Výsledky vyhledávání v sekci Móda na dotaz napadené dítě

Jak být trendy maminkou?

access_time28.květen 2019personRedakce

Mít bříško ještě neznamená oblékat se do neforemných hábitů. Inspirujte se slavnými maminkami a pořiďte si výbavu pro stylových 9 měsíců.Nastávajícím maminkám jde především o pohodlí. Pohodlné se však nemusí rovnat nevkusné. Chybou spousty maminek je, že se snaží zahalit do volného oblečení ideálně v černé barvě. Místo dobré služby jim však taková móda přikouzlí ještě nějaké to kilo navíc.Dobrý den, bříško venMnoho maminek se v těhotenství necítí moc sexy. Je ale zajímavé, že okolí na ně pohlíží jinak. Každá těhotná žena je krásná. Už jen proto, že pod srdcem nosí dítě. Nebojte se proto na bříško naopak upoutat pozornost. Obepnuté tuniky, trička a kardigany. To je to, co by vašemu módnímu monitoringu nemělo uniknout.Legíny – 100 % pohodlíDají se jednoduše přetáhnout přes bříško. I takové, které nejsou maminkám přímo šity na míru. Vybírat můžete z mnoha vzorů a barev. Stačí k nim pak navléknout jednobarevné tričko, obout kozačky a můžete vyrazit do ulic jako trendy maminka.Šaty, které nesvazujíMnoho celebrit prochodilo těhotenství také v šatech, které krásně zvýrazní bříško. Ani těch se nebojte. I napříč tomu, že je chladněji. Vzhledem k vyššímu tlaku možná i spíše uvítáte, že vám není takové teplo. Můžete pod ně obléknout třeba speciální těhotenské punčochy a nohy zahřát odspoda ve válenkách.Těhotenské kalhoty – na krtečka, prosím ne!Dříve bylo zvykem nosit v těhotenství kalhoty s laclem. Měly úžasnou vlastnost. Z každé maminky dokázaly udělat obtloustlou velrybu. Pro jistotu na ně zapomeňte rovnou. Namísto toho vybírejte to, co vás opticky zeštíhlí. Nemusíte se například vzdávat ani oblíbeného střihu slim jeans. Stačí si pořídit speciální model s vakem pro bříško.Žena ví: Adresář pro maminkyNevíte, kde nakoupit módu pro maminky? Tady je pár tipů:1) Kolekce H&M2) Kolekce C&A3) www.stilago.cz – kolekce Noppies, Neun Monate, Esprit for mums4) www.happymum.cz5) www.prodeti.cz – značka Jojo Maman BébéFoto: archiv Mc consultant, archiv firem

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Sex Vztahy na dotaz napadené dítě

Nevěra a promiskuita

access_time06.březen 2020personSimona Chvátilová

Nevěra a promiskuita Nevěra.Známe ji asi všichni, co? Nosíme ji v sobě.Taková zajímavá věc. Co vede šťastně zadané, že ji tak rádi vyhledávají a současně odsuzují?Většinou nemáme moc pochopení pro ty co nevěrní jsou a s účastí sledujeme podváděné. Asi normálka. Nikdo nechce být podváděn a tvrdíme, že ani podvádět nechceme, vždyť je to přeci hnusné. A ještě větší normálka je, že podvádějí všichni. Nebo snad znáte někoho, kdo není nevěrný? Já sice ano, jednoho karatistu, bojovníka. Má dvě malé děti, normální ženu a je totálně šťastný, za to, že všechno je, tak jak je, vždy a za všech okolností. Takových lidí je málo, má za to maximální respekt. Potkávám tady víc takových, kteří to svoje štěstíčko potřebují stále testovat.Jasně, že sem nepočítám dvacetiletého kluka nebo holku, tam je to jasný. Probíhá proces hledání se a celý život je před nimi. Promiskuita je v podstatě nezbytná, aby se člověk našel. Ok. Ať už to bolí sebevíc, v tomhle věku se to rozdýchává podstatně snáz než ve čtyřiceti, kdy už je všechno někde dál. Dobrá, mládež ať žije dokud to jde.Co mne ale opravdu dojímá, jsou dívky lodníků, pracujících v zahraničí. Nic proti, ale ti kluci tam opravdu makaj. Podle mého doufají, že peníze, co vydělají tam, jsou schopné nahradit všechno tady. Vždyť to dělají pro vás. Myslím, že tři týdny na lodi jsou větší peklo než být tři týdny sama doma.Druhá parta, to jsou tatínci. Takový potkávám nejvíc, sebevědomí třicátník, šťastný otec, dobrá práce. Pro rodinu všechno. Sledujte ho, ale za rohem, slintajíc putuje pátečním městem a od hlavy až k patě, sjíždí tu nejtuctovější servírku a žádostivě flirtuje. Já se jen divím. Ženu sis vybral sám, dítě si jí udělal, dokonce tvrdíš, že nic jiného než šťastnou rodinu nemáš. Na toho kdo to nepěstuje, koukáš z patra. Tak proč tohle? Nechápu! Někde bude asi chyba. Špatný výběr ženy? Možná, že by mohly všechny patřit jen tobě.No nic, byla to jen taková úvaha. Prostě to nemám rád. Štve mně třeba i zapíjení svobody a následná cesta do vykřičeného domu, kde se kamarádi složí na lehkou děvu pro ženicha. Nebalím servírky, ten pocit být sto padesátým vopruzem dneška, si rád odpustím. Vždyť jsou v práci, musejí z toho mít dost. A možná ne. Každopádně já dost mám.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Testujeme na dotaz napadené dítě

Nebezpečné dětské výrobky

access_time05.únor 2020personRadka Eliášková

Výrobci hraček a výrobci péče o děti produktů mají přísně vyzkoušet výrobky, které budou dodány na trh. Nicméně, v zájmu snížení nákladů a přidávat se k jejich spodním řádku, nebezpečné hračky a výrobků pro děti poranit nevinných dětí. To je nepřijatelné, a výrobci těchto výrobků je třeba nést odpovědnost za škody, které páchají. Nebezpečné hračky nechte lépe ležet ve vestavěné skříni.Pokud vaše dítě nebo někdo z vašich blízkých byl zraněn v důsledku závady na výrobku, který jste používali, měli byste vyhledat pomoc zkušeného právníka bojovat za spravedlnost, kterou si zasloužíte.Právník vám pomůže pochopit vaše zákonná práva, své možnosti, a proces, jehož prostřednictvím můžete vymáhat odškodnění za ztráty jste museli překonat.Společné Nebezpečné produktyTam jsou, bohužel, mnoho způsobů, jak který výrobek pro děti může být nebezpečné. Některé z nejběžnějších nebezpečích spojených s výrobky pro děti patří:Malé, oddělitelné části, které mohou způsobit nebezpečí udušeníProdukty, které prasknout a způsobit ostré, nebezpečné střepy, které mohou snížit dítěPoložky na trh jako ochranných pomůcek, které nebudou fungovat a chránit tak, jak jsou určenyToxické olovo a barva na hračkyVhodné pro zranění může být zničující pro fyzické a emocionální pohodu vašeho dítěte. Naštěstí, může být právní možnosti, aby se ujistil, že z nedbalosti výrobci jsou trestáni za své nedbalé jednání. Tím, že ukazuje, že výrobce by měl zkoušet své produkty pečlivě, měli předložit odpovídající varování a pokyny pro správné použití, může zkušený právník zvýšit šance jste zotavuje náhradu.Dedikované Cedar Rapids nebezpečné produkty právníci na advokátní kancelář Leehey bude rád, jít přes své právní možnosti, a odpovědět na jakékoliv dotazy můžete mít.

folder_openPřiřazené štítky

Prací koule

access_time09.únor 2020personRadka Eliášková

Existuje mnoho způsobů, jak v ušetřit v běžné domácnosti. Některé jsme si popsali v minulém článku. Dnes si představíme další možnost, která nám pomůže ušetřit peníze i při takové činnosti, jakou je obyčejné praní. Budeme mluvit o novince, která nese název prací koule. Tato pomůcka se hrdí tím, že dokáže vyprat prádlo v pračce rovnako dobře, jako klasický prací prášek. Nás tedy zajímalo, jak je to možné a jestli to opravdu funguje.Průměrná domácnost zapíná pračku dva až třikrát týdně. A když máte malé dítě, frekvence praní je ještě vyšší. Tomu odpovídá samozřejmě taky spotřeba pracího prášku, která úměrně stoupá. Pokud používáme kvalitnější prací prostředek, odráží se to taky na jeho ceně. Již nějakou dobu můžeme vidět v televizi nebo na internetu či v obchodě zajímavý výrobek s názvem prací koule.Tenhle vynález byl představen ve Švýcarsku a jeho prvoradým cílem je zcela nahradit klasický prací prostředek. A jak tento zázrak vypadá a funguje? Na první pohled se jedná o plastovou kouli s četnýma dírkama, uvnitř které je velké množství kuliček. A právě v těchto kuličkách je skryto celé tajemství produktu. Jsou totiž vyrobeny z keramického materiálu a jejich základní vlastností je pohlcování slunečního světla. Toto světlo pak proměňují v pračce na infračervené záření. Z hlediska chemie to vypadá tak, že prací koule působí na molekuly vody, zrychluje je a ty proniknou lépe do hĺbky látky. Kromě toho taky ionizují vodu, což zajistí, že špína se na oblečení neudrží a vyplaví se do vody. Hodnota PH vody s použitím prací koule je 10, a to postačuje na odstranění skvrn z jídel, ale taky mastných a chemických nečistot. Samotná prací koule neobsahuje v sobě žádnou chemii a její použití je zcela bezpečné pro pračku i pro prádlo. Nezanechává na prádle žádné stopy, což je při použití prášku poměrně častý jev. Je proto vhodná zejména pro praní dětských věcí, protože pokožka miminka je zvláště citlivá na prací prášek. Kromě toho je prací koule ideální pro alergiky, kterí mějí vyrážku nebo ekzém z pracího prostředku. Používáním prací koule dále šetříte přírodu, protože voda vypouštěná z pračky je zcela nezávadná. Taky pračka vám jenom poděkuje, protože prací koule značně změkčuje vodu, z které se netvoří vodní kámen.Bohužel ne každý má s koulí pozitivní zkušenost. Jsou známé případy, kdy prací koule prádlo jednoduše nevyprala. Musíme ale podotknout, že tahle pomůcka není ještě vůbec rozšířená a proto reakce na ní zatím nejsou téměř žádné. Některé postřehy gazdinek říkají, že když je prádlo příliš znečištěné, stačí k prací kouli přidat malé množství běžného pracího prostředku. Podobně je to s aviváží - pokud máte rádi přenikavou vůni vašeho prádla, stačí použít běžné množství aviváže. Prací koule se dá sehnat za pár korun treba v tomhle internetovém obchodě a podle nás stojí za to vyzkoušet ji.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zaujalo nás na dotaz napadené dítě

Jak zabránit vypadávání vlasů po těhotenství?

access_time09.prosinec 2019personMarián Kroužel

Těhotné ženy prodělávají úplně jiné zkušenosti, jak před porodem, tak i po porodu. Většina žen říká, že se jim těhotenství líbilo a že nabyly mnoho nových zkušeností. Však v těhotenství existují i negativní stránky a vedlejší účinky jako například vypadávání vlasů a lámání nehtů. Vypadávání vlasů po porodu je bohužel velmi běžné, což znamená, že se to může stát klidně i vám. Nicméně se nemusíte bát vedlejších účinků, pokud se na to řádně připravíte. Vypadávání vlasů po porodu je pouze dočasné, proto existují metody jak to zmírnit. Máme pro vás typy, které vám pomohou a zabrání vypadávání vlasů.Tipy proti vypadávání vlasů Přírodní vlasový cyklusVaše vlasy mají tři fáze růstu:První fáze je, že vlasy aktivně rostou řadu let.Druhá etapa zabraňuje růst vlasů, přibližně na 1-3 měsíců. Zatímco vlasy odpočívají, se dějí hodně chemických změn. Na konci klidové fáze nastává třetí fáze, která však může způsobit právě vypadávání vlasů. Můžete si všimnout, že každý den vypadne třeba 100 vlasů aniž byste věděli proč. Vypadané vlasy nahradí nové, nemusíte se obávat, však někdy nastane to, že další vlas ten vypadnutý nenahradí.Příčiny vypadávání vlasů Hlavní příčinou vypadávání vlasů po těhotenství je způsobeno hormonálními změnami, kterými ženské tělo prochází. Během těhotenství by ženy měly užívat vitamíny, které zabrání vypadávání vlasů a dodávají jim lesk a objem. Nicméně, hormony mohou způsobit problémy vypadávání vlasů poté, co ženy porodily dítě, nemusí všal vypadávat jen při těhotenství, ale i po porodu. Největší rozdíl si mohou ženy všimnout během 1-3 měsíců po porodu.Kromě hormonálních problémů, je to zcela normální vidět, že vlasy vypadávají, může to zapříčinit třeba i dieta. Dalším důvodem vypadávání vlasů po těhotenství může být nedostatek minerálů a vitamínů. Chcete-li vyřešit oba tyto problémy, začleňte více ovoce a zeleniny do vašeho jídelníčku.Obecné informace Přirozená délka života vašich vlasů je asi průměrně 5-7 let, to však pak závisí na jednotlivci. Vypadnuté vlasy vždy nahrazují nové, to však neplatí při těhotenství, to může vlas vypadnou a při klidové fázi vlas nenaroste. Když hormony dosáhnou opět normální stav po těhotenství, vlasy které nerostly během klidové fázi pak opět narostou. Může trvat až šest měsíců, aby se vlasy zase vrátily do normálu, můžete však udělat několik kroků, abyste urychlili růst a udrželi si vlasy.Běžná místa kde vlasy vypadávají Těhotenství oslabí všechny vlasy. Vypadávání vlasů může být nerovnoměrné, mohou být místa na pokožce, kde vlasů vypadá více a mohou být také místa, kde budete mít všechny vlasy. Můžete třeba zpozorovat řidší vlasy kolem čela nebo za ušima.Někteří lidé vidí vypadávání vlasů především na těchto místech, zatímco jiní mají jednu nebo dvě místa.Kdy je vypadávání vlasů už vážné? Vzhledem k tomu, že vypadávání vlasů může být způsobeno i něčím jiným než hormonální nerovnováhou, jako je třeba podvýživa, měli byste navštívit lékaře, který vám poradí co a jak. Jestliže vypadávají vlasy i po šesti týdnech po narození dítěte, neváhejte a běžte se poradit s lékařem. V některých případech mohou lékaři předepsat léky ve formě tabletách,aby zredukovaly vypadávání vlasů. Je důležité zmínit to, že se vypadávání vlasů často zastaví po šesti týdnech, tak již léky ani jiná medicína nebudou potřeba.Vyhněte se tahání vlasů Doporučujeme, abyste si nedělali účesy, které napínají vlasy. To zahrnuje těsné culíky nebo drdoly.Je často nepříjemné, že vlasy máte v obličeji, ale bohužel culíky zapříčiňují vypadávání, proto byste měli používat skřipce místo gumiček.Jak se starat o mokré vlasyPoužijte šampon a kondicionér, který obsahuje posilující složky, jako je křemičitý biotin nebo keratin. Vaše vlasy jsou neuvěřitelně zranitelné když jsou mokré, mokré vlasy způsobují lámavost a křehkost. Pokud máte mokré vlasy, zacházejte s nimi opatrně, aby nedošlo k vypadávání. Uděláte nejlépe, když používáte hřeben s velkými zuby na mokré vlasy. Buďte jemní při stylování vlasůKdykoliv je to možné, vyhněte se fénům, žehličkám na vlasy nebo kulmám.Dieta a výživa Jak již bylo zmíněno, váš zdravotní stav se odráží na vlasech, nehtech a kůži. Pokud se nestravujete zdravě, měli byste okamžitě začít, protože to ovlivňuje růst vlasů. Takže zařaďte ovoce a zeleninu do svého jídelníčku. Snadný začátek je, že alespoň před jedním jídlem sníte jednu misku zeleniny nebo ovoce.Je také důležité získat dostatek bílkovin ve stravě, to posílí vlasové kořínky a s touto výživou vlasy zachráníte před vypadáváním. Tyto tipy budou rovněž podporovat růst vlasů, který může být dále posílen i tím, že si dopřejete vitamíny jako je B komplex , biotin, vitamín C a zinek.Ve většině případů žen, které zažily vypadávání vlasů po těhotenství je velké riziko, že se tomu nikdy nevyhnou úplně. Ale pomocí tipů které jste se dočetly v článku, můžete zarazit vypadávání aniž byste se o ně musely nějak hodně starat.

folder_openPřiřazené štítky

Kuchyň - váš prostor

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

V dnešních kuchyních se už dávno jen nevaří, ale i relaxuje. A dnešní kuchyně i reprezentují. Styl a design vypovídá o celkovém vkusu či nevkusu jeho majitele, vybavení o jeho movitosti a kvalitní pressovač třeba o jeho závislosti na kofeinu. Majitel zajímavě designově řešené kuchyně určitě nebude nudný a rád popustí uzdu své fantazii - zvláště pokud si uspořádání jednotlivých komponentů navrhoval sám, což doporučuje většina bytových architektů. Hlavně nekopírujte katalogy a navrhněte si kuchyň podle toho, jak vám bude vyhovovat, shodují se do jednoho. Nadstandardní kuchyň si prý pořizuje člověk, který s ní počítá jako se součástí obytného interiéru. Kuchyň reprezentuje A jak by dnešní moderní kuchyň měla vypadat? I za plného provozu by měla být stále uklizená a hlavně by neměla působit příliš kuchyňsky. Její efektivní uspořádání a funkčnost mají své zásady, ale vždy musí být šita na míru konkrétním potřebám. Při jejím řešení je namístě obrátit se na odborníky, kteří mají více zkušeností a znají pravidla pro její účelné fungování. Významnou, i když ne hlavní roli, zde samozřejmě hraje její umístění a tvar. Velmi oblíbené jsou dnes takzvané otevřené kuchyně, které bývají propojené s obývacím pokojem. Jedním z hlavních kritérií je ale funkčnost. Při navrhování kuchyně nejprve zvážíme způsob a místo uložení všech předmětů, které k přípravě pokrmů potřebujeme. Tak, aby bylo všechno po ruce a nemuseli jsme zbytečně běhat z místa na místo. Existuje několik způsobů uspořádání kuchyně: Jednostranně: jednotlivé prvky jsou seřazeny do linky nad sebou. Toto uspořádání je vhodné pro úzké dlouhé prostory. Nepříliš účelná je však tato varianta pro nutnost překonávat velké vzdálenosti při přípravě pokrmů. Dvoustranně: při tomto uspořádání budeme mít téměř vše v dosahu paží. Na jedné straně, ale nikdy vedle sebe, by měl být dřez a sporák, naproti pak skladovací prostor. Jako téměř ideální se jeví uspořádání zařízení kuchyně do tvaru písmene L nebo U. Organizace přípravy pokrmů bude plynulá, vše budete mít po ruce a nebude chybět ani možnost využít část pracovního prostoru pro servírování pokrmů.Pečlivě vybírejte ledničku Kvalitu kuchyně v první řadě ovlivňuje dobrá dispozice, přiměřené výšky pracovních ploch a vhodně zvolené spotřebiče. Snem každé hospodyňky je například kvalitní varné centrum, které samozřejmě vyžaduje zvláštní přívod vody, odpad i dostatečný prostor pro odkládání věcí a chození kolem. Neodmyslitelnou součástí varného centra jsou digestoře, které zajišťují cirkulaci a kvalitu vzduchu a kuchyň zbavují nežádoucího pachu a páry při přípravě pokrmů. Pečlivě volit byste měli i materiál pro pracovní desku. Odborníci doporučují například desky z umělého kamene. Určitě zavrhněte nerezové pracovní plochy, které sice vypadají perfektně, ale jsou velmi náročné na údržbu. A pak už zbývá vybrat myčku nádobí, varnou desku, ledničku s mrazákem, varnou konvici, toustovač, mixéry, pressovač, zkrátka elektrospotřebiče, bez kterých se dnes snad žádná domácnost neobejde. Za elektrospotřebiče se obecně doporučuje si připlatit a spíše volit zboží značkové, které je přeci jen zárukou kvality. Zvláštní pozornost určitě věnujte ledničce. Ty moderní mají celou řadu funkcí. Do českých domácností si razí cestu například "americké" lednice. Tyto dvoudveřové spotřebiče mají uvnitř úložné police prakticky umístěné ve výši očí v chladící i mrazící části a umožňují tedy snadnější manipulaci s potravinami. Mají velký objem, jednotlivá patra jsou rozdělena do různých teplotních zón. Mnohé láká výroba ledové filtrované vody, ledové tříště, nebo kostek ledu pomocí "čepovacího okénka", díky čemuž nemusíte lednici namáhat jejím neustálým otevíráním. Drátěný program A pak tu jsou takové zdánlivé drobnosti jako vařečky, sběračky, dochucovadla, koření, ubrousky, nože, tedy předměty, které budeme brát do ruky zřejmě každý den. A vyvstává otázka, co s nimi. Některé zavěsíme na konzolu, jiné patří do stojanu. Určitě by měly být na dosah, připravené tam, kde s nimi pracujeme. Ideálním místem pro ukládání takových pomůcek je prostor mezi pracovní deskou a horními skříňkami. Neodmyslitelnou součástí moderních kuchyní se stal takzvaný "drátěný" program. K jeho přednostem patří variabilnost prvků, možnost libovolně kombinovat potřebné a dokupovat to, co schází. Dalším pozitivem je mobilita. Většinou se jedná o konzolu, která je zavěšena po celé délce kuchyňské linky, na níž se pomocí háčků nebo integrovaných úchytů zavěšují libovolné prvky. Osvědčeným materiálem je chrom nebo nerez. Neškodí jim vlhké prostředí, nevadí pára ani neagresivní čistící prostředky. Je ovšem potřeba je pravidelně udržovat. To, jak bude kuchyně vypadat, do značné míry záleží na vašem způsobu života a samozřejmě na vašich finančních možnostech. Hezkou kuchyň lze pořídit kolem 100000, ale také třeba za milion. Cenu kuchyně ovlivňuje především materiál, její barevnost a zvolený design. Každopádně, ať už se rozhodnete pro jakoukoliv variantu, vždy by měla vyhovovat účelu, k jakému ji budete používat a obyvatelům, kteří se v ní budou pohybovat. Jinak tedy bude vypadat varianta určená pouze pro dospělé, jinak kuchyně, po které se pohybují malé děti. Bezpečná kuchyně Pokud patříte právě mezi rodiny s malými dětmi, měli byste se řídit jistými pravidly, která zajistí vašim potomkům bezpečnost. Asi pro vás nebude žádnou novinkou, že největší hrozbou v kuchyni jsou spotřebiče. Batolatům, ale i školním dětem hrozí popálení, ať již o horkou plotýnku nebo o dvířka trouby. U trouby může určitý druh problému řešit například trojité zasklení dvířek trouby. Důležité je ale zabezpečit, aby si děti samy nespustily vamou desku nebo troubu. Proto už mnohé spotřebiče obsahují elektronické zámky, které je nutné držet po určitý čas, aby se deska odblokovala. Podobný princip funguje i u trub, kde je pro zámek vyhrazené bud' samostatné tlačítko, nebo je třeba troubu odblokovat stisknutou kombinací různých tlačítek. To bezpečně zabrání tomu, aby dítě spotřebič spustilo plácáním ruček. Některé trouby mají ještě mechanický zámek, jakousi západku, kterou je nutné nadzvednout při otevírání dvířek. Výrobci spotřebičů šli ale ještě dál a nabízejí například novinku, kdy je možné magnetický ovládací knoflík vamé desky sebrat z desky a uložit na bezpečné místo.Samozřejmě i vlastní nábytek představuje nebezpečí, ať již v podobě přivření prstíků do dvířek nebo přibouchnutí do kontejneru. Svým způsobem proti takovému přivření může sloužit jako vedlejší účinek mechanické dobržd'ování dvířek a kontejnerů, které výrobci nábytku nabízí jako komfortnější typ výsuvů.Důležité je ale zabránit dětem v přístupu k ostrým předmětům. K tomu slouží nejrůznější mechanické západky (lkea), které je nutné otevřít, aby bylo možné šuplík vysunout. Ještě důmyslnější je způsob na principu magnetu, který drží zásuvku zavřenou a my pomocí speciální karty magnet odblokujeme (Hettich).

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz napadené dítě

kouření v těhotenství ohrožuje zdraví dítěte

access_time08.červen 2019personRedakce

Chcete počít miminko, ale jste kuřačka? Nedokážete si den bez cigarety představit? Myslíte si, že vás dítě nepřesvědčí o tom, že byste měli s cigaretami seknout? Těhotenství a kouření k sobě rozhodně nepatří, protože kouření ohrožuje nejen zdraví dítěte, ale také vás, matky. V dnešním článku se podrobněji podíváme, co může kouření v těhotenství způsobit.I přesto, že gynekologové varují, že kouření vážně ohrožuje plod v děloze, kouří v České republice pětina těhotných žen. Ale kouření negativně ovlivňuje tělesný, duševní a také sociální vývoj vašich dětí, na což byste měla pamatovat. Přestaňte kouřit alespoň rok před plánovaným otěhotněním. Jestliže je otěhotnění neplánované, měla byste přestat kouřit v okamžik, kdy se dozvíte, že jste těhotná. A pamatujte, že elektronická cigareta také není řešením, protože žádné kouření není zdravé.Děti kuřaček se rodí s nižší porodní váhou, a to v průměru asi o čtvrt kilogramu. Maminky se však domnívají, že díky nízké porodní váze bude jejich porod jednodušší, ale to je pouze mýtus. Bolest porodu určuje hlavně obvod hlavičky, nikoliv váha samotného dítěte. Spousta miminek umírá v důsledku syndromu náhlého úmrtí a příčinou často bývá to, že je matka kuřačka a že kouřila i během těhotenství. Nikotin a další škodlivé látky, které se do těla kuřačky dostávají během těhotenství ničí mozkové receptory plodu.Výrobci elektronických cigaret často uvádí, že e-cigarety jsou vhodnou volbou i pro těhotné ženy. Tomu byste neměli věřit, protože sice jsou e-cigarety šetrnější ke zdraví, ale rozhodně nejsou zdravé. Jestliže chcete odvykat, použijte v těhotenství spíše nikotinové náplasti či žvýkačky.V lékárnách jsou také k dostání různé doplňky stravy, které pomáhají při odvykání. Bývá na ně dávána velká sleva. A tak se neváhejte informovat u svého gynekologa či přímo v lékárně. Udělejte pro své zdraví a zdraví svého dítěte maximum.

folder_openPřiřazené štítky

Ventilacni trubicky.

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

U deti se ve strednim uchu casto hromadi tekutina, anebo hlen. Je to obvykle dusledek poruchyfunkce sluchove (Eustachovy) trubice. Tato trubice spojuje stredni ucho a horni cast hltanu. Umoznujevyrovnavani tlaku ve strednim uchu a tim normalni funkci ucha. Vsichni dobre zname situaci, kdyz Eustachovatrubice spatne funguje. Znate napriklad pocit tlaku v usich pri stoupani v letadle, anebo v lanovce.Je to dusledek prechodne poruchy sluchove trubice, ktera nevyrovnava tlakove rozdily mezi strednim uchem aokolim. U deti se stava, ze sluchova trubice nefunguje jako u dospelych a muze u nich delsi dobu pretrvavattakovato porucha funkce. Nosni mandle lezi v tesne blizkosti hltanoveho usti sluchove trubice, v klenbenosohltanu, za nosem. Svym zvetsenim a zanetlivymi zmenami muze ucpavat sluchovou trubici a spusobovatdlouhodobou poruchu ventilace stredniho ucha. Casto se pridava alergie a infekce vedlejsich dutin a nosus naslednym otokem sliznic a zvysenou tvorbou hlenu. Vsechno toto prispiva k zhorsenemu provzdusnovani ucha.Ve strednim uchu vznika podlak a hromadi se v nem tekutina. Samotna tekutina neznamena pro dite nebezpeci. Muze vyvolavat lehkou nedoslychavost a muze se ale stat zivnou pudoupro bakterialni infekci. Infekce se leci antibiotikem,paracentezou - drobny zarez v bubinku v mistnim znecitliveni.Pokud ale ve strednim uchu pretrvava tekutina, mohou se objevit dalsi infekce a zanety stredniho ucha. Mimo antibiotikse stav leci pripravky na odstraneni otoku sliznic - dekongescentnim pripravkem, jako je napriklad celkove Rhinopront,Disofrol, lokalne se podavaji kapky. S vylecenim infekce se nekdy vytrati z ucha i tekutina. Vzhledem kespatne funkci sluchove trubice ale staci bezne nechlazeni a zanet stredniho ucha se zopakuje. Operace.U nekterych deti tekutina v uchu pretrvava i po opakovane lecbe antibiotikem, paracentezou a dekongescentnimy leky. V takovem pripade je nutna operace. Pri tomto zakroku, ktery se provadi obvykle ambulantne v kratke celkove anestezii,se v bubinku vytvori drobny zarez, obsah bubinkove dutiny se odsaje a do bubinku se vsadi ventilacni trubicka (VT) na vyrovnavanitlaku. Trubicka zustava v bubinku ruzne dlouho, obvykle ale kolem sesti mesicu. Zajistuje "vetrani", vyrovnavani tlaku v uchu. Zabrani dalsitvorbe tekutiny v uchu. Behem teto doby se trubicka obvykle sama z bubinku vylouci a perforace se obvykle spontanne zahoji. Za tu dobuma ucho a sluchova trubice sanci zahojit se, lepe se vyvinout a obnovit svoje normalni fungovani. Tento zakrok se obvykle spoji s odstranenim nosni mandle, coz ma zajistit obnoveni funkce sluchove trubice. Po zalozeni ventilacni trubicky je nevyhnutne zabranit vniknuti vody do ucha. Voda by mohla proniknout trubickou do stredniho ucha a zanesttam infekci. Je dobre pri koupani ucho chranit vhodnou ucpavkou, napr. vatovym tamponkem napustenym vazelinou. Ucho neni treba zvlast cistit.Pokud se objevi vytok, je treba ihned upozornit sveho lekare.

folder_openPřiřazené štítky

Melanom

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Nemilosrdné slunce rozdává rány Ačkoliv je maligní melanom poměrně vzácným typem kožní rakoviny, v České republice na něj ročně onemocní 1 200 lidí a zhruba 300 jich dokonce umírá. Za posledních třicet let stoupl počet zjištěných melanomů čtyřikrát a tvoří tak více než pětinu ze všech forem nádorových onemocnění u nás vůbec. Poměr onemocnění mužů a žen je blízký - 1:1. Prvním příznakem vznikajícího nádoru je obvykle změna tvaru, velikosti, barvy a povrchu pihy. Většina z nich má černé a nebo černomodré zbarvení a může vypadat jako abnormální mateřské znaménko. Varovným signálem může být i změna pocitů, kdy dochází k občasnému svědění kůže v místě onemocnění.Jak přiznávají kožní lékaři, nádor vzniká zejména při nadměrném vystavování pokožky slunečnímu záření bez ochranných opalovacích krémů. Dermatologové varují nejenom před letním opalováním, ale poukazují zároveň na rizikovost jarního i zimního nechráněného slunění. Ultrafialové záření je zvyšováno při sněhové pokrývce, a tak ani „blahodárné“ účinky slunce při našem pobytu na horách nemusejí zůstat bez následků. Určitou naději pacientům nyní slibuje nejnovější poznatek australských vědců, kteří přednedávnem zjistili, že při léčbě kožní rakoviny bude možné použít virus rýmy. Australané jsou přitom nejohroženějšími obyvateli planety, a to jak díky intenzivnímu záření na jejich kontinentu, tak i světlosti kůže zdejších obyvatel. Relativně často je melanon diagnostikován i na západě. V Americe se například za posledních dvacet let zdvojnásobil počet lidí, kteří onemocněli maligním melanomem. O zákeřném kožním onemocnění jsme si povídali s primářkou II. kožní kliniky v Praze 2 Ivanou Krajsovou, která stojí v čele melanomové poradny, do níž dojíždějí a léčí se i pacienti ze Středočeského kraje: „Naše poradna, nebo chcete-li dermatoonkologická ambulance, je centrem pro prevenci, diagnostiku a léčbu kožních nádorů. Věnujeme se jednak melanomovým kožním nádorům, to znamená problematice mateřských znamének, ale i všem dalším zhoubným kožním novotvarům a přednádorovým stavům kůže a lymfomů.“Kdo vůbec tvoří takové melanomové centrum?Vedle dermatologa, který diagnostikuje nádor, je to například klinický onkolog, do jehož kompetence spadá případná další léčba, jako je ozařování či chemoterapie. Nechybí zde ani chirurg. V současné době je v léčbě melanomu nový trend - vyšetřování sentinelové uzliny, které je prováděno právě na chirurgické klinice. Kromě těchto specialistů k nám podle potřeby docházejí samozřejmě i další kolegové.Hovoříte o vyšetření sentinelové uzliny. O co se jedná?Sentinelová uzlina je první uzlina, která sbírá mízu z místa kožního nádoru. Zjednodušeně řečeno - předpokládá se, že pokud se nádor v těle rozšířil a zakládal metastáze, zachytily se v ní všechny nádorové buňky. Vyšetření této uzliny nám tak určí, zda se jedná o začínající, a nebo pokročilý nádor. Kde všude se melanom může objevit?Kdekoliv na kůži, ale jsou místa, kde se přeci jenom objevuje o něco častěji. U mužů středního věku je to na zádech a u žen naopak na dolních končetinách. Ve vyšším věku se k tomu přidává obličejová část. Výjimkou nejsou ani dlaně, chodidla a nebo části pod nehty. Melanom není už zdaleka jen ryze kožní záležitostí, ale může se objevit i v očích, což je relativně častá lokalizace. V neposlední řadě postihuje i sliznice v ústech a nosu.Vaše poradna slouží nejenom Pražanům a obyvatelům našeho regionu, ale v čekárně jsou vidět lidé i z jiných míst republiky. Kolik pacientů evidujete?Fungujeme jako specializované pracoviště jednak pro Pražany, kterým vedle nás poskytují péči i některá další podobná zařízení, tak i obyvatele Středočeského kraje, pro něž jsme naopak jediným takovým pracovištěm. Jsme však přístupni i ostatním pacientům z nejrůznějších míst republiky. Když si vezmete, že každý rok diagnostikujeme až sto padesát nových případů, evidence našich pacientů jde do tisíců. Sneseme v tomto ohledu srovnání už s velkými evropskými centry.Tato statistika svědčí o velkém nárůstu onemocnění. Čím je způsoben?Nárůst tohoto nádorového onemocnění je skutečně obrovský a zaznamenává se prakticky od počátku padesátých let. Osobně se problematice melanomu věnuji přes dvacet let. V naší republice se v osmdesátých letech toto nádorové onemocnění vyskytovalo ve čtyřech případech na sto tisíc obyvatel. Dnes je to už něco málo přes dvanáct pacientů! Obecně se to srovnává s nárůstem plicních nádorů u žen. Přičítá se to především změně životního stylu. Příkladem si můžeme vzít filmy pro pamětníky, v nichž vidíme defilovat naše předky po plážích. K jejich úborům, kterými se chránili, patřily zcela běžně kalhoty a košile i klobouky. My naopak často navštěvujeme nudistické pláže.Melanom může vzniknout skutečně jen zvýšenou expozicí ultrafialového světla? Je přeci známo, že se nádor objevuje i na kůži, která je před sluncem chráněna.Ultrafialové záření pravděpodobně nebude jedinou příčinou tohoto závažného onemocnění, ale o jiné zatím mnoho nevíme.Hlavním důvodem je samozřejmě genetická dispozice! Základem potom „zděděný“ typ kůže. Nejvíce ohroženými jsou lidé s velmi světlou kůží, neboť mají nejmenší odolnost proti poškození slunečními paprsky. Riziko výskytu kožních nádorů klesá s intenzitou přirozené pigmentace. Znamená to, že u člověka s takzvaným fototypem kůže číslo 4, který se snadno opaluje a nikdy se nespálí, je předpoklad takového onemocnění o něco nižší. Tím však rozhodně neříkám, že se u nich nádory nevyskytují. Melanom se běžně objevuje i u černochů, které postihuje na dlaních, ploskách chodidel a pod nehty. Zajímavostí je, že je to jediný typ melanomu, který se u nich vyskytuje. To ukazuje na další domněnku o vzniku těchto nádorů - imunosuprese, vyvolané intenzivním sluněním. Melanom potom sice nevzniká výhradně na nechráněných místech, ale díky tomuto slunění dochází k celkovému oslabení organismu, což má za následek jeho nárůst kdekoliv na těle.Dá se i u nás geograficky označit největší výskyt kožních nádorů?Vzhledem k malé rozloze naší země to není možné. Takové označení by bylo zcela umělé a neodpovídalo by skutečnosti.Dříve se hovořilo o lidech ve věku mezi 60 - 70 lety jako o nejrizikovější skupině. Dnes se však uvádí onemocnění již u třicátníků až čtyřicátníků. Ženy onemocňují dokonce už mezi dvaceti až třiceti lety.Obecně začíná platit, že melanom postihuje stále mladší ročníky. V USA jím nejčastěji trpí ženy mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety. A je to zároveň i nejfrekventovanější nádor u žen. Stále je naštěstí vzácný u dětí. Ani pro to nemáme ještě jednoznačné zdůvodnění. Dítě se s melanomem může velmi zřídka narodit. Následuje dlouhé období, kdy se u nich nevyskytuje a objevuje se až po pubertě. Stejně tak je to v zemích s největším výskytem tohoto nádoru, jako je například Austrálie. Co se týče pohlaví, je v současnosti poměr nemocných vyvážený. V minulosti melanomem naopak více trpěly ženy.Může si laik sám diagnostikovat takové kožní onemocnění?Každý, kdo se alespoň trochu věnuje své kůži, snadno na ní objeví jakoukoliv změnu. Pravidlem je, že každé mateřské znaménko dosahuje určité velikosti - v průměru od pěti, maximálně do deseti milimetrů. Potom se již nemění. Melanom se narozdíl od něj stále mění! Jeho ložisko se zvětšuje a tím dostává nepravidelný tvar. Začíná měnit i barvu. Na povrhu se objevuje skvrnitá pigmentace a přibližně v padesáti procentech svědí. Nejedná se o žádné úporné svědění. Sem tam zasvědí. Říká se, že na sebe upozorňuje - dej pozor, něco se děje. V každém případě však platí, že při jakékoliv pochybnosti je třeba navštívit kožního specialistu! Melanom je sice nádor velmi zhoubný, který dokáže metastázovat a umírá se na něj, ale včasným rozpoznáním a chirurgickým odstraněním se pacient může vyléčit.Na vašem pracovišti využíváte přístroj Dermogenius. K čemu slouží?Jedná se o digitální dermatoskop, neboli přístroj pro snímání kožního pigmentového projevu. Jeho program nám umožňuje pozdější vyhodnocení mateřského znaménka, tedy zda se jedná o neškodný útvar a nebo už počínající nádor. I když je Dermogenius dobrým pomocníkem, konečná diagnóza zůstává vždy na lékařích. Jeho úloha je nezastupitelná v tom, že přesně zaznamená stávající znaménka pacienta, což nám usnadňuje přesné porovnání s předchozím stavem. Medicína nemůže v současnosti kromě ozařování, chemoterapie a chirurgických zákroků pacientům nabídnout nic jiného? Naše pracoviště je členem evropské skupiny pro výzkum, a léčbu nádorů a účastníme se proto všech studií v rámci evropského společenství. Z tohoto důvodu jsme byli nedávno zařazeni i do studie k melanomové vakcíně. Jako jediné pracoviště v naší republice jsme už také zahájili léčbu vybraných pacientů. Vakcína bude aplikována čtrnácti stům pacientům v rámci všech zúčastněných zemí s tím, že jejich léčba bude trvat pět let. Během dalších pěti let bude ještě probíhat vyhodnocení celé studie.Výsledky budou známy až po deseti letech?!U melanomů je velmi obtížné hodnotit jakékoliv účinky léčby. Je to způsobeno i tím, že se jedná o nádory s pozdními metastázemi. Hodnotit pětileté přežití u pacientů v tomto případě skutečně nic neznamená. Je to doba, kdy pacient po operaci bez problémů přežívá a metastáze se objeví až třeba po osmi či deseti letech. Čili první objektivní výsledky účinnosti léčby lze učinit opravdu až po deseti letech. Mohou se na zvýšení onemocnění melanomem u nás podepsat loňská tropická vedra?Mohou, ale to poznáme až za dvacet let. U melanomu platí, že krátká a přímá závislost neexistuje. Pro jeho vznik je nejrizikovější spálení kůže v dětství. Melanom se objeví pokaždé až s odstupem několika let.Ani cílená prevence některé z nás neodradí před nadměrným opékáním na slunci. Můžeme se alespoň chránit opalovacími krémy? Nedávno proběhla v médiích informace o tom, že právě ty způsobují vznik kožní rakoviny.Krémy jako takové ji nezpůsobují. Příčinou však může být jejich nesprávné používání. Dám příklad - člověk se světlou kůží sice použije vyšší faktor krému, řekněme od 25 do 30, ale je zároveň na slunci daleko déle. Bez ohledu na fototyp své kůže. Třeba se ani nespálí, ale na jeho kůži dopadne o mnoho více slunečního záření. Druhým důvodem, proč krémy „selhávají“, je jejich vysoký faktor, který lidem umožní být na slunci neúměrně dlouho, aniž by zaznamenali nepříjemné pocity. Potom samozřejmě nastupuje už zmíněná imunosuprese. Současná nabídka ochranných krémů je v našich lékárnách a specializovaných obchodech dostatečná. Nevyplácí se šetřit při jejich nákupech ani ignorovat doporučení výrobců. Je však třeba zároveň říct, že nás ani sebelepší krém neochrání, nezačneme-li se ke svému tělu chovat zodpovědněji. Melanom není jen „letní záležitostí“, a tak je rozhodně opatrnost na místě po celý rok...

folder_openPřiřazené štítky

Úpal - příznaky a léčba

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Mnoho starostlivých rodičů trápí možnost, že jejich dítě dostane úpal. Zvláště pak v letních měsících a v čase zahraničních dovolených u moře. Zde si povíme, jaké jsou příznaky a léčba této zdravotní komplikace.V zásadě lze říci, že se jedná o reakci organismu na přehřátí. Příčinou je vysoká okolní teplota a následné selhání vlastního termoregulačního systému lidského těla, doprovázené ztrátou tělesných tekutin. Proto jsou pro úpal nejrizikovějšími skupinami hlavně malé děti a kojenci, ale také staří lidé, osoby s onemocněním srdce a oběhu a také obézní jedinci (tuková vrstva působí jako nežádoucí izolace). Mezi příznaky patří bolest hlavy, závratě, nevolnost až zvracení, zrychlené dýchání a tep, zvýšená teplota. Jak probíhá léčba si povíme dále. Nejčastější formou je tzv. úžeh neboli jinak řečeno sluneční úpal. V případě, že se objeví první příznaky, je možná léčba poskytnutím první pomoci. Postiženého přeneseme na chladné místo, uvolníme oděv, dáváme obklady ledem či studeným mokrým ručníkem pro ochlazení. Chladíme zejména hlavu postižené osoby, zbytek těla lze řešit např. ventilátorem. Pomalu dodáváme tekutiny, ale nikoli čistou vodu ale spíše iontový nápoj, osolenou vodu nebo studený mírně slazený čaj s citronem.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Žena, která ví na dotaz napadené dítě

Kariéristka nebo máma?

access_time29.květen 2019personRedakce

Také si nemůžete vybrat? Chtěla byste ve své práci něčeho dosáhnout, ale na druhou stranu se nechcete ve 35 letech „probrat“ s letargie a zjistit, že kromě peněz a uznání nemáte to, co ženu skutečně naplňuje? Pak je načase seznámit se s termínem work-life balance.Je to v podstatě návod na to, jak zvládnout všechny životní role a jak zoptimalizovat svůj čas a energii a vytěžit z nich maximum. A také jak v dnešní době plné informací, stresu, tlaku a rychlých změn žít zdravým životním stylem.Mámy v poklusuZ vlastní zkušenosti vím, jak náročné pro mě bylo období, kdy jsem měla malé děti. A že nebylo krátké, jsou tři, a tak doba, kdy jsem byla zaměstnanou ženou na plný úvazek a zároveň matkou vodící a vyzvedávající děti ze školky a školy, trvalo mnoho let. Když na to vzpomínám, byla to pro mě doba velkého stresu. Babičky byly ještě plně zaměstnané, manžel pracoval v padesát kilometrů vzdáleném městě, a tak vše bylo na mě. Přitom jsem pracovat musela, abychom se uživili. Každý den jsem ze zaměstnání běhala jako o život, abych stihla tu tramvaj, která mě ještě dovezla do školky včas. Pokud se tak nestalo, čekaly mě slzičky dcery, sedící jako poslední nevyzvednuté dítě ve školce a pohoršený výraz paní učitelky. Možnost pracovat alespoň pár dní v týdnu z domova tehdy neexistovala. O firemní školce jsem si mohla nechat jen zdát. Zkrácení pracovní doby by znamenalo také zkrácení finanční odměny, ovšem za stejné množství práce. A tak jsem, stejně jako většina ostatních matek, podnikala každý týden stejné, stresující a vysilující martýrium.Dnes to jde jinakKoncept work–life balance vychází z předpokladu, že většina stresu, úzkosti a nespokojenosti nejen pracujících žen-matek, ale i všech ostatních, nevychází z jejich neschopnosti svůj život nebo zaměstnání zvládnout, ale z nedostatečně promyšlené organizace činností a neodhadnutí skutečné důležitosti jednotlivých věcí a aktivit. A z toho, že právě s těmito faktory se dá něco udělat. Řada zaměstnavatelů si už dnes uvědomuje, že nejen prací je člověk živ. A pro žádného z nich přece není cílem, aby se jeho lidé upracovali. Pro některé skupiny zaměstnanců je navíc rovnováha mezi prací a soukromím naprosto klíčová, a to z různých důvodů: například právě kvůli péči o dítě, ale jsou i další – třeba časově náročné koníčky či osobní preference. Využitím prvků work-life balance můžou zaměstnavatelé u svých zaměstnanců nejen zvýšit spokojenost a tím i motivaci, ale také včas předejít syndromu vyhoření a odchodům kvalitních schopných lidí.Spokojenost na všech stranáchSladění profesního a soukromého života lidí se stává fenoménem dnešní doby a personální úseky i vedení organizací se s touto realitou postupně vyrovnávají. Samozřejmě ne všechny druhy zaměstnání je možné provozovat ve volnějším režimu. Mnozí zaměstnanci (například zdravotníci, úředníci, kteří pracují v provozních hodinách, dělníci ve výrobě) musí striktně dodržovat pracovní dobu a být přítomni na stanoveném místě. U pracovníků na pozicích, které nejsou vázány těmito podmínkami, je však možné, aby si zvolili flexibilnější rozložení práce během dne, a lépe tak skloubili pracovní a soukromé potřeby. V řadě profesí je možné, pokud je k tomu nakloněný zaměstnavatel, zastat některé pracovní povinnosti  večer nebo o třeba víkendu a vyřídit si v průběhu dne neodkladné soukromé záležitosti bez nutnosti čerpání pracovního volna. Nabídka možnosti flexibilního rozložení pracovní doby je dnes u velkých, většinou nadnárodních organizací už standardem a využívají ji desítky procent zaměstnanců v nich. Malé a střední podniky tento trend následují a v posledních letech volnější pracovní dobu také umožňují. Zaměstnanci těchto firem si tak mohou posunout začátku či konce pracovní doby, zkrátit pracovní úvazek, částečně pracovat z domova apod. A firmy pak sklízí ovoce v podobě  vyššího výkonu a efektivity práce zaměstnanců, předcházení syndromu vyhoření, vyšší loajalita zaměstnanců, snížení fluktuace.

folder_openPřiřazené štítky

Petra Braunová : Zvedejte oči k nebi

access_time25.říjen 2019personRedakce

Petra Braunová je spisovatelka, která brázdí vody české literatury již od roku 2003. Na svém kontě má několik knih pro dospělé, ale její parketou jsou především knihy pro děti. Ve spolupráci s knihovnami vydává komiksové průvodce po městech. Mimo to vystupuje s herečkou Jitkou Smutnou v literárně dramatickém pořadu, ve kterém zdramatizovala pasáže svého kontroverzního románu pro dospělé Kalvárie. Spisovatelka píše pro děti zábavnou a zároveň poučnou formou, ale tak, aby malý čtenář neměl pocit, že je poučován. Její dětské knihy sbírají ocenění. Zatím nejúspěšnější knížka s názvem „Ema a kouzelná kniha“ získala v roce 2010 hned ceny tři. 1. místo za nejlepší knihu roku v anketě "SUK - Čteme všichni" 2010 v kategorii dětí, 2. místo v téže anketě v kategorii knihovníků a výroční cenu Albatrosu. Na pulty knihkupectví se nyní dostává novinka Petry Braunové, vánoční příběh „O chlapci, který spadl z nebe“.Kniha „O chlapci, který spadl z nebe“, je knihou pro děti. Můžete čtenářům, případně jejich rodičům, kteří budou knihu předčítat, nastínit jaký příběh vlastně vypráví?V knize se prolínají dvě roviny - náš pozemský svět a Svět okřídlených. Zatímco u nás se chystají Vánoce, na které se nesmírně těší hlavní hrdinka knihy osmiletá Eliška, ve Světě okřídlených se řeší neuvěřitelný případ. Objevilo se tu totiž zlé dítě! Ve Světě okřídlených už je tisíce let zlo vymýceno. Osmiletý Ryel svými skutky ničí pohodu a štěstí, v kterém Okřídlení žijí. Proto je Radou moudrých odeslán za trest k nám na Zem, kde zlo stále řádí. Jednoho dne spadne Elišce, která zrovna hledí z okna na hvězdy a čeká na sníh, pod okna na zahrádku. Eliška krásného chlapce s křídly logicky považuje za anděla. Brzy však zjistí, že se šeredně zmýlila. Kniha je o nápravě. O tom, proč je důležité, aby pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí. Doufám, že jsem ji napsala tak dětsky, že bude bližší dětem než dospělým. Nedávno jsem četla jistou kritiku na mou knihu Tramvaj plná strašidel, kde paní redaktorka nabádala "kniha je dobrá pro děti, ale rodiče ať ji nečtou". Možná to měla být kritika negativní, ale vlastně jí musím poděkovat, napsala to naprosto přesně, jak to myslím já. Píšu knihy pro děti - ne pro rodiče.Knížku "O chlapci, který spadl z nebe", jsem právě dočetla. Hezky mě naladila a bylo mi líto, že kniha nemá dalších dvacet stran. Proto doporučuji, ať si ji rodiče čtou společně s dětmi. V knize jsou povedené ilustrace k tomuto příběhu. Vybrala jste si ilustrátora sama? Co pro Vás jako spisovatelku ilustrace znamenají?Vybírat ilustrátora je v pravomoci nakladatelství Albatros, pro které píšu. Takže i Magdu Veverkovou vybrali oni. Dokonce se s ní vůbec neznám a v životě jsme se neviděly, rukopis dostala elektronicky. Taky se mi její ilustrace moc líbí!.Vždy jsem zvědavá, jaký bude ilustrátor, a jak pojme to, co se nejdřív honilo hlavou mně. Je vždy zvláštní vidět, co fantazie ukáže tomu, kdo knihu čte. Na besedách se o tom bavím s dětmi, dokonce jsem vymyslela jednu hru, v které dětem dokážu, že každý má fantazii jinou – vlastní a originální. Ilustrace jsou velmi důležité. Já jsem klasik. Jsem ráda, když je na obrázku koza, která vypadá jako koza, příliš avantgardním ilustracím v dětských knihách nefandím. Samozřejmě je důležité, aby si dítě rozvíjelo fantazii, ale čeho je moc, toho je příliš. Není vůbec pravidlem, že kniha, kterou ocení dospělý kritik, se bude líbit dítěti. Ze zkušeností vím, že s takovou knihou malý čtenář velmi snadno praští a v knihovnách se na vystavených knihách oceněných bůhvíjakými cenami usazuje prach. Proto velmi obdivuji ty ilustrátory, kteří umí tu kozu nakreslit stylizovaně, přesto na ni dítě se zalíbením dlouze hledí. "O chlapci, který spadl z nebe" je kniha přímo protkaná andělskými křídly. Já osobně věřím v existenci andělů, že každý z nás má svého anděla strážného. Jaký je Váš názor na tyto éterické bytosti?Snad jsou a snad nad námi bdí. Mají ale určitě přísná pravidla pomoci, protože jinak nechápu, kam zmizí, když se stane skutečné neštěstí.Z knihy na nás dýchne vánoční atmosféra, vůně cukroví, vánočního stromečku. To jsou dojmy, které většinu z nás provázejí od dětství. Jak vy osobně vzpomínáte na Vánoce, když jste byla malá dívenka?Zbožňovala jsem Vánoce a mám je ráda dosud. Vzpomínám si, jak jsem na Štedrý den bývala dlouhatánské minuty na wc, protože mě příšerně bolelo břicho - ale byla to nervozita! Milovala jsem Vánoce tak, že jsem si schovávala jehličí a čichala k němu po celý rok.To je úsměvná a zároveň dojemná vzpomínka. Jaká knížka Vám pod vánočním stromečkem udělala největší radost?Milovala jsem Vánoce právě kvůli knihám. Dokud žil můj táta, věděla jsem, že dostanu knížky vybrané přesně pro mě. Táta dlouhé hodiny bloudil po knihkupectví a uměl pro každou z nás (pro mě, moje dvě sestry a mámu) vybrat přesně to, co nás bavilo. Dodnes mám schované všechny díly Neználka, Pipi dlouhou punčochu, ale i Malé ženy, Město šťastných lásek a Trpkou vůni podzimu. Od té doby, co táta není mezi námi, bloudím mezi regály knih sama, a pak nenápadně řeknu dětem, kterou knihu by mi mohly koupit. Je ale pravda, že nad ní pak tajně bulím a vzpomínám na tátu.Jako dítě ráda vzpomínám na knihu "Róza, strážné strašidlo" od autorky Christine Nöstlinger, příjemně jsem se u ní bála. Ve Vaší knize "Tramvaj plná strašidel" se to strašidly přímo hemží. Knížka je plná dobrodružství, záhad a nadpřirozena. Bála jste se jako dítě strašidel?Šíleně jsem se bála naprosto všeho. Byla jsem ubrečené, věčně vystrašené a frustrované dítě. Kousala jsem si nehty, potily se mi dlaně. Moje vlastní fantazie mě ničila.V jednom rozhovoru s Vámi jsem se dočetla, že ke knize "Ema a kouzelná kniha" dokončujete scénář. Dočkáme se tedy filmového zpracování? My fanoušci jsme plni očekávání, prozradíte nám podrobnosti?Dostala jsem už dvakrát nabídku na možnost natáčení, napsala jsem scénář, ale realizace se jaksi zasekla. Sama nevím, kde se stala chyba. Pevně věřím, že se jednou s Emou na plátně setkáme, v ten pravý čas.Sama máte tři děti. Syn Vás inspiroval k sepsání Vaší prvotiny Rošťák Oliver. Příští rok se chystá pokračování této úspěšné knížky. Předčítala jste jim vaše knihy, když byly malé a jsou vášnivými čtenáři vašich knih?Ano, četla jsem jim každý večer a konzultovala jsem s nimi rukopisy. Bohužel vyrostly, a tak rukopisy nechávám číst dětem cizím, o to víc dbám na připomínky. Přestože jsou už moje děti hodně velké, občas si čteme ještě dnes. Ale už je to tak, že mi spíš předčítají povinnou četbu - v tuhle chvíli nejmladší dcera například knihu Tři muži ve člunu. Jsou to báječné chvíle. Piju kafe, ležím na zádech, pouslouchám, hledím na to své čtrnáctileté děťátko a mrzí mě, že už není malá. Občas na besedách vyzývám školáky, aby svým rodičům řekli, ať jim předčítají, že jim vyrostou a je to bude mrzet. Děti se zubí a dívají se na mě nevěřícně. Když se jich zeptám, koho by bavilo poslouchat večerní čtení od mámy, zvedne se les rukou. Když se však zeptám, komu máma doopravdy čte, zvedne se jedna, dvě. To je smutné.Všichni víme, že děti jsou opravdu upřímné. S jakou reakcí na vaše knihy jste se u nich setkávala?Mým dětem se moje knihy nekriticky líbí a líbily, umím je však brát s rezervou. Pamatuju si, jak syn jako malý s novou knihou vybíhal na schodiště a hodlal zvonit na sousedy, musela jsem ho zadržet. Postupem času si na moje psaní zvykly a myslím, že mě pojaly za spisovatelku, jako jiné dítě pojímá mámu za doktorku či prodavačku v trafice.A co ostatní dětští čtenáři, jakou míváte zpětnou vazbu? Ovlivňují Vás jejich postřehy? Inspirujete se jimi?Nedávno mi jeden desetiletý kluk řekl, že není možné, aby Ztraceni v čase napsala taková číča jako já. Tak to jsem se upřímně zasmála. Miluju děti. Jsou pravdomluvné, i ve chvíli, když si vymýšlejí. Ráda si s nimi povídám a poslouchám je. Bohužel vidím na vlastní oči, že rok od roku klesá úroveň čtení a psaní, děti nám vlčí a učitelé propadají skepsím. Mockrát mě napadlo, že by ministři měli navštěvovat školy, třeba v přestrojení za školníka. Anebo lépe za nového učitele. Myslím, že kdyby se ministr postavil před současnou třídu sedmáků v Praze na Černém Mostě nebo v Mostě či Ostravě, strávil by s nimi celý měsíc a pak vyfasoval výplatu běžného učitele, docela jistě by ho napadla ta správná změna ve školství.Můžete našim čtenářům poslat nějaký předvánoční andělský vzkaz?Dříve než než vypustíte z pusy nadávku, než někoho uhodíte, než upustíte na zem plechovku od koly či cigaretu, zvedněte oči k nebi.

folder_openPřiřazené štítky

Jak oznámit těhotenství

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Blahopřejeme! Jste těhotná. Ať už jste tu skvělou novinu zjistila včera nebo před měšícem, máme pro Vás několik tipů jak originálně a zábavným způsobem oznámit své těhotenství.TipyNěkteré ženy čekají s oznámením trochu déle dokud nepomine zvýšené riziko raného potratu. Pokud se vás to také týká, zvažte oznámení těhotenství po  uplynutí třech měsíců, kdy se míra potratů snižuje.Informujte všechny, pokud je to váš styl. Některé ženy oznámí tuto novinu rodině a přátelům minutu poté, co se ji samy dovědí. Mají pocit, že případný potrat budou lépe zvládat s psychickou podporou rodiny a přátel.Nejprve to řekněte partnerovi, až poté se rozhodněte, komu dalšímu o svém těhotenství řeknete. Chcete, aby to věděli kolegové v práci? A co třeba přátelé ze střední nebo z vysoké školy? Babička s dědou? Dobře si rozmyslete, komu a v jakém pořadí to sdělíte. Někteří lidé mohou být zklamáni, dozví-li se to později nebo od někoho jiného.PartneřiNezapomeňte, že dítě je i Vašeho partnera. Vzrůstá počet použití domácích těhotenských testů a Váš partner by mohl být u toho, držet Vás za ruku a společně s Vámi čekat na výsledek. Pokud to Váš manžel, přítel či partner ještě neví, vyvarujte se oznámení typu “Mimochodem, jsem těhotná”. Oznámení těhotenství je bezprostřední okamžik, jeden z těch, na který budete vzpomínat celý život! Pokud se jedná o nečekané – a možná i nežádoucí – těhotenství, dejte partnerovi čas, aby novinku vstřebal. První reakce ne vždy svědčí o skutečných pocitech.Oznamte své těhotenství tvůrčím způsobem. Pokud to nechcete na lidi jen tak vybalit, zvolte originální způsob, jak to říct těm, které máte ráda. Možná tak vytvoříte krásnou vzpomínku.Romantická večeřePřipravte romantickou večeři. Ikdyž Váš partner očekává jídlo o čtyřech chodech, naservírujte mu baby-jídla: malé žebírka, baby karotku, dětský jablečný džus v malé skleničce pro děti. Jako dezert můžete podat baby-keksy pro chroupání s prvními zoubky.Udělejte si filmový večer a vyberte filmy související s dětmi: Devět měsíců, Junior, Baby Boom atd. Napište tu skvělou novinku na kousek papíru a vložte jej do obalu od DVD  nebo VHS kazety. Pusťte první film, ne však ten s překvapením. Jakmile film skončí, zvedněte se s tím, že si odskočíte a poproste partnera, aby pustil další film. Samozřejmě ten, do kterého jste vložila zprávičku:-) Počkejte až si ji přečte a poté se vraťte s úsměvem a slovy “Ano miláčku, je to tak!”Počkejte na dovolenou a doslova “darujte” svému partnerovi tuto novinku. Kupte tričko s nápisem TAŤKA #1, dětský přívěšek na klíče, pohádkovou knížku, stejně jako další dětské drobnosti, vložte je do dárkové tašky zavázané stuhou a předejte svému partnerovi.Připravte partnerovi koupel a přidejte koupelovou pěnu. Napište sladký dopis oznamující Vaše těhotenství a vložte jej do dětské láhve. Láhev vložte do vany a skryjte v bublinkách.Jakmile si partner vleze do vany, něco ucítí, najde láhev a přečte si vzkaz.Zahrajte si Scrabble a snažte se vybírat pouze slova související s dětmi.Romantická sprchaDejte si společnou sprchu. Napište si na bříško “Mimčo na palubě” omyvatelným fixem a počkejte, až si toho všimneNechte upéct dort a na něj napsat “Blahopřejeme k Vašemu těhotenství”. Poté požádejte partnera, aby dort vyzvedl, protože máte moc práce. Jakmile se zeptá pro koho ten dort je, řekněte “Pro nás!  Budeme rodiče!”Pošlete zprávu oznamující tuto novinku, zvolené jméno a kopii ultrazvuku. Pochopitelně zálěží na tom, v jakém stádiu těhotenství se nacházíte. Nebo můžete s partnerem udělat společnou fotku, na které bude vidět Vaše bříško.Uspořádejte zahradní párty pro přátele. Jakmile budou všichni jíst, vstaňte a proneste přípitek. Řekněte, “Jen jsme Vám chtěli poděkovat, že jste přišli. To, že jsou tady všichni naši přátelé pro nás hodně znamená. A mimochodem, čekáme děťátko. Kdo si dá zákusek?” Všichni propuknou v smích, zeptejí se, zda to myslíte vážně a pak to spolu oslavíte.Nechejte v bytě pohozenou knihu s křestními jmény dětí.Sejděte se se všemi pod záminkou společné fotografie. Při první fotce řekněte “Řekněte sýýýr!” Při druhém pokusu pak “Všichni řekněte, Lucka je těhotná!” Rychle zmáčkněte spoušť – získáte tak skvělou fotku s překvapenými výrazy všech zúčastněných.Pokud se o svém těhotenství dozvíte v blízkosti partnerových narozenin, vyjděte si na večeři do romantické restaurace a nechte si ke stolu doručit narozeninové balónky, na kterých ovšem bude napsané “Blahopřejeme k děťátku!” nebo něco podobného. Váš partner bude očekávat, že na nich bude napsáno “Šťastné narozeniny!”, ale když si je prohlédne pozorně, bude překvapení na světě!RadyČím dříve těhotenství oznámíte, tím dříve můžete začít plánovat koupání miminka, výběr jména, nákup postýlky, kočárku, oblečení, výbavičky a hraček. Je mnoho věcí, které musíte zvládnout během devíti měsíců před narozením Vašeho potomka.Buďte nápaditá a zkuste vymyslet vlastní originální způsob oznámení těhotenství. Přizpůsobte si kterýkoli způsob oznámení jak chcete. Je to Vaše dítě a Vy si můžete u oznámení užít legrace kolik budete chtít!Pokud jste Vy a Váš partner netradiční dvojka, připravte se na to, že někteří lide reagují spíše negativně. Někteří lidé nejsou tak otevření, jak byste si přáli. To však neznamená, že byste to neměli pořádně oslavit!Dobře si rozmyslete pořadí, v jakém těhotenství oznámíte rodině a přátelům. Rodiče, sourozence a prarodiče mějte první na seznamu. Určitě nechcete, aby se to dověděli od někoho jiného. A věřte, že zprávy o nastávající mamince se šíří velmi rychle.UpozorněníPokud chcete s oznámením počkat, mějte na paměti, že zvracení, rostoucí bříško a častější návštěvy u lékaře mohou tajemství nechtěně vyzradit. Pokud se již těhotenství těžko skrývá, měla byste to oznámit nyní, dokud to ještě může být překvapení. Jinak můžete přijí o ten skvělý okamžik.Zvolte správné načasování. Vaše dobré zprávy mohou být pro jiného solí do rány. Potratila nedávno Vaše kamarádka? Buďte vnímavá k jejím pocitům. Představte si, jak byste se cítila na jejím místě.Nikdy neoznamujte těhotenství v hádce. Je to nevhodné a mohla byste se připravit o skvělou příležitost. Křik ve stylu “Jsem těhotná, takže už nikdy nebudeš chodit domů pozdě! A s kamarádama se rozluč!” bude nemilá vzpomínka pro vás oba. Mít dítě je dospělé rozhodnutí, tak se podle toho chovejte.Ještě jednou, první reakce nebývá vždy vyjádřením skutečných pocitů. Nebuďte dotčená, pokud se Vám bude zdát, že lidé nejsou mile překvapeni.Uvědomte si povahu svého partnera. Někteří si užijí výše popsané metody, jiní by však dali přednost vážnějšímu způsobu, jakým se dozví, že budou rodiči.Nechat své rodiče, sourozence či prarodiče dozvědět se o Vašem těhotenství od někoho jiného, je důvodem mnoha zraněných citů. Rodině to oznamte jako první. Rodiče a prarodiče se snadno mohou cítit nevýznamní, pokud se to nedozví jako první.

folder_openPřiřazené štítky

Máte to jako já? - článek pro vysoce citlivé lidi

access_time04.únor 2020personRadka Eliášková

Přecitlivělost, velká citlivostPřipadáte si někdy jako mimozemšťan? Už jako děti jste měli pocit, jako byste byli z jiné planety? Nezapadáte a připadáte si jiní? Druzí vám nerozumí a dávají vám najevo, že jste přecitlivělí a divní?Pocity prožíváte intenzivně a silně, zavalí vás jako mořská vlna od hlavy až k patě a druzí se na vás dívají jak na exota, co blbnete? Proč to nedokážete nechat plavat?S největší pravděpodobností jste typ člověka s vysokou citlivostí a vnímavostí. Narodili jste se tak, ale vzhledem k jisté bezohlednosti a bezcitnosti dnešní společnosti si připadáte divně a jaksi mimo „normál“ a pořád to řešíte a pořád nevíte, co je s vámi v nepořádku.Někdy můžete mít pocit, že jste nepřizpůsobiví a cítíte se díky tomu špatní a vinní.• Žijeme emocionálně a citově v době temnaEmoce, citlivost, soucítění se dodnes moc nenosí. Naučili nás považovat je za slabost, které je třeba se zbavovat všemi myslitelnými způsoby. Spousta lidí je v tom úspěšná.Ale vám to prostě nejde! Pořád cítíte! A všechno nesmírně silně prožíváte. A vaší nejhlubší touhou je touha po světě, v němž je láska, lidská blízkost, mír a klid.• Vyrůstali jste s pocitem, že je s vámi něco špatně?Narodila jsem se jako čisté a radostné dítě. Všechno mě zajímalo, všechno jsem chtěla ochutnávat, cítit. V jednu chvíli jsem se dokázala zalykavě smát, hned v zápětí se zoufale rozplakat nad rozšláplým broučkem, vztekat se, když něco nešlo, abych po chvíli zůstala v úžasu a bez dechu stát nad třepotavou krásou motýla.Prožívala jsem vše s takovou intenzitou, takovou vášní, bez hranic a omezení. Všechny ty silné pocity mne dokázaly tak pohltit, že jsem zapomínala na okolní svět.Velmi časně mne však uchopila tvrdá ruka výchovy a dala mi nekompromisně najevo, že takhle ne. Buď se stanu tzv. normálním dítětem nebo bude zle.Nechápala jsem, co je se mnou špatně. Copak to druzí takhle nemají? Copak to necítí stejně? Něco se mnou není v pořádku. Konečný verdikt: jsem divná! Nepatřím sem. Nějakým hrozným omylem jsem se narodila na jinou planetu lidí, kterým nerozumím a kteří nerozumí mně.V zájmu přežití jsem musela svůj nádherný dar citlivosti a schopnosti vše hluboce prožívat pohřbít jako něco nežádoucího, otřesného a nenormálního.Popřela jsem sama sebe a svou velkou citlivost začala považovat za prokletí.Okolí mi dávalo najevo „jsi přecitlivělá, všechno si zbytečně moc bereš, moc to prožíváš, proč to pořád rozebíráš, nech to plavat“. A já se snažila. Nešlo to. Pocity zůstávaly, akorát jsem se je naučila schovávat, nemluvit o tom, co cítím.Můj život se tak stal postupně velmi smutný a prázdný. Bez pocitů, bez lásky, nenaplněný, prázdný. I uprostřed své rodiny jsem si připadala hluboce osamělá a jaksi mimo. Život se zdál nesmyslný. Uvnitř jsem se cítila prázdná. • Netušila jsem tenkrát, že jsem tu správněŽe jsem se prostě jen narodila s darem velké citlivosti a schopnosti vše hluboce prožívat a vnímat tak, jak to většina lidí ve svém životě nikdy nepozná, protože tuto schopnost nemají.• Máte to stejně jako já?1) velmi silně vnímáte pocity druhých lidí, umíte je tzv. načítat a cítíte je v sobě, jakoby byly vaše2) snadno se dokážete dojmout a plakat nebo rozzlobit a často ani nevíte, proč se tak cítíte3) během chvíle se u vás vystřídá hned několik pocitů a tak se ve svých emocích občas „topíte“4) vše děláte s mnohem větším emočním nasazením, než je běžné5) všechno si velmi berete k srdci a často za vše přebíráte zodpovědnost6) jste mimořádně citliví na hluk, děsí vás křik, preferujete ticho a klid7) máte nesmírně barvitou představivost, zdají se vám živé sny8) umíte naslouchat a dát druhému člověku prostor a lidé se vám díky tomu rádi svěřují9) máte nízký práh citlivosti – jste velmi citliví na bolest – už pouhé očekávání bolesti vám působí bolest10) nemáte rádi změny – každá změna vás dokáže emočně rozhodit a velmi silně na ni reagujete11) nedokážete se rychle rozhodovat12) rychle se unavíte nebo se často cítíte unaveni bez zřejmého důvodu13) vyčerpávají vás místa, na kterých je hodně lidí (nákupní střediska apod.)14) negativní lidé vás velmi vysávají15) jste velmi sebekritičtí a máte tendenci o sobě pochybovat16) kritika se vás silně dotýká a zraňuje vás17) sníte o lepším světě, kde je láska a soucit normální18) nemáte rádi těžké a výrazné vůně19) zírání „do blba“ vás uklidňuje, často jste zasnění20) hluboce vás citově zasahuje jakákoliv nespravedlnost21) jste velmi citliví a soucitní ke zvířatům a dětem, ke slabým a trpícím22) potřebuje nadprůměrně času jen pro sebe, ticho, klid, přírodu, jarní rána v lese23) je pro vás obtížné navazovat nové známosti24) máte jen pár přátel, ale vaše vztahy jsou hluboké a stálé, jste oddaní a věrníCo díky své velké citlivosti neumíteNeumíte být tvrdí a soutěživí. Neumíte odstrčit druhého jen proto, abyste byli někde dřív. Raději se podělíte, než abyste si urvali poslední sousto na úkor jiného. Neumíte jen tak doběhnout první – chcete běžet s druhými, ne je porazit. Neumíte být bezohlední a draví.K tomu vám řeknu jedno: ukazuje se, že tolik preferovaná dravost a bezohledná soutěživost v životě lidském podřízená zákonu „sežer nebo budeš sežrán“ není moc slučitelná se šťastným životem, po jakém všichni toužíme. Kdyby totiž byla, tak dnešní společnost přetéká šťastnými a spokojenými lidmi. Takže je to všechno trochu jinak…Co krásného díky své velké citlivosti umíteUmíte pochopit druhé. Umíte pohladit a obejmout. Umíte vyslechnout a porozumět bolesti a pocitům druhého člověka. Umíte být naplno s druhým člověkem, když ho srdce bolí a po tváři mu kanou horké slzy. Umíte se s druhými smát a radovat se z jejich štěstí – protože to díky své vysoké citlivosti vnímáte sami v sobě.Umíte být s druhým, i když se zlobí, protože za jeho zlostí vnímáte světlo jeho duše – taková je schopnost vašeho citlivého srdce.Umíte spolupracovat, podpořit, motivovat a inspirovat. Díky své velké představivosti dokážete nalézat netradiční a nová řešení.Umíte vnímat a vidět krásu i tam, kde ji většina lidí nevidí. Umíte se radovat z maličkostí.• Jste andělé v lidských tělech, tak to proboha neskrývejteChodí ke mně klienti, kteří by si přáli se své citlivosti zbavit. Chtěli by být normální, chtěli by zapadnout, chtěli by být jako většina.Nedělejte to! Nezahazujte na smetiště svůj překrásný a tolik potřebný dar! Jinak budete svůj život vnímat jako nesmyslný, těžký, bez lásky a plný utrpení.Co potřebujete udělat je – rozkrýt a očistit všechna zranění, jež vám způsobilo nepochopení vaší jedinečnosti vašimi blízkými. Když sebe vnitřně změníte a uzdravíte, stanete se neuvěřitelně inspirující, velmi aktivní a šťastnou osobností.Objevíte, že vaše nádherná schopnost vše hluboce cítit a vnímat je DAR, který vám umožní uvidět život v celé jeho nádheře a stejně tak ho prožívat. Pochopíte, že s touto schopností váš život bude citově bohatší a smysluplnější než životy většiny lidí.Jste naprosto v pořádku!A díky vám tato hektická, chaotická a nervózní společnost jednoho dne zmizí a vytvoří se společnost klidnější, harmoničtější a šťastnější.Jste schopni díky své vzácné citlivosti proměnit svět a učinit ho krásnějším. Tak to prosím dělejte. A nebojte se, nejste v tom sami. Je nás víc!Na Zemi je pro vás místo, jste tu doma, jste tu správně!

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci ShowBizz na dotaz napadené dítě

Jennifer Lopez – hollywoodská hvězda pro nadaci Maribel

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Krásná Jennifer Lopez, která má kořeny v Portoriku a vyrůstala v“drsném“ newyorském Bronxu, je v současné době jednou z nejzářivějších hvězd Hollywoodu. Proslavila se nejen jako herečka, ale také zpěvačka, navíc podniká také v kosmetickém průmyslu.  Jennifer Lopez využila toho, že lidé vědí, kdo je a snaží se, aby se nejnovější lékařské technologie dostaly k dětem po celém světě.„Drsňačka“ z Bronxu?Rodina Jennifer Lopez pochází z Portorika, ona sama se narodila už v USA, v New Yorku, v nechvalně  proslulé čtvrti Bronx. Její rodiče se však snažili, aby děti uchránili od tvrdého života ve čtvrti a poskytli jim co možná nejkvalitnější výchovu. Známá herečka a zpěvačka se narodila v červenci 1970. Jeniifer má ještě dva sourozence. Už od útlého dětství se věnovala tanci, později přidala i hodiny zpěvu. V sedmnácti pak začala navštěvovat taneční školu na Manhattanu. Zpočátku pracovala jako tanečnice a později získala i několik menších rolí v televizních seriálech.Zrodila se hvězdaOd malých rolí v seriálech vedla ještě dlouhá cesta k tomu, aby se z J.Lo. – jak si jednu dobu říkala, stala skutečná megastar a pro mnohé i sexsymbol.  Natočila celou řadu známých filmů – především romantických komedií – Svatby podle Mary, Krásná pokojská, Příšerná tchyně, Policajtka a mnohé další. Úspěšná je i její hudební kariéra, i přesto, že v poslední době dává přednost herectví. Natočila několik alb, která obsahují hlavně taneční songy s latinskoamerickými prvky. Zajímá se také o oblast módy a kosmetika. Vytvořila několik svých parfémů a navrhla také módní kolekce. Potrpí si hlavně na módu, která zdůrazňuje ženskost – není se co divit, v mnoha anketách je totiž obdivována za své oblé pozadí, které se tak trochu vymyká kostnatému hollywoodskému trendu. Pokud jde o její osobní život, tak podle svých slov žije šťastný rodinný život se svým manželem  - režisérem Marcem Anthonym (je to její druhý manžel) se kterým vychovává dvojčata – chlapce Maxe a dívku Emme, která se narodila v roce 2008. I tato kráska je však obětí bulvárních novinářů a tak se neustále spekuluje o všem možném v jejím životě.Megastar bojuje za dětiJennifer Lopez se rozhodla využít svého bezesporu velkého vlivu a pomoci dětem, které jsou nemocné, aby se k nim dostala lékařská pomoc. Vznikla proto nadace s názvem Maribel – která dostala jméno po sestře manžela J. Lopez, která zemřela jako dítě  kvůli mozkovému nádoru.  V čem tedy spočívá program Maribel Foundation? Nadace se snaží pozvednout povědomí o moderním telemedicínském programu, který v současné době probíhá v nemocnici v Los Angeles – jde o dětskou nemocnici. V čem projekt spočívá? Jde o využití pokročilých technologií, kdy je obraz přenášen pomocí internetu. Jde např. o diagnostické webkamery –tedy v podstatě lékař za laptopem. Díky těmto technologiím se moderní lékařské postupy mohou dostat k dětem po celém světě.  Pokud tedy vážně onemocní dítě v nějaké odlehlé části světa, nemusí to již znamenat  tragický konec, díky projektu telemedicíny se může dostat do rukou těm nejlepším lékařům v Los Angeleské nemocnici.Jedna nejslavnějších hollywoodských  krásek, která se proslavila jako herečka, zpěvačka i tanečnice , tak pomáhá zachraňovat životy dětí po celém světě.Pomocné zdroje:  http://zivotopis.osobnosti.cz/jennifer-lopez.php Vyhrajte dárkovou kazetu BIO kosmetiky od RYORU

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Děti & Rodina na dotaz napadené dítě

Mami, já nechci do školky

access_time29.květen 2019personRedakce

Některé se těší, některé pláčou a prosí, jiné se vztekají a odmítají vystoupit před školkou z auta. Jak maličkým vysvětlit, že školka není bubák?Nejsilnější emocí, kterou děti pocítí při nástupu do mateřské školky, je odloučení od rodičů, většinou od matky. Samozřejmě vždy záleží na povaze dítěte, rodinné situaci i na tom, jestli maminka první tři roky s dítětem byla nepřetržitě. Celková adaptace pak nejvíce záleží nejen na dítěti, ale především na rodičích, na jejich sebevědomí a sebekázni. A nejen to.Vysvětlujte, mluvte, vyprávějteNa prvním místě je třeba s dítětem mluvit, mluvit, mluvit. Vše mu úměrně věku vysvětlit. Povídejte mu třeba pohádku o tom, jak jeden chlapeček/holčička také nechtěli chodit do školky, ale kolik se tam naučili věcí a jak si pak hráli. Nebo mu vyprávějte, jak jste chodili do školky i vy.NeuplácejteNeslibujte dítěti odměny typu: „Když půjdeš do školky, dostaneš nové auto.“ Není důvod odměňovat dítě za to, že do školky chodí. A ani mu nevyhrožujte stylem: „Když tam nepůjdeš, budu se na tebe zlobit, odnese tě bubák atd…“ Pomozte mu přijmout fakt, že už bylo malinké a potřebovalo být s mámou, která ho musela naučit spoustu věcí a teď už je větší a musí tyhle věci naučit své nové kamarády.Pomozte jim Pro některé děti může být odloučení od matky tak emotivní, že pociťují strach a samotu. U každého dítěte je adaptace různě dlouhá. Proto Romana Kotěrová radí: „Nejen v prvních dnech můžete sobě i ratolesti naordinovat První pomoc ve formě spreje. Stříknete ji přímo do úst před odchodem do školky, kdy je dítě nejvíce vystaveno vašim emocím.“Dejte jim časU rodičů je pro zdárný průběh adaptace nejdůležitější klid, rozhodnost a pozitivní myšlení, kteréžto emoce pak snadno posílá směrem k dítěti. Neustupujte, buďte laskaví a láskyplní, ale tváří v tvář dítěti rozhodní a přesvědčiví v tom, že věříte, že noví kamarádi, paní učitelky, hry i prostředí ho jenom obohatí a přinese mu nové zážitky a dovednosti. Dříve nebo později se vše zlepší a dítě se do školky bude těšit.

folder_openPřiřazené štítky

Super Last Minute: Dárek, kterým potěšíte toho, co má všechno

access_time29.květen 2019personRedakce

Máte v rodině takového toho klasického „problémáka“, co všechno má a co nemá si může koupit? Dejte mu něco, co rozhodně neurazí a věnujte mu voucher, díky kterému si dobije baterky i rozproudí fantazii.Našli jsme tipy na netradiční místa a aktivity. Co třeba zavítat do antiky, nechat hýčkat jako Marie Terezie nebo si vyzkoušet, jaké to je žít ve virtuálním světě?Královská péčeV luxusním Zion Spa Grand Hotelu River Park Bratislava, který se nachází v jedenáctém patře moderního hotelu s příjemnou atmosférou, budete mít Bratislavu jako na dlani a zároveň si užijete výjimečné wellness služby. Novinkou jsou přepychové růžové terapie ukryté pod lákavým názvem Růžová tajemství Marie Terezie. Co vás čeká? Regenerační rituály, které vás unesou do voňavého světa krásy a relaxace. Po celodenním chození po městě, nebo po obchodech, určitě uvítáte růžovou relaxační masáž Mystic Rose s omlazujícím a regeneračním efektem těla, jako i mysli, za použití extra hydratace růžovým hydratačním gelem.Z AntikyKdyž vyrazíte z Prahy směrem na Plzeň, tak za slabší hodinku dorazíte do resortu Darovanský dvůr, který má jako jediný v Čechách tzv. antické lázně.  Díky nim si může obdarovaný užít nejenom tradiční whirlpool s masážními tryskami a vodou prozářenou jiskřivým světlem, ale také třeba bylinkovou inhalaci s přírodními motivy a vůní levandule, kruhovou Kneippovou koupel se střídavě teplou a studenou vodou a nebo tradiční římskou páru. Určitě stojí za to vstoupit i do Amorovy místnosti, kde se vám bude krásně odpočívat za měnících se světel a na vyhřátém písku. nMimochodem, odborníci se shodují na tom, že dobře nastavený odpočinek, může zastavit proces stárnutí, obnoví chuť do života a navodí dobrou náladu. Ano, nejjednodušší je asi jet někam k moři a užít si tamního příznivého klima. Ale popravdě, kdo má čas a prostředky na to, aby několikrát za rok vyrazil do exotických destinací. Ale nezoufejte, i v tuzemsku se dá najít vhodná alternativa. Proč ne třeba v resortu Darovanský dvůr.Pivní lázně pro pivní fajnšmekryPivní lázně patří k jednomu z neoblíbenějších druhů lázní již od středověku. Jedná se o velmi starou a unikátní lázeňskou terapii, kde jsou využívány přírodní suroviny ve formě chmele, kvasnic a dalších přírodních látek, které se používají nejen při výrobě piva a formou koupelí v pivních lázních působí blahodárně na vaše tělo. V pivní lázni není použito ječmene, proto není potřeba se obávat negativních alergických reakcí. Součástí pivní lázeňské procedury je i neomezená konzumace nepasterizovaného piva Bernard®. Tato kombinace dodá energii a zdraví celému vašemu tělu. Pivo Bernard®, které je dodáváno do našich pivních lázní je vyráběno tradičním způsobem z nejkvalitnější odrůdy českého chmele. Pivo není pasterizováno, proto si zachovává kvalitu, chuť i vůni.Jako ve hřeInspirací pro vznik únikových místností byly počítačové hry. Jejich model tvůrci „živých“ únikových místností překlápí do reálného světa. Průkopníky této novodobé zábavy jsou v současnosti Maďaři. S touto zážitkovou zábavou se ale můžeme setkat v metropolích po celém světě, v Severní Americe, Evropě, Japonsku a jinde. Hra je přitažlivá nejen pro turisty, kteří při své cestě do Prahy vyhledávají nevšední zážitek, ale stává se stále populárnější i pro Čechy. Oblíbené jsou i u firem, které je vyhledávají jako ideální formu teambuildingu a nácviku týmové spolupráce. Na věku a pohlaví při hře nezáleží. THEROOM je zajímavým zpestřením nevšedních dnů pro všechny. Voucher do THEROOM se tak může stát skvělým vánočním dárkem pro vašeho partnera (-ku), kamaráda (-ku), spolupracovníka (-ci), vaše dítě nebo jiného člena rodiny. Přijďte si užít dobrodružství a zábavu na místo, které se nachází v samém srdci magické Prahy.

folder_openPřiřazené štítky

Inhalace: Víte, kdy ji naordinovat dítěti?

access_time29.květen 2019personRedakce

Chřipka postihne přibližně 5 – 15 % populace. A z ní velkou část právě té dětské. Holt kapénky si vybírají ty nejslabší…Zvláště u „školkařů“ se zejména v zimním období vyskytují poměrně často a vám i prckovi nezbývá, než s nimi úporně bojovat. I samotná rýma je nepříjemná pro dospělé, natož pro dítě. Odsávání přináší pouze krátkodobou úlevu a dny s rýmou či kašlem se zdají nekonečné. O nocích ani nemluvě, když dítě leží, je to ještě horší. Zná to každý rodič, který už uprostřed noci zapínal hlučný vysavač, aby svému pokladu alespoň trochu ulevil od ucpaného nosíku odsávačkou. Inhalační léčba patří k  moderním směrům, která přináší efektivní a účinnou úlevu.Jak správně inhalovatChcete-li předcházet nemocem a dýchacím potížím, inhalujte jednou denně po dobu 10 – 15 minut. Je-li vaše dítě nachlazené nebo trpí opakovanými alergickými záchvaty, zvyšte frekvenci na dvě až tři inhalace denně. Prostřednictvím masky nebo náustku se do plic dostanou i ty nejmenší částečky užitečných minerálů, což při běžném „napařování “ nad hrncem s horkou vodou rozhodně nedocílíte. Aerosolová terapie umožňuje aplikaci léků přímo na potřebné místo dýchacího ústrojí. Na rozdíl od celkového podávání léků ústy, které ovlivňují celý organismus, umožňuje inhalace využití léčebného efektu jen v dýchacích cestách, tedy přesně tam, kde je to třeba. Pokud si však sami připravujete léčivo pro inhalaci, je velmi důležité, abyste dodržovali předepsané instrukce. Léčivo připravte dle předpisu či příbalového letáku.Na inhalaci je potřeba klidInhalátor nemusí být strašák. Seznamte s ním děti prostřednictvím videa.Proto odborníci doporučují inhalovat nejlépe před spaním. Dohlédněte na to, aby vaše dítě pohodlně a vzpřímeně sedělo. Pokud je dítě netrpělivé či neposedné, zkuste mu během inhalace najít nějakou zábavu, např. společně můžete koukat třeba na pohádku. Nasaďte dítěti masku, zapněte inhalátor a nechte ho, ať pomalu a zhluboka dýchá, dokud nespotřebuje všechno. Pravidelné inhalování slouží jako účinná léčba i prevence celé řady respiračních onemocnění. Používání inhalátoru při prvních příznacích nachlazení zabrání propuknutí onemocnění do těžšího stadia a tím sníží i riziko nezbytnosti nasazení antibiotik.Co, kdy a jak? 3 otázky, které vás u inhalace zajímajíInhalátor je praktická věc pro celou rodinu. Tady se můžete podívat, jak jde například nastavit rozprašovač.Vysoce efektivní je vdechování aerosolu léčivých minerálních vod, například Vincentky.  Ve kterých obdobích roku je vhodné inhalovat, to záleží na druhu vašich potíží, při kterých je možné zvýšit počet inhalací na dvě až tři denně.opakující se virózy, chřipky a infekce dýchacích cest: odborníci doporučují inhalovat od podzimu do jara, především v obdobích různých epidemiíalergie na roztoče či zvířata:potíže se obvykle zhoršují v topné sezoně, lze inhalovat i celoročněastma a jiné chronické plicní choroby:celoročněalergie na pyly či plísně:po celé období kvetení „vašeho“ alergenuInhalátor je praktický, snadno přenosný, tichý a ocení ho celá rodina. Zvlhčení dýchacích cest totiž prospěje každému z nás, obzvláště v topné sezóně.Žena ví: Děti při pohldu na zvláštní nástroj mohou být vyděšené a odmítnout spolupráci. Zkuste zakoupit nhalátor OMRON s přibaleným edukačním CD, které obsahuje animované video „Ahoj, já jsem inhalátor“. Video dětem pomůže seznámit se s inhalací a přijmout fakt, že inhalace nebolí.

folder_openPřiřazené štítky

Co koupit dítěti, aby bylo spokojené?

access_time09.červen 2019personRedakce

Čekáte miminko? Přemýšlíte, co už koupit do výbavy, abyste nemuseli kupovat vše najednou? Nejnákladnější položkou je bezpochyby nábytek, jako je dětská postýlka, přebalovací pult či jídelní židlička. Bez těchto příslušenství se v domácnosti s miminkem neobejdete. V dnešním článku se proto podíváme, co byste měli koupit, aby bylo vaše dítě spokojené.Důležitou funkci v dětském pokoji plní dětská postýlka, ve které dítě tráví většinu svého času. Novorozeně spánkem stráví až 16 hodin denně. Už jen toto číslo napovídá o tom, že by mělo mít pohodlné lůžko, ve kterém se bude cítit dobře a bezpečně. Aby bylo lůžko komfortní, je nezbytné se zaměřit na zdravotné matrace, bez kterých se postýlky neobejdou. Investujte do kvality, protože kvalitní matraci vaše ratolest potřebuje. Nedoporučují se pružinové matrace, protože nedokážou dítěti dát dostatečnou oporu pro páteř.V kuchyni zase nesmí chybět jidelni zidlicka, do které své dítě usadíte, a necháte ho jíst s vámi u stolu. I nejmenší člen vaší rodiny potřebuje společnost a chce se zapojit do rodinných obědů. Jídelní židlička je místo, ve kterém se vaše ratolest snadno nají. Doporučuje se pro děti od šesti měsíců do čtyř let. Záleží však na velikosti a zručnosti dítěte. Některé jídelní židličky mají také bezpečnostní pásy, které chrání před vypadnutí dítěte.pro nemocné dětiMyslete také na to, že vaše dítě potřebuje být zdravé. Jestliže je často nemocné, investujte do vitaminů a doplňků stravy. Velmi oblíbené a odborníky doporučované je kolostrum, které slouží k podpoře imunity. Kolostrum zvyšuje obranyschopnost, protože obsahuje všechny potřebné látky, které jsou důležité pro správné fungování dětského zdraví.Udělejte pro své dítě maximum. Najděte vhodné vybavení a také produkty, se kterými bude vaše dítě zdravé. Staňte se tou nejlepší matkou.

folder_openPřiřazené štítky

Jak se rodí v Tanzánii aneb Těhotenství Šošonek a dalších odvážných žen

access_time25.říjen 2019personRedakce

Srovnávání způsobu porodu v Česku a na Slovensku by asi moc zajímavé nebylo. V Česku a na Ukrajině možná už víc a v Česku a v Anglii třeba taky. Ale zavedeme vás dál, podle informací a poznatků Mgr. Martiny Tiché a Mgr. Šárky Fleišmanové z Pedagogické fakulty UP v Olomouci objevíte obrazy porodů v Tanzánii, v Tibetu nebo způsob jakým rodí ženy Šošonů či Guyanců.TanzanieZemě, kde žije 36 milionů obyvatel, vyznává na třetiny islámské, křesťanské a tzv. domorodé náboženství. Těhotenství u tamních žen probíhá většinou bez potíží. Je zde zvykem, že žena odchází před začátkem posledních čtyř týdnů před porodem k matce, ale dál vykonává svou práci a roli ženy. I když je v domácnosti matky. Tanzánské ženy musejí během těhotenství dodržovat jisté zásady, jejichž porušením by ohrozily život plodu nebo jeho zdraví a zároveň tak poškodily i svého muže. Tyto zásady jsou u různých kmenů jiné, ale uveďme některé z nich :nesmějí vtěhotenství požívat jídlo vjiných domechnesmějí se dotknout nohou hladiny vody při přechodu přes řeku. Těhotná žena musí počkat na manžela až ji přenese¨v 6 měsíci těhotenství si oholí hlavunesmějí nosit přiklopený hrnecnesmějí se ohýbatnesmějí sedět na poraženém stroměnesmějí se dívat na ošklivou osobuPorody probíhají většinou snadno, žena často porodí při práci na poli, po porodu ale pracuje dál a teprve večer odejde s dítětem domů. Tanzánky ale dovedou čas porodu dobře odhadnout a zůstanou doma. Zavolají si zkušené ženy a porodí. Muž u porodu nesmí nikdy být. Pokud je porod těžký nebo moc rychlý pomáhají ženy, co jsou zrovna blízko a manžel shání léky a speciální listy trav, kterými pak žena přeřízne pupeční šňůru. Dítě nedostává jméno hned, ale až je jisté, že přežije. Po porodu zůstává matka doma, délka se liší, ale nikdy není menší než 6 týdnů. V okamžiku, kdy novorozenci odpadne zbytek pupeční šňůry, stává se dospělým a je nutné ho představit ostatním při speciálním obřadu. Matka nosí dítě vždy s sebou po dobu, kdy ho kojí. Dítě spává s matkou v posteli, dokud se nenarodí další potomek. Již v útlém věku se tak mezi matkou a dítětem vytváří silné citové pouto.V mnoha kulturách porodí žena při práci, kterou ale po porodu dodělá a teprve potom odchází domů.Severní Amerika - ŠošoniŘíká se jim také hadí Indiáni a žijí ve skalnaté oblasti Utahu a v Coloradu v USA. Rituály šošonských žen během těhotenství :nesmějí se škrábat prsty na hlavěnesmějí jíst tučná jídlanesmějí jíst maso, živí se především polévkami a pijí jen horkou vodu, Šošoni věří, že pokud by ženy hodně jedly, narodily by se jim tlusté a líné dětiKdyž nadejde čas porodu, přesune se těhotná žena do tzv. menstruační chýše. Jde o přístřešek nedaleko hlavní osady, tady musejí ženy dodržovat přísná pravidla-nenavštěvují svoji rodinu. Šošonské ženy jsou totiž v průběhu menstruace, porodu a bezprostředně po porodu považovány za nečisté a údajně se stávají nebezpečnými i samy sobě. Šošonští muži se těchto žen bojí, a do menstruační chýše proto nevstupují. Ženy zde rodí za pomoci porodní báby, která po porodu vykoupe novorozence v teplé vodě a matce rovněž přináší denně jídlo. V době přežívání matky v chýši provádí otec určité rituály :dodržuje půst, což znamená účast na manželčině utrpeníběhá několik kilometrů,což má pomoci manželce urychlit bolesti a nepříjemné potížepo narození dítěte se musí muž ponořit do studené vody, ale dítě do teplé a přebírá tak symbolicky otcovu roliRovnováha a čistota se u žen obnovuje po 30 dnech, pak se žena vrací i s dítětem domů. Hned po příchodu vykoná rituál přijetí tak, že se s manželem i dítětem vykoupe v potoce. Pak se pomaluje červenou barvou. Otec a matka časně vstávají a pilně pracují, protože věří, že tak, jak se budou chovat, se budou jednou chovat i jejich děti. Nejen u některých amerických, ale i v afrických kmenech je narození dítěte velkou událostí, kterou žije celý kmen nebo vesnice.Jižní Amerika - GuyanciMezi sebou se dělí na indiány bílé a rudé kůže, ale nenadřazují se navzájem. Příchod dítěte považují za velkou vzácnost a prožívá ji celá komunita. Těhotná žena těsně před porodem odchází ze své chýše, kde zanechává manžela,do jiného tábora. Tvoří jej přibližně deset primitivních přístřešků postavených v kruhu na mýtině. Porod probíhá takto :Rodička sedí na lůžku z travin a palmových listů, kolem ní sedí v podřepu několik indiánů. Žena má roztažené dolní končetiny a rukama křečovitě svírá kůl, který je před ní pevně zaražen do země. Opírá se o něj a snadno pak rodí. Guyanky mají snadné porody, kdy nesténají, jen lapají po dechu. Dobu porodu provází řada rituálů, z nichž nejdůležitější je rituál mlčení, jímž okolí projevuje starost a odpovědnost za zdraví novorozence. Hned po narození je dítě schováváno před neviditelnými nočními obyvateli pralesa, kteří by mohli dítě zabít. To je další důvod proč rodící ženy nemluví. Narození syna všichni vítají víc než narození dcery, protože v chlapci vidí budoucího lovce. V místnosti porodu je připravena mísa tvaru vejce, která je spletena z bambusových listů a zvenčí je pokrytá vrstvou vosku divokých včel, takže nepropustí žádnou tekutinu. Je naplněna studenou vodou, kterou jeden z indiánů začne omývat dítě, vodu nechá stékat na všechny části těla a jemnými pohyby pak zbavuje tělo mázku. Po skončení rituálu si jedna mladá žena sedne do podřepu, uchopí dítě levou rukou, přiloží si je k hrudi a pravou rukou mu postupně masíruje končetiny a trup.Jsou kmeny, kde se o dítě, ženu i domácnost stará nejmíň měsíc po porodu muž a příbuzní. Žena i dítě jen odpočívají.TibetTibeťané nežijí jen v Tibetu a v Číně, ale i v Nepálu, v Kašmíru, v Sikkimu a Bhútánu. Je jich asi 6 milionů. Dobu těhotenství považují za vzácnou a obohacující. Těhotná žena je ostatními vnímána jako velmi mocná, přirozeně schopná se spojit s božstvy a duchy, proto jí nesmí po fyzické i psychické stránce nic chybět. O ženu se stará nejen manžel, ale i ostatní rodinní příslušníci. Porod doprovází celá série rituálů :Někdo z rodiny nebo třeba lékař udělá devět malých vrypů do kousku másla a odrecituje 108krát mantru. Tím se máslo stává posvěceným a otec ještě nenarozeného dítěte je podává v posledních stadiích porodu své ženě, aby ho urychlil. U porodu je tedy otec přítomen a dokonce pomáhá i když hlavní aktérkou je porodní bába nebo zkušená matka. Otec dítěte pomáhá rodičce s recitováním mantry, tím se údajně porodní proces zrychluje. Pokud jsou větší komplikace, může matka sníst kousek sušené ryby z posvátného jezera. V samotném závěru porodu se někdy podává rodičce šafrán. Také placenta podléhá určitým rituálům :je uschována do té doby, dokud ji neprohlédne astrolog, který rodině poradí den, jenž by podle něj byl nejlepší pro její pohřbení. Místo pohřbení už důležité není. Nesmí ji jen vyhrabat zvířata. Proto Tibeťané placentu zabalí do čisté látky a zakopou hluboko do země.Velký význam má i pupeční šňůra :schovává se přibližně rok na bezpečném místě vdomě a používá se kléčení oparů.Několik dní po porodu zůstává rodina s novorozencem úplně sama, návštěvy jsou zakázány. Třetí den (narodí-li se chlapec) nebo čtvrtý den (dívka) se koná větší slavnost, na kterou přijdou příbuzní, sousedé a přátelé. Zhruba měsíc po porodu se o domácnost stará otec dítěte. Matka s novorozencem odpočívají a jsou pořád spolu. Otec pere pleny, vaří polévky, ohřívá často vodu, protože matka se nesmí po celé toto období dotknout studené vody.

folder_openPřiřazené štítky

Bolest při porodu

access_time01.listopad 2019personRedakce

Těhotné poprvé rodící ženy jsou v průběhu očekávání narození dítěte zaměstnány mnoha otázkami. Jednou z nich může být také otázka bolesti při porodu. Na to ale není jednoduchá odpověď hlavně proto, že každá žena rodí jinak a každá má jiný práh bolesti. Ta je při porodu  proměnlivá a žena se může pokusit ji dopředu alespoň zčásti ovlivnit.Není nic špatného nebo divného na tom, když má těhotná žena občas strach z porodu a mluví o něm nahlas se svým lékařem, partnerem nebo kamarádkou. Naopak. To, že se o něčem hodně mluví většinou vede k tomu, že se tím dost lidí zabývá a dokáže nalézt řešení. U bolesti z porodu sice asi nenajdeme řešení, jak bolest úplně odstranit, ale můžeme ji poměrně hodně zmírnit.Proč porod bolíÚplně přesnou příčinu bolesti při porodu lékaři neznají. Existuje ale několik pravděpodobných faktorů, které bolesti předcházejí :kyslíková deprivace ve stažené děložní svalovinětlak nervových ganglií vděložním hrdle a spodní části dělohy během kontrakcenapínání děložního hrdla během jeho rozšiřovánínapínání pobřišnicetah a napínání vejcovodů, vaječníků a podpůrných vazůtlak na močovou trubici, močový měchýř a konečníkroztažení pánevního dna a hrázedalší příčinou může být nesprávná poloha dítěte ve vztahu kpánvi, což většinou žena instinktivně vycítí a snaží se automaticky měnit polohuHranice bolesti a pohodyNa otázku zda porod bolel, odpoví většina českých žen kladně. Některá z nich si pamatuje největší bolest spíše před porodem, ale málokterá řekne, že prožila bezbolestný porod. V našem století ale stále nalezneme mnoho kultur, kde ženy prožívají minimální bolest nebo mají porod bezbolestný.Aktivní porodní asistentky dnešní doby hledají stále nové směry a možnosti, jak porod ženě ulehčit. Některé z nich říkají, že žena by se měla dívat na porod z jiného úhlu než jaký je předem určen. Stejně jako sex nebo např. zavádění tamponu. Zdá se vám tohle srovnání hloupé ? Jistě narození dítěte a zavádění tamponu je co do prožitku, závažnosti i náročnosti situace nesrovnatelné. Podle některých porodních asistentek si žena může zavést tampon velmi bolestivě anebo naopak úplně bezbolestně. Stejné je to v sexu, který může prožívat euforicky nebo naopak bolestivě a nerada. Některé kultury proto rodí podle slov tamních žen bezbolestně. Otázkou ale pořád zůstává, co kdo za bolest a nebolest považuje.V některých zemích je např. užívání léků na tišení bolesti tabu a ženy tady z určitých důvodů rodí tiše, bez známek jakéhokoli prožívání bolesti. Tu ale přitom prožívat mohou, jen se o ní bojí mluvit. Na druhou stranu např. v Japonsku nebo v Nizozemsku je podávání léků na tišení i při normálním průběhu fyziologického porodu automatická věc, dokonce jde prý o součást přírody. Zde rodící ženy asi taky mluví o bezbolestných porodech....Prospěšnost porodní bolestiTento titulek se asi bude líbit málokomu, ale je dost pravdivý. Pozitivní vliv bolesti při porodu se odehrává už na emoční úrovni. Při aktivním stresu a spuštění bolesti se v těle tvoří tzv. vnitřní opiáty. Ty pak zvyšují matčinu schopnost pokračovat v porodu a podporují její pocity zvládnutí a uspokojení. K tomu ale nedojde pokud chybí stres a bolest, které mohou potlačit právě utišující léky, které si některé maminky vyžádají hned po prvním zapíchání v podbřišku. Bolestivý vjem během každé kontrakce také signalizuje hypofýze, že má vyplavit oxytocin, hormon zařizující kvalitní děložní stahy.Vliv normální porodní bolesti je prospěšný i pro dítě. Látky, které se v takovém případě vyplavují do krve dítěte, napomáhají přípravě plic na dýchání vzduchu, mobilizují jeho energetické zásoby a způsobují i odliv krve z končetin k mozku a srdci dítěte, čímž jej ochrání před nedostatkem kyslíku.Většina žen, které prožívají při porodu bolest se také lépe orientují v porodním procesu a dokáží lépe porod rozeznat. Přesná lokalizace porodní bolesti pomáhá i porodním asistentkám, které pak lépe matce pomáhají polohovat a prožívat porodní doby.Zbytečným podáním utišujících léků matka omezuje svůj přirozený instinkt.Ovšem jsou velké individuální rozdíly. Pokud první a druhá doba porodní trvá velmi dlouho a matka upadá do zoufalých stavů, je asi těžké jí doporučit nepodání léků k utišení bolesti. Každopádně porod nezažíváme tak často jako menstruaci a je důležité si uvědomit, že to, jak bude probíhat záleží hlavně na nás.Utišit velkou bolest vám může dnes pomoci řada už zavedených metod, které byly ještě před deseti lety tabu Co usnadní překonání porodní bolestiNenechat se od začátku příliš manipulovat. Podle výzkumů jsou maminky, které rodí po svém (bez jakékoli medikace) odvážnější a přirozenější než ty, které od začátku vyžadují léky. To znamená, že se jakoby trochu oddělí od  okolního světa. Taková žena si troufne dělat věci, za které by se třeba normálně styděla - křičí, kleje, vydává nejneočekávanější zvuky, pozice nebo pohyby. To vše znamená, že dochází k redukci neokortikální činnosti, což umožňuje efektivní vyplavování hormonů z hypofýzy a hypotalamu, což je podle lékařů nejdůležitější aspekt fyziologie porodu. Ale, jak jsme už uváděli, každá žena je jiná a nelze a priori radit prožívat porod bez léků.Vhodná místnost na porod. Rodit byste měla na tichém místě, při tlumeném světle a v co největším soukromí. Pokud máte možnost volby místa porodu, dopředu si zjistěte, které pro vás bude to nejvhodnější a nebojte se personálu ptát na všechno, co chcete vědět. Je to lepší než se pak při porodu zbytečně trápit otázkami na rozsvícená nebo zhasnutá světla apod.Pocit bezpečí v souvislosti s výběrem doprovodné osoby. Žena by měla myslet na to, aby měla při porodu vedle sebe někoho komu zcela nebo velmi důvěřuje. V průběhu porodu může dojít k nějakému oslabení vnímání, a pak je pro porodní asistentky důležitá i komunikace s doprovodnou osobou. Těžko říci, zda je pro vás lepší partner, kamarádka nebo maminka. To už musí každý zvážit sám, vodítkem mohou být zkušenosti, které s možnými osobami máte v krizových situacích, které jste spolu zažili. Porod sice není krize, ale psychické vypětí zde přeci jen nějaké je. Sexuální stimulace v průběhu porodu. Většina z vás se asi nad tímto tématem zhrozí nebo bude i šokována, ale toto téma bylo ještě před několika desítkami let poměrně často v souvislosti s porodem zmiňované. Časem se ale v souvislosti s porody v nemocnici absolutně „smetlo pod rohožku". Jde o věc, která může být zajímavá pro ženy, které se nebojí něco měnit nebo jsou otevřené novým metodám a zkušenostem. U mnoha druhů savců je sexuální stimulace samice během porodu normální. Podle některých kultur má sexuální stimulace ženy během porodu analgetické účinky. I samotný orgasmus je silným děložním stimulantem. Je však jasné, že jakákoli sexuální stimulace u porodu se vám může v dnešní době zdát vzhledem ke společenským a jiným faktorům nemožná (přítomnost jiných lidí u porodu, stydlivost, psychický blok apod.). A proto můžete začít např. v případě přítomnosti partnera u porodu kvalitní masáží v oblasti rodidel, vnitřních stran stehen, bradavek, šíje, uší a prstů u nohou.Poučení doprovodu. Kvalitně vedené předporodní kurzy tuto otázku vyřeší vlastně za vás, jen je důležité poučit svůj doprovod o tom, že ne při každém hlasitém zasténání je hned nutné volat lékaře a sestry kvůli možnému strachu z velkého utrpení, váš doprovod by měl po celou dobu naslouchat vašim potřebám a snažit se vám pomáhat ne něco řešit nebo organizovat Masáž těla. Jakákoli pozitivně působící masáž těla může ženu velmi uklidnit a její bolest byť je zčásti zmírnitHydroterapie (vana, sprcha).  Velmi osvědčená metoda, která pomáhá velké části žen ke zmírnění bolestí zad i podbřišku.Lokální aplikace tepla a chladu. Může snížit řadu nepříjemností, patří sem. např. termofor, rýžové, gelové či peckové nahřívací polštářky, nahřáté ručníky, stejně jako sáčky s drceným ledem, zmrzlá plechovka s nápojem apod.  Muzikoterapie Aromaterapie HomeopatieŽena může při porodu pociťovat výraznou bolest, ale měla by mít kontrolu nad procesem porodu. Na druhou stranu může mít díky lékům úlevu, ale necítí kontrolu a může být o příjemné prožitky ošizena. V mnoha jazycích je proces zrození popisován jako proces práce. Zvládání porodní bolesti je z velké části emocionálním jevem, který lze pozitivně ovlivnit. 

folder_openPřiřazené štítky

Potřebují kojenci vitamin C?

access_time21.listopad 2019personRedakce

Vitamin C patří k nemnoha důležitým látkám, které si naše tělo nedokáže vyrobit. Stačí ale kojencům množství získané z mateřského mléka nebo náhradní výživy? Dospělí mohou čerpat vitamin C z různých druhů ovoce, u kojenců to tak lehce nejde.Podle lékařů z Fakultní nemocnice v Martině vyplývá z dosavadních průzkumů, že mateřské mléko je nejideálnější výživou dětí do šestého měsíce věku. S výjimkou vitaminů D, K a C, u nichž dosahuje pouze hraničních hodnot, zajišťuje mléko dostatek vody, minerálů i dalších biologicky aktivních látek. Předpokladem je ale dostatečná výživa matky.Mateřské mléko obsahuje v průměru 4,3 mg vitaminu C ve 100 ml mléka. Dříve bylo doporučováno od šestého týdne kojencům podávat 50 mg vitaminu C denně. Tato dávka se ale dnes zdá některým pediatrům příliš vysoká. Jde totiž o denní doporučenou dávku včetně přísunu z mléka. Proto je tedy spíše na zvážení rodičů, jestli kojenci mladšímu 6 měsíců přidávat vitamin C nebo ne. Nejlepší je asi situaci konzultovat s pediatrem, kterému matka sdělí, jak často a kolik asi mléka dítě vypije.Náhradní kojenecká výživa dnes počítá s přísunem vitaminu C. Podle směrnic EU je minimální množství 4,8 mg na 100 ml roztoku, ovšem některá sušená mléka obsahují až 7 mg na 100 ml a snadno tedy zajistí doporučenou denní dávku.Od šestého měsíce, kdy se začíná s příkrmy, může být přísun vitaminu C stravou ještě vyšší, protože dokrmujeme bramborem, mrkví, kapustou, jablky... ovšem i tak může dítě dostávat vitaminu C málo. Vitamin totiž nepříznivě reaguje na světlo, na teplotu, jeho množství dokonce snižuje i strouhání. Proto pediatři doporučují doplnění vitaminu C u nedonošených dětí, u kojenců, kteří čelí anémii, infekcím a v dalších podobných případech.

folder_openPřiřazené štítky

Za zdravé zuby budoucích maminek a jejich dětí

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Čištění zubů nepatří mezi nejoblíbenější činnosti člověka. Převážná většina lidí považuje poškození zubních tkání a dásní za nutné zlo, jemuž nelze ani sebelepším čištěním zubů zcela zabránit. Nesprávně se lidé domnívají, že příčinou vzniku zubního kazu je měkká sklovina, dědičnost, těhotenství apod.Panuje názor, že zuby nejsou životně důležité a navíc přece existují „zubaři“, kteří je v případě potřeby spraví nebo nahradí. Zubní kaz je bohužel stále a zcela zbytečně nejrozšířenějším onemocněním lidského těla, které ovlivňuje naše celkové zdraví mnohem víc, než si myslíme. Zdá se však, že řešení této situace je začarovaným kruhem, protože nesprávné hygienické návyky se stále dědí v rodině z generace na generaci.Péče o zuby budoucích maminek a jejich dětí je důležitáUdržet si zdravý chrup po celý život by mělo být cílem každého z nás. U dětí však největší zodpovědnost mají rodiče. Právě na nich záleží, jak povedou své dítě ke zdravému životnímu stylu a příkladné osobní hygieně. Proto je nutné, aby již nastávající maminky byly plně informovány o tom, jaké změny v jejich ústech mohou během těhotenství nastat a jak pečovat o pusinku a zoubky svého dítěte. Poměrně velké procento malých dětí bohužel nemá chrup zcela v pořádku a musí absolvovat nepříjemné a bolestivé ošetření u zubního lékaře. Po takových zážitcích se pak dítě stává „neošetřitelným“ pacientem, což může přetrvávat do dospělosti.Těhotenství vyvolává v mateřském organismu řadu změn souvisejících se zajištěním vývoje plodu, přípravou na porod a kojení. Proto je každá nastávající maminka preventivně pod lékařským dohledem, je jí vystavena „Průkazka pro těhotné“ a je pravidelně zvána do těhotenské poradny. Při první návštěvě je sepsána anamnéza a provedeno celkové orientační vyšetření. S těhotenskou průkazkou by měla žena absolvovat ještě další vyšetření, mimo jiné i stomatologické. Bylo by vhodné, aby již gynekolog těhotnou ženu poučil a náležitě motivoval k péči o její chrup. Zásadním problémem je, že většina těhotných žen se do stomatologické ordinace vůbec nedostaví. Může to být jednak ze strachu ze stomatologického ošetření nebo nedostatečnou informovaností od svého gynekologa o důležitosti tohoto vyšetření. V těhotenské průkazce je však kolonka věnována péči o chrup, a pokud nastávající mamince nedoporučí návštěvu zubního lékaře gynekolog, měla by se k němu objednat sama. Zubní lékař by měl provést podrobné klinické vyšetření dutiny ústní budoucí maminky a na jeho základě pak sestavit plán případného ošetření, přičemž v prvním trimestru se obvykle odloží ta ošetření, která nejsou nezbytná. Druhý trimestr je pro zubní ošetření optimální. Ve třetím trimestru, tedy v pokročilém stupni těhotenství se doporučuje provádět jen neodkladné výkony, neboť žena v tomto období snáší jakoukoliv zátěž hůře. Součástí návštěvy těhotné pacientky u stomatologa nebo dentální hygienistky by mělo být vhodné poučení budoucí matky, jak předcházet zubnímu kazu nejen u ní, ale zejména u dítěte. Měla by dostat informace o významu dietních opatření a o přípravcích s obsahem fluoru a jejich efektu v prevenci zubního kazu. Správně poučená maminka by měla vědět, že zubní kaz není dědičné onemocnění. „Dědičné“ jsou jen návyky v oblasti výživy a ústní hygieny. Zdravý vývoj dítěte, včetně jeho zoubků, v největší míře závisí na péči a správné výživě budoucí matky. Ideální samozřejmě je, když jí v tom pomáhají nejen gynekologové, zubní lékaři, dentální hygienistky a další odborníci, ale také ostatní členové rodiny.Proč se těhotným ženám více kazí zuby?U těhotných žen dochází k odlišnému vnímání chuti jídla i změnám životních návyků. U mnoha stoupá konzumace sladkostí, které mohou snižovat dávivý reflex a zvracení nebo konzumace kyselých a slaných jídel, tedy potravin, které zvyšují riziko zubního kazu. U řady těhotných klesá úroveň ústní hygieny z důvodu strachu ze zvýšeného krvácení dásní, které jsou v těhotenství často citlivější a v ústech pak dochází ke zvýšenému ukládání plaku a stoupá počet mikroorganismů, které zapřičiňují zubní kaz. V případě častého zvracení se v dutině ústní vytváří kyselé prostředí, jehož vlivem dochází k odvápnění skloviny a snížení její odolnosti vůči činnosti mikroorganismů. To jsou nejčastější mechanizmy, které vedou ke zvýšené kazivosti zubů a onemocnění dásní u těhotných žen. Takzvaná těhotenská gingivitida, tedy zánět dásní, který se projevuje jejich krvácením, je způsobena hormonálními změnami v těhotenství, které snižují odolnost dásní vůči průniku škodlivin z dentálního plaku do gingivy (dásní). Zvláště u žen, kterým se objevovalo krvácení dásní již před těhotenstvím, dochází v začátku těhotenství poměrně náhle k většímu krvácení z gingivy. To ženu samozřejmě překvapí, zalekne se a omezí čištění chrupu. Následkem je další hromadění plaku v ústech a zhoršení stavu gingivy. Je velmi důležité vědět, že krvácení z dásní není přímo způsobeno drážděním zubního kartáčku, ale zánětlivým onemocněním dásní, které může ve svém důsledku vést až ke ztrátě zubů a které dokonce přispívá i k onemocnění vnitřních tělesných orgánů. Krvácení dásní, lze zastavit pouze důslednou ústní hygienou. Proto by nejen těhotná žena, ale každý kdo zjistí byť i občasné krvácení z dásní, měl neprodleně navštívit zubního lékaře či dentální hygienistku, kteří jí po nezbytném ošetření chrupu a odstranění případného zubního kamene dráždícího dásně, také odborně poradí, jak správně a šetrně čistit zuby i měkké tkáně v ústech.Výživa a ústní hygiena v těhotenstvíTěhotenství je pro ženu určitým „zátěžovým obdobím“, kdy dochází ke změnám na úrovni metabolismu všech živin. Většina změn je reakcí vnitřního prostředí na zajištění růstu plodu. V 1. trimestru gravidity je nárok na energetický přívod ze stravy nižší, v průběhu 2. a 3. trimestru s růstem plodu energetický příjem stoupá na 1260 kJ/den. Je proto nutné dbát na správný podíl základních živin ve stravě. Mezi základní živiny patří bílkoviny, tuky, sacharidy, minerály a vitamíny. Bílkovin má těhotná žena přijímat asi 100 g denně a to rostlinných a živočišných ve stejném poměru. Část má být ve formě mléka a mléčných výrobků, čímž je zajištěn i přísun minerálů (CA, P) a vitamínů.Tuky se zásadně omezují, ve stravě jich nemá být více než 80–90 g denně. Sacharidy mají být ve stravě zastoupeny méně, než mimo graviditu. Jejich denní množství nemá přesáhnout 350–400 g. Minerály a vitamíny mají být v těhotenství ve stravě bohatě zastoupeny podáváním ovoce a zeleniny. Vyšší spotřebu železa zabezpečí konzumace vajíček, zeleného salátu, kakaa a mořských ryb. Těhotná žena by se měla vyvarovat nadměrného energetického příjmu (nad 11300 kJ/den), omezit nebo lépe vyloučit uzené pokrmy, výrobky s kofeinem (káva, čaj, Coca-Cola, čokoláda), alkohol a vyvarovat se kouření. Správná ústní hygiena u těhotné ženy znamená odstraňování zbytků jídel a povlaku ze zubů 2x denně – tzn. ráno po snídani a večer před spaním zubním kartáčkem. Zubní kartáček má mít co nejmenší pracovní část (hlavičku se štětinkami), aby nevyvolával dávivý reflex. U žen, které mají problémy při čištění zubů je vhodný jednosvazkový zubní kartáček. Některé ženy nesnášejí v těhotenství zubní pasty. Když jim nevyhovuje žádný typ zubní pasty, mohou si zuby čistit bez ní a po vyčištění si vyplachovat ústa jednu minutu ústní vodou s fluorem. Mezizubní prostory je nutné čistit dentální nití nebo interdentálním kartáčkem dle doporučení ošetřujícího stomatologa nebo dentální hygienistky. Po dobu těhotenství by měla budoucí maminka navštívit zubního lékaře nebo dentální hygienistku nejméně 3x. V rámci první návštěvy obvykle dostane všechny potřebné informace o správné výživě, ústní hygieně a fluoridaci. Při druhé návštěvě zubní lékař nebo dentální hygienistka zkontrolují, jak si žena osvojila správné návyky ústní hygieny a fluoridace a pomohou jí odstranit všechny zjištěné nedostatky. V druhém trimestru je vhodné ošetřit všechny zubní kazy. Ve třetí návštěvě v posledních třech měsících těhotenství zubní lékař nebo dentální hygienistka zkontrolují těhotné ženě stav chrupu a ústní hygieny. V tomto období poučí budoucí maminku také o tom, jak se bude starat o dutinu ústní svého dítěte.Budoucí maminka si udrží zdravé zuby a dobře se postará o zuby svého dítěte, když bude vědět že:1. Zubní kaz v období těhotenství vznikne jen její vlastní vinou, a to nesprávnou výživou – hlavně zvýšeným příjmem sladkostí a nedostatkem potřebných živin ve stravě a především nesprávnou ústní hygienou, tedy nedostatečným čištěním zubů. 2. V období těhotenství musí alespoň třikrát navštívit zubního lékaře nebo dentální hygienistku. Dentální hygienistka správně motivuje a instruuje v používání dentálních pomůcek a zubní lékař kontroluje a v případě potřeby ošetřuje její chrup.3. Rodiče se často ptají, zda jejich dítě bude mít pěkné zuby a my jim odpovíme: „Rodiče, kteří jsou správně informovaní a tyto informace svědomitě přenáší do praxe v rodině, budou mít dítě, které nepozná bolest zubů a strach z ošetření u zubního lékaře.      

folder_openPřiřazené štítky

Veš dětska je stále aktuální

access_time16.leden 2020personRadka Eliášková

Veš dětská je stále aktuálníVeš dětská (Pediculus capitis) se vyskytuje především ve vlasech dětí, může však napadat všechny věkové kategorie. Zatím nebylo jednoznačně prokázáno, zda napadá častěji děvčata nebo naopak chlapce. Na rozdíl od vši šatní, jejíž výskyt je specificky vázán na dobrovolnou nebo vynucenou nízkou úroveň osobní hygieny, veš dětská se vyskytuje ve všech sociálních vrstvách obyvatelstva, rozvojových i vyspělých států celého světa, bez ohledu na podmínky a úroveň hygieny v niž lidé žijí. Veš dětská odolává všem běžným hygienickým úkonům jako je česání a mytí vlasů za použití normálních šampónů. K jejímu hubení musí být používány vybrané bezpečné insekticidy ve formulacích, které jsou vhodné k topikální aplikaci do vlasů. Statistické údaje o výskytu vši dětské v jednotlivých zemích a od jednotlivých autorů jsou velmi těžko srovnatelné, protože udávaná výsledná procenta napadení silně závisí na způsobu zjišťování vší, např. zda je zjišťován pouze výskyt hnid a zda jsou rozeznávány hnidy živé od hnid prázdných, vylíhlých a od hnid usmrcených odvšivovacím přípravkem, nebo zda je zjišťován výskyt lezoucích vší vyčesáváním. Zvlášť obtížně se prokazují napadení malými počty vší při čerstvé infestaci nebo po nedokonalém odvšivení.Některé dostupné údaje z posledních asi 15 let dokumentují trvalý a poměrně vysoký výskyt vši dětské. Například z USA je udáváno 6 - 12 miliónů případů pedikulózy ročně, většinou dětí ve věku 5 až 12 let a na její potlačování je za stejnou dobu vynaloženo kolem 370 miliónů USD. Ve Francii kolísá napadení dětí vší dětskou v různých místech a školách mezi 2 až 60%. Na vzrůst tohoto problému však ukazují počty prodaných odvšivovacích přípravků. Počet obyvatel Francie je asi 55.4 milionu a v roce 1984 bylo prodáno 2.7 miliónů balení odvšivovacích přípravků, v roce 1989 již 4.6 miliónu. V různých částech a městech Španělska se procento zavšivenosti dětí školního věku pohybovalo v roce 1987 mezi 1% až 31% a ve stejném rozmezí se pohybovala zavšivenost školních dětí v Japonsku v roce 1992. V Itálii se zavšivenost dětí školního věku pohybovala mezi 9.6 až 18%, výskyt u dětí z mateřských škol byl velmi nízký. Z 15.129 italských vojáků, vyšetřených během několika let, byla veš dětská nalezena u 1.6%. Poměrně velká pozornost vši dětské je věnována ve Velké Britanii. V roce 1971 bylo zjištěno průměrné zavšivení 5.7% u dětí školního věku, v některých školách však dosahovala zavšivenost až 30.3%. V současné době se pohybuje kolem 4% u děvčat.V Budapešti bylo v letech 1983-4 napadeno vší dětskou 1.25% dětí základních škol, v polských městech Gdansk, Sopoty a Gdyňa bylo v letech 1990-2 zavšiveno v průměru 3.2% dětí ve věku 6-15 let. V Srbsku se v roce 1990 zavšivení dětí pohybovalo mezi 4.9 až 13.6%, s průměrem 6.7%.Z některých zemí jsou, namísto procenta zavšivení, známy jen celkové počty prodaných balení odvšivovacích přípravků, bez ohledu na jejich typ. Např. v Dánsku, které má 5.1 milionu obyvatel, bylo v letech 1992 až 1996 prodáno 221.107 balení odvšivovacích přípravků s organofosfáty a 585.865 balení s pyrethroidy. Ve Švédsku (počet obyvatel 8.4 mil. ) bylo v letech 1985 až 1989 prodáno 536.500 balení přípravků proti vším, v letech 1990 až 1995 již 740.100 balení. Ve Švýcarsku (počet obyvatel 6.5 mil. ) bylo v roce 1993 prodáno 120.000 balení odvšivovacích přípravků. S těmito údaji z USA a Evropy značně kontrastují některé dostupné údaje z Izraele, kde zavšivení dětí pohybovalo mezi 11 až 80%. Ještě vyšší hodnoty zavšivení dětí jsou udávány z méně rozvinutých zemí, například 16 až 50% v Egyptě, 75 až 100% v Bangladéši, 13 až 60% v Indii (Gratz, 1997), velmi vysoký je výskyt vší dětských v tropických zemích..Zvýšený výskyt vší dětské u nás byl zaznamenán v lednu až září roku 1992. V té době jsme vyčesáváním zjistili výskyt vší u 19.7% žáků jedné základní školy v Praze a 18.3% žáků školy stejného typu v Olomouci. Průměrné napadení žáků základních škol v Praze, Olomouci a Plzni bylo 7.5%, žáků zvláštních škol 10.4% a v jedné mateřské školce v Olomouci bylo napadeno 3.7% dětí. Hlášena je jen nepatrná část případů, protože například z Jihočeského kraje nebyl v roce 1999 hlášen ani jeden případ pedikulózy (stav databáze Epidatu ke dni 12.1. 2000). Nicméně při celkovém hodnocení situace nejsou ani tak důležité absolutní počty hlášených případů, jako trendy jejich změn. Ke zřetelnému zvýšení počtu hlášených případů skutečně došlo např. v letech l991 a 1992. Rovněž v roce 1999 bylo zaznamenáno mírné zvýšení počtu hlášených případů a tento trend zřejmě pokračoval i v prvých dvou měsících tohoto roku jak vyplývá ze stavu Epidatu ke dni 1.3.2000 (Zprávy CEM 2000; 9 č. 3). Zhruba tisíckrát vyšší jsou však počty prodaných balení odvšivovacích přípravků, které se jistě daleko více přibližují skutečnému výskytu vši dětské. Odvšivovací přípravky nelze prakticky použít k žádnému jinému účelu. Můžeme proto předpokládat, že každé z těchto balení, představuje nejméně jednu zavšivenou osobu, obsahem každého je však možné odvšivit kolem 10 osob. Rezistence vši dětské v letech 1991 a 1992 se projevila zvýšeným prodejem odvšivovacích přípravků v letech 1992 až 1995. Pokud by mírně zvýšený počet případů pedikulózy hlášených v roce 1999 reflektoval skutečně se zvyšující výskyt vši dětské, pak by se zvýšený zájem o odvšivovací přípravky projevil až mnohem později. Naprostá většina výše uvedených údajů o výskytu vši dětské se z více než 90% týká pouze dětí školního a předškolního věku. Údajů o výskytu vší dětských u dospělých je jen minimum. Densita, tj. počet lezoucích vší (larev a dospělců) na jednu napadenou osobu, zejména ve vyspělých zemích, bývá většinou jen nízká. Např. při vyčesávání vší za účelem laboratorních testů citlivosti k insekticidům v letech 1981 až 1982 a v roce 1992, jsme zjišťovali většinou méně než 10, maximálně 10 - 15 vší na napadené dítě. Jen ve dvou případech jsme nalezly podstatně více vší: asi v roce 1980 u poněkud zanedbaného romského děvčete ve věku asi 8 let, které strávilo, patrně šťastné prázdniny, u romské babičky na Slovensku, jsme nalezli více než 100 vší. Pro srovnání, prof. Busvine (1978) uvádí nález 2.167 kusů vši dětské ve vlasech muže ve věku 26 let z Adis Abeby, což je maximální známý počet vší ve vlasech jedné osoby. V bederní roušce téhož muže bylo nalezeno 10.700 kusů vši šatní. U 12 dalších vyšetřených osob ve věku 14 až 35 let z téhož města, bylo nelezeno mezi 45 až 918 kusy vši dětské, v průměru 271 vší na hlavu.Věš dětská nemá epidemiologický význam, nepřenáší žádná choroboplodná agens i když v laboratoři může být poměrně snadno infikována původci skvrnivky. Nicméně napadení vší dětskou je nepříjemné a jestliže není provedeno odvšivení, může dojít k sekundární infekci kůže v důsledku její iritace bodáním a dále tím, jak se napadené dítě neustále škrabe. Napadené děti jsou nevyspalé, unavené a neklidné. Mnoho dětí si napadení vší dětskou neuvědomuje, zejména v prvních několika týdnech napadení. Reakce na veš dětskou různých částí a segmentů populace jsou velice odlišné. U části populace, kterou můžeme považovat za normální, nález vši u vlastních dětí vyvolává u rodičů šok a stud. Projevují se zřetelné snahy napadené dítě co nejrychleji odvšivit. Napadené dítě se cítí být flustrováno a vyřazeno, ze společnosti svých spolužáků a kamarádů, což značně narušuje jeho duševní pohodu. V některých zemích nebo částech společnosti, u nás např. u části romské populace, je naopak napadení vší dětskou považováno, ze strany rodičů i napadených dětí, za věc běžnou a normální. Prvními moderními insekticidy, s neobyčejným úspěchem používanými proti vši dětské, byly ve Velké Britanii a v dalších zemích, již od roku 1945, DDT a přírodní pyrethrum. U nás se DDT proti vši dětské začalo používat od roku 1949. Bylo formulováno jako emulgovatelný koncentrát, prodávaný pod názvem Nerakain, který byl vyráběn až do roku 1984. Po smísení s vodou v poměru 1 + 4 se emulze nanášela na dobu 12 hodin na vlasy. V současné době jsou odvšivovací přípravky k topikálnímu použití formulovány jako insekticidní šampóny. V roce 1978 se začaly i u nás vyrábět moderní formulace odvšivovacích přípravků, nejdříve insekticidní šampon Orthosan BF 45 a o něco později mokrý sprej, Diffusil H. Oba přípravky obsahovaly permethrin a byly úspěšně a výlučně používány až do roku 1991. V tomto roce se však začaly objevovat zprávy o jejich selhávání a začal se zvyšovat počet hlášených pedikulóz . U vši dětské, se zvýšeným výskytem v roce 1992, byla prokázána resistence k permethrinu. Byl to první prokázaný případ rezistence k tomuto velice známému a rozšířenému insekticidu (Rupeš et al., 1995). Rezistence vši dětské k insekticidům je poměrně rozšířená, v důsledku jejich častého používání. Ve Velké Britanii byla rezistence k DDT a k lindanu prokázána již v roce 1971 (Maunder). Dnes se předpokládá, že tato rezistence je rozšířená všeobecně. DDT bylo z použití proti vším úplně vyloučeno i z mnoha jiných důvodů. Lindan, podle testů provedených na zvířatech v USA, je pravděpodobně karcinogenem (Gratz, 1997). Rezistence k permethrinu, poprvé prokázána v ČR v roce 1992, byla později zjištěna i ve Francii, Izraeli, Velké Britanii a USA (Downs et al. 2000). Při orální aplikaci ivermectinu proti parasitickým nematodům a svrabu byl v některých případech pozorován úbytek, až úplné vymizení vší, z vlasů léčených osob. Ivermectin, ani jiný systemicky působíci a orálně aplikovaný prostředek, však zatím není v žádné zemi pro hubení lidských vší povolen.

folder_openPřiřazené štítky

Alkoholismus v rodině

access_time17.leden 2020personRadka Eliášková

Proč zrovna alkoholismus v rodině? Protože dnes se s nárůstem spotřeby jiných drog, dostává alkohol trochu mimo hlavní směr protidrogových aktivit a programů. Jakoby se zapomínalo, že alkohol je u nás nejrozšířenější, nejdostupnější a hlavně legální drogou. Proto bývá velmi často tak zvanou drogou startovní. A první místo, kde se dítě potká s alkoholem je obvykle rodina.Většina z nás vyrůstala v rodinách a sami zase vytváříme nové rodiny. Ať chceme či nechceme, neseme si návyky, zkušenosti a rodinné tradice sebou. Byť u alkoholismu není dědičnost prokázána, je jisté, že vliv prostředí, v němž mladý člověk vyrůstá, je značný.Sám mám s alkoholismem velmi osobní a dost drsné zkušenosti a proto jsem rád, že jsem dostal příležitost psát na těchto stránkách o alkoholismu, jeho vývoji i důsledcích. Také ale o možnostech jak pomoci těm, jenž si již sami pomoci nemohou.Žena bývá nazývána strážkyní rodinného krbu. A právem, neboť právě ženy vytvářejí, nebo se o to alespoň snaží, tu správnou rodinnou atmosféru, zázemí pro své děti i svého partnera. I když přibývá žen manažerek nebo žen podnikatelek, jež jsou velmi časově zaneprázdněny, přesto jim určitě záleží i na rodině a prostředí v němž vyrůstají jejich děti.Mnohdy však ženy snaha ochránit rodinu vede i k chybným rozhodnutím. Pokud například partner pije přespříliš, žena se snaží tuto skutečnost tajit, různě maskovat a omlouvat. Nechce si přiznat, že partner má problémy s alkoholem. Chápe to jako svoje selhání a bojí se, že ji okolí označí za viníka. Není tomu tak. Každý máme svůj život ve svých rukou a sami jsme odpovědni za své činy.Alkoholismus je nemoc a na alkoholika musíme tedy pohlížet jako na nemocného člověka. A tento problém se nevyhýbá ani slavným osobnostem. Před několika dny se vrátil z protialkoholního léčení jeden z nejnadanějších herců Hollywoodu, Ben Affleck. Hrál například jednu z hlavních rolí ve filmu Pearl Harbor. Sám o tom velmi otevřeně hovořil: "Byl jsem nešťastný z toho, jaký život vedu, na jaké párty chodím a jak se snažím předstírat, že jsem někdo jiný. Nějak jsem sám sebe přesvědčil, že je vše v pořádku, když se chovám jako rocková hvězda. Myslel jsem si, že to bude legrace, když si budu jen užívat a s ničím si nebudu lámat hlavu. Ale na konci dne jsem byl velmi osamělý a velmi nešťastný."Takže vidíte, že alkoholismus si nevybírá. Důležité však je nerezignovat, bojovat. Abychom mohli problém řešit, musíme si jej nejprve pojmenovat, určit, a hlavně o něm mluvit. Ať už se svými blízkými nebo s odborníkem, ale nezakrývat jej a nesnažit se tvářit jako že se nic neděje. Jedno moje oblíbené přísloví praví: "není hanba upadnout, hanbou je zůstat ležet."

folder_openPřiřazené štítky

Nezapomeňte, že snídaně a svačina jsou pro školáky nejdůležitějšími jídly.

access_time25.leden 2020personRadka Eliášková

Jaká svačina pro školáka je vhodná?Doma připravená svačina by měla obsahovat celozrnné pečivo (s vyšším podílem vlákniny, pozor na tmavé pečivo, které je pouze zabarvené, ale neobsahuje celozrnnou mouku). Pečivo dodá dětem potřebnou energii a celozrnné pečivo je bohaté na vitamíny, minerály, vlákninu a esenciální mastné kysleiny. Chléb může být namazaný různýmí pomazánkami ze zeleniny, ryb, tvarohu, sýra .. Vhodná je i drůběží šunka určená pro děti, která má snížený obsah soli a vyšší obsah bílkovin. Nesdílnou součástí svačiny je ovoce nebo zelenina. Pro pestrost je možné jednou týdně připravit pro dítě sladkou svačinu – například vánočku nebo cereální sušenky nebo kysaný mléčný výrobek s ovocem.Svačinu můžeme pro dítě připravit už večer, ve svačinové krabičce s ventilem ji uložíme do chladničky.Co dát školákovi na pití do školy?Školák potřebuje dostatek pití po celý den. Samozřejmě, nejpřirozenější je čistá voda. Vhodnou alternativou může být i čaj – ovocný, bylinkový, a když už musíte přislazovat tak nejlépe medem, glukopurem nebo hnědým cukrem. Když upřednostňujete minerálky, měli by jste si všímat složení minerálních látek a vody střídat. Pro děti vybírejte ty, které obsahují co nejméně sodíku (natrium). Ovocné nebo ovocno-zeleninové šťávy je vhodné pro děti ředit, jsou příliš koncentrované a sladké. Vůbec se nedoporučují slazené minerální vody ani kolové nápoje. Užitečné je naučit dítě si doplnit flašku s pitím přímo ve škole, například ve školní jídelně. Dítě nemusí nosit do školy několik flaš s pitím na celý den a současně má po ruce pití kdykoliv cítí žízeň.Zajímejme se, co dítě jedlo přes denJe důležité kontrolovat, jestli dítě snědlo svačinu ve škole, zajímat se, co jedlo na oběd. Školy mají své jídelníčky uveřejněny na internetových stránkách, dnes už je běžnou praxí možnost výběru jídel z několika nabídek. Akceptujme přáni výběru dítětě ale s ohledem na pestrost a výživou bohatost obědů po celý týden. Ditě pak bude k jídlu přistupovat zodpovědněji, když mu ponecháme trochu volnosti a rozhodování.Odpolední svačina a večeřeProtože večeře by už neměla být energeticky bohatá, věnujeme ještě patřiční pozornost odpolední svačině. Volíme jí podle toho, co dítě jedlo počas dne a čeho se mu nedostalo nebo jen v malé míře. Výživoví odborníci doporučují sníst za den 5 porcí ovoce a 2 zeleniny. Nenecháváme je na večer, vzhledem na účinky vitamínů nabudit organizmus místo potřebného upokojení a přípravy na noční odpočinek. 

folder_openPřiřazené štítky

Stadia učení

access_time30.leden 2020personRedakce

Pozorování dětského chování – způsobu, jak dítě reaguje na situace i lidi – poskytuje cennou informaci o tom, jak se vyvíjejí duševní schopnosti, díky kterým se dítě dokáže vyrovnat s okolním světem.Myšlenkové procesy se v období od narození po celé dětství vyvíjejí velmi rychle. Ale tyto procesy zahrnující učení, paměť a chápání nejsou na první pohled viditelné třeba tak jako fyzický růst. Že se myšlenkové procesy u dítěte rozvinuly, zjistíme podle toho, jak se dítě v určitém období chová.A stejně jako potraviny poskytují látky potřebné pro tělesný růst, na vývoj myšlení působí zkušenosti získané kontaktem s okolním světem, neboť vyvolávají změny v chování. Tyto změny ukazují, že se dítě učí. Jenže k tomu, aby se vůbec mohlo učit, musí mít i paměť, jakési záznamové zařízení prožitých zkušeností.A jak učení, tak i paměť jsou úzce spjaty s danými mentálními strukturami umožňujícími získaným zkušenostem zároveň rozumět. Jiným i slovy řečeno, zapamatovat nebo naučit se můžeme jenom to, čem u rozumíme, co chápeme.Sledování dětíZa vědomosti o tom, jak se rozvíjejí dětské schopnosti učit se, vděčíme zejména Jeanu Piagetovi (1896 – 1980), švýcarskému psychologovi, který podrobně studoval vývoj dětských poznávacích funkcí.Zajímalo ho, jak dokonce i velmi malé děti získávají vědomosti o světě kolem sebe. V průběhu studia vývoje dětského procesu myšlení dospěl Piaget k názoru, že dítě prochází čtyřmi velmi rozdílnými a snadno identifikovatelnými (rozlišitelnými) stadii mentálního vývoje.Stadium senzomotorické inteligencePrvní období, které Piaget nazval stadiem senzomotorické inteligence, spadá do prvních dvou let života. Během tohoto vývojového stadia chápe dítě svět kolem sebe především přes smyslové vnímání, a sice přes chuť, hmat, zrak, sluch a čich.Dříve převládal názor, že dítě si to, co se kolem něho děje, musí uvědomovat jako neustálý velký zmatek, příval neznámých a nevysvětlitelných smyslových vjemů. Dnes díky mnoha pokusům a pozorováním víme, že tom u tak není.Dítě má hned při narození mentální strukturu, která mu umožňuje navázat kontakt se světem přes takové činnosti, jako je pozorování a „ochutnávání“. Dítě dává do úst ty nejneuvěřitelnější předměty, ale to je jen jeden z oněch nemnoha způsobů vnímání světa či přizpůsobování se mu.V prvních měsících dítě zřejmě bude rozpoznávat předměty, pokud se před ním budou objevovat znovu a znovu, ale nemá ještě tak dobrou paměť, aby si je znovu vybavilo, když je přímo nevidí. Tato schopnost se objevuje teprve mezi šestým až dvanáctým měsícem života.Během prvních osmnácti měsíců života můžeme pozorovat vývoj dětského porozumění na tom, jak roste schopnost dítěte reagovat na různé podněty a vyhledávat předměty v různých situacích.Dítě si dokáže poradit se stejným předmětem, dokonce, i když ho vidí z různých úhlů, v různých polohách a v různých časových obdobích.Stadium předoperačních představDalší stadium vývoje definuje Piaget jako období předoperačních představ. Během tohoto stadia, které zahrnuje období od dvou do sedmi let věku dítěte, získává dítě dovednosti jazykové a už tak přesné motorické schopnosti, jako je třeba kreslení nebo psaní. Toto stadium zahrnuje i porozumění a paměť. Obojí umožňuje dítěti zakódovat si předměty a události a rozumět jim, a to dokonce i v případě, že je zrovna nevidí či neprožívá.Tyto schopnosti se týkají jak myšlení, tak činnosti. Zatímco dítě mladší osmnácti měsíců si hraje s předměty tak, že s nimi různě manipuluje, dítě starší osmnácti měsíců si bude „hrát na…“, bude se „vžívat“. Když takto staré dítě položí na zem kousek látky a řekne, „tohle je moje postýlka a já jdu spát“, už ví, že ta látka není ve skutečnosti jeho postýlka a že nebude opravdu spát. Dítě tímto způsobem ukazuje svoji novou schopnost, a sice že chápe přirozenou funkci předmětů nebo situací dokonce i tehdy, když předměty zrovna nevidí nebo když situace právě neprobíhají.O trochu později spadají do tohoto vývojového stadia představy viděných věcí a jejich umístění v prostoru. Tříleté nebo čtyřleté dítě se může naučit cestu z domova do obchodu nebo do školky, ale když ho požádáme, aby nám cestu popsalo, popíše ji činnostmi, které ji provázejí. Řekne nám: „Zatočím takhle, potom jdu takhle…“ a bude při tom mohutně gestikulovat. Když před něj postavíme model, na kterém bude okolí jeho domu, a požádáme ho, aby nám na něm ukázalo cestu do školky, nebude to umět. Nemá žádnou mentální mapu, „obraz“ cesty tak, jak to bude mít uloženo později, až bude starší.Během stadia předoperačních představ se dětské chápání postupně osvobozuje od potřeby přímých smyslových prožitků či činností. Ale pořád ještě to má k chápání dospělého člověka hrozně daleko. Například jestliže ukážeme pětiletému dítěti model krajiny s modely zvířátek a potom ho požádáme, aby nám vybralo tuto krajinu z řady obrázků, kde je stejná krajina znázorněná z různých úhlů pohledu, udělá to správně.Nicméně pokud ho požádáme, aby vybralo obrázek, na kterém je to, co vidí člověk stojící na opačné straně, než jak vidí model dítě, vybere opět stejný obrázek jako předtím. Asi do šesti let jsou děti zcela závislé na tom, co skutečně vidí, a jsou omezeny na jedinou možnost pohledu – na tu svoji vlastní.V tomto stadiu není dítě schopno ani vnímat abstraktnější vlastnosti předmětů, jako je třeba jejich počet, hmotnost nebo objem. Toto pojetí vyžaduje porozumění, které je však často v rozporu s okamžitým smyslovým vjemem.Piaget dokazoval tuto skutečnost na klasickém pokusu. Dítěti ukázali krátký a široký pohár naplněný vodou. Potom se dítě dívalo, jak vodu přelili do vysokého a tenkého poháru. Dítě řeklo, že v druhém poháru je nyní více vody. Bylo přesvědčeno, že objem vody vzrostl, protože se zvýšila hladina vody ve druhém poháru, ačkoli vidělo, že do druhého poháru se přelilo úplně stejné množství vody z poháru prvního.Stadium konkrétních operacíKdyž si dítě začne uvědomovat, že jeho intuitivní představy neodpovídají skutečnosti, začne rozvíjet mentální struktury, které mu umožní koordinaci několika hledisek. Tyto mentální struktury nebo konkrétní operace se vyvíjejí v rozmezí sedmého až jedenáctého roku dítěte.V tomto vývojovém stadiu je dítě schopno mentálně zvládnout činnosti, které si může dělat s předměty – může je počítat, třídit je a řadit například podle velikosti. Rozvoj schopnosti třídění (klasifikace) předmětů můžeme ukázat na chování dítěte při pokusu s květinami. Jestliže dítěti v tomto období ukážeme šest petrklíčů a šest sedmikrásek a zeptáme se ho, jestli je tam více petrklíčů, nebo více květin, potom nám obvykle odpoví, že je tam petrklíčů stejně jako květin. Potom dítě zmátneme tím, že se ho zeptáme, zda náhodou nejsou petrklíče taky květiny. Dítě ví, že petrklíče stejně jako sedmikrásky jsou květiny, ale není schopno ve stejnou chvíli pojmout celou třídu květin (petrklíče a sedmikrásky) a ještě její část (petrklíče). Jakmile se však dětská schopnost třídění rozvine, začne rozumět i tomu, podle jakého hlediska jsou věci tříděny a zařazovány do skupin.Jestliže dítěti ukážeme hromádku tyčinek, nedá mu v tomto stadiu konkrétních operací moc práce seřadit je. Už chápe, že pokud je první tyčinka větší než druhá a druhá tyčinka větší než třetí, že tedy první tyčinka musí být také větší než třetí.Zkusíme-li totéž s dítětem, u kterého schopnost tzv. operativního myšlení ještě není vyvinuta, není dítě schopno pochopit všechny vztahy. Je pouze schopno porovnávat vždycky jenom dvě tyčinky spolu.Operativní myšlení vytváří základy pro logické myšlení a chápání světa. Pravděpodobně není náhoda, že školní docházka začíná ve věku pěti až sedmi let, kdy je dítě připraveno začít myslet tímto způsobem. Právě tak, jako nemůžeme dítě učit chodit, dokud nedosáhlo určitého stupně fyzického vývoje, nemůžeme dítě učit počítat, dokud přes obvyklá vývojová stadia nedospěje až k tomuto důležitému bodu.Dítě je jako vědec, který má vytvořenou teorii o světě. Aby mohl proběhnout mentální vývoj, musí být dítě vybaveno zkušenostmi, které teorii buď podporují, nebo vyvracejí. V tom to vývojovém stadiu je důležitý jazyk jako komunikační prostředek. Umožňuje dospělým vysvětlit dítěti případy, kdy jsou jeho teorie v rozporu s jejich vlastními. Tímto způsobem se dítě může učit ze zkušeností druhých a mít z nich prospěch.Stadium formálně logických operacíKonečným stadiem mentálního vývoje je stadium formálně logických operací. Začíná někdy kolem jedenáctého roku věku dítěte a je pro něj příznačný rozvoj logického myšlení. Během tohoto období se u dítěte rozvíjí schopnost přemýšlet o věcech a událostech, které jsou možné, pravděpodobné ve světě konkrétní zkušenosti, ale nemusí zrovna probíhat.Dítě už toho umí víc než jenom logicky přemýšlet o předmětech – už dokonce umí přemýšlet i o svých myšlenkách. To dokazuje dětská schopnost něco vyřešit, vymyslet, přestože jeho argumenty nemusí být vždycky logické.Dosažení cíleMentální schopnosti se nevyvíjejí izolovaně. Zkoušením a různými inteligenčními testy můžeme dětskou schopnost rozumět a myslet dokonce i měřit, ale slabé výkony ještě nemusí nezbytně naznačovat nízkou mentální úroveň.Mentální, emoční a fyzický rozvoj jsou propojeny způsobem, který ještě nebyl zcela prozkoumán. Příčiny, proč dítě není vždy schopno využívat maximálně svoje mentální možnosti (a to se týká kteréhokoliv vývojového stadia), jsou mnohé a složité. City (emoce) jsou úzce spjaty s důvody, proč něco děláme, a tyto důvody jsou dány buď nutností, nebo motivací. Jak se vyvíjíme, city i důvody se díky získávaným zkušenostem mění.Úspěch v učení podporuje naši motivaci učit se ještě více, ale při selhání se projevuje pravý opak. Zlobíme se, že nejsme schopni učit se tak, aby to bylo účinné, efektivní. Hodně malé dítě projevuje nekonečnou zvědavost a touží po tom učit se, ale v tomto stadiu potřebuje podporu dospělých, aby mohlo dál pokračovat a rozvíjet se.Když před něj postavíme nerealisticky vysoké cíle, připravíme mu situaci, kdy selhání je nevyhnutelné. Vytyčované cíle proto musí brát v úvahu současnou úroveň schopností dítěte. Jakmile je cíl od této úrovně hodně vzdálený, dítě se toho naučí méně. A co je ještě horší, ztratí o další učení zájem.Osobnost a chováníVyvíjející se dítě se učí nejenom o světě kolem sebe, ale dozvídá se mnohé o sobě samém. Svoje vlastní já objeví především pozorováním reakcí ostatních lidí.Komunikace začíná širokou škálou gest a už hodně malé dítě je schopno rozpoznat, kdy je z něho dospělý rozčarován a kdy je s ním nespokojen. Pozná to dokonce i tehdy, kdy rodič třeba říká, že mu dítě dělá radost, ale gesty nevědomky prozrazuje opak. Dítě se začne považovat za toho, kdo nic neumí, kdo není schopen se učit. Tento postoj ho může potom provázet celý život a ovlivňovat i jeho vztahy k jiným lidem.

folder_openPřiřazené štítky

Co potřebujeme při cestování s dětmi

access_time05.únor 2020personRadka Eliášková

Po několika dlouhých cestách s mým synem v prvních devíti měsících jeho života jsem se naučil hodně o tom, co by měl a neměl být přiveden. Proces balení před víkendem, co budete používat doma a realitou přetažením všude kolem s vámi, jsou zcela odlišné. Nečeká vás žádný wellnes víkend, ale krásné chvíle strávené se svými nejbližšími. Od bezpečnost automobilů na krmení nechcete, aby neúnavní. Přečtěte si o to zjistit, co nechcete zapomenout při cestování s dítětem.RodnéJedinou formou identifikace většina rodičů má z jejich maličkých je rodný list, který je třeba cestovat. Pokud cestujete mimo zemi, ve které měli ujistit, že si vaše dítě pas, protože jsou nezbytné pro každého nyní dnů. Letecké společnosti, aby vám ukázat rodný list, aby prokázal, že dítě je stejně starý jako vy říkají, že jsou, a tak mohou mít na záznamu v případě nouze.Car SeatÚžasná věc o cestování letadlem, v těchto dnech je to, že většina leteckých společností zkontrolujte autosedačku zdarma, pokud máte své dítě na klíně. Vzhledem k tomu, že je za poplatek na každé kontrolované položky může ušetřit asi dvacet pět dolarů v každém směru. Nicméně, pokud jste si koupili lístek na své dítě a pak budete muset vzít autosedačku na palubě bezpečně sedadla nich. Bez ohledu na to, co budete potřebovat autosedačku na druhém konci, takže to musí jít.TulákJako obrovské pohodlí pro vás letecké brána kontrolovat váš kočárek při cestování. To znamená, že můžete tlačit vaše dítě od roviny do roviny, a nemusíte se starat o nošení je kolem letišť. Pak si nechte to na dveře kajuty při vstupu na letadlo pro letecké aby se zavazadly po dobu letu. Když dorazíte do cíle, bude na vás čeká, když ukončíte.Portable SleeperExistuje několik různých položek, které můžete přinést pro své dítě spát, když jsou velmi mladí, jako spolutvůrce pražce nebo cestovní postýlka. Nicméně, když vaše dítě začne pohybovat, a nemůže spát bez dozoru, je důležité mít balík a hrát spolu, aby mohli spát bezpečně. Tato položka budete se muset podívat pod rovinou, ale je třeba mít na váleli a mobilní miminka a tak nemají zranit.Vlastní uklidňující položkyNěkteré děti používají binkies nebo dudlíky a některé použití přikrývky. Ať už funguje nejlépe pro vaše dítě ujistěte se, že budete balit ji na cestu ve vaší příruční zavazadla. Chyť hrst binkies a dát je do čisté vaku zipu, takže když jeden špinavý o letu stačí chytit další. Tam jsou také Paci-ubrousky pro prodej ve většině velkých obchodů v případě, že všichni dělají to na podlahu, nebo ztratíte některá cestách.Dětská CarrierLůžkem nebo popruh pracovat skvělé pro cestování s dítětem, zvláště když jste na cestách sám. Pomáhají, když potřebujete obě ruce k jídlu si vlastní jídlo, nebo jít na záchod. To je také hezké mít dopravce spolu, pokud dítě dostane vybíravý a budete muset projít ostrovy tak, že budete mít volné ruce v případě některých turbulence.Pleny, ubrousky a toaletní potřebyUjistěte se, že balení dostatek plenky, ubrousky a toaletní potřeby (pleny smetana, baby umýt, baby krém, plynové kapky, Infant Tylenol) pro den cestování a pár dní poté, co přijedete. Tímto způsobem budete mít čas najít si značku utírá pleny, a výrobků v obchodech, kde jste na návštěvě.Nicméně, pokud jste na cestách ze země pak budete chtít, aby zásobili v kufru, takže nemusíte mít strach o nalezení toho, co používáte v obchodech.OblečeníBalení oblečení podle počasí zprávy, kde jste na cestách, je dobrý začátek, ale ujistěte se, že budete balit s dlouhými rukávy, oblečení a také při cestách na teplejší podnebí. I když může být na sobě šortky a tílko Vaše dítě může potřebovat dlouhou rukávem ve stínu. Na druhou stranu, pokud jste na cestách do chladného klimatu pravděpodobně potřebovat pouze za chladného počasí oblečení pro vaše dítě.Pokud víte, že bude prádelna zařízení jsou k dispozici a pak si můžete přinést o polovinu mnoho oblečení. Tímto způsobem nemusíte se obávat, nebo balení příliš mnoho oblečení. Chcete-li být bezpečná plánuje používat asi dva oblečení na den a pyžamo.Jídlo a pitíAť už vaše dítě pije vzorce nebo mateřského mléka, budete chtít zabalit způsobem. Pro výživou pack tři nebo čtyři kompletní láhve, láhev štětka, vzorec a kupovat balenou vodu, jakmile předáte zabezpečení jízdě letadla. Balení dost vzorec trvat celou cestu, takže nemusíte mít strach o hledání více.Pro kojící maminky budete chtít zabalit ošetřovatelské kryt, ošetřovatelské chrániče a láhev dát nějaké dítě džus nebo voda v pro vzlet a přistání, aby jejich uši pop, když tlak vytváří. Také láhev šťávy a vody je skvělé, které pomohou udržet dítě hydratované mezi krmením.Pokud vaše dítě je také jíst pyré a dětské občerstvení ujistěte se, že budete balit spoustu na cestu. Přineste dostatek sklenice, náprsenky a lžíce na den cesty a první den se dostanete ve vašem příručním na případ, že ztratí kufr. Ujistěte se, že jste dali všechny dětské jídlo v jedné velké tašce na zip zámku, takže si můžete vytáhnout, když prochází bezpečnosti. Také, protože budete muset zabalit docela dost dětskou výživu pro cestu místnosti zabere ve vašem zapsaného zavazadla bude skvělý pro přinést domů suvenýry a dárky.HračkyKdyž děti jsou malé, že jsou snadno pobavila šálku nebo míč, který si můžete s největší pravděpodobností nalézt na druhém konci vašeho letu. Neužívejte příliš mnoho hraček, ale několik oblíbené ratolesti jsou v pohodě. Tyto odkazy jsou skvělé, protože si můžete připojit je na autosedačky nebo kočárku a dítě může hrát s nimi a pár chrastítka, zrcadla nebo dentice hračky spojeny do nich, zatímco jste mimo památek nebo návštěvu.Bezpečnostní TravelsPři cestování se může jevit jako obrovský utrpení může být spousta legrace s dítětem, když budete balit pravdu. Doufejme, že můžete použít seznam položek, které pomohou Pack pro vaši cestu, a ne pocit, že jste se příliš mnoho, nebo vynechal něco důležitého. Hodně štěstí s vaším dovolenou a mít bezpečné cesty.

folder_openPřiřazené štítky

Dia Život

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Děti s diabetem nerozeznáme na první pohled od dětí zdravýchJejich nemoc se však dotýká všech, kteří s nimi žijí a pracují – nejen rodičů, prarodičů a sourozenců, ale i učitelů, vychovatelů, kamarádů, sousedů. Aby tyto děti mohly žít normálním životem, musíme jim k tomu umět pomoci. Každý člověk zná někoho, kdo onemocněl cukrovkou. Většinou jsou to ale lidé dospělí, někdy ve starším věku, často s nadváhou. Tito lidé onemocněli cukrovkou 2. typu. Toto onemocnění je možné léčit pouze dietou nebo dietou a prášky nebo dietou a podáváním inzulínu injekcemi. Tato látka se těmto nemocným v těle vyrábí, ale není dostatečně využita.Je však mezi námi v České republice skoro 2000 dětí, které cukrovkou onemocněly také. Tento typ onemocnění je ale zcela odlišný. Nese název cukrovka či úplavice cukrová neboli diabetes mellitus 1. typu. Tento typ se vyznačuje jediným možným způsobem léčby, kterým je injekční podávání inzulínu. Tyto děti od ostatních nerozeznáme, ale chceme-li, aby žily normálním životem, musíme jim v tom umět pomoci. A v tuto chvíli se to týká nás všech, ať už jsme rodiče nebo příbuzní, učitelé, přátelé nebo sousedé. Abychom mohli pomoci, musíme znát několik základních informací o tomto onemocněníBez inzulínu nelze žítZa diabetes mellitus 1. typu nikdo nemůže. Onemocnění nesouvisí s tím, je-li dítě štíhlé nebo silné, má-li v oblibě sladkosti a nemá-li rádo sport. V organismu dítěte nastala složitá situace. Přestal se zde vyrábět v dostatečném množství a později v celém k životu nezbytném množství inzulín. Látka inzulín patří mezi hormony, vzniká v části slinivky břišní a je chemickou látkou, která je nezbytná pro proces látkové výměny. Ta je pro život naprosto nezbytná. A stejně tak je tedy nezbytné potřebný inzulín tělu dodávat. V dnešní době není jiný osvědčený způsob, než inzulín podávat injekčně a nejméně čtyřikrát denně. Veškeré pokusy inzulín dostat do těla jinak než jehličkou nebyly zatím úspěšnéInzulín je velmi důležitý pro zpracování glukózy neboli krevního cukru v těle. Ten je zdrojem energie pro všechny buňky lidského organismu. Glukózu do těla dostáváme potravou. Patří sem nejen chléb, housky a veškeré přílohy a samozřejmě sladkosti, ale i mléko a ovoce.Množství cukru v krvi – tzv. glykémie – je u zdravého člověka poměrně stálá. Základní rozpětí na lačno je od 3,3 milimolů na litr do 6,0 mmol/l. Je jen malý rozdíl mezi hladinou na lačno a po jídle, kdy glykémie malinko stoupne. Inzulín udržuje hladinu cukru v krvi v tomto ideálním rozmezí během celého dne. Zdálo by se tedy, že stačí dodávat jisté množství v pravidelných dávkách denně našim malým pacientům, a vše by bylo v pořádku. Dosáhnout ale „rozumných“ a bezpečných glykémií je velmi složité. Existuje mnoho činitelů, které ovlivňují hladinu cukru v krvi.Je důležité, aby každý pacient, ale i jeho pečující rodič, uměl vyvážit dávky inzulínu, příjem sacharidů (cukrů) v potravě, a množství pohybové aktivity dítěte. Dalšími faktory ovlivňujícími průběh cukrovky jsou duševní zátěž a stresy a také počasí. To už ale příliš neovlivnímeDávky inzulínu a četnost podávání závisí hlavně na lékaři a jeho přesných instrukcích. Není problém se naučit inzulín aplikovat. Píchá se nejčastěji do stehen, paže (horní část nad loktem), hýždí a někdy i do břicha. Dítě asi od 9 let je už schopné se samo bezpečně píchnout, je ale dobré ho při tom zkontrolovat. Je důležité také inzulín podávat v jistém určeném časovém předstihu před každým hlavním jídlem.Dietní opatřeníKaždé dítě s cukrovkou má svůj jídelní plán určený lékařem a dietní sestrou, aby dobře prospívalo a zároveň nemělo pocit hladu. Je potřebné ho po celý den dodržovat. Z toho vyplývá, že každý, kdo o dítě pečuje, musí znát základní obsahy sacharidů v potravě. Je to ale velmi jednoduché a není problém pozvat dítě, které je nemocné cukrovkou, na návštěvu či nějakou oslavu. Je třeba vše předem domluvit s rodiči, kteří znají přesná množství sacharidů v potravinách. Dnes se už nedoporučuje kupovat jakékoliv potravinové výrobky pro diabetiky, vyjma těch, které jsou slazeny některými nezátěžovými sladidly. U jídla je důležité nejen dodržet množství (lze ochutnat i kousek dortu nebo čokolády v rámci výpočtu v dietě), ale i přesný časový harmonogram všech šesti jídel. Patří mezi ně i malá druhá večeře před spaním.Celý jídelníček omezuje příjem cukrů, využívá hodně zeleniny a celý je přizpůsoben zdravému životnímu stylu. Proto ho může využívat celá rodina s jistotou, že to všem přinese zdraví.Ve škole je třeba dohlédnout na to, že dítě sní celou svačinu a chodí-li na obědy, dohlédnout na množství příloh. V případě sladkých jídel je dobré se domluvit s kuchařem, že uvaří něco jiného, nebo dítěti dávat jiný oběd s sebou. Může být i studený. Je důležité mít na paměti, že mnoho cukru obsahuje většina nápojů včetně slazených čajů ve školní jídelně.Větší fyzická námaha v podobě sportu či dětských her také ovlivňuje glykémii. Pracující svaly potřebují energii, a proto odebírají glukózu z krve. Následkem toho glykémie klesá. Vždy je dobré se o trochu víc najíst nebo snížit předchozí dávku inzulínu. Pohyb je ale velice doporučován, nejlépe pravidelně každý den. Lepší je ovšem rekreační forma sportu než závodní.Pozor na hypo- a hyperglykémiiPokud tedy nastane nevyváženost mezi inzulínem, stravou a pohybem může být nečekaně cukru v krvi málo nebo naopak moc. Pokud se dítě začne potit, má vrávoravou chůzi, nemluví smysluplně (někdy jako opilec), třesou se mu ruce nebo je moc spavé, je to příznak mála cukru v krvi. Nejlepší je dítě (i dospělého) posadit, dát mu sladký nápoj (třeba i cukr rozpuštěný ve vodě) nebo sladkou sušenku či kostku cukru pod jazyk. To proto, aby ji nevdechlo. Když je mu trochu lépe, je třeba sníst ještě rohlík, chléb nebo banán. Každý diabetik, ale i pečující o něj, by měl mít stále něco sladkého při sobě. Pokud by se snad diabetik dostal do bezvědomí, je nutné zavolat sanitku a ohlásit lékaři, že dítě je diabetik.Je to stav, který při delším trvání může ohrozit život. V dnešním systému péče je ale tato možnost stavu výjimečná a není-li dítě hodiny v bezvědomí, není se čeho obávat.V případě, že si dítě zapomene píchnout inzulín nebo se přejí nebo onemocní, může mu cukr v krvi stoupnout. To se projeví nadměrnou žízní, častým močením a někdy i zvracením. Nejdůležitější je, aby se dítě nenamáhalo, hodně pilo vodu nebo neslazený čaj, nic nejedlo a případně si dopíchlo malé množství inzulínu -1 jednotku. Je vhodné informovat rodiče, ale není nutné volat záchrannou službu. Pokud by stav trval mnoho hodin, je dobré konzultovat s lékařem. Každé dítě s diabetem má dnes k dispozici glukometr, který měří hladinu cukru v krvi. Vždy je doporučované v mimořádných situacích krev změřit. Pokud při sobě glukometr nemá, není dobré panikařit.Žít plnohodnotný životKaždý, kdo s dítětem přichází kdykoliv do styku, by měl mít základní informace o první pomoci. Tuto informaci by měl získat od rodičů, případně od zdravotní sestry, která zajišťuje vzdělávání pacientů a jejich rodičů. Tato část péče o nemocné se jmenuje edukace a je naprosto stěžejní. Každý totiž denně řeší mnoho otázek kolem cukrovky a nemůže být neustále v kontaktu s lékařem. Musí si poradit sám. Proto je užitečné mít i doma knížky, které mohou poradit nejen rodičům, ale i učitelům, trenérům a vychovatelům.Pokud dítě onemocní cukrovkou, zasáhne to samozřejmě celou rodinu. Každá maminka ocení, když se základní informace a dovednosti s obsluhou injekcí a glukometru naučí více členů rodiny. Dítě nemocné cukrovkou potřebuje vyrůstat v klidné a pohodové atmosféře a s pocitem, že může žít jako jiné děti. Nikdy není dobré nemocné dítě upřednostňovat před sourozenci nebo ho naopak zatracovat. Toto vážně nemocné dítě má šanci žít úplně normální život, najít si příjemné koníčky, studovat a vykonávat téměř veškerá povolání. Dnes je také možné cestovat a dělat většinu sportů. Každý má šanci založit si rodinu a dát život svým dětem. Aby mohl žít plnohodnotný život, potřebuje mít podporu ve svém okolí. A to hlavně podporu psychickou. Pokud se všichni budou snažit, aby měl pacient vyrovnané hladiny cukru v krvi, nemusí vůbec nebo až za mnoho desítek let, dojít k poškození některých cév. Bývají pak nejčastěji poškozeny ledviny, oči a končetiny, kde se špatně hojí veškeré rány a nebo mohou bolet a pálit. Tomu se lze ale vyhnout důslednou péčí, kde ovšem není potřebné lámat si hlavu s občasnými výkyvy. Tato nemoc zatím není vyléčitelná, ale je léčitelná. Proto s radostí žijme život, který je nám dán a bez zármutku a s optimismem pečujme o naše dětské diabetiky. Můžeme být šťastní, že v naší zemi je péče o tyto pacienty opravdu znamenitá a řadí se mezi nejkvalitnější péči na světě

folder_openPřiřazené štítky

Mateřské školy

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Do dětského kolektivu se dítě prvně dostane v předškolních zařízeních. Najde tam své první kamarády a na tety ze školky vzpomíná ještě v dospělosti. Aby ale byla školka pro dítě místem, na které bude jednou skutečně vzpomínat rádo a nestalo se pro něj malým peklem, musí rodiče dobře zvažovat výběr školky a mít především trpělivost v začátcích. Kdy je ten správný čas začít s mateřinkouKdy s dítětem do školky, aby to nebylo příliš brzy, ale aby zároveň nebylo dítě ochuzeno o dětský kolektiv? Co s dětmi, které si na školku nemohou zvyknout a co školka dětem dává? Své o tom ví Jitka Klausnerová, ředitelka mateřské školy, která s předškolními dětmi pracuje už jednačtyřicet let. V současné době mohou do školky chodit už děti tříleté, byť jen na čtyři hodiny denně. Někteří rodiče ale mají obavu, aby nebylo pro jejich tříleté dítě na školku ještě brzy. Je už podle vás tříleté dítě na školku zralé?To je individuální. Každé dítě je jiné. Pokud se rodiče rozhodnou dávat dítě do mateřské školy už v jeho třech letech, měli by ale pamatovat na adaptační dobu. Ta je pro děti velmi důležitá. Není možné, aby rodiče dali dítě do školky hned na čtyři hodiny a mysleli si, že tam bude dítě hned ze začátku nadšené. Dítě musí nejprve získat jistotu, že si pro něj maminka zase přijde. Děti se totiž většinou nejvíc bojí toho, že je maminka ve školce nechá. Když dítě zjistí, že se může spolehnout, je většinou všechno v pořádku. Když začne dítě chodit do školky už ve třech letech, má celý rok na to, aby si zvyklo, než začne docházet na osm hodin. Pozná režim, pozná kamarády. Podle mého názoru jsou lepší smíšené třídy. Tříleté děti se učí od starších. Odkoukávají od nich jejich jistotu. Starší děti je vtáhnou do hry, pomáhají jim. To mladším usnadní vstup do mateřské školy. Pokud rodiče k zahájení docházky do mateřské školy přistupují správně a dají dítěti čas, aby si zvyklo, neuškodí to nijak ani tříletým.Pokud mají rodiče doma dítě už čtyřleté, ale není nutné, aby chodilo do mateřské školy, je dobré nechat ho doma až do první třídy?To rozhodně nedoporučuji. Pro čtyřleté dítě je už docházka do mateřské školy dobrá. Pokud chtějí rodiče školku ještě odložit, tak maximálně o rok. Rok před školou už by dítě mělo pravidelně chodit do dětského kolektivu. I tak je toho ale moc, co se musí za rok naučit. Takže čtyři roky jsou pro mateřskou školu ideální. Důležitá je sociální zralost, kterou doma dítě nezíská. Na to nestačí ani občasné návštěvy dětských center za doprovodu rodičů. Dítě musí být zvyklé na své vrstevníky. Musí se naučit sebeobslužnosti. Naučí prosadit své já, ale i ustoupit druhým. Děti, které do základních škol přicházejí z domova, aniž by před tím chodily do školky, se častěji stávají obětí šikany. Neumí si v kolektivu poradit. Důležité je, že se dítě naučí vnímat autoritu jiných dospělých než svých rodičů. A samozřejmě získá společenské vztahy.Rodiče si uvědomují, že mateřská škola je pro jejich dítě dobrou volbou. Nebo prostě jen musí chodit do práce. Jejich dítě ale tuto skutečnost odmítá přijmout a ve školce si nemůže zvyknout. Co pak?Pokud dítě nechce do školky, musí se mu dát čas. Postupně ho adaptovat. Nejprve je s ním ve školce matka. Pak na chvíli odejde, aby se pro něj vzápětí vrátila. Někdy je to dlouhá práce a chce to především trpělivost. Dobré je, když matka s dítětem chodí do různých mateřských center, kde se dítě dostane do kolektivu i mimo mateřskou školu. Záleží i na učitelích. Dítě musí mít jistotu i v nich. Musí mít důvěru, že mu učitelé se vším pomohou. Dítě totiž mívá velmi často strach, že si bez matky nebude vědět rady, že situaci nezvládne. Když bude vědět, že mu učitelé pomohou, uklidní se. Když to ani tak nepůjde, měli by rodiče docházku do mateřské školy odložit. A pracovat na odpoutání dítěte od matky. Třeba i tím, že budou společně častěji navštěvovat dětský kolektiv. Rozhodně by ale dítě mělo rok před školou do školky chodit. V první třídě má dítě tolik jiných úkolů, že je na socializaci už pozdě.Školku pro své dítě vybírejte pečlivěVybírat mateřskou školu by měli rodiče nejen podle jejího umístění, ale také podle školního vzdělávacího programu. Na místě je také školku navštívit a seznámit se s prostředím, do kterého chtějí své dítě dávat. Teprve pak se rozhodnout, která mateřská škola je pro jejich dítě nejvhodnější. „Jsou rodiče, kteří od mateřské školy očekávají jen to, že bude v blízkosti jejich bydliště. Pak jsou ale rodiče, kteří mají požadavek na mateřskou školu podle toho, co jejich dítě baví, v čem je šikovné. Všechny mateřské školy mají vzdělávací program a rodičům nezbývá, než v něm hledat tu, která by jejich dítěti vyhovovala,“ uvedla vedoucí odboru školství a kultury v Mostě Jaroslava Boudová. Při zápisu předloží rodiče nebo zákonní zástupci občanský průkaz, rodný list dítěte a podají žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání. Ve lhůtě stanovené zákonem bude vydáno písemné rozhodnutí o výsledku zápisu. Hrou předškoláků k práci i životuStejné šance nemají už ani děti v mateřských školách. . Chtěli bychom, aby všechny děti měly rovné příležitosti především ke vzdělání. Aby všechny uměly to, co má dítě umět, když jde k zápisu do první třídy. U dětí z problémových rodin to totiž většinou tak není,“ vysvětlila Miroslava Holubová. Některé děti si z rodiny nepřináší základní hygienické návyky, neznají barvy, tvary, mají malou slovní zásobu. „Zjistili jsme také, že hodně dětí má vadu řeči. Chtěli bychom proto zaměstnat logopeda, který by s dětmi pracoval,“ uvedla ředitelka školy. Projekt je určen nejen pro mateřské školy, ale i pro přípravné třídy. Kromě nového pracovního místa logopeda, který by vedl i školní asistenty, jde především o materiální vybavení. „Jedná se o různé vybavení a aktivity, které by měly děti motivovat. Zaměříme se především na multikulturní výchovu, na problémy rasismu. Aby děti už v tomto věku nevnímaly negativně, že jsou každé z jiného prostředí,“ doplnila Miroslava Holubová. Do mateřských škol by díky dotaci mohly přibýt hrací prvky a pomůcky a také počítač, se kterým pracují už školkové děti.

folder_openPřiřazené štítky

Dětské očkování - noční můra nejen dětí, ale i maminek

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Ať zvedne ruku ta maminka, která ráda vzpomíná na období, kdy její dítě muselo podstoupit povinné dětské očkování. Věřím, že řada z vás nechala své ruce dole a že i vy patříte k těm maminkám, které na očkování nevzpomínají s úsměvem na rtech. Protože dětské očkování je nutné zlo, kterému se nemůžete vyhnout, budeme si dnes o něm povídat. Dozvíte se nejen o nemocech, proti kterým musíte nechat své dítě očkovat, ale také si zde napíšeme pár tipů, jak očkování dítěti ulehčit a samozřejmě se nezapomeneme zmínit také o očkování proti neštovicím, které sice nespadá do povinného očkování, ale je mnohým maminkám doporučováno. Povinné očkování dětíS povinným očkováním dětí se maminka setká již v porodnici, pár dní po narození miminka. Další očkování probíhá v průběhu prvních dvou let na základě očkovacího kalendáře, který jasně říká, kdy a proti kterým nemocem je nutné dítě očkovat. Dítě, které si jde k lékaři pro svou včeličku, musí být vždy zdravé. Pokud se u něj projeví nějaké nachlazení nebo jiné onemocnění, je nutné očkování odložit. Díky očkování se podařilo zastavit a částečně vymýtit řadu nepříjemných chorob, které dříve epidemicky postihovaly velkou část dětské populace. Díky očkování se v dítěti probudí jeho imunitní reakce na různé nemoci a tím je dítě chráněno. Nemusíte mít strach, milé maminky, že by dítě po absolvování očkování onemocnělo danou chorobou, proti které bylo očkováno.Očkovací průkazOčkovací průkaz vlastní každé dítě. Je to důležitý dokument, do kterého se zaznamenává přehled očkování. Lze z něj snadno vyčíst kdy a proti čemu bylo dítě očkováno, název vakcíny a její číslo. Každý rodič by měl proto očkovací průkaz svého dítěte pečlivě uschovat, aby tak bylo vždy snadno zjistitelné, proti kterému onemocnění je dítě chráněno.Přehled nemocí na které se vztahuje povinné očkováníA proti kterým nemocem je tedy nutné nechat dítě povinně očkovat? Zarděnky - jedná se o velmi nakažlivé virové onemocnění, které doprovází vysoké teploty a vyrážky. Onemocní-li touto nemocí těhotná žena, hrozí velmi vážné a těžké poškození plodu.Záškrt - bakteriální onemocnění krku, které může postihnut centrální nervovou soustavu i srdce.Přenosná dětská obrna - virus, který napadá nervovou soustavu a může zanechat trvalé následky. Nemoc může skončit také smrtí, pokud virus napadne svaly hrudníku.Příušnice - jedná se o virový zánět slinných žláz, který vyvolává nejen zánět pohlavních žláz, ale také zánět mozkových blan.Haemophilus influenzae B - další závažné bakteriální onemocnění, které vyvolává velmi vážné nemoci, jako je např. zánět mozkových blan či zápal plic.Tetanus - jedná se o bakteriální onemocnění, které může skončit smrtí. Způsobuje svalovou obrnu a velmi bolestiví křeče.Virová hepatitida B - infekční onemocnění, velmi závažné.Dávivý (černý) kašel - bakteriální infekce, která způsobuje velmi nepříjemný a dlouhotrvající úporný kašel, zvracení a poškození plic.Spalničky - virové onemocnění, které je velmi nakažlivé. Způsobuje nejen zánět horních cest dýchacích, ale také vysoké horečky, vyrážku, zánět spojivek a také trvalé poškození mozku.Jak tedy dětem co nejvíce usnadnit očkování?Mnoho dětí se bojí ordinace, protože si očkování spojilo se strachem, s leknutím a s pláčem. Jestliže je vaše dítě ve věku 2 - 3 let, měli byste mu už předem říci, že musí k lékaři na očkování a vysvětlit mu, co se s ním bude u lékaře dít a co ho čeká. Strach z neznáma mnohdy napáchá více škody, než samotné očkování. Seznamte ho s tím, že očkování může trošičku bolet a snažte se mu bolest přirovnat k jiné bolesti, které si už dítě zažilo. Ukažte mu na hračce, co se s ním bude u doktora dít, aby se bálo co nejméně. U samotného lékaře se jistě mnohdy maminky setkávají s uplakaným a hysterickým dítětem. Pokud je váš lékař lidský, jistě pochopí, když chvíli počkáte, než se dítě uklidní. Nezapomeňte dítěti vzít do ordinace také jeho nejoblíbenější hračku a je-li to alespoň trošku možné, snažte se při očkování mít dítě na klíně a utěšovat ho. A nezapomínejte ani na odměnu za jeho statečnost!Sledujte své dítě po očkováníNěkteré děti mohou na očkovací látku zareagovat způsobem, který maminky vždy vyděsí. Po očkování se snažte vždy udržet své dítě v klidu. V případě, že dostane vaše dítě náhle vysokou horečku (39°C), pláče několik hodin a vy jej nemůžete uklidnit, popřípadě se objeví v místě vpichu otok či zarudnutí větší než 10 cm, kontaktujte svého lékaře. Stejně tak i v případě, že by se objevily i jiné závažné reakce. Milé maminky, pokud však vaše dítě po očkování má zvýšenou teplotu do 39°C, pak vězte, že se jedná o přirozenou reakci těla na očkovací látku. Teplotu tedy srážejte antipyretiky stejně jako když je vaše dítě nemocné.

folder_openPřiřazené štítky

Opruzené zadečky?! Nikdy více!

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Milé maminky, ať zvedne ruku ta, která se doposud nesetkala s opruzeným zadečkem. Určitě vás moc není, viďte? Opruzené zadečky, bohužel, patří k mateřství a my se musíme naučit, jak opruzeniny nejen zvládat, ale především jim předcházet. Milé maminky, pohodlně se usaďte a připravte se na užitečný příjem informací. :)Opruzeniny zná každá maminka a věřím, že si přesně pamatuje, jak se miminko cítilo, když se s nimi potýkalo. A každá maminka vám poví, že je lepší jim předcházet, než se s nimi přímo potýkat a poté se snažit podrážděnou kůži co nejdříve zklidnit.Opruzeniny, ačkoliv se zdá, že se jedná o banální podráždění kůže, není dobré podceňovat. Můžou vést k nepříjemným a velmi bolestivým infekčním zánětům. Opruzeniny vznikají dvojím možným způsobem podráždění kůže. První je mechanické poškození, které vzniká odíráním špatně padnoucí pleny, druhé pak je chemické, ke kterému dochází při dlouhodobém kontaktu s močí, stolicí nebo jinou chemickou látkou, např. špatnou volbou kosmetických přípravků apod.Pokud se tedy na zadečku vašeho dítěte objeví zarudlá kůže, přemýšlejte nejprve nad změnou plen. Moderní pleny sice udrží dětský zadeček v suchu, ale obsahují také chemické látky, které citlivá dětská pokožka nemusí dobře snášet. Také nevhodně zvolená velikost může způsobit opruzeniny. Pokud ani změna jednorázových plen nepomůže, zvolte tedy pleny látkové. Při praní však mějte na paměti, že látkové pleny by se měly několikrát vymáchat, aby na nich neulpěl žádný prací prášek. A nebo je můžete vyvařovat stejně jako to dělaly naše maminky pro nás.Další zásada, kterou by měly maminky dodržovat, je snaha o udržení suchého a čistého zadečku. Plenky byste měly, milé maminky, měnit dětem tak často, jak to jen jde. Pokud spatříte na zadečku lehce zarudlou kůži, okamžitě se mějte na pozoru. Při podráždění kůže se doporučuje omezit jakýkoliv kontakt s mýdlem, který může pokožku ještě více vysušit a podráždit. Dětský zadeček tak můžete omývat pouze teplou vodou a následně ho velice jemně osušit. Dopřávejte také dítěti čas bez plenky, aby byl jeho zadeček na “čerstvém vzduchu” a aby se po omytí důkladně vysušil.Teprve na skutečně suchý zadeček můžete aplikovat léčivou mast či krém. Skvělým krémem na opruzeniny je Sudocrem, který používá řada maminek a nedají na něj dopustit. Pokud se však opruzeniny začnou výrazně rozšiřovat, objeví se výrazné zrudnutí pokožky, puchýřky, hnisavé ranky, kůže začne mokvat nebo se objeví horečka, navštivte okamžitě lékaře. Právě tyto příznaky s sebou nese infekční onemocnění kůže, se kterým si už samy, milé maminky, doma neporadíte.Pokud se i u vašeho miminka z opruzenin stal infekční zánět, nejspíše jste si mohla všimnout, že vaše díte není veselé, při přebalování pláče ještě více než obvykle a může se objevit nechutenství. Všechny tyhle stavy jsou důsledkem velmi bolestivého onemocnění kůže.Své dítě před opruzeninami a možným následným zánětem kůže ochráníte pouze důkladnou péči a preventivním opatřením. A posuďte samy, milé maminky, znáte lepší pocit, než když se vaše dítě spokojeně na vás usmívá s holým zadečkem, protože se cítí opravdu dobře?

folder_openPřiřazené štítky

Stravovací návyky dětí

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Milé maminky, taky si přejete, aby vaše dítě odolávalo nezdravým slazeným nápojům, automatům s různými sladkostmi, bramborovým lupínkům pečlivě naskládaných v regálech vašeho obchodu a skvostně vypadajícím hamburgerům a smaženým kuřecím křidélkům v nádherně barevné televizní reklamě? Pak je nutné si uvědomit, že jedině vy samy, milé maminky, můžete ovlivnit budoucí stravovací návyky vašeho milovaného dítěte. Žádná maminka si nepřeje obézní dítě, které se bude muset v mladém věku potýkat s vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo jiným onemocněním, které úzce souvisí se špatným stravovacím návykem.Každá maminka si musí uvědomit, že je to právě ona, kdo musí jít svému dítěti v oblasti  stravování příkladem.  Prvním důležitým krokem tedy je, abyste začala měnit své  stravovací návyky vy sama. Začněte jíst pravidelně, v klidu a vhodné potraviny.Dalším krokem je dávat dítěti do školy svačinky. Měly by být pestré a bohaté na ovoce i  zeleninu. Vaše dítě by se mělo naučit jíst přibližně každé 3 hodiny menší porce. Nebude-li  vaše dítě znát pocit hladu, nebude mít ani potřebu se přejídat nebo si kupovat nevhodné  potraviny. Pokud vaše dítě odmítá jíst ovoce nebo zeleninu, snažte se mu upravit jejich  vzhled tak, aby byl pro děti co nejvíce poutavý.Dalším důležitým krokem při učení dětí správným stravovacím návykům je naučit je se u  jídla zklidnit. Nejlepší je, když se celá rodina sejde u jednoho stolu, kde si společně  popovídají a oznámí si novinky - radostné i žalostné. Dopřejte sobě a svým dětem si hezky  v klidu vychutnat chuť jídla a rodinnou společnost. Velmi důležitou součástí správného stravovacího návyku je také dostatečný příjem tekutin.  Děti by měly vypít minimálně 1,5 litru tekutin. Vhodnými tekutinami jsou především čaje, kvalitní ovocné šťávy a samozřejmě čistá voda bez bublinek. Vyhýbejte se nekvalitním  slazeným nápojům, které jsou nevhodné i pro nás dospělé.Čím dříve začnete praktikovat ve své rodině zdravé stravovací návyky, tím zdravější bude vaše dítě. A nezapomínejte, že špatné stravovací návyky se odbourávají velmi špatně.  Naučit své dítě správnému stravování - to je jedna z nejlepších investic do jeho zdraví po zbytek jeho života.

folder_openPřiřazené štítky

Příběhy maminek z azylového domu

access_time08.březen 2020personSimona Chvátilová

Paní Míla se vdala po roční známosti a po dvou letech se manželům narodila dcera. Zpočátku se manželství zdálo spokojené, ale když byly dcerce 2 roky, přivedl si manžel do bytu jinou ženu a svou manželku i s dítětem vyhodil. Paní Míla odešla ke svému otci, kde zůstala 6 let. Pak si našla přítele, otěhotněla, ale byt otce nebyl dostatečně velký, aby tam mohla bydlet i se svým novým partnerem a dvěma dětmi. Proto se obrátila o pomoc na sociální odbor, který jí po narození druhého dítěte pomohl najít ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi mimo Prahu. Po půl roce našel otec druhého dítěte pro rodinu podnájem, do kterého se společně nastěhovali. Při povodni byl byt zaplaven a rodina se přestěhovala na přechodnou dobu na ubytovnu. Pak partner koupil byt, ve kterém společně bydleli asi rok. Po několika měsících soužití v novém bytě začal partner v nadměrné míře požívat alkohol, doma se choval agresivně, paní Mílu fyzicky napadal, její dcerce nadával, vyhazoval je na ulici. Když se matka opět obrátila na oddělení péče o děti, bylo jí zprostředkováno ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi, kde je dosud. Paní Míla dodnes není se svým manželem rozvedená. Dcera jí byla soudně svěřena do péče a otci vyměřeno výživné, které nikdy neplatil. Rozvodové řízení bylo zastaveno, neboť dosud nebyl vyřešen paternitní spor ohledně druhého dítěte. Vzhledem k tomu, že matka byla stále vdaná, když porodila druhé dítě, je za otce automaticky považován její manžel. Spor dosud nebylo možno uzavřít, protože ani otec dítěte, ani manžel se nedostavují k soudním jednáním. Dokud matka není rozvedená, nemůže si podat na úřadě své městské části žádost o byt, takže je odsouzena k nekonečnému stěhování po azylových domech. Manžel dosud žije se ženou, pro kterou manželku s dítětem před lety vyhodil na ulici. V bytě, který byl původně jejich společný a kde má paní Míla stále trvalé bydliště, neplatil manžel několik let nájem, takže tam vznikl dluh, pro který byl i se svou družkou soudně vystěhován. Vzhledem k tomu, že byt byl přidělen oběma manželům společně, je žaloba o úhradu dlužného nájemného včetně penále podána na oba manžele, přestože paní Míla v bytě v době vzniku dluhu dávno nebydlela. Paní Věra žila se svým manželem v bytě jeho rodičů asi jeden rok. Pak podala žádost o rozvod, protože manžel byl nespolehlivý, nepracoval, rodinu nedokázal finančně zabezpečit, a odešla bydlet ke svým rodičům na chatu. Její otec byl ale nemocen a matka tam s dítětem nemohla zůstat. Našla si proto podnájem. V této době se seznámila se svým přítelem a společně s ním a svou dcerou odešla do dalšího podnájmu. Přítel měl prudkou povahu, občas docházelo i k fyzickému napadání matky, na dceru paní Věry byl hrubý, křičel na ni, ale nikdy ji neuhodil. Dcera se ho bála. Od narození měla problém s nočním pomočováním, prodělala různá vyšetření a léčila se. V této době se ale vše zhoršilo. Jednoho dne se dcera matce svěřila, že ji její přítel v noci i přes den, když s ním byla sama, už delší dobu (asi dva roky) osahává. Matka okamžitě situaci řešila a odstěhovala se ke své sestře. Bydlení však bylo nevyhovující, a tak zákonitě nastaly problémy. Paní Věra je vyřešila odchodem do azylového domu. Paní Helena se vdala po krátké známosti, ale manželství krátce po svatbě přestalo fungovat. Manželé žili rok odděleně, pak se k sobě opět vrátili, ale žít spolu znovu začali až po dvou letech. Bydleli u matky manžela, kde se také narodilo první dítě. Po roce se narodilo druhé dítě. Manželství fungovalo bez problémů, otec pracoval a rodinu finančně zabezpečoval. O rok později, po narození třetího dítěte, nastaly problémy. Otec začal stále častěji trávit čas mimo domov, ve zvýšené míře požíval alkoholické nápoje, začal hrát na automatech. Rodina se dostala do finančních potíží, a tak matka nastoupila do zaměstnání, aby rodinu uživila. Manžel na chod domácnosti přispíval nepravidelně, ale agresivní nikdy nebyl, proto paní Helena stále věřila v jeho nápravu. V té době se narodilo čtvrté dítě a finanční situace se neustále zhoršovala. Rodině nezbývaly prostředky na úhradu nájmu, dluhy na nájemném narůstaly a na jejich základě dostala rodina soudní výpověď z bytu. V době vystěhování byla matka již v 5. měsíci těhotenství, čekala páté dítě. Manželovo gamblerství nadále pokračovalo, proto se rozhodla podat žádost o rozvod. Našla si ubytování v azylovém domě, kam se všemi dětmi přestěhovala. Vzhledem k tíživé situaci rodiny se rozhodla, že dá dítě hned po porodu k adopci, s čímž otec nejdříve souhlasil, ale těsně před porodem matce sdělil, že k adopci souhlas nedá, neboť se domnívá, že dítě není jeho. Na základě toho matka od svého rozhodnutí ustoupila, neboť věděla, že by dítě bylo umístěno v kojeneckém ústavu až do doby vyřešení paternitního sporu. V současné době otec děti nepravidelně navštěvuje, výživné hradí jen proto, že je mu exekučně strháváno z platu a zaměstnavatelem zasíláno přímo matce. Děti byly soudně svěřeny do péče matky, ale rozvodové řízení dosud nebylo ukončeno. Paní Alenase v sedmnácti letech zamilovala, ale rodiče s její známostí nesouhlasili, proto odešla z domova a nastěhovala se ke svému příteli a jeho matce. Když se narodilo první dítě, začalo se chování partnera měnit – paní Alenu fyzicky napadal, ale ona ho tak milovala, že mu vždy znovu odpustila. Ze vztahu se narodily další dvě děti, ale agresivita partnera se stále stupňovala. Začal nadměrně pít, vyvolával hádky, partnerku napadal, ale ona se snažila vše vydržet kvůli dětem, přestože se ho bála. Matka partnera se snažila být jí oporou. Když po jednom velkém konfliktu paní Alena utekla i s jedním z dětí ke své matce, odešla z bytu i babička se zbylými dvěma dětmi, ale za dva dny se do svého bytu vrátila. Matka paní Aleny byla ochotna dceru u sebe nechat pouze samotnou, bez dětí. Ta proto odvedla dítě k jeho babičce a dohodla se s ní, že si u sebe všechny děti ponechá s tím, že k ní bude denně docházet v době nepřítomnosti otce a o své děti se bude starat. V tomto smyslu sepsaly dohodu na oddělení péče o děti s tím, že matka bude na výživu dětí přispívat. Po čase si paní Alena našla přítele, se kterým po měsíci otěhotněla, avšak on se s ní na základě toho ihned přestal stýkat. Stále bydlela u matky, která ji však vyhodila, jakmile se o jejím těhotenství dozvěděla. Nějaký čas bydlela u kamarádky a stále docházela za svými dětmi. Byla rozhodnuta dát dítě k adopci, ale když byla v porodnici, navštívil ji tam její otec a přemluvil ji, aby si dítě nechala, že může bydlet u něj a jeho družky. Ta ji však po dvou měsících požádala, aby se odstěhovala. Paní Alena tedy odešla i s dítětem ke své matce, která ji zprvu nechtěla přijmout, ale pak ji k sobě vzala s podmínkou, že si najde azylové ubytování, nebo dá dítě do Klokánku. Po nastěhování do azylového domu si paní Alena ihned požádala o svěření dětí do své péče a po dohodě s jejich babičkou si je brzy převzala. Paní Annase po krátké známosti provdala za muže tuniské národnosti. Zpočátku manželé bydleli u její matky v bytě 3+1. Manželství nějakou dobu po svatbě fungovalo, ale od počátku jej ovlivňovalo muslimské náboženství manžela. Již dva měsíce po svatbě začalo docházet k fyzickému násilí ze strany manžela, které se průběžně stupňovalo. Rok po svatbě byl manžel odsouzen na dva roky odnětí svobody za ublížení na zdraví (nešlo o napadení manželky). Po propuštění z výkonu trestu se k manželce vrátil a společně se přestěhovali do podnájmu, kde násilí pokračovalo. Manžel pracoval načerno, na chod domácnosti přispíval pouze příležitostně. Po roce byl opět odsouzen, tentokrát na tři roky za držení a distribuci drog. V té době byla paní Anna těhotná a porodila syna. Protože zůstala bez jakýchkoli finančních prostředků, rozhodla se svým čtyřměsíčním synem odjet do Tunisu k rodině svého manžela. V Tunisu strávila tři roky a po návratu do vlasti podala žádost o rozvod. S manželem v té době nebyla v kontaktu, proto se vrátila ke své matce a začala brigádně pracovat. Přitom nadále udržovala kontakt s rodinou manžela v Tunisu, která jí pravidelně posílala peníze na dítě. Po půl roce se manžel k rodině vrátil a společně se přestěhovali do podnájmu. Asi devět měsíců bylo manželství v pořádku, ale pak opět došlo k surovému napadení. Paní Anna podala na manžela trestní oznámení a následoval rozvod. Po rozvodu se i s dítětem vrátila zpět ke své matce a spolu si pronajaly rodinný domek. Po nějaké době se však kvůli exekuci na majitele domu musely vystěhovat. Paní Anna neměla s bývalým synem kam jít, bývalý manžel o dítě nejevil zájem, proto si našla ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi. Nadále udržuje kontakt s rodinou v Tunisu a v nejbližší době nastoupí do zaměstnání. Paní Daně a jejímu manželovi se po třech letech manželství narodilo první dítě, u kterého se však během několika prvních měsících projevilo vrozené mentální postižení. Do dvou let se jim narodilo druhé dítě. Prvních 6 – 7 let bylo manželství spokojené a rodina fungovala – otec pracoval a rodinu finančně zabezpečoval, matka se starala o děti – vzhledem k postižení staršího dítěte, které je nevzdělavatelné a vyžaduje celodenní péči, nemohla do žádného zaměstnání nastoupit. Když manžel přišel o stálé zaměstnání, začal pracovat krátkodobě u různých firem, na chod domácnosti přispíval nepravidelně, často se zdržoval mimo domov a požíval ve větší míře alkohol. Paní Dana začala uvažovat o rozvodu a podala si žádost o úpravu poměrů nezletilých dětí. Děti jí byly soudem svěřeny do péče a otci stanoveno výživné. Poté se situace zlepšila, manžel začal opět pracovat, více se zdržoval doma a omezil požívání alkoholu. Toto zlepšení však vydrželo jen dva roky, pak manžel opět přestal pracovat a stále více propadal alkoholu, na domácnost přispíval minimálně, o děti nejevil zájem. Paní Dana chtěla pro děti zachovat úplnou rodinu, proto opakovaně manželovi domlouvala a snažila se ho přimět, aby se alespoň více věnoval dětem. Navrhla mu, aby se staral o děti, zatímco ona by nastoupila do zaměstnání. Tuto možnost ale manžel striktně odmítl a rodina tak žila jen ze sociálních dávek a nepravidelných příspěvků otce na děti. Pro paní Danu začínalo být problémem finančně zvládnout všechny potřeby rodiny včetně nájemného za družstevní byt, na kterém tak vznikl dluh, proto se s manželem dohodla, že se pokusí byt vyměnit za obecní, nižší kategorie. Jednou rodinu navštívili dva muži, kteří manželům nabídli zprostředkování výměny s tím, že uhradí vzniklý dluh. Podmínkou byla rekonstrukce obou bytů, proto rodinu na vlastní náklady přestěhovali do podnájmu, který podle smlouvy měli po dobu rekonstrukce platit. Nájem však platili pouze tři měsíce a pak zmizeli neznámo kam. Rodina zjistila, že jejich byt byl mezitím prodán novému majiteli. V pronajatém bytě činil nájem částku, kterou rodina žijící ze sociálních dávek nebyla schopna uhradit. Proto si paní Dana našla pro sebe a děti ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi a podala žádost o rozvod. Osud jejich bytu je předmětem trestního stíhání. Paní Alicepochází z malé vesnice. Když se na učilišti se špatnou partou dostala do problémů, pomohla jí maminka. Alice začala pracovat. Když otěhotněla, přestěhovala se s přítelem do Prahy. Narodil se jim syn. Alice pracovala načerno a neplatila si zdravotní a sociální pojištění. Přítel měl dluhy na výživném a Alice si vzala půjčku, aby mohl dluhy splatit. Záhy se však rozešli. S dalším partnerem Alice čekala dvojčata. O jedno dítě ale přišla a když se vrátila z nemocnice, přítel ji opustil. Alice bydlela v motelu, starala se sama o syna a přitom pracovala jako pokojská. Majitelka motelu ji ale brzy vyhodila a Alice se ocitla v azylovém domě. V 6. měsíci těhotenství se jí narodila holčička, která vážila necelé dva kilogramy. Alice je snaživá – vzorně se stará o své dvě velmi nemocné děti (syn je navíc retardovaný), chodí uklízet, aby si vydělala nějaké peníze. Každý den vstává ve tři hodiny ráno, aby se vrátila dřív, než se děti vzbudí. Jenže jsou tu dluhy – neplacené pojistné, penále za nesplacenou půjčku. S největší pravděpodobností Alici čeká exekuce na rodičovský příspěvek. Alice je v azylovém domě už přes rok a všichni se jí tu snaží maximálně pomoci, na rozdíl od její matky, která jí pomocnou ruku podruhé už odmítla podat. Paní Marcelamá 3 děti. Nejstarší dcera bydlí u prarodičů, kde také navštěvuje nedalekou střední školu. Marcela s mladší dcerou a synem už rok žije v azylovém domě. Našli zde útočiště poté, co se prokázalo, že otec všechny své tři děti zneužívá… Marcelin smutný příběh začal výměnou malého bytu za větší, na který si nakonec manželé vzali hypotéku a koupili ho. Jenže manžel paní Marcely byl neúspěšný podnikatel, zadlužil se a byt v Praze brzy bez vědomí manželky prodal. Ujistil ji však, že koupil krásný dům u Žatce a svou rodinu tam odvezl. Paní Marcela si určitě ani v nejčernějším snu nedovedla představit, v jakých podmínkách bude v následujícím období s dětmi přežívat, zatímco její manžel bude podnikat v Praze a bude za nimi jezdit jen příležitostně. Bohužel Marcela nenašla ani přímou spojitost s manželovými příjezdy a nočním pomočováním dětí, záchvaty pláče a nočními děsy. Až jednou hledala nějaké doklady a v manželových věcech objevila fotografie, na kterých byl v choulostivých pozicích se svými dětmi… Po čase se zjistilo, že na dům je exekuce a Marcela i s dětmi musela do azylového domu. Získala zde nejen střechu nad hlavou a psychologickou pomoc především pro své děti, které si prožité trauma odnášejí do života, ale pracovníci azylového domu jí pomohli najít zaměstnání a snaží se vyřešit její tíživou životní situaci. Otec dětí je sice odsouzený na 6 let odnětí svobody, ale dokud nebudou manželé rozvedeni, nemůže Marcela požádat o byt – manžel by na něj měl nárok. Soud v Lounech však na urgence nereaguje…  

folder_openPřiřazené štítky

Kojení a kouření nejde dohromady!

access_time09.březen 2020personSimona Chvátilová

Kojení a kouření nejde dohromady!Mnoho žen sice přestane s kouřením po dobu těhotenství, ale hned po porodu znovu začíná kouřit. Jak pasivní kouření, tak i nikotin v mateřském mléku ale představuje pro novorozence závažné zdravotní riziko.Při kouření se dostávají do mateřského mléka kuřaček škodliviny a nikotin. Kvalita mateřského mléka se tím samozřejmě zhoršuje, organismus dítěte je zatěžován škodlivinami a nikotinem. Dětský organismus přitom odbourává škodlivé látky mnohem pomaleji než dospělý. Zátěž je tím větší, čím kratší odstup je mezi vykouřením poslední cigarety a kojením. Teprve za hodinu a půl po vykouření cigarety se totiž obsah nikotinu v krvi snižuje na polovinu a příslušně dlouhou dobu trvá, než se odbourá zcela. Tento cyklus je neslučitelný s přestávkami mezi kojením novorozeného dítěte.Kouření navíc ovlivňuje hormonální hladinu matky. U silných kuřaček dochází v důsledku k tomu ke zpožďování laktace a tvoří se méně mléka než u žen, které nekouří.Dlouhodobé účinky kouření na děti kojících matek zatím nejsou důkladně prozkoumány, někteří vědci ale kouření v době kojení dávají do souvislostí s náhlým úmrtím kojenců.Jako okamžité reakce kojených dětí silných kuřaček na nikotin byly popsány koliky, zvracení, špatné přibývání na váze a omezená schopnost pít a také celkový neklid a zvýšená plačtivost miminek. Lékaři upozorňují také na velmi závažné zdravotní důsledky pasivního kouření, pokud matka-kuřačka kouří v místnosti, kde pobývá malé dítě. To jsou všechno důvody, hovořící pro to, aby kojící matka v zájmu dítěte s kouřením přestala a aby si „požitek“ z cigarety odpustila po celou dobu kojení. Nekojit dítě kvůli kouření je podle expertů velmi špatné rozhodnutí, protože kojení má zásadní význam pro další vývoj dítěte a pro jeho zdraví.Existují nejrůznější metody a pomůcky usnadňující odvykání kouření. V případě opravdu závislých kuřaček, které se svého nezdravého návyku nedokážou zbavit, odborníci naléhavě doporučují alespoň co nejvíce snížit počet vykouřených cigaret a snažit se nekouřit co nejdelší dobu před kojením. Nikdo zatím nevložil komentář. Budete první?Zanechte nám zprávu!

folder_openPřiřazené štítky