Někteřífilipinští psychochirurgové uskutečňují bezbolestné energetické operacezaváděním svých rukou do těl pacientů bez chirurgických nástrojů Je důležité taképochopit, že infekční nemoci (na rozdíl od chorob, které jsou vyvolányenergetickým nebo mechanickým poškozením) nemusí působením léčitele úplnězmizet, neboť mikrobi a viry při tom obvykle nezahynou. Avšak bioenergetickáterapie v takových případech umožňuje: a) očistit organismus nemocného odnásledků ničivých mikrobiálních nebo virózních vlivů, b) dočasně odstranit nebooslabit symptomy nemoci a c) zvýšit obranyschpnost organismu. Při infekčníchchorobách je racionální spojit bioenergetické a lékařské metody.Začínajícíléčitel také musí vědět, že pro něho může být nebezpečné usilovat o vyléčeníněkterých nemocí, jako je rakoviny a chřipky.Uvedeme některápravidla léčitelství, jež umožňují vyhnout se nechtěnému poškození pacienta.Léčitel nemápožívat alkoholické nápoje, v krajním případě 24 hodin před léčebným zásahem.Bioenergie léčitelova organismu získává pod vlivem alkoholu vlastnosti, kterévyvolávají nemoci (zevně se to projevuje jako energetický proud se šedivýmzabarvením).Léčitel, který jesám nemocen, se nesmí pokoušet léčit jiné lidi, protože by předal energetickouinformaci o své nemoci pacientovi.Léčitel nesmípůsobit na ty nemocné, kteří mají ve srovnání s ním značně jemnější energetiku,aby předešel poškození jejich energetického systému.Léčitel, kterýpožívá maso a ryby, nesmí působit na vegetariány, protože jejich energetika jezpravidla nesrovnatelně čistší a jemnější.Léčitel nesmí vprůběhu léčení dopustit, aby v něm vznikly záporné hrubé emoce a uspěchanost,nesmí v myšlenkách opouštět jedno jediné přípustné téma: soucit s nemocným a hledánízpůsobu, jak mu pomoci. Jakékoli jiné myšlenky a emoce kazí a znečišťujíenergetické proudy, které z něho vycházejí.Nedodržováníuvedených pravidel může vést k poškození pacientova zdraví i tehdy, jestliželéčitelský zásah odstraní hlavní příznak.Upozorňujemerovněž, že domýšlivost, snaha o slávu a nadměrné obohacování léčitele nezdobí.Jestliže je požádán o léčení, nepochybně může počítat s materiální odměnou zasvou nelehkou práci. Ta je spojena nejen ss stálými energetickými ztrátami, alei s bioenergetickým znečištěním od nemocných, které často přivodí onemocněnísamotného léčitele. (Pro vlastní očistu doporučujeme začínajícímu léčiteli tytometody: koupání v zimní přírodě, pročištění čaker a meridiánů, cvičení"latihan", "Pranáva" aj. a v některých výjimečnýchpřípadech stejná cvičení po vypití silné kávy nebo čaje. Léčitel nejčastějionemocní druhý den po léčebném zásahu.)Jestliže seléčitel zdokonaluje ve svém umění a snese etické zkoušky, se kterými se na tétocestě setkává, a také si udržuje nespokojenost se svou dosavadní vývojovouúrovní, potom se léčitelství pro něj stává překrásnou cestou duchovníhozdokonalování.(Slovo"duchovnost" pochází z evangelia: "Bůh je Duch" (Jan 4,24)a označuje blízkost člověka ke konečnému cíli jeho existence — BožskéDokonalosti, stupni, na němž dochází k rozvinutí nejvyšších lidských hodnot,jako je Láska, Moudrost a Síla. Prvním příznakem duchovnosti v člověku je šířejeho lásky. Čím má člověk rozvinutější soucit, připravenost a způsobilost kaktivní pomoci druhým, čím vyšší kvalitu tato pomoc má, čím je člověksnášenlivější a lépe chápe problémy jiných lidí, čím více v sobě potlačilsobectví v takových projevech, jako je snaha o slávu a bohatství, agresivita,závist, podrážděnost, samolibost, násilí atd., tím vyšší je jeho duchovnost.)Tím, že pomáháostatním, rozvíjí v sobě nezištnou lásku, ochotu k sebeobětování a rozšiřujeokruh znalostí v rámci mnohorozměrného světa včetně poznání podstaty člověka.Aktivní službou v sobě rozvíjí osobní sílu.Použití metodrádžajogy a později buddhijógy v léčitelství pro zvýšení mistrovství souběžně sosvojením etických stupňů karmajógy a bhaktijógy a nabytím poznání(džňánajóga), umožňuje člověku přistoupit k nejvyšším formám léčitelství, jakénapř. demonstroval Ježíš Kristus. Takový léčitel nemusí ani znát diagnózu,nepotřebuje posílat proudy energie nebo vytvářet obrazy chirurgickýchnástrojů... Stačí mu pouze, že ví s absolutní jistotou, že nemocný je hodenvyléčení a dotkne se ho svým božsky dokonalým vědomím.Aby se to člověknaučil, je třeba nejprve projít stupni samadhi, nirvány a"krystalizace". (O tomto tématu viz publikaci Psychická autoregulaceve východní tradici, Brno 1990.) Nyní pouze krátce vysvětlíme význam uvedenýchtermínů.Slovo"samadhi" označuje emocionální stav blaženosti vyššího řádu, kterýčlověk prožívá při prvních meditačních vstupech do vyššího prostorovéhorozměru. Nirvána je stav vědomí rozlitého ve vyšších prostorových rozměrech,doprovázený schopností pozorovat mnohorozměrný svět z jeho prvopočátečníhloubi. "Krystalizace" je proces pěstování "masy" vědomí.(Dalším krokem v sebezdokonalování je nirodhi, kdy se správně"krystalizované" vědomí převádí do stavu "totální reciprocity",tj. do stavu "ne-já".)Při tom je třebachápat, že "krystalizace" může být správná a nesprávná. Správná"krystalizace" se uskutečňuje ve vyších prostorových rozměrech,nesprávná v hustších vrstvách stvoření. Nesprávná krystalizace umožňuje činit"krásné zázraky" a hrubě potlačovat vůli jiných lidí. Avšak stavyčlověka, který má tyto schopnosti, nelze označovat jako blízkost Dokonalosti.Poslední otázka,u níž stojí za to se v tomto článku zastavit, může znít pro mnohé paradoxně. Aje potřeba vůbec léčit? Jestliže ano, ve kterých případech?Už jsme říkali,že léčitelství je prospěšné pro léčitele. A je vždy prospěšné léčenému?Vždyť každá nemocje důsledkem toho, že člověk vyšel z ekologické harmonie. Ve většině případů jeto následek porušení určitých etických pravidel, z nichž hlavní je Láska kevšem lidem, všem živým bytostem a konečně k celému mnohorozměrnémumakroekosystému včetně nejvyšších forem vědomí.Jinak řečeno,nemoc je obvykle člověku upozorněním, aby se v něčem změnil k lepšímu.Jestliže léčitelbezstarostně pacienta vyléčí, často ho zbavuje nutnosti přemýšlet a měnit se.Tak můžemevyléčením těla poškodit duši. Nebylo by proto v mnoha případech správnější zpočátku pomoci nemocnému pochopit příčinu jeho nemoci, nasměrovat ho ksebeléčbě a teprve potom, bude-li to třeba, pomoci vyléčit i tělo?Samozřejmě, že natyto různorodé a složité problémy nemůže být jediný "recept". Pravdabývá obyčejně uprostřed mezi oběma krajnostmi. Vždyť ku příkladu i čistě"tělesné" vyléčení (tj. bez jakéhokoli vysvětlení a rad) někdypacienti i svědkové přijímají jako impuls probouzející je z tupého spánkunevědomosti, jímž začíná hledání těch pravd, o nichž se ve škole neučili (např.umění léčitelství), aby tak sami uskutečňovali a rozvíjeli svůj potenciálLásky. 

folder_openPřiřazené štítky

Aromaterapie

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

 Existuje mnoho výhod aromaterapie, které lidem pomáhají nalézt zdraví a pocit pohody. Snad nejdůležitější jsou přírodní vlastnosti aromaterapie, důraz na prevenci a na osobu klienta, který se učí být zodpovědným za svoje vlastní zdraví. Esenciální oleje jsou vzácným darem přírody, získávají se jen s minimálním zásahem člověka. Rostlinné olejové báze, které se používají k ředění esenciálních olejů před masáží, jsou také přírodní. Hlavní motto aromaterapie můžeme vyjádřit "Prevence je lepší než léčba".Soudobá praxe moderní aromaterapie vznikla v posledních sto letech. Užívání esenciálích olejů k léčbě mysli, těla a duše však můžeme vysledovat až do dávné minulosti všech velkých civilizací světa. Pomocí pokusů, omylů a pozorováním, jakými rostlinami se živí nemocná zvířata, přicházeli naši předkové na to, že pojídání určitých kořínků, bobulí a listů pomáhá zmírnit příznaky různých onemocnění. Některé rostliny naopak choroby zhoršovaly, vyvolávaly zvracení nebo dokonce vedly k úmrtí. Tyto cenné poznatky se doplňovaly o nové objevy a ve zdokonalené podobě se předávala z jednoho šamana na druhého, až se postupně vyvinula v přírodní léčbu, kterou dnes známe.Kolem roku 1920 prováděl francouzský lékárník René Gattefossé různé pokusy s esenciálními oleji a objevil tak jejich široké léčebné možnosti. Když si při  nehodě v laboratoři popálil ruku, ponořil ji do malého množství levandulového esenciálního oleje. Zázračný účinek levandule na hojení popálenin ho přivedl k dalšímu zkoumání esenciálních olejů a k tomu, že jako první použil ve vědeckém časopise termín aromathérapie.  Gattefoséovy výzkumy převzal francouzský lékař Jean Valnet, který tyto oleje používal k léčení popálenin a zranění vojáků během první světové války. Poté pomocí esenciálních olejů úspěšně léčil pacienty s psychickými poruchami. Následně prorazila Marguerite Muryová s využitím esenciálních olejů v kosmetické a regenerační terapii. Aromaterapie je doplňkem péče o zdraví. Podstatou léčebného účinku je spojení esenciálního oleje s lidským dotekem. Hlavní léčba tedy spočívá v masáži celého těla esenciálními oleji rozpuštěnými v bázi z olejů rostlinných. Aromaterapeuti využívají esenciálních olejů především na vnější části těla, pro kvalifikovaného aromaterapeuta je nepřípustné doporučit klientovi, aby esenciální olej užíval vnitřně. Ve Francii jsou sice někteří lékaři školeni k tomu, aby je mohli k vnitřnímu užití předepisovat, avšak toto odvětví aromaterapie je již velmi specializované. Bylo vědecky dokázáno, že vnější použití olejů je ve většině případů mnohem efektivnější a bezpečnější než vnitřní užití. Proto práce aromaterapeuta spočívá v jeho rukou a  v souladu s vhodně vybraným esenciálním olejem.Principem alopatické medicíny je vnímání nemoci jako stavu, který mý být léčen potlačením příznaků, často pomocí drasticky působících syntetických léků. To je pravý opak aromaterapie, jehož cílem je léčit celého člověka, mysl, tělo a duši. Na příznaky nemocí je nahlíženo jako na nerovnováu energií a léčba esenciálními oleji funguje v souladu s celým tělem, které se  snaží samo sebe uzdravit. Součástí terapeuta je tedy výběr správné kombinace esenciálích olejů, které klientovi pomohou nabýt psychického, fyzického a duševního zdraví i rovnováhy. Komplexní léčba zahrnuje nejenom masáž s esenciálními oleji, ale také nechybí poučení o životním stylu, stravě, cvičení. Jak takový aromaterapeut pracuje? Nejčastější obtíží je bolest zad. Aromaterapeutická masáž snižuje bolest zad, ulevuje od stresu a napětí, které jsou hlavními příčinami těchhle bolestí. Možných příčin existuje však mnohem více, aromaterapeut se snaží zjistit zda mohou mít na obtíže vliv i fyzikální příčiny, jako třeba nepohodlná židle.  Aromaterapeut podpoří své klienty, aby se o sebe starali a přijali plnou zodpovědnost za péči o zdraví.Aromaterapie může mít mnoho využití, například aromaterapie pro krásu, aromaterapie pro nálady a emoce, aromaterapeutická relaxační masáž, aromaterapie jako léčebná metoda, aromaterapie pro mysl a duši. Pro ty, kdo chtějí o účincích aromaterapie zjistit více doporučuji knihu  Aromaterapie od A do Z.

folder_openPřiřazené štítky

Jak udržet vztah na dálku?

access_time07.březen 2020personRadka Eliášková

Když jsme daleko od partnera či partnerky…Udržovat s někým vztah na dálku je (aspoň pro většinu lidí) obtížné. Jakmile se totiž s partnerem nebo partnerkou nevídáme, máme přirozeně chuť setkávat se s jinými lidmi, a tak udržovat sociální kontakty. Potřebu setkávání se s lidmi má v sobě každý člověk a je nám zcela přirozená. Když se ale nevěnujeme partnerovi nebo partnerce a chodíme se bavit s cizími lidmi, vyvolává to žárlivost a nejistotu ve vztahu. Díky nejistotě jsme pak mnohem citlivější a velmi lehce se cítíme zranění. To může následně vyvolat mnoho nedorozumění a hádek při telefonování nebo psaní si s partnerem či partnerkou.Rady a tipy – jak udržet vztah na dálkuNedokážeme zaručit, aby Váš vztah na dálku spolehlivě fungoval a abyste se vůbec nehádali nebo necítili zklamání. Můžeme Vám ale dát několik užitečných rad a tipů, které Vám Váš vztah na dálku určitě zlepší.Důležitý je časDomluvte se na čase, kdy si budete volat nebo psát (např. přes internet). Je dobré, když oba dva počítáte s určitým časem a žádný z Vás se potom nemusí neustále dívat na hodinky, aby nezmeškal např. odchod do města nebo něco podobného.Vyprávět a vyslechnoutUmění udržování vztahu na dálku tkví ve vzájemném sdílení zážitků a oboustranné podpoře. Sdílení a podpora jsou totiž nedílnou součástí vztahu, protože mezi partnery vytváří silné pouto. Při vztahu na dálku se často stává, že mají oba dva partneři úplně jiné zážitky, setkávají se s jinými lidmi a chodí na jiná místa. Když si potom navzájem všechny své zážitky říkají, nedokážou svou radost, zklamání, vzrušení nebo jakékoliv jiné pocity dostatečně sdílet. Povyprávějte tedy své zážitky, ale vyslechněte si i zážitky druhého a snažte se vžít do jeho situace. Vztah na dálku pak bude určitě lépe fungovat.Nejen internet…Když jste někde daleko od svého partnera nebo partnerky, vždy toho druhého neskutečně potěšíte nějakým dopisem. Komunikace přes internet je dnes samozřejmostí, dopis je ale něco hmatatelného. V dopise můžete poslat i nějakou drobnost, nějaký malý dáreček, který Váš vztah na dálku jistě velmi posílí. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz druhého dítěte

kouření v těhotenství ohrožuje zdraví dítěte

access_time08.červen 2019personRedakce

Chcete počít miminko, ale jste kuřačka? Nedokážete si den bez cigarety představit? Myslíte si, že vás dítě nepřesvědčí o tom, že byste měli s cigaretami seknout? Těhotenství a kouření k sobě rozhodně nepatří, protože kouření ohrožuje nejen zdraví dítěte, ale také vás, matky. V dnešním článku se podrobněji podíváme, co může kouření v těhotenství způsobit.I přesto, že gynekologové varují, že kouření vážně ohrožuje plod v děloze, kouří v České republice pětina těhotných žen. Ale kouření negativně ovlivňuje tělesný, duševní a také sociální vývoj vašich dětí, na což byste měla pamatovat. Přestaňte kouřit alespoň rok před plánovaným otěhotněním. Jestliže je otěhotnění neplánované, měla byste přestat kouřit v okamžik, kdy se dozvíte, že jste těhotná. A pamatujte, že elektronická cigareta také není řešením, protože žádné kouření není zdravé.Děti kuřaček se rodí s nižší porodní váhou, a to v průměru asi o čtvrt kilogramu. Maminky se však domnívají, že díky nízké porodní váze bude jejich porod jednodušší, ale to je pouze mýtus. Bolest porodu určuje hlavně obvod hlavičky, nikoliv váha samotného dítěte. Spousta miminek umírá v důsledku syndromu náhlého úmrtí a příčinou často bývá to, že je matka kuřačka a že kouřila i během těhotenství. Nikotin a další škodlivé látky, které se do těla kuřačky dostávají během těhotenství ničí mozkové receptory plodu.Výrobci elektronických cigaret často uvádí, že e-cigarety jsou vhodnou volbou i pro těhotné ženy. Tomu byste neměli věřit, protože sice jsou e-cigarety šetrnější ke zdraví, ale rozhodně nejsou zdravé. Jestliže chcete odvykat, použijte v těhotenství spíše nikotinové náplasti či žvýkačky.V lékárnách jsou také k dostání různé doplňky stravy, které pomáhají při odvykání. Bývá na ně dávána velká sleva. A tak se neváhejte informovat u svého gynekologa či přímo v lékárně. Udělejte pro své zdraví a zdraví svého dítěte maximum.

folder_openPřiřazené štítky

Lymská Borelióza #1 díl

access_time09.červen 2019personRedakce

V nové, probouzející se medicíně je stále více uznáván názor, že chronická onemocnění nejsou idiopatického nebo čistě psychosomatického původu, ale jsou způsobovány skrze stále vzrůstající toxickou zátěž organizmu a chronickými infekcemi, které se na tomto pozadí etablují. Rychlost a míra, s níž se toxiny ukládají je určována aktivitou a efektivitou molekulárních fyziologických mechanizmů, které jsou zodpovědné za detoxikaci organizmu. Tyto jsou opět kontrolovány velkým počtem genů, které nejsou u našich klientů buďto vůbec založeny nebo nefungují.Enzymům Glutation-S-transferáza a Metyltransferáza připadá tak zvláštní význam. Geny jsou regulovány epigenomem, mnohočetným řídícím mechanizmem, u nějž rozhodující roli hraje psychika a strava. Stejně tak je i imunitní systém etablován a regulován mechanizmy, které jsou určeny genetikou. Jména chronických infekcí, která jsou z pohledu školní medicíny zodpovědná za mnohá chronická onemocnění se v posledních letech změnila a jejich seznam se rozrostl. Existuje minimálně dvanáct choroboplodných zárodků, které jsou k nalezení v kloubech změněných arthritidou. U primární chronické polyarthritýdy nalézáme vždy přemrštěně reagující imunitní systém, který bojuje proti těmto zárodkům. Seznam zárodků, zodpovědných za chronický únavový syndrom, Morbus Alzheimer, rakovinu a další chronické nemoci zahrnuje následující: Mycoplasma, Herpes Typ 6 (HHV6), Trichomonaden, Chlamydia pneumoniae, Toxoplasmose, Rikettsien, Leptospirose, zmutované streptokoky, Tuberkulózu, Shigelleny, Lamblie a další.Novým choroboplodným zárodkem, který je považován za původce chronických onemocnění, je Borrelia burgdorferi (BB). Většina z nás terapeutů hledí již po řadu let na tento zárodek s velkou podezíravostí. Je pravděpodobné, že Borrelie otevírají dveře imunitního systému a mnohé infekce se následně mohou v systému rozšiřovat. Jsou to např. infekce Candidy, stále se vracející chřipkové infekce, Herpes Zoster atd. Často jsou tyto druhotné oportunistické (využívající příležitosti) infekce rozpoznány a léčeny, ale Borrelie v pozadí je často přehlédnuta. Mikrobioložka Gitte Jensen ve svých výzkumech dokázala, že naše DNA s narůstajícím věkem, obsahuje stále více sekvencí, které pocházejí od bakterií nebo virů. V okamžiku smrti je naše DNA téměř dvakrát tak dlouhá než při našem narození.Poněvadž je léčba Boreliózy nespecifická, nemůžeme vycházet z toho, že pacient opravdu boreliózou onemocněl, i když se skrze léčbu antibiotiky uzdravil. Cizí DNA a RNA, které se nacházejí v našich buňkách určí, kdo se z nás na konci života stane. Günter Enderlein již ve 30 letech minulého století prokázal, že mikroorganizmy neexistují ve stálé formě, ale pod vlivem prostředí se relativně rychle proměňují z jednoho zárodku do druhého. Borrélie nejsou v tomto procesu výjimkou. Toto chování je nazýváno polymorfizmus.Existuje více než 300 druhů Borrelií, z nichž ne všechny způsobují u člověka onemocnění. U našich pacientů nacházíme především tři různé druhy borrélií, které jsou i školní medicínou uznány jako spouštěče chronických nemocí:- Borrelia Burrgdorferi- Borrelia garinii- Borrelia afzeliiLékařské zprávy o Borreliích garinii a azfelii jsou k dispozici od roku 1966 (1,2). V knize „Lab 257“, vydaná před dvěma lety v USA, je uvedeno, že Borrelia Burgdorferi je mikrob, který byl okolo roku 1945 vypěstován v laboratoři. Německý mikrobiolog Traub byl vedoucím biologické válečné laboratoře za 2. světové války a experimentoval s Borreliemi. Velké pokusy probíhaly v Rusku, kdy byly Borrelie rozstřikovány německými letadly nad pastvinami. Cílem bylo dostat ruské zemědělství na kolena. Ten samý vědec byl okamžitě po válce zaměstnán, aby vystavěl biologickou laboratoř v USA. Byl vybrán malý poloostrov nedaleko New Yorku: Plum Island. Po úspěšném otevření laboratoře, ve které bylo převážně experimentováno s borreliemi, dostal Traub pozvání jako profesor na univerzitu v Tübingenu a odešel zpět do Německa. Laboratoř byla dále vedena poněkud naivními vědci z USA. Očití svědci dokládají, že v pokusném areálu laboratoře viděli divoké srny z blízkého lesa státu Conneticut, které se při odlivu přišli podívat, co že se to na poloostrově děje. Stěhovaví ptáci byli pravidelně pozorováni, jak na své každoroční pouti dělají na poloostrově přestávku. Městečko Lyme, Connecticut, kde byla v roce 1975 pozorována první epidemie Boreliózy, leží pouhých devět mil od Plum Island, přímo v letové dráze ptáků.Geneticky jsou tyto borrelie kombinací přirozeně se vyskytujících evropských variant a různých virů, které její infekčnost a agresivitu výrazně zvyšují. Z Plum Island se borrelie relativně rychle rozšířili po celých USA. Díky diferenční diagnóze, kterou dnes s borreliemi provádíme, můžeme přesně říci, kde ten který pacient nakazil. Tento test se jmenuje“Multi-Peptide Elisa Test“ od Immuno Sciences v Los Angeles.Jeden můj známý, původem němec, který žije již 23 let v USA, byl pozitivně testován na berrelia afilii, druh borrelie, který se vyskytuje hlavně ve Schwarzwaldu. U většiny Američanů je pozitivní test na borrelia burgdorferi. Podle prof. Mattmana jsou borrélie u 80% Američanů prokazatelné v krvi. Pouze u části infikovaných osob je pozitivní Western Blot test, který je možno interpretovat jako měřítko aktivity nemoci.V roce 1976 jsem strávil nějaký čas jako lékař asistent u prof. Dr. Fausta na oddělení neurologie při univerzitě ve Freiburku. Byl schopen podle neurologických symptomů a bez předchozího rozhovoru rozpoznat, z jakého údolí nebo vesnice ten který pacient pochází. Schwarzwaldské borrelie jsou schopné natolik mutovat a adaptovat, že se přizpůsobí svému prostředí. Skrze svou metabolickou aktivitu a své antigeny na povrchu, se od sebe natolik odlišují, že jimi vyvolané symptomy jsou tak specifické, že je možné je od sebe odlišit pouhým pozorováním.DiagnózaBorrélie dnes nacházíme u nejrůznějších onemocnění: sarkoidosa, multiple sklerosa, morbus parkinson, amiotrofická laterální skleróza (ALS), autizmus, kloubová artritýda, chronický únavový syndrom, fibromyalgie, citlivost na chemikálie, u různých karcinogenních nemocí a téměř u všech pacientů s psychiatrickými nemocemi.Zde vyvstává jedna důležitá otázka: způsobuje onemocnění sama infekce, nebo způsobí onemocnění oslabení imunitního a dalších systémů s následnými chorobami, které jsou zodpovědné za projevené symptomy. Moje zkušenost je založena na následujících diagnostických metodách:a. přímá imunofluorescentní mikroskopie k prokázání borréliíb. RD-diagnostika (6)c. stále rostoucí poznání nemoci s jejími četnými neurologickými, psychologickými, psychiatrickými a dalšími symptomy. Tato informace je mi především sdělována mými vědecky smýšlejícími pacienty.d. moje vlastní zkušenost z klinické praxe (30ti letá lékařská činnost)e. laboratorní parametry, které často u Boreliózy pozorujiBorrélie se v nás vyskytují ve třech variacích: 1. jako plně vyzrálé Spirochety (malinké vývrtky), 2. ve formě ochuzené o buněčnou stěnu, 3. v cystické formě. Borrélie infikují buňky a dnes je již známo, že žijí převážně uvnitř a ne nutně mimo buňku. Mimo jiné infikují také B-lymfocity a další složky imunitního systému, které jsou zodpovědné za tvorby protilátek. Diagnostika klasické medicíny spočívá na prokázání protilátek ELISA nebo Western Blot testem. Poněvadž je tvorba protilátek u infikovaných pacientů silně snížena, nedává tedy smysl tyto testy používat jako standart k prokázání infekce Boreliózy (7). Buňky imunitního systému nemohou produkovat protilátky!Kousnutí klíštětem by nemělo hrát dnes již žádnou roli a bráno jako kritérium při diagnóze Borrélie. Již od roku 1986 je známo, že v endemických oblastech v USA je 22% bodalek stájových a komárů (lit. 2,8,9,10) infikováno borréliemi a dalšími známými ko-infekcemi (babézia, ehrlichióza, rickettsia, mycoplazma, bartonella). V jedné československé studii je prokázáno, že 12% komárů je nositeli borrélií. Dále je známo, že mnoho druhů pavouků, blech, vší a další bodavý hmyz je infikován stejnými choroboplodnými zárodky. Jednoduché pozorování statistiky postačí: když vás v USA pětkrát píchne komár, máte stoprocentní statistické riziko, že jste infikováni borréliemi.V používání Western Blot a ELISA testu jako diagnostického nástroje je jeden paradox: Pacient musí být nejprve úspěšně léčen, aby se lymfocyty zotavily a mohli dále vytvářet protilátky. Teprve poté může být test pozitivně vyhodnocen.S pomocí regulační diagnostiky jsem šel jinou cestou. Rozděluji pacienty pouze do 3 skupin:1. pacienti, kteří nejsou infikovaní a trpí jiným onemocněním2. pacienti, kteří jsou infikovaní borréliemi, jejichž symptomy nejsou vyvolány borréliemi3. pacienti, kteří jsou infikování borréliemi a část jejich symptomů je vyvolána borréliemiDůležitá je diferenciální diagnostika nemocí způsobených neurotoxiny. Existují 4 v základě se lišící příčiny, které vedou k těm samým komplexním symptomům:1. chronická bakteriální infekce (borelióza a ko-infekce). Používáme naší testovací sadu se 7 zárodky.2. nemoci způsobené mykotoxiny (znečištění obydlí a těla plísněmi) Nejdůležitější jsou aspergilus, Mucor a různé penicilínové plísně (k testu používáme léky D5 firmy Sanum v přímém rezonančním testu)3. choroby způsobené životním prostředím (skrze petrochemikálie v pracovním prostředí nebo výpary jedů v obydlí, především z kobercových podlah a nábytku). Toluen, xylen a další látky k testování jsou k dostání u firmy Staufen Farma.4. Otrava těžkými kovy (rtuť, kadmium, olovo, hliník) a infekce v čelistní kosti (thioéter).Těžké kovy je možné prokázat podobně jako borrélie: nejdříve musí být provedena detoxikace, poté použijeme analýzu vlasů nebo minerální test erytrocytů, ke zjištění, které toxické kovy byly v posledních týdnech nebo měsících mobilizovány a nyní jsou prokazatelné v krvi, v červených krvinkách nebo ve vlasech.Velmi pečlivě rozlišujeme mezi ko-infekcemi borrélie a oportunními infekcemi. Ko-infekce jsou zárodky, které byly přeneseny při stejném hmyzím kousnutí jako vlastní borrélie. K těmto patří babesia microti, ehrlichiosa, rickettsia, chlamydia pneumoniae a několik dalších.Oportunní infekce jsou choroboplodné zárodky, které se dostanou do těla až po jeho oslabení borréliemi. Sem patří hlavně osm herpesvirů, na které je stále více nahlíženo jako na spouštěče mnoha dalších chorob. Epstein Bar virus je stále častěji brán v potaz při rakovině prsu, Herpes typ VI při chronickém únavovém syndromu, Herpes Simplex při psychiatrických onemocněních a ztrátě krátkodobé paměti, Herpes Typ 8 při roztroušené skleróze atd.Jedno z oportunních onemocnění, které je často přehlíženo je napadení červy. Škrkavky (ascaris) nacházíme nejčastěji, tasemnice (cestoidea) pak řidčeji. Červy mutují stejně jako bakterie a vyskytují se ve své známé morfologické formě, mohou však existovat i v mikroskopické velikosti (19).Je zřejmé, že jsou to ti samí pacienti, kteří jsou intoxikováni těžkými kovy, trpí zvýšenou citlivostí k chemikáliím a nejvíce trpí Borréliemi. Zabývali jsme se touto věcí opravdu pečlivě a zjistili jsme u většiny postižených pacientů genetickou blokádu. Blokáda enzymu glutation s-tranferázy je relativně snadné prokázat, testy enzymů cytochrom P450 Pathway jater, kódování enzymů pro acetylizaci a metalizaci jsou velmi drahé.Sám používám RD test, k rychlému určení diagnózy a následně laboratorní diagnostiku k jejímu podpoření. Při prokazování onemocnění plísněmi používám ELISA test, zjišťují se tak určité antigeny (Aspergilus niger, mucor, různé druhy penicilínu, stachybotrys). Nejsložitější a nejdražší je prokázání VOC (Volatile oganic compounds) jedů z životního prostředí. Zde používáme rozbor moči zaměřený na obsah organických kyselin. Tento obsah nepřímo poukazuje na otravu organizmu jedy. Pro prokazování Borrélií používáme v Německu výhradně test MELISA - laboratoř v Brmémách (26). V USA pak test Western Blot v laboratoři IgeneX (Nick Harris, PhD).Jako vědec zastávám následující názor: v evoluci lidstva tomu bylo dříve tak, že přežili pouze ti nejsilnější, krutí a nejagresivnější. Dnes jsou to ti, kteří mají dobré detoxikační enzymy. Naše práce lékaře nebo léčitele je vlastně kontra-evoluční. Stojíme evoluci v cestě.Tři složky Lymské BoreliózySložka 1:Přítomnost borrélií, ko-infekcí a oportunních infekcí.Svou metabolickou aktivitou, vylučováním peptidů, které pak řídí hostitelský organizmus a dále skrze své odpadní látky a samou svou přítomností vytvářejí mikroby změnu prostředí což se v nejrůznějších podobách projevuje na zdraví organizmu. Dochází ke změně hodnot pH, obsahu elektrolytů, změně permeability buněčné stěny, ke změnám reakce -schopnosti střevního systému atd.V tomto aspektu léčby se všeobecně přistupuje k léčbě antibiotiky. Sám upřednostňuji pečlivý výběr antibioticky působících bylin, dále vhodných minerálů a ortomolekulárních látek. Jako doplněk používám pulzních elektromagnetických polí. Technologie, kterou používáme, je známa pod jménem KMT (Klinghardt-Matrix-Therapie). Ve spolupráci s jednou japonskou firmou jsme vyvinuli sérii nástrojů, které se používají podobně jako přístroje TENS. Přístroje jsou složené z počítačového zařízení a čtyř elektrod, které je možné použít třemi různými způsoby:1. elektrody se položí nebo přilepí a převádějí pulzní proudy do pacientova těla2. elektrody se přiloží k pacientovi a vytvářejí neviditelná pulzní světelná pole, která modulují a strukturují biofotonní pole pacienta3. elektrody jsou vloženy do vany a přenášejí tak pulzní pole do vody a následně do pacientova těla (17).Přístroje jsou v USA schváleny FDA (státní zdravotnická organizace). Přístroj vytváří současně několik vysokofrekvenčních polí o biologické vlnové délce. Tyto vlny jsou modulovány tak, aby interferenční vzorce vytvářely požadovanou pulzní frekvenci. Současně vznikají synergetické harmonické alikvotní tóny, které dodávají přístroji hlubokou působnost. Vlnové nosiče jsou modulovány tzv. „Microbial Inhibition Frequencies“. To jsou vědou uveřejněné frekvence, které omezují nebo zastavují růst určitých zárodků. Předchůdci této metody byly ve 30. letech Dr. Royal Rife v Kalifornii a Hulda Clark, která technologii dále rozvíjela. Více jak 100 krát za sekundu měří tento přístroj kožní odpor a nastavuje tak sílu proudu vůči neustále se měnícímu kožnímu odporu. Díky tomu nedochází k adaptaci organizmu na proud a mikrovlny prostupují volně všemi tkáněmi. Přístroj nabízí pro každý choroboplodný zárodek desítky různých frekvencí. Některé z těchto vln omezují sexuální aktivitu mikrobů, jiné zase štěpení DNA a řízení reprodukce atd. Používáme pouze vědecky podložené frekvence, ne empirické frekvence z oblasti esoterické medicíny. Tyto frekvence mají také enormní vliv na řízení imunitního systému. Mají určitý tréninkový vliv na buňky imunitního systému, které po léčbě dokáží lépe identifikovat příslušné mikroby a následně je dokáží lépe rozpoznat od vlastních tělních tkání. Dále řídí tyto frekvence také přijímání léků v různých tkáních. Podaná léčiva nejsou vedena pouze do mikroby zasažených tkání, ale koncentrují se také jiných oblastí těla. (Drug Uptake Enhancement).Složka 2:Exo a endotoxiny vytvářené mikroorganizmy.Téměř všechny toxiny produkované mikroby patří do velké skupiny neurotoxinů, některé také do skupiny s“. karcinogenů. Existují ale také toxiny, které blokují receptor T3 na buněčné stěně atd. Snížená hormonální produkce gonád a nadledvinek je u Lyme-pacientů častým problémem způsobeným neurotoxiny. Centrální blokáda epifýzy, hypotalamu a hypofýzy je téměř vždy přítomná a často vyžaduje zvláštní lékařské nebo léčitelské opatření. Nejefektivnější metody jsou zde Psycho-Kineziologie a neurální terapie. Biotoxiny mikroorganizmů mají synergetický efekt spolu s těžkými kovy, jedy z životního prostředí a thioéterem (infekce v čelistní kosti a nicoléze), a také typickými jedy ze zubů s kanálkovou výplní.Mnou uveřejněný protokol k detoxikaci neurotoxinů je důležitou součástí léčby Borrélií. (6, Hier&Jetzt, vydání 4/2001).Používáme látky s vazebnou schopností neurotoxinů jako např. vláknitou, nevařenou zeleninu, samento, cholesryramin (13), beta-sitosterol, řasy chlorella, jablečný pektin a fazolový prášek mucuna (14). V první fázi léčby by měl být vypracován efektivní detoxikační protokol. Šetrné a účinné vyloučení těžkých kovů je z velké části věda, ale trochu také umění. Nutné informace k tématu jsou dnes snadno dostupné. (15).Těžký krok v detoxikaci neurotoxinů je jejich samotné uvolnění ze stávajících vazeb. Teprve poté mohou být dopraveny do jater a dále vyloučeny přes žluč a střeva. Z tohoto místa mohou vazebné látky toxiny vyvést z těla. Toxiny, které blokují T3 receptor, mohou být vyloučeny podle Wilsonova protokolu orálním T3. Toxiny, které blokují Cortisol receptor mohou být vyvedeny ayurvédským rostlinným přípravkem Forskolinem.Samento (14), CGF (Chlrella Grow Factor, Chlorella Extract) a koriandr společně s neozářeným práškem z fazolí mucuna (14) zvládnou vyvést z tkáně téměř vše ostatní. SH Glutation nitrožilně, orálně nebo inhalačně napomáhá vyvést neurotoxiny z buňky. DMPS a kalcium EDTA a nitrožilně podaný vitamín C dopravují jedy v mezibuněčném prostoru k vylučovacím orgánům. Kyselina Alfa-liponová pomáhá vylučovat těžké kovy navázané na glutation v játrech a žlučníku. „Novou“, nejdůležitější látkou, která pomáhá vyvést neurotoxiny z nitra buňky, jsou fosfolipidy. Již po dva roky používáme s úspěchem „Phospolipid Exchange“ - energeticky upravená kombinace sojových fosfolipidů, EDTA, kyseliny alfa-liponové a hořčíku (14).Tento detoxikační prostředek je v současnosti pro naše pacienty trpící lymskou boreliózou nejefektivnější a je nejlépe snášen. KMT mikrofrekvenční přístroj může vylučování toxinů značně urychlit, především tam, kde biochemické substance neuspěly (17). Psychoterapeutické intervence jako PK nebo MFT (15), techniky s intencí odhalení a léčení starých traumat, mají často hlubší efekt na vyvazování a následné vylučování neurotoxinů z tkáně právě tam, kde ostatní metody neuspěly.Před každým MFT/PK sezením premedikujeme pacienta chlorellou a CGF/Chlorella Extrakt. Někdy je nutná extrakce mrtvého zubu nebo injekce autonomního ganglionu Glutathion nebo jiným chalátem ke zrychlení vyplavení neurotoxinů. Lymfatická drenáž a colonhydroterapie mohou pomoci vyplavit toxiny z těchto systémů. Klinghardtova Matrix Terapie spojuje všechny tyto elementy v jednoduché a snadno naučitelné metodě.Složka 3:Reakce imunitního systému způsobená toxiny a mikrobyJsou známy tři varianty modifikace imunitního systému Lymskou boreliózouZpůsob jakým imunitní systém reaguje na přítomnost mikrobů je z větší části závislý na stavu a životních podmínkách hostitele:- geneticky naprogramovaná kvalita a množství detoxikačních enzymů- raná onemocnění- dětská traumata- elektromagnetický stres (místo na spaní, používání mobilního telefonu, vystavení elektromagnetickým polím v autě, na pracovišti)- potravinové alergie a stravovací návyky- sociálně ekonomické vlivy- operace a prodělané choroby- výživa- nedostatek pohybu- stres- zatížení zubů jedy (amalgám, snížený skus, kanálkové výplně, infekce v čelistní kosti)Anergie - chybějící adekvátní reakce imunitního systémuZnámý mechanizmus, který mikroby používají k vyřazení imunitního systému se nazývá hyperkoagulace. Mikroby se především usazují v cévním endotelu, kde mají nepřeberný dostatek živin. Aby nebyly buňkám imunitního systému nápadné, řídí mechanizmus koagulace hostitele. V krvi je tvořeno nadměrné množství fibrinu, který je následně ukládán v endotelu a vytváří nad mikroby něco jako přikrývku. Živiny se mohou skrze tuto přikrývku dostat, ale imunitní systém není schopen mikroby rozpoznat. Laboratorní test, který je schopen tento problém prokázat je krevní test na „rozpustné monomery fibrinu“. K terapii používáme opět KMT technologii k oživení buněk imunitního systému.Rechtsregulat je enzymatický nápoj vedoucí k rozpouštění patologických fibrinových monomerů a odstraňuje tak tento aspekt. V našich vyšetřeních jsme zjistili, že Rechtsregulat je efektivnější nežli dvojitá denní injekce Heparinu. Navržené dávkování: 2 denně polévkové lžíce ve sklenici vody. Dalším známým obranným mechanizmem mikrobů je tzv. „Molecular Mimicry“ - buněčná stěna spirochet obsahuje molekuly cukru a stavební prvky proteinů, které jsou identické s myelinem nervových pochev. Z toho důvodu nás už nepřekvapuje, že u 60ti % našich pacientů s MS nacházíme infekci borreliózy.Alergie:Pod tímto pojmem rozumíme přiměřenou nebo přemrštěnou reakci imunitního systému na přítomné jedy a mikroby.Klasická medicína měří hlavně dva aspekty:1. T -Help-Suppressor-RatioKdyž je přítomno více pomocných T-lymfocytů než supresoních buněk, dochází k přemrštěné imunitní reakci. V opačném případě je imunitní reakce snížena. U Lymské borreliózy dochází k oběma reakcím. U T-pomocných buněk rozlišujeme mezi reakcemi TH 1 a TH2. Dříve se v němčině zjednodušeně nazývaly celulární a humorální imunitní reakce. 80 procent pacientů s boreliózou má příliš aktivní imunitní systém. K regulaci imunitního systému je zatím nejvhodnější desenzibilizace pomocí PK nebo MFT (15). Pacient drží alergen (např. bakterielní kulturu), během této doby je jeho autonomní nervový systém držen ve stavu uvolnění. Používáme techniku poklepávání na akupunkturní body a hypnoterapeutické techniky, které se učíme, v rámci psycho kineziologie (PK). Další efektivní metoda jak vyvážit TH 1 a TH 2 reakce je terapie vlastní močí. Pacientova vlastní moč je filtrovací jehlou natažena do stříkačky a dvakrát týdně jsou injektovány 2 kubíky hluboko do svalu. Po čtvrté injekci je pacientovi často lépe. Jako doprovodnou léčbu dávám sérii 12ti injekcí.Autoimunita - toxiny a mikroby jako haptenyI když u toho kterého pacienta nepůsobí těžké kovy a bakterie jako alergeny, mohou se „nalepit“ na pacientovu vlastní buněčnou stěnu. V této kombinaci působí jako alergeny a imunitní systém útočí na vlastní buňky pacienta, ve kterých jsou tyto hapteny uloženy. Toto je hlavní mechanizmus autoimunních onemocnění. Důležitá je zde biologická detoxikace těžkých kovů.Spirochety vyvinuly ještě další trik. Jde o interakci mezi specifickým virulescentním faktorem (OspE = outer surface protein E) a hostitelským proteinem jménem fuH. Tyto mechanizmy mohou být zbaveny účinku pomocí KMT - technologie.Mnoho lékařů v Evropě před několika málo lety naskočilo na již jedoucí vlak v léčbě Lymské borreliózy a snaží se udělat si jméno kopírováním knih a webových stránek amerických autorů jako je např. Joe Burrescano, MD. Nováčka poznáte podle toho, že vám stále tvrdohlavě předepisuje antibiotika, která všeobecně vedou ke krátkodobému zlepšení, ale z dlouhodobého hlediska přinášejí jen málo úspěchů. V současnosti je známo, pokud vezmeme v potaz všechny mechanizmy, které borrélie vyvinuly, že k dosažení uzdravení je nutné léčit antibiotiky minimálně 18 měsíců (25). Pozorujeme trvalé vedlejší účinky této terapie, např. selhání ledvin, tinitus, slábnutí imunity atd. Pokud věříme vědě a literatuře a bydlíme v prostředí jako Schwarzwald, kde je 12-22 % mušek a komárů přenašeči borreliózy, trvá to pouze několik týdnů, kdy bude uzdravený pacient znovu infikován. Nedává žádný smysl léčit antibiotiky 1 a 1/2 roku, abychom docílili několika týdnů bez symptomů, před tím, než bude opět nutno podstoupit léčbu. V žádném případě nejsem nepřítelem léčby antibiotiky. Antibiotika pomohla mnoha mým pacientům dostat se z nejhoršího ven. Jakmile ale pacient začne opět myslet a fungovat, měla by být léčba okamžitě upravena na již zmíněné metody. Při zohlednění již popsaných synergetických principů se pacienti zotaví a mohou pak vést plnohodnotný život. Některé aspekty léčby by měly být vedeny dále po zbytek života. Pokračovat na další díl.

folder_openPřiřazené štítky

Poslední menstruace – období velkých změn

access_time10.únor 2020personRadka Eliášková

Poslední menstruací končí u žen plodné období. Přichází většinou kolem 50. roku života. Skončí činnost pohlavních orgánů, ukončí se tvorba ženských pohlavních hormonů estrogenů a progestinů. Období se nazývá klimakterium, lidově přechod. Není to nemoc, jde pouze o přechod z jednoho, reprodukčního období ženy do druhého neplodného.Zatímco pro některé ženy období vyhasínání funkce vaječníků neznamená víc než, že přestanou krvácet, pro většinu je přechod spojen s mnoha nepříjemnostmi. Kromě návalů, podrážděnosti, závratěmi či bušení srdce také riziko závažných onemocnění ve stáří. Mezi ně patří i osteoporóza a kardiovaskulární choroby. Proti těm je totiž žena v plodném období relativně chráněna.Premenopauzou to začínáObdobí, kdy začne žena pociťovat potíže, ale zatím ještě stále krvácí, se nazývá premenopauza. Kvůli klesající hladině estrogenů se dostavují poruchy menstruačního cyklu, objevuje se silnější, častější nebo naopak slabé či méně časté krvácení. A v této době právě  začínají neurovegetativní potíže. U třetiny žen dokonce velmi silné. A projevy? Zvýšená potivost, nezřídka se v noci koupete ve vlastním potu, s tím souvisí i špatné spaní. Dalšími projevy jsou například nepředvídané rudnutí, malátnost, závratě, časté bušení srdce, nebo dušnost. Časem přibudou i psychické změny, poruchy paměti, změna sexuálního chování, podrážděnost, deprese, v těžkých případech i klimakterické psychózy. Později dojde i k tělesným změnám, což je právě období, kdy se významně zvyšuje riziko dalších onemocnění. První známkou bývá přibývání na váze, zvyšuje se podíl tělesného tuku. Ochabují také genitálie a prsa. Zvyšuje se riziko kardiovaskulárních příhod, dochází k vzniku diabetu a rozvíjí se osteoporóza. Skutečná menopauza přichází až po šesti až dvanácti měsících od poslední menstruace. V průměru se udává, že menopauza přichází kolem 50. roku ženy, ale může přijít kdykoli mezi čtyřicátým a šedesátým rokem života. Zpravidla platí, že čím dřív začne žena menstruovat, tím dříve také její plodné období skončí.Léčba hormonyPřechod je přirozená součást fyziologického procesu stárnutí ženy, utéct se před ním nedá. Je ale možné se nepříjemností spojených s klimaktériem nějak zbavit? Příčinou obtíží je nedostatek ženských pohlavních hormonů. Když se ženě dodají chybějící estrogeny i progestiny, měly by tělesné obtíže ustoupit. Pro tento způsob léčby se používá termín hormonální substituční terapie (HRT - hormone replacement therapy), jejímž cílem je zmírnění obtíží a také předejití vzniku osteoporózy a kardiovaskulárních chorob. Jak už to bývá, i když léčba je podle dlouhodobých výzkumů poměrně úspěšná, není pro všechny. Podmínkou účinku prevence je její zahájení včas, tedy kolem padesátky. Když už se totiž projeví osteoporóza a jiná onemocnění stáří, nemá už léčení hormony smysl. Protože podle doporučení má HRT trvat 10 až 15 let, je třeba s ní začít ve středním věku. Navíc je léčba určena zdravým ženám.Než se zahájí léčba hormonální substituční terapií, je nutné provést několik vyšetření. Mezi ně patří hlavně preventivní gynekologická prohlídka, ale také mamograf, ultrazvukové vyšetření dělohy, změření krevního tlaku, hmotnosti a krevní testy. Všechny vyšetření by se pak měla opakovat jednou za rok, případně častěji, pokud to cytolog či mamolog doporučí. Jestli je však ženě zjištěna nebo je léčená na rakovinu prsu nebo dělohy, má zánět žil či embolii, na tento způsob léčby může zapomenout.V současné době se k substituci (na rozdíl od hormonálních kontraceptiv) téměř výhradně používají přirozené estrogeny. Samotné estrogeny se podávají pouze ženám, které podstoupily operativní vynětí dělohy (hysterektomii). U žen s dělohou samotný estrogen vyvolává hyperplazii endometria (nadměrný růst děložní sliznice) a zvyšuje riziko karcinomu (rakoviny). Proto se těmto ženám podává spolu s estrogenem navíc i hormon progestin, který tomu má zabránit.Hormony se podávají v různých formách:Tablety, které se užívají ústy nebo vkládají do pochvy pravidelně jednou denně.Rozšířené jsou gely, kdy se hormony dostanou do krevního oběhu skrze kůži. Nevýhodou takového podávání je poměrně nepřesné dávkování.Další formou jsou transdermální náplasti (TTS). Mají zásobník, z kterého se postupně uvolňuje přesně definovaná dávka hormonů. Výhodou náplastí oproti tabletám je konstantní hladina hormonů, která má význam hlavně pro účinnější potlačení neurovegetativních obtíží, navíc se náplast nemusí aplikovat tak často. Zatímco tablety nebo gel se musejí užívat každý den, náplast se nalepí na kůži a podle konstrukce se mění jednou či dvakrát za týden.Použít lze i podkožní implantát, ze kterého se uvolňuje hormon po dobu asi půl roku. Pak je možné nechat si aplikovat další implantát. Jeho nevýhodou je však obtížné přerušení léčby při nežádoucích účincích, pro jeho odstranění je nutný malý chirurgický zákrok.Nejnovější formou je nosní sprej. Přesně odměřená dávka se pak do těla vstřebává přes nosní sliznici.Nevýhody HRT a nežádoucí účinkyHormonální léčba není určená pro všechny, navíc se při ní mohou vyskytnout nežádoucí účinky. Nejčastěji to je zadržování sodíku a otoky. Estrogeny totiž zvyšují riziko nebezpečí ucpání cév (tromboembolické komplikace), zpozornit by měly především kuřačky a ženy s vysokým krevním tlakem. Zmínit je třeba také obavu, že se užíváním HRT zvyšuje riziko onemocnění rakovinou mléčné žlázy. Dále nesmí hormonální léčbu užívat ženy, které trpí akutním onemocněním jater, akutním zánětem žil, rakovinou prsu a samozřejmě při těhotenství. Doporučit HRT nelze ani ženám s chronickým onemocněním jater, žlučových kamenech, tromboembolické příhodě v anamnéze a karcinomu endometria a prsu v anamnéze.Alternativní možnosti léčbyNežádoucích účinků hormonální léčby je mnoho, žen, které ji nemohou nebo nechtějí využít také. Ale i ony se mohou poprat s klimakterickými potížemi. Například volbou alternativních přírodních prostředků. Především těch, které obsahují látky, jejichž účinky se podobají účinkům přirozených estrogenů. Patří mezi ně třeba ploštičník (výtažek je volně prodejný v lékárně pod názvem Menofem), isoflavony, které omezují neurovegetativní potíže najdeme v jeteli lučním (výtažek je v přípravku Menoflavon) a sojových bobech. Mnoho užitečných látek obsahují i včelí produkty. Rostlinné složky, které účinkují podobně jako tělesné estrogeny má lékořice. Pro zmírnění neurovegetativních obtíží a depresivních stavů je možné použít například i třezalku, kozlík lékařský, meduňku, chmel otáčivý, či mučenku. Existují ženy, kterým zmírňují návaly i vysoké dávky vitamínu E. Kalcium a magnesium jsou nezbytné pro udržení silných kostí, působí tedy preventivně proti osteoporóze, aby se dobře vstřebávaly, je nutné je kombinovat s vitamínem D. Vitamin E, vápník, hořčík a vitamin D je vhodné užívat i při hormonální substituční léčbě.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Žena, která ví na dotaz druhého dítěte

Módní návrhářství a vše, co byste o této práci chtěli vědět

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Je vaším snem stát se módním návrhářem či návrhářkou? Chcete pracovat a orientovat se ve světě módy? Módní návrhářství je velice široká oblast, která stále hledá nové talenty. Lidi, kteří to odvětví oživí svými nápady a dodají této práci, která je pro většinu i jejich koníčkem, svěží nádech. Být návrhářem tedy nemusí zůstat jen snem, ale možná si o tomto povolání budete chtít nejprve něco přečíst a informovat se, jak to v módním průmyslu chodí. Dozvíte se zde informace od člověka, který nepracuje v obchodě, ale píše o módě a hlavně módní průmysl pozoruje a vzdělává se v této oblasti, a to již několik let.Učení nemusí být mučení!Nejdůležitější je číst, číst a zase číst. Zajímat se o obor. Funguje to takhle v každé práci, měli byste vždy být odborníkem ve své profesi, aby vaše výkony byly co nejlepší. Jak se říká: co nic nestojí, za nic nestojí. Pokud vás ovšem něco baví a pořádně se do toho „zakousnete“ může to být zábava. Sežeňte si co nejvíce informací o módě, biografie, články z časopisů, atd. Zajděte si do knihovny a zjistěte, jaké knihy a časopisy se věnují módnímu průmyslu, jací jsou módní návrháři… Prohlédněte si zejména Vogue, Harpers Bazaar, Detaily a Womens Wear Daily, pokud je seženete.Cvičte si oči. Jděte do muzeí a galerií. Dívejte se na umělecké knihy. Když se podíváte na malby z minulého století, budete překvapeni, kolik věcí, které na portrétech uvidíte, jsou kopírovány nebo upraveny módními návrháři. Někteří se pouze inspirovali, díla je ovlivnila jen zčásti. Pohled na umělecká díla je také důležitý z toho důvodu, že se můžete mnohému přiučit. Někdo má od přírody rozvinutý smysl pro proporce a rovnováhu, někdo si tento smysl potřebuje vybudovat. Právě pro vyvíjení tohoto smyslu se hodí pozorovat umělecká díla, proporce a poměry. Móda je totiž, zvláště dnes, hodně o smyslu pro proporce a také o schopnosti dát věci dohromady originálním a zajímavým způsobem. Podívejte se na různé knihy o umění, od historického až k modernímu. Jestli pojedete někdy do New Yorku, navštivte určitě Gallagher v Grenwich Vilage. Tam se prodávají staré módní časopisy.Dnes si mladí ani neuvědomují, jaké mají štěstí, že nemusí jen sledovat starší filmy v televizi, ale mohou si půjčit či koupit DVD a v klidu se na ně doma podívat. Pia Soli, italská módní návrhářka a historička kdysi poznamenala, že se dívala během dlouhé nemoci na stovky starých filmů a načerpala z nich opravdu hodně inspirace pro své kolekce.Stejně jako v jiných atraktivních zaměstnáních, i v módním návrhářství je velká konkurence, hodně lidí touží dostat se do módního průmyslu. Tento obor také obnáší hodiny vyčerpávající práce. Když se připravuje kolekce, musíte zapomenout na volné víkendy a svátky, práce přesčas je zcela normální. Také je potřeba zachovat chladnou hlavu a jen tak vše na začátku neházet za hlavu. Zpočátku se jistě najde plno „odborníků“, kteří vám budou říkat, co a jak máte či nemáte dělat, a budou vám nemilosrdně sčítat vaše vady. V této situaci si vždy vzpomeňte na slova Winstona Churchilla: „Nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej!“ Později, jestli se stanete úspěšnými, dejte si pozor, abyste se, jako plno jiných před vámi, nestali nafoukanými. Také si pamatujte, kdo jsou vaši opravdoví přátelé. V nouzi poznáš přítele, říká se. Když budete na vrcholu slávy, budete mít jistě hodně přátel, ale až když budete na dně, poznáte, kdo jsou vaši opravdoví přátelé.Chcete navrhovat oblečení pro muže, ženy, děti? Najděte si nějaký obchod nebo butik v dané kategorii a pozeptejte se, jestli byste tam mohli o víkendu, v době dovolené prázdnin apod. pracovat. Pokud vám nebudou chtít zaplatit, pozeptejte se jen, jestli můžete pomoci. Tato práce je velmi užitečná, alespoň na kratší dobu. V obchodním domě či butiku se dozvíte něco o oděvech, zejména byste se měli zaměřit na ty dražší. Seznámíte se tak s lidmi, pro které budete chtít v budoucnu navrhovat, zjistíte jejich požadavky, názory, co se jim líbí a co naopak ne.Je někde ve vašem okolí továrna na oděvy, kterou můžete navštívit? Znáte nějaké švadleny? Pokud ne, je určitě užitečné se s nimi seznámit a výměnou za nějaké pochůzky moci sledovat jejich práci. Pokud chcete v módním návrhářství opravdu uspět, musíte být ochotni přinášet oběti a využít každé příležitosti dozvědět se o dané oblasti více.Co je důležité vědět?Alan Rees, manažer týmu formule 1: „Štěstí je tam, kde se setká příprava s příležitostí.“ Jinak řečeno, štěstí přeje připraveným!Musíte věřit v sebe sama, mít sebevědomí, ale také je důležité mít realistický pohled na sebe sama a na svět. Vrozené nadání či talent sami o sobě nestačí k zajištění úspěchu. Jsou určité věci, které potřebujete k dosažení úspěchu v každém oboru, a zde jsou některé z nich:1. Dobré mravyV módě platí dobré chování, ať vám ostatní říkají cokoliv. Pokud si s vámi chce dát někdo schůzku, VŽDY mu pošlete písemnou zprávu vyjadřující váš zájem. Pokud používáte často e-mail, ujistěte se, že poděkujete za e-mail vztahující se na vaši žádost. Někteří lidé dostávají velké množství pošty a zanedbávají kvůli tomu mnohé adresáty. Pokud voláte důležitým lidem, snažte se zjistit jméno sekretářky a vždy o ni požádejte, když voláte. To byste se divili, jak vám to může pomoci. Někdy má sekretářka či asistentka/asistent velmi silný vliv a může vám pomoci. Na prvním setkání nikdy neoslovujte druhého křestním jménem. Když se s druhým lépe seznámíte, počkejte si, až vám druhý nabídne: prosím, říkejte mi…Pamatujte si, že být zdvořilý a ohleduplný nic nestojí. Také pamatujte na zlaté pravidlo: Jak chcete, aby se ostatní chovali k vám, chovejte se vy k nim. Jednou jste dole, jednou nahoře. Nikdy nevíte, jestli nebudete potřebovat později pomoc od někoho, koho jste urazili.2.PostojBýt zdvořilý a příjemný na každého je velmi těžké, obzvlášť když vám druhý člověk tzv. nesedne.  Rozhodně to neznamená, že byste ze sebe měli dělat blbce, nebo nechat druhé, aby se do vás naváželi. Znamená to, že byste s lidmi měli jednat s respektem a úctou a očekávat, že oni se budou chovat stejně. Pokud má zaměstnavatel na výběr mezi dvěma stejně talentovanými návrháři, je pravděpodobné, že si raději do firmy vezme příjemného člověka, který se chová jako slušný člověk. Nebo toho s lepšími konexemi, to je smutná realita dneška, kterou musíte vzít v úvahu. I když budete úžasně talentovaní, nebudou vás možná nikde chtít přijmout třeba kvůli tomu, že si pořád stěžujete, pomlouváte jiné návrháře apod. V dnešním světě je tolik hrubého a neohleduplného chování, že si lidé budou vážit toho, když vy budete světlá výjimka a lidé uslyší z vašich úst i tolik ceněná kouzelná slůvka, jako jsou DĚKUJI a PROSÍM!3.DochvilnostPokud jste člověk, který na sebe nechá čekat, neděláte dobře. Lidem, kteří se s vámi mají sejít, to naznačuje, že nemáte úctu k nim, nebo jejich času. Možná znáte pořekadlo, že umělec nikdy nechodí pozdě, jen všichni ostatní přišli dříve. To je sice hezké, ale v praxi by se vám to mohlo vymstít. Vypěstujte si zvyk chodit všude o 10 minut dříve. Nebudete si tak muset vymýšlet různé výmluvy, proč jste se zdrželi a také budete mít rezervu a když se přihodí něco neočekávaného, nebo někoho potkáte, může vám těch 10 minut pomoci.4.VášeňAno, vášeň, a to ne ani tolik pro sex jako pro vaši práci. Lidé, kteří jsou do své práce opravdu „zažraní“, stále se ve svém oboru vzdělávají, jsou většinou úspěšnější, než lidé, kteří chtějí pořád tak nějak vyžít se svým talentem a jsou líní se dále vzdělávat. Pamatujte si, že vzdělání má neuvěřitelnou moc! Neomezujte se na módu, naučte se co můžete ve všech souvisejících oblastech a rozšiřte si své obzory.5.KoncentraceŽivot je boj mezi konkurencí a snad v žádném jiném oboru nenajdete větší konkurenci než v módním průmyslu. Musíte si být jistí, že víte, co chcete, že jste schopni pro to v životě něco obětovat, zkrátka zaměřte se na svůj sen.6.Péče o sebeJe to váš život, který žijete a vaše tělo, které vám může sloužit mnoho let, nebo ho také můžete velmi účinně ničit. Může se zdát, že vám drogy a alkohol pomáhají. Můžete se tak uvolnit, mít určité představy, apod. Ale je to opravdu to, co k životu a práci potřebujete? Ne, vy se potřebujete zaměřit na cíl, a to s jasnou myslí. Bavte se, ale používejte přitom jasný rozum, mějte vytyčené hranice, za které se nechcete dostat. Buďte aktivní, jděte si třeba párkrát týdně zacvičit, zajděte s kamarádkou na jógu, možností je jistě ve vašem okolí hodně. Jezte zdravě. Nepřecpávejte se, ale také nezapomínejte na pravidelnou stravu, abyste večer nezjistili, že jste dnes nic nejedli, protože nemáte čas. Chce to udělat si čas alespoň na několik malých jídel za den. Také nezapomínejte na pravidelný spánek. Může se to zdát obtížné, když se například dává dohromady kolekce. Spánek je ovšem velmi důležitý, a pokud se budete neustále přepínat a spát málo hodin, může se stát, že se zhroutíte. Nebo budete minimálně nevyspalí a otrávení.Někdy ani káva nepomůže.7. Smysl pro humorMít smysl pro humor je velmi důležité v životě každého člověka. Humor se hodí. Jsou lidé, kteří se umí zasmát a udělat z nějaké trapné situace legraci. Ještě vzácnější je udělat si legraci sami ze sebe. Ne za účelem zesměšnění, ale umět se zasmát sami sobě je velmi důležité pro udržení pozitivního myšlení. Nebuďte zatrpklí. Navíc se říká, že kdo se směje, žije déle, tak vyzkoušejte, co je na tom pravdy!8. BudoucnostNěkdy zjistíte, že vše nejde podle vašich představ. Neztrácejte hlavu, snažte se poznat co nejvíce lidí a oblastí. Využijte místa, na kterém jste a snažte se z něho vytěžit co nejvíce, i když to třeba není vaše vysněné místo. Nikdy nevíte, co se může stát a kdo vám může v budoucnu pomoci.Závěrem:Pokud jste dočetli až sem, znamená to, že máte asi opravdový zájem pracovat v módním průmyslu. V módě nejde jen o módní návrháře. Zvažte i další profese, jako např. publicista, stylista, fotograf, maskér, kadeřník, módní redaktor,… Možná chcete být ti nejslavnější, navrhovat pro celebrity… Možná, že ale časem zjistíte, že můžete být šťastní, i když vás nebude znát celý svět. Pokud to vztáhneme na svět květin, každý nemůže být růží. Je však důležité, pokud jste kopretinou, snažit se být dobrou kopretinou. Jsme tým a všechna povolání mají své nezastupitelné místo. Pamatujte si, že i když vždy asi neděláte to, co jste si vysnili, i vaše práce nějak módnímu průmyslu prospívá a pokud budete věřit v dosažení svého cíle, nejspíš ho i dosáhnete. „Když něco chcete, celý vesmír se spojí, abyste toho dosáhli.“ (Paulo Coelho-Alchymista) Stačí jen tomu věřit, být trpělivý a neztratit svůj cíl z očí.Hodně štěstí v budoucím životě!

folder_openPřiřazené štítky

Máte to jako já? - článek pro vysoce citlivé lidi

access_time04.únor 2020personRadka Eliášková

Přecitlivělost, velká citlivostPřipadáte si někdy jako mimozemšťan? Už jako děti jste měli pocit, jako byste byli z jiné planety? Nezapadáte a připadáte si jiní? Druzí vám nerozumí a dávají vám najevo, že jste přecitlivělí a divní?Pocity prožíváte intenzivně a silně, zavalí vás jako mořská vlna od hlavy až k patě a druzí se na vás dívají jak na exota, co blbnete? Proč to nedokážete nechat plavat?S největší pravděpodobností jste typ člověka s vysokou citlivostí a vnímavostí. Narodili jste se tak, ale vzhledem k jisté bezohlednosti a bezcitnosti dnešní společnosti si připadáte divně a jaksi mimo „normál“ a pořád to řešíte a pořád nevíte, co je s vámi v nepořádku.Někdy můžete mít pocit, že jste nepřizpůsobiví a cítíte se díky tomu špatní a vinní.• Žijeme emocionálně a citově v době temnaEmoce, citlivost, soucítění se dodnes moc nenosí. Naučili nás považovat je za slabost, které je třeba se zbavovat všemi myslitelnými způsoby. Spousta lidí je v tom úspěšná.Ale vám to prostě nejde! Pořád cítíte! A všechno nesmírně silně prožíváte. A vaší nejhlubší touhou je touha po světě, v němž je láska, lidská blízkost, mír a klid.• Vyrůstali jste s pocitem, že je s vámi něco špatně?Narodila jsem se jako čisté a radostné dítě. Všechno mě zajímalo, všechno jsem chtěla ochutnávat, cítit. V jednu chvíli jsem se dokázala zalykavě smát, hned v zápětí se zoufale rozplakat nad rozšláplým broučkem, vztekat se, když něco nešlo, abych po chvíli zůstala v úžasu a bez dechu stát nad třepotavou krásou motýla.Prožívala jsem vše s takovou intenzitou, takovou vášní, bez hranic a omezení. Všechny ty silné pocity mne dokázaly tak pohltit, že jsem zapomínala na okolní svět.Velmi časně mne však uchopila tvrdá ruka výchovy a dala mi nekompromisně najevo, že takhle ne. Buď se stanu tzv. normálním dítětem nebo bude zle.Nechápala jsem, co je se mnou špatně. Copak to druzí takhle nemají? Copak to necítí stejně? Něco se mnou není v pořádku. Konečný verdikt: jsem divná! Nepatřím sem. Nějakým hrozným omylem jsem se narodila na jinou planetu lidí, kterým nerozumím a kteří nerozumí mně.V zájmu přežití jsem musela svůj nádherný dar citlivosti a schopnosti vše hluboce prožívat pohřbít jako něco nežádoucího, otřesného a nenormálního.Popřela jsem sama sebe a svou velkou citlivost začala považovat za prokletí.Okolí mi dávalo najevo „jsi přecitlivělá, všechno si zbytečně moc bereš, moc to prožíváš, proč to pořád rozebíráš, nech to plavat“. A já se snažila. Nešlo to. Pocity zůstávaly, akorát jsem se je naučila schovávat, nemluvit o tom, co cítím.Můj život se tak stal postupně velmi smutný a prázdný. Bez pocitů, bez lásky, nenaplněný, prázdný. I uprostřed své rodiny jsem si připadala hluboce osamělá a jaksi mimo. Život se zdál nesmyslný. Uvnitř jsem se cítila prázdná. • Netušila jsem tenkrát, že jsem tu správněŽe jsem se prostě jen narodila s darem velké citlivosti a schopnosti vše hluboce prožívat a vnímat tak, jak to většina lidí ve svém životě nikdy nepozná, protože tuto schopnost nemají.• Máte to stejně jako já?1) velmi silně vnímáte pocity druhých lidí, umíte je tzv. načítat a cítíte je v sobě, jakoby byly vaše2) snadno se dokážete dojmout a plakat nebo rozzlobit a často ani nevíte, proč se tak cítíte3) během chvíle se u vás vystřídá hned několik pocitů a tak se ve svých emocích občas „topíte“4) vše děláte s mnohem větším emočním nasazením, než je běžné5) všechno si velmi berete k srdci a často za vše přebíráte zodpovědnost6) jste mimořádně citliví na hluk, děsí vás křik, preferujete ticho a klid7) máte nesmírně barvitou představivost, zdají se vám živé sny8) umíte naslouchat a dát druhému člověku prostor a lidé se vám díky tomu rádi svěřují9) máte nízký práh citlivosti – jste velmi citliví na bolest – už pouhé očekávání bolesti vám působí bolest10) nemáte rádi změny – každá změna vás dokáže emočně rozhodit a velmi silně na ni reagujete11) nedokážete se rychle rozhodovat12) rychle se unavíte nebo se často cítíte unaveni bez zřejmého důvodu13) vyčerpávají vás místa, na kterých je hodně lidí (nákupní střediska apod.)14) negativní lidé vás velmi vysávají15) jste velmi sebekritičtí a máte tendenci o sobě pochybovat16) kritika se vás silně dotýká a zraňuje vás17) sníte o lepším světě, kde je láska a soucit normální18) nemáte rádi těžké a výrazné vůně19) zírání „do blba“ vás uklidňuje, často jste zasnění20) hluboce vás citově zasahuje jakákoliv nespravedlnost21) jste velmi citliví a soucitní ke zvířatům a dětem, ke slabým a trpícím22) potřebuje nadprůměrně času jen pro sebe, ticho, klid, přírodu, jarní rána v lese23) je pro vás obtížné navazovat nové známosti24) máte jen pár přátel, ale vaše vztahy jsou hluboké a stálé, jste oddaní a věrníCo díky své velké citlivosti neumíteNeumíte být tvrdí a soutěživí. Neumíte odstrčit druhého jen proto, abyste byli někde dřív. Raději se podělíte, než abyste si urvali poslední sousto na úkor jiného. Neumíte jen tak doběhnout první – chcete běžet s druhými, ne je porazit. Neumíte být bezohlední a draví.K tomu vám řeknu jedno: ukazuje se, že tolik preferovaná dravost a bezohledná soutěživost v životě lidském podřízená zákonu „sežer nebo budeš sežrán“ není moc slučitelná se šťastným životem, po jakém všichni toužíme. Kdyby totiž byla, tak dnešní společnost přetéká šťastnými a spokojenými lidmi. Takže je to všechno trochu jinak…Co krásného díky své velké citlivosti umíteUmíte pochopit druhé. Umíte pohladit a obejmout. Umíte vyslechnout a porozumět bolesti a pocitům druhého člověka. Umíte být naplno s druhým člověkem, když ho srdce bolí a po tváři mu kanou horké slzy. Umíte se s druhými smát a radovat se z jejich štěstí – protože to díky své vysoké citlivosti vnímáte sami v sobě.Umíte být s druhým, i když se zlobí, protože za jeho zlostí vnímáte světlo jeho duše – taková je schopnost vašeho citlivého srdce.Umíte spolupracovat, podpořit, motivovat a inspirovat. Díky své velké představivosti dokážete nalézat netradiční a nová řešení.Umíte vnímat a vidět krásu i tam, kde ji většina lidí nevidí. Umíte se radovat z maličkostí.• Jste andělé v lidských tělech, tak to proboha neskrývejteChodí ke mně klienti, kteří by si přáli se své citlivosti zbavit. Chtěli by být normální, chtěli by zapadnout, chtěli by být jako většina.Nedělejte to! Nezahazujte na smetiště svůj překrásný a tolik potřebný dar! Jinak budete svůj život vnímat jako nesmyslný, těžký, bez lásky a plný utrpení.Co potřebujete udělat je – rozkrýt a očistit všechna zranění, jež vám způsobilo nepochopení vaší jedinečnosti vašimi blízkými. Když sebe vnitřně změníte a uzdravíte, stanete se neuvěřitelně inspirující, velmi aktivní a šťastnou osobností.Objevíte, že vaše nádherná schopnost vše hluboce cítit a vnímat je DAR, který vám umožní uvidět život v celé jeho nádheře a stejně tak ho prožívat. Pochopíte, že s touto schopností váš život bude citově bohatší a smysluplnější než životy většiny lidí.Jste naprosto v pořádku!A díky vám tato hektická, chaotická a nervózní společnost jednoho dne zmizí a vytvoří se společnost klidnější, harmoničtější a šťastnější.Jste schopni díky své vzácné citlivosti proměnit svět a učinit ho krásnějším. Tak to prosím dělejte. A nebojte se, nejste v tom sami. Je nás víc!Na Zemi je pro vás místo, jste tu doma, jste tu správně!

folder_openPřiřazené štítky

Pojištění rodinného domu

access_time10.únor 2020personRadka Eliášková

Pojištění rodinného domu je něco jako záložní plán a jistota, když se stane něco nepředvídatelné. My si v našem článku z rubriky o domácnosti povíme o tom, jaké druhy pojištění známe, jaké jsou jednotlivé pojistné produkty a který typ pojistky nás ochrání před zloději, který před živelnými pohromami a který typ pojistky ochrání nejen náš dům, ale i majetek v něm. Krátký průvodce po komplexním světě pojistek plném mnoha zákoutí začíná.Pojistit si můžete dům dvěma různými způsoby - pojištěním samotné stavby domu a pojištěním domácnosti. Vysvětleme si nejprve rozdíl mezi těmito dvěma druhy pojištění.-Pojištění stavby domu zahrnuje pojištění čistě jen samotného domu - čili vše od základů po střechu. Takové pojištění chrání samotný dům obvykle před živelnými pohromami typu bouře, voda, oheň, vítr, zemětřesení či pád letadla. Tedy, slovíčko chrání není úplně na místě, spíše by se dalo říci, že pokud vás postihne taková neštěstí, pojišťovna vám proplatí určitou část vzniklé škody.-Pojištění domácnosti je již pojištění ne samotné stavby, ale toho, co je uvnitř, vybavení domu a věcí v něm. Jedná se většinou o nábytek, elektroniku, obrazy, umělecká díla, zlaté šperky a jiné hodnotnější věci. Znamená to, pokud vám zloději vykradou dům nebo vybavení odnese voda, jestli ho poškodí jiný živel, pojišťovna proplatí vzniklé škody. Oba typy pojištění mají své opodstatnění a pojistit jedno bez druhého je jen polovičatým řešením. Na druhou stranu, i zde platí, že není pojištění jako pojištění. Třeba si dobře prostudovat všechny konkurenční nabídky, protože pojišťoven na našem trhu je jako máku a každá nabízí v podstatě totéž, ale za jiných podmínek. Obecně se nejprve vychází z pojistné částky - to je předpokládaná tržní hodnota pojistné věci. Více tedy bude platit někdo, kdo má větší dům a také někdo, kdo má vybavení domu luxusnější a nákladnější. Od pojistné částky se pak vždy odvíjí v případě nějaké události i pojistné plnění - čili to, kolik vám pojišťovna zaplatí za zničený nebo ukradený majetek. Vyplatí se prostudovat a porovnat si všechny existující pojišťovny a také jejich jednotlivé pojistné produkty. Tímto samozřejmě nechceme nabádat na výběr konkrétního druhu pojištění, jen se řídíme zdravým selským rozumem, který nám říká, že nejprve dvakrát měřit a pak jednou stříhat. Při pojištění domácnosti se vychází zejména z pojistné částky. Na čím větší hodnotu si majetek pojistíte, tím více budete ročně platit, ale také o to více vám pojišťovna proplatí. Při pojištění stavby rodinného domu však pojistná smlouva kromě pojistné částky počítá is různými úrovněmi nebezpečí a odškodnění za ně. Prohlédněte si proto velmi dobře balíky různých pojistných rizik a pojistěte se proti všemu, co považujete za relevantní. V základních balíčcích pojištění totiž nemusí být zahrnuty úplně všechna rizika, například riziko vzniku požáru z elektroinstalace nebo vadného spotřebiče.Mohli byste pak být dost nemile překvapen, kdyby vám pojišťovna oznámila, že právě vaši nehodu nemáte pojištěnou - v podstatě byste si vlastně celou dobu platili pojistku nadarmo. Kromě toho, že pojišťovna nemusí v základním balíku nabízet všechny pojistné události, důležité je i to, jak moc vás následně odškodní. To zejména znamená to, kolik procent z pojistné částky byste dostali vyplaceny za tu kterou nehodu nebo pohromu. Pro ilustrační příklad například takové poškození střechy po silné vichřici - základní balíček pojištění vám proplatí třeba jen 40 procent z ceny nové střechy, nebo omezí finanční úhradu nějakou pevnou částkou.Zvolením naopak vyššího balíčku pojištění v konkrétní pojišťovně můžete docílit proplacení většího procenta nákladů nebo vyšší částky odškodnění, odstranění vadného stavu nebo napravit poškození. Proto si třeba při pojištění domu pořádně všechno přečíst a promyslet si, abyste pojistnou smlouvu, kterou se chystáte uzavřít, uzavřeli tak, aby měla svůj smysl pro případ, že budete pojišťovnu někdy potřebovat. Samozřejmě, jsou i případy, kdy se za 30-40 let bydlení nikdy nic nestalo, protože člověk bývá v méně rizikové oblasti. Naopak, kdo bydlí v oblasti s častými povodněmi, možná bude mít i problém výhodnou pojistku uzavřít. Proto je třeba si vážit každé pojištění, které máme. Nikdo nikdy přece neví, kdy se nám to může sejít.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Děti & Rodina na dotaz druhého dítěte

Co se hodí vědět, když plánujete bazén a máte děti

access_time29.květen 2019personRedakce

Po tom mít bazén, touží v dnešní době každý a právě protože letní sezóna pomalu končí a ceny bazénů půjdou lákavě dolů, připravili jsme pro vás pár věcí, na které byste měli myslet, než se 100% rozhodnete. Pokud máte rodinný domek, je bazén určitě na místě a máte-li i finanční prostředky, je prima pořídit si bazén zapuštěný, který vám vydrží na věky. Jenže voda láká děti a nestřežené sekundy je mohou ohrozit.1) ZastřešeníPrvní věc, na kterou byste měli myslet, je typ zastřešení. To lamelové vypadá bezesporu nejlépe, ale je také nejméně bezpečné, protože zde hrozí propadnutí dítěte, pokud vstoupí na desku, o níž si bude myslet, že je pevná. Daleko lepší je zvolit plastové kopule.2) ZámekDěti jsou vynalézavé a zvídavé zdolávat překážky je baví. V každém případě si pořiďte uzamykatelný typ zastřešení nebo nechte okolí bazénu ohradit plotem na zámek, který pak můžete odinstalovat, až povyrostou a budou mít rozum.3) Teplejší vodaNepočítejte s tím, že děti z bazénu dostanete ven. Budou chtít plavat, i když budou mít modrou pusu. Popřemýšlejte proto i možnosti prodloužení léta. „Vhodným typem zastřešení lze zvýšit teplotu bazénové vody až o 7 °C a užívat si plavání i za deště, větru nebo méně slunečných dní,“ říká specialista na bazény ze společnosti Balarepo a dodává: „Léto je tak možné prodloužit si i o dva měsíce.“4) OchozVelmi důležité je vybrat dobře povrch okolo bazénu. Ten nesmí být kluzký, protože by hrozil pád dítěte,  v tom horším případě rovnou do vody. Ideální jsou gumové dlaždice či gumový nátěr na klasickou dlažbu.  Pokud se vám líbí dřevěné lamely, dočasně je vhodné přes ně nainstalovat gumovou mřížku, která se dává například i do koupelen.5) Lepší vodaZejména pro děti se sklony k ekzémům působí blahodárně slaná mořská voda. Ta jde upravit pomocí zařízení, které se nazývá solinátor. Prvotní investice je sice trošku vyšší, než když chcete používat normální sladkou vodu, ale brzy se vrátí. Slaná voda se totiž musí i méně desinfikovat.6) Protiproud a jiná vylepšeníDo bazénů lze také nainstalovat různé masážní trysky a protiproud. Raději ale popřemýšlejte o bezpečnosti těchto prvků. Rozhodně nejsou vhodné pro slabší plavce a už vůbec ne pro děti, které ještě plavou s křidélky.7) Šetrné čištěníNejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak udržet vodu v bazénu krásně průhlednou a bez usazenin je vedle pravidelného filtrování vody například přes písek i desinfekce chlórem. Dětská pokožka je však na chlór náchylnější, než ta nás dospěláků. Ideální a šetrnou variantou je například čistit bazén pomocí kyslíkových tablet.

folder_openPřiřazené štítky

Mami, já nechci do školky

access_time29.květen 2019personRedakce

Některé se těší, některé pláčou a prosí, jiné se vztekají a odmítají vystoupit před školkou z auta. Jak maličkým vysvětlit, že školka není bubák?Nejsilnější emocí, kterou děti pocítí při nástupu do mateřské školky, je odloučení od rodičů, většinou od matky. Samozřejmě vždy záleží na povaze dítěte, rodinné situaci i na tom, jestli maminka první tři roky s dítětem byla nepřetržitě. Celková adaptace pak nejvíce záleží nejen na dítěti, ale především na rodičích, na jejich sebevědomí a sebekázni. A nejen to.Vysvětlujte, mluvte, vyprávějteNa prvním místě je třeba s dítětem mluvit, mluvit, mluvit. Vše mu úměrně věku vysvětlit. Povídejte mu třeba pohádku o tom, jak jeden chlapeček/holčička také nechtěli chodit do školky, ale kolik se tam naučili věcí a jak si pak hráli. Nebo mu vyprávějte, jak jste chodili do školky i vy.NeuplácejteNeslibujte dítěti odměny typu: „Když půjdeš do školky, dostaneš nové auto.“ Není důvod odměňovat dítě za to, že do školky chodí. A ani mu nevyhrožujte stylem: „Když tam nepůjdeš, budu se na tebe zlobit, odnese tě bubák atd…“ Pomozte mu přijmout fakt, že už bylo malinké a potřebovalo být s mámou, která ho musela naučit spoustu věcí a teď už je větší a musí tyhle věci naučit své nové kamarády.Pomozte jim Pro některé děti může být odloučení od matky tak emotivní, že pociťují strach a samotu. U každého dítěte je adaptace různě dlouhá. Proto Romana Kotěrová radí: „Nejen v prvních dnech můžete sobě i ratolesti naordinovat První pomoc ve formě spreje. Stříknete ji přímo do úst před odchodem do školky, kdy je dítě nejvíce vystaveno vašim emocím.“Dejte jim časU rodičů je pro zdárný průběh adaptace nejdůležitější klid, rozhodnost a pozitivní myšlení, kteréžto emoce pak snadno posílá směrem k dítěti. Neustupujte, buďte laskaví a láskyplní, ale tváří v tvář dítěti rozhodní a přesvědčiví v tom, že věříte, že noví kamarádi, paní učitelky, hry i prostředí ho jenom obohatí a přinese mu nové zážitky a dovednosti. Dříve nebo později se vše zlepší a dítě se do školky bude těšit.

folder_openPřiřazené štítky

Co koupit dítěti, aby bylo spokojené?

access_time09.červen 2019personRedakce

Čekáte miminko? Přemýšlíte, co už koupit do výbavy, abyste nemuseli kupovat vše najednou? Nejnákladnější položkou je bezpochyby nábytek, jako je dětská postýlka, přebalovací pult či jídelní židlička. Bez těchto příslušenství se v domácnosti s miminkem neobejdete. V dnešním článku se proto podíváme, co byste měli koupit, aby bylo vaše dítě spokojené.Důležitou funkci v dětském pokoji plní dětská postýlka, ve které dítě tráví většinu svého času. Novorozeně spánkem stráví až 16 hodin denně. Už jen toto číslo napovídá o tom, že by mělo mít pohodlné lůžko, ve kterém se bude cítit dobře a bezpečně. Aby bylo lůžko komfortní, je nezbytné se zaměřit na zdravotné matrace, bez kterých se postýlky neobejdou. Investujte do kvality, protože kvalitní matraci vaše ratolest potřebuje. Nedoporučují se pružinové matrace, protože nedokážou dítěti dát dostatečnou oporu pro páteř.V kuchyni zase nesmí chybět jidelni zidlicka, do které své dítě usadíte, a necháte ho jíst s vámi u stolu. I nejmenší člen vaší rodiny potřebuje společnost a chce se zapojit do rodinných obědů. Jídelní židlička je místo, ve kterém se vaše ratolest snadno nají. Doporučuje se pro děti od šesti měsíců do čtyř let. Záleží však na velikosti a zručnosti dítěte. Některé jídelní židličky mají také bezpečnostní pásy, které chrání před vypadnutí dítěte.pro nemocné dětiMyslete také na to, že vaše dítě potřebuje být zdravé. Jestliže je často nemocné, investujte do vitaminů a doplňků stravy. Velmi oblíbené a odborníky doporučované je kolostrum, které slouží k podpoře imunity. Kolostrum zvyšuje obranyschopnost, protože obsahuje všechny potřebné látky, které jsou důležité pro správné fungování dětského zdraví.Udělejte pro své dítě maximum. Najděte vhodné vybavení a také produkty, se kterými bude vaše dítě zdravé. Staňte se tou nejlepší matkou.

folder_openPřiřazené štítky

Jak se rodí v Tanzánii aneb Těhotenství Šošonek a dalších odvážných žen

access_time25.říjen 2019personRedakce

Srovnávání způsobu porodu v Česku a na Slovensku by asi moc zajímavé nebylo. V Česku a na Ukrajině možná už víc a v Česku a v Anglii třeba taky. Ale zavedeme vás dál, podle informací a poznatků Mgr. Martiny Tiché a Mgr. Šárky Fleišmanové z Pedagogické fakulty UP v Olomouci objevíte obrazy porodů v Tanzánii, v Tibetu nebo způsob jakým rodí ženy Šošonů či Guyanců.TanzanieZemě, kde žije 36 milionů obyvatel, vyznává na třetiny islámské, křesťanské a tzv. domorodé náboženství. Těhotenství u tamních žen probíhá většinou bez potíží. Je zde zvykem, že žena odchází před začátkem posledních čtyř týdnů před porodem k matce, ale dál vykonává svou práci a roli ženy. I když je v domácnosti matky. Tanzánské ženy musejí během těhotenství dodržovat jisté zásady, jejichž porušením by ohrozily život plodu nebo jeho zdraví a zároveň tak poškodily i svého muže. Tyto zásady jsou u různých kmenů jiné, ale uveďme některé z nich :nesmějí vtěhotenství požívat jídlo vjiných domechnesmějí se dotknout nohou hladiny vody při přechodu přes řeku. Těhotná žena musí počkat na manžela až ji přenese¨v 6 měsíci těhotenství si oholí hlavunesmějí nosit přiklopený hrnecnesmějí se ohýbatnesmějí sedět na poraženém stroměnesmějí se dívat na ošklivou osobuPorody probíhají většinou snadno, žena často porodí při práci na poli, po porodu ale pracuje dál a teprve večer odejde s dítětem domů. Tanzánky ale dovedou čas porodu dobře odhadnout a zůstanou doma. Zavolají si zkušené ženy a porodí. Muž u porodu nesmí nikdy být. Pokud je porod těžký nebo moc rychlý pomáhají ženy, co jsou zrovna blízko a manžel shání léky a speciální listy trav, kterými pak žena přeřízne pupeční šňůru. Dítě nedostává jméno hned, ale až je jisté, že přežije. Po porodu zůstává matka doma, délka se liší, ale nikdy není menší než 6 týdnů. V okamžiku, kdy novorozenci odpadne zbytek pupeční šňůry, stává se dospělým a je nutné ho představit ostatním při speciálním obřadu. Matka nosí dítě vždy s sebou po dobu, kdy ho kojí. Dítě spává s matkou v posteli, dokud se nenarodí další potomek. Již v útlém věku se tak mezi matkou a dítětem vytváří silné citové pouto.V mnoha kulturách porodí žena při práci, kterou ale po porodu dodělá a teprve potom odchází domů.Severní Amerika - ŠošoniŘíká se jim také hadí Indiáni a žijí ve skalnaté oblasti Utahu a v Coloradu v USA. Rituály šošonských žen během těhotenství :nesmějí se škrábat prsty na hlavěnesmějí jíst tučná jídlanesmějí jíst maso, živí se především polévkami a pijí jen horkou vodu, Šošoni věří, že pokud by ženy hodně jedly, narodily by se jim tlusté a líné dětiKdyž nadejde čas porodu, přesune se těhotná žena do tzv. menstruační chýše. Jde o přístřešek nedaleko hlavní osady, tady musejí ženy dodržovat přísná pravidla-nenavštěvují svoji rodinu. Šošonské ženy jsou totiž v průběhu menstruace, porodu a bezprostředně po porodu považovány za nečisté a údajně se stávají nebezpečnými i samy sobě. Šošonští muži se těchto žen bojí, a do menstruační chýše proto nevstupují. Ženy zde rodí za pomoci porodní báby, která po porodu vykoupe novorozence v teplé vodě a matce rovněž přináší denně jídlo. V době přežívání matky v chýši provádí otec určité rituály :dodržuje půst, což znamená účast na manželčině utrpeníběhá několik kilometrů,což má pomoci manželce urychlit bolesti a nepříjemné potížepo narození dítěte se musí muž ponořit do studené vody, ale dítě do teplé a přebírá tak symbolicky otcovu roliRovnováha a čistota se u žen obnovuje po 30 dnech, pak se žena vrací i s dítětem domů. Hned po příchodu vykoná rituál přijetí tak, že se s manželem i dítětem vykoupe v potoce. Pak se pomaluje červenou barvou. Otec a matka časně vstávají a pilně pracují, protože věří, že tak, jak se budou chovat, se budou jednou chovat i jejich děti. Nejen u některých amerických, ale i v afrických kmenech je narození dítěte velkou událostí, kterou žije celý kmen nebo vesnice.Jižní Amerika - GuyanciMezi sebou se dělí na indiány bílé a rudé kůže, ale nenadřazují se navzájem. Příchod dítěte považují za velkou vzácnost a prožívá ji celá komunita. Těhotná žena těsně před porodem odchází ze své chýše, kde zanechává manžela,do jiného tábora. Tvoří jej přibližně deset primitivních přístřešků postavených v kruhu na mýtině. Porod probíhá takto :Rodička sedí na lůžku z travin a palmových listů, kolem ní sedí v podřepu několik indiánů. Žena má roztažené dolní končetiny a rukama křečovitě svírá kůl, který je před ní pevně zaražen do země. Opírá se o něj a snadno pak rodí. Guyanky mají snadné porody, kdy nesténají, jen lapají po dechu. Dobu porodu provází řada rituálů, z nichž nejdůležitější je rituál mlčení, jímž okolí projevuje starost a odpovědnost za zdraví novorozence. Hned po narození je dítě schováváno před neviditelnými nočními obyvateli pralesa, kteří by mohli dítě zabít. To je další důvod proč rodící ženy nemluví. Narození syna všichni vítají víc než narození dcery, protože v chlapci vidí budoucího lovce. V místnosti porodu je připravena mísa tvaru vejce, která je spletena z bambusových listů a zvenčí je pokrytá vrstvou vosku divokých včel, takže nepropustí žádnou tekutinu. Je naplněna studenou vodou, kterou jeden z indiánů začne omývat dítě, vodu nechá stékat na všechny části těla a jemnými pohyby pak zbavuje tělo mázku. Po skončení rituálu si jedna mladá žena sedne do podřepu, uchopí dítě levou rukou, přiloží si je k hrudi a pravou rukou mu postupně masíruje končetiny a trup.Jsou kmeny, kde se o dítě, ženu i domácnost stará nejmíň měsíc po porodu muž a příbuzní. Žena i dítě jen odpočívají.TibetTibeťané nežijí jen v Tibetu a v Číně, ale i v Nepálu, v Kašmíru, v Sikkimu a Bhútánu. Je jich asi 6 milionů. Dobu těhotenství považují za vzácnou a obohacující. Těhotná žena je ostatními vnímána jako velmi mocná, přirozeně schopná se spojit s božstvy a duchy, proto jí nesmí po fyzické i psychické stránce nic chybět. O ženu se stará nejen manžel, ale i ostatní rodinní příslušníci. Porod doprovází celá série rituálů :Někdo z rodiny nebo třeba lékař udělá devět malých vrypů do kousku másla a odrecituje 108krát mantru. Tím se máslo stává posvěceným a otec ještě nenarozeného dítěte je podává v posledních stadiích porodu své ženě, aby ho urychlil. U porodu je tedy otec přítomen a dokonce pomáhá i když hlavní aktérkou je porodní bába nebo zkušená matka. Otec dítěte pomáhá rodičce s recitováním mantry, tím se údajně porodní proces zrychluje. Pokud jsou větší komplikace, může matka sníst kousek sušené ryby z posvátného jezera. V samotném závěru porodu se někdy podává rodičce šafrán. Také placenta podléhá určitým rituálům :je uschována do té doby, dokud ji neprohlédne astrolog, který rodině poradí den, jenž by podle něj byl nejlepší pro její pohřbení. Místo pohřbení už důležité není. Nesmí ji jen vyhrabat zvířata. Proto Tibeťané placentu zabalí do čisté látky a zakopou hluboko do země.Velký význam má i pupeční šňůra :schovává se přibližně rok na bezpečném místě vdomě a používá se kléčení oparů.Několik dní po porodu zůstává rodina s novorozencem úplně sama, návštěvy jsou zakázány. Třetí den (narodí-li se chlapec) nebo čtvrtý den (dívka) se koná větší slavnost, na kterou přijdou příbuzní, sousedé a přátelé. Zhruba měsíc po porodu se o domácnost stará otec dítěte. Matka s novorozencem odpočívají a jsou pořád spolu. Otec pere pleny, vaří polévky, ohřívá často vodu, protože matka se nesmí po celé toto období dotknout studené vody.

folder_openPřiřazené štítky

Bolest při porodu

access_time01.listopad 2019personRedakce

Těhotné poprvé rodící ženy jsou v průběhu očekávání narození dítěte zaměstnány mnoha otázkami. Jednou z nich může být také otázka bolesti při porodu. Na to ale není jednoduchá odpověď hlavně proto, že každá žena rodí jinak a každá má jiný práh bolesti. Ta je při porodu  proměnlivá a žena se může pokusit ji dopředu alespoň zčásti ovlivnit.Není nic špatného nebo divného na tom, když má těhotná žena občas strach z porodu a mluví o něm nahlas se svým lékařem, partnerem nebo kamarádkou. Naopak. To, že se o něčem hodně mluví většinou vede k tomu, že se tím dost lidí zabývá a dokáže nalézt řešení. U bolesti z porodu sice asi nenajdeme řešení, jak bolest úplně odstranit, ale můžeme ji poměrně hodně zmírnit.Proč porod bolíÚplně přesnou příčinu bolesti při porodu lékaři neznají. Existuje ale několik pravděpodobných faktorů, které bolesti předcházejí :kyslíková deprivace ve stažené děložní svalovinětlak nervových ganglií vděložním hrdle a spodní části dělohy během kontrakcenapínání děložního hrdla během jeho rozšiřovánínapínání pobřišnicetah a napínání vejcovodů, vaječníků a podpůrných vazůtlak na močovou trubici, močový měchýř a konečníkroztažení pánevního dna a hrázedalší příčinou může být nesprávná poloha dítěte ve vztahu kpánvi, což většinou žena instinktivně vycítí a snaží se automaticky měnit polohuHranice bolesti a pohodyNa otázku zda porod bolel, odpoví většina českých žen kladně. Některá z nich si pamatuje největší bolest spíše před porodem, ale málokterá řekne, že prožila bezbolestný porod. V našem století ale stále nalezneme mnoho kultur, kde ženy prožívají minimální bolest nebo mají porod bezbolestný.Aktivní porodní asistentky dnešní doby hledají stále nové směry a možnosti, jak porod ženě ulehčit. Některé z nich říkají, že žena by se měla dívat na porod z jiného úhlu než jaký je předem určen. Stejně jako sex nebo např. zavádění tamponu. Zdá se vám tohle srovnání hloupé ? Jistě narození dítěte a zavádění tamponu je co do prožitku, závažnosti i náročnosti situace nesrovnatelné. Podle některých porodních asistentek si žena může zavést tampon velmi bolestivě anebo naopak úplně bezbolestně. Stejné je to v sexu, který může prožívat euforicky nebo naopak bolestivě a nerada. Některé kultury proto rodí podle slov tamních žen bezbolestně. Otázkou ale pořád zůstává, co kdo za bolest a nebolest považuje.V některých zemích je např. užívání léků na tišení bolesti tabu a ženy tady z určitých důvodů rodí tiše, bez známek jakéhokoli prožívání bolesti. Tu ale přitom prožívat mohou, jen se o ní bojí mluvit. Na druhou stranu např. v Japonsku nebo v Nizozemsku je podávání léků na tišení i při normálním průběhu fyziologického porodu automatická věc, dokonce jde prý o součást přírody. Zde rodící ženy asi taky mluví o bezbolestných porodech....Prospěšnost porodní bolestiTento titulek se asi bude líbit málokomu, ale je dost pravdivý. Pozitivní vliv bolesti při porodu se odehrává už na emoční úrovni. Při aktivním stresu a spuštění bolesti se v těle tvoří tzv. vnitřní opiáty. Ty pak zvyšují matčinu schopnost pokračovat v porodu a podporují její pocity zvládnutí a uspokojení. K tomu ale nedojde pokud chybí stres a bolest, které mohou potlačit právě utišující léky, které si některé maminky vyžádají hned po prvním zapíchání v podbřišku. Bolestivý vjem během každé kontrakce také signalizuje hypofýze, že má vyplavit oxytocin, hormon zařizující kvalitní děložní stahy.Vliv normální porodní bolesti je prospěšný i pro dítě. Látky, které se v takovém případě vyplavují do krve dítěte, napomáhají přípravě plic na dýchání vzduchu, mobilizují jeho energetické zásoby a způsobují i odliv krve z končetin k mozku a srdci dítěte, čímž jej ochrání před nedostatkem kyslíku.Většina žen, které prožívají při porodu bolest se také lépe orientují v porodním procesu a dokáží lépe porod rozeznat. Přesná lokalizace porodní bolesti pomáhá i porodním asistentkám, které pak lépe matce pomáhají polohovat a prožívat porodní doby.Zbytečným podáním utišujících léků matka omezuje svůj přirozený instinkt.Ovšem jsou velké individuální rozdíly. Pokud první a druhá doba porodní trvá velmi dlouho a matka upadá do zoufalých stavů, je asi těžké jí doporučit nepodání léků k utišení bolesti. Každopádně porod nezažíváme tak často jako menstruaci a je důležité si uvědomit, že to, jak bude probíhat záleží hlavně na nás.Utišit velkou bolest vám může dnes pomoci řada už zavedených metod, které byly ještě před deseti lety tabu Co usnadní překonání porodní bolestiNenechat se od začátku příliš manipulovat. Podle výzkumů jsou maminky, které rodí po svém (bez jakékoli medikace) odvážnější a přirozenější než ty, které od začátku vyžadují léky. To znamená, že se jakoby trochu oddělí od  okolního světa. Taková žena si troufne dělat věci, za které by se třeba normálně styděla - křičí, kleje, vydává nejneočekávanější zvuky, pozice nebo pohyby. To vše znamená, že dochází k redukci neokortikální činnosti, což umožňuje efektivní vyplavování hormonů z hypofýzy a hypotalamu, což je podle lékařů nejdůležitější aspekt fyziologie porodu. Ale, jak jsme už uváděli, každá žena je jiná a nelze a priori radit prožívat porod bez léků.Vhodná místnost na porod. Rodit byste měla na tichém místě, při tlumeném světle a v co největším soukromí. Pokud máte možnost volby místa porodu, dopředu si zjistěte, které pro vás bude to nejvhodnější a nebojte se personálu ptát na všechno, co chcete vědět. Je to lepší než se pak při porodu zbytečně trápit otázkami na rozsvícená nebo zhasnutá světla apod.Pocit bezpečí v souvislosti s výběrem doprovodné osoby. Žena by měla myslet na to, aby měla při porodu vedle sebe někoho komu zcela nebo velmi důvěřuje. V průběhu porodu může dojít k nějakému oslabení vnímání, a pak je pro porodní asistentky důležitá i komunikace s doprovodnou osobou. Těžko říci, zda je pro vás lepší partner, kamarádka nebo maminka. To už musí každý zvážit sám, vodítkem mohou být zkušenosti, které s možnými osobami máte v krizových situacích, které jste spolu zažili. Porod sice není krize, ale psychické vypětí zde přeci jen nějaké je. Sexuální stimulace v průběhu porodu. Většina z vás se asi nad tímto tématem zhrozí nebo bude i šokována, ale toto téma bylo ještě před několika desítkami let poměrně často v souvislosti s porodem zmiňované. Časem se ale v souvislosti s porody v nemocnici absolutně „smetlo pod rohožku". Jde o věc, která může být zajímavá pro ženy, které se nebojí něco měnit nebo jsou otevřené novým metodám a zkušenostem. U mnoha druhů savců je sexuální stimulace samice během porodu normální. Podle některých kultur má sexuální stimulace ženy během porodu analgetické účinky. I samotný orgasmus je silným děložním stimulantem. Je však jasné, že jakákoli sexuální stimulace u porodu se vám může v dnešní době zdát vzhledem ke společenským a jiným faktorům nemožná (přítomnost jiných lidí u porodu, stydlivost, psychický blok apod.). A proto můžete začít např. v případě přítomnosti partnera u porodu kvalitní masáží v oblasti rodidel, vnitřních stran stehen, bradavek, šíje, uší a prstů u nohou.Poučení doprovodu. Kvalitně vedené předporodní kurzy tuto otázku vyřeší vlastně za vás, jen je důležité poučit svůj doprovod o tom, že ne při každém hlasitém zasténání je hned nutné volat lékaře a sestry kvůli možnému strachu z velkého utrpení, váš doprovod by měl po celou dobu naslouchat vašim potřebám a snažit se vám pomáhat ne něco řešit nebo organizovat Masáž těla. Jakákoli pozitivně působící masáž těla může ženu velmi uklidnit a její bolest byť je zčásti zmírnitHydroterapie (vana, sprcha).  Velmi osvědčená metoda, která pomáhá velké části žen ke zmírnění bolestí zad i podbřišku.Lokální aplikace tepla a chladu. Může snížit řadu nepříjemností, patří sem. např. termofor, rýžové, gelové či peckové nahřívací polštářky, nahřáté ručníky, stejně jako sáčky s drceným ledem, zmrzlá plechovka s nápojem apod.  Muzikoterapie Aromaterapie HomeopatieŽena může při porodu pociťovat výraznou bolest, ale měla by mít kontrolu nad procesem porodu. Na druhou stranu může mít díky lékům úlevu, ale necítí kontrolu a může být o příjemné prožitky ošizena. V mnoha jazycích je proces zrození popisován jako proces práce. Zvládání porodní bolesti je z velké části emocionálním jevem, který lze pozitivně ovlivnit. 

folder_openPřiřazené štítky

Dětská strava

access_time21.listopad 2019personRedakce

Děti mají svůj vzor a příklad hlavně ve svých rodičích. Platí to hlavně u malých dětí, které se většinou chovají jako opičky a napodobují své rodiče či starší sourozence téměř ve všem, nevyjímaje ani stravovací návyky. Obzvláště však zejména malé děti by v útlém věku samozřejmě měly konzumovat speciální dětská jídla.Rozdíl se pochopitelně musí respektovat u malých dětí a přizpůsobovat dětská jídla jejich věku. Jiná dětská jídla budete určitě dávat dítěti do jednoho roku a jiná staršímu sourozenci. Není pochyb o tom, že správně sestavený jídelníček vašeho děťátka je základem pro jeho zdravý růst a vývoj. Navíc již v batolecím věku se začínají utvářet pozdější stravovací návyky, které budou velmi podstatně ovlivňovat zdraví vašeho dítěte i v jeho dospělém věku. Je proto jen dobře, že se o správné sestavení jídelníčku zajímáte a uvědomujete si jeho důležitost.Opatřit si však nejsprávnější informace o dětské stravě není snadné, přestože zdrojů je spousta, bohužel mnoho však laických. Existuje mnoho receptů pro dětská jídla, ale je i možnost zakoupit hotová dětská jídla, která respektují požadavky na správnou dětskou výživu. Vedle hotových jídel jsou to například různé maso-zeleninové příkrmy, které jsou vhodné pro děti, aby si postupně zvykaly na tuhou stravu. Mají jemnou konzistenci připomínající malým dětem dosud konzumované kašičky, čímž je zaručeno snadné polykání těchto příkrmů. Díky tomu se dětská jídla a dětské stravování vůbec stává pestřejší.

folder_openPřiřazené štítky

Těhotenská anemie

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Těhotenství je pro tělo ženy zátěžovým obdobím v mnoha ohledech. Fyziologické změny v těle ženy kladou vysoké nároky na příjem minerálů, vitamínů a dalších živin. Nedokáže-li žena potřebný přísun těchto látek tělu zajistit, může u ní vzniknout tzv. těhotenská anemie.Těhotenská anemie není problémem jen rozvojových zemí. Statistiky udávají, že ve vyspělých zemích je zhruba 30 – 40% těhotných žen anemických. Chudokrevnost však neznamená nebezpečí pouze pro matku, ale také pro plod, který je tak ohrožen předčasným porodem, infekcemi a sníženým přísunem kyslíku.Proč vzniká v těhotenství chudokrevnost?Krev je složena z plazmy (krevní tekutiny), krevních destiček a z bílých a červených krvinek. Červené krvinky, tzv. erytrocyty, jsou zodpovědné za přenos kyslíku a oxidu uhličitého v krvi a za udržení pH hodnot v těle. Hlavní součástí červených krvinek je červené krevní barvivo, hemoglobin, který se podílí na přenosu kyslíku. Hemoglobin je tvořen dvěma složkami: globin (to je bílkovina) a hem (železo). Během těhotenství se v těle ženy snadněji zvýší objem plazmy, s červenými krvinkami (a ostatními krevními elementy) to však není snadné. Vyšší množství plazmy a pomalejší nárůst množství červených krvinek se pak odrazí na nízkých hodnotách hemoglobinu v krvi (krev je více „naředěná“, odborně se tento jev nazývá hemodiluce). Dalším důvodem vzniku anemie je nedostatek železa, bez kterého se hemoglobin nemůže tvořit. Nároky na denní přísun železa se v těhotenství zvyšují trojnásobně, a to na 30 mg/den, což ne každá žena skladbou svého jídelníčku dokáže kompenzovat. Za normální považujeme hodnotu hemoglobinu nad 115 g/l u žen a 130 g/l u mužů. V těhotenství jsou parametry krevního obrazu sníženy fyziologicky, proto je hranice hladiny hemoglobinu snížena na 100–110 g/l.Diagnostika anemieNejsnadnějším způsobem, jak odhalit anemii, je vyšetření krevního obrazu, které zvládne provést každá biochemická laboratoř. Každá těhotná žena v rámci návštěv svého gynekologa taková vyšetření podstupuje, proto je dnes odhalení chudokrevnosti vcelku snadné. Těhotné ženy by si ale i tak samy měly všímat varovných příznaků anemie: bledost kůže a sliznic, únava, dušnost, bolest hlavy atd. V takových případech je vhodné se obrátit na svého lékaře, který by měl příčiny těchto obtíží odhalit.Je však známo, že anemie často vzniká ještě před početím dítěte, a to prostým nedostatkem železa ve stravě  ženy. Těhotenstvím se pak anemie jen prohloubí.Anemie také může vzniknout až po porodu vlivem ztráty krve během něj. Lékaři proto při porodu pečlivě hlídají krevní ztráty (a to jak u porodu přirozeného, tak u císařského řezu) a v případě potřeby nasazují léčbu (transfúze, doplňování krevního objemu tekutinami atd.).Léčba chudokrevnostiLéčba těhotenské anémie spočívá v doplnění chybějícího železa. U těhotných se doporučuje  tzv. hemové železo v dávce 150–200 mg denně, rozdělené do dvou až čtyř denních dávek. Takových preparátů dnes farmaceutické firmy nabízí hned několik. Terapie by měla být dlouhodobá a měla by trvat i poté, co se laboratorní výsledky normalizují. U těžkých anémií, kdy se hemoglobin pohybuje pod hodnotou 70 g/l, lékaři přistupují k transfúzi krve (rozhodující je zde také hodnota tzv. hematokritu – tedy procentní podíl červených krvinek v objemu krve jako takové).Důležitost jídelníčkuPříjem železa a vitamínů v tabletách dnes volí mnoho těhotných žen. Není však dobré se spoléhat pouze na umělé doplňování potřebných látek a podceňovat jejich přirozený příjem  v potravinách. Vyvážená skladba jídelníčku těhotné ženy je nesmírně důležitá. Níže naleznete vybrané potraviny s vysokým obsahem železa.Potravinaželezo mg/kgřasy530pivní kvasnice176sójová mouka120sezamová semínka100hovězí játra90pistácie73bílé fazole76slunečnicová semínka70špenát50hrách50boby48pórek27hovězí maso27vepřové maso17,5

folder_openPřiřazené štítky

Za zdravé zuby budoucích maminek a jejich dětí

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Čištění zubů nepatří mezi nejoblíbenější činnosti člověka. Převážná většina lidí považuje poškození zubních tkání a dásní za nutné zlo, jemuž nelze ani sebelepším čištěním zubů zcela zabránit. Nesprávně se lidé domnívají, že příčinou vzniku zubního kazu je měkká sklovina, dědičnost, těhotenství apod.Panuje názor, že zuby nejsou životně důležité a navíc přece existují „zubaři“, kteří je v případě potřeby spraví nebo nahradí. Zubní kaz je bohužel stále a zcela zbytečně nejrozšířenějším onemocněním lidského těla, které ovlivňuje naše celkové zdraví mnohem víc, než si myslíme. Zdá se však, že řešení této situace je začarovaným kruhem, protože nesprávné hygienické návyky se stále dědí v rodině z generace na generaci.Péče o zuby budoucích maminek a jejich dětí je důležitáUdržet si zdravý chrup po celý život by mělo být cílem každého z nás. U dětí však největší zodpovědnost mají rodiče. Právě na nich záleží, jak povedou své dítě ke zdravému životnímu stylu a příkladné osobní hygieně. Proto je nutné, aby již nastávající maminky byly plně informovány o tom, jaké změny v jejich ústech mohou během těhotenství nastat a jak pečovat o pusinku a zoubky svého dítěte. Poměrně velké procento malých dětí bohužel nemá chrup zcela v pořádku a musí absolvovat nepříjemné a bolestivé ošetření u zubního lékaře. Po takových zážitcích se pak dítě stává „neošetřitelným“ pacientem, což může přetrvávat do dospělosti.Těhotenství vyvolává v mateřském organismu řadu změn souvisejících se zajištěním vývoje plodu, přípravou na porod a kojení. Proto je každá nastávající maminka preventivně pod lékařským dohledem, je jí vystavena „Průkazka pro těhotné“ a je pravidelně zvána do těhotenské poradny. Při první návštěvě je sepsána anamnéza a provedeno celkové orientační vyšetření. S těhotenskou průkazkou by měla žena absolvovat ještě další vyšetření, mimo jiné i stomatologické. Bylo by vhodné, aby již gynekolog těhotnou ženu poučil a náležitě motivoval k péči o její chrup. Zásadním problémem je, že většina těhotných žen se do stomatologické ordinace vůbec nedostaví. Může to být jednak ze strachu ze stomatologického ošetření nebo nedostatečnou informovaností od svého gynekologa o důležitosti tohoto vyšetření. V těhotenské průkazce je však kolonka věnována péči o chrup, a pokud nastávající mamince nedoporučí návštěvu zubního lékaře gynekolog, měla by se k němu objednat sama. Zubní lékař by měl provést podrobné klinické vyšetření dutiny ústní budoucí maminky a na jeho základě pak sestavit plán případného ošetření, přičemž v prvním trimestru se obvykle odloží ta ošetření, která nejsou nezbytná. Druhý trimestr je pro zubní ošetření optimální. Ve třetím trimestru, tedy v pokročilém stupni těhotenství se doporučuje provádět jen neodkladné výkony, neboť žena v tomto období snáší jakoukoliv zátěž hůře. Součástí návštěvy těhotné pacientky u stomatologa nebo dentální hygienistky by mělo být vhodné poučení budoucí matky, jak předcházet zubnímu kazu nejen u ní, ale zejména u dítěte. Měla by dostat informace o významu dietních opatření a o přípravcích s obsahem fluoru a jejich efektu v prevenci zubního kazu. Správně poučená maminka by měla vědět, že zubní kaz není dědičné onemocnění. „Dědičné“ jsou jen návyky v oblasti výživy a ústní hygieny. Zdravý vývoj dítěte, včetně jeho zoubků, v největší míře závisí na péči a správné výživě budoucí matky. Ideální samozřejmě je, když jí v tom pomáhají nejen gynekologové, zubní lékaři, dentální hygienistky a další odborníci, ale také ostatní členové rodiny.Proč se těhotným ženám více kazí zuby?U těhotných žen dochází k odlišnému vnímání chuti jídla i změnám životních návyků. U mnoha stoupá konzumace sladkostí, které mohou snižovat dávivý reflex a zvracení nebo konzumace kyselých a slaných jídel, tedy potravin, které zvyšují riziko zubního kazu. U řady těhotných klesá úroveň ústní hygieny z důvodu strachu ze zvýšeného krvácení dásní, které jsou v těhotenství často citlivější a v ústech pak dochází ke zvýšenému ukládání plaku a stoupá počet mikroorganismů, které zapřičiňují zubní kaz. V případě častého zvracení se v dutině ústní vytváří kyselé prostředí, jehož vlivem dochází k odvápnění skloviny a snížení její odolnosti vůči činnosti mikroorganismů. To jsou nejčastější mechanizmy, které vedou ke zvýšené kazivosti zubů a onemocnění dásní u těhotných žen. Takzvaná těhotenská gingivitida, tedy zánět dásní, který se projevuje jejich krvácením, je způsobena hormonálními změnami v těhotenství, které snižují odolnost dásní vůči průniku škodlivin z dentálního plaku do gingivy (dásní). Zvláště u žen, kterým se objevovalo krvácení dásní již před těhotenstvím, dochází v začátku těhotenství poměrně náhle k většímu krvácení z gingivy. To ženu samozřejmě překvapí, zalekne se a omezí čištění chrupu. Následkem je další hromadění plaku v ústech a zhoršení stavu gingivy. Je velmi důležité vědět, že krvácení z dásní není přímo způsobeno drážděním zubního kartáčku, ale zánětlivým onemocněním dásní, které může ve svém důsledku vést až ke ztrátě zubů a které dokonce přispívá i k onemocnění vnitřních tělesných orgánů. Krvácení dásní, lze zastavit pouze důslednou ústní hygienou. Proto by nejen těhotná žena, ale každý kdo zjistí byť i občasné krvácení z dásní, měl neprodleně navštívit zubního lékaře či dentální hygienistku, kteří jí po nezbytném ošetření chrupu a odstranění případného zubního kamene dráždícího dásně, také odborně poradí, jak správně a šetrně čistit zuby i měkké tkáně v ústech.Výživa a ústní hygiena v těhotenstvíTěhotenství je pro ženu určitým „zátěžovým obdobím“, kdy dochází ke změnám na úrovni metabolismu všech živin. Většina změn je reakcí vnitřního prostředí na zajištění růstu plodu. V 1. trimestru gravidity je nárok na energetický přívod ze stravy nižší, v průběhu 2. a 3. trimestru s růstem plodu energetický příjem stoupá na 1260 kJ/den. Je proto nutné dbát na správný podíl základních živin ve stravě. Mezi základní živiny patří bílkoviny, tuky, sacharidy, minerály a vitamíny. Bílkovin má těhotná žena přijímat asi 100 g denně a to rostlinných a živočišných ve stejném poměru. Část má být ve formě mléka a mléčných výrobků, čímž je zajištěn i přísun minerálů (CA, P) a vitamínů.Tuky se zásadně omezují, ve stravě jich nemá být více než 80–90 g denně. Sacharidy mají být ve stravě zastoupeny méně, než mimo graviditu. Jejich denní množství nemá přesáhnout 350–400 g. Minerály a vitamíny mají být v těhotenství ve stravě bohatě zastoupeny podáváním ovoce a zeleniny. Vyšší spotřebu železa zabezpečí konzumace vajíček, zeleného salátu, kakaa a mořských ryb. Těhotná žena by se měla vyvarovat nadměrného energetického příjmu (nad 11300 kJ/den), omezit nebo lépe vyloučit uzené pokrmy, výrobky s kofeinem (káva, čaj, Coca-Cola, čokoláda), alkohol a vyvarovat se kouření. Správná ústní hygiena u těhotné ženy znamená odstraňování zbytků jídel a povlaku ze zubů 2x denně – tzn. ráno po snídani a večer před spaním zubním kartáčkem. Zubní kartáček má mít co nejmenší pracovní část (hlavičku se štětinkami), aby nevyvolával dávivý reflex. U žen, které mají problémy při čištění zubů je vhodný jednosvazkový zubní kartáček. Některé ženy nesnášejí v těhotenství zubní pasty. Když jim nevyhovuje žádný typ zubní pasty, mohou si zuby čistit bez ní a po vyčištění si vyplachovat ústa jednu minutu ústní vodou s fluorem. Mezizubní prostory je nutné čistit dentální nití nebo interdentálním kartáčkem dle doporučení ošetřujícího stomatologa nebo dentální hygienistky. Po dobu těhotenství by měla budoucí maminka navštívit zubního lékaře nebo dentální hygienistku nejméně 3x. V rámci první návštěvy obvykle dostane všechny potřebné informace o správné výživě, ústní hygieně a fluoridaci. Při druhé návštěvě zubní lékař nebo dentální hygienistka zkontrolují, jak si žena osvojila správné návyky ústní hygieny a fluoridace a pomohou jí odstranit všechny zjištěné nedostatky. V druhém trimestru je vhodné ošetřit všechny zubní kazy. Ve třetí návštěvě v posledních třech měsících těhotenství zubní lékař nebo dentální hygienistka zkontrolují těhotné ženě stav chrupu a ústní hygieny. V tomto období poučí budoucí maminku také o tom, jak se bude starat o dutinu ústní svého dítěte.Budoucí maminka si udrží zdravé zuby a dobře se postará o zuby svého dítěte, když bude vědět že:1. Zubní kaz v období těhotenství vznikne jen její vlastní vinou, a to nesprávnou výživou – hlavně zvýšeným příjmem sladkostí a nedostatkem potřebných živin ve stravě a především nesprávnou ústní hygienou, tedy nedostatečným čištěním zubů. 2. V období těhotenství musí alespoň třikrát navštívit zubního lékaře nebo dentální hygienistku. Dentální hygienistka správně motivuje a instruuje v používání dentálních pomůcek a zubní lékař kontroluje a v případě potřeby ošetřuje její chrup.3. Rodiče se často ptají, zda jejich dítě bude mít pěkné zuby a my jim odpovíme: „Rodiče, kteří jsou správně informovaní a tyto informace svědomitě přenáší do praxe v rodině, budou mít dítě, které nepozná bolest zubů a strach z ošetření u zubního lékaře.      

folder_openPřiřazené štítky

Nezapomeňte, že snídaně a svačina jsou pro školáky nejdůležitějšími jídly.

access_time25.leden 2020personRadka Eliášková

Jaká svačina pro školáka je vhodná?Doma připravená svačina by měla obsahovat celozrnné pečivo (s vyšším podílem vlákniny, pozor na tmavé pečivo, které je pouze zabarvené, ale neobsahuje celozrnnou mouku). Pečivo dodá dětem potřebnou energii a celozrnné pečivo je bohaté na vitamíny, minerály, vlákninu a esenciální mastné kysleiny. Chléb může být namazaný různýmí pomazánkami ze zeleniny, ryb, tvarohu, sýra .. Vhodná je i drůběží šunka určená pro děti, která má snížený obsah soli a vyšší obsah bílkovin. Nesdílnou součástí svačiny je ovoce nebo zelenina. Pro pestrost je možné jednou týdně připravit pro dítě sladkou svačinu – například vánočku nebo cereální sušenky nebo kysaný mléčný výrobek s ovocem.Svačinu můžeme pro dítě připravit už večer, ve svačinové krabičce s ventilem ji uložíme do chladničky.Co dát školákovi na pití do školy?Školák potřebuje dostatek pití po celý den. Samozřejmě, nejpřirozenější je čistá voda. Vhodnou alternativou může být i čaj – ovocný, bylinkový, a když už musíte přislazovat tak nejlépe medem, glukopurem nebo hnědým cukrem. Když upřednostňujete minerálky, měli by jste si všímat složení minerálních látek a vody střídat. Pro děti vybírejte ty, které obsahují co nejméně sodíku (natrium). Ovocné nebo ovocno-zeleninové šťávy je vhodné pro děti ředit, jsou příliš koncentrované a sladké. Vůbec se nedoporučují slazené minerální vody ani kolové nápoje. Užitečné je naučit dítě si doplnit flašku s pitím přímo ve škole, například ve školní jídelně. Dítě nemusí nosit do školy několik flaš s pitím na celý den a současně má po ruce pití kdykoliv cítí žízeň.Zajímejme se, co dítě jedlo přes denJe důležité kontrolovat, jestli dítě snědlo svačinu ve škole, zajímat se, co jedlo na oběd. Školy mají své jídelníčky uveřejněny na internetových stránkách, dnes už je běžnou praxí možnost výběru jídel z několika nabídek. Akceptujme přáni výběru dítětě ale s ohledem na pestrost a výživou bohatost obědů po celý týden. Ditě pak bude k jídlu přistupovat zodpovědněji, když mu ponecháme trochu volnosti a rozhodování.Odpolední svačina a večeřeProtože večeře by už neměla být energeticky bohatá, věnujeme ještě patřiční pozornost odpolední svačině. Volíme jí podle toho, co dítě jedlo počas dne a čeho se mu nedostalo nebo jen v malé míře. Výživoví odborníci doporučují sníst za den 5 porcí ovoce a 2 zeleniny. Nenecháváme je na večer, vzhledem na účinky vitamínů nabudit organizmus místo potřebného upokojení a přípravy na noční odpočinek. 

folder_openPřiřazené štítky

Stadia učení

access_time30.leden 2020personRedakce

Pozorování dětského chování – způsobu, jak dítě reaguje na situace i lidi – poskytuje cennou informaci o tom, jak se vyvíjejí duševní schopnosti, díky kterým se dítě dokáže vyrovnat s okolním světem.Myšlenkové procesy se v období od narození po celé dětství vyvíjejí velmi rychle. Ale tyto procesy zahrnující učení, paměť a chápání nejsou na první pohled viditelné třeba tak jako fyzický růst. Že se myšlenkové procesy u dítěte rozvinuly, zjistíme podle toho, jak se dítě v určitém období chová.A stejně jako potraviny poskytují látky potřebné pro tělesný růst, na vývoj myšlení působí zkušenosti získané kontaktem s okolním světem, neboť vyvolávají změny v chování. Tyto změny ukazují, že se dítě učí. Jenže k tomu, aby se vůbec mohlo učit, musí mít i paměť, jakési záznamové zařízení prožitých zkušeností.A jak učení, tak i paměť jsou úzce spjaty s danými mentálními strukturami umožňujícími získaným zkušenostem zároveň rozumět. Jiným i slovy řečeno, zapamatovat nebo naučit se můžeme jenom to, čem u rozumíme, co chápeme.Sledování dětíZa vědomosti o tom, jak se rozvíjejí dětské schopnosti učit se, vděčíme zejména Jeanu Piagetovi (1896 – 1980), švýcarskému psychologovi, který podrobně studoval vývoj dětských poznávacích funkcí.Zajímalo ho, jak dokonce i velmi malé děti získávají vědomosti o světě kolem sebe. V průběhu studia vývoje dětského procesu myšlení dospěl Piaget k názoru, že dítě prochází čtyřmi velmi rozdílnými a snadno identifikovatelnými (rozlišitelnými) stadii mentálního vývoje.Stadium senzomotorické inteligencePrvní období, které Piaget nazval stadiem senzomotorické inteligence, spadá do prvních dvou let života. Během tohoto vývojového stadia chápe dítě svět kolem sebe především přes smyslové vnímání, a sice přes chuť, hmat, zrak, sluch a čich.Dříve převládal názor, že dítě si to, co se kolem něho děje, musí uvědomovat jako neustálý velký zmatek, příval neznámých a nevysvětlitelných smyslových vjemů. Dnes díky mnoha pokusům a pozorováním víme, že tom u tak není.Dítě má hned při narození mentální strukturu, která mu umožňuje navázat kontakt se světem přes takové činnosti, jako je pozorování a „ochutnávání“. Dítě dává do úst ty nejneuvěřitelnější předměty, ale to je jen jeden z oněch nemnoha způsobů vnímání světa či přizpůsobování se mu.V prvních měsících dítě zřejmě bude rozpoznávat předměty, pokud se před ním budou objevovat znovu a znovu, ale nemá ještě tak dobrou paměť, aby si je znovu vybavilo, když je přímo nevidí. Tato schopnost se objevuje teprve mezi šestým až dvanáctým měsícem života.Během prvních osmnácti měsíců života můžeme pozorovat vývoj dětského porozumění na tom, jak roste schopnost dítěte reagovat na různé podněty a vyhledávat předměty v různých situacích.Dítě si dokáže poradit se stejným předmětem, dokonce, i když ho vidí z různých úhlů, v různých polohách a v různých časových obdobích.Stadium předoperačních představDalší stadium vývoje definuje Piaget jako období předoperačních představ. Během tohoto stadia, které zahrnuje období od dvou do sedmi let věku dítěte, získává dítě dovednosti jazykové a už tak přesné motorické schopnosti, jako je třeba kreslení nebo psaní. Toto stadium zahrnuje i porozumění a paměť. Obojí umožňuje dítěti zakódovat si předměty a události a rozumět jim, a to dokonce i v případě, že je zrovna nevidí či neprožívá.Tyto schopnosti se týkají jak myšlení, tak činnosti. Zatímco dítě mladší osmnácti měsíců si hraje s předměty tak, že s nimi různě manipuluje, dítě starší osmnácti měsíců si bude „hrát na…“, bude se „vžívat“. Když takto staré dítě položí na zem kousek látky a řekne, „tohle je moje postýlka a já jdu spát“, už ví, že ta látka není ve skutečnosti jeho postýlka a že nebude opravdu spát. Dítě tímto způsobem ukazuje svoji novou schopnost, a sice že chápe přirozenou funkci předmětů nebo situací dokonce i tehdy, když předměty zrovna nevidí nebo když situace právě neprobíhají.O trochu později spadají do tohoto vývojového stadia představy viděných věcí a jejich umístění v prostoru. Tříleté nebo čtyřleté dítě se může naučit cestu z domova do obchodu nebo do školky, ale když ho požádáme, aby nám cestu popsalo, popíše ji činnostmi, které ji provázejí. Řekne nám: „Zatočím takhle, potom jdu takhle…“ a bude při tom mohutně gestikulovat. Když před něj postavíme model, na kterém bude okolí jeho domu, a požádáme ho, aby nám na něm ukázalo cestu do školky, nebude to umět. Nemá žádnou mentální mapu, „obraz“ cesty tak, jak to bude mít uloženo později, až bude starší.Během stadia předoperačních představ se dětské chápání postupně osvobozuje od potřeby přímých smyslových prožitků či činností. Ale pořád ještě to má k chápání dospělého člověka hrozně daleko. Například jestliže ukážeme pětiletému dítěti model krajiny s modely zvířátek a potom ho požádáme, aby nám vybralo tuto krajinu z řady obrázků, kde je stejná krajina znázorněná z různých úhlů pohledu, udělá to správně.Nicméně pokud ho požádáme, aby vybralo obrázek, na kterém je to, co vidí člověk stojící na opačné straně, než jak vidí model dítě, vybere opět stejný obrázek jako předtím. Asi do šesti let jsou děti zcela závislé na tom, co skutečně vidí, a jsou omezeny na jedinou možnost pohledu – na tu svoji vlastní.V tomto stadiu není dítě schopno ani vnímat abstraktnější vlastnosti předmětů, jako je třeba jejich počet, hmotnost nebo objem. Toto pojetí vyžaduje porozumění, které je však často v rozporu s okamžitým smyslovým vjemem.Piaget dokazoval tuto skutečnost na klasickém pokusu. Dítěti ukázali krátký a široký pohár naplněný vodou. Potom se dítě dívalo, jak vodu přelili do vysokého a tenkého poháru. Dítě řeklo, že v druhém poháru je nyní více vody. Bylo přesvědčeno, že objem vody vzrostl, protože se zvýšila hladina vody ve druhém poháru, ačkoli vidělo, že do druhého poháru se přelilo úplně stejné množství vody z poháru prvního.Stadium konkrétních operacíKdyž si dítě začne uvědomovat, že jeho intuitivní představy neodpovídají skutečnosti, začne rozvíjet mentální struktury, které mu umožní koordinaci několika hledisek. Tyto mentální struktury nebo konkrétní operace se vyvíjejí v rozmezí sedmého až jedenáctého roku dítěte.V tomto vývojovém stadiu je dítě schopno mentálně zvládnout činnosti, které si může dělat s předměty – může je počítat, třídit je a řadit například podle velikosti. Rozvoj schopnosti třídění (klasifikace) předmětů můžeme ukázat na chování dítěte při pokusu s květinami. Jestliže dítěti v tomto období ukážeme šest petrklíčů a šest sedmikrásek a zeptáme se ho, jestli je tam více petrklíčů, nebo více květin, potom nám obvykle odpoví, že je tam petrklíčů stejně jako květin. Potom dítě zmátneme tím, že se ho zeptáme, zda náhodou nejsou petrklíče taky květiny. Dítě ví, že petrklíče stejně jako sedmikrásky jsou květiny, ale není schopno ve stejnou chvíli pojmout celou třídu květin (petrklíče a sedmikrásky) a ještě její část (petrklíče). Jakmile se však dětská schopnost třídění rozvine, začne rozumět i tomu, podle jakého hlediska jsou věci tříděny a zařazovány do skupin.Jestliže dítěti ukážeme hromádku tyčinek, nedá mu v tomto stadiu konkrétních operací moc práce seřadit je. Už chápe, že pokud je první tyčinka větší než druhá a druhá tyčinka větší než třetí, že tedy první tyčinka musí být také větší než třetí.Zkusíme-li totéž s dítětem, u kterého schopnost tzv. operativního myšlení ještě není vyvinuta, není dítě schopno pochopit všechny vztahy. Je pouze schopno porovnávat vždycky jenom dvě tyčinky spolu.Operativní myšlení vytváří základy pro logické myšlení a chápání světa. Pravděpodobně není náhoda, že školní docházka začíná ve věku pěti až sedmi let, kdy je dítě připraveno začít myslet tímto způsobem. Právě tak, jako nemůžeme dítě učit chodit, dokud nedosáhlo určitého stupně fyzického vývoje, nemůžeme dítě učit počítat, dokud přes obvyklá vývojová stadia nedospěje až k tomuto důležitému bodu.Dítě je jako vědec, který má vytvořenou teorii o světě. Aby mohl proběhnout mentální vývoj, musí být dítě vybaveno zkušenostmi, které teorii buď podporují, nebo vyvracejí. V tom to vývojovém stadiu je důležitý jazyk jako komunikační prostředek. Umožňuje dospělým vysvětlit dítěti případy, kdy jsou jeho teorie v rozporu s jejich vlastními. Tímto způsobem se dítě může učit ze zkušeností druhých a mít z nich prospěch.Stadium formálně logických operacíKonečným stadiem mentálního vývoje je stadium formálně logických operací. Začíná někdy kolem jedenáctého roku věku dítěte a je pro něj příznačný rozvoj logického myšlení. Během tohoto období se u dítěte rozvíjí schopnost přemýšlet o věcech a událostech, které jsou možné, pravděpodobné ve světě konkrétní zkušenosti, ale nemusí zrovna probíhat.Dítě už toho umí víc než jenom logicky přemýšlet o předmětech – už dokonce umí přemýšlet i o svých myšlenkách. To dokazuje dětská schopnost něco vyřešit, vymyslet, přestože jeho argumenty nemusí být vždycky logické.Dosažení cíleMentální schopnosti se nevyvíjejí izolovaně. Zkoušením a různými inteligenčními testy můžeme dětskou schopnost rozumět a myslet dokonce i měřit, ale slabé výkony ještě nemusí nezbytně naznačovat nízkou mentální úroveň.Mentální, emoční a fyzický rozvoj jsou propojeny způsobem, který ještě nebyl zcela prozkoumán. Příčiny, proč dítě není vždy schopno využívat maximálně svoje mentální možnosti (a to se týká kteréhokoliv vývojového stadia), jsou mnohé a složité. City (emoce) jsou úzce spjaty s důvody, proč něco děláme, a tyto důvody jsou dány buď nutností, nebo motivací. Jak se vyvíjíme, city i důvody se díky získávaným zkušenostem mění.Úspěch v učení podporuje naši motivaci učit se ještě více, ale při selhání se projevuje pravý opak. Zlobíme se, že nejsme schopni učit se tak, aby to bylo účinné, efektivní. Hodně malé dítě projevuje nekonečnou zvědavost a touží po tom učit se, ale v tomto stadiu potřebuje podporu dospělých, aby mohlo dál pokračovat a rozvíjet se.Když před něj postavíme nerealisticky vysoké cíle, připravíme mu situaci, kdy selhání je nevyhnutelné. Vytyčované cíle proto musí brát v úvahu současnou úroveň schopností dítěte. Jakmile je cíl od této úrovně hodně vzdálený, dítě se toho naučí méně. A co je ještě horší, ztratí o další učení zájem.Osobnost a chováníVyvíjející se dítě se učí nejenom o světě kolem sebe, ale dozvídá se mnohé o sobě samém. Svoje vlastní já objeví především pozorováním reakcí ostatních lidí.Komunikace začíná širokou škálou gest a už hodně malé dítě je schopno rozpoznat, kdy je z něho dospělý rozčarován a kdy je s ním nespokojen. Pozná to dokonce i tehdy, kdy rodič třeba říká, že mu dítě dělá radost, ale gesty nevědomky prozrazuje opak. Dítě se začne považovat za toho, kdo nic neumí, kdo není schopen se učit. Tento postoj ho může potom provázet celý život a ovlivňovat i jeho vztahy k jiným lidem.

folder_openPřiřazené štítky

Dia Život

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Děti s diabetem nerozeznáme na první pohled od dětí zdravýchJejich nemoc se však dotýká všech, kteří s nimi žijí a pracují – nejen rodičů, prarodičů a sourozenců, ale i učitelů, vychovatelů, kamarádů, sousedů. Aby tyto děti mohly žít normálním životem, musíme jim k tomu umět pomoci. Každý člověk zná někoho, kdo onemocněl cukrovkou. Většinou jsou to ale lidé dospělí, někdy ve starším věku, často s nadváhou. Tito lidé onemocněli cukrovkou 2. typu. Toto onemocnění je možné léčit pouze dietou nebo dietou a prášky nebo dietou a podáváním inzulínu injekcemi. Tato látka se těmto nemocným v těle vyrábí, ale není dostatečně využita.Je však mezi námi v České republice skoro 2000 dětí, které cukrovkou onemocněly také. Tento typ onemocnění je ale zcela odlišný. Nese název cukrovka či úplavice cukrová neboli diabetes mellitus 1. typu. Tento typ se vyznačuje jediným možným způsobem léčby, kterým je injekční podávání inzulínu. Tyto děti od ostatních nerozeznáme, ale chceme-li, aby žily normálním životem, musíme jim v tom umět pomoci. A v tuto chvíli se to týká nás všech, ať už jsme rodiče nebo příbuzní, učitelé, přátelé nebo sousedé. Abychom mohli pomoci, musíme znát několik základních informací o tomto onemocněníBez inzulínu nelze žítZa diabetes mellitus 1. typu nikdo nemůže. Onemocnění nesouvisí s tím, je-li dítě štíhlé nebo silné, má-li v oblibě sladkosti a nemá-li rádo sport. V organismu dítěte nastala složitá situace. Přestal se zde vyrábět v dostatečném množství a později v celém k životu nezbytném množství inzulín. Látka inzulín patří mezi hormony, vzniká v části slinivky břišní a je chemickou látkou, která je nezbytná pro proces látkové výměny. Ta je pro život naprosto nezbytná. A stejně tak je tedy nezbytné potřebný inzulín tělu dodávat. V dnešní době není jiný osvědčený způsob, než inzulín podávat injekčně a nejméně čtyřikrát denně. Veškeré pokusy inzulín dostat do těla jinak než jehličkou nebyly zatím úspěšnéInzulín je velmi důležitý pro zpracování glukózy neboli krevního cukru v těle. Ten je zdrojem energie pro všechny buňky lidského organismu. Glukózu do těla dostáváme potravou. Patří sem nejen chléb, housky a veškeré přílohy a samozřejmě sladkosti, ale i mléko a ovoce.Množství cukru v krvi – tzv. glykémie – je u zdravého člověka poměrně stálá. Základní rozpětí na lačno je od 3,3 milimolů na litr do 6,0 mmol/l. Je jen malý rozdíl mezi hladinou na lačno a po jídle, kdy glykémie malinko stoupne. Inzulín udržuje hladinu cukru v krvi v tomto ideálním rozmezí během celého dne. Zdálo by se tedy, že stačí dodávat jisté množství v pravidelných dávkách denně našim malým pacientům, a vše by bylo v pořádku. Dosáhnout ale „rozumných“ a bezpečných glykémií je velmi složité. Existuje mnoho činitelů, které ovlivňují hladinu cukru v krvi.Je důležité, aby každý pacient, ale i jeho pečující rodič, uměl vyvážit dávky inzulínu, příjem sacharidů (cukrů) v potravě, a množství pohybové aktivity dítěte. Dalšími faktory ovlivňujícími průběh cukrovky jsou duševní zátěž a stresy a také počasí. To už ale příliš neovlivnímeDávky inzulínu a četnost podávání závisí hlavně na lékaři a jeho přesných instrukcích. Není problém se naučit inzulín aplikovat. Píchá se nejčastěji do stehen, paže (horní část nad loktem), hýždí a někdy i do břicha. Dítě asi od 9 let je už schopné se samo bezpečně píchnout, je ale dobré ho při tom zkontrolovat. Je důležité také inzulín podávat v jistém určeném časovém předstihu před každým hlavním jídlem.Dietní opatřeníKaždé dítě s cukrovkou má svůj jídelní plán určený lékařem a dietní sestrou, aby dobře prospívalo a zároveň nemělo pocit hladu. Je potřebné ho po celý den dodržovat. Z toho vyplývá, že každý, kdo o dítě pečuje, musí znát základní obsahy sacharidů v potravě. Je to ale velmi jednoduché a není problém pozvat dítě, které je nemocné cukrovkou, na návštěvu či nějakou oslavu. Je třeba vše předem domluvit s rodiči, kteří znají přesná množství sacharidů v potravinách. Dnes se už nedoporučuje kupovat jakékoliv potravinové výrobky pro diabetiky, vyjma těch, které jsou slazeny některými nezátěžovými sladidly. U jídla je důležité nejen dodržet množství (lze ochutnat i kousek dortu nebo čokolády v rámci výpočtu v dietě), ale i přesný časový harmonogram všech šesti jídel. Patří mezi ně i malá druhá večeře před spaním.Celý jídelníček omezuje příjem cukrů, využívá hodně zeleniny a celý je přizpůsoben zdravému životnímu stylu. Proto ho může využívat celá rodina s jistotou, že to všem přinese zdraví.Ve škole je třeba dohlédnout na to, že dítě sní celou svačinu a chodí-li na obědy, dohlédnout na množství příloh. V případě sladkých jídel je dobré se domluvit s kuchařem, že uvaří něco jiného, nebo dítěti dávat jiný oběd s sebou. Může být i studený. Je důležité mít na paměti, že mnoho cukru obsahuje většina nápojů včetně slazených čajů ve školní jídelně.Větší fyzická námaha v podobě sportu či dětských her také ovlivňuje glykémii. Pracující svaly potřebují energii, a proto odebírají glukózu z krve. Následkem toho glykémie klesá. Vždy je dobré se o trochu víc najíst nebo snížit předchozí dávku inzulínu. Pohyb je ale velice doporučován, nejlépe pravidelně každý den. Lepší je ovšem rekreační forma sportu než závodní.Pozor na hypo- a hyperglykémiiPokud tedy nastane nevyváženost mezi inzulínem, stravou a pohybem může být nečekaně cukru v krvi málo nebo naopak moc. Pokud se dítě začne potit, má vrávoravou chůzi, nemluví smysluplně (někdy jako opilec), třesou se mu ruce nebo je moc spavé, je to příznak mála cukru v krvi. Nejlepší je dítě (i dospělého) posadit, dát mu sladký nápoj (třeba i cukr rozpuštěný ve vodě) nebo sladkou sušenku či kostku cukru pod jazyk. To proto, aby ji nevdechlo. Když je mu trochu lépe, je třeba sníst ještě rohlík, chléb nebo banán. Každý diabetik, ale i pečující o něj, by měl mít stále něco sladkého při sobě. Pokud by se snad diabetik dostal do bezvědomí, je nutné zavolat sanitku a ohlásit lékaři, že dítě je diabetik.Je to stav, který při delším trvání může ohrozit život. V dnešním systému péče je ale tato možnost stavu výjimečná a není-li dítě hodiny v bezvědomí, není se čeho obávat.V případě, že si dítě zapomene píchnout inzulín nebo se přejí nebo onemocní, může mu cukr v krvi stoupnout. To se projeví nadměrnou žízní, častým močením a někdy i zvracením. Nejdůležitější je, aby se dítě nenamáhalo, hodně pilo vodu nebo neslazený čaj, nic nejedlo a případně si dopíchlo malé množství inzulínu -1 jednotku. Je vhodné informovat rodiče, ale není nutné volat záchrannou službu. Pokud by stav trval mnoho hodin, je dobré konzultovat s lékařem. Každé dítě s diabetem má dnes k dispozici glukometr, který měří hladinu cukru v krvi. Vždy je doporučované v mimořádných situacích krev změřit. Pokud při sobě glukometr nemá, není dobré panikařit.Žít plnohodnotný životKaždý, kdo s dítětem přichází kdykoliv do styku, by měl mít základní informace o první pomoci. Tuto informaci by měl získat od rodičů, případně od zdravotní sestry, která zajišťuje vzdělávání pacientů a jejich rodičů. Tato část péče o nemocné se jmenuje edukace a je naprosto stěžejní. Každý totiž denně řeší mnoho otázek kolem cukrovky a nemůže být neustále v kontaktu s lékařem. Musí si poradit sám. Proto je užitečné mít i doma knížky, které mohou poradit nejen rodičům, ale i učitelům, trenérům a vychovatelům.Pokud dítě onemocní cukrovkou, zasáhne to samozřejmě celou rodinu. Každá maminka ocení, když se základní informace a dovednosti s obsluhou injekcí a glukometru naučí více členů rodiny. Dítě nemocné cukrovkou potřebuje vyrůstat v klidné a pohodové atmosféře a s pocitem, že může žít jako jiné děti. Nikdy není dobré nemocné dítě upřednostňovat před sourozenci nebo ho naopak zatracovat. Toto vážně nemocné dítě má šanci žít úplně normální život, najít si příjemné koníčky, studovat a vykonávat téměř veškerá povolání. Dnes je také možné cestovat a dělat většinu sportů. Každý má šanci založit si rodinu a dát život svým dětem. Aby mohl žít plnohodnotný život, potřebuje mít podporu ve svém okolí. A to hlavně podporu psychickou. Pokud se všichni budou snažit, aby měl pacient vyrovnané hladiny cukru v krvi, nemusí vůbec nebo až za mnoho desítek let, dojít k poškození některých cév. Bývají pak nejčastěji poškozeny ledviny, oči a končetiny, kde se špatně hojí veškeré rány a nebo mohou bolet a pálit. Tomu se lze ale vyhnout důslednou péčí, kde ovšem není potřebné lámat si hlavu s občasnými výkyvy. Tato nemoc zatím není vyléčitelná, ale je léčitelná. Proto s radostí žijme život, který je nám dán a bez zármutku a s optimismem pečujme o naše dětské diabetiky. Můžeme být šťastní, že v naší zemi je péče o tyto pacienty opravdu znamenitá a řadí se mezi nejkvalitnější péči na světě

folder_openPřiřazené štítky

Mateřské školy

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Do dětského kolektivu se dítě prvně dostane v předškolních zařízeních. Najde tam své první kamarády a na tety ze školky vzpomíná ještě v dospělosti. Aby ale byla školka pro dítě místem, na které bude jednou skutečně vzpomínat rádo a nestalo se pro něj malým peklem, musí rodiče dobře zvažovat výběr školky a mít především trpělivost v začátcích. Kdy je ten správný čas začít s mateřinkouKdy s dítětem do školky, aby to nebylo příliš brzy, ale aby zároveň nebylo dítě ochuzeno o dětský kolektiv? Co s dětmi, které si na školku nemohou zvyknout a co školka dětem dává? Své o tom ví Jitka Klausnerová, ředitelka mateřské školy, která s předškolními dětmi pracuje už jednačtyřicet let. V současné době mohou do školky chodit už děti tříleté, byť jen na čtyři hodiny denně. Někteří rodiče ale mají obavu, aby nebylo pro jejich tříleté dítě na školku ještě brzy. Je už podle vás tříleté dítě na školku zralé?To je individuální. Každé dítě je jiné. Pokud se rodiče rozhodnou dávat dítě do mateřské školy už v jeho třech letech, měli by ale pamatovat na adaptační dobu. Ta je pro děti velmi důležitá. Není možné, aby rodiče dali dítě do školky hned na čtyři hodiny a mysleli si, že tam bude dítě hned ze začátku nadšené. Dítě musí nejprve získat jistotu, že si pro něj maminka zase přijde. Děti se totiž většinou nejvíc bojí toho, že je maminka ve školce nechá. Když dítě zjistí, že se může spolehnout, je většinou všechno v pořádku. Když začne dítě chodit do školky už ve třech letech, má celý rok na to, aby si zvyklo, než začne docházet na osm hodin. Pozná režim, pozná kamarády. Podle mého názoru jsou lepší smíšené třídy. Tříleté děti se učí od starších. Odkoukávají od nich jejich jistotu. Starší děti je vtáhnou do hry, pomáhají jim. To mladším usnadní vstup do mateřské školy. Pokud rodiče k zahájení docházky do mateřské školy přistupují správně a dají dítěti čas, aby si zvyklo, neuškodí to nijak ani tříletým.Pokud mají rodiče doma dítě už čtyřleté, ale není nutné, aby chodilo do mateřské školy, je dobré nechat ho doma až do první třídy?To rozhodně nedoporučuji. Pro čtyřleté dítě je už docházka do mateřské školy dobrá. Pokud chtějí rodiče školku ještě odložit, tak maximálně o rok. Rok před školou už by dítě mělo pravidelně chodit do dětského kolektivu. I tak je toho ale moc, co se musí za rok naučit. Takže čtyři roky jsou pro mateřskou školu ideální. Důležitá je sociální zralost, kterou doma dítě nezíská. Na to nestačí ani občasné návštěvy dětských center za doprovodu rodičů. Dítě musí být zvyklé na své vrstevníky. Musí se naučit sebeobslužnosti. Naučí prosadit své já, ale i ustoupit druhým. Děti, které do základních škol přicházejí z domova, aniž by před tím chodily do školky, se častěji stávají obětí šikany. Neumí si v kolektivu poradit. Důležité je, že se dítě naučí vnímat autoritu jiných dospělých než svých rodičů. A samozřejmě získá společenské vztahy.Rodiče si uvědomují, že mateřská škola je pro jejich dítě dobrou volbou. Nebo prostě jen musí chodit do práce. Jejich dítě ale tuto skutečnost odmítá přijmout a ve školce si nemůže zvyknout. Co pak?Pokud dítě nechce do školky, musí se mu dát čas. Postupně ho adaptovat. Nejprve je s ním ve školce matka. Pak na chvíli odejde, aby se pro něj vzápětí vrátila. Někdy je to dlouhá práce a chce to především trpělivost. Dobré je, když matka s dítětem chodí do různých mateřských center, kde se dítě dostane do kolektivu i mimo mateřskou školu. Záleží i na učitelích. Dítě musí mít jistotu i v nich. Musí mít důvěru, že mu učitelé se vším pomohou. Dítě totiž mívá velmi často strach, že si bez matky nebude vědět rady, že situaci nezvládne. Když bude vědět, že mu učitelé pomohou, uklidní se. Když to ani tak nepůjde, měli by rodiče docházku do mateřské školy odložit. A pracovat na odpoutání dítěte od matky. Třeba i tím, že budou společně častěji navštěvovat dětský kolektiv. Rozhodně by ale dítě mělo rok před školou do školky chodit. V první třídě má dítě tolik jiných úkolů, že je na socializaci už pozdě.Školku pro své dítě vybírejte pečlivěVybírat mateřskou školu by měli rodiče nejen podle jejího umístění, ale také podle školního vzdělávacího programu. Na místě je také školku navštívit a seznámit se s prostředím, do kterého chtějí své dítě dávat. Teprve pak se rozhodnout, která mateřská škola je pro jejich dítě nejvhodnější. „Jsou rodiče, kteří od mateřské školy očekávají jen to, že bude v blízkosti jejich bydliště. Pak jsou ale rodiče, kteří mají požadavek na mateřskou školu podle toho, co jejich dítě baví, v čem je šikovné. Všechny mateřské školy mají vzdělávací program a rodičům nezbývá, než v něm hledat tu, která by jejich dítěti vyhovovala,“ uvedla vedoucí odboru školství a kultury v Mostě Jaroslava Boudová. Při zápisu předloží rodiče nebo zákonní zástupci občanský průkaz, rodný list dítěte a podají žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání. Ve lhůtě stanovené zákonem bude vydáno písemné rozhodnutí o výsledku zápisu. Hrou předškoláků k práci i životuStejné šance nemají už ani děti v mateřských školách. . Chtěli bychom, aby všechny děti měly rovné příležitosti především ke vzdělání. Aby všechny uměly to, co má dítě umět, když jde k zápisu do první třídy. U dětí z problémových rodin to totiž většinou tak není,“ vysvětlila Miroslava Holubová. Některé děti si z rodiny nepřináší základní hygienické návyky, neznají barvy, tvary, mají malou slovní zásobu. „Zjistili jsme také, že hodně dětí má vadu řeči. Chtěli bychom proto zaměstnat logopeda, který by s dětmi pracoval,“ uvedla ředitelka školy. Projekt je určen nejen pro mateřské školy, ale i pro přípravné třídy. Kromě nového pracovního místa logopeda, který by vedl i školní asistenty, jde především o materiální vybavení. „Jedná se o různé vybavení a aktivity, které by měly děti motivovat. Zaměříme se především na multikulturní výchovu, na problémy rasismu. Aby děti už v tomto věku nevnímaly negativně, že jsou každé z jiného prostředí,“ doplnila Miroslava Holubová. Do mateřských škol by díky dotaci mohly přibýt hrací prvky a pomůcky a také počítač, se kterým pracují už školkové děti.

folder_openPřiřazené štítky

Dětské očkování - noční můra nejen dětí, ale i maminek

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Ať zvedne ruku ta maminka, která ráda vzpomíná na období, kdy její dítě muselo podstoupit povinné dětské očkování. Věřím, že řada z vás nechala své ruce dole a že i vy patříte k těm maminkám, které na očkování nevzpomínají s úsměvem na rtech. Protože dětské očkování je nutné zlo, kterému se nemůžete vyhnout, budeme si dnes o něm povídat. Dozvíte se nejen o nemocech, proti kterým musíte nechat své dítě očkovat, ale také si zde napíšeme pár tipů, jak očkování dítěti ulehčit a samozřejmě se nezapomeneme zmínit také o očkování proti neštovicím, které sice nespadá do povinného očkování, ale je mnohým maminkám doporučováno. Povinné očkování dětíS povinným očkováním dětí se maminka setká již v porodnici, pár dní po narození miminka. Další očkování probíhá v průběhu prvních dvou let na základě očkovacího kalendáře, který jasně říká, kdy a proti kterým nemocem je nutné dítě očkovat. Dítě, které si jde k lékaři pro svou včeličku, musí být vždy zdravé. Pokud se u něj projeví nějaké nachlazení nebo jiné onemocnění, je nutné očkování odložit. Díky očkování se podařilo zastavit a částečně vymýtit řadu nepříjemných chorob, které dříve epidemicky postihovaly velkou část dětské populace. Díky očkování se v dítěti probudí jeho imunitní reakce na různé nemoci a tím je dítě chráněno. Nemusíte mít strach, milé maminky, že by dítě po absolvování očkování onemocnělo danou chorobou, proti které bylo očkováno.Očkovací průkazOčkovací průkaz vlastní každé dítě. Je to důležitý dokument, do kterého se zaznamenává přehled očkování. Lze z něj snadno vyčíst kdy a proti čemu bylo dítě očkováno, název vakcíny a její číslo. Každý rodič by měl proto očkovací průkaz svého dítěte pečlivě uschovat, aby tak bylo vždy snadno zjistitelné, proti kterému onemocnění je dítě chráněno.Přehled nemocí na které se vztahuje povinné očkováníA proti kterým nemocem je tedy nutné nechat dítě povinně očkovat? Zarděnky - jedná se o velmi nakažlivé virové onemocnění, které doprovází vysoké teploty a vyrážky. Onemocní-li touto nemocí těhotná žena, hrozí velmi vážné a těžké poškození plodu.Záškrt - bakteriální onemocnění krku, které může postihnut centrální nervovou soustavu i srdce.Přenosná dětská obrna - virus, který napadá nervovou soustavu a může zanechat trvalé následky. Nemoc může skončit také smrtí, pokud virus napadne svaly hrudníku.Příušnice - jedná se o virový zánět slinných žláz, který vyvolává nejen zánět pohlavních žláz, ale také zánět mozkových blan.Haemophilus influenzae B - další závažné bakteriální onemocnění, které vyvolává velmi vážné nemoci, jako je např. zánět mozkových blan či zápal plic.Tetanus - jedná se o bakteriální onemocnění, které může skončit smrtí. Způsobuje svalovou obrnu a velmi bolestiví křeče.Virová hepatitida B - infekční onemocnění, velmi závažné.Dávivý (černý) kašel - bakteriální infekce, která způsobuje velmi nepříjemný a dlouhotrvající úporný kašel, zvracení a poškození plic.Spalničky - virové onemocnění, které je velmi nakažlivé. Způsobuje nejen zánět horních cest dýchacích, ale také vysoké horečky, vyrážku, zánět spojivek a také trvalé poškození mozku.Jak tedy dětem co nejvíce usnadnit očkování?Mnoho dětí se bojí ordinace, protože si očkování spojilo se strachem, s leknutím a s pláčem. Jestliže je vaše dítě ve věku 2 - 3 let, měli byste mu už předem říci, že musí k lékaři na očkování a vysvětlit mu, co se s ním bude u lékaře dít a co ho čeká. Strach z neznáma mnohdy napáchá více škody, než samotné očkování. Seznamte ho s tím, že očkování může trošičku bolet a snažte se mu bolest přirovnat k jiné bolesti, které si už dítě zažilo. Ukažte mu na hračce, co se s ním bude u doktora dít, aby se bálo co nejméně. U samotného lékaře se jistě mnohdy maminky setkávají s uplakaným a hysterickým dítětem. Pokud je váš lékař lidský, jistě pochopí, když chvíli počkáte, než se dítě uklidní. Nezapomeňte dítěti vzít do ordinace také jeho nejoblíbenější hračku a je-li to alespoň trošku možné, snažte se při očkování mít dítě na klíně a utěšovat ho. A nezapomínejte ani na odměnu za jeho statečnost!Sledujte své dítě po očkováníNěkteré děti mohou na očkovací látku zareagovat způsobem, který maminky vždy vyděsí. Po očkování se snažte vždy udržet své dítě v klidu. V případě, že dostane vaše dítě náhle vysokou horečku (39°C), pláče několik hodin a vy jej nemůžete uklidnit, popřípadě se objeví v místě vpichu otok či zarudnutí větší než 10 cm, kontaktujte svého lékaře. Stejně tak i v případě, že by se objevily i jiné závažné reakce. Milé maminky, pokud však vaše dítě po očkování má zvýšenou teplotu do 39°C, pak vězte, že se jedná o přirozenou reakci těla na očkovací látku. Teplotu tedy srážejte antipyretiky stejně jako když je vaše dítě nemocné.

folder_openPřiřazené štítky

Opruzené zadečky?! Nikdy více!

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Milé maminky, ať zvedne ruku ta, která se doposud nesetkala s opruzeným zadečkem. Určitě vás moc není, viďte? Opruzené zadečky, bohužel, patří k mateřství a my se musíme naučit, jak opruzeniny nejen zvládat, ale především jim předcházet. Milé maminky, pohodlně se usaďte a připravte se na užitečný příjem informací. :)Opruzeniny zná každá maminka a věřím, že si přesně pamatuje, jak se miminko cítilo, když se s nimi potýkalo. A každá maminka vám poví, že je lepší jim předcházet, než se s nimi přímo potýkat a poté se snažit podrážděnou kůži co nejdříve zklidnit.Opruzeniny, ačkoliv se zdá, že se jedná o banální podráždění kůže, není dobré podceňovat. Můžou vést k nepříjemným a velmi bolestivým infekčním zánětům. Opruzeniny vznikají dvojím možným způsobem podráždění kůže. První je mechanické poškození, které vzniká odíráním špatně padnoucí pleny, druhé pak je chemické, ke kterému dochází při dlouhodobém kontaktu s močí, stolicí nebo jinou chemickou látkou, např. špatnou volbou kosmetických přípravků apod.Pokud se tedy na zadečku vašeho dítěte objeví zarudlá kůže, přemýšlejte nejprve nad změnou plen. Moderní pleny sice udrží dětský zadeček v suchu, ale obsahují také chemické látky, které citlivá dětská pokožka nemusí dobře snášet. Také nevhodně zvolená velikost může způsobit opruzeniny. Pokud ani změna jednorázových plen nepomůže, zvolte tedy pleny látkové. Při praní však mějte na paměti, že látkové pleny by se měly několikrát vymáchat, aby na nich neulpěl žádný prací prášek. A nebo je můžete vyvařovat stejně jako to dělaly naše maminky pro nás.Další zásada, kterou by měly maminky dodržovat, je snaha o udržení suchého a čistého zadečku. Plenky byste měly, milé maminky, měnit dětem tak často, jak to jen jde. Pokud spatříte na zadečku lehce zarudlou kůži, okamžitě se mějte na pozoru. Při podráždění kůže se doporučuje omezit jakýkoliv kontakt s mýdlem, který může pokožku ještě více vysušit a podráždit. Dětský zadeček tak můžete omývat pouze teplou vodou a následně ho velice jemně osušit. Dopřávejte také dítěti čas bez plenky, aby byl jeho zadeček na “čerstvém vzduchu” a aby se po omytí důkladně vysušil.Teprve na skutečně suchý zadeček můžete aplikovat léčivou mast či krém. Skvělým krémem na opruzeniny je Sudocrem, který používá řada maminek a nedají na něj dopustit. Pokud se však opruzeniny začnou výrazně rozšiřovat, objeví se výrazné zrudnutí pokožky, puchýřky, hnisavé ranky, kůže začne mokvat nebo se objeví horečka, navštivte okamžitě lékaře. Právě tyto příznaky s sebou nese infekční onemocnění kůže, se kterým si už samy, milé maminky, doma neporadíte.Pokud se i u vašeho miminka z opruzenin stal infekční zánět, nejspíše jste si mohla všimnout, že vaše díte není veselé, při přebalování pláče ještě více než obvykle a může se objevit nechutenství. Všechny tyhle stavy jsou důsledkem velmi bolestivého onemocnění kůže.Své dítě před opruzeninami a možným následným zánětem kůže ochráníte pouze důkladnou péči a preventivním opatřením. A posuďte samy, milé maminky, znáte lepší pocit, než když se vaše dítě spokojeně na vás usmívá s holým zadečkem, protože se cítí opravdu dobře?

folder_openPřiřazené štítky

Stravovací návyky dětí

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Milé maminky, taky si přejete, aby vaše dítě odolávalo nezdravým slazeným nápojům, automatům s různými sladkostmi, bramborovým lupínkům pečlivě naskládaných v regálech vašeho obchodu a skvostně vypadajícím hamburgerům a smaženým kuřecím křidélkům v nádherně barevné televizní reklamě? Pak je nutné si uvědomit, že jedině vy samy, milé maminky, můžete ovlivnit budoucí stravovací návyky vašeho milovaného dítěte. Žádná maminka si nepřeje obézní dítě, které se bude muset v mladém věku potýkat s vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo jiným onemocněním, které úzce souvisí se špatným stravovacím návykem.Každá maminka si musí uvědomit, že je to právě ona, kdo musí jít svému dítěti v oblasti  stravování příkladem.  Prvním důležitým krokem tedy je, abyste začala měnit své  stravovací návyky vy sama. Začněte jíst pravidelně, v klidu a vhodné potraviny.Dalším krokem je dávat dítěti do školy svačinky. Měly by být pestré a bohaté na ovoce i  zeleninu. Vaše dítě by se mělo naučit jíst přibližně každé 3 hodiny menší porce. Nebude-li  vaše dítě znát pocit hladu, nebude mít ani potřebu se přejídat nebo si kupovat nevhodné  potraviny. Pokud vaše dítě odmítá jíst ovoce nebo zeleninu, snažte se mu upravit jejich  vzhled tak, aby byl pro děti co nejvíce poutavý.Dalším důležitým krokem při učení dětí správným stravovacím návykům je naučit je se u  jídla zklidnit. Nejlepší je, když se celá rodina sejde u jednoho stolu, kde si společně  popovídají a oznámí si novinky - radostné i žalostné. Dopřejte sobě a svým dětem si hezky  v klidu vychutnat chuť jídla a rodinnou společnost. Velmi důležitou součástí správného stravovacího návyku je také dostatečný příjem tekutin.  Děti by měly vypít minimálně 1,5 litru tekutin. Vhodnými tekutinami jsou především čaje, kvalitní ovocné šťávy a samozřejmě čistá voda bez bublinek. Vyhýbejte se nekvalitním  slazeným nápojům, které jsou nevhodné i pro nás dospělé.Čím dříve začnete praktikovat ve své rodině zdravé stravovací návyky, tím zdravější bude vaše dítě. A nezapomínejte, že špatné stravovací návyky se odbourávají velmi špatně.  Naučit své dítě správnému stravování - to je jedna z nejlepších investic do jeho zdraví po zbytek jeho života.

folder_openPřiřazené štítky

Příběhy maminek z azylového domu

access_time08.březen 2020personSimona Chvátilová

Paní Míla se vdala po roční známosti a po dvou letech se manželům narodila dcera. Zpočátku se manželství zdálo spokojené, ale když byly dcerce 2 roky, přivedl si manžel do bytu jinou ženu a svou manželku i s dítětem vyhodil. Paní Míla odešla ke svému otci, kde zůstala 6 let. Pak si našla přítele, otěhotněla, ale byt otce nebyl dostatečně velký, aby tam mohla bydlet i se svým novým partnerem a dvěma dětmi. Proto se obrátila o pomoc na sociální odbor, který jí po narození druhého dítěte pomohl najít ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi mimo Prahu. Po půl roce našel otec druhého dítěte pro rodinu podnájem, do kterého se společně nastěhovali. Při povodni byl byt zaplaven a rodina se přestěhovala na přechodnou dobu na ubytovnu. Pak partner koupil byt, ve kterém společně bydleli asi rok. Po několika měsících soužití v novém bytě začal partner v nadměrné míře požívat alkohol, doma se choval agresivně, paní Mílu fyzicky napadal, její dcerce nadával, vyhazoval je na ulici. Když se matka opět obrátila na oddělení péče o děti, bylo jí zprostředkováno ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi, kde je dosud. Paní Míla dodnes není se svým manželem rozvedená. Dcera jí byla soudně svěřena do péče a otci vyměřeno výživné, které nikdy neplatil. Rozvodové řízení bylo zastaveno, neboť dosud nebyl vyřešen paternitní spor ohledně druhého dítěte. Vzhledem k tomu, že matka byla stále vdaná, když porodila druhé dítě, je za otce automaticky považován její manžel. Spor dosud nebylo možno uzavřít, protože ani otec dítěte, ani manžel se nedostavují k soudním jednáním. Dokud matka není rozvedená, nemůže si podat na úřadě své městské části žádost o byt, takže je odsouzena k nekonečnému stěhování po azylových domech. Manžel dosud žije se ženou, pro kterou manželku s dítětem před lety vyhodil na ulici. V bytě, který byl původně jejich společný a kde má paní Míla stále trvalé bydliště, neplatil manžel několik let nájem, takže tam vznikl dluh, pro který byl i se svou družkou soudně vystěhován. Vzhledem k tomu, že byt byl přidělen oběma manželům společně, je žaloba o úhradu dlužného nájemného včetně penále podána na oba manžele, přestože paní Míla v bytě v době vzniku dluhu dávno nebydlela. Paní Věra žila se svým manželem v bytě jeho rodičů asi jeden rok. Pak podala žádost o rozvod, protože manžel byl nespolehlivý, nepracoval, rodinu nedokázal finančně zabezpečit, a odešla bydlet ke svým rodičům na chatu. Její otec byl ale nemocen a matka tam s dítětem nemohla zůstat. Našla si proto podnájem. V této době se seznámila se svým přítelem a společně s ním a svou dcerou odešla do dalšího podnájmu. Přítel měl prudkou povahu, občas docházelo i k fyzickému napadání matky, na dceru paní Věry byl hrubý, křičel na ni, ale nikdy ji neuhodil. Dcera se ho bála. Od narození měla problém s nočním pomočováním, prodělala různá vyšetření a léčila se. V této době se ale vše zhoršilo. Jednoho dne se dcera matce svěřila, že ji její přítel v noci i přes den, když s ním byla sama, už delší dobu (asi dva roky) osahává. Matka okamžitě situaci řešila a odstěhovala se ke své sestře. Bydlení však bylo nevyhovující, a tak zákonitě nastaly problémy. Paní Věra je vyřešila odchodem do azylového domu. Paní Helena se vdala po krátké známosti, ale manželství krátce po svatbě přestalo fungovat. Manželé žili rok odděleně, pak se k sobě opět vrátili, ale žít spolu znovu začali až po dvou letech. Bydleli u matky manžela, kde se také narodilo první dítě. Po roce se narodilo druhé dítě. Manželství fungovalo bez problémů, otec pracoval a rodinu finančně zabezpečoval. O rok později, po narození třetího dítěte, nastaly problémy. Otec začal stále častěji trávit čas mimo domov, ve zvýšené míře požíval alkoholické nápoje, začal hrát na automatech. Rodina se dostala do finančních potíží, a tak matka nastoupila do zaměstnání, aby rodinu uživila. Manžel na chod domácnosti přispíval nepravidelně, ale agresivní nikdy nebyl, proto paní Helena stále věřila v jeho nápravu. V té době se narodilo čtvrté dítě a finanční situace se neustále zhoršovala. Rodině nezbývaly prostředky na úhradu nájmu, dluhy na nájemném narůstaly a na jejich základě dostala rodina soudní výpověď z bytu. V době vystěhování byla matka již v 5. měsíci těhotenství, čekala páté dítě. Manželovo gamblerství nadále pokračovalo, proto se rozhodla podat žádost o rozvod. Našla si ubytování v azylovém domě, kam se všemi dětmi přestěhovala. Vzhledem k tíživé situaci rodiny se rozhodla, že dá dítě hned po porodu k adopci, s čímž otec nejdříve souhlasil, ale těsně před porodem matce sdělil, že k adopci souhlas nedá, neboť se domnívá, že dítě není jeho. Na základě toho matka od svého rozhodnutí ustoupila, neboť věděla, že by dítě bylo umístěno v kojeneckém ústavu až do doby vyřešení paternitního sporu. V současné době otec děti nepravidelně navštěvuje, výživné hradí jen proto, že je mu exekučně strháváno z platu a zaměstnavatelem zasíláno přímo matce. Děti byly soudně svěřeny do péče matky, ale rozvodové řízení dosud nebylo ukončeno. Paní Alenase v sedmnácti letech zamilovala, ale rodiče s její známostí nesouhlasili, proto odešla z domova a nastěhovala se ke svému příteli a jeho matce. Když se narodilo první dítě, začalo se chování partnera měnit – paní Alenu fyzicky napadal, ale ona ho tak milovala, že mu vždy znovu odpustila. Ze vztahu se narodily další dvě děti, ale agresivita partnera se stále stupňovala. Začal nadměrně pít, vyvolával hádky, partnerku napadal, ale ona se snažila vše vydržet kvůli dětem, přestože se ho bála. Matka partnera se snažila být jí oporou. Když po jednom velkém konfliktu paní Alena utekla i s jedním z dětí ke své matce, odešla z bytu i babička se zbylými dvěma dětmi, ale za dva dny se do svého bytu vrátila. Matka paní Aleny byla ochotna dceru u sebe nechat pouze samotnou, bez dětí. Ta proto odvedla dítě k jeho babičce a dohodla se s ní, že si u sebe všechny děti ponechá s tím, že k ní bude denně docházet v době nepřítomnosti otce a o své děti se bude starat. V tomto smyslu sepsaly dohodu na oddělení péče o děti s tím, že matka bude na výživu dětí přispívat. Po čase si paní Alena našla přítele, se kterým po měsíci otěhotněla, avšak on se s ní na základě toho ihned přestal stýkat. Stále bydlela u matky, která ji však vyhodila, jakmile se o jejím těhotenství dozvěděla. Nějaký čas bydlela u kamarádky a stále docházela za svými dětmi. Byla rozhodnuta dát dítě k adopci, ale když byla v porodnici, navštívil ji tam její otec a přemluvil ji, aby si dítě nechala, že může bydlet u něj a jeho družky. Ta ji však po dvou měsících požádala, aby se odstěhovala. Paní Alena tedy odešla i s dítětem ke své matce, která ji zprvu nechtěla přijmout, ale pak ji k sobě vzala s podmínkou, že si najde azylové ubytování, nebo dá dítě do Klokánku. Po nastěhování do azylového domu si paní Alena ihned požádala o svěření dětí do své péče a po dohodě s jejich babičkou si je brzy převzala. Paní Annase po krátké známosti provdala za muže tuniské národnosti. Zpočátku manželé bydleli u její matky v bytě 3+1. Manželství nějakou dobu po svatbě fungovalo, ale od počátku jej ovlivňovalo muslimské náboženství manžela. Již dva měsíce po svatbě začalo docházet k fyzickému násilí ze strany manžela, které se průběžně stupňovalo. Rok po svatbě byl manžel odsouzen na dva roky odnětí svobody za ublížení na zdraví (nešlo o napadení manželky). Po propuštění z výkonu trestu se k manželce vrátil a společně se přestěhovali do podnájmu, kde násilí pokračovalo. Manžel pracoval načerno, na chod domácnosti přispíval pouze příležitostně. Po roce byl opět odsouzen, tentokrát na tři roky za držení a distribuci drog. V té době byla paní Anna těhotná a porodila syna. Protože zůstala bez jakýchkoli finančních prostředků, rozhodla se svým čtyřměsíčním synem odjet do Tunisu k rodině svého manžela. V Tunisu strávila tři roky a po návratu do vlasti podala žádost o rozvod. S manželem v té době nebyla v kontaktu, proto se vrátila ke své matce a začala brigádně pracovat. Přitom nadále udržovala kontakt s rodinou manžela v Tunisu, která jí pravidelně posílala peníze na dítě. Po půl roce se manžel k rodině vrátil a společně se přestěhovali do podnájmu. Asi devět měsíců bylo manželství v pořádku, ale pak opět došlo k surovému napadení. Paní Anna podala na manžela trestní oznámení a následoval rozvod. Po rozvodu se i s dítětem vrátila zpět ke své matce a spolu si pronajaly rodinný domek. Po nějaké době se však kvůli exekuci na majitele domu musely vystěhovat. Paní Anna neměla s bývalým synem kam jít, bývalý manžel o dítě nejevil zájem, proto si našla ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi. Nadále udržuje kontakt s rodinou v Tunisu a v nejbližší době nastoupí do zaměstnání. Paní Daně a jejímu manželovi se po třech letech manželství narodilo první dítě, u kterého se však během několika prvních měsících projevilo vrozené mentální postižení. Do dvou let se jim narodilo druhé dítě. Prvních 6 – 7 let bylo manželství spokojené a rodina fungovala – otec pracoval a rodinu finančně zabezpečoval, matka se starala o děti – vzhledem k postižení staršího dítěte, které je nevzdělavatelné a vyžaduje celodenní péči, nemohla do žádného zaměstnání nastoupit. Když manžel přišel o stálé zaměstnání, začal pracovat krátkodobě u různých firem, na chod domácnosti přispíval nepravidelně, často se zdržoval mimo domov a požíval ve větší míře alkohol. Paní Dana začala uvažovat o rozvodu a podala si žádost o úpravu poměrů nezletilých dětí. Děti jí byly soudem svěřeny do péče a otci stanoveno výživné. Poté se situace zlepšila, manžel začal opět pracovat, více se zdržoval doma a omezil požívání alkoholu. Toto zlepšení však vydrželo jen dva roky, pak manžel opět přestal pracovat a stále více propadal alkoholu, na domácnost přispíval minimálně, o děti nejevil zájem. Paní Dana chtěla pro děti zachovat úplnou rodinu, proto opakovaně manželovi domlouvala a snažila se ho přimět, aby se alespoň více věnoval dětem. Navrhla mu, aby se staral o děti, zatímco ona by nastoupila do zaměstnání. Tuto možnost ale manžel striktně odmítl a rodina tak žila jen ze sociálních dávek a nepravidelných příspěvků otce na děti. Pro paní Danu začínalo být problémem finančně zvládnout všechny potřeby rodiny včetně nájemného za družstevní byt, na kterém tak vznikl dluh, proto se s manželem dohodla, že se pokusí byt vyměnit za obecní, nižší kategorie. Jednou rodinu navštívili dva muži, kteří manželům nabídli zprostředkování výměny s tím, že uhradí vzniklý dluh. Podmínkou byla rekonstrukce obou bytů, proto rodinu na vlastní náklady přestěhovali do podnájmu, který podle smlouvy měli po dobu rekonstrukce platit. Nájem však platili pouze tři měsíce a pak zmizeli neznámo kam. Rodina zjistila, že jejich byt byl mezitím prodán novému majiteli. V pronajatém bytě činil nájem částku, kterou rodina žijící ze sociálních dávek nebyla schopna uhradit. Proto si paní Dana našla pro sebe a děti ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi a podala žádost o rozvod. Osud jejich bytu je předmětem trestního stíhání. Paní Alicepochází z malé vesnice. Když se na učilišti se špatnou partou dostala do problémů, pomohla jí maminka. Alice začala pracovat. Když otěhotněla, přestěhovala se s přítelem do Prahy. Narodil se jim syn. Alice pracovala načerno a neplatila si zdravotní a sociální pojištění. Přítel měl dluhy na výživném a Alice si vzala půjčku, aby mohl dluhy splatit. Záhy se však rozešli. S dalším partnerem Alice čekala dvojčata. O jedno dítě ale přišla a když se vrátila z nemocnice, přítel ji opustil. Alice bydlela v motelu, starala se sama o syna a přitom pracovala jako pokojská. Majitelka motelu ji ale brzy vyhodila a Alice se ocitla v azylovém domě. V 6. měsíci těhotenství se jí narodila holčička, která vážila necelé dva kilogramy. Alice je snaživá – vzorně se stará o své dvě velmi nemocné děti (syn je navíc retardovaný), chodí uklízet, aby si vydělala nějaké peníze. Každý den vstává ve tři hodiny ráno, aby se vrátila dřív, než se děti vzbudí. Jenže jsou tu dluhy – neplacené pojistné, penále za nesplacenou půjčku. S největší pravděpodobností Alici čeká exekuce na rodičovský příspěvek. Alice je v azylovém domě už přes rok a všichni se jí tu snaží maximálně pomoci, na rozdíl od její matky, která jí pomocnou ruku podruhé už odmítla podat. Paní Marcelamá 3 děti. Nejstarší dcera bydlí u prarodičů, kde také navštěvuje nedalekou střední školu. Marcela s mladší dcerou a synem už rok žije v azylovém domě. Našli zde útočiště poté, co se prokázalo, že otec všechny své tři děti zneužívá… Marcelin smutný příběh začal výměnou malého bytu za větší, na který si nakonec manželé vzali hypotéku a koupili ho. Jenže manžel paní Marcely byl neúspěšný podnikatel, zadlužil se a byt v Praze brzy bez vědomí manželky prodal. Ujistil ji však, že koupil krásný dům u Žatce a svou rodinu tam odvezl. Paní Marcela si určitě ani v nejčernějším snu nedovedla představit, v jakých podmínkách bude v následujícím období s dětmi přežívat, zatímco její manžel bude podnikat v Praze a bude za nimi jezdit jen příležitostně. Bohužel Marcela nenašla ani přímou spojitost s manželovými příjezdy a nočním pomočováním dětí, záchvaty pláče a nočními děsy. Až jednou hledala nějaké doklady a v manželových věcech objevila fotografie, na kterých byl v choulostivých pozicích se svými dětmi… Po čase se zjistilo, že na dům je exekuce a Marcela i s dětmi musela do azylového domu. Získala zde nejen střechu nad hlavou a psychologickou pomoc především pro své děti, které si prožité trauma odnášejí do života, ale pracovníci azylového domu jí pomohli najít zaměstnání a snaží se vyřešit její tíživou životní situaci. Otec dětí je sice odsouzený na 6 let odnětí svobody, ale dokud nebudou manželé rozvedeni, nemůže Marcela požádat o byt – manžel by na něj měl nárok. Soud v Lounech však na urgence nereaguje…  

folder_openPřiřazené štítky

Kojení a kouření nejde dohromady!

access_time09.březen 2020personSimona Chvátilová

Kojení a kouření nejde dohromady!Mnoho žen sice přestane s kouřením po dobu těhotenství, ale hned po porodu znovu začíná kouřit. Jak pasivní kouření, tak i nikotin v mateřském mléku ale představuje pro novorozence závažné zdravotní riziko.Při kouření se dostávají do mateřského mléka kuřaček škodliviny a nikotin. Kvalita mateřského mléka se tím samozřejmě zhoršuje, organismus dítěte je zatěžován škodlivinami a nikotinem. Dětský organismus přitom odbourává škodlivé látky mnohem pomaleji než dospělý. Zátěž je tím větší, čím kratší odstup je mezi vykouřením poslední cigarety a kojením. Teprve za hodinu a půl po vykouření cigarety se totiž obsah nikotinu v krvi snižuje na polovinu a příslušně dlouhou dobu trvá, než se odbourá zcela. Tento cyklus je neslučitelný s přestávkami mezi kojením novorozeného dítěte.Kouření navíc ovlivňuje hormonální hladinu matky. U silných kuřaček dochází v důsledku k tomu ke zpožďování laktace a tvoří se méně mléka než u žen, které nekouří.Dlouhodobé účinky kouření na děti kojících matek zatím nejsou důkladně prozkoumány, někteří vědci ale kouření v době kojení dávají do souvislostí s náhlým úmrtím kojenců.Jako okamžité reakce kojených dětí silných kuřaček na nikotin byly popsány koliky, zvracení, špatné přibývání na váze a omezená schopnost pít a také celkový neklid a zvýšená plačtivost miminek. Lékaři upozorňují také na velmi závažné zdravotní důsledky pasivního kouření, pokud matka-kuřačka kouří v místnosti, kde pobývá malé dítě. To jsou všechno důvody, hovořící pro to, aby kojící matka v zájmu dítěte s kouřením přestala a aby si „požitek“ z cigarety odpustila po celou dobu kojení. Nekojit dítě kvůli kouření je podle expertů velmi špatné rozhodnutí, protože kojení má zásadní význam pro další vývoj dítěte a pro jeho zdraví.Existují nejrůznější metody a pomůcky usnadňující odvykání kouření. V případě opravdu závislých kuřaček, které se svého nezdravého návyku nedokážou zbavit, odborníci naléhavě doporučují alespoň co nejvíce snížit počet vykouřených cigaret a snažit se nekouřit co nejdelší dobu před kojením. Nikdo zatím nevložil komentář. Budete první?Zanechte nám zprávu!

folder_openPřiřazené štítky

Pozitivní vliv čtení na dětskou psychiku

access_time08.květen 2020personRedakce

Proč se mají děti s knížkami seznamovat už v nejútlejším věku?Děti, které se s knížkami seznámí už v nejútlejším věku, o ně budou velmi pravděpodobně projevovat zájem i později. Batolata jsou všeobecně velmi zvídavá. Prostřednictvím obrázků, které v knížce dítěti ukazujeme a pojmenováváme, mu cíleně rozšiřujeme slovní zásobu. Dítě také získává první zkušenost se symbolickým ztvárněním předmětů v jeho okolí. Učí se, že míč, který má v pokojíčku a míč na obrázku jsou tatáž věc, i když vypadá pokaždé jinak. Knížky mohou víceúčelově posloužit nejen ke čtení, ale i ke hře. Z rozkládacích leporel se dá postavit ohrádka nebo domeček a děti si s nimi mohou hrát třeba tak, že posílají autíčko nebo panenku na nákup předmětů, které jsou na obrázku. Na trhu je řada rozmanitých leporel a interaktivních knížek, se kterými si lze společně s dětmi do sytosti vyhrát. Společné chvíle při předčítání posilují pozitivní citové vazby!Už pouhý fakt, že si dospělý udělá na dítě čas a intenzivně se mu věnuje, je pro dítě nesmírně důležitý. Během dne při péči o dítě musíme zvládat mnoho dalších činností a dítě cítí, že jsme sice s ním, ale jen tak napůl. Při čtení nic jiného dělat nelze! Navíc se prohlubuje pocit sounáležitosti. Jsme s dítětem v těsné blízkosti, aby dobře vidělo na obrázky, máme momentálně stejný zájem (pěknou knížku). A vzájemně si poskytujeme pozitivní citové projevy. Víme, že se máme rádi a je nám spolu dobře.Čtení rozšiřuje slovní zásobu!V předškolním věku už jsou poměrně patrné rozdíly mezi dětmi, kterým rodiče pravidelně předčítají a dětmi, kterým rodiče nečtou vůbec nebo jen sporadicky. Odrazí se to na bohatosti slovní zásoby a vyjadřovacích schopnostech. Při předčítání mají totiž rodiče obrovskou příležitost dětem objasňovat slova, která jsou pro ně neznámá. Děti většinou nejprve vítají, když jim rodiče některá slova sami od sebe vysvětlí. Stydlivější děti se možná bojí zeptat, co znamená to které slovo nebo nechtějí rušit v průběhu čtení. Zpočátku je vhodné číst text s vědomím toho, že něco možná dítě ještě nezná a potřebuje vysvětlit. Později je dobré děti podněcovat k tomu, aby se samy ptaly, čemu nerozumí. Za každou takovou otázku si zaslouží pochvalu a následné vysvětlení.Také starší děti, které si čtou samy, by se měly naučit pracovat s encyklopediemi a slovníky. Slovní zásoba těchto „sečtělých“ dětí je oproti ostatním dětem o poznání bohatší. Čtení rozvíjí fantazii!Čtením rozličných příběhů se děti učí rozpoznávat realitu a svět fantazie. Mohou se ztotožňovat s hrdiny příběhů a hluboce s nimi jejich příběhy prožívat. Dětem se také líbí příběhy, ve kterých někdo provádí nepravosti a takové jednání odsuzují. Nejenže se učí rozpoznávat hodnoty dobra a zla, ale také jim to pomáhá „odžít“ si svá drobná provinění. Všechny děti někdy alespoň trošku zlobí, ale když v příběhu slyší o někom, kdo zlobí ještě víc, mohou si ze srovnání s negativním hrdinou prožít katarzi, jakési očištění, protože jsou rozhodně hodnější než „zlobivec“ v knížce.Navíc je možné dětem ihned objasnit, co je a co není v příběhu slušné a morální. Pomáháme tím dětem tvořit jejich hodnotový žebříček. Díky předčítání a čtení se děti učí soustředěníPravidelným předčítáním se děti nepochybně učí koncentrovat pozornost. Z vývojového hlediska není možné velmi malé děti udržet u intenzivní činnosti delší dobu. Jak děti rostou, prodlužuje se i doba, kterou jsou schopny se soustředit. Předčítání předškolákům alespoň 15-30 minut denně (podle individuálních potřeb dítěte) je velmi dobrým způsobem posilování schopnosti soustředění pozornosti.Čtení je namáhavé, ale rozvíjí náš mozek!Samotné čtení je velmi namáhavá činnost, při které je potřeba zapojit různé části našeho mozku. Dítě musí jednotlivá písmenka nejprve zrakem analyzovat, zapamatovat, následně si je vybavit v paměti, převést do zvukové podoby při čtení nahlas a navíc si ještě musí zapamatovat, co vlastně přečetlo. Čtení je opravdu velmi náročná činnost, která vyžaduje určitý stupeň vyzrálosti nervové soustavy. Prvňáčci, jejichž mozek ještě není dostatečně zralý, mají se čtením obvykle potíže. A naopak - šikovní předškoláci mohou umět číst, protože jejich mozek je „trénovaný“ a zralý.Čtení vyžaduje trénink!Čtenáři jsou na tom v podstatě podobně jako sportovci. Také pro čtení je potřeba mít určité vrozené předpoklady. (Děti se sníženým rozumovým nadáním nebo děti s vývojovou poruchou učení to mají o mnoho složitější.) Pak už záleží jenom na procvičování. Vrcholoví sportovci dosahují špičkových výsledků především díky pravidelnému tréninku. Děti, které se poctivě věnují čtení, čtou rychleji a plynuleji a navíc mají mnohem větší rozsah znalostí a vědomostí.Co a kdy číst? Každé dítě je jiné, má jiné potřeby, jiné zájmy a záliby. Rozvíjet své schopnosti a dovednosti však samo nemůže. Je na nás, dospělých, abychom dětem poskytli příležitost prohlubovat jejich zájmy nejen prostřednictvím zájmových kroužků, ale také knížek. Nejlépe děti na knížky nalákáme prostřednictvím jejich koníčků. Pokud má někdo zálibu v dinosaurech, jistě ho potěší knížka o dinosaurech.Důležité je také správně zvolit náročnost textu tak, aby byla knížka pro dítě srozumitelná, poučná i zábavná zároveň. Nakladatelé se většinou snaží poskytnout doporučení, pro jaký věk je kniha určena, ale každé dítě je jiné a nejlépe jej znají jeho rodiče. Proto i předškolák může najít zalíbení v knize pro starší děti a naopak.Kdy poprvé navštívit knihovnu?Děti okolo tří let, které projevují zájem o knížky, už většinou také s rodiči poprvé navštíví knihovnu. Pro děti je to zpravidla obrovský zážitek zvláštního místa, ve kterém je nepřeberné množství různých knih. Dítě musí být poučeno, jak s knihou nakládat, aby ji neponičilo a být také připraveno, že knihu po přečtení vrátí, aby si ji mohlo vypůjčit jiné dítě.Kolektivně se děti s knihovnou většinou seznámí při nástupu do školy, protože v rámci školních akcí se pro školáky pořádají nejrůznější besedy v knihovnách.Exempla trahunt! Příklady táhnou!Dítě se naprosto přirozeně učí nápodobou, přebírá vzory chování svých rodičů a lidí v nejbližším okolí. Pokud vidí, že rodiče čtou, že mají na nočním stolku rozečtenou knížku, že se knihy kupují jako dárky a chová se k nim s úctou, je vyhráno! Pravidelné předčítání dětem by mělo být samozřejmostí, a to nejen večer před usnutím. Číst se dá kdykoliv – při delší cestě hromadným dopravním prostředkem, v čekárně u lékaře a podobně. Dítě se učí, že knihou se dá zahnat dlouhá chvíle.Ale také starším dětem, které si samostatně čtou, by rodiče občas měli něco přečíst. Nemusí to být pohádka, ale třeba zajímavý článek z novin nebo časopisu, nad kterým se dá posléze debatovat. Co cítím jako veliký nedostatek je to, že rodiče si se svými dětmi velmi málo povídají. A když, tak se okruh diskusních témat soustřeďuje na domácí a školní povinnosti a všední starosti.Čtení má nepochybně pozitivní vliv na dětskou psychiku, proto je důležité, aby rodiče dětem pravidelně předčítali, aby sami četli a školáky k samostatnému čtení motivovali. Je to nejen pro dobro našich dětí, ale i budoucích generací.

folder_openPřiřazené štítky

Dětství bez úrazu

access_time13.květen 2020personRedakce

Také máte doma malé děti? Někdy je s nimi kříž. Uhlídat je, aby prožily dětství bez úrazu, bývá mnohdy nelehký úkol. Naštěstí existuje celá řada pomůcek, které vám rodičům ulehčí život. A vaše děti budou moci spokojeně a bez bolístek žít ve svém domově. Zabezpečit vše, aby si dítě neublížilo, je často nemožné. Byt či dům je vždy plný nástrah pro malé děti. Pokud však chcete pro ně něco udělat, je důležité podrobně zmapovat všechna nebezpečí a pořídit si ochranné pomůcky různého typu, které existují na našem trhu. Dobré je řídit se doporučeními a radami, jak správně zajistit bezpečnost vašich dítek. Tím předejdete možným pozdějším následkům.Pomůcky do domácnostiMáte doma malé děti a chcete udělat co nejvíce pro jejich bezpečí? Možností je spousta:Zábrany na schodištěBrání dítěti, aby lezlo po schodech, což může být nebezpečné, pokud není pod dohledem. Zábrana musí být jak na spodní tak i na horní části schodiště. Zábranu můžete použít i jako překážku mezi místnostmi, aby dítě nemohlo procházet tam, kam si to nepřejete. Například do místa, kde máte rozdělanou práci. Je to velmi praktická věc, která má více variant použití. Otevření zábrany je složité, dítě není schopné to udělat samo.Ochrany ostrých rohůNapříklad rohů stolů, skříněk. Ty jsou většinou ve stejné výšce jako hlavička malého dítěte, a tak je úraz více než možný. Ochranné úchyty mu mohou zabránit. Jsou k dostání v různých barvách, aby co nejméně narušily interiér vašeho domova.Kryty do zásuvekProti úrazům způsobeným elektrickým proudem.Pomůcka proti přiskřípnutí prstů do dveříExistuje v různých podobách, například jako hlavička medvídka či pejska. Nasazuje se na horní okraj dveří a zabraňuje jejich úplnému dovření.Měrka na hračkyCo se do ní vejde, je nebezpečné pro děti do tří let. Menší předměty dítě může spolknout. Samozřejmě musíte dávat pozor i na větší hračky, které jsou však vyrobeny z menších částí. Například takové kolečko od autíčka lze lehce odloupnout a spolknout.Pomůcky proti otevření oknaExistují vnitřní a vnější pojistky, podle toho, jestli se okno otevírá směrem ven nebo dovnitř.Pojistky proti otevření dvířekSlouží především v kuchyni. Zabraňují otevření dvířek skříněk, ale také ledničky, mrazáku či trouby.A na závěr univerzální pomůcka, která vám poslouží vždy, když nebudete mít na dítě dost času, abyste ho uhlídali před všemi nástrahami - dětská ohrádka. V té se dítěti opravdu nemůže nic stát.Rady jak předcházet nebezpečí domaNikdy nedávejte nádoby s horkou tekutinou na okraj, dítě by je na sebe mohlo strhnout.Jedovaté pokojové rostliny umisťujte dostatečně vysoko nebo je raději vůbec nepěstujte.Léky nenechávejte volně v bytě, v dosahu dítěte. To platí i pro jiné nebezpečné chemické přípravky.Dávejte pozor, aby se děti volně nepohybovaly v okolí skříněk s ostrými rohy.Přívodní šňůry k elektrickým spotřebičům nikdy nenechávejte volně a zásuvky opatřete bezpečnostními krytkami.Ostré předměty jako jehlice nebo nůžky nenechávejte dětem na hraní.Zajistěte okna zvlášť kvůli malým dětem.Drobné předměty (například korálky) nikdy neponechávejte volně v dosahu dítěte. Mohlo by je vdechnout.Budete-li se starat o prevenci úrazů, ubude poraněných dětí. Úrazy se nestávají jen tak, vždy jim předchází nějaká nebezpečná situace. Váš domov může být pro dítě plný nástrah. Proto je nutné vybavit ho pomůckami, které zabrání dětskému úrazu.

folder_openPřiřazené štítky