Výsledky vyhledávání v sekci Kondice na dotaz nikdy

7 věcí, které dělají šťastné ženy: Vyzkoušejte je!

access_time26.květen 2019personRedakce

Přinášíme vám účinné triky, které vás napumpují štěstím a přiučí vás brát svět s nadhledem!Myslíte si, že k tomu, abyste byla šťastná, potřebujete mít život bez jediné chybičky? Ale kdepak!Dělejte to, co vás bavíZcela jste propadla psaní, kosmetice nebo vaření? Staňte se blogerkou, napište knížku, založte si e-shop nebo si pro začátek otevřte bistro u frekventované cyklostezky. Ano, nebudete to jednoduché a na úspěch si budete muset počkat, ale vězte, že se po celou dobu budete královsky bavit.Stopněte závistInspirujte se tím, když se někomu ve vašem okolí daří a neváhejte mu prokázat obdiv. Potěšíte tím nejen daného jedince, ale i své já naladíte na tu správnou a nápaditou notu. Co nevidět, se vám to vrátí.Neužírejte se tím, co byloMinulost je pryč, tak proč se v ní pořád pitvat? Není lepší užívat si přítomnosti a těšit se z toho, co přinese budoucnost?Zázraky neexistujíSpokojené ženě vědí, že zázraky v podobě třech oříšků jako měla Popelka patří výhradně a jen do pohádkových scénářů. Splnit si své sny musíme samy a samozřejmě to nebude hned, pracujte na svých přáních a přitom nezapomínejte vést naplňující život s partnerem a milovanou rodinou.Vneste si do života něco novéhoRozhodněte se pro rekonstrukci bydlení, přihlaste se na kurzy vaření nebo oprašte rodinné vztahy s vašimi prarodiči. Vyhledávejte nové příležitosti a neprchejte před vidinou zajímavých možností, vždyť nikdy nemůžete vědět, co vám do života přinesou a v tom právě tkví jejich kouzlo.Naučte se odmítat druhéProč byste měla souhlasit s tím, co se vám ani za mák nezamlouvá? Utněte tipec všem, kteří s vámi chtějí manipulovat a dostat vás tak do situace, ve které jste nikdy nechtěla být.Optimismus není klišéJe mnohem jednodušší myslet negativně a mít mysl plnou černých myšlenek. Na místo toho se pomalu snažte nasměrovat k tomu, abyste od života čekala jen to dobré. Přestaňte podezírat muže z nevěry, když k tomu nemáte pádné důvody, těšíte se na miminko, ale těhotenství nikde? Neutápějte se v žalu a věřte, že úloha být matkou na vás čeká, jen teď na ni není ten správný čas.

folder_openPřiřazené štítky

Čas jen pro vás dva: Ukradněte si vzácné chvilky!

access_time27.květen 2019personRedakce

Také to u většiny z vás vypadá tak, že máte dovolenou na střídačku, ale nikdy ne spolu, protože jeden z vás prostě hlídá děti? Ukradněte si pro sebe aspoň týden.O vztah se musí pečovat a nedostatek času jednoho na druhého příliš dobře nedělá. Pojměte letošní prázdniny trochu jinak. Přestaňte na sebe zapomínat a najděte si čas také sami pro sebe – vždyť máte přeci také právo na odpočinek nebo ne?Zařiďte dětem tábor – bez pocitu, že obtěžujete babičkyTábory už dávno nejsou to, co bývaly. Ty moderní děti baví. Navíc odpadá dennodenní volání babiček a pocit, že jim musíte být zavázáni – nehledě na to, že pro větší děti nejsou prázdniny u babičky žádné „terno“. „Naše táborové programy jsou postaveny na dvou základech, které jsou však úzce propojeny. Hravou formou si děti v rámci přirozené konverzace s rodilými mluvčími procvičují anglický jazyk a zároveň jsou účastníky celotáborové hry, která vhodně kombinuje prvky akční a tvůrčí, soutěže dovednostní a vědomostní, dobrodružství a poučení,“ říká Ing. Josef Syka, zástupce cestovní kanceláře SYKA AGENCY, která pořádá jazykově zaměřené letní tábory již více než 20 let, k tomu, jak k organizaci dětských táborů přistupují s léty zkušeností oni. Letos se tak například v rámci desetidenního programu letního tábora SUMMER TIME děti vydají na Divoký západ, kde se pustou prérií prohání „Splašená Appalloosa“. Budou zde muset využít všech kombinační schopnosti a smysl pro taktiku i cit pro spravedlnost. Na jiném anglickém táboře pořádaném cestovní kanceláří SYKA AGENCY s názvem EUROCAMP se pak zase účastníci zaměří na prohloubení komunikačních dovedností a multikulturní výchovu. Mezi české děti se zařadí děti cizinců a tak tráví čas zcela přirozeně spolu s všudypřítomnou angličtinou. Pojítkem tohoto mezinárodního tábora je celotáborová hra, která má letos název Deset dní v Irsku. Děti se „podívají“ na Smaragdový ostrov za hrdým národem Irů, do země Keltů, skřítků, svatého Patricka, Oscara Wilda a chovatelů ovcí.Vybavte si společnou dovolenou – včera bylo pozděNež to ale uděláte, měli byste znát svá práva a povinnosti. Podle zákoníku práce platí základní pravidlo, že termín čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, pokud by vaše absence zhoršila radikálně provoz, zaměstnavatel vás nemusí pustit. Vy ale zase máte nárok na čerpání 2 týdnů v kuse, což zase spousta zaměstnavatelů popírá. Ideální je už nyní předložit zaměstnavateli, které termíny čerpáte, přičemž máte nárok vyčerpat si klidně všechny 4 týdny v létě. Zaměstnavatel má nárok vám dovolenou takto zamítnout a udělat návrh na rozložení. Termín si ze zákona musíte potvrdit písemně alespoň 14 dnů předem. Zaměstnavatel bude benevolentnější, pokud budete mít práci dopředu nadělanou či za sebe seženete záskok.Jeďte na blint a za levnoBez dětí si můžete dovolit riskovat. Zabookujte si hotel z Čech a pak jen chytněte letadlo, kde je zrovna volno. „Například do řeckých Atén se lze dostat už za 2800 korun. Ani se nemusíte sbalit do hodiny, protože do odletu vám může zbývat i poklidných 10 dnů. Totéž se týká například tureckého Istanbulu, kam doletíte za 3 tisíce korun. Atraktivních evropských i neevropských destinací za podobné ceny je řada. Je však nutno počítat s rizikem, že kdo příliš dlouho čeká, nakonec nestihne letenku zarezervovat včas nebo už v letadle nezbude místo pro jeho partnera či další spolucestující,“ říká Josef Trejbal, ředitel portálu Letuška.cz.

folder_openPřiřazené štítky

6 tipů, jak vyhrát hádku

access_time27.květen 2019personRedakce

Občas se hádce nevyhne žádný z nás. Dva lidé prostě nemůžou mít vždy a za všech okolností na všechno stejný názor.Při výměně názorů ovšem nesmí jít o zničující bitvu, při které se znesvářené strany nadosmrti pozuráží. Naopak „slušná“ hádka může být  prospěšná – pročistí vzduch, uvolní emoce a v ideálním případě dojde k vyřešení problému. Pravda, mnohdy to není tak jednoduché, zejména když se řeší opravdu zásadní rodinné nebo partnerské problémy, ale i tak je dobré vzít rozum do hrsti a všechno si vyříkat. Hlavně to, co komu na tom druhém vadí.1. Neveďte monologDo každé hádky jděte s tím, že vy i partner máte právo na svůj vlastní názor, jakkoli těžké to pro vás může být. Vaše názory jsou naprosto rovnocenné, ani jeden nemá větší váhu. Cílem střetu je najít řešení, které vám oběma usnadní život. Partnerovi musíte dát možnost, aby dostal slovo. Oba partneři by se měli zapojit časově zhruba stejně. Je často chybou mužů, že odmítají debatu přijmout a častou chybou žen, že ji nedokáží ukončit a argumentují nekonečnou záplavou slov.2. Mluvte v první o soběAbyste zjistila, co si o situaci myslí váš partner, dávejte mu přesné otázky a zároveň se snažte co nejlépe formulovat vlastní myšlenky. Mluvte v první osobě (já jsem nespokojená, mně vadí, mě trápí), nikoli v osobě druhé (ty mi ubližuješ, ty děláš všechno špatně, ty mě nemáš dost rád). Nepřesvědčujte přitom partnera, že on to vidí špatně a zároveň sama sebe nenuťte přijmout jeho stanovisko, se kterým se neztotožňujete.3. Vyberte vhodný časZačít se hádat pár minut předtím, než jeden z vás odchází do práce, není rozhodně dobá volba. Jen si vzájemně zkazíte náladu a stejně nic nevyřešíte. Zvolte proto dobu, kdy se nikam nechystáte a váš partner zrovna nesleduje rozhodujícího zápas svého oblíbeného fotbalového týmu. Zrovna tak není moudré vyměňovat si vzájemné názory před příbuznými, známými nebo třeba v tramvaji.4. Buďte slušníHádka nikdy nebude přínosná, pokud se vzájemně budete osočovat, vyčítat si dávno zapomenuté křivdy nebo si hrubě nadávat. Není důležité jen to, co říkáte, ale také, jak to říkáte. Pokud sice budou vaše stanoviska rozumná, ale vy budete  rozhazovat rukama a hystericky křičet, těžko bude partner ochotný vyslyšet váš názor. Než se pohádáte, ještě jednou si připomeňte, co je vaším cílem: dobrat se řešení, sdělit partnerovi, co vás trápí a co byste si přála změnit, a zároveň zjistit, co si myslí on.5. NevyčítejteCo se jednou stalo, už se nemůže odestát. Věci, které jste jednou uzavřeli, už nechte jednou provždy být. Nevracejte se k tomu, co nepěkného vám řekl partner před půlrokem, nepřipomínejte mu jeho úlet s kolegyní, pokud jste se rozhodla, že s ním zůstanete. Není fér na něco přistoupit a pak to vyčítat.6. Nepřekřikujte se!Základní chybou, které se lidé dopouštějí, je klasické překřikování se a skákání si do řeči. Vlastně se neposlouchají, jen se vzájemně osočují, a když vidí nulovou odezvu, přidávají na důraznosti. Aby podpořili svou „pravdu“, pak už neříkají věci, které si opravdu myslí, ale snaží se partnera co nejvíc zasáhnout a ublížit mu.Rozšířený článek najdete v Peso Perfecto číslo 8. Objednat si jej můžete zde: http://www.naturhouse-cz.cz/magazin-peso-perfecto

folder_openPřiřazené štítky

Dietní tajemství celebrit

access_time04.prosinec 2019personMarián Kroužel

Mají celebrity skutečně ten nejlepší tajemný program na hubnutí narozdíl od nás?V loňském roce byl jedním z nejpopulárnějších hledaných výrazů na Google a Yahoo výraz Paris Hilton. Stručný přehled 500 nejlepších vyhledávání za loňský rok ukazuje také na jiné známé osobností, jako například Jenny McCarthy, Tara Reid, Shakira a Tyra Banks. Proč jsme tak fascinováni celebritami? Jedním z důvodů, proč se zajímáme o hvězdy je, jednoduše řečeno, že se zdá, že mají nějakou magickou schopnost zhubnout s nulovým úsilím.Existují tisíce, dokonce miliony lidí, kteří se snaží zjistit, jak celebrity dosáhly rychlého zhubnutí, když je to tak obtížné pro nás ostatní. Celebrity vypadají často tak dobře, že mnozí z nás se ptají, jestli celebrity nemají nějaký nejlepší tajemný recept na hubnutí, který zbytek světa nemá.Můžeme si téměř představit celebrity jako Hilary Duff, Mariah Carey a Jennifer Lopez jak se někde setkávají v tajném bunkru, připraveny podělit se mezi sebou o přísně tajný dietní plán nebo dietní produkt, který nezná nikdo jiný. Pouze prvotřídní osobnosti se mohou ucházet o členství v tomto soukromém klubu a dostat se tam je těžší než najít cheaty her pro nový Xbox 360.Celebrity mají některé výhody:I když pochybujeme, že hvězdy mají tajnou společnost, kde se učí o nejlepším dietním programu a mají k dispozici plán na hubnutí, je pravda, že celebrity mají některé výhody, které my ne, pokud jde o stravu a tělesnou hmotnosti. Například, hvězdy mají obvykle více času než my. časopis Life & Style nedávno uvedl, že Jessica Simpson vykonávála dvě hodiny denně, šest dní v týdnu připravu na její roli Daisy Duke. Málokdo z nás má tolik času.Celebrity mají také více peněz než my, což znamená, že si mohou dovolit každý výrobek na hubnutí i program na hubnutí, které je na trhu. Carmen Electra, Jenna Jameson, Pamela Anderson a další celebrity mají dostatečný příjem najmout si osobní trenéry a osobní kuchaře, což jim dává výraznou výhodu oproti nám.Mají celebrity i jiné tajné triky na odbourávání tuků, než že mají více času a peněz, které jim pomohou dosáhnout rychlého hubnutí? Musí mít! Podívejte se na Christinu Aguileru, Halle Berry nebo například Madonnu. Pokud nemají nějaké tajné dietní pilulky nebo pilulky na hubnutí, které používají, potom jak dosáhly těchto výsledků?Tajemství které celebrity používají pro rychlé hubnoutí:Tajemství snadného hubnutí, které celebrity před námi skrývají je, že žádné tajemstvím není! Jistě, celebrity mohou mít více peněz a času než my, ale jejich informace ohledně hubnutí jsou stejné, jako máme my. Kromě několika málo výjimek získali celebrity, které vypadají nejlépe, svůj vzhled zdravou dietní stravou a pravidelným cvičením. Je pravda, že některé hvězdy zkoušely spalovače tuku, leky na hubnutí, dietní náplasti nebo dokonce hubnutí s pomocí chirurgie, ale z větší části celebrity tvrdě pracovat na přirozeném hubnutí pomocí cvičení, stravy a výživy.Jennifer Aniston je skvělým příkladem toho, jak si celebrity drží zdravou váhu cvičením. "Shodil několik kilo a vytvarovala si postavu cvičením Budokon (bojové umění, jóga a meditace) a jógou třikrát týdně" (Zdroj: Life & Style Weekly; 9. leden 2006).Lindsay Lohan "...opět posílila své křivky tím, že jí osobní trenér Justin Gelband vede třikrát týdně ve cvičení zahrnujícím volné činky, kardio, Pilates a sedy-lehy" (Zdroj: Life & Style Weekly; 9. leden 2006).Dalším skvělým příkladem osobnosti která pomocí diety a cvičení dosáhla svého pěkného vzhledu je Jessica Alba, která jí několik malých, zdravých jídel denně. Také zajde pětkrát v týdnu do posilovny, dělá (mimo jiné) kruhový trénink.Mnoho dalších osobností, které prošly módní dietou, dietou pomocí prášků, pomocí pilulek na hubnutí na předpis, náplastí na hubnutí a všech dalších triků k dosažení rychlého zhubnutí, si místo toho vybraly rozumný plán na řízené snížení váhy, který klade důraz na nízkou kalorickou stravu a pravidelné cvičení.O Rebecce Romijn je známo, že cvičí každý den ve fitness klubu se svým snoubencem Jerry O'Connellem. Ben Affleck cvičení minimálně šestkrát v týdnu. Matthew Perry a George Clooney také nedávno zhubli pomocí cvičení zaměřeného na hubnutí.Další úspěchy v hubnutí můžete nalézt, když se podíváte na nové maminky - celebrity a jejich taktiky odstranit tuk na břiše. Heidi Klum nedávno řekla: "Byla jsem zpátky na své hmotnosti (před těhotenstvím) za šest týdnů" pomocí kombinace dvou věcí: 90 minut cvičení čtyři dny v týdnu a jídlo s vysokým obsahem proteinů místo koktejlů (Zdroj: Life & Style Weekly; 9. leden 2006).Denise Richardsová našla po porodu pomoc s hubnutím v tom, že potřebuje hodinu cvičení denně a omezení kalorií na 1500 denně. Po narození dítěte přešla Britney Spears na dietní zdravé hubnutí, kterým nahradila "své obvyklé smažené pokrmy zdravější nízkokalorickou listovou zeleninou" (Zdroj: Life & Style Weekly; 9. leden 2006).Jak můžeme kopírovat systém hubnutí celebrit?:Naposledy, když jsme to kontrolovali, Pamela Anderson dosud nedala svůj tajný plán na hubnutí nejvyšší nabídce na ebay. Pěkné na tom je, že nemusí! Už známe tajemství zdravého hubnutí celebrit: nejlepší způsob jak dosáhnout naší ideální hmotnost je pravidelným cvičením, stravou a výživou.My pravděpodobně nikdy nebudeme mít tolik času a peněz jako mají mnohé z hvězd, a proto naše cesta k celkovému zdraví a kondici může trvat déle. Ale to je v pořádku. Je to v pořádku, protože teď už víme, že opravdu neexistují žádným tajné informace o hubnutí. My známe nejlepší program hubnutí pro nás, a tím je úprava stravy a cvičení.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Krása na dotaz nikdy

Neexistuje špatný makeup. Špatný je vždy jen způsob nanesení.

access_time27.květen 2019personRedakce

V podstatě máte jen dva problémy. Buď vaše pleť vypadá po aplikaci produktu stejně jako před ním nebo naopak vypadáte jako maska. Kde může být chyba?Svůj k svému: Makeup a typ pokožky jsou dvě spojené nádobyV první řadě byste si měli uvědomit, jaký máte druh pokožky. Pokud patříte k lidem, kteří mají mastnou pleť, tak určitě sáhněte po matujících make-upech (matte finish). Vhodné jsou i pudrové make-upy. Na suchou pokožku se zase hodí tekuté hydratační či rozjasňující přípravky, které pleť dobře vyživí, hodí se také na velmi problematickou pleť, protože šikovně kryjí nedostatky. Máte-li bezproblémovou pleť, stačí lehká rozjasňující fluida a hydratační make-upy. Na zralou pleť použijte tekuté hydratační make-upy, které dobře vyplní vrásky. Vybírejte z řad anti-age.Barva? Ne, nezkoušejte ji na zápěstíVybrat ten správný odstín bývá často velkou výzvou. Nepřirozeně vypadají jak výrazně tmavší, tak světlejší odstíny než by odpovídalo přirozenému tónu naší pokožky. Špatný výběr může zapříčinit, že budeme mít na obličeji nehezkou barevnou masku. Make-up si zkoušejte zásadně na tváři, kůže na hřbetu ruky barevně neodpovídá. Nejlepší místo na zkoušení je hranice mezi krkem a obličejem.Důležité je také vybírat barvu dle ročního období. Pokud je jaro, tak si můžete vybrat i malinko tmavší odstín, protože díky intenzivnějšímu sluníčku a nastávajícímu létu budete opálenější. Na podzim a v zimě zase volte spíše neutrální barvu. Pokud nechodíte do solária, tak pokožka trochu zesvětlá. „K opálenějšímu odstínu si dopomozte spíše než tmavším make-upem vhodným bronzerem. Nemůžete se rozhodnout mezi dvěma odstíny? Vezměte vždy ten trochu světlejší. Pokud jste si již koupili příliš tmavý odstín, zesvětlit ho můžete smícháním s trochou svého denního krému,“ říká kosmetická odbornice Dagmar Korbová Krůzová z Vivantis.cz.A konečně! Jak správně aplikovat?Tak už jsme si vybrali správnou texturu a barvu, a teď nás čeká další důležitá výzva: správné nanesení make-upu. Můžete použít své prsty (vhodné pro začátečníky). Nejlepší variantou je aplikace za pomocí štětečku, či speciálních houbiček. Tak nanesete make-up nejpřesněji a nejpřirozeněji. Nejprve si na dobře vyčištěnou pleť naneste hydratační make-up. Máte-li velmi mastnou a problematickou pokožku, hodí se použít i tzv. primer a korektor, který zakryje kruhy pod očima a případné pupínky.Nyní nastal čas na samotný make-up: nenanášejte ho přímo na obličej, ale dejte si ho nejdříve na hřbet ruky, a pak štětečkem, houbičkou nebo prsty rozetřete na obličeji do ztracena. Nejlepší je začínat od kořene nosu. Vyhněte se oblasti očních víček a obočí. Pokud používáte rtěnku, tak se make-up nemusíte bát dát ani na rty, krásně tím pak zvýrazníte barvu rtěnky. Nikdy si neličte krk. Make-up by měl sahat do přechodu krku a tváře.„Líčení je nejlepší za denního světla, protože pokud máte příliš ostré zářivky u kosmetického stolku či v koupelně, tak se může stát, že až vyjdete na denní světlo, budete moc tmavá nebo světlá,“ uzavírá Dagmar Korbová Krůzová z Vivantis

folder_openPřiřazené štítky

4 důvody, proč v létě změnit parfém

access_time28.květen 2019personRedakce

Lehkost a svěžest jsou letní nutností. Vybírejte podle toho i vůni, která vás provede teplým letním obdobím. Máte k tomu minimálně 4 dobré důvody.„V létě se hodí nosit lehčí verze vašich oblíbených parfémů. Přednost dávejte toaletním nebo kolínským vodám, které obsahují pouze 4 až 8 procent vonných látek, zatímco parfémová voda obsahuje až 15 procent,“ říká Karel Brožek z Parfemy.czDŮVOD Č. 1: BOLEST HLAVYParfém, který používáte v zimě, se nehodí do letního počasí. Těžké kořeněné vůně, které jsou ideální na zimní večery, vám v létě mohou přinést spíše bolest hlavy než voňavé potěšení.DŮVOD Č. 2: NEŽÁDOUCÍ INTENZITAV teplých měsících se vyvarujte kořeněným a příliš sladkým vůním, které v teple ještě více naberou na své intenzitě a mohou být nepříjemně silné.DŮVOD Č. 3: KOŽNÍ REAKCENavíc silné vůně mohou při střetu se sluníčkem vyvolat nepříjemné kožní reakce v podobě pigmentových skvrn. Ideální je zvolit voňavý koktejl ze svěžích citrusů, květin nebo exotického ovoce. I lehké toaletní vody raději nanášejte v létě na místa, kam se sluníčko nedostane, např. za uši nebo do vlasů, kde se vůně krásně rozvine.DŮVOD Č. 4: VŮNĚ MUTUJEParfém, na který jste byla doposud zvyklá, může v létě také měnit vůni. To je dáno tím, že ve střetu se sluncem se rozvíjejí složky jinak, než obvykle. Většina parfémů není na vysoké teploty stavěná. Parfémy také nikdy nenechávejte na slunečném místě, zničí se tak rychleji vonné složky. Nejlepší je skladovat v původních krabičkách na místě, kde je cca 20 stupňů.ŽENA VÍ:Vzhledem k tomu, že parfémy voní na každém jinak, je nejlepší vyzkoušet je doslova na vlastní kůži, takže zapomeňte na papírové tyčinky. V jeden den se nedoporučuje zkoušet víc než tři až čtyři vůně, další už vaše čichové ústrojí nerozliší příliš dobře. V dobrých parfumeriích vám nabídnou dózu se zrnkovou kávou. Když k ní přičichnete, aroma kávy vůně ve vašem nose se zneutralizuje a vy tak můžete pokračovat ve výběru. Dobré je také zkoušet voňavky po ránu, kdy jsou vaše čichové buňky „ve střehu“ a nejsou unavené po celém dni.DVA TIPY PRO VOŇAVÉ LÉTO NAKONECVyzkoušet můžete třeba novinku od Bvlgari: Omnia Indian Garnet, vůně, která je inspirována exotickou Indií. Výborná je také květinová vůně Florabotanic od značky Balenciaga.

folder_openPřiřazené štítky

Vůně píše váš příběh

access_time28.květen 2019personRedakce

Je dokázáno, že vůně má velmi výrazný smyslový náboj. Muži si při osobním kontaktu vůně všimnou bezděčně daleko dřív, než třeba vašeho úsměvu nebo barvy očí. Pakliže vůni znova ucítí, vzpomenou si právě na onu situaci, kdy vás spatřili poprvé.Vůně propojuje zážitky. Spojovat vůni s příjemně prožitými chvílemi už zachránilo i pár vztahů. Stačí stejný parfém, který jste nosili na začátku vztahu, a staré růžové vzpomínky se vám velmi živě vybaví. Vůně zkrátka patří k  osobním záležitostem. Dokáže zvýraznit naše já nebo ovlivnit náladu i emoce.Osobní záležitostTaké se vám to určitě někdy stalo. Cítili jste krásný parfém, ale nebylo to ono. Proč? Protože každý člověk má svoji osobní vůni.  Vše závisí na vlastnostech kůže, způsobu výživy a životních zvyklostech. Může se totiž stát, že ta příjemná vůně, bude na vás vonět velmi rozdílně.Vaše vůně a vaše krevCoco Channel jednou prohlásila, že žena by si měla parfém nanášet na místa, kde by chtěla být políbená. „Nejlepším místa jsou ale ty, kde pulsuje krev, tzn. tam kde je pokožka nejteplejší, takže se vůně může dobře rozvinout. Nanášejte za ušní boltce, zápěstí nebo u loketního důlku. Voňavku si dávejte vždy před tím, než se obléknete, zabráníte tím nepříjemným flekům,“ říká Dagmar Korbová Krůzová z Parfemy.cz. Vůni můžete také zkusit nanést malinko do vlasů. Udělejte to ale z delší vzdálenosti, abyste vlasy parfémem příliš nevysušili.Čeho je moc… „Parfém obsahuje až 30 % vonné extrakce, parfémová voda neboli Eu de Parfum má až 15 %, toaletní voda (Eu de Toillete) obsahuje 4 až 8 % a nejjemnější složení má kolínská voda, ta má pouze 3 až 5 %.  V letním období je nejlepší toaletní voda nebo kolínská,“ říká Dagmar Korbová Krůzová z Parfemy.cz. Při výběru parfému není dobré spěchat. Nikdy se neřiďte pouze podle papírového testeru, ale nechte parfém provonět na vaší pokožce. Počkejte minimálně 20 minut, až se vůně rozvoní. Vůně zkoušejte nejlépe ráno, kdy jsou vaše smysly nejbdělejší a nejsou po celodenním maratonu vůní a pachu otupělé. Není dobré si čichat k více než 3 – 4 vůním, protože pak již začnou všechny splývat. Lahvička vůně by neměla být skladována na slunečném místě a neměla by být vystavována vyšším teplotám než je 20°C. Nic není nesmrtelné a to platí i o parfému. Po otevření vydrží vůně půl roku až rok. Pokud začne měnit barvu na tmavší, znamená to, že vůně již stárne.

folder_openPřiřazené štítky

Eva Peltrámová: Jak rychle zhubnout? Rozhodně ne hladověním!

access_time17.prosinec 2019personRedakce

Eva Peltrámová z Prahy podniká v oblasti fyzioterapie a poradenství. Když jsme vybírali na přání čtenářů a čtenářek odborníka, kterého vyzpovídáme na tak populární téma, jako je hubnutí, chtěli jsme na to jít trochu jinak než módní časopisy, které přinášejí tipy na diety a odtučňovací kúry. Hledali jsme odborníka, který má na nadváhu a obezitu trochu jiný pohled. Přitom jsme si povídali i o tématech, jež mohou být zajímavá i pro ty z vás, které nadváha netrápí.Chodí k vám hodně zákazníků, kteří mají problémy s nadváhou? V čem vidíte ze své praxe největší příčiny nadváhy? Nemyslím tím jen takové ty obecně známé důvody jako nedostatek pohybu při kancelářské práci nebo přejídání.Chodí ke mně hodně zákazníků s nadváhou a tím, že se zabývám poměrně hodně reflexní diagnostikou z chodidel, zjišťuji často u pacientů nedostatečnou funkci vnitřních orgánů – hlavně dvanácterníku, slinivky břišní, žlučníku, jater a ledvin. Kvalitní trávení a vylučování je kromě jiného nezbytné i pro udržení štíhlé postavy. Reflexní diagnostika a terapie se provádí z chodidel a chodidla nelžou. Je to metoda stará více než pět tisíc let. Prozradí nervovou cestou oslabený orgán ještě dříve než například laboratorní nebo sonografické vyšetření. Tím, že se reflexní ploška chodidla ohlásí bolestí, nás varuje nebo upozorňuje, že si daný orgán zasluhuje větší péči, než se mu dostává. Dám příklad. Tím, že si člověk vezme na nadýmání Espumisan, neřeší příčinu problému, ale následek. Reflexní diagnostika prozradí příčinu. Proto ji doporučuji osobám s nadváhou. Tím se vracím k vaší otázce – příčinou nadváhy bývají podle mých zkušeností často problémy zdravotní, nikoliv jen nedostatek pohybu nebo chybné stravování.Jaké metody a jaké způsoby cvičení byste zákazníkům s nadváhou doporučila?Protože jsem vzděláním fyzioterapeut a zabývám se především bolestmi pohybového aparátu, doporučila bych jim svižnou chůzi, ať už v přírodě nebo na běžeckém pásu. Kdo má lehčí nadváhu a nemá problémy s klouby, tak tomu i běh. Důvodem je vzpřímené držení těla, kdy jsou meziobratlové ploténky rovnoměrně zatěžovány a při pohybu je rovnováha mezi flexí a extenzí končetin – tedy paže se předpažují i zapažují a dolní končetiny se přednožují i zanožují. Toto střídání je důležité pro regeneraci páteře a také proto, abychom neměli jednu svalovou skupinu přetíženou a druhou oslabenou. Další cvičení, které bych doporučila, je SM systém. Člověk se u tohoto cvičení zapotí a ještě si léčí páteř. Samozřejmostí je upravit si stravování a doplnit cílenou fytoterapii na oslabený orgán, protože zbavit se nadváhy rovná se ozdravit si metabolismus neboli látkovou přeměnu.Jak to děláte vy, že jste tak štíhlá? Jak se stravujete? Vím také, že si pravidelně kontrolujete kyselost organismu. Proč?Moje štíhlost je kromě genů hodně podmíněná tím, že odmalička sportuji. V dětství jsem dělala gymnastiku, od sedmnácti let lezu po skalách a horolezeckých stěnách, ráda běhám, občas si zahraji badminton nebo ping pong. Stravuji se celkem zdravě, ale vždy tomu tak nebylo. Vyrůstala jsem hodně na sladkých jídlech a tatrankách. Po druhém porodu se mi objevila lupénka a lehký stupeň osteoporózy, i když celé dětství jsem byla na mléku a sýrech. Vystudovala jsem Školu reflexní terapie u manželů Patakyových, kde jsem se poprvé dozvěděla o škodlivém překyselení organismu. Přečetla jsem několik knih na toto téma a začalo mi docházet, jaké škody na mém těle udělal bílý cukr a jiné kyselinotvorné dobroty. Do svého jídelníčku jsem zařadila hodně zásadotvorných potravin, aby mi tělo už nekradlo minerály ze tkání na zachování zásadité krve. Občas si zkontroluji pH moči lakmusovým papírkem.Hovoříte o SM systému. Co to je a proč byste ho doporučila? V čem je jeho výhoda oproti ostatním cvičebním metodám?SM systém (stabilizace a mobilizace – pevná a pohyblivá páteř) je metoda cvičení se speciálním elastickým lanem, která vás naučí správně zapojovat svaly do spirálních řetězců. Tato zřetězení vytváří v těle trakční sílu vzhůru, která odlehčuje tlak na meziobratlové ploténky a klouby, a tím umožňuje jejich výživu, regeneraci i léčbu. Zvětšením meziobratlového otvoru se zároveň zmenší tlak na nervový kořen, způsobující vystřelující bolest do končetin. Intenzivně se posilují šikmé břišní svaly, takže krásně posílíte bříško. Páteř se vyrovnává do střední linie, což ocení pacienti se skoliózou. Elastické lano umožňuje rozsáhlý pohyb končetin proti malé, postupně narůstající síle, která aktivuje svalové spirály. Lze ho uchytit třeba za nohu stolu, topení, kliku dveří, madlo nebo očko přivrtané do zdi, v přírodě za strom nebo větev. SM systém posiluje oslabené a zároveň protahuje zkrácené svaly, a tím navrací tělu optimální pohyblivost, stabilizuje chůzi. Autorem je MUDr. Richard Smíšek. Výhod cvičení je několik. Tím, že se cvičí vestoje a jsou zatížená chodidla, jsou zároveň drážděny receptory pohybu, uložené ve šlachách a svalech chodidla, a tím je dáván intenzivnější impulz do mozku a stimul pro zvýšení napětí břišních svalů. Cvičí se ve vzpřímeném držení těla, což je důležité pro rovnoměrné zatížení plotének. Je to dynamické cvičení – střídá se kontrakce a relaxace, to je podstatné pro prokrvení svalů a vyplavení laktátů ze svalů. Střídají se tam flekční a extenční pohyby, což třeba u jízdy na kole nebo rotopedu není možné. Aktivujeme šikmé břišní svaly, dochází k zúžení pasu a jsme přitom vzpřímení. Když někdo dělá sedy-lehy, rozšiřuje si pas, zvětšuje si tlak na přední pól plotének, opět tam chybí extenze paže a přetěžuje si krční svaly, které už tak lidé mají hodně přetížené. SM systém mohu doporučit tomu, kdo si chce zregenerovat nebo léčit páteř a celý pohybový aparát a samozřejmě spálit nějaké kalorie. Zabijí se tak dvě mouchy jednou ranou.Cvičí SM systém i vaše rodina a vy sama doma?Já cvičím, protože mám náročnou fyzickou práci a navíc jsem v dětství hrála šest let na housle – což představovalo asymetrické držení těla – a v patnácti mi lékař zjistil skoliózu. Už si nedovedu představit svou práci bez cvičení SM. Dává mě do kupy. Moje dcera provozuje závodně sportovní lezení, a protože každý vrcholový sport přetěžuje, cvičí SM každý den, aby se zregenerovala. Syn je po úraze, tak cvičí také. Jedině manžel odolává, ale zatím je bez problémů, uvidíme, jak v budoucnu.Jak těžké je v současné době samostatně podnikat? Co vás jako živnostníka trápí nejvíce?Člověk se musí hodně snažit, neboť konkurence přibývá, a když se člověk osamostatní, musí být trpělivý. Klientela se totiž tvoří několik let. Na druhé straně tím, že v životě lidí ubývá přirozeného pohybu a převažuje sedavý způsob života – na to zatím není páteř evolučně připravena – si myslím, že v tomto oboru bude stále práce dost i do budoucna. Mrzí mě hlavně to, že často chodím domů pozdě večer. Ne každý ke mně může přijít ráno a dopoledne, musím se přizpůsobit zákazníkům. Když jsem pracovala ve zdravotnickém zařízení na ambulanci jako fyzioterapeut, byla jsem doma v půl páté odpoledne. Ale s tím nic nenaděláte, to přináší samostatné podnikání.Jak jste se ke své práci vlastně dostala? A co byste poradila zájemcům, kteří by se chtěli pustit do podobného typu podnikání jako vy?Vždy jsem tíhla k péči o lidské tělo. Proto jsem šla po gymnáziu studovat medicínu, ale po čase jsem ze studií odešla a vystudovala střední školu, zdravotní obor fyzioterapie. Lákaly mne i alternativní metody, a tak jsem začala reflexní terapií a pak přibývaly i další kurzy různých druhů masáží. A co bych poradila případným zájemcům o podobnou práci? Základem je něco umět, tím myslím nabídnout více služeb než třeba jen jednu masáž. Nebát se konkurence, nabírat postupně zkušenosti a mít trpělivost. Já měla to štěstí, že mne ze začátku finančně podporoval manžel. Každopádně zahájení podnikání je potřeba uvážit a naplánovat.Všimla jsem si, že zákazníci po vás žádají i lymfodrenáž. Někteří odborníci však tvrdí, že lymfodrenáž je komerční nesmysl. Slyšela jsem od lékaře názor, že lymfu nikdy nikdo neviděl, proto zkrátka neexistuje. Co vy na to?Lymfodrenáž rozhodně není nesmysl. Pamatuji si ještě z pitev na medicíně na hrudní mízovod, který sbírá lymfu z celého těla. Jinak průběh lymfatického systému se dá znázornit lymfoscintigrafií. Také si vzpomínám na zkušenou lymfoterapeutku Hanku Váchovou, u které jsem se učila manuální lymfodrenáž. Ta se setkává i s těžkými případy lymfatických otoků, například s elefantiázou – sloní nemocí. Vyprávěla nám, že když jsou otoky dlouho přehlíženy a zanedbávány, lymfa si hledá cestu ven i rankami v kůži a pod tyto pacienty musela dávat hadry, jak z nich lymfa tekla. Viděli jsme spoustu fotek těžkých otoků před masáží a po ní. Ale takové případy se do masážních salónů vůbec nedostanou. Jinak lymfa je i výplní obyčejného puchýře. U člověka bez zjevných otoků lymfodrenáž vždy rozpohybuje tok lymfy, pomáhá detoxikovat organismus, neboť lymfa obsahuje i odpadní látky metabolismu. Ale klient to nemusí výrazně zaznamenat. Někdo chodí více močit nebo ho trochu rozbolí hlava. Nebo je jen ospalejší či naopak aktivnější. Nebo jsou mu kalhoty volnější. Ale ty masérské tahy jsou stejné jak u sloní nohy, tak u bezotokových klientů.Na závěr obligátní otázka. Jaká jsou vaše současná největší životní přání a sny?Vzhledem k současné ekonomické krizi a zastrašování, že nebude na důchody, si přeji být co nejdéle zdravá, abych svoji práci mohla dělat co nejdéle. Nedovedu si totiž představit práci někde v kanceláři sedět u počítače. Znám spoustu kolegů, kteří museli opustit tuto práci ze zdravotních důvodů. Mým tajným snem je, aby mi v práci v budoucnu trochu pomohla má dcerka (je jí čtrnáct), která k tomuto oboru trochu inklinuje, samozřejmě pokud ji to bude bavit. Abych v práci nemusela být od rána do večera a měla více času pro sebe a na koníčky, třeba více sportovat, cestovat… Ale to si přeje snad skoro každý.VIZITKAEva Peltrámová svoji praxi zahájila vystudováním střední zdravotní školy, oboru rehabilitační pracovník. Zhruba patnáct let se zabývá fyzioterapeutickými cvičeními pro odstranění potíží páteře a kloubů pohybového ústrojí. Během praxe prošla řadou různých vzdělávacích seminářů a kurzů.Škola reflexní terapie u manželů PatakyovýchManuální lymfodrenáž u Dexter AcademyLymfodrenáž nohou u MasérničkaSM systém – Úvodní, Pro pokročilé – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Manuální techniky – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Korekce skoliotického držení – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Poruchy urogenitálního systému – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Lektor cvičení SM systému – vede kurzy 1–2, Rehacentrum SmíšekMěkké a mobilizační techniky – Škola Buďfit

folder_openPřiřazené štítky

31 zkrášlovacích tipů

access_time26.prosinec 2019personRudolf Hentsel

Péče o pleť je sama o sobě velmi namáhaví činnost, a co teprve péče o stárnoucí pleť! Vrásky, zaryté linie, fleky a mnoho dalších mohou vaši pokožku udělat nevzhlednou. Samozřejmě, že tu jsou i jiné cesty, jak stárnutí pozastavit, např.plastické operace, ale měla byste vždy mít na paměti, že takovýto zákrok něco stojí, a že stárnutí stejně nezastavíte.Příroda nám vždy nabízí to nejlepší, a proto se mnoho kosmetických firem rozhodlo přejít na organické, nebo-li bio produkty. Bohužel tyto kosmetické výrobky také něco stojí, ale vy si můžete být 100% jistá, že tím chráníte Matku přírodu, a že si dopřáváte to nejlepší, co vám na oplátku nabízí.Přichystali jsme pro vás list 31 zkrášlovacích tipů, které vás nahodí zpátky do formy!Vlivy slunečního zářeníSice je skoro nemožné se zcela vyhnout slunečním paprskům, ale pokuste se jim vystavovat co nejméně. Stárnoucí pokožka je náchylnější a sluníčko jen prohlubuje vrásky a linie v kůži. To samé platí pro solária, která také nejsou nejpříznivější, co se týče vaší pokožky.Může se zdát, že v zimě nepotřebujeme ochranu před sluníčkem, ale stále byste měla mít „eso v rukávu“. Sama víte, že se i v mrazivých dnech občas objeví sluníčko a je důležité, abyste byla na vše řádně připravená. Pamatujte na to, že sluneční záření prochází i přes vaše oblečení, takže je třeba se pořádně vyzbrojit.Tip č.1: Ochrana před sluncemSlunce září „o sto šest“ mezi jedenáctou a třetí hodinou, takže byste v tomto čase měla být v pozoru. Klobouky jsou neopomenutelnou součástí ženského šatníku a samozřejmě stylové sluneční brýle jsou jedním ze základních doplňků. Když k této dvojici připojíte i opalovací krém, tak si můžete být jistá, že pro svou pokožku děláte maximum.Tip č.2: Čerpejte z jídlaPamatujete na to, když vám maminka kdysi říkávala, že byste měla pravidelně jíst zeleninu? Víte, že bylo prokázáno, že zdravý životní styl zahrnující konzumaci ovoce a zeleninu zlepší stav vašich vlasů, zubů a pleti? Doplňujte svou tělesnou schránku o různé ovoce a zeleninu a nezapomeňte na to. že z nich můžete vždy udělat domácí pleťové masky!Tip č.3: Odbourejte stres a napětíPři vaření a pečení se nebojte do jídla přidat protizánětlivé a očišťující ingredience jako je zázvor, skořice a kurkuma. Jestli se divíte, proč je to tak důležité, zkuste si představit tento proces: dennodenně jste vystavována vnějším vlivům, které zvyšují riziko zánětů ve vašem těle (např. znečištění vzduchu). Tímto se kumuluje stres a napětí, které jsou rozhodně škodlivé pro zdraví a zvyšují riziko vzniku vrásek. Ale pokud budete mít v zásobě obranné látky, viditelně tím snížíte pravděpodobnost  vzniku linií a vrásek na vašem obličeji.Tip č.4: Vitamín CKonzumací jahod, papájy, brokolice, pomerančů a papriky zahájíte vráskám a suché pleti válku. Tyto potraviny jsou totiž velmi bohaté na vitamín C, který kůži zjemňuje a očistí vaše tělo od všech škodlivých radikálů vzniklých z UV záření. Vaše kůže potřebuje vitamín C pro správnou produkci kolagenu, který si umí skvěle poradit s vráskami. Samozřejmě, že na trhu naleznete produkty jako je kosmetika a pilulky s obsahem tohoto vitamínu, ale jeho přímá konzumace je vždy tou lepší volbou!Tip č.5: LykopenLykopen obsažený v mrkvích, vodních melounech a rajčatech je váš další pomocník v boji proti stárnutí. Odborníci potvrdili, že lykopen zlepšuje povrch pokožky, takže máte-li zahrádku, určitě tuto zeleninu začněte pěstovat.Tip č.7: IsoflavonyJezte hodně tofu, sojového mléka a edamamu, protože tyto potraviny obsahují isoflavony, které se stejně jako vitamín C podílejí na produkci důležitého kolagenu. Takže si to shrňme, UV záření tímto skvěle obelstíte!Tip č.8: Omega 3 mastné kyselinyTuňák, losos, pstruh a sardinky přímo překypují omega 3 mastnými kyselinami, které udrží vaši pleť mladistvou a zaručí vám dostatečnou produkci našeho dobrého kolagenu.Tip č.9: Zelený čajMísto kafe si raději dejte šálek zeleného čaje, který vaše tělo dostatečně hydratuje, podpoří váš metabolismus, obrní vás před škodlivými radikály a před možným vznikem rakovinotvorných buněk. Péče o vlasyVlasy patří k neodmyslitelné části našeho těla, která by měla být náležitě opečovávána. Zdravé vlasy mohou být snadno poškozeny častým fénováním, kulmováním, žehlením a barvením. Naštěstí tu jsou prostředky, které vám pomohou znovu získat krásné vlasy! Všechny potřeby najdete v obchodu s potravinami, které stojí o dost méně než zbytečnosti z drogerií. Tip č.10: Avokádová maskaAvokádová maska skvěle vyživí suché vlasy a ochrání je před jejich vysušením. Díky svému obsahu proteinů a tuků vám zaručí kompletní výživu a zdravé lesklé vlasy. Pro přípravu masky si připravte:Půlku oloupaného avokáda bez peckyVajíčko1 lžíci olivového oleje1 lžíci ricinového olejePšeničné klíčkyVšechny vyjmenované ingredience rozmačkejte a smíchejte v misce. Vzniklou směs vmasírujte do svých suchých vlasů (zejména do konečků). Použijte koupací čapku a vlasy do ní schovejte na 20-30 minut. Pokuste se kolem hlavy omotat teplý ručník a nechat ho danou dobu na hlavě.Pro vymytí masky použijte svůj oblíbený vlasový šampón. Tuto ozdravnou kúru byste vlasům měla dopřát alespoň jednou týdně, než se kompletně uzdraví.Tip č.11: RučníkPo umytí jsou vaše vlasy nejzranitelnější a jsou náchylné k vypadávání a třepení. Abyste tomu zabránila, neomotávejte ručník do vlasů, jako to obvykle děláte! Jemně ručníkem vlasy promněte, aby nasál přebytečnou vodu a nechte je samovolně uschnout.Tip č.12: Sladký spánekAbyste zabránila vypadávání vlasů, nikdy nechoďte spát s mokrou kšticí. Abyste své vlasy opečovávala na maximum, vyměňte klasické bavlněné povlečení za saténové nebo hedvábné. Tímto zabráníte i předčasnému vzniku vrásek!Tip č.13: Objem a leskPostrádá-li váš účes objem a lesk, připravte si tuto kouzelnou směs! Smíchejte jedno vajíčko a majonézu a tuto směs vmasírujte do pokožky hlavy až po konečky. Opět použijte koupací čepku pro upevnění a nechte směs působit 15-20 minut. Poté jako obvykle použijte šampón a kondicionér pro důkladné smytí. Aby měl tento trik viditelný účinek, je třeba ho praktikovat alespoň jednou týdně.Tip č.14: MlékoAbyste se mohla chlubit lesklými vlasy, podstupte sice dlouhý, ale účinný proces s mlékem. Pečlivě ho vmasírujte do pokožky hlavy a do vlasů (až po konečky) a nechte mléko hodinu působit. Mléko z vlasů vymyjte, ale bez pomoci šampónu! Další den vlasy jako obvykle umyjte šampónem a uvidíte, jaké divy s vaší kšticí mléko udělalo! Je třeba tuto proceduru opakovat 1-2 krát týdně pro dosažení viditelných výsledků.Tip č.15: Ochrana před sluncemVaše kůže není jediným terčem slunečních paprsků. Když jste venku, jsou vaše kadeře také vystaveny slunci, které z nich odnímá vlhkost a tím je nepříjemně vysušuje a ubírá jim objem. Abyste se vyhnula této nepříjemnosti, noste klobouky, šálky a deštníky, které nejen ochrání vaše vlasy, ale udělají vás stylovou!V drogeriích naleznete vlasové spreje s ochranným UV faktorem, takže neváhejte a přidejte ho zejména v horkých letních dnech do své kosmetické výbavy!Náš tip: Zkuste své vlasy zkrotit do drdolu, aby byly co nejméně odhalené! Péče o suchou pleťMnoho oblastí našeho těla má tendenci být nepříjemně suchá a napnutá. Naštěstí na trhu je k dispozici nesčetné množství tělových hydratačních krémů, které se o vaše tělo dobře postarají. Přemýšlela jste o tom, kolik chemických látek takové krémy obsahují? Co takhle dát přednost přírodním metodám, které vám zaručí efektivní výsledky a zdravé tělo?  Tip č.16: MasážPoužijte kafe, cukr, vanilku na drsná kolena, lokty, paty a další místa, která jsou hrubší. Při použití cukru přidejte malou kapku olivového oleje pro snazší aplikaci. Nejen, že tyto přírodní složky jako je vanilka krásně voní, ale třeba takové kafe působí jako účinný antioxydant.Tip č.17: Přírodní peelingAbyste si ho vyrobila masážní peeling z předchozího bodu, připravte si jednu lžíci vanilkového extraktu, půlku šálku čerstvé kávové drtě a šálek cukru. V menší misce smíchejte olivový olej s vanilkovým extraktem a ve větší misce smíchejte kávu a cukr. Poté všechny ingredience pečlivě smíchejte až vám vznikne pasta.Misku s připravenou pastou si vezměte s sebou do sprchy a po osprchování vmasírujte směs do vlhké pokožky. Tímto zvýšíte cirkulaci krve v celém vašem těle!Dejte si pozor na: Nenanášejte peeling na strupy a na citlivá místa vašeho obličeje. Máte-li hodně suchou pleť opakujte tento rituál dvakrát týdně.Tip č.18: Tmavá a vysušená místaVysušená místa jako jsou kolena a lokty je třeba hydratovat dvakrát denně. Pokud vám došel hydratační tělový krém, nahraďte ho olivovým olejem, který vmasírujete na postižená tmavá místa. Obecné tipy pro udržení mladistvého vzhledu Tip č.19: Barva rtůZměňte barvu svých rtů zakoupením světlejší rtěnky nebo lesku. Světlejší barvy dělají ženy mladší a živější. Naneste trochu lesku do prostřed horních a dolních rtů, abyste dosáhla 3D efektu.Tip č.20: Samoopalovací krémAplikujte samoopalovací krém na nohy, abyste zakryla vystouplé žilky, celulitidu a dosáhla hubenějšího vzhledu. Pokud se bojíte, že krém nerovnoměrně nebo špatně rozetřete, pořiďte si ten s přídavkem Aloe, který si s těmito problémy hravě poradí. Abyste vypadala skutečně jako přijetá z dovolené, naneste samoopalovací krém před ulehnutím do postele a nezapomeňte ho nechat řádně se vstřebat! Uvidíte, že budete ráno vypadat božsky!Tip č.21: Zvýraznění obličejových rysůPoužijte rozjasňovači, bílou tužku na oči nebo bílý oční stín pro zvýraznění vnitřních koutků oka. Tento trik vaše oči rozzáří, takže nebudou vypadat unaveně a navíc odtáhnete pozornost od vrásek. Poté použijte pudr v tmavším odstínu než je barva vaší pleti a zvýrazněte jím strany vašeho nosu, bradu, čelistní kosti a jablíčka. Tímto vytvoříte iluzi hubenějšího obličeje!Tip č.22: Voda, ovoce, zeleninaPijte hodně neperlivé vody, abyste očistila své tělo od odpadních látek a spálila pár přebytečných kalorií. Vždy preferujte jemně chlazenou vodu, která vám s hubnutím lépe poradí. Pro větší efekt dávejte led do každého nápoje, který vypijete, protože to urychlí proces spalování tuků. Před každým chodem snězte čerstvou zeleninu nebo ovoce, abyste tím nastartovala své chuťové buňky. Celer a hruška jsou v tomto ohledu absolutními vítězi, takže co takhle si je dát ke svačině?Tip č.23: Speciální papírkyMá-li vaše pleť sklony k nadměrnému maštění, mějte vždy po ruce speciální kosmetické papírky, které olej z vašeho obličeje zaručeně vysají. Pokuste se omezit použití pudru, protože má tendenci zvýraznit vrásky.Tip č.24: Barevná řasenkaPo použití klasické černé řasenky projeďte své řasy modrou řasenkou. Nebojte, vaše řasy nebudou pronikavě modré, ale tento trik dodá vašim očím tu správnou jiskru. Když už mluvíme o řasách, před nanesením řasenky nezapomeňte své řasy natočit pomocí speciálních kleštiček. Trpíte-li zarudlinkami kolem očí, použijte tužku v broskvové barvě a orámujte jí vnitřní koutky oka.Tip č.25: Správné přídavkyPoužíváte-li hubnoucí (zpevňující) tělové krémy, ujistěte se, že obsahují extrakt z mořských řas, kofeinu, ženšenu nebo hub. Nejlepší doba pro nakrémování je před ulehnutím do postele a po ranní osvěžující sprše.Tip č.26: ChladUmístěte svůj oční a pleťový krém do ledničky. Tímto podpoříte jejich vyživující složky. Až se ráno probudíte a nanesete chladivý krém na obličej, uvidíte, že vás pohltí svěží chladivý pocit. A navíc, pokud míváte opuchlé oči, určitě tuto radu oceníte! Oční krémy s obsahem ceramidu nebo niacinamidu posílí výživu pokožky v oblasti očí a sníží kožní podráždění.Tip č.27: Jemné rtyKaždá žena chce mít krásně jemné rty! A jak toho dosáhnout? Namočte čistý hadřík to teplé vody a masírujte jím své rty. Poté použijte silně hydratační balzám na rty. Tento krok provádějte vždy před spaním a uvidíte, jak budou vaše rty ráno krásně jemné a hebké, jednoduše přímo k zulíbání!Tip č.28: Trochu drogeriePokud vám přírodní vlasové masky nevyhovují, probrázděte drogerie a pořiďte si hydratační vlasovou masku. Naneste masku do vlasů, které následně zabalte do ručníku a nechte odležet 20 minut. Tento fígl udělá vaše vlasy jemné jako ty dětské a navíc se budou krásně lesknout! Používejte masku jednou týdně, abyste své hřívě pomohla.Tip č.29: Zázračná séraPřidejte pleťová séra do své denní rutinní péče, abyste zabránila vzniku vrásek. Používáním séra a pleťového krému najednou znemožníte vzniku vrásek. Pro pozitivní výsledky používejte séra 2krát denně společně se svým pleťovým krémem.Tip č.30: Držení tělaNikdy není pozdě na to, abyste se chovala jako „princezna“! Určitě se denně setkáváte s krčícími a shrbenými babičkami a moc dobře víte, že to není zrovna ten nejestetičtější zážitek. Choďte narovnaná a nikdy nekoukejte do země! Trénování dobrého držení těla vás odliší a udělá vás o několik let mladší!Tip č.31: TestujteMáte plné právo experimentovat se svým účesem, s barvou své kštice, oblečením a s osobním stylem! Samozřejmě, že se nepřebarvíte na křiklavou modrou, ale určitě ráda zakryjete pár svých šedin přelivem nebo stylovými melíry. Můžete si nechat trvalou nebo držet krok s aktuálními módními trendy!

folder_openPřiřazené štítky

Inspirováno celebritami: Večerni líčení

access_time16.leden 2020personPetra Eliášková

Vyčerpala jste všechny nápady na párty líčení? Nevíte, čím ozvláštnit poslední den v roce? Váš nekonečný zdroj inspirace, celebrity, vás provedou třemi nejlepšími styly líčení, pomocí kterých zazáříte stejně jako ohňostroj!Naučte se základní prvky, jak vytvořit mistrovské dílo. Dejte důraz na vaše hezké části obličeje a vstupte do nového roku s úsměvem na tváři.Ani se vám nedivíme, že se občas ztrácíte v té kupě líčidel a módních trendů! Nejdůležitější části obličeje, které je třeba zvýraznit jsou hlavně pleť, oči a rty. Zaměřte se na ně a hlavně si vyberte odstíny make-upu, které korespondují vaší pleti. Barva rtěnky nebo očních stínů je dalším důležitým bodem v líčení. Vždy dbejte na to, aby vám ladily k pleti, jenom takto se nejvíce zviditelníte!Celebrity jsou známé tím, že vymetají jeden večírek za druhým, z čehož plyne, že jsou v párty líčení velmi šikovné. Bezchybná pleť-základ líčeníZačněte od základu, což je pleť. Protože divoké večírky vyžadují líčení, které dlouho vydrží, je třeba, abyste použila bázi pod make-up. Použitím toho přípravku svou pleť skvěle připravíte a líčení vám vydrží déle. Pokud je třeba, použijte make-up, který pečlivě rozetřete po obličeji pomocí prstů, speciální houbičky nebo štětce. Nezapomeňte na oblast krku!Pokud make-up nepoužíváte, aplikujte pouze korektor, který skvěle zakryje chybičky pleti. Doporučujeme vám korektor s krémovou texturou, který vám zbytečně nezvýrazní vrásky.Konečným krokem k dokonalé pleti tvoří aplikace pudru. Velkým kulatým štětcem naneste pudr na celý obličej. Tímto pleť sjednotíte a zabráníte jejímu zbytečnému lesknutí.Náš tip: Noste svůj pudr vždy u sebe, nikdy nevíte, kdy ho budete potřebovat!Návrh č.1: Pozlacená Carrie UnderwoodTato kráska známá pro své hudební nadání se stala inspirací pro miliony svých fanoušků. Její vzhled je snadno napodobitelný, takže vám nedá tolik práce.Vaše barevná paleta očních stínů by měla obsahovat dvě dominující barvy: zlatou a černou. Naneste zlaté stíny na pohyblivé víčko. Černou vystínujte buď vnější oblast víček nebo celou horní oblast očí nad víčky. Štětcem nebo houbičkovým aplikátorem rozmažte přechod mezi černou a zlatou. Černými tekutými linkami vytvořte kočičí linky. Kleštičkami na řasy natočte a poté použijte vodě odolnou řasenku. Připadá-li vám oční líčení dostatečně výrazné, použijte na rty lesk v přirozené barvě. V opačném případě si vyberte výraznější barvy, které se skvěle hodí na silvestrovský večírek!Náš tip: Aby jste se třpytila jako zlato, můžete použít zlaté třpytivé stíny!Návrh č.2: Čokoládové kouřové líčení Jessicy AlbyTato celosvětově uznávaná herečka moc dobře ví, jak své oči zvýraznit. Vybrala jsi jednu z nadčasových klasik, tedy kouřové líčení, ke kterému přidala kousek její osobnosti. Čokoládová se skvěle vyjímá na večírcích, takže neváhejte a vytvořte ze svých kukadel sladké potěšení! Jako základní stín použijte černou, kterou naneste jen jako linky, které vystínujte až k vnějšímu okraji oka. Čokoládovou naneste na pohyblivé víčko a jako obvykle použijte štětec pro docílení kouřového efektu. Černými tekutými linkami zvýrazněte horní víčka (linii poveďte směrem ven stejně jako černé stíny). U řas postupujte stejně jako u předchozího návrhu. Použijte broskvovou tvářenku pro zvýraznění vašich líček a rtěnku v podobné barvě pro zkrášlení vašich rtů.Náš tip: Chcete-li svému pohledu dodat šťávu, použijte třpytivé černé linky!Návrh č.3: Černobílá Leona LewisTaké jste si všimla, jak nám Leona zkrásněla? Využijte toto výrazné a hravé líčení pro oslavení výjimečného večera! Máme pro vás dva tipy:Tip č.1: Naneste bílé tekuté linky těsně nad linii horních řas. Poté, co bílá zaschne nad ni naneste černou. Linie vždy pečlivě protáhněte směrem ven, abyste dosáhla kočičích očí.Tip č.2: Naneste bílý oční stín na celé pohyblivé víčko. Černými tekutými linkami naličte elegantně, směrem ven protáhnutou linku.Oční líčení zakončete kleštičkami na řasy a vaší oblíbenou řasenkou.V tomto líčení dominují sofistikované tmavě pomerančové rty, takže se nebojte a vyzkoušejte tuto ostrou barvu!Náš tip: Máte-li krátké řasy a nepomůže vám ani řasenka, použijte umělé řasy! K dostání jsou i s kamínky, které zvýší krásu vašeho očního líčení.

folder_openPřiřazené štítky

Přirozeně krásná

access_time16.únor 2020personRadka Eliášková

Make-up je čirý zázrak, ale někdy býváme unavené z toho, kolik času strávíme nad líčením a odličováním. Zvýraznění vaší přirozené krásy můžete ušetřit vaši peněženku před hladověním. Chcete-li vypadat krásně bez použití kousmetických výrobků a make-upu, neváhejte a čtěte dál!Tip č.1: Šípková RůženkaPrvní důležitá  věc, která udělá půlku práce za vás je kvalitní  spánek. Cca 8 hodin nerušeného spánku eliminuje opuchlost vašich očí a tmavé kruhy nebudou tak výrazné. Tip č.2: Studená voda dělá divyStudená voda vás může zbavit oteklých očí a navíc, osvěžující sprška vás skvěle probudí a nastrartuje vás do nového dne.Tip č.3: Peeling a hydrataceVšechen ten make-up by měla nahradit zdravá, zářící pleť. Nejlépe uděláte, pokud budete používat peeling jednou týdně a ihned po něm pokožku hydratujete kvalitním pleťovým krémem. Nechcete přeci mít ucpané póry a hrudkovitou pokožku!Nikdy nechoďte spát nalíčená! Je to to nejhorší, co můžete pleti udělat.Tip č.4: Dostatek vodyPijte dostatečné množstí  vody, aby byla vaše pleť hydratovaná a hladká. Nejen celebrity, ale i odborníci tvrdí, že je pití čisté vody zbaví  vaše tělo škodlivých toxinů. Na toto navazuje i správné  stravování a omezení kouření a alkoholu.Tip č.5: Opalovací krémMožná vám toto tvrzení  přijde zvláštní, ale vaše pleť by měla být chráněna vrstvou opalovacího krému i v zimě! Nepříznivé účinky prostředí, zejména slunce, může vaší pleti uškodit. Jak v létě, tak i v zimě (třeba na horách) se vyplatí nosit sluneční  brýle, zabráníte tím tvoření vrásek v oblasti očí.Tip č.6: Zbytek obličejeAbyste vypadala i bez make-upu skvěle, je třeba nezanedbávat další části vašeho obličeje. Dobře tvarované a udržované obočí dělá divy! Pro hezký tvar řas můžete použít kleštičky na řasy.Tip č.7: Rty a vlasyVoňavé a upravené  vlasy vám k hezkému vzledu jenom přidají. Noste u sebe malý  hřeben a přes den se upravujte. Co se týče vašich rtů, tak ty by měly být vždy hydratované a jemné. Ruce pryč od lesků  na rty a rtěnek, bohatě vám bude stačit balzám na rty.Jak již víte, zlozvyky mají špatný dopad na naše zdraví a pleť. Zbavování  těchto zlozvyků bude sice fuška, ale po čase uvidíte, že se to vyplatilo a vy a vaše pokožka se budete cítit o dost lépe.

folder_openPřiřazené štítky

Pece o nehty

access_time19.únor 2020personRadka Eliášková

Krásné nehty snadno a rychle Manikuru provádějte dvakrát týdně. Lépe je zvolit způsob dvakrát týdně po deseti minutách (a vždy budou nehty vypadat dobře) než jednou týdně půl hodiny. Používejte leštičku na nehty.Řezy a praskliny v nehtech - začněte dodržovat pitný režim (alespoň 2l vody denně) Kupujte takové odlakovače, které zároveň vaše nehty zpevňují a dodávají jim živiny. Dokonalé francouzské manikúry dosáhnete, když se naučíte místo bílého laku používat bílou tužku na nehty. Nemusíte čekat, až jednotlivé vrstvy zaschnou a nehty muže mít nalakované i zaschlé do dvou minut.Pokud nejste trpělivá čekat na to, až lak zaschne, tak se snažte kupovat rychleschnoucí laky, u kterých vypadá dobře i jedna v Jak provádět manikuruVaše nehty můžou být krátké i dlouhé, ale musí vždy vypadat upraveně. Podle nehtů je pozná, jak žena o sebe pečuje. Stačí znát pár triků a manikůru zvládnete s přehledem.·Po mytí si osušte ruce. ·Používat oboustranný pilník. Na kraje nehtů se snažte používat jemnější stranu, protože hrubá by mohla nehet poškodit. Nehty nikdy nestříhejte nůžkami.·Než začnete formovat tvar nehtu. Rozvažte, jestli se bude hodit k vaší ruce a tvaru prstu. Nejuniverzálnější je oválný vzhled nehtu.·Po úpravě nehtu si zkontroluje, zde je kraj nehtu hladký a bez zoubků.·Dopřejte nehtům koupel. Dejte je na 5 minut do mísy s teplou vodou. Můžete přidat i kapku olivového oleje.·Kůžičku nestříhejte, ale opatrně zatlačujete tak, aby se nepoškodilo nehtové lůžko. Záděry opatrně ostříhejte. ·Krémem na ruce si jemně masírujte pokožku na rukou a prstech.·Dříve než aplikujete na nehty lak, tak si je pořádně umyjte, očistěte, vyleštěte leštičkou na nehty.·Pro delší trvanlivost laku, používejte podkladový lak na nehty.·Lak se aplikuje většinou ve dvou vrstvách. Mezi jednotlivými nátěry by měla být prodleva asi jedna minuta·Po zaschnutí laku můžete ještě použít zpevňující lak, který vaše nehty ochrání před vlivy vnějšího prostředí. Jak správně nalakovat nehtykrok 1: Nepoužívejte staré laky. Staré laky na nehty nevypadají hezky. Jsou husté a jejich aplikace je složitá. Jestliže nepomůže ani protřepání lahvičky, tak radši lak vyhoďte (i když to byl nejoblíbenější odstín) a kupte si nový. Starým lakem, který zasychá stejně nikdy své nehty dokonale nenalakujetekrok 2: Vždy začínejte podkladovým lakem.krok 3: Štěteček vytažený z lahvičky otřete z jedné strany, aby jste nenanesla na nehet více laku, než je třeba. krok 4:Při lakování se snažte dělat co nejméně šikmých tahů.Barvu nanášejte třemi tahy. Jeden vede přes střed nehtu, druhý levý okraj a potom pravý okraj. krok 5: Když se lak dostane na kůži, tak mějte u sebe dřívko, kterým okamžitě lak odstraníte. Stačí použít párátko.krok 6: Používejte ochranný lak, který se dává nakonec, zvětší lesk a zakryje drobné nedostatky v nanášení barevného laku.krok 7: Odpočívejte, než lak zaschne.

folder_openPřiřazené štítky

Typy vlasů

access_time19.únor 2020personRadka Eliášková

Stejně jako pleť můžeme i vlasy rozdělit do několika skupin. A nemám přitom na mysli jen kudrnaté nebo rovné, blond či zrzavé. Vlasy se liší především kvalitou. Podle typu vašich vlasů pak volíte i následnou péči. Základem je dobrý šampon, potřebujete rovněž odpovídající kondicionér a důležité jsou i stylingové přípravky. Špatně vybrané prostředky vlasy ničí, mastí nebo naopak vysušují. Avšak pamatujte: méně je někdy více.A jaký máte typ vlasů? Pokud vám nepomohl váš kadeřník (nebo žádného nemáte), zkuste si vlasy otypovat podle následujících kategorií. Jemné vlasy má většina žen. Poznáte je snadno - vlasy plihnou, nedrží tvar, máte pocit, že jsou slaboučké jako chmýří. Jemným vlasům potřebujete dodat především objem. Pomůže vhodný šampon a kondicionér, ještě důležitější jsou však tužící pěny nebo spreje pro vyfoukání účesu. Pozor! Je nutné dodržovat zlaté pravidlo: pěnu nanášejte pouze do vlasů (nikdy ne ke kořínkům), naopak tužící sprej můžete použít i ke kořínkům. Vlasy také mohou plihnout, pokud používáte více než tři vlasové přípravky (například šampon, kondicionér, pěnu, tužící sprej, gel). Je-li přípravků hodně, vlasy jsou slepené a mají tendenci na sebe chytat více prachu a nečistot z ovzduší. Po umytí vlasy nejprve vysušte přes prsty s hlavou skloněnou. Když jsou skoro suché, přehoďte hlavu a dotvarujte vlasy pomocí klasického kulatého nebo elektrického kartáče. A na závěr: jemné vlasy potřebují dobrý sestřih. Vyhovují jim spíše kratší nebo polodlouhé účesy k ramenům, v délce trochu prostříhané, aby se odlehčily a u kořínků neplihly.Mastné vlasy jsou takové, které si ráno umyjete a večer už z nich "stáčíte olej". Hlavu si tedy myjete často, a proto potřebujete jemný neagresivní přípravek, který nepodráždí vaši už tak přecitlivělou pokožku. Vhodné jsou speciální vodičky ke kořínkům a hlavně šampony určené pro časté mytí hlavy nebo speciálně pro mastné vlasy. Šampon je většinou sám o sobě dost účinný, tak ho raději zřeďte v poměru 1:2. Vlasovou pokožku nedrážděte nadměrným masírováním, vlasy spíše jen lehce promněte a hlavně - vlasy opravdu důkladně opláchněte! Do poslední lázně můžete přidat trochu octa (pak si ale vlasy musíte vyfénovat). Ani mastné vlasy nezatěžujte přílišným množství stylingových přípravků.Suché vlasy se stávají suchými s přibývajícím věkem nebo následkem neodborně provedeného barvení či trvalé ondulace. Tady pomůže opět jen kvalitní šampon a alespoň jednou týdně zábal s vlasovou maskou. Šampon by měl obsahovat výživné oleje a ceramidy, které posilují strukturu vlasu.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Móda na dotaz nikdy

Jak se obléct na ples

access_time16.leden 2020personPetra Eliášková

Čas plesů je tady a to je znamení, že můžeme vytáhnout šaty, obleky a frak ze skříní. Ale, jak se obléct na ples tak, abyste dodrželi všechna pravidla a etiketu? Pro velké a významné plesy platí o něco přísnější společenská pravidla oblékání se jako pro menší plesy a zábavy. Pokud chcete vědět vše důležité o tom, jak se obléci na ples a prožít ho bez společenských trapasů, čtěte dál, prozradíme Vám všechny důležité pravidla této plesové a společenské etikety.Začněme tedy rovnou pány, jak se obléci na ples pro pány? Pokud se jedná o významnou společenskou událost, je nutný smoking nebo frak. Ten musí být zásadně černý a protože ples je extravagantní událost, nejlépe z lesklého materiálu. K tomu zásadně bílá košile bez vzoru a proužků a vždy bílý motýlek. Je to kvůli tomu, že na plese mají černý motýlek jen číšníci a jiný obslužný personál. K fraku jdou i lesklé černé boty, do horního kapsy vlevo bílý ubrousek a kdo chce, může si jako doplňky vzít i bílé rukavičky, šály a cylindr. Pokud jde jen o běžnou zábavu či ples, můžete si místo fraku zvolit černý oblek. Černou se v tomto případě myslí i tmavohnědá, ale pozor, žádná jiná barva. Během zimy totiž etiketa pánem zakazuje nosit po 6tej hodině večer jiné barvy než tmavé, rozlučte se tedy s šedým či hnědým oblekem. K obleku může zvolit i košili s proužky. Obleky můžete mít buď dvoj nebo třídílné. Klasický dvoudílný oblek se skládá z kalhot a saka, trojdílný má ještě i vestu. Zde platí pravidlo, že pokud je zadní strana vesty na zádech z lesklého materiálu, zásadně nedáváme sako dolů. Na plesy jakéhokoliv druhu se nenosí obleky a košile s výrazným vzorem, protože to odporuje společenské etiketě. I když je patrný trend, že se pánové snaží barevně více sladit s partnerkami, tak platí, že křiklavé vázanky se nenosí a také se vyvarujte kombinaci černé košile a bílé vázanky, nejste přece Al Capone. Vázanky musí být v kontrastu s košilí, ale měly by pasovat buď k černé nebo tmavomodré barvě obleku. Pokud máte košili s proužky svisle, nedávejte si kravatu s proužky vodorovně. Co se týče barev košile, můžete se sladit s šaty partnerky, ale zkuste vyhnout se žlutým či zeleným košilím. Oblek může být také raději z lesklého materiálu a boty k obleku buď lesklé nebo kožené. Jak se obléct na ples pro ženy? Tak tady už začíná jít opravdu do tuhého. Ačkoliv trendy co se týče vzorů, barev a střihů se čas od času samozřejmě mění, základem je, že šaty na ples musí být dlouhé. Pokud se jedná o společensky významnou událost, zásadně se nosí dlouhé šaty až po zem, pokud jde o ples nebo bál menšího formátu, můžete je mít i kratší, avšak nikdy ne až nad kolena. Co se týče vzorů a střihů, je to všechno na Vás, ale nezapomeňte, že mnoho rozmanitosti škodí. Můžete si tedy půjčit nebo koupit korzetové šaty, šaty s výstřihem, krinolínovými šaty nebo zvolit jednoduché rovné střihy a řídit se heslem, že v jednoduchosti je krása, to je na Vás. Co ale na Vás až tak úplně není, kromě délky šatů, je jejich barva. Bílá a černá případně jejich kombinace je klasikou, kterou určitě nic nezkazíte. V rámci etikety jsou ještě i fialová či tmavě zelená barva, avšak pozor na lesklé stříbrné či zlaté šaty, které budou vypadat pěkně v zrcadle, horší ale už ve společnosti. Investovat se také vyplatí do látky, která by neměla působit příliš levně, luxus zde určitě nebude na škodu, lesklá látka je základem. No oblečení na ples, to nejsou pro ženy jen šaty, ale i doplňky. Kabelka by měla s šaty ladit a není už nic výjimečného, že se k šatům určitého typu dělají i přiléhavé kabelky. To ale není pravidlo, kabelka může být i z jiného materiálu, důležité je, aby barevně ladila k šatům. Vyhýbejte se také velkým kabelkám, ty plesové slouží jen pro uložení hygienických potřeb případně mobilu, nemají to být lodní kufry. Co se týče bot, zapomeňte na holínky či jiné typy, důležité jsou boty na podpatku, ty by měly také barevně ladit s šaty. Mohou mít otevřenou i uzavřenou špičku, dnes to už není tak přísné. No a na závěr ozdoby. Zvolit můžete bižuterii i pravé šperky ze zlata či stříbra, ale nekombinujte je a nepřehánějte to.

folder_openPřiřazené štítky

Kruhy náušnice

access_time18.únor 2020personRadka Eliášková

Náušnice ve tvaru kruhu byly v nabídce asi vždycky. Momentálně jsou ale skutečně "in", prostě letí. Zdaleka to ale není poprvé, co jsou kruhové náušnice opravdu tím módním trendem číslo jedna. Důvody jsou nasnadě. Kruhy v uších prostě a jednoduše sluší téměř každé ženě. Navíc nabízejí mnoho variant - velikostí kruhů to začíná, ale zdaleka nekončí! Vybere si tedy každá z vás!Zlaté náušnice kruhy zpět v módě Náušnice ve tvaru kruhů se tedy vrátily do módy. A to už poněkolikáté. Díky tomu, že si kruhy do uší můžete pořídit v jakékoli velikosti, je tento typ velmi oblíbený. Kruhové náušnice totiž umí být zcela nenápadným módním doplňkem takzvaně pro každodenní nošení do školy nebo zaměstnání. Malé kroužky v uších vás ozdobí, doladí out-fit, ale nebudou působit nijak kýčovitě, nebudoupřitahovat pozornost okolí, o kterou nemáte zájem. Navíc budou vhodnéi pro ženy zralejšího věku. A lidé si vás všimnou.....Naproti tomu velké kruhy přitáhnou pozornost na plese, romantické schůzce či diskotéce zcela určitě. A hlavně ne za cenu toho, abyste se zdobila náušnicemi kýčovitými. Tvar kruhu větších rozměrů upozorní,přiláká pohledy okolí, ale rozhodně neurazí. Jedná se o čistý tvar.Jednoduše řečeno, kruhovými náušnicemi nikdy nic nezkazíte. V podstatě se to nedá. Volte je zcela bez obav i v případě, že máte tak trochu omezený vkus, co se šperků a doplňků týká. MateriályVedle velikosti kruhových náušnic si můžete zvolit i z několika variant materiálů. Klasikou samozřejmě zůstávají zlaté kroužky. Pokud ale chcete trošku levnější variantu, nabízí se stříbro, chirurgická ocel,případně pozlacená. A pokud chcete kruhové náušnice příležitostně ozvláštnit? Zavěste na ně například přívěšek nebo prstýnek nebo něco vtipného. Fantazii se meze nekladou a uvidíte, jak budete náhle středem pozornosti.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Sex Vztahy na dotaz nikdy

15 sexuálních tipů pro single lady Aneb Co byste měla stihnout, než se usadíte

access_time29.květen 2019personRedakce

Sex je obrovská kapitola naplněná našimi sny, přáními, touhou, vášní, příjemnými pocity, fantazií a zkoušením nových věcí, které nám dělají dobře. A kdy jindy do ní vpisovat, než před tím, co se 100% usadíte? Odhoďte stud a oddejte se dobrodružství. Možná je právě teď ten správný čas!Jsou praktiky, o kterých sníte, ale bojíte se nahlas vyslovit nebo jste ještě nenašla odvahu k tomu udělat první krok. A jestli jste teď právě v mezifázi bez partnera a „hodiny“ vám bijí na poplach, máte skvělou příležitost zrealizovat všechny své představy – i ty nemravné. Není se přece za co stydět.1. Sex na jednu nocAsi jste ho už zažila. Tak jej klidně opakujte tolikrát, dokud se nenasytíte. Jednoduše sveďte pana dokonalého v baru, užijte si a hned ráno opusťte beze slova jeho byt nebo hotel. S partnerem a dětmi se k tomu už nikdy nevrátíte. Budete milionkrát zodpovědnější.2. Sex s jinou ženouNe, že by to byla nevěra v pravém slova smyslu, většina žen to asi tak nebere – ale muži pro to moc pochopení nemají. Přeci jen jsou ješitní a žárliví. Povolenku by vám dali asi jen v případě, že je přizvete jako tichého pozorovatele. Ale užijete si to potom se svým drahým v „patách“?3. Sex ve třechJe spousta párů, které do ložnice přizvou jinou ženu (na muže muži moc nepřistupují), ale spousta z nich se v tomto kroku také spálí. Sex ve třech s partnerem a někým dalším většinou končí jen snůškou výčitek, že se muž věnoval více druhé ženě, popřípadě celý zážitek zkazí žárlivost. Sex ve třech s osobami, ke kterým nechováte hluboký citový vztah, je proto vždycky lepší. Tak proč ne teď.4. Skupinový sexMilování ve větším počtu lidí, kde máte možnost si sexuální partnery navzájem měnit, je vzrušující. Můžete jednak pozorovat milování jiné dvojice, či se připojit k jinému páru. Možností je spousta – záleží jen na tom, který scénář se vám bude nejvíce líbit.5. Swingers partyJe obdobná jako bod 4. Až na to, že pokud zrovna nebudete mít chuť, nemusíte se zapojit. Můžete se jen dívat a popíjet oblíbený Cosmopolitan. Tohle byste určitě měly aspoň jednou v životě zažít. Pokud možno bez partnera a případné žárlivosti.6. Sex s cizincemHorkokrevný Ital, vášnivý Španěl nebo milování po Francouzku s rodilým kouskem. Vyzkoušejte na vlastní kůži, jestli je pravda, co se povídá o sexu s cizinci – většina žen to popisuje jako lepší zážitek, než s českými muži.7. Sex na veřejnostiMoment ohrožení a lákavého strachu, že vás někdo může přistihnout, může vnést do milování zajímavou příchuť.8. Kyber sex s panem neznámýmSex po síti provozuje už značná část populace včetně partnerů, které v danou chvíli dělí kilometry. Co ale kyber sex s mužem, kterému nevidíte do tváře a on do vaší, protože jsou kamery nastavené na jiné partie? Zavítejte na nějaký portál pro kyber nadšence – uvidíte, že vás sex obkroužený tajemstvím, bude bavit.9. Sms sexLehčí varianta, pro ty stydlivé, kteří se ostýchají promluvit či laskat své tělo před kamerou. Ne však méně zajímavá. Okamžik napětí, jak moc žhavá bude odpověď, která přijde, má také něco do sebe.10. Sex s kamarádemKamarád s benefity. Takového už nebudete nikdy šanci mít, až se vrhnete do rodinného života.11. Natočení vlastního videaPro manžela či partnera může být hezkým dárkem. Ale zkoušela jste si někdy natočit vlastní video prostě jen pro sebe a pustit si ho ve chvíli, kdy budete mít chuť na „milování“?12. VoyeurstvíPostavte se do role tichého pozorovatele. Malá zkouška voyeurství se rozhodně nedá považovat za úchylku. Proč tedy nezkusit, jaké vzrušení ve vás bude pozorování páru, který se miluje, vyvolávat?13. Tantrický sexPodstatou tantrického sexu je vychutnání si více aktu jako celku, než soustředění se na grandfinále. Naučte se vnímat i jiné doplňky milování – vůně, prostředí, doteky, než samotnou stimulaci erotických zón. Zaručujeme hlubší prožitek.14. Profi erotická masážTřeba se na ni už nikdy neodvážíte, jen protože s tou párovou partner nebude souhlasit nebo mu to bude připadat divné a vy zase nebudete chtít jít na erotickou masáž sama, protože vám to bude připadat vůči němu hloupé. Erotická masáž s vyvrcholením v podobě stimulace intimních míst může znít sice zvláštně, o to víc vás ale může překvapit skutečný prožitek.15. Sex dovolenáIdeální varianta, když chcete vypnout, užít si dovolenou a doslova se jí promilovat, je vybrat si stejně zaměřeného „sparing“ partnera. Zapojte se do chatu cestovních agentur. Tuto sekci už jich má opravdu mnoho.

folder_openPřiřazené štítky

Děláte to špatně, přiučte se od potvor

access_time29.květen 2019personRedakce

Vy jste ta, co navaří, uklidí a promine milému snad úplně všechno, i když to, co naposledy udělal, je tak trochu přes čáru? Zapomeňte hrát úlohu té hodné a začněte trochu zlobit, uvidíte, že u mužského publika sklidíte víc, než jako puťka domácí. Od těch totiž pánové obzvlášť rádi prchají a kam mají namířeno? No přece do náruče zlobivé holky.Pokud jste s drahým už nějaký ten pátek, rozhodně to neznamená, že vás má jistou už napořád. V případě, že se ale přesně tak chováte, nekomunikujete s jinými muži, kašlete na svůj zevnějšek a čekáte na toho svého, až se vrátí, protože nemáte jiný program, tak je někde chyba.  Nechejte ho, ať se má na pozoru, i když víte, že mu nemáte v plánu zahnout nikdy na světě.Buďte nedostižná potvoraTu a tam si prostě vyhoďte z kopýtka, vykašlete se na žehlení, dejte se do gala, vklouzněte do nových, přiléhavých šatů a vyrazte s kamarádkou do baru. Bez pardonů si zajděte s kolegou z práce na oběd nebo  si zaflirtujte  s milým mužským klidně jen tak na ulici. Uvidíte, že vám i vašemu vztahu to jenom prospěje. Váš tygr pochopí, že jste pořád v kurzu, že pánové kolem vás mlsně našlapují a bude mu jasné, že když usne na vavřínech, může se klidně probudit do prázdného bytu.Mějte se ráda, dejte své sebevědomí znát.Naučte se utrácet za sebe samu, tu a tam si kupte nový parfém, rtěnku, nebo spodní prádlo a klidně i za předpokladu toho, že nebude v akci. Nemějte výčitky, když si zajdete na masáž, nebo na kosmetiku, vy si tenhle luxus prostě zasloužíte, i když byste klidně místo toho všeho mohla umývat okna, na které jste tak trochu pozapomněla. Když budete milovat sebe, druzí vám to vrátí. Protože jak se říká: Bez (sebe) lásky láska není.Jednejte napřímoSkutečná potvůrka si nenechá nic líbit. Pokud se jejich mužský dopustí něčeho, co se jim ani za mák nezamlouvá, nebudou mlčet a užírat se tím. Prostě mu to celé omlátí o hlavu, aby měl tušení, že jeho chování by se možná dala vystihnout několika přívlastky, ale určitě nebylo naprosto v pořádku. Aby se tato situace neopakovala, musíte drahému říct, co přesně se vás dotklo – jasně, přímě a hlavně aktuálně.Nespokojí se s tím, co majíChtějí víc. A tak to má být. Navíc je skutečně dokázáno, že pánům cílevědomé ženské přijdou sexy.Text: Lenka

folder_openPřiřazené štítky

Poznatky, které vás vystřelí k harmonickému vztahu!

access_time29.květen 2019personRedakce

Pokud máte cestu lásky vydlážděnou spíše nedorozuměními, věčnými trapasy, rozchody a hádkou, zpozorněte. Je totiž něco špatně.Přinášíme vám tipy, podle kterých se vám ve vztahu s muži zase začne dařit. Zavětřete po změně a rázuje si to zkratkou ke štěstí. Vy totiž musíte začít prvně u sebe.Buďte sama sebou!Neustále se opičíte po druhých v naději, že vám to konečně k něčemu bude? Utněte tyto komediální pokusy a buďte taková, jak vám velí vaše nitro, povaha a temperament. Vždyť to dává smysl. Nikoho – zvláště muže, nezajímají kopie, kterých je všude plno, ale mohou si nohy uběhat, aby se natáhli po výjimečném originálu, co umí překvapit, není nudný a hlavně má svoji hodnotu. Pokud chcete být tou obletovanou, zahlaste svým chováním a přístupem (také sama k sobě), že vaše okolí má rozhodně co do činění s nenapodobitelným skvostem, tedy s vámi. Od teď nebudete ta, co se všude musí vetřít, aby si jí vůbec někdo povšiml, pánové tvorstva se totiž budou o vaši pozornost doslova přetahovat. A vy je k tomu všemu (a klidně všechny) utáhnete na vařené nudli.Když budete šťastná vy, on bude téžVe vztahu jste oba dva na jedné vlně a i v tomto případě platí pravidlo přímé úměry. Pokud budete spokojená vy, nebudete za hysterku a budete mít pochopení pro mnohé maličkosti, on vám to vrátí i s úroky  a bez toho, aniž byste ho k tomu všemu vyzvala. Kdo umí dát, obratem ruky získá, kde seje úsměv, sklízí smích a v případě že toho druhého zahrnete láskou, budete to vy, která s ním bude šťastná už napořád. Rodinný krb lásky, radosti a něhy tak máte v rukou jedině vy sama, škrtněte sirkou optimismu a zahřejte všechny, co za to stojí.Mějte úsměv na rtech teď, ne až budete mít to či ono.Říká se, že všichni čekáme celých sedm dní na pátek, celý rok na léto a celý život na štěstí. Proč musíme radost ze života podmiňovat něčemu, co možná přijde, ale třeba taky ne?! Chcete riskovat, že nejlepší roky (v tom lepším případě) strávíte v čekárně života, kde prošvihnete jednu šanci a příležitost za druhou? Žijte teď, pro aktuální okamžik. Pochutnejte si na medovníku, vdechujte vůni deště, smějte se nahlas a milujte na maximum. Proč šetřit pozitivní emoce na okamžiky, které tady nikdy nemusejí být.Text: Lenka

folder_openPřiřazené štítky

Věci, za které nás muži milují (i když lžeme)

access_time29.květen 2019personRedakce

Říká se, že lež má krátké nohy, že kdo lže, ten krade a do pekla se hrabe a kdesi cosi. Někdy se ale aspoň trošku lhát vyplatí. Hlavně partnerovi. Bude vás za to milovat. Opravdu!Říkat pravdu je sice určitě fair play, ale copak mu můžete do očí říct, že jeho nejlepší kamarád je idiot a že nesnášíte psa jeho rodičů, protože vám vždycky počůrá boty? Zkrátka jsou situace, kdy je lepší tak úplně neříkat svůj názor, protože si tím vysloužíte minimálně otázku „Jak jsi to jako myslela“, které i přes všechny úskočné manévry přeskočí k výměně názorů, anebo se pohádáte rovnou. Občas si představte, že před vámi stojí namísto partnera (neexistující) pan božský a řekněte mu něco, co si ani trochu nemyslíte, i když vám to nejde do pusy.1. ŘEKNĚTE MU, ŽE SEX S NÍM JE TEN NEJ, JAKÝ JSTE KDY ZAŽILASamozřejmě, že je to blbost. Byl a možná i bude lepší. Minimálně proto, že o tom nerozhodujte vy, ale hormony štěstí a zamilovanosti, které se starají i o to, že prvních několik sexuálních zážitků s milovanou osobou, novou osobou, osobou, která vás přitahuje a zajímá, má prostě grády. Každý muž je egoista, a u toho, který to kritizuje u ostatních, to platí dvojnásob. Prostě potřebuje a chce slyšet, že právě s ním vás sex baví nejvíc. Takže zapomeňte na to, že vám drtí bradavky, když vás líbá, že tak strašně sliní a prsty vám ve vagíně krouží stejným způsobem, jako když vaše babička hlubidlem vytvářela jamky, do kterých sypala semena zahradní mrkve. Pro vás je prostě ten nejlepší a determinuje ho k tomu to, že je prostě váš.2. PŘIPUSŤTE, ŽE JEHO MATKA MÁ PRAVDU – ASPOŇ NA OKOMatka je pro vašeho partnera tím nejdůležitějším člověkem na světě – srovnatelně s vámi. Máme podezření, že jsou stále svázáni neviditelnou pupeční šňůrou. Může se tvářit, že vás má ráda a vy ji, ale asi vždycky budete obě tušit, že je to tak trošku příliš afektovaná hra. To, že budete vždycky soupeřit, nikdy nezměníte. Matka bude za svého syna bojovat do smrti smrťoucí, a i když třeba máte pocit, že s ní máte dobrý vztah, vsaďte se, že ona bude ta první, která o vás řekne, že jste byla mrcha, kdybyste se náhodou rozešli. Stejně jako je syn posvátný pro svou matku, je i matka synova modla. Když s ní budete vycházet, uděláte mu neuvěřitelnou radost, a když ještě občas sice skrz skřípající zuby procedíte, že je fajn a že v tomhle či onom má pravdu, zajistíte si katapult na Olymp partnerova srdce.3. CHVALTE TO ZVÍŘEI když se mu zrovna nic nepovede. Důvod prostě vymyslete. Chvalte ho za to, že třeba zrovna nenechal chlupy ve vaně nebo si neutřel nohy do vašeho ručníku na obličej. Chvalte ho za to, že neumyl vanu vaší houbou s minerály, za to, že vám udělal kafe, za to, že nepřišel pozdě, za to, že držel slovo, za to, že se hezky oblékl, za to, že dal ponožky do koše na prádlo, že vyhodil pytlík od brambůrků do koše, chvalte ho za všechno, co vás napadne. A když už vás nic nenapadne, pochvalte ho za super nápad. Pochvalu za super nápad můžete totiž aplikovat skoro na jakoukoli větu (pozor aby se nejednalo o větu tázací, tam to úplně nefunguje). Když ho kritizujete, ihned vyvažte kritiku pochvalou. A pozor – nechvalte ho za věci, o kterých víte, že jsou jeho slabinou. Tady by si to totiž mohl vyložit jako prudérní poznámku. Uvidíte, že bude fascinován, jak úžasnou ženu doma má.

folder_openPřiřazené štítky

Miss Perfect: Pravidla přitažlivosti

access_time29.květen 2019personRedakce

Velká prsa, malý zadek, hezké husté vlasy, roztomilý kukuč, inteligence okořeněná kapkou neznalosti (to aby nás mohli vzdělávat) už dávno nestačí k tomu, aby po nás muži zešíleli touhou. Dneska musíte být i obětavá neurotická mrcha, která po ničem nepátrá, o to víc ale chválí.Muži většinou dají na první dojem, Nejprve nás samozřejmě posuzují vizuálně. Přitahují je na nás hluboké oči a celkový výraz křehké panenky. Okolo 72 % mužů dává přednost také dívkám s hustými dlouhými vlasy. Co je ale ještě zajímá?DRUHÝ POHLEDOční zkoumání mužů se dále přesouvá k oblasti dekoltu. Velká prsa už je ale nezajímají tolik, jako jejich celkové zasazení do postavy. „Pokud má žena větší prsa, může mít i souměrně větší zadeček,“ tvrdí dvaatřicetiletý produkční Martin. Naopak to ale prý nefunguje. „Prsatá holka s malým zadkem je „předepsaný“ ideál. Já ale naopak dávám přednost spíš tvaru prsou, než jejich velikosti. Líbí se mi pevné poprsí,“ doplňuje Kryštof. Pozadí je pod drobnohledem až na třetím místě. Stejně jako u prsou nejde mužům o velikost, ale o tvar. „I malý zadek může být nehezky povislý,“ říká provozní restaurace Luboš. To, že muži dávají spíše na plnější a zaoblený tvar, než velikost ukazuje i vnímání sexsymbolů. Taková JLo nebo Kim Kardashian jsou přímo na špici… no a že by byl jejich zadeček jak kamínek? To se říct rozhodně nedá!ANI HYSTERKA, ANI NECITAPřílišná empatie muže dohání k šílenství. Na žebříčku oblíbenosti nejsou ani ženy opatřené velkou dávkou hysterie. Muži nemají rádi ani scény, protože neví, jak se v nich chovat, ani plačtivé výlevy. Pokud vidí plačící ženu, namísto utěšování raději odchází z místnosti. Necitelné ženy jim zase nevyhovují, protože se nedokážou vcítit do jejich potřeb a muži pak mají pocit, že jim nerozumí. Vyhovuje jim ale lehká dávka neurotiky. Podle vědců to prý naznačuje, že žena bude dobrou matkou.ODDANÁ, OBĚTAVÁ A CHVÁLÍCÍ „HODNÁ MRCHA“Co muže také přitahuje, je obětavost a oddanost. Samozřejmě vyjadřovaná v akorátní denní dávce. Potřebují se cítit opečovávaní, milovaní, na prvním místě. Jsou schopni žárlit i na vaši čivavu, pokud jí budete věnovat více pozornosti i na pracovní sms, kterou píšete šéfovi, pokud usoudí, že ji píšete dlouho a oni musí tu věčnost bez povšimnutí ležet u televize. Podobně je to s pochvalami. Chtějí se neustále ubezpečovat, že něco udělali dobře. Důvod si proto najděte také aspoň jeden za den. Ocení také to, když se pro ně vzdáte věcí, které máte ráda či kvůli nim začnete dělat něco, co byste normálně nedělala (koukat na fotbal, lézt po skalách, naučit se mít ráda hady…). Oddanost je ale také cestou do propasti. Musíte najít hranici takovou, aby muž nikdy nenabyl pocit, že vás má jistou. Většina mužů dává přednost také ženám, které jsou na ně hodné, ale jinak se umí chovat i jako mrchy. Pokud navíc ovulují, vysílají do světa v tomto „kvintetu“ nebezpečně přitahující signály.NENÁPADNÁ NAVENEK, ALE OCHOTNÁ EXPERIMENTOVATA jeden superparadoxní odstavec sám pro sebe. Muži si všímají výrazných dívek s natočenými loknami a výrazně nalíčenýma očima oděných v minisukni. Jakmile vás ale budou mít doma, budou tvrdit, že nejkrásnější jste v riflích, tílku, ledabyle stočených vlasech do klubíčka a v nevýrazném make-upu. Ne, že by vám to tak zatraceně slušelo, ale nikdo vás „neočumuje“, takže nikdo také zákonitě nepředstavuje žádné nebezpečí. Ale doma se klidně zase můžete měnit v tu vyzývavou nymfu, která ráda experimentuje v posteli. 

folder_openPřiřazené štítky

Poznatky, které vás vystřelí k harmonickému vztahu!

access_time29.květen 2019personRedakce

Pokud máte cestu lásky vydlážděnou spíše nedorozuměními, věčnými trapasy, rozchody a hádkou, zpozorněte. Je totiž něco špatně.Přinášíme vám tipy, podle kterých se vám ve vztahu s muži zase začne dařit. Zavětřete po změně a rázuje si to zkratkou ke štěstí. Vy totiž musíte začít prvně u sebe.Buďte sama sebou!Neustále se opičíte po druhých v naději, že vám to konečně k něčemu bude? Utněte tyto komediální pokusy a buďte taková, jak vám velí vaše nitro, povaha a temperament. Vždyť to dává smysl. Nikoho – zvláště muže, nezajímají kopie, kterých je všude plno, ale mohou si nohy uběhat, aby se natáhli po výjimečném originálu, co umí překvapit, není nudný a hlavně má svoji hodnotu. Pokud chcete být tou obletovanou, zahlaste svým chováním a přístupem (také sama k sobě), že vaše okolí má rozhodně co do činění s nenapodobitelným skvostem, tedy s vámi. Od teď nebudete ta, co se všude musí vetřít, aby si jí vůbec někdo povšiml, pánové tvorstva se totiž budou o vaši pozornost doslova přetahovat. A vy je k tomu všemu (a klidně všechny) utáhnete na vařené nudli.Když budete šťastná vy, on bude téžVe vztahu jste oba dva na jedné vlně a i v tomto případě platí pravidlo přímé úměry. Pokud budete spokojená vy, nebudete za hysterku a budete mít pochopení pro mnohé maličkosti, on vám to vrátí i s úroky  a bez toho, aniž byste ho k tomu všemu vyzvala. Kdo umí dát, obratem ruky získá, kde seje úsměv, sklízí smích a v případě že toho druhého zahrnete láskou, budete to vy, která s ním bude šťastná už napořád. Rodinný krb lásky, radosti a něhy tak máte v rukou jedině vy sama, škrtněte sirkou optimismu a zahřejte všechny, co za to stojí.Mějte úsměv na rtech teď, ne až budete mít to či ono.Říká se, že všichni čekáme celých sedm dní na pátek, celý rok na léto a celý život na štěstí. Proč musíme radost ze života podmiňovat něčemu, co možná přijde, ale třeba taky ne?! Chcete riskovat, že nejlepší roky (v tom lepším případě) strávíte v čekárně života, kde prošvihnete jednu šanci a příležitost za druhou? Žijte teď, pro aktuální okamžik. Pochutnejte si na medovníku, vdechujte vůni deště, smějte se nahlas a milujte na maximum. Proč šetřit pozitivní emoce na okamžiky, které tady nikdy nemusejí být.Text: Lenka

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na tvrzení: „Kamarád taky rád“

access_time29.květen 2019personRedakce

Opravdu existuje čisté přátelství mezi mužem a ženou? Pravděpodobně ne, i když si to některé ženy myslí. Dvaadvacetiletá produkční Klára je přesvědčená, že má opravdového kamaráda, který na ni nekouká jako na objekt sexuálního zájmu.  Sedmatřicetiletý táta dvou dětí Milan tvrdí, že je to hloupost.Klára (22): Tomáš je moje nejlepší kamarádka už od středníS Tomášem se známe od střední školy. A musím říct, že od té chvíle, co se známe, je to má nejlepší kamarádka. Trávíme spolu teď sice daleko méně času, než dřív, ale stále jsme tu jeden pro druhého. Hrozně mi vyhovuje, když mi řekne chlapskej názor na určitou životní situaci s mým partnerem. Já mu zase radím, co a jak, aby překvapil svou přítelkyni. Můj přítel tvrdí, že se mu líbím a že jen celou dobu čeká na příležitost. Kvůli tomu Tomáše nemá rád. Ale já jsem se několikrát přesvědčila, že mezi námi nic víc není. Několikrát jsem u něj spala a on u mě a ani pod náporem nějaké té decky k ničemu nikdy nedošlo. Přesto musím říct, že je Tomáš pěknej chlap, ale tím, že je pro mě něco jako brácha, to u tohoto tvrzení taky končí.Milan (37): Chlap umí přátelství předstírat, ale nikdy nepřestane doufatZa svůj život jsem se už několikrát přesvědčil, že kamarádství mezi mužem a ženou je klišé. Popravdě řečeno, znám spoustu mužů z řad přátel, kteří vytvářejí dojem přátelství na své rádoby kamarádky, přitom jim stejně koukají na zadek, když jdou na záchod a večer přemýšlí, jak asi vypadají, když jsou nahé. Stačí jim jejich přítomnost a sem tam nějaký „přátelský dotek“. Navíc se vedle kamarádky vytáhnou před okolím, pokud je hezká. To, jestli se udrží neprojevit zájem ani pod parou, je jen tím, že ze sebe nechtějí udělat vola a nechtějí svou kamarádku ztratit. Některým se to holt nepovedlo – také znám ty případy po kamarádství ani stopy ????I když připouštím, že opravdové přátelství může fungovat ve chvíli, kdy už to ti dva mají za sebou, to znamená, že už spolu spali, nebo když je to přátelství s bonusy, to znamená, že spolu spí stále a vyhovuje jim to. A nebo taky když je kamarádka lesba, popřípadě heterosexuálka avšak šeredná jak noc.

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled: V 11 doma!

access_time29.květen 2019personRedakce

Muži se baví rádi a poměrně často. Bez žen – samozřejmě. Jdou přece „s klukama“ a nikdy tam přece nedělají nic špatného, což je dle jejich logiky opravňuje k tomu vracet se za svítání. Vy si to ale dovolit nemůžete – jednoduše do 11 doma! Potvrzují to i Katka a Honza.Katka: O půlnoci doma …a i to je problémJeště se mi to nikdy nepodařilo pochopit, ale můj přítel, přímo nesnáší, když jdu někam večer s přáteli. Lépe řečeno s přítelkyněmi. Vždycky udělá takovou scénu, že mi to za ty pohledy a vyčítavé řeči snad ani nestojí. Chodím s kamarádkami minimálně. Raději se na něco vymluvím. Přeci jen říkat pořád dokolečka, že Jirka to a támhleto, mi přijde trapné. Nechápou to. Většina mých kamarádek žádný vážný vztah nemá. Vždycky to shrnou větou: Tak mu prostě řekneš, že jdeš ven a že nevíš, v kolik přijdeš no. Nebaví mě poslouchat už ani jeho, ani je. Už několikrát jsme to řešili. Domluvili jsme se, i že budeme chodit ve stejný den – každý zvlášť a třeba ve 2:00 se někde sejdeme a budeme pokračovat spolu, aby měl Jirka jistotu, že nemám „zaječí“ úmysly, z kterých mě léta žárlivě podezírá, ale ani tak to neklape. Zkusili jsme to jednou – volal mi celý večer, takže jsme s holkama nemohly sni nikam do klubu, které bývají v podzemí a není tam signál, a okolo půlnoci mě to přestalo bavit a odjela jsem domů. Jirka se vrátil ráno opilý, že nemohl stát jako vždycky, řekl mi pár jedovatých slov a upadl do postele. S holkama proto chodíme jen na večeře s vínem a už i tak poslouchám, že se nějak moc chystám a že bych si neměla brát tak vyzývavé tričko a taky, že mám zmalovaný oči atd. Kamarádky pak pokračujou dále, já jdu domů, aby nebyl oheň na střeše dalších x dní potom.Honza: Holky a kluci prostě nejsou totéž – nemůžou mít stejná párty právaBavím se rád. Moc rád. A taky nemám rád, když se baví moje přítelkyně. Nestydím se za to. Možná se vám tato filosofie zdá podivná, ale má opodstatnění. Jsem chlap – koukám po ženách. Vím, jak je prudí moji kamarádi, když jsme s partou venku. Jde jim o to dostat úlovek do postele. Já mám přítelkyni a jsem s ní poměrně rád, proto si tyto aktivity odpouštím. Nerad jí pouštím ven ze dvou důvodů – nechci, aby mi jí někdo okukoval, to je přece jasné – patří ke mně a pak ji nechci vystavovat tomuhle nebezpečí. Opilý chlap je vždycky nevyzpytatelný. Bojím se o ni. Nemůžu být v klidu doma s tím, že myslím každou sekundu na to, kdo jí zrovna zve na drink nebo jestli jí někdo nevhodně nekouká pod sukni. Nejraději jí mám doma Ještě raději, když mi po ránu udělá vajíčka, právě protože jsem přišel domů až ve 2:00 a po vodkách s Redbullem mi není zrovna dobře. My chlapi prostě potřebujeme mít jistotu. Jistotu, že je naše přítelkyně v pořádku a že nás neopustí, protože se ve skrytu duše bojíme, aby nepřišel někdo lepší.  To samé sice může namítat žena – že se bojí, že jí z místa slávy vyšoupne jiná konkurentka. Ale ona konkurentka je pro nás zajímavá maximálně na jednu noc (jestli vůbec) a to právě proto, že to není ta, která oddaně čeká doma. A ano. Vím, že je to strašně nespravedlivé. A možná se nám to jednou otočí v příštím životě, až budu ženou a má přítelkyně mužem.

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na vibrátor v posteli

access_time29.květen 2019personRedakce

Říká se, že vibrátory většina mužů nemusí, protože je berou jako konkurenci. Martin má ale úplně jiný důvod, proč erotické hračky nemá rád. Říká, že sex s nimi postrádá smysl. Kristýna se hračkám pro dospělé nebrání zase vůbec. Díky vibrátoru totiž poznala, co je to orgasmus…Kristýna (26): Teprve s vibrátorem mě sex začal opravdu bavitSvůj první vibrátor jsem dostala od kamarádek k narozeninám. Asi bych se jinak ani neodhodlala jej vyzkoušet. Jsem dost stydlivá a přizvat si do ložnice přítele na baterky mi přišlo vždycky trošku divné. Bála jsem se hlavně reakce partnera. Nemám problém si říct, co chci. Nedělám to sice tak běžně, jako se třeba sprchuji nebo čistím zuby, ale i tak jsem našla způsob, jak partnerovi naznačit, co se mi líbí a co ne i beze slov a červenání. Co se týče vibrátoru, přiznávám, že jsem ho ale dlouho měla ve skříni pod věcmi a měla takovou zvláštní obavu jej vyndat před partnerem. Pohrávala jsem si s ním sama, když nebyl přítel doma a začala zažívat něco nového. Patřím totiž k ženám, které nejsou schopny dosáhnout orgasmu při běžném sexu. Alespoň tedy ne toho vaginálního. Není to chyba partnera, i když on si s tím docela láme hlavu. Pomocí vibrací jsem ale poznala, jaké to je. A je to jen tím, že vibrátor jsem schopná zavést na jedno citlivé místo a nechat jej rozvibrovat celé mé tělo až k nekonečné rozkoši. V ložnici jsme jej začali používat poměrně nedávno a spíše náhodou. Když se nám totiž prolomil pant u police a já jsem po partnerovi chtěla, aby jej spravil, jednoduše jsem zapomněla, co je ukryté za tričky. Pak jsme si o tom popovídali a nyní je vibrátor běžnou součástí našeho sexuálního života.Martin (36): Sex je o chemii dvou lidí, ne o něčem umělém, co vibrujeAsi jsem stará škola, ale tyhle erotické pomůcky moc neuznávám. Lidé by spolu měli být, jen když jim to klape v posteli. Aspoň pro mě je to stěžejní bod každého vztahu. Když to tak není, automaticky dochází k tomu, že dobrý sex člověk začne vyhledávat jinde s někým jiným a vztah, který není založen na tom, že jsou si lidé věrní, nepovažuju za stabilní a dlouhodobě perspektivní. Je to totiž jedno s druhým. Člověk nikdy nezůstává u jedné nevěry. Myslím, že jedna zkušenost je pak cesta k tomu, aby ten nebo ten z páru ztratil zábrany a zahýbal pořád. Není to o tom, že bych vibrátory neměl rád, kvůli tomu, že se bojím konkurence nebo toho, že budou lepší, než já, i když znám i chlapy, co to takhle mají. Ale myslím, že pokud je partnerka spokojená, ráda odhodí kus studeného kovu nebo nic neříkající plast a vymění ho za tělesné teplo. Vibrátor nevysílá žádné chemické impulzy. To mi na něm vadí nejvíc. A nechápu ženy, kterým to nevadí. Jsem prostě pevným zastáncem názoru, že pokud vím, co mé partnerce dělá dobře, jsem vynalézavý, umím rozproudit touhu a dokonale znám anatomii ženského těla, jakýkoli vibrátor je v posteli zbytečný.

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na anální sex

access_time29.květen 2019personRedakce

Klasické milování vás baví, ale k análnímu styku máte výhrady? Proč pánové na tuto praktiky nedají dopustit a jak na tom jsme my ženy? Markéta a Daniel nám svěřili své lechtivé názory na toto ožehavé téma.Markéta (29 let): Anální sex je pro mne stále tabu, a to i přes osobní zkušenostNevím, čím to je, ale mám štěstí, možná se spíše hodí říct smůlu na chlapy, kteří jsou představou análního sexu posedlí. Klasika jim nijak zvlášť nevyhovuje, za to anální průnik pro ně představuje trefu do černého. Ač jsem se snažila sebe víc, na chuť jsem této praktice nikdy nepřišla. Přijde mi vulgární, nevhodná a především při ní vůbec nic příjemného necítím. Nepatří mezi stydlivky, sex zbožňuji a neznám lepší prostředek k relaxaci a uvolnění, jenže, tohle nemá nic s výše uvedeným společného. Análnímu sexu vděčím za dva náročné rozchody a vypadá to, že i můj současný přítel si v této neslušné praktice libuje. Ve svém nitru bojuji s myšlenkou, zda mám před drahým hrát divadýlko a alespoň na oko si milování do zadečku užívat, nebo vyrukovat s pravdou a doufat, že mne tentokrát Pavel pochopí.Daniel (31 let): Anální sex prostě nemá konkurenciJako každý chlap, tak i já ujíždím na tomto druhu sexu, protože neznám nic lepšího, než vklouznout do zadní komnaty nadané milenky. Aktuálně jsem šťastně zadaný, ale pro intenzivní slast si tu a tam zajdu za Dianou. Je to správná holka pro všechno, nenudím se s ní, je sexy a slabost pro análek se mnou nadšeně sdílí, jako stálou partnerku bych ji však doma nechtěl. Poslušně mi nastaví zadeček a dá se říci, že v sexu nemá problém téměř s ničím, vždy mi splnila to, co mi na očích viděla. Anální průnik je pro nás muže mnohem intenzivnější záležitostí, než standardní sex a navíc finální prožitek umocňuje také fakt, že se jedná o pořádně lascivní praktiku. Ženy ji z principu odmítají a tím ji dělají snad ještě žádanější, než kdyby k ní bez remcání přistoupily.

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na sex na jednu noc

access_time29.květen 2019personRedakce

Říkáte si, že byste nebyla schopna s neznámým sympaťákem hupsnout pod peřinu, kterého jste potkala ten večer v baru? To si myslela i Adriana a nakonec silnému vzrušení podlehla. A co si o tom myslí muži? Na to jsme se neváhali zeptat Martina, který nám svěřil opravdu exotické milostné tajemství. Adriana (35) Považovala jsem se za slušnou ženu, ale zhřešila jsem!Moje kamarádky se mi několikrát pochlubily, že se vyspaly s úplně neznámým mužem a prý to byl sex, který neměl konkurenci. Podobné ódy na božský orgasmus jsem poslouchala dnes a denně a odteď mám i já svoji zkušenost, na kterou sice nejsem pyšná, ale i přesto všechno na ni ráda vzpomínám. A musím uznat, že sex na jednu noc nebyl vůbec špatný.Na Pavla opravdu jen tak nezapomenu, jeho hříšně zelené oči, tmavé vlasy a perfektní zadek vidím před očima živě i do dnešního dne. Flirtoval se mnou, pozval mě na drink, zatančili jsme si spolu hříšný tanec (ano, přesně ten, co se tančil ve stejnojmenném filmu ve vedlejší budově hotelu) a pak jsme se vypařili. Odjeli jsme v jeho autě na okraj města a tam se divoce, naléhavě a živočišně pomilovali. Po dlouhé době jsem prožila orgasmus a stále nemůžu zapomenout na jeho perfektní nádobíčko a prvotřídní milenecké schopnosti. Dal mi své číslo a já do teď váhám, jestli se mu mám ozvat. Jsem sice vdaná a mám dvě děti, ale tak nádherný sex jsem zažila jedině s ním.Martin (34): Sex na jednu noc má své kouzloByl jsem s rodinou na dovolené u moře a zrovna v ten večer, kdy k tomu přišlo, jsem se s manželkou pohádal tak silně, že jsem se uraženě vytratil na celou dlouho noc A že dlouhá vážně byla!! Na party ve vzdálenějším hotelu jsem natrefil na prvotřídní černošku s milým úsměvem a krásnými ňadry. Zavedla mě na osamělou pláž, o které věděli jen místní, a pod skalním převisem jsem se s ní pomiloval. Nikdy nezapomenu, jak se její snědé trojky houpaly v rytmu rozkoše a já je nakonec ozdobil tak, jak se patří. Ten kontrast bělostné spršky a její tmavé pokožky se mi nesmazatelně vryl do paměti. Od té doby mám slabost pro černošky, a proto s manželkou jezdíme do stejného letoviska už pět let. S exotickou Sindy mám tak sex každý den o letní dovolené.

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na sledování porna

access_time29.květen 2019personRedakce

Pánové lechtivé filmy dohání k šílenství a nemluvě o rychlém a jistém orgasmu, kterým končí každá podívaná. Ženy si ale na sledování milujícího se páru moc nepotrpí, a když už ano, tak víc kvůli svému partnerovi, než kvůli sobě. Potvrdí tento verdikt i Markéta a Michal?Markéta (28): Když už porno, tak jedině lehkéNechápu, proč je kolem porna tolik rozruchu, všichni o něm mluví, všude se o něm píše, ale já na něm nic extra nevidím. Partner mi sledování porna několikrát navrhoval, ale neláká mne to vyzkoušet. Možná je to i tím, že nad pornem moc přemýšlím a nekoukám na samotný obsah videa. Zkrátka mini filmy, kde se sex dělá pro peníz, nejsou nic pro mne.Když tuto problematiku probírám se svými kamarádkami, setkávám se s názory 50:50. Hodně mých kamarádek si lechtivá videa pouští dokonce velmi často. Preferují přitom však ta, která se řadí mezi soft. Dost žen si pouští porno i jako doprovod k sebeukájení.Sledování porna a já se asi nikdy nepropojí – to už mne víc láká třeba natočení vlastního videa a opětovné zhlédnutí. To si dokážu představit, že by mohlo být rajcovní předehrou.Michal (41): Porno je pánská výsada. Mám ho rád, ale partnerku k němu nenutím.Chlap, který tvrdí, že na porno nekouká nebo nikdy nekoukal, prostě kecá. Na rozdíl od žen, které dokážou při masturbaci dosáhnout vrcholu bez sledování porna či čehokoli jiného, my potřebujeme stimul. Sám mám pár tipů na stránky, které čas od času navštívím. Žádné nestandardní praktiky typu SM ale nevyhledávám. Pokud se potřebuju naladit, raději se podívám na sólo hrátky nějaké pěkné slečny nebo dvou.Co se týče porna a jeho využití jakožto předehry – měl jsem spoustu partnerek, se kterými jsem tyto snímky sledoval. Oběma nám to dodalo sílu. Dokonce jsme se nechali inspirovat i věcmi, které jsme doposud nevyzkoušeli apod.Současná partnerka ale pornu příliš nakloněná není. Párkrát ho se mnou sledovala, ale viděl jsem na ní, že se spíš snaží kvůli mne, ale nic moc to s ní nedělá, takže to pak ztratilo svůj lesk i pro mne.

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na mlčení

access_time29.květen 2019personRedakce

Někdy je fajn jen jít a mlčet, ale když ten druhý z páru mlčí příliš dlouho, neznačí to nic dobrého. Na tom se shodli i Ilona a Kryštof.Ilona (34): Obecně nesnáším, když můj muž mlčí. Značí to vždycky nějaký problém a přestože se třeba týká obou, já nikdy nejsem jeho součástí. Můj manžel totiž raději mlčí, než aby si o tom se mnou popovídal. Mlčí takhle i pět, šest dní a pak se to buď vyřeší samo a on mi jen oznámí, že je všechno dobré nebo už to nevydrží a oklikou se snaží dostat můj názor. Tohle jeho mlčení mě sužuje. U 90 % věcí se totiž nikdy nedozvím, co se vlastně stalo a u další poloviny si nejsem jistá, jestli to bylo něco vážného nebo ne.Já naopak o problémech mluvím a mlčím většinou, když jsem naštvaná. Je ale zajímavé, že on moje mlčení jako projev mého naštvání nevnímá. Pak mi třeba řekne: „Ty se zlobíš?“ Jenže já se nezlobím. Ve mně v tu chvíli hněv bublá tak, že bych musela řvát, ale namísto toho raději mlčím, protože ani moje řvaní nic nevyřeší.Vím ale, že jsou i muži, kteří mlčí z povahy. S mužem, který raději mlčí a kouká, než mluví, bych rozhodně být nemohla. Jsem společenská, ráda se bavím a ráda komunikuji. Jsem proto ráda i za svého věčně urýpaného muže, kterého miluju, i když okomentuje úplně všechno, co udělám.Kryštof (31): Myslím, že rozdíl mezi tím, když mlčí žena a muž je v tom, že chlapi mlčí i jen tak. Ženy málokdy mlčí bez důvodu. Buď jsou naštvané nebo jim něco hloubá v mysli.Říká se: „Mluviti stříbro, mlčeti zlato“. Já mám to zlato občas rád. Když přijdu z práce, chci si na chvíli sednout na gauč a užít si to ticho, kdy nikdo nic neříká. To jsem rád, když moje přítelkyně mlčí, miluju také procházky, kdy třeba neříká ani jeden z nás nic. Stačí, že jsme spolu. V tomto to máme s přítelkyní stejné. Ví, kdy potřebuju ticho – ticho nás léčí a já jí za to ticho miluju.Já zase vím, že když je moc dlouho ticho ona, honí se jí něco hlavou, neví si s něčím rady, přemýšlí. Tohle ticho úplně rád nemám, protože se v něm neumím orientovat.Měl jsem ale i přítelkyni, která nezavřela pusu. Jen, co jsem otevřel dveře, začala mluvit, mluvit, mluvit a přestala, až když usnula. Komentovala všechno lidi, filmy, zprávy v televizi a chtěla si po tom povídat. A když měla nějaký problém, potřebovala o něm zase mluvit. Všechno chtěla řešit. I to, co nebylo podstatné, nebo to nehořelo, nebo se to řešit vůbec nemuselo. Takže za mě jednoznačně lepší mlčení – i když se občas bojím, co se za ním skrývá.

folder_openPřiřazené štítky

Cože, ty chceš sex v parku?!

access_time25.říjen 2019personRedakce

"Toužit po někom předpokládá jistou dávku cizosti", říká Ulrich ClementJak si páry mohou uchovat požitek ze sexu? stern GESUND LEBEN hovořil se sexuálním terapeutem Ulrichem Clementem o ochromující romantice, tajných fantaziích a kouzlo oživujícím strachu. Pane Clement, při nedostatku chuti radíte párům trochu neobvyklé cvičení: aby spolu dělali špatný sex. Co to má znamenat ?Oba si mají uvědomit, co to vlastně provozují. Zajímavé na tom je, že partneři analyzují to, co probíhá automaticky. Uvědomí si tak, že problém vytvářejí. Jaké zkušenosti s touto radou máte?Nejdříve dostávám zaražené reakce. Mnozí pak  řeknou "Ale to už přece umíme!" Některé páry mi vyprávějí, že se válely smíchy, jiné, že začaly špatně a pokračovaly dobře.Někdo se ptá, co to vlastně je, špatný sex, a já odpovídám "Zeptejte se svého partnera, ten to ví zcela určitě." Jestliže o tom mohou mluvit, jsou o pěkný kus napřed a tohle cvičení už nemusejí dělat. Romantická láska u vás není moc dobře zapsaná. Proč?Tahle láska prvních měsíců, při níž se zdá, že oba splývají, je nádherný pocit – ale ten nemohu naprogramovat. Mohu ho jen vychutnávat, když se mne zmocní, proto se nehodí jako koncept jednání v krizi. Mnoho sexuálních terapeutů  při nudě v posteli  sází na to,co oba partnery spojuje – vy sázíte na rozdíly a to, co partnery rozděluje…Touha předpokládá jistou dávku cizosti. Vyjeví-li oba partneři svá sexuální přání a vzájemně se jimi konfrontují, budou velice překvapeni  "Cože, ty chceš sex v parku?!" Ve své praxi jsem často zažil, jak málo toho partneři, kteří spolu léta žijí, o sexuálním profilu svého protějšku vědí. Přirozeně to není bez rizika, otevřít se tomu druhému, ale právě proto je to tak napínavé! A napětí vyvolává chuť. Takže vy chválíte strach coby oživující element ?Na strachu si cením toho, že vzbuzuje pozornost. To je právě to vzrušující na nevěře – vždycky je spojena se strachem, že by to mohlo prasknout. Chtějí-li tedy partneři vyváznout z nudy, je dobře dávkovaný strach naprosto správný prostředek  Mnozí znají fenomén, že si jako pár dobře rozumějí, přesto na sex nemají žádnou chuť.  Jak je možné, že se v takové situaci ocitli?Tenhle mechanismus lze jen stěží prohlédnout, jelikož spočívá na dobrých motivech: na vzájemné ohleduplnosti, respektu, snaze, udělat to tomu druhému krásné. Zpočátku je to výborná situace, tahle nálada plná romantiky. Má-li se však stát určujícím momentem vzájemné sexuality, pak vede k tomu, že svá vlastní přání redukuji. Všimnu-li si, že se mé partnerce něco nelíbí, co je ale pro mne důležité, raději toho nechám….vlastně – žádný problém. Ale později vynechám ještě něco a tak nakonec dospějeme k malému společnému jmenovateli, který oba nudí. Mohl byste uvést nějaký příklad?Hodně mužů má rádo rychlý, nenáročný sex – krátké číslo před usnutím. To ale muž neřekne, ví-li, že to jeho žena pokládá za strašné a bez lásky. Takže se snaží dělat to tak, jak se jí líbí: dlouhé hlazení, ačkoli na to vlastně nemá chuť. Nějakou dobu to může fungovat, ale jestliže se muž musí dlouhodobě vzdát toho, co je pro něj důležité, vznikne obtížná situace. Začne se sexu vyhýbat. Čili tím, že žena chce něžnosti, vytváří svému muži překážku? Na to má přece právo….Samozřejmě, že má! Otázka ale zní: co s tím udělá on? Řekne-li: "Já nechci",pak prostě k ničemu nedojde. Máme demokratický konsens, že nikomu nesmí být nic vnucováno. Proto je ten, kdo nechce, ten silnější. Další otázka: jak naloží žena s tím, že partner nechce? Tím vznikne napínavá situace, z níž se oba mohou hodně naučit. Většinou to ale ve smyslu partnerské ohleduplnosti funguje jinak: on do toho jde. Zredukuje svou sexualitu na tu část, která se líbí jí – a naopak. Tak se pozvolna vplíží nechuť a ohledy přátelským způsobem vytlačí sexualitu. S tím nebezpečím, že jeden začne zahýbat?K tomu nezřídka opravdu dochází  - stále častěji na virtuální úrovni, na internetu. Tady si mohu namluvit, že uplatním celou svou sexualitu, zatímco v běžném životě mi ji určuje partner/-ka. Ale není to otázka sexuálních praktik, jestli třeba budu moci provozovat anální sex. Problém je zásadnější: pocit, že svá přání a potřeby v partnerství už vůbec neuplatním. Kdo z obou tenhle pocit zpravidla vyjádří?Častěji ženy. Ony jsou expertkami na nespokojenost ve vztazích, muži jsou zas experti na to, nebrat všechno tak doslova a na ignoraci.. Často má co dělat s páry středního věku, kde žena říká "Já už to déle nevydržím, nechci takhle zestárnout".Na tom zcela zřetelně vidím, že nejde jen o nějaké pozice v posteli, ale o otázku: Co z toho, co jsem ještě nezažila, chci realizovat?  A pak vzniká šance, prolomit vzorce a dostat se zase k plnohodnotné sexualitě. Kdo chce znovu zažehnout touhu, musí se odvážit nového začátku. Je to důležité, být objektem touhy?Dokonce velice důležité – protože to souvisí se spoustou dalších věcí. Když po mně partner/-ka netouží, brzy mne napadne: Jsem vůbec ještě milován/-a ? Jestliže jeden z partnerů své choutky ve vztahu už nemůže uplatnit, stávají se výbušninou. "Co když terapie nepřinese žádné plody ?", ptám se vždycky párů ve své praxi. A pak vyjde najevo, že jeden z nich chce odejít – skutečně nebo jen tajně. Ve své knize "Guter Sex trotz Liebe" /Dobrý sex, přestože se milujeme/ jste popsal celou sérii cviků, které mají páry v případě nechuti provádět. Které patří na začátek?Na začátku nejsou žádné cviky, nýbrž přiznání : jsem nespokojený/-á. Páry se nemění proto, že chtějí, ale proto, že musejí. A musejí tehdy, netoleruje-li jeden z nich tento stav a jeho nespokojenost by mohla vztah vyhodit do vzduchu.  Partneři musejí uznat, že se něco změní pouze tehdy, změní-li něco každý z nich a nebude čekat, že to udělá partner. Nejdůležitějším faktorem změny není naděje, ale rezignace: teprve vzdám-li naději, že se změnou začne partner, je jasné, že zodpovědnost leží na mně. Dokud doufám, paradoxně celou situaci stabilizuji. A co znamená zodpovědnost, vztahující se k sexu?Jedno z nejobtížnějších cvičení, která při svých terapiích provádím, je následující: jeden z partnerů určuje, co se budě dělat, ten druhý je milostný služebník. Oba se domluví na hodině sexu a definují role. O tři dny později je to naopak. Demokratický princip  "Tak, jak hladíš ty mě, budu hladit já tebe" – je zrušen ve prospěch jednostrannosti: jeden dává příkazy. Bývá to těžší pro toho, kdo udává tón, než pro toho druhého, zastávajícího roli sluhy. Zde totiž dochází k něčemu novému: musím přiznat barvu a říct, co bych si přál. Toho se mnozí neodváží a tvrdí – při tomhle by moje žena nebo můj manžel nespolupracovali, čímž toho druhého opět postaví do pozice  ničitele erotiky. Oni si prostě netroufají stát si za svou sexualitou. Ze strachu, že budou odmítnuti?Tady musím sáhnout po onom dílu svého sexuálního profilu, který není dílem společné sexuality – a to z dobrého důvodu: protože jsem kdysi zjistil nebo se domníval, že se mému protějšku to či ono nelíbí. Tohle cvičení je složeno z více kroků, z nichž je každý důležitý. Za prvé: musím si uvědomit, co chci. Za druhé: řeknu to nebo než Za třetí: když jsem to řekl: budeme to pak dělat nebo než Dostane-li se pár tak daleko, dosáhl toho už dost. Většinou bývá už první cvičení pořádnou překážkou. Proč je toto cvičení tak obtížné?Protože můj vlastní sexuální profil může být zahrabán hluboko ve mně. U páru, s nímž jsem dlouho pracoval, vylezlo jednou z toho muže, že by svou ženu hrozně rád svázal a pak s ní souložil. Ona znejistěla, pak ale řekla: "No dobře, to sice zrovna není moje gusto, ale když se ti to líbí…" Načež jeho vyděsilo, že tu ta možnost najednou je. A taky to pak nikdy, alespoň v průběhu terapie, nedělali. Otevře-li jeden dveře, nemusí nutně ten druhý okamžitě vejít. Ale už ten poznatek, že existuje něco mimo rutinu, sexualitu oživuje. A jak by měli partneři s těmito novými možnostmi zacházet?Jednat o nich. To se většinou daří tehdy, mohou-li tím něco získat – to dává do chodu logiku investice!  Když by například muž někdy rád vyzkoušel anální sex a žena řekne, že si to zásadně nepřeje, ale nabídne mu za to něco jiného, pohne to s ním. Ještě se mi nestalo, že by někdo řekl: "Chci buď tohle nebo nic!" Oba tak vidí, jak se k druhému chovat a něco tím získat. Pak se taky mohou určité praktiky zříci. Jak důležitá je odvaha?Tu potřebuji, abych určité riziko podstoupil, jinak by z toho nic nebylo. Ale dříve než své partnerce řeknu, že sním o tom, jít společně s ní a její nejlepší přítelkyní do swingerclubu, měl bych zvážit, jestli taková otevřenost vytvoří napětí, zaútočí na srdce nebo zničí důvěru. Protože ona se od této chvíle bude ptát, zdali tam chodím i bez ní. Takže to musím uvážit. Motto nezní: Ven s tím a všechno bude dobré. To by byla nedbalost. Je indikátorem kvalitního partnerství, jak dalece umím být otevřený?Ano, a také přání partnera být otevřený: řekni mi, kdo jsi! Chci to vědět, i když se mi to nebude líbit. Mnozí očekávají něco strašného: že jejich partner touží po sexu s dětmi nebo zvířaty a kdo ví co ještě! Většinou však přání a fantazie tak neobvyklé nebývají. Ve své knize vyzýváte k tomu, být si „trochu cizejší, než je nám normálně milé“. Tím má zas vzniknout napětí, které bylo na začátku vztahu hmatatelné a umožňovalo vzrušující sex během prvních měsíců. Ale neotupí se znovu? Nemusím k vytváření napětí sahat po stále silnějších dráždidlech?Ne, nejde o eskalaci dráždění. Sexuální všední den má i své opodstatnění. Bez něj by totiž ke slavnosti lásky vůbec nemohlo dojít. Partneři dosáhnou nového stupně pospolitosti – tím, že vyjednají, které ze svých sexuálních rozdílností vyjeví a které ne. Jaké pozitivní účinky má úspěšně ukončená terapie – kromě toho, že je sex zase uspokojující?K výsledkům patří uznání, že ten druhý je jiný, že partneři budou dělat méně kompromisů a akceptovat, co je dané, že si při sexu zachovají sebeúctu a budou pozornější k partnerovi. Nejde ani tak o vypilované techniky jako o nosný vztah, postavený na důvěře – a jde o seberealizaci.Interview: Sven RohdeTerapeut na vztahy a sex Ulrich Clement je profesorem lékařské psychologie na Univerzitě Heidelberg

folder_openPřiřazené štítky

Jak najít "toho pravého"?

access_time18.prosinec 2019personMarián Kroužel

Tohle je otázka, kterou jsem sama sobě kladla hodně dlouho. Od té doby, co jsem začala v pubertě chodit na rande jsem doufala, že každý z těch chlapců bude „tím pravým“. I když mi bylo třeba jen šestnáct. Moje rané vztahy ale nebyly úplně šťastné, často jsme si nakonec nerozuměli nebo to všechno tak nějak vyšumělo. Dlouho se mi nedařilo k sobě najít člověka, se kterým bychom si doopravdy sedli.Už čtyři roky je to ale jinak a jsem nesmírně šťastná, že žiju v nádherném partnerství s mužem, který je v mých očích naprosto dokonalý. Na tom, že jsme spolu, má taky obří podíl jedno cvičení, které s vámi chci dnes sdílet. Vezmeme to ale popořádku…Ještě jednu věc vám prozradím hned na začátku. Nemyslím si, že se “ten pravý” vyloženě hledá nebo nachází. Nevěřím, že by tam někde ve světě běhal jen jeden člověk, se kterým budete šťastní a když ho zrovna v počtu téměř sedmi miliard lidí nepotkáte, tak smůla. Jsem přesvědčená o tom, že “tím pravým” se pro svého partnera stáváme, stejně jako on pro nás. Společným růstem, tím, že nám na vztahu záleží, že do něj investujeme energii, pozornost, čas a velký kus sebe. Děláme kompromisy, řešíme problémy a společně tvoříme, třeba i novou rodinu.Je ale potřeba někde začít. Řešení taky není vzít si toho prvního, který vám přeběhne přes cestu, protože “ten pravý” přeci stejně neexistuje, tak je to jedno. Není. Každý člověk je jiný a je třeba si k sobě vědomě vybrat někoho, kdo je s námi kompatibilní, s kým se doplňujeme a s kým se nám bude dobře žít. Já jsem se dlouhou dobu jen tak zamilovávala. Život mi přihrával do cesty zajímavé muže a já s nimi prožívala dlouhá léta různé vztahy. Vždycky jsem „šla za láskou“ – zamilovala se a až potom (jestli vůbec) řešila, zda se k sobě vlastně hodíme. To mělo často za následek různé problémy ve vztazích, které vycházely ze základního principu – nevybrala jsem si tenkrát partnera vědomě. Pořádně jsem ani nevěděla, koho vlastně hledám.Musím říct, že to je něco, co často vídám také u svých klientů v individuálních koučovacích setkáních. Buď vědí, že chtějí NĚKOHO, nebo jsou naopak upnutí na jednu jedinou osobu, do které jsou momentálně zamilovaní. Případně odpovídají “chci jen někoho, kdo by mě měl rád.” Když jdu ale o krok dál, jak s oblibou dělám, zjišťujeme, že klient vlastně neví, koho si vedle sebe představuje. Odpovědí na otázku -“co od partnera chcete, co je pro vás nejdůležitější?” bývá často mlčení.Pokud se nyní poznáváte, nebojte, nemusíte panikařit. Už teď jste na cestě ke změně ???? Já jsem v tomhle bodě taky kdysi byla. Nechávala jsem život, aby se mi tak nějak děl sám od sebe a úplně jsem se pustila kormidla svého života. Respektive jsem ho tenkrát spíš ani nedokázala uchopit.Jak jsem to tedy změnila?Když něco nevím, aktivně hledám informace. A tak jsem se kdysi, před mnoha a mnoha lety zúčastnila semináře Partnerství, který pořádala se svým manželem Anna Pourová, u které jsem také mimo jiné prošla deseti kurzy metody kineziologie One Brain. V rámci kurzu jsme dostali mnoho úkolů a cvičení, ale mě nejvíce oslovilo tohle:Vezměte si tužku a papír a napište si pět věcí, které byste doopravdy chtěli, aby váš partner splňoval.ět věcí, přes které nejede vlak. Chcete, aby byl krásný, bohatý, chytrý, sečtělý a měl úžasný smysl pro humor? Nebo byste raději hodného, starostlivého, pracovitého, rodinně založeného kliďase? Je to jen na vás. Má to ale jeden háček. Těch vlastností vašeho ideálního partnera může být jen pět. Díky tomuto omezenému počtu si člověk totiž srovná, koho po svém boku doopravdy chce mít a vyškrtne zbytečnosti. Živě si pamatuju, jak jsem na kurzu seděla, ohlodávala tužku a poprvé v životě doopravdy komplexně a bez omezení přemýšlela, co je pro mě ve vztahu nejdůležitější, jak vypadá ten můj dokonalý muž, jak se mi s ním žije. Psala jsem, škrtala, uvědomovala si, sdílela, ptala se a pouštěla. Výsledkem mého přemýšlení je tento seznam:Během cvičení mi přicházelo na mysl, že pět vlastností je hrozně málo! Co když mi potom přijde do cesty člověk, který bude všechno tohle splňovat, ale zároveň bude třeba naprosto nudný patron? Pochopila jsem ale, že to neznamená, že další věci nejsou důležité a že se ve vztahu neobjeví. V mém vztahu je spousta úžasných bonusů, jako třeba právě stejný smysl pro humor a náhled na svět.Tohle tvoření ideálního partnera vnímám tak, jako byste začínali s úplně normálním, průměrným člověkem a měli vyzdvihnout pět věcí, které jsou pro vás prioritní. Je dobré vědět, co je pro vás důležité a co už není, s čím dokážete žít. Každý to má jinak a je jen potřeba objevit tu svou kombinaci. A kam to celé vedlo?Upřímně, na pár let po semináři partnerství jsem na tuhle techniku pozapomněla a ještě si jela na své hippies vlně cestování po světě, poznávání a zkoušení. Když jsem si jednoho dne už skutečně řekla, že stačilo a že si hodlám vybrat partnera vědomě,  vytáhla jsem desky, aktualizovala seznam a….…a potkala jsem ho. Vtip je taky v tom, že já jsem svého muže znala už mnohem dřív, než se stal mým partnerem. Dokonce o sedm let dřív. Díky tomuto cvičení jsem ho ale konečně uviděla.Vlastně mám k tomuhle všemu ještě jeden takový bonbonek. Odjakživa miluju oheň, železo, kovářské černé řemeslo… a vždycky jsem říkala, že bych chtěla mít doma kováře. Manažeři mě nikdy neoslovovali, zato chlap, který umí něco vytvořit vlastníma rukama – to miluju.Tahle položka sice nebyla přímo v mém seznamu, v mé hlavě ale ano. A dopadlo to tak, že jsem skutečně kovářova žena ????Je hrozně zajímavý tohle cvičení si vyzkoušet, ať už partnera máte, nebo ne. Třeba takhle totiž zjistíte, že se už roky trápíte se vztahem, který nesplňuje ani základ toho, co byste chtěli. V takovém případě se můžete rozhodnout s tím něco aktivně udělat a nebo se vědomě rozejít a najít si k sobě někoho, s kým vám bude dobře.Možná dojdete k závěru, že jste si k sobě podvědomě hledali někoho úplně jiného, než doopravdy chcete. Taky se vám může najednou totálně rozsvítit s tím,  že jste partnera svých snů měli před očima už několik let, jen jste ho neviděli. Jako se to stalo mě ????Může se vám i stát, že budete sedět nad kouřícím hrnkem čaje, okusovat tužku a nedokážete seznam napsat, nebudete se umět rozhodnout. I to je v pořádku. Třeba nejdřív potřebujete více poznat sami sebe a udělat si v sobě jasno, jaký život chcete žít, než se pustíte do vědomého tvoření života ve dvou. Ještě jednu věc bych vám chtěla říct. Jestli žijete ve vztahu a díky tomuto cvičení zjistíte, že nesplňuje to, co byste chtěli, tak nepropadejte panice. Není třeba se hned rozcházet, balit kufry a práskat dveřmi. Na každém vztahu se dá pracovat a jak s oblibou říkám: “kde je vůle, tam je cesta.”Pokud se v jakékoliv fázi tohoto procesu zaseknete, můžete se na mě obrátit. V individuálních koučovacích setkáních se podíváme na to, jakého partnera byste k sobě chtěli, kdo jste vlastně vy, jaký život chcete žít nebo můžeme konečně pohnout s tím problémem ve vašem současném vztahu, který se neustále vrací a vy už vážně nevíte, co s tím. Pro ty ostýchavější jsem napsala ebook Objev svůj cíl, který je takovým komplexním návodem na to, jak prací sám na sobě během 30ti dnů zjistit, co v životě chcete.Vědět, co v životě chcete a co je pro vás důležité je totiž naprostý základ. Všeho.

folder_openPřiřazené štítky

Ta druhá, ten druhý

access_time26.prosinec 2019personRudolf Hentsel

Nevěra je středem pozornosti stejně často jako láska. Neboť mezi nimi existuje závislost. Bez lásky by nemohly vzniknout obavy ze ztráty milované bytosti. Nelze být nevěrný, nejsme-li k sobě vázáni partnerským vztahem. Jinými slovy – abychom ztráceli, musíme nejdřív vlastnit. Stejné, a přece každá jiná Stejně jako existuje, řečeno slovy básníka, sto tváří lásky, i nevěra má nekonečně podob. V dnešní uvolněné době není podstatné, zda partnerský svazek je či není stvrzený slibem manželským. Charakteristické pro nevěru je, když partner či partnerka naváže další milostný vztah, aniž to „ten jejich“ ví. Kdo si potrpí na švédskou trojku/čtyřku – podle fantazie doplňte sami –, stěží bude mluvit o nevěře. I když… duše lidská je spletitá; i v absurdních propletencích se může vyskytnout utajený milenec, který nasadí hlavnímu kohoutovi na méně tradičním domácím dvorku parohy… nebo ne? Nenechme se mýlit – i ryze platonický milostný vztah k jinému muži (ženě) zavání nevěrou. Jak by se zamlouvalo vašemu partnerovi, kdyby vaše nejintimnější myšlenky patřily jinému muži? Považoval by se za podvedeného, i když byste mu nebyla nevěrná fyzicky, v běžném smyslu slova? Proč jsou si lidé nevěrní V partnerském vztahu hraje roli mnoho faktorů, a ty rozhodují i o tom, zda si lidé jsou či nejsou věrní. Důvodů k nevěře je hodně, zmiňme některé z nich. · Přelétavost. Vlastnost stejným dílem mužská jako ženská. Svědčí o nevyzrálé osobnosti (muži tomu říkají „hledání“), která nemá jasno, koho si přeje po svém boku mít. Blondýnu? Ženu-vampa? Přelétavost je typická pro egocentrické lidi, kteří jsou zaměřeni jen na sebe: partnery berou jako vhodný doplněk ke svým momentálním zájmům a společnosti, v níž se pohybují. Jejich cílem často bývá dělat na ostatní dojem: „Když jsem z klubu odešla domů s Martinem, holky zíraly, že se mi podařilo ho ulovit.“ · Zvědavost. Důvod k nevěře pro ty, kdo jsou si ve svém vztahuji jisti až moc, a sužují se touhou poměřit své sexuální zkušenosti s novým zážitkem. „Jen prstíček ohřejeme,“ tvrdí jako jezinky, aniž je napadne, že test zvědavosti nemusí skončit dobře. Nejsou v původním vztahu nespokojeni, jen je láká zjistit, jak to chodí u sousedů: „Jestlipak je Veronika taky tak sexy, jak vypadá? S tou bych asi zažil věci!“. Málokterý partner sexuálního zvědavce má pro jeho nevěru pochopení, protože je mu jasné, že se bude opakovat znova a znova. · Nedostatek sebedůvěry. Jinými slovy mindráky. Upevňovat sebevědomí se dá různě a nevěra je zrovna tak dobrý způsob jako přejídání se nebo nakupování bot ve velkém. I když se to může zdát absurdní, jsou borci, kteří si lovením další partnerky nebo partnera foukají svoje ego-bebíčka. „Možná je manželka finanční ředitelka a já jenom účetní, ale nasadil jsem jí parohy, že by neprošla dveřmi!“. · Nuda. Objevuje se u vztahu, který trvá dlouho nebo je rutinní. Geniální hláška o nadcházející manželské povinnosti „Karle, je čtvrtek!“ z filmu Kdo chce zabít Jessii je příkladnou ukázkou. · Oživení. Nevěru nemusí způsobit skutečnost, že ti dva si nemají co říct, že partnerský život je pro ně nekončící série povinností. „Nic tak neoživí manželství jako občasná nevěra“ je krédo některých mužů, kteří chovají k manželce i po dvaceti letech něžný vztah – a nehodlají kvůli věrnosti žít v hormonální tenzi. Obvykle mají jednu či více stálých partnerek, s nimiž se poklidně stýkají, aniž má kterákoli z obou zúčastněných stran touhu se rozvádět. · Důkaz věčného mládí. I na toto téma existuje dost literatury a filmu (nedávno proběhla v ČT britská Druhá míza). Partner se dopouští nevěry, aby sobě dokázal, že je v plné síle a stačí „na ty mladé vlčáky, kteří ani pořádně nevědí, co s mladou holkou dělat“. Nevěra diktovaná jako důkaz nestárnoucího sex-appealu přepadá i ženy tvrdící, že „noc strávená se zajíčkem v posteli vydá za nejlepší kosmetický salon“. · Sexuální apetence. Není žádnou výjimkou, že jeden z dvojice je sexuálně výbojnější než druhý. „Proboha, dneska ne, strašně mě bolí hlava“ – to je věta, která se dostala i do anekdot. Nicméně za sníženou sexuální apetencí mohou být různé důvody, fyzické i psychické, trvalého nebo přechodného charakteru. Mezi partnery může existovat tichá dohoda, že ten erotičtěji založený si v tichosti najde bokem „ventil“; ale obvykle se to řeší bez dohod s partnerem. Může (ale nemusí) to být kompromisní řešení pro dvojici, která se nechce kvůli vyšší hladině hormonů jednoho z nich rozcházet. · Sexuální nekompatibilita. Fakt, že to dvojici spolu v posteli neklape, se vyskytuje i v dnešní době. Bývá příčinou rozchodu a nevěra mu může předcházet jako test, „abych podruhé nenaletěl/a“. Tento motiv nevěry bývá častější u žen – mužský práskne dveřmi a ve vztahu nepokračuje, zatímco žena nerada opouští milence s vyhlídkou, že zůstane sama, než si najde někoho lepšího. · Sportovní pojetí. Typické pro některé muže, kteří věří, že sex je součást osobní hygieny, něco jako čištění zubů nebo pravidelná návštěva posilovny. Proboha, jen nic osobního! Tihle chlápci málokdy žijí v partnerském vztahu, protože by se cítili omezováni ve svých zájmech, které jim jsou nade vše. Mluvit v jejich případě o nevěře je vlastně nonsens – kdo nežije v partnerském vztahu, nemůže se dopouštět nevěry. · Pomsta. Ta bývá dost častý důvod k nevěře. Mstít se dá za domnělé i skutečné křivdy, za hádku, násilí, ponižování. Pochopitelně i za skutečnou nebo domnělou nevěru, které se dopustil partner. Těžko říci, zda metoda „zub za zub“ je specificky ženská nebo mužská. Je paradox, že notoričtí mstitelé se dopouštějí nevěry i preventivně: „Tak jsem si to na služební cestě rozdala s kolegou, protože manžel na mém místě by nezaváhal a určitě by využil situace.“ Ta druhá V drtivé většině milostných příběhů jsou ústřední postavou nevěrník + zrazená. Jen zřídkakdy je středem pozornosti „ten druhý“, „ta druhá“. V mnoha případech jde o člověka, pro kterého víkendy, svátky, dovolené (které jeho miláček tráví se svou rodinou) představují věčné čekání. Pokud „ta druhá“ vidí ve vztahu se zadaným partnerem příslib do budoucnosti, musí si uvědomit rizika, která z takového trojúhelníkového vztahu plynou. Pomineme-li chvilkový nezávazný flirt, v němž jsou si obě strany rovny, pak postavení „druhých houslí“ není moc povznášející. Co oči nevidí, to srdce nebolíNa otázku, co nevěra přináší, existuje mnoho odpovědí, ale jedna je jistá: problémy. Pokud se dopouštíte tzv. nezávazné nevěry a kvůli ní by vás ani ve snu nenapadlo opustit partnera, musíte si uvědomit, že by pro něho určitě nebylo potěšující zjistit, jak se věci doopravdy mají. Ať se tváří sebestatečněji, nevěra ho zraní. MUDr. Plzák, odborník na manželské a partnerské vztahy, na otázku, zda se přiznávat k nevěře odpovídá: „Nikdy!“ Tato možná nemorální, ale účinná rada „zapírat, zapírat a ještě jednou zapírat“ platí pořád. Čestné přiznání „Mám sice nezávazný poměr se Zuzanou/Tomášem, ale miluju jen tebe“ je hodně silná káva. Zvlášť ženy mívají potřebu na sebe vyžvanit kde co. Nevěrníci obého pohlaví se domnívají, že přiznáním se jejich nevěra anuluje. Přitom náramně dobře vědí – i když se dušují: „spali jsme spolu jen párkrát“ –, že partnerovi přiznáním ubližují. Aby je netížilo svědomí, nutí ho stát se soudcem odpovědným za budoucnost pochroumaného vztahu. Nevěřte tomu, že pravda vítězí za všech okolností. Co se týče lehkovážných bokovek, určitě se nevyplácí kápnout božskou. Rcete pravdu, jen když jste opravdu rozhodnuti spálit za sebou všechny mosty a začít s někým jiným někde jinde.

folder_openPřiřazené štítky

Horoskop - Hodíme se k sobě? Blíženci

access_time29.prosinec 2019personRudolf Hentsel

Blíženci-Beran:Jste ideální dvojice, každý vidí, jak moc jste jeden do druhého zamilování. Mezi vámi existuje chemická i fyzická přitažlivost. Když jste spolu, každý úsměv a pohled věnujete pouze partnerovi.Blíženci-Býk: Jste jako pes a kočka. Nemůžete vydržet v jedné místnosti, aniž byste se nepopichovali. Vztah mezi vámi může fungovat v případě, že se stane zázrak. Jsou mezi vámi tak velké rozdíly, že se Blíženec s Beranem většinou nesnesou. Blíženci-Blíženci: Umíte se spolu bavit a každý okamžik prožíváte naplno. Problém se však může vyskytnout, pokud se jeden druhého nasytíte. Začnete se totiž rychle nudit a skončíte vztah podivnou vzájemnou laskavostí.Blíženci-Rak: Vztah mezi vámi může být nebezpečný. Rak vyloží své city na stůl, zatímco Blíženci si s city většinou pohrávají. Rak však bere hry vážně, což mu může způsobit mnoho trápení.Blíženci-Lev:Blíženci si Lva zpracovávají k obrazu svému, ale Lvi jim jsou po vůli pouze v případě, že jim na vztahu záleží a pokud chtějí, aby si udrželi Blížencovu náklonnost. Mějte se Lvy trpělivost, pokoušejte se je měnit, pouze pokud vám to dovolí – jinak by se to mohlo později obrátit proti vám.Blíženci-Panna: Blíženci jsou nerozhodní, zatímco Panna přesně ví, co chce a nemá příliš trpělivosti s nejistými city Blíženců. Kvůli špatné komunikaci mezi oběma partnery vztah spíše skřípe.Blíženci-Váhy: Je to láska jako z pohádky. Přesně vědí, co mají jeden druhému říkat. Váhy přesně odhadnou, kdy mají dát Blížencům květiny, aby vykouzlily na jejich rtech úsměv, kdy jim mají říct pár hezkých slov, aby se jim rozzářily oči. Zkrátka jsou stvořeni jeden pro druhého. Jeden bez druhého nejsou nic.Blíženci-Štír: Jejich vzájemný vztah osciluje mezi dvěma extrémy. Buď prožívají výjimečně krásné romantické okamžiky plné radosti a hezkých slov nebo se hádají až do krve. Jsou schopni si oči vyškrábat pro každé slovo nebo gesto. Ačkoliv si nakonec to zlé odpustí, nikdy zcela nezapomenou.Blíženci-Střelec: Oba jsou dobrodružné povahy, rádi zkouší nové věci a poznávají nové lidi. Jejich zálibou je dobývat co nejvíce osob opačného pohlaví, proto vztah mezi nimi bude mít povahu pouhého dobrodružství na jednu noc. Druhý den už budou hledat někoho dalšího.Blíženci-Kozoroh: Blíženci rádi cestují, jsou podnikaví, experimentují, zatímco Kozorozi jsou raději doma, protože jsou introvertnější. Každý chce něco jiného, a proto nenacházejí styčné body, které by je spojovaly. Blíženci-Vodnář: Blíženci mají s Vodnáři neuvěřitelnou trpělivost, pokud jde o to vyslechnout a sdílet s nimi jejich sny a přání. Dochází u nich k šarvátkám a myšlenky druhého odhadnou jen částečně. Milují se vášnivě, ale nejraději vyznávají lásku nevšedními činy a gesty.Blíženci-Ryby: Ryby jsou citově založené a Blíženci jsou rezervovanější a nedávají city tolik na odiv. Ryby chtějí být hýčkané a vyžadují něžnosti, ale Blíženci na to nemají trpělivost, takže vztah mezi těmito dvěma znameními se příliš nedoporučuje.

folder_openPřiřazené štítky

Ulov si svého milionáře

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

Ulov si milionářeNajít lásku svého života není zas tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Ano, jsou mezi námi šťastné, které zažily "osudové setkání", "lásku na první pohled" nebo dokonce "vášnivé vzplanutí". Nám ostatním nezbývá, než náhodičce trochu pomoci.Některé Američanky se toho zhostily vskutku americky: zaplatily si kurz chování, myšlení a konání, které je mělo přivést do náruče opravdového milionáře. Proč paběrkovat, zkus také ulovit krásného a bohatého prince! Potřebné rady najdeš v knížce Co dělat, aby si vás každý zamiloval od Leila Lowndese. Zde jsou zásady, které by sis měla vzít k srdci.Solventního nápadníka je třeba hledat na správných místech.Vhodným "revírem" jsou luxusní obytné čtvrti. Přestěhuj se třeba do sklepní komůrky, důležitá je DOBRÁ adresa.Navštěvuj typicky boháčské akce. Dobré jsou vernisáže, opery, aukce nebo soukromé večírky.Zajdi na typicky boháčská místa. Doporučujeme V.I.P. salonky na letišti, golfové kluby, drahé restaurace a bary, moderní noční kluby.Důležité je splynout s milionářským okolím.Zvol si atraktivní jméno. Nicole Saparová bude lepší než Lenka Nováková.Zvol správné oblečení - v silonovém kostýmku a lakovkách z tržnice díru do světa neuděláš. Drazí ptáčci přisednou jen k ptáčkům se stejně nákladným peřím. Vzhled začíná u účesu a končí u bot. Buď důsledná: jeden jediný laciný prvek vše zkazí (levné hodinky nechej doma stejně jako šperky z kočičího zlata).Nauč se řeč vyšších vrstev - věř, že v okamžiku, kdy otevřeš pusu, je hned jasné, kam patříš. Vulgarismy stejně jako například hanácké nářečí v sobě raději potlač.Nauč se stolovat, používat všechny příbory a připravené sklenky. (Například látkový ubrousek není na utírání mastné pusy, ale pokládá se na kolena).Nikdy se neptej: "A co děláte?" Budeš-li chvíli bohaté pozorovat, zjistíš, která témata jsou in a která out (současné události jsou in, byznys je in, záliby jsou in). Vždy měj na mysli, že boháči mohou mít vše, co se jim zachce, a nemusí si dělat starost s výdaji.Jestli se zklameš i tentokrát, pak ti zřejmě nezbude, než zůstat sama sebou a chovat se naprosto přirozeně. S úsměvem a otevřenýma očima určitě brzy poznáš, že "nic se nemá uspěchat" a že "na každého - tedy i na tebe - jednou dojde!"

folder_openPřiřazené štítky

Muži versus ženy

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

Muži versus ženy Ironická poznámka klasika, že muž a žena si nikdy nemohou porozumět, protože každý chce něco jiného - muž ženu a žena muže - vychází nejen z nepopiratelných anatomických rozdílů. My totiž také jinak hodnotíme, jinak cítíme, jinak se rozhodujeme a stejné situace prožíváme jinak.Statisticky se potvrdilo, že ženy lépe vidí za šera, mají citlivější hmat, v průměru lépe slyší, lépe popisují emoce objevující se při rozhovoru a hlouběji se dokáží vcítit do nitra druhých lidí. Muži se naopak lépe orientují v prostoru a vnímají vztahy mezi čísly, zatímco schopnost vnímat vztahy mezi slovy je prokazatelně kvalitnější u žen. „Muži mohou snížit tělesnou hmotnost zvýšením fyzické aktivity. Ženy musí kromě cvičení omezit přísun kalorií,“ říká zpráva o výsledcích výzkumu v nemocnici Lenox Hill v New Yorku. Takže zatímco tvůj partner přebytečná kila lehce vyběhá, ty musíš držet dietu. Nedokáže ale dělat víc věcí najednou jako ty. Jeho mozek je stvořen pro akci, tvůj pro mluvení. Je aktivnější, snadněji se naštve a pak jde pryč, aby vychladl.Traduje se, že muž se dokáže lépe prosadit, vést a řídit, zatímco žena by měla mít větší sklon podvolit se a nechat se ovládat. Proto je devět z deseti vrcholových pracovních míst obsazeno muži. Když si malé děti hrají, tak chlapci ženou stavby do výšek a milují pohyblivé hračky všeho druhu. Dávají přednost srážkám a katastrofám, rádi používají špičaté objekty, jsou agresivnější, netrpělivější a soutěživější. Dívenky naopak budují prostory ohrazené proti nebezpečí, dovedně kouzlí interiéry zalidněné postavičkami. Dávají přednost horizontálnímu uspořádání.Na mužích obdivujeme především rozhodnost, cílevědomost, aktivitu, odvahu, akceschopnost, originalitu nápadů, schopnost vyniknout mezi ostatními, schopnost vydělat peníze, spolehlivost, soutěživost, samostatnost, schopnost poradit si s problémy, které život přináší, ochotu riskovat, velkorysost. Imponují nám činy ne slova. A vědomí, že se o ně můžeme přít, že se nám s nimi nemůže nic zlého stát. Co mají rádi muži? „Muž v lásce nehledá ženu, která by s ním soupeřila. Hledá ženu, která ho doplní,“ tvrdí psycholog Bill Moir. „Partnera, milenku. Je pro něj bytostí, kterou nemůže nikdy zcela pochopit, ovládnout nebo vlastnit.“ Chceš-li se dozvědět více: Proč muži nežehlí (Grada), Číše a meč, agrese a láska (Lidové noviny), Život a jak v něm zůstat naživu (Portál), Rodina a jak v ní zůstat naživu (Portál), Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše (Práh), Psychologie vrstev duševního dění osobnosti (Doplněk).

folder_openPřiřazené štítky

O vztazích mezi mužem a ženou

access_time23.leden 2020personRadka Eliášková

Klíčové výrazy: dlouhodobá nevěra, duchovní partner, jak si udržet vztah, jak ukončit vztah, jak zachránit vztah, jak zlepšit vztah, karmické vztahy, krize vztahu, láska a vztahy, láska nebo přátelství, manželská nevěra, milenecký vztah, nevěra manžela, nevěra manželky, nevěra muže, nevěra partnera, nevěra v manželství, nevěra ve vztahu, osudový muž, paralelní vztah, partner duše, partnerské vztahy, partnerský vztah, problémy v manželství, přátelství je někdy víc než láska, rodinné vztahy, vážný vztah, vztah mezi mužem a ženou, vztah na dálku, vztah na pracovišti, vztah po nevěře, vztah se ženatým, vztah se ženatým mužem, vztahy mezi lidmi Vztahy je téma v dnešní době pro všechny aktuální. Aby ne, když se jedná o jeden ze základních vývojových nástrojů. Ve vztazích se setkávají naše vnitřní názory o světě (naše vnitřní fantazie) s realitou. Ale i zde lze nalézt určité zákonitosti.Aby byl vztah úplný, musí být rozvinutý v obou svých polovinách. V milenecké a v přátelské. Obě poloviny jdou ruku v ruce a hodně se ovlivňují. Vztah mezi mužem a ženou je většinou problém rozvinout v přátelské oblasti, za kterými se skrývají očekávání a obavy z obou stran. Tyto strachy si často už na svět přineseme, díky výchově se znovu zaktivizují a v dospělosti se s nimi pracuje. My lidé totiž dnes většinu vztahů začínáme na bázi přitažlivosti a citového vzplanutí. Druhou část na počátku nijak neřešíme. Pokud jsme se ovšem nenarodili v Indii, kde nám naši manželku vybrali rodiče.Přátelská rovina je rovina otevřená. Přátelé, pokud to jsou opravdoví přátelé, jsou schopni sdílet jakékoliv téma bez toho, aby jeden druhého posuzovali nebo odsuzovali. Nemusí spolu souhlasit, ale řeknou si otevřeně vše na rovinu a ve všem se tolerují. Tak to funguje mezi správnými kamarády. Vezměte si třeba téma krása. Pokud popisujete nějakou krásnou věc, jako třeba sportovní auto je zde ještě vše v pořádku. Pokud ale začnete popisovat nějakou krásnou kočičku, kterou jste dnes potkali s postřehy o její postavě, přestane to být u vaší partnerky věc přátelská, ale stane se z toho věc osobní. Už nesdílí váš smysl pro krásu, nepluje v přátelské neosobní rovině. Je to pro ni zásadní porušení rovnováhy a hrozba zboření celého systému. Bere celou věc osobně. Nedej bože se ještě zmínit, že je o 20 let mladší, má dokonalé „vlasy třeba…“ nebo jinou část těla a je to nová spolupracovnice, tak to jste většinou na dlouho skončili s klidem doma.To se běžně mezi muži ví, a tak se tyto zážitky doma neventilují, jen mezi přáteli a doma se pak žije v tom, co tolerance dovolí. Zde platí zásada neubližovat. Přátelská rovina je tím ale velmi okleštěná. Muži se bojí výčitek a neklidu doma, ženy zklamání. Co ale oba vždy dokáže spojit v otevřenosti, jsou děti. To je společný projekt.Mimochodem, uvědomujete si, že pokud prožíváte jakékoliv zklamání, že se jedná o obchod a ne o čistý dar? Zklamání totiž vždy znamená očekávání, že se mi vložená energie (investice) vrátí.Ženy málokdy dávají své city zadarmo. Ta zkušenost ale přijde, až když se vztah začne rozpadat.Vztah založený na obchodní bázi může fungovat, ale musí být nějak vyvážený. Takto fungovaly vztahy kdysi u našich prababiček, kdy každý z partnerů měl svou jasnou roli, např. žena domov, muž práce a ten druhý se mu do dané role nemíchal. Tyto role se setkávali jen na určitých rozhraních a výměna energie tam a zpět byla vyrovnaná.Dnes se ale vzájemné role promíchávají. Ženy se chtějí pracovně realizovat stejně jako muži, muži zase přebírají část péče o domov a děti. Protože oba mají zkušenost s tímtéž, je zde možnost srovnání obou přístupů a mohou nastat konflikty o to, který přístup je lepší. Tento systém zvyšuje daleko více tlak na toleranci toho druhého.Vývoj pokračuje i v této oblasti, tak jsem zvědavý, kam se to bude dále vyvíjet. Zajímavý byl tento článek z internetu:„Podívejte se s námi na nejoblíbenější alternativy tradičních vztahů:1. Otevřené manželství - kdy partneři spolu sice uzavřou sňatek, ale sexuální věrnost si neslíbí. Vztah tedy není založen na lži a každý z partnerů souhlasí, že si ten druhý může najít milence/milenku. Obvykle se tak ale děje za konkrétních pravidel, na kterých se partneři dopředu domluví.Podle zastánců tohoto stylu je to jedno z nejupřímnějších a přitom účinných řešení, které nenutí partnery ani po letech předstírat, že jsou monogamní, a klamat tak sami sebe.2. Manželství na zkoušku - stále oblíbenější způsob, jak si vyzkoušet, zda spolu dva lidé mohou skutečně žít. Obvykle si partneři stanoví dobu trvání tohoto vztahu, kdy si společně zhodnotí, zda má smysl spolu pokračovat a pak také, jakou formou.3. Přátelský svazek - tento vztah není o lásce jako takové a nemusí být ani o sexuální přitažlivosti. Jedná se čistě o praktickou záležitost, když dva lidé chtějí od života to stejné.Podle mnohých odborníků má dokonce toto manželství větší šanci na celoživotní svazek než to založené na intenzivní vášni. Předností tohoto vztahu je především stabilita.4. Manželství kvůli dětem - primárním účelem tohoto svazku je vychovávat děti. Jedná se o nejkřehčí vztah vůbec, jelikož kolem výchovy dětí panuje všeobecně nejvíce neshod mezi partnery a hrozí tedy i velké zklamání.5. Oddělené manželství - partneři jsou sezdáni, ale nežijí spolu, nebo jen naoko. Tento vztah vyhovuje všem, kteří chtějí mít hodně času jen pro sebe a zároveň nechtějí být úplně bez partnera. Vyhovuje tedy všem, co se vzájemně přitahují, ale osobnostně jsou si natolik vzdáleni, že by každodenní soužití nezvládli.Oba mají dostatek svobody na to, aby si dělali, co chtějí a společně jen tráví čas, který si spolu naplánují. Aby partneři takový vztah zvládli, je zapotřebí obrovské množství vzájemné důvěry.6. Manželství jako způsob ochrany - vztah postavený na vlastní bezpečnosti a vzájemném prospěchu. A je jedno, zda se jedná o emocionální stránku či tu finanční. Vždy jde o výhodný obchod, tedy něco za něco.“Každopádně dokud nenecháte partnera a nepodpoříte ho, aby svobodně projevil všechny své fantazie, vyzkoušel si to, co ho láká, do té doby nikdy nepoznáte, koho vlastně „milujete“. Nepoznáte také nikdy ve vnitřní hranice tolerance, svůj vlastní osobní vztah k partnerovi, míru svého vlastnění apod. Jen tušíte a svazují vás vnitřní strachy. Muži se jen velmi těžce nechají okrást o svou svobodu, a pokud cítí, že by byli nepochopeni, provedou čin stejně, jen tajně.Život a životní zkoušky nejsou totiž ničím jiným než hledáním a hlavně projevením své vlastní vnitřní kvality v reálném životě. Tu stejně všichni nosíme v latentní podobě v podvědomí a realita dává k jejímu projevení prostor.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Hot or Not na dotaz nikdy

Hot or not: Obočí jako bodyguard pohledu

access_time29.květen 2019personRedakce

Co je trendy a co si naopak zaslouží beauty zákaz?HOTV síle je sílaSilnější linie obočí je letošní sezónu na špici. Podpořte linii hustých bodyguardů svého pohledu – nechte je zazářit klidně o počáteční síle dosahující 1 centimetru.Hra stínůVíc, než na stínování víčka, letos dbejte na stínování obočí. Pokud jej dokonale vymodelujete, bude vám pak stačit už jen řasenka a přesto budete mít výrazný a svůdný pohled, navíc bez dojmu z přelíčení. I na obočí použijte více stínů. U jeho konce volte tmavou barvou a postupem zesvětlujte přesně podle toho, jak ubývá na výraznosti obočí přirozeně. Na ty nejtlustší linky u vnějšího koutku oka byste měla použít stín už o dva odstíny světlejší, než na vystínování u vnějšího koutku.Se světlem o závodDodejte obočí i lesk, který vás bude zdobit v každém bodě zlomu světla.Použít můžete třeba multifunkční produkt Eye Brow Maestro od Giorgio Armani Beauty, který obsahuje barevná skla a slídové perličky a navíc je v dostání v odstínech, které splynou s barevným tónem vašich vlasů.NOTTenké linie alá účaTenké obočí si může dovolit jen málokdo i v době, kdy zrovna frčí. Je příliš přísné.Výrazné linky tužkouVýraznými tahy tužkou své přirozenosti neprospějete. Dramatický look je sice trendy, ale pouze v případě, pokud se dramaticky nedotkne vašeho obočí.Ráno raníčko pana vstala……a nic se sebou nedělala. Tak takhle prosím ne. Zanedbanost se prostě na špici nedostane nikdy a nevytrhaným obočím bez tvaru opravdu nezaujmete nikoho.Foto: L´Oréal

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Testujeme na dotaz nikdy

Kruhový trénink a jak jsem se naučila mít ráda sport

access_time27.květen 2019personRedakce

Včera jsem vám poreferovala o svém jídelníčku a zhodnotila, že kila nejsou všechno a že více důležité jsou centimetry. Dnes vám chci popsat kruhový trénink, protože to přesně je podle mě to, co chytne i sportovní „nefanoušky“.Nejprve chci říct, že co oceňuji nejvíc, je měnící se stavba těla, kterou formuje právě navštěvování kruháče, kde se střídá posilování a kardio a tělo tak dostává hezky zabrat.Jak to probíháV Contours máte celkem 16 stanovišť, přičemž 8 z nich jsou posilovací stroje a 8 malé odpružené destičky. Na posilovacích strojích si s trenérkou nastavíte váhy, které se postupem času zvyšují. Destičky mezi stroji jsou volné, tedy můžete cvičit kardio cviky, ale i další posilovací. U každé destičky najdete tabulku s příkladem cvičení, které na ní můžete provádět. Celou dobu běží z reproduktorku časová smyčka, která vám po každých 45 vteřinách zahlásí změnu stroje. Jedete tak automaticky dokola a víte, kdy přestat.Začátky si můžete jet v lehkém tempuZačínala jsem pouze s 2 koly kruháče, poté zvýšila na 3 a nyní jsem na 4 kolech. Vaše cvičení vždy začíná 5 minutami na Eliptical stroji a pak jedete kruhový tréninky, při němž jedno kolo vyjde na cca 15 minut. Intenzitu si zvyšujete samy, jak to cítíte a když si nejste jisté, tak požádáte trenérky o změnu vah nebo tréninkového plánu.Proč jsem si zamilovala právě Contours?Sama jsem s tímto druhem cvičení spokojená a tak přidávám pár bodů, které vám možná pomohou v rozhodování:1. Contours je jen pro ženy!Možná se to někomu bude zdát hloupý, ale odpadají tady pocity, že v něčem vypadáte blbě a taky to, že si neustále popotahujete tričko. Já to tak měla a teď už neřeším a vezmu si to, v čem se mi dobře cvičí. Nosím barevné legíny, které sice prozradí každý fald, ale já musím mít radost z cvičení a neonové barvy pomáhají. V klasickém fitku s muži bych se halila do černé a nebyla si sebou tak jistá.2. Žádná zrcadla ve cvičícím prostoru!Že by vám chyběla? Ani náhodou! Cvičíte a nemáte potřebu se podívat, jak vypadáte a soustředíte se jen a jen na výkon. Jak cvičíte, neustále kontrolují trenérky.3. Vzájemná motivace a inspiraceSnad nikdy necvičíte sama, a když naproti vám jede holka totálně naplno, tak nepolevíte! Naopak ještě přidáte. Další výhodou je i vzájemná inspirace cviky, které cvičí ostatní a vy je můžete zařadit do svého tréninku a nahradit cvik, který vás už nebaví, nebo máte dojem že vám neprospívá.4. Trenérky – stále na místě a stále k dispoziciKdyž si nevíte rady s tím, jaký cvik zvolit nebo kolik kg si na strojích nastavit – jsou tu pro vás. Neustále kontrolují, jak cviky provádíte a jestli nepodvádíte. Navíc každou hodinu zapisují vaši tepovou frekvenci – abyste měla přehled, zda opravdu spalujete.5. Možnost individuálního plánuTrenérky připraví na vyžádání plán přímo pro vás a samozřejmě se zaměří na partie, které vás trápí. (mě trápí celá Kristina, takže mám totálku) Plán se nemusí vůbec cvičit na kruháči, ale mimo něj, takže když vás na chvilku omrzí, tak si dáte pár týdnů individuál. To mě moc baví!6. Cvičební pomůckyVůbec nemusíte jet kruháč, ale přijít si třeba jen zacvičit na bosu, švihadle, trampolíně, míči atd. Domů si tolik věcí nepořídíte a ruku na srdce, když je to doma – nikdy to tak nevyužijete!7. Časová volnostDo Contours můžete přijit kdykoliv a nemusíte se vázat na nějaké hodiny – začínáte, kdy se vám chce. Už jsem párkrát narazila na řízený kruháč s trenérkou (nemusíte ho jet i když právě cvičíte) a taky to mělo něco do sebe. Každopádně většinou jdu, když můžu já a tak se vedených hodin rozhodně nedržím.A něco navíc, co se mi fakt líbí!Po tréninku najdete v místnosti bez strojů také tabulku se cviky na protažení, které vám usnadní závěrečnou fázi tréninku.

folder_openPřiřazené štítky

Vyzkoušeli jsme: Dlouhovláskou za pár minut

access_time28.květen 2019personRedakce

Patříte mezi ty, kterým příroda nenadělila dlouhé, husté vlasy a pohráváte si s myšlenkou, že byste si je nechala prodloužit? Než si poškodíte vlasy některou z prodlužovacích metod, vyzkoušejte si připínací clipy. Jsou nejšetrnější a nasazení zvládnete opravdu za pár minut.Délce i hustotě svých vlasů se snažím pomoci už 10 let. Vyzkoušela jsem všechny prodlužovací metody. Od malých kroužků (micro rings), přes keratin až po upevnění pomocí trubiček. Moje jemné vlasy však po čase začaly rezignovat na všechny metody, a to i přestože jsem si po půl roce prodlužování dávala vždy tří měsíční pauzy pro regeneraci. Rostly čím dál pomaleji a daleko jemnější. Navíc jakýkoli spoj je zatěžoval, takže vyrůstaly už poškozené tím, že byly násilím povytahovány ze svého lůžka váhou pramenu. Z původních 120 nasazovaných pramenů jsem skončila na 40. Více už jich mé vlasy neunesly. Efekt byl tak skoro nulový. Zpod mých vlasů sice trčelo pár prodloužených pramenů, ale člověk nemusel být odborník, aby poznal, že k mým vlasům nepatří.Volte clipy evropského typu v kvalitě remy!O clip in hair jsem věděla dlouho, ale nikdy jsem nevěřila tomu, že by na vlasech, tak jemných, jako mám já, mohly držet. Navíc mi přišlo jedno, jestli vlasy budu ničit tím, že na ně budu připevňovat závaží nebo je každý den silně tupírovat, aby mi držely clip in hřebínky u hlavy. Po poslední návštěvě kadeřnice, která mi radikálně ubrala na délce, jsem je ale přece jen vyzkoušela. Nechtěla jsem do vlasů zprvu moc investovat. Dala jsem si strop 1500 Kč a začala na Ebay hledat nové prameny. Ty první, které přišly, byly katastrofální – nepřirozená barva a pásy tak těžké, že okamžitě sjížděly. Druhé jsem si objednala přes Clip-vlasy-levně (www.clip-vlasy-levne.cz). Zvolila jsem o třídu kvalitnější, než ty předchozí – kvalitu remy na pravých vlasech evropského typu. Tyto mne naopak velmi překvapily svou jemností a barevným promelírováním tak přirozeným, že dokonale sedly k mé barvě vlasů.V jedné sadě je celkem 8 kusů různě širokých pásů clip in vlasů. Začínáte nasazovat odspoda díl, který má 3 clipy, pak překryjete úzkým pramenem svých vlasů a pokračujete největším dílem na 4 sponách. Opět překryjete vlasy, nasadíte další díl o 3 sponách. Tím si zajistíte délku a hustotu v zadní části hlavy. Do boků pak dáte ve dvou patrech dvousponový a jednosponový pás. Všechny hřebínky jsou vypodloženy silikonem, takže vlasy nemusíte tupírovat, aby clip držel.Vlasy dále upravíte, jak jste zvyklá. Můžete je mýt, fénovat, žehlit, kulmovat, natáčet i barvit, vytvářet účesy, spínat do culíku…podle toho, na co máte náladu. Aby hřebínky nebyly vidět, musíte jen vychytat správné rozdělení vlasů při jednotlivých účesech, ale to je opravdu otázka cviku.Nyní s odstupem hodnotím clip in jako nejšetrnější metodu. Docházím jednou do týdne ke kadeřnici na regenerační zábaly a mé vlasy se začínají opět probouzet k životu. Vyhovuje mi i časová úspora. Než jsem své neposlušné vlasy přiměla k nějakému účesu, trvalo mi to i 40 minut. Musela jsem je každé ráno umýt, protože druhý den už byly bez objemu a přes noc zkrepatěly, vyfoukat a pak ještě vyžehlit. Použila jsem spoustu olejů a sér na uhlazení, čímž jsem podpořila jejich rychlé zamaštění a plihnutí. Nyní si hlavu mohu mýt jednou za dva, tři dny. Jen vlasy v předklonu načechrám, lehce přelakuju, nandám clipy a během 10 minut odcházím.Teď se chystám vyzkoušet ještě další věc, k jejímuž trvalému řešení jsem nikdy nenašla odvahu – ofinu. Samozřejmě na clipu.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zaujalo nás na dotaz nikdy

Jak zabránit vypadávání vlasů po těhotenství?

access_time09.prosinec 2019personMarián Kroužel

Těhotné ženy prodělávají úplně jiné zkušenosti, jak před porodem, tak i po porodu. Většina žen říká, že se jim těhotenství líbilo a že nabyly mnoho nových zkušeností. Však v těhotenství existují i negativní stránky a vedlejší účinky jako například vypadávání vlasů a lámání nehtů. Vypadávání vlasů po porodu je bohužel velmi běžné, což znamená, že se to může stát klidně i vám. Nicméně se nemusíte bát vedlejších účinků, pokud se na to řádně připravíte. Vypadávání vlasů po porodu je pouze dočasné, proto existují metody jak to zmírnit. Máme pro vás typy, které vám pomohou a zabrání vypadávání vlasů.Tipy proti vypadávání vlasů Přírodní vlasový cyklusVaše vlasy mají tři fáze růstu:První fáze je, že vlasy aktivně rostou řadu let.Druhá etapa zabraňuje růst vlasů, přibližně na 1-3 měsíců. Zatímco vlasy odpočívají, se dějí hodně chemických změn. Na konci klidové fáze nastává třetí fáze, která však může způsobit právě vypadávání vlasů. Můžete si všimnout, že každý den vypadne třeba 100 vlasů aniž byste věděli proč. Vypadané vlasy nahradí nové, nemusíte se obávat, však někdy nastane to, že další vlas ten vypadnutý nenahradí.Příčiny vypadávání vlasů Hlavní příčinou vypadávání vlasů po těhotenství je způsobeno hormonálními změnami, kterými ženské tělo prochází. Během těhotenství by ženy měly užívat vitamíny, které zabrání vypadávání vlasů a dodávají jim lesk a objem. Nicméně, hormony mohou způsobit problémy vypadávání vlasů poté, co ženy porodily dítě, nemusí všal vypadávat jen při těhotenství, ale i po porodu. Největší rozdíl si mohou ženy všimnout během 1-3 měsíců po porodu.Kromě hormonálních problémů, je to zcela normální vidět, že vlasy vypadávají, může to zapříčinit třeba i dieta. Dalším důvodem vypadávání vlasů po těhotenství může být nedostatek minerálů a vitamínů. Chcete-li vyřešit oba tyto problémy, začleňte více ovoce a zeleniny do vašeho jídelníčku.Obecné informace Přirozená délka života vašich vlasů je asi průměrně 5-7 let, to však pak závisí na jednotlivci. Vypadnuté vlasy vždy nahrazují nové, to však neplatí při těhotenství, to může vlas vypadnou a při klidové fázi vlas nenaroste. Když hormony dosáhnou opět normální stav po těhotenství, vlasy které nerostly během klidové fázi pak opět narostou. Může trvat až šest měsíců, aby se vlasy zase vrátily do normálu, můžete však udělat několik kroků, abyste urychlili růst a udrželi si vlasy.Běžná místa kde vlasy vypadávají Těhotenství oslabí všechny vlasy. Vypadávání vlasů může být nerovnoměrné, mohou být místa na pokožce, kde vlasů vypadá více a mohou být také místa, kde budete mít všechny vlasy. Můžete třeba zpozorovat řidší vlasy kolem čela nebo za ušima.Někteří lidé vidí vypadávání vlasů především na těchto místech, zatímco jiní mají jednu nebo dvě místa.Kdy je vypadávání vlasů už vážné? Vzhledem k tomu, že vypadávání vlasů může být způsobeno i něčím jiným než hormonální nerovnováhou, jako je třeba podvýživa, měli byste navštívit lékaře, který vám poradí co a jak. Jestliže vypadávají vlasy i po šesti týdnech po narození dítěte, neváhejte a běžte se poradit s lékařem. V některých případech mohou lékaři předepsat léky ve formě tabletách,aby zredukovaly vypadávání vlasů. Je důležité zmínit to, že se vypadávání vlasů často zastaví po šesti týdnech, tak již léky ani jiná medicína nebudou potřeba.Vyhněte se tahání vlasů Doporučujeme, abyste si nedělali účesy, které napínají vlasy. To zahrnuje těsné culíky nebo drdoly.Je často nepříjemné, že vlasy máte v obličeji, ale bohužel culíky zapříčiňují vypadávání, proto byste měli používat skřipce místo gumiček.Jak se starat o mokré vlasyPoužijte šampon a kondicionér, který obsahuje posilující složky, jako je křemičitý biotin nebo keratin. Vaše vlasy jsou neuvěřitelně zranitelné když jsou mokré, mokré vlasy způsobují lámavost a křehkost. Pokud máte mokré vlasy, zacházejte s nimi opatrně, aby nedošlo k vypadávání. Uděláte nejlépe, když používáte hřeben s velkými zuby na mokré vlasy. Buďte jemní při stylování vlasůKdykoliv je to možné, vyhněte se fénům, žehličkám na vlasy nebo kulmám.Dieta a výživa Jak již bylo zmíněno, váš zdravotní stav se odráží na vlasech, nehtech a kůži. Pokud se nestravujete zdravě, měli byste okamžitě začít, protože to ovlivňuje růst vlasů. Takže zařaďte ovoce a zeleninu do svého jídelníčku. Snadný začátek je, že alespoň před jedním jídlem sníte jednu misku zeleniny nebo ovoce.Je také důležité získat dostatek bílkovin ve stravě, to posílí vlasové kořínky a s touto výživou vlasy zachráníte před vypadáváním. Tyto tipy budou rovněž podporovat růst vlasů, který může být dále posílen i tím, že si dopřejete vitamíny jako je B komplex , biotin, vitamín C a zinek.Ve většině případů žen, které zažily vypadávání vlasů po těhotenství je velké riziko, že se tomu nikdy nevyhnou úplně. Ale pomocí tipů které jste se dočetly v článku, můžete zarazit vypadávání aniž byste se o ně musely nějak hodně starat.

folder_openPřiřazené štítky

Hypnóza a naše vědomí a podvědomí. Rizika hypnózy

access_time18.prosinec 2019personMarián Kroužel

Trocha historieJiž ve čtvrtém tisíciletí př. n. l. používali hypnózu Sumerové. V té době speciálně vyškolení lékaři z řad kněží léčili nemocné použitím sugescí ve spánku. Hinduističtí fakíři a jogíni již ve druhém tisíciletí př. n. l. používali hypnózu ve svých meditačních praktikách. Používala se také v Egyptě a Řecku. Za zmínku stojí také Theophrastus Bombastus von Hohenheim (1493 - 1541), zvaný Paracelsus. Učil, že rozhodujícím činitelem jakéhokoli uzdravení je „lékař v nás“. Uváděl, že mniši v Korutanech léčí nemocné tak, že je nechávají pohlížet do zářící křišťálové koule. Nemocní prý potom obvykle upadnou do hlubokého spánku. Ve spánku dávají mniši nemocným sugesce potřebné k uzdravení, a to prý také většinou nastává. Použití hypnózy dnesDnes se hypnóza využívá k léčbě různých závislostí, fobií, k tomu, aby se člověk dostal k dřívějším událostem, které jsou mu za bdělého stavu nedostupné, a odstranil tak různé bloky, které mu brání ve šťastném a spokojeném životě. Používá se také v medicíně jako anestetikum (zejména pro lokální umrtvení), neboť má méně vedlejších účinků než klasická narkóza a jiná anestetika. Vědomí a podvědomíMusím přiznat, že téměř ve všech materiálech, které jsem k hypnóze četla, jsem narazila na zmatek v pojmech Já, Vědomí a Podvědomí. Krásně to ilustruje následující věta: „Naše podvědomí je chytřejší než my sami. Ví, co je pro nás nejlepší, je naše originální neopakovatelné já.“ Když si tuto větu přečtu, naprosto mi není jasné, jak může být mé originální neopakovatelné já chytřejší než já sama. Někde je zase podvědomí v závorce uváděné jako vědomí. Myslím, že člověk by v těchto pojmech zmatek mít neměl. Pojďme se na ně tedy podívat blíž. Podvědomí: v psychoanalýze přechodná zóna mezi nevědomím a vědomím, jímž musí projít potlačený či vytěsněný psychický vjem na cestě k uvědomění. Psychické obsahy a procesy, které jsou v daném okamžiku mimo oblast vědomí, jež se však mohou stát vědomými. (Encyklopedie Diderot, 1999) Mohli bychom tedy říci, že podvědomí je soubor těch vjemů a prožitků, které jsme z nějakého důvodu potlačili a jsou nám tudíž běžně nedostupné jako vzpomínka. Nicméně existují a tudíž mohou na náš život mít nějaký vliv. Na druhou stranu si je můžeme uvědomit, což je dobrá zpráva. Vědomí: psychologická definice je: a) v užším smyslu určitý stupeň bdělého prožívání (na rozdíl od bezvědomí) b) v širším smyslu znalost souvislostí (vím, proč cítím, myslím to, co cítím, myslím si). Vědomí má tři dimenze, a to niternost prožívání, předmětné vnímání (vědění o něčem, chápání, uvědomování si) a sebereflexi (uvědomování si sebe sama). Při porušení vědomí dochází ke stavu podobnému spánku. (Encyklopedie Diderot, 1999) „Lidsky“ bychom mohli říct, že vědomí je uvědomování si okolního světa a sebe sama ve vztahu k okolnímu světu. Já: já je vlastně osoba sama, je to identita, která je určitým jedincem. Je to to, co si je vědomo, že si je vědomo. Ve výše uvedené větě, kterou jsem uvedla pro příklad, se zjevně zaměňuje pojem podvědomí za skutečné já a pojmem „my sami“ se zřejmě míní kombinace vědomí i podvědomí. Protože to, jak se osoba v životě projevuje, jak žije, je ve skutečnosti ona sama, na nějakém stupni vědomí (uvědomování si), plus vliv jejího podvědomí (zážitků, kterých si není plně vědoma) na její jednání. Shrnula bych to asi takto: ve skutečnosti jsme to my, kdo řídí náš život, a to včetně tělesných procesů. Jsme si toho více nebo méně vědomi. A to, co způsobuje neoptimální fungování našeho života – ať po psychické nebo fyzické stránce, je naše podvědomí. Takže hypnóza se snaží spojit naše já s naším podvědomím, případně sugescí ovlivnit vliv našeho podvědomí na náš život. Může hypnóza skutečně někoho přimět udělat to, co by jinak nikdy neudělal? Podle různých zdrojů hypnotizér nemůže člověka přimět udělat něco, co je v rozporu s jeho morálními zásadami. To znamená, že hypnotizér nemůže jednoduše někomu vložit sugesci, aby např. někoho zastřelil. Pokud by to bylo v rozporu s morálními zásadami hypnotizovaného, tak by to prostě nejen neudělal, ale hypnóza by se přerušila a člověk by se z hypnotického spánku okamžitě probudil. Tahle věc má ale jeden háček. Předpokládá znalost morálních zásad hypnotizovaného. Ale přes všechno, co může člověk o svých zásadách říkat, stejně může mít hluboko v sobě ukryté nejrůznější úvahy a „choutky“, se kterými může i velmi úspěšně v životě bojovat a potlačovat je, nicméně mohou být přítomné. Tím myslím, že v jeho podvědomí mohou být hranice toho, co by udělal, jiné, než podle kterých ve skutečnosti zjevně žije. Profesionální hypnotizéři určitě obvykle nevkládají lidem sugesce ve směru páchání kriminálních činů. Nicméně nezkoušela bych to ani jako experiment. Aby si něco takového mohl člověk dovolit, musel by napřed skutečně plně ZNÁT obsah podvědomí hypnotizovaného. Sugesce versus vědomíJedna z věcí, s nimiž hypnóza pracuje, je sugesce. Sugesce je definovaná jako: podmanivé působení, vliv na něčí myšlení, cítění, vůli, jednání probíhající zpravidla mimo rozumovou a volní oblast. (Slovník cizích slov). Původ slova je z latinského suggestio. Sugerovat (vnukat) pak z latinského suggerere, což znamená podkládat. Sugesce ve formě příkazu vložená do povědomí člověka ho může potom ovlivňovat mimo jeho volní kontrolu a mimo jeho skutečné vědomí. Samozřejmě, když jsou příkaz a představa pozitivní, zdá se to v pořádku. Ale pořád je to něco, co nás ovlivňuje mimo naši vlastní kontrolu. Netvoříme tedy potom to, po čem toužíme (např. ideální postava nebo úspěch atd.) vědomě. A pokud již máme v minulosti ve vztahu k tomu, čeho chceme dosáhnout, nějaké protichůdné rozhodnutí, např. že nikdy nezhubneme nebo nikdy nebudeme bohatí, tak nová sugesce ve formě, že jsme bohatí nebo štíhlí jak proutek, stojí potom proti našemu starému rozhodnutí, kterého si možná jen nejsme plně vědomi nebo si nejsme vědomi, toho, kdy jsme se tak poprvé rozhodli. Fakticky tak může nastat konflikt našich rozhodnutí a získané sugesce. A pokud neznáme ani přesnou formulaci sugesce, ani našich starých závěrů a úvah, můžeme mít jen další problém, protože na nás působí jak naše staré rozhodnutí, tak nová sugesce. Ve skutečnosti si můžeme sami vytvořit na vědomé úrovni zcela jasnou představu toho, čeho chceme dosáhnout a dosáhnout toho. Anebo to zase vědomě zrušit, pokud dojdeme k závěru, že už to nechceme. Pokud se nám to nedaří, cesta může být, podívat se na naše minulá rozhodnutí ve vztahu k tomu, čeho se snažíme dosáhnout, uvědomit si je a tím zrušit jejich vliv. Je to podstatně účinnější, než vložit do podvědomí sugesci. „Přeprogramovat“ mysl pomocí sugescí, ať už vlastních nebo od někoho jiného, je myšlenka krásná a určitě za ní stojí úmysl člověku pomoci. Ale program, i když nový a lepší, stále zůstává programem. A aby se změnil, je potřeba nový program. Určitě si dovedete představit, jak by vypadal váš počítač, když byste do něj nahrávali stále nové verze programů, aniž byste vymazali ty původní. Výsledkem takového počínání u člověka není skutečně vědomý, svobodný člověk, schopný měnit svá rozhodnutí na základě vlastní svobodné vůle, ale člověk, který je ovládán různými typy příkazů, které navíc často stojí i proti sobě. Má hypnóza nějaká rizika?Nejsem expert na provádění hypnózy. Ale pojďme se na to podívat jen z hlediska základních informací. Hypnóza určitě má své místo a funkci při zkoumání lidské mysli, nebo když je používaná jako anestetikum (pokud je po prováděném zákroku vložený příkaz opět zrušen). Myslím, že základním problémem (pokud to tak mohu nazvat) hypnózy je to, že pracuje s člověkem ve sníženém stavu vědomí, kdy je náchylný k sugescím a poslušnosti vůči hypnotizérovi. Když se vrátíme k charakteristikám hypnózy, tak prožitky z hypnózy si hypnotizovaný pamatuje (s výjimkou hluboké hypnózy), pokud mu není sugerována myšlenka, aby si je nepamatoval. Z tohoto hlediska je třeba vědět, kdo s vámi opravdu pracuje a je to o etických a morálních zásadách hypnotizéra. Musíte prostě vědět, že vám nebude spolu s danou sugescí sugerovat i její zapomnění. Vzhledem k tomu, že při hypnóze slyší hypnotizovaný všechna slova a každý šelest a zároveň se snižuje jeho kritičnost a jeho vědomí je utlumené (tudíž nedokáže jasně rozlišovat a vyhodnocovat vjemy), může dojít i k nechtěné sugesci na základě okolních zvuků nebo slov z okolí. Zároveň je třeba opatrnost při formulaci sugescí, protože špatně formulovaná sugesce může mít ve skutečnosti destruktivní důsledky. Např. formulace: „úspěšně a snadno hubnu“, může sice vést k tomu, že člověk ztratí svou nadváhu, ale může hubnout dál i poté, co to už vůbec nepotřebuje a podlomit si tak zdraví. Zejména tehdy, kdy si není formulace sugesce vědom a tudíž ji nemůže vědomě zrušit nebo přeformulovat. Skutečně jsou nám údaje z našeho podvědomí bez hypnózy neodstupné?Na první pohled se to tak jeví. A zejména bolestivé zážitky jsem schopni natolik vytěsnit z dosahu vlastního vědomí, že to vypadá tak, jakoby se nikdy nestaly. V důsledku toho můžeme trpět fyzickými i psychickými problémy, jejichž příčny nám zůstávají neznámé. Ale není pravda, že se k nim vůbec nelze dostat nebo že jedinou cestou je hypnóza. Každý člověk má ve skutečnosti schopnost se k minulým prožitkům vrátit. A to při plném vědomí. Potřebujeme k tomu jen člověka, který nás k nim dokáže pomocí komunikace přivést a pomůže nám se na ně podívat. Můžeme tedy změnit svůj život a to, co nás trápí, i bez hypnózy? Jak jsem se právě zmínila, do našeho podvědomí se podívat můžeme. Chce to jen kousek odvahy a pomocnou ruku, která nás jím provede. Ve chvíli, kdy odhalíme tajemství našeho podvědomí, odhalíme ty skryté vlivy, které náš život negativně ovlivňují. A potom jsme schopni takové věci dostat zpět pod vlastní kontrolu a jsme schopni tvořit svůj život podle svých snů.Kdysi mi jeden klient řekl, že přišel na to, že když něco chce, tak podle toho musí žít. Např., když chce někdo být štíhlý, měl by se podívat na to, jak žijí štíhlí lidé a žít podle toho. Logické, že? Štíhlí lidé se obvykle nepřejídají, v jejich životě je nějaký pohyb atd. atp. Někdy stačí trochu vůle a disciplíny a jde to. Když to nejde tak jednoduše, tak je potřeba podívat se na minulá rozhodnutí a najít to, co tomu brání. A udělat rozhodnutí nová, vědomá a vlastní. Naprosto souhlasím s myšlenkou Paracelsa, že činitelem uzdravení je „lékař v nás“. Ale skutečně v nás, ne do nás vložený.

folder_openPřiřazené štítky

Malý notebook, malé potěšení

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

Známé rčení o tom, že co je malé, to je milé, platí u notebooků dvojnásob. Dokonce by se dalo doplnit: „Co je malé, to je lehčí a skladnější“. Rozlučte se s dobou, kdy jste vláčeli obrovské pěti-kilogramové laptopy celý den sem a tam a večer vám odpadalo rameno. Představíme vám tajného kandidáta na nejoblíbenější dámský mini notebook poradíme vám, jak si vybrat notebook na míru pro vás. Dámský vs. pánský notebookZatímco muži se při koupi nového počítače zaměřují na parametry a cenu, pramálo je zajímá, že jejich laptop vypadá jako pancéřovaný tank. Ženy v poslední době dají hodně na velikost, váhu a barvu. Hledají takový notebook, který pro ně bude vhodným doplňkem – malý, lehký a v neposlední řadě elegantní. Někdy se ale i designéři utnou a světlo světa spatří notebook ve tvaru velké pudřenky, jakým je Tulip. Barva a nejrůznější grafické efekty na víku notebooku jsou často důležité parametry pro ženy. Nekorunovaným šampiónem dámských mini notebooků se stal MSI PR200PX, který je na trhu k dostání hned v několik barvách. Růžová samozřejmě nesmí chybět. Necelé dva kilogramy vážící krasavec se může pochlubit rozměry 303 × 231 × 30 mm a výdrží čtyři hodiny bez napájení. Bez problémů se podíváte na dlouhý film. Integrovaná webová kamera je samozřejmostí a vychytávkou je čtečka otisků prstů. Doplňky v barvě notebooku, jako je brašna nebo USB myš není třeba příliš rozebírat. Za tohoto krasavce budete muset vytáhnout z peněženky necelých 21 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že výrobci notebooků pokořili hranici deseti tisíc korun za přístroj, jistě se budeme moct v dohledné době těšit na příznivější cenu i tohoto laptopu. Pro a proti miniJednoznačnými „pro“ jsou lehkost, skladnost a možnost vytáhnout laptop kdekoli a pracovat v terénu, aniž byste obtěžovali okolí tím, že zabíráte půl stolu. Mini notebook by podle znalců měl sloužit jako doplněk stolnímu, nebo minimálně rozměrově většímu počítači. Zírání celé dny do mini displeje a psaní na pidi klávesnici se negativně podepíše nejen na vašem zraku, ale i zádech. Nevýhodou menších strojů je nutnost směstnat co nejvíce tlačítek a funkcí na co nejmenší prostor. Občas se proto můžete rozčilovat nad ne úplně logickým umístěním otvorů pro sluchátka na přední straně. Jak správně vybrat (mini)notebook?Jestli patříte k uživatelům notebooku, které pouhá barva přístroje neuspokojí, a váháte, jak ten nejlepší laptop zvolit, nabízíme několik typů, jak postupovat. Notebook je třeba vybírat podle vašich požadavků, proto mějte jasno v tom, na co jej budete potřebovat a používat – přehrávání filmů, surfování po Internetu, hraní her, psaní a ukládání dokumentů nebo vše dohromady?Na škodu nebývá projít si reference uživatelů různých značek. Oni sami zmiňují výhody a nevýhody toho kterého notebooku, jež vám usnadní rozhodování.Ujistěte se také v tom, že ne/budete notebook denně přenášet z místa na místo – tím máte vyřešenu otázku, jestli zvolíte menší nebo vetší displej. Na paměti je dobré mít nepřímou úměru: čím větší displej, tím nižší výkon laptopu bez nabíječky. Velikost pevného disku nepodceňujte a nespoléhejte na to, že váš notebook nikdy „neklekne“. Zálohujte si veškeré dokumenty i přesto, že váš prodejce tvrdil, že je laptop odolný vůči všemu.  Výdrž baterie je podstatné kritérium, nejlevnější baterie vydrží třeba jen 2 hodiny, proto se vám vyplatí, budete-li čas od času pracovat v terénu přikoupit šesti článkovou 56 WHr baterii, která vám prodlouží práci na laptopu až o dvě hodiny. 

folder_openPřiřazené štítky

Vyzrajte na počítače. S příručkou

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

„Když se mě při poslední návštěvě zeptala pětasedmdesátiletá babička, jestli také používám ICQ, už mě to ani nepřekvapilo. Od té doby, co si pravidelně mailujeme a schůzky si domlouváme také po síti, spíš mě jen udivuje, že ještě neobjevila kouzlo notebooků a nechtěla k narozeninám třeba BlackBerry,“ říká úsměvně Jana Diváková. Babička se do počítačů zamilovala, místo toho, aby se v důchodovém věku věnovala pletení svetrů a zahrádce, pořídila si počítač, kupu knížek a učila se prakticky sama. Na tom ostatně není dnes nic divného, na trhu je čím dál více příruček pro malé nebo velké začátečníky s počítači. Že jste žádnou nikdy neviděli. Tak čtěte pozorně a snad si díky některé z publikací najdete cestu k nepříliš oblíbenému Outlooku nebo PowerPointu.Příručky pro ženyNeberte jako diskriminaci ale jako devizu fakt, že mezi policemi v prodejnách občas objevíte příručky výhradně pro ženy. Tituly jako PC příručky pro ženy, nebo Internet pro ženy, pocházejí většinou z pera autorek, které ví, jaké problémy ženy s počítači mají. Váháte-li ještě, jestli chcete být zatažena do tajů kyberprostoru, neváhejte, přišla byste o hodně. Průvodce vám poradí, jak nakupovat online, jak posílat emaily s velkými přílohami nebo jak se s internetem zabavit a dozvědět se spoustu zajímavých informací. Co by nemělo chybět k domácí knihovněTakovou biblí pro všechny počítačové nadšence, kteří jako operační systém používají Windows, je nejnovější verze Microsoft Windows – Jednoduše, srozumitelně, názorně. V internetovém obchodě je k pořízení za sto padesát korun, v kamenném obchodě trochu dráž, pod dvě stovky se ale pořád vejdete. Nespornou devizou knížky je fakt, že v ní neuvidíte nicneříkají postupy, které by psali počítačoví experti. Právě naopak, knížka si klade za cíl naučit všechny věkového skupiny s různou úrovní nadání základům práce, proto si přijdou na své všichni, kteří potřebují jednoduché popisy, přesné instrukce a hlavně obrázky. Autoři si odpustili vysvětlování teorií, kterými dřív uživatele odrovnali, a zaměřili se opravdu prakticky přesně na to, co se bude hodit. Chcete-li tedy několik zlepšováků na tvorbu tabulek a vzorců v Excelu, volba je celkem jasná.Pokud chcete naučit babičku nebo dědečka základům práce na počítač, sáhněte po knížce z dílny Computer Press – Počítač pro seniory, který se nově prodává již v druhém aktualizovaném vydání. Je pochopitelné, že příručka je přizpůsobena uživatelům a jejich věku. Vysvětlení teorií je omezeno na minimum, na dvou stech a šesti stranách se senioři naučí používat počítač prakticky, to znamená, že všechno budou moct využívat. Naučte babičku mailovatProto pokud by hledali návod, jak programovat, nebo poskládat vlastní počítač, budou asi zklamáni. Mezi kapitolami, které jsou v knize obsaženy, najdete návod na  používání Wordu, Excelu a samozřejmě i Internetu. Tak se připravte, seniorům s počítači zdar.OdborníkůmPro fajnšmekry, kteří běžnou práci s počítačem zvládají, a mnohem víc než Word je baví zpracování třeba digitálních forografií, je tady kniha Tomáše Barčíka - Retušování a úpravy fotografií v Adobe Photoshop CS/CS2.  Nejde o příručku teoretika, ale člověka z praxe, který je grafikem a také fotografem. Od každého něco si v něm najdou úplní začátečníci a pokročilejší fotografové, kteří si rádi ještě s fotkami pohrají a vylepší je.    

folder_openPřiřazené štítky

Když se notebook přehřívá

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

„Prosím poraďte mi, nevím, co se děje s mým počítačem, ale když na něm delší dobu pracuji, anebo je jenom spuštěný, rychle se zahřeje, přestane reagovat na moje pokyny a nakonec se sám vypne.“ I takto začínají dotazy uživatelů osobních počítačů a notebooků, kteří ve specializovaných online poradnách hledají pomoc. Můj počítač se klidně zahřeje na osmdesát stupňů, skoro bych si na něm mohl vařit kafe, píše další uživatel. Počítač do postele nepatříJeště před tím,  než začnete problém hasit, je třeba najít důvod. U notebooků je problém s přehříváním častější v případě, že mají větrák s chlazením na spodní části, která se dotýká stolu. Je proto pochopitelné, že když počítač máte celý den spuštěný, začne se dřív nebo pozděj zahřívat na vysokou teplotu. Jak jednoduché by to bylo, kdybyste na čas počítač nechali „nadechnout“ a jednoduše ho překlopili na stranu. Občas neškodí, když počítač vysajete, zbavíte se tak prachu, který uvízl uvnitř, hlavně pokud nemáte chuť počítač rozebírat na součástky a jednotlivě je čistit. Jen pozor, abyste si nevysáli tlačítka. Dalším prohřeškem uživatelů notebooků je nošení si ho do postele. Tím přímo podporujete počítač v tom, aby se vám přehřál. Nikdy ho nepokládejte na kožešiny, do peřin, nebo na deku. Větrák s chlazením by měl být vždy i mimo stůl, aby mohl také „dýchat“.Méně znamená rychlejiObčas bývá také příčina v tom, že máte ve stejné době spuštěno mnoho procesů. Že nevíte, jak zjistit, kolik procesů vám funguje? Po zmačknutí klávesové zkratky Ctrl+Alt+Delete se vám na monitoru objeví okénko s probíhajícími procesy. Optimálně by jich mělo fungovat asi dvacet pět, takže pokud na vás svítí číslo padesát,  je na čase některé z nich ukončit. Nebojte se, že byste z počítače něco umazali, zavřete jen ty programy, které nepotřebujete. Často se zcela automaticky spouštění komunikační programy jako ICQ nebo Skype. Zrušte automatické přihlašování a raděj je spusťte, až je opravdu budete chtít používat.Pokud nezabrala ani jedna z výše uvedených vychytávek, máte další možnosti. Buď navštivte výrobce, ideálně ještě v záruční době, který je povinen vám s problémem pomoct, anebo vyzkoušejte jednu z moderních pomůcek tzv. chladící desky. Ty se dají výborně využít nejenom, když se počítač zahřívá, ale i tehdy, potřebujete-li mít laptop výš než je stůl, anebo kvůli práci se zápěstím potřebujete vyvýšit vzdálenější stranu počítače.Podložky a držáky, vše pro vaše noťáskyVelikost, váhu a skladnost každé chladící desky si při dnešní nabídce můžete doslova nadiktovat. Od podložek, které můžete srolovat, hodit do tašky nebo kabelky, až po masivní kusy z hliníku, které budou vašemu stolu dominovat. Podle toho se také pohybuje cena, nejlevnější desky pořídíte kolem 600 korun, nečekejte ale designový zázrak. Pokud budete chtít víc než jen počítač zchladit, zkuste zainvestovat do modelu  ZM-NC2000 od firmy ZALMAN, který vás sice vyjde na více než dvojnásobek, ale kvalita výrobku mluví za sebe. Je vyroben z převážné části z hliníku, některé části jsou ale i plastové. Na denní přenášení určitě není, s váhou téměř kilo a půl se spíš bude hodit na pracovní stůl.Zlatou střední cestou by klidně mohl být Cooler Master NotePal S, u kterého si můžete zvolit černou nebo šedou barvu. Jeho devizou je nastavitelná výška vzdálenější strany a plastové úchytky, které brání klouzání notebooku dolů. Zároveň ho můžete využít pro notebooky s patnáctipalcovým a menším monitorem.  

folder_openPřiřazené štítky

Sadó je cesta čaje

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

Čajový obřad má i v dnešním Japonsku stále své důležité místo ve společenském životě. Na čajových slavnostech se setkávají významné osobnosti politického i kulturního života a být pozván je velkou ctí. Sadó však má svá přesně vymezená pravidla a jejich zvládnutí vyžaduje několik roků pilného tréninku.Sadó znamená v doslovném překladu "cesta čaje" a ve smyslu buddhismu školy zen představuje především jednu z cest k dosažení pravého poznání - "osvícení" satori.Čajový obřad se odehrává ve zvláštní čajové místnosti čašicu v samostatném domku uprostřed zahrádky, upravené rovněž podle přesných pravidel. Aby se setřely sociální rozdíly a hosté se naplnili skromností, je vchod do domku velmi nízký, takže při vstupu donutí hluboce se sklonit. Také nádrž v zahradě, v níž si všichni před obřadem myjí ruce, je umístěna přímo na zemi. Pro obřadní místnost čašicu jsou předepsány rozměry čtyři a půl rohože - tj. necelých osm čtverečních metrů. Nesmí v ní být jiná výzdoba ani nábytek, než jediný svitek s obrazem na stěně a jedna váza s květinami.Při vlastním sadó dostane postupně každý od toho, kdo obřad řídí, svůj šálek čaje a také na malém talířku speciální sladké pečivo. Je přesně předepsáno, jak šálek uchopit, jak jej po napití pootočit, jakým způsobem se zálibně pokochat jeho tvarem apod. Pro celý obřad je přesně předepsáno použití celkem 24 různých předmětů, z nichž jsou samozřejmě nejdůležitější šálky. Ty jsou tvarem poměrně velké a spíše široké než vysoké, nemají žádná ouška ani držátka. Přestože jsou to často opravdová unikátní umělecká díla, musí vždy působit jen neokázalým, skromným půvabem - nikdy ne příliš nápadným zdobením. Vzor na jejich povrchu často odpovídá ročnímu období, ve kterém se používají.Po celou dobu obřadu, který může trvat i několik hodin, sedí všichni v tradiční japonské pozici seiza - tj. na patách s nohama složenýma rovně pod sebou. Zatímco v restauraci si mohou muži ulevit v "tureckém" posedu se skříženýma nohama, při sadó by to byla neodpustitelná nevychovanost. Pro netrénovaného cizince je téměř nemožné vydržet sedět na patách déle než asi dvacet minut.Nápoj, který se při sadó pije, nemá s naším čajem mnoho společného. Je to nefermentovaný zelený čaj (namíchaný jen z určitých druhů, umletých na jemný prášek), který se spařuje téměř vařící vodou. Čaj se před pitím šlehá štětkou z jemně naštípaného bambusu, takže vznikne kašovitá tekutina tmavě zelené barvy. Do šálku se jí lije vždy jen málo - asi do čtvrtiny jeho obsahu. Čaj se přirozeně nikdy nesladí.Speciální práškový čaj pro sadó má chuť dosti odlišnou od běžných druhů, ale přitom velmi lahodnou. Proto se v poslední době mezi Japonci šíří i jeho pití v domácnosti bez obřadu, přestože cena je několikanásobně vyšší než u ostatních čajů. Jinak lze tento čaj ochutnat i při návštěvě některých buddhistických klášterů, kde bývají zřízena zvláštní místa pro jeho podávání turistům. V Praze ho můžeš vyzkoušet v čajovnách určených pro opravdové znalce čaje.

folder_openPřiřazené štítky

Kuchyň - váš prostor

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

V dnešních kuchyních se už dávno jen nevaří, ale i relaxuje. A dnešní kuchyně i reprezentují. Styl a design vypovídá o celkovém vkusu či nevkusu jeho majitele, vybavení o jeho movitosti a kvalitní pressovač třeba o jeho závislosti na kofeinu. Majitel zajímavě designově řešené kuchyně určitě nebude nudný a rád popustí uzdu své fantazii - zvláště pokud si uspořádání jednotlivých komponentů navrhoval sám, což doporučuje většina bytových architektů. Hlavně nekopírujte katalogy a navrhněte si kuchyň podle toho, jak vám bude vyhovovat, shodují se do jednoho. Nadstandardní kuchyň si prý pořizuje člověk, který s ní počítá jako se součástí obytného interiéru. Kuchyň reprezentuje A jak by dnešní moderní kuchyň měla vypadat? I za plného provozu by měla být stále uklizená a hlavně by neměla působit příliš kuchyňsky. Její efektivní uspořádání a funkčnost mají své zásady, ale vždy musí být šita na míru konkrétním potřebám. Při jejím řešení je namístě obrátit se na odborníky, kteří mají více zkušeností a znají pravidla pro její účelné fungování. Významnou, i když ne hlavní roli, zde samozřejmě hraje její umístění a tvar. Velmi oblíbené jsou dnes takzvané otevřené kuchyně, které bývají propojené s obývacím pokojem. Jedním z hlavních kritérií je ale funkčnost. Při navrhování kuchyně nejprve zvážíme způsob a místo uložení všech předmětů, které k přípravě pokrmů potřebujeme. Tak, aby bylo všechno po ruce a nemuseli jsme zbytečně běhat z místa na místo. Existuje několik způsobů uspořádání kuchyně: Jednostranně: jednotlivé prvky jsou seřazeny do linky nad sebou. Toto uspořádání je vhodné pro úzké dlouhé prostory. Nepříliš účelná je však tato varianta pro nutnost překonávat velké vzdálenosti při přípravě pokrmů. Dvoustranně: při tomto uspořádání budeme mít téměř vše v dosahu paží. Na jedné straně, ale nikdy vedle sebe, by měl být dřez a sporák, naproti pak skladovací prostor. Jako téměř ideální se jeví uspořádání zařízení kuchyně do tvaru písmene L nebo U. Organizace přípravy pokrmů bude plynulá, vše budete mít po ruce a nebude chybět ani možnost využít část pracovního prostoru pro servírování pokrmů.Pečlivě vybírejte ledničku Kvalitu kuchyně v první řadě ovlivňuje dobrá dispozice, přiměřené výšky pracovních ploch a vhodně zvolené spotřebiče. Snem každé hospodyňky je například kvalitní varné centrum, které samozřejmě vyžaduje zvláštní přívod vody, odpad i dostatečný prostor pro odkládání věcí a chození kolem. Neodmyslitelnou součástí varného centra jsou digestoře, které zajišťují cirkulaci a kvalitu vzduchu a kuchyň zbavují nežádoucího pachu a páry při přípravě pokrmů. Pečlivě volit byste měli i materiál pro pracovní desku. Odborníci doporučují například desky z umělého kamene. Určitě zavrhněte nerezové pracovní plochy, které sice vypadají perfektně, ale jsou velmi náročné na údržbu. A pak už zbývá vybrat myčku nádobí, varnou desku, ledničku s mrazákem, varnou konvici, toustovač, mixéry, pressovač, zkrátka elektrospotřebiče, bez kterých se dnes snad žádná domácnost neobejde. Za elektrospotřebiče se obecně doporučuje si připlatit a spíše volit zboží značkové, které je přeci jen zárukou kvality. Zvláštní pozornost určitě věnujte ledničce. Ty moderní mají celou řadu funkcí. Do českých domácností si razí cestu například "americké" lednice. Tyto dvoudveřové spotřebiče mají uvnitř úložné police prakticky umístěné ve výši očí v chladící i mrazící části a umožňují tedy snadnější manipulaci s potravinami. Mají velký objem, jednotlivá patra jsou rozdělena do různých teplotních zón. Mnohé láká výroba ledové filtrované vody, ledové tříště, nebo kostek ledu pomocí "čepovacího okénka", díky čemuž nemusíte lednici namáhat jejím neustálým otevíráním. Drátěný program A pak tu jsou takové zdánlivé drobnosti jako vařečky, sběračky, dochucovadla, koření, ubrousky, nože, tedy předměty, které budeme brát do ruky zřejmě každý den. A vyvstává otázka, co s nimi. Některé zavěsíme na konzolu, jiné patří do stojanu. Určitě by měly být na dosah, připravené tam, kde s nimi pracujeme. Ideálním místem pro ukládání takových pomůcek je prostor mezi pracovní deskou a horními skříňkami. Neodmyslitelnou součástí moderních kuchyní se stal takzvaný "drátěný" program. K jeho přednostem patří variabilnost prvků, možnost libovolně kombinovat potřebné a dokupovat to, co schází. Dalším pozitivem je mobilita. Většinou se jedná o konzolu, která je zavěšena po celé délce kuchyňské linky, na níž se pomocí háčků nebo integrovaných úchytů zavěšují libovolné prvky. Osvědčeným materiálem je chrom nebo nerez. Neškodí jim vlhké prostředí, nevadí pára ani neagresivní čistící prostředky. Je ovšem potřeba je pravidelně udržovat. To, jak bude kuchyně vypadat, do značné míry záleží na vašem způsobu života a samozřejmě na vašich finančních možnostech. Hezkou kuchyň lze pořídit kolem 100000, ale také třeba za milion. Cenu kuchyně ovlivňuje především materiál, její barevnost a zvolený design. Každopádně, ať už se rozhodnete pro jakoukoliv variantu, vždy by měla vyhovovat účelu, k jakému ji budete používat a obyvatelům, kteří se v ní budou pohybovat. Jinak tedy bude vypadat varianta určená pouze pro dospělé, jinak kuchyně, po které se pohybují malé děti. Bezpečná kuchyně Pokud patříte právě mezi rodiny s malými dětmi, měli byste se řídit jistými pravidly, která zajistí vašim potomkům bezpečnost. Asi pro vás nebude žádnou novinkou, že největší hrozbou v kuchyni jsou spotřebiče. Batolatům, ale i školním dětem hrozí popálení, ať již o horkou plotýnku nebo o dvířka trouby. U trouby může určitý druh problému řešit například trojité zasklení dvířek trouby. Důležité je ale zabezpečit, aby si děti samy nespustily vamou desku nebo troubu. Proto už mnohé spotřebiče obsahují elektronické zámky, které je nutné držet po určitý čas, aby se deska odblokovala. Podobný princip funguje i u trub, kde je pro zámek vyhrazené bud' samostatné tlačítko, nebo je třeba troubu odblokovat stisknutou kombinací různých tlačítek. To bezpečně zabrání tomu, aby dítě spotřebič spustilo plácáním ruček. Některé trouby mají ještě mechanický zámek, jakousi západku, kterou je nutné nadzvednout při otevírání dvířek. Výrobci spotřebičů šli ale ještě dál a nabízejí například novinku, kdy je možné magnetický ovládací knoflík vamé desky sebrat z desky a uložit na bezpečné místo.Samozřejmě i vlastní nábytek představuje nebezpečí, ať již v podobě přivření prstíků do dvířek nebo přibouchnutí do kontejneru. Svým způsobem proti takovému přivření může sloužit jako vedlejší účinek mechanické dobržd'ování dvířek a kontejnerů, které výrobci nábytku nabízí jako komfortnější typ výsuvů.Důležité je ale zabránit dětem v přístupu k ostrým předmětům. K tomu slouží nejrůznější mechanické západky (lkea), které je nutné otevřít, aby bylo možné šuplík vysunout. Ještě důmyslnější je způsob na principu magnetu, který drží zásuvku zavřenou a my pomocí speciální karty magnet odblokujeme (Hettich).

folder_openPřiřazené štítky

Evoluce

access_time29.leden 2020personRadka Eliášková

Živote každého z nás plyne více či méně pravidelně a velké změny nás příliš netěší, protože nám přidávají starosti a práci. Podobně jsou na tom všichni živí tvorové, ale většina z nás lidí se o ně příliš nezajímá. Když na předměstí zmizí stromy a keře, později i tráva a svrchní vrstva hlíny a uprostřed asfaltu tam vyroste supermarket, nedojde nám, kolik starostí přibylo například hnízdícím ptákům.Z ptačího hlediska postihla jejich vlast revoluce, která je připravila o všechno. Nejen ptákům, ale ani lidem nesvědčí revoluce a je dobře, že jich zase tolik není. Většinu života tedy prožíváme normálně a změny kolem nás jsou evoluční, nastupují postupně a tím pádem se dokážeme na pozvolna se měnící podmínky adaptovat.Vývoj člověka byl dlouhý a stopy tohoto vývoje najdeme i v našich tělech. Kvalifikované odhady říkají, že v těle dospělého člověka žije až kilo a půl mikroorganismů, které jsou symbiotické a vykonávají prospěšné činnosti. Někdy se ale setkáme s mikroorganismy, kteří se v našem těle začnou překotně množit a narušují životní funkce natolik, že může dojít i havárii zdraví. Dokonce dokáží doputovat i k dalším lidem a také v nich se chovají nepatřičně.Dnes jsou epidemie méně časté, než tomu bylo v minulosti a existují dvě verze vysvětlující, proč tomu tak je. První z nich zastávají výrobci vakcín a na ně navázaní lékaři. Podle nich s epidemiemi zatočilo očkování a chtěli by stále očkovat, aby zažehnali každou možnou epidemii. Druhý názor vychází ze skutečnosti, že epidemie vymizely tam, kde byly vybudovány inženýrské sítě, tedy vodovod a kanalizace. Hygiena opravdu dělá své. Například epidemii horečky omladnic, která kdysi řádila ve Vídni, způsobili lékaři, kteří si nechtěli mýt ruce a doktor Semmelweiss, který je mytí naučil, to s nimi neměl lehké.Na úlohu mikroorganismů, zvláště všelijakých mikrobů a bacilů, existují také dva rozličné náhledy, i když ten druhý je málo známý. První zná každý, jsou to prostě škodlivé potvory a když proti nim hned nezakročíme, onemocníme. Pro druhý názor se těžko hledají důkazy a v literatuře ho téměř nenajdete. V knize Stanislav Nardelli, V okruhu biopole najdete zmínku o tom, že při pěstování mikrobů v geopatogenní zóně a mimo ni se mikrobům dařilo právě v zóně.Zkušenost lidí, kteří se zabývají diagnózou a alternativním léčením, tedy prací s polem Temné energie, svědčí pro to, že mikrobům se daří na určitých parametrech tohoto pole a když se najde charakteristická odchylka od normálních hodnot, najde se i příslušný mikrob. Mikroorganismy tedy podporují chorobu a jsou jejími souputníky, nikoli však příčinou.Příroda se snaží udržet normální parametry pole T (pole Temné energie), protože když dojde k odchylkám, vázne proudění energie a to životu nesvědčí. Vytváří proto velmi stabilní ekosystémy, které se vyrovnají s odchylkami. Pokud dojde k výrazné změně prostředí, například vlivem přírodní katastrofy nebo činnosti lidí, ustavuje se nová rovnováha, ale není totožná s původním stavem.Pěkným příkladem je snaha o obnovení původního ekosystému v oblasti Boleveckého rybníka v Plzni. Dílo se zdařilo, ekosystém funguje, ale – ne ten původní. Došlo k evolučnímu posunu, který lidé neumí předpovědět – a vlastně mu vůbec nerozumí. Podobné je to s rekultivacemi bývalých důlních oblastí nebo s pokusy znovu zasadit zničený deštný prales. Ekosystém sestává z mnoha složek, které vytváří rovnováhu a jsou symbionty. My lidé jsme také jednou ze součástí, nic víc.Mají tyto poznatky nějaký význam pro naše zdraví? Kupodivu mají, někdy dokonce stěžejní, ale protože fyzika pole T je zatím v plenkách, skoro nikdo není správně informován. Praxe ukazuje, že lidé například uvěří v existenci GPZ až tehdy, když si pobytem v ní poškodí zdraví natolik, že školní medicína selže. Teprve potom začnou GPZ respektovat a zpravidla se jim uleví, i když poškození může být nenapravitelné.Jiným příkladem může být cukrovka. Jde o poruchu funkce slinivky, která vyrábí inzulín, tělo si neporadí s metabolickým zpracováním cukru a člověk je potom do smrti závislý na užívání umělého inzulínu. Ten dnes vyrábí geneticky modifikované bakterie a v těle splňuje potřebnou funkci. Jiný pohled ovšem získáte, když umělý inzulín, například Humulin, analyzujete v poli T. Zjistíte, že rozhodně není na správných číslech a jeho užívání de facto vylučuje uzdravení slinivky, neuspěje ani školní, ani alternativní postup. Nic s tím nenaděláte, obchod s inzulínem je gigantický a tudíž neohrozitelný. V předchozím příkladě šlo o přirozenou poruchu zemského pole T, kdežto nyní máme co dělat s umělým poškozením vnitřního pole T.Nejen biochemie, ale i chemie, vysokofrekvenční technika, odlesňování, moderní zemědělství a jiné aktivity jsou projevy rozsáhlých evolučních změn prostředí, kterým se musí všechno živé přizpůsobit. Nikdo se nezabývá dopady moderních řešení na ekosystém a zpozorníme až tehdy, když zamoříme plastovým odpadem oceány. Což je zbytečné, protože je stejně nevyčistíme. Dali jsme ale přírodě impuls k další evoluční změně a protože jsme její součástí (i když to neradi slyšíme), musíme se přizpůsobit i my.Řada lidí už postřehla, jak významnou roli hraje v procesu přizpůsobení voda. Pan Masaru Emoto našel způsob, jak zviditelnit odezvu vody na změny pole T a pan Grandner a jiní umí dodat vodě vlastnosti, které nám s přizpůsobením pomohou. Oficiální věda zatím mlčí, ale o to přece nejde, skutečnou vědu nikdy nedělali vznešení koryfejové, ale lidé zabraní do tvůrčí práce – a ti nemají na nějaké publikování a řečnění ani chuť, ani čas.

folder_openPřiřazené štítky

Jak naložit s časem, aby nás nepřeválcoval? Někdy stačí jen papír a tužka

access_time04.únor 2020personRadka Eliášková

ProkrastinaceČas je abstraktní veličina, na kterou rádi svádíme svoji neschopnost dělat věci efektivně. Času máme totiž všichni stejně, nejde ho zastavit ani natáhnout. Jen záleží na tom, jak ho využijeme a co jsme schopni oželet. Takzvaný time management se stále více stává žádaným manuálem, jak naložit s vlastním životem. Takže jak se vypořádat s časem, který nám byl dán?Papír a tužka, když panikařímeStihnout salvu nejrůznějších povinností, které se na nás valí ze všech stran celý pracovní týden, nemusí být hračka. Zvlášť pokud se necháme strhnout okolnostmi a podléháme panice. Já když mám pocit, že nic nestíhám, přestanu se snažit, nepracuji a pouštím si videa na Youtube. Děláte to samé? Pokud ano, nezvládáte „manažovat“ svůj čas a prokrastinujete. Na pomoc přichází staří známí, na které se dnes dost zapomíná – papír a tužka!Napište si, co všechno vás čeká a je nutné udělat dnes a co počká do zítřka. Řeč je o takzvaném „to-do listu“. Podle priority si můžete úkoly podtrhávat odlišnými barvami – červenou urgentní povinnosti  a modrou věci, co mohou počkat na později. Jak se říká, co je psáno, to je dáno. Priority se najednou zhmotní a snáze se rozhodujeme, co udělat dřív. A jakmile splníme jednu povinnost, můžeme si ji odškrnout a cítit úlevu.Nejdřív jedno a pak druhé aneb koncentracePatříte-li k běžným kancelářským pracovníkům, asi to znáte. Pípne vám e-mail a vy se hned chcete podívat, kdo a co vám píše. Přerušíte všechno, co jste doposud dělali, a podíváte se. A najednou vás to myšlenkami přenese jinam, začnete se zabývat jinou činností a k rozdělanému už se nevrátíte. Typický scénář. Tady přichází na řadu vůle a sebeovládání.Jestli máte něco rozdělaného, e-maily ignorujte a vypněte si zvuk. To je jediná cesta k tomu mít věci včas hotové a nemrhat minutami, možná i hodinami nad poštou, která určitě snese odklad. Odbíhat od rozdělaného nic nepřináší, jen zabředávání do činností, které často ani nebývají denní prioritou.Delegování ulevíDelegování v práci je jedním z nástrojů, jak ušetřit čas. Někteří ale předávají úkoly ostatním neradi, protože to zkrátka neumí. Nalijme si čistého vína. Možná to ani umět nechtějí. Třeba nemáte chuť vysvětlovat jiným, jak potřebujete, aby projekt, článek, plán či prezentace vypadaly. Jenže tak se nikdy nezbavíte chorobného nedostatku času. Jasně určete, co po svém podřízeném či kolegovi vyžadujete. Řekněte, jak to děláte vy, prozraďte své know-how, definujte, jakých výsledků má dotyčný dosáhnout. Samozřejmě je to risk. Možná máte pocit, že sami byste úkol zvládli lépe. Ale za jakou cenu? Volný čas si zpátky nekoupíte. Perfekcionismus si šetřete pro jiné příležitosti.Přizpůsobme úkoly svým biorytmůmÚspěch či neúspěch v časném plnění denních činností tkví v naší výkonnostní křivce. Někdo je efektivnější ráno a dopoledne, jiný odpoledne nebo večer. Skřivani jsou bdělejší do oběda, u nich je lepší plánovat si důležité a náročné úkoly právě na tuto dobu. Zase jinak si musí aktivity naplánovat sovy, které umí efektivně řešit úkoly v noci. Rutinní záležitosti a administrativu vyřizujte ve svůj „slabší“ čas, kdy jde pomyslná křivka výkonnosti dolů. Jednoduše: poslouchejte své tělo.Lamentujme nad těžkým údělem co nejkratší dobuNejvětším nepřítelem disciplíny je sebelítost. Bez mučení přiznávám, že i mě někdy přepadá a ráno si stěžuji sama sobě, jak těžké a nepříjemné úkoly mě čekají. Jak se mi nechce a nezvládnu to, důvodů si můžu najít vždycky hodně. Je to však jen iluze, která mě třeba na počátku pracovního týdne paralyzuje i na víc než hodinu, za kterou jsem už mohla mít za sebou spoustu práce. Mám ráda úsloví, že kdo nechce, hledá důvody, a kdo chce, hledá způsoby. Profík se neohlíží kolem sebe, ale rovnou hledá cestu, jak něco splnit a dokončit. Nelamentuje.Správné rozvržení činností je o změně myšlení. Nemáte-li náladu, nehnípejte se v tom a prostě konejte. Stačí udělat první krok. Zapnout skype, otevřít e-mail, vytočit číslo na mobilu. Brzy člověk zjistí, že co se zdálo nepřekonatelné, je ve skutečnosti lehké jako facka. Stačí zkrátit dobu mezi „nechce se mi“  a „jdu do toho“  na minimum.

folder_openPřiřazené štítky

Ragdoll kočka

access_time10.únor 2020personRadka Eliášková

Když se řekne slovo Ragdoll, každý, kdo alespoň trochu ovládá anglický jazyk, ví, že toto pojmenování znamená hadrová panenka. O kočkách je všeobecně známo, že jsou svérázným osobnostmi, které se jen tak lehce nepoddají a už vůbec nenechají s sebou manipulovat jako s handernou panenkou. Ragdoll kočka je však přesně opačná a my si nyní řekneme, v čem spočívá její výjimečnostPlemeno s názvem Ragdoll bylo poprvé vyšlechtěno do dnešní podoby ještě v šedesátých letech minulého století v Kalifornii. V naši končinách bylo zaregistrováno poměrně pozdě, a sice až v 90. letech. Pro rychlejší rozšíření se o něm začali rozšiřovat nepravdivé fámy, jako například, že Ragdoll kočka necítí chlad či bolest. Není to však pravda, tato kočka je stejná jako každá jiná. Má však jednu specifickou povahovou vlastnost, díky níž i dostala své pojmenování. Ragdoll kočka ze všech koček nejvíce důvěřuje svému majiteli. Proto, když s ní její pán manipuluje, drží ji na rukou, zvedá a pod., dokáže se dokonale uvolnit, až z ní máte pocit, že nedržíte živé stvoření, ale úplně obyčejnou hadrovou panenku. Co se týče vzhledu, toto plemeno kočky je poměrně velké a mohutné, dospělí kocouři váží průměrně kolem 8 kilogramů. Kočka působí navenek velmi pevně a stabilně, zdobí ji polodlouhá a hedvábná srst. Charakteristickým znakem je široká hlava zakončena mimořádně hustým a bohatým límcem ze srsti. Nespletete si ji ani díky dalšímu znaku, kterým je barva jejích očí. Čistokrevné pravé Ragdoll kočky nesmějí mít oči jiné barvy než modré, proto se při koupi rozhodně nenechte oklamat. Co se týče stavby těla, kočka disponuje poměrně dlouhými a štíhlými nohama. Vidět ji lze v několika barevných variantách. Prvním je černohnědá srst, pak modrá srst, čokoládová a takzvaná lila barva, přičemž uši, tlapky a ocas musí mít nejvýraznější zbarvení. Srst je kluzká, hustá a při chůzi či jiném pohybu se jakoby láme. Její největší výhodou je, že navzdory minimální péči nevidno na srsti žádné negativní vlivy a vypadá vždy upravená. Přejděme však k tomu nejzajímavějšímu, čímž je nepochybně povaha této kočky. I když je kočka velká, nemění to nic na její přítulnosti, něžnosti a dobrosrdečné povaze. Už po několika dnech v domácnosti si dokáže vytvořit se svým majitelem mimořádně úzký vztah a svého pána pronásleduje doslova na každém kroku. Jejich povaha je tedy dělá ideálními společníky do každé domácnosti. To však platí nejen o jejich vztahu k lidem, ale i k ostatním zvířatům v domě. Nemusíte se bát jejich nesnášenlivosti s jinými kočkami nebo psy. Jejich povaha je totiž často charakterizována jako jakýsi střed mezi povahou psa a povahou kočky. Určitě se nepustí do souboje s jinou kočkou, Ragdoll je totiž defenzivní a při nejmenší vyhlídce souboje vždy raději odvrátí tvář a uteče do bezpečí, jakoby se měla sejít tváří v tvář konfliktu. Totéž platí při vztahu k pánovi. Pokud ji za něco hřešíte, i když si je vědoma své chyby, prostě zmizí ještě dříve, než byste stihli udělat ráznější krok. Ragdoll kočka je nadmíru inteligentní plemeno. Díky tomu se také velmi snadno vychovává a cvičí. Je zvědavá a její pozornému pohledu nic neunikne. Zajímavostí je, že tato kočka obvykle velmi ráda aportuje jako pes. Jejich vyrovnaná a přizpůsobivá povaha zaručuje, že se s ní určitě nebudete nikdy nudit.Ragdoll kočka je spíše brána jako bytové plemeno, určitě však bude vděčná i za volný výběh či procházku po venku. Pokud ji naučíte odmalička na vodítko, určitě s ní v tomto směru nebudete mít žádný problém. Je velmi společenská, proto by neměla zůstávat velmi dlouho sama. Nemusíte se jí naplno věnovat, celkem jí bude stačit pouze vaše přítomnost v domě či bytě. Samotu snáší špatně a proto, pokud většinu dne trávíte v práci, měli byste jí pořídit kamaráda v podobě jiné kočky, klidně i úplně jiné rasy. Jak je tedy vidno, Ragdoll kočka je ideálním druhem kočky, protože v sobě dokonale spojuje kompromis mezi pěkným a zdravým vzezřením a vynikajícími povahovými vlastnostmi. Její koupi určitě neprohloupíte a najdete v ní mimořádně věrného a oddaného společníka.

folder_openPřiřazené štítky

Domov na Čínský způsob

access_time10.únor 2020personRadka Eliášková

Slovo "domov" je asi pro každého z nás symbol něčeho, co respektujeme, ctíme, máme své obvyklé způsoby a zvyky živobytí, každý má náhled a vzhled domova jiný. Odlišnost seskupení a modernosti zařízení v našem bytě se mění tím víc, čím víc je člověk vzdálen od rodných hranic. Je odlišné i z důvodu jiného a to, v jakém prostředí vyrůstáme, k čemu jsme od příbuzenstva vedeni a s tím souvisí i naše zařízení bytu, jídelníčku, chování se k druhým lidem, větší znalosti v různých pracovních oborech, které jsou pro daného člověka zajímavé, nebo výdělečné a spousta dalších stránek líbivosti získáváme ze zkušeností, o které nás postupem času obohacuje život.Popis Čínských tradic se vztahuje na průměrnou sortu lidí, kteří říkají: "nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné věci". Tato věta platí i u nás, ale většina se tímto pravidlem neřídí. Jejich energetický styl jin a jang se promítá ve cvičení i v rozmístění domu, dveří, oken, pokojů, barev a nutné vybavení pro proudění zdravé a pozitivní energie.Pokud si chcete postavit svůj dům, tak nejlépe na místě, kde se nachází výhled na hory, blízko by mělo být jezero, umístěn v přírodě, s velkou zahradou a bez ohraničení velikosti pozemku. Ohraničení pozemku brání proudění volné energie a vrací se zpět ve větší síle do přírody. Pokud si nemůžete vybrat místo domu a nebo bydlíte v bytě uzpůsobte alespoň vnitřní prostory, barevné sladění a rozmístění nábytku.Zahradu mějte v jednoduchém stylu, propojení jinové a jangové energie docílíte hojnou zelení a nejlépe květy v jednom odstínu barev. Žádné trpaslíky a podobné kýčovité věci.Vchodové dveře domu jsou nejlépe do směru k zeleni, kde je dobrý zdroj energie a nad dveřmi "zvonkohra" dřevěného nebo bambusového materiálu. "Zvonkohra" rozbíjí negativní a vpouští do domu pozitivní energii. Naproti vchodu není žádný nábytek, je to znak kumulující energie, která se nedostane do celého prostoru.Standardní vybavení každé domácnosti je toaleta. Pokud je v samostatné místnosti, měla by mít malé okno, které je nejen použitelné z praktického hlediska, ale především opět kvůli proudící energii. Malé umyvadlo zajišťuje čistotu a harmonii. Umístěna je vedle koupelny směrem k horám. Styl barevnosti směřuje ke světlým odstínům např. bílá, béžová, krémová. Pokud je toaleta součástí koupelny je o starost méně. Dveře od záchodu jsou vždy zavřené a to platí i o vrchním prkénku záchodu. Čínský lid tvrdí:" pokud necháte prkénko od záchodu otevřené, odchází vám z domu peníze".Koupelna je vybavena oknem, které je na straně záchodu u rohu za dveřmi. Zrcadlo nesmí být oproti dveřím, odráží veškerou energii zpět a do koupelny i do jiných místností se vám nikdy proudící nedostane. Pokud jsou pouze dlaždice, či plovoucí podlaha, dejte alespoň malý koberec pod umyvadlo a záchod, zabraňte chladnému a vlhkému pocitu. Barevnost je sladěna s toaletou tzn.: bílá, béžová, krémová a nebo jemně narůžovělá či jemně oranžová. Toto umístění a sladění je důležité, protože zde začínáme náš další celý den.Kuchyň a její vybavenost záleží na velikosti prostoru, je to místo pro přípravu a konzumaci jídla, setkání rodiny i přátel. Můžete zde umístit i jídelní stůl, ale vždy dbejte na optické rozdělení prostoru, např. barem či květinovým stolkem. Stropní osvětlení a květiny vám zajistí zadržení dobré energie pro sílu k vaření. Na své pracovní ploše nenechávejte zbytečné věci např. utěrku či chňapku nebo zástěru. Pověste je na madla u sporáku nebo na zeď. Kuchyňská linka je nejlepší s oválnými tvary bez špičatých rohů, žádná zranitelnost a umožní vám volný tok energie. Skříňky v rovině očí jsou otevřené např. dózy, koření, různé pomůcky k vaření. Důležité je okno, které je v čele kuchyně. Umístěte ji na jihovýchod nejlépe k jezeru, nebo k řece či potůčku, pro osvěžení vzduchu a pocit chladného větříku. Barevné sladění béžová s kombinací modré či zelené, nebo jednobarevné jasné odstíny. Jídelní stůl dostane jiný nádech, když dáte na stůl čerstvou květinu nebo celý květináč s jednobarevným kvítkem. Pokud jste romantické duše a máte rádi svíčky, tak zvolte menší velikosti, vzájemně na sebe uvidíte a nepřekáží vám na stravovací ploše. Čím více máte v jídelně oken tím lépe. Opticky vnímáte prostor jako v přírodě. Jídelní stůl je kulatý, pokud máte hranatý, nikdy neseďte na rohu, budete vyřazeny z kolektivu. Barvy v kombinaci s kuchyní světlé jasné odstíny.Obývací pokoj si zařiďte dle svého uvážení, jestli preferujete spíše klidnější náladu k odpočinku, zvolte tmavší odstíny a pokud se chcete společensky bavit zvolte výrazné barvy např. odstíny meruňkové (oranžové), žluté, narůžovělé či fialové. Máte-li hosta, který je dominantní v rozhovoru posaďte ho zády ke dveřím, omezíte tím jeho postavení ve skupině. Pokud umístíte pohovky do kruhu nebo do čtverce je to známka společenského setkání. Polohou televize přímo proti pohovkám zajistíte konec společných konverzací. Když místo televize umístíte kruhový nebo oválný stolek s květinami či svíčkami uklidníte přátelé, budou vědět o všem co se děje a tok energie má volný prostor.Ložnice je nejdůležitější místností v celém bytě. Trávíme zde ve formě spánku třetinu života a s tím souvisí i postel, na které spíme. Nevhodně zvolená kvalita matrace a roštu postele způsobuje zdravotní problémy. Směr postele je z boku ke vchodu, nikdy ne s nohama směrem ke dveřím, takto vynášejí mrtvé. Pod oknem je stolek, či květiny, ale aby nepřesahovali rám okna, tím je zajištěno plné denní osvětlení. Pokud je v ložnici zrcadlo, nesmí odrážet postel. Tato místnost by měla vyzařovat pocit tepla, uklidnění a harmonii, proto zvolte tmavé barvy. Doporučuji modrou či zelenou, odstín spíše tmavější. Umístění ložnice na sever a okno směrem k horám. Hory nepropustí tok energie a to vám zajistí ve sladění s tmavými odstíny klidný nerušený spánek.Pár užitečných rad na závěr:Vyvarujte se fotografií s portréty na stěně vedle sebe, obličeje nastavte do čtvercového nebo trojúhelníkového tvaru, nejlépe ozdobte stěny obrazy s krajinou, kterou máte rádi či ručně opracované obrazy.V bytě nesmí být žádná sušená květina, sušená květina je mrtvá květina.V jednoduchosti je krása!

folder_openPřiřazené štítky

Já, nejdůležitější člověk...

access_time12.únor 2020personRadka Eliášková

„S kým prožívám největší část života?“ Samozřejmě že se sebou, a to dokonce celý život, od počátku do konce. Jednoduchá odpověď na jednoduchou otázku. Proč na to ale tak často zapomínáme? „On“ jako nejdůležitější člověkKdyž se rozejdeme s partnerem, velmi často prožíváme pekelné doby. Litujeme ztráty, chybí nám společné probouzení, honí se nám hlavou tisíce tragických myšlenek. O koho tu ale ve skutečnosti jde? „O něj“, zdá se v první chvíli. Není ale on spíše jen důvodem, proč jsme byly šťastné? V podstatě v životě nejde o důvody, ale o výsledek, o to, co z toho máme. Zní to jako nechutný kalkul, ale ve finále je tomu opravdu tak. Jedna věc je, že nás bývalý může být opravdu výjimečná osobnost. Můžeme mu přát to nejlepší na světě i po rozchodu. Pořád nás ale raní to, že „my“ o něj přicházíme. Na jednu stranu to zní bezcitně. „On“ jako pouhý důvod naší spokojenosti. Pro nás to ale může být v mnoha chvílích velmi povzbuzující fakt. Znamená to totiž, že jde o naši spokojenost obecně a že „on“ v tom nehraje tak zásadní roli. Po mnohaletém vztahu je nemožné k rozchodu hned přistupovat tímto způsobem. Důležité ale je, že zásadní je pouze spokojenost a že s jistotou budeme zase šťastné. Protože „já“ je ten člověk, o kterého ve skutečnosti jde.     Éra egoistek Na sebe bychom měly myslet i jiných okamžicích. Často děláme běžné věci, které se ale někomu jinému nelíbí. Třeba si rozhodneme o svém volném čase nebo o tom, že chceme více pracovat či studovat. Někdy můžeme na základě toho získat přívlastek „egoistická“, obzvlášť pokud se to někoho dotkne. Také se může stát, že někomu řekneme „ne“ a dodatečně uvažujeme, jestli jsme přeci jen nemyslely až příliš na sebe.V každém okamžiku je nejdůležitější, v jakém vztahu je „já“ a okolní svět. Nikdy bychom neměly stavět naše „já“ do středu veškerého dění. Většinou to ale ani nechceme. Nechceme se stát středem vesmíru. Pro nás je nejzásadnější, aby to „já“ bylo středem našeho života. Je to věc naprosto přirozená, žádoucí, bohužel často opomíjená. A také čím dál častěji zazlívaná. Pokud se rozhodneme, že se začneme více věnovat sobě samotné, může se stát, že to okolí přijme méně či více negativně. Stáváme se pro egoistickými sólistkami. Nemáme ale právo ovládat samy náš vlastní život? Toto právo bychom si neměly nechat odepřít. Ke každému právu ale náleží také nějaká povinnost. Tou povinností je stále myslet na to, že středem našeho života jsme my samotné, že jsme za něj zodpovědné, a také se k sobě dle toho náležitě chovat. 

folder_openPřiřazené štítky

Rakovina kůže - Solárium

access_time13.únor 2020personRadka Eliášková

Dědičné dispozice ani fototyp kůže nezměníme. Zbývá tedy zodpovědný přístup k slunečnímu záření - bezpečné opalování.Nejohroženější jsou malé děti. Jejich kůže je velmi citlivá, snadno se spálí. Spálení je nebezpečné, tělo si ho pamatuje celý život. Při opakovaném spálení kůže v mladém věku hrozí v pozdějších letech vznik rakoviny kůže. Velmi malé děti do jednoho roku vůbec nepatří na přímé slunce. Starší děti je potřeba chránit opalovacími krémy s vysokým UV faktorem, pokrývkou hlavy, případně lehkým světlým oblečením.Nejúčinnější prevencí vzniku rakoviny kůže je ochrana před slunečním zářením - používat opalovací krémy s vysokým faktorem podle svého fototypu, doby, po kterou chceme být na slunci a místa (destinace). Dále pak nezapomínat na pokrývku hlavy a sluneční brýle. Neopalovat se v poledních hodinách, opalovat se pomalu, postupně, za každou cenu se vyhnout spálení. Bezpečná doba opalování bez UV filtrů je do 10.hod dopoledne, poté po 17. hodině.Pozor na první jarní slunce! Kůže je po zimě bílá a velmi citlivá, snadno se na ostrém jarním slunci spálí. Je potřeba pokožku opalovat pomalu, postupně ji přivykat na sluneční paprsky. Pro první opalování po zimě je vhodné použít krém s vyšším ochranným faktorem.Přečtěte si více informací o tom, jak se zdravě opalovat, jak se vyznat v opalovacích krémech a podle čeho vybrat ten správný přípravek na opalování. SoláriumUV záření v soláriu je obdobné jako sluneční záření, jen jeho intenzita je vyšší. Ta se ale řídí platnou normou ČSN a EU, která říká, že celková hodnota UV záření v soláriu nesmí překročit 0,3 W / m2. To je podobná síla záření, jakou má slunce v létě v poledne u Středozemního moře.Záření v soláriu ani jeho intenzita tedy nebezpečné nejsou, nezpůsobují vznik rakovinotvorného bujení. Co je ale velmi nebezpečné, to je nedodržování zásad a doporučení platných při užívání solária – neproškolený personál, nedodržování maximálních opalovacích časů a frekvencí opalování atd.Každý by si měl uvědomit, že když bude dlouhodobě ignorovat pravidla bezpečného opalování v soláriu, s vysokou pravděpodobností se to dříve nebo později projeví na jeho zdraví. Nadměrné opalování může vést až k rakovině kůže!Rozumné a bezpečné užívání solária přináší mnoho výhod:Vitamín D - jeho přirozeným zdrojem je slunce. Pokud je ale slunečního světla málo (např. v zimních měsících), můžeme trpět nedostatkem vitamínu D. Solárium je v tomto případě skvělou alternativou.Solárium stejně jako slunce zlepšuje náladu, podporuje hojení, působí proti depresím.Solárium se doporučuje před cestami k moři nebo do exotických zemí jako prevence před spálením.Solárium pomáhá při léčbě některých kožních onemocnění, např. lupénky, ekzému, akné.Při správném užívání je solárium prevencí vzniku rakoviny kůže!V soláriu se nesmí opalovat:lidé mladší než 18 letlidé s kožním fototypem Ilidé s velmi světlou barvou kůže, zrzavými vlasy a velkým počtem pihlidé s velkým počtem mateřských znamének (uvádí se počet více než 16 znamének větších než 2 mm)lidé s podezřelými mateřskými znaménky (asymetrickými, většími než 6 mm, měnícími vlastnosti nebo barvu, nepravidelně ohraničenými)lidé, jejichž kůže se nikdy neopálí nebo se vždy spálílidé trpící na úžeh

folder_openPřiřazené štítky

Folklor a lidová kultura nejen na Moravě

access_time15.únor 2020personRadka Eliášková

Masopustní veselí vždy platilo a stále i platí za čas plný radosti, nespoutané zábavy a odpočinku. Mohli bychom říci, že Masopust je jeden z mála svátků, kde neplatí předpisy o chování. Lidé se smyslem pro humor se nemusí omezovat a zapomínají na své všední starosti. Tancují, dávají sbohem zimě a oslavují nový příchod jara. Nechávají se vtáhnout mezi rozverný rej masek. Masopust vždy platil za období plné požitků, pojídání zabijačkových pochoutek a tradičních koblih. Veselou náladu povzbuzuje hudba a zpěv muzikantů, kteří hrají staré lidové písničky.Z počátku jsem byla velmi udivena, že se v blízkosti mého bydliště koná akce tohoto typu, o které jsem neměla nejmenší potuchy. Nebylo to o tom, že bych se o kulturní tradice nezajímala, spíše o tom, že jsem je nevědomě opomíjela. Poté, co jsem si tuto skutečnost uvědomila a rozhlédla se kolem, nestačila jsem se divit, kolik plakátů s pozvánkou na sobotní Masopust v Kadani jsem přehlédla. Myslím, že co se týče publicity a prezentace této akce, byla veřejnost dobře informována. Již při zhlédnutí nabídek kulturních akcí na Internetu, jsem byla zavalena mnoha informacemi o této zábavě. Proto jsem se dne 17.února 2007 zúčastnila 3.ročníku masopustu v královském městě Kadani. Masopustní zvyky patří k nejvíce udržovaným společenským zvykům v naší zemi, v Kadani je to ale věc nová. První kadaňský masopust byl pojmenován CK, o což se postarala hlavní maska vojáka Švejka. Celá slavnost se nesla v duchu C.K. Rakouska – Uherska. Letošní Masopust v Kadani uspořádalo město pro svého občany již potřetí.Lidové masopustní slavnosti se dnes již odbývají v sobotu nebo v neděli. Město Kadaň nebylo výjimkou. V dnešní době se veselí již neslaví jen ve vesnicích, ale časté je i slavení ve městech. V deset hodin ráno od kadaňského hradu k radnici zahájil průvod masek s vyhrávajícími muzikanty, Švejkem a povozem taženým koňmi, celodenní program. Švejk vypadal opravdově, tak, jak ho všichni známe v podání pana Hrušínského. Měl v sobě bodrost i bezelstnost, rozšafnost ve slově. Příjemně a neúnavně bavil lidi. Na kadaňském hradě jsme pro zpestření mohli slyšet vyhrávat kapelu Motovidlo.Historickým centrem města začaly pobíhat různé masky, které měly za úkol zlobit všechny kolemjdoucí a snažily se zapojit do veselí kohokoli se smyslem pro humor. Masopust je slavností, kde lidé mění své role a proto se, alespoň na chvíli, mění z diváků v aktéry. V každém průvodu v různých krajích panují rozdíly a to dle místních tradic. Když skupina dorazila k radnici, kterou lidé také nazývají Bílá věž, svým křikem přivolala současného starostu Kadaně Jiřího Kulhánka. Masky ho v čele se Švejkem požádaly o povolení masopustního veselí. Po „kratším“ přemlouvání jim starosta udělil povolení uspořádat masopustní veselici po celý den a předal nadvládu nad městem, což ztvrdil glejtem opatřeným pečetí. Když masky dostaly symbolický klíč od města, vydal se smuteční průvod ulicí Jana Švermy směrem k mostu, aby se tu rozloučil se zimou. Průvod doprovázeli burcující masky a také přihlížející občané. Pohanská bohyně Morana je zosobněnou zimou. Aby skončila její vláda a vystřídala ji bohyně jara Vesna, musí zemřít trojím způsobem. Morana byla vhozena do řeky Ohře a novým cílem průvodu se stal františkánský klášter. I přesto, že v Kadani je to věc nová, je to předkřesťanský zvyk.Hlavní postava masopustního veselí Švejk vyhlásil po krátké promluvě všem maskám „rabování, znásilňování a plenění.“ Od té doby nastával útok masek na veřejnost přibližně každou hodinu. Bujaré chování masek však nikdy nepřekročilo pravidla hry. Vše bylo s nádechem erotiky a všímavosti vůči opačnému pohlaví. Nic víc. Mnoho dobrovolníků a nadšenců připravilo rozsáhlý průvod bizarních a vtipných masek ve stylu české tradice i dobových a vnějších témat. Pořadů a novodobých obchůzek se většinou ujímají folklorní soubory, školy, občanská sdružení a místní spolky.Ze spolků se zábavy zúčastnily někteří členové z Českého Klubu Velocipedistů, neboli jezdců na vysokých kolech. Vzbuzovali obdiv mnoha přihlížejících občanů. Český Klub Velocipedistů je prvním sportovním klubem v Čechách.Veřejnosti nejvíce imponoval řízný pochod šestnácti pětatřicátníků a dvanácti vojáků pluku Marie Terezie z náměstí do zahrad františkánského kláštera. Občanské sdružení Regiment Wied se zabývá rekonstrukcí života řadové pěchoty, jejích taktik a bojových postupů. Masky byly velmi pestré a rozmanité. Řadu masek doplnily novodobé maškary, ve kterých se aktivně zapojily hlavně malé děti. Někdy šlo o skutečně náročná švadlenská díla, nejspíše vzniklá pod rukama šikovných babiček. Dětským novotvarům dominovaly masky jako komiksové postavičky, například Spiderman a Ufouni. U malých slečen převažovaly masky typu princezen a strašidýlek. Děti doprovázeli buď jejich rodiče nebo babičky a dědečkové.Nejvíce respektu u diváků vzbuzovaly masky démonické v podobě kostlivce, piráta a staré masky démona smrti. Smrťák mával kosou lidem nad hlavami, což nebylo nikomu zrovna příjemné. A také nechyběly pohádkové postavy jako čarodějnice. Ženy přišly s nápadem zapojit se do akce v roli čarodějnic teprve nedávno. Čarodějnice je mezi masopustními maskami novější postavou. A jelikož se traduje, že vodník jako pohádkový démon se vyskytuje v masopustních pochůzkách pouze v jižních Čechách, tak kadaňský vodník zřejmě tuto tradici porušil.Mezi nejoblíbenější masky patřily masky zoomorfní. Nejvíce v podání prasátek, kočiček, slepiček a pejsků. Tyto masky zvířátek velmi často vystupovaly ve dvojicích. Zvířecí masky patří k nejstarším. Samozřejmě nechyběly ani tradiční masky, bez nichž by kouzlo tradice nebylo zachováno. Neopominutelným zvířecím motivem masopustu byl medvěd. Patří mezi nejvýznamnější masky domácích masopustních průvodů a obchůzek. Nikdy neschází v průvodech ani při masopustním veselí. Medvěd vždy symbolizoval plodivou sílu. Na řetězu jej po celou dobu držel medvědář a předváděl s ním cirkusové výstupy. Jako symbol nesmělo chybět zvíře nabité mimořádnou silou. Masopustní maska koně je nejtypičtější českou zvířecí maškarou a má několik podob a názvů. Ruku v ruce ulicemi také kráčely masky Černocha a Číňana s obrovskou hlavou. Řezníci měli tradiční oblečení dle cechů. Stejně tak se do ulic rozutekli rozdvojené osobnosti i třímetroví lidé. Obchůzka masek městem mířila k františkánskému klášteru.Františkánský klášter patří mezi národní kulturní památky. Je opřen záhadnou legendou. Dříve na jeho místě bylo popraviště. Měl zde být popraven jistý šlechtic. Když ho odváděli na popravu, počal litoval svého činu a prosil Boha o odpuštění. Bůh mu nejspíše odpustil. Tři dny visel na šibenici a přesto zůstal živ. Když toto kadanští radní uviděli, rozhodli se ho osvobodit. Popraviště bylo přeloženo až na druhý konec města. Na tomto místě postavili kapli Čtrnácti sv.pomocníků. V areálu kláštera již od rána zněla hudba a konala se obrovská hostina s dobovým tržištěm. Nemohl chybět bohatý sortiment nápojů. Ochutnávalo se mnoho chutných druhů teplé i studené medoviny, slivovice a kořalky. Pivo a víno teklo proudem. Nikdo taktéž nemohl odolat stánkům s pohoštěním, kde se prodávaly pravé zabijačkové pochoutky. Opékala se prasata a prodávaly jitrnice. Také se smažilo tradiční sladké pečivo jako koblihy a prodávaly se různé cukrovinky. Koblihy jsou u nás dodnes neodmyslitelným, a zjevně nedohledně starým masopustním pokrmem. Recept na smažení masopustních koblih je snadný.Zahradami se nesla hudba a mohli jsme také shlédnout ukázky starých řemesel. O hudbu bylo vždy postaráno. Celý den zněly lidové písničky v podání pozvaných kapel, jako byly například Josef Švejk & CK Šraml, skupina Motovidlo a Pražský pouťový orchestr, což je skupina hrající lidové a staropražské písničky. Pro pobavení návštěvníků byli připraveni kejklíři a komedianti. Nejednalo se o akci výdělečnou, ale o potřebu společnosti. Proto panovalo pravé uvolnění a veselí. Vstupné bylo zadarmo.Ve třináct hodin proběhlo velké defilé masek za režie Josefa Švejka a o hodinu později vystoupilo Divadlo v Pytli z Hrobu, jež předvedlo divákům zajímavé představení o veselé hudební kapele Pytlíci z Křížanova. Masopustní oslavy vyvrcholily v sedmnáct hodin, kdy se shromáždily všechny kapely a masky a vyhlašovala se soutěž „O putovní pohár“ pro nejlepší masku. Králem masopustu byl zvolen šlechtic. Kromě vzhledu tajná komise přihlédla k tomu, jak tato maska dokázala hecovat diváky a byla aktivní při „rabování“. Tento titul bude masce patřit celý rok až do příštího masopustu. Žezlo a jablko pro kralující masku nahradilo „kadaňské srdce“ a půllitr se znakem Švejka. Tradicí bývá, že králi masopustu patří poslední rej masek. Bohužel se vítěz kvůli svému již podnapilému stavu nemohl zúčastnit tance. Zřejmě se přespříliš ztotožnil s tzv. bohem ožralství Bacchusem.Na masopust v Kadani také zamířil historický vlak z Plzně. Lidé si tak mohli vychutnat atmosféru celé akce nejen ve františkánském klášteře, ale také na vlakovém nádraží. Masopustní veselí patří k nejoblíbenějším slavnostem Kadaně, proto se i přes nepříznivé počasí přišla podívat spousta lidí. Celý den bylo zamračeno a sluníčko nevyšlo. Veřejnost to ale neodradilo. Mezi nejčastější diváky patřily mladé rodiny s dětmi a prarodiče s vnoučaty. Děti se většinou s potěšením aktivně zúčastňovaly veselí a dokonce samy přišly oblečené do masek. Nejvíce přišlo předškolních dětí. Dospělí většinou jen nečinně přihlíželi radovánkám a sem tam se někdo připojil k tančícím maskám. Přihlížejících diváků bylo 4x více než aktivních masek. Rabující masky se skládaly především z členů místních občanských a divadelních spolků a také z lidí, kteří měli smysl pro humor a nebáli se zapojit do akce.Myslím si, že lidé zábavy tohoto typu rádi navštěvují. Rádi si odpočinou od celotýdenního shonu a vyrazí se pobavit. Rej masek sledovali s nadšením a reagovali tleskáním a úsměvy. Při tzv. rabování masek byli vždy štědří a nějakou tu korunu vždy dali. Mezi davem jsem zahlédla i zahraniční hosty s fotografy a kamerami. Žádná situace jim nepřišla natolik obyčejná, aby nebyla příležitost si ji zvěčnit. Dětem nejvíce imponoval krásný kůň Ceasar, který táhl povoz s vyhrávající skupinou Motovidlo. Ta vyhrávala příjemné písničky od kadaňského hradu až k františkánskému klášteru.Po celou dobu akce byli přítomni členové policie, kteří ochotně vysvětlovali řidičům, kde se vyhnout masopustnímu průvodu. Po celé délce trasy byl zamezen vjezd dopravním prostředkům.Média tuto akci vyhodnotila jako povedenou. Neopomněla připomenout organizátorům zvyšující se počet lidí. Tedy, aby příští rok byl více brán zřetel na dosavadní malou kapacitu františkánského kláštera.Dle reakcí jsem usoudila, že letošní Masopust očekávání lidí nad míru splnil.Z původního rozsahu tradičních zvyků dnes zůstala jen poměrně malá část. Někde zůstaly jen body zábavy, jinde se projevují v podobě slavností, festivalů a scénických folklorních tvoreb.Na Masopustu jsem byla poprvé a doufám snad, že ne naposledy. Nejvíce se mi líbila nálada, která po celou dobu panovala. Všichni se usmívali a snad i zapomínali na své všední starosti. Veselí bylo s nádechem starobylé tradice a kulturního bohatství. Měli bychom si takových akcí více vážit. Poskytují nám kulturní pozůstatky z minulosti našich předků. Tradice z doby, do které se nikdo z nás již nepodívá.

folder_openPřiřazené štítky

Chcete zhubnout za 2 měsíce? Projděte peklem v podobě Insanity!

access_time19.únor 2020personRadka Eliášková

Možná vám bude připadat název článku děsivý a přehnaný, ale kdo nezkusil, neuvěří. Také ne nadarmo v překladu anglické slovo insanity znamená šílenství a po zhlédnutí ukázkových videí mi věřte, že lidé, cvičící tento program, vám opravdu tak připadat budou. Už jste dostatečně vystrašení? A to jste ho ještě ani nevyzkoušeli. Tak se se mnou pojďte podívat Insanity na zoubek.Popravdě vás vůbec nechci děsit. Ale byla bych ráda, než se rozhodnete seznámit s Insanity, abyste byli alespoň podobně vystrašení před začátkem 60 denní dřiny jako já. Jen tak si totiž uvědomíte, že Insanity je "trochu" jiné cvičení, než na které jste byli zvyklý. Uvědomíte si, že to není rozhodně ten druh, který si „dáte“ v reklamní pauze mezi dvěma filmy a ještě u toho stihnete zdlábnout housku s paštikou. Tohle je dřina v tom pravém slova smyslu. Vyždímá z vás poslední kapičku potu, nenechává vás vydechnout, a když už si myslíte, že je po všem, začne vás pekelně bolet celé tělo. Ano, stále se bavíme o Insanity, ne o nějakém středověkém mučení. Je potřeba, abyste si to přečetli a mohli si říct (kdykoliv to budete chtít vzdát), že nikdo neříkal, že to bude snadné.Dá se povědět, že k tomu, abyste zvládli Insanity, potřebujete jenom tři věci – silnou motivaci, nějakou tu fyzičku a velký přísun vody. Jak jednoduché, že? Ale teď si to, co si představujete pod silnou motivací, vynásobte třikrát. Mohu vám totiž už teď zcela spolehlivě zaručit, že budete chtít mnohokrát v průběhu cvičení „vypnout“ toho otravného trenéra (já pro něj mám i jiná, nepublikovaná pojmenování) a jít se rozvalit k televizi. Proto pokud nejste ochotní věnovat se cvičení naplno, změnit životní styl a žít tzv. „Insanity“, ani nezačínejte. Bude to jen ztráta času.Ptáte se, proč tohle trýznění podstupovat? To je jednoduché: Protože to funguje a to stoprocentně u každého. Cvičíte ho šest dní v týdnu, v neděli odpočíváte (pokud si tedy pod pojmem odpočinek představujete sebe ležícího spícího a hlavně naprosto vyčerpaného). Každý den budou cviky o něco náročnější, než ten předešlý. Každý den bude těžší. Tělu se totiž musí zabránit, aby si zvyklo na danou zátěž. Každá z lekcí trvá 35 – 40 minut. Druhý měsíc je však už o něco náročnější – vyhraďte si alespoň hodinku svého času. Připravte se na to, že tato doba bude opravdu do poslední chvilky využitá. Insanity je totiž založeno na tzv. obráceném intervalovém tréninku. Cvičí se v extrémním vypětí delší dobu (3-4 minuty) a chvilku se odpočívá (30 sekund). Výsledkem je maximální účinnost za krátkou dobu, což 60 dní skutečně je.Největší výhoda tohoto cvičení i přes tak extrémní zátěž je jeho trenér a zakladatel – Shaun Thompson. I když ho zřejmě budete nenávidět, tak jako já (nic osobního), se svými neustálými povzbuzovacími výkřiky vás dokope k maximu. Je to jen na vás, jestli se odhodláte. Stojí to však za to se překonat. Nevěříte? Podívejte se na srovnávací fotografie na internetu.Na závěr jedna další zkušenost:Mirka: Neznám nic, co by bylo více účinné cvičení na doma, než je Insanity. Zhubnete, vybudujete si svaly a budete mít výbornou fyzičku. A jaká je cena za takový zázrak? Bolest, obrovské množství potu a nevolnosti. Není hold pro slabé povahy. Jestliže se smíříte s tím, že nejlepší postava ve vašem životě není zdarma a budete čekat velkou bolest, dril na tep kolem 180 tepů/min a nedostatečnost dechu, vydržíte to. Já to vydržela více jak 6 měsíců v kuse a to sportuji teprve od svých 27 let (dnes mi je 30 let). I teď se k tomu vrátím, bude to perfektní průprava pro bojový sport :-).Co vás vlastně čeká? Prvních 14 dnů Vás bude šíleně bolet tělo – ŠÍLENĚ. Nebudete stačit s dechem, jakékoliv jídlo, které sníte dvě hodiny před cvičením, pocítíte a to doslova. Ehmmm… bude se vám vracet zpátky. Chvilkami se vám bude chtít brečet. Po 14 dnech se vše zlepší - nebude vás tak šíleně bolet tělo. Pořád to však bude stejná „zabíračka“ s dechem a tělo bude neustále prezentovat své jasné limity v podobě palčivé bolesti.Limity se postupem času budou posouvat, vy budete rychlejší, silnější a technika cvičení lepší. Bohužel, čím lépe budete cvičit, tím budete stále vlastně více „vyflusaní“. Zkrátka nikdy nepřijde ten moment, že byste to odcvičili celé najednou – zapomeňte. Když vydržíte první měsíc, ten druhý si pro vás Shaun T. vymyslel ještě horší věci. Holt je třeba posunovat limity a nutit tělo, aby si nezvykalo na zátěž – právě to je cesta k tak skvělým výsledkům. Insanity se nedá cvičit celý rok. Ne každý den v běžném životě člověka máte tolik energie na takové vypětí. Navíc vás to přestane bavit. Nicméně sama za sebe mohu doporučit, abyste se k němu během roku vraceli, jestliže to vaše srdce a klouby dovolí.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz nikdy

Zářivý důvod k úsměvu: Jaká „bělidla“ platí na zuby

access_time29.květen 2019personRedakce

Mají vaše zuby do „bílých perliček“ daleko? Změňte to. Možností je tolik, že si můžete vybírat.Bělení zubů se stává čím dál oblíbenější procedurou a v následujícím článku se dozvíte, jaké metody existují a vše, co byste měli vědět, než se pro něj rozhodnete.CO UDÁVÁ ODSTÍN ZUBUNejprve je třeba říci, že vaše zuby nikdy nebudou zářivě bílé. Jejich základní odstín je dán geneticky, podobně jako barva vlasů či očí. Stomatologové rozlišují tři základní odstíny – žlutý, šedý a hnědý. O tom, který barevný odstín mají vaše zuby, rozhoduje tloušťka skloviny, pod kterou prosvítá vrstva zuboviny. Nejčistší přirozený odstín tedy máte daný. Ovlivnitelnou příčinou nechtěného zbarvení zubů je pak špatná dentální hygiena, která má za následek snadnější ulpívání nečistot na zubech. Povlak, který se vytváří na zubech v důsledku nedostatečného čištění, totiž usnadňuje usazování barviva. Rizikovými potravinami jsou čokoláda, sójová omáčka, káva, čaje, červené víno a kyselejší jídla, která narušují sklovinu, což také usnadňuje usazování barviv. Další příčinou nevzhledného zabarvení může být kouření nebo užívání léků, které mohou zbarvení skloviny či zuboviny změnit, například některá antihistaminika.NĚCO NA DOMANejdostupnější metoda bělení zubů je pomocí zubních past s bělicím účinkem, ty jsou založeny buď na chemickém, nebo fyzikálním principu. Chemické bělí za pomoci peroxidu, či jiných, agresivnějších látek. Zatímco fyzikální princip spočívá ve zvýšené abrazivitě, jejíž působení si představte jako šmirgl papír. Kromě bělení zubů si tak obrušujete nečistoty a bohužel i poškozujete zubní sklovinu. Naštěstí jsou k dostání také šetrné pasty bez této nevhodné vlastnosti, které využívají jiný mechanismus účinku (například zubní pasta Sensodyne True White). Další možností mohou být pudry na bělení (třeba White Pearl Smile Mentol), kdy účinná odbarvující látka proniká do zubu. Použít potom můžete i bělicí gel (například iWhite Instant). U gelů ovšem počítejte s komplikovanější aplikací než u pasty a pudru. Závisí sice na konkrétní značce, ale většinou balení obsahuje násady na zuby, do kterých se gel nanese, nasadí se na zuby a nechají působit. K dostání jsou i bělící pásky, které se lepí přímo na zuby a sundají se po několika minutách. U těchto metod sice může dojít k výraznějšímu bělení než v případě zubních past a pudrů, ale výsledek obvykle vydrží jen pár týdnů a cena je podstatně vyšší.Vzhled vašich zubů je i o volbě rtěnky. Červená barva jim vizuálně prospívá, zatímco růžová nebo fialová je dělá „žlutějšími“, než ve skutečnosti jsou.ORDINAČNÍ BĚLENÍ ZUBŮ – ŘEŠENÍ NA ROKBělení probíhá pomocí speciálního přístroje, ten zvýší účinnost speciálního gelu, který vám dentální hygienik nanese na zuby, a celý proces urychlí. Bělení probíhá působením světla z plazmové lampy, polymerační halogenové lampy nebo laseru na gel. Přemýšlíte o tomto způsobu bělení, ale děsí vás speciální nástavce, kterými vám specialista zeširoka rozevře ústa? Ty jsou ale nutností, ochrání totiž vaše dásně a rty, aby nepřišly do kontaktu se zmiňovaným gelem. Ten totiž obsahuje vysoce koncentrovaný peroxid vodíku a způsobil by poškození ústní dutiny. Nevýhodou je, že ve většině případech je nutné pro vytoužený výsledný efekt návštěvu kliniky či stomatologa zopakovat. O vhodné délce a počtu opakování se vždy poraďte s lékařem, pokud byste příliš dlouho zuby takto intenzivně vystavovali chemickým látkám, hrozí, že si je nenávratně poškodíte. Výhoda této metody je, že výsledek by měl vydržet minimálně rok, ale podmínkou je dodržování ústní hygieny.BABSKÉ RADY – NE KAŽDÁ JE DOBRÁNa domácí pokusy raději zapomeňte, tzv. babské rady, jak docílit bílých zubů totiž mohou poškodit sklovinu. Efekt takového bělení je navíc mizivý a výsledkem by pak mohla být akorát vyšší kazivost zubů. Mezi takové rady patří čištění zubů solí, jedlou sodou nebo šťávou z citrónu. Nespoléhejte se ani na vyplachování úst octem, který sklovinu naleptává. Pokud přece jen chcete vyzkoušet přírodní cestu, pořiďte si panenský kokosový olej. Před vyčištěním zubů si dejte do pusy čajovou lžičku oleje a chvíli v ústech přemílejte. Olej na sebe naváže nečistoty a zubní plak, to vám dopomůže k odstranění nežádoucího zabarvení. Poté si jako obvykle zuby vyčistěte. Další možností je aplikovat ho na zuby pomocí prstu až po vyčištění. Kokosový olej navíc zklidňuje dásně a zamezuje tvorbě aftů. Jak již bylo řečeno, základem úspěchu v boji proti nechtěnému zabarvení je správná dentální hygiena, proto nic nezkazíte využitím bylinek, které působí blahodárně na stav chrupu. Prevencí proti zánětům je heřmánek, šalvěj, měsíček, tymián či třepatka, zkuste je pít ve formě čaje nebo kloktat jejich koncentrát. Dalším ochráncem zubů jsou brusinky, které zabraňují vzniku zubního kazu a kamene, a hřebíček pro své antiseptické účinky. Při bolestech pomůže máta, která se zároveň postará o svěží dech.

folder_openPřiřazené štítky

Bylinky a koření

access_time22.leden 2020personRadka Eliášková

Aloe veraje bohatá na protizánětlivé látky. Obsahuje gumovitou hmotu, kterákůži změkčuje, a složku, jež pomáhá zmírňovat bolest a otoky. Obsahuje takélátku, která zmírňuje svědění. Tato rostlinka patřící mezi sukulenty působí ina krevní vlásečnice. Ty se rozšiřují, lépe v nich proudí krev a rány se lépehojí. A aby toho nebylo málo, ničí některé bakterie.Na co pomáhá -příznivě působí na poškozenou kůži, hlavně při lehčíchpopáleninách a menších ranách. Také zmírňuje bolesti a svědění při pásovémoparu a pomáhá při léčbě bradavic. Gel z aloe se také používá při léčenízánětlivých kožních projevů při lupénce.Echinaceajepovažována za přírodní antibiotikum a prostředek proti infekci. Pomáhá ničitviry i bakterie v těle. Protože stimuluje imunitu, s úspěchem se používánejenom jako prevence chřipky, ale i při léčení kožních onemocnění spojených sesníženou obranyschopností. Urychluje také hojení povrchových ran a kožníchzánětů.Na co pomáhá -je vhodná na všechny druhy oparů, ale i na lupénku. Její šťávapodporuje léčbu "nežitů", různých abscesů, exemů a popálenin.Heřmánekmáuklidňující účinek. Jeho protizánětlivý, protikřečový a protiinfekční účinekdokáže prospět celému tělu zevnitř i zvenčí. Při zevním použití pomáházmírňovat kožní záněty. Obsahuje antibakteriální složky.Na co pomáhá -urychluje léčbu kožních infekcí. Heřmánkový obklad stačí i na lehčípopáleniny. Čaj přináší úlevu při léčení aft v ústech. Heřmánková koupel krásněuvolňuje, ale také prospívá vysušené a svědící kůži spálené sluncem.Měsíček lékařskýléčivé působení měsíčku se přisuzuje působení fytoncidů,rostlinných antibiotik, která zasahují proti bakteriím a plísním. Kůžizklidňuje, léčí záněty a také podporuje tvorbu nových tkání. Nejznámějšímpřípravkem s obsahem měsíčku je měsíčková mast.Na co pomáhá -zevně se měsíček používá na špatně se hojící rány, záněty kůže,spáleniny, vyrážky,a dokonce i bércové vředy. Pomáhá při proleženinách,odřeninách a poškození kůže způsobeném ozařováním nebo sluněním. Je dobrý napopraskané rty, zmírňuje akné a léčí prsní bradavky popraskané při kojení.Pupalka -zastudena lisovaný olej ze semen pupalky dvouleté obsahuje nenasycené mastnékyseliny a také vitamín E, který působí příznivě na cévy, zlepšuje kvalituvlasů a nehtů a zvyšuje elasticitu a hebkost pokožky. Utišuje svědění, léčízáněty a má také hojivé účinky.Na co pomáhá -působí příznivě na různé druhy ekzémů, hlavně však narozsáhlé popáleniny či proleženiny. Kromě ekzémů dokáže pupalkový olej udržetna uzdě i lupénku. Pomáhá i u těžších případů akné: vyčistí pleť a zmírňujezáněty.Tea tree -jednička v boji s kožními infekcemi se nejčastějiprodává ve formě oleje, krému nebo gelu vyrobených z listů australské rostlinymalaleuka, které se říká také australský čajovník nebo tea tree. Užívá selokálně k léčení infekčních onemocnění kůže. Podle řady studií působí i protivysoce odolným bakteriím a plísním. Nikdy se neužívá vnitřně!Na co pomáhá -je ideální k léčbě drobných ran a oděrek včetně kousnutí nebobodnutí hmyzem. Podporuje hojení menších ran a zdolá i plíseň na chodidlech.Zmírňuje akné a minimalizuje jizvení ran. 

folder_openPřiřazené štítky

Melanom

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Nemilosrdné slunce rozdává rány Ačkoliv je maligní melanom poměrně vzácným typem kožní rakoviny, v České republice na něj ročně onemocní 1 200 lidí a zhruba 300 jich dokonce umírá. Za posledních třicet let stoupl počet zjištěných melanomů čtyřikrát a tvoří tak více než pětinu ze všech forem nádorových onemocnění u nás vůbec. Poměr onemocnění mužů a žen je blízký - 1:1. Prvním příznakem vznikajícího nádoru je obvykle změna tvaru, velikosti, barvy a povrchu pihy. Většina z nich má černé a nebo černomodré zbarvení a může vypadat jako abnormální mateřské znaménko. Varovným signálem může být i změna pocitů, kdy dochází k občasnému svědění kůže v místě onemocnění.Jak přiznávají kožní lékaři, nádor vzniká zejména při nadměrném vystavování pokožky slunečnímu záření bez ochranných opalovacích krémů. Dermatologové varují nejenom před letním opalováním, ale poukazují zároveň na rizikovost jarního i zimního nechráněného slunění. Ultrafialové záření je zvyšováno při sněhové pokrývce, a tak ani „blahodárné“ účinky slunce při našem pobytu na horách nemusejí zůstat bez následků. Určitou naději pacientům nyní slibuje nejnovější poznatek australských vědců, kteří přednedávnem zjistili, že při léčbě kožní rakoviny bude možné použít virus rýmy. Australané jsou přitom nejohroženějšími obyvateli planety, a to jak díky intenzivnímu záření na jejich kontinentu, tak i světlosti kůže zdejších obyvatel. Relativně často je melanon diagnostikován i na západě. V Americe se například za posledních dvacet let zdvojnásobil počet lidí, kteří onemocněli maligním melanomem. O zákeřném kožním onemocnění jsme si povídali s primářkou II. kožní kliniky v Praze 2 Ivanou Krajsovou, která stojí v čele melanomové poradny, do níž dojíždějí a léčí se i pacienti ze Středočeského kraje: „Naše poradna, nebo chcete-li dermatoonkologická ambulance, je centrem pro prevenci, diagnostiku a léčbu kožních nádorů. Věnujeme se jednak melanomovým kožním nádorům, to znamená problematice mateřských znamének, ale i všem dalším zhoubným kožním novotvarům a přednádorovým stavům kůže a lymfomů.“Kdo vůbec tvoří takové melanomové centrum?Vedle dermatologa, který diagnostikuje nádor, je to například klinický onkolog, do jehož kompetence spadá případná další léčba, jako je ozařování či chemoterapie. Nechybí zde ani chirurg. V současné době je v léčbě melanomu nový trend - vyšetřování sentinelové uzliny, které je prováděno právě na chirurgické klinice. Kromě těchto specialistů k nám podle potřeby docházejí samozřejmě i další kolegové.Hovoříte o vyšetření sentinelové uzliny. O co se jedná?Sentinelová uzlina je první uzlina, která sbírá mízu z místa kožního nádoru. Zjednodušeně řečeno - předpokládá se, že pokud se nádor v těle rozšířil a zakládal metastáze, zachytily se v ní všechny nádorové buňky. Vyšetření této uzliny nám tak určí, zda se jedná o začínající, a nebo pokročilý nádor. Kde všude se melanom může objevit?Kdekoliv na kůži, ale jsou místa, kde se přeci jenom objevuje o něco častěji. U mužů středního věku je to na zádech a u žen naopak na dolních končetinách. Ve vyšším věku se k tomu přidává obličejová část. Výjimkou nejsou ani dlaně, chodidla a nebo části pod nehty. Melanom není už zdaleka jen ryze kožní záležitostí, ale může se objevit i v očích, což je relativně častá lokalizace. V neposlední řadě postihuje i sliznice v ústech a nosu.Vaše poradna slouží nejenom Pražanům a obyvatelům našeho regionu, ale v čekárně jsou vidět lidé i z jiných míst republiky. Kolik pacientů evidujete?Fungujeme jako specializované pracoviště jednak pro Pražany, kterým vedle nás poskytují péči i některá další podobná zařízení, tak i obyvatele Středočeského kraje, pro něž jsme naopak jediným takovým pracovištěm. Jsme však přístupni i ostatním pacientům z nejrůznějších míst republiky. Když si vezmete, že každý rok diagnostikujeme až sto padesát nových případů, evidence našich pacientů jde do tisíců. Sneseme v tomto ohledu srovnání už s velkými evropskými centry.Tato statistika svědčí o velkém nárůstu onemocnění. Čím je způsoben?Nárůst tohoto nádorového onemocnění je skutečně obrovský a zaznamenává se prakticky od počátku padesátých let. Osobně se problematice melanomu věnuji přes dvacet let. V naší republice se v osmdesátých letech toto nádorové onemocnění vyskytovalo ve čtyřech případech na sto tisíc obyvatel. Dnes je to už něco málo přes dvanáct pacientů! Obecně se to srovnává s nárůstem plicních nádorů u žen. Přičítá se to především změně životního stylu. Příkladem si můžeme vzít filmy pro pamětníky, v nichž vidíme defilovat naše předky po plážích. K jejich úborům, kterými se chránili, patřily zcela běžně kalhoty a košile i klobouky. My naopak často navštěvujeme nudistické pláže.Melanom může vzniknout skutečně jen zvýšenou expozicí ultrafialového světla? Je přeci známo, že se nádor objevuje i na kůži, která je před sluncem chráněna.Ultrafialové záření pravděpodobně nebude jedinou příčinou tohoto závažného onemocnění, ale o jiné zatím mnoho nevíme.Hlavním důvodem je samozřejmě genetická dispozice! Základem potom „zděděný“ typ kůže. Nejvíce ohroženými jsou lidé s velmi světlou kůží, neboť mají nejmenší odolnost proti poškození slunečními paprsky. Riziko výskytu kožních nádorů klesá s intenzitou přirozené pigmentace. Znamená to, že u člověka s takzvaným fototypem kůže číslo 4, který se snadno opaluje a nikdy se nespálí, je předpoklad takového onemocnění o něco nižší. Tím však rozhodně neříkám, že se u nich nádory nevyskytují. Melanom se běžně objevuje i u černochů, které postihuje na dlaních, ploskách chodidel a pod nehty. Zajímavostí je, že je to jediný typ melanomu, který se u nich vyskytuje. To ukazuje na další domněnku o vzniku těchto nádorů - imunosuprese, vyvolané intenzivním sluněním. Melanom potom sice nevzniká výhradně na nechráněných místech, ale díky tomuto slunění dochází k celkovému oslabení organismu, což má za následek jeho nárůst kdekoliv na těle.Dá se i u nás geograficky označit největší výskyt kožních nádorů?Vzhledem k malé rozloze naší země to není možné. Takové označení by bylo zcela umělé a neodpovídalo by skutečnosti.Dříve se hovořilo o lidech ve věku mezi 60 - 70 lety jako o nejrizikovější skupině. Dnes se však uvádí onemocnění již u třicátníků až čtyřicátníků. Ženy onemocňují dokonce už mezi dvaceti až třiceti lety.Obecně začíná platit, že melanom postihuje stále mladší ročníky. V USA jím nejčastěji trpí ženy mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety. A je to zároveň i nejfrekventovanější nádor u žen. Stále je naštěstí vzácný u dětí. Ani pro to nemáme ještě jednoznačné zdůvodnění. Dítě se s melanomem může velmi zřídka narodit. Následuje dlouhé období, kdy se u nich nevyskytuje a objevuje se až po pubertě. Stejně tak je to v zemích s největším výskytem tohoto nádoru, jako je například Austrálie. Co se týče pohlaví, je v současnosti poměr nemocných vyvážený. V minulosti melanomem naopak více trpěly ženy.Může si laik sám diagnostikovat takové kožní onemocnění?Každý, kdo se alespoň trochu věnuje své kůži, snadno na ní objeví jakoukoliv změnu. Pravidlem je, že každé mateřské znaménko dosahuje určité velikosti - v průměru od pěti, maximálně do deseti milimetrů. Potom se již nemění. Melanom se narozdíl od něj stále mění! Jeho ložisko se zvětšuje a tím dostává nepravidelný tvar. Začíná měnit i barvu. Na povrhu se objevuje skvrnitá pigmentace a přibližně v padesáti procentech svědí. Nejedná se o žádné úporné svědění. Sem tam zasvědí. Říká se, že na sebe upozorňuje - dej pozor, něco se děje. V každém případě však platí, že při jakékoliv pochybnosti je třeba navštívit kožního specialistu! Melanom je sice nádor velmi zhoubný, který dokáže metastázovat a umírá se na něj, ale včasným rozpoznáním a chirurgickým odstraněním se pacient může vyléčit.Na vašem pracovišti využíváte přístroj Dermogenius. K čemu slouží?Jedná se o digitální dermatoskop, neboli přístroj pro snímání kožního pigmentového projevu. Jeho program nám umožňuje pozdější vyhodnocení mateřského znaménka, tedy zda se jedná o neškodný útvar a nebo už počínající nádor. I když je Dermogenius dobrým pomocníkem, konečná diagnóza zůstává vždy na lékařích. Jeho úloha je nezastupitelná v tom, že přesně zaznamená stávající znaménka pacienta, což nám usnadňuje přesné porovnání s předchozím stavem. Medicína nemůže v současnosti kromě ozařování, chemoterapie a chirurgických zákroků pacientům nabídnout nic jiného? Naše pracoviště je členem evropské skupiny pro výzkum, a léčbu nádorů a účastníme se proto všech studií v rámci evropského společenství. Z tohoto důvodu jsme byli nedávno zařazeni i do studie k melanomové vakcíně. Jako jediné pracoviště v naší republice jsme už také zahájili léčbu vybraných pacientů. Vakcína bude aplikována čtrnácti stům pacientům v rámci všech zúčastněných zemí s tím, že jejich léčba bude trvat pět let. Během dalších pěti let bude ještě probíhat vyhodnocení celé studie.Výsledky budou známy až po deseti letech?!U melanomů je velmi obtížné hodnotit jakékoliv účinky léčby. Je to způsobeno i tím, že se jedná o nádory s pozdními metastázemi. Hodnotit pětileté přežití u pacientů v tomto případě skutečně nic neznamená. Je to doba, kdy pacient po operaci bez problémů přežívá a metastáze se objeví až třeba po osmi či deseti letech. Čili první objektivní výsledky účinnosti léčby lze učinit opravdu až po deseti letech. Mohou se na zvýšení onemocnění melanomem u nás podepsat loňská tropická vedra?Mohou, ale to poznáme až za dvacet let. U melanomu platí, že krátká a přímá závislost neexistuje. Pro jeho vznik je nejrizikovější spálení kůže v dětství. Melanom se objeví pokaždé až s odstupem několika let.Ani cílená prevence některé z nás neodradí před nadměrným opékáním na slunci. Můžeme se alespoň chránit opalovacími krémy? Nedávno proběhla v médiích informace o tom, že právě ty způsobují vznik kožní rakoviny.Krémy jako takové ji nezpůsobují. Příčinou však může být jejich nesprávné používání. Dám příklad - člověk se světlou kůží sice použije vyšší faktor krému, řekněme od 25 do 30, ale je zároveň na slunci daleko déle. Bez ohledu na fototyp své kůže. Třeba se ani nespálí, ale na jeho kůži dopadne o mnoho více slunečního záření. Druhým důvodem, proč krémy „selhávají“, je jejich vysoký faktor, který lidem umožní být na slunci neúměrně dlouho, aniž by zaznamenali nepříjemné pocity. Potom samozřejmě nastupuje už zmíněná imunosuprese. Současná nabídka ochranných krémů je v našich lékárnách a specializovaných obchodech dostatečná. Nevyplácí se šetřit při jejich nákupech ani ignorovat doporučení výrobců. Je však třeba zároveň říct, že nás ani sebelepší krém neochrání, nezačneme-li se ke svému tělu chovat zodpovědněji. Melanom není jen „letní záležitostí“, a tak je rozhodně opatrnost na místě po celý rok...

folder_openPřiřazené štítky

Čisté střevo - základ zdraví

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

Vhodný výběr a kombinace potravy tvoří základ pro zdravé fungování našeho organismu. Jen málo z nás však zná princip oddělené stravy a tedy ani neví, co se děje v trávicím ústrojí při dennodenním klasickém stravování. Při nesprávném míchání potravin nejsou žaludeční šťávy schopny potravu plně natrávit. Ta pak prochází tenkým střevem, kde se vstřebává část užitečných látek a zbytek, který nebyl využit, se ukládá na stěnách a v záhybech střev, kde zahnívá, otravuje krev a stává se zdrojem většiny nemocí. Pokud k tomu přidáme nedostatečný pohyb a užívání řady léků s velkým množstvím vedlejších účinků, výsledkem je naše pomalá samolikvidace.Velká část nestrávené potravy se tedy ukládává ve vychlípeninách střeva, kde se z ní po nahromadění vytváří tuhá hmota, kalové kameny, které po celé roky zahnívají a tím vytváří zdroj otravy organismu. Takto nahromaděné kalové kameny zazdívají vstřebávací, trávicí a imunitní systém organismu. Tlusté střevo přeplněné zbytky staré potravy a kaly nabývá na objemu, a tím vytlačuje okolní orgány ze svým míst. Dochází k vytlačení jater, tlaku na ledviny, sevření močového a pohlavního systému. Tím trpí zejména dolní část hladkého střeva, kde se jsou žíly přiškrceny a začínají vznikat hemeroidy.Tlusté střevo by mělo tělu poskytovat výživné látky a vitamíny, a také především energii.Co však můžeme očekávat od stále zaneseného orgánu, jež zaplavuje naše tělo jedovatými látkami z hnijící potravy? Již řecký lékař Hippokrates v 5. století př. n. l. napsal, že člověk se rodí zdráv a všechny nemoci do něj vcházejí s jídlem. Při nemoci vylučovali staří Řekové ze stravy nejhůře stravitelné potraviny a promývali střeva klystýrem, aby z těla odstranili jedovaté látky. Na čistotu střev byl kladen velký důraz jako podmínku udržení zdraví.Klystýr neboli výplach střev, na rozdíl od různých projímadel nebo léků s mnoha vedlejšími účinky, které se stávají návykové a tím ještě více zhoršují činnosti střev a zácpy, je k našemu tělu velmi šetrný.Můžeme ho provádět postupně, abychom nejdříve vyplavili hrubé nečistoty, a poté ho můžeme použít pro důslednější očistu tlustého střeva.K očistné proceduře si koupíme v lékárně nádobku klystýru (irigátoru). Do 1,5 l převařené vody ochlazené na tělesnou teplotu (vyzkoušíme prstem nebo hřbetem ruky), přidáme nejlépe 100-200 ml vlastní moči buď čerstvé nebo odpařené na ½ nebo ¼ původního množství. Takto připravenou tekutinu nalijeme do irigátoru a zavěsíme ho v blízkosti toalety do výše 1-1,5 m nad zem. Poté si klekneme a zavedeme trubičku do konečníku a otevřeme kohoutek, aby mohla tekutina volně odtékat do střeva. Položíme lokty na zem a dýcháme ústy. Roztok necháme téct do pocitu většího tlaku, nikdy ne bolesti. Zpočátku se nám nepodaří přijmout celou dávku najednou, většinou na dvakrát, natřikrát. Tekutinu se snažíme v sobě udržet co nejdéle, alespoň 10 minut. Přitom si masírujeme střeva rukou. Po této očistě bychom si měli na chvíli odpočinout. Také bychom neměli vycházet hned z domu, protože střevo se může vyprazdňovat i po půl hodině.První očista střev by měla probíhat následovně:1. týden – denně2. týden – obden3. týden – ob dva dny4. týden – ob tři dny5. týden - jednou týdněPro dokonalou očistu a obnovu původního stavu tlustého střeva bychom měli tuto proceduru provádět první rok čtvrtletně, druhý rok pololetně, třetí a další roky jedenkrát ročně. Klystýry můžeme používat také podle potřeby častěji, např. po velkému přejedení, zabíjačce atd. Nezbytným doplňkem této očisty je správné stravování. Nejrychleji pocítí účinky klystýru ti, kteří trpí hemeroidy a zácpou. Ale i u ostatních se projeví zlepšení stavu pleti (při exému a akné) i zlepšení celkového stavu organismu.Pokud jsme se rozhodli, udělat něco pro své zdraví a chystáme se začít s očistou střev, nastudujme si nejdříve dostatek odborné literatury, abychom rozptýlili své obavy. 

folder_openPřiřazené štítky

Rakovina děložního čípku není rána z čistého nebe

access_time03.únor 2020personRadka Eliášková

Ročně je v České republice diagnostikováno 1050 až 1100 případů rakoviny děložního čípku a zhruba 350-400 žen na toto onemocnění každý rok zemře. Přitom včasné zachycení přednádorového stavu je díky dnešním screeningovým programům snadné. Na rakovině děložního čípku má značný podíl sexuální aktivita, kdy může dojít k přenosu lidského papilomaviru, který bývá v mnoha případech za rakovinu děložního čípku zodpovědný.Rakovina děložního čípkuDěložní čípek je část dělohy, která je spojená s horní částí vagíny a která se během porodu rozšiřuje.Existují dva hlavní typy rakoviny děložního čípku:-          rakovina dlaždicových buněk vzniká z dlaždicového epitelu, který pokrývá viditelnou část čípku,-          adenokarcinom vzniká z žlázových buněk endocervikálního kanálu.Zhruba 85% rakovin děložního čípku jsou rakoviny dlaždicových buněk epitelu, zbytek připadá na adenokarcinomy. Každý z těchto hlavních typů rakoviny má pak své podtypy, které mohou vyžadovat speciální druh léčby.Rakovina dlaždicových buněk epitelu je specifická v tom, že rakovině předchází tzv. prekanceróza, která je prostřednictvím běžného screeningu snadno odhalitelná. Rakovina dlaždicových buněk epitelu se objevuje u žen i před 30. rokem života, což je u rakovin žlázového epitelu vzácné.PrekancerózaPrekanceróza děložního čípku je přednádorový stav,  kdy dochází ke změnám buněk. Ty pak vykazují atypický tvar, změny struktury nebo změny související s jejich dělením. Tyto změny jsou lékařům dobře známé a díky možnostem časné diagnostiky je mohou snadno odhalit. U prekanceróz děložního čípku se jedná o změny uvnitř epitelu neboli nejvrchnější vrstvy sliznice.Prekancerózy lze podle míry změn na epitelu rozdělit na:prekancerózy nízkého stupně (low grade)prekancerózy vysokého stupně (high grade)Některé prekancerózy nízkého stupně mohou samy zcela odeznít.Příčiny rakoviny děložního čípkuPříčiny rakoviny děložního čípku nejsou přesně známé. Bylo ale zjištěno, že mezi rakovinou dlaždicových buněk epitelu a určitými podtypy lidského papilomaviru (HPV) existují silné souvislosti. Vzhledem k tomu, že HPV viry jsou přenášeny pohlavním stykem, má tento typ rakoviny souvislost se sexuální aktivitou. Bylo prokázáno, že ženy, které nikdy neměly pohlavní styk, neonemocněly rakovinou dlaždicových buněk epitelu. Jsou však ohroženy rakovinou žlázového epitelu.Nakažení virem HPV, který způsobuje například genitální bradavice, je běžné, zatímco rakovina děložního čípku běžná není. HPV změny jsou často během screeningu zachyceny, ale nejsou důvodem ke znepokojení. Znepokojení je na místě v případě, že jsou diagnostikovány prekancerózní změny. Ty jsou však obvykle dobře léčitelné.Rakovina děložního čípku ohrožuje všechny sexuálně aktivní ženy. Riziko se zvyšuje u kuřaček a sexuálně promiskuitních žen, případně u žen, které mají promiskuitního partnera. To jsou obvyklé poučky, které lze nalézt v mnoha písemných i elektronických zdrojích. Mnoho gynekologů-praktiků však určitě doplní, že riziko je vysoké především u těch žen, které podceňují pravidelné návštěvy u gynekologa.ScreeningScreeningem se rozumí vyšetření, které "umí" odhalit rakovinu ještě před tím, než se objeví první příznaky. Tzv. Papanicolaoův (Pap) test dokáže tyto změny na děložním čípku velice snadno odhalit. Prekancerózní změny mohou být označeny buď jako dysplazie, anebo intraepiteliální neoplazie. Při jejich včasném zachycení je léčba vysoce efektivní.Každá žena by měla 1x ročně podstoupit preventivní gynekologickou kontrolu zaměřenou na pohmatové vyšetření pánve a kolposkopické vyšetření s odběrem cytologických vzorků.  Jen tak lze zachytit počáteční změny na děložním čípku a případně zahájit potřebnou léčbu.Příznaky rakoviny děložního čípkuRakovina děložního čípku může zpočátku probíhat zcela bez příznaků. Ovšem je-li už značně rozšířená, je viditelná pouhým okem a je doprovázena krvácením. Často k takovému krvácení dochází například po pohlavním styku. Je tomu proto, že nádor je vyživován nově vzniklými cévami, které snadno praskají, a způsobují tak krvácení. Některé části nádoru jsou však vyživovány málo, anebo vůbec. Tyto buňky nedostatkem kyslíku odumírají a do tkáně se snadno dostane infekce. Důsledkem je pak nepříjemný vaginální výtok, který, je-li léčen coby obvyklá vaginální infekce, přetrvává. Nádor děložního čípku má tendenci růst laterálně směrem k pánevní stěně. Zde procházejí močovody z ledvin do močového měchýře a velice snadno dojde jejich obstrukci.  Nastane-li zneprůchodnění obou močovodů, může dojít k ledvinovému selhání, ke kómatu a pacientce hrozí smrt. Proroste-li nádor do pánevní stěny, může utlačovat nervy, které prochází do dolních končetin. Výsledkem je pak neustávající bolest. Všechny tyto symptomy hovoří o nádoru v pokročilém stádiu. Prekancerózy obvykle žádné symptomy nemají a obvykle ani nejsou pouhým pohledem viditelné.Rakovina děložního čípku se obvykle rychle nešíří. Většinou pomalu roste a působí problémy v oblasti pánve. Metastázy ve vzdálených orgánech vypovídají o značně pokročilé fázi nádoru. Šíření nádoru děložního čípku do dalších orgánů je možné skrze lymfatický systém. Dalším symptomem pokročilé rakoviny děložního čípku je otok dolních končetin, který nastává po zneprůchodnění lymfatických žláz v pánvi vlivem prorostlého nádoru.Rakovina děložního čípku je jedna z mála rakovin, které lze snadno předejít. Stačí pravidelně podstupovat gynekologické prohlídky spojené s cytologickým odběrem, případně kolposkopií a testem na HPV. Včasné zachycení přednádorového stádia už zachránilo život mnoha ženám na celém světě.

folder_openPřiřazené štítky

Česnek medvědí - Pěstování

access_time04.únor 2020personRadka Eliášková

PěstováníV zahrádkách je nejlépe vysazovat česnek do řádků vzdálených 15-20 cm a v řádcích dávat stroužky 10 cm od sebe. Stroužky zatlačíme do půdy do hloubky asi 3 cm. Stroužky musejí být v půdě řádně upevněny, aby je nevytáhl mráz. Příliš hluboká výsadba se nedoporučuje, protože česnek se pak zatahovacími kořeny dostane ještě hlouběji do půdy a pak se hůře vyvíjí.Jakmile vysazený česnek v půdě zamrzne, můžeme záhony přikrýt slámou, nebo rašelinou ve vrstvě 2-4 cm. Zabráníme tím rozmrznutí půdy při zimních oblevách, kdy česnek často začne růst a pak vyhnívá. V časném předjaří přikrývku odstraníme. Česnek je rostlinou suchomilnou a proto ho příliš nezaléváme. V lehkých půdách stačí za suchého počasí zalévat jednou týdně, v těžších půdách ještě méně. Česnek sklízíme mezi 20. a 30. červencem, v době, kdy nať začne na špičkách žloutnout, v krčku zasýchat a přepadávat.  V půdě se nemá nechat přezrát, protože pak ztrácí trvanlivost a rozpadá se.Jak pěstovat česnekMůžeme ho pěstovat v každé zahrádce. Roste dobře i ve vyšších a chladnějších polohách. Musíme však pro něj vybrat slunné místo a ne příliš vlhkou půdu. Potřebuje sice půdu bohatou na živiny, ale nadbytek dusíku mu neprospívá. Čerstvé hnojení hnojem nesnáší, stejně jako chlór.Česnek množíme stroužky nebo pacibulkami. Stroužky vysazujeme na podzim, nejpozději do konce září, do hloubky alespoň 5 cm, aby je mráz nevytáhl. Záhonek je dobře přes zimu přikrýt listím nebo chvojím. Můžeme jej také sázet časně na jaře. Řádky bývají 20 až 30 cm od sebe a v řádcích sázíme na vzdálenost 8 cm. Při sázení stroužků musíme dávat pozor, abychom je neobrátili. Nikdy česnek nevysazujeme po bramborách, rajčatech, cibuli nebo póru. Během vegetace dbáme hlavně na čistotu pozemku a na kypření půdy. Zaléváme je za velkého sucha. Sklízíme, jakmile nať žloutne – nečekáme až uschne, poněvadž pak se stroužky rozpadnou. Česneky paličáky tvoří pacibulky, které v prvním roce po výsevu vytvoří malé nedělené cibulky a teprve v druhém roce začnou tvořit stroužky. Pacibulky vyséváme na podzim na husto, v červenci sklidíme cibulky, dosušíme je a v druhém roce teprve sázíme česnekové cibulky na záhon, stejně jako stroužkový česnek. Výše sklizně česneku záleží především na použité sadbě, tedy na použitých česnekových cibulkách. Mají se vysazovat jen stroužky nebo cibulky dobře vyvinuté a úplně zdravé.PřezimováníČeskek je na přezimování dosti choulostivý. Nejlépe je svázat ho do svazků a očištěný zavěsit v suché skladové místnosti. Cibule oddělené od stonku se musí skladovat jen v tenkých vrstvách. Stejně opatrně přezimujeme i česnekové cibulky. Proto je nejlepší vysazovat česnek brzy na podzim, i když podzimní česnek je méně trvanlivý než jarní česneky, zvláště úzkolisté, dává však větší výnosy a je jakostnější.Česnek z pacibulekČesnek také můžeme pěstovat jako dvouletou kulturu z pacibulek, které vyrůstají na stvolu česneků – paličáků. Pacibulky sklízíme dříve než se rozpadnou a necháme je zaschnout. Na podzim nebo na jaře je hustěji vysadíme do řádků do hloubky 2 až 3 cm. Z pacibulek vyrostou za necelý rok cibulky (některé v průměru až 3 cm) a ty pak po zaschnutí opět vysazujeme na podzim nebo na jaře jako normální stroužky a sklidíme z nich bohatou úrodu.Skladování česnekuČesnek skladujeme, obdobně jako kuchyňskou cibuli, v suchých chladných místnostech chráněných před mrazem. Mimo běžných konzervačních způsobů, můžeme oloupané stroužky česneku přechovávat zalité nasyceným roztokem kuchyňské soli.Na závěr se podíváme na choroby a škůdce, které mohou česnek ohrozit a na to, jak se proti nim bránit.Houbové chorobyVytvářejí bělavé povlaky nebo černé tvrdé útvary (shluky výtrusonošů a výtrusů) velikosti 3-5 mm v průměru na zahnívajících stroužcích. Ochranou je máčení stroužků v 0,25% Germisanu po dobu jedné hodiny krátce před sázením. Toto ošetření lze však udělat jen tehdy, když stroužky nebyly máčeny v Sulce proti háďátku.Háďátko česnekové a háďátko zhoubnéZpůsobují, že rostliny zakrňují, hynou. Cibule postupně podléhá hnilobě šířící se odspodu. Ochranou je máčení stroužků 6 až 12 hodin v 5% Sulce krátce před výsadbou.

folder_openPřiřazené štítky

Vitaminy chrání zdraví

access_time21.únor 2020personRadka Eliášková

Také považujete vitaminy za samozřejmou součást jídelníčku? Ještě před 150 lety však o nich nikdo nic nevěděl, protože patří k velkým objevům dvacátého století. A to i přesto, že už v 18. století se léčily kurděje pomocí citrónů. Tehdy se však nevědělo, že "lékem" je "céčko". Vitaminy samotné dělí odborníci do dvou skupin - první je rozpustná ve vodě a patří do ní vitamin C a řada vitaminů B, mezi nimiž jsou důležité hlavně B1, B2, B6 a B12. Druhá skupina je rozpustná v tucích a zahrnuje vitaminy A, D, E a K. Vitaminy rozpustné ve vodě si organismus nemůže uložit do zásoby (až na B12) a mělo by se jich proto každý den sníst přesně určené množství. To je určitá nevýhoda. Výhodou zase je, že nehrozí předávkování (s výjimkou megadávek), protože nadbytek organismus vyloučí v moči. Vitaminy rozpustné v tucích se v těle hromadí a uvolňují podle potřeby. Neznamená to však, že můžete jeden den sníst desetinásobek doporučené dávky a dát si delší dobu pauzu. Riskujete tak již zmiňované předávkování, k němuž sice dochází málokdy, ale u některých vitaminů má velmi nepříjemné a nebezpečné důsledky. Doporučené denní dávky vitaminů člověk obvykle získá bez problémů ze stravy a nemusí si kupovat žádné tabletky. Stačí však, abyste chytila obyčejnou rýmu a potřeba vitaminů stoupá. Totéž platí o lidech s chronickými nemocemi (například cukrovkou) či těhotných ženách. Kromě toho strava v zimě a v létě se radikálně liší. Hlavně v předjarních měsících ze stravy příliš vitaminů nemáte. Pak obvykle přicházejí na řadu zmíněné tabletky.Je jedno, zda zvolíte tablety rozpustné či na polykání, důležité je, co a v jakém množství obsahují. Vždy si přečtěte složení, kde by mělo být uvedeno, kolik procent z doporučené denní dávky vitaminu přípravek obsahuje. Kvalitnější (a samozřejmě i dražší) výrobky obsahují stoprocentní dávky. Měsíční vitaminová kúra vás přijde asi na 200 Kč. Nikdy neberte vitaminy několik měsíců po sobě, ale raději vždy ob měsíc (a jen v zimě a na jaře).Možná jste si někde přečetla, že chemicky vyráběné vitaminy jsou k ničemu. I takový názor někteří odborníci zastávají. Jiní si zase myslí, že to není pravda. Kdo je v právu, není lehké určit, a ani nám to nepřísluší. Pokud však budete tabletky rozumně kombinovat se stravou, určitě si neublížíte, ale pomůžete. Máte na to jiný názor? 

folder_openPřiřazené štítky

Cukrovka se šíří: V roce 2035 jí bude trpět desetina světa!

access_time06.březen 2020personRadka Eliášková

Podle zprávy mezinárodní federace diabetiků se tato nemoc šíří neskutečně rychle. Čísla jsou až hrozivá. Zpráva říká, že už dnes trpí na celém světě touto nemocí 382 milionů lidí. Současně také předpovídá, že jen do roku 2035 budemít cukrovku neskutečných 592 milionů lidí, tedy každý desátý člověkna světě. Mnoho z nich podle předpovědi bude pocházet z rozvojových zemí, kde lékařská péče nedosahuje ani z daleka západní úrovně.Lékaři přitom už dříve hovořili o cukrovce jako o epidemii, protože díky narůstající obezitě a sedavému životnímu stylu této chorobě podléhá stále více obyvatel vyspělého světa. Určujícími faktory také může být stres, který většina z nás denně zažívá v práci.Současně také matky méně kojí své děti, což může zapříčinit slabší imunitu vůči nemocem.   Výrobci potravin tomu vůbec nepomáhají, protože ve výrobním procesu často nahrazují řepný cukr fruktózou, která je levnější a současně sladší. Nikdy se také nekonzumovalo tolik masa, jako dnes. Přitom prorostlé maso, uzeniny a tuky také napomáhají zvýšit počet nemocných diabetem. Alarmující čísla už nyní pocházejí z USA, kde by měl počet nemocných stoupnout ze současných 8% na 11% populace v roce 2035. Neskutečné je, že zde každých 6 sekund zemře člověk na problémy způsobené cukrovkou. Celkově to dělá ročně 1,5 milionu úmrtí. Omezit rizika onemocnění diabetem přitom lze snížením tělesné hmotnosti,zdravější stravou a pravidelným pohybem. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Žena, která ví na dotaz nikdy

Nenechte ho uklízet – Opravdu!

access_time29.květen 2019personRedakce

Péče o domácnost nikdy nebude rozdělená rovným dílem. Někdo častěji vaří, jiný žehlí, uklízí… A stejně jako každému chutná něco jiného a někdo žehlí prostěradla a jiný ne, tak i na úklid jsou různé názory. „Potřebuje to tu uklidit,“ řekne často žena a muž si pomyslí (protože nahlas se to neodváží říct): „A co? Vždyť je tu čisto!“Genderová vyváženost je sice snem každé ženy, ale když ono to v běžném životě tak snadno nefunguje. Mars a Venuše prostě na svých oběžných drahách, alespoň co se úklidu týče, průsečík nemají.Do posledního kusuPravidelně mýt nádobí je pro muže asi stejně bolestivou záležitostí, jako jet na víkend na návštěvu ke tchánům. Dokopou se k tomu až ve chvíli, kdy už není vyhnutí. Mužská schopnost ignorovat špinavé nádobí až do chvíle, kdy už si nemají do čeho uvařit čaj (protože mít ho v hlubokém talíři už i jim přijde moc neandrtálské), je skutečně výjimečná.Co není vidět, neexistujeV tomhle jsou jako děti. Když nadrobí, nesmetou drobky a nehodí je do koše, ale zametou je pod prostírku. Když při snídani v posteli pocintají džusem prostěradlo, nedají ho pak do prádla, ale zakryjí peřinou. Protože co není vidět…? Neexistuje!„Obkroužení“Když už se dokopou k utírání prachu nebo snad dokonce k vysávání, zapomeňte na to, že by to vzali do důsledku. Jediné, co důsledně udělají, bude to, že všechny předměty, se kterými by museli pohnout, prachovkou nebo vysavačem pěkně obkrouží.PlánováníUklízení musí mít muž dopředu naplánované, aby se na něj duševně připravil. Musí vědět, že následující hodinu svého času bude „šúrovat“, i když by raději spal, četl, díval se na televizi, šel na pivo, seděl na toaletě, opravoval auto, surfoval po internetu (dalších 93 věcí si doplňte).PochvalaAť už umyje nádobí sám od sebe nebo na vaši prosbu, ať spláchne po holení vousy z umyvadla nebo vynese koš, vyčistí zacákané zrcadlo nebo vezme štětkou toaletu, chvalte ho. Ne jednou, ale třikrát, pětkrát, desetkrát. Protože pochval není nikdy dost a protože pochvala na muže funguje jako záruka toho, že to, za co ho chválíte, udělá příště znovu.Tip: Vyzkoušejte Real nový! Nejenže vás zbaví špíny, ale spolehlivě vystraší i vašeho muže!

folder_openPřiřazené štítky

I dobrý fejk je vždycky špatná kabelka

access_time29.květen 2019personRedakce

LV, Prada, Marc Jacobs, Dior – toužíte po ní několik let a chcete se řadit mezi ty, které ji mají. Rozumím vám, ale zároveň radím – zůstaňte nohama na zemi – než si uděláte společenské faux pas větší, než jste doufaly. Znám to také. Prostě byly chvíle, kdy jsem tak strašně toužila po Vuittonce, až jsem začala koukat po dobrých fejkách. Když jsme byli s partnerem poprvé v Dubaji, nevydržela jsem to a jednu si pořídila. Vypadala skvěle a na mém rameni se celkem dobře vyjímala…ale ne dlouho. Přestože to byla snad ta nedokonalejší kopie, kterou jsem kdy viděla, začala se ošoupávat a po pár měsících jsem měla doma trapnou ošuntělou kabelku, za kterou by se Vuitton okamžite zastřelil. Navíc mne stála v přepočtu asi 2000 Kč. Poměr cena výkon? Vyšla prostě dráž, než ta originál.Falešného Vuittona často prozrazuje barva kožených uch a postranních aplikací. Je stále stejná.Když jsme byli v Dubaji podruhé, dostala jsem svůj první originál. Legendární „Neverfull“. Klasický shopper v provedení GM, do kterého se vejde všechno, co člověk potřebuje od notebooku přes nákup až třeba po všechny potřeby pro děti (brrr…nesnáším ty hnusné tašky ke kočáru). Tady stál něco málo přes 14 000 Kč, tam vyšel na necelých 10000 Kč. Jo. Je to vysoká cena. Ale mám ji šestý rok. Kolik kabelek za 1000 Kč si za rok koupíte vy? Tři, Čtyři? A krát šest let? Nemyslím si, že utrácím víc, než vy. Můj vysněný „Neverfull“ vypadá pořád stejně, jako nový – jen ucha trochu tmavnou, což je ale právě jeden ze znaků toho, že se nejedná o padělek. Letos jsme na dovolené použili Neverfull i místo plážové tašky, aniž by se poškodila. Vydržel válení v písku, zásah solí, vlhký vzduch. Prostě všechno.Vedle sebe je prostě poznáte na první dobrou.A nyní, když mi visí vedle sebe obě – rozdíly prostě vidím. Zipy nikdy nepřestanou zářit a monogram je do nich vepsán s takovou přesností, že nenajdete jediný hrbolek. Uvnitř je dokonalé šití. A hlavně – nenosím ji na rameni se strachem, že někdo bude ty fejky umět rozeznávat víc, než já a odhalí mě. No a kdybych jednou měla ještě dceru, vím, že jí tu kabelku předám ve stejném stavu, jako ji mám a když ne, tak ji prostě vyreklamuji – Vuitton  dává celoživotní záruku.Michael Kors je cenově dostupný pro začátečnice, které touží po originálu.Myslím, že každá žena s věkem dospěje k jednomu originálu. A nemusí to být hned Vuitton. Když seženete akci u Michael Kors, seženete klasickou Jet Set tote s monogramem kolem 4000 Kč a pokud fandíte zahraničním aukcím, za 3000 Kč si ji můžete pokusit i vydražit. Když vyberete dobře, budete ji dennodenně nosit ke všemu a kdyby vám přeci jen nestačila, není nic lepšího, než ji doplnit něčím ze „stáje“ H&M nebo Zara.

folder_openPřiřazené štítky

To, že s vámi nespí, nemusí znamenat, že někoho má

access_time29.květen 2019personRedakce

Možná jste si myslela, že to, jestli váš partner někoho má nebo ne odhalíte úplně snadno podle toho, že s vámi přestane spát. Nejspíš byste se totiž zachovala takhle sama. Jenže „podle sebe soudím tebe“ tady tak úplně neplatí.To, že nemá zájem o sex, ještě nic neznamená. Existuje milion jiných důvodů, proč na to zrovna nemá chuť. Často to jsou třeba jen obyčejné starosti v práci, jakýkoli neúspěch, mizející peníze na účtu a stovky dalších věcí, kterými vás nechce zatěžovat.SPÁT S VÁMI NEJSPÍŠ NEPŘESTANEMá k tomu totiž hned několik důvodů. S vámi je sex jiný – přináší mu něco jiného, než sex s ní a pořád je to přece muž, takže proč by se o to ochuzoval (milence samozřejmě tvrdí, že s vámi nespí a že máte problémy kdesi cosi). Za další – milenky bývají paradoxně i dobrým stimulem k tomu zlepšovat v posteli něco doma. Proč to tak funguje, ještě žádný muž snad neobjasnil, ale berte to jako fakt. Muže, které mají sexuální zpestřování jinde, prostě sex o to víc začne bavit i doma. Navíc si muži myslí, že byste pojala podezření, kdyby s vámi přestali spát. Na tohle si opravdu umí dávat pozor.PRVNÍ SIGNÁLNÍ – MUŽI NEJSOU NEOMYLNÍAni tak chytří, aby si dokázali ohlídat úplně všechno. Více předvídáme my ženy a jsme daleko opatrnější. Proto také na naše vztahy, pokud nějaké máme, přijde daleko méně mužů, než my na ty jejich. I tak ale existují poměrně jasné signály.1. Na jeho telefonu se najednou objevilo hesloNikdy ho nepoužíval a teď má telefon zaheslovaný. Navíc jste si všimla, že i hesla často mění. Není tam náhodou něco, co se mu nechce mazat a co byste neměla vidět?2. Chodí mu večer zprávyA ještě než se sama zeptáte, má hroznou potřebu vám říct, kdo píše a jak ho to štve, že mu dotyčný píše takhle večer. Modelový příklad: „Ježiši, to je zase Souček, co zas chce“ – následuje samozřejmě rozezlené pohození hlavou pro zvýšení důvěryhodnosti.3. Telefon si bere i na záchodProstě z něj nespustí oči. A když ho omylem někde nechá ve vaší blízkosti, je strašně nervózní.4. Telefon si pokládá displejem na plochu stoluNe naopak. Jednoduše pro sichr, aby se tam neobjevilo jméno, od koho zpráva je. 5. Bezděčně se usmíváProstě se jen tak z ničeho nic začne pousmívat. Milenka má nejspíš i smysl pro humor, když si na její dobrý vtip vzpomene i doma.6. Má víc práceMusí večer ještě na tuhle a na támhletu schůzku – jsou důležité. Řeší teď totiž dost zajímavý byznys.7. Má do telefonu jiný tónPřirozeně vám bere telefon, i když je s ní, protože vytípávat ho je ještě větší „provar“. No, a jestli s vámi mluví jako s bráchou, něco je prostě špatně.8. Má vás v telefonu jménemMiláček už dávno nejste. Budete tam nejspíš jen jako Iveta, Katka, Sandra, Kamila a tak dále – žádná zdrobnělina, žádná přezdívka.9. Je odvážnějšíHlavně při hádkách. Má najednou hodně síly vám vyčíst daleko více věcí, než předtím a nebojí se, že ho pošlete do háje – přece mu vždycky jedna z vás zůstane.10. Stávají se mu divné věciTřeba zapomene telefon v práci a musí si pro něj hned zajet, jen co dojede domů. Nebo musí jet za kamarádem, protože mu nepřinesl papíry a musí se to vyřídit teď hned. Demonstrativní znechucení je samozřejmě na místě.Žena, která ví: Markéta

folder_openPřiřazené štítky

Jak pečovat o různé kombinace typů vlasů

access_time04.prosinec 2019personMarián Kroužel

Když se kolem sebe rozhlédneme, můžeme vidět několik různých typů vlasů. Ať už jsou to silné vlasy, nebo jemné. Můžeme si také všimnout toho, zda jsou vlasy kudrnaté, nebo rovné. Některé typy vlasů jsou více náchylné k hromadění mazu (přírodních olejů, které kůže vylučuje), zatímco jiné jsou přirozeně suché. Existují způsoby, jak pečovat o vlasy v závislosti na jejich typu.Co když jsou však vaše vlasy kombinací několika typů vlasů? Mohou se mastit od hlavy, ale konečky mají suché. Jak se pak starat o takovéto vlasy?Naštěstí existují i způsoby, jak pečovat o kombinace různých typů vlasů. Pokud budete využívat ty správné produkty, zabráníte poškození vlasů. Zároveň je budete chránit, udržovat je zdravé a dokonce zlepšíte jejich vzhled. Jak se tedy efektivně starat o kombinované typy vlasů?Všechno začíná s řádným mytím vlasů. Na mokré vlasy nikdy nepoužívejte horkou vodu. Prameny jsou náchylné na horko, výsledkem bude jen jejich poškození. Raději používejte vlažnou vodu.Pečlivě si vybírejte produkty, které používáte na vaše vlasy. Pokud máte kombinaci typu vlasů, vyhněte se používání šamponu na mastné vlasy. To by mohlo velmi zhoršit stav suchých konečků. Místo toho používejte šampon určený pro normální vlasy.Při mytí vlasů nepoužívejte příliš mnoho šamponu. Stačí jen pár kapek. Naneste šampon přímo na pokožku hlavy a nechte jej stéct až ke konečkům, nenanášejte šampon přímo na konečky. Pokud to uděláte, zbavíte suché konečky tolik potřebného přírodního oleje, který vlasy velmi potřebují. V důsledku budou suché konečky ještě sušší a poškozenější. S konečky příliš nemanipulujte. Šampon opláchněte velmi pečlivě.Po umytí šamponem použijte kondicionér. Stejně jako byste neměli používat na konečky vlasů šampon, nepoužívejte kondicionér přímo na pokožku hlavy, ale rozetřete si jej do dlaní a rozetřete ho po celé délce vlasů. Hydratační látky obsažené v kondicionéru by způsobili, že by bylo produkováno na pokožce hlavy příliš mnoho oleje. Kondicionér nechte chvíli působit a poté jej důkladně opláchněte. Tentokrát použijte studenou vodu. Struktura vlasů se tak krásně zacelí, uzavře se kůžička a vlasy budou krásně lesklé.Pro větší péči o vaše vlasy použijte jednou týdně hloubkový kondicionér. Na suché části vlasů použijte hydratační kondicionér a vlasy zabalte do ručníku či koupací čepice. Pár hodin nechejte kondicionér působit a poté vlasy důkladně opláchněte. Pokud chcete, můžete nahradit kondicionér olivovým olejem. Také by se měla stát samozřejmostí pravidelná návštěva kadeřníka, nejlépe jednou za 2 měsíce. Měli byste si pokaždé nechat alespoň zastřihnout suché konečky.Kombinace různých typů vlasů nemusí být vaší noční můrou. Při správné péči o vlasy budou vlasy zdravé a krásné. 

folder_openPřiřazené štítky

Jak se obléknout na pracovní pohovor?

access_time05.prosinec 2019personMarián Kroužel

Říká se, že první dojem má největší cenu. Při hledání své vysněné práce je velice důležité nezanedbat detaily týkající se pracovního pohovoru. Do základních položek, které musíte pečlivě promyslet je, jak velkou roli hraje vaše oblékání. V mnoha případech totiž hraje důležitou roli pro přijetí do nové práce!Stačí pár vteřin na to, aby si o vás váš budoucí nadřízený udělal „obrázek“. Řeč těla, společenské chování, ale také to, co máte zrovna na sobě vytvoří ten známý první dojem. Pokud nevíte, jak se správně obléct na pohovor, následujte naše tipy a získejte svou vysněnou práci stůj, co stůj!Vytvoření dobrého prvního dojmu je důležité bez ohledu na profesy. Proto byste měla být extrémně pozorná, co se týče vybírání správného outfitu. Čistý, upravený vzhled je naprostou nutností, a navíc toho o vás hodně vypoví. Buďte profesionálkou a zachovejte si svoji jedinečnost!Zde je pár tipů, které vám pomůžou při výběru oblečení na interview:Pevně daná pravidlaPracovní pohovor může být velmi stresující, takže se ujistěte, že už máte předem vybraný outfit. Způsob, jakým se obléknete silně souvisí s budoucí prací. Např.: Pokud chcete pracovat v oblasti finančnictví nebo práva, vaše oblékání by mělo podle toho vypadat. Proto budou klasické kostýmky tou nejlepší volbou.Jednobarevné kostýmky, bílé košile, jemné šperky, pár jednoduchých bot je vše, co budete potřebovat. Pokud se ale například ucházíte o práci v oblasti zdravotnictví, pak můžete zvolit pohodlnější verzi. Pohodlné, přírodní materiály, pastelové barvy jsou v tomto případě skvělým ukazatelem při nákupech.Volnější režimV případě, že se interview týká oblastí jako je komunikace a reklama, můžete zapojit trochu kreativity! To samé se týká i zaměstnání, která zahrnují umění. Nicméně byste to s originalitou neměla moc přehánět, čeho je moc, toho je příliš! Ta správná dávka kreativity by měla být propojena i s harmonií. Vyjádřete svou osobnost pomocí doplňků a bot.JeanyZaměstnání v oblastech reklamy můžete mírně vyjet z přísných kolejí. Jeany nejsou špatným nápadem, jen je dobré, když je sladíte s formálnějšími kousky jako je sako a košile.Barvy hrají velkou roliDvě základní věci, které byste měla zvážit je střih a barva oblečení. Vyhněte se provokativnímu a příliš sexy kouskům jako je zatraceně krátká sukně, přiléhavá trička a vršky s hlubokým výstřihem. Optimální délka šatů nebo sukně by měla být po kolena. Co se týče barev, držte se těch neutrálních. Černá, bílá, šedá, tmavě modrá nebo trocha pastelových barev nikdy neuškodí! Černobílý outfit bude vždy vypadat elegantně a sofistikovaně.Náš tip: Černá sukně s vysokým pasem + bílá košile + široký pásek + černé jehly jsou ideálním kompletem pro formální pohovor. Pokud nejste velkou fanynkou sukní, pak kalhoty s vysokým pasem budou vychytralou verzí tohoto outfitu!Doplňky jako odraz vaší osobnostiDoplňky jsou skvělý nástroj, kterým vyjádříte samu sebe. Zpříjemněte striktní komplet pěknými náušnicemi nebo náramkem! Opět si dejte pozor, abyste to nepřehnala. Vyhněte se robustním šperkům, abyste zbytečně nebudila nepříjemný dojem.Zná ji jako své botyDalší detail, který nesmíte opomenout je pár ladících bot. Extrémně vysoké podpatky jsou sice sexy, ale určitě nejsou pohodlné! Jednoduché černé lodičky a k nim sladěná kabelka vytvoří skvělý efekt.Náš tip: Vyberte si elegantní dámskou aktovku v jemné barvě. Bude nejen praktická, ale i roztomilá!

folder_openPřiřazené štítky

Módní návrhářství a vše, co byste o této práci chtěli vědět

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Je vaším snem stát se módním návrhářem či návrhářkou? Chcete pracovat a orientovat se ve světě módy? Módní návrhářství je velice široká oblast, která stále hledá nové talenty. Lidi, kteří to odvětví oživí svými nápady a dodají této práci, která je pro většinu i jejich koníčkem, svěží nádech. Být návrhářem tedy nemusí zůstat jen snem, ale možná si o tomto povolání budete chtít nejprve něco přečíst a informovat se, jak to v módním průmyslu chodí. Dozvíte se zde informace od člověka, který nepracuje v obchodě, ale píše o módě a hlavně módní průmysl pozoruje a vzdělává se v této oblasti, a to již několik let.Učení nemusí být mučení!Nejdůležitější je číst, číst a zase číst. Zajímat se o obor. Funguje to takhle v každé práci, měli byste vždy být odborníkem ve své profesi, aby vaše výkony byly co nejlepší. Jak se říká: co nic nestojí, za nic nestojí. Pokud vás ovšem něco baví a pořádně se do toho „zakousnete“ může to být zábava. Sežeňte si co nejvíce informací o módě, biografie, články z časopisů, atd. Zajděte si do knihovny a zjistěte, jaké knihy a časopisy se věnují módnímu průmyslu, jací jsou módní návrháři… Prohlédněte si zejména Vogue, Harpers Bazaar, Detaily a Womens Wear Daily, pokud je seženete.Cvičte si oči. Jděte do muzeí a galerií. Dívejte se na umělecké knihy. Když se podíváte na malby z minulého století, budete překvapeni, kolik věcí, které na portrétech uvidíte, jsou kopírovány nebo upraveny módními návrháři. Někteří se pouze inspirovali, díla je ovlivnila jen zčásti. Pohled na umělecká díla je také důležitý z toho důvodu, že se můžete mnohému přiučit. Někdo má od přírody rozvinutý smysl pro proporce a rovnováhu, někdo si tento smysl potřebuje vybudovat. Právě pro vyvíjení tohoto smyslu se hodí pozorovat umělecká díla, proporce a poměry. Móda je totiž, zvláště dnes, hodně o smyslu pro proporce a také o schopnosti dát věci dohromady originálním a zajímavým způsobem. Podívejte se na různé knihy o umění, od historického až k modernímu. Jestli pojedete někdy do New Yorku, navštivte určitě Gallagher v Grenwich Vilage. Tam se prodávají staré módní časopisy.Dnes si mladí ani neuvědomují, jaké mají štěstí, že nemusí jen sledovat starší filmy v televizi, ale mohou si půjčit či koupit DVD a v klidu se na ně doma podívat. Pia Soli, italská módní návrhářka a historička kdysi poznamenala, že se dívala během dlouhé nemoci na stovky starých filmů a načerpala z nich opravdu hodně inspirace pro své kolekce.Stejně jako v jiných atraktivních zaměstnáních, i v módním návrhářství je velká konkurence, hodně lidí touží dostat se do módního průmyslu. Tento obor také obnáší hodiny vyčerpávající práce. Když se připravuje kolekce, musíte zapomenout na volné víkendy a svátky, práce přesčas je zcela normální. Také je potřeba zachovat chladnou hlavu a jen tak vše na začátku neházet za hlavu. Zpočátku se jistě najde plno „odborníků“, kteří vám budou říkat, co a jak máte či nemáte dělat, a budou vám nemilosrdně sčítat vaše vady. V této situaci si vždy vzpomeňte na slova Winstona Churchilla: „Nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej!“ Později, jestli se stanete úspěšnými, dejte si pozor, abyste se, jako plno jiných před vámi, nestali nafoukanými. Také si pamatujte, kdo jsou vaši opravdoví přátelé. V nouzi poznáš přítele, říká se. Když budete na vrcholu slávy, budete mít jistě hodně přátel, ale až když budete na dně, poznáte, kdo jsou vaši opravdoví přátelé.Chcete navrhovat oblečení pro muže, ženy, děti? Najděte si nějaký obchod nebo butik v dané kategorii a pozeptejte se, jestli byste tam mohli o víkendu, v době dovolené prázdnin apod. pracovat. Pokud vám nebudou chtít zaplatit, pozeptejte se jen, jestli můžete pomoci. Tato práce je velmi užitečná, alespoň na kratší dobu. V obchodním domě či butiku se dozvíte něco o oděvech, zejména byste se měli zaměřit na ty dražší. Seznámíte se tak s lidmi, pro které budete chtít v budoucnu navrhovat, zjistíte jejich požadavky, názory, co se jim líbí a co naopak ne.Je někde ve vašem okolí továrna na oděvy, kterou můžete navštívit? Znáte nějaké švadleny? Pokud ne, je určitě užitečné se s nimi seznámit a výměnou za nějaké pochůzky moci sledovat jejich práci. Pokud chcete v módním návrhářství opravdu uspět, musíte být ochotni přinášet oběti a využít každé příležitosti dozvědět se o dané oblasti více.Co je důležité vědět?Alan Rees, manažer týmu formule 1: „Štěstí je tam, kde se setká příprava s příležitostí.“ Jinak řečeno, štěstí přeje připraveným!Musíte věřit v sebe sama, mít sebevědomí, ale také je důležité mít realistický pohled na sebe sama a na svět. Vrozené nadání či talent sami o sobě nestačí k zajištění úspěchu. Jsou určité věci, které potřebujete k dosažení úspěchu v každém oboru, a zde jsou některé z nich:1. Dobré mravyV módě platí dobré chování, ať vám ostatní říkají cokoliv. Pokud si s vámi chce dát někdo schůzku, VŽDY mu pošlete písemnou zprávu vyjadřující váš zájem. Pokud používáte často e-mail, ujistěte se, že poděkujete za e-mail vztahující se na vaši žádost. Někteří lidé dostávají velké množství pošty a zanedbávají kvůli tomu mnohé adresáty. Pokud voláte důležitým lidem, snažte se zjistit jméno sekretářky a vždy o ni požádejte, když voláte. To byste se divili, jak vám to může pomoci. Někdy má sekretářka či asistentka/asistent velmi silný vliv a může vám pomoci. Na prvním setkání nikdy neoslovujte druhého křestním jménem. Když se s druhým lépe seznámíte, počkejte si, až vám druhý nabídne: prosím, říkejte mi…Pamatujte si, že být zdvořilý a ohleduplný nic nestojí. Také pamatujte na zlaté pravidlo: Jak chcete, aby se ostatní chovali k vám, chovejte se vy k nim. Jednou jste dole, jednou nahoře. Nikdy nevíte, jestli nebudete potřebovat později pomoc od někoho, koho jste urazili.2.PostojBýt zdvořilý a příjemný na každého je velmi těžké, obzvlášť když vám druhý člověk tzv. nesedne.  Rozhodně to neznamená, že byste ze sebe měli dělat blbce, nebo nechat druhé, aby se do vás naváželi. Znamená to, že byste s lidmi měli jednat s respektem a úctou a očekávat, že oni se budou chovat stejně. Pokud má zaměstnavatel na výběr mezi dvěma stejně talentovanými návrháři, je pravděpodobné, že si raději do firmy vezme příjemného člověka, který se chová jako slušný člověk. Nebo toho s lepšími konexemi, to je smutná realita dneška, kterou musíte vzít v úvahu. I když budete úžasně talentovaní, nebudou vás možná nikde chtít přijmout třeba kvůli tomu, že si pořád stěžujete, pomlouváte jiné návrháře apod. V dnešním světě je tolik hrubého a neohleduplného chování, že si lidé budou vážit toho, když vy budete světlá výjimka a lidé uslyší z vašich úst i tolik ceněná kouzelná slůvka, jako jsou DĚKUJI a PROSÍM!3.DochvilnostPokud jste člověk, který na sebe nechá čekat, neděláte dobře. Lidem, kteří se s vámi mají sejít, to naznačuje, že nemáte úctu k nim, nebo jejich času. Možná znáte pořekadlo, že umělec nikdy nechodí pozdě, jen všichni ostatní přišli dříve. To je sice hezké, ale v praxi by se vám to mohlo vymstít. Vypěstujte si zvyk chodit všude o 10 minut dříve. Nebudete si tak muset vymýšlet různé výmluvy, proč jste se zdrželi a také budete mít rezervu a když se přihodí něco neočekávaného, nebo někoho potkáte, může vám těch 10 minut pomoci.4.VášeňAno, vášeň, a to ne ani tolik pro sex jako pro vaši práci. Lidé, kteří jsou do své práce opravdu „zažraní“, stále se ve svém oboru vzdělávají, jsou většinou úspěšnější, než lidé, kteří chtějí pořád tak nějak vyžít se svým talentem a jsou líní se dále vzdělávat. Pamatujte si, že vzdělání má neuvěřitelnou moc! Neomezujte se na módu, naučte se co můžete ve všech souvisejících oblastech a rozšiřte si své obzory.5.KoncentraceŽivot je boj mezi konkurencí a snad v žádném jiném oboru nenajdete větší konkurenci než v módním průmyslu. Musíte si být jistí, že víte, co chcete, že jste schopni pro to v životě něco obětovat, zkrátka zaměřte se na svůj sen.6.Péče o sebeJe to váš život, který žijete a vaše tělo, které vám může sloužit mnoho let, nebo ho také můžete velmi účinně ničit. Může se zdát, že vám drogy a alkohol pomáhají. Můžete se tak uvolnit, mít určité představy, apod. Ale je to opravdu to, co k životu a práci potřebujete? Ne, vy se potřebujete zaměřit na cíl, a to s jasnou myslí. Bavte se, ale používejte přitom jasný rozum, mějte vytyčené hranice, za které se nechcete dostat. Buďte aktivní, jděte si třeba párkrát týdně zacvičit, zajděte s kamarádkou na jógu, možností je jistě ve vašem okolí hodně. Jezte zdravě. Nepřecpávejte se, ale také nezapomínejte na pravidelnou stravu, abyste večer nezjistili, že jste dnes nic nejedli, protože nemáte čas. Chce to udělat si čas alespoň na několik malých jídel za den. Také nezapomínejte na pravidelný spánek. Může se to zdát obtížné, když se například dává dohromady kolekce. Spánek je ovšem velmi důležitý, a pokud se budete neustále přepínat a spát málo hodin, může se stát, že se zhroutíte. Nebo budete minimálně nevyspalí a otrávení.Někdy ani káva nepomůže.7. Smysl pro humorMít smysl pro humor je velmi důležité v životě každého člověka. Humor se hodí. Jsou lidé, kteří se umí zasmát a udělat z nějaké trapné situace legraci. Ještě vzácnější je udělat si legraci sami ze sebe. Ne za účelem zesměšnění, ale umět se zasmát sami sobě je velmi důležité pro udržení pozitivního myšlení. Nebuďte zatrpklí. Navíc se říká, že kdo se směje, žije déle, tak vyzkoušejte, co je na tom pravdy!8. BudoucnostNěkdy zjistíte, že vše nejde podle vašich představ. Neztrácejte hlavu, snažte se poznat co nejvíce lidí a oblastí. Využijte místa, na kterém jste a snažte se z něho vytěžit co nejvíce, i když to třeba není vaše vysněné místo. Nikdy nevíte, co se může stát a kdo vám může v budoucnu pomoci.Závěrem:Pokud jste dočetli až sem, znamená to, že máte asi opravdový zájem pracovat v módním průmyslu. V módě nejde jen o módní návrháře. Zvažte i další profese, jako např. publicista, stylista, fotograf, maskér, kadeřník, módní redaktor,… Možná chcete být ti nejslavnější, navrhovat pro celebrity… Možná, že ale časem zjistíte, že můžete být šťastní, i když vás nebude znát celý svět. Pokud to vztáhneme na svět květin, každý nemůže být růží. Je však důležité, pokud jste kopretinou, snažit se být dobrou kopretinou. Jsme tým a všechna povolání mají své nezastupitelné místo. Pamatujte si, že i když vždy asi neděláte to, co jste si vysnili, i vaše práce nějak módnímu průmyslu prospívá a pokud budete věřit v dosažení svého cíle, nejspíš ho i dosáhnete. „Když něco chcete, celý vesmír se spojí, abyste toho dosáhli.“ (Paulo Coelho-Alchymista) Stačí jen tomu věřit, být trpělivý a neztratit svůj cíl z očí.Hodně štěstí v budoucím životě!

folder_openPřiřazené štítky

I silnější žena může dobýt svět módy!

access_time16.prosinec 2019personMarián Kroužel

Ještě donedávná jsem tuto bloggovou modelku neznal.Nikdy by mě ani nenapadlo, že je to u ženy s takovýmito „rozměry“ možné. Ve skutečnosti mě to velice překvapilo, ale uvažuji, že kladně.Takový cit pro módu, jako má Stephanie má málokdo. Už odjakživa snila o tom, že se bude věnovat módě, ale to, co doopravdy dokázala, kam se dostala, nejspíš překvapila i sama sebe. Světoví návrháři začínají teprve teď tvořit oblečení ve větších velikostech a pracovat v tomto byznyse, když se do něj sama nevejde je sakra těžké. Jak se jí to povedlo?Jak to všechno začaloStephanie je původem Švédka, ale několik let žije v Paříži. Bloggovat začala v roce 2005, svůj nynější blog, vtipně nazvaný Le Blog De Big Beauty (Blog velké krásky), ale založila až o tři roky později. A proč se rozhodla začít s bloggováním? Chtěla ženám ukázat, že na stylovém oblékání není nic těžkého a že na to nemusíte mít ani velikost 36, ani tučné konto!Čím více promyšlených modelů na svém blogu uveřejňovala, tím více lidí na něj klikalo. Z jejího blogu se stal fenomén. Stephanie se začala objevovat v médiích a dopracovala to až na stránky francouzské Elle – jako modelka. Kromě toho také „brigádničí“ jako stylistka a ráda by se vrhla i na hereckou dráhu. Sama ale říká, že uchytit se ve filmu není s její postavou zrovna snadné. Nicméně ani tak se nenudí, francouzská oděvní značka La Redoute ji totiž oslovila s nabídkou, aby pro ně navrhla vlastní plus size kolekci nazvanou „The Big Beauty Collection“, a další spolupráce s módními značkami jsou na spadnutí.XXL mezi XSA jak se vůbec cítí žena s velikostí XXL mezi všemi těmi štíhlými lidmi v módní branži? Podle jejích slov dobře. Se svou postavou se totiž smířila. Jak ale říká, nebylo tomu tak vždycky. I ona během dospívání bojovala sama se sebou, snažila se hubnout, až nakonec to, jak vypadá, přijala. Snaží se být pozitivně naladěná a stejnou atmosféru chce přenášet i na ženy, které sledují její blog a mají podobný problém s váhou. A kde krásná bloggerka shání své úlovky? Nejčastěji nakupuje v běžných obchodech, jako jsou H&M, Marks&Spencer, Debenhams nebo Dorothy Perkins, i když je pravda, že vlastní i pár značkových kousků. Klíčem k tomu, že dobře vypadá, ale není oblečení jako takové. Krásná Švédka ho totiž v první řadě umí nosit! Spousta silných žen se za svá kila stydí a snaží se jakýmkoli způsobem zakamuflovat. Váhu, jakou má Stephanie, přitom nijak nezamaskujete. Můžete se schovávat do tmavých barev, nebo se svou postavu naučit stylově oblékat. A to bloggerka zvládá na jedničku.Pokud vás tato slečna zaujala natolik, jako mne, můžete pravidelně sledovat její blog.

folder_openPřiřazené štítky

Práce snů? Jak je těžké ji najít?

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Už máte dost práce, která vás nebaví? Chtělo by to změnu? Máme pro vás pár rad a tipů od lidí, kterým se tato změna povedla.Jako první si uvědomte, co od své nové práce očekáváte. Chcete pracovat z domů? Mít pružnou pracovní dobu? Dělat přesčasy? Pokud toto zjištěno máte, neváhejte a zeptejte se osoby, která jí vykonává. Abyste si nepřipadali moc vtíravě, vystřihněte mu/jí poklonu za to jak tuto práci zvládá a po chvilce konverzace se nabídněte např. na zastoupení v případě, že bude za sebe někdy v budoucnu hledat náhradu. Ano, zní to trochu drze, ale může to i fungovat.Neváhejte také využít sociálních sítí. Všichni vaši přátele nebo známí, by měli vědět, že hledáte práci. Někteří z nich mohou znát ty pravé lidi. Každý nezaměstnaný se na vlastní kůži přesvědčil o tom, že hledání práce není ani trochu snadné a vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Ale pamatujte – trpělivost, růže přináší.Pokud jste čerstvě po škole, nevěšte hlavu. Plno zaměstnavatelů si chce své vlastní zaměstnance zaškolit samo – myslí si, že se jedná o lehčí způsob než o přeučení.Ve vašem okolí se může nacházet mnoho firem, které by pro vás mohly znamenat nový job. Máte zájem pracovat v některé z nich? Ujistěte se, zda v takové firmě nikoho neznáte. Pokud se vám podaří někoho poznat, sežeňte si kontakt na personalistu a nezávazně zašlete vaše CV – nejlépe i s motivačním dopisem, na kterém si dejte záležet.I kdyby vás chtěli jen na poloviční úvazek nebo brigádu, nesmutněte. Pracujte tak, jako byste neměli nikdy odejít a vyvarujte se chyb z předchozího zaměstnání. Může se stát, že si vás všimnou a dostanete řádnou pracovní nabídku.

folder_openPřiřazené štítky

Jak oznámit těhotenství

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Blahopřejeme! Jste těhotná. Ať už jste tu skvělou novinu zjistila včera nebo před měšícem, máme pro Vás několik tipů jak originálně a zábavným způsobem oznámit své těhotenství.TipyNěkteré ženy čekají s oznámením trochu déle dokud nepomine zvýšené riziko raného potratu. Pokud se vás to také týká, zvažte oznámení těhotenství po  uplynutí třech měsíců, kdy se míra potratů snižuje.Informujte všechny, pokud je to váš styl. Některé ženy oznámí tuto novinu rodině a přátelům minutu poté, co se ji samy dovědí. Mají pocit, že případný potrat budou lépe zvládat s psychickou podporou rodiny a přátel.Nejprve to řekněte partnerovi, až poté se rozhodněte, komu dalšímu o svém těhotenství řeknete. Chcete, aby to věděli kolegové v práci? A co třeba přátelé ze střední nebo z vysoké školy? Babička s dědou? Dobře si rozmyslete, komu a v jakém pořadí to sdělíte. Někteří lidé mohou být zklamáni, dozví-li se to později nebo od někoho jiného.PartneřiNezapomeňte, že dítě je i Vašeho partnera. Vzrůstá počet použití domácích těhotenských testů a Váš partner by mohl být u toho, držet Vás za ruku a společně s Vámi čekat na výsledek. Pokud to Váš manžel, přítel či partner ještě neví, vyvarujte se oznámení typu “Mimochodem, jsem těhotná”. Oznámení těhotenství je bezprostřední okamžik, jeden z těch, na který budete vzpomínat celý život! Pokud se jedná o nečekané – a možná i nežádoucí – těhotenství, dejte partnerovi čas, aby novinku vstřebal. První reakce ne vždy svědčí o skutečných pocitech.Oznamte své těhotenství tvůrčím způsobem. Pokud to nechcete na lidi jen tak vybalit, zvolte originální způsob, jak to říct těm, které máte ráda. Možná tak vytvoříte krásnou vzpomínku.Romantická večeřePřipravte romantickou večeři. Ikdyž Váš partner očekává jídlo o čtyřech chodech, naservírujte mu baby-jídla: malé žebírka, baby karotku, dětský jablečný džus v malé skleničce pro děti. Jako dezert můžete podat baby-keksy pro chroupání s prvními zoubky.Udělejte si filmový večer a vyberte filmy související s dětmi: Devět měsíců, Junior, Baby Boom atd. Napište tu skvělou novinku na kousek papíru a vložte jej do obalu od DVD  nebo VHS kazety. Pusťte první film, ne však ten s překvapením. Jakmile film skončí, zvedněte se s tím, že si odskočíte a poproste partnera, aby pustil další film. Samozřejmě ten, do kterého jste vložila zprávičku:-) Počkejte až si ji přečte a poté se vraťte s úsměvem a slovy “Ano miláčku, je to tak!”Počkejte na dovolenou a doslova “darujte” svému partnerovi tuto novinku. Kupte tričko s nápisem TAŤKA #1, dětský přívěšek na klíče, pohádkovou knížku, stejně jako další dětské drobnosti, vložte je do dárkové tašky zavázané stuhou a předejte svému partnerovi.Připravte partnerovi koupel a přidejte koupelovou pěnu. Napište sladký dopis oznamující Vaše těhotenství a vložte jej do dětské láhve. Láhev vložte do vany a skryjte v bublinkách.Jakmile si partner vleze do vany, něco ucítí, najde láhev a přečte si vzkaz.Zahrajte si Scrabble a snažte se vybírat pouze slova související s dětmi.Romantická sprchaDejte si společnou sprchu. Napište si na bříško “Mimčo na palubě” omyvatelným fixem a počkejte, až si toho všimneNechte upéct dort a na něj napsat “Blahopřejeme k Vašemu těhotenství”. Poté požádejte partnera, aby dort vyzvedl, protože máte moc práce. Jakmile se zeptá pro koho ten dort je, řekněte “Pro nás!  Budeme rodiče!”Pošlete zprávu oznamující tuto novinku, zvolené jméno a kopii ultrazvuku. Pochopitelně zálěží na tom, v jakém stádiu těhotenství se nacházíte. Nebo můžete s partnerem udělat společnou fotku, na které bude vidět Vaše bříško.Uspořádejte zahradní párty pro přátele. Jakmile budou všichni jíst, vstaňte a proneste přípitek. Řekněte, “Jen jsme Vám chtěli poděkovat, že jste přišli. To, že jsou tady všichni naši přátelé pro nás hodně znamená. A mimochodem, čekáme děťátko. Kdo si dá zákusek?” Všichni propuknou v smích, zeptejí se, zda to myslíte vážně a pak to spolu oslavíte.Nechejte v bytě pohozenou knihu s křestními jmény dětí.Sejděte se se všemi pod záminkou společné fotografie. Při první fotce řekněte “Řekněte sýýýr!” Při druhém pokusu pak “Všichni řekněte, Lucka je těhotná!” Rychle zmáčkněte spoušť – získáte tak skvělou fotku s překvapenými výrazy všech zúčastněných.Pokud se o svém těhotenství dozvíte v blízkosti partnerových narozenin, vyjděte si na večeři do romantické restaurace a nechte si ke stolu doručit narozeninové balónky, na kterých ovšem bude napsané “Blahopřejeme k děťátku!” nebo něco podobného. Váš partner bude očekávat, že na nich bude napsáno “Šťastné narozeniny!”, ale když si je prohlédne pozorně, bude překvapení na světě!RadyČím dříve těhotenství oznámíte, tím dříve můžete začít plánovat koupání miminka, výběr jména, nákup postýlky, kočárku, oblečení, výbavičky a hraček. Je mnoho věcí, které musíte zvládnout během devíti měsíců před narozením Vašeho potomka.Buďte nápaditá a zkuste vymyslet vlastní originální způsob oznámení těhotenství. Přizpůsobte si kterýkoli způsob oznámení jak chcete. Je to Vaše dítě a Vy si můžete u oznámení užít legrace kolik budete chtít!Pokud jste Vy a Váš partner netradiční dvojka, připravte se na to, že někteří lide reagují spíše negativně. Někteří lidé nejsou tak otevření, jak byste si přáli. To však neznamená, že byste to neměli pořádně oslavit!Dobře si rozmyslete pořadí, v jakém těhotenství oznámíte rodině a přátelům. Rodiče, sourozence a prarodiče mějte první na seznamu. Určitě nechcete, aby se to dověděli od někoho jiného. A věřte, že zprávy o nastávající mamince se šíří velmi rychle.UpozorněníPokud chcete s oznámením počkat, mějte na paměti, že zvracení, rostoucí bříško a častější návštěvy u lékaře mohou tajemství nechtěně vyzradit. Pokud se již těhotenství těžko skrývá, měla byste to oznámit nyní, dokud to ještě může být překvapení. Jinak můžete přijí o ten skvělý okamžik.Zvolte správné načasování. Vaše dobré zprávy mohou být pro jiného solí do rány. Potratila nedávno Vaše kamarádka? Buďte vnímavá k jejím pocitům. Představte si, jak byste se cítila na jejím místě.Nikdy neoznamujte těhotenství v hádce. Je to nevhodné a mohla byste se připravit o skvělou příležitost. Křik ve stylu “Jsem těhotná, takže už nikdy nebudeš chodit domů pozdě! A s kamarádama se rozluč!” bude nemilá vzpomínka pro vás oba. Mít dítě je dospělé rozhodnutí, tak se podle toho chovejte.Ještě jednou, první reakce nebývá vždy vyjádřením skutečných pocitů. Nebuďte dotčená, pokud se Vám bude zdát, že lidé nejsou mile překvapeni.Uvědomte si povahu svého partnera. Někteří si užijí výše popsané metody, jiní by však dali přednost vážnějšímu způsobu, jakým se dozví, že budou rodiči.Nechat své rodiče, sourozence či prarodiče dozvědět se o Vašem těhotenství od někoho jiného, je důvodem mnoha zraněných citů. Rodině to oznamte jako první. Rodiče a prarodiče se snadno mohou cítit nevýznamní, pokud se to nedozví jako první.

folder_openPřiřazené štítky

Máte to jako já? - článek pro vysoce citlivé lidi

access_time04.únor 2020personRadka Eliášková

Přecitlivělost, velká citlivostPřipadáte si někdy jako mimozemšťan? Už jako děti jste měli pocit, jako byste byli z jiné planety? Nezapadáte a připadáte si jiní? Druzí vám nerozumí a dávají vám najevo, že jste přecitlivělí a divní?Pocity prožíváte intenzivně a silně, zavalí vás jako mořská vlna od hlavy až k patě a druzí se na vás dívají jak na exota, co blbnete? Proč to nedokážete nechat plavat?S největší pravděpodobností jste typ člověka s vysokou citlivostí a vnímavostí. Narodili jste se tak, ale vzhledem k jisté bezohlednosti a bezcitnosti dnešní společnosti si připadáte divně a jaksi mimo „normál“ a pořád to řešíte a pořád nevíte, co je s vámi v nepořádku.Někdy můžete mít pocit, že jste nepřizpůsobiví a cítíte se díky tomu špatní a vinní.• Žijeme emocionálně a citově v době temnaEmoce, citlivost, soucítění se dodnes moc nenosí. Naučili nás považovat je za slabost, které je třeba se zbavovat všemi myslitelnými způsoby. Spousta lidí je v tom úspěšná.Ale vám to prostě nejde! Pořád cítíte! A všechno nesmírně silně prožíváte. A vaší nejhlubší touhou je touha po světě, v němž je láska, lidská blízkost, mír a klid.• Vyrůstali jste s pocitem, že je s vámi něco špatně?Narodila jsem se jako čisté a radostné dítě. Všechno mě zajímalo, všechno jsem chtěla ochutnávat, cítit. V jednu chvíli jsem se dokázala zalykavě smát, hned v zápětí se zoufale rozplakat nad rozšláplým broučkem, vztekat se, když něco nešlo, abych po chvíli zůstala v úžasu a bez dechu stát nad třepotavou krásou motýla.Prožívala jsem vše s takovou intenzitou, takovou vášní, bez hranic a omezení. Všechny ty silné pocity mne dokázaly tak pohltit, že jsem zapomínala na okolní svět.Velmi časně mne však uchopila tvrdá ruka výchovy a dala mi nekompromisně najevo, že takhle ne. Buď se stanu tzv. normálním dítětem nebo bude zle.Nechápala jsem, co je se mnou špatně. Copak to druzí takhle nemají? Copak to necítí stejně? Něco se mnou není v pořádku. Konečný verdikt: jsem divná! Nepatřím sem. Nějakým hrozným omylem jsem se narodila na jinou planetu lidí, kterým nerozumím a kteří nerozumí mně.V zájmu přežití jsem musela svůj nádherný dar citlivosti a schopnosti vše hluboce prožívat pohřbít jako něco nežádoucího, otřesného a nenormálního.Popřela jsem sama sebe a svou velkou citlivost začala považovat za prokletí.Okolí mi dávalo najevo „jsi přecitlivělá, všechno si zbytečně moc bereš, moc to prožíváš, proč to pořád rozebíráš, nech to plavat“. A já se snažila. Nešlo to. Pocity zůstávaly, akorát jsem se je naučila schovávat, nemluvit o tom, co cítím.Můj život se tak stal postupně velmi smutný a prázdný. Bez pocitů, bez lásky, nenaplněný, prázdný. I uprostřed své rodiny jsem si připadala hluboce osamělá a jaksi mimo. Život se zdál nesmyslný. Uvnitř jsem se cítila prázdná. • Netušila jsem tenkrát, že jsem tu správněŽe jsem se prostě jen narodila s darem velké citlivosti a schopnosti vše hluboce prožívat a vnímat tak, jak to většina lidí ve svém životě nikdy nepozná, protože tuto schopnost nemají.• Máte to stejně jako já?1) velmi silně vnímáte pocity druhých lidí, umíte je tzv. načítat a cítíte je v sobě, jakoby byly vaše2) snadno se dokážete dojmout a plakat nebo rozzlobit a často ani nevíte, proč se tak cítíte3) během chvíle se u vás vystřídá hned několik pocitů a tak se ve svých emocích občas „topíte“4) vše děláte s mnohem větším emočním nasazením, než je běžné5) všechno si velmi berete k srdci a často za vše přebíráte zodpovědnost6) jste mimořádně citliví na hluk, děsí vás křik, preferujete ticho a klid7) máte nesmírně barvitou představivost, zdají se vám živé sny8) umíte naslouchat a dát druhému člověku prostor a lidé se vám díky tomu rádi svěřují9) máte nízký práh citlivosti – jste velmi citliví na bolest – už pouhé očekávání bolesti vám působí bolest10) nemáte rádi změny – každá změna vás dokáže emočně rozhodit a velmi silně na ni reagujete11) nedokážete se rychle rozhodovat12) rychle se unavíte nebo se často cítíte unaveni bez zřejmého důvodu13) vyčerpávají vás místa, na kterých je hodně lidí (nákupní střediska apod.)14) negativní lidé vás velmi vysávají15) jste velmi sebekritičtí a máte tendenci o sobě pochybovat16) kritika se vás silně dotýká a zraňuje vás17) sníte o lepším světě, kde je láska a soucit normální18) nemáte rádi těžké a výrazné vůně19) zírání „do blba“ vás uklidňuje, často jste zasnění20) hluboce vás citově zasahuje jakákoliv nespravedlnost21) jste velmi citliví a soucitní ke zvířatům a dětem, ke slabým a trpícím22) potřebuje nadprůměrně času jen pro sebe, ticho, klid, přírodu, jarní rána v lese23) je pro vás obtížné navazovat nové známosti24) máte jen pár přátel, ale vaše vztahy jsou hluboké a stálé, jste oddaní a věrníCo díky své velké citlivosti neumíteNeumíte být tvrdí a soutěživí. Neumíte odstrčit druhého jen proto, abyste byli někde dřív. Raději se podělíte, než abyste si urvali poslední sousto na úkor jiného. Neumíte jen tak doběhnout první – chcete běžet s druhými, ne je porazit. Neumíte být bezohlední a draví.K tomu vám řeknu jedno: ukazuje se, že tolik preferovaná dravost a bezohledná soutěživost v životě lidském podřízená zákonu „sežer nebo budeš sežrán“ není moc slučitelná se šťastným životem, po jakém všichni toužíme. Kdyby totiž byla, tak dnešní společnost přetéká šťastnými a spokojenými lidmi. Takže je to všechno trochu jinak…Co krásného díky své velké citlivosti umíteUmíte pochopit druhé. Umíte pohladit a obejmout. Umíte vyslechnout a porozumět bolesti a pocitům druhého člověka. Umíte být naplno s druhým člověkem, když ho srdce bolí a po tváři mu kanou horké slzy. Umíte se s druhými smát a radovat se z jejich štěstí – protože to díky své vysoké citlivosti vnímáte sami v sobě.Umíte být s druhým, i když se zlobí, protože za jeho zlostí vnímáte světlo jeho duše – taková je schopnost vašeho citlivého srdce.Umíte spolupracovat, podpořit, motivovat a inspirovat. Díky své velké představivosti dokážete nalézat netradiční a nová řešení.Umíte vnímat a vidět krásu i tam, kde ji většina lidí nevidí. Umíte se radovat z maličkostí.• Jste andělé v lidských tělech, tak to proboha neskrývejteChodí ke mně klienti, kteří by si přáli se své citlivosti zbavit. Chtěli by být normální, chtěli by zapadnout, chtěli by být jako většina.Nedělejte to! Nezahazujte na smetiště svůj překrásný a tolik potřebný dar! Jinak budete svůj život vnímat jako nesmyslný, těžký, bez lásky a plný utrpení.Co potřebujete udělat je – rozkrýt a očistit všechna zranění, jež vám způsobilo nepochopení vaší jedinečnosti vašimi blízkými. Když sebe vnitřně změníte a uzdravíte, stanete se neuvěřitelně inspirující, velmi aktivní a šťastnou osobností.Objevíte, že vaše nádherná schopnost vše hluboce cítit a vnímat je DAR, který vám umožní uvidět život v celé jeho nádheře a stejně tak ho prožívat. Pochopíte, že s touto schopností váš život bude citově bohatší a smysluplnější než životy většiny lidí.Jste naprosto v pořádku!A díky vám tato hektická, chaotická a nervózní společnost jednoho dne zmizí a vytvoří se společnost klidnější, harmoničtější a šťastnější.Jste schopni díky své vzácné citlivosti proměnit svět a učinit ho krásnějším. Tak to prosím dělejte. A nebojte se, nejste v tom sami. Je nás víc!Na Zemi je pro vás místo, jste tu doma, jste tu správně!

folder_openPřiřazené štítky

Jak se naučit anglicky a čemu se vyhnout

access_time05.únor 2020personRadka Eliášková

Chcete se naučit anglicky, snadno a rychle? Tak pokud nemáte vrozený talent na jazyky asi vás zklameme… zas tak rychlé a snadné to není. Stojí to čas, občas i nervy, a nebudeme si nic nalhávat, i peníze.  Ale výsledek stojí za to! Na internetu si můžete přečíst články, zhlédnout svůj oblíbený americký film v originálním znění, a jako bonus se domluvíte na dovolené téměř ve všech koutech světa.Angličtina se využívá nejen v osobním životě, ale také v pracovním. Díky dobré znalosti anglického jazyka můžete získat lepší pracovní nabídky a v dnešní době se už od každého očekává, že minimálně jeden jazyk ovládá.Jak si tedy nejlépe zlepšit angličtinu nebo se ji od základů naučit? A kterým chybám se vyvarovat?Vyrazte mezi lidi!A nemyslíme tím, že si máte jít sednout s kamarády do hospody, ale zaplatit si kurz angličtiny. Proč? Protože pokud se budete učit sami doma, nikdy nezjistíte, co děláte špatně. Nejčastěji se dělají chyby ve výslovnosti. Existují sice programy a učebnice s CD, které vám předříkávají slovíčka i věty, ale CD vám nikdy neřekne, že špatně pokládáte přízvuk nebo vyslovujete. A s CD si také nikdy spontánně anglicky nepopovídáte.Vybírejte pečlivěPokud se rozhodnete pro placený kurz, tak pozor – Není kurz jako kurz. Přečtěte si reference na internetu, srovnejte nabízené služby a cenu. Ne vždy to nejdražší, je to nejlepší. Vyberte si kurz, kde se dostane na teoretické znalosti, ale hlavně také na praxi a mluvení. Když jsem se já osobně rozhodovala, který kurz by pro mě byl ten nejvhodnější, zadala jsem do googlu angličtina Ostrava a vyjela mi poměrná široká nabídka jazykových škol. Rozhodněte se také, zda budete chtít navštěvovat kurz s více lidmi nebo dáte přednost individuální výuce, případně studium ve formě angličtina online.Čím častěji, tím lépeAnglicky se nenaučíte po dvou hodinách jednou týdně. Čím častěji budete docházet na kurz a učit se doma, tím dříve a lépe vám to půjde. Nezapomeňte, češtinu jste také slýchávali a učili se několik měsíců, než jste si troufli na první slovo „mama“. Pokud vycítíte, že již nějaké znalosti máte, můžete začít sledovat filmy bez českých titulků, ze srandy si pokecat anglicky s kamarádem jednou týdně u piva, nebo si můžete najít tzv. penfriends, se kterými si procvičíte psané slovo.Nepodvádějte!Jakmile budete zapsaní v kurzu, snažte se poctivě na něj docházet a domácí úkoly dělat pečlivě a bez podvádění. Neděláte to pro dobrou známku, aby na vás rodiče byli pyšní, děláte to pro sebe. Neberte angličtinu jako povinnost, ale jako nový koníček. Uvidíte, že jakmile se do toho dostanete a půjde vám to, začne vás to i bavit.Nestyďte seNebojte se mluvit. Pokud se stydíte před ostatními, vyzkoušejte individuální kurz anglického jazyka, kde budete pouze sami s lektorem. Takový kurz nabízí například jazyková škola Ostrava. Vyučující je zde od toho, aby vám pomohl, ne aby se vám smál nebo si v duchu říkal, jak jste neschopní. Nemusíte se bát, na takový přístup nenarazíte. Každý nějak začínal, včetně vašeho nového učitele. Lektoři vám vycházejí vždy vstříc a rádi poradí i mimo čas výuky. Pokud byste i přes stydlivost preferovali výuku ve skupině, můžete „naverbovat“ své známé, příbuzné nebo kolegy z práce.Teď již máte základní informace o tom, co očekávat a jak se nejlépe naučit angličtinu. Tak hurá do toho, čeká na vás celý svět!

folder_openPřiřazené štítky

Městská policie radí seniorům

access_time07.únor 2020personRadka Eliášková

Pro bezpečí domaPečlivě zamykejte vstupní dveře do domu, bytu, používejte bezpečnostní řetízek a panoramatické kukátko. Pokud na vás zvoní cizí člověk, nebojte se požádat ho o prokázání totožnosti. Není vaší povinností otevřít člověku, který se vydává za např. plynaře, pokud jste na jeho příchod nebyli předem upozorněni. Do bytu dovolte vstoupit pouze tomu, koho znáte, nedůvěřujte cizím lidem nabízejícím služby nebo zboží. Při vstupu do domu buďte pozorní, pokud máte dojem, že vás někdo sleduje, zpomalte nebo přejděte na druhý chodník. Pokud vás skutečně někdo sleduje, hledejte pomoc u jiných lidí. Udržujte dobré sousedské vztahy, jsou nejlepší ochranou proti vloupání do bytu. Nezmiňujte se před cizími lidmi o své finanční a majetkové situaci. Pokud jdete na poštu nebo do banky pro větší finanční hotovost, požádejte někoho blízkého o doprovod. Pokud na delší dobu opustíte domov, vytvořte dojem, že není prázdný, požádejte sousedy o vybírání schránky, úklid sněhu přede dveřmi domu a podobně. Pro bezpečí na uliciNechoďte sami na odlehlá místa, vyhýbejte se v nočních hodinách parkům, podchodům, neosvětleným ulicím a místům. Nechoďte blízko průchodů a průjezdů, zvolte raději vzdálenější stranu chodníku. Neupozorňujte svým chováním na to, že u sebe máte peníze nebo cennosti. Pevně držte své tašky a kabelky. Tvařte se sebevědomě a jistě, zloděje odradí váš sebejistý, přímý pohled. Nezapomínejte na pravidla bezpečného přecházení přes ulici, ujděte raději o pár kroků více k přechodu pro chodce. Řidiči vozidla přijíždějícímu k přechodu pro chodce hleďte do očí a dejte jasně najevo, že chcete přecházet. Na přechodu pro chodce se zbytečně nezastavujte a nevracejte se. Důležité je připomenout si, že chodec nemá absolutní přednost, to platí zejména u tramvají. Pro bezpečí v dopravních prostředcích.V dopravních prostředcích si sedejte, pokud je to možné, co nejblíže řidiči, hledejte místo v blízkosti dalších cestujících a pokud je to možné blíže ke dveřím, v případě nouze jste nejblíže ústupové cestě. Obtěžuje-li vás někdo, nebojte se to nahlásit průvodčímu, řidiči, strážníkovi nebo policistovi. Rady proti kapsářůmKapsáři většinou útočí tam, kde je větší a těsná koncentrace osob. Při nastupování do prostředků hromadné dopravy, na eskalátorech a v tlačenicích v obchodních domech. Všem těmto situacím se pokud možno vyhněte. Žádná sleva nestojí za ukradenou peněženku. Při nakupování mějte kabelku nebo tašku neustále u sebe, nikdy ji neodkládejte do nákupního vozíku, zlodějům stačí zlomek sekundy. Peněženku nebo tašku s penězi noste při těle, nikdy ne v batohu na zádech kam nevidíte. Jste-li majitelem platební karty, nikdy nemějte PIN uložený u karty, vždy jej mějte odděleně. Když už se něco staneRozhodně se nesnažte o peněženku, tašku nebo jinou cennost bojovat. Obětujte raději majetek, než byste riskovali zdraví nebo život. Po okradení či útoku se v první řadě snažte zachovat klid. Volejte ihned policii nebo městskou policii a poskytněte jim tyto informace: vaše jméno a telefonní číslo, místo, kde se nacházíte, a popište událost. Pokuste se zapamatovat si co nejvíce důležitých údajů o pachateli, např. věk, výšku, účes, barvu vlasů, zvláštnosti nebo neobvyklosti na oděvu, způsob chůze, řeči.

folder_openPřiřazené štítky

Co si vzít na dovolenou

access_time09.únor 2020personRadka Eliášková

Co si vzít na dovolenou. Ať už jedete do hor, k moři, do zahraničí nebo zůstanete doma, pro každý typ dovolené existují určité věci, které byste rozhodně neměli zapomenout doma, případně zapomenout vybavit. Náš dnešní prázdninový článek z rubriky cestování jsme se proto rozhodli věnovat právě všem zapomnětlivcům a lenivcům, který si myslí, že na dovolené nebudou potřebovat nic.Ať už doma nebo v zahraničí, cestovní pojištění a pojištění speciálně určené pro dovolenou se vždy sejde. Ne ne, určitě nejdeme chválit žádné konkrétní produkty, akorát představa, že se vám stane úraz nebo onemocníte a následně budete muset hradit různé poplatky převyšující cenu vaší dovolené by vás určitě měla strašit. Nezřídka můžete slyšet v televizi nebo číst v novinách o tom, jak turista musel sám platit náklady horské záchranné služby nebo pobyt v nemocnici u moře.Další věcí, kterou byste si určitě neměli zapomenout sbalit na dovolenou, je finanční hotovost a zároveň i platební karta, kterou můžete použít v zahraničí. Finanční hotovost s dostatečnou rezervou se sejde vždy, když si budete chtít nakoupit nějaké ty suvenýry, platební karta je pro případ nouze, kdyby peníze v hotovosti došli nebo byste je nebodaj někde ztratili. Pokud dovolenou trávíte doma, postačí samozřejmě leckterá běžná platební karta, kterou již máte. Pokud cestujete do ciziny, nezapomeňte si zjistit vše o jejich meně, pokud to není země EU.Třetí věcí, kterou si určitě vezměte kamkoliv půjdete, jsou některé základní léky a pilulky, které by se mohly hodit v extrémních situacích - proti bolesti hlavy, na horečku, při žaludečních a trávicích obtížích a podobně. Dále, i když dnes už máme svět přeplněný technikou a mobilní telefon je náš pravidelný společník i v zahraničí, vezměte si s sebou poznámkový blok, kde budete mít zapsány všechny důležité telefonní čísla a kontakty. Pokud trávíte dovolenou u nás doma, postačí rodinný příslušníci či dobří známí, ale pokud jdete do zahraničí, určitě si popište i tamní důležité kontakty - na naši ambasádu, na místní úřady kam jdete a podobně. Tyto všechny věci, které jsme zatím jmenovali byly tedy důležité pro jakési všeobecné situace a nyní přejděme k pár konkrétním věcem, které si můžete přibalit do tašky přesně pro vás. Společenské hry jsou přesně tou zábavou, kdy vás překvapí špatné počasí a vy spolu s vašimi spoludovolenkujúcimi nemůžete ven. Dlouhá chvíle přejde rychleji, pokud budete něco spolu dělat a bavit se. Také dobrá kniha, kterou ještě nemáte přečtenou, může zkrátit čas, který byste jinak museli strávit nudou. Pro zaznamenání vašich zážitků nezapomeňte na fotoaparát nebo i videokameru - ve spěchu před začátkem dovolené lidé většinou zapomenou právě na věci, které pokládají za velmi důležité a na poslední chvíli běhají po domácnosti hledajíc, co ještě nevzali.Zaznamenání vaší dovolené je velmi podstatnou věcí nejen pro budoucí chvíle strávené vzpomínkami, ale i proto, abyste se mohli o pěkné panoramata či zábavné momenty podělit i s přáteli, kteří s vámi nemohli jít. Pokud jedete na dovolenou s partnerem, nezapomeňte nějaké ty věci, které budete potřebovat při romantických večerech - svíčka, dobrá hudba a tak podobně. Pokud jedete k moři, neváhejte si vzít s sebou kromě plavek i nafukovací lehátko do vody, nějaký míč na hraní a hlavně dobrý krém na opalování a sluneční brýle. Pokud zas naopak jedete do hor, může se hodit kompas nebo GPS navigace a samozřejmě mapa dané oblasti. Pokud je vaše dovolená rodinná, myslete i na děti a udělejte si už předem seznam všeho důležitého, co potřebují. S dostatečným předstihem před odjezdem zkontrolujte, zda všechno mají. Při cestě letadlem či autobusem by se vám mohl hodit MP3 přehrávač, pokud budete cestovat vlastním autem, nezapomeňte zkontrolovat jeho technický stav a například i to, zda máte dostatečnou náplň v klimatizaci.Pro muže jedna rada - vezměte si s sebou i vývrtku na víno nebo otvírák na pivo, nikdy nevíte, co budete chtít v místě dovolené ochutnat. No a na závěr článku jedna speciální řada i pro ženy - cestovní sada na šití a příruční lékárnička zachrání vaši silnější polovičku od velmi mnoho malérů a problémových situací. Tak šťastnou cestu!

folder_openPřiřazené štítky

Pojištění rodinného domu

access_time10.únor 2020personRadka Eliášková

Pojištění rodinného domu je něco jako záložní plán a jistota, když se stane něco nepředvídatelné. My si v našem článku z rubriky o domácnosti povíme o tom, jaké druhy pojištění známe, jaké jsou jednotlivé pojistné produkty a který typ pojistky nás ochrání před zloději, který před živelnými pohromami a který typ pojistky ochrání nejen náš dům, ale i majetek v něm. Krátký průvodce po komplexním světě pojistek plném mnoha zákoutí začíná.Pojistit si můžete dům dvěma různými způsoby - pojištěním samotné stavby domu a pojištěním domácnosti. Vysvětleme si nejprve rozdíl mezi těmito dvěma druhy pojištění.-Pojištění stavby domu zahrnuje pojištění čistě jen samotného domu - čili vše od základů po střechu. Takové pojištění chrání samotný dům obvykle před živelnými pohromami typu bouře, voda, oheň, vítr, zemětřesení či pád letadla. Tedy, slovíčko chrání není úplně na místě, spíše by se dalo říci, že pokud vás postihne taková neštěstí, pojišťovna vám proplatí určitou část vzniklé škody.-Pojištění domácnosti je již pojištění ne samotné stavby, ale toho, co je uvnitř, vybavení domu a věcí v něm. Jedná se většinou o nábytek, elektroniku, obrazy, umělecká díla, zlaté šperky a jiné hodnotnější věci. Znamená to, pokud vám zloději vykradou dům nebo vybavení odnese voda, jestli ho poškodí jiný živel, pojišťovna proplatí vzniklé škody. Oba typy pojištění mají své opodstatnění a pojistit jedno bez druhého je jen polovičatým řešením. Na druhou stranu, i zde platí, že není pojištění jako pojištění. Třeba si dobře prostudovat všechny konkurenční nabídky, protože pojišťoven na našem trhu je jako máku a každá nabízí v podstatě totéž, ale za jiných podmínek. Obecně se nejprve vychází z pojistné částky - to je předpokládaná tržní hodnota pojistné věci. Více tedy bude platit někdo, kdo má větší dům a také někdo, kdo má vybavení domu luxusnější a nákladnější. Od pojistné částky se pak vždy odvíjí v případě nějaké události i pojistné plnění - čili to, kolik vám pojišťovna zaplatí za zničený nebo ukradený majetek. Vyplatí se prostudovat a porovnat si všechny existující pojišťovny a také jejich jednotlivé pojistné produkty. Tímto samozřejmě nechceme nabádat na výběr konkrétního druhu pojištění, jen se řídíme zdravým selským rozumem, který nám říká, že nejprve dvakrát měřit a pak jednou stříhat. Při pojištění domácnosti se vychází zejména z pojistné částky. Na čím větší hodnotu si majetek pojistíte, tím více budete ročně platit, ale také o to více vám pojišťovna proplatí. Při pojištění stavby rodinného domu však pojistná smlouva kromě pojistné částky počítá is různými úrovněmi nebezpečí a odškodnění za ně. Prohlédněte si proto velmi dobře balíky různých pojistných rizik a pojistěte se proti všemu, co považujete za relevantní. V základních balíčcích pojištění totiž nemusí být zahrnuty úplně všechna rizika, například riziko vzniku požáru z elektroinstalace nebo vadného spotřebiče.Mohli byste pak být dost nemile překvapen, kdyby vám pojišťovna oznámila, že právě vaši nehodu nemáte pojištěnou - v podstatě byste si vlastně celou dobu platili pojistku nadarmo. Kromě toho, že pojišťovna nemusí v základním balíku nabízet všechny pojistné události, důležité je i to, jak moc vás následně odškodní. To zejména znamená to, kolik procent z pojistné částky byste dostali vyplaceny za tu kterou nehodu nebo pohromu. Pro ilustrační příklad například takové poškození střechy po silné vichřici - základní balíček pojištění vám proplatí třeba jen 40 procent z ceny nové střechy, nebo omezí finanční úhradu nějakou pevnou částkou.Zvolením naopak vyššího balíčku pojištění v konkrétní pojišťovně můžete docílit proplacení většího procenta nákladů nebo vyšší částky odškodnění, odstranění vadného stavu nebo napravit poškození. Proto si třeba při pojištění domu pořádně všechno přečíst a promyslet si, abyste pojistnou smlouvu, kterou se chystáte uzavřít, uzavřeli tak, aby měla svůj smysl pro případ, že budete pojišťovnu někdy potřebovat. Samozřejmě, jsou i případy, kdy se za 30-40 let bydlení nikdy nic nestalo, protože člověk bývá v méně rizikové oblasti. Naopak, kdo bydlí v oblasti s častými povodněmi, možná bude mít i problém výhodnou pojistku uzavřít. Proto je třeba si vážit každé pojištění, které máme. Nikdo nikdy přece neví, kdy se nám to může sejít.

folder_openPřiřazené štítky

Přijímací pohovor

access_time30.březen 2020personRadka Eliášková

 20 rad, které vás posadí na katapult zvaný kariéra!Máte stále stejný plat, ale dřete se čím dál více? Máte ambice, ale jsou vaším šéfem nedoceněné? Tak to je ten správný čas s tím něco udělat! Změna je život a přijímací pohovor je tím prvním stupínkem k vaší nové, závratné kariéře!1. Než půjdete k přijímacímu pohovoruDobrá rada nad zlato zní – podívejte se, co jste o sobě napsali do životopisu. Jestli jste se například vychválili v jazycích, je velká pravděpodobnost, že na vás zaměstnavatel začne mluvit anglicky.2. Co dělat: týden před přijímacím pohovoremZnáte jméno společnosti a nic víc? Tak to musíte rychle napravit! Pozorně si prostudujte na jejich webových stránkách zaměření, kdo je ředitelem, jaké má společnost úspěchy. Nic totiž neodradí zaměstnavatele tak, jako když nevíte, proč byste právě u něj chtěli pracovat.3. Co dělat: dva dny před pohovoremPokud si nejste jisti, kde sídlí společnost, raději se tam zajeďte podívat předem. Budete vědět, jak dlouho vám cesta potrvá a zabráníte tak chaotickému hledání v den pohovoru.4. co dělat: den před pohovoremPrvní dojem hraje největší roli. Jak se uvedete již při vstupu, hraje velkou roli. Neponechávejte tedy výběr oblečení až na ráno, kdy budete nervózní, ale připravte si ho předem. U mužů se předpokládá oblek s kravatou, dámy nic nezkazí kostýmkem.5. Den D – radši o půl hodiny napřed, než minuta zpožděníJste věční opozdilci? Tak to hlavně nedávejte znát na první den. Přijďte raději o půl hodiny dříve, než o jednu minutu později. Váš případný pozdní příchod by totiž nepůsobil vůbec dobře – byli byste považováni za nespolehlivé a ty si přece zaměstnavatel pod svá křídla rozhodně nevezme.6. Jejda, jdu pozděKdyby se vám ale stalo, že nebude stíhat, mějte po ruce číslo zaměstnavatele a telefonicky se mu omluvte. Když už zlo, tak alespoň minimální.7. Nebuďte leklá ryba!Podání ruky o sobě říkáte možná více, než si myslíte. Proto si již doma můžete nacvičit, jak se správně podává ruka. Ruku zaměstnavatele nedrťte, avšak ani podaná ruka a la leklá ryba neudělá ten nejlepší dojem.8. Úsměv prolomí ledyHned na počátku odhoďte trému a usmějte se. Uvolníte tak své prvopočáteční napětí.9. U pohovoru nemáte co ztratitS tím přistupujte i k samotnému rozhovoru. Nemáte co ztratit, ale můžete toho hodně získat. Proto se snažte působit a jednat přirozeně.10. Ukažte svoji motivaciJako první se vás zaměstnavatel bude ptát na motivaci, proč jste si vybrali „jeho“ společnost a proč jste se rozhodli ucházet o práci právě u něj.11. Nestyďte se za své úspěchyZaměstnavatel se na ně bude ptát, stejně jako na vaše IT a jazykové znalosti.12. Ptejte se!Cokoliv vás bude zajímat, hned se ptejte. Projevíte tak zájem o práci, která každého zaměstnavatele potěší.13. A co plat?Diskuzi o platě začíná zaměstnavatel, nikdy se neptejte sami.14. Buďte vnímavíHovořte k věci, ne příliš rychle, nahlas ani tiše. Pište si poznámky, ale při tom se zároveň snaže udržovat oční kontakt.15. Jak nezpanikařitNikdy se nenechte vyvést z míry. Mohou vás čekat nejen anglické testy (ale i logické nebo matematické), individuální nebo skupinové prezentace. Snažte se zkoncentrovat a dostat ze sebe maximum.16.  Na co zaměstnavatel nemá právoRozhodně by vám neměl pokládat otázky týkající se rodiny, náboženství, pohlaví či rasy. Pokud by se i přesto zeptal, oznamte mu zdvořilým způsobem, že nevidíte souvislost s otázkami k pozici, na kterou se hlásíte.17. Jak bude pohovor dlouhýStandardní délka verbálního pohovoru je 45–60 minut. Délku pohovoru určuje zaměstnavatel, a proto si vyčleňte dostatek času tak, abyste se nesnažili krátkými odpověďmi pohovor zkracovat. Mohl by pak vzniknout klamný dojem, že o pozici nestojíte.18. Kdy budu znát výsledek?Závisí to na počtu dalších kandidátů, a proto rozhodovací proces může trvat v průměru jeden měsíc.19.  Je možno i více kolPokud se budete hlásit na lukrativnější pozici, musíte počítat s tím, že budete muset podstoupit více kol. Zpravidla to bývá od dvou do pěti kol.20. Zpětná vazbaPokud vám zaměstnavatel slíbí, že se vám ozve, ale neudělá to, vyčkejte ještě jeden až dva dny a potom mu zavolejte a zdvořilým způsobem se ho zeptejte na výsledek. Na zpětnou vazbu máte každopádně vždycky nárok.Na pohovor: - si zjistěte o společnosti informace   - nechoďte pozdě                               - mějte vypnutý mobil                       - neskákejte zaměstnavateli do řeči   - projevte zájem o pozici- buďte přirození Tři perličky z praxe aneb Nad čím vstávají zaměstnavatelům vlasy hrůzou na hlavě(co se stalo Tatianě Mikolajové, ale nemělo se stát):a) kandidátovi zazvonil při pohovoru mobilní telefon, i když se předpokládá, že by měl být vypnutý. Kandidát se pak zaměstnavateli omluvil s tím, že čekal důležitý telefonát z jiné firmy, zda je přijatý; b) kandidát z Ghany v životopise uvedl jako datum narození rok, kdy nastoupil na základní školu. Jeho krajan mu totiž poradil, že pokud si ubere pár let, bude mít větší šanci při pohovoru uspět; c) kandidátka si do životopisu uvedla pokročilou znalost anglického jazyka. Na otázku, jak by svou úroveň angličtiny charakterizovala, odpověděla: „I am communication.“Pojmy, které (ne)znáterecruitment – nábor nových zaměstnancůfeedback – zpětná vazbaCV (curiculum vitae) – životopisAC (Assesment centre) – forma výběrového řízení, která má více hodnotitelů a většinou i účastníků

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci ShowBizz na dotaz nikdy

 Žena měsíce, která nás baví & inspiruje: Kateřina Kristelová

access_time29.květen 2019personRedakce

Kačka bezesporu patří mezi naše nejkrásnější moderátorky, ale také ženy s velkým Ž. Už jen proto, že se jí s lehkostí daří skloubit všechny aktivity – moderování, natáčení, vlastní projekt, péče o dceru Claudii – a přitom všem vypadat skvěle.Setkání s Kačkou proběhlo velmi rychle a to přímo v krátké pauze mezi focením. A i přestože se nám mohla věnovat jen chvilku, prozradila svoje beauty zlepšováky i třeba to, jaké prádlo má zrovna na sobě.Vše, co jsme zjistili o její kráseV práci ji často můžete vidět v rozvolněných vlnách, které dokonale podtrhují její jemný obličej. Ve dnech, kdy má volno si ale ráda zaplétá také nejrůznější copy. Nebojí se ani aplikací do vlasů v podobě mašlí, čelenek nebo šátků. Co se týče barvy, nepatří mezi velké experimentátorky. Už řadu let je věrná blond. Není žádným tajemstvím, že má své vlasy prodloužené a zahuštěné 120 prameny, které na jejích vlasech drží pomocí nenápadných keratinových spojů. Co vás ale určitě překvapí, je osoba, která jí vlasy prodlužuje. Je jí totiž Martina Gavriely. Sama Kačka přiznává, že k ní chová velký respekt.Je to rozhodně žena, která ví, co dělá a dělá to skvěle a pokud byste na to byly zvědavé, mrkněte na  Facebook Prodlužování vlasů Praha Martina Gavriely, kde se prý můžete i přímo objednat. Kačka o své vlasy pečuje kosmetickými přípravky italského výrobce Medavita, které jsou určené přímo pro regeneraci. A co o nich říká? „Přípravky této značky používám asi dva měsíce a zlepšení vidím markantní! Mám vlasy barvené, hodně suché a konečně začínají připomínat zdravou hřívu.“ Nejoblíbenějším přípravkem je sérum na vlasy, které je má rozzářit a vyživovat, což se i děje a nosím si ho proto v kabelce všude s sebou…“Vše, co jsme zjistili o její kondiciKačka má krásnou štíhlou postavu. Ale není to zadarmo. Nepatří k těm vyvoleným, které mohou od rána do večera jíst cukrkandl a nikde se to neprojeví. Není ale líná na sobě pořádně makat. Má upravený jídelníček a poprvé hodně důkladně. „Snažím se na sobě makat, protože v tomhle ohledu nemám nic zadarmo, trénuji dvakrát týdně s trenérem a každý den chodím běhat, jak hodím dceru do školky,“ říká. Kačka se také nikdy netajila tím, že si nechala zvětšit poprsí a tohoto kroku nelituje. Teď je konečně spokojená.Vše, co jsme zjistili o člověku, kterého milujeKačka patří mezi lidi velmi společenské. Má mnoho přátel, na které nedá dopustit a samozřejmě rodinu, která je jí velkou oporou. Top příčka v jejím srdci ale patří jen jedinému člověku – jsou mu čtyři a jmenuje se Claudinka a k tomu, co vás určitě zajímá nejvíce, říká: „Partnera nemám, užívám si single život, který jsem řadu let neznala a baví mě to.“Vše, co jsme zjistili o tom, co právě děláV ateliéru své dvorní fotografky Mii Mirrelli jsme Kačku zastihli v krásném ručně šitém prádle návrháře Jakuba Ponera, který tvoří pod brandem Made by Poner. Hned po focení pospíchala na natáčení dalšího dílu své stálé rubriky Lovestory pro TOP STAR magazín a hned potom pro Claudii do školky. Po večerech většinou moderuje nebo tvoří obsah svého blogu Mystic Lipstick (www.mysticlipstick.cz) no a když má volno, snaží se ho celé věnovat dceři.

folder_openPřiřazené štítky

Žena měsíce, která nás baví & inspiruje: Isabeli Fontana

access_time29.květen 2019personRedakce

Ve svých dvaatřiceti letech má za sebou již velmi úspěšnou modelingovou kariéru a před sebou mnohé další výzvy. V srpnu nás baví a inspiruje brazilská modelka italského původu Isabeli Fontana.Isabeli Fontana je známá pro své výrazné obočí, tyrkysové oči a půvabné rysy. Své nadání pro modeling ukázala už jako velmi mladá, kdy se v pouhých 13 letech dostala až do finále soutěže Elite Model Look 1996. V té době úspěšně nastartovala svou kariéru.Pronikavá modrá barva jejích očí nejlépe vynikne, pakliže si ještě zvýrazní obočí, vymalujte tenkou linku nad horní linií řas a řasy prodlouží řasenkou. Na rty si pak může dovolit atypický odstín fialové.Kde jste mohli vidět její tvář?Během své kariéry se objevila na více než 50 titulních stranách renomovaného módního časopisu Vogue, v exkluzivním kalendáři Pirelli a na přehlídkách světoznámých módních značek. Stala se tváří Chanel, Hermes, Versace, Louis Vuitton, Valentino, Balenciaga, H&M nebo Viktor & Rolf’s. Působila na módních přehlídkách Dolce & Gabbana, Emilio Pucci, Roberto Cavalli a Isabel Marant. Též patří do rodiny ambasadorek L´Oréal Paris.Jak uhranout svět podle IsabeliNeustálými změnami!„Dokážu se měnit, a proto mohu působit v modelingu tak dlouho. Nikdy nezůstávám tím samým člověkem,“ říká o sobě půvabná Isabeli Fontana.Nejčastěji ji potkáte ve výrazných barvách, do kterých se ráda halí. Volí minimalistické líčení očí a klade důraz na výrazné rty.Jak pomáhá její obličej?Kromě modelingu se Isabeli Fontana věnuje i charitě zaměřené na děti a ženy. Stala se součástí kampaně proti zneužívání dětí, dětské obrně nebo rakovině prsu a společně s organizací UNICEF podnikla cestu do Indie.Foto: L´Oréal Paris

folder_openPřiřazené štítky

Už jste viděly Katku Kristelovou o pár odstínů tmavší a nakrátko? Sluší jí to!

access_time29.květen 2019personRedakce

Prodloužené vlasy už jsem shodila – teď mě baví ty moje. Tvrdí známá moderátorka Katka Kristelová. Už několik měsíců o své vlasy pečlivě pečuje a zaznamenává rychlé zlepšení. „Nikdy bych neřekla, že mě budou bavit moje vlastní vlasy,“ napsala Kačka před nedávnem na Facebook. Za nadšením stojí produkty Medavita.  „Medavitu mám ráda a je to zatím nejlepší kosmetika, kterou jsem na svých vlasech vyzkoušela,“ říká o vlasové kosmetice, kterou pravidelně používá už několik měsíců.  Rukama jí prý projde každá novinka, kterou společnost vyvine a našla mezi nimi opravdové klenoty, které nejsou v portfoliu žádné jiné značky.„Aktuálně je mým top produktem maska pro zářivé vlasy s výtažky cenných přírodních olejů, která posiluje lesk a hedvábnost vlasů. Pečuje o vlasy bez zatížení a ony zůstávají hebké a hedvábné,“ říká Katka. Ale prý nebylo jednoduchné vybrat jeden hero produkt. Miluje je totiž všechny.

folder_openPřiřazené štítky

Lucie Bílá: Klidná síla neklidu

access_time25.říjen 2019personRedakce

Lucie Bílá je nebezpečně krásná žena. Navíc nikdy nevíte, co si ve vás její usměvavé oči při setkání přečetly: prázdnotu, laskavost, lhostejnost, vypočítavost nebo faleš? Na první pohled vás na ní upoutá její upřímný a široký úsměv. Ke královně naší pop-music patří stejně neodmyslitelně jako její tří-oktávový hlasový rozsah. Někdo ji přirovnal ke slavné Edith Piaf a nazval ji českým „vrabčákem“, pro její útlou a křehkou postavu, prostořekou pusu a osobní kouzlo. Lucii Bílou ale lze jen těžko přirovnávat k jiné zpěvačce. Je jedinečná, je originální, je svá. Její život je pod drobnohledem lidí, kteří mají pocit, že jim jakoby patří. Je zkrátka jejich Lucií. Setkáváte se, předpokládám, i s lidskou závistí. Jak na ni reagujete? Lámete si ještě s pomluvami, zlobou, nenávistí hlavu, nebo jste „nad věcí?“Moje povolání je dělat lidem radost nebo je prostě probudit ze snu a z nudy. Možná jsem svým způsobem i člověk, který se snaží lidem léčit duši, a proto mě nezastaví a nesmí zastavit nic negativního. Snažím se spíš naopak pochopit, z jakého důvodu jsou ti lidé nešťastní. Těch důvodů může být spoustu. Například ten, že je řada lidí, materiálně zajištěných a navenek spokojených, kterým minulý režim všechno vzal, oni si ale myslí, že jim něco dal.Když listujete společenskými stranami časopisů a opakovaně tu vidíte svoji tvář, jaký z toho máte dojem? Zajímají vás ještě stále články, které o vás vycházejí? Nebo se z nich stává rutina s cílem udržovat si určitou image a popularitu, která je pro vaši profesi potřebná?Bez novin by se diváci nikdy nedozvěděli, jak mi na nich záleží, co dělám nového a na co zrovna myslím. Je to nedílná součást mého povolání. Já mám stejně neustále potřebu věci sdělovat, něco měnit, něco převrátit, a jsem opravdu moc ráda, že dostávám neustále nabídky na rozhovory. Je to důkaz, že zatím nenudím.Jedna známá si mi postěžovala, že z vás má až stísňující pocit dokonalosti. Jste úspěšná, bystrá, vtipná, atraktivní. I pěvecké hvězdy jsou ale jen ženy s docela obyčejnými radostmi. Co pro vás znamená pojem ženskost?Nejvíc mi záleželo na tom mít děťátko, protože bez něj bych byla neúplný člověk. Stálo mě to skoro šest měsíců v nemocnici, ale i tam jsem se cítila šťastná, protože jsem žila opravdovým posláním. Podle mne není opravdu větším symbolem ženskosti nic jiného než těhotná a kojící žena. Jinak své známé řekněte, že dokonalá nejsem, že mám tolik chyb, až je sama nespočítám.Jaké tedy máte slabosti a neřesti? Ať už typicky ženské jako nekonečné telefonické hovory s kamarádkami, mlsání sladkého, schopnost strávit hodiny nad svým šatníkem, u něhož zjistíte, že stejně nemáte co na sebe, nebo slabosti zcela jiné.Jsem bojovník a peru se už od školy za věci, které nezměním a se kterými se neumím a nechci vyrovnat. V tu chvíli jsem „mužskej“ a jde ze mě strach. Co mě štve a co bych chtěla změnit, se týká většinou našich špatných zákonů a nespravedlnosti, která se tu často lidem děje. Co se týče jídla, dlouho jsem se učila žít příslovím „nežij, abys jedla, ale jez, abys žila“. Myslím, že už jsem nad sebou vyzrála. Dá se shrnout do jedné věty jaká dnes jste? Jak vidíte samu sebe?Člověk zná nejméně sám sebe a já mám takový sklon k sebekritičnosti, že se mne raději na Bílou neptejte. Jediné, co o ní vím, je, že vás má moc ráda. A myslí tím i všechny, kteří si tenhle rozhovor přečtou. Je prostě taková.VIZITKALucie Bílá – vlastním jménem Hana Zaňáková – se narodila 7. 4. 1966, je dcerou skláře a pečovatelky v domově důchodců. Jejím debutovým albem bylo Miss Ariel, nejslavnějším klipem Láska je láska v režii Filipa Renče. V roce 2014 vydala novou desku, jedná se o trojalbum s názvem Diamond Collection, ve kterém se Lucie Bílá ohlíží zpátky za svojí kariérou. Deska obsahuje největší hity a mapuje vzestup slavné zpěvačky od 90. let. Lucie Bílá je plná emocí, vlídnosti, tvůrčího neklidu. Je ženou se vším všudy. Spojením grácie, humoru, šarmu, pracovitosti i ochoty obětovat se pro druhé a pro úspěch projektu, na kterém pracuje. Některým mužům může taková žena připadat až nebezpečná. Řekla bych ale, že k české slavici Lucii se lépe hodí charakteristika jiná – je to báječná dáma, která si úspěch pracovní i štěstí soukromé zaslouží. Proto všechno dobré, Lucie! 

folder_openPřiřazené štítky

Celebrity o sobě - Markéta Mayerová

access_time17.prosinec 2019personMarián Kroužel

Vyzbrojené hyenyProč jsem šla na pohřeb Karla Svobody? Na tuto otázku si umím odpovědět. Abych vyjádřila úctu nesmírně talentovanému člověku a bezpochyby velikánovi  v hudební branži. Ale hlavně kvůli Vendule. Chtěla jsem jí vyjádřit podporu. Hluboce nesouhlasím s mediální štvanicí, které je teď terčem .A proč o tom píšu? Protože mnou strašlivě otřáslo chování lidí.Ve Strašnickém krematoriu jsem byla poprvé a i když se to dalo očekávat, překvapily mě tisíce lidí, kteří tam byli už hodinu před obřadem. Bylo ticho. Všichni stáli a čekali na velkém prostranství i před branou. Poté se otevřel vstup do obřadní síně a dav mě vnesl dovnitř. Do pravého zadního rohu této obří prostory, která kdyby měla ochozy, dala by se přirovnat velikostí k Národnímu divadlu. Bylo ticho. Lidé vzadu pochopili, že se dopředu nikdy nedostanou a začali posílat nad hlavami květiny. Proudy květinových cestiček ve vzduchu byly dojemné a k nezastavení. Pak najednou vypuklo světelné show, které připomínalo letní bouřku. To byla smršť blesků od fotoaparátů.Asi vstoupila Vendula a děti. Nevím. Dav se náhle zvětšil o 10 cm. Všichni si stoupli na špičky a nad hlavami se objevil les rukou. Trošku nepatřičný pohled, jako na třídu hlásících se prvňáčků. Jenže ti lidé nedrželi nad hlavami rozsvícené svíčky, oni drželi svoje mobily, foťáky, kamery a chtěli vidět slzy. Opona se otevřela.Rakev ozdobená bílými liliemi po pravé i levé straně sedm světel. Obřadní síní zní píseň Stíny katedrál v podání Petra  Muka, pak další písnička, ale já jsem vůbec nevnímala, co to bylo. Po celou dobu, ani na chvilku totiž neustala smršť blesků. Jenže to nebyli jen profesionálové. Člověk by si řekl- je to jejich práce. To byla soukromá záznamová technika v soukromých rukou. Hudbu vystřídala slova o tom, že občas si někdo prožije očistec už na zemi a že Karel tímto očistcem prošel čistý. Asi to říkal Petr Muk. Lidé pláčí potichu i nahlas. Není jich, ale většina. Mnohem víc je těch s rukama nad hlavou a mobily i kamery pracují na plné pecky. Pak další dvě písničky a opona se zavírá. Po pár vteřinách ticha se rozezní poslední potlesk pro Karla Svobodu. I v této chvíli lovci smutku a slz mají jednu ruku nad hlavou. A náhle není ticho. Mlčí jen ti, kteří přišli vzdát úctu skladateli, příteli, známému nebo jeho ženě, dětem, nejbližším. Ostatní mluví. Myslíte si, že o tom, jakou ztrátou je tato smrt? Nebo jaké jeho písničky je provázely životem? V jak nepředstavitelné situaci je teď Vendula nebo jak bolestné to bude pro Jakuba, když po tátovi zbyly jen fotky a tóny? Omyl. V téhle chvíli už definitivně brečím.Z toho, co slyším. Tohle jsou útržky, které jsem slyšela ve své bezprostřední blízkosti v pravém zadním rohu obřadní síně:….“ A myslíte, že je tam vpředu opravdu Gott?“…“To víte že ne, přece by se tady nemačkal“….“ Viděli jste jí, ta ztloustla, co?A vypadá hůř než na padesát“...   “No to víte pani, oni je v tý televizi napatlají vším možným, ale ve skutečnosti jsou to zrůdy a člověk by se jich lek“…..“ a co si ta Leona myslí, že se prodere na poslední chvíli až dopředu jenom proto, že je slavná?...Ne, pane v klobouku. Proto ne. Ale na  rozdíl od Vás, pana Svobodu znala. Vy jste se jako mnoho ostatních hyen přišel podívat, kdo ze známých tváří bude plakat a komu se rozmažou šminky. Pro koho jsou určena ta videa a fotky, jejichž vznik jsem sledovala nevím. Jisté je, že s jedním slavným životem jsme se dnes rozloučili. Jisté je, že jeho nejbližší prožívají obrovskou bolest. Jisté je, že po něm zůstane prázdno. A jisté je, že hyeny byly, jsou a budou. Jenže už jsou vyzbrojeny technikou. Zase jsou, ale díky tomu vidět. Vendulo promiň, že jsem neměla sílu zůstat déle. Kytičku jsem poslala jednou ze vzdušných cest. A za všechny, kteří na tebe myslí ti přeji hodně síly a ohleduplnosti okolí.

folder_openPřiřazené štítky

Martina Panochová: Tanec je energií mého života!

access_time30.leden 2020personRadka Eliášková

Symptická Martina Panochová je úspěšná choreografka, tanečnice a lektorka. Spolupracuje s českými i zahraničními umělci. O její lásce k pohybu i stále oblíbenějším Twerku jsme si s ní povídali v pražském Centru Tance. Na své okolí působíte ohromně pozitivně. Jste pořád plná energie. Jak to děláte? I vaše motto zní: Tancem k té nejlepší náladě…Mám to štěstí, že dělám to, co mě baví a naplňuje. I kdyby mě během dne přepadla ponurá nálada, ať už z čehokoli, jsem si jistá, že tanec mě z ní hodně rychle a na sto procent dostane. Posouvá mě do jiných sfér, zapomínám na všední život a dostávám se do pozitivního a nádherně naladěného světa. A není to jen tanec, ale jsou to i ti, kteří navštěvují mé taneční kurzy a vyzařují úžasnou náladu, energii, radost. Vzájemně si předáváme toto nadšení a život je pak hned o něco hezčí.Máte za sebou mnoho profesních úspěchů, děláte taneční doprovody pro řadu tuzemských i zahraničních umělců. Předskakovala jste i známe anglické skupině Kosheen…, jak jste se k těmto hvězdám dostala? Většinou mě oslovili manažeři těchto umělců nebo přímo sami zpěváci. S některými jsem spolupracovala ještě během mého působení v bývalé taneční skupině, s mnoha jsem navázala kontakt během poslední doby mého působení na taneční scéně. Každopádně mě taneční spolupráce s umělci a zpěváky nesmírně baví, a to jak vymýšlení choreografií, tak přímo taneční působení na jevišti po boku podobných hvězd.Vzdělání v taneční branži jste získala od řady zahraničních i českých lektorů. Spolupracovala jste s Nickem Morinem či Tony Stonem. Jsou něčím jiní, než ti tuzemští?I v Čechách máme vynikající lektory, od kterých se člověk naučí nesčetně úžasných věcí a získá naprosto profesionální a kvalitní taneční vzdělání. U tuzemských lektorů bych spíše hovořila o jiné energii, kterou dokáží předat, o trochu jiném způsobu pojetí tance, o odlišném „feelingu“. Zahraniční lektoři nám většinou přinášejí něco nového, tady neokoukaného, originálního, a to už jak tanečně, tak stylem výuky a předáním informací a tanečních choreografií. Navíc každý lektor nám během workshopů či vystoupení předává kus sebe sama, což je velice inspirativní.Pracujete v největší taneční škole v republice – v Centru Tance, které má pobočky v Praze, Plzni i Brně. Na jaké lekce se mohou zájemci objednat u vás, kde najdou rozpis, kontakt?Centrum Tance je pro mě druhým domovem. Trávím tu opravdu maximum svého času a miluji dělit se s lidmi o svou taneční radost. Klienti se můžou u mě stavit na lekcích Street Dance, což v sobě zahrnuje MTV style nebo můj oblíbený Ladies style či High heels (tanec na podpatcích). Poslední dobou se však fenoménem stal Twerk, tedy styl, který přišel do Čech před rokem a půl a o který je v poslední době opravdu velký zájem. Veškeré informace, jak o mých lekcích, tak o rozvrhu, které dny a jaké lekce vyučuji, jsou k nalezení na internetových stránkách www.centrumtance.cz. Další info jsou možné získat na mé facebookové stránce pod mým jménem.Kdo na vaše lekce chodí? Široká škála klientů. Někteří chodí jen pro dobrou náladu a radost a odreagování. Někteří se chtějí opravdu vzdělávat a posouvat tanečně dál. Někteří naopak rádi vystupují, což svým klientům také umožnuji a dvakrát do roka pořádáme vystoupení těch kurzů, kteří rádi předvedou to, co se naučili, svému okolí. Věk nehraje rozhodně roli, zatančit a užít si lekci může opravdu každý, ať už je různého věku, pohlaví či tělesné kontrukce. Mým mottem je tančit pro radost a bez stresu a vždy odcházet se skvělou náladou!Mohou je navštěvovat i lidé s nadváhou?Jak jsme již řekla, ani váha člověka nehraje roli. Znám více tanečníků, kteří rozhodně nepatří mezi „hubeňoury“ a tančí přitom přímo skvostně! Je to o tom, jak se člověk cítí a ne jak vypadá! Co víc, mám už tolik případů, kdy klienti během mých lekcí opravdu zhubli, zdravě, pohybem a radostně!Je nějaký náročný tanec, na který si brousíte zuby, že se jej naučíte? Brousím si zuby na plno stylů tanců, které zbožňuji a neovládám je výborně. Poslední dobou mě uchvátil Pole dance, avšak jednak urputně bojuji s časem, a tak nemůžu navštěvovat lekce pravidelně a za druhé je už toho pohybu trošku moc a tělo si občas říká, že by chtělo polevit a odpočívat. A zrovna pole dance je fyzicky velice náročný, i když překrásný tanec. Tak uvidíme, třeba někdy časem se do toho ještě pustím!Věnujete se o celosvětově oblíbenému Twerku, jak jste se k němu dostala?Je to velice jednoduchý příběh. Poprvé jsem Twerk zahlédla na internetu, když ještě nikdo v Čechách nevěděl, že něco takového existuje a popravdě mě hnedka napadlo, že pár prvků z něho by se skvěle hodilo zařadit třeba do mých streetových choreografií. Než jsem stačila zavolat do Centra tance, kde učím, už jsme měla hovor právě z toho tanečního studia s otázkou, co mi říká slovo twerk a že mi vypisují seminář, který proběhne za tři týdny. Nezbývalo nic jiného, než se vrhnout na každodenní dlouhé tréninky, zkoušet, okoukávat videa, nevzdávat to a zlepšovat se jak se dá. Nikdo to v Čechách v té době neučil, proto nezbylo nic jiného, než být samoukem. Když to však člověka baví, jde to skoro samo a já si během prvních pár tréninků tento styl doslova zamilovala. Asi jako další stovky mých klientek, které na lekce pravidelně dochází. Prvním twerkovým workshopem se odstartoval doslova twerkový boom v Čechách!Popište, co to Twerk vlastně je?Twerk je styl tance, který se přibližně před 20 lety vymanil v Americe z tanečního stylu dancehall. K nám do Čech dorazil přibližně před rokem a půl. Kdysi to byl jediný prvek, postupem času z něho vznikl samostaný taneční styl. Typické pro tento druh tance jsou rozkročené nohy v podřepu a sekané a ostré pohupování pánví do všech stran a ve všech možných variantách, jak ve stoje, tak na zemi. Tento tanec se považuje za provokativnější druh tanečního projevu, ale je na každém lektorovi a tanečníkovi, jak ho pojme a jak ho bude prezentovat. V každém případě je to vrušující podívaná pro pánské publikum.Jak jste se k tanci dostala? Bavilo vás to už odmala? Od mala jsem metala hvězdy a dělala rozštěpy a provazy a další gymnastické vylomeniny. Ale moji rodiče jsou hudebníci, a tak moje umělecké vzdělání směřovali právě muzikálním směrem. Hrála jsem na klavír, flétnu, zpívala. Sama jsem tenkrát kdysi dávno začala navštěvovat různé taneční lekce, protože mě to zajímalo a jak jsem zjistila, neskutečně mě to bavilo. Chtěla jsem se vzdělávat víc a víc, začala jsem veškerý svůj volný čas věnovat právě tanci, stal se prioritou v mém životě! Dlouho jsem dokonce dělala i orientální tanec! Pak přišlo první vystoupení, na něj navázala výuka tance a já věděla, že tohle je věc, které se jen tak nevzdám.Kolik hodin denně věnujete tréninku? Já jsem tak trochu člověk závislý na pohybu. Takže ve chvíli, kdy doučím dopolední angličtinu, což je moje druhá práce a záliba zároveň, vrhám se většinou do fitka, kde tělo připravím na večerní tréninky. Pak už následuje učení lekcí a téměř pravidelný večerní až noční trénink, kdy se svou taneční skupinou Iconic připravujeme choreografie na show nebo si sama vymýšlím sestavy na další taneční lekce. Odhadem věnuji denně tak šest hodin pohybu a tanci. Zní to možná šíleně, ale věřte, že se dá na podobnou zátěž dobře zvyknout a člověk jí pak naopak nutně vyžaduje. A kolikrát je schopen zvládnout i mnohem víc, když má před sebou důležitou akci či vystoupení.Tančíte raději sama nebo ve skupině?Na tuto otázku asi neznám odpověď. Miluji vystoupení a akce se skupinou. Má to sílu, hodně tanečníků dokáže vytvořit neskutečnou energii a show, je fascinující jet v mnoha lidech naprosto synchronně choreografii. Miluju i společné tréninky, kdy si užijeme plno skvělých chvil a okamžiků. Na show je nás hodně, ale přitom musíme být jako jeden. Sólo vystoupení, která se jedou většinou při twerkových show, jsou něco úplně jiného. V nich se může člověk ještě více odpoutat a ve chvíli, kdy cítí, že by měl určitým způsobem zareagovat na lidi nebo na umělce, se kterým vystupuje, může  náhle pozměnit choreografii a dát do toho více svých pocitů a svého já, lépe se přizpůsobit dané situaci na scéně. Při sólo vystoupení cítím větší volnost a možnost sebevyjádření. Při skupinovém vystoupení miluji pocit sounáležitosti teamu.Jaký je váš jídelníček, musíte se nějak hlídat? Myslím si, že nejsem úplně vhodným příkladem zdravého a vyváženého stravování! Jím, když si tělo řekně, vnímám, na co má zrovna chuť a to mu dopřeju. Ať je to ráno nebo v noci po vystoupení. Pravidelnost v jídle si nehlídám. Před tréninkem nelze se dosyta najíst a tréninky pravidelné nejsou, proto jídlo a čas, kdy si něco dobrého dám, opět uzpůsobuji tanci. Každopádně si nic extrémně nezakazuji. Zastávám pravidlo všeho s mírou, jak si člověk něco jednou odepře, při další příležitosti toho sní dvakrát tolik! Důležitý při sportu je určitě dostatek vitamínů (u mě ovoce) a tekutin.J A miluji čokoládu!Jezdíte i na nějaké taneční soutěže? Popište své úspěchy…Nejsem soutěžní typ. Nikdy jsem nesoutěžila a ani soutěžení nevyhledávám. Baví mě komerční styl tance, vystupování, shows po boku umělců a podobně. Největším úspěchem je pro mě jednak dobře odtančená show, pozitivní reakce jak lidí z teamu, tak publika a v neposlední řadě samozřejmě spokojenost mých skvělých klientů, které učím tančit.Sestavujete i nové choreografie, to vás musí ohromně bavit…Sestavovat nové choreografie je náročné, zejména časově, ale určitě velice příjemné a baví mě to moc! O to víc, když pak vidíte, že vaše choreografie se objeví v nějakém videoklipu, tančí ji nějaký umělec, můžete ji předvést publiku anebo jí zatančí dvacet lidí pohromadě v mých tanečních kurzech. Je to rozhodně radost!Co v současné době připravujete, kde vás mohou zájemci vidět? Celé léto jsem spolupracovala se Samerem Issou na jeho další narozeninové megaparty. Znamenalo to vymyslet spoustu choreografií, jak pro Samera, tak třeba pro Hannu Pekhart, která s ním úzce spolupracuje. Tyto choreo pak naučit jak interprety, tak tanečníky. Podobná práce mě však neskutečně baví. Připravujeme spoustu dalších vystoupení, o kterých se můžete dozvědět zrovna třeba na mých facebookových stránkách.Živí vás tanec. Máte pojištěné nohy? Dělají toto umělci ve vaší branži?Nohy pojištěné nemám a asi tak asi nehodlám učinit. Jsem lehce pověrčivý člověk a bojím se, že ve chvíli, kdy bych o tom začala uvažovat, něco by se přihodilo. Popravdě ani neznám tanečníka, o kterém bych věděla, že si nechal nohy pojistit. Ale možná bych se divila!Děláte i semináře a workshopy, co se na nich zájemci dozví? Workshop je většinou dvouhodinová lekce, která zahrnuje vše, co by měl kompletní trénink obsahovat. Tedy rozehřátí svalů, protažení, následují prvky – tedy pohyby, které jsou typické pro daný styl tance a které je třeba umět, aby se člověk mohl zlepšovat a učit se choreografie. Další částí takového workshopu je právě spojení daných prvků do choreografie. Po jejím zvládnutí přichází opět protažení. Pokud je workshop určen začátečníkům, více během něho mluvím a vysvětluji jednotlivé prvky a jejich správné provedení, pokud již tančí pokročilí tanečníci, mluveného slova není tolik potřeba.Máte nějaký taneční sen? Mým snem je dále tančit, jak to jen nejvíc jde, činit mé klienty pozitivními a veselými a předávat jim co nejvíc, co jen je v mých silách. Užívat si každou show a mít z ní dobrý pocit. Jsem šťastná za každou milou a přínosnou spolupráci, akci nebo taneční možnost. Motivuje mě k další práci a dává obrovskou energii a další sílu. Taneční sen? Tanec je můj sen.Profil:Na tanečním vzdělání Martiny Panochové se podílel Nick Morin, Sheryl Murakami, Tony Stone, Nessa, Armel, Dante 7 či Nessa. Své profesní dovednosti získala i u mnoha dalších předních českých i zahraničních tanečníků a choreografů.Dlouhodobě spolupracuje se Samerem Issou či Victorií. Doprovázela Terezu Černochovou, Christinu Delaney, Hannu Pekhart, Jana Bendiga a mnoho dalších. Mohli jste jí vidět i při vystoupení hvězd jako jsou Nisha Kataria či Nina Sky. Pravidelně pořádá workshopy a semináře po celé republice i v zahraničí.Je jednou z přesních twerkařek u nás. Tento tanec začala učit okamžitě, kdy se v Evropě před dvěma lety objevil. V roce 2011 byla choreografkou soutěže Miss Junior. Jako tanečnice a choreografka se účastnila i akcí Transfusion, Decadence, Česká Miss, Auto roku či Praguje Pride. Byla i při natáčení mnoha videoklipů pro přední české umělce. Kromě Twerku je jejím oblíbeným stylem ještě Street Dance. V současné době působí v pražském Centru Tance.  

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Děti & Rodina na dotaz nikdy

5 věcí do bytu, které zútulňují na počkání

access_time29.květen 2019personRedakce

Finální podoba domu nebo bytu není nikdy otázkou pár dní. Teplo domova většinou budujeme léta. Tyhle věci jsou ale dobrý start a určitě by u vás doma měly mít dříve nebo později své místo.Je jedno, v jakém stylu jste se rozhodli interiér vybavit. Jsou kousky, které by měly být všude – jsou to ty, kterých si u vás návštěva všimne napoprvé a které dodají vašemu bytu osobnější ráz.ZrcadlaZrcadlo na stěně dokáže změnit vzhled celé místnosti, kromě toho jde o dekorativní prvek, který s minimálním úsilím dodá prostoru, ve kterém žijete, nádech luxusu. Kromě toho zrcadla velmi snadno dokážou rozjasnit i ty nejtemnější kouty v bytě, opticky zvětšit prostory, které by se podle vašeho názoru mohly hodit tak na odkládání nepotřebných věcí. Navíc se jedná o dlouhodobé záležitosti. Stačí si vybrat univerzální design.Obrazy a fotkyPokud zůstáváte věrni klasickému stylu, možná pro vás bude vhodnou variantou poohlédnout se po portrétním fotografovi, který zachytí okamžiky spokojenosti vaší rodiny a vytvoří tak jedinečné designové kousky, které vás budou provázet celým životem. Nechte si udělat rodinný portrét, případně sexy odvážné fotky a portréty všech členů rodiny. A máte originální doplněk, který dodá vašemu interiéru nádech luxusu zámeckých budoárů.Koberečky a předložkySpousta z nás volí spíše dřevěnou podlahu, lamino nebo opět moderní marmoleum, namísto velkých koberců.  Vhodnou variantou, jak například rozčlenit interiér nebo jej jednoduše zateplit, je volit menší koberečky například pod konferenční stolky, designové předložky před postele nebo máte-li krb, třeba ovčí kůže. Vypadají fantasticky a investice do nich není velká.SochySochy a sošky jsou obrovskou dominantou interiéru. Můžete si být jistí, že socha bude to první, čeho si návštěva všimne. Do moderního interiéru s leskem, můžete volit sošky kovové nebo skleněné. Pokud doma máte hodně do dřeva a přírodních materiálů, volte kámen. Kamenné sochy totiž mají punc originality. Navíc vypadají daleko luxusněji. A „schvaluje“ je i teorie harmonie feng šuej, podle které je kámen nositelem pozitivní energie jang.VůněNejsou nikde moc vidět, přesto udělají obrovský dojem. Vůně. Do svého nového domova určitě zařaďte oblíbené esence formou svíček, aroma lamp nebo difuzérů, které navíc vzduch i příjemně pročistí.

folder_openPřiřazené štítky

Jak se rodí v Tanzánii aneb Těhotenství Šošonek a dalších odvážných žen

access_time25.říjen 2019personRedakce

Srovnávání způsobu porodu v Česku a na Slovensku by asi moc zajímavé nebylo. V Česku a na Ukrajině možná už víc a v Česku a v Anglii třeba taky. Ale zavedeme vás dál, podle informací a poznatků Mgr. Martiny Tiché a Mgr. Šárky Fleišmanové z Pedagogické fakulty UP v Olomouci objevíte obrazy porodů v Tanzánii, v Tibetu nebo způsob jakým rodí ženy Šošonů či Guyanců.TanzanieZemě, kde žije 36 milionů obyvatel, vyznává na třetiny islámské, křesťanské a tzv. domorodé náboženství. Těhotenství u tamních žen probíhá většinou bez potíží. Je zde zvykem, že žena odchází před začátkem posledních čtyř týdnů před porodem k matce, ale dál vykonává svou práci a roli ženy. I když je v domácnosti matky. Tanzánské ženy musejí během těhotenství dodržovat jisté zásady, jejichž porušením by ohrozily život plodu nebo jeho zdraví a zároveň tak poškodily i svého muže. Tyto zásady jsou u různých kmenů jiné, ale uveďme některé z nich :nesmějí vtěhotenství požívat jídlo vjiných domechnesmějí se dotknout nohou hladiny vody při přechodu přes řeku. Těhotná žena musí počkat na manžela až ji přenese¨v 6 měsíci těhotenství si oholí hlavunesmějí nosit přiklopený hrnecnesmějí se ohýbatnesmějí sedět na poraženém stroměnesmějí se dívat na ošklivou osobuPorody probíhají většinou snadno, žena často porodí při práci na poli, po porodu ale pracuje dál a teprve večer odejde s dítětem domů. Tanzánky ale dovedou čas porodu dobře odhadnout a zůstanou doma. Zavolají si zkušené ženy a porodí. Muž u porodu nesmí nikdy být. Pokud je porod těžký nebo moc rychlý pomáhají ženy, co jsou zrovna blízko a manžel shání léky a speciální listy trav, kterými pak žena přeřízne pupeční šňůru. Dítě nedostává jméno hned, ale až je jisté, že přežije. Po porodu zůstává matka doma, délka se liší, ale nikdy není menší než 6 týdnů. V okamžiku, kdy novorozenci odpadne zbytek pupeční šňůry, stává se dospělým a je nutné ho představit ostatním při speciálním obřadu. Matka nosí dítě vždy s sebou po dobu, kdy ho kojí. Dítě spává s matkou v posteli, dokud se nenarodí další potomek. Již v útlém věku se tak mezi matkou a dítětem vytváří silné citové pouto.V mnoha kulturách porodí žena při práci, kterou ale po porodu dodělá a teprve potom odchází domů.Severní Amerika - ŠošoniŘíká se jim také hadí Indiáni a žijí ve skalnaté oblasti Utahu a v Coloradu v USA. Rituály šošonských žen během těhotenství :nesmějí se škrábat prsty na hlavěnesmějí jíst tučná jídlanesmějí jíst maso, živí se především polévkami a pijí jen horkou vodu, Šošoni věří, že pokud by ženy hodně jedly, narodily by se jim tlusté a líné dětiKdyž nadejde čas porodu, přesune se těhotná žena do tzv. menstruační chýše. Jde o přístřešek nedaleko hlavní osady, tady musejí ženy dodržovat přísná pravidla-nenavštěvují svoji rodinu. Šošonské ženy jsou totiž v průběhu menstruace, porodu a bezprostředně po porodu považovány za nečisté a údajně se stávají nebezpečnými i samy sobě. Šošonští muži se těchto žen bojí, a do menstruační chýše proto nevstupují. Ženy zde rodí za pomoci porodní báby, která po porodu vykoupe novorozence v teplé vodě a matce rovněž přináší denně jídlo. V době přežívání matky v chýši provádí otec určité rituály :dodržuje půst, což znamená účast na manželčině utrpeníběhá několik kilometrů,což má pomoci manželce urychlit bolesti a nepříjemné potížepo narození dítěte se musí muž ponořit do studené vody, ale dítě do teplé a přebírá tak symbolicky otcovu roliRovnováha a čistota se u žen obnovuje po 30 dnech, pak se žena vrací i s dítětem domů. Hned po příchodu vykoná rituál přijetí tak, že se s manželem i dítětem vykoupe v potoce. Pak se pomaluje červenou barvou. Otec a matka časně vstávají a pilně pracují, protože věří, že tak, jak se budou chovat, se budou jednou chovat i jejich děti. Nejen u některých amerických, ale i v afrických kmenech je narození dítěte velkou událostí, kterou žije celý kmen nebo vesnice.Jižní Amerika - GuyanciMezi sebou se dělí na indiány bílé a rudé kůže, ale nenadřazují se navzájem. Příchod dítěte považují za velkou vzácnost a prožívá ji celá komunita. Těhotná žena těsně před porodem odchází ze své chýše, kde zanechává manžela,do jiného tábora. Tvoří jej přibližně deset primitivních přístřešků postavených v kruhu na mýtině. Porod probíhá takto :Rodička sedí na lůžku z travin a palmových listů, kolem ní sedí v podřepu několik indiánů. Žena má roztažené dolní končetiny a rukama křečovitě svírá kůl, který je před ní pevně zaražen do země. Opírá se o něj a snadno pak rodí. Guyanky mají snadné porody, kdy nesténají, jen lapají po dechu. Dobu porodu provází řada rituálů, z nichž nejdůležitější je rituál mlčení, jímž okolí projevuje starost a odpovědnost za zdraví novorozence. Hned po narození je dítě schováváno před neviditelnými nočními obyvateli pralesa, kteří by mohli dítě zabít. To je další důvod proč rodící ženy nemluví. Narození syna všichni vítají víc než narození dcery, protože v chlapci vidí budoucího lovce. V místnosti porodu je připravena mísa tvaru vejce, která je spletena z bambusových listů a zvenčí je pokrytá vrstvou vosku divokých včel, takže nepropustí žádnou tekutinu. Je naplněna studenou vodou, kterou jeden z indiánů začne omývat dítě, vodu nechá stékat na všechny části těla a jemnými pohyby pak zbavuje tělo mázku. Po skončení rituálu si jedna mladá žena sedne do podřepu, uchopí dítě levou rukou, přiloží si je k hrudi a pravou rukou mu postupně masíruje končetiny a trup.Jsou kmeny, kde se o dítě, ženu i domácnost stará nejmíň měsíc po porodu muž a příbuzní. Žena i dítě jen odpočívají.TibetTibeťané nežijí jen v Tibetu a v Číně, ale i v Nepálu, v Kašmíru, v Sikkimu a Bhútánu. Je jich asi 6 milionů. Dobu těhotenství považují za vzácnou a obohacující. Těhotná žena je ostatními vnímána jako velmi mocná, přirozeně schopná se spojit s božstvy a duchy, proto jí nesmí po fyzické i psychické stránce nic chybět. O ženu se stará nejen manžel, ale i ostatní rodinní příslušníci. Porod doprovází celá série rituálů :Někdo z rodiny nebo třeba lékař udělá devět malých vrypů do kousku másla a odrecituje 108krát mantru. Tím se máslo stává posvěceným a otec ještě nenarozeného dítěte je podává v posledních stadiích porodu své ženě, aby ho urychlil. U porodu je tedy otec přítomen a dokonce pomáhá i když hlavní aktérkou je porodní bába nebo zkušená matka. Otec dítěte pomáhá rodičce s recitováním mantry, tím se údajně porodní proces zrychluje. Pokud jsou větší komplikace, může matka sníst kousek sušené ryby z posvátného jezera. V samotném závěru porodu se někdy podává rodičce šafrán. Také placenta podléhá určitým rituálům :je uschována do té doby, dokud ji neprohlédne astrolog, který rodině poradí den, jenž by podle něj byl nejlepší pro její pohřbení. Místo pohřbení už důležité není. Nesmí ji jen vyhrabat zvířata. Proto Tibeťané placentu zabalí do čisté látky a zakopou hluboko do země.Velký význam má i pupeční šňůra :schovává se přibližně rok na bezpečném místě vdomě a používá se kléčení oparů.Několik dní po porodu zůstává rodina s novorozencem úplně sama, návštěvy jsou zakázány. Třetí den (narodí-li se chlapec) nebo čtvrtý den (dívka) se koná větší slavnost, na kterou přijdou příbuzní, sousedé a přátelé. Zhruba měsíc po porodu se o domácnost stará otec dítěte. Matka s novorozencem odpočívají a jsou pořád spolu. Otec pere pleny, vaří polévky, ohřívá často vodu, protože matka se nesmí po celé toto období dotknout studené vody.

folder_openPřiřazené štítky

Dia Život

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Děti s diabetem nerozeznáme na první pohled od dětí zdravýchJejich nemoc se však dotýká všech, kteří s nimi žijí a pracují – nejen rodičů, prarodičů a sourozenců, ale i učitelů, vychovatelů, kamarádů, sousedů. Aby tyto děti mohly žít normálním životem, musíme jim k tomu umět pomoci. Každý člověk zná někoho, kdo onemocněl cukrovkou. Většinou jsou to ale lidé dospělí, někdy ve starším věku, často s nadváhou. Tito lidé onemocněli cukrovkou 2. typu. Toto onemocnění je možné léčit pouze dietou nebo dietou a prášky nebo dietou a podáváním inzulínu injekcemi. Tato látka se těmto nemocným v těle vyrábí, ale není dostatečně využita.Je však mezi námi v České republice skoro 2000 dětí, které cukrovkou onemocněly také. Tento typ onemocnění je ale zcela odlišný. Nese název cukrovka či úplavice cukrová neboli diabetes mellitus 1. typu. Tento typ se vyznačuje jediným možným způsobem léčby, kterým je injekční podávání inzulínu. Tyto děti od ostatních nerozeznáme, ale chceme-li, aby žily normálním životem, musíme jim v tom umět pomoci. A v tuto chvíli se to týká nás všech, ať už jsme rodiče nebo příbuzní, učitelé, přátelé nebo sousedé. Abychom mohli pomoci, musíme znát několik základních informací o tomto onemocněníBez inzulínu nelze žítZa diabetes mellitus 1. typu nikdo nemůže. Onemocnění nesouvisí s tím, je-li dítě štíhlé nebo silné, má-li v oblibě sladkosti a nemá-li rádo sport. V organismu dítěte nastala složitá situace. Přestal se zde vyrábět v dostatečném množství a později v celém k životu nezbytném množství inzulín. Látka inzulín patří mezi hormony, vzniká v části slinivky břišní a je chemickou látkou, která je nezbytná pro proces látkové výměny. Ta je pro život naprosto nezbytná. A stejně tak je tedy nezbytné potřebný inzulín tělu dodávat. V dnešní době není jiný osvědčený způsob, než inzulín podávat injekčně a nejméně čtyřikrát denně. Veškeré pokusy inzulín dostat do těla jinak než jehličkou nebyly zatím úspěšnéInzulín je velmi důležitý pro zpracování glukózy neboli krevního cukru v těle. Ten je zdrojem energie pro všechny buňky lidského organismu. Glukózu do těla dostáváme potravou. Patří sem nejen chléb, housky a veškeré přílohy a samozřejmě sladkosti, ale i mléko a ovoce.Množství cukru v krvi – tzv. glykémie – je u zdravého člověka poměrně stálá. Základní rozpětí na lačno je od 3,3 milimolů na litr do 6,0 mmol/l. Je jen malý rozdíl mezi hladinou na lačno a po jídle, kdy glykémie malinko stoupne. Inzulín udržuje hladinu cukru v krvi v tomto ideálním rozmezí během celého dne. Zdálo by se tedy, že stačí dodávat jisté množství v pravidelných dávkách denně našim malým pacientům, a vše by bylo v pořádku. Dosáhnout ale „rozumných“ a bezpečných glykémií je velmi složité. Existuje mnoho činitelů, které ovlivňují hladinu cukru v krvi.Je důležité, aby každý pacient, ale i jeho pečující rodič, uměl vyvážit dávky inzulínu, příjem sacharidů (cukrů) v potravě, a množství pohybové aktivity dítěte. Dalšími faktory ovlivňujícími průběh cukrovky jsou duševní zátěž a stresy a také počasí. To už ale příliš neovlivnímeDávky inzulínu a četnost podávání závisí hlavně na lékaři a jeho přesných instrukcích. Není problém se naučit inzulín aplikovat. Píchá se nejčastěji do stehen, paže (horní část nad loktem), hýždí a někdy i do břicha. Dítě asi od 9 let je už schopné se samo bezpečně píchnout, je ale dobré ho při tom zkontrolovat. Je důležité také inzulín podávat v jistém určeném časovém předstihu před každým hlavním jídlem.Dietní opatřeníKaždé dítě s cukrovkou má svůj jídelní plán určený lékařem a dietní sestrou, aby dobře prospívalo a zároveň nemělo pocit hladu. Je potřebné ho po celý den dodržovat. Z toho vyplývá, že každý, kdo o dítě pečuje, musí znát základní obsahy sacharidů v potravě. Je to ale velmi jednoduché a není problém pozvat dítě, které je nemocné cukrovkou, na návštěvu či nějakou oslavu. Je třeba vše předem domluvit s rodiči, kteří znají přesná množství sacharidů v potravinách. Dnes se už nedoporučuje kupovat jakékoliv potravinové výrobky pro diabetiky, vyjma těch, které jsou slazeny některými nezátěžovými sladidly. U jídla je důležité nejen dodržet množství (lze ochutnat i kousek dortu nebo čokolády v rámci výpočtu v dietě), ale i přesný časový harmonogram všech šesti jídel. Patří mezi ně i malá druhá večeře před spaním.Celý jídelníček omezuje příjem cukrů, využívá hodně zeleniny a celý je přizpůsoben zdravému životnímu stylu. Proto ho může využívat celá rodina s jistotou, že to všem přinese zdraví.Ve škole je třeba dohlédnout na to, že dítě sní celou svačinu a chodí-li na obědy, dohlédnout na množství příloh. V případě sladkých jídel je dobré se domluvit s kuchařem, že uvaří něco jiného, nebo dítěti dávat jiný oběd s sebou. Může být i studený. Je důležité mít na paměti, že mnoho cukru obsahuje většina nápojů včetně slazených čajů ve školní jídelně.Větší fyzická námaha v podobě sportu či dětských her také ovlivňuje glykémii. Pracující svaly potřebují energii, a proto odebírají glukózu z krve. Následkem toho glykémie klesá. Vždy je dobré se o trochu víc najíst nebo snížit předchozí dávku inzulínu. Pohyb je ale velice doporučován, nejlépe pravidelně každý den. Lepší je ovšem rekreační forma sportu než závodní.Pozor na hypo- a hyperglykémiiPokud tedy nastane nevyváženost mezi inzulínem, stravou a pohybem může být nečekaně cukru v krvi málo nebo naopak moc. Pokud se dítě začne potit, má vrávoravou chůzi, nemluví smysluplně (někdy jako opilec), třesou se mu ruce nebo je moc spavé, je to příznak mála cukru v krvi. Nejlepší je dítě (i dospělého) posadit, dát mu sladký nápoj (třeba i cukr rozpuštěný ve vodě) nebo sladkou sušenku či kostku cukru pod jazyk. To proto, aby ji nevdechlo. Když je mu trochu lépe, je třeba sníst ještě rohlík, chléb nebo banán. Každý diabetik, ale i pečující o něj, by měl mít stále něco sladkého při sobě. Pokud by se snad diabetik dostal do bezvědomí, je nutné zavolat sanitku a ohlásit lékaři, že dítě je diabetik.Je to stav, který při delším trvání může ohrozit život. V dnešním systému péče je ale tato možnost stavu výjimečná a není-li dítě hodiny v bezvědomí, není se čeho obávat.V případě, že si dítě zapomene píchnout inzulín nebo se přejí nebo onemocní, může mu cukr v krvi stoupnout. To se projeví nadměrnou žízní, častým močením a někdy i zvracením. Nejdůležitější je, aby se dítě nenamáhalo, hodně pilo vodu nebo neslazený čaj, nic nejedlo a případně si dopíchlo malé množství inzulínu -1 jednotku. Je vhodné informovat rodiče, ale není nutné volat záchrannou službu. Pokud by stav trval mnoho hodin, je dobré konzultovat s lékařem. Každé dítě s diabetem má dnes k dispozici glukometr, který měří hladinu cukru v krvi. Vždy je doporučované v mimořádných situacích krev změřit. Pokud při sobě glukometr nemá, není dobré panikařit.Žít plnohodnotný životKaždý, kdo s dítětem přichází kdykoliv do styku, by měl mít základní informace o první pomoci. Tuto informaci by měl získat od rodičů, případně od zdravotní sestry, která zajišťuje vzdělávání pacientů a jejich rodičů. Tato část péče o nemocné se jmenuje edukace a je naprosto stěžejní. Každý totiž denně řeší mnoho otázek kolem cukrovky a nemůže být neustále v kontaktu s lékařem. Musí si poradit sám. Proto je užitečné mít i doma knížky, které mohou poradit nejen rodičům, ale i učitelům, trenérům a vychovatelům.Pokud dítě onemocní cukrovkou, zasáhne to samozřejmě celou rodinu. Každá maminka ocení, když se základní informace a dovednosti s obsluhou injekcí a glukometru naučí více členů rodiny. Dítě nemocné cukrovkou potřebuje vyrůstat v klidné a pohodové atmosféře a s pocitem, že může žít jako jiné děti. Nikdy není dobré nemocné dítě upřednostňovat před sourozenci nebo ho naopak zatracovat. Toto vážně nemocné dítě má šanci žít úplně normální život, najít si příjemné koníčky, studovat a vykonávat téměř veškerá povolání. Dnes je také možné cestovat a dělat většinu sportů. Každý má šanci založit si rodinu a dát život svým dětem. Aby mohl žít plnohodnotný život, potřebuje mít podporu ve svém okolí. A to hlavně podporu psychickou. Pokud se všichni budou snažit, aby měl pacient vyrovnané hladiny cukru v krvi, nemusí vůbec nebo až za mnoho desítek let, dojít k poškození některých cév. Bývají pak nejčastěji poškozeny ledviny, oči a končetiny, kde se špatně hojí veškeré rány a nebo mohou bolet a pálit. Tomu se lze ale vyhnout důslednou péčí, kde ovšem není potřebné lámat si hlavu s občasnými výkyvy. Tato nemoc zatím není vyléčitelná, ale je léčitelná. Proto s radostí žijme život, který je nám dán a bez zármutku a s optimismem pečujme o naše dětské diabetiky. Můžeme být šťastní, že v naší zemi je péče o tyto pacienty opravdu znamenitá a řadí se mezi nejkvalitnější péči na světě

folder_openPřiřazené štítky

Opruzené zadečky?! Nikdy více!

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Milé maminky, ať zvedne ruku ta, která se doposud nesetkala s opruzeným zadečkem. Určitě vás moc není, viďte? Opruzené zadečky, bohužel, patří k mateřství a my se musíme naučit, jak opruzeniny nejen zvládat, ale především jim předcházet. Milé maminky, pohodlně se usaďte a připravte se na užitečný příjem informací. :)Opruzeniny zná každá maminka a věřím, že si přesně pamatuje, jak se miminko cítilo, když se s nimi potýkalo. A každá maminka vám poví, že je lepší jim předcházet, než se s nimi přímo potýkat a poté se snažit podrážděnou kůži co nejdříve zklidnit.Opruzeniny, ačkoliv se zdá, že se jedná o banální podráždění kůže, není dobré podceňovat. Můžou vést k nepříjemným a velmi bolestivým infekčním zánětům. Opruzeniny vznikají dvojím možným způsobem podráždění kůže. První je mechanické poškození, které vzniká odíráním špatně padnoucí pleny, druhé pak je chemické, ke kterému dochází při dlouhodobém kontaktu s močí, stolicí nebo jinou chemickou látkou, např. špatnou volbou kosmetických přípravků apod.Pokud se tedy na zadečku vašeho dítěte objeví zarudlá kůže, přemýšlejte nejprve nad změnou plen. Moderní pleny sice udrží dětský zadeček v suchu, ale obsahují také chemické látky, které citlivá dětská pokožka nemusí dobře snášet. Také nevhodně zvolená velikost může způsobit opruzeniny. Pokud ani změna jednorázových plen nepomůže, zvolte tedy pleny látkové. Při praní však mějte na paměti, že látkové pleny by se měly několikrát vymáchat, aby na nich neulpěl žádný prací prášek. A nebo je můžete vyvařovat stejně jako to dělaly naše maminky pro nás.Další zásada, kterou by měly maminky dodržovat, je snaha o udržení suchého a čistého zadečku. Plenky byste měly, milé maminky, měnit dětem tak často, jak to jen jde. Pokud spatříte na zadečku lehce zarudlou kůži, okamžitě se mějte na pozoru. Při podráždění kůže se doporučuje omezit jakýkoliv kontakt s mýdlem, který může pokožku ještě více vysušit a podráždit. Dětský zadeček tak můžete omývat pouze teplou vodou a následně ho velice jemně osušit. Dopřávejte také dítěti čas bez plenky, aby byl jeho zadeček na “čerstvém vzduchu” a aby se po omytí důkladně vysušil.Teprve na skutečně suchý zadeček můžete aplikovat léčivou mast či krém. Skvělým krémem na opruzeniny je Sudocrem, který používá řada maminek a nedají na něj dopustit. Pokud se však opruzeniny začnou výrazně rozšiřovat, objeví se výrazné zrudnutí pokožky, puchýřky, hnisavé ranky, kůže začne mokvat nebo se objeví horečka, navštivte okamžitě lékaře. Právě tyto příznaky s sebou nese infekční onemocnění kůže, se kterým si už samy, milé maminky, doma neporadíte.Pokud se i u vašeho miminka z opruzenin stal infekční zánět, nejspíše jste si mohla všimnout, že vaše díte není veselé, při přebalování pláče ještě více než obvykle a může se objevit nechutenství. Všechny tyhle stavy jsou důsledkem velmi bolestivého onemocnění kůže.Své dítě před opruzeninami a možným následným zánětem kůže ochráníte pouze důkladnou péči a preventivním opatřením. A posuďte samy, milé maminky, znáte lepší pocit, než když se vaše dítě spokojeně na vás usmívá s holým zadečkem, protože se cítí opravdu dobře?

folder_openPřiřazené štítky

Příběhy maminek z azylového domu

access_time08.březen 2020personSimona Chvátilová

Paní Míla se vdala po roční známosti a po dvou letech se manželům narodila dcera. Zpočátku se manželství zdálo spokojené, ale když byly dcerce 2 roky, přivedl si manžel do bytu jinou ženu a svou manželku i s dítětem vyhodil. Paní Míla odešla ke svému otci, kde zůstala 6 let. Pak si našla přítele, otěhotněla, ale byt otce nebyl dostatečně velký, aby tam mohla bydlet i se svým novým partnerem a dvěma dětmi. Proto se obrátila o pomoc na sociální odbor, který jí po narození druhého dítěte pomohl najít ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi mimo Prahu. Po půl roce našel otec druhého dítěte pro rodinu podnájem, do kterého se společně nastěhovali. Při povodni byl byt zaplaven a rodina se přestěhovala na přechodnou dobu na ubytovnu. Pak partner koupil byt, ve kterém společně bydleli asi rok. Po několika měsících soužití v novém bytě začal partner v nadměrné míře požívat alkohol, doma se choval agresivně, paní Mílu fyzicky napadal, její dcerce nadával, vyhazoval je na ulici. Když se matka opět obrátila na oddělení péče o děti, bylo jí zprostředkováno ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi, kde je dosud. Paní Míla dodnes není se svým manželem rozvedená. Dcera jí byla soudně svěřena do péče a otci vyměřeno výživné, které nikdy neplatil. Rozvodové řízení bylo zastaveno, neboť dosud nebyl vyřešen paternitní spor ohledně druhého dítěte. Vzhledem k tomu, že matka byla stále vdaná, když porodila druhé dítě, je za otce automaticky považován její manžel. Spor dosud nebylo možno uzavřít, protože ani otec dítěte, ani manžel se nedostavují k soudním jednáním. Dokud matka není rozvedená, nemůže si podat na úřadě své městské části žádost o byt, takže je odsouzena k nekonečnému stěhování po azylových domech. Manžel dosud žije se ženou, pro kterou manželku s dítětem před lety vyhodil na ulici. V bytě, který byl původně jejich společný a kde má paní Míla stále trvalé bydliště, neplatil manžel několik let nájem, takže tam vznikl dluh, pro který byl i se svou družkou soudně vystěhován. Vzhledem k tomu, že byt byl přidělen oběma manželům společně, je žaloba o úhradu dlužného nájemného včetně penále podána na oba manžele, přestože paní Míla v bytě v době vzniku dluhu dávno nebydlela. Paní Věra žila se svým manželem v bytě jeho rodičů asi jeden rok. Pak podala žádost o rozvod, protože manžel byl nespolehlivý, nepracoval, rodinu nedokázal finančně zabezpečit, a odešla bydlet ke svým rodičům na chatu. Její otec byl ale nemocen a matka tam s dítětem nemohla zůstat. Našla si proto podnájem. V této době se seznámila se svým přítelem a společně s ním a svou dcerou odešla do dalšího podnájmu. Přítel měl prudkou povahu, občas docházelo i k fyzickému napadání matky, na dceru paní Věry byl hrubý, křičel na ni, ale nikdy ji neuhodil. Dcera se ho bála. Od narození měla problém s nočním pomočováním, prodělala různá vyšetření a léčila se. V této době se ale vše zhoršilo. Jednoho dne se dcera matce svěřila, že ji její přítel v noci i přes den, když s ním byla sama, už delší dobu (asi dva roky) osahává. Matka okamžitě situaci řešila a odstěhovala se ke své sestře. Bydlení však bylo nevyhovující, a tak zákonitě nastaly problémy. Paní Věra je vyřešila odchodem do azylového domu. Paní Helena se vdala po krátké známosti, ale manželství krátce po svatbě přestalo fungovat. Manželé žili rok odděleně, pak se k sobě opět vrátili, ale žít spolu znovu začali až po dvou letech. Bydleli u matky manžela, kde se také narodilo první dítě. Po roce se narodilo druhé dítě. Manželství fungovalo bez problémů, otec pracoval a rodinu finančně zabezpečoval. O rok později, po narození třetího dítěte, nastaly problémy. Otec začal stále častěji trávit čas mimo domov, ve zvýšené míře požíval alkoholické nápoje, začal hrát na automatech. Rodina se dostala do finančních potíží, a tak matka nastoupila do zaměstnání, aby rodinu uživila. Manžel na chod domácnosti přispíval nepravidelně, ale agresivní nikdy nebyl, proto paní Helena stále věřila v jeho nápravu. V té době se narodilo čtvrté dítě a finanční situace se neustále zhoršovala. Rodině nezbývaly prostředky na úhradu nájmu, dluhy na nájemném narůstaly a na jejich základě dostala rodina soudní výpověď z bytu. V době vystěhování byla matka již v 5. měsíci těhotenství, čekala páté dítě. Manželovo gamblerství nadále pokračovalo, proto se rozhodla podat žádost o rozvod. Našla si ubytování v azylovém domě, kam se všemi dětmi přestěhovala. Vzhledem k tíživé situaci rodiny se rozhodla, že dá dítě hned po porodu k adopci, s čímž otec nejdříve souhlasil, ale těsně před porodem matce sdělil, že k adopci souhlas nedá, neboť se domnívá, že dítě není jeho. Na základě toho matka od svého rozhodnutí ustoupila, neboť věděla, že by dítě bylo umístěno v kojeneckém ústavu až do doby vyřešení paternitního sporu. V současné době otec děti nepravidelně navštěvuje, výživné hradí jen proto, že je mu exekučně strháváno z platu a zaměstnavatelem zasíláno přímo matce. Děti byly soudně svěřeny do péče matky, ale rozvodové řízení dosud nebylo ukončeno. Paní Alenase v sedmnácti letech zamilovala, ale rodiče s její známostí nesouhlasili, proto odešla z domova a nastěhovala se ke svému příteli a jeho matce. Když se narodilo první dítě, začalo se chování partnera měnit – paní Alenu fyzicky napadal, ale ona ho tak milovala, že mu vždy znovu odpustila. Ze vztahu se narodily další dvě děti, ale agresivita partnera se stále stupňovala. Začal nadměrně pít, vyvolával hádky, partnerku napadal, ale ona se snažila vše vydržet kvůli dětem, přestože se ho bála. Matka partnera se snažila být jí oporou. Když po jednom velkém konfliktu paní Alena utekla i s jedním z dětí ke své matce, odešla z bytu i babička se zbylými dvěma dětmi, ale za dva dny se do svého bytu vrátila. Matka paní Aleny byla ochotna dceru u sebe nechat pouze samotnou, bez dětí. Ta proto odvedla dítě k jeho babičce a dohodla se s ní, že si u sebe všechny děti ponechá s tím, že k ní bude denně docházet v době nepřítomnosti otce a o své děti se bude starat. V tomto smyslu sepsaly dohodu na oddělení péče o děti s tím, že matka bude na výživu dětí přispívat. Po čase si paní Alena našla přítele, se kterým po měsíci otěhotněla, avšak on se s ní na základě toho ihned přestal stýkat. Stále bydlela u matky, která ji však vyhodila, jakmile se o jejím těhotenství dozvěděla. Nějaký čas bydlela u kamarádky a stále docházela za svými dětmi. Byla rozhodnuta dát dítě k adopci, ale když byla v porodnici, navštívil ji tam její otec a přemluvil ji, aby si dítě nechala, že může bydlet u něj a jeho družky. Ta ji však po dvou měsících požádala, aby se odstěhovala. Paní Alena tedy odešla i s dítětem ke své matce, která ji zprvu nechtěla přijmout, ale pak ji k sobě vzala s podmínkou, že si najde azylové ubytování, nebo dá dítě do Klokánku. Po nastěhování do azylového domu si paní Alena ihned požádala o svěření dětí do své péče a po dohodě s jejich babičkou si je brzy převzala. Paní Annase po krátké známosti provdala za muže tuniské národnosti. Zpočátku manželé bydleli u její matky v bytě 3+1. Manželství nějakou dobu po svatbě fungovalo, ale od počátku jej ovlivňovalo muslimské náboženství manžela. Již dva měsíce po svatbě začalo docházet k fyzickému násilí ze strany manžela, které se průběžně stupňovalo. Rok po svatbě byl manžel odsouzen na dva roky odnětí svobody za ublížení na zdraví (nešlo o napadení manželky). Po propuštění z výkonu trestu se k manželce vrátil a společně se přestěhovali do podnájmu, kde násilí pokračovalo. Manžel pracoval načerno, na chod domácnosti přispíval pouze příležitostně. Po roce byl opět odsouzen, tentokrát na tři roky za držení a distribuci drog. V té době byla paní Anna těhotná a porodila syna. Protože zůstala bez jakýchkoli finančních prostředků, rozhodla se svým čtyřměsíčním synem odjet do Tunisu k rodině svého manžela. V Tunisu strávila tři roky a po návratu do vlasti podala žádost o rozvod. S manželem v té době nebyla v kontaktu, proto se vrátila ke své matce a začala brigádně pracovat. Přitom nadále udržovala kontakt s rodinou manžela v Tunisu, která jí pravidelně posílala peníze na dítě. Po půl roce se manžel k rodině vrátil a společně se přestěhovali do podnájmu. Asi devět měsíců bylo manželství v pořádku, ale pak opět došlo k surovému napadení. Paní Anna podala na manžela trestní oznámení a následoval rozvod. Po rozvodu se i s dítětem vrátila zpět ke své matce a spolu si pronajaly rodinný domek. Po nějaké době se však kvůli exekuci na majitele domu musely vystěhovat. Paní Anna neměla s bývalým synem kam jít, bývalý manžel o dítě nejevil zájem, proto si našla ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi. Nadále udržuje kontakt s rodinou v Tunisu a v nejbližší době nastoupí do zaměstnání. Paní Daně a jejímu manželovi se po třech letech manželství narodilo první dítě, u kterého se však během několika prvních měsících projevilo vrozené mentální postižení. Do dvou let se jim narodilo druhé dítě. Prvních 6 – 7 let bylo manželství spokojené a rodina fungovala – otec pracoval a rodinu finančně zabezpečoval, matka se starala o děti – vzhledem k postižení staršího dítěte, které je nevzdělavatelné a vyžaduje celodenní péči, nemohla do žádného zaměstnání nastoupit. Když manžel přišel o stálé zaměstnání, začal pracovat krátkodobě u různých firem, na chod domácnosti přispíval nepravidelně, často se zdržoval mimo domov a požíval ve větší míře alkohol. Paní Dana začala uvažovat o rozvodu a podala si žádost o úpravu poměrů nezletilých dětí. Děti jí byly soudem svěřeny do péče a otci stanoveno výživné. Poté se situace zlepšila, manžel začal opět pracovat, více se zdržoval doma a omezil požívání alkoholu. Toto zlepšení však vydrželo jen dva roky, pak manžel opět přestal pracovat a stále více propadal alkoholu, na domácnost přispíval minimálně, o děti nejevil zájem. Paní Dana chtěla pro děti zachovat úplnou rodinu, proto opakovaně manželovi domlouvala a snažila se ho přimět, aby se alespoň více věnoval dětem. Navrhla mu, aby se staral o děti, zatímco ona by nastoupila do zaměstnání. Tuto možnost ale manžel striktně odmítl a rodina tak žila jen ze sociálních dávek a nepravidelných příspěvků otce na děti. Pro paní Danu začínalo být problémem finančně zvládnout všechny potřeby rodiny včetně nájemného za družstevní byt, na kterém tak vznikl dluh, proto se s manželem dohodla, že se pokusí byt vyměnit za obecní, nižší kategorie. Jednou rodinu navštívili dva muži, kteří manželům nabídli zprostředkování výměny s tím, že uhradí vzniklý dluh. Podmínkou byla rekonstrukce obou bytů, proto rodinu na vlastní náklady přestěhovali do podnájmu, který podle smlouvy měli po dobu rekonstrukce platit. Nájem však platili pouze tři měsíce a pak zmizeli neznámo kam. Rodina zjistila, že jejich byt byl mezitím prodán novému majiteli. V pronajatém bytě činil nájem částku, kterou rodina žijící ze sociálních dávek nebyla schopna uhradit. Proto si paní Dana našla pro sebe a děti ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi a podala žádost o rozvod. Osud jejich bytu je předmětem trestního stíhání. Paní Alicepochází z malé vesnice. Když se na učilišti se špatnou partou dostala do problémů, pomohla jí maminka. Alice začala pracovat. Když otěhotněla, přestěhovala se s přítelem do Prahy. Narodil se jim syn. Alice pracovala načerno a neplatila si zdravotní a sociální pojištění. Přítel měl dluhy na výživném a Alice si vzala půjčku, aby mohl dluhy splatit. Záhy se však rozešli. S dalším partnerem Alice čekala dvojčata. O jedno dítě ale přišla a když se vrátila z nemocnice, přítel ji opustil. Alice bydlela v motelu, starala se sama o syna a přitom pracovala jako pokojská. Majitelka motelu ji ale brzy vyhodila a Alice se ocitla v azylovém domě. V 6. měsíci těhotenství se jí narodila holčička, která vážila necelé dva kilogramy. Alice je snaživá – vzorně se stará o své dvě velmi nemocné děti (syn je navíc retardovaný), chodí uklízet, aby si vydělala nějaké peníze. Každý den vstává ve tři hodiny ráno, aby se vrátila dřív, než se děti vzbudí. Jenže jsou tu dluhy – neplacené pojistné, penále za nesplacenou půjčku. S největší pravděpodobností Alici čeká exekuce na rodičovský příspěvek. Alice je v azylovém domě už přes rok a všichni se jí tu snaží maximálně pomoci, na rozdíl od její matky, která jí pomocnou ruku podruhé už odmítla podat. Paní Marcelamá 3 děti. Nejstarší dcera bydlí u prarodičů, kde také navštěvuje nedalekou střední školu. Marcela s mladší dcerou a synem už rok žije v azylovém domě. Našli zde útočiště poté, co se prokázalo, že otec všechny své tři děti zneužívá… Marcelin smutný příběh začal výměnou malého bytu za větší, na který si nakonec manželé vzali hypotéku a koupili ho. Jenže manžel paní Marcely byl neúspěšný podnikatel, zadlužil se a byt v Praze brzy bez vědomí manželky prodal. Ujistil ji však, že koupil krásný dům u Žatce a svou rodinu tam odvezl. Paní Marcela si určitě ani v nejčernějším snu nedovedla představit, v jakých podmínkách bude v následujícím období s dětmi přežívat, zatímco její manžel bude podnikat v Praze a bude za nimi jezdit jen příležitostně. Bohužel Marcela nenašla ani přímou spojitost s manželovými příjezdy a nočním pomočováním dětí, záchvaty pláče a nočními děsy. Až jednou hledala nějaké doklady a v manželových věcech objevila fotografie, na kterých byl v choulostivých pozicích se svými dětmi… Po čase se zjistilo, že na dům je exekuce a Marcela i s dětmi musela do azylového domu. Získala zde nejen střechu nad hlavou a psychologickou pomoc především pro své děti, které si prožité trauma odnášejí do života, ale pracovníci azylového domu jí pomohli najít zaměstnání a snaží se vyřešit její tíživou životní situaci. Otec dětí je sice odsouzený na 6 let odnětí svobody, ale dokud nebudou manželé rozvedeni, nemůže Marcela požádat o byt – manžel by na něj měl nárok. Soud v Lounech však na urgence nereaguje…  

folder_openPřiřazené štítky

Dětství bez úrazu

access_time13.květen 2020personRedakce

Také máte doma malé děti? Někdy je s nimi kříž. Uhlídat je, aby prožily dětství bez úrazu, bývá mnohdy nelehký úkol. Naštěstí existuje celá řada pomůcek, které vám rodičům ulehčí život. A vaše děti budou moci spokojeně a bez bolístek žít ve svém domově. Zabezpečit vše, aby si dítě neublížilo, je často nemožné. Byt či dům je vždy plný nástrah pro malé děti. Pokud však chcete pro ně něco udělat, je důležité podrobně zmapovat všechna nebezpečí a pořídit si ochranné pomůcky různého typu, které existují na našem trhu. Dobré je řídit se doporučeními a radami, jak správně zajistit bezpečnost vašich dítek. Tím předejdete možným pozdějším následkům.Pomůcky do domácnostiMáte doma malé děti a chcete udělat co nejvíce pro jejich bezpečí? Možností je spousta:Zábrany na schodištěBrání dítěti, aby lezlo po schodech, což může být nebezpečné, pokud není pod dohledem. Zábrana musí být jak na spodní tak i na horní části schodiště. Zábranu můžete použít i jako překážku mezi místnostmi, aby dítě nemohlo procházet tam, kam si to nepřejete. Například do místa, kde máte rozdělanou práci. Je to velmi praktická věc, která má více variant použití. Otevření zábrany je složité, dítě není schopné to udělat samo.Ochrany ostrých rohůNapříklad rohů stolů, skříněk. Ty jsou většinou ve stejné výšce jako hlavička malého dítěte, a tak je úraz více než možný. Ochranné úchyty mu mohou zabránit. Jsou k dostání v různých barvách, aby co nejméně narušily interiér vašeho domova.Kryty do zásuvekProti úrazům způsobeným elektrickým proudem.Pomůcka proti přiskřípnutí prstů do dveříExistuje v různých podobách, například jako hlavička medvídka či pejska. Nasazuje se na horní okraj dveří a zabraňuje jejich úplnému dovření.Měrka na hračkyCo se do ní vejde, je nebezpečné pro děti do tří let. Menší předměty dítě může spolknout. Samozřejmě musíte dávat pozor i na větší hračky, které jsou však vyrobeny z menších částí. Například takové kolečko od autíčka lze lehce odloupnout a spolknout.Pomůcky proti otevření oknaExistují vnitřní a vnější pojistky, podle toho, jestli se okno otevírá směrem ven nebo dovnitř.Pojistky proti otevření dvířekSlouží především v kuchyni. Zabraňují otevření dvířek skříněk, ale také ledničky, mrazáku či trouby.A na závěr univerzální pomůcka, která vám poslouží vždy, když nebudete mít na dítě dost času, abyste ho uhlídali před všemi nástrahami - dětská ohrádka. V té se dítěti opravdu nemůže nic stát.Rady jak předcházet nebezpečí domaNikdy nedávejte nádoby s horkou tekutinou na okraj, dítě by je na sebe mohlo strhnout.Jedovaté pokojové rostliny umisťujte dostatečně vysoko nebo je raději vůbec nepěstujte.Léky nenechávejte volně v bytě, v dosahu dítěte. To platí i pro jiné nebezpečné chemické přípravky.Dávejte pozor, aby se děti volně nepohybovaly v okolí skříněk s ostrými rohy.Přívodní šňůry k elektrickým spotřebičům nikdy nenechávejte volně a zásuvky opatřete bezpečnostními krytkami.Ostré předměty jako jehlice nebo nůžky nenechávejte dětem na hraní.Zajistěte okna zvlášť kvůli malým dětem.Drobné předměty (například korálky) nikdy neponechávejte volně v dosahu dítěte. Mohlo by je vdechnout.Budete-li se starat o prevenci úrazů, ubude poraněných dětí. Úrazy se nestávají jen tak, vždy jim předchází nějaká nebezpečná situace. Váš domov může být pro dítě plný nástrah. Proto je nutné vybavit ho pomůckami, které zabrání dětskému úrazu.

folder_openPřiřazené štítky