Výsledky vyhledávání v sekci Kondice na dotaz muž snů

Zaostřeno na zadeček: Jaký se líbí mužům?

access_time26. may 2019 personRedakce

Neustále řešíte velikost svého pozadí a samozřejmě také to, jestli ty nepopulární dolíčky nejsou příliš vidět v ložnicovém světle. Přitom právě velikost je to, co muže zajímá až na posledním místě… Muži se při pohledu na váš zadek zaměří hned na několik věcí. Na vyhodnocení přitom mají poměrně složitý algoritmus. Co je zajímá? 1) Symetrie Pro spoustu mužů jsou rajcovní zadečky symetrické. Takové, které jsou zasazeny do celkového kontextu vaší figury. Musí sedět k šíři boků, stehen a také k prsům. Shodují se na tom, že čím vyšší žena je a čím delší má nohy, tím větší zadeček je u ní přípustný. To samé platí prsou. Pokud patříte k ženám s plnějším dekoltem, větší pozadí pak u vás vypadá přirozeněji a sexy, na rozdíl od toho, kdyby tomu bylo naopak. 2) Tvar To, jak máte zadek tvarovaný, bude hned druhá věc, kterou na něm muž bude hodnotit. U většiny stoupenců mužského pokolení vyhrávají zadečky vystouplé dozadu a zakulacené. Placaté či protáhlé je naopak moc nezajímají, a to mohou být sebemenší. 3) Pevnost Také záleží na tom, jak moc máte pozadí zpevněné. Zadečky osvalené, které se skoro nehnou, se ale líbí spíše víc ženám, než mužům. Ti preferují pevnost tak akorát, protože do zadečků rádi zatínají prsty a příjemné je jim cítit i reakci kůže při plácnutí. Je pak jasné, že pevnost tak akorát samozřejmě neznamená zadek, který se poklepává i dávno potom, co skončil jakýkoli pohyb. 4) Velikost Ne, že by na ní nezáleželo, ale jak už bylo poukázáno výše. Větší avšak kulatější zadeček je pro muže daleko větším lákadlem, než mini placka vyhotovená z kamene. A pakliže symetricky sedí ke zbytku, je jen málo podstatnou součástí hodnotících kritérií. 5) Detail Poté, co se svléknete, zaujme muže také detail. Pokud tedy máte na zadku malou pihu, věřte, že o ní ví a určitě bude patřit i k jeho oblíbeným částem na vašem těle. 6) Vady na kráse Celulitida je asi to poslední, co muže na zadečku zajímá. Daleko více jej upoutá, jestli je pokožka hebká na omak a to, zda máte nějaký dolík možná ani neví. Výrazná pomerančová kůže samozřejmě na kráse nepřidává. Muži si však celulitidy všímají jen ve stádiu 4, to znamená, pokud už jsou nerovnosti opravdu četné a vidět i z povzdálí v klidu, i když nezatínáte svaly. Ženy, které proslavil zadeček Některé celebrity jsou na svůj zadeček dokonce tak pyšné, že si jej nechaly pojistit. Asi nejznámější pozadí patří Jennifer Lopez. Že by vítězil co do velikosti, se rozhodně tvrdit nedá, zato vše dohání symetrií a sexy tvarem. Stejně se kouká i na pozadí Kim Kardashian. Patří k jedněm z nejobdivovanějších. Na žebříčku sexy zadečků je také ten, který patří Evě Mendes nebo třeba Evě Longorii.

folder_openPřiřazené štítky

SOS tipy, jak si rychle zlepšit náladu

access_time27. may 2019 personRedakce

Ať už jste se pohádala s kolegyní v práci, zjistila, že muž snů se bude ženit nebo jste nabourala skoro nové auto. To je jedno. Zvedněte si náladu. Tyhle rychlé tipy fungují. Noc není tak hrozné, jak se na první pohled může stát a všechno má svůj šťastný konec. Špatná nálada vám akorát zastíní mozek a řešení budete hledat o to déle a obtížněji. Takže až prožijete příště svůj den „blbec“, zkuste toto: 1) Pusťte si svou oblíbenou písničku Hudba vás odprostí od stresu a na chvilku vás nechá „vypnout“. Tóny jsou spojeny se situacemi, které se při jejich zaznění vybavují. Vyberte proto takovou skladbu, na kterou máte navázané příjemné, nejlépe legrací přímo nahuštěné vzpomínky. 2) Dejte si sladké Cukr se rychle dostane do krve v podobě návalu nové energie. Jeho zpracovávání zrychluje metabolismus. Tím se rychleji okysličuje i mozek. Navíc cukr obaluje nervy. 3) Zavolejte a postěžujte si Zavolejte kamarádce, kamarádovi, mámě, kolegyni, komukoliv. Nejspíš vám žádné řešení nepřinesou, zato ze sebe dostanete všechny negativní emoce a vyčistíte si mysl. 4) Vyvztekejte se Pohled na bytost kopající v jehlových podpatcích do zdi za řevu těch nejsprostších nadávek je poněkud rozpačný, ale občas prostě zapomeňte, jak u čeho vypadáte, když to pomáhá. 5) Kupte si něco na sebe V situaci, kdy zboříte nové auto a víte, že jeho oprava bude mastná, jak papír od salámu vás možná napadne, že si to nemůžete dovolit. Ale můžete! Pětistovka nebo tisícovka vás stejně nezachrání. Nová taštička s úlovkem v ruce vám aspoň vyplaví endorfiny. 6) Přeneste svůj vztek na někoho jiného Pravidlo je, že klidně i na toho, kdo vás neštve. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Nenajela vám ta paní vozíkem na nohu nebo nezaparkoval tenhle člověka na místě, které jste si vyhlédla. Improvizujte a nebojte se. Riziko, že tohoto člověka potkáte v životě ještě jednou, je minimální. 7) Sexujte Sex uvolňuje jednak hormony dobré nálady a jednak napětí. Je-li partner po ruce, není nic lepšího na špatnou náladu, než ji vyvážit pozitivním prožitkem.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Sex Vztahy na dotaz muž snů

Chcete vědět, jaký bude v posteli? Nechte ho zatančit!

access_time29. may 2019 personRedakce

Ženy obecně milují překvapení… Když se ale nejedná o sex. Tady je prostě zvědavost tak silná, že hledáme signály, které nám o sexuálním apetitu nového objevu aspoň trošku napoví. Čeho si tedy všímat? Zapněte radary! Tady jsou indicie, že s ním prožijete nezapomenutelnou nebo naopak rozporuplnou noc. Asi jste to zažila také. Je okouzlující, vtipný, drží vám dveře a ani na druhé večeři vás nenudí. Trochu se předvádí, ale tak, že vám to spíš imponuje, než že byste to brala jako vytahování. Milování jste si s ním několikrát představovala v posteli před usnutím. Máte miliony scénářů, jak a kdy to bude probíhat, kdo udělá první krok, kdy by se to asi tak mohlo stát. Ale stále vás hlodá strašná zvědavost – jaký bude asi doopravdy a bude to za to vůbec stát? ZATANČI MI! Nejvíce prozradí řeč těla a pohyby. Tanec je proto ideální prověrkou. Vezměte ho do baru na drink. Dříve nebo později zahrají něco, co vám nahraje k tomu si budoucího milence otestovat ještě před akcí. Pokud vás partner při tanci povede, můžete očekávat, že bude dominantní i v posteli a vytvoří scénář celého milování. Jestli vám bude neohrabaně šlapat na nohy, katapult do světa vášně moc neočekávejte. Při společném tanci si také všímejte, jak vás drží. Pokud vás pevně sevře, bude majetnický nejspíš i při milování. Sex s ním určitě bude vášnivý a živočišný. Pokud pomalu ani neucítíte, že vás chytl, bude pravděpodobně hodně jemný a nesmělý. Možná až moc. Takže si třeba nemusíte všimnout, že sex už probíhá. Pokud vám bude při tanci hladit zároveň i ruku nebo tvář, očekávejte dlouhý sex nabitý romantikou. Sáhne vám při tanci na zadek nebo na prsa? Je to jednoduše debil, co bude mít pravděpodobně naučené pohyby z porna, ale asi nevšimne, že pod ním leží skutečná žena. MUŽI PŘECE NETANČÍ (ALE POZNÁTE, JESTLI MAJÍ RYTMUS) Problém, na který můžete narazit je, že vám muž řekne, že netančí. Pak navrhněte klub, kde hraje hudba. Ta totiž dokáže strhnout dav a stačí, když vypozorujete, jestli má při postávání u baru a čekání na drink aspoň rytmus. Proč si myslíte, že se říká například o Italech, Brazilcích nebo Španělech, že jsou výbornými milenci? Právě protože ho mají. Muži, kteří mají rytmus a dokážou reagovat na jeho změny, stejně tak dokážou poslouchat i vaše tělo a frekvenci a hloubku přizpůsobovat, aniž byste mu musela přesně říkat, co chcete. Muži mimo rytmus budou mimo všude.

folder_openPřiřazené štítky

15 sexuálních tipů pro single lady Aneb Co byste měla stihnout, než se usadíte

access_time29. may 2019 personRedakce

Sex je obrovská kapitola naplněná našimi sny, přáními, touhou, vášní, příjemnými pocity, fantazií a zkoušením nových věcí, které nám dělají dobře. A kdy jindy do ní vpisovat, než před tím, co se 100% usadíte? Odhoďte stud a oddejte se dobrodružství. Možná je právě teď ten správný čas! Jsou praktiky, o kterých sníte, ale bojíte se nahlas vyslovit nebo jste ještě nenašla odvahu k tomu udělat první krok. A jestli jste teď právě v mezifázi bez partnera a „hodiny“ vám bijí na poplach, máte skvělou příležitost zrealizovat všechny své představy – i ty nemravné. Není se přece za co stydět. 1. Sex na jednu noc Asi jste ho už zažila. Tak jej klidně opakujte tolikrát, dokud se nenasytíte. Jednoduše sveďte pana dokonalého v baru, užijte si a hned ráno opusťte beze slova jeho byt nebo hotel. S partnerem a dětmi se k tomu už nikdy nevrátíte. Budete milionkrát zodpovědnější. 2. Sex s jinou ženou Ne, že by to byla nevěra v pravém slova smyslu, většina žen to asi tak nebere – ale muži pro to moc pochopení nemají. Přeci jen jsou ješitní a žárliví. Povolenku by vám dali asi jen v případě, že je přizvete jako tichého pozorovatele. Ale užijete si to potom se svým drahým v „patách“? 3. Sex ve třech Je spousta párů, které do ložnice přizvou jinou ženu (na muže muži moc nepřistupují), ale spousta z nich se v tomto kroku také spálí. Sex ve třech s partnerem a někým dalším většinou končí jen snůškou výčitek, že se muž věnoval více druhé ženě, popřípadě celý zážitek zkazí žárlivost. Sex ve třech s osobami, ke kterým nechováte hluboký citový vztah, je proto vždycky lepší. Tak proč ne teď. 4. Skupinový sex Milování ve větším počtu lidí, kde máte možnost si sexuální partnery navzájem měnit, je vzrušující. Můžete jednak pozorovat milování jiné dvojice, či se připojit k jinému páru. Možností je spousta – záleží jen na tom, který scénář se vám bude nejvíce líbit. 5. Swingers party Je obdobná jako bod 4. Až na to, že pokud zrovna nebudete mít chuť, nemusíte se zapojit. Můžete se jen dívat a popíjet oblíbený Cosmopolitan. Tohle byste určitě měly aspoň jednou v životě zažít. Pokud možno bez partnera a případné žárlivosti. 6. Sex s cizincem Horkokrevný Ital, vášnivý Španěl nebo milování po Francouzku s rodilým kouskem. Vyzkoušejte na vlastní kůži, jestli je pravda, co se povídá o sexu s cizinci – většina žen to popisuje jako lepší zážitek, než s českými muži. 7. Sex na veřejnosti Moment ohrožení a lákavého strachu, že vás někdo může přistihnout, může vnést do milování zajímavou příchuť. 8. Kyber sex s panem neznámým Sex po síti provozuje už značná část populace včetně partnerů, které v danou chvíli dělí kilometry. Co ale kyber sex s mužem, kterému nevidíte do tváře a on do vaší, protože jsou kamery nastavené na jiné partie? Zavítejte na nějaký portál pro kyber nadšence – uvidíte, že vás sex obkroužený tajemstvím, bude bavit. 9. Sms sex Lehčí varianta, pro ty stydlivé, kteří se ostýchají promluvit či laskat své tělo před kamerou. Ne však méně zajímavá. Okamžik napětí, jak moc žhavá bude odpověď, která přijde, má také něco do sebe. 10. Sex s kamarádem Kamarád s benefity. Takového už nebudete nikdy šanci mít, až se vrhnete do rodinného života. 11. Natočení vlastního videa Pro manžela či partnera může být hezkým dárkem. Ale zkoušela jste si někdy natočit vlastní video prostě jen pro sebe a pustit si ho ve chvíli, kdy budete mít chuť na „milování“? 12. Voyeurství Postavte se do role tichého pozorovatele. Malá zkouška voyeurství se rozhodně nedá považovat za úchylku. Proč tedy nezkusit, jaké vzrušení ve vás bude pozorování páru, který se miluje, vyvolávat? 13. Tantrický sex Podstatou tantrického sexu je vychutnání si více aktu jako celku, než soustředění se na grandfinále. Naučte se vnímat i jiné doplňky milování – vůně, prostředí, doteky, než samotnou stimulaci erotických zón. Zaručujeme hlubší prožitek. 14. Profi erotická masáž Třeba se na ni už nikdy neodvážíte, jen protože s tou párovou partner nebude souhlasit nebo mu to bude připadat divné a vy zase nebudete chtít jít na erotickou masáž sama, protože vám to bude připadat vůči němu hloupé. Erotická masáž s vyvrcholením v podobě stimulace intimních míst může znít sice zvláštně, o to víc vás ale může překvapit skutečný prožitek. 15. Sex dovolená Ideální varianta, když chcete vypnout, užít si dovolenou a doslova se jí promilovat, je vybrat si stejně zaměřeného „sparing“ partnera. Zapojte se do chatu cestovních agentur. Tuto sekci už jich má opravdu mnoho.

folder_openPřiřazené štítky

5 mužů a 5 věcí, kterými je odradíte v posteli: Takhle prý rozhodně ne!

access_time29. may 2019 personRedakce

Co vám možná neřeknou, ale zaručeně jim to vadí? Podívejte se na vyjádření mužů a to, co označili za zaručeně nejhorší věci, které je v posteli potkaly. Otazníků kolem milování je stále dost. Muži o něm ani po něm moc nemluví, takže vás občas můžou přepadnout pocit, že nevíte, na čem jste. A i když jste strašně moc zvědavá, prostě – tohle nedělejte a ani o tom nemluvte. Pořád se ptá na blbosti a nenechá mě spát A miluješ mě? Kolik ženských jsi měl? A líbilo se ti to se mnou? A kdybys to měl ohodnotit na škále od jedné do deseti, co by to bylo? Ne, neptejte se ho na tyhle otázky. Muži to nesnáší. „Počítejte s tím, že nejste první hvězda, se kterou spíme. Ale právě teď jste to vy, tak proč to sakra musíte pitvat?“ (Adam, 36)  Každý muž bude šťastný za to, že nebudete nic řešit. Srovnává mě s ex „Karel mě taky takhle chytal za zadek.“ „Honza byl také takhle vášnivý“. Bude určitě blahem bez sebe, že dělá něco stejně jako Honza nebo Karel. Nemluvte o svých bývalých a nemluvte ani o Anetě, Barče, Kačce (dosaďte dle sebe). „Nechápu, proč je tak důležitý, jak vypadaly moje ex. Prostě byly hezké, měl jsem je rád a proto jsem s nima byl. Pak se vyskytl problém a už jsme spolu být nemohli. Tečka. Záleží snad na tom, jestli měly dlouhé nebo krátké vlasy?“ (Roman, 29) My naopak víme, jak je pro vás důležité vědět, jestli jeho bývalka skutečně měla prsa po tátovi a zadek po jeřábu, ale neptejte se, „nepíděte“ se po minulosti a nesrovnávejte. A jestli to opravdu potřebujete nutně vědět, zeptejte se nenápadně jeho matky, ta určitě Kačku nebo Barču vylíčí i s detaily. Prostě nemluví – jak mám poznat, co má v posteli ráda?  „Proč je proboha takový problém říct, chci tohle a tohle, tohle se mi nelíbí a tak to mám a nemám ráda? Mně už není 15 – už mě nebaví pátrat a objevovat, co se jí líbí a co ne. A teda rozhodně to nepochopím z řeči jejího těla.“ (Michal, 41) Komunikace je důležitá a to i v posteli. Nestane se vám potom, že vám váš sexuální partner bude dvacet minut olizovat bradavky v domnění, že vás rozpaluje a vám přitom nepoleze mráz po zádech. Možná se to líbilo jeho bývalé partnerce, ale není možné se řídit tím, co se líbí jednomu, se zaručeně musí líbit jinému. Navíc mluvit o sexu není nic, u čeho byste se ve svém věku (už vám bylo třiceeeeeeet!!!!) musela červenat. Nestyďte se za svá sexuální přání. Žádná iniciativa – je ta holka vůbec živá? „Nejradši mám odevzdané mrtvolky – moc mě to pak s nima baví a těším se na další sex – bude to vzrůšo!“ (Michal, 24). Buďte iniciativní. Jsme ve 21. století a misionář není jediná poloha, při které se musíte milovat. I partner ocení, že sama vezmete část scénáře do svých rukou a pasujete se do hlavní role. Konec konců – je příjemné si užívat nadvládu nad jeho tělem. Předstíráte orgasmus Přes devadesát procent žen se vyslovilo k tomu, že někdy předstíralo orgasmus. Skoro sedmnáct procent jej předstírá při milování často. O čem pak milování ale je? To, že vás nový sexuální partner nedokáže přivést na vrchol blaha, není ani tak jeho chyba, jako vaše. Hlaďte se, ukažte mu, co vám dělá dobře. Mluvte s ním, řekněte mu, že v této poloze nebo při tomto tempu je pro vás orgasmus nedosažitelný. „V žádném případě jej nepředstírejte. Jak vám máme vynahradit to, co jsme spolu ještě „nevypilovali“ třeba orálním sexem, když si bude myslet, že vše proběhlo tak, jak má?“ (Franta, 31).

folder_openPřiřazené štítky

Hrajeme si: na školačku, pokojskou i na cat woman

access_time29. may 2019 personRedakce

Možná jste také ještě nenašla odvahu to vyzkoušet. Proto jsme požádaly ženy, které se naopak převlékají rády, aby shrnuly benefity, kvůli kterým by se svého převleku čas od času nevzdaly. Dlouhou dobu jsme aspoň my tady „ženy, které ví“ zastávaly názor, že tyhle sexuální hrátky jsou prostě pro páry, které potřebují zpestření, protože je už klasické milování omrzelo. Jenže po tom, co jsme tyhle dámy poznaly, trochu svůj úsudek měníme. Nejvíce nás na věci překvapuje, že všem párům to v posteli klape a vždycky klapalo a sem tam se vžít do role někoho jiného, je prostě a jednoduše baví. Jaké převleky baví chlapy? Kristýna: To si myslím záleží kus od kusu. Já mám doma pokojskou. Tu máme nejradši – prachovka se dá totiž skvěle použít k nabuzení parnera na milování. Lenka: Já mám převleky dva. Zdravotní sestřičku a školačku. Tak nějak je střídám podle nálady, ale musím říct, že školačka asi vede. Eliška: Můj muž miluje obepínavé převleky. V sestřičce bych ho asi moc nebrala. Je přesně ten typ, který si užívá křivky žen překryté, zato dokonale obrýsované. Krátká sukýnka, kde by mi bylo vidět do rozkroku nebo rozepnujtý delkot by ho moc nenadchly. Správný čas – jak ho poznáte? Lenka: Jako na to se převléknout? Nevím, prostě se v koupelně večer rozhodnu, že manžela překvapím a do ložnice už jdu s lízátkem, nadkolenkami a dvěma copy. Eliška: Také si neříkáme, když vezeme děti do školky“ „Hele, dneska si dáme divoký kočky“. Prostě to vyplyne ze situace. Největší úspěch jsem měla, když jsem šla partnera vyzvednout z práce a měla převlek schovaný pod kabátem. Takže určitě se snažím překvapit – ta chvíle dostává totiž úplně jiný náboj, když je neočekávaná a myslím, že to pak víc stojí za to. Co je fajn na rolích? Lenka: Tak mě třeba osobně nejvíc rajcuje, že svému muži vykám. Je to zvláštní, ale v převleku si řekneme daleko víc přání. Nebo aspoň můj muž – říká mi naplno co a jak chce a mně se to strašně líbí. A já nechci propadnout, takže mu plním každé přání. Eliška: Asi to, že se najednou stáváte na chvíli někým jiným a tak pupustíte uzdu své fantazii. Navíc já osobně vnímám doteky přes jemný latex jako daleko přitažlivější, než na holé tělo. Kristýna: My to máme čistě jako zábavu. Nebereme role nijak vážně. Je to sex s přidanou hodnotou – dobrý, neotřelý a zábavný. Jde hraní rolí srovnat s klasickým milováním? Eliška: Řekla, bych, že právě slovo milování je to správné. S manželem se milujeme, ale někdy máme chuť na ostřejší sex a ten máme, když se staneme někým jiným na pár chvil. Lenka: Asi to úplně srovnat nejde. Když spolu spíme bez toho, aniž bychom na sebe přebírali identitu někoho jiného, je to o mazlení, více dotekách, méně mluvení… Jak překonat stud? Kristýna: U nas to není o studu, jednou jsme si u vína prostě řekli, že nás to láká, pak jsem partnerovi k narozeninám dala balíček, kde byl převlek pokojské s kartičkou, kde jsem mu přislíbila, že ho překvapím. Poprvé jsem se trochu styděla – nechala jsem si to navečer, až přijde manžel z práce – bylo přítmí a já už čekala v ložnici, to mi hodně pomohlo na start. Lenka: My jsme za to, že vyzkoušet se má všechno. Jednou jsem to zkusila, ohlas byl veliký a od té doby jsme věrni jedné roli, která nás čas od času vytrhne ze všednosti. Eliška: Já se nestyděla ani na poprvé – ten kostým mi přišel strašně sexy. Kde je hranice? Kristýna: Je to překvapivé, ale já se raději převléknu, než abych svolila třeba k sexu ve třech nebo k análu. Prostě na to nejsem. Lenka: Neříká mi nic zlatý déšť ani anální sex. To jsou třeba věci, které fakt v posteli nemusím mít. Eliška: Ono se řekne cat woman a vypadá to, že to zavání sadomasochistickými hrátkami, ale tak to není. U nás je to čistě jen o tom, že je nám příjemný ten materiál a to, jak těsný je. Takže za mě žádné SM. V žádném případě. Ve výpovědích byla pozměněna jména. Text: Jana 

folder_openPřiřazené štítky

5 vražedných témat, kterými ho zabijete hned na první večeři

access_time29. may 2019 personRedakce

Najít vhodné téma ke konverzaci, zvlášť pokud se neznáte, je někdy obtížné. Existují ale témata všeobecně zakázaná – ubíjí totiž každého muže. Chystáte se na první schůzku a před vámi je pověstné trapné vyměňování informací, které prolamují ještě trapnější proluky, kdy by se ticho dalo krájet. Těmito tématy konverzaci ale rozhodně nevylepšujte. MAMINKA ŘÍKALA, (…) Pro každého muže nepřítel číslo jedna. Schůzku s matkou se snaží muži oddálit tak nějak intuitivně. Ví totiž, že je čeká palba nepříjemných otázek, hloupého představování a hlavně etapa zkoumání, kdy matky neříkají nic, jen pozorují každý pohyb vašeho nového partnera. Muže to přivádí do rozpaků. Pokud s vámi chce být, ví, že se vaší matce nevyhne – bohužel pro něj. Je si dobře vědom toho, že přibere do svého života dalšího neoficiálního člena, který vám bude po zbytek vašeho vztahu dávat cenné rady, které ale vůbec nepotřebujete. Aspoň o ní tedy nemluvte hned na první schůzce stylem: Maminka říkala, že…, ať ho nevylekáte tím, že se necháte ovlivnit úplně každým slovem své matky, protože je pro vás svaté. MŮJ EX POLOBŮH Je víc důvodů, proč neodkrývat osobní zkušenosti z předešlých vztahů na prvním rande. Jednak to bude vypadat, že svou minulost ještě nemáte vyřešenou, když o něm budete neustále klevetat a navíc, neznáme muže, kterého by zajímal život a počínání jiného neznámého muže. A už vůbec ne toho, který s vámi spal před ním. Už jen to ho totiž předurčuje k tomu, aby ho váš muž číslo dvě neměl v lásce. Nepomůžete si ani v opačném případě, kdy budete zase svého ex líčit jako emocionálního barbara, darmožrouta, lakomce a pitomce. Varovné kontrolky v hlavě vašeho nového objevu začnou blikat, že něco není v pořádku a mozek začne vylučovat obavu, abyste takhle jednou také nemluvila o něm. JAK TO ASI MYSLELA? Stížnosti a řešení. Muži je prostě nemají rádi. Nemají rádi jakékoli řešení konfliktů a hlavně šťourání se v tom, kdo co řekl a jak to myslel. Možná je to tím, že neznají 50 odstínů šedi, ale jen ten jeden jediný – prostě a jednoduše šedý. Konverzací o tom, kdo vám co řekl a co si o tom myslí, ho unudíte k smrti. Navíc – bude to vypadat, že jen fňukáte a nedokážete si poradit a oni přece netouží po tom doma posléze neustále něco řešit, ale mít holku, co se směje, po ničem zbytečně nepátrá a nic moc neřeší – nejspíš si toho totiž užili dost v předešlém vztahu. JSEM V TOM TLUSTÁ Pořád neřešte to, jaké máte vlasy, že máte špatnou kvalitu nehtů, koupila jste si nové šaty nebo jste tlustá v těhlech džínách. I kdybyste vypadala nejhůř z celého roku, neřekne vám to. Navíc dožadovat se takhle hloupě pochvaly, že vám to sluší, je přinejmenším trapné. Zapomeňte na řešení všech holčičích cetek. Budete vypadat jako blbka, které chybí sebevědomí. A že by byla sháňka po zakomplexovaných holkách? PŘÍŠTÍ ROK POJEDEME K MOŘI Hlavně s ním nic neplánujte. Vyděsíte ho k smrti! Jednak mu bude nepříjemné, že mu nenápadně začínáte řídit život a pak, třeba by rád také dýchal atmosférou dní tak, jak jdou za sebou a ne vašimi vyhlídkami do budoucna. Proto, že už se s ním vidíte před oltářem, zajisté máme pochopení, on však nikoliv.

folder_openPřiřazené štítky

Věci, za které nás muži milují (i když lžeme)

access_time29. may 2019 personRedakce

Říká se, že lež má krátké nohy, že kdo lže, ten krade a do pekla se hrabe a kdesi cosi. Někdy se ale aspoň trošku lhát vyplatí. Hlavně partnerovi. Bude vás za to milovat. Opravdu! Říkat pravdu je sice určitě fair play, ale copak mu můžete do očí říct, že jeho nejlepší kamarád je idiot a že nesnášíte psa jeho rodičů, protože vám vždycky počůrá boty? Zkrátka jsou situace, kdy je lepší tak úplně neříkat svůj názor, protože si tím vysloužíte minimálně otázku „Jak jsi to jako myslela“, které i přes všechny úskočné manévry přeskočí k výměně názorů, anebo se pohádáte rovnou. Občas si představte, že před vámi stojí namísto partnera (neexistující) pan božský a řekněte mu něco, co si ani trochu nemyslíte, i když vám to nejde do pusy. 1. ŘEKNĚTE MU, ŽE SEX S NÍM JE TEN NEJ, JAKÝ JSTE KDY ZAŽILA Samozřejmě, že je to blbost. Byl a možná i bude lepší. Minimálně proto, že o tom nerozhodujte vy, ale hormony štěstí a zamilovanosti, které se starají i o to, že prvních několik sexuálních zážitků s milovanou osobou, novou osobou, osobou, která vás přitahuje a zajímá, má prostě grády. Každý muž je egoista, a u toho, který to kritizuje u ostatních, to platí dvojnásob. Prostě potřebuje a chce slyšet, že právě s ním vás sex baví nejvíc. Takže zapomeňte na to, že vám drtí bradavky, když vás líbá, že tak strašně sliní a prsty vám ve vagíně krouží stejným způsobem, jako když vaše babička hlubidlem vytvářela jamky, do kterých sypala semena zahradní mrkve. Pro vás je prostě ten nejlepší a determinuje ho k tomu to, že je prostě váš. 2. PŘIPUSŤTE, ŽE JEHO MATKA MÁ PRAVDU – ASPOŇ NA OKO Matka je pro vašeho partnera tím nejdůležitějším člověkem na světě – srovnatelně s vámi. Máme podezření, že jsou stále svázáni neviditelnou pupeční šňůrou. Může se tvářit, že vás má ráda a vy ji, ale asi vždycky budete obě tušit, že je to tak trošku příliš afektovaná hra. To, že budete vždycky soupeřit, nikdy nezměníte. Matka bude za svého syna bojovat do smrti smrťoucí, a i když třeba máte pocit, že s ní máte dobrý vztah, vsaďte se, že ona bude ta první, která o vás řekne, že jste byla mrcha, kdybyste se náhodou rozešli. Stejně jako je syn posvátný pro svou matku, je i matka synova modla. Když s ní budete vycházet, uděláte mu neuvěřitelnou radost, a když ještě občas sice skrz skřípající zuby procedíte, že je fajn a že v tomhle či onom má pravdu, zajistíte si katapult na Olymp partnerova srdce. 3. CHVALTE TO ZVÍŘE I když se mu zrovna nic nepovede. Důvod prostě vymyslete. Chvalte ho za to, že třeba zrovna nenechal chlupy ve vaně nebo si neutřel nohy do vašeho ručníku na obličej. Chvalte ho za to, že neumyl vanu vaší houbou s minerály, za to, že vám udělal kafe, za to, že nepřišel pozdě, za to, že držel slovo, za to, že se hezky oblékl, za to, že dal ponožky do koše na prádlo, že vyhodil pytlík od brambůrků do koše, chvalte ho za všechno, co vás napadne. A když už vás nic nenapadne, pochvalte ho za super nápad. Pochvalu za super nápad můžete totiž aplikovat skoro na jakoukoli větu (pozor aby se nejednalo o větu tázací, tam to úplně nefunguje). Když ho kritizujete, ihned vyvažte kritiku pochvalou. A pozor – nechvalte ho za věci, o kterých víte, že jsou jeho slabinou. Tady by si to totiž mohl vyložit jako prudérní poznámku. Uvidíte, že bude fascinován, jak úžasnou ženu doma má.

folder_openPřiřazené štítky

Miss Perfect: Pravidla přitažlivosti

access_time29. may 2019 personRedakce

Velká prsa, malý zadek, hezké husté vlasy, roztomilý kukuč, inteligence okořeněná kapkou neznalosti (to aby nás mohli vzdělávat) už dávno nestačí k tomu, aby po nás muži zešíleli touhou. Dneska musíte být i obětavá neurotická mrcha, která po ničem nepátrá, o to víc ale chválí. Muži většinou dají na první dojem, Nejprve nás samozřejmě posuzují vizuálně. Přitahují je na nás hluboké oči a celkový výraz křehké panenky. Okolo 72 % mužů dává přednost také dívkám s hustými dlouhými vlasy. Co je ale ještě zajímá? DRUHÝ POHLED Oční zkoumání mužů se dále přesouvá k oblasti dekoltu. Velká prsa už je ale nezajímají tolik, jako jejich celkové zasazení do postavy. „Pokud má žena větší prsa, může mít i souměrně větší zadeček,“ tvrdí dvaatřicetiletý produkční Martin. Naopak to ale prý nefunguje. „Prsatá holka s malým zadkem je „předepsaný“ ideál. Já ale naopak dávám přednost spíš tvaru prsou, než jejich velikosti. Líbí se mi pevné poprsí,“ doplňuje Kryštof. Pozadí je pod drobnohledem až na třetím místě. Stejně jako u prsou nejde mužům o velikost, ale o tvar. „I malý zadek může být nehezky povislý,“ říká provozní restaurace Luboš. To, že muži dávají spíše na plnější a zaoblený tvar, než velikost ukazuje i vnímání sexsymbolů. Taková JLo nebo Kim Kardashian jsou přímo na špici… no a že by byl jejich zadeček jak kamínek? To se říct rozhodně nedá! ANI HYSTERKA, ANI NECITA Přílišná empatie muže dohání k šílenství. Na žebříčku oblíbenosti nejsou ani ženy opatřené velkou dávkou hysterie. Muži nemají rádi ani scény, protože neví, jak se v nich chovat, ani plačtivé výlevy. Pokud vidí plačící ženu, namísto utěšování raději odchází z místnosti. Necitelné ženy jim zase nevyhovují, protože se nedokážou vcítit do jejich potřeb a muži pak mají pocit, že jim nerozumí. Vyhovuje jim ale lehká dávka neurotiky. Podle vědců to prý naznačuje, že žena bude dobrou matkou. ODDANÁ, OBĚTAVÁ A CHVÁLÍCÍ „HODNÁ MRCHA“ Co muže také přitahuje, je obětavost a oddanost. Samozřejmě vyjadřovaná v akorátní denní dávce. Potřebují se cítit opečovávaní, milovaní, na prvním místě. Jsou schopni žárlit i na vaši čivavu, pokud jí budete věnovat více pozornosti i na pracovní sms, kterou píšete šéfovi, pokud usoudí, že ji píšete dlouho a oni musí tu věčnost bez povšimnutí ležet u televize. Podobně je to s pochvalami. Chtějí se neustále ubezpečovat, že něco udělali dobře. Důvod si proto najděte také aspoň jeden za den. Ocení také to, když se pro ně vzdáte věcí, které máte ráda či kvůli nim začnete dělat něco, co byste normálně nedělala (koukat na fotbal, lézt po skalách, naučit se mít ráda hady…). Oddanost je ale také cestou do propasti. Musíte najít hranici takovou, aby muž nikdy nenabyl pocit, že vás má jistou. Většina mužů dává přednost také ženám, které jsou na ně hodné, ale jinak se umí chovat i jako mrchy. Pokud navíc ovulují, vysílají do světa v tomto „kvintetu“ nebezpečně přitahující signály. NENÁPADNÁ NAVENEK, ALE OCHOTNÁ EXPERIMENTOVAT A jeden superparadoxní odstavec sám pro sebe. Muži si všímají výrazných dívek s natočenými loknami a výrazně nalíčenýma očima oděných v minisukni. Jakmile vás ale budou mít doma, budou tvrdit, že nejkrásnější jste v riflích, tílku, ledabyle stočených vlasech do klubíčka a v nevýrazném make-upu. Ne, že by vám to tak zatraceně slušelo, ale nikdo vás „neočumuje“, takže nikdo také zákonitě nepředstavuje žádné nebezpečí. Ale doma se klidně zase můžete měnit v tu vyzývavou nymfu, která ráda experimentuje v posteli. 

folder_openPřiřazené štítky

Ženský pláč – platí na muže?

access_time29. may 2019 personRedakce

Občas pláčeme prostě demonstrativně (ano i vy)! Dají se ale slzy používat jako prostředek k tomu dosáhnout svého nebo to na muže nefunguje? A vyznají se muži v tom, kdy chceme pláčem něčeho dosáhnout? Lucka (34): Z demonstrativního pláče už jsem vyrostla Jak je to s ženami a pláčem? Asi tak, že se to mění s věkem. Dokud mi bývalo dvacet, dvacet pět, střídala jsem muže svých snů, protože jsem se s každým rokem vyvinula psychicky tak rychle, že mi muž snů číslo jedna přestal stačit a chtěla jsem víc, používala jsem pláč jako donucovací prostředek. Prostě jsem občas udělala chudinku a ono to zabralo. Muž snů měl pocit, že jsem křehká víla, o kterou se musí starat a já většinou dosáhla svého. Jednoho přítele jsem takto dokonce rozhádala s jeho matkou. Nebyla to příliš sympatická žena – přesně takový ten typ matky bojovnice, která proti mně měla pořád nějaké výhrady. Plakala jsem po každé návštěvě, přestože mě její urážky zas tolik neurážely – z vyčůranosti. Věděla jsem, že to zabere. Chtěla jsem vyhrát. K manželovi si to nedovolím. Zná každou skulinu mé duše. Zná mě natolik, že přesně pozná, kdy je můj pláč zoufalý, kdy vzteklý, kdy pláču, protože mi prostě prasknou nervy a já musím. Ví, který pláč má utěšovat a u kterého mi má důrazně říct, abych nefňukala. Osobně si myslím, že vynucovat si něco pláčem je dětinské a hlavně nedůstojné vzhledem k muži, kterému takovou scénu děláte. A jestli opravdu máte toho pravého, který vás zná, moc bych se pláčem neoháněla. Fňukny totiž úplně v kurzu nejsou. Tonda (31): Plačící žena mě irituje Vím, že spousta žen se snaží pláč různě nahrávat, abychom obměkli. Většinou se to dá rozeznat. Příliš afektovaná a emotivní scéna vždycky zavání neupřímností. S takovou nadílkou se moc dlouho nemazlím. Párkrát jsem zkusil pláč ignorovat, odejít z místnosti nebo něco ne příliš lichotivého na adresu dotyčné říct a ejhle – ono to zafungovalo. Bylo po pláči a srdce dotyčné až doteď rozervané na kusy se najednou překvapivě rychle scelilo a dokonce nabralo síly k tomu vrhat na mne plamenné pohledy.  Když tak nad tím ale přemýšlím, asi neznám ani chlapa, který dokáže ženský pláč zvládat obecně. I já s tím mám problém. Nevím, jak se zachovat, když pláče žena, kterou očividně něco trápí. Bojím se něco říct, abych trápení ještě neprohloubil. Myslím, že tohle je všeobecně naše slabina. Neumíme ženy utěšit – aspoň ne tak, jak by si představovaly. Chceme věci řešit racionálně. Když ženu něco trápí, umíme si o tom popovídat, vyhodnotit pro a proti a možná i dospět k nějakému řešení. Jenže plačící žena chce rozebírat svoje pocity a toho se právě bojíme. Jednak se do nich neumíme vcítit a za druhé je prostě nechápeme.

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na mlčení

access_time29. may 2019 personRedakce

Někdy je fajn jen jít a mlčet, ale když ten druhý z páru mlčí příliš dlouho, neznačí to nic dobrého. Na tom se shodli i Ilona a Kryštof. Ilona (34): Obecně nesnáším, když můj muž mlčí. Značí to vždycky nějaký problém a přestože se třeba týká obou, já nikdy nejsem jeho součástí. Můj manžel totiž raději mlčí, než aby si o tom se mnou popovídal. Mlčí takhle i pět, šest dní a pak se to buď vyřeší samo a on mi jen oznámí, že je všechno dobré nebo už to nevydrží a oklikou se snaží dostat můj názor. Tohle jeho mlčení mě sužuje. U 90 % věcí se totiž nikdy nedozvím, co se vlastně stalo a u další poloviny si nejsem jistá, jestli to bylo něco vážného nebo ne. Já naopak o problémech mluvím a mlčím většinou, když jsem naštvaná. Je ale zajímavé, že on moje mlčení jako projev mého naštvání nevnímá. Pak mi třeba řekne: „Ty se zlobíš?“ Jenže já se nezlobím. Ve mně v tu chvíli hněv bublá tak, že bych musela řvát, ale namísto toho raději mlčím, protože ani moje řvaní nic nevyřeší. Vím ale, že jsou i muži, kteří mlčí z povahy. S mužem, který raději mlčí a kouká, než mluví, bych rozhodně být nemohla. Jsem společenská, ráda se bavím a ráda komunikuji. Jsem proto ráda i za svého věčně urýpaného muže, kterého miluju, i když okomentuje úplně všechno, co udělám. Kryštof (31): Myslím, že rozdíl mezi tím, když mlčí žena a muž je v tom, že chlapi mlčí i jen tak. Ženy málokdy mlčí bez důvodu. Buď jsou naštvané nebo jim něco hloubá v mysli. Říká se: „Mluviti stříbro, mlčeti zlato“. Já mám to zlato občas rád. Když přijdu z práce, chci si na chvíli sednout na gauč a užít si to ticho, kdy nikdo nic neříká. To jsem rád, když moje přítelkyně mlčí, miluju také procházky, kdy třeba neříká ani jeden z nás nic. Stačí, že jsme spolu. V tomto to máme s přítelkyní stejné. Ví, kdy potřebuju ticho – ticho nás léčí a já jí za to ticho miluju. Já zase vím, že když je moc dlouho ticho ona, honí se jí něco hlavou, neví si s něčím rady, přemýšlí. Tohle ticho úplně rád nemám, protože se v něm neumím orientovat. Měl jsem ale i přítelkyni, která nezavřela pusu. Jen, co jsem otevřel dveře, začala mluvit, mluvit, mluvit a přestala, až když usnula. Komentovala všechno lidi, filmy, zprávy v televizi a chtěla si po tom povídat. A když měla nějaký problém, potřebovala o něm zase mluvit. Všechno chtěla řešit. I to, co nebylo podstatné, nebo to nehořelo, nebo se to řešit vůbec nemuselo. Takže za mě jednoznačně lepší mlčení – i když se občas bojím, co se za ním skrývá.

folder_openPřiřazené štítky

Cože, ty chceš sex v parku?!

access_time25. october 2019 personRedakce

"Toužit po někom předpokládá jistou dávku cizosti", říká Ulrich Clement Jak si páry mohou uchovat požitek ze sexu? stern GESUND LEBEN hovořil se sexuálním terapeutem Ulrichem Clementem o ochromující romantice, tajných fantaziích a kouzlo oživujícím strachu.   Pane Clement, při nedostatku chuti radíte párům trochu neobvyklé cvičení: aby spolu dělali špatný sex. Co to má znamenat ? Oba si mají uvědomit, co to vlastně provozují. Zajímavé na tom je, že partneři analyzují to, co probíhá automaticky. Uvědomí si tak, že problém vytvářejí.   Jaké zkušenosti s touto radou máte? Nejdříve dostávám zaražené reakce. Mnozí pak  řeknou "Ale to už přece umíme!" Některé páry mi vyprávějí, že se válely smíchy, jiné, že začaly špatně a pokračovaly dobře.Někdo se ptá, co to vlastně je, špatný sex, a já odpovídám "Zeptejte se svého partnera, ten to ví zcela určitě." Jestliže o tom mohou mluvit, jsou o pěkný kus napřed a tohle cvičení už nemusejí dělat.   Romantická láska u vás není moc dobře zapsaná. Proč? Tahle láska prvních měsíců, při níž se zdá, že oba splývají, je nádherný pocit – ale ten nemohu naprogramovat. Mohu ho jen vychutnávat, když se mne zmocní, proto se nehodí jako koncept jednání v krizi.   Mnoho sexuálních terapeutů  při nudě v posteli  sází na to,co oba partnery spojuje – vy sázíte na rozdíly a to, co partnery rozděluje… Touha předpokládá jistou dávku cizosti. Vyjeví-li oba partneři svá sexuální přání a vzájemně se jimi konfrontují, budou velice překvapeni  "Cože, ty chceš sex v parku?!" Ve své praxi jsem často zažil, jak málo toho partneři, kteří spolu léta žijí, o sexuálním profilu svého protějšku vědí. Přirozeně to není bez rizika, otevřít se tomu druhému, ale právě proto je to tak napínavé! A napětí vyvolává chuť.   Takže vy chválíte strach coby oživující element ? Na strachu si cením toho, že vzbuzuje pozornost. To je právě to vzrušující na nevěře – vždycky je spojena se strachem, že by to mohlo prasknout. Chtějí-li tedy partneři vyváznout z nudy, je dobře dávkovaný strach naprosto správný prostředek     Mnozí znají fenomén, že si jako pár dobře rozumějí, přesto na sex nemají žádnou chuť.  Jak je možné, že se v takové situaci ocitli? Tenhle mechanismus lze jen stěží prohlédnout, jelikož spočívá na dobrých motivech: na vzájemné ohleduplnosti, respektu, snaze, udělat to tomu druhému krásné. Zpočátku je to výborná situace, tahle nálada plná romantiky. Má-li se však stát určujícím momentem vzájemné sexuality, pak vede k tomu, že svá vlastní přání redukuji. Všimnu-li si, že se mé partnerce něco nelíbí, co je ale pro mne důležité, raději toho nechám….vlastně – žádný problém. Ale později vynechám ještě něco a tak nakonec dospějeme k malému společnému jmenovateli, který oba nudí.   Mohl byste uvést nějaký příklad? Hodně mužů má rádo rychlý, nenáročný sex – krátké číslo před usnutím. To ale muž neřekne, ví-li, že to jeho žena pokládá za strašné a bez lásky. Takže se snaží dělat to tak, jak se jí líbí: dlouhé hlazení, ačkoli na to vlastně nemá chuť. Nějakou dobu to může fungovat, ale jestliže se muž musí dlouhodobě vzdát toho, co je pro něj důležité, vznikne obtížná situace. Začne se sexu vyhýbat.   Čili tím, že žena chce něžnosti, vytváří svému muži překážku? Na to má přece právo…. Samozřejmě, že má! Otázka ale zní: co s tím udělá on? Řekne-li: "Já nechci",pak prostě k ničemu nedojde. Máme demokratický konsens, že nikomu nesmí být nic vnucováno. Proto je ten, kdo nechce, ten silnější. Další otázka: jak naloží žena s tím, že partner nechce? Tím vznikne napínavá situace, z níž se oba mohou hodně naučit. Většinou to ale ve smyslu partnerské ohleduplnosti funguje jinak: on do toho jde. Zredukuje svou sexualitu na tu část, která se líbí jí – a naopak. Tak se pozvolna vplíží nechuť a ohledy přátelským způsobem vytlačí sexualitu.   S tím nebezpečím, že jeden začne zahýbat? K tomu nezřídka opravdu dochází  - stále častěji na virtuální úrovni, na internetu. Tady si mohu namluvit, že uplatním celou svou sexualitu, zatímco v běžném životě mi ji určuje partner/-ka. Ale není to otázka sexuálních praktik, jestli třeba budu moci provozovat anální sex. Problém je zásadnější: pocit, že svá přání a potřeby v partnerství už vůbec neuplatním.   Kdo z obou tenhle pocit zpravidla vyjádří? Častěji ženy. Ony jsou expertkami na nespokojenost ve vztazích, muži jsou zas experti na to, nebrat všechno tak doslova a na ignoraci.. Často má co dělat s páry středního věku, kde žena říká "Já už to déle nevydržím, nechci takhle zestárnout".Na tom zcela zřetelně vidím, že nejde jen o nějaké pozice v posteli, ale o otázku: Co z toho, co jsem ještě nezažila, chci realizovat?  A pak vzniká šance, prolomit vzorce a dostat se zase k plnohodnotné sexualitě. Kdo chce znovu zažehnout touhu, musí se odvážit nového začátku.   Je to důležité, být objektem touhy? Dokonce velice důležité – protože to souvisí se spoustou dalších věcí. Když po mně partner/-ka netouží, brzy mne napadne: Jsem vůbec ještě milován/-a ? Jestliže jeden z partnerů své choutky ve vztahu už nemůže uplatnit, stávají se výbušninou. "Co když terapie nepřinese žádné plody ?", ptám se vždycky párů ve své praxi. A pak vyjde najevo, že jeden z nich chce odejít – skutečně nebo jen tajně.   Ve své knize "Guter Sex trotz Liebe" /Dobrý sex, přestože se milujeme/ jste popsal celou sérii cviků, které mají páry v případě nechuti provádět. Které patří na začátek? Na začátku nejsou žádné cviky, nýbrž přiznání : jsem nespokojený/-á. Páry se nemění proto, že chtějí, ale proto, že musejí. A musejí tehdy, netoleruje-li jeden z nich tento stav a jeho nespokojenost by mohla vztah vyhodit do vzduchu.  Partneři musejí uznat, že se něco změní pouze tehdy, změní-li něco každý z nich a nebude čekat, že to udělá partner. Nejdůležitějším faktorem změny není naděje, ale rezignace: teprve vzdám-li naději, že se změnou začne partner, je jasné, že zodpovědnost leží na mně. Dokud doufám, paradoxně celou situaci stabilizuji.   A co znamená zodpovědnost, vztahující se k sexu? Jedno z nejobtížnějších cvičení, která při svých terapiích provádím, je následující: jeden z partnerů určuje, co se budě dělat, ten druhý je milostný služebník. Oba se domluví na hodině sexu a definují role. O tři dny později je to naopak. Demokratický princip  "Tak, jak hladíš ty mě, budu hladit já tebe" – je zrušen ve prospěch jednostrannosti: jeden dává příkazy. Bývá to těžší pro toho, kdo udává tón, než pro toho druhého, zastávajícího roli sluhy. Zde totiž dochází k něčemu novému: musím přiznat barvu a říct, co bych si přál. Toho se mnozí neodváží a tvrdí – při tomhle by moje žena nebo můj manžel nespolupracovali, čímž toho druhého opět postaví do pozice  ničitele erotiky. Oni si prostě netroufají stát si za svou sexualitou.   Ze strachu, že budou odmítnuti? Tady musím sáhnout po onom dílu svého sexuálního profilu, který není dílem společné sexuality – a to z dobrého důvodu: protože jsem kdysi zjistil nebo se domníval, že se mému protějšku to či ono nelíbí. Tohle cvičení je složeno z více kroků, z nichž je každý důležitý. Za prvé: musím si uvědomit, co chci. Za druhé: řeknu to nebo než Za třetí: když jsem to řekl: budeme to pak dělat nebo než Dostane-li se pár tak daleko, dosáhl toho už dost. Většinou bývá už první cvičení pořádnou překážkou.   Proč je toto cvičení tak obtížné? Protože můj vlastní sexuální profil může být zahrabán hluboko ve mně. U páru, s nímž jsem dlouho pracoval, vylezlo jednou z toho muže, že by svou ženu hrozně rád svázal a pak s ní souložil. Ona znejistěla, pak ale řekla: "No dobře, to sice zrovna není moje gusto, ale když se ti to líbí…" Načež jeho vyděsilo, že tu ta možnost najednou je. A taky to pak nikdy, alespoň v průběhu terapie, nedělali. Otevře-li jeden dveře, nemusí nutně ten druhý okamžitě vejít. Ale už ten poznatek, že existuje něco mimo rutinu, sexualitu oživuje.   A jak by měli partneři s těmito novými možnostmi zacházet? Jednat o nich. To se většinou daří tehdy, mohou-li tím něco získat – to dává do chodu logiku investice!  Když by například muž někdy rád vyzkoušel anální sex a žena řekne, že si to zásadně nepřeje, ale nabídne mu za to něco jiného, pohne to s ním. Ještě se mi nestalo, že by někdo řekl: "Chci buď tohle nebo nic!" Oba tak vidí, jak se k druhému chovat a něco tím získat. Pak se taky mohou určité praktiky zříci.   Jak důležitá je odvaha? Tu potřebuji, abych určité riziko podstoupil, jinak by z toho nic nebylo. Ale dříve než své partnerce řeknu, že sním o tom, jít společně s ní a její nejlepší přítelkyní do swingerclubu, měl bych zvážit, jestli taková otevřenost vytvoří napětí, zaútočí na srdce nebo zničí důvěru. Protože ona se od této chvíle bude ptát, zdali tam chodím i bez ní. Takže to musím uvážit. Motto nezní: Ven s tím a všechno bude dobré. To by byla nedbalost.   Je indikátorem kvalitního partnerství, jak dalece umím být otevřený? Ano, a také přání partnera být otevřený: řekni mi, kdo jsi! Chci to vědět, i když se mi to nebude líbit. Mnozí očekávají něco strašného: že jejich partner touží po sexu s dětmi nebo zvířaty a kdo ví co ještě! Většinou však přání a fantazie tak neobvyklé nebývají.   Ve své knize vyzýváte k tomu, být si „trochu cizejší, než je nám normálně milé“. Tím má zas vzniknout napětí, které bylo na začátku vztahu hmatatelné a umožňovalo vzrušující sex během prvních měsíců. Ale neotupí se znovu? Nemusím k vytváření napětí sahat po stále silnějších dráždidlech? Ne, nejde o eskalaci dráždění. Sexuální všední den má i své opodstatnění. Bez něj by totiž ke slavnosti lásky vůbec nemohlo dojít. Partneři dosáhnou nového stupně pospolitosti – tím, že vyjednají, které ze svých sexuálních rozdílností vyjeví a které ne.   Jaké pozitivní účinky má úspěšně ukončená terapie – kromě toho, že je sex zase uspokojující? K výsledkům patří uznání, že ten druhý je jiný, že partneři budou dělat méně kompromisů a akceptovat, co je dané, že si při sexu zachovají sebeúctu a budou pozornější k partnerovi. Nejde ani tak o vypilované techniky jako o nosný vztah, postavený na důvěře – a jde o seberealizaci.Interview: Sven RohdeTerapeut na vztahy a sex Ulrich Clement je profesorem lékařské psychologie na Univerzitě Heidelberg

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz muž snů

Pitný režim

access_time27. october 2019 personRedakce

Když se řekne pitný režim, automaticky si všichni vybavíme hlásání povinně vypít alespoň 2 – 3 litry nejlépe čisté vody denně. Ale už se nikdo nezaobírá tím, kolik vypijeme za ten den kávy, kolik přijmeme tekutin potravou – ať jsou to polévky, ovocné  a zeleninové šťávy nebo případně zelenina –  např. okurky, rajčata, meloun či ovoce kterými také dostáváme do těla tekutiny jež se započítávají do celkového příjmu tekutin za den. Na druhou stranu nikdo ani neřeší otázku jestli má do sebe dostat stejný poměr tekutin dívka/slečna, která váží 50 kilogramů a sedí celý den v kanceláři za pc anebo  muž těžce  fyzicky pracující o váze 120 kilogramů. Nad tímto faktem se nikdo nepozastavuje nebo jen málokdo. Jen nás všichni nutí pít a pít a pít. Ale je to tak úplně v pořádku? Proč vlastně potřebuje tělo vodu? Proč je potřeba pít?Každý člověk denně vyloučí průměrně cca 2,5 litru vody močí, stolicí, dýcháním i kůží. A jelikož organismus musí mít vyrovnanou vodní bilanci a tak, aby tyto ztráty uhradil, musí vodu i přijímat.Přibližně třetina litru „nové“ vody se denně vytvoří v těle metabolickou činností, vody vázané v potravě přijmeme asi 900 ml. To znamená, že zbytek (asi 1,5 litru) je třeba do těla dodat přímo ve formě tekutin. Každý den a po celý život.V přepočtu to průměrně tedy představuje za 70 let 40 tisíc litrů vody (tekutin). Kvalita těchto tekutin a jejich průběžný příjem ve správném množství jsou důležitým předpokladem zachování zdraví, duševní pohody i pracovní výkonnosti.Dostatek tekutin zajišťuje mimo látkové výměny i správou funkci ledvin – tedy vylučování škodlivých látek, které v těle vznikají. Také ale umožňuje plnou výkonnost doslova všech ostatních orgánů, tělesných i duševních funkcí a v neposlední řadě stojí i podpora normálního vzhledu pokožky.Naopak nedostatek vody v organismu (tzv. dehydratace) může způsobovat problémy akutní i chronické povahy.Mezi akutní příznaky mírné dehydratace patří například  bolesti hlavy, únava a malátnost, pokles fyzické a duševní výkonnosti včetně poklesu koncentrace. Ztráta tekutin na úrovni 2 % tělesné hmotnosti představuje ztrátu až 20 % výkonu. U dětí se tak snižuje schopnost sledovat vyučování, což může nepříznivě ovlivnit jejich školní výsledky. Při 5 % dehydrataci již hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok. Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin, který v denním shonu mnohdy ani neregistrujeme, pak může mít za následek i vážné zdravotní poruchy. Vedle opakované bolesti hlavy nebo zácpy může docházet k poruchám funkce ledvin a vzniku ledvinových a močových kamenů. Dehydratací se také zvyšuje riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva, některých druhů rakoviny (např. rekta a močového měchýře) i kardiovaskulárních chorob. Navíc se předpokládá, že i řada jiných tzv. civilizačních chorob je důsledkem nesprávné životosprávy včetně nedostatku tekutin, resp. že některé civilizační choroby jsou buď prvním příznakem nebo následkem trvalé mírné dehydratace.V poslední době slýcháme či čteme, že bychom měli denně vypít nejméně 2 až 3 nebo dokonce 3 až 4 litry vody (tekutin), toto množství je ale pro většinu populace neadekvátně nadsazené doporučení, které spíše platí v extrémně horké dny nebo při enormně velké fyzické zátěži, ale v běžném životě je toto množství pro mnohé až příliš vysoké.Potřeba příjmu tekutin je skutečně přísně individuální záležitost, která záleží na spoustě vnějších i vnitřních faktorech – což jsou např. na tělesná hmotnost, věk a pohlaví, dále také složení a množství stravy (obsah vody, soli, bílkovin a kalorií), tělesná aktivita, teplota a vlhkosti prostředí, mezi méně důležité patří druh oblečení a teplota těla, aktuální zdravotní stavu, zavodnění organismu atd.U každého je potřeba příjmu tekutin jiná a v průběhu života se mění…Může se pohybovat od méně než jednoho litru za den (u člověka se sedavým zaměstnáním, který konzumuje převážně zeleninová, obilninová a luštěninová jídla s nízkým obsahem soli) až po několik litrů za den (u člověka, který konzumuje příliš slanou i sladkou stravu s malým obsahem tekutin a vysokým obsahem energie a fyzicky intenzivně pracuje, sportuje nebo se pohybuje v horkém prostředí). U druhé kategorie pak může denní potřeba přesáhnout třeba i pět litrů. Každý jedinec si sám musí najít optimální a dostatečně vhodný příjem tekutin.Na potřebu pití nás často upozorní žízeň, ale ta není včasným ani správným signálem potřeby vody, neboť žízeň se objevuje až v okamžiku dehydratace a s vyšším věkem se pocit žízně navíc snižuje. Zvýšený pocit žízně může být i příznakem některých onemocnění (např. cukrovky), ale existuje i tzv. návyková žízeň, a ta nemusí být známkou potřeby tekutin.Vyšší riziko dehydratace hrozí u malých dětí, které mají malý objem celkové tělesné vody a běžné denní ztráty představují jeho značný podíl, a u starých lidí, u nichž se objem celkové tělesné vody rovněž snižuje a zhoršuje se i schopnost ledvin vstřebávat vodu a pocit žízně bývá oslaben.Mezi příznaky nedostatku tekutin může být mimo pocitu žízně také sucho v ústech, oschlé rty a jazyk, malé množství tmavě žluté moči, tendence k zácpě, škytavka při jídle, tlak v okolí žaludku nebo suchá pokožka. Naopak mezi příznaky nadbytku tekutin patří například časté močení (zvláště v noci), klidové pocení v normálních teplotních podmínkách, vlhké ruce či nohy, bolestivost bodu vzadu uprostřed lýtka (při stisku prstem).Přestože nedostatek tekutin s sebou nese více zdravotních rizik, je nutné říct, že ani stálý nadbytek tekutin – tedy pití výrazně vyššího množství než tělo potřebuje také není pro organismus zdravý, neboť tím dochází k přetěžování ledvin a srdce, což může postupně vést k oslabování až selhávání jejich funkcí.Vhodné/nevhodné nápojeKe stálému pití jsou nejvhodnější čisté vody – pitné z vodovodu (studny) nebo balené kojenecké, pramenité a slabě mineralizované přírodní minerální vody bez oxidu uhličitého. Mezi vhodné tekutiny patří také vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, neslazené a ne moc silné čaje (ideální jsou zvláště čaje zelené – ale v letních měsících neboť zelený čaj vnitřně ochlazuje) nebo nápoje z praženého obilí. Bylinné čaje, pokud nejde o cílenou léčbu, by se měly pít spíše slabé a v omezeném množství a mimo jiné  je vhodné je střídat.Mezi nápoje, které nejsou příliš vhodné nebo se doporučuje je pít pouze v omezeném množství a spíše výjimečně, patří především různé „soft drinky“: limonády, kolové nápoje, ochucené minerální vody, energetické nápoje, nektary apod.Jedním z důvodů proč není vhodné je pít ve větším množství je obsažený cukr, který jen zvyšuje pocit žízně, a jeho „prázdné kalorie“; a dále také umělá sladidla – ta zvyšují chuť k jídlu, nebo oxid uhličitý, který spolu organickými kyselinami (ochucovadla) poškozuje zubní sklovinu…Naopak Kofein který je obsažen v kolových nápojích je diuretikum (zvyšuje tvorbu moči, a tím pádem i odvodňuje více než je pro tělo vhodné). A mimo jiné to také lehce návyková látka, která u dětí může vést k mírné hyperaktivitě. A Kyselina fosforečná, která je také obsažena v kolových nápojích, s největší pravděpodobností zvyšuje riziko osteoporózy.Káva (kofein) a alkoholické nápoje nepatří zahrnout do pitného režimu  Ani zdravý dospělý člověk by neměl vypít denně víc než 0,5 litru piva nebo 0,2 litru vína. Káva by se měla pít se sklenicí čisté vody. Obecně platí pravidlo že na jeden hrnek kávy, připadají 2 hrnky vody neboť káva je silné diuretikum (odvodňuje, ale více, než je žádoucí)Pro „zdravou“ hydrataci není důležitý jen příjem tekutin ale i složení stravy.Je nutné pít v průběhu celého dne a to již od rána. Spotřebu tekutin je nutné regulovat podle aktuální zátěže a potřeby.Nejvhodnější tekutiny pro horké počasí je čistá voda nebo také nakyslé/nahořklé nápoje. Sladké ale také přechlazené nápoje zvyšují pocit žízně.Minerální vody středně a silně mineralizované by se kojencům neměly vůbec dávat.U vrcholového sportu a některých náročných profesí můžeme zařadit i jiné druhy nápojů – iontové, obohacené, energetické, proteinové apod. Většiny lidí je příjem těchto nápojů zbytečný a jejich konzumace ve větším množství může být dokonce škodlivá           Jedno lidové rčení říká: "Alkohol je metla lidstva." Své o tom teď ví i Petr Harazin z havířovské kapely Nebe, která má na svém kontě hity "Pláštěnky", "Než se rozední", "Vteřina", "Padáky", "Legosvět" a další. V posledních měsících bojoval s tím, aby si přiznal narůstající problém, kdy se mu alkohol vpíjel do žil více, než je zdrávo, a nakonec se s tím rozhodl něco udělat.  

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Žena, která ví na dotaz muž snů

Nenechte ho uklízet – Opravdu!

access_time29. may 2019 personRedakce

Péče o domácnost nikdy nebude rozdělená rovným dílem. Někdo častěji vaří, jiný žehlí, uklízí… A stejně jako každému chutná něco jiného a někdo žehlí prostěradla a jiný ne, tak i na úklid jsou různé názory. „Potřebuje to tu uklidit,“ řekne často žena a muž si pomyslí (protože nahlas se to neodváží říct): „A co? Vždyť je tu čisto!“ Genderová vyváženost je sice snem každé ženy, ale když ono to v běžném životě tak snadno nefunguje. Mars a Venuše prostě na svých oběžných drahách, alespoň co se úklidu týče, průsečík nemají. Do posledního kusu Pravidelně mýt nádobí je pro muže asi stejně bolestivou záležitostí, jako jet na víkend na návštěvu ke tchánům. Dokopou se k tomu až ve chvíli, kdy už není vyhnutí. Mužská schopnost ignorovat špinavé nádobí až do chvíle, kdy už si nemají do čeho uvařit čaj (protože mít ho v hlubokém talíři už i jim přijde moc neandrtálské), je skutečně výjimečná. Co není vidět, neexistuje V tomhle jsou jako děti. Když nadrobí, nesmetou drobky a nehodí je do koše, ale zametou je pod prostírku. Když při snídani v posteli pocintají džusem prostěradlo, nedají ho pak do prádla, ale zakryjí peřinou. Protože co není vidět…? Neexistuje! „Obkroužení“ Když už se dokopou k utírání prachu nebo snad dokonce k vysávání, zapomeňte na to, že by to vzali do důsledku. Jediné, co důsledně udělají, bude to, že všechny předměty, se kterými by museli pohnout, prachovkou nebo vysavačem pěkně obkrouží. Plánování Uklízení musí mít muž dopředu naplánované, aby se na něj duševně připravil. Musí vědět, že následující hodinu svého času bude „šúrovat“, i když by raději spal, četl, díval se na televizi, šel na pivo, seděl na toaletě, opravoval auto, surfoval po internetu (dalších 93 věcí si doplňte). Pochvala Ať už umyje nádobí sám od sebe nebo na vaši prosbu, ať spláchne po holení vousy z umyvadla nebo vynese koš, vyčistí zacákané zrcadlo nebo vezme štětkou toaletu, chvalte ho. Ne jednou, ale třikrát, pětkrát, desetkrát. Protože pochval není nikdy dost a protože pochvala na muže funguje jako záruka toho, že to, za co ho chválíte, udělá příště znovu. Tip: Vyzkoušejte Real nový! Nejenže vás zbaví špíny, ale spolehlivě vystraší i vašeho muže!

folder_openPřiřazené štítky

Muži chtějí potvory. A platí to i doma?

access_time29. may 2019 personRedakce

Většina mužů prý touží po ženách, které jsou samostatné, chytré, ví, co chtějí, plus jsou to mrchy. Znamená to pak, že když budeme všechny vypočítavými potvorami, budou nás víc zbožňovat? „Byla až moc hodná“, objasnil mi nedávno jeden z nejbližších přátel rozchod s přítelkyní. Ano byla. Znala jsem jí. Teď má naopak nesnesitelnou mrchu, která se mu snaží dělat ze života peklo. Je ale šťastný? Nevím. Podle mne se postavil do role tak submisivní, že se snad i bojí nové přítelkyni potvoře říct, že to s ní chce ukončit. Zatímco Karla byla naprosto oddaná a dávala mu veškerou svou lásku dost často (a také všude) najevo, Kristýna Pavla buzeruje jak malého kluka i před jeho dlouholetými přáteli. Navíc způsobem, který by si i ta sebevětší mrcha měla nechat na doma. Ověřeno evoluční teorií i letitou praxí Vedle toho nedávno Laura Janáčková vydala knihu – Muži chtějí potvory, která je součtem všech možných problémů mužů a žen, podřízenosti a nadřízenosti obou pohlaví i návodem, jak se stát potvorou tak, aby z vás muži zešíleli. Laura Janáčková vychází z mnohaleté psychologické praxe, já ze zkušeností pár svých přátel. Můj názor se tudíž nemůže se s fundovanými názory příliš srovnávat, ale zdravý selský rozum mi prostě říká, že pravda je někde na půli cesty. Hodná vs. zlobivá holka S muži a potvorami nebo s muži a hodnými holkami je to asi stejné jako s muži a superkočkami a muži a obyčejnými holkami s lookem baby doll. Každý z nich se otočí za peroxidovou blondýnou s dlouhýma nohama a v minisukni – přitom kdyby si to oblékla právě jejich přítelkyně, budou se – slušně řečeno dost čertit. Doma prostě mají raději ženy přirozené bez všech těch vyumělkovaných cetek. A ano – určitě asi do jisté míry kvůli majetnickým sklonům a své vlastní ješitnosti – raději s obyčejnou, kterou nechce každý do postele, než s tou, o kterou se budou muset pořád bát, protože je prostě příliš krásná. A že by mužům dělal dobře pocit nejistoty? To ani omylem. Na druhou stranu přílišná jistota v nich zase probouzí rozsévačské tendence, protože prostě ví, že doma jim bude odpuštěna konec konců i bratrovražda. Potřebuje(te) chránit! Je dokázáno, že muži se rádi staví do role obránce a rádce, který může nenápadně svou hodnou ženušku sem tam správně nasměrovat. Musí se cítit nepostradatelní. Pak dokážou stát pevně oporou jako sloup. Pokud jim naopak ukážete, že na všechno stačíte sama, budou se cítit degradovaní a nepotřební. Ale potvory jsou přece samostatné a superdokonalé, schopné poručit téměř větru dešti. A netluče se to tu potom tedy? A potvora bude sama… Laura Janáčková, známá a respektovaná psycholožka a sexuoložka, vychází z vědeckých poznatků evoluční sexuologie, která hluboce zasahuje do našeho podvědomí. Já vycházím z poznatků, že kdybych se chovala doma jako úplná cílevědomá, sebevědomá a na vše připravená potvora, asi bych nechala svůj vztah krachnout. Můj dominantní a najednou nepotřebný muž, si myslím, raději najde nějakou jinou nepotvoru, které by měl co dát – minimálně pár dobrých rad. Na druhou stranu. Kdybych mu volala pokaždé, když mi bude instalatér tvrdit, že do záchodu se nestrká zadek, ale hlava, asi by se poohlédl po nějaké jiné, která se umí bez jeho svolení a doporučení aspoň vyčůrat. Zlatý střed, cesta ke štěstí Otázkou tedy zůstává – když se staneme všechny potvorami, zajistíme si lásku a věrnost mužů na věky věků? A nebudou se nás naopak víc bát, protože je připravíme o pocit, že jsme na nich závislé, který mají tak rádi? Nevím, jak vy, ale já volím přístup „zlatá střední cesta“. Jsou prostě věci, kdy potřebuju slovo chlapa – od toho ho také mám a nechám se jím ráda ovlivnit. On se mě ostatně také ptá na názor ve věcech, kde si není jistý v kramflekách. Kdybych chtěla, uměla bych být potvorou s několika hvězdičkami, stejně tak, jako by se on dokázal stát špičkovým šmejdem. Ale nevím, jestli je toto zrovna recept na štěstí…

folder_openPřiřazené štítky

Plačící žena = nejistý chlap. Plačící žena a nejistý chlap = výsledky

access_time29. may 2019 personRedakce

Neznáme muže, který by se dokázal vypořádat s ženským brekotem. Chlapi prostě neví, co dělat. A platí tu přímá úměra – čím víc žena pláče, tím víc je muž „bez sebe“.  No a nám se to občas náramně hodí… Ohledně ženského pláče existuje pár faktů – vědecky dokázaných (očividně i vědci mají doma ženy, s jejichž krokodýlími slzami si nedokážou poradit). Tak například ženy pláčou asi 65 x do roka a jeden pláč trvá průměrně 5 až 6 minut. A co se děje s organismem při pláči? Zároveň se slzami se začnou vylučovat látky, které otupují bolest a také hormon prolaktin, který ulevuje napětí. Haló, tady jsem. Všímej si mě! Stres a bezmoc jsou nejčastější důvody, proč ženy pláčou. Opravdu pláčou. Většinou potichu a tak, aby je nikdo neviděl. Vedle toho existuje pláč, který vědci nevyzkoumali, ale znají ho všechny ženy – pláč, který si klade za cíl něčeho dosáhnout. Vzhledem k tomu, že každá žena má aspoň minimální herecké předpoklady, není pro nás tak obtížné se rozplakat účelově. A tak scény „Málo si mě všímáš a ty už mě nemiluješ“ nebo „Nikam neodcházej“, popřípadě pláč typu „Chováš se ke mně, jak kdybych nebyla“ nabírají daleko zajímavější rozměr. Dá se na nich totiž skvěle profitovat. Lehká matematika Ženský pláč představuje pro každého muže nepříjemnost. Rozčiluje je utěšovat vzlykající ženu, rozčiluje je pohled na umatlané oči a vůbec rozčiluje je ta nepohoda, kterou pláč rozsévá kolem sebe a co je rozčiluje úplně ze všeho nejvíc je ten pocit, že s tím absolutně neumí pracovat. Neví, co mají dělat. Chvíli zkouší pláč ignorovat, odejít z místnosti nebo prostě dělat, že tam nejsou. Pro ženu symbol celkem lehce čitelný – trochu víc přidat. Silnější pláč = silnější bezmoc. Jeho! No a ta většinou vrcholí objetím, vyčítáním, brnkáním na city s implementací všech ženských zbraní a končí sexem na usmířenou a s bonusem v podobě: „Když zůstanu, přestaneš už brečet?“, „Vždyť já tě mám rád a všímám si tě,“ + omluvné „jen toho mám teď dost“ nebo „Zítra ti všechno vynahradím“. On je spokojený, protože ona zmlkla (to, co měl v plánu, vem čert pro ten klid), ona je šťastná, že dosáhla svého. On i ona se k sobě nějakou dobu chovají lépe – ona profituje, on se bojí, aby zase nenastal ten ubrečený teror. Všichni jsou spokojení – tak proč bychom si sakra čas od času nepobrečely, že jo?

folder_openPřiřazené štítky

Muži věčně něco nechápou – ženský proto musí držet při sobě

access_time29. may 2019 personRedakce

Můj partner už léta tvrdí, že ženský jsou hrozný slepice. Probírají nesmysly, zatímco on řeší důležité věci a na hlouposti nemá čas. A už vůbec prý nechápe, co nás na tom klevetání baví. Věci, které ale nechápe, se dají počítat na kusy denně. To máte za rok minimálně 365 věcí…Chápete to? Můj přítel je obrovskou kapitolou. Jsme spolu 8 let a já neustále nacházím neposkvrněná území jeho prazvláštních názorů a podivné tuposti. Splňuje základní kritéria, kvůli kterým mi jej kamarádky přejí – dobře vypadá, dobře vydělává, dobře se o mě dokáže postarat a taky mě celkem dobře a v mezích x letého stereotypu dokáže uspokojit. Ale vytáčí mě. Vytáčí mě svými povrchními názory a někdy až dětskou naivitou. Není to tak dávno, co mi na dovolené v Africe tvrdil, že to, co právě hraje za písničku, je původem od Svěráka a když jsem oponovala, že je to pitomost, tak mi s přesvědčivou neoblomností vysvětlil, že by to nebyl první ani poslední remake, který se na světě udál. Nechápe mě, že si myslím, že nemá pravdu. O kafíčkách, kamarádkách a facebooku Také nechápe posedávání na kafíčkách a podrážděně reaguje vždycky větou: „Co si s ní furt povídáš,“ když se zaberu do delšího telefonního rozhovoru s kamarádkou. Nechápe, že vím, s kým zrovna spí moje kadeřnice, ani to, že moje nehtařka se právě rozvádí. A nenávidí facebook. Prý nechápe lidi, co plýtvají časem u jeho vysedávání. Je to podle něj jedna velká drbárna. Pravda je přitom taková, že jediné, co na něm nenávidí, je to, že s ní jednak neumí a také to, že se jedná o dost tenký led. Hranice, kdy se ten druhý z páru může dozvědět byť třeba drobnosti, o kterých neměl ponětí, je tenká a on je velmi nerad ohrožován. O nakupování Nechápe moje nákupy. Nechápe, že jsou jiné, než ty jeho. Holt prostě nechodím 16 let do stejného obchodu pro stejnou velikost stejného typu trička. Neprosím ho o pochopení. Jsou to přece moje nákupy a za moje peníze. Přesto mi musí po každém z nich sdělit minimálně 5x, že je nechápe. Podle mě je to pro muže super jednoduchá rovnice. Prostě prsa + vagina = miluju nákupy. O mé práci A pozor – nechápe, co furt ťukám do počítače. Vysvětluju mu pojem práce, což nechápe. Jeho práce spočívá v chození v jednom typu trička a říkání „ahoj draku,“ prý potenciálním zájemcům o prodej nebo koupi nemovitosti, kterými se zabývá. Nechápe, že se někdo jiný může zabývat psaním. O všem možném Pak často nechápe, nad čím přemýšlím, nechápe, co se mu snažím říct, nechápe, proč se pořád všeho bojím, nechápe, proč se líčím, nechápe, proč nemám ráda tenhle film a tak dále. Dokonce nechápe ani vysvětlení, která mně přijdou dostačující. Třeba, že prostě nemám ráda historické filmy, stejně jako historii jako takovou. Mám z ní strach už od gymplu. Pamatuji si jen datum bitvy na Bílé hoře. Líčím se proto, abych nebyla hnusná a všeho se bojím, protože potřebuju jako každá žena jistotu. O pravdě svaté Nejhorší na tom je, že kdykoli na to přijde řeč mezi námi děvčaty, pojmům „nechápu to“ a „nechápu tohle! se najednou strašně otevírají obzory. Klářin partner nechápe, proč cvičí jógu podle jeho slov s teploušem, když jsou ty pozice tak divné. Ten teplouš jim prý chce jen koukat do rozkroku. Nechápe, že rozkroky ho nezajímají. Radčin partner nechápe, proč chce udržovat dobré vztahy s biologickým otcem svých dvou dětí a bývalým manželem. Už spolu nejsou a je to zbytečné. Jitčina drahá polovička nechápe, proč by si měli brát na sklonku třicítky hypotéku, když je jim v pronájmu, který je vychází na stejné peníze, dobře a Zuzčin muž nechápe, proč v noci často pláče, přestože ví, že je to sotva tři měsíce, co ho viděla vodit se za ručičku v parku s děvčátkem, kterému by mohla z fleku dělat matku. Muži prostě nechápou. Proto musí držet ženský pospolu. Všechny. Bez ohledu na to, co jim přinesla minulost i co se může stát v budoucnu. Žena, která ví: Jana 

folder_openPřiřazené štítky

To, že s vámi nespí, nemusí znamenat, že někoho má

access_time29. may 2019 personRedakce

Možná jste si myslela, že to, jestli váš partner někoho má nebo ne odhalíte úplně snadno podle toho, že s vámi přestane spát. Nejspíš byste se totiž zachovala takhle sama. Jenže „podle sebe soudím tebe“ tady tak úplně neplatí. To, že nemá zájem o sex, ještě nic neznamená. Existuje milion jiných důvodů, proč na to zrovna nemá chuť. Často to jsou třeba jen obyčejné starosti v práci, jakýkoli neúspěch, mizející peníze na účtu a stovky dalších věcí, kterými vás nechce zatěžovat. SPÁT S VÁMI NEJSPÍŠ NEPŘESTANE Má k tomu totiž hned několik důvodů. S vámi je sex jiný – přináší mu něco jiného, než sex s ní a pořád je to přece muž, takže proč by se o to ochuzoval (milence samozřejmě tvrdí, že s vámi nespí a že máte problémy kdesi cosi). Za další – milenky bývají paradoxně i dobrým stimulem k tomu zlepšovat v posteli něco doma. Proč to tak funguje, ještě žádný muž snad neobjasnil, ale berte to jako fakt. Muže, které mají sexuální zpestřování jinde, prostě sex o to víc začne bavit i doma. Navíc si muži myslí, že byste pojala podezření, kdyby s vámi přestali spát. Na tohle si opravdu umí dávat pozor. PRVNÍ SIGNÁLNÍ – MUŽI NEJSOU NEOMYLNÍ Ani tak chytří, aby si dokázali ohlídat úplně všechno. Více předvídáme my ženy a jsme daleko opatrnější. Proto také na naše vztahy, pokud nějaké máme, přijde daleko méně mužů, než my na ty jejich. I tak ale existují poměrně jasné signály. 1. Na jeho telefonu se najednou objevilo heslo Nikdy ho nepoužíval a teď má telefon zaheslovaný. Navíc jste si všimla, že i hesla často mění. Není tam náhodou něco, co se mu nechce mazat a co byste neměla vidět? 2. Chodí mu večer zprávy A ještě než se sama zeptáte, má hroznou potřebu vám říct, kdo píše a jak ho to štve, že mu dotyčný píše takhle večer. Modelový příklad: „Ježiši, to je zase Souček, co zas chce“ – následuje samozřejmě rozezlené pohození hlavou pro zvýšení důvěryhodnosti. 3. Telefon si bere i na záchod Prostě z něj nespustí oči. A když ho omylem někde nechá ve vaší blízkosti, je strašně nervózní. 4. Telefon si pokládá displejem na plochu stolu Ne naopak. Jednoduše pro sichr, aby se tam neobjevilo jméno, od koho zpráva je.  5. Bezděčně se usmívá Prostě se jen tak z ničeho nic začne pousmívat. Milenka má nejspíš i smysl pro humor, když si na její dobrý vtip vzpomene i doma. 6. Má víc práce Musí večer ještě na tuhle a na támhletu schůzku – jsou důležité. Řeší teď totiž dost zajímavý byznys. 7. Má do telefonu jiný tón Přirozeně vám bere telefon, i když je s ní, protože vytípávat ho je ještě větší „provar“. No, a jestli s vámi mluví jako s bráchou, něco je prostě špatně. 8. Má vás v telefonu jménem Miláček už dávno nejste. Budete tam nejspíš jen jako Iveta, Katka, Sandra, Kamila a tak dále – žádná zdrobnělina, žádná přezdívka. 9. Je odvážnější Hlavně při hádkách. Má najednou hodně síly vám vyčíst daleko více věcí, než předtím a nebojí se, že ho pošlete do háje – přece mu vždycky jedna z vás zůstane. 10. Stávají se mu divné věci Třeba zapomene telefon v práci a musí si pro něj hned zajet, jen co dojede domů. Nebo musí jet za kamarádem, protože mu nepřinesl papíry a musí se to vyřídit teď hned. Demonstrativní znechucení je samozřejmě na místě. Žena, která ví: Markéta

folder_openPřiřazené štítky

Jak v davu poznat debila?

access_time29. may 2019 personRedakce

Některé muže nemusíte podrobovat dlouhému prozkoumávání. Prozradí se sami. Pakliže muž vykazuje některý z následujících znaků, raději se k němu ani nepřibližujte na vzdálenost kratší 5ti metrů a utečte dřív, než vás tím nejtrapnějším způsobem na světě pozve na skleničku. 1) Ve chvíli, kdy vás zahlédne, okamžitě rádoby nenápadně zvýší hlas – to aby vám neuniklo něco z jeho super zajímavého života. 2) Pravděpodobně přihodí i historku s autem přičemž nezapomene několikrát důrazně zopakovat, že se jedná o Mercedes – nejspíš 20 let starý a ohnilý Merdeces. 3) O svém starém autě bude mluvit jako o káře, přičemž bude jeho stav omlouvat tím, že miluje stará auta – přece není blb a nepřizná, že na lepší nemá. 4) Nosí outdoorové oblečení mimo sportovní aktivity – outdoorové triko má výhradně zastrčené do kalhot. 5) Na noze má Crocsky v kontrastní barvě, než jsou jeho ponožky – to aby vynikl. 6) Neustále má (blbé a nevhodné) sexuální narážky – to, aby ukázal, že sex s ním bude hoooodně pestrý. 7) Pokouší se říkat vtip a už v jeho polovině je smíchy zkroucený, jak paragraf – vtip není vtipný, i když to asi není třeba ani dodávat… 8) Zvyšuje svou pracovní pozici a má potřebu o ní neustále mluvit – spolehněte se, že až bude říkat, kdy a jakým způsobem někoho „zprcal“, bude on tím, kdo prcán byl svým nadřízeným, kterému už roky závidí. 9) Hodně nahlas se směje – a také hodně blbě. 10) Dělá, že na vás nekouká –  civí vám na prsa a na zadek. 11) Machruje a ošívá se – přečetl si totiž, že ženy mají rády pohodáře. 12) Zná 12 druhů gelů na vlasy – používá ten nejlevnější a používá ho hojně. 13) Snaží se ukázat svou autoritu – pravděpodobně si jako oběť vybere 15ti letou brigádnici, která mu o milimetr nedotočila pivo. 14) Najednou začne mluvit hrubým hlasem – asi aby ukázal ochranářské pudy. 15) U nohy má igelitku – pravděpodobně už několik let tu stejnou. Žena, která ví: Jana

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci ShowBizz na dotaz muž snů

Žena měsíce, která nás baví & inspiruje: Lucie Váchová-Křížková

access_time29. may 2019 personRedakce

V dubnu 2003 se stala nejkrásnější ženou republiky. Dnes roli modelky pomalu ale jistě mění v tu moderátorskou. A když zrovna nepracuje, tráví čas se svým synem a manželem na jachtě nebo relaxuje na golfovém hřišti. Sport je její velkou vášní, krása její předností. Potenciál obojího skvěle využila v roce 2005, kdy vyhrála soutěž World Beauty Championship v Miami. Byla to soutěž, kdy konečné výsledky vzešly součtem bodů ze sportovní a „modelkovské“ disciplíny. Co víme, o její povaze Lucie je cílevědomá a umí si jít za svým. Miluje velké výzvy. Zastává názor, že s úsměvem jde všechno líp. Kdyby na sobě něco ale změnit mohla, prý by to byla paličatost a zarputilost. Její velkou předností, je pracovitost. Denně stíhá i dvoje moderování. Jejím životním cílem je dobře vychovat své děti a alespoň jednou denně vykonat dobrý skutek. Jaký muž jí může pozvat na večeři Lucie je šťastně vdaná za Davida Křížka, se kterým vychovává skoro čtyřletého syna, takže ji na večeři nikdo jen tak nedostane. Obecně ale miluje muže charismatické, sportovní a hlavně ty se smyslem pro humor. No a kdyby si mohla vybrat ideální restauraci na večer ve dvou, zvolila by italskou nebo thajskou. Co Lucie a nákupy? Vypadat dobře a oblékat se trendově je „nutností“ každé mediálně známé ženy. I Lucie má ráda módní trendy. Preferuje sportovní eleganci. A kolik času věnuje nakupování? Nezbytně nutnou dobu. „Nakupování mě baví, ale většinou si předem naplánuji, kam zajdu a do hodiny mám vyřízeno,“ říká.

folder_openPřiřazené štítky

Lucie Bílá: Klidná síla neklidu

access_time25. october 2019 personRedakce

Lucie Bílá je nebezpečně krásná žena. Navíc nikdy nevíte, co si ve vás její usměvavé oči při setkání přečetly: prázdnotu, laskavost, lhostejnost, vypočítavost nebo faleš? Na první pohled vás na ní upoutá její upřímný a široký úsměv. Ke královně naší pop-music patří stejně neodmyslitelně jako její tří-oktávový hlasový rozsah. Někdo ji přirovnal ke slavné Edith Piaf a nazval ji českým „vrabčákem“, pro její útlou a křehkou postavu, prostořekou pusu a osobní kouzlo. Lucii Bílou ale lze jen těžko přirovnávat k jiné zpěvačce. Je jedinečná, je originální, je svá. Její život je pod drobnohledem lidí, kteří mají pocit, že jim jakoby patří. Je zkrátka jejich Lucií. Setkáváte se, předpokládám, i s lidskou závistí. Jak na ni reagujete? Lámete si ještě s pomluvami, zlobou, nenávistí hlavu, nebo jste „nad věcí?“Moje povolání je dělat lidem radost nebo je prostě probudit ze snu a z nudy. Možná jsem svým způsobem i člověk, který se snaží lidem léčit duši, a proto mě nezastaví a nesmí zastavit nic negativního. Snažím se spíš naopak pochopit, z jakého důvodu jsou ti lidé nešťastní. Těch důvodů může být spoustu. Například ten, že je řada lidí, materiálně zajištěných a navenek spokojených, kterým minulý režim všechno vzal, oni si ale myslí, že jim něco dal.Když listujete společenskými stranami časopisů a opakovaně tu vidíte svoji tvář, jaký z toho máte dojem? Zajímají vás ještě stále články, které o vás vycházejí? Nebo se z nich stává rutina s cílem udržovat si určitou image a popularitu, která je pro vaši profesi potřebná?Bez novin by se diváci nikdy nedozvěděli, jak mi na nich záleží, co dělám nového a na co zrovna myslím. Je to nedílná součást mého povolání. Já mám stejně neustále potřebu věci sdělovat, něco měnit, něco převrátit, a jsem opravdu moc ráda, že dostávám neustále nabídky na rozhovory. Je to důkaz, že zatím nenudím.Jedna známá si mi postěžovala, že z vás má až stísňující pocit dokonalosti. Jste úspěšná, bystrá, vtipná, atraktivní. I pěvecké hvězdy jsou ale jen ženy s docela obyčejnými radostmi. Co pro vás znamená pojem ženskost?Nejvíc mi záleželo na tom mít děťátko, protože bez něj bych byla neúplný člověk. Stálo mě to skoro šest měsíců v nemocnici, ale i tam jsem se cítila šťastná, protože jsem žila opravdovým posláním. Podle mne není opravdu větším symbolem ženskosti nic jiného než těhotná a kojící žena. Jinak své známé řekněte, že dokonalá nejsem, že mám tolik chyb, až je sama nespočítám.Jaké tedy máte slabosti a neřesti? Ať už typicky ženské jako nekonečné telefonické hovory s kamarádkami, mlsání sladkého, schopnost strávit hodiny nad svým šatníkem, u něhož zjistíte, že stejně nemáte co na sebe, nebo slabosti zcela jiné.Jsem bojovník a peru se už od školy za věci, které nezměním a se kterými se neumím a nechci vyrovnat. V tu chvíli jsem „mužskej“ a jde ze mě strach. Co mě štve a co bych chtěla změnit, se týká většinou našich špatných zákonů a nespravedlnosti, která se tu často lidem děje. Co se týče jídla, dlouho jsem se učila žít příslovím „nežij, abys jedla, ale jez, abys žila“. Myslím, že už jsem nad sebou vyzrála. Dá se shrnout do jedné věty jaká dnes jste? Jak vidíte samu sebe?Člověk zná nejméně sám sebe a já mám takový sklon k sebekritičnosti, že se mne raději na Bílou neptejte. Jediné, co o ní vím, je, že vás má moc ráda. A myslí tím i všechny, kteří si tenhle rozhovor přečtou. Je prostě taková.VIZITKALucie Bílá – vlastním jménem Hana Zaňáková – se narodila 7. 4. 1966, je dcerou skláře a pečovatelky v domově důchodců. Jejím debutovým albem bylo Miss Ariel, nejslavnějším klipem Láska je láska v režii Filipa Renče. V roce 2014 vydala novou desku, jedná se o trojalbum s názvem Diamond Collection, ve kterém se Lucie Bílá ohlíží zpátky za svojí kariérou. Deska obsahuje největší hity a mapuje vzestup slavné zpěvačky od 90. let. Lucie Bílá je plná emocí, vlídnosti, tvůrčího neklidu. Je ženou se vším všudy. Spojením grácie, humoru, šarmu, pracovitosti i ochoty obětovat se pro druhé a pro úspěch projektu, na kterém pracuje. Některým mužům může taková žena připadat až nebezpečná. Řekla bych ale, že k české slavici Lucii se lépe hodí charakteristika jiná – je to báječná dáma, která si úspěch pracovní i štěstí soukromé zaslouží. Proto všechno dobré, Lucie! 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Děti & Rodina na dotaz muž snů

Jak se rodí v Tanzánii aneb Těhotenství Šošonek a dalších odvážných žen

access_time25. october 2019 personRedakce

Srovnávání způsobu porodu v Česku a na Slovensku by asi moc zajímavé nebylo. V Česku a na Ukrajině možná už víc a v Česku a v Anglii třeba taky. Ale zavedeme vás dál, podle informací a poznatků Mgr. Martiny Tiché a Mgr. Šárky Fleišmanové z Pedagogické fakulty UP v Olomouci objevíte obrazy porodů v Tanzánii, v Tibetu nebo způsob jakým rodí ženy Šošonů či Guyanců. Tanzanie Země, kde žije 36 milionů obyvatel, vyznává na třetiny islámské, křesťanské a tzv. domorodé náboženství. Těhotenství u tamních žen probíhá většinou bez potíží. Je zde zvykem, že žena odchází před začátkem posledních čtyř týdnů před porodem k matce, ale dál vykonává svou práci a roli ženy. I když je v domácnosti matky. Tanzánské ženy musejí během těhotenství dodržovat jisté zásady, jejichž porušením by ohrozily život plodu nebo jeho zdraví a zároveň tak poškodily i svého muže. Tyto zásady jsou u různých kmenů jiné, ale uveďme některé z nich : nesmějí vtěhotenství požívat jídlo vjiných domech nesmějí se dotknout nohou hladiny vody při přechodu přes řeku. Těhotná žena musí počkat na manžela až ji přenese¨ v 6 měsíci těhotenství si oholí hlavu nesmějí nosit přiklopený hrnec nesmějí se ohýbat nesmějí sedět na poraženém stromě nesmějí se dívat na ošklivou osobu Porody probíhají většinou snadno, žena často porodí při práci na poli, po porodu ale pracuje dál a teprve večer odejde s dítětem domů. Tanzánky ale dovedou čas porodu dobře odhadnout a zůstanou doma. Zavolají si zkušené ženy a porodí. Muž u porodu nesmí nikdy být. Pokud je porod těžký nebo moc rychlý pomáhají ženy, co jsou zrovna blízko a manžel shání léky a speciální listy trav, kterými pak žena přeřízne pupeční šňůru. Dítě nedostává jméno hned, ale až je jisté, že přežije. Po porodu zůstává matka doma, délka se liší, ale nikdy není menší než 6 týdnů. V okamžiku, kdy novorozenci odpadne zbytek pupeční šňůry, stává se dospělým a je nutné ho představit ostatním při speciálním obřadu. Matka nosí dítě vždy s sebou po dobu, kdy ho kojí. Dítě spává s matkou v posteli, dokud se nenarodí další potomek. Již v útlém věku se tak mezi matkou a dítětem vytváří silné citové pouto. V mnoha kulturách porodí žena při práci, kterou ale po porodu dodělá a teprve potom odchází domů. Severní Amerika - Šošoni Říká se jim také hadí Indiáni a žijí ve skalnaté oblasti Utahu a v Coloradu v USA. Rituály šošonských žen během těhotenství : nesmějí se škrábat prsty na hlavě nesmějí jíst tučná jídla nesmějí jíst maso, živí se především polévkami a pijí jen horkou vodu, Šošoni věří, že pokud by ženy hodně jedly, narodily by se jim tlusté a líné děti Když nadejde čas porodu, přesune se těhotná žena do tzv. menstruační chýše. Jde o přístřešek nedaleko hlavní osady, tady musejí ženy dodržovat přísná pravidla-nenavštěvují svoji rodinu. Šošonské ženy jsou totiž v průběhu menstruace, porodu a bezprostředně po porodu považovány za nečisté a údajně se stávají nebezpečnými i samy sobě. Šošonští muži se těchto žen bojí, a do menstruační chýše proto nevstupují. Ženy zde rodí za pomoci porodní báby, která po porodu vykoupe novorozence v teplé vodě a matce rovněž přináší denně jídlo. V době přežívání matky v chýši provádí otec určité rituály : dodržuje půst, což znamená účast na manželčině utrpení běhá několik kilometrů,což má pomoci manželce urychlit bolesti a nepříjemné potíže po narození dítěte se musí muž ponořit do studené vody, ale dítě do teplé a přebírá tak symbolicky otcovu roli Rovnováha a čistota se u žen obnovuje po 30 dnech, pak se žena vrací i s dítětem domů. Hned po příchodu vykoná rituál přijetí tak, že se s manželem i dítětem vykoupe v potoce. Pak se pomaluje červenou barvou. Otec a matka časně vstávají a pilně pracují, protože věří, že tak, jak se budou chovat, se budou jednou chovat i jejich děti.  Nejen u některých amerických, ale i v afrických kmenech je narození dítěte velkou událostí, kterou žije celý kmen nebo vesnice. Jižní Amerika - Guyanci Mezi sebou se dělí na indiány bílé a rudé kůže, ale nenadřazují se navzájem. Příchod dítěte považují za velkou vzácnost a prožívá ji celá komunita. Těhotná žena těsně před porodem odchází ze své chýše, kde zanechává manžela,do jiného tábora. Tvoří jej přibližně deset primitivních přístřešků postavených v kruhu na mýtině. Porod probíhá takto : Rodička sedí na lůžku z travin a palmových listů, kolem ní sedí v podřepu několik indiánů. Žena má roztažené dolní končetiny a rukama křečovitě svírá kůl, který je před ní pevně zaražen do země. Opírá se o něj a snadno pak rodí. Guyanky mají snadné porody, kdy nesténají, jen lapají po dechu. Dobu porodu provází řada rituálů, z nichž nejdůležitější je rituál mlčení, jímž okolí projevuje starost a odpovědnost za zdraví novorozence. Hned po narození je dítě schováváno před neviditelnými nočními obyvateli pralesa, kteří by mohli dítě zabít. To je další důvod proč rodící ženy nemluví. Narození syna všichni vítají víc než narození dcery, protože v chlapci vidí budoucího lovce. V místnosti porodu je připravena mísa tvaru vejce, která je spletena z bambusových listů a zvenčí je pokrytá vrstvou vosku divokých včel, takže nepropustí žádnou tekutinu. Je naplněna studenou vodou, kterou jeden z indiánů začne omývat dítě, vodu nechá stékat na všechny části těla a jemnými pohyby pak zbavuje tělo mázku. Po skončení rituálu si jedna mladá žena sedne do podřepu, uchopí dítě levou rukou, přiloží si je k hrudi a pravou rukou mu postupně masíruje končetiny a trup. Jsou kmeny, kde se o dítě, ženu i domácnost stará nejmíň měsíc po porodu muž a příbuzní. Žena i dítě jen odpočívají. Tibet Tibeťané nežijí jen v Tibetu a v Číně, ale i v Nepálu, v Kašmíru, v Sikkimu a Bhútánu. Je jich asi 6 milionů. Dobu těhotenství považují za vzácnou a obohacující. Těhotná žena je ostatními vnímána jako velmi mocná, přirozeně schopná se spojit s božstvy a duchy, proto jí nesmí po fyzické i psychické stránce nic chybět. O ženu se stará nejen manžel, ale i ostatní rodinní příslušníci. Porod doprovází celá série rituálů : Někdo z rodiny nebo třeba lékař udělá devět malých vrypů do kousku másla a odrecituje 108krát mantru. Tím se máslo stává posvěceným a otec ještě nenarozeného dítěte je podává v posledních stadiích porodu své ženě, aby ho urychlil. U porodu je tedy otec přítomen a dokonce pomáhá i když hlavní aktérkou je porodní bába nebo zkušená matka. Otec dítěte pomáhá rodičce s recitováním mantry, tím se údajně porodní proces zrychluje. Pokud jsou větší komplikace, může matka sníst kousek sušené ryby z posvátného jezera. V samotném závěru porodu se někdy podává rodičce šafrán. Také placenta podléhá určitým rituálům : je uschována do té doby, dokud ji neprohlédne astrolog, který rodině poradí den, jenž by podle něj byl nejlepší pro její pohřbení. Místo pohřbení už důležité není. Nesmí ji jen vyhrabat zvířata. Proto Tibeťané placentu zabalí do čisté látky a zakopou hluboko do země. Velký význam má i pupeční šňůra : schovává se přibližně rok na bezpečném místě vdomě a používá se kléčení oparů. Několik dní po porodu zůstává rodina s novorozencem úplně sama, návštěvy jsou zakázány. Třetí den (narodí-li se chlapec) nebo čtvrtý den (dívka) se koná větší slavnost, na kterou přijdou příbuzní, sousedé a přátelé. Zhruba měsíc po porodu se o domácnost stará otec dítěte. Matka s novorozencem odpočívají a jsou pořád spolu. Otec pere pleny, vaří polévky, ohřívá často vodu, protože matka se nesmí po celé toto období dotknout studené vody.

folder_openPřiřazené štítky