Výsledky vyhledávání v sekci Sex Vztahy na dotaz partnery

15 sexuálních tipů pro single lady Aneb Co byste měla stihnout, než se usadíte

access_time29.květen 2019personRedakce

Sex je obrovská kapitola naplněná našimi sny, přáními, touhou, vášní, příjemnými pocity, fantazií a zkoušením nových věcí, které nám dělají dobře. A kdy jindy do ní vpisovat, než před tím, co se 100% usadíte? Odhoďte stud a oddejte se dobrodružství. Možná je právě teď ten správný čas!Jsou praktiky, o kterých sníte, ale bojíte se nahlas vyslovit nebo jste ještě nenašla odvahu k tomu udělat první krok. A jestli jste teď právě v mezifázi bez partnera a „hodiny“ vám bijí na poplach, máte skvělou příležitost zrealizovat všechny své představy – i ty nemravné. Není se přece za co stydět.1. Sex na jednu nocAsi jste ho už zažila. Tak jej klidně opakujte tolikrát, dokud se nenasytíte. Jednoduše sveďte pana dokonalého v baru, užijte si a hned ráno opusťte beze slova jeho byt nebo hotel. S partnerem a dětmi se k tomu už nikdy nevrátíte. Budete milionkrát zodpovědnější.2. Sex s jinou ženouNe, že by to byla nevěra v pravém slova smyslu, většina žen to asi tak nebere – ale muži pro to moc pochopení nemají. Přeci jen jsou ješitní a žárliví. Povolenku by vám dali asi jen v případě, že je přizvete jako tichého pozorovatele. Ale užijete si to potom se svým drahým v „patách“?3. Sex ve třechJe spousta párů, které do ložnice přizvou jinou ženu (na muže muži moc nepřistupují), ale spousta z nich se v tomto kroku také spálí. Sex ve třech s partnerem a někým dalším většinou končí jen snůškou výčitek, že se muž věnoval více druhé ženě, popřípadě celý zážitek zkazí žárlivost. Sex ve třech s osobami, ke kterým nechováte hluboký citový vztah, je proto vždycky lepší. Tak proč ne teď.4. Skupinový sexMilování ve větším počtu lidí, kde máte možnost si sexuální partnery navzájem měnit, je vzrušující. Můžete jednak pozorovat milování jiné dvojice, či se připojit k jinému páru. Možností je spousta – záleží jen na tom, který scénář se vám bude nejvíce líbit.5. Swingers partyJe obdobná jako bod 4. Až na to, že pokud zrovna nebudete mít chuť, nemusíte se zapojit. Můžete se jen dívat a popíjet oblíbený Cosmopolitan. Tohle byste určitě měly aspoň jednou v životě zažít. Pokud možno bez partnera a případné žárlivosti.6. Sex s cizincemHorkokrevný Ital, vášnivý Španěl nebo milování po Francouzku s rodilým kouskem. Vyzkoušejte na vlastní kůži, jestli je pravda, co se povídá o sexu s cizinci – většina žen to popisuje jako lepší zážitek, než s českými muži.7. Sex na veřejnostiMoment ohrožení a lákavého strachu, že vás někdo může přistihnout, může vnést do milování zajímavou příchuť.8. Kyber sex s panem neznámýmSex po síti provozuje už značná část populace včetně partnerů, které v danou chvíli dělí kilometry. Co ale kyber sex s mužem, kterému nevidíte do tváře a on do vaší, protože jsou kamery nastavené na jiné partie? Zavítejte na nějaký portál pro kyber nadšence – uvidíte, že vás sex obkroužený tajemstvím, bude bavit.9. Sms sexLehčí varianta, pro ty stydlivé, kteří se ostýchají promluvit či laskat své tělo před kamerou. Ne však méně zajímavá. Okamžik napětí, jak moc žhavá bude odpověď, která přijde, má také něco do sebe.10. Sex s kamarádemKamarád s benefity. Takového už nebudete nikdy šanci mít, až se vrhnete do rodinného života.11. Natočení vlastního videaPro manžela či partnera může být hezkým dárkem. Ale zkoušela jste si někdy natočit vlastní video prostě jen pro sebe a pustit si ho ve chvíli, kdy budete mít chuť na „milování“?12. VoyeurstvíPostavte se do role tichého pozorovatele. Malá zkouška voyeurství se rozhodně nedá považovat za úchylku. Proč tedy nezkusit, jaké vzrušení ve vás bude pozorování páru, který se miluje, vyvolávat?13. Tantrický sexPodstatou tantrického sexu je vychutnání si více aktu jako celku, než soustředění se na grandfinále. Naučte se vnímat i jiné doplňky milování – vůně, prostředí, doteky, než samotnou stimulaci erotických zón. Zaručujeme hlubší prožitek.14. Profi erotická masážTřeba se na ni už nikdy neodvážíte, jen protože s tou párovou partner nebude souhlasit nebo mu to bude připadat divné a vy zase nebudete chtít jít na erotickou masáž sama, protože vám to bude připadat vůči němu hloupé. Erotická masáž s vyvrcholením v podobě stimulace intimních míst může znít sice zvláštně, o to víc vás ale může překvapit skutečný prožitek.15. Sex dovolenáIdeální varianta, když chcete vypnout, užít si dovolenou a doslova se jí promilovat, je vybrat si stejně zaměřeného „sparing“ partnera. Zapojte se do chatu cestovních agentur. Tuto sekci už jich má opravdu mnoho.

folder_openPřiřazené štítky

Chcete tipy na lepší sex? Přečtěte si tento článek.

access_time29.květen 2019personRedakce

Možná máte pocit, že váš partner zná i ten nejmenší záhyb na vašem těle. Přesto je dokázáno, že i u párů, které spolu žijí mnoho let fungují smsky nabité erotickým podtextem jako životabudič. Vyzkoušíte to? Podle lifecoachky Gillian Green trvá silná touha mezi partnery čtyři měsíce. Po této době přichází stav dlouhé stagnace a zhruba po roce se vztah přesune do stádia, kdy touha pomalu, ale jistě upadá. Mnoho jejích klientů k ní chodí právě s problémem, že mají sice dobrý sex, ale že v něm chybí momenty překvapení a pověstné mravenčení. Jedna z metod, kterou proto radí praktikovat, je odloučení. Ve stavu odloučení (služební cesta, dovolená s kamarádkou aj.) si prý uvědomujeme sílu partnerského pouta, jsme odproštěni též od denních starostí a máme čas přemýšlet jeden o druhém. Fotka s erotickým podtextem věnovaná partnerovi je tu skoro naordinovaná, jako u normálního lékaře kapky.Více fotek, více sexuVědci na drexelské univerzitě podrobili neuvěřitelných 88 % z  900 mužů a žen žijících v páru rozdílně dlouhou dobu i vyznavačů nezávazného randění průzkumu, kdy se erotické fotky projevily jako zaručená vzpruha. 88 % lidí uvedlo, že lechtivé snímky občas posílají. Většina z nich pak uvedla silnější erotický náboj, větší prožitek ze sexu, či dokonce větší dravost při samotném aktu.Kouzlo dobré fotkyA jaké fotky se líbí nejvíc? Vyzpovídali jsme pár mužů a tady je závěr.„Mám raději fotky v prádle, než bez něj. Žena v podvazkách, punčochách a hezkém kompletu mi přijde víc sexy, než nahé tělo.“ Honza (33 let), produkční„Nemám rád, když se holky na těchto fotkách smějí jako ráýno, když vaří kafe. Musí celkový vjem vyladit i sexy pózou,“ Jirka (37 let) IT technik„Miluju dráždivé příběhy na pokračování. Přítelkyně vždycky vypustí jeden kus oblečení,“ Tomáš (23 let), student Filosofické fakulty„Líbí se mi fotky s roztouženým výrazem. Je to přesně poloha, kterou mám na své partnerce rád, protože se tak tváří při samotném sexu,“ Michal (25 let), provozní koktejl baru.Pózy pro všechnyJestli nevíte, jak se vyfotit, zkuste osvědčené pózy, ve kterých vypadají dobře snad všechny ženy.V ležeLehněte si na postel, pokrčte nohy a vyfoťte se shora. První, kam padne partnerův pohled jsou ňadra a pak sklouzne k mírné mezeře mezi pokrčenými koleny, což je velmi sexy.V klečeKlekněte si, vyšpulte zadeček dozadu (tím krásně vyrovnáte pokožku na břiše), na kolenou se postavte a vyfoťte se opět mírně z nadhledu.ZezaduKlekněte si, jednu ruku položte na zadek, hlavu otočte přes rameno, abyste koukala do objektivu, přehoupněte váhu na kolena a překřižte nohy. Nastavte si samospoušť nebo využijte selfie tyč.Tak ať se povedou a líbí se i tomu vašemu ????

folder_openPřiřazené štítky

Cože, ty chceš sex v parku?!

access_time25.říjen 2019personRedakce

"Toužit po někom předpokládá jistou dávku cizosti", říká Ulrich ClementJak si páry mohou uchovat požitek ze sexu? stern GESUND LEBEN hovořil se sexuálním terapeutem Ulrichem Clementem o ochromující romantice, tajných fantaziích a kouzlo oživujícím strachu. Pane Clement, při nedostatku chuti radíte párům trochu neobvyklé cvičení: aby spolu dělali špatný sex. Co to má znamenat ?Oba si mají uvědomit, co to vlastně provozují. Zajímavé na tom je, že partneři analyzují to, co probíhá automaticky. Uvědomí si tak, že problém vytvářejí. Jaké zkušenosti s touto radou máte?Nejdříve dostávám zaražené reakce. Mnozí pak  řeknou "Ale to už přece umíme!" Některé páry mi vyprávějí, že se válely smíchy, jiné, že začaly špatně a pokračovaly dobře.Někdo se ptá, co to vlastně je, špatný sex, a já odpovídám "Zeptejte se svého partnera, ten to ví zcela určitě." Jestliže o tom mohou mluvit, jsou o pěkný kus napřed a tohle cvičení už nemusejí dělat. Romantická láska u vás není moc dobře zapsaná. Proč?Tahle láska prvních měsíců, při níž se zdá, že oba splývají, je nádherný pocit – ale ten nemohu naprogramovat. Mohu ho jen vychutnávat, když se mne zmocní, proto se nehodí jako koncept jednání v krizi. Mnoho sexuálních terapeutů  při nudě v posteli  sází na to,co oba partnery spojuje – vy sázíte na rozdíly a to, co partnery rozděluje…Touha předpokládá jistou dávku cizosti. Vyjeví-li oba partneři svá sexuální přání a vzájemně se jimi konfrontují, budou velice překvapeni  "Cože, ty chceš sex v parku?!" Ve své praxi jsem často zažil, jak málo toho partneři, kteří spolu léta žijí, o sexuálním profilu svého protějšku vědí. Přirozeně to není bez rizika, otevřít se tomu druhému, ale právě proto je to tak napínavé! A napětí vyvolává chuť. Takže vy chválíte strach coby oživující element ?Na strachu si cením toho, že vzbuzuje pozornost. To je právě to vzrušující na nevěře – vždycky je spojena se strachem, že by to mohlo prasknout. Chtějí-li tedy partneři vyváznout z nudy, je dobře dávkovaný strach naprosto správný prostředek  Mnozí znají fenomén, že si jako pár dobře rozumějí, přesto na sex nemají žádnou chuť.  Jak je možné, že se v takové situaci ocitli?Tenhle mechanismus lze jen stěží prohlédnout, jelikož spočívá na dobrých motivech: na vzájemné ohleduplnosti, respektu, snaze, udělat to tomu druhému krásné. Zpočátku je to výborná situace, tahle nálada plná romantiky. Má-li se však stát určujícím momentem vzájemné sexuality, pak vede k tomu, že svá vlastní přání redukuji. Všimnu-li si, že se mé partnerce něco nelíbí, co je ale pro mne důležité, raději toho nechám….vlastně – žádný problém. Ale později vynechám ještě něco a tak nakonec dospějeme k malému společnému jmenovateli, který oba nudí. Mohl byste uvést nějaký příklad?Hodně mužů má rádo rychlý, nenáročný sex – krátké číslo před usnutím. To ale muž neřekne, ví-li, že to jeho žena pokládá za strašné a bez lásky. Takže se snaží dělat to tak, jak se jí líbí: dlouhé hlazení, ačkoli na to vlastně nemá chuť. Nějakou dobu to může fungovat, ale jestliže se muž musí dlouhodobě vzdát toho, co je pro něj důležité, vznikne obtížná situace. Začne se sexu vyhýbat. Čili tím, že žena chce něžnosti, vytváří svému muži překážku? Na to má přece právo….Samozřejmě, že má! Otázka ale zní: co s tím udělá on? Řekne-li: "Já nechci",pak prostě k ničemu nedojde. Máme demokratický konsens, že nikomu nesmí být nic vnucováno. Proto je ten, kdo nechce, ten silnější. Další otázka: jak naloží žena s tím, že partner nechce? Tím vznikne napínavá situace, z níž se oba mohou hodně naučit. Většinou to ale ve smyslu partnerské ohleduplnosti funguje jinak: on do toho jde. Zredukuje svou sexualitu na tu část, která se líbí jí – a naopak. Tak se pozvolna vplíží nechuť a ohledy přátelským způsobem vytlačí sexualitu. S tím nebezpečím, že jeden začne zahýbat?K tomu nezřídka opravdu dochází  - stále častěji na virtuální úrovni, na internetu. Tady si mohu namluvit, že uplatním celou svou sexualitu, zatímco v běžném životě mi ji určuje partner/-ka. Ale není to otázka sexuálních praktik, jestli třeba budu moci provozovat anální sex. Problém je zásadnější: pocit, že svá přání a potřeby v partnerství už vůbec neuplatním. Kdo z obou tenhle pocit zpravidla vyjádří?Častěji ženy. Ony jsou expertkami na nespokojenost ve vztazích, muži jsou zas experti na to, nebrat všechno tak doslova a na ignoraci.. Často má co dělat s páry středního věku, kde žena říká "Já už to déle nevydržím, nechci takhle zestárnout".Na tom zcela zřetelně vidím, že nejde jen o nějaké pozice v posteli, ale o otázku: Co z toho, co jsem ještě nezažila, chci realizovat?  A pak vzniká šance, prolomit vzorce a dostat se zase k plnohodnotné sexualitě. Kdo chce znovu zažehnout touhu, musí se odvážit nového začátku. Je to důležité, být objektem touhy?Dokonce velice důležité – protože to souvisí se spoustou dalších věcí. Když po mně partner/-ka netouží, brzy mne napadne: Jsem vůbec ještě milován/-a ? Jestliže jeden z partnerů své choutky ve vztahu už nemůže uplatnit, stávají se výbušninou. "Co když terapie nepřinese žádné plody ?", ptám se vždycky párů ve své praxi. A pak vyjde najevo, že jeden z nich chce odejít – skutečně nebo jen tajně. Ve své knize "Guter Sex trotz Liebe" /Dobrý sex, přestože se milujeme/ jste popsal celou sérii cviků, které mají páry v případě nechuti provádět. Které patří na začátek?Na začátku nejsou žádné cviky, nýbrž přiznání : jsem nespokojený/-á. Páry se nemění proto, že chtějí, ale proto, že musejí. A musejí tehdy, netoleruje-li jeden z nich tento stav a jeho nespokojenost by mohla vztah vyhodit do vzduchu.  Partneři musejí uznat, že se něco změní pouze tehdy, změní-li něco každý z nich a nebude čekat, že to udělá partner. Nejdůležitějším faktorem změny není naděje, ale rezignace: teprve vzdám-li naději, že se změnou začne partner, je jasné, že zodpovědnost leží na mně. Dokud doufám, paradoxně celou situaci stabilizuji. A co znamená zodpovědnost, vztahující se k sexu?Jedno z nejobtížnějších cvičení, která při svých terapiích provádím, je následující: jeden z partnerů určuje, co se budě dělat, ten druhý je milostný služebník. Oba se domluví na hodině sexu a definují role. O tři dny později je to naopak. Demokratický princip  "Tak, jak hladíš ty mě, budu hladit já tebe" – je zrušen ve prospěch jednostrannosti: jeden dává příkazy. Bývá to těžší pro toho, kdo udává tón, než pro toho druhého, zastávajícího roli sluhy. Zde totiž dochází k něčemu novému: musím přiznat barvu a říct, co bych si přál. Toho se mnozí neodváží a tvrdí – při tomhle by moje žena nebo můj manžel nespolupracovali, čímž toho druhého opět postaví do pozice  ničitele erotiky. Oni si prostě netroufají stát si za svou sexualitou. Ze strachu, že budou odmítnuti?Tady musím sáhnout po onom dílu svého sexuálního profilu, který není dílem společné sexuality – a to z dobrého důvodu: protože jsem kdysi zjistil nebo se domníval, že se mému protějšku to či ono nelíbí. Tohle cvičení je složeno z více kroků, z nichž je každý důležitý. Za prvé: musím si uvědomit, co chci. Za druhé: řeknu to nebo než Za třetí: když jsem to řekl: budeme to pak dělat nebo než Dostane-li se pár tak daleko, dosáhl toho už dost. Většinou bývá už první cvičení pořádnou překážkou. Proč je toto cvičení tak obtížné?Protože můj vlastní sexuální profil může být zahrabán hluboko ve mně. U páru, s nímž jsem dlouho pracoval, vylezlo jednou z toho muže, že by svou ženu hrozně rád svázal a pak s ní souložil. Ona znejistěla, pak ale řekla: "No dobře, to sice zrovna není moje gusto, ale když se ti to líbí…" Načež jeho vyděsilo, že tu ta možnost najednou je. A taky to pak nikdy, alespoň v průběhu terapie, nedělali. Otevře-li jeden dveře, nemusí nutně ten druhý okamžitě vejít. Ale už ten poznatek, že existuje něco mimo rutinu, sexualitu oživuje. A jak by měli partneři s těmito novými možnostmi zacházet?Jednat o nich. To se většinou daří tehdy, mohou-li tím něco získat – to dává do chodu logiku investice!  Když by například muž někdy rád vyzkoušel anální sex a žena řekne, že si to zásadně nepřeje, ale nabídne mu za to něco jiného, pohne to s ním. Ještě se mi nestalo, že by někdo řekl: "Chci buď tohle nebo nic!" Oba tak vidí, jak se k druhému chovat a něco tím získat. Pak se taky mohou určité praktiky zříci. Jak důležitá je odvaha?Tu potřebuji, abych určité riziko podstoupil, jinak by z toho nic nebylo. Ale dříve než své partnerce řeknu, že sním o tom, jít společně s ní a její nejlepší přítelkyní do swingerclubu, měl bych zvážit, jestli taková otevřenost vytvoří napětí, zaútočí na srdce nebo zničí důvěru. Protože ona se od této chvíle bude ptát, zdali tam chodím i bez ní. Takže to musím uvážit. Motto nezní: Ven s tím a všechno bude dobré. To by byla nedbalost. Je indikátorem kvalitního partnerství, jak dalece umím být otevřený?Ano, a také přání partnera být otevřený: řekni mi, kdo jsi! Chci to vědět, i když se mi to nebude líbit. Mnozí očekávají něco strašného: že jejich partner touží po sexu s dětmi nebo zvířaty a kdo ví co ještě! Většinou však přání a fantazie tak neobvyklé nebývají. Ve své knize vyzýváte k tomu, být si „trochu cizejší, než je nám normálně milé“. Tím má zas vzniknout napětí, které bylo na začátku vztahu hmatatelné a umožňovalo vzrušující sex během prvních měsíců. Ale neotupí se znovu? Nemusím k vytváření napětí sahat po stále silnějších dráždidlech?Ne, nejde o eskalaci dráždění. Sexuální všední den má i své opodstatnění. Bez něj by totiž ke slavnosti lásky vůbec nemohlo dojít. Partneři dosáhnou nového stupně pospolitosti – tím, že vyjednají, které ze svých sexuálních rozdílností vyjeví a které ne. Jaké pozitivní účinky má úspěšně ukončená terapie – kromě toho, že je sex zase uspokojující?K výsledkům patří uznání, že ten druhý je jiný, že partneři budou dělat méně kompromisů a akceptovat, co je dané, že si při sexu zachovají sebeúctu a budou pozornější k partnerovi. Nejde ani tak o vypilované techniky jako o nosný vztah, postavený na důvěře – a jde o seberealizaci.Interview: Sven RohdeTerapeut na vztahy a sex Ulrich Clement je profesorem lékařské psychologie na Univerzitě Heidelberg

folder_openPřiřazené štítky

Ta druhá, ten druhý

access_time26.prosinec 2019personRudolf Hentsel

Nevěra je středem pozornosti stejně často jako láska. Neboť mezi nimi existuje závislost. Bez lásky by nemohly vzniknout obavy ze ztráty milované bytosti. Nelze být nevěrný, nejsme-li k sobě vázáni partnerským vztahem. Jinými slovy – abychom ztráceli, musíme nejdřív vlastnit. Stejné, a přece každá jiná Stejně jako existuje, řečeno slovy básníka, sto tváří lásky, i nevěra má nekonečně podob. V dnešní uvolněné době není podstatné, zda partnerský svazek je či není stvrzený slibem manželským. Charakteristické pro nevěru je, když partner či partnerka naváže další milostný vztah, aniž to „ten jejich“ ví. Kdo si potrpí na švédskou trojku/čtyřku – podle fantazie doplňte sami –, stěží bude mluvit o nevěře. I když… duše lidská je spletitá; i v absurdních propletencích se může vyskytnout utajený milenec, který nasadí hlavnímu kohoutovi na méně tradičním domácím dvorku parohy… nebo ne? Nenechme se mýlit – i ryze platonický milostný vztah k jinému muži (ženě) zavání nevěrou. Jak by se zamlouvalo vašemu partnerovi, kdyby vaše nejintimnější myšlenky patřily jinému muži? Považoval by se za podvedeného, i když byste mu nebyla nevěrná fyzicky, v běžném smyslu slova? Proč jsou si lidé nevěrní V partnerském vztahu hraje roli mnoho faktorů, a ty rozhodují i o tom, zda si lidé jsou či nejsou věrní. Důvodů k nevěře je hodně, zmiňme některé z nich. · Přelétavost. Vlastnost stejným dílem mužská jako ženská. Svědčí o nevyzrálé osobnosti (muži tomu říkají „hledání“), která nemá jasno, koho si přeje po svém boku mít. Blondýnu? Ženu-vampa? Přelétavost je typická pro egocentrické lidi, kteří jsou zaměřeni jen na sebe: partnery berou jako vhodný doplněk ke svým momentálním zájmům a společnosti, v níž se pohybují. Jejich cílem často bývá dělat na ostatní dojem: „Když jsem z klubu odešla domů s Martinem, holky zíraly, že se mi podařilo ho ulovit.“ · Zvědavost. Důvod k nevěře pro ty, kdo jsou si ve svém vztahuji jisti až moc, a sužují se touhou poměřit své sexuální zkušenosti s novým zážitkem. „Jen prstíček ohřejeme,“ tvrdí jako jezinky, aniž je napadne, že test zvědavosti nemusí skončit dobře. Nejsou v původním vztahu nespokojeni, jen je láká zjistit, jak to chodí u sousedů: „Jestlipak je Veronika taky tak sexy, jak vypadá? S tou bych asi zažil věci!“. Málokterý partner sexuálního zvědavce má pro jeho nevěru pochopení, protože je mu jasné, že se bude opakovat znova a znova. · Nedostatek sebedůvěry. Jinými slovy mindráky. Upevňovat sebevědomí se dá různě a nevěra je zrovna tak dobrý způsob jako přejídání se nebo nakupování bot ve velkém. I když se to může zdát absurdní, jsou borci, kteří si lovením další partnerky nebo partnera foukají svoje ego-bebíčka. „Možná je manželka finanční ředitelka a já jenom účetní, ale nasadil jsem jí parohy, že by neprošla dveřmi!“. · Nuda. Objevuje se u vztahu, který trvá dlouho nebo je rutinní. Geniální hláška o nadcházející manželské povinnosti „Karle, je čtvrtek!“ z filmu Kdo chce zabít Jessii je příkladnou ukázkou. · Oživení. Nevěru nemusí způsobit skutečnost, že ti dva si nemají co říct, že partnerský život je pro ně nekončící série povinností. „Nic tak neoživí manželství jako občasná nevěra“ je krédo některých mužů, kteří chovají k manželce i po dvaceti letech něžný vztah – a nehodlají kvůli věrnosti žít v hormonální tenzi. Obvykle mají jednu či více stálých partnerek, s nimiž se poklidně stýkají, aniž má kterákoli z obou zúčastněných stran touhu se rozvádět. · Důkaz věčného mládí. I na toto téma existuje dost literatury a filmu (nedávno proběhla v ČT britská Druhá míza). Partner se dopouští nevěry, aby sobě dokázal, že je v plné síle a stačí „na ty mladé vlčáky, kteří ani pořádně nevědí, co s mladou holkou dělat“. Nevěra diktovaná jako důkaz nestárnoucího sex-appealu přepadá i ženy tvrdící, že „noc strávená se zajíčkem v posteli vydá za nejlepší kosmetický salon“. · Sexuální apetence. Není žádnou výjimkou, že jeden z dvojice je sexuálně výbojnější než druhý. „Proboha, dneska ne, strašně mě bolí hlava“ – to je věta, která se dostala i do anekdot. Nicméně za sníženou sexuální apetencí mohou být různé důvody, fyzické i psychické, trvalého nebo přechodného charakteru. Mezi partnery může existovat tichá dohoda, že ten erotičtěji založený si v tichosti najde bokem „ventil“; ale obvykle se to řeší bez dohod s partnerem. Může (ale nemusí) to být kompromisní řešení pro dvojici, která se nechce kvůli vyšší hladině hormonů jednoho z nich rozcházet. · Sexuální nekompatibilita. Fakt, že to dvojici spolu v posteli neklape, se vyskytuje i v dnešní době. Bývá příčinou rozchodu a nevěra mu může předcházet jako test, „abych podruhé nenaletěl/a“. Tento motiv nevěry bývá častější u žen – mužský práskne dveřmi a ve vztahu nepokračuje, zatímco žena nerada opouští milence s vyhlídkou, že zůstane sama, než si najde někoho lepšího. · Sportovní pojetí. Typické pro některé muže, kteří věří, že sex je součást osobní hygieny, něco jako čištění zubů nebo pravidelná návštěva posilovny. Proboha, jen nic osobního! Tihle chlápci málokdy žijí v partnerském vztahu, protože by se cítili omezováni ve svých zájmech, které jim jsou nade vše. Mluvit v jejich případě o nevěře je vlastně nonsens – kdo nežije v partnerském vztahu, nemůže se dopouštět nevěry. · Pomsta. Ta bývá dost častý důvod k nevěře. Mstít se dá za domnělé i skutečné křivdy, za hádku, násilí, ponižování. Pochopitelně i za skutečnou nebo domnělou nevěru, které se dopustil partner. Těžko říci, zda metoda „zub za zub“ je specificky ženská nebo mužská. Je paradox, že notoričtí mstitelé se dopouštějí nevěry i preventivně: „Tak jsem si to na služební cestě rozdala s kolegou, protože manžel na mém místě by nezaváhal a určitě by využil situace.“ Ta druhá V drtivé většině milostných příběhů jsou ústřední postavou nevěrník + zrazená. Jen zřídkakdy je středem pozornosti „ten druhý“, „ta druhá“. V mnoha případech jde o člověka, pro kterého víkendy, svátky, dovolené (které jeho miláček tráví se svou rodinou) představují věčné čekání. Pokud „ta druhá“ vidí ve vztahu se zadaným partnerem příslib do budoucnosti, musí si uvědomit rizika, která z takového trojúhelníkového vztahu plynou. Pomineme-li chvilkový nezávazný flirt, v němž jsou si obě strany rovny, pak postavení „druhých houslí“ není moc povznášející. Co oči nevidí, to srdce nebolíNa otázku, co nevěra přináší, existuje mnoho odpovědí, ale jedna je jistá: problémy. Pokud se dopouštíte tzv. nezávazné nevěry a kvůli ní by vás ani ve snu nenapadlo opustit partnera, musíte si uvědomit, že by pro něho určitě nebylo potěšující zjistit, jak se věci doopravdy mají. Ať se tváří sebestatečněji, nevěra ho zraní. MUDr. Plzák, odborník na manželské a partnerské vztahy, na otázku, zda se přiznávat k nevěře odpovídá: „Nikdy!“ Tato možná nemorální, ale účinná rada „zapírat, zapírat a ještě jednou zapírat“ platí pořád. Čestné přiznání „Mám sice nezávazný poměr se Zuzanou/Tomášem, ale miluju jen tebe“ je hodně silná káva. Zvlášť ženy mívají potřebu na sebe vyžvanit kde co. Nevěrníci obého pohlaví se domnívají, že přiznáním se jejich nevěra anuluje. Přitom náramně dobře vědí – i když se dušují: „spali jsme spolu jen párkrát“ –, že partnerovi přiznáním ubližují. Aby je netížilo svědomí, nutí ho stát se soudcem odpovědným za budoucnost pochroumaného vztahu. Nevěřte tomu, že pravda vítězí za všech okolností. Co se týče lehkovážných bokovek, určitě se nevyplácí kápnout božskou. Rcete pravdu, jen když jste opravdu rozhodnuti spálit za sebou všechny mosty a začít s někým jiným někde jinde.

folder_openPřiřazené štítky

Horoskop - Hodíme se k sobě? Blíženci

access_time29.prosinec 2019personRudolf Hentsel

Blíženci-Beran:Jste ideální dvojice, každý vidí, jak moc jste jeden do druhého zamilování. Mezi vámi existuje chemická i fyzická přitažlivost. Když jste spolu, každý úsměv a pohled věnujete pouze partnerovi.Blíženci-Býk: Jste jako pes a kočka. Nemůžete vydržet v jedné místnosti, aniž byste se nepopichovali. Vztah mezi vámi může fungovat v případě, že se stane zázrak. Jsou mezi vámi tak velké rozdíly, že se Blíženec s Beranem většinou nesnesou. Blíženci-Blíženci: Umíte se spolu bavit a každý okamžik prožíváte naplno. Problém se však může vyskytnout, pokud se jeden druhého nasytíte. Začnete se totiž rychle nudit a skončíte vztah podivnou vzájemnou laskavostí.Blíženci-Rak: Vztah mezi vámi může být nebezpečný. Rak vyloží své city na stůl, zatímco Blíženci si s city většinou pohrávají. Rak však bere hry vážně, což mu může způsobit mnoho trápení.Blíženci-Lev:Blíženci si Lva zpracovávají k obrazu svému, ale Lvi jim jsou po vůli pouze v případě, že jim na vztahu záleží a pokud chtějí, aby si udrželi Blížencovu náklonnost. Mějte se Lvy trpělivost, pokoušejte se je měnit, pouze pokud vám to dovolí – jinak by se to mohlo později obrátit proti vám.Blíženci-Panna: Blíženci jsou nerozhodní, zatímco Panna přesně ví, co chce a nemá příliš trpělivosti s nejistými city Blíženců. Kvůli špatné komunikaci mezi oběma partnery vztah spíše skřípe.Blíženci-Váhy: Je to láska jako z pohádky. Přesně vědí, co mají jeden druhému říkat. Váhy přesně odhadnou, kdy mají dát Blížencům květiny, aby vykouzlily na jejich rtech úsměv, kdy jim mají říct pár hezkých slov, aby se jim rozzářily oči. Zkrátka jsou stvořeni jeden pro druhého. Jeden bez druhého nejsou nic.Blíženci-Štír: Jejich vzájemný vztah osciluje mezi dvěma extrémy. Buď prožívají výjimečně krásné romantické okamžiky plné radosti a hezkých slov nebo se hádají až do krve. Jsou schopni si oči vyškrábat pro každé slovo nebo gesto. Ačkoliv si nakonec to zlé odpustí, nikdy zcela nezapomenou.Blíženci-Střelec: Oba jsou dobrodružné povahy, rádi zkouší nové věci a poznávají nové lidi. Jejich zálibou je dobývat co nejvíce osob opačného pohlaví, proto vztah mezi nimi bude mít povahu pouhého dobrodružství na jednu noc. Druhý den už budou hledat někoho dalšího.Blíženci-Kozoroh: Blíženci rádi cestují, jsou podnikaví, experimentují, zatímco Kozorozi jsou raději doma, protože jsou introvertnější. Každý chce něco jiného, a proto nenacházejí styčné body, které by je spojovaly. Blíženci-Vodnář: Blíženci mají s Vodnáři neuvěřitelnou trpělivost, pokud jde o to vyslechnout a sdílet s nimi jejich sny a přání. Dochází u nich k šarvátkám a myšlenky druhého odhadnou jen částečně. Milují se vášnivě, ale nejraději vyznávají lásku nevšedními činy a gesty.Blíženci-Ryby: Ryby jsou citově založené a Blíženci jsou rezervovanější a nedávají city tolik na odiv. Ryby chtějí být hýčkané a vyžadují něžnosti, ale Blíženci na to nemají trpělivost, takže vztah mezi těmito dvěma znameními se příliš nedoporučuje.

folder_openPřiřazené štítky

O vztazích mezi mužem a ženou

access_time23.leden 2020personRadka Eliášková

Klíčové výrazy: dlouhodobá nevěra, duchovní partner, jak si udržet vztah, jak ukončit vztah, jak zachránit vztah, jak zlepšit vztah, karmické vztahy, krize vztahu, láska a vztahy, láska nebo přátelství, manželská nevěra, milenecký vztah, nevěra manžela, nevěra manželky, nevěra muže, nevěra partnera, nevěra v manželství, nevěra ve vztahu, osudový muž, paralelní vztah, partner duše, partnerské vztahy, partnerský vztah, problémy v manželství, přátelství je někdy víc než láska, rodinné vztahy, vážný vztah, vztah mezi mužem a ženou, vztah na dálku, vztah na pracovišti, vztah po nevěře, vztah se ženatým, vztah se ženatým mužem, vztahy mezi lidmi Vztahy je téma v dnešní době pro všechny aktuální. Aby ne, když se jedná o jeden ze základních vývojových nástrojů. Ve vztazích se setkávají naše vnitřní názory o světě (naše vnitřní fantazie) s realitou. Ale i zde lze nalézt určité zákonitosti.Aby byl vztah úplný, musí být rozvinutý v obou svých polovinách. V milenecké a v přátelské. Obě poloviny jdou ruku v ruce a hodně se ovlivňují. Vztah mezi mužem a ženou je většinou problém rozvinout v přátelské oblasti, za kterými se skrývají očekávání a obavy z obou stran. Tyto strachy si často už na svět přineseme, díky výchově se znovu zaktivizují a v dospělosti se s nimi pracuje. My lidé totiž dnes většinu vztahů začínáme na bázi přitažlivosti a citového vzplanutí. Druhou část na počátku nijak neřešíme. Pokud jsme se ovšem nenarodili v Indii, kde nám naši manželku vybrali rodiče.Přátelská rovina je rovina otevřená. Přátelé, pokud to jsou opravdoví přátelé, jsou schopni sdílet jakékoliv téma bez toho, aby jeden druhého posuzovali nebo odsuzovali. Nemusí spolu souhlasit, ale řeknou si otevřeně vše na rovinu a ve všem se tolerují. Tak to funguje mezi správnými kamarády. Vezměte si třeba téma krása. Pokud popisujete nějakou krásnou věc, jako třeba sportovní auto je zde ještě vše v pořádku. Pokud ale začnete popisovat nějakou krásnou kočičku, kterou jste dnes potkali s postřehy o její postavě, přestane to být u vaší partnerky věc přátelská, ale stane se z toho věc osobní. Už nesdílí váš smysl pro krásu, nepluje v přátelské neosobní rovině. Je to pro ni zásadní porušení rovnováhy a hrozba zboření celého systému. Bere celou věc osobně. Nedej bože se ještě zmínit, že je o 20 let mladší, má dokonalé „vlasy třeba…“ nebo jinou část těla a je to nová spolupracovnice, tak to jste většinou na dlouho skončili s klidem doma.To se běžně mezi muži ví, a tak se tyto zážitky doma neventilují, jen mezi přáteli a doma se pak žije v tom, co tolerance dovolí. Zde platí zásada neubližovat. Přátelská rovina je tím ale velmi okleštěná. Muži se bojí výčitek a neklidu doma, ženy zklamání. Co ale oba vždy dokáže spojit v otevřenosti, jsou děti. To je společný projekt.Mimochodem, uvědomujete si, že pokud prožíváte jakékoliv zklamání, že se jedná o obchod a ne o čistý dar? Zklamání totiž vždy znamená očekávání, že se mi vložená energie (investice) vrátí.Ženy málokdy dávají své city zadarmo. Ta zkušenost ale přijde, až když se vztah začne rozpadat.Vztah založený na obchodní bázi může fungovat, ale musí být nějak vyvážený. Takto fungovaly vztahy kdysi u našich prababiček, kdy každý z partnerů měl svou jasnou roli, např. žena domov, muž práce a ten druhý se mu do dané role nemíchal. Tyto role se setkávali jen na určitých rozhraních a výměna energie tam a zpět byla vyrovnaná.Dnes se ale vzájemné role promíchávají. Ženy se chtějí pracovně realizovat stejně jako muži, muži zase přebírají část péče o domov a děti. Protože oba mají zkušenost s tímtéž, je zde možnost srovnání obou přístupů a mohou nastat konflikty o to, který přístup je lepší. Tento systém zvyšuje daleko více tlak na toleranci toho druhého.Vývoj pokračuje i v této oblasti, tak jsem zvědavý, kam se to bude dále vyvíjet. Zajímavý byl tento článek z internetu:„Podívejte se s námi na nejoblíbenější alternativy tradičních vztahů:1. Otevřené manželství - kdy partneři spolu sice uzavřou sňatek, ale sexuální věrnost si neslíbí. Vztah tedy není založen na lži a každý z partnerů souhlasí, že si ten druhý může najít milence/milenku. Obvykle se tak ale děje za konkrétních pravidel, na kterých se partneři dopředu domluví.Podle zastánců tohoto stylu je to jedno z nejupřímnějších a přitom účinných řešení, které nenutí partnery ani po letech předstírat, že jsou monogamní, a klamat tak sami sebe.2. Manželství na zkoušku - stále oblíbenější způsob, jak si vyzkoušet, zda spolu dva lidé mohou skutečně žít. Obvykle si partneři stanoví dobu trvání tohoto vztahu, kdy si společně zhodnotí, zda má smysl spolu pokračovat a pak také, jakou formou.3. Přátelský svazek - tento vztah není o lásce jako takové a nemusí být ani o sexuální přitažlivosti. Jedná se čistě o praktickou záležitost, když dva lidé chtějí od života to stejné.Podle mnohých odborníků má dokonce toto manželství větší šanci na celoživotní svazek než to založené na intenzivní vášni. Předností tohoto vztahu je především stabilita.4. Manželství kvůli dětem - primárním účelem tohoto svazku je vychovávat děti. Jedná se o nejkřehčí vztah vůbec, jelikož kolem výchovy dětí panuje všeobecně nejvíce neshod mezi partnery a hrozí tedy i velké zklamání.5. Oddělené manželství - partneři jsou sezdáni, ale nežijí spolu, nebo jen naoko. Tento vztah vyhovuje všem, kteří chtějí mít hodně času jen pro sebe a zároveň nechtějí být úplně bez partnera. Vyhovuje tedy všem, co se vzájemně přitahují, ale osobnostně jsou si natolik vzdáleni, že by každodenní soužití nezvládli.Oba mají dostatek svobody na to, aby si dělali, co chtějí a společně jen tráví čas, který si spolu naplánují. Aby partneři takový vztah zvládli, je zapotřebí obrovské množství vzájemné důvěry.6. Manželství jako způsob ochrany - vztah postavený na vlastní bezpečnosti a vzájemném prospěchu. A je jedno, zda se jedná o emocionální stránku či tu finanční. Vždy jde o výhodný obchod, tedy něco za něco.“Každopádně dokud nenecháte partnera a nepodpoříte ho, aby svobodně projevil všechny své fantazie, vyzkoušel si to, co ho láká, do té doby nikdy nepoznáte, koho vlastně „milujete“. Nepoznáte také nikdy ve vnitřní hranice tolerance, svůj vlastní osobní vztah k partnerovi, míru svého vlastnění apod. Jen tušíte a svazují vás vnitřní strachy. Muži se jen velmi těžce nechají okrást o svou svobodu, a pokud cítí, že by byli nepochopeni, provedou čin stejně, jen tajně.Život a životní zkoušky nejsou totiž ničím jiným než hledáním a hlavně projevením své vlastní vnitřní kvality v reálném životě. Tu stejně všichni nosíme v latentní podobě v podvědomí a realita dává k jejímu projevení prostor.

folder_openPřiřazené štítky

Manželství

access_time08.únor 2020personRadka Eliášková

Když dvojice vstupuje do manželství, vstupuje do poněkud dobrodružné instituce. Zpravidla se pouští do něčeho, o čem nic neví. O tom svědčí nemalé množství rozvodů, manželských problémů ale i lidí, kteří radši svazek manželský ani neuzavírají. Ve skutečnosti se dá říct, že manželství a rodina jsou stavebními prvky celé společnosti, takže má svou hodnotu o nich něco vědět.  Manželství je v podstatě předsevzetí obou partnerů žít společný život. Ale aby bylo manželství úspěšné, musí toto předsevzetí na obou stranách trvat. Stejně jako vyhasne oheň, který neudržujeme, vyhasne i manželství, které přestáváme tvořit. CO MŮŽE STÁT ZA ROZVODY A PROBLÉMY V MANŽELSTVÍ? - TvořeníNení to o tom, že by byli lidé zlí a proto nedodržovali manželské sliby. Často je důvodem, že partneři předpokládají, že manželství bude fungovat jaksi automaticky. V době zamilovanosti dělají oba partneři všechno možné pro to, aby svého partnera získali a aby si ho udrželi. V okamžiku, kdy uzavřou svazek manželský, se jejich aktivity vytrácí, protože tak nějak předpokládají, že teď už je „hotovo“ nebo „mají své jisté“, nebo prostě jen dosáhli svého cíle a nedali si další. Někdy už tvoří jen jeden z partnerů a to nestačí. Po uzavření manželství je dalším cílem na cestě jeho tvoření. Patří sem společné aktivity, společné sny, zájem a péče o partnera a další. Takže základem udržení manželství je uvědomit si, že je to něco, co je potřeba tvořit, na čem musíme neustále pracovat. Být manželem neznamená jen mít místo, kam si přijdu odpočinout po práci a kde mám navařeno, napečeno a uklizeno. Být manželkou neznamená jen být zabezpečená, mít děti a domácnost, o kterou se mám starat. Manžel a manželka jsou role. Manželství je nejen o vzájemné lásce, ale také o vzájemné podpoře, plnění snů a cílů, společném tvoření domova a budoucnosti. Kdysi mi jedna kamarádka řekla: „Pokud nemáš za cíl o někoho pečovat, nevdávej se.“ Je na tom hodně pravdy a platí to jak pro ženu, tak pro muže. A role manželky a manžela nejsou totéž jako role matky a otce. Když přijdou děti, stále zůstáváme manželem nebo manželkou, jen si přibíráme další roli otce nebo matky.  - KomunikaceDalší důležitou oblastí, která by měla být v pořádku, aby manželství vydrželo, je komunikace. Fungující komunikace v manželství neznamená jen schopnost jeden druhému naslouchat, nebo schopnost partnerovi cokoli říct. Základem dobré komunikace v manželství je také podobná komunikační prodleva. Co to komunikační prodleva je? Je to čas, který uplyne od chvíle, kdy partnerovi položíte nějakou otázku, do chvíle než vám odpoví. Nebo čas, který uplyne od chvíle, kdy mu něco řeknete, do chvíle, kdy on na to zareaguje. Ideálně by měla být komunikační prodleva obou partnerů podobná. Když má jeden z partnerů komunikační prodlevu příliš dlouhou oproti druhému, oba tím trpí. To samé platí o rychlosti obecně. Když je jeden z partnerů při zvládání každodenního života a práce rychlý a druhý pomalý, oba ve vztahu trpí. Ale nejde jen o to. Komunikace je záležitost takzvaně dvoucestná. To znamená, že dobrá komunikace v manželství je komunikace, kdy jde o vzájemnou výměnu myšlenek, skutečnou debatu. Nejde jen o to, že jeden mluví a druhý poslouchá. Oba partneři by měli mít možnost mluvit a oba schopnost naslouchat. - ŽárlivostS komunikací v manželství souvisí také žárlivost. Žárlivost v podstatě znamená, že ten žárlivý partner omezuje komunikaci druhého partnera s okolím. Žárlivost nemusí být žádným způsobem podložená, může vycházet jen z vlastní nejistoty žárlivého partnera, který se obává, že jeho partner komunikuje skrytě s dalšími osobami, o kterých on nic neví, a snaží se takové věci zjistit nebo jim zabránit. Takže žárlivý partner se potom snaží bránit svému partnerovi v komunikaci a to samozřejmě vede k rozepřím a hádkám a snadno to může celý vztah „zabít“. - Když do vztahu zasahuje třetí osobaTaké vám může manželství ničit třetí osoba. Tchýně se nestaly předmětem mnoha vtipů tak úplně náhodou. Je pravda, že je velké množství tchýní, které jsou naprosto skvělé a úžasné. Ale existuje určité procento tchýní, které na svém synovi nebo dceři natolik lpí, že do jejich manželství neustále vnáší něco, co tam nepatří. Ale do manželství nemusí takovým způsobem zasahovat jen tchýně. Mohou to být i kamarádi, kamarádky, kolegové. Může to být pomlouvání a snižování partnera, jako „neumí vařit“, „neumí se pořádně postarat o domácnost“, „vždyť tě pořádně neuživí“, „věčně není doma a ty vlastně ani nevíš, kde je“. Takové věci samozřejmě vnáší mezi partnery určité pochybnosti, nahlodávají vzájemnou důvěru. Nebo může tchýně (všem dobrým tchýním se omlouvám) příliš zasahovat do manželského života samotného třeba tím, že do všeho mluví, musí pořád být nablízku, nenechá partnery téměř o samotě. To samozřejmě soužití partnerů narušuje. I taková věc se mezi partnery dá vyřešit jednoduše komunikací. Je třeba, aby si především oni sami vzájemně řekli, co se děje, co si myslí, případně co tchýně nebo nějaká třetí osoba říká. Potom mohou společně promluvit i s tou osobou a mohou celou situaci zvládnout. Problém nabývá velkých rozměrů ve chvíli, kdy se partner postaví na stranu své matky (nebo otce) místo toho, aby stál za svým partnerem. Dokonce i v situaci, kdy by měli rodiče v něčem pravdu a on by to vnímal podobně, když tchýně nebo tchán mluví proti jeho partnerovi, může být manželství osudným, postavit se na jejich stranu. Existuje něco, čemu se říká zodpovědnost a existuje také zodpovědnost za manželství. Převzít zodpovědnost za své manželství znamená kromě jiného „nedovolit nikomu a ničemu jinému, aby to vstoupilo mezi mě a mého partnera“. Příkladem může být situace, kdy je u vás matka na návštěvě, váš manžel přijde večer pozdě z práce a vaše matka spustí: „Myslím, že bys měl chodit domů dřív a nenechávat ji tady po večerech samotnou.“ I kdybyste to cítila stejně, je třeba tu komunikaci zastavit a minimálně matce vysvětlit, že to je mezi vámi a vy si to vyřídíte spolu. Ještě lepší by bylo se svého partnera v takové chvíli zastat. Ale v každém případě, pokud potřebujete s manželem vyřešit, že chodí domů pozdě a vadí vám to, vyřešte to s ním a jen s ním. To platí pro jakékoli podobné situace. - Nevěra a jiné „prohřešky“Hodně lidí se řídí pravidlem „zatloukat, zatloukat, zatloukat“. Je to naprosto pochopitelné. Není to jen z obavy, že se na nás partner naštve, ale i z obavy, že mu tím, že mu o své nevěře nebo jiném „prohřešku“ řekneme, ublížíme. Obvykle se také partner, který se nevěry dopustil, obává, že ho partner opustí, jakmile se to dozví. Tyto obavy mohou být i opodstatněné. Já vím, že je to těžké, ale obvykle svým klientům na rovinu říkám, že o tom měli uvažovat předtím, než do té postele vlezli. Tvrdé? Ano. Ale základem každého manželství je upřímnost a to, že je mezi partnery „čisto“. Každá zamlčená nevěra, každý prohřešek vůči partnerovi, který vás trápí, mezi partnery ve skutečnosti staví zeď nebo lépe řečeno hloubí propast. Proč tomu tak je? Nevěra může vzniknout náhodně pod vlivem alkoholu – prostě takový „úlet“, nebo může být důsledkem neřešených problémů, které ve vztahu již existují. V obou případech ale její zamlčení způsobí, že ten partner, který se jí dopustil, se ze vztahu stáhne. Jednoduše proto, že nechce ubližovat. Je to přirozený instinkt, protože nechceme tomu druhému ubližovat. A kromě toho si potřebuje svůj skutek zdůvodnit a to vede k tomu, že na svém partnerovi začne hledat chyby. Prostě, když jsem byla manželovi nevěrná, potřebuji k tomu „důvod“ a i kdyby žádný ve skutečnosti nebyl, tak si začnu říkat věci jako „on mě zanedbává“, „nedává mi dost peněz“, „už ho vůbec nezajímám“ a podobně. I kdyby ty důvody skutečně existovaly, nevěra je jen prohloubí, protože místo snahy ty věci řešit je potřebujeme vidět ještě víc, protože pak máme pravdu a měli jsme na tu nevěru naprosté právo. I když v manželství zůstaneme, bude tam pořád malá „propast“ a „Pandořina skříňka“. A té „Pandořiny skříňky“ se náš partner může kdykoli nechtě dotknout.Vezměme si příklad: manžel byl manželce nevěrný se svou novou sekretářkou. Manželka se nevině zeptá: „A jaká je ta tvá nová sekretářka?“ Manžel samozřejmě těžko zareaguje na takovou otázku v klidu, protože okamžitě nabude dojmu, že manželka možná něco ví. Takže jeho reakce bude typu: „Co tě to zajímá? Odkdy tě zajímá moje sekretářka?“ a podobně. To zase nechápe manželka. Takže pokud k nevěře došlo a skutečně chcete dát manželství do pořádku, jediná cesta je čestně komunikovat. Pokud manželství stálo na dobrých základech a není ještě na pokraji propasti, dá se taková situace zvládnout. Samozřejmě ideální je takové věci vůbec nedělat. - Dá se nevěře předejít? Určitě pro to můžeme hodně udělat. Základem je trvalé tvoření vztahu. Dále je to zájem o partnera. Pokud se totiž o partnera zajímáme, pak vidíme včas, že možná není vše optimální, že na straně partnera třeba existuje nějaká nespokojenost a můžeme ji zvládnout ještě předtím, než to skončí nevěrou. Ale zájem o partnera u něj zároveň vytváří dobrý pocit, cítí se stále žádaný a tudíž ani nemá tendenci hledat někde jinde. A samozřejmě upřímná, otevřená komunikace. Ta dává vztahu skutečnou sílu, protože buduje důvěru, vzájemné porozumění a posiluje vzájemnou lásku.  

folder_openPřiřazené štítky

Sex přes ICQ

access_time06.březen 2020personSimona Chvátilová

Sex se dá dneska provozovat snad všude a všelijakými způsoby. Žhavé erotické telefonáty nejsou ničím neobvyklým, posílání odvážných sms nevyjímaje. Ale zkusila jste už někdy sex po icq? Jaké to vlastně je? Potěšit se na dálkuJe virtuální sex opravdu tak vzrušující, jak slýcháme od těch, kteří už ho vyzkoušeli? Bezpochyby ano, jinak by ho neprovozovali. I pouhá myšlenka na sex dokáže s člověkem udělat divy. Pokud jsou navíc oba partneři od sebe vzdáleni a nemají možnost přímého kontaktu, je virtuální sex (v dnešní době hlavně přes icq, protože je zadarmo a máte možnost ihned reagovat) nejčastěji praktikován. Víte, že na sebe máte chuť, že se máte na co těšit, až se opět shledáte, a zároveň na čas takto provozovaný sex uspokojí vaše touhy.Pokud už jsou vaše hormony tak neudržitelné, že virtuální sex provozujete s člověkem, se kterým se seznámíte na chatu nebo přes jakoukoli seznamku na internetu (takových lidí je spousty), je icq první možností, jak si nezávazně a také „bezpečně užít“. Bezprostřední reakce dodají vašemu sexu dynamický spád a vzrušení nemůže opadnout. Sex provozovaný touto formou navíc není příliš osobní, partnera na druhém konci nevidíte ani neslyšíte (za předpokladu, že kamery a mikrofony zůstanou vypnuté), proto ho občas provozují i ti, do kterých bychom to nikdy neřekli. Tady jde všechen ostych stranou.Jestliže už je někdo tak daleko, že sex provozuje s několika partnery najednou, musí si dát pozor, aby se v tom neztratil a aby se kouzlo a vzrušení nevytratilo. Neustálé „překlikávání“ k jinému sexuálnímu partnerovi může zapříčinit ztrátu správného vzrušení a napětí.Zrádná je i technika. Pokud s jedním člověkem „sexujete“ a v druhém okně konverzujete s kamarádkou, ujistěte se, zda právě milostný návrh neposíláte jí. Nikdy nevíte, kdy vám přeskočí okénko. Někdy při sexu po icq nezůstává pouze u slov, ale oba partneři jsou schopní se vyhecovat i k činům. Jeden posílá druhému jakýsi „návod“, co má dělat. Je virtuální sex brán jako nevěra?Odpovědi na tuto otázku se rozcházejí. Každý si pod pojmem nevěra představuje něco jiného. Někdo bere jako nevěru líbání, někdo až sex. Jestliže nedojde k fyzickému kontaktu, nemůže být o nevěře řeč, tvrdili by jedni. To si musí každý uvědomit, pokud je zadaný, než začne s virtuálním sexem s jiným partnerem. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zaujalo nás na dotaz partnery

Znáte Bioenergetické terapie?

access_time22.leden 2020personRadka Eliášková

Lidé se mohoubioenergericky rozlišovat řadou příznaků, z nichž nejpodstatnější jsou:nadbytek nebodeficit bioenergie v organismu,bioenergetickáhrubost nebo naopak jemnost,stupeň čistotybioenergií nebo jejich znečištění jako následek různých onemocnění, nesprávnéhozpůsobu života nebo nepříznivého vnějšího působení, vývojová úroveň určitýchbioenergetických center organismu (čaker) a to, které v daném okamžikudominují.Bioenergetickánadbytečnost organismu nemusí svědčit o zdraví určitého člověka, jak se někdylidé domnívají. Na příklad akutní stadia mnohých onemocnění jsoucharakteristická intenzivním vyzařováním bioenergií, které způsobují onemocněnídruhých lidí. Stejně tak může člověk vyzařovat škodlivé energie při agresivníchemocích. Jediným způsobem rozlišení bioenergií zvláště podle kvalitativníchukazatelů je jejich hodnocení senzibily, kteří v sobě rozvinuli schopnostvnímání širokého spektra vyzařování. Na příklad někteří senzibilové mohouhodnotit stav druhého člověka (včetně přesné diagnostiky onemocnění, hodnocenístavu čaker, meridiánů atp. dokonce podle oděvu nebo libovolného předmětu,který tento člověk používal a na kterém zůstala jeho bioenergie.Bioenergetickýdeficit je nejčastěji možno pozorovat u oslabených nemocných, u malých dětí arovněž u těch lidí, pro které je charakteristický požadovačný vztah k ostatnímlidem, ať je to konkrétní člověk nebo společnost jako celek. Takové chybnéetické zaměření nutí jejich nositele, že se cítí stále nešťastní. Styk s nimibývá obyčejně těžký, neboť ze strany člověka, který "chce", lzepozorovat tak zvaný "bioenergetický vampirismus", který se můžeuskutečňovat dokonce na velkou vzdálenost. Pomoci těmto věčně nešťastným"vampírům" je možno pouze tak, že přeorientujeme jejichspotřebitelský vztah ke všemu a ke všem na aktivní tvůrčí životní postoj, jinakřečeno, změnit jejich nectnost vyžadovat lásku k sobě ve snahu darovat svojilásku ostatním lidem a celému světu.Nejdůležitějšímmechanismem, který uvádí bioenergie do pohybu, jsou emoce. Proto etickásebekontrola a schopnost kontrolovat a řídit své emoce za pomoci metodpsychické autoregulace umožňuje člověku, aby se naučil neškodit ostatním svýmineharmonickými bioenergetickými zásilkami nebo přitahováním energie k sobě.(Poznamenejme, že úmyslný i neúmyslný "bioenergetický vampirismus"nepřináší "vampírovi" úlevu. Organismus s nerozvinutými čakraminemůže udržet tímto způsobem získanou energii a ta se rychle rozptýlí. Čakryhrají roli bioenergetických akumulátorů. Jestliže jsou rozvinuté a v pořádku,jsou i tak téměř vždy plné energie.)Když mluvíme ovzájemném bioenergetickém působení mezi lidmi, nelze pominout otázku sexuálnímustyku. Při pohlavním aktu dochází mezi partnery k intenzivní energetickévýměně. Přitom se stejně snadno předávají jak energie čisté, zdravé, léčivé,tak i hrubé, škodlivé a patogenní. Závěry nechť si vyvodí čtenář sám.Bioenergetickýmifaktory jsou vyvolány mnohé případy sexuálního nesouladu, jako je impotence azkrácení pohlavního aktu u mužů, frigidita a anorgasmie u žen. Konkrétnímipříčinami mohou být nedostatečně rozvinuté a znečištěné čakry (předevšímsvádhišthána), "vampirismus" partnera jako následek jeho etickyzvrácené lásky, t.j. "lásky" k sobě, snaha získat pro sebe, nedarovat svoji lásku druhému. Značnou roli může hrát rovněž nesoulad partnerů zhlediska hrubosti a jemnosti jejich bioenergií. Z toho mohou pocházet poruchy vbioenergetice organismu toho partnera, který má jemnější (t.j. dokonalejší)energetiku. Sexuální styk potom může kromě poruchy zdraví vést také k pohlavníchladnosti až k odporu k partnerovi nebo dokonce k sexu vůbec. Mluvíme-li oneslučitelnosti zvláště energií svádhištány, podotýkáme, že jestliže u ženy jetato energie hrubší než u jejího partnera, může to být příčinou rychléejakulace u muže jako následek dráždivé činnosti takové energie na jehosvádhišthánu. Takže příčiny pohlavního nesouladu je možné hledat nejen u muže,jak tomu obvykle bývá, ale i u ženy. Uvedené příčiny pohlavních poruch mohoubýt odstraněny jógovými metodami.Všechny výšeuvedené příklady jsou určeny k tomu, aby ukázaly rozmanitost a složitost takzvaných "běžných" problémů vzájemného bioenergetického působení mezilidmi a také aby ukázaly, jak je důležité mít je na zřeteli. Ve většině případůke styku dochází, aniž by jej účastníci kontrolovali a uvědomovali si příčinynásledků.Existují všakoblasti, kdy člověk vědomě používá znalosti o bioenergetice a řídí se jimi.Jednou z nich je léčitelství.Léčitelstvísestává z bioenergetické diagnostiky a bioenergetické terapie. Pojednáme ojejich základních formách.Nejjednoduššívarianta bioenergetické diagnostiky, kterou senzibilové obvykle začínajízdokonalovat své umění, je diagnostika pomocí ruky. Základem je skutečnost, žetělo každé živé bytosti včetně člověka je obklopeno energetickým polem, tzv."kokonem". (Používá se také termínu "aura", ale tímtoslovem se označuje i řada jiných jevů. Proto je lépe pro přesnost používattermínu "kokon", který zavedl Juan Matus.) Toto energetické pole jeutvářeno životní aktivitou všech tělesných buněk, přičemž hranice"kokonu" a hutnost jeho vnitřní energie zobrazují zdravotní stavorganismu. Hranice "kokonu" člověka se nachází obyčejně asi 50 cm odpovrchu těla. Ale u oslabeného pacienta bývá blíže tělu a je obtížné jirozeznat. U člověka s vysokou bioenergetickou aktivitou může být vzdálena odtěla 2 i více metrů.Téměř každý semůže naučit hranici "kokonu" pociťovat dlaní, vnímat hustostuprostředí, t.j. pohybovat jí jakoby ve vzduchu, který se změnil v hustou,průzračnou tekutinu, bránící pohybu.Potom začínámelehkými vlnivými pohyby přibližovat z dálky dlaň k pacientovu tělu. V určitémokamžiku se dlaň dotkne neviditelné překážky, hranice hutnějšího prostředí. Ato je kokon. Pohyb rukou uvnitř kokonu vyvolává v dlani pichlavé pocity a jakoby jí vanul energetický "vítr".Jakmile senaučíme přesně určovat hranici "kokonu", přistoupíme k další etapěvýuky. Nyní budeme hranici ohmatávat kolem celého těla. Je-li člověk zdráv,hranice se bude nacházet všude ve stejné vzdálenosti od povrchu těla. Je-linemocen, proti nemocným částem je možno pozorovat vypoukliny nebo prolákliny.Vypoukliny odpovídají tělesným oblastem s patologicky zvýšenou bioenergetickouaktivitou, prolákliny označují aktivitu sníženou.Tato metodapomáhá určit i latentní (skrytá) stadia nemocí a rovněž ohniska pomaluprobíhajících chorob, o nichž nemocný nemusí mít ani tušení.Tak se můžemenaučit přesně určovat dokonce i tak malá ohniska chorob, jako zubní kaz, nebodokonce obyčejný vřídek, skrytý oděvem.Tento a dalšízpůsoby používáme také u zvířat a rostlin.V některýchpřípadech (např. při velkém "kokonu") je výhodnější diagnostikovat nepodle jeho hranice, ale podle změn hustoty a jiných charakteristikenergetického pole uvnitř kokonu. Přitom se dlaň léčitele pohybuje paralelně spovrchem pacientova těla. Mnozí senzibilové používají pouze tuto metodu.Jestliže má pacient dobře rozvinuté čakry, léčitel pociťuje jejich pole a točiní tento způsob nepoužitelným.Mimochodem, přessyntetický a někdy i vlněný oděv je veškerá bioenergetická diagnostika obtížnánebo nemožná.Druhý, složitějšízpůsob bioenergetické diagnostiky je spojen s takzvanou"jasnovidností", tj. viděním energií, které obyčejný zrak nevnímá.Někteří lidé mají tuto vlastnost vrozenou, ale prakticky všichni mohou získattuto schopnost jako výsledek systematického cvičení rádžajógy.Pacientovo tělomůžeme zkoumat pomocí energetického pole mezi svými dlaněmi, a tím si ulehčímeosvojení této podoby jasnovidnosti. Upozorňujeme, že jasnovidnost tohoto druhuneznamená vidění očima, ale přímo vědomím, které je nejlépe soustředit za svýmtělem nebo v meridiánu čitriní.Vědecké chápánítohoto jevu je možné, přijmeme-li tyto tři postuláty: 1. Celý vesmír je mnohorozměrný.2. Lidské vědomí je schopno pronikat do hlubin mnohorozměrného vesmíru díkyspeciálnímu tréninku v rádžajóze a buddhijóze a bezprostředně poznávat různéprostorové rozměry. (Někteří lidé mají tyto schopnosti vrozené. Můžeme tohodnotit jako realizaci zkušeností z minulých životů.) 3. Vědomí máenergetickou povahu. Individuální vědomí je nositelem vnímání sebe sama asebeuvědomování, při čemž se vyvíjí a mění se kvalitativně i kvantitativně (tj.množstvím své "masy"). Nerozebíráme zde termín "společenskévědomí", který má zcela jiný význam.Vulgárněmaterialistické myšlení, které dominovalo v naší zemi v posledníchdesetiletích, přivodilo v hovorovém i vědeckém slovníku faktické ztotožněnídvou zcela odlišných pojmů — "mysl" a "vědomí" — což bylo brzdoupro rozvoj psychologie a věd s ní souvisejících. (V sanskrtu "manas"a "buddhi".)Nebudeme zdevysvětlovat metody rozvoje vědomí a jasnovidnosti. Uvedeme pouze, že tato cestavede přes zjemnění emocionální sféry, práci s čakrami a důležitějšími meridiány.Ti senzibilové,kteří ovládají zmíněnou formu jasnovidnosti, mají možnost pozorovat u pacientav nemocných částech těla temné (šedé nebo černé) energie, jejichž odstraněnízpůsobí vyléčení okamžitě nebo po určité době.Existují isložitější metody bioenergetické diagnostiky, než jsme popsali. Mezi nimi např.utvoření obrazu ("fantomu") pacienta podle bioenergetické nebo jinéinformace, při čemž se pacient nachází daleko od léčitele, který potom provádídiagnostiku. Je také možné přenést koncentraci vědomí k pacientovi nezávisle navzdálenosti od něj a léčit ho. Lze také léčit bez stanovení diagnózy, o čemž sezmíníme dále. Nyní přejdeme k základním způsobům bioenergetické terapie. Prvnía nejznámější je působení vlastní bioenergií vyzařovanou rukama (s přiloženímrukou současně s masáží nebo na určitou vzdálenost od těla nemocného).Příznačným rysem této metody je výrazné využití energie, která bylanashromážděna v léčitelově těle.Tento způsob mánedostatek v tom, že léčitel, který dá svou energii nemocnému, sám značněoslábne a škodlivé faktory mu mohou ublížit. Aby zahladil tento nepříjemnýúčinek, léčitel se potřebuje hned po složitém případu najíst a někdy se ivyspat.K výdeji energiev menší míře dochází při jiném působení, které vytváří také lepší perspektivupro další osobní zdokonalování léčitele. Tento způsob nevyužívá energie zezásob organismu, ale energie vnější, kterou léčitel může propouštět přes svéčakry, které hrají v tomto případě roli zesilujících čoček. Proud léčivéenergie přitom prochází tělem léčitele zezadu dopředu. Léčení se provádí podkontrolou jasnovidnosti. Obecným úkolem léčitele při takovém léčení je očistitpacientův organismus od temných energií ve všech dostupných prostorovýchrozměrech. Působení přes čakry může být spojeno s manipulací rukou a jejichenergetickým působením. Podotýkáme, že oděv ze syntetického materiálu tutočinnost velmi ztěžuje nebo i znemožňuje.Uvedený způsobdobře rozvíjí energetické systémy léčitelova organismu a rovněž ho učísoučinnosti s projevy okolního mnohorozměrného prostoru. Léčitelé, kteřípraktikují tuto metodu, obyčejně chápou nutnost připravit se a naladit semeditační modlitbou. Výsledkem bývá, že při léčení pociťují, že jejichorganismus používá vnější síla vesmírné Lásky; sami se v těchto okamžicíchstávají pouze svědky uskutečňujícího se tajemství.Při získávánídalších zkušeností se léčitel přesvědčuje, že všichni nemocní nejsouvyléčitelní pouze metodou "promývání" proudem energie. To ho nutíhledat stále složitější způsoby působení, např. použití obrazových představ prouskutečnění různých "chirurgických operací" v hloubi mnohorozměrnéhoorganismu člověka. Obrazy vytvářené léčitelovou osobní silou vůle v těchtoprostorových rozměrech mají reálný účinek, což je potvrzeno okamžitou změnoustavu nemocného. (Proti nekompetentním nebo nezodpovědným zprávám, že hlavníroli v léčitelství hraje sugesce a autosugesce, přesvědčivě hovoří fakta ovyléčených zvířatech.)Další metodouléčení těžce nemocných je společné úsilí dvou nebo více léčitelů. Při tom jedenz nich řídí průběh operace prostřednictvím jasnovidnosti a druzí plní roli"chirurgů".Léčitelé, kteřídosáhli velkého mistrovství, jsou schopni provádět energetickou anestezi přisložitých "fyzických" operacích (nikoli v představách). Někteřífilipinští psychochirurgové uskutečňují bezbolestné energetické operacezaváděním svých rukou do těl pacientů bez chirurgických nástrojů Je důležité taképochopit, že infekční nemoci (na rozdíl od chorob, které jsou vyvolányenergetickým nebo mechanickým poškozením) nemusí působením léčitele úplnězmizet, neboť mikrobi a viry při tom obvykle nezahynou. Avšak bioenergetickáterapie v takových případech umožňuje: a) očistit organismus nemocného odnásledků ničivých mikrobiálních nebo virózních vlivů, b) dočasně odstranit nebooslabit symptomy nemoci a c) zvýšit obranyschpnost organismu. Při infekčníchchorobách je racionální spojit bioenergetické a lékařské metody.Začínajícíléčitel také musí vědět, že pro něho může být nebezpečné usilovat o vyléčeníněkterých nemocí, jako je rakoviny a chřipky.Uvedeme některápravidla léčitelství, jež umožňují vyhnout se nechtěnému poškození pacienta.Léčitel nemápožívat alkoholické nápoje, v krajním případě 24 hodin před léčebným zásahem.Bioenergie léčitelova organismu získává pod vlivem alkoholu vlastnosti, kterévyvolávají nemoci (zevně se to projevuje jako energetický proud se šedivýmzabarvením).Léčitel, který jesám nemocen, se nesmí pokoušet léčit jiné lidi, protože by předal energetickouinformaci o své nemoci pacientovi.Léčitel nesmípůsobit na ty nemocné, kteří mají ve srovnání s ním značně jemnější energetiku,aby předešel poškození jejich energetického systému.Léčitel, kterýpožívá maso a ryby, nesmí působit na vegetariány, protože jejich energetika jezpravidla nesrovnatelně čistší a jemnější.Léčitel nesmí vprůběhu léčení dopustit, aby v něm vznikly záporné hrubé emoce a uspěchanost,nesmí v myšlenkách opouštět jedno jediné přípustné téma: soucit s nemocným a hledánízpůsobu, jak mu pomoci. Jakékoli jiné myšlenky a emoce kazí a znečišťujíenergetické proudy, které z něho vycházejí.Nedodržováníuvedených pravidel může vést k poškození pacientova zdraví i tehdy, jestliželéčitelský zásah odstraní hlavní příznak.Upozorňujemerovněž, že domýšlivost, snaha o slávu a nadměrné obohacování léčitele nezdobí.Jestliže je požádán o léčení, nepochybně může počítat s materiální odměnou zasvou nelehkou práci. Ta je spojena nejen ss stálými energetickými ztrátami, alei s bioenergetickým znečištěním od nemocných, které často přivodí onemocněnísamotného léčitele. (Pro vlastní očistu doporučujeme začínajícímu léčiteli tytometody: koupání v zimní přírodě, pročištění čaker a meridiánů, cvičení"latihan", "Pranáva" aj. a v některých výjimečnýchpřípadech stejná cvičení po vypití silné kávy nebo čaje. Léčitel nejčastějionemocní druhý den po léčebném zásahu.)Jestliže seléčitel zdokonaluje ve svém umění a snese etické zkoušky, se kterými se na tétocestě setkává, a také si udržuje nespokojenost se svou dosavadní vývojovouúrovní, potom se léčitelství pro něj stává překrásnou cestou duchovníhozdokonalování.(Slovo"duchovnost" pochází z evangelia: "Bůh je Duch" (Jan 4,24)a označuje blízkost člověka ke konečnému cíli jeho existence — BožskéDokonalosti, stupni, na němž dochází k rozvinutí nejvyšších lidských hodnot,jako je Láska, Moudrost a Síla. Prvním příznakem duchovnosti v člověku je šířejeho lásky. Čím má člověk rozvinutější soucit, připravenost a způsobilost kaktivní pomoci druhým, čím vyšší kvalitu tato pomoc má, čím je člověksnášenlivější a lépe chápe problémy jiných lidí, čím více v sobě potlačilsobectví v takových projevech, jako je snaha o slávu a bohatství, agresivita,závist, podrážděnost, samolibost, násilí atd., tím vyšší je jeho duchovnost.)Tím, že pomáháostatním, rozvíjí v sobě nezištnou lásku, ochotu k sebeobětování a rozšiřujeokruh znalostí v rámci mnohorozměrného světa včetně poznání podstaty člověka.Aktivní službou v sobě rozvíjí osobní sílu.Použití metodrádžajogy a později buddhijógy v léčitelství pro zvýšení mistrovství souběžně sosvojením etických stupňů karmajógy a bhaktijógy a nabytím poznání(džňánajóga), umožňuje člověku přistoupit k nejvyšším formám léčitelství, jakénapř. demonstroval Ježíš Kristus. Takový léčitel nemusí ani znát diagnózu,nepotřebuje posílat proudy energie nebo vytvářet obrazy chirurgickýchnástrojů... Stačí mu pouze, že ví s absolutní jistotou, že nemocný je hodenvyléčení a dotkne se ho svým božsky dokonalým vědomím.Aby se to člověknaučil, je třeba nejprve projít stupni samadhi, nirvány a"krystalizace". (O tomto tématu viz publikaci Psychická autoregulaceve východní tradici, Brno 1990.) Nyní pouze krátce vysvětlíme význam uvedenýchtermínů.Slovo"samadhi" označuje emocionální stav blaženosti vyššího řádu, kterýčlověk prožívá při prvních meditačních vstupech do vyššího prostorovéhorozměru. Nirvána je stav vědomí rozlitého ve vyšších prostorových rozměrech,doprovázený schopností pozorovat mnohorozměrný svět z jeho prvopočátečníhloubi. "Krystalizace" je proces pěstování "masy" vědomí.(Dalším krokem v sebezdokonalování je nirodhi, kdy se správně"krystalizované" vědomí převádí do stavu "totální reciprocity",tj. do stavu "ne-já".)Při tom je třebachápat, že "krystalizace" může být správná a nesprávná. Správná"krystalizace" se uskutečňuje ve vyších prostorových rozměrech,nesprávná v hustších vrstvách stvoření. Nesprávná krystalizace umožňuje činit"krásné zázraky" a hrubě potlačovat vůli jiných lidí. Avšak stavyčlověka, který má tyto schopnosti, nelze označovat jako blízkost Dokonalosti.Poslední otázka,u níž stojí za to se v tomto článku zastavit, může znít pro mnohé paradoxně. Aje potřeba vůbec léčit? Jestliže ano, ve kterých případech?Už jsme říkali,že léčitelství je prospěšné pro léčitele. A je vždy prospěšné léčenému?Vždyť každá nemocje důsledkem toho, že člověk vyšel z ekologické harmonie. Ve většině případů jeto následek porušení určitých etických pravidel, z nichž hlavní je Láska kevšem lidem, všem živým bytostem a konečně k celému mnohorozměrnémumakroekosystému včetně nejvyšších forem vědomí.Jinak řečeno,nemoc je obvykle člověku upozorněním, aby se v něčem změnil k lepšímu.Jestliže léčitelbezstarostně pacienta vyléčí, často ho zbavuje nutnosti přemýšlet a měnit se.Tak můžemevyléčením těla poškodit duši. Nebylo by proto v mnoha případech správnější zpočátku pomoci nemocnému pochopit příčinu jeho nemoci, nasměrovat ho ksebeléčbě a teprve potom, bude-li to třeba, pomoci vyléčit i tělo?Samozřejmě, že natyto různorodé a složité problémy nemůže být jediný "recept". Pravdabývá obyčejně uprostřed mezi oběma krajnostmi. Vždyť ku příkladu i čistě"tělesné" vyléčení (tj. bez jakéhokoli vysvětlení a rad) někdypacienti i svědkové přijímají jako impuls probouzející je z tupého spánkunevědomosti, jímž začíná hledání těch pravd, o nichž se ve škole neučili (např.umění léčitelství), aby tak sami uskutečňovali a rozvíjeli svůj potenciálLásky. 

folder_openPřiřazené štítky

Jak udržet vztah na dálku?

access_time07.březen 2020personRadka Eliášková

Když jsme daleko od partnera či partnerky…Udržovat s někým vztah na dálku je (aspoň pro většinu lidí) obtížné. Jakmile se totiž s partnerem nebo partnerkou nevídáme, máme přirozeně chuť setkávat se s jinými lidmi, a tak udržovat sociální kontakty. Potřebu setkávání se s lidmi má v sobě každý člověk a je nám zcela přirozená. Když se ale nevěnujeme partnerovi nebo partnerce a chodíme se bavit s cizími lidmi, vyvolává to žárlivost a nejistotu ve vztahu. Díky nejistotě jsme pak mnohem citlivější a velmi lehce se cítíme zranění. To může následně vyvolat mnoho nedorozumění a hádek při telefonování nebo psaní si s partnerem či partnerkou.Rady a tipy – jak udržet vztah na dálkuNedokážeme zaručit, aby Váš vztah na dálku spolehlivě fungoval a abyste se vůbec nehádali nebo necítili zklamání. Můžeme Vám ale dát několik užitečných rad a tipů, které Vám Váš vztah na dálku určitě zlepší.Důležitý je časDomluvte se na čase, kdy si budete volat nebo psát (např. přes internet). Je dobré, když oba dva počítáte s určitým časem a žádný z Vás se potom nemusí neustále dívat na hodinky, aby nezmeškal např. odchod do města nebo něco podobného.Vyprávět a vyslechnoutUmění udržování vztahu na dálku tkví ve vzájemném sdílení zážitků a oboustranné podpoře. Sdílení a podpora jsou totiž nedílnou součástí vztahu, protože mezi partnery vytváří silné pouto. Při vztahu na dálku se často stává, že mají oba dva partneři úplně jiné zážitky, setkávají se s jinými lidmi a chodí na jiná místa. Když si potom navzájem všechny své zážitky říkají, nedokážou svou radost, zklamání, vzrušení nebo jakékoliv jiné pocity dostatečně sdílet. Povyprávějte tedy své zážitky, ale vyslechněte si i zážitky druhého a snažte se vžít do jeho situace. Vztah na dálku pak bude určitě lépe fungovat.Nejen internet…Když jste někde daleko od svého partnera nebo partnerky, vždy toho druhého neskutečně potěšíte nějakým dopisem. Komunikace přes internet je dnes samozřejmostí, dopis je ale něco hmatatelného. V dopise můžete poslat i nějakou drobnost, nějaký malý dáreček, který Váš vztah na dálku jistě velmi posílí. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz partnery

Postrach žen Rakovina děložního čípku - Očkování a prevence

access_time24.leden 2020personRadka Eliášková

Rakovina jako taková byla, je a bude vždy velice probíraným tématem. Vposledních letech však o ní často můžeme slyšet ve spojitosti s ženskýmpohlavním ústrojím, kde nejvíce náchylným bodem k tvoření rakovinnýchbuněk je děložní čípek. A ačkoli by to řekl málokdo, patří našerepublika mezi země s nejvyšším počtem žen postižených rakovinou čípku.Po rakovině prsu je to tak druhý nejčastější nádor a nejčastějšípříčina úmrtí virového původu. Ročně se u nás rakovina čípku objeví u tisícovky žen. Zhruba čtyři sta žen tomuto onemocnění podlehne.„Bohužel, ženy zanedbávají preventivní prohlídky,“ říká gynekologznojemské nemocnice MUDr. Milan Živný: „Loni jsme provedli cytologickéstěry u více než 19 000 pacientek, a to jak ze Znojma, tak i z okolí,přičemž u 53 pacientek byly diagnostikovány prekancerózy, to znamenápředrakovinné změny. U 14 pacientek již karcinom děložního čípku.“Příčinou toho onemocnění je lidský papillomavirus (dále HPV), který sepřenáší pohlavním stykem. Dalšími rizikovými faktory, jež vedou krakovině děložního čípku, jsou časté střídání sexuálních partnerů,kouření a brzký začátek pohlavního života. Za život se s papillomaviremsetká až 80% procent žen. U žen ve věkovém rozmezí mezi 18 a 25 lety jetento virus přítomen v těle u čtvrtiny až poloviny z nich, avšakpříznaky žádné nejsou. Teprve postupem času začne žena trpět krvavýmivýtoky a krvácí po pohlavním styku. V pokročilém stádiu se vyskytujíbolesti močovodů. Jde o onemocnění závažné, ale nepříliš známé. „Ženyby se měly tohoto onemocnění obávat a neměly by zanedbávat tolikdůležité preventivní prohlídky,“ apeluje na ženy Milan Živný. „Je sice pravda, že v současné době existuje proti rakovině děložníhočípku vakcína, ale ta se aplikuje pouze mladým dívkám ve věku mezidvanácti až čtrnácti lety, které doposud ještě nezačaly sexuálně žít.Jde o očkovací vakcínu Silgard, což je vakcína právě proti HPV. Tatovakcína se skládá ze tří injekcí a žena za ni zaplatí kolem devítitisíc korun, pojišťovny to totiž nehradí. Účinnost vakcíny by mělatrvat deset let, potom by mělo dojít k přeočkování. Jde o vakcínu,která posiluje imunitu proti tomuto viru. Uvažovalo se sice o vakcíně,která by rovnou onemocnění léčila, ale byla to jen vize. Ačkoli jde ovakcínu pro dívky, uvažovalo se, že by se očkovali i chlapci, protožepřenos probíhá mezi oběma partnery. Nakonec ale budou chlapci očkovánijen v Austrálii a na Novém Zélandu, v Americe, a v Evropě nikoli.Komplikace s sebou tato vakcína nepřináší, občas se pouze vyskytnezarudnutí v místě vpichu. Abych ale řekl pravdu, nepřišel jsem s toutoočkovací látkou ještě do styku, ale souhlasím s ní. Přišlo za mnou išest žen, které měly o vakcínu zájem,“ řekl Milan Živný, a dodal, žejeho nejmladší pacientce, u níž se karcinom děložního čípku objevil, jeosmnáct let, což je dosti nízká věková hranice. „Čím dříve začne dívka sexuálně žít, tím dřív se u ní tohle onemocněnímůže objevit, protože mladá sliznice čípku děložního je citlivější naovlivnění papillomavirem. Léčba prekanceróz (předrakovinných stavů)spočívá v provedení plastiky děložního čípku, samotný karcinom čípku sepak odstraňuje podle své velikosti chirurgicky, anebo se přistupuje naozařování. A co z toho všeho vyplývá? Ačkoli gynekologické prohlídky nejsou pro žádnou ženu zrovna příjemné, jsou nesmírně nutné, proto je nezanedbávejme.

folder_openPřiřazené štítky