Výsledky vyhledávání v sekci Zaujalo nás na dotaz oxidace

Zajímavosti o čaji

access_time26.leden 2020personRadka Eliášková

Kromě těchto 3 druhů dnes existuje i mnoho vyšlechtěných pododrůd a klonů.Čajovník roste ve nejlépe vyšších nadmořských výškách, ideálně kolem 1800 m, kde má dostatek vlhkosti díky častým mlhám, které zároveň zabraňují nadměrnému přístupu slunečního svitu. Tím je zajištěn pozvolný vývoj listů a výhonků. Rostliny se při pěstování ořezávají na maximální výšku 1 metru, aby umožňovali snadné zacházení.Při sběru se z keře odštipují pouze mladé koncové výhonky s maximálně 5 lístky. Pro lepší čaje jsou však sbírány pouze první dva lístky společně s výhonkem pokrytým bílým chmýřím, který je nejkvalitnější. Anglicky se nazývá pekoe. Takovýchto sběrů je v teplejších oblastech i několik v roce.Čaj jako produkt má na rozdíl od čajovníku stovky druhů. Hlavní třídění je však dáno způsobem zpracování. Podle něho rozeznáváme tyto kategorie:Zelený čajPo sklizni se lístky ihned nebo po krátkém zavadnutí zpracovávají prudkým zahřátím, aby se zastavila oxidace, která je někdy nesprávně nazývaná jako fermentace. Zelený čaj tedy oxidací neprochází. Zahřátí probíhá buď opražením na pánvi, což probíhá u 90% zpracovávaných zelených čajů v Číně, napařováním, což je typické pro Japonsko a poslední možností je pečení. Poté se lístky svinují a suší, což může probíhat i několikrát. Kvalitní zelené čaje se vyrábí převážně v Číně, Japonsku a na Tchaj-wanu.Černý čajČajové lístky černého čaje, který je v Číně nazývám červený, se nejprve nechávají několik hodin zavadnout, aby změkly a nepolámaly se při následném svinování. Cílem je narušení listů tak, aby se za přístupu vzduchu vlivem chemických látek nastartovala oxidace. Na této části zpracování nejvíce závisí výsledná chuť, vůně a barva čaje. Po zastavení oxidace prudkým zahřátím horkým vzduchem, které nejčastěji probíhá ve velkých pecích, se následně ještě dosušují např. pražením. Na závěr se suchý čaj zbavuje nečistot a třídí dle kvality. Z hlediska výroby nejvíce rozšířený druh dosahuje nejlepší kvality v Číně, Indii, Nepálu, Keni a na Srí Lance. Bílý čajJedná se o velmi vzácný a ceněný druh. Obsahuje velké množství ochmýřených, dosud nerozvinutých výhonků, někdy i s jedním nebo dvěma přilehlými lístky. Podobně jako zelený čaj se nechává zavadnout a po lehké oxidaci, která však někdy prakticky neprobíhá, se suší. Výsledný nápoj je bledě zelený až žlutý a má nasládlou chuť. Produkován je v Číně.OolongOolong patří někam mezi zelený a černý čaj, neboť prochází jen částečnou oxidací. Její délka je u jednotlivých druhů různá. Lístky na oolong jsou sbírány v plné zralosti. Nejprve se nechávají zavadnout na přímém slunci. Poté se protřásají v bambusových válcích, aby se narušili okraje listů a začala oxidace. Tento proces je zajímavý tím, že oxidace probíhá převážně na okrajích listů, které následně začnou červenat, zatímco střed zůstává zelený, což je ten pravý čas pro sušení vyšší teplotou než u jiných čajů. Díky tomu je čaj trvanlivější. Tyto čaje se vyrábí v Číně a na Tchaj-wanu a pokusy o výrobu probíhají též v Indické oblasti Darjeeling.Kromě popsaných možností existují ještě další způsoby zpracování, jejichž výsledkem jsou např. čaje ovoněné, zpracované nad kouřem (uzené) nebo opakovaně oxidované a uleželé mnoho let jako vyhlášený čaj Pchu-er (Pu-erh).Čaj a JaponskoJaponsko bylo jednou z prvních zemí, jejíž kulturu pití čaje velmi ovlivnilo. Dostal se sem již v 6. století, kdy je jako vzácný dárek přiváželi muži vracející se z Číny. Dle japonských historických záznamů již v roce 729 císař Šomu pohostil sto mnichů.Znalosti spojené s jeho pěstováním, přípravou a kulturou Japonci převzali z Číny. V dalších stoletích si však získané zkušenosti přizpůsobili a přestože i dnes je mnoho znaků společných s Čínou, čajová kultura v Japonsku je dnes považována za zcela samostatnou.Semena čajovníku byla do země poprvé přivezena v roce 805 a posloužila jako základ první čajové plantáže. Přestože i v dalších desetiletích vznikaly další osazené plochy, byl čaj v Japonsku velmi vzácný a převážně se dovážel z Číny. Poté však v důsledku bouřlivého vývoje téměř ustaly veškeré styky s Čínou, což čajovou kulturu velmi oslabilo. Po uklidnění situace koncem 12. století bylo z Číny přivezeno větší množství semen čajovníku společně se znalostmi o jeho pěstování a zpracování a následně začaly vznikat čajové plantáže mnohem rychleji.Japonsko dnes až na malé výjimky produkuje pouze zelený čaj.Čaj v EvropěDo Evropy čaj jako zboží poprvé na svých lodích přivezli Holanďané v roce 1610 z Jávy, kam jej přivezli čínští obchodníci kolem roku 1607 a shodou okolností zřejmě i japonští obchodníci. Ještě dříve, v průběhu 16. století se sním při svých platbách museli setkat Portugalci, kteří možná i nějaký vzorek do Evropy přivezli, ale zřejmě je nezaujal jako obchodní artikl.Zpočátku se čaj prodával velmi draze jako zázračný lék, ale protože jeho popularita neustále stoupala, museli v roce 1637 představitelé holandské Východoindické společnosti svému zástupci na Jávě dopis, ve kterém uvedli, že na každé lodi očekávají i několik bedniček čínského a zeleného čaje.V dalších letech se čaj stával stále oblíbenějším a již kolem roku 1675 byl prodáván i v obchodech s potravinami. Z Holandska se čaj exportoval i do dalších zemí, např. do Británie, která jej však od roku 1669 prostřednictvím britské Východoindické společnosti začala dovážet sama.Čaj v RuskuPoprvé se čaj do Ruska dostal v roce 1618 jako čínský dar caru Michailu Fjodoroviči Romanovovi. Dovážen začal být po roce 1689 velbloudími karavanami, které jako protihodnotu z Ruska vozili kožešiny. Karavana byla složena z 200-300 velbloudů, kteří nesli každý 4 bedny s čajem a jedna cesta trvala až 18 měsíců. Obchod neustále narůstal a v roce 1796 již Rusové spotřebovali objem představující 6000 velbloudích nákladů. Před koncem 19. století se čaj pro jednodušší možnost přepravy začal lisovat do cihliček. Tento druh dovážení skončil na přelomu 19. a 20. století důsledkem modernějších a hlavně rychlejších způsobů. S Ruskem je dodnes spojena 1 velká tradice, kterou je příprava čaje v samovaru, což je kovová nádoba s kohoutkem, ve které vře neustále voda a ta se používá k ředění silné čajové esence.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz oxidace

Nebezpečný cholesterol - jak se jím nenechat zabít

access_time28.duben 2020personSimona Chvátilová

Cholesterol – pojem, z něhož některým z nás běhá mráz po zádech.Je to ale také velmi důležitá látka, kterou naše tělo potřebuje. Co konzumovat, aby se z cholesterolu stal náš kamarád, Vám poradí tento článek….Dnešní doba je velice uspěchaná, a tak se lidé často stravují v rychlých občerstveních, protože je to rychlé a hlavně pohodlné. Konzumování jídel na většinou přepálených tucích a pití sladkých nápojů má však negativní vliv na naše zdraví. Konzumací takových potravin se nám dostává do těla „nepřítel“, který je příčinou mnoha závažných onemocnění – cholesterol. Kde se bere cholesterolCholesterol je látka, kterou si tělo jednak vytváří samo v játrech, a jednak ho tělu dodáváme v potravě. Je obsažen především v potravinách živočišného původu – sádlo, tučná jídla, potraviny připravené z bílé mouky, sladkosti, mléko, vaječný žloutek atd. Jeho zvýšená hladina sebou nese riziko arteriosklerózy, infarktu a cévní mozkové příhody. Lidský organismus nedokáže nadbytečný cholesterol vyloučit, a tak je ten přebytečný ukládán do stěn cév, což může mít za následek zmíněné nemoci. Pokud budeme udržovat denní příjem tuku maximálně na 30%, nebo ještě lépe na 20% celkové kalorické spotřeby, tak se hladina cholesterolu významně nezvýší. K čemu je cholesterol dobrý?Nesmíme ale zapomínat na to, že tuky, a tudíž i cholesterol, lidské tělo potřebuje ke svému životu. Je například velmi důležitý pro tvorbu steroidních hormonů, je základní stavební jednotkou buněk, které díky němu mají ochranný obal, tzv. membránu. Rovněž je nepostradatelný pro tvorbu vitamínu D a je základem žlučových kyselin. Co se s ním děje při úpravě jídel ?Kulinářskou úpravou se cholesterol mění. Při zahřátí můžeCholesterol oxidovat a oxidace dále probíhá i během skladování. Tak vznikají látky – oxysteroly. Ty tvoří spolu s bílkovinami krevní plazmy nerozpustné produkty a mohou tak vznikat usazeniny.Oxysteroly jsou nebezpečné hlavně pro lidi, kteří trpí arteriosklerózou. Ale i u zdravých lidí jsou tyto látky daleko nebezpečnější než výchozí cholesterol. Jak na to …Omezte a vynechejte : slaninusádlomajonézypaštikysmetanuomezte konzumaci máslatučné mléčné a smetanové výrobky Dopřejte si : vlákninuovoce a zeleninuolivový nebo řepkový olejvýrobky se sníženým obsahem tukuneslazené nápoje, nejlépe minerálky Cholesterol - náš přítelPokud budeme tuky užívat v přiměřené míře, pak cholesterol může být i náš kamarád a přítel. Pokud se stravujeme mimo domov, pak bychom měli volit ty restaurace, kde máme zaručeno, že jídlo je nám připravováno podle určitých standardů a norem. Každý z nás by měl snižovat příjem nevhodných potravin a omezovat kalorický příjem již jako prevenci velmi závažných onemocnění.

folder_openPřiřazené štítky