Výsledky vyhledávání v sekci Kondice na dotaz operaci

Liposukce

access_time14.únor 2020personRadka Eliášková

Liposukce je jednou z nejoblíbenějších operací v plastické chirurgii, a při tom jeden ze starých, tak jak se používá již téměř více než tři desítky let. Ve světě liposukce právem nese titul nejoblíbenějších plastických operací.Liposukce – plastická chirurgie, která je zaměřena na odstranění přebytečné tukové tkáně. Tento postup se provádí pomocí vakuem. Pro tento pod kůži, v místě, kde potřebujete vyčerpat přebytečný tuk, je zavedena dlouhá dutá trubka – kanyla. Ona se připojí k vakum přístroji.Indikace k liposukciLiposukce se provádí s cílem odstranění přebytečné tukové tkáně. Takže, povinnost k ní – s přebytečného tuku, pokud to visí na záhyby na břiše, bocích, stehnech, rukou nebo krku. Obezita může být nejen u lidí, kteří mají rádi hodně jíst, nebo trpí sedavý způsob života. Přebytečný tuk se může objevit i u lidí, kteří vedou aktivní životní styl, nebo se snaží, aby se příliš tučná jídla. Hromadění přebytečného tuku, může nastat při poruchách metabolismu a při některých onemocněních.Nicméně, liposukce není vhodný pro všechny pacienty s obezitou. Faktem je, že v ideálním případě liposukci doporučují, aby lidé s nadváhou ne více než 9 kg, tak jak odstranit příliš mnoho tuku u pacientů s příliš výraznou obezitou – může být nebezpečné, a kromě toho, liposukci u nich muset kombinovat s postupy zpřísnění. Kromě toho, po liposukci nelze okamžitě sedl na přísnou dietu, tak jak to také může vést k spatna kůže.Liposukci doporučují provádět pacientům, kterým se zhubnout pomocí jiných metod – cvičení, běh, gymnastiku – je nemožné.Kontraindikace k liposukciLiposukce je jednou z jednoduchých a bezpečných operací v plastické chirurgii, ale také se k ní mohou být kontraindikací. Všimněte si, že liposukce není uchylují proto, aby se zhubnout. Tato operace, spíše se zaměřuje na korekci postavy. Pro snížení hmotnosti je třeba dodržovat dietu a cvičit. Jen tak je možné zbavit se nadváhy. Liposukce stejné cílem je odstranění přebytečného tuku. Takže, liposukce není vhodná pro pacienty s nadměrnou nadměrné hmotnosti a tukové usazeniny. V tomto případě je liposukce je možné pouze po snížení nadváhy.Při rozpacích snížení nadváhy stravy a cvičení, na pomoc může přijít bariatrichné chirurgie – „gastric bypass“. Při tomto zákroku chirurg jako by se snižuje žaludku, což vede k rychlejšímu nasycení a rychlé pocitu plnosti žaludku jídlem. To vede ke snížení tělesné hmotnosti pacienta. Kromě toho, liposukce se provádí u pacientů po výrazného snížení hmotnosti, například dietou, kdy jsou pozemky visící kůže na břiše, stehnech, pažích, krku a tak dále, V tomto případě je liposukce v kombinaci s přebytečné kůže a face – tzv. body lifting, a také abdominoplastika – plastická operace kůže, visící na spodní části břicha.Co můžete očekávat po liposukciJe důležité si uvědomit, že liposukce není schopen si vyměnit dodržování diety a cvičení. I když Můžete odstranit přebytečný tuk pomocí liposukce, při zachování původní způsob života s lehkostí akumulují to znovu. Takže, ještě jednou všimněte si, že snížit hmotnost pomocí liposukce se nedoporučuje. Liposukce si klade za cíl upravit postavu a odstranit přebytečný tuk.Druhy liposukceLiposukce může být jak operační, tak neinvazivní, tedy bez použití skalpelu chirurga. Při tomto, v obou případech přebytečnou tukovou tkáň čerpadlo pomocí kanyly a vakuové přístroje.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Krása na dotaz operaci

Po čem ženy touží? Vede vyhlazená tvář, upravená víčka a větší rty!

access_time28.květen 2019personRedakce

Hluboké vrásky, kruhy pod očima a unavený smutný výraz nechce vídat při pohledu do zrcadla žádná žena. A tak stále více přibývá Češek, které se odhodlají navštívit kliniku plastické chirurgie. Která ošetření jsou trvalá, kolik stojí a kolik vám uberou let? podívejte se na stručný přehled!Face – liftFace-lift je jednou z nejvyhledávanějších metod chirurgického zkrášlení obličeje. Hlavním důvodem je zásadní proměna vzhledu a viditelné omlazení. V důsledku stárnutí a ztráty elasticity kůže dochází k jejímu povolení a ke změně rozložení tukových polštářků. Face-lift však dokáže v tomto ohledu skutečné zázraky. Zákrok je prováděn v celkové anestezii a jeho průběhu je odstraněna přebytečná kůže a podkožní tuk a zpevněn vazivový aparát. Tím dojde k vypnutí pleti, vyhlazení vrásek a celkovému omlazení. Typů face-liftu je více, od menších zákroků zaměřených na určitou část obličeje, až po celkové vypnutí obličeje, spánků a krku. „Řez se u klasického face-liftu vede z řezu kolem ušních boltců, společně s kůží se zvedá a ukotví také podkožní tkáň i svalová povázka – tzv. SMAS. Tím dojde k vytažení a požadovanému zpevnění kontury obličeje,“ vysvětluje MUDr. Zimovčáková z brněnské Body kliniky. U face-liftu není přesně určený věk, ve kterém je ideální ho podstoupit. Hodně záleží na kvalitě a typu kůže, profesi, dědičných faktorech, ale i na slunečním záření, kterému je kůže vystavována. Dolní hranice se proto pohybuje mezi 40 až 50 lety. Obecně však platí, že čím dříve žena face-lift podstoupí, tím dříve se znovu objeví projevy stárnutí. Hospitalizace obvykle trvá dva až tři dny. Je nutné počítat s tím, že dva až tři týdny po operaci přetrvávají na obličeji otoky a modřiny. Proto je vhodné zajistit si na tuto dobu dovolenou v práci. Pacientka by po zákroku měla vynechat větší fyzickou námahu celý měsíc po operaci. Výsledný efekt obvykle vydrží pět až deset let a zákrok je možné podstoupit opakovaně. Orientační cena zákroku: do 50.000,-Úprava očních víčekPřevislá horní víčka či tukové váčky pod očima trápí řadu lidí již od mládí. Nejen u nich však s přibývajícím věkem kůže ztrácí na pružnosti a na víčkách vznikají kožní nadbytky. Člověk vypadá o několik let starší a jeho výraz působí neustále smutným a unaveným dojmem. Estetické hledisko může navíc lehce přerůst ve zdravotní problém. Více již MUDr. Zimovčáková: „Korekce víček často neřeší jen estetický problém oteklých, unavených či pokleslých víček což způsobuje unavený a smutný výraz tváře, ale také zdravotní problém. Díky převisu kůže horního víčka může být omezeno i zorné pole.“ Před operací jsou víčka znecitlivěna injekcí anestetik. Následně se odstraní kožní nadbytky a tukové váčky a kůže se sešije tenkým stehem. Díky lokální anestezii není nutná hospitalizace. Po operaci přichází zjemnění, rozjasnění a omlazení výrazu v obličeji. Značně se uleví také očím a zlepší se vidění v celé šíři. Po operaci je doporučeno 24 hodin v klidu na lůžku s podloženou hlavou. Několik dalších dnů je dobré vyhýbat se zakouřeným a zaprášeným prostorám a chladit operovaná místa. Kancelářská práce je možná po třech až čtyřech dnech. Výsledný efekt se projeví po třech až šesti měsících, stejně tak individuální je doba jeho trvání. Ta závisí na kvalitě kůže a životosprávě a v průměru bývá pět až deset. Zákrok může být proveden opakovaně. Orientační cena zákroku: 13.000,-Botulotoxin a výplně kyselinou hyaluronovouBotulotoxin je nejčastěji prováděnou kosmetickou úpravou na světě. Láká zejména svou bezpečností, dle studií totiž nevyvolává alergické reakce. Jeho aplikace slouží k vyhlazení vrásek na čele, mezi obočím, a k odstranění vějířků kolem očí. Dávka botulotoxinu se injekcí vpraví pod kůži, kde dojde k dočasnému vyřazení některých mimických svalů obličeje z funkce. Díky tomu se vyhladí mimické vrásky v obličeji. Po aplikaci se dva až tři dny nedoporučuje větší fyzická námaha. Samotná bezbolestná aplikace botulotoxinu trvá cca deset minut, účinek se dostaví mezi třetím a sedmým dnem. Výsledný efekt trvá tři až šest měsíců, aplikace nových dávek může být podstoupena opakovaně. Omlazení a hydratace kůže tváře, brady, krku, dekoltu a rukou – takové jsou výsledky po aplikaci kyseliny hyaluronové metodou tzv. mezoterapie (injekční zavádění účinných látek). Během ní se kyselina aplikuje do střední vrstvy kůže, kde dojde k nastartování regenerace a hydratace kůže. Tento proces zpomaluje stárnutí a omezuje jeho nejvýraznější projevy. Je doporučeno absolvovat tři sezení, avšak okamžitý efekt se dostaví již po prvním. Metoda je proto vhodná po každého, kdo chce po kosmetickém ošetření vidět rychlé zlepšení. Efekt ošetření lze ještě umocnit kombinací s plazma terapií. „Po létě, kdy pleť byla vystavena náročným podmínkám – vysokým teplotám a působení UV záření, určitě doporučuji ošetřit pokožku obličeje nezasíťovanou kyselinou hyaluronovou metodou mezoterapie. Toto ošetření pleť perfektně hydratuje a regeneruje,“ prozrazuje MUDr. Zimovčáková Výsledný efekt trvá 6 až 12 měsíců, poté je možné ošetření opakovat. Orientační cena zákroku: Botox: 2.000,- až 4.000,- (dle rozsahu). Mezoterapie od 4.000,-.Laserové ošetřeníFrakční laser CO2 si rychle poradí s nevítanou pigmentací, stejně tak s vyhlazením vrásek. Laserový paprsek ošetří kůži pouze na povrchu, hlubší vrstva zůstává nedotčena. Díky tomu je hojení rychlejší a s minimálním rizikem je dosaženo maximálního efektu. Výsledkem ošetření je vyhlazení a vypnutí kůže, sjednocení její barvy a zjemnění textury – tzv. liftingový efekt. Výsledný efekt nastupuje zhruba tři měsíce, během nichž se kůže stále vyhlazuje a sjednocuje. Jeho trvání pak individuálně záleží na životosprávě a kvalitě kůže. Po zákroku je nutné delší dobu používat krémy s vysokým UV faktorem a vyhýbat se přímému pobytu na slunci, jinak by mohlo dojít k nežádoucí pigmentaci. Orientační cena zákroku: od 2 – 10.000,- (dle rozsahu)Zvětšení rtůSnad každá žena zatoužila někdy v životě po plných a smyslných rtech. V dnešní době je toto přání relativně lehce splnitelné. Stačí podstoupit zvětšení rtů jedním z vybraných způsobů. Těmi nejoblíbenějšími jsou zvětšení vlastním tukem a výplněmi na bázi kyseliny hyaluronové. Tuk či kyselina hyaluronová se injekčně aplikuje do rtu a tím dojde k jeho zvětšení. V případě využití vlastního tuku je velkou výhodou nulová pravděpodobnost alergické reakce. V prvních dnech vypadá výsledek nepřirozeně, avšak jedná se o přechodný stav. Část tuku se totiž vstřebá do těla, je proto zapotřebí aplikovat ho více. Po zákroku je vhodné ret chladit a dodržovat klidový režim. Mohou se objevit drobné modřinky či otoky. Výsledný efekt zvětšení rtů je patrný ihned a vydrží 6 až 12 měsíců, poté je možné zvětšení opakovat. Orientační cena zákroku: od 6.500,-

folder_openPřiřazené štítky

Jizva není jen kosmetická vada

access_time03.únor 2020personRadka Eliášková

Nejrůznější poranění, odřeniny, popáleniny, operace, pokousání zvířetem…, tyto a mnohé další mechanismy způsobí poranění kůže a tkání. Následným hojením pak vznikají jizvy. Dají se léčit a co ovlivňuje proces hojení? Jizva je výsledkem procesu, při němž dochází k postupnému uzdravování poraněné části tkáně. Může trvat týdny, ale třeba i roky. Co je příčinou toho, že jizva vůbec vzniká? Jde o změnu typu a uspořádání kolagenu v poraněném místě – s tím souvisí vnější projev, tedy vzhled samotné jizvy. Všeobecně lze poúrazové jizvy rozdělit na jizvy s normálním průběhem hojení a na jizvy problematické – hypertrofické a keloidní. Léčba jizev má svůj význam vždy, zvláště pak u dětí, v období jejich růstu jizva totiž ve svém růstu zaostává, anebo neroste vůbec, čímž pak deformuje své okolí.Hypertrofická jizva Poznáte ji na první pohled, má růžovou až načervenalou barvu, je tuhá, někdy i bolestivá na pohmat. Může ji doprovázet svědění. Vzniká po různých poraněních a spíše u dětí než u dospělých. Tato jizva se nachází nad úrovní kůže a má tvar pruhu. Na rozdíl od keloidu však nepřerůstá přes hranice původního poranění. Trvá několik měsíců, než se jizva stane méně nápadnou, jizva postupně vyzrává. Viditelné změny k lepšímu lze pozorovat během prvních tří až šesti měsíců po úrazu. Celý proces zlepšení vzhledu hypertrofické jizvy může trvat klidně rok či dva.Keloidní jizvaKeloid je útvar, který připomíná charakterem svého růstu tvorbu nádoru. Vzniká po poranění kůže, charakterizuje ho zvýšená tvorba fibrózní (vazivové), jizvovité tkáně, tzv. fibroplazie. Taková jizva je nepříjemná v tom, že roste i za hranice původního poranění a prorůstá do okolí. I když barvou a pocitem při pohmatu se hypertrofická jizva a keloid vlastně neliší, rozdíl mezi nimi přece jen je. Keloid nemá tendenci upravit se spontánně. Rozdíl je i v šíření – hypertrofická jizva nepřerůstá do okolí a velmi pomalu může měnit (ale nemusí) vzhled k lepšímu. Keloid, jak jsme si už řekli, obvykle přerůstá i do okolí. Odlišit od sebe obě jizvy je možné klinickým a histologickým vyšetřením.Jak vzniká keloid?Keloidy se vyskytují častěji u dětí než u dospělých. Nejčastějším mechanismem vzniku jsou tepelná poškození, štípance od hmyzu, keloidy vznikají i jako důsledek očkování (proti TBC) či chirurgického řezu.Víte, že…na tvorbu keloidů má vliv i barva pokožky. Výzkumy potvrdily, že zvýšená náchylnost ke vzniku keloidů převažuje u tmavých ras. Naopak méně často se vyskytují u bělochů se světlou kůží. U nich lze pozorovat zvýšený výskyt hypertrofických jizev.Hojení jizvyJe v první řadě ovlivněno tím, jak samotná jizva vznikla. Každá z jizev se tvoří jiným způsobem, záleží na typu rány. Samotné hojení může negativně ovlivnit např. infekce v ráně, špatný celkový stav pacienta, chudokrevnost, vážná onemocnění, jako cukrovka, přetrvávající otok v ráně, porucha prokrvení v ráně… Svoji roli hraje i životní styl pacienta, tedy to, zda kouří či zda netrpí sníženou odolností organismu, podvýživou, hypovitaminózou ap. Neméně důležité je i to, jak k úrazu došlo. Například tržná rána s odumřelými částmi tkáně se hojí hůř a déle než čistý chirurgický řez (tím spíš, přidá-li se infekce). Popáleninová rána je specifická a její hojení též. U popálenin je nejhorší to, že jde o plošné rány, které mají v případě, že popálenina zasáhla i hlubší vrstvu kůže, za následek vznik silných plošných jizev. Tyto jizvy nerostou spolu s dítětem, takže stav deformované kůže se léty zhoršuje. Vyžaduje proto řadu korekčních chirurgických operací.NÁŠ TIP: Poté, co byla rána uzavřena, vyzkoušejte na podporu hojení jizev Contractubex gel. Je účinný na hypertrofické, keloidní, pohyb omezující a opticky rušící jizvy po operacích, amputacích, popáleninách a úrazech; trvalé kontraktury jizev, jako např. Dupuytrenova kontraktura, a traumatické kontraktury šlach nebo při retraktaci jizev (atrofické jizvy). Contractubex gel se v tenké vrstvě několikrát denně nanese na kůži a jizevnatou tkáň a jemně vmasíruje, dokud nedojde k jeho úplné absorpci. U keloidů a starých jizev se gel nechá působit přes noc pod obvazem. V závislosti na rozsahu a tloušťce jizvy nebo kontraktury trvá léčba několik týdnů až měsíců. Při léčbě nových (čerstvých) jizev je nutno se vyhnout fyzikálnímu dráždění, jako je extrémní chlad, ultrafialové záření (slunění) nebo silné masírování. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zaujalo nás na dotaz operaci

Znáte Bioenergetické terapie?

access_time22.leden 2020personRadka Eliášková

Lidé se mohoubioenergericky rozlišovat řadou příznaků, z nichž nejpodstatnější jsou:nadbytek nebodeficit bioenergie v organismu,bioenergetickáhrubost nebo naopak jemnost,stupeň čistotybioenergií nebo jejich znečištění jako následek různých onemocnění, nesprávnéhozpůsobu života nebo nepříznivého vnějšího působení, vývojová úroveň určitýchbioenergetických center organismu (čaker) a to, které v daném okamžikudominují.Bioenergetickánadbytečnost organismu nemusí svědčit o zdraví určitého člověka, jak se někdylidé domnívají. Na příklad akutní stadia mnohých onemocnění jsoucharakteristická intenzivním vyzařováním bioenergií, které způsobují onemocněnídruhých lidí. Stejně tak může člověk vyzařovat škodlivé energie při agresivníchemocích. Jediným způsobem rozlišení bioenergií zvláště podle kvalitativníchukazatelů je jejich hodnocení senzibily, kteří v sobě rozvinuli schopnostvnímání širokého spektra vyzařování. Na příklad někteří senzibilové mohouhodnotit stav druhého člověka (včetně přesné diagnostiky onemocnění, hodnocenístavu čaker, meridiánů atp. dokonce podle oděvu nebo libovolného předmětu,který tento člověk používal a na kterém zůstala jeho bioenergie.Bioenergetickýdeficit je nejčastěji možno pozorovat u oslabených nemocných, u malých dětí arovněž u těch lidí, pro které je charakteristický požadovačný vztah k ostatnímlidem, ať je to konkrétní člověk nebo společnost jako celek. Takové chybnéetické zaměření nutí jejich nositele, že se cítí stále nešťastní. Styk s nimibývá obyčejně těžký, neboť ze strany člověka, který "chce", lzepozorovat tak zvaný "bioenergetický vampirismus", který se můžeuskutečňovat dokonce na velkou vzdálenost. Pomoci těmto věčně nešťastným"vampírům" je možno pouze tak, že přeorientujeme jejichspotřebitelský vztah ke všemu a ke všem na aktivní tvůrčí životní postoj, jinakřečeno, změnit jejich nectnost vyžadovat lásku k sobě ve snahu darovat svojilásku ostatním lidem a celému světu.Nejdůležitějšímmechanismem, který uvádí bioenergie do pohybu, jsou emoce. Proto etickásebekontrola a schopnost kontrolovat a řídit své emoce za pomoci metodpsychické autoregulace umožňuje člověku, aby se naučil neškodit ostatním svýmineharmonickými bioenergetickými zásilkami nebo přitahováním energie k sobě.(Poznamenejme, že úmyslný i neúmyslný "bioenergetický vampirismus"nepřináší "vampírovi" úlevu. Organismus s nerozvinutými čakraminemůže udržet tímto způsobem získanou energii a ta se rychle rozptýlí. Čakryhrají roli bioenergetických akumulátorů. Jestliže jsou rozvinuté a v pořádku,jsou i tak téměř vždy plné energie.)Když mluvíme ovzájemném bioenergetickém působení mezi lidmi, nelze pominout otázku sexuálnímustyku. Při pohlavním aktu dochází mezi partnery k intenzivní energetickévýměně. Přitom se stejně snadno předávají jak energie čisté, zdravé, léčivé,tak i hrubé, škodlivé a patogenní. Závěry nechť si vyvodí čtenář sám.Bioenergetickýmifaktory jsou vyvolány mnohé případy sexuálního nesouladu, jako je impotence azkrácení pohlavního aktu u mužů, frigidita a anorgasmie u žen. Konkrétnímipříčinami mohou být nedostatečně rozvinuté a znečištěné čakry (předevšímsvádhišthána), "vampirismus" partnera jako následek jeho etickyzvrácené lásky, t.j. "lásky" k sobě, snaha získat pro sebe, nedarovat svoji lásku druhému. Značnou roli může hrát rovněž nesoulad partnerů zhlediska hrubosti a jemnosti jejich bioenergií. Z toho mohou pocházet poruchy vbioenergetice organismu toho partnera, který má jemnější (t.j. dokonalejší)energetiku. Sexuální styk potom může kromě poruchy zdraví vést také k pohlavníchladnosti až k odporu k partnerovi nebo dokonce k sexu vůbec. Mluvíme-li oneslučitelnosti zvláště energií svádhištány, podotýkáme, že jestliže u ženy jetato energie hrubší než u jejího partnera, může to být příčinou rychléejakulace u muže jako následek dráždivé činnosti takové energie na jehosvádhišthánu. Takže příčiny pohlavního nesouladu je možné hledat nejen u muže,jak tomu obvykle bývá, ale i u ženy. Uvedené příčiny pohlavních poruch mohoubýt odstraněny jógovými metodami.Všechny výšeuvedené příklady jsou určeny k tomu, aby ukázaly rozmanitost a složitost takzvaných "běžných" problémů vzájemného bioenergetického působení mezilidmi a také aby ukázaly, jak je důležité mít je na zřeteli. Ve většině případůke styku dochází, aniž by jej účastníci kontrolovali a uvědomovali si příčinynásledků.Existují všakoblasti, kdy člověk vědomě používá znalosti o bioenergetice a řídí se jimi.Jednou z nich je léčitelství.Léčitelstvísestává z bioenergetické diagnostiky a bioenergetické terapie. Pojednáme ojejich základních formách.Nejjednoduššívarianta bioenergetické diagnostiky, kterou senzibilové obvykle začínajízdokonalovat své umění, je diagnostika pomocí ruky. Základem je skutečnost, žetělo každé živé bytosti včetně člověka je obklopeno energetickým polem, tzv."kokonem". (Používá se také termínu "aura", ale tímtoslovem se označuje i řada jiných jevů. Proto je lépe pro přesnost používattermínu "kokon", který zavedl Juan Matus.) Toto energetické pole jeutvářeno životní aktivitou všech tělesných buněk, přičemž hranice"kokonu" a hutnost jeho vnitřní energie zobrazují zdravotní stavorganismu. Hranice "kokonu" člověka se nachází obyčejně asi 50 cm odpovrchu těla. Ale u oslabeného pacienta bývá blíže tělu a je obtížné jirozeznat. U člověka s vysokou bioenergetickou aktivitou může být vzdálena odtěla 2 i více metrů.Téměř každý semůže naučit hranici "kokonu" pociťovat dlaní, vnímat hustostuprostředí, t.j. pohybovat jí jakoby ve vzduchu, který se změnil v hustou,průzračnou tekutinu, bránící pohybu.Potom začínámelehkými vlnivými pohyby přibližovat z dálky dlaň k pacientovu tělu. V určitémokamžiku se dlaň dotkne neviditelné překážky, hranice hutnějšího prostředí. Ato je kokon. Pohyb rukou uvnitř kokonu vyvolává v dlani pichlavé pocity a jakoby jí vanul energetický "vítr".Jakmile senaučíme přesně určovat hranici "kokonu", přistoupíme k další etapěvýuky. Nyní budeme hranici ohmatávat kolem celého těla. Je-li člověk zdráv,hranice se bude nacházet všude ve stejné vzdálenosti od povrchu těla. Je-linemocen, proti nemocným částem je možno pozorovat vypoukliny nebo prolákliny.Vypoukliny odpovídají tělesným oblastem s patologicky zvýšenou bioenergetickouaktivitou, prolákliny označují aktivitu sníženou.Tato metodapomáhá určit i latentní (skrytá) stadia nemocí a rovněž ohniska pomaluprobíhajících chorob, o nichž nemocný nemusí mít ani tušení.Tak se můžemenaučit přesně určovat dokonce i tak malá ohniska chorob, jako zubní kaz, nebodokonce obyčejný vřídek, skrytý oděvem.Tento a dalšízpůsoby používáme také u zvířat a rostlin.V některýchpřípadech (např. při velkém "kokonu") je výhodnější diagnostikovat nepodle jeho hranice, ale podle změn hustoty a jiných charakteristikenergetického pole uvnitř kokonu. Přitom se dlaň léčitele pohybuje paralelně spovrchem pacientova těla. Mnozí senzibilové používají pouze tuto metodu.Jestliže má pacient dobře rozvinuté čakry, léčitel pociťuje jejich pole a točiní tento způsob nepoužitelným.Mimochodem, přessyntetický a někdy i vlněný oděv je veškerá bioenergetická diagnostika obtížnánebo nemožná.Druhý, složitějšízpůsob bioenergetické diagnostiky je spojen s takzvanou"jasnovidností", tj. viděním energií, které obyčejný zrak nevnímá.Někteří lidé mají tuto vlastnost vrozenou, ale prakticky všichni mohou získattuto schopnost jako výsledek systematického cvičení rádžajógy.Pacientovo tělomůžeme zkoumat pomocí energetického pole mezi svými dlaněmi, a tím si ulehčímeosvojení této podoby jasnovidnosti. Upozorňujeme, že jasnovidnost tohoto druhuneznamená vidění očima, ale přímo vědomím, které je nejlépe soustředit za svýmtělem nebo v meridiánu čitriní.Vědecké chápánítohoto jevu je možné, přijmeme-li tyto tři postuláty: 1. Celý vesmír je mnohorozměrný.2. Lidské vědomí je schopno pronikat do hlubin mnohorozměrného vesmíru díkyspeciálnímu tréninku v rádžajóze a buddhijóze a bezprostředně poznávat různéprostorové rozměry. (Někteří lidé mají tyto schopnosti vrozené. Můžeme tohodnotit jako realizaci zkušeností z minulých životů.) 3. Vědomí máenergetickou povahu. Individuální vědomí je nositelem vnímání sebe sama asebeuvědomování, při čemž se vyvíjí a mění se kvalitativně i kvantitativně (tj.množstvím své "masy"). Nerozebíráme zde termín "společenskévědomí", který má zcela jiný význam.Vulgárněmaterialistické myšlení, které dominovalo v naší zemi v posledníchdesetiletích, přivodilo v hovorovém i vědeckém slovníku faktické ztotožněnídvou zcela odlišných pojmů — "mysl" a "vědomí" — což bylo brzdoupro rozvoj psychologie a věd s ní souvisejících. (V sanskrtu "manas"a "buddhi".)Nebudeme zdevysvětlovat metody rozvoje vědomí a jasnovidnosti. Uvedeme pouze, že tato cestavede přes zjemnění emocionální sféry, práci s čakrami a důležitějšími meridiány.Ti senzibilové,kteří ovládají zmíněnou formu jasnovidnosti, mají možnost pozorovat u pacientav nemocných částech těla temné (šedé nebo černé) energie, jejichž odstraněnízpůsobí vyléčení okamžitě nebo po určité době.Existují isložitější metody bioenergetické diagnostiky, než jsme popsali. Mezi nimi např.utvoření obrazu ("fantomu") pacienta podle bioenergetické nebo jinéinformace, při čemž se pacient nachází daleko od léčitele, který potom provádídiagnostiku. Je také možné přenést koncentraci vědomí k pacientovi nezávisle navzdálenosti od něj a léčit ho. Lze také léčit bez stanovení diagnózy, o čemž sezmíníme dále. Nyní přejdeme k základním způsobům bioenergetické terapie. Prvnía nejznámější je působení vlastní bioenergií vyzařovanou rukama (s přiloženímrukou současně s masáží nebo na určitou vzdálenost od těla nemocného).Příznačným rysem této metody je výrazné využití energie, která bylanashromážděna v léčitelově těle.Tento způsob mánedostatek v tom, že léčitel, který dá svou energii nemocnému, sám značněoslábne a škodlivé faktory mu mohou ublížit. Aby zahladil tento nepříjemnýúčinek, léčitel se potřebuje hned po složitém případu najíst a někdy se ivyspat.K výdeji energiev menší míře dochází při jiném působení, které vytváří také lepší perspektivupro další osobní zdokonalování léčitele. Tento způsob nevyužívá energie zezásob organismu, ale energie vnější, kterou léčitel může propouštět přes svéčakry, které hrají v tomto případě roli zesilujících čoček. Proud léčivéenergie přitom prochází tělem léčitele zezadu dopředu. Léčení se provádí podkontrolou jasnovidnosti. Obecným úkolem léčitele při takovém léčení je očistitpacientův organismus od temných energií ve všech dostupných prostorovýchrozměrech. Působení přes čakry může být spojeno s manipulací rukou a jejichenergetickým působením. Podotýkáme, že oděv ze syntetického materiálu tutočinnost velmi ztěžuje nebo i znemožňuje.Uvedený způsobdobře rozvíjí energetické systémy léčitelova organismu a rovněž ho učísoučinnosti s projevy okolního mnohorozměrného prostoru. Léčitelé, kteřípraktikují tuto metodu, obyčejně chápou nutnost připravit se a naladit semeditační modlitbou. Výsledkem bývá, že při léčení pociťují, že jejichorganismus používá vnější síla vesmírné Lásky; sami se v těchto okamžicíchstávají pouze svědky uskutečňujícího se tajemství.Při získávánídalších zkušeností se léčitel přesvědčuje, že všichni nemocní nejsouvyléčitelní pouze metodou "promývání" proudem energie. To ho nutíhledat stále složitější způsoby působení, např. použití obrazových představ prouskutečnění různých "chirurgických operací" v hloubi mnohorozměrnéhoorganismu člověka. Obrazy vytvářené léčitelovou osobní silou vůle v těchtoprostorových rozměrech mají reálný účinek, což je potvrzeno okamžitou změnoustavu nemocného. (Proti nekompetentním nebo nezodpovědným zprávám, že hlavníroli v léčitelství hraje sugesce a autosugesce, přesvědčivě hovoří fakta ovyléčených zvířatech.)Další metodouléčení těžce nemocných je společné úsilí dvou nebo více léčitelů. Při tom jedenz nich řídí průběh operace prostřednictvím jasnovidnosti a druzí plní roli"chirurgů".Léčitelé, kteřídosáhli velkého mistrovství, jsou schopni provádět energetickou anestezi přisložitých "fyzických" operacích (nikoli v představách). Někteřífilipinští psychochirurgové uskutečňují bezbolestné energetické operacezaváděním svých rukou do těl pacientů bez chirurgických nástrojů Je důležité taképochopit, že infekční nemoci (na rozdíl od chorob, které jsou vyvolányenergetickým nebo mechanickým poškozením) nemusí působením léčitele úplnězmizet, neboť mikrobi a viry při tom obvykle nezahynou. Avšak bioenergetickáterapie v takových případech umožňuje: a) očistit organismus nemocného odnásledků ničivých mikrobiálních nebo virózních vlivů, b) dočasně odstranit nebooslabit symptomy nemoci a c) zvýšit obranyschpnost organismu. Při infekčníchchorobách je racionální spojit bioenergetické a lékařské metody.Začínajícíléčitel také musí vědět, že pro něho může být nebezpečné usilovat o vyléčeníněkterých nemocí, jako je rakoviny a chřipky.Uvedeme některápravidla léčitelství, jež umožňují vyhnout se nechtěnému poškození pacienta.Léčitel nemápožívat alkoholické nápoje, v krajním případě 24 hodin před léčebným zásahem.Bioenergie léčitelova organismu získává pod vlivem alkoholu vlastnosti, kterévyvolávají nemoci (zevně se to projevuje jako energetický proud se šedivýmzabarvením).Léčitel, který jesám nemocen, se nesmí pokoušet léčit jiné lidi, protože by předal energetickouinformaci o své nemoci pacientovi.Léčitel nesmípůsobit na ty nemocné, kteří mají ve srovnání s ním značně jemnější energetiku,aby předešel poškození jejich energetického systému.Léčitel, kterýpožívá maso a ryby, nesmí působit na vegetariány, protože jejich energetika jezpravidla nesrovnatelně čistší a jemnější.Léčitel nesmí vprůběhu léčení dopustit, aby v něm vznikly záporné hrubé emoce a uspěchanost,nesmí v myšlenkách opouštět jedno jediné přípustné téma: soucit s nemocným a hledánízpůsobu, jak mu pomoci. Jakékoli jiné myšlenky a emoce kazí a znečišťujíenergetické proudy, které z něho vycházejí.Nedodržováníuvedených pravidel může vést k poškození pacientova zdraví i tehdy, jestliželéčitelský zásah odstraní hlavní příznak.Upozorňujemerovněž, že domýšlivost, snaha o slávu a nadměrné obohacování léčitele nezdobí.Jestliže je požádán o léčení, nepochybně může počítat s materiální odměnou zasvou nelehkou práci. Ta je spojena nejen ss stálými energetickými ztrátami, alei s bioenergetickým znečištěním od nemocných, které často přivodí onemocněnísamotného léčitele. (Pro vlastní očistu doporučujeme začínajícímu léčiteli tytometody: koupání v zimní přírodě, pročištění čaker a meridiánů, cvičení"latihan", "Pranáva" aj. a v některých výjimečnýchpřípadech stejná cvičení po vypití silné kávy nebo čaje. Léčitel nejčastějionemocní druhý den po léčebném zásahu.)Jestliže seléčitel zdokonaluje ve svém umění a snese etické zkoušky, se kterými se na tétocestě setkává, a také si udržuje nespokojenost se svou dosavadní vývojovouúrovní, potom se léčitelství pro něj stává překrásnou cestou duchovníhozdokonalování.(Slovo"duchovnost" pochází z evangelia: "Bůh je Duch" (Jan 4,24)a označuje blízkost člověka ke konečnému cíli jeho existence — BožskéDokonalosti, stupni, na němž dochází k rozvinutí nejvyšších lidských hodnot,jako je Láska, Moudrost a Síla. Prvním příznakem duchovnosti v člověku je šířejeho lásky. Čím má člověk rozvinutější soucit, připravenost a způsobilost kaktivní pomoci druhým, čím vyšší kvalitu tato pomoc má, čím je člověksnášenlivější a lépe chápe problémy jiných lidí, čím více v sobě potlačilsobectví v takových projevech, jako je snaha o slávu a bohatství, agresivita,závist, podrážděnost, samolibost, násilí atd., tím vyšší je jeho duchovnost.)Tím, že pomáháostatním, rozvíjí v sobě nezištnou lásku, ochotu k sebeobětování a rozšiřujeokruh znalostí v rámci mnohorozměrného světa včetně poznání podstaty člověka.Aktivní službou v sobě rozvíjí osobní sílu.Použití metodrádžajogy a později buddhijógy v léčitelství pro zvýšení mistrovství souběžně sosvojením etických stupňů karmajógy a bhaktijógy a nabytím poznání(džňánajóga), umožňuje člověku přistoupit k nejvyšším formám léčitelství, jakénapř. demonstroval Ježíš Kristus. Takový léčitel nemusí ani znát diagnózu,nepotřebuje posílat proudy energie nebo vytvářet obrazy chirurgickýchnástrojů... Stačí mu pouze, že ví s absolutní jistotou, že nemocný je hodenvyléčení a dotkne se ho svým božsky dokonalým vědomím.Aby se to člověknaučil, je třeba nejprve projít stupni samadhi, nirvány a"krystalizace". (O tomto tématu viz publikaci Psychická autoregulaceve východní tradici, Brno 1990.) Nyní pouze krátce vysvětlíme význam uvedenýchtermínů.Slovo"samadhi" označuje emocionální stav blaženosti vyššího řádu, kterýčlověk prožívá při prvních meditačních vstupech do vyššího prostorovéhorozměru. Nirvána je stav vědomí rozlitého ve vyšších prostorových rozměrech,doprovázený schopností pozorovat mnohorozměrný svět z jeho prvopočátečníhloubi. "Krystalizace" je proces pěstování "masy" vědomí.(Dalším krokem v sebezdokonalování je nirodhi, kdy se správně"krystalizované" vědomí převádí do stavu "totální reciprocity",tj. do stavu "ne-já".)Při tom je třebachápat, že "krystalizace" může být správná a nesprávná. Správná"krystalizace" se uskutečňuje ve vyších prostorových rozměrech,nesprávná v hustších vrstvách stvoření. Nesprávná krystalizace umožňuje činit"krásné zázraky" a hrubě potlačovat vůli jiných lidí. Avšak stavyčlověka, který má tyto schopnosti, nelze označovat jako blízkost Dokonalosti.Poslední otázka,u níž stojí za to se v tomto článku zastavit, může znít pro mnohé paradoxně. Aje potřeba vůbec léčit? Jestliže ano, ve kterých případech?Už jsme říkali,že léčitelství je prospěšné pro léčitele. A je vždy prospěšné léčenému?Vždyť každá nemocje důsledkem toho, že člověk vyšel z ekologické harmonie. Ve většině případů jeto následek porušení určitých etických pravidel, z nichž hlavní je Láska kevšem lidem, všem živým bytostem a konečně k celému mnohorozměrnémumakroekosystému včetně nejvyšších forem vědomí.Jinak řečeno,nemoc je obvykle člověku upozorněním, aby se v něčem změnil k lepšímu.Jestliže léčitelbezstarostně pacienta vyléčí, často ho zbavuje nutnosti přemýšlet a měnit se.Tak můžemevyléčením těla poškodit duši. Nebylo by proto v mnoha případech správnější zpočátku pomoci nemocnému pochopit příčinu jeho nemoci, nasměrovat ho ksebeléčbě a teprve potom, bude-li to třeba, pomoci vyléčit i tělo?Samozřejmě, že natyto různorodé a složité problémy nemůže být jediný "recept". Pravdabývá obyčejně uprostřed mezi oběma krajnostmi. Vždyť ku příkladu i čistě"tělesné" vyléčení (tj. bez jakéhokoli vysvětlení a rad) někdypacienti i svědkové přijímají jako impuls probouzející je z tupého spánkunevědomosti, jímž začíná hledání těch pravd, o nichž se ve škole neučili (např.umění léčitelství), aby tak sami uskutečňovali a rozvíjeli svůj potenciálLásky. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz operaci

Totální endoprotéza kyčelního kloubu

access_time22.leden 2020personRadka Eliášková

   Problémy s kyčlemi trápí čím dál více lidí. Rozhodně neplatí, že tyto problémy přichází až ve stáří, vlivem špatného životního stylu mohou postihnout i lidi středního věku. Potíže s kyčelními klouby se zpočátku často projevují mírně, většinou přichází pouze po námaze. Postupem času se bolesti zhoršují a mohou vést až k úplnému znemožnění chůze. V takovémto případě je již konzervativní léčba neúčinná a je na místě přistoupit k chirurgickému řešení, které spočívá ve výměně porušeného kyčelního kloubu za umělou náhradu, která svou funkcí plně nahrazuje zdravý kloub.Artróza kyčelního kloubu a totální endoprotézaNejčastějším onemocněním, které postihuje kyčle je artróza. Oč se jedná? Vlivem opakované a nepřiměřené zátěže kyčelních kloubů dochází k  degenerativním změnám chrupavky, která kryje styčné plochy kostí, tvořících kloub. Chrupavka postupně ubývá, což vede k obnažení kostního povrchu, který se vlivem tření velmi rychle opotřebovává a ničí. Postižený kloub bolí a otéká, je ztuhlý a postupně dochází ke snižování jeho pohyblivosti. Časté je také skřípání a lupání v postiženém kloubu (tzv.  krepitus), které můžeme při určitých pohybech i slyšet. Mezi rizikové faktory rozvoje artrózy patří nadměrná zátěž kyčelních kloubů, například u vrcholových sportovců a lidí těžce manuálně pracujících. Riziko značně roste i při nadváze a obezitě, zvýšená tělesná hmotnost klade na klouby mimořádné nároky, kterým kloub většinou není schopen dlouhodobě odolávat.  Určitou roli hrají i dědičné faktory a jiná onemocnění pohybového aparátu, například dna. Nemůžeme pominout  také vliv věku, s přibývajícími léty dochází bohužel k  přirozenému opotřebovávání kloubů i v případě,  že se člověk nepřetěžuje a má zdravou váhu. Určitý stupeň artrózy se rozvine takřka u všech lidí nad 70 let, nemusí ale vždy způsobovat výraznější potíže.Léčba artrózyJsou-li potíže mírnějšího rázu, lékař vám nejprve doporučí věnovat se rehabilitačnímu cvičení, které klouby odlehčí (vhodné je plavání). Pravděpodobně vám také poradí snížit tělesnou hmotnost.  Může vám také doporučit gely a masti zmírňující bolest a zánět, ulevit vám mohou i protizánětlivé léky zvané kortikoidy, které se aplikují injekčně přímo do kloubu. Tyto metody mají bohužel jen omezené výsledky a potíže zmírňují pouze krátkodobě. Chrupavka je tkáň, která má jen minimální schopnost regenerace, proto je léčba velice obtížná a s omezenými výsledky. V případě, že jsou potíže vážné a znemožňují nemocnému vést plnohodnotný život, je vhodné uvažovat o chirurgickém zákroku.Totální endoprotéza kyčelního kloubuTotální endoprotéza kyčelního kloubu je v dnešní době výkonem prováděným velmi často a nemocný si může vybírat z velkého množství specializovaných pracovišť. Na trhu je také velký výběr různých typů náhrad, ne všechny se však hodí pro každého pacienta. Je důležité, aby s vámi váš lékař podrobně probral všechny možnosti a vše vám podrobně vysvětlil, rozhodně se nenechte odbýt a ptejte se na vše, co vás zajímá, včetně finanční stránky zákroku. Ne všechny typy náhrad jsou totiž plně propláceny pojišťovnami. Je  také důležité si uvědomit, že neexistuje pouze jeden  postup operace, používaný pro všechny pacienty. Možnosti ortopedie jsou v dnešní době velmi široké a jen odborník může zvážit, jaké řešení se hodí právě pro vás. Výměna kyčelního kloubu se provádí v celkové anestezii, možné je ale i použití svodné anestezie, při které anesteziolog znecitliví pouze dolní polovinu těla.  Důležité je správné polohování pacienta, zákrok probíhá v leže na zádech či na boku v závislosti na volbě operačního postupu. Operatér si poté připraví a zhodnotí operační pole, provede kožní řez a následně opatrně proniká přes svaly a vazivo kryjící kloub. Za spolupráce operačního týmu operatér následně vyjme kulovitou hlavici kloubu z kloubního lůžka a odřízne ji. Náhradní kloub se skládá ze dvou částí. První z nich představuje kloubní hlavici, kterou chirurg zapustí do stehenní kosti. Druhá část svým tvarem připomíná misku, do které perfektně zapadá kulovitá hlavice. Ta je uložena na místo původní kloubní jamky. Obě části náhrady jsou na svém místě pevně upevněny buď díky cementové směsi, která slouží jako tmel a „lepidlo“, nebo jsou jejich speciálně tvarovaná zakončení do okolní kosti vpravena mechanicky a postupem času s kostí srůstají. V závěru operace je hlavice umístěna na definitivní místo do nové jamky a operatér začne sešívat okolní struktury, svaly, vazivo, podkoží a kůži. Rána je sterilně kryta a mezi nohy pacienta je umístěna podložka trojúhelníkovitého tvaru, která v následujících dnech brání vykloubení nového kloubu. Ihned po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče, kde je sledován jeho stav a podávány léky proti bolesti. Zde zůstává asi dva dny, poté je přestěhován na ortopedické oddělení.Co vás čeká po operaci totální endoprotézy?První dny po operaci jsou pacientovi podávána antibiotika, léky proti bolestem a léky, preventivně působící proti vzniku krevních sraženin. Nemocný musí nosit kompresní punčochy či bandáže nohou a již od prvních dnů končetinu rozcvičovat podle rad fyzioterapeuta. Ten také pacienta informuje o správném ležení, sezení a chůzi, aby se minimalizovalo riziko vykloubení a poučí ho i o tom, které aktivity může a naopak nesmí vykonávat po propuštění z nemocnice, které následuje za 10-15 dní po operaci. Ačkoli výměna kyčelního kloubu patří mezi náročnější zákroky, není třeba se bát. Lékařský tým se bude snažit minimalizovat veškeré bolesti a urychlit Váš návrat do běžného života. Pacienti obvykle uvádějí, že již po krátké době po operaci cítí velkou úlevu a jejich pohyblivost je o mnoho řádů lepší.

folder_openPřiřazené štítky

Melanom

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Nemilosrdné slunce rozdává rány Ačkoliv je maligní melanom poměrně vzácným typem kožní rakoviny, v České republice na něj ročně onemocní 1 200 lidí a zhruba 300 jich dokonce umírá. Za posledních třicet let stoupl počet zjištěných melanomů čtyřikrát a tvoří tak více než pětinu ze všech forem nádorových onemocnění u nás vůbec. Poměr onemocnění mužů a žen je blízký - 1:1. Prvním příznakem vznikajícího nádoru je obvykle změna tvaru, velikosti, barvy a povrchu pihy. Většina z nich má černé a nebo černomodré zbarvení a může vypadat jako abnormální mateřské znaménko. Varovným signálem může být i změna pocitů, kdy dochází k občasnému svědění kůže v místě onemocnění.Jak přiznávají kožní lékaři, nádor vzniká zejména při nadměrném vystavování pokožky slunečnímu záření bez ochranných opalovacích krémů. Dermatologové varují nejenom před letním opalováním, ale poukazují zároveň na rizikovost jarního i zimního nechráněného slunění. Ultrafialové záření je zvyšováno při sněhové pokrývce, a tak ani „blahodárné“ účinky slunce při našem pobytu na horách nemusejí zůstat bez následků. Určitou naději pacientům nyní slibuje nejnovější poznatek australských vědců, kteří přednedávnem zjistili, že při léčbě kožní rakoviny bude možné použít virus rýmy. Australané jsou přitom nejohroženějšími obyvateli planety, a to jak díky intenzivnímu záření na jejich kontinentu, tak i světlosti kůže zdejších obyvatel. Relativně často je melanon diagnostikován i na západě. V Americe se například za posledních dvacet let zdvojnásobil počet lidí, kteří onemocněli maligním melanomem. O zákeřném kožním onemocnění jsme si povídali s primářkou II. kožní kliniky v Praze 2 Ivanou Krajsovou, která stojí v čele melanomové poradny, do níž dojíždějí a léčí se i pacienti ze Středočeského kraje: „Naše poradna, nebo chcete-li dermatoonkologická ambulance, je centrem pro prevenci, diagnostiku a léčbu kožních nádorů. Věnujeme se jednak melanomovým kožním nádorům, to znamená problematice mateřských znamének, ale i všem dalším zhoubným kožním novotvarům a přednádorovým stavům kůže a lymfomů.“Kdo vůbec tvoří takové melanomové centrum?Vedle dermatologa, který diagnostikuje nádor, je to například klinický onkolog, do jehož kompetence spadá případná další léčba, jako je ozařování či chemoterapie. Nechybí zde ani chirurg. V současné době je v léčbě melanomu nový trend - vyšetřování sentinelové uzliny, které je prováděno právě na chirurgické klinice. Kromě těchto specialistů k nám podle potřeby docházejí samozřejmě i další kolegové.Hovoříte o vyšetření sentinelové uzliny. O co se jedná?Sentinelová uzlina je první uzlina, která sbírá mízu z místa kožního nádoru. Zjednodušeně řečeno - předpokládá se, že pokud se nádor v těle rozšířil a zakládal metastáze, zachytily se v ní všechny nádorové buňky. Vyšetření této uzliny nám tak určí, zda se jedná o začínající, a nebo pokročilý nádor. Kde všude se melanom může objevit?Kdekoliv na kůži, ale jsou místa, kde se přeci jenom objevuje o něco častěji. U mužů středního věku je to na zádech a u žen naopak na dolních končetinách. Ve vyšším věku se k tomu přidává obličejová část. Výjimkou nejsou ani dlaně, chodidla a nebo části pod nehty. Melanom není už zdaleka jen ryze kožní záležitostí, ale může se objevit i v očích, což je relativně častá lokalizace. V neposlední řadě postihuje i sliznice v ústech a nosu.Vaše poradna slouží nejenom Pražanům a obyvatelům našeho regionu, ale v čekárně jsou vidět lidé i z jiných míst republiky. Kolik pacientů evidujete?Fungujeme jako specializované pracoviště jednak pro Pražany, kterým vedle nás poskytují péči i některá další podobná zařízení, tak i obyvatele Středočeského kraje, pro něž jsme naopak jediným takovým pracovištěm. Jsme však přístupni i ostatním pacientům z nejrůznějších míst republiky. Když si vezmete, že každý rok diagnostikujeme až sto padesát nových případů, evidence našich pacientů jde do tisíců. Sneseme v tomto ohledu srovnání už s velkými evropskými centry.Tato statistika svědčí o velkém nárůstu onemocnění. Čím je způsoben?Nárůst tohoto nádorového onemocnění je skutečně obrovský a zaznamenává se prakticky od počátku padesátých let. Osobně se problematice melanomu věnuji přes dvacet let. V naší republice se v osmdesátých letech toto nádorové onemocnění vyskytovalo ve čtyřech případech na sto tisíc obyvatel. Dnes je to už něco málo přes dvanáct pacientů! Obecně se to srovnává s nárůstem plicních nádorů u žen. Přičítá se to především změně životního stylu. Příkladem si můžeme vzít filmy pro pamětníky, v nichž vidíme defilovat naše předky po plážích. K jejich úborům, kterými se chránili, patřily zcela běžně kalhoty a košile i klobouky. My naopak často navštěvujeme nudistické pláže.Melanom může vzniknout skutečně jen zvýšenou expozicí ultrafialového světla? Je přeci známo, že se nádor objevuje i na kůži, která je před sluncem chráněna.Ultrafialové záření pravděpodobně nebude jedinou příčinou tohoto závažného onemocnění, ale o jiné zatím mnoho nevíme.Hlavním důvodem je samozřejmě genetická dispozice! Základem potom „zděděný“ typ kůže. Nejvíce ohroženými jsou lidé s velmi světlou kůží, neboť mají nejmenší odolnost proti poškození slunečními paprsky. Riziko výskytu kožních nádorů klesá s intenzitou přirozené pigmentace. Znamená to, že u člověka s takzvaným fototypem kůže číslo 4, který se snadno opaluje a nikdy se nespálí, je předpoklad takového onemocnění o něco nižší. Tím však rozhodně neříkám, že se u nich nádory nevyskytují. Melanom se běžně objevuje i u černochů, které postihuje na dlaních, ploskách chodidel a pod nehty. Zajímavostí je, že je to jediný typ melanomu, který se u nich vyskytuje. To ukazuje na další domněnku o vzniku těchto nádorů - imunosuprese, vyvolané intenzivním sluněním. Melanom potom sice nevzniká výhradně na nechráněných místech, ale díky tomuto slunění dochází k celkovému oslabení organismu, což má za následek jeho nárůst kdekoliv na těle.Dá se i u nás geograficky označit největší výskyt kožních nádorů?Vzhledem k malé rozloze naší země to není možné. Takové označení by bylo zcela umělé a neodpovídalo by skutečnosti.Dříve se hovořilo o lidech ve věku mezi 60 - 70 lety jako o nejrizikovější skupině. Dnes se však uvádí onemocnění již u třicátníků až čtyřicátníků. Ženy onemocňují dokonce už mezi dvaceti až třiceti lety.Obecně začíná platit, že melanom postihuje stále mladší ročníky. V USA jím nejčastěji trpí ženy mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety. A je to zároveň i nejfrekventovanější nádor u žen. Stále je naštěstí vzácný u dětí. Ani pro to nemáme ještě jednoznačné zdůvodnění. Dítě se s melanomem může velmi zřídka narodit. Následuje dlouhé období, kdy se u nich nevyskytuje a objevuje se až po pubertě. Stejně tak je to v zemích s největším výskytem tohoto nádoru, jako je například Austrálie. Co se týče pohlaví, je v současnosti poměr nemocných vyvážený. V minulosti melanomem naopak více trpěly ženy.Může si laik sám diagnostikovat takové kožní onemocnění?Každý, kdo se alespoň trochu věnuje své kůži, snadno na ní objeví jakoukoliv změnu. Pravidlem je, že každé mateřské znaménko dosahuje určité velikosti - v průměru od pěti, maximálně do deseti milimetrů. Potom se již nemění. Melanom se narozdíl od něj stále mění! Jeho ložisko se zvětšuje a tím dostává nepravidelný tvar. Začíná měnit i barvu. Na povrhu se objevuje skvrnitá pigmentace a přibližně v padesáti procentech svědí. Nejedná se o žádné úporné svědění. Sem tam zasvědí. Říká se, že na sebe upozorňuje - dej pozor, něco se děje. V každém případě však platí, že při jakékoliv pochybnosti je třeba navštívit kožního specialistu! Melanom je sice nádor velmi zhoubný, který dokáže metastázovat a umírá se na něj, ale včasným rozpoznáním a chirurgickým odstraněním se pacient může vyléčit.Na vašem pracovišti využíváte přístroj Dermogenius. K čemu slouží?Jedná se o digitální dermatoskop, neboli přístroj pro snímání kožního pigmentového projevu. Jeho program nám umožňuje pozdější vyhodnocení mateřského znaménka, tedy zda se jedná o neškodný útvar a nebo už počínající nádor. I když je Dermogenius dobrým pomocníkem, konečná diagnóza zůstává vždy na lékařích. Jeho úloha je nezastupitelná v tom, že přesně zaznamená stávající znaménka pacienta, což nám usnadňuje přesné porovnání s předchozím stavem. Medicína nemůže v současnosti kromě ozařování, chemoterapie a chirurgických zákroků pacientům nabídnout nic jiného? Naše pracoviště je členem evropské skupiny pro výzkum, a léčbu nádorů a účastníme se proto všech studií v rámci evropského společenství. Z tohoto důvodu jsme byli nedávno zařazeni i do studie k melanomové vakcíně. Jako jediné pracoviště v naší republice jsme už také zahájili léčbu vybraných pacientů. Vakcína bude aplikována čtrnácti stům pacientům v rámci všech zúčastněných zemí s tím, že jejich léčba bude trvat pět let. Během dalších pěti let bude ještě probíhat vyhodnocení celé studie.Výsledky budou známy až po deseti letech?!U melanomů je velmi obtížné hodnotit jakékoliv účinky léčby. Je to způsobeno i tím, že se jedná o nádory s pozdními metastázemi. Hodnotit pětileté přežití u pacientů v tomto případě skutečně nic neznamená. Je to doba, kdy pacient po operaci bez problémů přežívá a metastáze se objeví až třeba po osmi či deseti letech. Čili první objektivní výsledky účinnosti léčby lze učinit opravdu až po deseti letech. Mohou se na zvýšení onemocnění melanomem u nás podepsat loňská tropická vedra?Mohou, ale to poznáme až za dvacet let. U melanomu platí, že krátká a přímá závislost neexistuje. Pro jeho vznik je nejrizikovější spálení kůže v dětství. Melanom se objeví pokaždé až s odstupem několika let.Ani cílená prevence některé z nás neodradí před nadměrným opékáním na slunci. Můžeme se alespoň chránit opalovacími krémy? Nedávno proběhla v médiích informace o tom, že právě ty způsobují vznik kožní rakoviny.Krémy jako takové ji nezpůsobují. Příčinou však může být jejich nesprávné používání. Dám příklad - člověk se světlou kůží sice použije vyšší faktor krému, řekněme od 25 do 30, ale je zároveň na slunci daleko déle. Bez ohledu na fototyp své kůže. Třeba se ani nespálí, ale na jeho kůži dopadne o mnoho více slunečního záření. Druhým důvodem, proč krémy „selhávají“, je jejich vysoký faktor, který lidem umožní být na slunci neúměrně dlouho, aniž by zaznamenali nepříjemné pocity. Potom samozřejmě nastupuje už zmíněná imunosuprese. Současná nabídka ochranných krémů je v našich lékárnách a specializovaných obchodech dostatečná. Nevyplácí se šetřit při jejich nákupech ani ignorovat doporučení výrobců. Je však třeba zároveň říct, že nás ani sebelepší krém neochrání, nezačneme-li se ke svému tělu chovat zodpovědněji. Melanom není jen „letní záležitostí“, a tak je rozhodně opatrnost na místě po celý rok...

folder_openPřiřazené štítky

Rizika obezity

access_time31.leden 2020personRadka Eliášková

Obezita se považuje v nynější době za epidemii. Stejně jako jsou miliony lidí o hladu, existují i miliony obézních osob. Jistě každý ví, že tato nemoc přináší poměrně mnoho rizik a jednoznačně je spjata s vysokou pravděpodobností dřívějšího úmrtí (v ČR na nemoci spojené s obezitou umírá 10.000 lidí za rok). Obezita se projevuje jak ve fyzickém, tak i psychickém zdraví – a právě o tom pojednává tento článek. Jestli máte i vy "hezky tvarované bříško," tak neváhejte pokračovat ve čtení. Obezita vzniká na principu vyššího příjmu energie než která je později spotřebována. Tělo si přirozeně ukládá zásoby "na horší časy," což se nám lidem stává do jisté míry osudným. Pokud chcete zjistit objektivně, do které kategorie patříte (norma, nadváha, obezita I, II a III stupně), vypočítejte si jednoduše váš body-mass index na adrese http://www.spocitej.cz/body_mass_index.phpBolesti kloubů a páteře:Jak je známo, při obezitě jsou nejvíce zatěžovány tzv. nosné klouby. Patří mezi ně kyčle, kolena a meziobratlové kloubky na páteři. Kloubní plošky se díky vysoké hmotnosti a tím i tlaku na ně opotřebovávají – obrušují. Vzniká artróza. U kyčle je to koxartróza, u kolene gonartróza a na meziobratlových kloubkách potom spondylatróza. Díky tahu na páteř (bříško táhne záda směrem dopředu) se mění i zakřivení páteře, která je tím chronicky přetěžována a bolesti zad se prohlubují. Pro vysokou hmotnost může docházet i k patologickým tvarům kostí a kloubů – vybočení holeně a také rozvolnění kolenních kloubů (označované jako genua vara). Nádory:Dost málo se ví o tom, že mezi následky obezity se řadí ve vyšším měřítku se vyskytující některé nádory. Patří mezi ně gynekologické a to rakovina výstelky dělohy (endometria), krčku děložního a dělohy samotné, dále vaječníků a také prsu. U obou pohlaví jsou to potom novotvary v oblasti trávicího traktu – nejčastěji tlustého střeva, žlučových cest, jater a slinivky břišní. Z vylučovacího systému se může vyskytnout změna tohoto typu na ledvinách. U mužů je to potom karcinom prostaty. Cévní systém a srdce:Obézní lidé mívají ateroskleroticky změněnou výstelku cév, což vede k ischemické chorobě srdeční (tedy zúženým cévám zásobujících srdeční sval) infarktům myokardu, mozkovým cévním příhodám („mrtvicím“). Často s těmito pacienty jejich pozdějším životem jde i vysoký krevní tlak. Jejich srdce má zvětšenou svalovinu a je rozšířené (dilatované). Tito pacienti mívají poruchy srdečního rytmu, což může vést ke vzniku embolií, které se mohou vmést do cév zásobujících srdce nebo mozek. Obézní osoby mívají mnohem častěji křečové žíly (mj. z důvodu váznoucího žilního návratu k srdci). S tím jde ruku v ruce trombembolická nemoc (vznik sraženiny nejčastěji v žilách dolních končetin s pozdějším vmetením ve směru toku – nejčastěji jako plicní embolie ohrožující život člověka často i náhlým úmrtím). Nemoci dýchacího systému:Protože je na hrudník kladen z předního a spodního směru tlak podkožních tuků, dochází k mělkému dýchání – hypoventilaci. Následně vzniká tzv. Pickwickův syndrom, kdy je trvale zvýšený obsah oxidu uhličitého v krvi a pacienti jsou následně proto spaví. Obézní lidé mají také sníženou kvalitu spánku, kdy je porušena hloubka spánku – tzv. syndrom spánkové apnoe. Jejich spánek pak nepřináší úlevu od únavy. Pacienti se budí neodpočatí a utahaní – tím se celkově snižuje kvalita života daného člověka.Poruchy trávení a nemoci jater:V důsledku tlaku podkožního tuku na vnitřní orgány dutiny břišní dochází k vytlačování tráveniny do jícnu – tzv. refluxu. Následně vzniká překyselení tohoto trubicovitého orgánu a vy to cítíte jako pálení žáhy. Pokud se jedná o opakovaný stav, může se dlouhodobě poškozovat výstelka jícnu a to vést u některých jedinců k rakovině. Obézní lidé mají také častěji kýly, vyskytují se u nich nezřídka kaménky ve žlučníku (cholecystolitiáza), mívají záněty žlučníku (cholecystitidu) a v důsledku vysokého množství tuků u nich dochází ke ztukovění jater (jaterní steatóza). Kožní potíže:Obézní pacienti mívají mnohem častěji ekzémy a v místech vlhké zapářky (tam kde se stýkají kůže) i plísně. V důsledku napínání kůže vznikají strie (jizévky). V kůži jsou celulitidové změny. Tito lidé častěji bývají nadměrně ochlupení na pupku, dolních končetinách, předloktí, ad. (tzv. hypertrichóza a hirzutismus). Mívají frekventněji otoky (nejen na dolních končetinách) a hůře se jim hojí rány. Chirurgická a anesteziologická rizika:Obezita je rizikem pro chirurga vykonávajícího jakoukoliv operaci v celkové anestezii! Navíc může být komplikací pro operace hrudníku a břicha (chirurg se těžko přes velké množství podkožního tuku dostává do hlubších částí dutin). Pro výše uvedné srdečně-cévní nemoci je pacient pro chirurga i anesteziologa rizikovým. V případě nutnosti je ztížená resuscitace.Psychosociální aspekty:Nemocní jsou společensky diskriminováni („ati-fat rasismus“), hůře se společensky uplatňují, jsou znevýhodněni, hůře si hledají práci. Mají nízké sebevědomí, poruchu motivace a sebeobviňují se. Jsou depresivní a úzkostní. Z těchto všech důvodů nezapomínejte na zdravý životní styl, který předchází obezitě. Patří sem např. dostatek pohybu, zdravá strava s nevysokým obsahem tuků, nutnost hlídat si hodnoty tuků v krvi přes svého praktického lékaře (LDL a VLDL cholesterol, triglyceridy). Pokud již obezita nastala, tak aplikovat přiměřené nedrastické diety – nejlépe pod vedením odborníků (dietní sestry, dietetici, internisté, ad.)

folder_openPřiřazené štítky

Brnění nohou a rukou

access_time05.březen 2020personRadka Eliášková

Brnění nohou a rukou je poměrně častý příznak mnoha chorobných stavů. Obvykle jde jen o důsledek utlačení nervů (ve spánku, při sezení), které rychle přejde, ale někdy mohou být příčinou i vážnější choroby. Dlouhodobé či vracející se pocity brnění jsou pak pro nemocného velmi nepříjemné.Příčiny1. Útlak nervů – Jak jsem již psal výše, toto je asi nejčastější příčina pocitu brnění končetin. Obvyklé je to na dolní končetině při sezení, kdy se stlačí sedací nerv, nebo útlak nervů na horní končetině při spánku. Nervy se nejčastěji utlačují v určitých anatomicky daných prostorech, kde jsou nervy těsně pod kůži v blízkém kontaktu s kostí. Naštěstí se toto podráždění poměrně rychle upraví – pokud jste se probudili s brnící bezvládnou rukou, tak to po pár minutách přešlo. Jsou však i vážnější stavy, které vyžadují chirurgický zákrok. Mluvím zejména o syndromu karpálního tunelu, kdy dochází ke stlačení nervu v zápěstním kanálu. Obvykle k tomu dochází při těžké manuální práci, kdy se kanál zužuje rozrůstáním drážděného vaziva (zjednodušené řečeno). Definitivní léčba spočívá v malé operaci v místním znecitlivění, při které se nerv v zápěstním kanálu uvolní.Brnění a útlak nervů mohou být spojeny i s nemocemi páteře, kdy dochází k útlaku nervových kořenů vystupujících z míchy (např. u výhřezu ploténky). Tyto obtíže se léčí rehabilitací nebo ortopedickými metodami.2. Cukrovka (1. typu i 2. typu) – Dlouhou dobu trvající cukrovka – a mnohdy i usilovně léčená – se podepisuje na nervech našeho těla. Nervy jsou vyživovány malými cévkami, které se u cukrovky poškozují a uzavírají. To následně vede i k poškozování nervů. Tyto potíže se typicky projevují brněním konců končetin, bolestmi a poruchami citlivosti. Stav se odborně označuje jako diabetická neuropatie.3. Alkoholismus – Dlouhodobé nadužívání alkoholu vede mimo jiné k poškozování nervů. Objevují se pak poruchy citlivosti, brnění končetin a vzhledem k poškození mozku i změny osobnosti. bolí-li chronického alkoholika končetiny, máme diagnózu celkem jasnou. V tomto případě je léčba teoreticky snadná – přestat pít alkohol a podávat vitaminy, nejlépe ze skupiny vitaminů B.4. Nádorová onemocnění – Brnění končetin se někdy může objevit i u nádorových onemocnění. Jedná se pak o tzv. paraneoplastický příznak. Slovo pochází z předpony para– (= při) a slova neoplasie (= odborný termín pro nádor) – „paraneoplastický“ tedy znamená „při nádorech“. K dalším paraneoplastickým příznakům patří například noční pocení a ztráta na váze. Na potížích může mít podíl buď vlastní nádor, který může vytváří nejrůznější účinné látky a zplodiny metabolismu, nebo imunitní systém, který na nádorový proces reaguje komplexními obrannými reakcemi.5. Ischemická choroba dolních končetin – Nedokrvení dolních končetin je poměrně častým důsledkem aterosklerózy a kromě bolestí při chůzi se může projevit i brněním končetin a zhoršeným hojením ran. Více najdete v příslušném článku.6. Metabolická a hormonální onemocnění – Brnění končetin se může objevit při hromadění zplodin v těle při selhávání jater a selhávání ledvin. Z onemocnění hormonálních ho můžeme najít například u poruch funkce štítné žlázy.7. Roztroušená skleróza – Brnění končetin může být jedním z mnoha příznaků této autoimunitní nemoci postihující nervová vlákna v centrálním nervovém systému.8. Nedostatek vitaminů – Nedostatek vitaminů ze skupiny B-komplexu je poměrně často spojen s polyneuropatiemi.9. Hyperventilace – Hyperventilace (hluboké a rychlé dýchání) je spojena s brněním a křečemi končetin. Princip tohoto stavu je ten, že při hyperventilaci při hysterickém záchvatu poklesne v krvi obsah oxidu uhličitého a to pak vede k poklesu koncentrace volného vápníku v krvi. Vápník je velmi důležitý pro správnou svalovou činnost a jeho nedostatek (hypokalcémie) se projeví brněním končetin, v horších případech vznikají křeče.DiagnostikaZákladní diagnostika spočívá v rozhovoru s pacientem (jaké má nemoci, jaké užívá léky, zda pije alkohol, přesné popsání jeho obtíží apod), dále mají význam běžné krevní náběry (hladina cukru v krvi, hladina CRP, ledvinné parametry, jaterní testy aj.) a rentgen páteře. V případě podezření na narušení funkce nervů (obvyklé u polyneuropatií) je vhodné provést EMG vyšetření (elektromyografie), které mj. dokáže zhodnotit vedení vzruchů nervovými vlákny.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Žena, která ví na dotaz operaci

Duševní hygiena

access_time27.leden 2020personRadka Eliášková

Naučte se pečovat o duševní hygienu – najděte si způsoby jak se odreagujete, porušte týdenní stereotypy, stýkejte se s lidmi kteří jsou veselí a optimističtíomezit kouření, alkohol a kofeinzměna jídelníčku a úpravy jídlajezte více čerstvé zeleniny (saláty)zkuste očistnou kůru (půst), omezte maso a minimalizujte příjem bílkovinjezte častěji kyselé zelí (samostatně nebo jako přílohu) a kořenovou zeleninu – kulatou i listovou – tepelně upravená nezatěžuje organizmuskratší vaření, dušení a napařováníminimálně 1x týdně rybusnížíme přísun pečiva, které brání očistě a zatěžuje trávení – nahradíme vařenou obilovinou – rýže, kukuřice, ovesjako přílohu jezte divokou zeleninu, jako kopřiv, sedmikrásky, pampeliškydejte do souladu příjem potravy s vaší potřebou - kalorickým výdejem (nepřejídat se) – snížit podíl tukůzkuste půst (např. deseti denní stravu bez tuků a pečiva, rýžový půst)dostatečné pití – neslazených tekutinzvyštujte přísun vitamínů – zejména C, D, B…. v čerstvých citrusových plodech, rajčatech, paprice, bramborách, kyselém zelí… Zkuste i multivitamíny k přísunu jódu, selenu, kyseliny listové a vápníku…napodobení stimulačního vlivu, jakým na imunitu působí setkání s mikroorganismem - bakteriální lyzáty - zlomky bakterií, jež aktivují imunitním systém, který je tak později při setkání se skutečnou bakterií „v pohotovosti“ – užitečné zejména těm, kdo mají častěji infekce dýchacích cestpůsobí i tzv. beta-glukany - specifické polysacharidové molekuly získávané z některých hub a rostlin, které signalizují organizmu napadení vnějším patogenen. Imunostimulační účinek mají zejména beta-glukany izolované z některých dřevokazných hub, jako např.hlíva ústřičná nebo některé orientální houby jako shi-take, mai-take a další. Jejich nevýhodou oproti přípravkům obsahujícím izolované beta-glukany je nestandardizovaný obsah a účinnostEchinacea - rostlina ze Severní Ameriky. Vede k aktivaci bílých krvinek a fagocytů. Nejvíce obsahových látek obsahuje kořen, ze kterého se připravují alkoholické nebo suché extrakty. Používá se zejména k prevenci nachlazeníŽenšen – mimo tlumivého vlivu na stres, prospívá sexuální kondiciPropolis – látka, kterou užívají včely k dezinfekci – jako kapky se používá v lidovém léčitelství jako prevence proti nachlazenísměsi rostlinných enzymů s proteolytickým účinkem mohou pomáhat odbourávání imunokomplexů a dočasné stimulaci buněčné imunity - ovlivňuje zánětlivé procesy. Používá se pro různé chronické záněty sliznic a pohybového aparátu, otoky, hojení ran po úrazu či operaci. Zkušenosti existují i v oblasti prevence respiračních onemocnění u dětíFlavonoidy obsažené v propolisu posilují přirozenou obranu organismu a stimulují očišťování organismu od toxických látek. Dle svého složení mohou mít silné antibiotické, antivirové a antifungální účinky a určité protizánětlivé a hojivé účinkyOsillococcinum – homeopatický lék (užívaný zejména v USA a ve Francii) k prevenci a včasné léčbě při prvních příznacích chřipekpříznivé účinky na funkce imunitního systému se pozorují i při obnově střevní mikroflóry pravidelným podávání probiotik Všechny přípravky mohou reagovat s jinou imunomodulační léčbou, proto je nutné vždy kontrolovat možné interakce. Imunostimulační účinek může snižovat účinek protizánětlivých a zejména imunosupresivních léčiv, proto se všeobecně imunomodulace nedoporučuje u pacientů po transplantaci, s autoimunitním onemocněním, AIDS nebo hematoonkologickým onemocněním. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Děti & Rodina na dotaz operaci

Stadia učení

access_time30.leden 2020personRedakce

Pozorování dětského chování – způsobu, jak dítě reaguje na situace i lidi – poskytuje cennou informaci o tom, jak se vyvíjejí duševní schopnosti, díky kterým se dítě dokáže vyrovnat s okolním světem.Myšlenkové procesy se v období od narození po celé dětství vyvíjejí velmi rychle. Ale tyto procesy zahrnující učení, paměť a chápání nejsou na první pohled viditelné třeba tak jako fyzický růst. Že se myšlenkové procesy u dítěte rozvinuly, zjistíme podle toho, jak se dítě v určitém období chová.A stejně jako potraviny poskytují látky potřebné pro tělesný růst, na vývoj myšlení působí zkušenosti získané kontaktem s okolním světem, neboť vyvolávají změny v chování. Tyto změny ukazují, že se dítě učí. Jenže k tomu, aby se vůbec mohlo učit, musí mít i paměť, jakési záznamové zařízení prožitých zkušeností.A jak učení, tak i paměť jsou úzce spjaty s danými mentálními strukturami umožňujícími získaným zkušenostem zároveň rozumět. Jiným i slovy řečeno, zapamatovat nebo naučit se můžeme jenom to, čem u rozumíme, co chápeme.Sledování dětíZa vědomosti o tom, jak se rozvíjejí dětské schopnosti učit se, vděčíme zejména Jeanu Piagetovi (1896 – 1980), švýcarskému psychologovi, který podrobně studoval vývoj dětských poznávacích funkcí.Zajímalo ho, jak dokonce i velmi malé děti získávají vědomosti o světě kolem sebe. V průběhu studia vývoje dětského procesu myšlení dospěl Piaget k názoru, že dítě prochází čtyřmi velmi rozdílnými a snadno identifikovatelnými (rozlišitelnými) stadii mentálního vývoje.Stadium senzomotorické inteligencePrvní období, které Piaget nazval stadiem senzomotorické inteligence, spadá do prvních dvou let života. Během tohoto vývojového stadia chápe dítě svět kolem sebe především přes smyslové vnímání, a sice přes chuť, hmat, zrak, sluch a čich.Dříve převládal názor, že dítě si to, co se kolem něho děje, musí uvědomovat jako neustálý velký zmatek, příval neznámých a nevysvětlitelných smyslových vjemů. Dnes díky mnoha pokusům a pozorováním víme, že tom u tak není.Dítě má hned při narození mentální strukturu, která mu umožňuje navázat kontakt se světem přes takové činnosti, jako je pozorování a „ochutnávání“. Dítě dává do úst ty nejneuvěřitelnější předměty, ale to je jen jeden z oněch nemnoha způsobů vnímání světa či přizpůsobování se mu.V prvních měsících dítě zřejmě bude rozpoznávat předměty, pokud se před ním budou objevovat znovu a znovu, ale nemá ještě tak dobrou paměť, aby si je znovu vybavilo, když je přímo nevidí. Tato schopnost se objevuje teprve mezi šestým až dvanáctým měsícem života.Během prvních osmnácti měsíců života můžeme pozorovat vývoj dětského porozumění na tom, jak roste schopnost dítěte reagovat na různé podněty a vyhledávat předměty v různých situacích.Dítě si dokáže poradit se stejným předmětem, dokonce, i když ho vidí z různých úhlů, v různých polohách a v různých časových obdobích.Stadium předoperačních představDalší stadium vývoje definuje Piaget jako období předoperačních představ. Během tohoto stadia, které zahrnuje období od dvou do sedmi let věku dítěte, získává dítě dovednosti jazykové a už tak přesné motorické schopnosti, jako je třeba kreslení nebo psaní. Toto stadium zahrnuje i porozumění a paměť. Obojí umožňuje dítěti zakódovat si předměty a události a rozumět jim, a to dokonce i v případě, že je zrovna nevidí či neprožívá.Tyto schopnosti se týkají jak myšlení, tak činnosti. Zatímco dítě mladší osmnácti měsíců si hraje s předměty tak, že s nimi různě manipuluje, dítě starší osmnácti měsíců si bude „hrát na…“, bude se „vžívat“. Když takto staré dítě položí na zem kousek látky a řekne, „tohle je moje postýlka a já jdu spát“, už ví, že ta látka není ve skutečnosti jeho postýlka a že nebude opravdu spát. Dítě tímto způsobem ukazuje svoji novou schopnost, a sice že chápe přirozenou funkci předmětů nebo situací dokonce i tehdy, když předměty zrovna nevidí nebo když situace právě neprobíhají.O trochu později spadají do tohoto vývojového stadia představy viděných věcí a jejich umístění v prostoru. Tříleté nebo čtyřleté dítě se může naučit cestu z domova do obchodu nebo do školky, ale když ho požádáme, aby nám cestu popsalo, popíše ji činnostmi, které ji provázejí. Řekne nám: „Zatočím takhle, potom jdu takhle…“ a bude při tom mohutně gestikulovat. Když před něj postavíme model, na kterém bude okolí jeho domu, a požádáme ho, aby nám na něm ukázalo cestu do školky, nebude to umět. Nemá žádnou mentální mapu, „obraz“ cesty tak, jak to bude mít uloženo později, až bude starší.Během stadia předoperačních představ se dětské chápání postupně osvobozuje od potřeby přímých smyslových prožitků či činností. Ale pořád ještě to má k chápání dospělého člověka hrozně daleko. Například jestliže ukážeme pětiletému dítěti model krajiny s modely zvířátek a potom ho požádáme, aby nám vybralo tuto krajinu z řady obrázků, kde je stejná krajina znázorněná z různých úhlů pohledu, udělá to správně.Nicméně pokud ho požádáme, aby vybralo obrázek, na kterém je to, co vidí člověk stojící na opačné straně, než jak vidí model dítě, vybere opět stejný obrázek jako předtím. Asi do šesti let jsou děti zcela závislé na tom, co skutečně vidí, a jsou omezeny na jedinou možnost pohledu – na tu svoji vlastní.V tomto stadiu není dítě schopno ani vnímat abstraktnější vlastnosti předmětů, jako je třeba jejich počet, hmotnost nebo objem. Toto pojetí vyžaduje porozumění, které je však často v rozporu s okamžitým smyslovým vjemem.Piaget dokazoval tuto skutečnost na klasickém pokusu. Dítěti ukázali krátký a široký pohár naplněný vodou. Potom se dítě dívalo, jak vodu přelili do vysokého a tenkého poháru. Dítě řeklo, že v druhém poháru je nyní více vody. Bylo přesvědčeno, že objem vody vzrostl, protože se zvýšila hladina vody ve druhém poháru, ačkoli vidělo, že do druhého poháru se přelilo úplně stejné množství vody z poháru prvního.Stadium konkrétních operacíKdyž si dítě začne uvědomovat, že jeho intuitivní představy neodpovídají skutečnosti, začne rozvíjet mentální struktury, které mu umožní koordinaci několika hledisek. Tyto mentální struktury nebo konkrétní operace se vyvíjejí v rozmezí sedmého až jedenáctého roku dítěte.V tomto vývojovém stadiu je dítě schopno mentálně zvládnout činnosti, které si může dělat s předměty – může je počítat, třídit je a řadit například podle velikosti. Rozvoj schopnosti třídění (klasifikace) předmětů můžeme ukázat na chování dítěte při pokusu s květinami. Jestliže dítěti v tomto období ukážeme šest petrklíčů a šest sedmikrásek a zeptáme se ho, jestli je tam více petrklíčů, nebo více květin, potom nám obvykle odpoví, že je tam petrklíčů stejně jako květin. Potom dítě zmátneme tím, že se ho zeptáme, zda náhodou nejsou petrklíče taky květiny. Dítě ví, že petrklíče stejně jako sedmikrásky jsou květiny, ale není schopno ve stejnou chvíli pojmout celou třídu květin (petrklíče a sedmikrásky) a ještě její část (petrklíče). Jakmile se však dětská schopnost třídění rozvine, začne rozumět i tomu, podle jakého hlediska jsou věci tříděny a zařazovány do skupin.Jestliže dítěti ukážeme hromádku tyčinek, nedá mu v tomto stadiu konkrétních operací moc práce seřadit je. Už chápe, že pokud je první tyčinka větší než druhá a druhá tyčinka větší než třetí, že tedy první tyčinka musí být také větší než třetí.Zkusíme-li totéž s dítětem, u kterého schopnost tzv. operativního myšlení ještě není vyvinuta, není dítě schopno pochopit všechny vztahy. Je pouze schopno porovnávat vždycky jenom dvě tyčinky spolu.Operativní myšlení vytváří základy pro logické myšlení a chápání světa. Pravděpodobně není náhoda, že školní docházka začíná ve věku pěti až sedmi let, kdy je dítě připraveno začít myslet tímto způsobem. Právě tak, jako nemůžeme dítě učit chodit, dokud nedosáhlo určitého stupně fyzického vývoje, nemůžeme dítě učit počítat, dokud přes obvyklá vývojová stadia nedospěje až k tomuto důležitému bodu.Dítě je jako vědec, který má vytvořenou teorii o světě. Aby mohl proběhnout mentální vývoj, musí být dítě vybaveno zkušenostmi, které teorii buď podporují, nebo vyvracejí. V tom to vývojovém stadiu je důležitý jazyk jako komunikační prostředek. Umožňuje dospělým vysvětlit dítěti případy, kdy jsou jeho teorie v rozporu s jejich vlastními. Tímto způsobem se dítě může učit ze zkušeností druhých a mít z nich prospěch.Stadium formálně logických operacíKonečným stadiem mentálního vývoje je stadium formálně logických operací. Začíná někdy kolem jedenáctého roku věku dítěte a je pro něj příznačný rozvoj logického myšlení. Během tohoto období se u dítěte rozvíjí schopnost přemýšlet o věcech a událostech, které jsou možné, pravděpodobné ve světě konkrétní zkušenosti, ale nemusí zrovna probíhat.Dítě už toho umí víc než jenom logicky přemýšlet o předmětech – už dokonce umí přemýšlet i o svých myšlenkách. To dokazuje dětská schopnost něco vyřešit, vymyslet, přestože jeho argumenty nemusí být vždycky logické.Dosažení cíleMentální schopnosti se nevyvíjejí izolovaně. Zkoušením a různými inteligenčními testy můžeme dětskou schopnost rozumět a myslet dokonce i měřit, ale slabé výkony ještě nemusí nezbytně naznačovat nízkou mentální úroveň.Mentální, emoční a fyzický rozvoj jsou propojeny způsobem, který ještě nebyl zcela prozkoumán. Příčiny, proč dítě není vždy schopno využívat maximálně svoje mentální možnosti (a to se týká kteréhokoliv vývojového stadia), jsou mnohé a složité. City (emoce) jsou úzce spjaty s důvody, proč něco děláme, a tyto důvody jsou dány buď nutností, nebo motivací. Jak se vyvíjíme, city i důvody se díky získávaným zkušenostem mění.Úspěch v učení podporuje naši motivaci učit se ještě více, ale při selhání se projevuje pravý opak. Zlobíme se, že nejsme schopni učit se tak, aby to bylo účinné, efektivní. Hodně malé dítě projevuje nekonečnou zvědavost a touží po tom učit se, ale v tomto stadiu potřebuje podporu dospělých, aby mohlo dál pokračovat a rozvíjet se.Když před něj postavíme nerealisticky vysoké cíle, připravíme mu situaci, kdy selhání je nevyhnutelné. Vytyčované cíle proto musí brát v úvahu současnou úroveň schopností dítěte. Jakmile je cíl od této úrovně hodně vzdálený, dítě se toho naučí méně. A co je ještě horší, ztratí o další učení zájem.Osobnost a chováníVyvíjející se dítě se učí nejenom o světě kolem sebe, ale dozvídá se mnohé o sobě samém. Svoje vlastní já objeví především pozorováním reakcí ostatních lidí.Komunikace začíná širokou škálou gest a už hodně malé dítě je schopno rozpoznat, kdy je z něho dospělý rozčarován a kdy je s ním nespokojen. Pozná to dokonce i tehdy, kdy rodič třeba říká, že mu dítě dělá radost, ale gesty nevědomky prozrazuje opak. Dítě se začne považovat za toho, kdo nic neumí, kdo není schopen se učit. Tento postoj ho může potom provázet celý život a ovlivňovat i jeho vztahy k jiným lidem.

folder_openPřiřazené štítky