Výsledky vyhledávání v sekci Sex Vztahy na dotaz matky

5 mužů a 5 věcí, kterými je odradíte v posteli: Takhle prý rozhodně ne!

access_time29.květen 2019personRedakce

Co vám možná neřeknou, ale zaručeně jim to vadí? Podívejte se na vyjádření mužů a to, co označili za zaručeně nejhorší věci, které je v posteli potkaly.Otazníků kolem milování je stále dost. Muži o něm ani po něm moc nemluví, takže vás občas můžou přepadnout pocit, že nevíte, na čem jste. A i když jste strašně moc zvědavá, prostě – tohle nedělejte a ani o tom nemluvte.Pořád se ptá na blbosti a nenechá mě spátA miluješ mě? Kolik ženských jsi měl? A líbilo se ti to se mnou? A kdybys to měl ohodnotit na škále od jedné do deseti, co by to bylo? Ne, neptejte se ho na tyhle otázky. Muži to nesnáší. „Počítejte s tím, že nejste první hvězda, se kterou spíme. Ale právě teď jste to vy, tak proč to sakra musíte pitvat?“ (Adam, 36)  Každý muž bude šťastný za to, že nebudete nic řešit.Srovnává mě s ex„Karel mě taky takhle chytal za zadek.“ „Honza byl také takhle vášnivý“. Bude určitě blahem bez sebe, že dělá něco stejně jako Honza nebo Karel. Nemluvte o svých bývalých a nemluvte ani o Anetě, Barče, Kačce (dosaďte dle sebe). „Nechápu, proč je tak důležitý, jak vypadaly moje ex. Prostě byly hezké, měl jsem je rád a proto jsem s nima byl. Pak se vyskytl problém a už jsme spolu být nemohli. Tečka. Záleží snad na tom, jestli měly dlouhé nebo krátké vlasy?“ (Roman, 29) My naopak víme, jak je pro vás důležité vědět, jestli jeho bývalka skutečně měla prsa po tátovi a zadek po jeřábu, ale neptejte se, „nepíděte“ se po minulosti a nesrovnávejte. A jestli to opravdu potřebujete nutně vědět, zeptejte se nenápadně jeho matky, ta určitě Kačku nebo Barču vylíčí i s detaily.Prostě nemluví – jak mám poznat, co má v posteli ráda? „Proč je proboha takový problém říct, chci tohle a tohle, tohle se mi nelíbí a tak to mám a nemám ráda? Mně už není 15 – už mě nebaví pátrat a objevovat, co se jí líbí a co ne. A teda rozhodně to nepochopím z řeči jejího těla.“ (Michal, 41) Komunikace je důležitá a to i v posteli. Nestane se vám potom, že vám váš sexuální partner bude dvacet minut olizovat bradavky v domnění, že vás rozpaluje a vám přitom nepoleze mráz po zádech. Možná se to líbilo jeho bývalé partnerce, ale není možné se řídit tím, co se líbí jednomu, se zaručeně musí líbit jinému. Navíc mluvit o sexu není nic, u čeho byste se ve svém věku (už vám bylo třiceeeeeeet!!!!) musela červenat. Nestyďte se za svá sexuální přání.Žádná iniciativa – je ta holka vůbec živá?„Nejradši mám odevzdané mrtvolky – moc mě to pak s nima baví a těším se na další sex – bude to vzrůšo!“ (Michal, 24). Buďte iniciativní. Jsme ve 21. století a misionář není jediná poloha, při které se musíte milovat. I partner ocení, že sama vezmete část scénáře do svých rukou a pasujete se do hlavní role. Konec konců – je příjemné si užívat nadvládu nad jeho tělem.Předstíráte orgasmusPřes devadesát procent žen se vyslovilo k tomu, že někdy předstíralo orgasmus. Skoro sedmnáct procent jej předstírá při milování často. O čem pak milování ale je? To, že vás nový sexuální partner nedokáže přivést na vrchol blaha, není ani tak jeho chyba, jako vaše. Hlaďte se, ukažte mu, co vám dělá dobře. Mluvte s ním, řekněte mu, že v této poloze nebo při tomto tempu je pro vás orgasmus nedosažitelný. „V žádném případě jej nepředstírejte. Jak vám máme vynahradit to, co jsme spolu ještě „nevypilovali“ třeba orálním sexem, když si bude myslet, že vše proběhlo tak, jak má?“ (Franta, 31).

folder_openPřiřazené štítky

5 vražedných témat, kterými ho zabijete hned na první večeři

access_time29.květen 2019personRedakce

Najít vhodné téma ke konverzaci, zvlášť pokud se neznáte, je někdy obtížné. Existují ale témata všeobecně zakázaná – ubíjí totiž každého muže.Chystáte se na první schůzku a před vámi je pověstné trapné vyměňování informací, které prolamují ještě trapnější proluky, kdy by se ticho dalo krájet. Těmito tématy konverzaci ale rozhodně nevylepšujte.MAMINKA ŘÍKALA, (…)Pro každého muže nepřítel číslo jedna. Schůzku s matkou se snaží muži oddálit tak nějak intuitivně. Ví totiž, že je čeká palba nepříjemných otázek, hloupého představování a hlavně etapa zkoumání, kdy matky neříkají nic, jen pozorují každý pohyb vašeho nového partnera. Muže to přivádí do rozpaků. Pokud s vámi chce být, ví, že se vaší matce nevyhne – bohužel pro něj. Je si dobře vědom toho, že přibere do svého života dalšího neoficiálního člena, který vám bude po zbytek vašeho vztahu dávat cenné rady, které ale vůbec nepotřebujete. Aspoň o ní tedy nemluvte hned na první schůzce stylem: Maminka říkala, že…, ať ho nevylekáte tím, že se necháte ovlivnit úplně každým slovem své matky, protože je pro vás svaté.MŮJ EX POLOBŮHJe víc důvodů, proč neodkrývat osobní zkušenosti z předešlých vztahů na prvním rande. Jednak to bude vypadat, že svou minulost ještě nemáte vyřešenou, když o něm budete neustále klevetat a navíc, neznáme muže, kterého by zajímal život a počínání jiného neznámého muže. A už vůbec ne toho, který s vámi spal před ním. Už jen to ho totiž předurčuje k tomu, aby ho váš muž číslo dvě neměl v lásce. Nepomůžete si ani v opačném případě, kdy budete zase svého ex líčit jako emocionálního barbara, darmožrouta, lakomce a pitomce. Varovné kontrolky v hlavě vašeho nového objevu začnou blikat, že něco není v pořádku a mozek začne vylučovat obavu, abyste takhle jednou také nemluvila o něm.JAK TO ASI MYSLELA?Stížnosti a řešení. Muži je prostě nemají rádi. Nemají rádi jakékoli řešení konfliktů a hlavně šťourání se v tom, kdo co řekl a jak to myslel. Možná je to tím, že neznají 50 odstínů šedi, ale jen ten jeden jediný – prostě a jednoduše šedý. Konverzací o tom, kdo vám co řekl a co si o tom myslí, ho unudíte k smrti. Navíc – bude to vypadat, že jen fňukáte a nedokážete si poradit a oni přece netouží po tom doma posléze neustále něco řešit, ale mít holku, co se směje, po ničem zbytečně nepátrá a nic moc neřeší – nejspíš si toho totiž užili dost v předešlém vztahu.JSEM V TOM TLUSTÁPořád neřešte to, jaké máte vlasy, že máte špatnou kvalitu nehtů, koupila jste si nové šaty nebo jste tlustá v těhlech džínách. I kdybyste vypadala nejhůř z celého roku, neřekne vám to. Navíc dožadovat se takhle hloupě pochvaly, že vám to sluší, je přinejmenším trapné. Zapomeňte na řešení všech holčičích cetek. Budete vypadat jako blbka, které chybí sebevědomí. A že by byla sháňka po zakomplexovaných holkách?PŘÍŠTÍ ROK POJEDEME K MOŘIHlavně s ním nic neplánujte. Vyděsíte ho k smrti! Jednak mu bude nepříjemné, že mu nenápadně začínáte řídit život a pak, třeba by rád také dýchal atmosférou dní tak, jak jdou za sebou a ne vašimi vyhlídkami do budoucna. Proto, že už se s ním vidíte před oltářem, zajisté máme pochopení, on však nikoliv.

folder_openPřiřazené štítky

Ženský pláč – platí na muže?

access_time29.květen 2019personRedakce

Občas pláčeme prostě demonstrativně (ano i vy)! Dají se ale slzy používat jako prostředek k tomu dosáhnout svého nebo to na muže nefunguje? A vyznají se muži v tom, kdy chceme pláčem něčeho dosáhnout?Lucka (34): Z demonstrativního pláče už jsem vyrostlaJak je to s ženami a pláčem? Asi tak, že se to mění s věkem. Dokud mi bývalo dvacet, dvacet pět, střídala jsem muže svých snů, protože jsem se s každým rokem vyvinula psychicky tak rychle, že mi muž snů číslo jedna přestal stačit a chtěla jsem víc, používala jsem pláč jako donucovací prostředek. Prostě jsem občas udělala chudinku a ono to zabralo. Muž snů měl pocit, že jsem křehká víla, o kterou se musí starat a já většinou dosáhla svého. Jednoho přítele jsem takto dokonce rozhádala s jeho matkou. Nebyla to příliš sympatická žena – přesně takový ten typ matky bojovnice, která proti mně měla pořád nějaké výhrady. Plakala jsem po každé návštěvě, přestože mě její urážky zas tolik neurážely – z vyčůranosti. Věděla jsem, že to zabere. Chtěla jsem vyhrát.K manželovi si to nedovolím. Zná každou skulinu mé duše. Zná mě natolik, že přesně pozná, kdy je můj pláč zoufalý, kdy vzteklý, kdy pláču, protože mi prostě prasknou nervy a já musím. Ví, který pláč má utěšovat a u kterého mi má důrazně říct, abych nefňukala. Osobně si myslím, že vynucovat si něco pláčem je dětinské a hlavně nedůstojné vzhledem k muži, kterému takovou scénu děláte. A jestli opravdu máte toho pravého, který vás zná, moc bych se pláčem neoháněla. Fňukny totiž úplně v kurzu nejsou.Tonda (31): Plačící žena mě iritujeVím, že spousta žen se snaží pláč různě nahrávat, abychom obměkli. Většinou se to dá rozeznat. Příliš afektovaná a emotivní scéna vždycky zavání neupřímností. S takovou nadílkou se moc dlouho nemazlím. Párkrát jsem zkusil pláč ignorovat, odejít z místnosti nebo něco ne příliš lichotivého na adresu dotyčné říct a ejhle – ono to zafungovalo. Bylo po pláči a srdce dotyčné až doteď rozervané na kusy se najednou překvapivě rychle scelilo a dokonce nabralo síly k tomu vrhat na mne plamenné pohledy. Když tak nad tím ale přemýšlím, asi neznám ani chlapa, který dokáže ženský pláč zvládat obecně. I já s tím mám problém. Nevím, jak se zachovat, když pláče žena, kterou očividně něco trápí. Bojím se něco říct, abych trápení ještě neprohloubil. Myslím, že tohle je všeobecně naše slabina. Neumíme ženy utěšit – aspoň ne tak, jak by si představovaly. Chceme věci řešit racionálně. Když ženu něco trápí, umíme si o tom popovídat, vyhodnotit pro a proti a možná i dospět k nějakému řešení. Jenže plačící žena chce rozebírat svoje pocity a toho se právě bojíme. Jednak se do nich neumíme vcítit a za druhé je prostě nechápeme.

folder_openPřiřazené štítky

Manželství

access_time08.únor 2020personRadka Eliášková

Když dvojice vstupuje do manželství, vstupuje do poněkud dobrodružné instituce. Zpravidla se pouští do něčeho, o čem nic neví. O tom svědčí nemalé množství rozvodů, manželských problémů ale i lidí, kteří radši svazek manželský ani neuzavírají. Ve skutečnosti se dá říct, že manželství a rodina jsou stavebními prvky celé společnosti, takže má svou hodnotu o nich něco vědět.  Manželství je v podstatě předsevzetí obou partnerů žít společný život. Ale aby bylo manželství úspěšné, musí toto předsevzetí na obou stranách trvat. Stejně jako vyhasne oheň, který neudržujeme, vyhasne i manželství, které přestáváme tvořit. CO MŮŽE STÁT ZA ROZVODY A PROBLÉMY V MANŽELSTVÍ? - TvořeníNení to o tom, že by byli lidé zlí a proto nedodržovali manželské sliby. Často je důvodem, že partneři předpokládají, že manželství bude fungovat jaksi automaticky. V době zamilovanosti dělají oba partneři všechno možné pro to, aby svého partnera získali a aby si ho udrželi. V okamžiku, kdy uzavřou svazek manželský, se jejich aktivity vytrácí, protože tak nějak předpokládají, že teď už je „hotovo“ nebo „mají své jisté“, nebo prostě jen dosáhli svého cíle a nedali si další. Někdy už tvoří jen jeden z partnerů a to nestačí. Po uzavření manželství je dalším cílem na cestě jeho tvoření. Patří sem společné aktivity, společné sny, zájem a péče o partnera a další. Takže základem udržení manželství je uvědomit si, že je to něco, co je potřeba tvořit, na čem musíme neustále pracovat. Být manželem neznamená jen mít místo, kam si přijdu odpočinout po práci a kde mám navařeno, napečeno a uklizeno. Být manželkou neznamená jen být zabezpečená, mít děti a domácnost, o kterou se mám starat. Manžel a manželka jsou role. Manželství je nejen o vzájemné lásce, ale také o vzájemné podpoře, plnění snů a cílů, společném tvoření domova a budoucnosti. Kdysi mi jedna kamarádka řekla: „Pokud nemáš za cíl o někoho pečovat, nevdávej se.“ Je na tom hodně pravdy a platí to jak pro ženu, tak pro muže. A role manželky a manžela nejsou totéž jako role matky a otce. Když přijdou děti, stále zůstáváme manželem nebo manželkou, jen si přibíráme další roli otce nebo matky.  - KomunikaceDalší důležitou oblastí, která by měla být v pořádku, aby manželství vydrželo, je komunikace. Fungující komunikace v manželství neznamená jen schopnost jeden druhému naslouchat, nebo schopnost partnerovi cokoli říct. Základem dobré komunikace v manželství je také podobná komunikační prodleva. Co to komunikační prodleva je? Je to čas, který uplyne od chvíle, kdy partnerovi položíte nějakou otázku, do chvíle než vám odpoví. Nebo čas, který uplyne od chvíle, kdy mu něco řeknete, do chvíle, kdy on na to zareaguje. Ideálně by měla být komunikační prodleva obou partnerů podobná. Když má jeden z partnerů komunikační prodlevu příliš dlouhou oproti druhému, oba tím trpí. To samé platí o rychlosti obecně. Když je jeden z partnerů při zvládání každodenního života a práce rychlý a druhý pomalý, oba ve vztahu trpí. Ale nejde jen o to. Komunikace je záležitost takzvaně dvoucestná. To znamená, že dobrá komunikace v manželství je komunikace, kdy jde o vzájemnou výměnu myšlenek, skutečnou debatu. Nejde jen o to, že jeden mluví a druhý poslouchá. Oba partneři by měli mít možnost mluvit a oba schopnost naslouchat. - ŽárlivostS komunikací v manželství souvisí také žárlivost. Žárlivost v podstatě znamená, že ten žárlivý partner omezuje komunikaci druhého partnera s okolím. Žárlivost nemusí být žádným způsobem podložená, může vycházet jen z vlastní nejistoty žárlivého partnera, který se obává, že jeho partner komunikuje skrytě s dalšími osobami, o kterých on nic neví, a snaží se takové věci zjistit nebo jim zabránit. Takže žárlivý partner se potom snaží bránit svému partnerovi v komunikaci a to samozřejmě vede k rozepřím a hádkám a snadno to může celý vztah „zabít“. - Když do vztahu zasahuje třetí osobaTaké vám může manželství ničit třetí osoba. Tchýně se nestaly předmětem mnoha vtipů tak úplně náhodou. Je pravda, že je velké množství tchýní, které jsou naprosto skvělé a úžasné. Ale existuje určité procento tchýní, které na svém synovi nebo dceři natolik lpí, že do jejich manželství neustále vnáší něco, co tam nepatří. Ale do manželství nemusí takovým způsobem zasahovat jen tchýně. Mohou to být i kamarádi, kamarádky, kolegové. Může to být pomlouvání a snižování partnera, jako „neumí vařit“, „neumí se pořádně postarat o domácnost“, „vždyť tě pořádně neuživí“, „věčně není doma a ty vlastně ani nevíš, kde je“. Takové věci samozřejmě vnáší mezi partnery určité pochybnosti, nahlodávají vzájemnou důvěru. Nebo může tchýně (všem dobrým tchýním se omlouvám) příliš zasahovat do manželského života samotného třeba tím, že do všeho mluví, musí pořád být nablízku, nenechá partnery téměř o samotě. To samozřejmě soužití partnerů narušuje. I taková věc se mezi partnery dá vyřešit jednoduše komunikací. Je třeba, aby si především oni sami vzájemně řekli, co se děje, co si myslí, případně co tchýně nebo nějaká třetí osoba říká. Potom mohou společně promluvit i s tou osobou a mohou celou situaci zvládnout. Problém nabývá velkých rozměrů ve chvíli, kdy se partner postaví na stranu své matky (nebo otce) místo toho, aby stál za svým partnerem. Dokonce i v situaci, kdy by měli rodiče v něčem pravdu a on by to vnímal podobně, když tchýně nebo tchán mluví proti jeho partnerovi, může být manželství osudným, postavit se na jejich stranu. Existuje něco, čemu se říká zodpovědnost a existuje také zodpovědnost za manželství. Převzít zodpovědnost za své manželství znamená kromě jiného „nedovolit nikomu a ničemu jinému, aby to vstoupilo mezi mě a mého partnera“. Příkladem může být situace, kdy je u vás matka na návštěvě, váš manžel přijde večer pozdě z práce a vaše matka spustí: „Myslím, že bys měl chodit domů dřív a nenechávat ji tady po večerech samotnou.“ I kdybyste to cítila stejně, je třeba tu komunikaci zastavit a minimálně matce vysvětlit, že to je mezi vámi a vy si to vyřídíte spolu. Ještě lepší by bylo se svého partnera v takové chvíli zastat. Ale v každém případě, pokud potřebujete s manželem vyřešit, že chodí domů pozdě a vadí vám to, vyřešte to s ním a jen s ním. To platí pro jakékoli podobné situace. - Nevěra a jiné „prohřešky“Hodně lidí se řídí pravidlem „zatloukat, zatloukat, zatloukat“. Je to naprosto pochopitelné. Není to jen z obavy, že se na nás partner naštve, ale i z obavy, že mu tím, že mu o své nevěře nebo jiném „prohřešku“ řekneme, ublížíme. Obvykle se také partner, který se nevěry dopustil, obává, že ho partner opustí, jakmile se to dozví. Tyto obavy mohou být i opodstatněné. Já vím, že je to těžké, ale obvykle svým klientům na rovinu říkám, že o tom měli uvažovat předtím, než do té postele vlezli. Tvrdé? Ano. Ale základem každého manželství je upřímnost a to, že je mezi partnery „čisto“. Každá zamlčená nevěra, každý prohřešek vůči partnerovi, který vás trápí, mezi partnery ve skutečnosti staví zeď nebo lépe řečeno hloubí propast. Proč tomu tak je? Nevěra může vzniknout náhodně pod vlivem alkoholu – prostě takový „úlet“, nebo může být důsledkem neřešených problémů, které ve vztahu již existují. V obou případech ale její zamlčení způsobí, že ten partner, který se jí dopustil, se ze vztahu stáhne. Jednoduše proto, že nechce ubližovat. Je to přirozený instinkt, protože nechceme tomu druhému ubližovat. A kromě toho si potřebuje svůj skutek zdůvodnit a to vede k tomu, že na svém partnerovi začne hledat chyby. Prostě, když jsem byla manželovi nevěrná, potřebuji k tomu „důvod“ a i kdyby žádný ve skutečnosti nebyl, tak si začnu říkat věci jako „on mě zanedbává“, „nedává mi dost peněz“, „už ho vůbec nezajímám“ a podobně. I kdyby ty důvody skutečně existovaly, nevěra je jen prohloubí, protože místo snahy ty věci řešit je potřebujeme vidět ještě víc, protože pak máme pravdu a měli jsme na tu nevěru naprosté právo. I když v manželství zůstaneme, bude tam pořád malá „propast“ a „Pandořina skříňka“. A té „Pandořiny skříňky“ se náš partner může kdykoli nechtě dotknout.Vezměme si příklad: manžel byl manželce nevěrný se svou novou sekretářkou. Manželka se nevině zeptá: „A jaká je ta tvá nová sekretářka?“ Manžel samozřejmě těžko zareaguje na takovou otázku v klidu, protože okamžitě nabude dojmu, že manželka možná něco ví. Takže jeho reakce bude typu: „Co tě to zajímá? Odkdy tě zajímá moje sekretářka?“ a podobně. To zase nechápe manželka. Takže pokud k nevěře došlo a skutečně chcete dát manželství do pořádku, jediná cesta je čestně komunikovat. Pokud manželství stálo na dobrých základech a není ještě na pokraji propasti, dá se taková situace zvládnout. Samozřejmě ideální je takové věci vůbec nedělat. - Dá se nevěře předejít? Určitě pro to můžeme hodně udělat. Základem je trvalé tvoření vztahu. Dále je to zájem o partnera. Pokud se totiž o partnera zajímáme, pak vidíme včas, že možná není vše optimální, že na straně partnera třeba existuje nějaká nespokojenost a můžeme ji zvládnout ještě předtím, než to skončí nevěrou. Ale zájem o partnera u něj zároveň vytváří dobrý pocit, cítí se stále žádaný a tudíž ani nemá tendenci hledat někde jinde. A samozřejmě upřímná, otevřená komunikace. Ta dává vztahu skutečnou sílu, protože buduje důvěru, vzájemné porozumění a posiluje vzájemnou lásku.  

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz matky

kouření v těhotenství ohrožuje zdraví dítěte

access_time08.červen 2019personRedakce

Chcete počít miminko, ale jste kuřačka? Nedokážete si den bez cigarety představit? Myslíte si, že vás dítě nepřesvědčí o tom, že byste měli s cigaretami seknout? Těhotenství a kouření k sobě rozhodně nepatří, protože kouření ohrožuje nejen zdraví dítěte, ale také vás, matky. V dnešním článku se podrobněji podíváme, co může kouření v těhotenství způsobit.I přesto, že gynekologové varují, že kouření vážně ohrožuje plod v děloze, kouří v České republice pětina těhotných žen. Ale kouření negativně ovlivňuje tělesný, duševní a také sociální vývoj vašich dětí, na což byste měla pamatovat. Přestaňte kouřit alespoň rok před plánovaným otěhotněním. Jestliže je otěhotnění neplánované, měla byste přestat kouřit v okamžik, kdy se dozvíte, že jste těhotná. A pamatujte, že elektronická cigareta také není řešením, protože žádné kouření není zdravé.Děti kuřaček se rodí s nižší porodní váhou, a to v průměru asi o čtvrt kilogramu. Maminky se však domnívají, že díky nízké porodní váze bude jejich porod jednodušší, ale to je pouze mýtus. Bolest porodu určuje hlavně obvod hlavičky, nikoliv váha samotného dítěte. Spousta miminek umírá v důsledku syndromu náhlého úmrtí a příčinou často bývá to, že je matka kuřačka a že kouřila i během těhotenství. Nikotin a další škodlivé látky, které se do těla kuřačky dostávají během těhotenství ničí mozkové receptory plodu.Výrobci elektronických cigaret často uvádí, že e-cigarety jsou vhodnou volbou i pro těhotné ženy. Tomu byste neměli věřit, protože sice jsou e-cigarety šetrnější ke zdraví, ale rozhodně nejsou zdravé. Jestliže chcete odvykat, použijte v těhotenství spíše nikotinové náplasti či žvýkačky.V lékárnách jsou také k dostání různé doplňky stravy, které pomáhají při odvykání. Bývá na ně dávána velká sleva. A tak se neváhejte informovat u svého gynekologa či přímo v lékárně. Udělejte pro své zdraví a zdraví svého dítěte maximum.

folder_openPřiřazené štítky

Těžké kovy - Detoxikační protokol - efektivní vylučování neurotoxinů

access_time09.červen 2019personRedakce

Neurotoxiny jsou substance, které se vyznačují silnou afinitou k nervovému systému savců. Jsou absorbovány nervovými zakončeními a jsou dále neurony transportovány k nervovým buňkám. Na této cestě ničí vitální funkce nervových buněk, jako například axonální dopravu živin, mitochondriální dýchání (přísun kyslíku) a DNA. Lidské tělo se snaží, pomocí všech dostupných čistících mechnismů, tyto neurotoxiny vylučovat: pomocí jater, ledvin, kůže a vydechovného vzduchu. Detoxikační mechanismy obsauhují acetylaci, sirné vazby, glucuronidizaci (proces vylučování apolárních látek přes játra a ledviny skrze vazbu na kyselinu glucoronovou), oxidaci a další. V tomto procesu hrají játra rozhodující úlohu. Většina škodlivin je vedena tekutinou žlučovou do tenkého střeva a vyloučena trávicím traktem. Kvůli lipofilním/neurotropním vlastnostem neurotoxinů, jsou tyto, díky nespočetným nervovým zakončením enterického nervového systému (ENS) ve střevní stěně, znovu absorbovány. Enterický nervový systém má více neuronů než páteř. Od okamžiku přijetí toxinů přes sliznici jsou k dispozici čtyři cesty:Přijetí nervy a axonálním transportem k páteři (sympatické neurony), nebo k mozkovému kmeni (parasympatiké neurony) - a odtud zpět do mozku.Přijetí krevním oběhem a dutou žílou zpět k játrům.Přijetí lymfatickým systémem a přes Thorax Ductus ke subklaviární žíle.Přijetí střevními bakteriemi a skrz střevní stěnu.Nekompletní seznam neurotoxinů podle důležitostiTěžké kovy jako rtuť, olovo, kadmium, hliník.Biotoxiny jako toxiny tetanu, botulinum (botox), toxiny ascarididae (střevní paraziti), nespecifické toxiny streptokoků, stafylokoků, borelií (např. Quinolinic acid), chlamydií, tuberkulózy, mykóz a toxinů produkovaných viry. Biotoxiny jsou nepatrné molekuly (200 - 1000 kilodaltonu) obsahující síru a dusík. Náleží ke skupině chemických poslíčků, které mikroorganismy používají při kontrole imunitního systému pacienta.Xenobiotika (lidmi vytvořené jedy v životním prostředí) jako dioxin, formaldehyd, insekticid, impregnační nátěry na dřevo, PCB atd.Konzervační látky, dráždivé látky jako Aspartam (sladidlo) a kosmetika, potravinová barviva, fluoridy, metyl a propyl paraben atd.Objevil jsem, že rtuť má ve všech svých chemických formách synergický efekt na všechny ostatní toxiny. Jakmile je rtuť odstraněna, začíná tělo vylučovat všechny ostatní toxiny, i když tyto nebyly aktivovány.Co jsou to symptomy?Každá nemoc může být neurotoxiny způsobena, ovlivněna, nebo zesílena. Únava, deprese, nespavost, ztráta paměti a otupění smyslů jsou obecné ranné symptomy.Jak je stanovena diagnóza?Anamnéza: měl jste někdy amalgámové plomby? Kousnutí klíštětem? atd.Symptomy: jakou máte krátkodobou paměť? Trpíte znecitlivěním některých částí těla, neobvyklými smyslovými vjemy?Laboratorní testy: kovy, vlasy, sérum, krev, moč: xenobiotika (jedy v životním prostředí) Biopsie tukové tkáně, krev, močAutonomní regulační diagnostika podle Dr.med. Dietricha Klinghardta.Bioenergetická vyšetření (EAV, kineziologie).Reakce na terapie.Functional Acuity Contrast Test (FACT): měření prokvení sítnice.LéčbaZ jakého důvodu je potřeba někoho léčit? Je to vůbec nutné? Nemůže tělo toxiny eliminovat přirozenou cestou?Zde je krátký seznam na sobě nezávislých rizikových faktorů, které způsobují nahromadění kovů v jinak zdravém organismu, nebo zpomalují, pořípadě blokují detoxikační schopnost těla.GenetikaKontakt s toxickými látkami v zaměstnáníDřívější chorobyOperaceUžívání léků, nebo „regeneračních“ látekEmocionální traumata, zvláště v raném dětstvíSociální postaveníPožívání velkého množství sacharidů v kombinaci s nedostatkem proteinů (zvláště u vegetariánů)Užívání homeopatické rtutiPotravinové alergieElektromagnetické prostředí pacienta (používání mobilních telefonů, bydliště v blízkosti vedení vysokého napětí atd.)ZácpaLymfatická drenáž v oblasti hlavy (sinusitis, jizvy po odebrání mandlí, špatný zubní skus)Počet amalgámových plomb pacienta v průběhu života, počet amalgámových plomb matky pacientaNa tomto místě budou zmíněny detoxikační preparáty, které jsou přírodní a stejně (nebo možná účinnější) učinné jako těch málo farmaceutických látek, jenž jsou k dispozici. Poněvadž tyto produkty nemohou být ani patentovány, a nemohou sloužit ani k neetickému obohacování, nenašly dost pozornosti v evroských a severoamerických lékařských výzkumech. Ty nejlepší vědecké studie na toto téma pocházejí z Asie.Základní program:Zvýšené dávky proteinů, minerálů, mastných kyselin a tekutin.Pozadí:Proteiny podporují nejen důležité základy endogenní detoxikace těžkých kovů, ale také transportní látky jako Coeruloplasmin, Metallothionin, Gluthation a další. Aminokyseliny s rozvětvenými řetězci v syrovátce z kravského a kozího mléka, působí rovněž detoxikačně.Kovy se shromažďují pouze na těch místech v organismu, která jsou pro napojení metalických iontů naprogramovaná. Každý nedostatek minerálů umožňuje toxickým kovům napojit se na volné vazby. Zdravý minerální základ je předpokladem pro všechny pokusy o detoxikaci (selén, zinek, mangan, germanium, molybden atd.) Už skrze samotnou podporu minerálů, může tělo samo začít toxiny vylučovat. Stejně důležité jsou také elektrolyty (natrium, kalium, kalcium, magnezium), tyto pomáhají při transportu toxického odpadu přes mezibuněčný prostor směrem k lymfatickým a venózním cévám.Lipidy (složené z mastných kyselin) tvoří 60-80% našeho centrálního nervového systému, a proto musí být neustále doplňovány. Každý nedostatek lipidů způsobuje náchylnost nervového systému pro vazby s kovy rozpustnými v tucích, např. metylrtuti, jako neviditelné výpary bez zápachu, neustále se uvolňující z amalgámových plomb.Nedostatečný přísun tekutin může vést k znečištětní ledvin kovy. To má za následek otok bazální membrány a ledviny tak nemají možnost toxiny odfiltrovat. Přidáním malého množství roztoku elektrolytu do vody, je udržována rovnováha fluida v intra a extracelalulárním prostoru.Koriandr (čínská petržel - cilantro):Toto kuchyňské koření má schopnost mobilizovat rtuť, kadmium, olovo a hliník z kostí a z nervového systému. Je to pravděpodobně jediná účinná látka, která mobilizuje rtuť uloženou ve vnitrobuněčném prostoru (ve spojení s mitochondriemi, tubulinem, lipozómy atd.) a v buněčném jádru (zrušení poškozování DNA, způsobované rtutí).Koriandr mobilizuje více toxinů, než je sám schopen z těla odstranit. Dochází k zaplavení vazivové tkáně (jsou zde umístěny nervy) kovy, které byly doposud uloženy na bezpečných místech. Tento proces se nazývá „zpětná otrava“. Tomuto může být snadno zabráněno dodáním látky, která jed ve střevech absorbuje. Po mnoha pokusech jsme zvolili řasu chlorella.Před nedávnem provedená studie na zvířatech ukázala rapidní odbourání hliníku ze skeletu pomocí chlorelly. Účinek řasy převážil všechny doposud známé detoxikační látky.Dávkování a užívání tinktury koriandru:Nedoporučuje se podávat před odstraněním amalgámových plomb!Tinktura se užívá vždy s horkou vodou, tím se neutralizuje jedna toxická látka. Na začátku dvakrát denně 10-20 kapek krátce před jídlem, nebo 30 minut po požití chlorelly (korinadr dává signál žlučovým šťávám, které obsahují vyloučené neurotoxiny, k transportu do tenkého střeva. Žluč se přirozeně uvolňuje při jídle a její množství je zvýšeno za přítomnosti koriandru. Za nepřítomnosti chlorelly, je většina neurotoxinů na své cestě do tenkého střeva reabsorbována volnými nervovými zakončeními enterického nervového systému). Pro plnou účinnost se dávka pomalu zvyšuje na 10 kapek 3 - 4 krát denně. Poslední dávka se podává těsně před spaním - spánek je hlavní detoxikační čas těla. V počáteční fázi vylučování se koriandr užívá nepřetržitě 2 týdny, poté následuje týdení přestávka.Další možnosti užití koriandru:5 kapek 2x denně vtírat do nožních kloubů, jsou tak aktivovány kovy ve všech orgánech, kloubech a strukturách pod bránicí. Vtíráním do zápěstí jsou aktivovány orgány, klouby a struktury nad bránicí. Zápěstí mají velmi hustou autonomní innervaci (axonální absorbce koriandru), dále zde vedou hlavní lymfatické kanály (lymfatická absorbce).Koriandrový čaj: 10 až 20 kapek přidat do šálku s horkou vodou a pomalu vypít. To způsobuje rychlejší očistu mozku od neurotoxinů. Doporučuje se při bolestech hlavy a jiných akutních symptomech. Bolesti kloubů, Angina: 10 až 20 kapek vtírat do postižených oblastí. Toto vede často k okamžitému uvonění bolestí.Chlorella:K dispozici jsou jak Chorella Pyrenoidosa (lepší schopnost absorbce toxinů, ale hůře stravitelná) tak i Chlorella Vulgaris/Chlorella Japan (vyšší obsah CGF - Chlorella Growth Factor, lépe stravitelná nižší kapacita absorbce kovů). Chlorella má komplexní, život podporující vlastnosti.Antivirální účinky (zvláště účinná proti viru Cytomegalie):Váže toxiny (mucopolysacharidní membrány), všechny známé toxické kovy, jedy z životního prostředí jako dioxiny a další.Léčí a aktivuje vlastní detoxikační funkce.Zřetelné zvýšení snížených hodnot glutathion.Sporopolenin je tak účinný jako cholestyramin ve vazbě neutoxinů, a ještě efektivnější ve vázání toxických kovů než každá doposud známá přírodní látka.Různorodé peptidy opravují coeruloplasmin a metallothionin.Alfa a gamma linoly mastné kyseliny (12,4%) pomáhají vyvážit zvýšený příjem rybího tuku při detoxikační kůře a jsou zodpovědné za mnoho jiných funkcí včetně tvorby peroxisomů.Methyl-Cobolamin je potrava nervového systému, opravuje poškozené neurony a má vlastní detoxikační účinek.Růstový faktor chlorelly (CGF) pomáhá tělu uvést do pohybu zásadní samodetoxikační mechanismy. Zdá se, že chlorella vyvinula za milióny let specifické detoxikační proteiny a peptidy proti jakémukoli toxickému kovu.Porfyriny chlorofylu mají zvláští účinek při vazbě těžkých kovů. Chlorofyl aktivuje mimo jiné receptor PPAR buněčného jádra, který zodpovídá za čtení DNA a kódování tvorby peroxisomů (viz. rybí tuk) a otevření buněčné stěny (neznámý mechnismus), které je podmínkou všech detoxikačních procesů. Normalizuje odpor inzulínu a mnoho jiného. Farmaceutické preparáty, které aktivují PPAR receptor jako např. Pioglitazon, se ukázaly jako efektivní při léčbě rakoviny prsu a prostaty.Vynikající potavina: 50-60% amonokyselin, ideální potrava pro vegetariány, Methyl-cobolamin - nejsnadněji absorbovatelná forma vitamínů B12, B6, minerály, chlorofyl a beta karoten atd.Posiluje imunitní systém.Pomáhá při trávení (stavící efekt).Alkalizuje (důležité u pacientů se zhoubnými nádory).Dávkování:Ze začátku 1 gram (= 4 tablety) 3 - 4x denně. To je standartní udržovací dávka pro dospělého při aktivní detoxikaci po dobu 6 až 24 měsíců. Během aktivnější fáze detoxikace (každě 2-4 týdny po dobu jednoho týdne), ve které je podáván také koriandr, může být dávka zvýšena až na 3 gramy 3 - 4x denně (po dobu jednoho týdne s následným návratem ke standartní udržující dávce). Užívat 30 minut před každým jídlem a před spaním.Tímto způsobem se nachází chlorella přesně tam (část tenkého střeva), kde je při začátku jídla vtřikována žluč obsahující toxické kovy a další jedy. Tyto jsou buněčnou stěnou chlorelly navázány a vyloučeny trávicím traktem.2 dny před plánovaným odstranění amalgámových plomb by měla být dávka zvýšena a dále udržována po dobu 2 - 5ti dnů po zákroku. (čím více plomb je odstraněno tím déle by měla být dávka udržována, v časovém období zubařských zákroků by neměl být podávám žádný koriandr. Během této doby nepotřebujeme aktivovat žádné hlouběji uložené toxiny už k beztak vysoké expozici. Pokud při detoxikační kůře užíváte vitamín C, jezte jej v co možná nejvetším časovém odstupu po požití chlorelly, nejlépe po jídle).Vedlejší účinky:Většina vedlejších účinků reflektuje toxický účinek mobilizovaných toxických kovů při jejich transportu zkrze tělo. Tomuto problému se můžeme lehce vyhnout tím, že dávka chlorelly je podstatně zvýšena a ne snížena což znamená pouze zhoršení problému (nízká dávka chlorelly mobilizuje více kovů, než je sama ve střevě schopna absorbovat, vyšší dávka váže více toxinů, než jich mobilizuje).Někteří lidé mají zažívací obtíže s buněčnými membránamy chlorelly. Užívání enzymu celuláza odstraňuje tento problém.Enzym celuláza je k dostání v obchodech se zdravou výživou jako podpora zažívání. V některých případech pomáhá užívání chlorelly současně s jídlem, i když tento způsob není tak efektivní. Chlorella Vulgaris nebo také Japan má tenčí buněčnou stěnu a je tudíž pro osoby se zažívacími problémy vhodnější. Na trhu jsou k dispozici i extrakty chlorelly (PCA) bez buněčné stěny, které jsou velmi drahé a méně účinné, za to jsou ale snadno stravitelné.Chlorella Growth Factor (CGF):Toto je tepelně upravený extrahovaný koncentrát z chlorelly s určitými peptidy, proteiny a dalšímy látkami. Výzkum CGF ukazuje, že děti netrpí zubním kazem a jejich skus (čelisti a vývoj obličeje) jsou téměř dokonalé. Jsou méně nemocné a rostou rychleji.Mají vyšší IQ a vyvinutější sociální schopnosti.Existují případy pacientů se zhoubnými nádory, jejichž stav se dramaticky zlepšil při užívání vysokých dávek CGF. Z našich zkušeností ovlivňuje CGF pozitivně průběh detoxikace, ta je celkově kratší a efektivnější. Odpovídající výrobek je z řasy chlorella Vulgaris/Japan: CVE (Chlorella Vulgaris Extrakt) a je velmi efektivní při vylučování olova.Doporučená dávka:1 kapsle CGF při 20 tabletách chlorellyČesnek setý (allium sativum) a česnek medvědí (allium ursinum):Je dokázáno, že česnek chrání červené krvinky před nežádoucími oxidativními vlivy, které jsou vyvolány toxickými kovy v krevním řečišti při jejich transportu z těla ven. Kromě toho má česnek vastní detoxikační účinky. Česnek obsahuje početné sirné komponenty včetně vzácných skupin Sulf-hydrylů, které oxidují rtuť, kadmium a olovo a dělají je tak vodou rozpustné. To ulehčuje organismu tyto látky vyloučit.Česnek osahuje kromě jiného Alliin, který je enzymy přetvořen na Allicin - nejsilnější přírodní antibiokum. Pacienti otrávení těžkými kovy trpí většinou sekundárními infekcemi, které způsobují část symptomů. Česnek obsahuje také nejdůležitější minerál k ochraně před otravou rtutí: bioaktivní selén. Většina výrobků osahujích selén jsou těžce absorbovatelná a nedostanou se tak do částí těla, kde jsou nejvíce zapotřebí. Česenk-Selén je tedy nejlepší přírodní zdroj, který máme k dispozici. Česnek chrání před srdečními onemocněními a rakovinou. Biologický poločas rozpadu allicinu (poté co je česnek rozmačkán) je zhruba 14 dní.Většina výrobků, které jsou na trhu k dostání neobsahují žádné aktivní látky alicinu. Toto odlišuje česnek sušený mrazem od všech ostatních doplňků stravy. Tinktura česneku medvědího je vynikající při detoxikaci, ale je méně účinná jako antibiotikum.Dávkování:Závisí na obsahu alliinu. Česnek sušený mrazem od BioPure nebo od Heidelberger Chlorella jsou v současné době výrobky s nejvyšším obsahem alliinu: 26000 jednotek v jedné kapsli (produkty, které jsou k dostání v obchodech se zdravou výživou většinou neobsahují žádný alliin, nejlepší, které jsme testovaly, dosahovaly hodnot 3000 jednotek v jedné kapsli).Česnek sušený mrazem:1-3 kapsle česneku sušeného mrazem po každém jídle. Na začátku 1 kapsle denně po hlavním jídle a pomalu dávku zvyšovat. Na začátku může pacient silněji reagovat (způsobeno zabíjením patogenních plísní a bakteriálních organismů).Při detoxikaci používat nejprve česnek medvědí, poněvadž vybíjí méně patogenních zárodků a tudíž nedochází k Herxheimerově reakci (reakce těla na bakteriální jedy): užívejte 10-20 kapek česneku medvědího k jídlu minimálně 3 x denně.Rybí tuk Omega 3:Komplexy mastných kyselin EPA a DHA v rybím tuku udržují červené a bílé krvinky flexibilní a vytvářejí tak lepší mikrocirkulaci mozku, srdce a dalších tkání. Všechny detoxikační procesy závisejí na optimálním zásobování kyslíkem a proudění krve. EPA a DHA chrání mozek před virálními infekcemi a jsou zapotřebí při rozvoji inteligence a zraku. Nejdůležitější buněčnou organelou je Peroxisom. Jeho jemné struktury mají v buňce speciální funkci. V hypofýze je v peroxisomu vytvářen melatonin, v neuronech dopamin a norepinefrin atd.To je přesně to místo, kde se fixuje rtuť a ostatní toxické kovy a brání tak buňce provádět její funkci. Ostatní vědci se koncetrovali spíše na ostatní organely jako např. mitochondrie, které jsou podle našich zkušeností poškozezy až mnohem později. Buňka se dále snaží poškozené peroxisomy nahradit novými - pro tento úkol potřebuje velké množství mastných kyselin, především EPA a DHA. Donedávna se předpokládalo, že je tělo samo schopno z jiných omega 3 mastných kyselin, např. z rybího tuku, vytvářet vlastní EPA a DHA. Dnes víme, že tento proces je velmi pomalý a není schopen držet krok s velkou spotřebou EPA a DHA, která je podmíněna dnešní toxicitou našeho životního prostředí.Rybí tuk je dnes uznáván jako esenciální potravina, také pro vegetariány. Výzkumy posledních let odhalily, že vývoj inteligentních opic se odehrával v přímořských oblastech, kde opice začaly konzumovat velké množství ryb. Proč tedy nevyužijeme tohoto objevu a nekonzumujeme větší množství rybího tuku?Mastné kyseliny v rybím tuku jsou velmi citlivé na elektromagnetická pole, výkyvy teplot, světlo a další aspekty výroby a následného trasportu. Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, degenerované tuky, ale i zoxidované a znečištěné tuky jsou často k nalezení v komerčních produktech. Ideálním způsobem by měl být rybí tuk skladován a přepravován v nepřerušeném chladícím řetězci, než se nakonec dostane do klientovi lednice. Zdroje rybího tuku by neměli být znečištěny, tedy prosté od rtuti, což je stálě složitější.Rybí tuk by měl mít lehkou rybí příchuť, ale ne příliš intenzivní. Pokud tato příchuť chybí tak je vitalita oleje špatným zpracováním a zacházením znehodnocena. Pokud olej zapáchá je to způsobeno jeho oxidací. Proto doporučuji užívat níže uvedený produkt (Premium kvalita), poněvadž je vyroben za maximálních podmínek. Klinické výsledky to dokládají.Dávkování:1 kapsle Omega-3 4x denně během aktivní detoxikační kůry. 1 kapsle 2x denně jako udržovací dávka. Nejlépe užívat společně s řasou Chlorella.Pro léčbu bipolárních chorob, post-partum deprese a jiné formy duševních onemocnění, potřebuje tělo 2000 mg EPA denně (David Horrobin). Při zhoubných onemocněních je nutná dávka 120 mg EPA denně. Pokud zohledníme údaje na etiketě, vypočítáme si snadno odpovídající dávku.Vyvážený roztok elektrolytů (Matrix Elektrolyte od BioPure):Autonomní nervový systém nefunguje dobře u většiny toxických pacientů. Impulzy v organismu nejsou přijímány, nebo jsou špatně vyhodnoceny a interpretovány. Toxiny nemohou být odtransportovány skrze extracelulární prostor. Užívání vyššího množství mořské soli (Keltská sůl) a vyřazení normální soli z jídelníčku se ukázalo při řešení většiny těchto problémů jako velmi účinné.Nejúčinnější se ukázal roztok vyvinutý americkým chemikem Ketkovským. Vynalezl velmi účinnou formuly k nahrazení elektrolytů, která byla následně vylepšena Caron Based Corp, a nyní nese jméno „Matrix Elektrolyte“. Všem mým pacientům tento výrobek doporučuji a sleduji, že se každý aspekt detoxikačního procesu zlepšuje. 5% populace je citlivé na natrium nebo chlorid - krevní tlak stoupá (lehce reverzibilní). U těchto pacientů trvá detoxikace déle a je složitější.Dávkování:1 ČL rozpustit v kvalitní vodě, 1 - 3 krát denně. V období zvýšeného stresu je možné zvýšit dávku na 1 až 3 ČL 3 krát denně.Agresivní metody jako glutathion, vitamin C, DMPS, Ca-EDTA a další by měly být ordinovány zkušeným terapeutem. Již existující nemoc v pokročilém stádiu, se často zhorší při nesprávném užívání výše uvedených látek (užívání, které nebylo řádně vytestováno ART - Autonomní Regulační Test). K vyvedení jedů ze všech ložisek je nejlépe navíc aplikovat psychoterapeutické intervence jako jsou Psycho - Kineziologie a MFT (Mental Field Therapy).Chlorella, koriandr, česnekové výrobky a mastné kyseliny se od sebe velmi liší jak v kvalitě a obsahu živin, tak i v obsahu škodlivin. Proto nemohu většinu výrobků doporučit, které neprošly naší kontrolou kvality nebo v ní neobstály. Výrobky INK GmbH a BioPure Ltd jsou velmi pěčlivě vybrány.Phospolipide Exchange (BioPure):Vědecky podložená a pečlivě vyvážená směs fosfolipidů, kyseliny Alfa-liponové, hořčíku a EDTA. Tento svébytný lék, působí na cévní stěně při detoxikaci těžkých kovů, toxinů borrelií, plísní a jiných jedů. Zesiluje také účinky dalších léků, zvláště ricinových olejů a rostlinných přípravků proti boreliím (Samento, Andrographis, Smilax(Sarsaparilla), Jpanese Knot Weed, Noni a Stephania Root) ve střevě a skrze fyziologickou membránu mezi krevním oběhem a CNS v mozku.KMT Frekvenční terapie:Přístroje KMT 24 a 440 byly vyvinuty k docílení terapeutických pokroků při léčbě rezistentních borelií. Výběr vlnových průběhů, vlnového vzestupu, vlnové délky, atd. byl určen podle nejnovějších vědeckých kriterií. Tyto frekvence pocházejí z genomového projektu a nesou název „mikrobial inhibition frequencies“ (frekvence, které zamezují růstu choroboplodných zárodků).Tyto frekvence jsou vysoce specifické pro potlačení rozmnožování borrelií, babézií, plísní, parazitů, virů a dalších vybraných patogenních zárodků. Léčba probíhá bezdrátově a může být prováděna během spánku. Mohli jsme prokázat, že detoxikace probíhá mnohem rychleji, pokud je doprovázena KMT terapií.Každá otrava neurotoxiny vede ke kultivaci patogenních zárodků v tkáni. Každá detoxikace toxinů by měla být doprovázena cílenou antimikrobiální léčbou (viz. Borelie - Protokol) Každé zatížení toxiny a chroboplodnými zárodky musí být spoluléčeno PK (Psycho-kineziologií).Doplňující protokoly pro cílené nasazení DMPS, DTPA, DMSA, a Kalcium-Di-Natrium EDTA budou zmíněny na jiném místě.

folder_openPřiřazené štítky

Báječná reflexní masáž nohou

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

Chodidlo je obrazem tělaNa chodidle každého člověka se nachází množství větších i menších plošek a bodů, které jsou nervovými reflexy propojeny s určitou částí těla nebo s určitým orgánem. Tyto plošky najdeme i na dlaních nebo v uchu. Každá část těla má na chodidle svůj zmenšený obraz a ploska nohy, nárt, prsty, pata a okolí kotníků jsou jakýmsi systémem "tlačítek", které když stiskneme, zazvoní to na druhém konci drátu, neboť signál putuje po nervových spojeních přímo do orgánu nebo části těla, na kterou chceme působit.Body se mačkají palcem, kolmo do tkáně, s tempem přibližně 1 zmačknutí za 1-2 sekundy. Zmáčknutí může být zpočátku nepříjemné až bolestivé. Nejcitlivějším bodem je promítnutí stydké kosti, kterákoliv bolest i z poloviny silná jako tato značí v těle problém. Nadměrná bolestivost nám napovídá, že daný orgán či část těla nejsou úplně v pořádku a je potřeba jej masáží energeticky vyvážit a posílit. Pokud se však jedná o tak silnou bolest, že i lehký tlak nebo pouhý dotek působí nesnesitelnou bolest, je lépe plošku pouze hladit. Extrémní citlivost může znamenat, že v orgánu je třeba akutní zánět, proto jej spíše hlazením tlumíme. Stejně tak v těhotenství masírujeme jemněji, zejména oblast paty a kotníku, která ovlivňuje pánev a orgány v ní uložené. Naopak, neocenitelnou pomocí pro ženu v době těhotenství bude reflexní masáž páteře, orgánů látkové výměny a reflexní lymfatická masáž. Pokud budeme masáž provozovat pravidelně, nejlépe i několikerým zmáčknutím za den, stane se příjemnou a uvolňující. Masírování není vždy a priori nepříjemné, ba naopak, některé ženy mluví přímo o orgastických zážitcích.Masáž dostupná všemReflexní masáž chodidel je dobrá preventivní a léčebná metod. Samozřejmě je nejpříjemnější a nejúčinnější od odborníka, ale po nastudování základních technik ji mohou provádět i členové domácnosti nebo člověk sám sobě. Správným provedením může okamžitě ulevit od akutní bolesti nebo potíže. Provádí-li se pravidelně několikrát denně, může pomoci i při dlouhodobých chronických onemocněních, kdy klasická léčba nezabírá. Je vhodná i tam, kde organismus je přetížen dlouhodobým užíváním léků (alergie, dlouhodobá hormonální léčba), nebo když podávat léky nemůžeme, např. u malých dětí, těhotných žen nebo když organismus léky nesnáší. Lze ji použít pro všechny věkové kategorie, u kojenců i u lidí velmi pokročilého věku, v případě běžných i těžkých onemocnění, u tělesně postižených i u lidí dlouhodobě upoutaných na lůžko.Chodidlo jako lidský plodLidské tělo se na chodidlo promítá v tzv. embryonální poloze. Podobá se tedy poloze plodu v těle matky – jako by člověk byl schoulený a měl všechny končetiny skrčené a přitisknuté k tělu. Obecně se dá říci, že to, co je v těle na pravé straně se promítne na pravé noze a levá strana tedy na levé noze. Reflexní plošky jater, žlučníku, slepého střeva, části tlustého střeva po příčný tračník a hlava slinivky břišní jsou umístěny na pravé noze, naopak slezinu, ocas slinivky břišní, druhou část tlustého střeva až po konečník najdeme na levé noze. Párové orgány (ledviny, oči, uši, paže, kolena) jsou umístěny každý na jedné noze s tím, že u párových orgánů funguje někdy i křížový efekt. Orgány umístěné ve středu těla (žaludek, močový měchýř, srdce) se promítají na obě nohy, můžeme je tedy masírovat jak na pravé tak i na levé noze, nejlépe na obou.Rozložení na noze pak vypadá následovně:Hlava a všechny její části (oči, uši, dutiny, zuby) – na palci a ostatních prstechPřední část těla (zejména žebra, plíce, prsy) – najdeme je na nártuPánev – odpovídá oblast paty a kotníkuDůležité orgány (jako játra, ledviny, slinivka břišní, slezina, střeva) – střední část plosky, přibližně tam, kde je kůže bíláslepé střevo, žlučník -lze ovlivňovat také shora ze strany nártuUniverzální bodyPokud se rozhodneme pro masáž doma, je dobré si pro začátek zapamatovat dva důležité body, které mají široké použití a je tedy možné masírovat je vždy, když se objeví nějaká potíž nebo nemoc (akutní i chronický problém, špatná funkce nějakého orgánu, slabost, nevolnost, nespavost, bolest hlavy, ekzém, alergie, nachlazení, chřipka, duševní neklid). Je to bod C, umístěný na nártu levé nohy v blízkosti kosti patní. Leží na přímce spojující hrbolek patní kůstky a vrchol hlavního kloubu palce, kousek před patní kůstkou. Na hřbetu levé ruky ho najdeme v blízkosti spojení 4. a 5. záprstní kůstky. V obou případech jej bezpečně poznáme podle toho, že jde o velmi citlivé místo. Bod C harmonizuje celý organismus, vyvažuje činnost pravé a levé mozkové hemisféry a působí příznivě na látkovou výměnu.Druhým důležitým univerzálním bodem je reflexní bod brzlíku, označovaný jako Br. Tento bod podporuje a zlepšuje funkci imunitního systému, je tedy dobré použít ho při jakémkoli oslabení organismu, při nachlazení, chřipce, onemocnění dýchacích cest a všude tam, kde je třeba zmobilizovat obranné funkce organismu. Ale nejen to, brzlík je vhodné mačkat spolu s bodem C vesměs při jakýchkoli potížích, neboť ovlivňuje vylučování hormonů a tím prakticky všechny funkce organismu. Jeho mačkání přináší okamžitou úlevu.Síla dotykuPřed každou masáží je potřeba nohy pohladit a zahřát a otevřít tak toky energie. Dotyk je významný prostředek k vyjádření pocitů a prohlubování citových vazeb. Proto bude mít tato masáž velmi pozitivní význam především mezi členy rodiny. Na nohy bohužel často zapomínáme, přitom dostávají každý den pořádně zabrat. Myslete na sebe a taky na své blízké, kterým touto masáží uděláte jistě nesmírnou radost. 

folder_openPřiřazené štítky

HYPOGLYKÉMIE A DIABETES MELLITUS U LIDÍ

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

Hypoglykémie U mladistvých diabetiků jsou běžné »reakce na inzulín«, ale občasné hypoglykemické epizody jsou cenou, kterou platí za dobrou diabetickou regulaci většina diabetiků. Zvýšené vychytávání glukózy ve skeletních svalech a zvýšená resorpce injekcí inzulínu při námaze už již byly zmiňovány. Diabetici užívající inzulín mají být poučeni, aby tento účinek očekávali a také aby přizpůsobili svou dietu a dávky inzulínu tělesné aktivitě. Příznaky hypoglykémie se objevují i u lidí, kteří nemají diabetes a přehled jejich hlavních příčin poslouží k zdůraznění měnlivých veličin, působících na homeostázu krevní glukózy.Chronická mírná hypoglykémie může způsobit zadrhávání a nejasnou (splývavou) řeč, což se někdy považuje za opilost. Také se mohou objevit mentální poruchy i křeče, aniž by nastalo kóma. Když však je sekrece inzulínu chronicky zvýšena při tumoru secernujícím inzulín (inzulinomu; naši čeští patologové by tento nádor raději nazývali inzulom nebo ještě lépe nesidiom – pozn. překl.) nebo jako následek hyperplazie buněk B, příznaky jsou nejčastější ráno. To proto, že lačnění přes noc vedlo k depleci jaterních rezerv glykogenu. Příznaky však mohou vzniknout kdykoliv a u takových nemocných se na tuto diagnózu často nemyslí.Některé případy inzulinomu byly dokonce mylně diagnostikovány jako epilepsie nebo psychóza. Hypoglykémie se však může objevit u některých nemocných s velkými maligními nádory nepostihujícími pankreatické ostrůvky; hypoglykémie v těchto případech je zřejmě působena nadbytečnou sekrecí IGF-II. Jak už bylo uvedeno dříve, neurovegetativní reakce způsobující třes, pocení, úzkost a hlad normálně začíná při vyšších hladinách glukózy než kognitivní dysfunkce a je varováním, že se má požít glukóza.U některých jedinců se tyto varovné příznaky neobjevují před příznaky mozkové dysfunkce a toto »neuvědomování si hypoglykémie« je potenciálně nebezpečné. Tato situace nejspíše nastává při inzulinomu a u diabetiků při intenzivní léčbě inzulínem, a zdá se tedy, že k neuvědomování si hypoglykémie mohou nakonec vést opakované záchvaty hypoglykémie. Pokud po nějakou dobu zůstává glykémie vyšší, začnou se varovné symptomy opět objevovat při glykémiích vyšších, než jsou ty, které způsobují kognitivní poruchy a kóma. Příčina, proč opakované hypoglykémie vedou ke ztrátě varovných symptomů, není známa. Při jaterních onemocněních je křivka tolerance glukózy diabetického typu, ale glykémie nalačnoje nízká Při funkční hypoglykémii je vzestup glykémie po glukóze normální, ale následný pokles přestřeluje do hypoglykemických hodnot. To působí příznaky hypoglykémie za 3–4 h po jídle. Je to někdy vidět u lidí, kteří později onemocní diabetem. Nemocné s tímto syndromem je nutno odlišit od nemocných s podobnými příznaky, avšak způsobenými psychologickými nebo jinými problémy, kteří ve vzorcích odebraných během epizody příznaků nemají hypoglykémii. Byla vyslovena domněnka, že přestřelování hypoglykémie je působeno stimulací sekrece inzulínu vzruchy z pravostranného vagu, ale cholinergní blokátory obvykle poruše nebrání. U některých nemocných s thyreotoxikózou a u nemocných po gastrektomii nebo jiných operacích urychlujících pasáž potravy do střeva je resorpce glukózy abnormálně rychlá.Glykémie rychle stoupá k vrcholu, ale pak zase rychle klesá až do hypoglykemických hodnot. Vzestup glykémie totiž vyvolá vzestup sekrece inzulínu vyšší než normálně. Typicky se symptomy objevují za 2 h po jídle. Děti diabetických matek často mají vysokou porodní váhu a velké vnitřní orgány (makrosomie). To je působeno nadbytkem inzulínu v krvi plodu, příčinou je zčásti stimulace fetálního pankreatu glukózou a aminokyselinami z krve matky. Volný inzulín mateřské krve je ničen proteázami v placentě, ale inzulín vázaný na protilátky ničen není, a tak přechází do plodu. Proto se fetální makrosomie také vyskytuje u matek, u kterých se vyvinuly protilátky proti různým živočišným inzulínům a které jsou během těhotenství nadále léčeny živočišnými inzulíny. Nejnověji byly popsán deficit GLUT 1 u dětí. Ty pak mají defekt transportu glukózy přes hematonnormální

folder_openPřiřazené štítky

Cukrovka se šíří: V roce 2035 jí bude trpět desetina světa!

access_time06.březen 2020personRadka Eliášková

Podle zprávy mezinárodní federace diabetiků se tato nemoc šíří neskutečně rychle. Čísla jsou až hrozivá. Zpráva říká, že už dnes trpí na celém světě touto nemocí 382 milionů lidí. Současně také předpovídá, že jen do roku 2035 budemít cukrovku neskutečných 592 milionů lidí, tedy každý desátý člověkna světě. Mnoho z nich podle předpovědi bude pocházet z rozvojových zemí, kde lékařská péče nedosahuje ani z daleka západní úrovně.Lékaři přitom už dříve hovořili o cukrovce jako o epidemii, protože díky narůstající obezitě a sedavému životnímu stylu této chorobě podléhá stále více obyvatel vyspělého světa. Určujícími faktory také může být stres, který většina z nás denně zažívá v práci.Současně také matky méně kojí své děti, což může zapříčinit slabší imunitu vůči nemocem.   Výrobci potravin tomu vůbec nepomáhají, protože ve výrobním procesu často nahrazují řepný cukr fruktózou, která je levnější a současně sladší. Nikdy se také nekonzumovalo tolik masa, jako dnes. Přitom prorostlé maso, uzeniny a tuky také napomáhají zvýšit počet nemocných diabetem. Alarmující čísla už nyní pocházejí z USA, kde by měl počet nemocných stoupnout ze současných 8% na 11% populace v roce 2035. Neskutečné je, že zde každých 6 sekund zemře člověk na problémy způsobené cukrovkou. Celkově to dělá ročně 1,5 milionu úmrtí. Omezit rizika onemocnění diabetem přitom lze snížením tělesné hmotnosti,zdravější stravou a pravidelným pohybem. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Děti & Rodina na dotaz matky

Mami, já nechci do školky

access_time29.květen 2019personRedakce

Některé se těší, některé pláčou a prosí, jiné se vztekají a odmítají vystoupit před školkou z auta. Jak maličkým vysvětlit, že školka není bubák?Nejsilnější emocí, kterou děti pocítí při nástupu do mateřské školky, je odloučení od rodičů, většinou od matky. Samozřejmě vždy záleží na povaze dítěte, rodinné situaci i na tom, jestli maminka první tři roky s dítětem byla nepřetržitě. Celková adaptace pak nejvíce záleží nejen na dítěti, ale především na rodičích, na jejich sebevědomí a sebekázni. A nejen to.Vysvětlujte, mluvte, vyprávějteNa prvním místě je třeba s dítětem mluvit, mluvit, mluvit. Vše mu úměrně věku vysvětlit. Povídejte mu třeba pohádku o tom, jak jeden chlapeček/holčička také nechtěli chodit do školky, ale kolik se tam naučili věcí a jak si pak hráli. Nebo mu vyprávějte, jak jste chodili do školky i vy.NeuplácejteNeslibujte dítěti odměny typu: „Když půjdeš do školky, dostaneš nové auto.“ Není důvod odměňovat dítě za to, že do školky chodí. A ani mu nevyhrožujte stylem: „Když tam nepůjdeš, budu se na tebe zlobit, odnese tě bubák atd…“ Pomozte mu přijmout fakt, že už bylo malinké a potřebovalo být s mámou, která ho musela naučit spoustu věcí a teď už je větší a musí tyhle věci naučit své nové kamarády.Pomozte jim Pro některé děti může být odloučení od matky tak emotivní, že pociťují strach a samotu. U každého dítěte je adaptace různě dlouhá. Proto Romana Kotěrová radí: „Nejen v prvních dnech můžete sobě i ratolesti naordinovat První pomoc ve formě spreje. Stříknete ji přímo do úst před odchodem do školky, kdy je dítě nejvíce vystaveno vašim emocím.“Dejte jim časU rodičů je pro zdárný průběh adaptace nejdůležitější klid, rozhodnost a pozitivní myšlení, kteréžto emoce pak snadno posílá směrem k dítěti. Neustupujte, buďte laskaví a láskyplní, ale tváří v tvář dítěti rozhodní a přesvědčiví v tom, že věříte, že noví kamarádi, paní učitelky, hry i prostředí ho jenom obohatí a přinese mu nové zážitky a dovednosti. Dříve nebo později se vše zlepší a dítě se do školky bude těšit.

folder_openPřiřazené štítky

Jak se rodí v Tanzánii aneb Těhotenství Šošonek a dalších odvážných žen

access_time25.říjen 2019personRedakce

Srovnávání způsobu porodu v Česku a na Slovensku by asi moc zajímavé nebylo. V Česku a na Ukrajině možná už víc a v Česku a v Anglii třeba taky. Ale zavedeme vás dál, podle informací a poznatků Mgr. Martiny Tiché a Mgr. Šárky Fleišmanové z Pedagogické fakulty UP v Olomouci objevíte obrazy porodů v Tanzánii, v Tibetu nebo způsob jakým rodí ženy Šošonů či Guyanců.TanzanieZemě, kde žije 36 milionů obyvatel, vyznává na třetiny islámské, křesťanské a tzv. domorodé náboženství. Těhotenství u tamních žen probíhá většinou bez potíží. Je zde zvykem, že žena odchází před začátkem posledních čtyř týdnů před porodem k matce, ale dál vykonává svou práci a roli ženy. I když je v domácnosti matky. Tanzánské ženy musejí během těhotenství dodržovat jisté zásady, jejichž porušením by ohrozily život plodu nebo jeho zdraví a zároveň tak poškodily i svého muže. Tyto zásady jsou u různých kmenů jiné, ale uveďme některé z nich :nesmějí vtěhotenství požívat jídlo vjiných domechnesmějí se dotknout nohou hladiny vody při přechodu přes řeku. Těhotná žena musí počkat na manžela až ji přenese¨v 6 měsíci těhotenství si oholí hlavunesmějí nosit přiklopený hrnecnesmějí se ohýbatnesmějí sedět na poraženém stroměnesmějí se dívat na ošklivou osobuPorody probíhají většinou snadno, žena často porodí při práci na poli, po porodu ale pracuje dál a teprve večer odejde s dítětem domů. Tanzánky ale dovedou čas porodu dobře odhadnout a zůstanou doma. Zavolají si zkušené ženy a porodí. Muž u porodu nesmí nikdy být. Pokud je porod těžký nebo moc rychlý pomáhají ženy, co jsou zrovna blízko a manžel shání léky a speciální listy trav, kterými pak žena přeřízne pupeční šňůru. Dítě nedostává jméno hned, ale až je jisté, že přežije. Po porodu zůstává matka doma, délka se liší, ale nikdy není menší než 6 týdnů. V okamžiku, kdy novorozenci odpadne zbytek pupeční šňůry, stává se dospělým a je nutné ho představit ostatním při speciálním obřadu. Matka nosí dítě vždy s sebou po dobu, kdy ho kojí. Dítě spává s matkou v posteli, dokud se nenarodí další potomek. Již v útlém věku se tak mezi matkou a dítětem vytváří silné citové pouto.V mnoha kulturách porodí žena při práci, kterou ale po porodu dodělá a teprve potom odchází domů.Severní Amerika - ŠošoniŘíká se jim také hadí Indiáni a žijí ve skalnaté oblasti Utahu a v Coloradu v USA. Rituály šošonských žen během těhotenství :nesmějí se škrábat prsty na hlavěnesmějí jíst tučná jídlanesmějí jíst maso, živí se především polévkami a pijí jen horkou vodu, Šošoni věří, že pokud by ženy hodně jedly, narodily by se jim tlusté a líné dětiKdyž nadejde čas porodu, přesune se těhotná žena do tzv. menstruační chýše. Jde o přístřešek nedaleko hlavní osady, tady musejí ženy dodržovat přísná pravidla-nenavštěvují svoji rodinu. Šošonské ženy jsou totiž v průběhu menstruace, porodu a bezprostředně po porodu považovány za nečisté a údajně se stávají nebezpečnými i samy sobě. Šošonští muži se těchto žen bojí, a do menstruační chýše proto nevstupují. Ženy zde rodí za pomoci porodní báby, která po porodu vykoupe novorozence v teplé vodě a matce rovněž přináší denně jídlo. V době přežívání matky v chýši provádí otec určité rituály :dodržuje půst, což znamená účast na manželčině utrpeníběhá několik kilometrů,což má pomoci manželce urychlit bolesti a nepříjemné potížepo narození dítěte se musí muž ponořit do studené vody, ale dítě do teplé a přebírá tak symbolicky otcovu roliRovnováha a čistota se u žen obnovuje po 30 dnech, pak se žena vrací i s dítětem domů. Hned po příchodu vykoná rituál přijetí tak, že se s manželem i dítětem vykoupe v potoce. Pak se pomaluje červenou barvou. Otec a matka časně vstávají a pilně pracují, protože věří, že tak, jak se budou chovat, se budou jednou chovat i jejich děti. Nejen u některých amerických, ale i v afrických kmenech je narození dítěte velkou událostí, kterou žije celý kmen nebo vesnice.Jižní Amerika - GuyanciMezi sebou se dělí na indiány bílé a rudé kůže, ale nenadřazují se navzájem. Příchod dítěte považují za velkou vzácnost a prožívá ji celá komunita. Těhotná žena těsně před porodem odchází ze své chýše, kde zanechává manžela,do jiného tábora. Tvoří jej přibližně deset primitivních přístřešků postavených v kruhu na mýtině. Porod probíhá takto :Rodička sedí na lůžku z travin a palmových listů, kolem ní sedí v podřepu několik indiánů. Žena má roztažené dolní končetiny a rukama křečovitě svírá kůl, který je před ní pevně zaražen do země. Opírá se o něj a snadno pak rodí. Guyanky mají snadné porody, kdy nesténají, jen lapají po dechu. Dobu porodu provází řada rituálů, z nichž nejdůležitější je rituál mlčení, jímž okolí projevuje starost a odpovědnost za zdraví novorozence. Hned po narození je dítě schováváno před neviditelnými nočními obyvateli pralesa, kteří by mohli dítě zabít. To je další důvod proč rodící ženy nemluví. Narození syna všichni vítají víc než narození dcery, protože v chlapci vidí budoucího lovce. V místnosti porodu je připravena mísa tvaru vejce, která je spletena z bambusových listů a zvenčí je pokrytá vrstvou vosku divokých včel, takže nepropustí žádnou tekutinu. Je naplněna studenou vodou, kterou jeden z indiánů začne omývat dítě, vodu nechá stékat na všechny části těla a jemnými pohyby pak zbavuje tělo mázku. Po skončení rituálu si jedna mladá žena sedne do podřepu, uchopí dítě levou rukou, přiloží si je k hrudi a pravou rukou mu postupně masíruje končetiny a trup.Jsou kmeny, kde se o dítě, ženu i domácnost stará nejmíň měsíc po porodu muž a příbuzní. Žena i dítě jen odpočívají.TibetTibeťané nežijí jen v Tibetu a v Číně, ale i v Nepálu, v Kašmíru, v Sikkimu a Bhútánu. Je jich asi 6 milionů. Dobu těhotenství považují za vzácnou a obohacující. Těhotná žena je ostatními vnímána jako velmi mocná, přirozeně schopná se spojit s božstvy a duchy, proto jí nesmí po fyzické i psychické stránce nic chybět. O ženu se stará nejen manžel, ale i ostatní rodinní příslušníci. Porod doprovází celá série rituálů :Někdo z rodiny nebo třeba lékař udělá devět malých vrypů do kousku másla a odrecituje 108krát mantru. Tím se máslo stává posvěceným a otec ještě nenarozeného dítěte je podává v posledních stadiích porodu své ženě, aby ho urychlil. U porodu je tedy otec přítomen a dokonce pomáhá i když hlavní aktérkou je porodní bába nebo zkušená matka. Otec dítěte pomáhá rodičce s recitováním mantry, tím se údajně porodní proces zrychluje. Pokud jsou větší komplikace, může matka sníst kousek sušené ryby z posvátného jezera. V samotném závěru porodu se někdy podává rodičce šafrán. Také placenta podléhá určitým rituálům :je uschována do té doby, dokud ji neprohlédne astrolog, který rodině poradí den, jenž by podle něj byl nejlepší pro její pohřbení. Místo pohřbení už důležité není. Nesmí ji jen vyhrabat zvířata. Proto Tibeťané placentu zabalí do čisté látky a zakopou hluboko do země.Velký význam má i pupeční šňůra :schovává se přibližně rok na bezpečném místě vdomě a používá se kléčení oparů.Několik dní po porodu zůstává rodina s novorozencem úplně sama, návštěvy jsou zakázány. Třetí den (narodí-li se chlapec) nebo čtvrtý den (dívka) se koná větší slavnost, na kterou přijdou příbuzní, sousedé a přátelé. Zhruba měsíc po porodu se o domácnost stará otec dítěte. Matka s novorozencem odpočívají a jsou pořád spolu. Otec pere pleny, vaří polévky, ohřívá často vodu, protože matka se nesmí po celé toto období dotknout studené vody.

folder_openPřiřazené štítky

Potřebují kojenci vitamin C?

access_time21.listopad 2019personRedakce

Vitamin C patří k nemnoha důležitým látkám, které si naše tělo nedokáže vyrobit. Stačí ale kojencům množství získané z mateřského mléka nebo náhradní výživy? Dospělí mohou čerpat vitamin C z různých druhů ovoce, u kojenců to tak lehce nejde.Podle lékařů z Fakultní nemocnice v Martině vyplývá z dosavadních průzkumů, že mateřské mléko je nejideálnější výživou dětí do šestého měsíce věku. S výjimkou vitaminů D, K a C, u nichž dosahuje pouze hraničních hodnot, zajišťuje mléko dostatek vody, minerálů i dalších biologicky aktivních látek. Předpokladem je ale dostatečná výživa matky.Mateřské mléko obsahuje v průměru 4,3 mg vitaminu C ve 100 ml mléka. Dříve bylo doporučováno od šestého týdne kojencům podávat 50 mg vitaminu C denně. Tato dávka se ale dnes zdá některým pediatrům příliš vysoká. Jde totiž o denní doporučenou dávku včetně přísunu z mléka. Proto je tedy spíše na zvážení rodičů, jestli kojenci mladšímu 6 měsíců přidávat vitamin C nebo ne. Nejlepší je asi situaci konzultovat s pediatrem, kterému matka sdělí, jak často a kolik asi mléka dítě vypije.Náhradní kojenecká výživa dnes počítá s přísunem vitaminu C. Podle směrnic EU je minimální množství 4,8 mg na 100 ml roztoku, ovšem některá sušená mléka obsahují až 7 mg na 100 ml a snadno tedy zajistí doporučenou denní dávku.Od šestého měsíce, kdy se začíná s příkrmy, může být přísun vitaminu C stravou ještě vyšší, protože dokrmujeme bramborem, mrkví, kapustou, jablky... ovšem i tak může dítě dostávat vitaminu C málo. Vitamin totiž nepříznivě reaguje na světlo, na teplotu, jeho množství dokonce snižuje i strouhání. Proto pediatři doporučují doplnění vitaminu C u nedonošených dětí, u kojenců, kteří čelí anémii, infekcím a v dalších podobných případech.

folder_openPřiřazené štítky

Za zdravé zuby budoucích maminek a jejich dětí

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Čištění zubů nepatří mezi nejoblíbenější činnosti člověka. Převážná většina lidí považuje poškození zubních tkání a dásní za nutné zlo, jemuž nelze ani sebelepším čištěním zubů zcela zabránit. Nesprávně se lidé domnívají, že příčinou vzniku zubního kazu je měkká sklovina, dědičnost, těhotenství apod.Panuje názor, že zuby nejsou životně důležité a navíc přece existují „zubaři“, kteří je v případě potřeby spraví nebo nahradí. Zubní kaz je bohužel stále a zcela zbytečně nejrozšířenějším onemocněním lidského těla, které ovlivňuje naše celkové zdraví mnohem víc, než si myslíme. Zdá se však, že řešení této situace je začarovaným kruhem, protože nesprávné hygienické návyky se stále dědí v rodině z generace na generaci.Péče o zuby budoucích maminek a jejich dětí je důležitáUdržet si zdravý chrup po celý život by mělo být cílem každého z nás. U dětí však největší zodpovědnost mají rodiče. Právě na nich záleží, jak povedou své dítě ke zdravému životnímu stylu a příkladné osobní hygieně. Proto je nutné, aby již nastávající maminky byly plně informovány o tom, jaké změny v jejich ústech mohou během těhotenství nastat a jak pečovat o pusinku a zoubky svého dítěte. Poměrně velké procento malých dětí bohužel nemá chrup zcela v pořádku a musí absolvovat nepříjemné a bolestivé ošetření u zubního lékaře. Po takových zážitcích se pak dítě stává „neošetřitelným“ pacientem, což může přetrvávat do dospělosti.Těhotenství vyvolává v mateřském organismu řadu změn souvisejících se zajištěním vývoje plodu, přípravou na porod a kojení. Proto je každá nastávající maminka preventivně pod lékařským dohledem, je jí vystavena „Průkazka pro těhotné“ a je pravidelně zvána do těhotenské poradny. Při první návštěvě je sepsána anamnéza a provedeno celkové orientační vyšetření. S těhotenskou průkazkou by měla žena absolvovat ještě další vyšetření, mimo jiné i stomatologické. Bylo by vhodné, aby již gynekolog těhotnou ženu poučil a náležitě motivoval k péči o její chrup. Zásadním problémem je, že většina těhotných žen se do stomatologické ordinace vůbec nedostaví. Může to být jednak ze strachu ze stomatologického ošetření nebo nedostatečnou informovaností od svého gynekologa o důležitosti tohoto vyšetření. V těhotenské průkazce je však kolonka věnována péči o chrup, a pokud nastávající mamince nedoporučí návštěvu zubního lékaře gynekolog, měla by se k němu objednat sama. Zubní lékař by měl provést podrobné klinické vyšetření dutiny ústní budoucí maminky a na jeho základě pak sestavit plán případného ošetření, přičemž v prvním trimestru se obvykle odloží ta ošetření, která nejsou nezbytná. Druhý trimestr je pro zubní ošetření optimální. Ve třetím trimestru, tedy v pokročilém stupni těhotenství se doporučuje provádět jen neodkladné výkony, neboť žena v tomto období snáší jakoukoliv zátěž hůře. Součástí návštěvy těhotné pacientky u stomatologa nebo dentální hygienistky by mělo být vhodné poučení budoucí matky, jak předcházet zubnímu kazu nejen u ní, ale zejména u dítěte. Měla by dostat informace o významu dietních opatření a o přípravcích s obsahem fluoru a jejich efektu v prevenci zubního kazu. Správně poučená maminka by měla vědět, že zubní kaz není dědičné onemocnění. „Dědičné“ jsou jen návyky v oblasti výživy a ústní hygieny. Zdravý vývoj dítěte, včetně jeho zoubků, v největší míře závisí na péči a správné výživě budoucí matky. Ideální samozřejmě je, když jí v tom pomáhají nejen gynekologové, zubní lékaři, dentální hygienistky a další odborníci, ale také ostatní členové rodiny.Proč se těhotným ženám více kazí zuby?U těhotných žen dochází k odlišnému vnímání chuti jídla i změnám životních návyků. U mnoha stoupá konzumace sladkostí, které mohou snižovat dávivý reflex a zvracení nebo konzumace kyselých a slaných jídel, tedy potravin, které zvyšují riziko zubního kazu. U řady těhotných klesá úroveň ústní hygieny z důvodu strachu ze zvýšeného krvácení dásní, které jsou v těhotenství často citlivější a v ústech pak dochází ke zvýšenému ukládání plaku a stoupá počet mikroorganismů, které zapřičiňují zubní kaz. V případě častého zvracení se v dutině ústní vytváří kyselé prostředí, jehož vlivem dochází k odvápnění skloviny a snížení její odolnosti vůči činnosti mikroorganismů. To jsou nejčastější mechanizmy, které vedou ke zvýšené kazivosti zubů a onemocnění dásní u těhotných žen. Takzvaná těhotenská gingivitida, tedy zánět dásní, který se projevuje jejich krvácením, je způsobena hormonálními změnami v těhotenství, které snižují odolnost dásní vůči průniku škodlivin z dentálního plaku do gingivy (dásní). Zvláště u žen, kterým se objevovalo krvácení dásní již před těhotenstvím, dochází v začátku těhotenství poměrně náhle k většímu krvácení z gingivy. To ženu samozřejmě překvapí, zalekne se a omezí čištění chrupu. Následkem je další hromadění plaku v ústech a zhoršení stavu gingivy. Je velmi důležité vědět, že krvácení z dásní není přímo způsobeno drážděním zubního kartáčku, ale zánětlivým onemocněním dásní, které může ve svém důsledku vést až ke ztrátě zubů a které dokonce přispívá i k onemocnění vnitřních tělesných orgánů. Krvácení dásní, lze zastavit pouze důslednou ústní hygienou. Proto by nejen těhotná žena, ale každý kdo zjistí byť i občasné krvácení z dásní, měl neprodleně navštívit zubního lékaře či dentální hygienistku, kteří jí po nezbytném ošetření chrupu a odstranění případného zubního kamene dráždícího dásně, také odborně poradí, jak správně a šetrně čistit zuby i měkké tkáně v ústech.Výživa a ústní hygiena v těhotenstvíTěhotenství je pro ženu určitým „zátěžovým obdobím“, kdy dochází ke změnám na úrovni metabolismu všech živin. Většina změn je reakcí vnitřního prostředí na zajištění růstu plodu. V 1. trimestru gravidity je nárok na energetický přívod ze stravy nižší, v průběhu 2. a 3. trimestru s růstem plodu energetický příjem stoupá na 1260 kJ/den. Je proto nutné dbát na správný podíl základních živin ve stravě. Mezi základní živiny patří bílkoviny, tuky, sacharidy, minerály a vitamíny. Bílkovin má těhotná žena přijímat asi 100 g denně a to rostlinných a živočišných ve stejném poměru. Část má být ve formě mléka a mléčných výrobků, čímž je zajištěn i přísun minerálů (CA, P) a vitamínů.Tuky se zásadně omezují, ve stravě jich nemá být více než 80–90 g denně. Sacharidy mají být ve stravě zastoupeny méně, než mimo graviditu. Jejich denní množství nemá přesáhnout 350–400 g. Minerály a vitamíny mají být v těhotenství ve stravě bohatě zastoupeny podáváním ovoce a zeleniny. Vyšší spotřebu železa zabezpečí konzumace vajíček, zeleného salátu, kakaa a mořských ryb. Těhotná žena by se měla vyvarovat nadměrného energetického příjmu (nad 11300 kJ/den), omezit nebo lépe vyloučit uzené pokrmy, výrobky s kofeinem (káva, čaj, Coca-Cola, čokoláda), alkohol a vyvarovat se kouření. Správná ústní hygiena u těhotné ženy znamená odstraňování zbytků jídel a povlaku ze zubů 2x denně – tzn. ráno po snídani a večer před spaním zubním kartáčkem. Zubní kartáček má mít co nejmenší pracovní část (hlavičku se štětinkami), aby nevyvolával dávivý reflex. U žen, které mají problémy při čištění zubů je vhodný jednosvazkový zubní kartáček. Některé ženy nesnášejí v těhotenství zubní pasty. Když jim nevyhovuje žádný typ zubní pasty, mohou si zuby čistit bez ní a po vyčištění si vyplachovat ústa jednu minutu ústní vodou s fluorem. Mezizubní prostory je nutné čistit dentální nití nebo interdentálním kartáčkem dle doporučení ošetřujícího stomatologa nebo dentální hygienistky. Po dobu těhotenství by měla budoucí maminka navštívit zubního lékaře nebo dentální hygienistku nejméně 3x. V rámci první návštěvy obvykle dostane všechny potřebné informace o správné výživě, ústní hygieně a fluoridaci. Při druhé návštěvě zubní lékař nebo dentální hygienistka zkontrolují, jak si žena osvojila správné návyky ústní hygieny a fluoridace a pomohou jí odstranit všechny zjištěné nedostatky. V druhém trimestru je vhodné ošetřit všechny zubní kazy. Ve třetí návštěvě v posledních třech měsících těhotenství zubní lékař nebo dentální hygienistka zkontrolují těhotné ženě stav chrupu a ústní hygieny. V tomto období poučí budoucí maminku také o tom, jak se bude starat o dutinu ústní svého dítěte.Budoucí maminka si udrží zdravé zuby a dobře se postará o zuby svého dítěte, když bude vědět že:1. Zubní kaz v období těhotenství vznikne jen její vlastní vinou, a to nesprávnou výživou – hlavně zvýšeným příjmem sladkostí a nedostatkem potřebných živin ve stravě a především nesprávnou ústní hygienou, tedy nedostatečným čištěním zubů. 2. V období těhotenství musí alespoň třikrát navštívit zubního lékaře nebo dentální hygienistku. Dentální hygienistka správně motivuje a instruuje v používání dentálních pomůcek a zubní lékař kontroluje a v případě potřeby ošetřuje její chrup.3. Rodiče se často ptají, zda jejich dítě bude mít pěkné zuby a my jim odpovíme: „Rodiče, kteří jsou správně informovaní a tyto informace svědomitě přenáší do praxe v rodině, budou mít dítě, které nepozná bolest zubů a strach z ošetření u zubního lékaře.      

folder_openPřiřazené štítky

Mateřské školy

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Do dětského kolektivu se dítě prvně dostane v předškolních zařízeních. Najde tam své první kamarády a na tety ze školky vzpomíná ještě v dospělosti. Aby ale byla školka pro dítě místem, na které bude jednou skutečně vzpomínat rádo a nestalo se pro něj malým peklem, musí rodiče dobře zvažovat výběr školky a mít především trpělivost v začátcích. Kdy je ten správný čas začít s mateřinkouKdy s dítětem do školky, aby to nebylo příliš brzy, ale aby zároveň nebylo dítě ochuzeno o dětský kolektiv? Co s dětmi, které si na školku nemohou zvyknout a co školka dětem dává? Své o tom ví Jitka Klausnerová, ředitelka mateřské školy, která s předškolními dětmi pracuje už jednačtyřicet let. V současné době mohou do školky chodit už děti tříleté, byť jen na čtyři hodiny denně. Někteří rodiče ale mají obavu, aby nebylo pro jejich tříleté dítě na školku ještě brzy. Je už podle vás tříleté dítě na školku zralé?To je individuální. Každé dítě je jiné. Pokud se rodiče rozhodnou dávat dítě do mateřské školy už v jeho třech letech, měli by ale pamatovat na adaptační dobu. Ta je pro děti velmi důležitá. Není možné, aby rodiče dali dítě do školky hned na čtyři hodiny a mysleli si, že tam bude dítě hned ze začátku nadšené. Dítě musí nejprve získat jistotu, že si pro něj maminka zase přijde. Děti se totiž většinou nejvíc bojí toho, že je maminka ve školce nechá. Když dítě zjistí, že se může spolehnout, je většinou všechno v pořádku. Když začne dítě chodit do školky už ve třech letech, má celý rok na to, aby si zvyklo, než začne docházet na osm hodin. Pozná režim, pozná kamarády. Podle mého názoru jsou lepší smíšené třídy. Tříleté děti se učí od starších. Odkoukávají od nich jejich jistotu. Starší děti je vtáhnou do hry, pomáhají jim. To mladším usnadní vstup do mateřské školy. Pokud rodiče k zahájení docházky do mateřské školy přistupují správně a dají dítěti čas, aby si zvyklo, neuškodí to nijak ani tříletým.Pokud mají rodiče doma dítě už čtyřleté, ale není nutné, aby chodilo do mateřské školy, je dobré nechat ho doma až do první třídy?To rozhodně nedoporučuji. Pro čtyřleté dítě je už docházka do mateřské školy dobrá. Pokud chtějí rodiče školku ještě odložit, tak maximálně o rok. Rok před školou už by dítě mělo pravidelně chodit do dětského kolektivu. I tak je toho ale moc, co se musí za rok naučit. Takže čtyři roky jsou pro mateřskou školu ideální. Důležitá je sociální zralost, kterou doma dítě nezíská. Na to nestačí ani občasné návštěvy dětských center za doprovodu rodičů. Dítě musí být zvyklé na své vrstevníky. Musí se naučit sebeobslužnosti. Naučí prosadit své já, ale i ustoupit druhým. Děti, které do základních škol přicházejí z domova, aniž by před tím chodily do školky, se častěji stávají obětí šikany. Neumí si v kolektivu poradit. Důležité je, že se dítě naučí vnímat autoritu jiných dospělých než svých rodičů. A samozřejmě získá společenské vztahy.Rodiče si uvědomují, že mateřská škola je pro jejich dítě dobrou volbou. Nebo prostě jen musí chodit do práce. Jejich dítě ale tuto skutečnost odmítá přijmout a ve školce si nemůže zvyknout. Co pak?Pokud dítě nechce do školky, musí se mu dát čas. Postupně ho adaptovat. Nejprve je s ním ve školce matka. Pak na chvíli odejde, aby se pro něj vzápětí vrátila. Někdy je to dlouhá práce a chce to především trpělivost. Dobré je, když matka s dítětem chodí do různých mateřských center, kde se dítě dostane do kolektivu i mimo mateřskou školu. Záleží i na učitelích. Dítě musí mít jistotu i v nich. Musí mít důvěru, že mu učitelé se vším pomohou. Dítě totiž mívá velmi často strach, že si bez matky nebude vědět rady, že situaci nezvládne. Když bude vědět, že mu učitelé pomohou, uklidní se. Když to ani tak nepůjde, měli by rodiče docházku do mateřské školy odložit. A pracovat na odpoutání dítěte od matky. Třeba i tím, že budou společně častěji navštěvovat dětský kolektiv. Rozhodně by ale dítě mělo rok před školou do školky chodit. V první třídě má dítě tolik jiných úkolů, že je na socializaci už pozdě.Školku pro své dítě vybírejte pečlivěVybírat mateřskou školu by měli rodiče nejen podle jejího umístění, ale také podle školního vzdělávacího programu. Na místě je také školku navštívit a seznámit se s prostředím, do kterého chtějí své dítě dávat. Teprve pak se rozhodnout, která mateřská škola je pro jejich dítě nejvhodnější. „Jsou rodiče, kteří od mateřské školy očekávají jen to, že bude v blízkosti jejich bydliště. Pak jsou ale rodiče, kteří mají požadavek na mateřskou školu podle toho, co jejich dítě baví, v čem je šikovné. Všechny mateřské školy mají vzdělávací program a rodičům nezbývá, než v něm hledat tu, která by jejich dítěti vyhovovala,“ uvedla vedoucí odboru školství a kultury v Mostě Jaroslava Boudová. Při zápisu předloží rodiče nebo zákonní zástupci občanský průkaz, rodný list dítěte a podají žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání. Ve lhůtě stanovené zákonem bude vydáno písemné rozhodnutí o výsledku zápisu. Hrou předškoláků k práci i životuStejné šance nemají už ani děti v mateřských školách. . Chtěli bychom, aby všechny děti měly rovné příležitosti především ke vzdělání. Aby všechny uměly to, co má dítě umět, když jde k zápisu do první třídy. U dětí z problémových rodin to totiž většinou tak není,“ vysvětlila Miroslava Holubová. Některé děti si z rodiny nepřináší základní hygienické návyky, neznají barvy, tvary, mají malou slovní zásobu. „Zjistili jsme také, že hodně dětí má vadu řeči. Chtěli bychom proto zaměstnat logopeda, který by s dětmi pracoval,“ uvedla ředitelka školy. Projekt je určen nejen pro mateřské školy, ale i pro přípravné třídy. Kromě nového pracovního místa logopeda, který by vedl i školní asistenty, jde především o materiální vybavení. „Jedná se o různé vybavení a aktivity, které by měly děti motivovat. Zaměříme se především na multikulturní výchovu, na problémy rasismu. Aby děti už v tomto věku nevnímaly negativně, že jsou každé z jiného prostředí,“ doplnila Miroslava Holubová. Do mateřských škol by díky dotaci mohly přibýt hrací prvky a pomůcky a také počítač, se kterým pracují už školkové děti.

folder_openPřiřazené štítky

Y + Mt Genograf test původu rodičovských linií

access_time04.březen 2020personRadka Eliášková

DNA test genetického původu - umožňuje prokázat metodou porovnání genetických znaků geografický původ předků testované osoby v otcovské a mateřské linii. Genetický test je prováděn ze vzorků odebraných pomocí odběrového kitu, který je objednavateli zaslán po nákupu testu. Výsledky testu obdržíte poštou nebo e-mailem do 3–4 týdnů ode dne doručení odebraných vzorků do laboratoře. DNA pro analýzu se izoluje ze slin testované osoby. Sliny se získají jednoduše a bezbolestně stěrem sliznic v ústní dutině pomocí odběrového kitu. Vzorky objednavatel testu zasílá poštou k analýze do laboratoře jejíž adresa je uvedena uvnitř odběrového kitu.Test je určen pro každého muže i ženu, kteří se zajímají o svůj genetický původ resp. původ svých předků. Získaná informace může sloužit jako doplnění soukromých genealogií a pátrání po rodinném původu v historických pramenech. Test je vhodný také jako zajímavý a neobvyklý dárek. Část testu zaměřenou na původ po otcovské linii lze provádět pouze ze vzorků od osob mužského pohlaví. Pokud má být tento test proveden u ženy, je nezbytné, aby k této části analýzy byly dodány vzorky osoby mužského pohlaví, která je pokrevně spřízněna s její otcovskou linií. Tzn. ideálními poskytovateli vzorku jsou její otec, bratr, syn jejího bratra, strýc z otcovy strany, syn strýce z otcovy strany apod..Přestože jsou geny při každém předání z generace na generaci důkladně promíchány (každý člověk dědí jednu sadu genů od otce a jednu od matky), jsou v genetické informaci - DNA - každého člověka části, které se mění jen velmi vzácně a po mnoho generací zůstávají neměnné. Jinými slovy, stejnou sadu či kombinaci genetických znaků, které tvoří tuto téměř neměnnou část DNA, a kterou nosíte vy ve své genetické informaci, nosil již váš pra, pra, pra, pra ………….předek.V rámci DNA savců a tedy i člověka existuje navíc část, která se dědí pouze v otcovské linii tzn. pouze z otce na syna. Tato zvláštní část DNA se nazývá Y chromozomální DNA nebo také Y-DNA a právě zde se nalézají výše zmiňované znaky, které se v průběhu generací nemění. Analýzou těchto znaků v Y chromozomální DNA lze odhalit původ a historii otcovské linie každého člověka.Výzkumy prováděné u různých národů a etnik ukázaly, že různé typy populací např. germánské obývající Skandinávii, jihoslovanské obývající oblast okolo Jaderského moře nosí v Y-DNA sady znaků, které jsou charakteristické právě pro ně. Porovnáním těchto charakteristických znaků lze zjistit, jakého jsou daný člověk nebo skupina lidí geograficky - genetického původu. Jinými slovy zda mají geneticky např. blíže spíše k lidem germánského nebo slovanského původu a z které části Evropy nebo světa pocházejí.Tuto Y-chromozomální DNA však mají pouze muži, u žen se nenachází, a tak ze vzorků ženské DNA nelze původ jejich Y otcovské linie vyčíst. Lze toho však dosáhnout nepřímo analýzou DNA některého z mužských potomků otcovské linie příslušné ženy.Kromě Y-chromozomální DNA, která ukrývá tajemství otcovských linií existuje ještě tzv. DNA mitochondriální, ta naopak nese záznamy o původu a historii předků v mateřské linii. Jinými slovy zde je ukryta historie matek daného člověka. Tuto mitochondriální DNA mají jak muži, tak ženy.Samotným výsledkem testu, který zákazník obdrží je tzv. Certifikát původu. Pro test po otcovské linii (Y GenoGraf test) je vydáván zvláštní certifikát a zvláštní certifikát je vydáván pro test po mateřské linii (Mt GenoGrafický test). Každý z certifikátů je tvořen dvěma listy. Na prvním listě testovaná osoba nalezne tyto informace:Genetická data, která u ní byla zjištěna tzv. Y haplotyp. Odkud geograficky pochází její otcovská či mateřská linie.k jakému typu mateřských či otcovských linií náleží linie zjištěná u testované osoby tzn. zda se jedná o linii, která je charakteristická pro lidi náležící zejména ke slovanské jazykové skupině, nebo naopak pro lidi obývající Skandinávii a náležící zejména ke germánské jazykové skupině. Kdy se daný typ mateřské či otcovské linie k němuž náleží linie testovaného člověka poprvé v dávné minulosti objevil a kde se tak stalo.Kudy dávní předkové testovaného člověka v průběhu historie putovali a kde se usadili. Výsledek srovnání zjištěných genetických dat se světovou databází genetických dat. Tzn. pomocí databáze je zjištěno, kde se dnes na světě nalézají lidé, kteří jsou nositelé stejné otcovské či mateřské linie jako je linie nalezená u testovaného člověka. To je zajímavé z toho důvodu, že s těmito lidmi se shodnými genetickými daty, měl testovaný člověk pravděpodobně společného předka v otcovské nebo mateřské linii, jedná se tedy vlastně o jakési jeho vzdálené příbuzné. Zároveň je možné podle tohoto výsledku odhadnout, kde se mohli vyskytovat přímí předkové linie testované osoby. Druhý list certifikátu obsahuje mapu znázorňující současné geografické rozšíření nositelů stejného typu otcovské či mateřské linie jako byla nalezena u testované osoby.Odběrová sada Y + Mt Genograf test obsahuje speciální štětečky pro provedení stěru, zkumavky pro uchování vzorků, návod.Upozornění:  Osoba, která poskytla své vzorky DNA pro provedení testu, musí potvrdit svým podpisem v Průvodce ke vzorkům, že poskytla vzorky k testu vědomě a dobrovolně. Ve vyjímečných případech je možné, že výsledky testu dvou mužských příslušníků náležících původem k jedné otcovské linii, budou odlišné. V takovém případě měl jeden z dotyčných mužů otce, který nebyl biologicky spřízněn s danou otcovskou linií (adopce). Při volbě poskytovatele vzorků DNA je třeba brát tuto možnost v potaz. V rámci testu jsou analyzovány pouze vybrané části genetické informace, které nesou pouze údaje o původu dané otcovské či mateřské linie. Podle zjištěných dat tedy není možné cokoliv zjistit o zdravotním stavu původce vzorků nebo jej dokonce individuálně identifikovat. Odebrané vzorky lze uchovávat několik dní v temnu a chladu ideálně v chladničce. Před odběrem vzorků doporučujeme hodinu nekouřit, nejíst a nepít. Stejně tak doporučujeme neprovádět odběr vzorků po vyšetření nebo provedeném zákroku u zubního lékaře, v takovém případě je vhodné provést odběr před návštěvou zubaře nebo alespoň týden poté. 

folder_openPřiřazené štítky

Příběhy maminek z azylového domu

access_time08.březen 2020personSimona Chvátilová

Paní Míla se vdala po roční známosti a po dvou letech se manželům narodila dcera. Zpočátku se manželství zdálo spokojené, ale když byly dcerce 2 roky, přivedl si manžel do bytu jinou ženu a svou manželku i s dítětem vyhodil. Paní Míla odešla ke svému otci, kde zůstala 6 let. Pak si našla přítele, otěhotněla, ale byt otce nebyl dostatečně velký, aby tam mohla bydlet i se svým novým partnerem a dvěma dětmi. Proto se obrátila o pomoc na sociální odbor, který jí po narození druhého dítěte pomohl najít ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi mimo Prahu. Po půl roce našel otec druhého dítěte pro rodinu podnájem, do kterého se společně nastěhovali. Při povodni byl byt zaplaven a rodina se přestěhovala na přechodnou dobu na ubytovnu. Pak partner koupil byt, ve kterém společně bydleli asi rok. Po několika měsících soužití v novém bytě začal partner v nadměrné míře požívat alkohol, doma se choval agresivně, paní Mílu fyzicky napadal, její dcerce nadával, vyhazoval je na ulici. Když se matka opět obrátila na oddělení péče o děti, bylo jí zprostředkováno ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi, kde je dosud. Paní Míla dodnes není se svým manželem rozvedená. Dcera jí byla soudně svěřena do péče a otci vyměřeno výživné, které nikdy neplatil. Rozvodové řízení bylo zastaveno, neboť dosud nebyl vyřešen paternitní spor ohledně druhého dítěte. Vzhledem k tomu, že matka byla stále vdaná, když porodila druhé dítě, je za otce automaticky považován její manžel. Spor dosud nebylo možno uzavřít, protože ani otec dítěte, ani manžel se nedostavují k soudním jednáním. Dokud matka není rozvedená, nemůže si podat na úřadě své městské části žádost o byt, takže je odsouzena k nekonečnému stěhování po azylových domech. Manžel dosud žije se ženou, pro kterou manželku s dítětem před lety vyhodil na ulici. V bytě, který byl původně jejich společný a kde má paní Míla stále trvalé bydliště, neplatil manžel několik let nájem, takže tam vznikl dluh, pro který byl i se svou družkou soudně vystěhován. Vzhledem k tomu, že byt byl přidělen oběma manželům společně, je žaloba o úhradu dlužného nájemného včetně penále podána na oba manžele, přestože paní Míla v bytě v době vzniku dluhu dávno nebydlela. Paní Věra žila se svým manželem v bytě jeho rodičů asi jeden rok. Pak podala žádost o rozvod, protože manžel byl nespolehlivý, nepracoval, rodinu nedokázal finančně zabezpečit, a odešla bydlet ke svým rodičům na chatu. Její otec byl ale nemocen a matka tam s dítětem nemohla zůstat. Našla si proto podnájem. V této době se seznámila se svým přítelem a společně s ním a svou dcerou odešla do dalšího podnájmu. Přítel měl prudkou povahu, občas docházelo i k fyzickému napadání matky, na dceru paní Věry byl hrubý, křičel na ni, ale nikdy ji neuhodil. Dcera se ho bála. Od narození měla problém s nočním pomočováním, prodělala různá vyšetření a léčila se. V této době se ale vše zhoršilo. Jednoho dne se dcera matce svěřila, že ji její přítel v noci i přes den, když s ním byla sama, už delší dobu (asi dva roky) osahává. Matka okamžitě situaci řešila a odstěhovala se ke své sestře. Bydlení však bylo nevyhovující, a tak zákonitě nastaly problémy. Paní Věra je vyřešila odchodem do azylového domu. Paní Helena se vdala po krátké známosti, ale manželství krátce po svatbě přestalo fungovat. Manželé žili rok odděleně, pak se k sobě opět vrátili, ale žít spolu znovu začali až po dvou letech. Bydleli u matky manžela, kde se také narodilo první dítě. Po roce se narodilo druhé dítě. Manželství fungovalo bez problémů, otec pracoval a rodinu finančně zabezpečoval. O rok později, po narození třetího dítěte, nastaly problémy. Otec začal stále častěji trávit čas mimo domov, ve zvýšené míře požíval alkoholické nápoje, začal hrát na automatech. Rodina se dostala do finančních potíží, a tak matka nastoupila do zaměstnání, aby rodinu uživila. Manžel na chod domácnosti přispíval nepravidelně, ale agresivní nikdy nebyl, proto paní Helena stále věřila v jeho nápravu. V té době se narodilo čtvrté dítě a finanční situace se neustále zhoršovala. Rodině nezbývaly prostředky na úhradu nájmu, dluhy na nájemném narůstaly a na jejich základě dostala rodina soudní výpověď z bytu. V době vystěhování byla matka již v 5. měsíci těhotenství, čekala páté dítě. Manželovo gamblerství nadále pokračovalo, proto se rozhodla podat žádost o rozvod. Našla si ubytování v azylovém domě, kam se všemi dětmi přestěhovala. Vzhledem k tíživé situaci rodiny se rozhodla, že dá dítě hned po porodu k adopci, s čímž otec nejdříve souhlasil, ale těsně před porodem matce sdělil, že k adopci souhlas nedá, neboť se domnívá, že dítě není jeho. Na základě toho matka od svého rozhodnutí ustoupila, neboť věděla, že by dítě bylo umístěno v kojeneckém ústavu až do doby vyřešení paternitního sporu. V současné době otec děti nepravidelně navštěvuje, výživné hradí jen proto, že je mu exekučně strháváno z platu a zaměstnavatelem zasíláno přímo matce. Děti byly soudně svěřeny do péče matky, ale rozvodové řízení dosud nebylo ukončeno. Paní Alenase v sedmnácti letech zamilovala, ale rodiče s její známostí nesouhlasili, proto odešla z domova a nastěhovala se ke svému příteli a jeho matce. Když se narodilo první dítě, začalo se chování partnera měnit – paní Alenu fyzicky napadal, ale ona ho tak milovala, že mu vždy znovu odpustila. Ze vztahu se narodily další dvě děti, ale agresivita partnera se stále stupňovala. Začal nadměrně pít, vyvolával hádky, partnerku napadal, ale ona se snažila vše vydržet kvůli dětem, přestože se ho bála. Matka partnera se snažila být jí oporou. Když po jednom velkém konfliktu paní Alena utekla i s jedním z dětí ke své matce, odešla z bytu i babička se zbylými dvěma dětmi, ale za dva dny se do svého bytu vrátila. Matka paní Aleny byla ochotna dceru u sebe nechat pouze samotnou, bez dětí. Ta proto odvedla dítě k jeho babičce a dohodla se s ní, že si u sebe všechny děti ponechá s tím, že k ní bude denně docházet v době nepřítomnosti otce a o své děti se bude starat. V tomto smyslu sepsaly dohodu na oddělení péče o děti s tím, že matka bude na výživu dětí přispívat. Po čase si paní Alena našla přítele, se kterým po měsíci otěhotněla, avšak on se s ní na základě toho ihned přestal stýkat. Stále bydlela u matky, která ji však vyhodila, jakmile se o jejím těhotenství dozvěděla. Nějaký čas bydlela u kamarádky a stále docházela za svými dětmi. Byla rozhodnuta dát dítě k adopci, ale když byla v porodnici, navštívil ji tam její otec a přemluvil ji, aby si dítě nechala, že může bydlet u něj a jeho družky. Ta ji však po dvou měsících požádala, aby se odstěhovala. Paní Alena tedy odešla i s dítětem ke své matce, která ji zprvu nechtěla přijmout, ale pak ji k sobě vzala s podmínkou, že si najde azylové ubytování, nebo dá dítě do Klokánku. Po nastěhování do azylového domu si paní Alena ihned požádala o svěření dětí do své péče a po dohodě s jejich babičkou si je brzy převzala. Paní Annase po krátké známosti provdala za muže tuniské národnosti. Zpočátku manželé bydleli u její matky v bytě 3+1. Manželství nějakou dobu po svatbě fungovalo, ale od počátku jej ovlivňovalo muslimské náboženství manžela. Již dva měsíce po svatbě začalo docházet k fyzickému násilí ze strany manžela, které se průběžně stupňovalo. Rok po svatbě byl manžel odsouzen na dva roky odnětí svobody za ublížení na zdraví (nešlo o napadení manželky). Po propuštění z výkonu trestu se k manželce vrátil a společně se přestěhovali do podnájmu, kde násilí pokračovalo. Manžel pracoval načerno, na chod domácnosti přispíval pouze příležitostně. Po roce byl opět odsouzen, tentokrát na tři roky za držení a distribuci drog. V té době byla paní Anna těhotná a porodila syna. Protože zůstala bez jakýchkoli finančních prostředků, rozhodla se svým čtyřměsíčním synem odjet do Tunisu k rodině svého manžela. V Tunisu strávila tři roky a po návratu do vlasti podala žádost o rozvod. S manželem v té době nebyla v kontaktu, proto se vrátila ke své matce a začala brigádně pracovat. Přitom nadále udržovala kontakt s rodinou manžela v Tunisu, která jí pravidelně posílala peníze na dítě. Po půl roce se manžel k rodině vrátil a společně se přestěhovali do podnájmu. Asi devět měsíců bylo manželství v pořádku, ale pak opět došlo k surovému napadení. Paní Anna podala na manžela trestní oznámení a následoval rozvod. Po rozvodu se i s dítětem vrátila zpět ke své matce a spolu si pronajaly rodinný domek. Po nějaké době se však kvůli exekuci na majitele domu musely vystěhovat. Paní Anna neměla s bývalým synem kam jít, bývalý manžel o dítě nejevil zájem, proto si našla ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi. Nadále udržuje kontakt s rodinou v Tunisu a v nejbližší době nastoupí do zaměstnání. Paní Daně a jejímu manželovi se po třech letech manželství narodilo první dítě, u kterého se však během několika prvních měsících projevilo vrozené mentální postižení. Do dvou let se jim narodilo druhé dítě. Prvních 6 – 7 let bylo manželství spokojené a rodina fungovala – otec pracoval a rodinu finančně zabezpečoval, matka se starala o děti – vzhledem k postižení staršího dítěte, které je nevzdělavatelné a vyžaduje celodenní péči, nemohla do žádného zaměstnání nastoupit. Když manžel přišel o stálé zaměstnání, začal pracovat krátkodobě u různých firem, na chod domácnosti přispíval nepravidelně, často se zdržoval mimo domov a požíval ve větší míře alkohol. Paní Dana začala uvažovat o rozvodu a podala si žádost o úpravu poměrů nezletilých dětí. Děti jí byly soudem svěřeny do péče a otci stanoveno výživné. Poté se situace zlepšila, manžel začal opět pracovat, více se zdržoval doma a omezil požívání alkoholu. Toto zlepšení však vydrželo jen dva roky, pak manžel opět přestal pracovat a stále více propadal alkoholu, na domácnost přispíval minimálně, o děti nejevil zájem. Paní Dana chtěla pro děti zachovat úplnou rodinu, proto opakovaně manželovi domlouvala a snažila se ho přimět, aby se alespoň více věnoval dětem. Navrhla mu, aby se staral o děti, zatímco ona by nastoupila do zaměstnání. Tuto možnost ale manžel striktně odmítl a rodina tak žila jen ze sociálních dávek a nepravidelných příspěvků otce na děti. Pro paní Danu začínalo být problémem finančně zvládnout všechny potřeby rodiny včetně nájemného za družstevní byt, na kterém tak vznikl dluh, proto se s manželem dohodla, že se pokusí byt vyměnit za obecní, nižší kategorie. Jednou rodinu navštívili dva muži, kteří manželům nabídli zprostředkování výměny s tím, že uhradí vzniklý dluh. Podmínkou byla rekonstrukce obou bytů, proto rodinu na vlastní náklady přestěhovali do podnájmu, který podle smlouvy měli po dobu rekonstrukce platit. Nájem však platili pouze tři měsíce a pak zmizeli neznámo kam. Rodina zjistila, že jejich byt byl mezitím prodán novému majiteli. V pronajatém bytě činil nájem částku, kterou rodina žijící ze sociálních dávek nebyla schopna uhradit. Proto si paní Dana našla pro sebe a děti ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi a podala žádost o rozvod. Osud jejich bytu je předmětem trestního stíhání. Paní Alicepochází z malé vesnice. Když se na učilišti se špatnou partou dostala do problémů, pomohla jí maminka. Alice začala pracovat. Když otěhotněla, přestěhovala se s přítelem do Prahy. Narodil se jim syn. Alice pracovala načerno a neplatila si zdravotní a sociální pojištění. Přítel měl dluhy na výživném a Alice si vzala půjčku, aby mohl dluhy splatit. Záhy se však rozešli. S dalším partnerem Alice čekala dvojčata. O jedno dítě ale přišla a když se vrátila z nemocnice, přítel ji opustil. Alice bydlela v motelu, starala se sama o syna a přitom pracovala jako pokojská. Majitelka motelu ji ale brzy vyhodila a Alice se ocitla v azylovém domě. V 6. měsíci těhotenství se jí narodila holčička, která vážila necelé dva kilogramy. Alice je snaživá – vzorně se stará o své dvě velmi nemocné děti (syn je navíc retardovaný), chodí uklízet, aby si vydělala nějaké peníze. Každý den vstává ve tři hodiny ráno, aby se vrátila dřív, než se děti vzbudí. Jenže jsou tu dluhy – neplacené pojistné, penále za nesplacenou půjčku. S největší pravděpodobností Alici čeká exekuce na rodičovský příspěvek. Alice je v azylovém domě už přes rok a všichni se jí tu snaží maximálně pomoci, na rozdíl od její matky, která jí pomocnou ruku podruhé už odmítla podat. Paní Marcelamá 3 děti. Nejstarší dcera bydlí u prarodičů, kde také navštěvuje nedalekou střední školu. Marcela s mladší dcerou a synem už rok žije v azylovém domě. Našli zde útočiště poté, co se prokázalo, že otec všechny své tři děti zneužívá… Marcelin smutný příběh začal výměnou malého bytu za větší, na který si nakonec manželé vzali hypotéku a koupili ho. Jenže manžel paní Marcely byl neúspěšný podnikatel, zadlužil se a byt v Praze brzy bez vědomí manželky prodal. Ujistil ji však, že koupil krásný dům u Žatce a svou rodinu tam odvezl. Paní Marcela si určitě ani v nejčernějším snu nedovedla představit, v jakých podmínkách bude v následujícím období s dětmi přežívat, zatímco její manžel bude podnikat v Praze a bude za nimi jezdit jen příležitostně. Bohužel Marcela nenašla ani přímou spojitost s manželovými příjezdy a nočním pomočováním dětí, záchvaty pláče a nočními děsy. Až jednou hledala nějaké doklady a v manželových věcech objevila fotografie, na kterých byl v choulostivých pozicích se svými dětmi… Po čase se zjistilo, že na dům je exekuce a Marcela i s dětmi musela do azylového domu. Získala zde nejen střechu nad hlavou a psychologickou pomoc především pro své děti, které si prožité trauma odnášejí do života, ale pracovníci azylového domu jí pomohli najít zaměstnání a snaží se vyřešit její tíživou životní situaci. Otec dětí je sice odsouzený na 6 let odnětí svobody, ale dokud nebudou manželé rozvedeni, nemůže Marcela požádat o byt – manžel by na něj měl nárok. Soud v Lounech však na urgence nereaguje…  

folder_openPřiřazené štítky

Kojení a kouření nejde dohromady!

access_time09.březen 2020personSimona Chvátilová

Kojení a kouření nejde dohromady!Mnoho žen sice přestane s kouřením po dobu těhotenství, ale hned po porodu znovu začíná kouřit. Jak pasivní kouření, tak i nikotin v mateřském mléku ale představuje pro novorozence závažné zdravotní riziko.Při kouření se dostávají do mateřského mléka kuřaček škodliviny a nikotin. Kvalita mateřského mléka se tím samozřejmě zhoršuje, organismus dítěte je zatěžován škodlivinami a nikotinem. Dětský organismus přitom odbourává škodlivé látky mnohem pomaleji než dospělý. Zátěž je tím větší, čím kratší odstup je mezi vykouřením poslední cigarety a kojením. Teprve za hodinu a půl po vykouření cigarety se totiž obsah nikotinu v krvi snižuje na polovinu a příslušně dlouhou dobu trvá, než se odbourá zcela. Tento cyklus je neslučitelný s přestávkami mezi kojením novorozeného dítěte.Kouření navíc ovlivňuje hormonální hladinu matky. U silných kuřaček dochází v důsledku k tomu ke zpožďování laktace a tvoří se méně mléka než u žen, které nekouří.Dlouhodobé účinky kouření na děti kojících matek zatím nejsou důkladně prozkoumány, někteří vědci ale kouření v době kojení dávají do souvislostí s náhlým úmrtím kojenců.Jako okamžité reakce kojených dětí silných kuřaček na nikotin byly popsány koliky, zvracení, špatné přibývání na váze a omezená schopnost pít a také celkový neklid a zvýšená plačtivost miminek. Lékaři upozorňují také na velmi závažné zdravotní důsledky pasivního kouření, pokud matka-kuřačka kouří v místnosti, kde pobývá malé dítě. To jsou všechno důvody, hovořící pro to, aby kojící matka v zájmu dítěte s kouřením přestala a aby si „požitek“ z cigarety odpustila po celou dobu kojení. Nekojit dítě kvůli kouření je podle expertů velmi špatné rozhodnutí, protože kojení má zásadní význam pro další vývoj dítěte a pro jeho zdraví.Existují nejrůznější metody a pomůcky usnadňující odvykání kouření. V případě opravdu závislých kuřaček, které se svého nezdravého návyku nedokážou zbavit, odborníci naléhavě doporučují alespoň co nejvíce snížit počet vykouřených cigaret a snažit se nekouřit co nejdelší dobu před kojením. Nikdo zatím nevložil komentář. Budete první?Zanechte nám zprávu!

folder_openPřiřazené štítky