Výsledky vyhledávání v sekci Kondice na dotaz práce

Čas jen pro vás dva: Ukradněte si vzácné chvilky!

access_time27.květen 2019personRedakce

Také to u většiny z vás vypadá tak, že máte dovolenou na střídačku, ale nikdy ne spolu, protože jeden z vás prostě hlídá děti? Ukradněte si pro sebe aspoň týden.O vztah se musí pečovat a nedostatek času jednoho na druhého příliš dobře nedělá. Pojměte letošní prázdniny trochu jinak. Přestaňte na sebe zapomínat a najděte si čas také sami pro sebe – vždyť máte přeci také právo na odpočinek nebo ne?Zařiďte dětem tábor – bez pocitu, že obtěžujete babičkyTábory už dávno nejsou to, co bývaly. Ty moderní děti baví. Navíc odpadá dennodenní volání babiček a pocit, že jim musíte být zavázáni – nehledě na to, že pro větší děti nejsou prázdniny u babičky žádné „terno“. „Naše táborové programy jsou postaveny na dvou základech, které jsou však úzce propojeny. Hravou formou si děti v rámci přirozené konverzace s rodilými mluvčími procvičují anglický jazyk a zároveň jsou účastníky celotáborové hry, která vhodně kombinuje prvky akční a tvůrčí, soutěže dovednostní a vědomostní, dobrodružství a poučení,“ říká Ing. Josef Syka, zástupce cestovní kanceláře SYKA AGENCY, která pořádá jazykově zaměřené letní tábory již více než 20 let, k tomu, jak k organizaci dětských táborů přistupují s léty zkušeností oni. Letos se tak například v rámci desetidenního programu letního tábora SUMMER TIME děti vydají na Divoký západ, kde se pustou prérií prohání „Splašená Appalloosa“. Budou zde muset využít všech kombinační schopnosti a smysl pro taktiku i cit pro spravedlnost. Na jiném anglickém táboře pořádaném cestovní kanceláří SYKA AGENCY s názvem EUROCAMP se pak zase účastníci zaměří na prohloubení komunikačních dovedností a multikulturní výchovu. Mezi české děti se zařadí děti cizinců a tak tráví čas zcela přirozeně spolu s všudypřítomnou angličtinou. Pojítkem tohoto mezinárodního tábora je celotáborová hra, která má letos název Deset dní v Irsku. Děti se „podívají“ na Smaragdový ostrov za hrdým národem Irů, do země Keltů, skřítků, svatého Patricka, Oscara Wilda a chovatelů ovcí.Vybavte si společnou dovolenou – včera bylo pozděNež to ale uděláte, měli byste znát svá práva a povinnosti. Podle zákoníku práce platí základní pravidlo, že termín čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, pokud by vaše absence zhoršila radikálně provoz, zaměstnavatel vás nemusí pustit. Vy ale zase máte nárok na čerpání 2 týdnů v kuse, což zase spousta zaměstnavatelů popírá. Ideální je už nyní předložit zaměstnavateli, které termíny čerpáte, přičemž máte nárok vyčerpat si klidně všechny 4 týdny v létě. Zaměstnavatel má nárok vám dovolenou takto zamítnout a udělat návrh na rozložení. Termín si ze zákona musíte potvrdit písemně alespoň 14 dnů předem. Zaměstnavatel bude benevolentnější, pokud budete mít práci dopředu nadělanou či za sebe seženete záskok.Jeďte na blint a za levnoBez dětí si můžete dovolit riskovat. Zabookujte si hotel z Čech a pak jen chytněte letadlo, kde je zrovna volno. „Například do řeckých Atén se lze dostat už za 2800 korun. Ani se nemusíte sbalit do hodiny, protože do odletu vám může zbývat i poklidných 10 dnů. Totéž se týká například tureckého Istanbulu, kam doletíte za 3 tisíce korun. Atraktivních evropských i neevropských destinací za podobné ceny je řada. Je však nutno počítat s rizikem, že kdo příliš dlouho čeká, nakonec nestihne letenku zarezervovat včas nebo už v letadle nezbude místo pro jeho partnera či další spolucestující,“ říká Josef Trejbal, ředitel portálu Letuška.cz.

folder_openPřiřazené štítky

Bříško jako ze žurnálu…

access_time27.květen 2019personRedakce

Také pořád vybíráte volnější košile, kde nemáte pocit, že se vám vyboulí břicho jen co se nadýchnete na čerstvém vzduchu a jednou napijete? Než vyhodíte všechna upnutá trička, protože v nich nechcete chodit ani doma, dejte si 4týdenní program na ploché bříško. Když budete opravdu poctivé, začnete upnuté modely přímo vyhledávat. Programů na zploštěnmí břicha existuje několik. My doporučujeme cvičení s Jillian Michaels a její 30 Day Shred. Cvičení je rozděleno na 3 levely po dobu 30 dní. Prvních deset dní cvičíte level 1, dalších 10 dvojku a posledních 10 třetí část. U částéí se přitom zvyšuje náročnost, ale vzhledem k tomu, že i po 10 dnech ucítíte na sobě velký pokrok, nebude to pro vás tak „bolestné“. Cvičte ideálně po ránu.Ráno s lehkostíKdyž už se pustíte s odhodláním do cvičení, podpořte jej také odlehčeným jídelníčkem. Výsledky uvidíte rychleji a vůbec cvičení se s jídelníčkem skvěle doplňuje. Ráno začínejte zlehka, ale kvalitně. Prvních 14 dní snídejte sezamové chlebíčky namazané nízkotučným tvarohem. Zbylých 14 dní už je můžete postupně nahrazovat žitným chlebem s tvarohem a plátkem sýra nebo libové šunky s vysokým obsahem masa. Obědvejte v první fázi maso se zeleninovou přílohou. Dalších 14 dní můžete zařazovat těstoviny (ideálně celozrnné) nebo jinou sacharidovou přílohu. Večeřte bílkoviny – ideální jsou vajíčka, plátek ryby, hovězí steak, kuřecí plátek. Když máte chuť hřešit, neodpírejte si jí. Je lepší dát si jednou týdně dortík nebo sušenky, po čase vybouchnout a spořádat najednou 5 pytlíků chipsů.Rady pro začátečníkyJídlo si dávejte do malých krabiček vždy na celý den – noste si jej do práce. Jen málo restaurací má polední meníčka taková, že vám budou vyhovovat.Pijte – ráno je ideální voda s citronem.Cvičte ve speciálním oblečení, které jstge si určila na cvičení – vytvoříte si z cvičení lépe rituál.Vyčleňte si dobu, kdy budete cvičit. Ideální čas je ráno, než jdete do práce.Namísto činek si naplňte 2 půllitrové láhve vodou.Pijte bylinné čaje – ideální jsou ty detoxikační.Je to těžké, ale nepolevujte jen protože vás bolí svaly z předešlého dne – za 30 máte superodměnu.Zvyšte příjem mléčných produktů. Pokud máte hlad, můžete se jimi po večeři a po obědě přikrmovat. Dobrý je bílý jogurt s obsahem do 3 % tuku.Vařte s bylinkami. I jednoduché věci dostanou nový rozměr. Už jste ochutnala třeba rýži s koriandrem nebo s chilli papričkami?

folder_openPřiřazené štítky

6 tipů, jak vyhrát hádku

access_time27.květen 2019personRedakce

Občas se hádce nevyhne žádný z nás. Dva lidé prostě nemůžou mít vždy a za všech okolností na všechno stejný názor.Při výměně názorů ovšem nesmí jít o zničující bitvu, při které se znesvářené strany nadosmrti pozuráží. Naopak „slušná“ hádka může být  prospěšná – pročistí vzduch, uvolní emoce a v ideálním případě dojde k vyřešení problému. Pravda, mnohdy to není tak jednoduché, zejména když se řeší opravdu zásadní rodinné nebo partnerské problémy, ale i tak je dobré vzít rozum do hrsti a všechno si vyříkat. Hlavně to, co komu na tom druhém vadí.1. Neveďte monologDo každé hádky jděte s tím, že vy i partner máte právo na svůj vlastní názor, jakkoli těžké to pro vás může být. Vaše názory jsou naprosto rovnocenné, ani jeden nemá větší váhu. Cílem střetu je najít řešení, které vám oběma usnadní život. Partnerovi musíte dát možnost, aby dostal slovo. Oba partneři by se měli zapojit časově zhruba stejně. Je často chybou mužů, že odmítají debatu přijmout a častou chybou žen, že ji nedokáží ukončit a argumentují nekonečnou záplavou slov.2. Mluvte v první o soběAbyste zjistila, co si o situaci myslí váš partner, dávejte mu přesné otázky a zároveň se snažte co nejlépe formulovat vlastní myšlenky. Mluvte v první osobě (já jsem nespokojená, mně vadí, mě trápí), nikoli v osobě druhé (ty mi ubližuješ, ty děláš všechno špatně, ty mě nemáš dost rád). Nepřesvědčujte přitom partnera, že on to vidí špatně a zároveň sama sebe nenuťte přijmout jeho stanovisko, se kterým se neztotožňujete.3. Vyberte vhodný časZačít se hádat pár minut předtím, než jeden z vás odchází do práce, není rozhodně dobá volba. Jen si vzájemně zkazíte náladu a stejně nic nevyřešíte. Zvolte proto dobu, kdy se nikam nechystáte a váš partner zrovna nesleduje rozhodujícího zápas svého oblíbeného fotbalového týmu. Zrovna tak není moudré vyměňovat si vzájemné názory před příbuznými, známými nebo třeba v tramvaji.4. Buďte slušníHádka nikdy nebude přínosná, pokud se vzájemně budete osočovat, vyčítat si dávno zapomenuté křivdy nebo si hrubě nadávat. Není důležité jen to, co říkáte, ale také, jak to říkáte. Pokud sice budou vaše stanoviska rozumná, ale vy budete  rozhazovat rukama a hystericky křičet, těžko bude partner ochotný vyslyšet váš názor. Než se pohádáte, ještě jednou si připomeňte, co je vaším cílem: dobrat se řešení, sdělit partnerovi, co vás trápí a co byste si přála změnit, a zároveň zjistit, co si myslí on.5. NevyčítejteCo se jednou stalo, už se nemůže odestát. Věci, které jste jednou uzavřeli, už nechte jednou provždy být. Nevracejte se k tomu, co nepěkného vám řekl partner před půlrokem, nepřipomínejte mu jeho úlet s kolegyní, pokud jste se rozhodla, že s ním zůstanete. Není fér na něco přistoupit a pak to vyčítat.6. Nepřekřikujte se!Základní chybou, které se lidé dopouštějí, je klasické překřikování se a skákání si do řeči. Vlastně se neposlouchají, jen se vzájemně osočují, a když vidí nulovou odezvu, přidávají na důraznosti. Aby podpořili svou „pravdu“, pak už neříkají věci, které si opravdu myslí, ale snaží se partnera co nejvíc zasáhnout a ublížit mu.Rozšířený článek najdete v Peso Perfecto číslo 8. Objednat si jej můžete zde: http://www.naturhouse-cz.cz/magazin-peso-perfecto

folder_openPřiřazené štítky

Tablety na hubnutí. Víme, kdy fungují

access_time27.květen 2019personRedakce

O hubnoucích tabletách se toho napsalo už mnoho. V podstatě tady panuje jeden velký názor, že nefungují a že s nimi nezhubnete. Proč se ale tak dobře prodávají, když jim nikdo nevěří? Pátrali jsme. Řekněme si to na rovinu. Trh s doplňky stravy slibujícími úbytek váhy prostě prosperuje. Lidé trpící nadváhou nebo jednoduše lidé, kteří nejsou spokojeni se svou siluetou, sáhnou nejprve po práškách. A přes informační šum okolo o neúčinnosti, je užívají. O tom, že jejich účinky nejsou jen řeči do větru mluví fakt, že si je ti samí lidé kupují opakovaně. Chyba tedy není v jejich účincích, ale v našem přístupu.Žádné prášky nehubnou za vásCo zaručeně nefunguje je spolknout dvě tablety a zajíst je smažákem s tím, že čekáte, že zítra se postavíte na váhu o 3 kila lehčí. Doplňky stravy a léky na hubnutí obecně i ty, které předepisuje lékař, vám mají spíše podat pomocnou ruku. Smýšlejte tedy o nich jako o tom, že když uděláte 30 % práce sami, oni vytáhnou efekt na 40 %, když uděláte 60 %, oni vám pomohu k 80 %. Práce na vás samozřejmě znamená dobře jíst, snídat, 2x během dne svačit, večeřet a dopřávat si cukry, tuky, bílkoviny zhruba v poměru 55 %: 10 %: 35 %. Tato čísla se mohou mírně lišit cca o 5 % v závislosti na vašich pohybových aktivitách, zaměstnání, zkrátka s ohledem na váš energetický výdej.Jak doplňky stravy fungujíVětšina doplňků je založena na tom, že se buď vážou na funkce omezující chuť k jídlu, či zrychlují spalování tuků a většinou ještě obsahují vlákninu, která zasytí. To je docela dobrá kombinace proto, potřebujete-li shodit pár kilo. V kombinaci s odlehčeným jídelníčkem, ze kterého vyřadíte tučná masa, příliš sladké přílohy a budete je nahrazovat více zeleninou, budete dostatečně pít a zvyknete si na pravidelnost porcí, tzn. jíst po 3 až 4 hodinách, můžete zhubnout celkem rychle a pokud po dobrání platíčka zase nezačnete nekontrolovatelně futrovat vše, co vás napadne i poměrně s dlouhotrvajícím účinkem.Zkuste: Green Cofee Plus, Alli, Acai Berry, Ultra Slim, PipperinOrganismus musí být na hubnutí připravenýNa to se dost často zapomíná. Poikud se snažíte a ono to nejde, nebo to jde zoufale pomalu, je dost možné, že úbytku kilogramů brání špatná funkce organismu. Nejčastějšími problémy jsou pak zavodnění, překyselení nebo zanesení toxiny. I s tím vám pomohou některé doplňky stravy. Pomohou vám nastartovat správné metabolické procesy v těle a tělo vyčistí od odpadních látek. Odpad totiž zatěžuje orgány, jež se starají o látkovou výměnu a ten pak nedokáže správně a rychle pracovat.  I k doplňkům tohoto typu se musíte trochu snažit a to kombinací s odhlečenou detoxikační stravou. Co vás může překvapit je velmi rychlá ztráta kil. Pokud během týdne shodíte 4 kila, neděste se, je to normální. Znamená to, že jste konečně pustili zadržovanou vodu a nyní vám nic nebrání v dalším hubnutí – teď už tuků!Zkuste: Prodetox, Alo Vera, Jucca, Ostropestřec mariánskýPořiďte si dobrou váhu!Při jakémkoli hubnutí a užívání preparátů tohoto typu se jednou týdně vždy převažte na váze, která ukazuje hodnoty jako je tuk, svalová hmota a voda. Správně to je ve chvíli, kdy jde dolů voda a tuk. V žádném případě nesmíte tratit svalovou hmotu!Náš tip: Osobní váha Gallet, Euronics 549 Kč.

folder_openPřiřazené štítky

Posilování nemusí být jen nutným zlem

access_time20.únor 2020personRadka Eliášková

Zřejmě jediným svalem, který většina z nás každý den pravidelně posiluje, je ten, kterým tlačíme na plynový pedál. V úvahu přichází ještě jeden – celý den na něm totiž sedíme. Jízda autem či celodenní vysedávání u počítače nám však příliš energie nedodá. Chybějící přirozený pohyb bychom se proto měli snažit nahradit alespoň pohybem umělým. Pravidelným cvičením v bazénu, sportovní hale či v posilovně se z těla odplavují škodlivé látky a naopak dostáváme patřičný příděl endorfinů, což jsou látky s účinky podobnými morfinům. Výsledkem je lepší nálada a často i větší chuť do práce. „Konečně jsem pro sebe něco udělala!“ Není přitom pochyb o tom, že přímo úměrně se sportovní aktivitou roste i spokojenost se zlepšující se vizáží našeho zanedbávaného těla. Nezapomeňte ovšem, že v posilovně je nesmírně důležité cvičit správně. Proto by měli zejména začátečníci cvičit pod dohledem odborníků a při první návštěvě vřele doporučujeme rovněž konzultaci a prohlídku lékaře. Zkušený trenér nám pak může sestavit individuální plán tréninku. Takový, abychom si procvičili celé tělo, vytvarovali všechny potřebné partie (někdy dokonce rychleji než aerobikem, cyklistikou či plaváním), ztratili přebytečná kila a hlavně – neublížili si nesprávným cvičením! Při výběru posilovny se proto můžete orientovat i podle toho, zda vám výše uvedené služby nabízí.Správný trénink má několik fází Zahřátí – warm up: 7-10 minutTepová frekvence stoupne z obvyklých 72-75 tepů na 120-130 tepů za minutu. Nepodceňujte tuto fázi. Nezahřáté svaly se mohou při posilování snadno zranit.Strečink: 5-7 minut

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Krása na dotaz práce

Blending brush, powder brush, contouring brush: Znáte základní makeup štětce?

access_time27.květen 2019personRedakce

O tom, že makeup se nemá nanášet prsty, ale speciálním štětcem jsme nedávno psali v článku Make up podle celebrit: Jen jeden odstín nestačí. Znáte ale ostatní štětce? Podívejte se. Tyhle byste měla mít v taštičce!Pevné základy aneb Co byste neměla podcenit„Make-up může změnit celou tvář a používání dobrých štětců znamená rozdíl mezi pouhým nanášením make-upu a tvorbou nádherné proměny,“ říká Linda Cantello, Mezinárodní specialistka na make-up pro Giorgio Armani, který vyvinul záladní řadu štětců a to s předními japonskými mistry. Vyznačují se například tím, že každý má svůj druh štětin a dokonalý poměr přírodních a syntetických vláken. A přestože my jsme vybrali ty od Armaniho, nemusíte se na ně 100% vázat. Pro začátek vám budou stačit profesionální MAC štětce, ty od Dermacol nebo výbava ze Sephory. Celé sady potom najdete na spoustě eshopech. Ale úplně je nedoporučujeme. Většinou jsou z Číny a práce s nimi nemá s tou s těmi kvalitními nic společného.ŠTĚTEC NA PUDR – POWDER BRUSH 1Tento štětec je zásadním nástrojem pro nanášení pudru. Jeho ergonomický tvar perfektně sleduje linie lícních kostí a jiných vystouplých částí obličeje. Jeho extrémně hebká vlákna laskají pleť a přinášejí tak jedinečný senzorický zážitek. Kozí štětiny zaručují precizní aplikaci, jemnější distribuci pudru a lepší přilnavost.Jak ho používat: Používejte celý povrch štětce a pudr nanášejte od středu tváře směrem ven.KONTUROVACÍ ŠTĚTEC NA PUDR – CONTOURING POWDER BRUSH 2 Půlměsícový štětec z kozích štětin je vhodný pro nanášení pudrových textur a je ideální zejména pro konturování, tvarování a zvýrazňování rysů obličeje. Mimořádně kvalitní husté štětiny zajišťují rovnoměrnou aplikaci a zvyšují přilnavost pudru, který tak skvěle přilne k pleti a přináší nenápadné konturování. Tento štětec byl navržen speciálně pro vrstvení.Jak ho používat: Jemně nanášejte pudrový podklad na plochy pro stínování (linie vlasů, boky nosu) a zvýrazňování (hřeben nosu, čelo, lícní kosti). Výsledkem budou přirozeně vyhlížející rysy v celé tváři.ŠTĚTEC NA TVÁŘENKU – BLUSH BRUSH 3Dokonalé spojení syntetických a kozích štětin optimálně roztírá barvu a dobře drží tvar. Netřepí se. Tento jemný a robustní štětec nabízí jedinečný smyslový zážitek. Rozehřívá pleť a zvyšuje výdrž pudrového make-upu.Jak ho používat: Zatočte špičkou štětce v pudrové tvářence, pak ho horizontálně podržte a jemně naneste na lícní kosti. Usmívejte se a docílíte lehce rozjasňujícího efektu.  ŠTĚTEC NA MÍŠENÍ – BLENDER BRUSH 4Tento spíše plochý štětec ze syntetických vláken je ideálním pomocníkem pro krémové podklady. Mírně zašpičatělý tvar zajišťuje přesnou a jednolitou aplikaci. Krémová textura ihned přilne k pokožce, kde vytvoří efekt takzvané druhé kůže a perfektní krytí.Jak ho používat: Naneste krémový make-up na čelo, tváře, nos a bradu. Jemně rozetřete podklad po tváři, dokud nevytvoří rovnoměrnou vrstvu. Výsledkem bude bezchybná pleť.TVARUJÍCÍ ŠTĚTEC NA PODKLAD – SHAPING FOUNDATION BRUSH 5Tento zkosený a lehce oválný štětec ze syntetických vláken se dokonale hodí pro všechny tekuté make-upy. Jeho tvar a štětiny skvěle nabírá podklad, nabízí přesnou aplikaci a nezanechává za sebou příliš silnou vrstvu barvy. Štětiny nanášejí na pokožku jen tenoučký závoj a zaručují tak bezvadný výsledek. Tento štětec je skutečně profesionální nástroj, kterým lze vrstvit s chirurgickou přesností.Jak ho používat: Lehce naneste make-up na pokožku, přičemž štětec držte v horizontální poloze. Pak začněte roztírat, abyste umocnila přirozený jas pleti. Krémový make-up můžete nabrat kulatým koncem štětce a přenést ho na hřbet ruky, kterou pak můžete použít jako paletu.KOREKČNÍ ŠTĚTEC – CONCEALER BRUSH 6Tento syntetický plochý štětec je dokonalý pro přesné tahy. Můžete ho používat pro krytí a míšení, přičemž lze dosáhnout úžasných krycích výsledků.Jak ho používat: Můžete retušovat tmavé skvrnky (vnitřní koutky očí, boky nosu, okolí rtů) nebo jakékoliv jiné oblasti s nepravidelným zabarvením. Aplikaci dokončete poklepáváním špičkami prstů.KOREKČNÍ ŠTĚTEČEK NA TEČKY – SPOT CONCEALER BRUSH 7Precizní nástroj pro malé nedokonalosti. Jeho tenkou špičku lze používat na korekci malých nedokonalostí, například pupínků, drobných zarudnutí, viditelné žilky a podobně. Tento syntetický štětec nanáší tekuté textury bez chyb.Jak ho používat: Nanášejte přímo na nedokonalosti, pak produkt jemně poklepejte tamponkem nebo prsty.PLOCHÝ ŠTĚTEC NA OČI – FLAT EYE BRUSH 8Tento štětec z koňských žíní je důležitý pro skvělé krytí na očních víčkách, přičemž nabízí intuitivní aplikaci a jednotný povrch na očních víčkách. Jeho široký a plochý tvar zajišťuje preciznější aplikaci. Vlastnosti těchto štětin usnadňují nabírání barvy a zajišťují vyšší přilnavost pudru.Jak ho používat: Nanášejte horizontálními tahy od vnitřního k vnějšímu koutku oka. Výsledkem bude působivá a jednotná vrstva barvy.ZKOSENÝ ŠTĚTEC – ANGLED EYE BRUSH 9Jeho zkosený tvar je vhodný na aplikaci očních stínů do záhybů, což zajišťuje vyšší zvýraznění očí. Kozí štětiny nabízejí vyšší přilnavost pudru. Tento štětec je ideální pro zvyšování kontrastu, zvýrazňování struktury, vytváření hloubky nebo pokrytí celých víček jedním stínem pro zintenzivnění očí.Jak ho používat: Díky svému přesnému zkosení je tento štětec ideální pro umocnění hloubky očí. Můžete stín aplikovat na celé víčko, nebo zašpičatělým koncem zvýrazněte strukturu prohlubně víčka.ROZTÍRACÍ ŠTĚTEC NA OČI – BLENDING EYE BRUSH 10Tento profesionální štětec na oční víčka vyniká kónickým tvarem. Jeho hebké štětiny z koňských žíní se perfektně hodí pro tvorbu kouřových očí.Jak ho používat: Tento štětec se používá pro jemné stínování očí. Naberte malé množství pudrového make-upu a lehce ho naneste na oční víčko. Špičatý konec použijte na postupné roztírání a stínování barvy. Tento štětec lze také použít na fixační make-up.ŠTĚTEC NA RTY – LIP BRUSH 13Tento syntetický štětec umocňuje výdrž rtěnky a zjemňuje ostré linie make-upu pro jemný a rafinovaný vzhled s optimální výdrží. Jeho plochý tvar skvěle kopíruje kontury rtů a podílí se na optickém zvětšení rtů.Jak ho používat: Naneste barvu plochým koncem štětce a rychle rozetřete. Výsledkem bude jednolitá vrstva barvy, zvýraznění linie rtů a působivý rovnoměrný film.

folder_openPřiřazené štítky

Po čem ženy touží? Vede vyhlazená tvář, upravená víčka a větší rty!

access_time28.květen 2019personRedakce

Hluboké vrásky, kruhy pod očima a unavený smutný výraz nechce vídat při pohledu do zrcadla žádná žena. A tak stále více přibývá Češek, které se odhodlají navštívit kliniku plastické chirurgie. Která ošetření jsou trvalá, kolik stojí a kolik vám uberou let? podívejte se na stručný přehled!Face – liftFace-lift je jednou z nejvyhledávanějších metod chirurgického zkrášlení obličeje. Hlavním důvodem je zásadní proměna vzhledu a viditelné omlazení. V důsledku stárnutí a ztráty elasticity kůže dochází k jejímu povolení a ke změně rozložení tukových polštářků. Face-lift však dokáže v tomto ohledu skutečné zázraky. Zákrok je prováděn v celkové anestezii a jeho průběhu je odstraněna přebytečná kůže a podkožní tuk a zpevněn vazivový aparát. Tím dojde k vypnutí pleti, vyhlazení vrásek a celkovému omlazení. Typů face-liftu je více, od menších zákroků zaměřených na určitou část obličeje, až po celkové vypnutí obličeje, spánků a krku. „Řez se u klasického face-liftu vede z řezu kolem ušních boltců, společně s kůží se zvedá a ukotví také podkožní tkáň i svalová povázka – tzv. SMAS. Tím dojde k vytažení a požadovanému zpevnění kontury obličeje,“ vysvětluje MUDr. Zimovčáková z brněnské Body kliniky. U face-liftu není přesně určený věk, ve kterém je ideální ho podstoupit. Hodně záleží na kvalitě a typu kůže, profesi, dědičných faktorech, ale i na slunečním záření, kterému je kůže vystavována. Dolní hranice se proto pohybuje mezi 40 až 50 lety. Obecně však platí, že čím dříve žena face-lift podstoupí, tím dříve se znovu objeví projevy stárnutí. Hospitalizace obvykle trvá dva až tři dny. Je nutné počítat s tím, že dva až tři týdny po operaci přetrvávají na obličeji otoky a modřiny. Proto je vhodné zajistit si na tuto dobu dovolenou v práci. Pacientka by po zákroku měla vynechat větší fyzickou námahu celý měsíc po operaci. Výsledný efekt obvykle vydrží pět až deset let a zákrok je možné podstoupit opakovaně. Orientační cena zákroku: do 50.000,-Úprava očních víčekPřevislá horní víčka či tukové váčky pod očima trápí řadu lidí již od mládí. Nejen u nich však s přibývajícím věkem kůže ztrácí na pružnosti a na víčkách vznikají kožní nadbytky. Člověk vypadá o několik let starší a jeho výraz působí neustále smutným a unaveným dojmem. Estetické hledisko může navíc lehce přerůst ve zdravotní problém. Více již MUDr. Zimovčáková: „Korekce víček často neřeší jen estetický problém oteklých, unavených či pokleslých víček což způsobuje unavený a smutný výraz tváře, ale také zdravotní problém. Díky převisu kůže horního víčka může být omezeno i zorné pole.“ Před operací jsou víčka znecitlivěna injekcí anestetik. Následně se odstraní kožní nadbytky a tukové váčky a kůže se sešije tenkým stehem. Díky lokální anestezii není nutná hospitalizace. Po operaci přichází zjemnění, rozjasnění a omlazení výrazu v obličeji. Značně se uleví také očím a zlepší se vidění v celé šíři. Po operaci je doporučeno 24 hodin v klidu na lůžku s podloženou hlavou. Několik dalších dnů je dobré vyhýbat se zakouřeným a zaprášeným prostorám a chladit operovaná místa. Kancelářská práce je možná po třech až čtyřech dnech. Výsledný efekt se projeví po třech až šesti měsících, stejně tak individuální je doba jeho trvání. Ta závisí na kvalitě kůže a životosprávě a v průměru bývá pět až deset. Zákrok může být proveden opakovaně. Orientační cena zákroku: 13.000,-Botulotoxin a výplně kyselinou hyaluronovouBotulotoxin je nejčastěji prováděnou kosmetickou úpravou na světě. Láká zejména svou bezpečností, dle studií totiž nevyvolává alergické reakce. Jeho aplikace slouží k vyhlazení vrásek na čele, mezi obočím, a k odstranění vějířků kolem očí. Dávka botulotoxinu se injekcí vpraví pod kůži, kde dojde k dočasnému vyřazení některých mimických svalů obličeje z funkce. Díky tomu se vyhladí mimické vrásky v obličeji. Po aplikaci se dva až tři dny nedoporučuje větší fyzická námaha. Samotná bezbolestná aplikace botulotoxinu trvá cca deset minut, účinek se dostaví mezi třetím a sedmým dnem. Výsledný efekt trvá tři až šest měsíců, aplikace nových dávek může být podstoupena opakovaně. Omlazení a hydratace kůže tváře, brady, krku, dekoltu a rukou – takové jsou výsledky po aplikaci kyseliny hyaluronové metodou tzv. mezoterapie (injekční zavádění účinných látek). Během ní se kyselina aplikuje do střední vrstvy kůže, kde dojde k nastartování regenerace a hydratace kůže. Tento proces zpomaluje stárnutí a omezuje jeho nejvýraznější projevy. Je doporučeno absolvovat tři sezení, avšak okamžitý efekt se dostaví již po prvním. Metoda je proto vhodná po každého, kdo chce po kosmetickém ošetření vidět rychlé zlepšení. Efekt ošetření lze ještě umocnit kombinací s plazma terapií. „Po létě, kdy pleť byla vystavena náročným podmínkám – vysokým teplotám a působení UV záření, určitě doporučuji ošetřit pokožku obličeje nezasíťovanou kyselinou hyaluronovou metodou mezoterapie. Toto ošetření pleť perfektně hydratuje a regeneruje,“ prozrazuje MUDr. Zimovčáková Výsledný efekt trvá 6 až 12 měsíců, poté je možné ošetření opakovat. Orientační cena zákroku: Botox: 2.000,- až 4.000,- (dle rozsahu). Mezoterapie od 4.000,-.Laserové ošetřeníFrakční laser CO2 si rychle poradí s nevítanou pigmentací, stejně tak s vyhlazením vrásek. Laserový paprsek ošetří kůži pouze na povrchu, hlubší vrstva zůstává nedotčena. Díky tomu je hojení rychlejší a s minimálním rizikem je dosaženo maximálního efektu. Výsledkem ošetření je vyhlazení a vypnutí kůže, sjednocení její barvy a zjemnění textury – tzv. liftingový efekt. Výsledný efekt nastupuje zhruba tři měsíce, během nichž se kůže stále vyhlazuje a sjednocuje. Jeho trvání pak individuálně záleží na životosprávě a kvalitě kůže. Po zákroku je nutné delší dobu používat krémy s vysokým UV faktorem a vyhýbat se přímému pobytu na slunci, jinak by mohlo dojít k nežádoucí pigmentaci. Orientační cena zákroku: od 2 – 10.000,- (dle rozsahu)Zvětšení rtůSnad každá žena zatoužila někdy v životě po plných a smyslných rtech. V dnešní době je toto přání relativně lehce splnitelné. Stačí podstoupit zvětšení rtů jedním z vybraných způsobů. Těmi nejoblíbenějšími jsou zvětšení vlastním tukem a výplněmi na bázi kyseliny hyaluronové. Tuk či kyselina hyaluronová se injekčně aplikuje do rtu a tím dojde k jeho zvětšení. V případě využití vlastního tuku je velkou výhodou nulová pravděpodobnost alergické reakce. V prvních dnech vypadá výsledek nepřirozeně, avšak jedná se o přechodný stav. Část tuku se totiž vstřebá do těla, je proto zapotřebí aplikovat ho více. Po zákroku je vhodné ret chladit a dodržovat klidový režim. Mohou se objevit drobné modřinky či otoky. Výsledný efekt zvětšení rtů je patrný ihned a vydrží 6 až 12 měsíců, poté je možné zvětšení opakovat. Orientační cena zákroku: od 6.500,-

folder_openPřiřazené štítky

Rybí cop – váš celebrity look na léto

access_time28.květen 2019personRedakce

Hledáte efektivní účes na léto? Takový, aby byl svěží a působil mladistvě? Noste rybí cop na stranu tak, jako třeba Leona Lewis nebo Blake Lively.Rybí cop je v posledních měsících velmi populární. Můžete ho nosit k plavkám na pláž, ke kostýmu do práce i k destroyed kraťáskům, žabkám a jednoduchém topu. Dokonce jej můžete zvolit jako čistě večerní účes. Jedna z nejkrásnějších českých modelek Simona Krainová předvedla jeho nový rozměr, když se v jeho nadýchané objemné verzi předvedla na předávání cen Týtý.POSTUPJe velmi jednoduchý. Než ale začnete tvořit, je potřeba vlasům dodat maximální objem. Vysušte je tedy fénem v předklonu a vyfoukejte přes velký kulatý kartáč. Přestože by se vlasy neměly moc tupírovat, protože se zbytečně zpřetrhávají, tady výjimečně doporučujeme jednotlivém pramínky načechrat a zafixovat lakem. Připravte si také průhlednou tenkou gumičkou, kterou celý účes dole spojíte.Nejprve si vlasy zčeště na stranu a rozdělte je na dvě stejné poloviny. Každý pramen nyní držíte v jedné ruce. Malíčkem pravé ruky z pravého pramenu oddělte krajní pramínek a horem jej přendejte k pramenu v druhé ruce. Vnější pramen z levé ruky zase horem přendejte k pramenu pravému. To samé střídavě opakujete. Po oddělení 5 až 6 pramínků z každí strany začnete pozorovat, jak se rybí cop pomalu začíná tvořit.TIP PRO OBJEMJakmile dopletete ke konci, vynechejte 3 cm délky vlasu a teprve poté svažte gumičkou. Pomocí prstů nyní celý cop povolte až tam, kam vás gumička pustí. Pro rozlítaný efekt můžete špičkou hřebenu pár opravdu tenkých pramínků z copu vyndat a nechat je volně poletovat.Celý cop ve finále zafixujte. Můžete použít i pinety, kterými zajistíte, aby vám vlasy nevykluzovaly na boku, ze kterého je táhnete ke straně.

folder_openPřiřazené štítky

Make-up přiměřený věku

access_time04.prosinec 2019personMarián Kroužel

Existují 3 hlavní důvody, proč my ženy nosíme make-up. První důvod je chránit naši pokožku před škodlivými ultrafialovými paprsky, které způsobují poškození kůže a stárnutí. Většina make-up produktů má v současné době faktory chránící před sluncem, který chrání kůži před expozici ultrafialovému záření.Druhým důvodem, proč ženy nosí make-up je, že se snaží skrýt nedostatky, co mají na obličeji. Mohou to být vrásky, opuchlá oční víčka, pupínky, tmavé skvrny, nevzhledné mateřské znaménko nebo další nedostatky, které jsou potřeba schovat. Make-up pomáhá odvést pozornost od těchto problematických míst tím, že upozorní na jiné reprezentativní znaky našeho obličeje.Třetím důvodem, proč ženy nosí make-up j, že chtějí posílit ty největší přednosti v obličeji. Krásné oči, si zaslouží být krásnější pomocí pár jednoduchých triků s řasenkou a očními stíny. Samozřejmě, že plné našpulené rty jsou potřeba zvýraznit, aby vypadaly ještě více svůdné a k zulíbání.Ať už máme jakýkoliv důvod k nošení make-upu, nejdůležitější k zapamatování je, že bychom měly nosit náš make-up tak přirozeně vypadající jak jen je to možné. Také bychom měli nosit make-up, který vyhovuje našemu věku.Následují všeobecné pokyny a rady, na jaký druh make-upu by měla žena zaměřit podle svého věku.Teenager (15-19)Jste-li ve věku náctiletých, vaší největší předností je vaše mládí, a proto byste měli nosit make-up, který hraje do karet právě mládí. Nestyďte se za něj! Jste také ve věku, kdy se vaše hormony bouří a stále se snaží dostat na povrch, proto můžete pro svůj věk nalézt mnoho kosmetických produktů, které by měly bránit problémům s akné.Díky tomuto byste měla používat lehké make-upy na vodní bázi. Make-upům na bázi olejové se prozatím vyhýbejte. Zaměřte se na přirozený vzhled, díky přirozeně vypadajícím velkým očím. Používejte proto tedy nahé oční stíny a řasenku. Výraznější líčení si dovolte především na party. Ohledně tvářenky, zkuste v sobě objevit přirozeně zdravé tváře a nepřehánějte to s v ýraznými barvami. K vašemu věku se hodí lesky na rty nebo lehké rtěnky.Dvacítka (20-29)Nacházíte se v rozkvětu svého ženství, a tak i make-up by toto měl odrážet. Takže vybírejte barvy a odstíny jak pro vaše oči, pleť i rty podle své současné nálady i vzhledu. Když je to potřeba, zvolte lehký make-up, když jdete do práce, dovolte si tvářenku i lehce tónovaná rtěnku. Co se týče večerních akcí, můžete si dovolit téměř cokoliv. Experimentujte, zkoušejte, tvořte, máte na to nejlepší věk.Třicítka (30-39)Přichází první neklamné známky stárnutí, proto byste měla začít ztmavovat barvy vašeho make-upu a přejít na make-upy těžšího založení. Tvářenku noste v tlumenějších barvách. Nošení tmavého make-upu se vyhněte, přitahuje pozornost na drobné vrásky a jemné linky.Čtyřicet na krkuZnámky stárnutí jsou ještě zřejmější než dříve. Noste nyní jen make-up, který bude k vaší pokožce něžný. Začněte nosit make-up na olejové bázi, jestliže se vám pokožka začíná vysušovat. Pro zakrytí lehkých vrásek používejte lehký podklad nebo korektor. Korektor zakryje tmavé skvrny, kruhy pod očima lépe než pouhý make-up. Vyhýbejte se matným nebo kovovým očním stínům, především pokud jsou vaše oči oteklé. Na tváře používejte měkčí barvy.Padesát a víceJedná se o dobu, kdy byste měla začít elegantně skrývat svůj skutečný věk. Tudíž buďte ke svému obličeji laskavá a vyhoďte zmatňující make-upy. mrazivé, lesklé a metalické barvy na oči vyhoďte nebo rozdejte, protože by jenom upozorňovaly na vaše otoky pod očima či vrásky. Noste světlé rtěnky a vyhněte se modrým či červeným barvám.Make-up je věc dobrá, ale je také důležité zvážit svůj skutečný věk. Zabraňte okolí, aby si z vás mohlo utahovat. Nevypadejte směšně, vypadejte úžasně! Bavte se! 

folder_openPřiřazené štítky

Eva Peltrámová: Jak rychle zhubnout? Rozhodně ne hladověním!

access_time17.prosinec 2019personRedakce

Eva Peltrámová z Prahy podniká v oblasti fyzioterapie a poradenství. Když jsme vybírali na přání čtenářů a čtenářek odborníka, kterého vyzpovídáme na tak populární téma, jako je hubnutí, chtěli jsme na to jít trochu jinak než módní časopisy, které přinášejí tipy na diety a odtučňovací kúry. Hledali jsme odborníka, který má na nadváhu a obezitu trochu jiný pohled. Přitom jsme si povídali i o tématech, jež mohou být zajímavá i pro ty z vás, které nadváha netrápí.Chodí k vám hodně zákazníků, kteří mají problémy s nadváhou? V čem vidíte ze své praxe největší příčiny nadváhy? Nemyslím tím jen takové ty obecně známé důvody jako nedostatek pohybu při kancelářské práci nebo přejídání.Chodí ke mně hodně zákazníků s nadváhou a tím, že se zabývám poměrně hodně reflexní diagnostikou z chodidel, zjišťuji často u pacientů nedostatečnou funkci vnitřních orgánů – hlavně dvanácterníku, slinivky břišní, žlučníku, jater a ledvin. Kvalitní trávení a vylučování je kromě jiného nezbytné i pro udržení štíhlé postavy. Reflexní diagnostika a terapie se provádí z chodidel a chodidla nelžou. Je to metoda stará více než pět tisíc let. Prozradí nervovou cestou oslabený orgán ještě dříve než například laboratorní nebo sonografické vyšetření. Tím, že se reflexní ploška chodidla ohlásí bolestí, nás varuje nebo upozorňuje, že si daný orgán zasluhuje větší péči, než se mu dostává. Dám příklad. Tím, že si člověk vezme na nadýmání Espumisan, neřeší příčinu problému, ale následek. Reflexní diagnostika prozradí příčinu. Proto ji doporučuji osobám s nadváhou. Tím se vracím k vaší otázce – příčinou nadváhy bývají podle mých zkušeností často problémy zdravotní, nikoliv jen nedostatek pohybu nebo chybné stravování.Jaké metody a jaké způsoby cvičení byste zákazníkům s nadváhou doporučila?Protože jsem vzděláním fyzioterapeut a zabývám se především bolestmi pohybového aparátu, doporučila bych jim svižnou chůzi, ať už v přírodě nebo na běžeckém pásu. Kdo má lehčí nadváhu a nemá problémy s klouby, tak tomu i běh. Důvodem je vzpřímené držení těla, kdy jsou meziobratlové ploténky rovnoměrně zatěžovány a při pohybu je rovnováha mezi flexí a extenzí končetin – tedy paže se předpažují i zapažují a dolní končetiny se přednožují i zanožují. Toto střídání je důležité pro regeneraci páteře a také proto, abychom neměli jednu svalovou skupinu přetíženou a druhou oslabenou. Další cvičení, které bych doporučila, je SM systém. Člověk se u tohoto cvičení zapotí a ještě si léčí páteř. Samozřejmostí je upravit si stravování a doplnit cílenou fytoterapii na oslabený orgán, protože zbavit se nadváhy rovná se ozdravit si metabolismus neboli látkovou přeměnu.Jak to děláte vy, že jste tak štíhlá? Jak se stravujete? Vím také, že si pravidelně kontrolujete kyselost organismu. Proč?Moje štíhlost je kromě genů hodně podmíněná tím, že odmalička sportuji. V dětství jsem dělala gymnastiku, od sedmnácti let lezu po skalách a horolezeckých stěnách, ráda běhám, občas si zahraji badminton nebo ping pong. Stravuji se celkem zdravě, ale vždy tomu tak nebylo. Vyrůstala jsem hodně na sladkých jídlech a tatrankách. Po druhém porodu se mi objevila lupénka a lehký stupeň osteoporózy, i když celé dětství jsem byla na mléku a sýrech. Vystudovala jsem Školu reflexní terapie u manželů Patakyových, kde jsem se poprvé dozvěděla o škodlivém překyselení organismu. Přečetla jsem několik knih na toto téma a začalo mi docházet, jaké škody na mém těle udělal bílý cukr a jiné kyselinotvorné dobroty. Do svého jídelníčku jsem zařadila hodně zásadotvorných potravin, aby mi tělo už nekradlo minerály ze tkání na zachování zásadité krve. Občas si zkontroluji pH moči lakmusovým papírkem.Hovoříte o SM systému. Co to je a proč byste ho doporučila? V čem je jeho výhoda oproti ostatním cvičebním metodám?SM systém (stabilizace a mobilizace – pevná a pohyblivá páteř) je metoda cvičení se speciálním elastickým lanem, která vás naučí správně zapojovat svaly do spirálních řetězců. Tato zřetězení vytváří v těle trakční sílu vzhůru, která odlehčuje tlak na meziobratlové ploténky a klouby, a tím umožňuje jejich výživu, regeneraci i léčbu. Zvětšením meziobratlového otvoru se zároveň zmenší tlak na nervový kořen, způsobující vystřelující bolest do končetin. Intenzivně se posilují šikmé břišní svaly, takže krásně posílíte bříško. Páteř se vyrovnává do střední linie, což ocení pacienti se skoliózou. Elastické lano umožňuje rozsáhlý pohyb končetin proti malé, postupně narůstající síle, která aktivuje svalové spirály. Lze ho uchytit třeba za nohu stolu, topení, kliku dveří, madlo nebo očko přivrtané do zdi, v přírodě za strom nebo větev. SM systém posiluje oslabené a zároveň protahuje zkrácené svaly, a tím navrací tělu optimální pohyblivost, stabilizuje chůzi. Autorem je MUDr. Richard Smíšek. Výhod cvičení je několik. Tím, že se cvičí vestoje a jsou zatížená chodidla, jsou zároveň drážděny receptory pohybu, uložené ve šlachách a svalech chodidla, a tím je dáván intenzivnější impulz do mozku a stimul pro zvýšení napětí břišních svalů. Cvičí se ve vzpřímeném držení těla, což je důležité pro rovnoměrné zatížení plotének. Je to dynamické cvičení – střídá se kontrakce a relaxace, to je podstatné pro prokrvení svalů a vyplavení laktátů ze svalů. Střídají se tam flekční a extenční pohyby, což třeba u jízdy na kole nebo rotopedu není možné. Aktivujeme šikmé břišní svaly, dochází k zúžení pasu a jsme přitom vzpřímení. Když někdo dělá sedy-lehy, rozšiřuje si pas, zvětšuje si tlak na přední pól plotének, opět tam chybí extenze paže a přetěžuje si krční svaly, které už tak lidé mají hodně přetížené. SM systém mohu doporučit tomu, kdo si chce zregenerovat nebo léčit páteř a celý pohybový aparát a samozřejmě spálit nějaké kalorie. Zabijí se tak dvě mouchy jednou ranou.Cvičí SM systém i vaše rodina a vy sama doma?Já cvičím, protože mám náročnou fyzickou práci a navíc jsem v dětství hrála šest let na housle – což představovalo asymetrické držení těla – a v patnácti mi lékař zjistil skoliózu. Už si nedovedu představit svou práci bez cvičení SM. Dává mě do kupy. Moje dcera provozuje závodně sportovní lezení, a protože každý vrcholový sport přetěžuje, cvičí SM každý den, aby se zregenerovala. Syn je po úraze, tak cvičí také. Jedině manžel odolává, ale zatím je bez problémů, uvidíme, jak v budoucnu.Jak těžké je v současné době samostatně podnikat? Co vás jako živnostníka trápí nejvíce?Člověk se musí hodně snažit, neboť konkurence přibývá, a když se člověk osamostatní, musí být trpělivý. Klientela se totiž tvoří několik let. Na druhé straně tím, že v životě lidí ubývá přirozeného pohybu a převažuje sedavý způsob života – na to zatím není páteř evolučně připravena – si myslím, že v tomto oboru bude stále práce dost i do budoucna. Mrzí mě hlavně to, že často chodím domů pozdě večer. Ne každý ke mně může přijít ráno a dopoledne, musím se přizpůsobit zákazníkům. Když jsem pracovala ve zdravotnickém zařízení na ambulanci jako fyzioterapeut, byla jsem doma v půl páté odpoledne. Ale s tím nic nenaděláte, to přináší samostatné podnikání.Jak jste se ke své práci vlastně dostala? A co byste poradila zájemcům, kteří by se chtěli pustit do podobného typu podnikání jako vy?Vždy jsem tíhla k péči o lidské tělo. Proto jsem šla po gymnáziu studovat medicínu, ale po čase jsem ze studií odešla a vystudovala střední školu, zdravotní obor fyzioterapie. Lákaly mne i alternativní metody, a tak jsem začala reflexní terapií a pak přibývaly i další kurzy různých druhů masáží. A co bych poradila případným zájemcům o podobnou práci? Základem je něco umět, tím myslím nabídnout více služeb než třeba jen jednu masáž. Nebát se konkurence, nabírat postupně zkušenosti a mít trpělivost. Já měla to štěstí, že mne ze začátku finančně podporoval manžel. Každopádně zahájení podnikání je potřeba uvážit a naplánovat.Všimla jsem si, že zákazníci po vás žádají i lymfodrenáž. Někteří odborníci však tvrdí, že lymfodrenáž je komerční nesmysl. Slyšela jsem od lékaře názor, že lymfu nikdy nikdo neviděl, proto zkrátka neexistuje. Co vy na to?Lymfodrenáž rozhodně není nesmysl. Pamatuji si ještě z pitev na medicíně na hrudní mízovod, který sbírá lymfu z celého těla. Jinak průběh lymfatického systému se dá znázornit lymfoscintigrafií. Také si vzpomínám na zkušenou lymfoterapeutku Hanku Váchovou, u které jsem se učila manuální lymfodrenáž. Ta se setkává i s těžkými případy lymfatických otoků, například s elefantiázou – sloní nemocí. Vyprávěla nám, že když jsou otoky dlouho přehlíženy a zanedbávány, lymfa si hledá cestu ven i rankami v kůži a pod tyto pacienty musela dávat hadry, jak z nich lymfa tekla. Viděli jsme spoustu fotek těžkých otoků před masáží a po ní. Ale takové případy se do masážních salónů vůbec nedostanou. Jinak lymfa je i výplní obyčejného puchýře. U člověka bez zjevných otoků lymfodrenáž vždy rozpohybuje tok lymfy, pomáhá detoxikovat organismus, neboť lymfa obsahuje i odpadní látky metabolismu. Ale klient to nemusí výrazně zaznamenat. Někdo chodí více močit nebo ho trochu rozbolí hlava. Nebo je jen ospalejší či naopak aktivnější. Nebo jsou mu kalhoty volnější. Ale ty masérské tahy jsou stejné jak u sloní nohy, tak u bezotokových klientů.Na závěr obligátní otázka. Jaká jsou vaše současná největší životní přání a sny?Vzhledem k současné ekonomické krizi a zastrašování, že nebude na důchody, si přeji být co nejdéle zdravá, abych svoji práci mohla dělat co nejdéle. Nedovedu si totiž představit práci někde v kanceláři sedět u počítače. Znám spoustu kolegů, kteří museli opustit tuto práci ze zdravotních důvodů. Mým tajným snem je, aby mi v práci v budoucnu trochu pomohla má dcerka (je jí čtrnáct), která k tomuto oboru trochu inklinuje, samozřejmě pokud ji to bude bavit. Abych v práci nemusela být od rána do večera a měla více času pro sebe a na koníčky, třeba více sportovat, cestovat… Ale to si přeje snad skoro každý.VIZITKAEva Peltrámová svoji praxi zahájila vystudováním střední zdravotní školy, oboru rehabilitační pracovník. Zhruba patnáct let se zabývá fyzioterapeutickými cvičeními pro odstranění potíží páteře a kloubů pohybového ústrojí. Během praxe prošla řadou různých vzdělávacích seminářů a kurzů.Škola reflexní terapie u manželů PatakyovýchManuální lymfodrenáž u Dexter AcademyLymfodrenáž nohou u MasérničkaSM systém – Úvodní, Pro pokročilé – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Manuální techniky – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Korekce skoliotického držení – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Poruchy urogenitálního systému – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Lektor cvičení SM systému – vede kurzy 1–2, Rehacentrum SmíšekMěkké a mobilizační techniky – Škola Buďfit

folder_openPřiřazené štítky

Stylové letní líčení

access_time15.leden 2020personPetra Eliášková

Je známo, že jsou celebrity ochotny zaplatit miliony za svůj bezchybný vzhled a styl. Tak proč toho nevyužít a nepoužít je jako zdroj inspirace pro své líčení? Okoukněte všechny styly a uvidíte, že si určitě jeden oblíbíte!Tato nová sezóna je zaplněna stylovými vzhledy a ti, co je nosí patří do absolutní špičky. Buďte jako světoznámé celebrity a aplikujte nejžhavější líčení na sebe! „Zkrášlovátka“ byla vytvořena pro to, aby si s nimi ženy hrály a objevovaly nové styly a kombinace. Celebrity v tomto seznamu jsou podle časopisu Vogue nejlepším zdrojem inspirace a jejich líčení se perfektně hodí na večerní nebo speciální události, na kterých jako každá žena, určitě chcete vyniknout.Návrh č.1: Rihannino okouzlující líčeníLíčení, které zvýrazní vaše oči je vždy trefou do černého! Ať už se chystáte na večírek nebo jdete pouze na nákupy se svými kamarádkami, tento vzhled dostane každého do kolen!Na vyčištěnou pleť naneste bázi pod make-up, která je proslulá pro své vynikající vlastnosti. Nejen, že vaši pleť nádherně zjemní, ale udrží vaše líčení bezchybné po celý den. Pomocí speciálního štětce naneste make-up krouživými pohyby na celý obličej a krk. Případné nedokonalosti jako jsou pupínky a jizvičky schovejte korektorem.Na horní pohyblivé víčko naneste světle hnědý, béžový nebo pískový oční stín. Černou, tmavě modrou nebo dokonce i tmavě zelenou tužkou na oči orámujte celé své oko. Použijte vatovou tyčinku a jemně linii tužky rozmažte, abyste vypadala přirozeně. Pro zakončení očního líčení je třeba řasy natočit pomocí speciálních kleštiček a pročísnout je dvěmi vrstvami vaší oblíbené řasenky. Nezapomeňte ji nanést i na dolní řasy, jen takto vaše oči na maximum vyniknou!Své lícní kosti zvýrazněte pomocí bronzeru, který naneste štětcem v krouživých pohybech.Na rty naneste jemnou růžovou a uvidíte, že budete přímo k sežrání.Návrh č.2: Lily Collins a její úchvatné řasyÚžasný romantický a univerzální vzhled všem předvedla Lily Collins, kterou obdivuje i Vanity Fair. Platí zde zlaté pravidlo, že méně je více. Pro okopírování tohoto vzhledu je základní položkou bezchybná pleť, kterou dosáhnete použitím kvalitních produktů.Před aplikací samotného make-upu naneste ze všeho nejdříve vrstvu báze pod make-up. Poté postupujte jako obvykle, make-up rozetřete rovnoměrně po celém obličeji a krku a nezapomeňte při tom použít správný štětec (velký rozvětvený). Do práce zapojte i korektor, který zakryje všechny vady pleti a nakonec se přepudrujte. Černou tužkou na oči zvýrazněte vnitřní část horních víček. Kleštičky na řasy se v tomto případě budou opět hodit, protože dokáží vaše řasy báječně natočit. Prodlužující řasenkou projeďte 2krát horní řasy a 1krát řasy dolní. Pokud vám Matka příroda nedarovala božsky dlouhé řasy, použijte umělé řasy a speciální lepidlo, které vám pomůžou dosáhnout stejně omamného efektu jako Lily Collins.Broskvovou tvářenkou dodejte svému vzhledu živost a jemně jahodovou rtěnkou zakončete tento nádherně jednoduchý vzhled.Návrh č.3: Perfektní oči Olivie WildTato herečka známá hlavně díky seriálu Doktor House nám opět ukázala, jak dokáže své fanoušky uchvátit. Její oční líčení zanechalo velmi pozitivní ohlasy, tak proč ho také nezkusit?Bezchybné pleti opět dosáhnete použitím báze pod make-up, make-upu, korektoru a pudru. Ve vytváření perfektní pleti postupujte stejně jako ve dvou předešlých návrzích.Proč zvýrazňovat své oči pouze jednou barvou, když to můžete udělat dvěmi? Přitáhněte na své oči pozornost použitím měděné, modro-zelené a šedé. Měděnou naneste na horní pohyblivé víčko a vystínujte jí i oblast nad víčky. Modro-zelenou aplikujte pouze na pohyblivé víčko a šedým stínem vytvořte dolní linky, které budou navazovat na horní modro-zelený stín. Samozřejmě není třeba zdůrazňovat důležitost kleštiček na řasy a řasenky, které dodají vašemu očnímu líčení ty správné grády.Světle růžovou tvářenkou poprašte svá jablíčka a rty ponechte nahé, naneste rtěnku nebo lesk v přirozené barvě.

folder_openPřiřazené štítky

Inspirováno celebritami: Večerni líčení

access_time16.leden 2020personPetra Eliášková

Vyčerpala jste všechny nápady na párty líčení? Nevíte, čím ozvláštnit poslední den v roce? Váš nekonečný zdroj inspirace, celebrity, vás provedou třemi nejlepšími styly líčení, pomocí kterých zazáříte stejně jako ohňostroj!Naučte se základní prvky, jak vytvořit mistrovské dílo. Dejte důraz na vaše hezké části obličeje a vstupte do nového roku s úsměvem na tváři.Ani se vám nedivíme, že se občas ztrácíte v té kupě líčidel a módních trendů! Nejdůležitější části obličeje, které je třeba zvýraznit jsou hlavně pleť, oči a rty. Zaměřte se na ně a hlavně si vyberte odstíny make-upu, které korespondují vaší pleti. Barva rtěnky nebo očních stínů je dalším důležitým bodem v líčení. Vždy dbejte na to, aby vám ladily k pleti, jenom takto se nejvíce zviditelníte!Celebrity jsou známé tím, že vymetají jeden večírek za druhým, z čehož plyne, že jsou v párty líčení velmi šikovné. Bezchybná pleť-základ líčeníZačněte od základu, což je pleť. Protože divoké večírky vyžadují líčení, které dlouho vydrží, je třeba, abyste použila bázi pod make-up. Použitím toho přípravku svou pleť skvěle připravíte a líčení vám vydrží déle. Pokud je třeba, použijte make-up, který pečlivě rozetřete po obličeji pomocí prstů, speciální houbičky nebo štětce. Nezapomeňte na oblast krku!Pokud make-up nepoužíváte, aplikujte pouze korektor, který skvěle zakryje chybičky pleti. Doporučujeme vám korektor s krémovou texturou, který vám zbytečně nezvýrazní vrásky.Konečným krokem k dokonalé pleti tvoří aplikace pudru. Velkým kulatým štětcem naneste pudr na celý obličej. Tímto pleť sjednotíte a zabráníte jejímu zbytečnému lesknutí.Náš tip: Noste svůj pudr vždy u sebe, nikdy nevíte, kdy ho budete potřebovat!Návrh č.1: Pozlacená Carrie UnderwoodTato kráska známá pro své hudební nadání se stala inspirací pro miliony svých fanoušků. Její vzhled je snadno napodobitelný, takže vám nedá tolik práce.Vaše barevná paleta očních stínů by měla obsahovat dvě dominující barvy: zlatou a černou. Naneste zlaté stíny na pohyblivé víčko. Černou vystínujte buď vnější oblast víček nebo celou horní oblast očí nad víčky. Štětcem nebo houbičkovým aplikátorem rozmažte přechod mezi černou a zlatou. Černými tekutými linkami vytvořte kočičí linky. Kleštičkami na řasy natočte a poté použijte vodě odolnou řasenku. Připadá-li vám oční líčení dostatečně výrazné, použijte na rty lesk v přirozené barvě. V opačném případě si vyberte výraznější barvy, které se skvěle hodí na silvestrovský večírek!Náš tip: Aby jste se třpytila jako zlato, můžete použít zlaté třpytivé stíny!Návrh č.2: Čokoládové kouřové líčení Jessicy AlbyTato celosvětově uznávaná herečka moc dobře ví, jak své oči zvýraznit. Vybrala jsi jednu z nadčasových klasik, tedy kouřové líčení, ke kterému přidala kousek její osobnosti. Čokoládová se skvěle vyjímá na večírcích, takže neváhejte a vytvořte ze svých kukadel sladké potěšení! Jako základní stín použijte černou, kterou naneste jen jako linky, které vystínujte až k vnějšímu okraji oka. Čokoládovou naneste na pohyblivé víčko a jako obvykle použijte štětec pro docílení kouřového efektu. Černými tekutými linkami zvýrazněte horní víčka (linii poveďte směrem ven stejně jako černé stíny). U řas postupujte stejně jako u předchozího návrhu. Použijte broskvovou tvářenku pro zvýraznění vašich líček a rtěnku v podobné barvě pro zkrášlení vašich rtů.Náš tip: Chcete-li svému pohledu dodat šťávu, použijte třpytivé černé linky!Návrh č.3: Černobílá Leona LewisTaké jste si všimla, jak nám Leona zkrásněla? Využijte toto výrazné a hravé líčení pro oslavení výjimečného večera! Máme pro vás dva tipy:Tip č.1: Naneste bílé tekuté linky těsně nad linii horních řas. Poté, co bílá zaschne nad ni naneste černou. Linie vždy pečlivě protáhněte směrem ven, abyste dosáhla kočičích očí.Tip č.2: Naneste bílý oční stín na celé pohyblivé víčko. Černými tekutými linkami naličte elegantně, směrem ven protáhnutou linku.Oční líčení zakončete kleštičkami na řasy a vaší oblíbenou řasenkou.V tomto líčení dominují sofistikované tmavě pomerančové rty, takže se nebojte a vyzkoušejte tuto ostrou barvu!Náš tip: Máte-li krátké řasy a nepomůže vám ani řasenka, použijte umělé řasy! K dostání jsou i s kamínky, které zvýší krásu vašeho očního líčení.

folder_openPřiřazené štítky

Přirozeně krásná

access_time16.únor 2020personRadka Eliášková

Make-up je čirý zázrak, ale někdy býváme unavené z toho, kolik času strávíme nad líčením a odličováním. Zvýraznění vaší přirozené krásy můžete ušetřit vaši peněženku před hladověním. Chcete-li vypadat krásně bez použití kousmetických výrobků a make-upu, neváhejte a čtěte dál!Tip č.1: Šípková RůženkaPrvní důležitá  věc, která udělá půlku práce za vás je kvalitní  spánek. Cca 8 hodin nerušeného spánku eliminuje opuchlost vašich očí a tmavé kruhy nebudou tak výrazné. Tip č.2: Studená voda dělá divyStudená voda vás může zbavit oteklých očí a navíc, osvěžující sprška vás skvěle probudí a nastrartuje vás do nového dne.Tip č.3: Peeling a hydrataceVšechen ten make-up by měla nahradit zdravá, zářící pleť. Nejlépe uděláte, pokud budete používat peeling jednou týdně a ihned po něm pokožku hydratujete kvalitním pleťovým krémem. Nechcete přeci mít ucpané póry a hrudkovitou pokožku!Nikdy nechoďte spát nalíčená! Je to to nejhorší, co můžete pleti udělat.Tip č.4: Dostatek vodyPijte dostatečné množstí  vody, aby byla vaše pleť hydratovaná a hladká. Nejen celebrity, ale i odborníci tvrdí, že je pití čisté vody zbaví  vaše tělo škodlivých toxinů. Na toto navazuje i správné  stravování a omezení kouření a alkoholu.Tip č.5: Opalovací krémMožná vám toto tvrzení  přijde zvláštní, ale vaše pleť by měla být chráněna vrstvou opalovacího krému i v zimě! Nepříznivé účinky prostředí, zejména slunce, může vaší pleti uškodit. Jak v létě, tak i v zimě (třeba na horách) se vyplatí nosit sluneční  brýle, zabráníte tím tvoření vrásek v oblasti očí.Tip č.6: Zbytek obličejeAbyste vypadala i bez make-upu skvěle, je třeba nezanedbávat další části vašeho obličeje. Dobře tvarované a udržované obočí dělá divy! Pro hezký tvar řas můžete použít kleštičky na řasy.Tip č.7: Rty a vlasyVoňavé a upravené  vlasy vám k hezkému vzledu jenom přidají. Noste u sebe malý  hřeben a přes den se upravujte. Co se týče vašich rtů, tak ty by měly být vždy hydratované a jemné. Ruce pryč od lesků  na rty a rtěnek, bohatě vám bude stačit balzám na rty.Jak již víte, zlozvyky mají špatný dopad na naše zdraví a pleť. Zbavování  těchto zlozvyků bude sice fuška, ale po čase uvidíte, že se to vyplatilo a vy a vaše pokožka se budete cítit o dost lépe.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Sex Vztahy na dotaz práce

Milostný restart: Zastavte stereotyp v sexu!

access_time29.květen 2019personRedakce

Kohokoli se zeptáte, co považuje za největší partnerský problém, odpoví vám, že je to nevěra. Přitom existuje ještě daleko horší konkurent, než stovky milenek – stereotyp. Každý vztah má určitý vývoj. Nejdřív je v plenkách, pak se rozvíjí, graduje a stagnuje. Podobně je to i s křivkou milování. Z počátku hledáme, co se komu líbí, pak zkoušíme nové praktiky a ve chvíli, kdy najdeme to pravé pro oba dva, užíváme si to. Jenže po určité době nás vynalézavost opustí a milování je pořád stejné…Přesně vím, co kdy udělá…Nejdřív vás začne líbat na krku, pak vás pohladí a přesně víte, co bude následovat. Ne že by další kroky byly špatné, ale z chronicky známého se vytrácí vášeň i vzrušení. Svůj úděl mají ale na stereotypním milování i hormony. Ty, které se starají o to, že zažíváte v posteli jednu explozi za druhou, se už vyplavují daleko méně.Zase od nulyStereotypní milování je také velmi častý důvod, který jednoho z partnerů svede k tolik obávané nevěře. Přirozeně hledáme někoho, s kým budeme mít na chvilku zase ten samý pocit jako na začátku. Pokud máte pocit, že je vaše milování už delší dobu odlitkem do stejné formičky, je správný čas na milostný restart.Děláš mi to blbě!Pamatujte na to, že každý chlap bude mít rozporuplné pocity, pokud mu řeknete, že máte problém s průběhem milování napřímo. Těch, kteří se chtějí o sexu bavit bez zábran, je stále málo. Informace, že se v posteli nudíte, je natolik citlivá, že je lepší ji raději obejít činy.Odteď to bude jinak!Milostný restart v praxi by neměl vypadat tak, že počkáte, až váš partner přijde z práce, vy ho svážete a do obličeje mu začnete odříkávat všechny výrazy dirty talk. Každá změna by měla být pozvolná. Vášeň byste měli nacházet spolu a postupně. Ani on není hloupý. Vaše malé kroky a snahy o zlepšení velmi rychle pochopí a bude se je snažit nejspíš opětovat.NepočítejtePáry od 25 do 35 let se průměrně milují 3x do týdne – často z povinnosti – včera jsme se nemilovali, tak nás to čeká dneska. Přestaňte počítat a milujte se jen až na to budete mít oba dva chuť. Že je to méně často nevadí – hlavně, že to stojí za to. Nižší frekvence v milování vám dá také prostor, abyste po sexu začali oba dva více toužit a tím pásem si jej potom daleko intenzivněji užili.Čím začít…Začněte tím, že si třeba koupíte nové prádlo a pošlete mu do práce fotku. Určitě se na něj bude chtít co nejdřív podívat. Překvapujte ho. Vlezte si k němu do sprchy, nebo si mu čerstvě osprchovaná sedněte na klín, až e bude koukat na televizi. Prostě najděte moment, kdy milování nečeká. Střídejte také způsob milování. Nedělní ráno klidně zůstaňte déle v posteli a milujte se několikrát po sobě, v týdnu si ale vychutnejte několikaminutovou rychlovku mimo ložnici. Můžete také objednat nějakou novou hračku a nechat ji poslat kurýrem partnerovy se vzkazem, co by se vám líbilo.

folder_openPřiřazené štítky

Hrajeme si: na školačku, pokojskou i na cat woman

access_time29.květen 2019personRedakce

Možná jste také ještě nenašla odvahu to vyzkoušet. Proto jsme požádaly ženy, které se naopak převlékají rády, aby shrnuly benefity, kvůli kterým by se svého převleku čas od času nevzdaly.Dlouhou dobu jsme aspoň my tady „ženy, které ví“ zastávaly názor, že tyhle sexuální hrátky jsou prostě pro páry, které potřebují zpestření, protože je už klasické milování omrzelo. Jenže po tom, co jsme tyhle dámy poznaly, trochu svůj úsudek měníme. Nejvíce nás na věci překvapuje, že všem párům to v posteli klape a vždycky klapalo a sem tam se vžít do role někoho jiného, je prostě a jednoduše baví.Jaké převleky baví chlapy?Kristýna: To si myslím záleží kus od kusu. Já mám doma pokojskou. Tu máme nejradši – prachovka se dá totiž skvěle použít k nabuzení parnera na milování.Lenka: Já mám převleky dva. Zdravotní sestřičku a školačku. Tak nějak je střídám podle nálady, ale musím říct, že školačka asi vede.Eliška: Můj muž miluje obepínavé převleky. V sestřičce bych ho asi moc nebrala. Je přesně ten typ, který si užívá křivky žen překryté, zato dokonale obrýsované. Krátká sukýnka, kde by mi bylo vidět do rozkroku nebo rozepnujtý delkot by ho moc nenadchly.Správný čas – jak ho poznáte?Lenka: Jako na to se převléknout? Nevím, prostě se v koupelně večer rozhodnu, že manžela překvapím a do ložnice už jdu s lízátkem, nadkolenkami a dvěma copy.Eliška: Také si neříkáme, když vezeme děti do školky“ „Hele, dneska si dáme divoký kočky“. Prostě to vyplyne ze situace. Největší úspěch jsem měla, když jsem šla partnera vyzvednout z práce a měla převlek schovaný pod kabátem. Takže určitě se snažím překvapit – ta chvíle dostává totiž úplně jiný náboj, když je neočekávaná a myslím, že to pak víc stojí za to.Co je fajn na rolích?Lenka: Tak mě třeba osobně nejvíc rajcuje, že svému muži vykám. Je to zvláštní, ale v převleku si řekneme daleko víc přání. Nebo aspoň můj muž – říká mi naplno co a jak chce a mně se to strašně líbí. A já nechci propadnout, takže mu plním každé přání.Eliška: Asi to, že se najednou stáváte na chvíli někým jiným a tak pupustíte uzdu své fantazii. Navíc já osobně vnímám doteky přes jemný latex jako daleko přitažlivější, než na holé tělo.Kristýna: My to máme čistě jako zábavu. Nebereme role nijak vážně. Je to sex s přidanou hodnotou – dobrý, neotřelý a zábavný.Jde hraní rolí srovnat s klasickým milováním?Eliška: Řekla, bych, že právě slovo milování je to správné. S manželem se milujeme, ale někdy máme chuť na ostřejší sex a ten máme, když se staneme někým jiným na pár chvil.Lenka: Asi to úplně srovnat nejde. Když spolu spíme bez toho, aniž bychom na sebe přebírali identitu někoho jiného, je to o mazlení, více dotekách, méně mluvení…Jak překonat stud?Kristýna: U nas to není o studu, jednou jsme si u vína prostě řekli, že nás to láká, pak jsem partnerovi k narozeninám dala balíček, kde byl převlek pokojské s kartičkou, kde jsem mu přislíbila, že ho překvapím. Poprvé jsem se trochu styděla – nechala jsem si to navečer, až přijde manžel z práce – bylo přítmí a já už čekala v ložnici, to mi hodně pomohlo na start.Lenka: My jsme za to, že vyzkoušet se má všechno. Jednou jsem to zkusila, ohlas byl veliký a od té doby jsme věrni jedné roli, která nás čas od času vytrhne ze všednosti.Eliška: Já se nestyděla ani na poprvé – ten kostým mi přišel strašně sexy.Kde je hranice?Kristýna: Je to překvapivé, ale já se raději převléknu, než abych svolila třeba k sexu ve třech nebo k análu. Prostě na to nejsem.Lenka: Neříká mi nic zlatý déšť ani anální sex. To jsou třeba věci, které fakt v posteli nemusím mít.Eliška: Ono se řekne cat woman a vypadá to, že to zavání sadomasochistickými hrátkami, ale tak to není. U nás je to čistě jen o tom, že je nám příjemný ten materiál a to, jak těsný je. Takže za mě žádné SM. V žádném případě.Ve výpovědích byla pozměněna jména.Text: Jana 

folder_openPřiřazené štítky

Děláte to špatně, přiučte se od potvor

access_time29.květen 2019personRedakce

Vy jste ta, co navaří, uklidí a promine milému snad úplně všechno, i když to, co naposledy udělal, je tak trochu přes čáru? Zapomeňte hrát úlohu té hodné a začněte trochu zlobit, uvidíte, že u mužského publika sklidíte víc, než jako puťka domácí. Od těch totiž pánové obzvlášť rádi prchají a kam mají namířeno? No přece do náruče zlobivé holky.Pokud jste s drahým už nějaký ten pátek, rozhodně to neznamená, že vás má jistou už napořád. V případě, že se ale přesně tak chováte, nekomunikujete s jinými muži, kašlete na svůj zevnějšek a čekáte na toho svého, až se vrátí, protože nemáte jiný program, tak je někde chyba.  Nechejte ho, ať se má na pozoru, i když víte, že mu nemáte v plánu zahnout nikdy na světě.Buďte nedostižná potvoraTu a tam si prostě vyhoďte z kopýtka, vykašlete se na žehlení, dejte se do gala, vklouzněte do nových, přiléhavých šatů a vyrazte s kamarádkou do baru. Bez pardonů si zajděte s kolegou z práce na oběd nebo  si zaflirtujte  s milým mužským klidně jen tak na ulici. Uvidíte, že vám i vašemu vztahu to jenom prospěje. Váš tygr pochopí, že jste pořád v kurzu, že pánové kolem vás mlsně našlapují a bude mu jasné, že když usne na vavřínech, může se klidně probudit do prázdného bytu.Mějte se ráda, dejte své sebevědomí znát.Naučte se utrácet za sebe samu, tu a tam si kupte nový parfém, rtěnku, nebo spodní prádlo a klidně i za předpokladu toho, že nebude v akci. Nemějte výčitky, když si zajdete na masáž, nebo na kosmetiku, vy si tenhle luxus prostě zasloužíte, i když byste klidně místo toho všeho mohla umývat okna, na které jste tak trochu pozapomněla. Když budete milovat sebe, druzí vám to vrátí. Protože jak se říká: Bez (sebe) lásky láska není.Jednejte napřímoSkutečná potvůrka si nenechá nic líbit. Pokud se jejich mužský dopustí něčeho, co se jim ani za mák nezamlouvá, nebudou mlčet a užírat se tím. Prostě mu to celé omlátí o hlavu, aby měl tušení, že jeho chování by se možná dala vystihnout několika přívlastky, ale určitě nebylo naprosto v pořádku. Aby se tato situace neopakovala, musíte drahému říct, co přesně se vás dotklo – jasně, přímě a hlavně aktuálně.Nespokojí se s tím, co majíChtějí víc. A tak to má být. Navíc je skutečně dokázáno, že pánům cílevědomé ženské přijdou sexy.Text: Lenka

folder_openPřiřazené štítky

Domácí show jen pro něj

access_time29.květen 2019personRedakce

Překvapte partnera a pozvěte ho na představení, na které jen tak nezapomene – do vašeho obýváku nebo do ložnice.Zatřeste mu zadečkem v rytmu twerku nebo se naučte pár pozic z pole dance. Pokud navíc při představení obléknete sexy prádlo a stihnete jej v průběhu vaší show odhazovat, připravíte tak ideální předehru pro nezapomenutelnou noc!Osvěžte mu klasický příchod z prácePředstavte si, že jste svým partnerem. Přijdete domů z práce a místo puštěné televize a přítelkyně zaparkované u žehlicího prkna vás čeká daleko lákavější obraz – vyklizený prostor vprostřed pokoje, tlumené světlo, láhev vína na stole a křeslo do první řady. V hlavní roli člověk, kterého milujete, v sexy korzetu, punčochách s krajkou a pohybující se tak, že vám z toho běhá mráz po zádech – to přeci musí být sen každého muže!Lekce provokativních pohybů zadečkemPři twerku zapojujete hodně především zadeček – pravděpodobně jednu z partií, kterou má na vás partner nejvíc rád. Samotné pózy ale chtějí trošku cviku. Než se pustíte do show na živo, raději si natrénujte jednoduchou sestavu doma před zrcadlem nebo si pusťte některé z instruktážních videí. Zaručujeme, že tyto pohyby ho přivedou do varu.Když se chcete vlnit u tyčePokud mu chcete předvést show jako z baru, budete muset potrénovat trochu víc, ale výsledek je pak zase o to lepší. Možná se vám vyplatí navštívit dvě, tři lekce, abyste přišly na správnou techniku. Když si tyč osaháte, už budete vědět, jak se na ní efektivně zavěsit či jak se okolo ní točit tak, aby to vypadalo hezky. Do domácího prostředí nemusíte nic vrtat ani kutat. Stačí, když si pronajmete samorozpěrnou tyč, která se zapře o strop i podlahu silným pérkem nebo si ji rovnou zakoupíte – je totiž velmi pravděpodobné, že partnerovi se váš taneček zalíbí tolik, že bude vyžadovat opakování. Pole dance tyč stojí okolo 2500 Kč. Například zde: http://eroticke-gadgety.heureka.cz/profesionalni-dance-pole-tanecni-tyc/ ji koupíte rovnou i s instruktážních videem, abyste mohla trénovat nové kreace, když partner nebude doma.

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na mlčení

access_time29.květen 2019personRedakce

Někdy je fajn jen jít a mlčet, ale když ten druhý z páru mlčí příliš dlouho, neznačí to nic dobrého. Na tom se shodli i Ilona a Kryštof.Ilona (34): Obecně nesnáším, když můj muž mlčí. Značí to vždycky nějaký problém a přestože se třeba týká obou, já nikdy nejsem jeho součástí. Můj manžel totiž raději mlčí, než aby si o tom se mnou popovídal. Mlčí takhle i pět, šest dní a pak se to buď vyřeší samo a on mi jen oznámí, že je všechno dobré nebo už to nevydrží a oklikou se snaží dostat můj názor. Tohle jeho mlčení mě sužuje. U 90 % věcí se totiž nikdy nedozvím, co se vlastně stalo a u další poloviny si nejsem jistá, jestli to bylo něco vážného nebo ne.Já naopak o problémech mluvím a mlčím většinou, když jsem naštvaná. Je ale zajímavé, že on moje mlčení jako projev mého naštvání nevnímá. Pak mi třeba řekne: „Ty se zlobíš?“ Jenže já se nezlobím. Ve mně v tu chvíli hněv bublá tak, že bych musela řvát, ale namísto toho raději mlčím, protože ani moje řvaní nic nevyřeší.Vím ale, že jsou i muži, kteří mlčí z povahy. S mužem, který raději mlčí a kouká, než mluví, bych rozhodně být nemohla. Jsem společenská, ráda se bavím a ráda komunikuji. Jsem proto ráda i za svého věčně urýpaného muže, kterého miluju, i když okomentuje úplně všechno, co udělám.Kryštof (31): Myslím, že rozdíl mezi tím, když mlčí žena a muž je v tom, že chlapi mlčí i jen tak. Ženy málokdy mlčí bez důvodu. Buď jsou naštvané nebo jim něco hloubá v mysli.Říká se: „Mluviti stříbro, mlčeti zlato“. Já mám to zlato občas rád. Když přijdu z práce, chci si na chvíli sednout na gauč a užít si to ticho, kdy nikdo nic neříká. To jsem rád, když moje přítelkyně mlčí, miluju také procházky, kdy třeba neříká ani jeden z nás nic. Stačí, že jsme spolu. V tomto to máme s přítelkyní stejné. Ví, kdy potřebuju ticho – ticho nás léčí a já jí za to ticho miluju.Já zase vím, že když je moc dlouho ticho ona, honí se jí něco hlavou, neví si s něčím rady, přemýšlí. Tohle ticho úplně rád nemám, protože se v něm neumím orientovat.Měl jsem ale i přítelkyni, která nezavřela pusu. Jen, co jsem otevřel dveře, začala mluvit, mluvit, mluvit a přestala, až když usnula. Komentovala všechno lidi, filmy, zprávy v televizi a chtěla si po tom povídat. A když měla nějaký problém, potřebovala o něm zase mluvit. Všechno chtěla řešit. I to, co nebylo podstatné, nebo to nehořelo, nebo se to řešit vůbec nemuselo. Takže za mě jednoznačně lepší mlčení – i když se občas bojím, co se za ním skrývá.

folder_openPřiřazené štítky

O vztazích mezi mužem a ženou

access_time23.leden 2020personRadka Eliášková

Klíčové výrazy: dlouhodobá nevěra, duchovní partner, jak si udržet vztah, jak ukončit vztah, jak zachránit vztah, jak zlepšit vztah, karmické vztahy, krize vztahu, láska a vztahy, láska nebo přátelství, manželská nevěra, milenecký vztah, nevěra manžela, nevěra manželky, nevěra muže, nevěra partnera, nevěra v manželství, nevěra ve vztahu, osudový muž, paralelní vztah, partner duše, partnerské vztahy, partnerský vztah, problémy v manželství, přátelství je někdy víc než láska, rodinné vztahy, vážný vztah, vztah mezi mužem a ženou, vztah na dálku, vztah na pracovišti, vztah po nevěře, vztah se ženatým, vztah se ženatým mužem, vztahy mezi lidmi Vztahy je téma v dnešní době pro všechny aktuální. Aby ne, když se jedná o jeden ze základních vývojových nástrojů. Ve vztazích se setkávají naše vnitřní názory o světě (naše vnitřní fantazie) s realitou. Ale i zde lze nalézt určité zákonitosti.Aby byl vztah úplný, musí být rozvinutý v obou svých polovinách. V milenecké a v přátelské. Obě poloviny jdou ruku v ruce a hodně se ovlivňují. Vztah mezi mužem a ženou je většinou problém rozvinout v přátelské oblasti, za kterými se skrývají očekávání a obavy z obou stran. Tyto strachy si často už na svět přineseme, díky výchově se znovu zaktivizují a v dospělosti se s nimi pracuje. My lidé totiž dnes většinu vztahů začínáme na bázi přitažlivosti a citového vzplanutí. Druhou část na počátku nijak neřešíme. Pokud jsme se ovšem nenarodili v Indii, kde nám naši manželku vybrali rodiče.Přátelská rovina je rovina otevřená. Přátelé, pokud to jsou opravdoví přátelé, jsou schopni sdílet jakékoliv téma bez toho, aby jeden druhého posuzovali nebo odsuzovali. Nemusí spolu souhlasit, ale řeknou si otevřeně vše na rovinu a ve všem se tolerují. Tak to funguje mezi správnými kamarády. Vezměte si třeba téma krása. Pokud popisujete nějakou krásnou věc, jako třeba sportovní auto je zde ještě vše v pořádku. Pokud ale začnete popisovat nějakou krásnou kočičku, kterou jste dnes potkali s postřehy o její postavě, přestane to být u vaší partnerky věc přátelská, ale stane se z toho věc osobní. Už nesdílí váš smysl pro krásu, nepluje v přátelské neosobní rovině. Je to pro ni zásadní porušení rovnováhy a hrozba zboření celého systému. Bere celou věc osobně. Nedej bože se ještě zmínit, že je o 20 let mladší, má dokonalé „vlasy třeba…“ nebo jinou část těla a je to nová spolupracovnice, tak to jste většinou na dlouho skončili s klidem doma.To se běžně mezi muži ví, a tak se tyto zážitky doma neventilují, jen mezi přáteli a doma se pak žije v tom, co tolerance dovolí. Zde platí zásada neubližovat. Přátelská rovina je tím ale velmi okleštěná. Muži se bojí výčitek a neklidu doma, ženy zklamání. Co ale oba vždy dokáže spojit v otevřenosti, jsou děti. To je společný projekt.Mimochodem, uvědomujete si, že pokud prožíváte jakékoliv zklamání, že se jedná o obchod a ne o čistý dar? Zklamání totiž vždy znamená očekávání, že se mi vložená energie (investice) vrátí.Ženy málokdy dávají své city zadarmo. Ta zkušenost ale přijde, až když se vztah začne rozpadat.Vztah založený na obchodní bázi může fungovat, ale musí být nějak vyvážený. Takto fungovaly vztahy kdysi u našich prababiček, kdy každý z partnerů měl svou jasnou roli, např. žena domov, muž práce a ten druhý se mu do dané role nemíchal. Tyto role se setkávali jen na určitých rozhraních a výměna energie tam a zpět byla vyrovnaná.Dnes se ale vzájemné role promíchávají. Ženy se chtějí pracovně realizovat stejně jako muži, muži zase přebírají část péče o domov a děti. Protože oba mají zkušenost s tímtéž, je zde možnost srovnání obou přístupů a mohou nastat konflikty o to, který přístup je lepší. Tento systém zvyšuje daleko více tlak na toleranci toho druhého.Vývoj pokračuje i v této oblasti, tak jsem zvědavý, kam se to bude dále vyvíjet. Zajímavý byl tento článek z internetu:„Podívejte se s námi na nejoblíbenější alternativy tradičních vztahů:1. Otevřené manželství - kdy partneři spolu sice uzavřou sňatek, ale sexuální věrnost si neslíbí. Vztah tedy není založen na lži a každý z partnerů souhlasí, že si ten druhý může najít milence/milenku. Obvykle se tak ale děje za konkrétních pravidel, na kterých se partneři dopředu domluví.Podle zastánců tohoto stylu je to jedno z nejupřímnějších a přitom účinných řešení, které nenutí partnery ani po letech předstírat, že jsou monogamní, a klamat tak sami sebe.2. Manželství na zkoušku - stále oblíbenější způsob, jak si vyzkoušet, zda spolu dva lidé mohou skutečně žít. Obvykle si partneři stanoví dobu trvání tohoto vztahu, kdy si společně zhodnotí, zda má smysl spolu pokračovat a pak také, jakou formou.3. Přátelský svazek - tento vztah není o lásce jako takové a nemusí být ani o sexuální přitažlivosti. Jedná se čistě o praktickou záležitost, když dva lidé chtějí od života to stejné.Podle mnohých odborníků má dokonce toto manželství větší šanci na celoživotní svazek než to založené na intenzivní vášni. Předností tohoto vztahu je především stabilita.4. Manželství kvůli dětem - primárním účelem tohoto svazku je vychovávat děti. Jedná se o nejkřehčí vztah vůbec, jelikož kolem výchovy dětí panuje všeobecně nejvíce neshod mezi partnery a hrozí tedy i velké zklamání.5. Oddělené manželství - partneři jsou sezdáni, ale nežijí spolu, nebo jen naoko. Tento vztah vyhovuje všem, kteří chtějí mít hodně času jen pro sebe a zároveň nechtějí být úplně bez partnera. Vyhovuje tedy všem, co se vzájemně přitahují, ale osobnostně jsou si natolik vzdáleni, že by každodenní soužití nezvládli.Oba mají dostatek svobody na to, aby si dělali, co chtějí a společně jen tráví čas, který si spolu naplánují. Aby partneři takový vztah zvládli, je zapotřebí obrovské množství vzájemné důvěry.6. Manželství jako způsob ochrany - vztah postavený na vlastní bezpečnosti a vzájemném prospěchu. A je jedno, zda se jedná o emocionální stránku či tu finanční. Vždy jde o výhodný obchod, tedy něco za něco.“Každopádně dokud nenecháte partnera a nepodpoříte ho, aby svobodně projevil všechny své fantazie, vyzkoušel si to, co ho láká, do té doby nikdy nepoznáte, koho vlastně „milujete“. Nepoznáte také nikdy ve vnitřní hranice tolerance, svůj vlastní osobní vztah k partnerovi, míru svého vlastnění apod. Jen tušíte a svazují vás vnitřní strachy. Muži se jen velmi těžce nechají okrást o svou svobodu, a pokud cítí, že by byli nepochopeni, provedou čin stejně, jen tajně.Život a životní zkoušky nejsou totiž ničím jiným než hledáním a hlavně projevením své vlastní vnitřní kvality v reálném životě. Tu stejně všichni nosíme v latentní podobě v podvědomí a realita dává k jejímu projevení prostor.

folder_openPřiřazené štítky

Terapie - pomoc v obtížné životní situaci

access_time04.únor 2020personRadka Eliášková

Metoda RUŠZkratka pro Rychlou a účinnou změnu skutečnosti. Jedinečnost této metody spočívá v tom, že řeší skutečné příčiny aktuálních problémů – rychle a úplně. Zároveň je šetrná. Pomocí této metody se zbavíte řady svých potíží během relativně krátké doby, navíc s trvalým efektem.Lze s její pomocí řešit jakoukoliv oblast našeho života – oblast sebevědomí, partnerství, zdraví, peníze, práce.Metoda Faster EFTFaster EFT efektivně pomáhá při řešení jakýchkoli negativních emocí, jako je například strach, smutek, emocionální traumata, vztek, pocity viny, pocity bezmoci a beznaděje.Poklepem na vybrané akupresurní body na těle se neutralizuje emocionální náboj vzpomínky a tím dojde k přehodnocení důležitosti programu v podvědomí a jeho „vypnutí“.  Původní negativní vzpomínka přestává mít moc nad naším cítěním a chováním.Tato metoda je rychlá, efektivní a má dlouhodobé výsledky.KonstelacePomocí konstelačního náhledu lze lépe nahlédnout na skutečný stav naší situace. Konstelace obchází naši vědomou složku a otevře nový a hlubší pohled na daný problém. Nový pohled pak umožní vyrovnat se s negativní situací. Díky novému úhlu pohledu získáme pochopení pro danou situaci, člověka nebo problém a lépe se s nimi dokážeme vyrovnat. Téměř vždy přichází úleva, vcítění a odpuštění, které jsou základem lepšího pocitu.Konstelační techniku používám velmi ráda, protože obchází logiku, umí se „podívat za ni“. Ukáže pravdu, kterou nechceme nebo nejsme schopni vidět. Teprve pak můžeme měnit realitu k lepšímu.• Terapie vnitřního dítěteJedna z nejúčinnějších terapií se skutečně trvalými a dlouhodobě pozitivními účinky, s jakou jsem se kdy ve svém životě setkala.Zasahuje totiž do nejhlubších základů našeho nastavení, především negativních a destruktivních rodinných vzorců, které jsme nevědomě přejali od rodičů a které nás nyní ovlivňují a řídí.Terapie vede k nalezení, pojmenování těchto vzorců, jejich pročištění od emocionální bolesti a k jejich nahrazení novými, pozitivnějšími návyky, díky nimž začneme sami se sebou zacházet lépe a cítit se lépe.To se příznivě projeví v mnoha oblastech našeho života.Často se snažíme řešit současnou situaci, která nás trápí. Připadá nám, že naše intenzivní negativní pocity se týkají současného partnera, šéfa, úředníka, krize apod. a chceme je tak i řešit.Neuvědomujeme si, že se v těchto chvílích vracíme „domů“. Že naše pocity jsou výpovědí o tom, jak danou situaci hodnotíme na základě minulých zkušeností, ponížení, bolestí a traumat, jež jsme utrpěli a které mají kořeny v dávné minulosti.Tam je potřeba se podívat a dané téma zpracovat. Jedině tehdy má terapie smysl a také trvalé účinky.Co je a jak probíhá Terapie vnitřního dítěte:

folder_openPřiřazené štítky

Co znamená rozvod pro ženy a co pro muže

access_time07.únor 2020personRadka Eliášková

Rozvod manželství, zvláště pak pokud se jedná o manželství s dětmi, není pro nikoho ze zúčastněných snadnou záležitostí. I v případě člověka – muže nebo ženy – který rozvod inicioval a čeká na něj jako na vysvobození z nesnesitelné situace, přináší rozvod velkou psychickou zátěž. Většina lidí totiž stále ještě do manželství vstupuje s tím, že bude trvat celý jejich život, a jeho konec tedy znamená určité symbolické selhání, které nás nutí předefinovat si celou vlastní životní historii a význam událostí, které jsme v minulosti prožili.Radka Dudová Muži, ženy, manželství a rozvod Pro oba z partnerů, toho kdo rozvod iniciuje i toho kdo je „opouštěn“, rozchod znamená nutnost najít si nový sociální svět, ve kterém bude žít, a zároveň potřebu vybudovat si novou identitu, která již není založena na tom, že jsem partnerem a manželem. Dochází k novému uspořádání vztahu mezi přáteli a blízkými. Někdy je nutné najít si nové bydlení, zvyknout si na nové prostředí, najít si práci a kompletně přeorganizovat vztahy s dětmi. V minulosti byl řád našeho života založen na existenci rodiny a druhé osoby, která o nás věděla víc než kdokoli jiný, nyní se tento řád rozpadá a je třeba nalézt řád nový. Zároveň musíme objevit nové zdroje naší osobní identity, což znamená, že se vlastně stáváme úplně jiným člověkem. Pro toho, kdo rozvod inicioval, jsou tyto změny o něco snadnější, protože pravděpodobně o rozvodu již nějakou dobu předtím přemýšlel a již v té době si hledal své nové místo ve světě, nové přátele a koníčky – takříkajíc měl čas si na novou situaci zvyknout a připravit se na ni. Ten, pro koho je rozvod překvapením, musí řešit všechny problémy náhle a naráz a navíc je vystaven společenskému traumatu odmítnutí ze strany partnera. Existují ale specifické problémy, které rozvod přináší ženám a jiné, které přináší mužům. To je dáno tím, že postavení mužů a žen v manželství není stejné. Rozdělení rodinných rolí a dělba práce v rodině stále předpokládá, že úkolem muže je finanční zajištění a úkolem ženy je péče o potomstvo, o muže a domácnost. V roce 2003 si stále 91 % mužů a 89 % žen v České republice myslelo, že hlavním úkolem muže je finančně zabezpečit svoji rodinu, a 79 % mužů a 78 % žen se domnívalo, že péče o malé děti je převážně ženskou záležitostí. Od žen se v manželství stále více než od mužů očekává, že zapomenou na své vlastní zájmy a touhy a postaví do popředí zájmy svého manžela a dětí. Na oplátku očekávají emocionální podporu, které se jim ne vždy dostává. Jeden z důsledků těchto rozdílů se odráží ve výzkumech spokojenosti s manželským životem: ženy jsou většinou spokojeny se svým manželstvím méně než muži. Ženám obecně přináší manželský vztah méně emocionálního uspokojení než mužům, stěžují si na uzavřenost a odměřenost svých partnerů, méně často než muži je pokládají za své důvěrníky a nejlepší přátele. To je jeden z důvodů, proč ženy častěji než muži podávají žádost o rozvod. I výzkumy obyvatelstva České republiky potvrzují, že ženy jsou v manželství častěji nespokojené a jsou shovívavější k rozvodu jako řešení situace, kdy pár není schopen řešit své manželské problémy. Ekonomické důsledky rozvodu Pro ženy obecně má rozvod větší ekonomické dopady než pro muže. Vzhledem k tomu, že péče o děti a o domácnost spočívá stále ve většině českých rodin na ženě, mnoho z nich rozděluje svůj čas mezi povinnosti profesního a rodinného života. „Rodinná kariéra“ znamená pro ženu ve většině případů menší investice do profesního života. Ženy často podřizují nejen čas strávený prací, ale i geografické místo práce svým dětem a svému manželovi. Během let trvání manželství mají sice ženy přístup k příjmu a prestiži svého manžela, během rozchodu ale tento přístup ztrácejí a nezískávají zpět to, co investovaly – čas a energii strávené péčí o rodinu a emocionální a jinou podporou svých mužů.

folder_openPřiřazené štítky

Manželství

access_time08.únor 2020personRadka Eliášková

Když dvojice vstupuje do manželství, vstupuje do poněkud dobrodružné instituce. Zpravidla se pouští do něčeho, o čem nic neví. O tom svědčí nemalé množství rozvodů, manželských problémů ale i lidí, kteří radši svazek manželský ani neuzavírají. Ve skutečnosti se dá říct, že manželství a rodina jsou stavebními prvky celé společnosti, takže má svou hodnotu o nich něco vědět.  Manželství je v podstatě předsevzetí obou partnerů žít společný život. Ale aby bylo manželství úspěšné, musí toto předsevzetí na obou stranách trvat. Stejně jako vyhasne oheň, který neudržujeme, vyhasne i manželství, které přestáváme tvořit. CO MŮŽE STÁT ZA ROZVODY A PROBLÉMY V MANŽELSTVÍ? - TvořeníNení to o tom, že by byli lidé zlí a proto nedodržovali manželské sliby. Často je důvodem, že partneři předpokládají, že manželství bude fungovat jaksi automaticky. V době zamilovanosti dělají oba partneři všechno možné pro to, aby svého partnera získali a aby si ho udrželi. V okamžiku, kdy uzavřou svazek manželský, se jejich aktivity vytrácí, protože tak nějak předpokládají, že teď už je „hotovo“ nebo „mají své jisté“, nebo prostě jen dosáhli svého cíle a nedali si další. Někdy už tvoří jen jeden z partnerů a to nestačí. Po uzavření manželství je dalším cílem na cestě jeho tvoření. Patří sem společné aktivity, společné sny, zájem a péče o partnera a další. Takže základem udržení manželství je uvědomit si, že je to něco, co je potřeba tvořit, na čem musíme neustále pracovat. Být manželem neznamená jen mít místo, kam si přijdu odpočinout po práci a kde mám navařeno, napečeno a uklizeno. Být manželkou neznamená jen být zabezpečená, mít děti a domácnost, o kterou se mám starat. Manžel a manželka jsou role. Manželství je nejen o vzájemné lásce, ale také o vzájemné podpoře, plnění snů a cílů, společném tvoření domova a budoucnosti. Kdysi mi jedna kamarádka řekla: „Pokud nemáš za cíl o někoho pečovat, nevdávej se.“ Je na tom hodně pravdy a platí to jak pro ženu, tak pro muže. A role manželky a manžela nejsou totéž jako role matky a otce. Když přijdou děti, stále zůstáváme manželem nebo manželkou, jen si přibíráme další roli otce nebo matky.  - KomunikaceDalší důležitou oblastí, která by měla být v pořádku, aby manželství vydrželo, je komunikace. Fungující komunikace v manželství neznamená jen schopnost jeden druhému naslouchat, nebo schopnost partnerovi cokoli říct. Základem dobré komunikace v manželství je také podobná komunikační prodleva. Co to komunikační prodleva je? Je to čas, který uplyne od chvíle, kdy partnerovi položíte nějakou otázku, do chvíle než vám odpoví. Nebo čas, který uplyne od chvíle, kdy mu něco řeknete, do chvíle, kdy on na to zareaguje. Ideálně by měla být komunikační prodleva obou partnerů podobná. Když má jeden z partnerů komunikační prodlevu příliš dlouhou oproti druhému, oba tím trpí. To samé platí o rychlosti obecně. Když je jeden z partnerů při zvládání každodenního života a práce rychlý a druhý pomalý, oba ve vztahu trpí. Ale nejde jen o to. Komunikace je záležitost takzvaně dvoucestná. To znamená, že dobrá komunikace v manželství je komunikace, kdy jde o vzájemnou výměnu myšlenek, skutečnou debatu. Nejde jen o to, že jeden mluví a druhý poslouchá. Oba partneři by měli mít možnost mluvit a oba schopnost naslouchat. - ŽárlivostS komunikací v manželství souvisí také žárlivost. Žárlivost v podstatě znamená, že ten žárlivý partner omezuje komunikaci druhého partnera s okolím. Žárlivost nemusí být žádným způsobem podložená, může vycházet jen z vlastní nejistoty žárlivého partnera, který se obává, že jeho partner komunikuje skrytě s dalšími osobami, o kterých on nic neví, a snaží se takové věci zjistit nebo jim zabránit. Takže žárlivý partner se potom snaží bránit svému partnerovi v komunikaci a to samozřejmě vede k rozepřím a hádkám a snadno to může celý vztah „zabít“. - Když do vztahu zasahuje třetí osobaTaké vám může manželství ničit třetí osoba. Tchýně se nestaly předmětem mnoha vtipů tak úplně náhodou. Je pravda, že je velké množství tchýní, které jsou naprosto skvělé a úžasné. Ale existuje určité procento tchýní, které na svém synovi nebo dceři natolik lpí, že do jejich manželství neustále vnáší něco, co tam nepatří. Ale do manželství nemusí takovým způsobem zasahovat jen tchýně. Mohou to být i kamarádi, kamarádky, kolegové. Může to být pomlouvání a snižování partnera, jako „neumí vařit“, „neumí se pořádně postarat o domácnost“, „vždyť tě pořádně neuživí“, „věčně není doma a ty vlastně ani nevíš, kde je“. Takové věci samozřejmě vnáší mezi partnery určité pochybnosti, nahlodávají vzájemnou důvěru. Nebo může tchýně (všem dobrým tchýním se omlouvám) příliš zasahovat do manželského života samotného třeba tím, že do všeho mluví, musí pořád být nablízku, nenechá partnery téměř o samotě. To samozřejmě soužití partnerů narušuje. I taková věc se mezi partnery dá vyřešit jednoduše komunikací. Je třeba, aby si především oni sami vzájemně řekli, co se děje, co si myslí, případně co tchýně nebo nějaká třetí osoba říká. Potom mohou společně promluvit i s tou osobou a mohou celou situaci zvládnout. Problém nabývá velkých rozměrů ve chvíli, kdy se partner postaví na stranu své matky (nebo otce) místo toho, aby stál za svým partnerem. Dokonce i v situaci, kdy by měli rodiče v něčem pravdu a on by to vnímal podobně, když tchýně nebo tchán mluví proti jeho partnerovi, může být manželství osudným, postavit se na jejich stranu. Existuje něco, čemu se říká zodpovědnost a existuje také zodpovědnost za manželství. Převzít zodpovědnost za své manželství znamená kromě jiného „nedovolit nikomu a ničemu jinému, aby to vstoupilo mezi mě a mého partnera“. Příkladem může být situace, kdy je u vás matka na návštěvě, váš manžel přijde večer pozdě z práce a vaše matka spustí: „Myslím, že bys měl chodit domů dřív a nenechávat ji tady po večerech samotnou.“ I kdybyste to cítila stejně, je třeba tu komunikaci zastavit a minimálně matce vysvětlit, že to je mezi vámi a vy si to vyřídíte spolu. Ještě lepší by bylo se svého partnera v takové chvíli zastat. Ale v každém případě, pokud potřebujete s manželem vyřešit, že chodí domů pozdě a vadí vám to, vyřešte to s ním a jen s ním. To platí pro jakékoli podobné situace. - Nevěra a jiné „prohřešky“Hodně lidí se řídí pravidlem „zatloukat, zatloukat, zatloukat“. Je to naprosto pochopitelné. Není to jen z obavy, že se na nás partner naštve, ale i z obavy, že mu tím, že mu o své nevěře nebo jiném „prohřešku“ řekneme, ublížíme. Obvykle se také partner, který se nevěry dopustil, obává, že ho partner opustí, jakmile se to dozví. Tyto obavy mohou být i opodstatněné. Já vím, že je to těžké, ale obvykle svým klientům na rovinu říkám, že o tom měli uvažovat předtím, než do té postele vlezli. Tvrdé? Ano. Ale základem každého manželství je upřímnost a to, že je mezi partnery „čisto“. Každá zamlčená nevěra, každý prohřešek vůči partnerovi, který vás trápí, mezi partnery ve skutečnosti staví zeď nebo lépe řečeno hloubí propast. Proč tomu tak je? Nevěra může vzniknout náhodně pod vlivem alkoholu – prostě takový „úlet“, nebo může být důsledkem neřešených problémů, které ve vztahu již existují. V obou případech ale její zamlčení způsobí, že ten partner, který se jí dopustil, se ze vztahu stáhne. Jednoduše proto, že nechce ubližovat. Je to přirozený instinkt, protože nechceme tomu druhému ubližovat. A kromě toho si potřebuje svůj skutek zdůvodnit a to vede k tomu, že na svém partnerovi začne hledat chyby. Prostě, když jsem byla manželovi nevěrná, potřebuji k tomu „důvod“ a i kdyby žádný ve skutečnosti nebyl, tak si začnu říkat věci jako „on mě zanedbává“, „nedává mi dost peněz“, „už ho vůbec nezajímám“ a podobně. I kdyby ty důvody skutečně existovaly, nevěra je jen prohloubí, protože místo snahy ty věci řešit je potřebujeme vidět ještě víc, protože pak máme pravdu a měli jsme na tu nevěru naprosté právo. I když v manželství zůstaneme, bude tam pořád malá „propast“ a „Pandořina skříňka“. A té „Pandořiny skříňky“ se náš partner může kdykoli nechtě dotknout.Vezměme si příklad: manžel byl manželce nevěrný se svou novou sekretářkou. Manželka se nevině zeptá: „A jaká je ta tvá nová sekretářka?“ Manžel samozřejmě těžko zareaguje na takovou otázku v klidu, protože okamžitě nabude dojmu, že manželka možná něco ví. Takže jeho reakce bude typu: „Co tě to zajímá? Odkdy tě zajímá moje sekretářka?“ a podobně. To zase nechápe manželka. Takže pokud k nevěře došlo a skutečně chcete dát manželství do pořádku, jediná cesta je čestně komunikovat. Pokud manželství stálo na dobrých základech a není ještě na pokraji propasti, dá se taková situace zvládnout. Samozřejmě ideální je takové věci vůbec nedělat. - Dá se nevěře předejít? Určitě pro to můžeme hodně udělat. Základem je trvalé tvoření vztahu. Dále je to zájem o partnera. Pokud se totiž o partnera zajímáme, pak vidíme včas, že možná není vše optimální, že na straně partnera třeba existuje nějaká nespokojenost a můžeme ji zvládnout ještě předtím, než to skončí nevěrou. Ale zájem o partnera u něj zároveň vytváří dobrý pocit, cítí se stále žádaný a tudíž ani nemá tendenci hledat někde jinde. A samozřejmě upřímná, otevřená komunikace. Ta dává vztahu skutečnou sílu, protože buduje důvěru, vzájemné porozumění a posiluje vzájemnou lásku.  

folder_openPřiřazené štítky

Nevěra a promiskuita

access_time06.březen 2020personSimona Chvátilová

Nevěra a promiskuita Nevěra.Známe ji asi všichni, co? Nosíme ji v sobě.Taková zajímavá věc. Co vede šťastně zadané, že ji tak rádi vyhledávají a současně odsuzují?Většinou nemáme moc pochopení pro ty co nevěrní jsou a s účastí sledujeme podváděné. Asi normálka. Nikdo nechce být podváděn a tvrdíme, že ani podvádět nechceme, vždyť je to přeci hnusné. A ještě větší normálka je, že podvádějí všichni. Nebo snad znáte někoho, kdo není nevěrný? Já sice ano, jednoho karatistu, bojovníka. Má dvě malé děti, normální ženu a je totálně šťastný, za to, že všechno je, tak jak je, vždy a za všech okolností. Takových lidí je málo, má za to maximální respekt. Potkávám tady víc takových, kteří to svoje štěstíčko potřebují stále testovat.Jasně, že sem nepočítám dvacetiletého kluka nebo holku, tam je to jasný. Probíhá proces hledání se a celý život je před nimi. Promiskuita je v podstatě nezbytná, aby se člověk našel. Ok. Ať už to bolí sebevíc, v tomhle věku se to rozdýchává podstatně snáz než ve čtyřiceti, kdy už je všechno někde dál. Dobrá, mládež ať žije dokud to jde.Co mne ale opravdu dojímá, jsou dívky lodníků, pracujících v zahraničí. Nic proti, ale ti kluci tam opravdu makaj. Podle mého doufají, že peníze, co vydělají tam, jsou schopné nahradit všechno tady. Vždyť to dělají pro vás. Myslím, že tři týdny na lodi jsou větší peklo než být tři týdny sama doma.Druhá parta, to jsou tatínci. Takový potkávám nejvíc, sebevědomí třicátník, šťastný otec, dobrá práce. Pro rodinu všechno. Sledujte ho, ale za rohem, slintajíc putuje pátečním městem a od hlavy až k patě, sjíždí tu nejtuctovější servírku a žádostivě flirtuje. Já se jen divím. Ženu sis vybral sám, dítě si jí udělal, dokonce tvrdíš, že nic jiného než šťastnou rodinu nemáš. Na toho kdo to nepěstuje, koukáš z patra. Tak proč tohle? Nechápu! Někde bude asi chyba. Špatný výběr ženy? Možná, že by mohly všechny patřit jen tobě.No nic, byla to jen taková úvaha. Prostě to nemám rád. Štve mně třeba i zapíjení svobody a následná cesta do vykřičeného domu, kde se kamarádi složí na lehkou děvu pro ženicha. Nebalím servírky, ten pocit být sto padesátým vopruzem dneška, si rád odpustím. Vždyť jsou v práci, musejí z toho mít dost. A možná ne. Každopádně já dost mám.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Testujeme na dotaz práce

Jak koupit notebook

access_time10.únor 2020personRadka Eliášková

Notebooky se pomalu ale jistě stali součástí našeho života. Práce s ním je pro mnoho lidí totiž mnohem pohodlnější než s klasickým stolním počítačem. Všechny potřebné informace máte vždy po ruce, tedy i tehdy, pokud musíte opustit domov. Než si notebook zakoupíte, byste měli pořádně pouvažovat nad tím, na jaký účel ho plánujete využívat av závislosti od toho byste měli zohlednit jeho parametry. Náš dnešní článek bude tedy o tom, jak koupit notebook a jak si vybrat ten správný.V dnešní době je důležité zmínit i jeden nezanedbatelný fakt, který často přímo ovlivňuje výběr notebooku. Jde o cenu, kterou se všichni výrobci snaží neustále snižovat na co možná nejnižší úroveň. Při jiné spotřební elektronice nemusí být orientace na cenu až tak velkým problémem, avšak v případě notebooků by právě cena neměla být určujícím kritériem. Hlavním kritériem u notebooků by měla být v první řadě značka. Na značku se orientují náročnější zákazníci, kteří kromě toho, co se nachází uvnitř notebooku, řeší i to, jaká je kvalita zpracování modelu.Mnoho výrobců si totiž dá záležet i na tom, do jakého šasi samotný počítač osadí. Zatímco někteří používají klasické levné plastové tělo, jiní se přiklánějí k robustnějšímu kovovému, které toho samozřejmě vydrží mnohem více a nemusíte se bát, že už po pár měsících váš notebook skončí v servisu. Kvalita zpracování totiž přímo podmiňuje jeho životnost, kazivost, kvalitu jednotlivých použitých komponentů a podobně. Nechte si proto u odborného prodejce poradit. Nejvhodnějším řešením je najít jakýsi kompromis mezi špičkově vybaveným počítačem a vysokou kvalitou zpracování. Průměrnému uživateli, který si však trochu potrpí na kvalitu, proto určitě doporučujeme zvolit si zlatou střední cestu. Tou je sice ne špičkově, ale poměrně slušně vybavený notebook, avšak v kvalitním provedení.Možná si to mnoho uživatelů ani neuvědomuje, ale zpracování má vliv na spoustu věcí. Notebook v kvalitním provedení se nebude příliš zahřívat, a tedy bude mít účinně vyřešeny chlazení, na druhé straně však nebude vůbec hlučný jako jeho konkurent v levnějším provedení. Kvalitu notebooku je možné odhalit například i při nabízené záruce. Kvalitní notebook má totiž obvykle záruku tříletou, zatímco méně kvalitní modely se spokojí se záruční lhůtou. Je to dáno i tím, že low - endové modely jsou poruchovejšie a výrobce si nedovolí dát na ně prodlouženou záruku. Při koupi notebooku pouze velmi malé procento uživatelů zohledňuje další, neméně důležité kritérium, kterým je displej. Možná si to člověk tak neuvědomuje, ale displej je jednou z nejdůležitějších součástí každého notebooku. Výjimkou jsou případy, kdy potřebujete využívat řekněme větší externí monitor ao kvalitu toho vestavěného se tedy nemusíte vůbec starat. Dnes jsou pro sledování videa ve vysokém rozlišení běžnou součástí notebooků monitory s vysokým rozlišením. Kdysi běžné rozlišení, tedy 1280x768 se už pomalu ale jistě stává minulostí. Stejně třeba hledět i na to, zda je displej lesklý nebo matný. V módě totiž už nejsou ani zmíněné lesklé displeje, protože při dopadu slunečního či jiného světla na ně se výrazně omezuje možnost jejich sledování, co naopak vůbec nehrozí při displejích matných.Dále byste neměli zapomínat ani na výdrž baterie. Pokud totiž potřebujete s notebookem pracovat především v terénu, měli byste si koupit notebook s tím, že si standardní baterii necháte vyměnit za silnější. Velmi podobné je to iv případě portů notebooku, tedy možností jeho propojení s externími zařízeními. Pokud dopředu víte, že budete mít k němu připojeno více zařízení, nekupujte notebook, který disponuje méně než třemi USB porty. Pokud si někdy chcete zpříjemnit svůj čas hraním hry, dejte si pozor na grafickou kartu. Zbytečně totiž koupíte stroj s velkou operační pamětí a rychlým procesorem, pokud jim nedokáže sekundovat grafika.Pozor i na klávesnici. Nové stylové notebooky sice vypadají velmi dobře, avšak nemusí se vždy na nich psát tak, jak byste si představovali. Dbejte i na rozložení klávesnice. Pokud bude totiž jiné, na jaké jste zvyklí, nebude možné ho změnit tak, jako při stolním počítači, kde stačí jednoduše koupit novou klávesnici. Pokud se tedy budete držet zmíněných rad a vše si před koupí notebooku pořádně zvážíte, vyhnete se nepříjemnostem, které vám v konečném důsledku vaši práci zkomplikují.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zaujalo nás na dotaz práce

Salon pro psy - co byste měli vědět před první návštěvou

access_time16.leden 2020personRadka Eliášková

 Když budete poprvé objednávat pejska do salonu, je dobré uvést: Jaké je pejsek rasy. Jak snáší stříhání, pokud již někdy stříhán byl. Jestli nemá na těle nějaké bulky nebo ekzémy. Co budete v rámci služeb požadovat (stříhání s koupáním, bez koupání - v tom případě jste povinni ho vykoupat sami – viz bod. 2. stříhání drápků, epilace ušních chloupků, čištění análních žlázek...) Pokud chcete pejska trimovat, určitě to sdělte – je na to třeba vyhradit více času a pejska před trimováním minimálně 14 dní až 3 týdny nekoupejte ! (Trimovat koupaného psa skoro nejde.) Sdělte své telefonní číslo (kdyby střihač onemocněl, může vám zavolat a opačně by to mělo platit také), jméno. Je dobré si také zjisti orientační cenu, aby jste na to byli připraveni. 2.) Majitel je povinen přinést pejska na stříhání vykoupaného, pokud nechce, aby koupání bylo součástí služby.(Nástroje na stříhání a jejich broušení jsou poměrně drahá záležitost. Když není pejsek vykoupaný, může dojít k jejich zničení nebo ztupení, proto je to tak důježité) 3.) Pejsek by měl být řádně očkovaný.Očkovací průkaz vezměte s sebou. 4.) Fenky které hárají do salonu neobjednávejte.(Mužská část populace by potom návštěvu salonu neunesla). 5.) Pokud je pejsek agresivní sdělte to předem. Počítejte s tím, že v některýchsalonech Vám takového pejska neošetří vůbec a jinde si třeba připlatíte. Určitě je to riziková a náročná práce. Je možné, že budete muset požádat o zklidňující prostředky veterináře. Vše je dobré domluvit se střihačem.6.) Pokud víte, že je pejsek na některé části těla háklivý, sdělte to předem střihač s tím bude počítat. 7.) Pokud má váš pes nemocné srdíčko nebo jiné závažné onemocnění, podstupujete stříhání na vlastní nebezpečí.(Pro mnoho pejsků znamená stříhání určitý stres a vypětí). 8.) Někteří pejsci snášejí úpravu lépe v přítomnosti majitele, jiní naopak bez něj. (V některých salonech nemají majitelé možnost být u stříhání, pokud vám to vadí, budete muset hledat jinde, ale mnoho pejsků se chová hůře v přítomnosti majitele, než bez něj a navíc budete samý chlup). 9.) Doba stříhání se pohybuje od 1 hodiny do 1,5 hodiny.Výstavní střihy a trimování mohou trvat i více než 2 hodiny 10.) Pokud má pejsek citlivější kůži, je dobré ho vykoupat ještě po stříhání, aby se vymyly drobné chloupky které vznikají stříháním a jsou ostré- mohou kůži některých pejsků dráždit. 11.) Pokud se nemůžete dostavit v uvedeném termínu, zavolejte a omluvte se. (Váš střihač je pracující člověk stejně jako vy a potřebuje svou pracovní dobu dobře 

folder_openPřiřazené štítky

Tetování v kulturách – Polynésie a Nový Zéland

access_time18.leden 2020personRadka Eliášková

Není asi známější kultury v oblasti tetování, než kultura Polynésie a Nového Zélandu, jejíž slovo tatau dalo za vznik slovu tattoo a to našemu slovu tetování. Toto slovo objevili evropští námořníci a z jihu ho přivezli k nám. Tak začala ona slavná éra ještě slavnější kultury, o kterou jste si hojně psali v e-mailech. Tedy, naše loď do Polynésie dnes vypluje a plavba to bude velice dlouhá. Zabere nám celých čtrnáct dní, protože se touto kulturou budeme zabývat dva pondělky po sobě. Na jednu plavbu ve formě jednoho článku by toho bylo moc, zkrátit to a ubrat vám některé informace, na to nemám srdce a ani si to netroufnu.Tedy v tomto článku se podíváme na historii tetování z Polynésie a Nového Zélandu, v dalším pak na význam jejich tetování, na nástroje, rituály a na současný stav. Loď na ostrov Samoa a další ostrovy právě vyplouvá, kdo se nebojí, má možnost plout s námi, bude to velice naučné, zajímavé a překvapivé.Polynéské tetování, tak jak vypadalo původně, před zásahem Evropanů, patřilo k nejnáročnějším, ale také na motivy k nejbohatším bodyartovým stylům zdobení na celém starém světě. Není divu, že jeho odkaz stále žije a tetování v tomto stylu je i v moderním světě žádané a jen tak neupadne do zapomnění. Jeho vývoj se datuje na staletí, složité geometrické motivy jsou jako kronika, vypráví příběh a každá značka má své místo. Tetování byl běh na dlouhou trať a často se během života několikrát obnovovalo a doplňovalo, než pokrylo celé tělo a zaznamenalo celý život. Nejranější rozvoj tetování sledujeme na ostrovech Tonga a Samoa, proto se také někdy polynéskému tetování říká tetování Samoa, právě podle tohoto ostrova. K samotnému vzniku tetování na ostrově Samoa se váže legenda, která říká, že tetování na tento ostrov přinesly dvě tetované sestry, které připlavaly z Fidži a které vzniklo tak, že sestry během plavání zpívaly památné tetovací písně a začaly na ostrově provozovat své řemeslo. Avšak udělaly ve svém textu chybu a místo tetujme ženy, zpívaly, tetujme muže. Původně totiž byla tradice zcela opačná než dnes a velkoplošné tetování se týkalo výhradně žen. Ovšem legend se vypráví více. Údajně prý možná také vzešlo z malování na kůži, když domorodci přišli na to, že obnovování na každý další rituál je náročné a naučili se barvu vpichovat do kůže, aby se nedala smýt. Mezi tetováním na ostrovech Tonga a Samoa byl velký rozdíl, zatímco Samoa se s tím nepárala a muži se tetovali komplet, na ostrově Tonga pouze od pasu ke kolenům a to pouze bojovníci. Nový Zéland se pak lišil úplně, jak formou linií, tak místy. Vždy šlo ale o geometrické tvary. Tato tetování domorodců se proslavila v Evropě díky mořeplavcům a námořníkům a obrázky tetovaných Markézanů a jiných Polynésanů se staly vývozním artefaktem a v Evropě se tyto kresby či malby prodávaly jako hodnotný suvenýr. Proto i dnes najdeme na mnoha zámcích v Evropě suvenýry z Polynésie a malované obrazy tamních, geometricky potetovaných obyvatel. Kolem roku 1800 zažívala Polynésie obrovskou éru misí a objevitelských cest z Evropy.                          Tatérem v Polynésii nemohl být každý, tuto činnost mohli totiž vykonávat pouze kněží, protože tetováž byla výhradně duchovní a rituální záležitostí. Při práci se musela dodržovat předem daná pravidla a dodržování bylo přísně střeženo, kněží také musel absolvovat dlouhé učení. Tetování mělo na ostrovech Tonga a Samoa hluboký magický význam, kulturní, společenský a někdy náboženský charakter. Jak tetování probíhalo, jaké se používaly nástroje a slova textů, které se zpívaly, si přiblížíme v druhém díle o tetování Polynésie. To se podíváme také na motivy a přesné názvy této tématiky. Nyní zpátky do historie. Postavení tatéra bylo dědičné, nešlo tedy získat jinak, než z rodinné větve a pak teprve projít učením. Kněží, který měl umožněno tetovat, byl silně privilegovaná a uznávaná osoba. Tradiční tetování probíhalo skupinově, tetovalo se několik, nejčastěji 6 – 8 mladíků, protože celou tetováž provázel náročný rituál a sborové zpěvy. Celého obřadu tetování se vždy účastnila celá rodina a příbuzenstvo, včetně nejvyšších členů kmene. První tetování mělo charakter přijímání, mladý muž se přijímal mezi dospělé muže a válečníky. Každá další tetování pak byla jakýsi zápis do kroniky jeho života. Toto tetování je totiž známé tím, že funguje jako rodinná kronika a na tělo se tetují znaky, které ukazují, co člověk v životě prožil. Celé tetování je pak jakýmsi bohatstvím daného muže a jeho rodinným dědictvím. Vždy se začínalo tetovat v pase, pokračovalo se dolů přes stehna a na kolena. U žen se pak jednalo o série jemných květinových vzorů na trup a ruce, ovšem ženské tetováži postupně nebyla přikládána důležitost a toto tetování ztratilo i duchovní a rituální charakter.                        Pokud bychom měli mapovat historii, je velice obtížná, jelikož se míchají vlivy z ostrovů Samoa, Tonga a z Markéz, kde se kolem roku 200 usadily kolonie z okolních ostrovů, stejně jako kolonisté ze Samoi. Historie na Novém Zélandu se pak vyvíjela samostatnou větví. K té se ještě dostaneme. Právě na Markézách se v průběhu více než tisíce let zformovala ona známá kultura, jejíž odkazy my známe. Takže nikoliv Samoa, tam to pouze začalo, ale Markézy jsou tím místem, kde vzniklo geometrické tribalové tetování v podobě, v jaké ho známe. Právě tetování z Markéz patří k nejsložitějším na celém světě, protože když uděláte chybu v geometrických znacích, může celé tetování ztratit význam, nebo může dojít k jeho pozměnění. Každý z ostrovů má trochu odlišnou symboliku, proto je celkově polynéské tetování složité a přichází z různých zdrojů a často se výklady motivů mohou lišit, jde o to, z jaké ono tetování pochází větve. Tradiční tetování pe´a, které vznikalo při rituálu marai, je však tak rozsáhlé a složité, že i kdyby bylo z jedné větve, nic by to na jeho náročnosti neměnilo.  My za seznámení se s Polynésií a jejím tetováním vděčíme zejména objevitelům, ale mám – li jmenovat, uvedu Sira Josepha Bankse, to byl přírodovědec, který vyslovil otázku, proč se Polynésané tetují? Nad touto otázkou si lámal hlavu a bádal, až se vypravil sám za domorodci, aby vyslovil důvody. S kapitánem Cookem vyrazil roku 1769 na plavbu na Tahiti a zkoumal tetování tam, stejné důvody předpokládal u všech domorodých kmenů. Vyslovil myšlenku, že mu není jasné, proč podstupovat tolik bolesti, že ani jeden z indiánů nedokázal mu důvod udat a že jediné rozumné vysvětlení jest snad magie, pověrčivost a duchovní moc, jinak jakýkoliv jiný důvod byl by prý absurdní. To by se pan Banks dnes asi divil, jaké důvody by mu lidé řekli dnes. Ačkoliv jejich bolest a dnešní bolest, to se nedá srovnávat.  Důležité je, že se členové Cookovy posádky nechali jako jedni z prvních Evropanů tetovat a tento zvyk přenesli do Británie, kde se okamžitě tetování stalo kultem v námořnictvu. Za tetování však museli Evropané platit, posléze za něj platili i místní. Cena se pohybovala kolem 500 až 700 jemných rohoží! A pak že dnes je tetování drahé. Námořníci se pak u domorodců učili tetovat a díky nim dnes známe tribal v lineární i geometrické podobě. Takže už víte, odkud vítr vane. Avšak toto přátelství nebylo, jak se posléze ukazuje, nic dobrého. Naší kulturu to sice obohatilo, ale kultura Polynésanů velice utrpěla, jelikož v roce 1817 tamní císař vlivem misí z Evropy konvertoval ke křesťanství, začal stavět kaple a domorodce nutil k víře v Boha, pohanské zvyky se snažil zakázat a tetování zakázal úplně. O tom, jak to dopadlo a jak velké škody Evropané napáchali, vám budu povídat v příštím díle o této kultuře.                     Bylo by nemožné brát historii Polynésie a tetování takto obecně, proto se teď povídáme na jednotlivé ostrovy, aby v tom byl tedy pořádek. Jako první připlujeme na ostrov Samoa, jak už víte, tam to celé začalo. A domorodci se tam vesele rituálně tetovali až do roku 1787, to se totiž na ostrově Samoa objevila francouzská objevitelská mise. Do té doby se zde tradiční tetováž pe´a tetovala ve starém duchu, jako iniciační rituál a posléze jako rodinný a magický rituál. Francie okamžitě poslala domů zprávy o tom, že místní lidé jsou tak omalováni, že i nazí vypadají jako oblečení. Další misionáři si tedy daly za úkol tyto praktiky potlačit. Samozřejmě ruku v ruce s nasazením křesťanské víry. Avšak tamní lidé nechápali, že západní víra tetováž nechce a tak dál tetovali své chlapce jako součást přechodového rituálu a vstupu do dospělosti, protože mladík, co nebyl tetován, nemohl být považován za muže. Nemohl se oženit, mít děti, mluvit v přítomnosti dospělých a mohl dělat pouze podřadné práce, stejně podřadná byla i jeho role ve společnosti. Toto funguje v polynéské tradici ovšem dodnes, i v moderním světě se vykonává iniciační, tedy přechodový rituál a kdo jím neprojde, čeká ho to samé. Proto i dnes na ostrově Samoa potkáte muže v obleku, s aktovkou v ruce a tetovanou bradou. Dnes už je to ovšem dobrovolné a je to pouze v rodinách, které ctí tradice. Takže tamní obyvatelé sice chodili do kostela, ale stále dodržovali své tradice. Díky jim za to, že se nenechali zastrašit a že jim jejich kultura vydržela dodnes.Dále se podíváme na Markézy. Tento ostrov byl vlastně kolonií osadníků z celé Polynésie, takže zde se střetly vlivy, smíchaly se a vzniklo to, co známe dnes my jako geometrický drobno-ornamentální tribal. Zde se tradice formulovala nejsilněji a nejvíce progresivně. V polovině 18. století se ani Markézám nevyhnula návštěva z Evropy, badatelé, mořeplavci a obchodníci. Tak se čas od času stalo, že tam někdo z lidí z posádek zůstal, stejně jako Jean Baptiste Cabri a Edward Robats, kteří se natolik sžili s tamní kulturou, že když byli objeveni německou posádkou, byli kompletně potetováni. Ačkoliv uměli řeč, stali se tlumočníky a podle jejich vyprávění byla sepsána kniha o životě a zvycích na Markézách, kterou sepsal německý přírodovědec Heinrich von Langsdorff. Na Markézách se tetování rozrostlo na celé tělo včetně obličeje a do Evropy se začaly posílat barevné rytiny, které se ve velkém prodávaly v přístavech. Jedním z nejznámějších výtvarníků, který dělal kresby a rytiny, byl Tiletius von Tilenau, díky kterému dnes známe přesné kopie tattoo motivů. Tyto materiály jsou dnes velice cenné, protože tetování se s příchodem Evropanů velice změnilo a tyto rytiny mapují právě ono ryzí tetování před zásahem zvenčí. Tetování z Markéz se stalo v Evropě tak žádané, že se studovalo a antropologie jím byla naprosto unesená. Během dvacátého století, tedy zejména v první třetině, vzniklo několik knih, které popisují právě Markézy a jsou plné kreseb a fotografií. W. Handyová, které se v té době tetováním zabývala, dokonce sepsala knihu plnou rozhovorů s domorodci z Markéz a vytvořila tak obrovskou sociální studii. Pokud vám celou dobu název Markézy něco říká, je to ono místo, které popisuje román Bílá velryba, a domorodci z tohoto románu jsou právě tetovaní lidé z Markéz.Na závěr se podíváme do vod, ve kterých to znáte, na Maorské tetování. Původem maorského tetování je Nový Zéland a jedná se o takzvané moko, to jistě kdekdo z vás už slyšel. Názvy moko nebo ta moko jsou odkazem kultury, která se od zbytku polynéských stylů zásadně liší, je tu jeden obrovský rozdíl. Vzory se totiž původně vyřezávaly hluboko do kůže a vznikala tak tetování formou plastických jizev, tedy dnešní skarifikace. Takže mnohé překvapí, že to, co si dnes hojně tetujeme jako moko či odkaz z Nového Zélandu, byla původně skarifikace. Zatímco Polynésie se věnovala hojné geometrii, s ostrými hranami a přímou linkou, maorské tetování byla soustava linek a křivek, kterým dominovala spirála či oblouk. Je vám to povědomé? No ano, zde pramení oblíbený evropský tribal styl, složený z tlustých černých linek, vlnících se a proplétajících. Linie se opakovaly, stáčely a uplatňovaly se nejprve v dřevořezbě a umění, ve tkalcovských dílnách a pak i v tetováži. V obličeji se spirály doplňují listovím, které vypadá jako kapradina. Maorský tatér, zvaný tohunga-ta-moko, mohl dle svého uvážení zvolit jeden ze dvou základních motivů, první byla čára z barvy a pozadí tvořila kůže, druhý typ pak byl dělán tak, že pozadí bylo vybarveno a motiv z kůže vystoupil, tedy to bylo obráceně. Vzhledem k množství vlivů a kmenů a kultur bylo velice nutné dodržet motiv, přesné složení a linie, aby nedošlo ke změně významu a aby se jasně dalo poznat, z jaké oblasti tetovaný pochází. Vždy se totiž dělala jakási lokální specialita, podle které se oblastní kmeny poznaly, něco jako mají dnešní gangy v Americe svá poznávací tetování. Ovšem nejen lokalita, ale i každý kmen měl své motivy, stejně tak i každá rodina vlastnila svou sérii znaků a každý jedinec a člen rodiny pak měl svůj jedinečný znak, který byl známější než jeho jméno. Dokud se muži z maorských kmenů nenaučili psát, sloužila jim jejich značka jako podpis a podepisovali tak úřední listiny ještě v nedávné době. Tento symbol je majetkem, dědictvím a každá rodina má na svou soustavu symbolů monopol, nikdo jiný si to nesmí vytetovat. Tyto tradice se stále striktně dodržují, jelikož nejde jen o obrázek, ale o velmi důležitý informační údaj, něco jako rodokmen či rodný list a symbolika na těle vypovídá o původu. Původní maorské tetování zvýrazňovalo kontury těla a obličeje, proto například kopírují mimické pohyby tváří nebo na hýždích najdeme dvě velké spirály a z nich podélné motivy na stehna, jde o zvýraznění tvarů těla, které je považováno za dokonalý přírodní tvar. Lícní kosti měly zase nést tetování vyzdvihující vznešený tvar a kromě otroků jej měl každý muž. Nejvíce hrdý byl válečník na tetováž obličeje, ta je zejména ve formě brady zachovaná dodnes. V té době ovšem tato tetováž dodávala sílu v boji, čistou mysl a také měla působit jako erotické vnadidlo na ženy. Ženy totiž měly co závidět, protože jejich tetování nebylo zdaleka tak rozsáhlé a bohaté, protože mu nebyla přikládána důležitost, přece jen ženy nebyly válečnice. U žen se jako nejkrásnější tetování považovaly tetované rty, buď celé černou vybarvené, nebo černě pruhované, to byl sexuální symbol místní kultury. Další pak byla u žen brada či linie po čele a spirály na tváři. Každý vzor moko má své jméno a vznikaly také výkladové slovníky, které dodnes vlastní úřady na Novém Zélandu. Tetování obličeje totiž každý válečník uměl zpaměti nakreslit a používal ho jako podpis, dnes se však už používá jen jeden rodový symbol. Chtěli byste se také podepisovat tak, že byste museli překreslit své tetování? To by byly na poště a na úřadech fronty!Naše první plavba za historií je u konce, stručnou historii tohoto kousku světa znáte, ale to nejlepší nás teprve čeká. V druhém díle si vyjmenujeme náčiní, seznámíme se s ním, pojmenujeme si ho podle dávných jmen, seznámíme se s prastarými symboly a jejich významem a originálním jménem, od začátku do konce si popíšeme celý tattoo rituál včetně textů posvátných písní a nakonec se podíváme na to, co s originálním odkazem udělaly vpády evropských kolonizátorů a misionářů. Plavba číslo dvě přesně za týden.

folder_openPřiřazené štítky

Vyzrajte na počítače. S příručkou

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

„Když se mě při poslední návštěvě zeptala pětasedmdesátiletá babička, jestli také používám ICQ, už mě to ani nepřekvapilo. Od té doby, co si pravidelně mailujeme a schůzky si domlouváme také po síti, spíš mě jen udivuje, že ještě neobjevila kouzlo notebooků a nechtěla k narozeninám třeba BlackBerry,“ říká úsměvně Jana Diváková. Babička se do počítačů zamilovala, místo toho, aby se v důchodovém věku věnovala pletení svetrů a zahrádce, pořídila si počítač, kupu knížek a učila se prakticky sama. Na tom ostatně není dnes nic divného, na trhu je čím dál více příruček pro malé nebo velké začátečníky s počítači. Že jste žádnou nikdy neviděli. Tak čtěte pozorně a snad si díky některé z publikací najdete cestu k nepříliš oblíbenému Outlooku nebo PowerPointu.Příručky pro ženyNeberte jako diskriminaci ale jako devizu fakt, že mezi policemi v prodejnách občas objevíte příručky výhradně pro ženy. Tituly jako PC příručky pro ženy, nebo Internet pro ženy, pocházejí většinou z pera autorek, které ví, jaké problémy ženy s počítači mají. Váháte-li ještě, jestli chcete být zatažena do tajů kyberprostoru, neváhejte, přišla byste o hodně. Průvodce vám poradí, jak nakupovat online, jak posílat emaily s velkými přílohami nebo jak se s internetem zabavit a dozvědět se spoustu zajímavých informací. Co by nemělo chybět k domácí knihovněTakovou biblí pro všechny počítačové nadšence, kteří jako operační systém používají Windows, je nejnovější verze Microsoft Windows – Jednoduše, srozumitelně, názorně. V internetovém obchodě je k pořízení za sto padesát korun, v kamenném obchodě trochu dráž, pod dvě stovky se ale pořád vejdete. Nespornou devizou knížky je fakt, že v ní neuvidíte nicneříkají postupy, které by psali počítačoví experti. Právě naopak, knížka si klade za cíl naučit všechny věkového skupiny s různou úrovní nadání základům práce, proto si přijdou na své všichni, kteří potřebují jednoduché popisy, přesné instrukce a hlavně obrázky. Autoři si odpustili vysvětlování teorií, kterými dřív uživatele odrovnali, a zaměřili se opravdu prakticky přesně na to, co se bude hodit. Chcete-li tedy několik zlepšováků na tvorbu tabulek a vzorců v Excelu, volba je celkem jasná.Pokud chcete naučit babičku nebo dědečka základům práce na počítač, sáhněte po knížce z dílny Computer Press – Počítač pro seniory, který se nově prodává již v druhém aktualizovaném vydání. Je pochopitelné, že příručka je přizpůsobena uživatelům a jejich věku. Vysvětlení teorií je omezeno na minimum, na dvou stech a šesti stranách se senioři naučí používat počítač prakticky, to znamená, že všechno budou moct využívat. Naučte babičku mailovatProto pokud by hledali návod, jak programovat, nebo poskládat vlastní počítač, budou asi zklamáni. Mezi kapitolami, které jsou v knize obsaženy, najdete návod na  používání Wordu, Excelu a samozřejmě i Internetu. Tak se připravte, seniorům s počítači zdar.OdborníkůmPro fajnšmekry, kteří běžnou práci s počítačem zvládají, a mnohem víc než Word je baví zpracování třeba digitálních forografií, je tady kniha Tomáše Barčíka - Retušování a úpravy fotografií v Adobe Photoshop CS/CS2.  Nejde o příručku teoretika, ale člověka z praxe, který je grafikem a také fotografem. Od každého něco si v něm najdou úplní začátečníci a pokročilejší fotografové, kteří si rádi ještě s fotkami pohrají a vylepší je.    

folder_openPřiřazené štítky

Prostituce – řemeslo či kuplířství?

access_time23.leden 2020personRadka Eliášková

Každý z nás se živí jinak. Někdo tvrdí, že se potřebuje v práci realizovat a nezáleží mu tolik na tom, kolik za ni dostane zaplaceno, jiní si zase s utrpením „odsedí“ dvaadvacet osmihodinovek měsíčně, a i když je práce neuvěřitelně štve, zůstávají v ní proto, že se díky tučnému platu nemusí nijak omezovat. Existují však i práce, které Vám tolik času nezaberou, a i přesto se můžete těšit z více než nadprůměrných příjmů. Ano, řeč je např. o prostituci.Nejstarší řemeslo?Prostituce (z lat. Prostituere) znamená poskytování sexuálních služeb všeobecně, ať už se jedná o manuální stimulaci, orální sex, pohlavní styk nebo anální sex, a to za finanční či jiný revanš. Již dlouho se traduje, že prostituce je nejstarší řemeslo, což je mylné pojmenování, neb o řemeslo v pravém slova smyslu vůbec nejde, navíc není ani nejstarším způsobem obživy. Těžko lze datovat její vznik, zajímavým objevem je ale fakt, že ji nepraktikují pouze lidé, je známo, že v primitivním slova smyslu ji provozovali už někteří primáti. Podle etologů není neobvyklé, když opičí samička uloví něco k snědku a aby se vyhnula nutnosti dělit se o úlovek se samcem, nastaví mu genitálie. Ukojeni jsou tak oba – samici zbude celá porce a opičák je uspokojen sexuálně. Tuto formu „dávání se“ lze za prostituci označit opravdu jen s velkou dávkou nadsázky, dle vědců se však její prvopočátky dají řadit opravdu již před vznik člověka. Prostituce, která se alespoň rámcově blíží formám té současné, se objevovala ale už u prvních vyspělých civilizací, je známo, již v Babyloně se objevila její tzv. chrámová či posvátná forma. Odborníci se stále zabývají tím, proč vznikla; jako nejpravděpodobnější se  jeví teorie, že se jedná o pozůstatek z prvobytně pospolné společnosti, kdy žili všichni členové tlupy de facto jako jedna rodina, a to se vším, co k rodinnému životu patří.Jak se na ni dívají ve světě?Velmi odlišně. Stejně jako existují různá náboženství, přístupy k evoluci a dalším sporným otázkám, o prostituci, její funkci ve společnosti, legalizaci či zákazu se vedou neutuchající diskuze napříč zeměmi i národy. Nelze říci, že např. Západ by ji toleroval a Východ tabuizoval, přístupy se mění v jednotlivých oblastech i během historického vývoje. Např. na Sumatře prostitutkami opovrhovali, ty tedy musely své řemeslo provozovat tajně. V nedaleké Indii je zase prostituce de facto zakotvena již v proslulém eposu Mahábháráta „Kdo, požádán důvěrně toužící a zralou bytostí, nevejde k ní, přestává být ctnostným a moudrými je nazýván vrahem klíčící bytosti."Přístupy státu k prostituci:Prostituce ve vyspělých civilizacích bývá často pomyslným kuřím okem samospráv či celých vlád. Politici praktikují ve vztahu k ní tři přístupy:1) Reglementace – prostituce je podřízena dozoru státu, aktivity organizovaného zločinu v souvislosti s ní jsou tak výrazně omezeny a případně zprůhledněny.2) Abolice – stát se nezaměřuje na prostituci samotnou, ale spíše na její průvodní jevy, jakými jsou např. obchod se ženami či kuplířství; problém prostituce jako takové je však neřešen.3) Represe – prostituce je nelegální, za její provozování hrozí tresty; zda se problém vyřeší je ale otázka, protože prostitutky provozují většinou svou činnost ilegálně.Zlegalizovat či ne?Odpůrci, u nás např. z řad příslušníků KDU -  ČSL, tvrdí, že legalizace prostituce nic nevyřeší, ba naopak, že počet žen poskytujících služby může ještě vzrůst. Prostituce nebude mít nálepku nepřijatelné činnosti, tudíž i ženy, které se třeba nyní obávají postihů, by mohly toto „řemeslo“ začít provozovat. Dalším argumentem proti legalizaci je názor, že pokud bude stát od lehkých žen vybírat poplatky, stát se tak na daních bude obohacovat na neštěstí druhých, neb mnohé z prodávajících se žen – jak už bylo zmíněno výše – jsou k prostituci nuceny.Druhá strana – příznivci uzákonění – však tvrdí, že pokud v dlouhodobém horizontu chceme snížit počet prostitutek, neb o vymýcení nehovoří ani ti největší idealisti, je nutné ji legalizovat. A důvod? Dobrým příkladem tohoto přístupu je jedna z nejvyspělejších evropských zemí, Island. Vláda zde v roce 2007 obhájila - mnohými kritizovaný – krok tím, že ty /většinou se jedná o ženy, prostitutky, pokud prostituují muži, v téměř stech procent se týká o služby poskytované zase mužům/, které prostituci provozují, jsou k činnosti většinou donuceny. Pokud tedy bude legální, mohly by více spolupracovat s policií a dalšími orgány, čímž by se mohlo usnadnit a urychlit dopadení lidí v pozadí, které ženy k prostituci nutí. Zda se tento záměr v praxi projeví pozitivně, se ukáže ale až za několik let.Kuriozní případy legalizace V sousedním Německu dokonce zákonodárci došli tak daleko, že díky zrovnoprávnění prostituce a dalších erotických služeb s ostatními způsoby obživy, jsou např. ženy okolo padesátky, evidované na úřadu práce, nuceny vzít práci v sexuálním průmyslu, byť třeba coby sexuální  „dračice“ na telefonu. Co na tom, že se jedná o cudnou ženu, která celý život počestně obstarává svého muže a třicet let nalepovala v továrně plyšákům fousky a očička; nechce li přijít o sociální dávky, nabídku práce erotických služeb musí přijmout!V osmačtyřiceti milionové Jihoafrické republice (JAR) žije pět milionů HIV pozitivních, právě tato země si však jako vzor zvolila právě Německo a prostituci má v plánu také zlegalizovat, a to alespoň po dobu trvání fotbalového šampionátu, který se zde má konat v roce 2010. Nápad na její uzákonění přinesl paradoxně bývalý policejní prezident a šéf interpolu, který je nyní vyšetřován pro podezření z korupce. Zda se v JAR prostituce skutečně uzákoní, ale jasné není a zřejmě v dohledné době ani nebude, proti jsou totiž jednak náboženské skupiny, jednak opozice, která se bojí, že by mohla prostituce „zůstat“ legální i po skončení šampionátu. Perličkou je, že šéf  vládnoucího Afrického národního kongresu (AFC) a pravděpodobný příští prezident země Zuma, je takový bohém, že zcela veřejně prohlašuje, že měl nechráněný sex s ženou nakaženou virem HIV. Podle jeho slov byl ale akt bezpečný, neb se po něm osprchoval. Zda má smysl v této zemi legalizovat něco jiného než celkovou osvětu je otázka…Co u nás?Ač se i u nás o případné legalizaci prostituce vedou mnohé chladné i vášnivé debaty, které primární odpovědnost váží na místní samosprávu, stále je v našem právu tato činnost označována jako trestná. Kromě trestných činů kuplířství a Mezinárodní úmluvy o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a vykořisťování prostituce jiného, kterou je ČR vázána, existuje i ochrana dětí – část zákona o sociálně-právní ochraně dětí se zaměřuje právě na děti, které se nedobrovolně živí prostitucí. Praha sice připravuje zákon o regulaci prostituce, podle ministryně pro lidská práva Stehlíkové se ho však v nejbližší době rozhodně nedočkáme, proces schvalování dokumentu odhaduje na nejméně dva až tři roky.Prostituce jako taková je palčivé téma jak pro odpůrce legalizace, tak pro příznivce. Otázkou je, zda silné vazby, které si podsvětí u nás, ale i jinde ve světě, vytvořilo, dokáže něco jako právní úprava destruovat. Na to, zda se to podaří u nás, si musíme tedy ještě minimálně nějaký ten rok počkat. Můžeme jen doufat, že čeští zákonodárci nepůjdou po vzoru západních, např. právě těch německých. Co kdybychom v padesáti povinně musely poskytovat erotické služby?

folder_openPřiřazené štítky

Let balónem

access_time24.leden 2020personRadka Eliášková

Mezi další zážitky, kterém Vám naše společnost nabízí jsou vyhlídkové lety balónem. Nechte se odpoutat od všedních starostí a zažijte báječný a nezapomenutelný pocit svobody. Let balónem přináší romantický pohled na okolní svět z více než 250 m výšky.Staňte se i vy na chvíli pilotem balónu za dohledu zkušeného instruktora, který Vás bezpečně provede celým letem a nechte se unášet větrem vstříc novým obzorům. Let balónem je úplně jiný zážitek než let letadlem. Jste tu jen Vy, uklidňující ticho a vítr, který si pohrává s vlasy. Během letu balónem uvidíte na vlastní oči to co denně vidí ptáci, kteří Vám krouží nad hlavou.Vyhlídkové lety balónem pořádáme od ranních do večerních hodin. Můžete proto zahlédnout i nádherný výhled na západ slunce. Doporučujeme proto mít s sebou fotoaparát nebo kameru. Celý let si tak můžete nafotit nebo natočit na kameru pro uchování Vašich vzpomínek na tento nezapomenutelný a jedinečný zážitek. Lety balónem jsou vhodné i pro celé party přátel, rodiny nebo třeba s kolegy z práce. Do balónového koše se vejde až 6 lidí.Pořádáme lety balónem i v rámci teambuildingových akcí. Let balónem nabízíme i jako dárek formou poukazu c dárkovém balení. Tento dárek jistě potěší Všechny milovníky netradičních dárků. Let balónem je zcela bezpečný a je pod přísnou kontrolou meteorologických podmínek. Samozřejmostí je pojištění. Na celý let dohlíží zkušený instruktor s několikaletou zkušeností, který dohlídne na bezpečný let i přistání. Jedinečný zážitek při letu balónem trvá přibližně 1 hodinu. Za tuto dobu překonáte více než 15km vzdálenost.Průběh letu:Průběh letu balónem obnáší přibližně 2-3hodinové přípravy a přibližně hodinový let. Můžete se aktivně zúčastnit přípravy nafukování balónu a případně i jeho sbalení na konci letu nebo se zúčastnit pouze samotného letu.Při letu můžete využít možnosti balón samostatně pilotovat pod dohledem instruktora.Na konci letu obdržíte upomínkový certifikát o úspěšném absolvování letu balónem.Zúčastnit letu se může kdokoliv bez rozdílu věku. Třeba jste to právě Vy, kdo si oblíbí let balónem na tolik, že se stane dalším leteckým instruktorem.

folder_openPřiřazené štítky

Evoluce

access_time29.leden 2020personRadka Eliášková

Živote každého z nás plyne více či méně pravidelně a velké změny nás příliš netěší, protože nám přidávají starosti a práci. Podobně jsou na tom všichni živí tvorové, ale většina z nás lidí se o ně příliš nezajímá. Když na předměstí zmizí stromy a keře, později i tráva a svrchní vrstva hlíny a uprostřed asfaltu tam vyroste supermarket, nedojde nám, kolik starostí přibylo například hnízdícím ptákům.Z ptačího hlediska postihla jejich vlast revoluce, která je připravila o všechno. Nejen ptákům, ale ani lidem nesvědčí revoluce a je dobře, že jich zase tolik není. Většinu života tedy prožíváme normálně a změny kolem nás jsou evoluční, nastupují postupně a tím pádem se dokážeme na pozvolna se měnící podmínky adaptovat.Vývoj člověka byl dlouhý a stopy tohoto vývoje najdeme i v našich tělech. Kvalifikované odhady říkají, že v těle dospělého člověka žije až kilo a půl mikroorganismů, které jsou symbiotické a vykonávají prospěšné činnosti. Někdy se ale setkáme s mikroorganismy, kteří se v našem těle začnou překotně množit a narušují životní funkce natolik, že může dojít i havárii zdraví. Dokonce dokáží doputovat i k dalším lidem a také v nich se chovají nepatřičně.Dnes jsou epidemie méně časté, než tomu bylo v minulosti a existují dvě verze vysvětlující, proč tomu tak je. První z nich zastávají výrobci vakcín a na ně navázaní lékaři. Podle nich s epidemiemi zatočilo očkování a chtěli by stále očkovat, aby zažehnali každou možnou epidemii. Druhý názor vychází ze skutečnosti, že epidemie vymizely tam, kde byly vybudovány inženýrské sítě, tedy vodovod a kanalizace. Hygiena opravdu dělá své. Například epidemii horečky omladnic, která kdysi řádila ve Vídni, způsobili lékaři, kteří si nechtěli mýt ruce a doktor Semmelweiss, který je mytí naučil, to s nimi neměl lehké.Na úlohu mikroorganismů, zvláště všelijakých mikrobů a bacilů, existují také dva rozličné náhledy, i když ten druhý je málo známý. První zná každý, jsou to prostě škodlivé potvory a když proti nim hned nezakročíme, onemocníme. Pro druhý názor se těžko hledají důkazy a v literatuře ho téměř nenajdete. V knize Stanislav Nardelli, V okruhu biopole najdete zmínku o tom, že při pěstování mikrobů v geopatogenní zóně a mimo ni se mikrobům dařilo právě v zóně.Zkušenost lidí, kteří se zabývají diagnózou a alternativním léčením, tedy prací s polem Temné energie, svědčí pro to, že mikrobům se daří na určitých parametrech tohoto pole a když se najde charakteristická odchylka od normálních hodnot, najde se i příslušný mikrob. Mikroorganismy tedy podporují chorobu a jsou jejími souputníky, nikoli však příčinou.Příroda se snaží udržet normální parametry pole T (pole Temné energie), protože když dojde k odchylkám, vázne proudění energie a to životu nesvědčí. Vytváří proto velmi stabilní ekosystémy, které se vyrovnají s odchylkami. Pokud dojde k výrazné změně prostředí, například vlivem přírodní katastrofy nebo činnosti lidí, ustavuje se nová rovnováha, ale není totožná s původním stavem.Pěkným příkladem je snaha o obnovení původního ekosystému v oblasti Boleveckého rybníka v Plzni. Dílo se zdařilo, ekosystém funguje, ale – ne ten původní. Došlo k evolučnímu posunu, který lidé neumí předpovědět – a vlastně mu vůbec nerozumí. Podobné je to s rekultivacemi bývalých důlních oblastí nebo s pokusy znovu zasadit zničený deštný prales. Ekosystém sestává z mnoha složek, které vytváří rovnováhu a jsou symbionty. My lidé jsme také jednou ze součástí, nic víc.Mají tyto poznatky nějaký význam pro naše zdraví? Kupodivu mají, někdy dokonce stěžejní, ale protože fyzika pole T je zatím v plenkách, skoro nikdo není správně informován. Praxe ukazuje, že lidé například uvěří v existenci GPZ až tehdy, když si pobytem v ní poškodí zdraví natolik, že školní medicína selže. Teprve potom začnou GPZ respektovat a zpravidla se jim uleví, i když poškození může být nenapravitelné.Jiným příkladem může být cukrovka. Jde o poruchu funkce slinivky, která vyrábí inzulín, tělo si neporadí s metabolickým zpracováním cukru a člověk je potom do smrti závislý na užívání umělého inzulínu. Ten dnes vyrábí geneticky modifikované bakterie a v těle splňuje potřebnou funkci. Jiný pohled ovšem získáte, když umělý inzulín, například Humulin, analyzujete v poli T. Zjistíte, že rozhodně není na správných číslech a jeho užívání de facto vylučuje uzdravení slinivky, neuspěje ani školní, ani alternativní postup. Nic s tím nenaděláte, obchod s inzulínem je gigantický a tudíž neohrozitelný. V předchozím příkladě šlo o přirozenou poruchu zemského pole T, kdežto nyní máme co dělat s umělým poškozením vnitřního pole T.Nejen biochemie, ale i chemie, vysokofrekvenční technika, odlesňování, moderní zemědělství a jiné aktivity jsou projevy rozsáhlých evolučních změn prostředí, kterým se musí všechno živé přizpůsobit. Nikdo se nezabývá dopady moderních řešení na ekosystém a zpozorníme až tehdy, když zamoříme plastovým odpadem oceány. Což je zbytečné, protože je stejně nevyčistíme. Dali jsme ale přírodě impuls k další evoluční změně a protože jsme její součástí (i když to neradi slyšíme), musíme se přizpůsobit i my.Řada lidí už postřehla, jak významnou roli hraje v procesu přizpůsobení voda. Pan Masaru Emoto našel způsob, jak zviditelnit odezvu vody na změny pole T a pan Grandner a jiní umí dodat vodě vlastnosti, které nám s přizpůsobením pomohou. Oficiální věda zatím mlčí, ale o to přece nejde, skutečnou vědu nikdy nedělali vznešení koryfejové, ale lidé zabraní do tvůrčí práce – a ti nemají na nějaké publikování a řečnění ani chuť, ani čas.

folder_openPřiřazené štítky

Domov na chalupě

access_time31.leden 2020personRadka Eliášková

V posledních letech jsme si zvykli trávit volný čas jinak než v dobách minulých. Za první republiky se lidé stěhovali na letní byty. Ty ovšem byly po bolševickém puči v únoru 1948 znárodněny, aby sloužily podstatně jiným účelům. Zvyk je však železná košile jenže kam odjet na letní byt? Ty krásné opuštěné roubenky na severu Čech či statky na Šumavě byly v padesátých letech k mání za babku - a tak vlastně vznikl "fenomén" českého chalupáře. Za normalizace se pak z chalup a chat rychle stávají "azylové domy": režim postavil ploty kolem země, lidé si je postavili kolem svého volného času před režimem. A to je možná jeden z hlavních důvodů, proč je pouto k chataření a chalupaření u nás tak silné. Nic není dokonalé Protože druhé domovy vznikaly s velkou láskou a byly pro miliony lidí vnitřním útočištěm, je možná na místě zamhouřit oko nad směsicí stylů a materiálů, z nichž byly vybudovány. Vždyť nebylo z čeho stavět, všechno se dělalo "na koleně". Ostatně jeden významný americký architekt prohlásil, že spontánně vystavěné chaty jsou největším unikátem na českém území. Architektonicky jsou prý mnohem zajímavější než všechny tradiční památky a zasloužily by si být zapsány do seznamu UNESCO.Téměř 700 000 rekreačních objektů - to je číslo, které uvádějí statistiky. Nikde jinde na světě nenajdete tolik chat a chalup, připadajících na jednoho obyvatele, jako právě v České republiceMají budousnost?Je před námi patrně doba, kdy se dvojí bydlení stane neekonomickým. Páteční doprava je už teď k zešílení, a proč mít dvě pračky, dvě ledničky, dvě televize? Velkou vzácností se navíc stávají čas a pozemky. To možná povede k tomu, že vzhled i funkce chat a chalup se promění a stane se z nich trvalé bydlení. Ale kdo ví. Český chalupář je velmi svébytný a nevyzpytatelný tvor. Bez jeho lásky a šikovných rukou by však už nyní tisíce chaloupek dávno neexistovaly. A tak díky za jejich záchranu ... Kuchyně v bílém? Proč ne? Vždyť z ní doslova dýchá pravá venkovská atmosféra! Tu ještě umocňují dvířka se záclonkou a tradičně tvarované úchytky . V současnosti už chalupy a chaty zdaleka nejsou výrazem silné potřeby seberealizace svého majitele a tvůrce. Konečně mohou sloužit svému skutečnému účelu - odpočinku. Zahrada Chalupa: Hodně lidí se nyní snaží, aby jim zahrada dala co nejmíň práce. Zeleninové zahrádky mizí, mrkev si přece koupíme v hypermarketu, za tu dřinu to nestojí. Trávník, keře, trvalky - to je současný trend. Na druhé straně ale není dobré svému trávníku otročit - vždyť nějaká ta pampeliška je tu a tam docela hezká. A soustavný řev sekačky taky nikomu radost nedělá. Co se týče rostlin, k chalupě patří tradice - růže, lípa, heřmánek. Exotické květiny, túje a další experimenty se k roubence nehodí. Chata: Podoba zahrady by měla být úměrná vzhledu chaty. V tomto případě se nemusíte držet folklorních prvků, můžete si dovolit víc experimentů i volnější výběr rostlin. Bazén Chalupa: Dřívější hospodář ve vašem stavení se starával o prasátko a stračenu v chlívku. Koupání? Leda tak v sobotu v neckách ... Ne, to rozhodně není důvod, abyste dětem nedopřáli letní cachtání. Snažte se však bazén umístit citlivě a opticky ho pokud možno od tradičního stavení odstínit - rostlinami, pergolou apod. Chata: Tady může být bazén naopak jedním z výrazných prvků, které se podíleejí na celkovém vzhledu pozemku s chatou. Půda, stodola, chlívek Ve svépomocí postavených chatičkách se samozřejmě s takovýmito prostorami nepočítalo, zato u mnohých chalup dnes možná dojdou nového uplatnění. Vždyť děti rostou, na chalupu přijíždějí přátelé s rodinami a vy možná uvažujete o rozšíření obytného prostoru. K rekonstrukci přistupujte citlivě a v tom nejlepším významu po česku. Zachovejte typické prvky - obnažené trámy, klenby. Pozor na střešní okna: v půdních pokojíčcích bývá vedro, a proto, pokud je to možné, dejte přednost arkýři. Ten přece jen lépe odkloní sluneční paprsky a umožní lepší větrání. Chata: Sem se většinou odkládaly věci, které dosloužily v městské domácnosti. Toužíte něco změnit? Začněte tříděním: tohle dobře slouží, to si necháme, tohle se vyhodí. Pryč se sentimentem, zarytí ulpívači (samozřejmě, že jsou to většinou muži, že?) vám sice likvidaci starého nábytku budou usilovně rozmlouvat, ale nedejte se! Uvidíte, jak se celá chata bez starých krámů rozjasní. Potom přijdou na řadu barvy: Zatímco v jihočeském stavení ve stylu lidového baroka by měly stěny zůstat za každou cenu bílé, v chatě ze sedmdesátých let je to něco úplně jiného. Vůbec jim neuškodí pastelové barvy, a pokud vše dotáhnete barevně ladícím textilem, bude i místnost vybavená starším gaučem a křesílky po tetě vypadat skvěle! Chalupa: Tady si můžete dopřát dobrodružství ve vetešnictvích, bazarech i v obchodech antik. Nakupte staré nádobí, nábytek. V "sekáčích" pořiďte vyšívané ubrusy a kytičkované záclony - k chalupě se to hodí. Ale pozor, všechno by mělo plnit svou funkci. Pokud předměty jenom vystavíte, odsoudíte chalupu do role pouhého skanzenu. Pěkný koutek vedle vchodových dveří se dá snadno vytvořit pomocí kovového žebříku opřeného o zeď. Stačí ho jen nově natřít a osadit květináči s kvetoucími rostlinami.

folder_openPřiřazené štítky

Jak zazimovat zahradní nábytek

access_time31.leden 2020personRadka Eliášková

Až se nás  jaro zeptá na zahradní nábytek, nemělo by nás to zaskočit. Stolky, židličky, lavice, ale třeba i altánky a pergoly potřebují na podzim trochu naší péče, aby nám dál sloužily - a hlavně - aby na nich zub zimy a mrazu byl co nejméně znát. Nejdůležitější je samozřejmě odolnost a kvalita materiálu. U plastového nábytku platí přímá úměra - čím dražší, tím kvalitnější, tím déle vydrží, ale pozor: Tím důkladněji bychom o něj měli pečovat a také investovat do speciálních přípravků. Pokud jsme se rozhodli pro přírodu, tedy dřevo, je to přesně naopak - čím hlouběji jsme sáhli do peněženky, tím méně se musíme o nábytek starat! STARÉ ČASY PŘIPOMÍNAJÍCÍ ŽELEZO A MODERNÍ HLINÍK Staré kované židle a stolky, popřípadě "stěny" altánků, v nichž odpočívaly už naše babičky, vydrží (skoro) všechno - jen je nesmíme nechat zrezivět!ÚDRŽBA: Ta je po léta stejná. Na podzim je třeba vše důkladně prohlédnout. Pokud se lak místy odlupuje a pod ním je rez, musíme nátěr odstranit a drátěným kartáčem se "propracovat" až na čistý kov. Jaký antikorozní nátěr použít, to si nechte poradit od odborníků - na trhu jsou stále "chytřejší a chytřejší" produkty. Nábytek celohliníkový, popřípadě hliníkový s plastovým výpletem je odolný a nenáročný.ÚDRŽBA:  Nejprve jej očistíme měkkým kartáčem a vodou s mýdlem nebo neagresivním saponátem a po vysušení můžeme použít například vosk na autokaroserie. ZAHRADĚ SLUŠÍ DŘEVO! Měkké dřevo má krásnou barvu i kresbu a voní lesem - tu vůni si vychutnáme zvláště tehdy, když budeme o nábytek nebo třeba pergolu pečovat. Nejčastěji se využívají smrk a borovice, které nemají dřevo příliš trvanlivé, a tak vyžaduje pravidelnou péči. Výrazně odolnější pak je modřín. ÚDRŽBA: Pokud nátěrem ošetřený povrch začíná šupinatět, je nutné jej zbrousit brusným papírem a znovu přelakovat bezbarvým lakem nebo barvou. Dostaneme-li se při broušení až na holé dřevo, musíme před definitivním nátěrem použít fermež nebo napouštědlo proti hnilobě. Na zimu je dobré schovat to, co jde, pod střechu.Dubový nábytek vás s minimem práce přežije, tvrdí někteří obchodníci a nejsou daleko od pravdy. Z tuzemských dřevin je hodně tvrdý i akát. ÚDRŽBA: Na podzim nábytek omyjeme běžnými přípravky, po vyschnutí vetřeme speciální olej a uklidíme na krytou terasu nebo do garáže. Trvanlivá exotika, to jsou bambus a ratan. Oba tyhle materiály do zahrady patří, i když z déletrvajícího vlhka nebude nadšen ani jeden z nich, spíš se jim líbí někde v altánku nebo na zakryté terase. ÚDRŽBA: Stačí otřít vlhkým hadrem, přeleštit leštěnkou na nábytek a přemístit někam, kde nemrzne. Pokud jste se rozhodli investovat do nábytku z týku, nebo chcete-li teaku, pak máte touhle dobou spoustu volného času. Jde o materiál mimořádně odolný, a proto máme, co se týče péče, po starostech.ÚDRŽBA: Úplně stačí nábytek nyní omýt mýdlovou vodou a dotáhnout všechny šrouby, aby se pod ně nedostala voda a led pak dřevo netrhal (tohle platí pro veškerý šroubovaný nábytek!). Chcete-li, aby dřevo nezískalo stříbro šedou patinu (kterou leckdo obdivuje a která rozhodně neznamená poškození) a zůstalo stále jako nové, budete muset zakoupit týkový (teakový) olej a dva až třikrát za rok jím nábytek natřít. Toť vše - tenhle nábytek na zimu uklízet nemusíte!ODPOČÍVÁTE NEJRADĚJI V PLASTECH? Rozhodli-li jste se pro laciný plastový nábytek (cena křesílek začíná těsně nad padesátikorunou), pak také nejspíš počítáte s tím, že za tři čtyři roky budete výbavu muset obnovit - ty nejlevnější židličky a stolky totiž o moc déle pěkné nevydrží. Lze je samozřejmě používat i dál, ale povrch "zflekatí", vyšisuje, zdrsní, bude přibývat poškození, šupinky plastu se začnou olupovat. ÚDRŽBA: Nyní je čas na omytí křesílek, lehátek i stolků mýdlovou vodou. Uklidíme je někam do sucha. Nákup drahých přípravků se nevyplatí. Životnost veškerého plastového nábytku se prodlouží, nebude-li vystaven mrazu. Nábytek z kvalitních plastů (křesílka asi od 600 Kč) už je určen k víceletému užívání, a proto je odolnější vůči slunečnímu záření, povětrnostním podmínkám i náhodnému méně šetrnému zacházení. Jedním z materiálů je například resin, což je umělá pryskyřice. ÚDRŽBA: Dražší, většinou už značkový nábytek samozřejmě také omyjeme mýdlovou vodou, případně použijeme neagresivní univerzální čistič. Můžeme také investovat do pečovacích přípravků čističe na plasty, politury. Na starší kusy nábytku můžeme použít i speciální jemně abrazivní (brusný) přípravek na plasty, který spolehlivě očistí svrchní "zašlou" vrstvu.

folder_openPřiřazené štítky

Aranžování květin

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

Floristika se stává rozšířeným koníčkem a hobby markety i některá květinářství nabízejí spoustu pomůcek. Pokud nejste profesionál, ani zdaleka nemusíte kupovat všechno. Určitě však budete potřebovat aranžovací hmotu. Nejobvyklejší je zelená, k dostání je i růžová, červená, modrá, světle zelená či oranžová. Z tvarů je nejčastější kvádr, dále koule nebo kruh. Aranžovací hmota pro sušené květiny bývá šedá. Pro aranžování věnců vám dobře poslouží slaměné nebo polystyrenové podložky. Při práci budete potřebovat nůž, nůžky a štípací kleště na drátky - to nejspíš máte doma. Pomůže vám také sešívačka a různé druhy lepidel. K doplnění a zdobení aranžmá se vám budou hodit stuhy, barevná lýka, dekorační provázky, andělské vlasy apod. Podle sezony pak můžete používat i skořápky, mušličky od moře, korálky, vánoční ozdoby nebo jejich zbytky. Užijete i lesk na listy - někdy obsahuje také hnojivo či prostředek proti škůdcům, můžete ho tedy používat i na své pokojovky.Kam s nimi Jídelní stůl či konferenční stolek v obýváku, to jsou tradiční místa, kde řezané květiny obvykle bývají. Jenže jsou i jiné prostory, kde trávíte spoustu času a kde byste si je možná užili ještě víc. Projděte se po bytě a rozhlédněte se. Nechybějí vám někde? Ložnice V chladné ložnici vydrží řezané květiny déle než v obýváku, proto zde mnohdy také končí. Pokud však v ložnici opravdu jenom spíte, pracnějších aranžmá by sem bylo skoro škoda. Zvolte raději kvetoucí hrnkovou květinu nebo sem přeneste pokojovky, které nemají rády přílišné teplo. Koupelna Moc zeleně tu obvykle není, i když v koupelně bývá vlhko a to některým květinám vyloženě svědčí. Kromě těch hrnkových, třeba kapradin, ledviníku, parožnatky či kvetoucích chryzantém a orchidejí, koupelně můžete dopřát i misku plnou kopretin, kbelíček s gerberami nebo stabilní vázu s větvičkami jeřabin, které jste si přinesli z procházky. Nemáte v koupelně žádné okno, sprchový kout je malinký a všechny poličky jsou obsazené? Zkuste aspoň malou kytičku na pračku. Vždycky, když rozsvítíte, vás potěší. A co vaše pracoviště? Jste v práci osm hodin denně a zeleň reprezentuje jen uschlý tchynin jazyk na chodbě? Koukejte to honem napravit! Nemusíte mít zrovna luxusní kancelář, i na malý psací stůl v rohu nebo do kouta vedle šatních skříněk se hodí květiny. Hrnkové rostliny by měly být samozřejmostí. Nejenže zlepšují životní prostředí, ale každým očím pomůže, když mohou aspoň na chvilku koukat na něco zeleného. Řezané květiny ve váze pracoviště neuvěřitelně zůtulní, stačí jedna růžička nebo tulipán ze zahrádky. Zkuste si v pondělí ráno kromě svačiny připravit do práce také květiny. Nebo si je kupte cestou, některá květinářství mívají dokonce výrazné pondělní slevy. Uvidíte, že pracovní týden začnete s větší chutí. Hrnkové květiny Pokud nemáte čas, možnosti nebo náladu často měnit řezané květiny, oživujte interiér klasickými pokojovými rostlinami. A když začnou kvést, přeneste je na "významnější" místo, abyste si jejich krásu náležitě užili. Když se vám podaří barevně sladit ozdobný obal na květináč s barvou květu, efekt se minimálně ztrojnásobí. Pár rad na závěr Nepředkládáme vám instrukce, pouze inspirace, a proto naše návody nemusíte plnit přesně do puntíku. Nemáte listy aspidistry, kterou floristé často používají? Utrhněte list kany, udělá stejnou službu. Nemáte prorostlík? Projděte se po zahrádce, určitě najdete zelené lístky, které vaši kytici vhodně vyplní. Nechce se vám do květinářství pro gerberu? Zkuste kopretinu nebo třapatku ... Změna je život A ještě něco - měňte a měňte. Udělali jste krásné aranžmá ze sušených hortenzií či jeřabin do džbánku v chodbě a každý ho pochválí? Ne abyste ho tam nechali čtvrt roku, okoukalo by se vám i všem příchozím. Pamatujte, že změna je život. Proč byste ve své elegantní domácnosti nemohli mít pár dní umělého motýla? Vždyť je to legrace. Máte krásnou broušenou vázu, do které pravidelně aranžujete růže či lilie? Strčte ji s klidným svědomím do skříně a na komodu si postavte barevné plastové kelímky s ještě barevnějšími pryskyřníky. Hlavně že se vám to líbí a že vám to zlepší náladu.

folder_openPřiřazené štítky

Aromaterapie

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

 Existuje mnoho výhod aromaterapie, které lidem pomáhají nalézt zdraví a pocit pohody. Snad nejdůležitější jsou přírodní vlastnosti aromaterapie, důraz na prevenci a na osobu klienta, který se učí být zodpovědným za svoje vlastní zdraví. Esenciální oleje jsou vzácným darem přírody, získávají se jen s minimálním zásahem člověka. Rostlinné olejové báze, které se používají k ředění esenciálních olejů před masáží, jsou také přírodní. Hlavní motto aromaterapie můžeme vyjádřit "Prevence je lepší než léčba".Soudobá praxe moderní aromaterapie vznikla v posledních sto letech. Užívání esenciálích olejů k léčbě mysli, těla a duše však můžeme vysledovat až do dávné minulosti všech velkých civilizací světa. Pomocí pokusů, omylů a pozorováním, jakými rostlinami se živí nemocná zvířata, přicházeli naši předkové na to, že pojídání určitých kořínků, bobulí a listů pomáhá zmírnit příznaky různých onemocnění. Některé rostliny naopak choroby zhoršovaly, vyvolávaly zvracení nebo dokonce vedly k úmrtí. Tyto cenné poznatky se doplňovaly o nové objevy a ve zdokonalené podobě se předávala z jednoho šamana na druhého, až se postupně vyvinula v přírodní léčbu, kterou dnes známe.Kolem roku 1920 prováděl francouzský lékárník René Gattefossé různé pokusy s esenciálními oleji a objevil tak jejich široké léčebné možnosti. Když si při  nehodě v laboratoři popálil ruku, ponořil ji do malého množství levandulového esenciálního oleje. Zázračný účinek levandule na hojení popálenin ho přivedl k dalšímu zkoumání esenciálních olejů a k tomu, že jako první použil ve vědeckém časopise termín aromathérapie.  Gattefoséovy výzkumy převzal francouzský lékař Jean Valnet, který tyto oleje používal k léčení popálenin a zranění vojáků během první světové války. Poté pomocí esenciálních olejů úspěšně léčil pacienty s psychickými poruchami. Následně prorazila Marguerite Muryová s využitím esenciálních olejů v kosmetické a regenerační terapii. Aromaterapie je doplňkem péče o zdraví. Podstatou léčebného účinku je spojení esenciálního oleje s lidským dotekem. Hlavní léčba tedy spočívá v masáži celého těla esenciálními oleji rozpuštěnými v bázi z olejů rostlinných. Aromaterapeuti využívají esenciálních olejů především na vnější části těla, pro kvalifikovaného aromaterapeuta je nepřípustné doporučit klientovi, aby esenciální olej užíval vnitřně. Ve Francii jsou sice někteří lékaři školeni k tomu, aby je mohli k vnitřnímu užití předepisovat, avšak toto odvětví aromaterapie je již velmi specializované. Bylo vědecky dokázáno, že vnější použití olejů je ve většině případů mnohem efektivnější a bezpečnější než vnitřní užití. Proto práce aromaterapeuta spočívá v jeho rukou a  v souladu s vhodně vybraným esenciálním olejem.Principem alopatické medicíny je vnímání nemoci jako stavu, který mý být léčen potlačením příznaků, často pomocí drasticky působících syntetických léků. To je pravý opak aromaterapie, jehož cílem je léčit celého člověka, mysl, tělo a duši. Na příznaky nemocí je nahlíženo jako na nerovnováu energií a léčba esenciálními oleji funguje v souladu s celým tělem, které se  snaží samo sebe uzdravit. Součástí terapeuta je tedy výběr správné kombinace esenciálích olejů, které klientovi pomohou nabýt psychického, fyzického a duševního zdraví i rovnováhy. Komplexní léčba zahrnuje nejenom masáž s esenciálními oleji, ale také nechybí poučení o životním stylu, stravě, cvičení. Jak takový aromaterapeut pracuje? Nejčastější obtíží je bolest zad. Aromaterapeutická masáž snižuje bolest zad, ulevuje od stresu a napětí, které jsou hlavními příčinami těchhle bolestí. Možných příčin existuje však mnohem více, aromaterapeut se snaží zjistit zda mohou mít na obtíže vliv i fyzikální příčiny, jako třeba nepohodlná židle.  Aromaterapeut podpoří své klienty, aby se o sebe starali a přijali plnou zodpovědnost za péči o zdraví.Aromaterapie může mít mnoho využití, například aromaterapie pro krásu, aromaterapie pro nálady a emoce, aromaterapeutická relaxační masáž, aromaterapie jako léčebná metoda, aromaterapie pro mysl a duši. Pro ty, kdo chtějí o účincích aromaterapie zjistit více doporučuji knihu  Aromaterapie od A do Z.

folder_openPřiřazené štítky

Jak naložit s časem, aby nás nepřeválcoval? Někdy stačí jen papír a tužka

access_time04.únor 2020personRadka Eliášková

ProkrastinaceČas je abstraktní veličina, na kterou rádi svádíme svoji neschopnost dělat věci efektivně. Času máme totiž všichni stejně, nejde ho zastavit ani natáhnout. Jen záleží na tom, jak ho využijeme a co jsme schopni oželet. Takzvaný time management se stále více stává žádaným manuálem, jak naložit s vlastním životem. Takže jak se vypořádat s časem, který nám byl dán?Papír a tužka, když panikařímeStihnout salvu nejrůznějších povinností, které se na nás valí ze všech stran celý pracovní týden, nemusí být hračka. Zvlášť pokud se necháme strhnout okolnostmi a podléháme panice. Já když mám pocit, že nic nestíhám, přestanu se snažit, nepracuji a pouštím si videa na Youtube. Děláte to samé? Pokud ano, nezvládáte „manažovat“ svůj čas a prokrastinujete. Na pomoc přichází staří známí, na které se dnes dost zapomíná – papír a tužka!Napište si, co všechno vás čeká a je nutné udělat dnes a co počká do zítřka. Řeč je o takzvaném „to-do listu“. Podle priority si můžete úkoly podtrhávat odlišnými barvami – červenou urgentní povinnosti  a modrou věci, co mohou počkat na později. Jak se říká, co je psáno, to je dáno. Priority se najednou zhmotní a snáze se rozhodujeme, co udělat dřív. A jakmile splníme jednu povinnost, můžeme si ji odškrnout a cítit úlevu.Nejdřív jedno a pak druhé aneb koncentracePatříte-li k běžným kancelářským pracovníkům, asi to znáte. Pípne vám e-mail a vy se hned chcete podívat, kdo a co vám píše. Přerušíte všechno, co jste doposud dělali, a podíváte se. A najednou vás to myšlenkami přenese jinam, začnete se zabývat jinou činností a k rozdělanému už se nevrátíte. Typický scénář. Tady přichází na řadu vůle a sebeovládání.Jestli máte něco rozdělaného, e-maily ignorujte a vypněte si zvuk. To je jediná cesta k tomu mít věci včas hotové a nemrhat minutami, možná i hodinami nad poštou, která určitě snese odklad. Odbíhat od rozdělaného nic nepřináší, jen zabředávání do činností, které často ani nebývají denní prioritou.Delegování ulevíDelegování v práci je jedním z nástrojů, jak ušetřit čas. Někteří ale předávají úkoly ostatním neradi, protože to zkrátka neumí. Nalijme si čistého vína. Možná to ani umět nechtějí. Třeba nemáte chuť vysvětlovat jiným, jak potřebujete, aby projekt, článek, plán či prezentace vypadaly. Jenže tak se nikdy nezbavíte chorobného nedostatku času. Jasně určete, co po svém podřízeném či kolegovi vyžadujete. Řekněte, jak to děláte vy, prozraďte své know-how, definujte, jakých výsledků má dotyčný dosáhnout. Samozřejmě je to risk. Možná máte pocit, že sami byste úkol zvládli lépe. Ale za jakou cenu? Volný čas si zpátky nekoupíte. Perfekcionismus si šetřete pro jiné příležitosti.Přizpůsobme úkoly svým biorytmůmÚspěch či neúspěch v časném plnění denních činností tkví v naší výkonnostní křivce. Někdo je efektivnější ráno a dopoledne, jiný odpoledne nebo večer. Skřivani jsou bdělejší do oběda, u nich je lepší plánovat si důležité a náročné úkoly právě na tuto dobu. Zase jinak si musí aktivity naplánovat sovy, které umí efektivně řešit úkoly v noci. Rutinní záležitosti a administrativu vyřizujte ve svůj „slabší“ čas, kdy jde pomyslná křivka výkonnosti dolů. Jednoduše: poslouchejte své tělo.Lamentujme nad těžkým údělem co nejkratší dobuNejvětším nepřítelem disciplíny je sebelítost. Bez mučení přiznávám, že i mě někdy přepadá a ráno si stěžuji sama sobě, jak těžké a nepříjemné úkoly mě čekají. Jak se mi nechce a nezvládnu to, důvodů si můžu najít vždycky hodně. Je to však jen iluze, která mě třeba na počátku pracovního týdne paralyzuje i na víc než hodinu, za kterou jsem už mohla mít za sebou spoustu práce. Mám ráda úsloví, že kdo nechce, hledá důvody, a kdo chce, hledá způsoby. Profík se neohlíží kolem sebe, ale rovnou hledá cestu, jak něco splnit a dokončit. Nelamentuje.Správné rozvržení činností je o změně myšlení. Nemáte-li náladu, nehnípejte se v tom a prostě konejte. Stačí udělat první krok. Zapnout skype, otevřít e-mail, vytočit číslo na mobilu. Brzy člověk zjistí, že co se zdálo nepřekonatelné, je ve skutečnosti lehké jako facka. Stačí zkrátit dobu mezi „nechce se mi“  a „jdu do toho“  na minimum.

folder_openPřiřazené štítky

Práce versus zaměstnání

access_time08.únor 2020personRadka Eliášková

Před nějakou dobou mě pobavil jeden mladý pán, který mi opravoval počítač. Povídali jsme si chvilku o jeho firmě a kromě jiného prohlásil: „Je hodně lidí, kteří hledají zaměstnání, ale málo těch, kteří hledají práci.“ Musím uznat, že to bylo dost výstižně popsáno. V čem je rozdíl? Pokud je to pro vás příliš zjevné a jasné, tak tento odstavec přeskočte. Odpověď je vskutku jednoduchá: ti, co hledají práci, chtějí skutečně pracovat, na něčem se podílet, něco tvořit a jsou ochotni nést nějakou zodpovědnost. Ti, co hledají zaměstnání, jsou ti, kteří chtějí docházet někam, kde dostanou plat. Zpravidla nejsou příliš iniciativní, jejich ochota tvořit bývá nízká, stejně jako jejich ochota nést zodpovědnost. Výběr zaměstnanců Je nepřeberné množství agentur a firem, které se touto problematikou zabývají. Pro některé vedoucí pracovníky a majitele firem se výběr nových zaměstnanců stává noční můrou. Jak ty správné lidi opravdu poznat? Je mnoho kritérií, která lze při výběru lidí použít. Patří mezi ně určitě ověření doporučení z minulého zaměstnání, někomu funguje velmi dobře intuice – prostě z toho člověka má nějaký pocit. Existují různé testy, které vám řeknou, jaké jsou předpoklady, zda ten daný člověk bude, nebo nebude dobrý pracovník. Jedním z hledisek při výběru zaměstnanců jsou také přirozené vlastnosti člověka a to, na jaký post ho vybíráme.Člověk, který má tendenci se rýpat v detailech a neunikne mu ani nejmenší nesrovnalost, pravděpodobně bude příšerným obchodníkem, ale může být vynikajícím účetním nebo jiným administrativním pracovníkem. Nikdo nejsme dokonalý a nejsme všichni stejní. I člověk, který se svým způsobem obává lidí, může dělat dobře činnost, která nevyžaduje velký kontakt s lidmi, ale pro týmovou práci bychom ho nevybrali. Jako člověk, který se zabývá výběrem personálu, musíme tudíž také mít jasno v tom, jaké lidi opravdu chceme a hledáme. Jen „hledáme obchodníka“ nestačí. Jak vypadá náš „ideální obchodník“?   Dalším faktorem je ochota.Je člověk ochotný dělat, co se od něj očekává? Má na věci vlastní hledisko a názor? Vykoná do puntíku každý příkaz, který dostane, aniž se kdy na něco ptá nebo něco komunikuje? Co je lepší? Na první pohled se může zdát, že ti, kteří prostě dělají, co se jim řekne, jsou naprosto bezproblémoví a tudíž ti nejlepší. Ale často je pravdou opak. Nejlepší práci nakonec udělá ten, kdo se ptá, má i svůj názor a svou hlavu, občas se má tendenci pohádat. Není podstatné, jestli se člověk občas rozčiluje a chce si prosadit své hledisko. Podstatné je, jestli práci nakonec udělá. To, co v tomto smyslu rozlišuje dobrého a špatného pracovníka, je ochota. Jen ti, kteří vysvětlují, proč věci udělat nejdou, jsou pro firmu skutečným problémem. A to bez ohledu na to, jak logicky a vědecky a rozumně jejich vysvětlování zní. Samozřejmě vždy platí zdravý rozum. Pokud má vedení firmy nereálné požadavky typu: „Přeneste horu XY z bodu A do bodu B,“ je to problematické vedení. Úkoly musí být realizovatelné. Mohou být velmi náročné, ale musí být realizovatelné. Například příkaz: „Absolvujte 150 hodinových schůzek s klienty za týden“ udělený jednomu člověku je nesmysl, protože týden má jen 168 hodin.  

folder_openPřiřazené štítky

Tajemné perly

access_time14.únor 2020personRadka Eliášková

Kdysi dávno byly perly výsadou panovníků a bohatých lidí. My, obyčejní smrtelníci, jsme si o nich mohli nechat pouze zdát. Vždyť jejich cena byla závratná. Závratné však byly i tvary, barvy, lesk, mýty a legendy, kterými byly odedávna opředeny. Každá žena po šperku s perlou vždy toužila, neboť jedině ona dokázala plně zrcadlit její něžnou ženskost. Tento sen si mohly ženy uskutečnit až od roku 1921, kdy byla v Japonsku vynalezena unikátní metoda - pěstování perel či chcete-li lidověji, farmy s perlami. Dříve se potápěli lovci perel v téměř všech populacích přímořských států, aby uloupili tyto poklady skrývající se v hlubinách. Měli rozedřené ruce, popraskané ušní bubínky a z nosu jim často tekla krev. Byla to fyzicky velmi náročná práce, kterou hlavně z hlediska kapacity dechu nemohl dělat každý. Navíc pravděpodobnost nalezení nádherné perly byla mizivá. Proto se lovci potápěli hlouběji a hlouběji. Většina perlorodek byla navíc prázdná, některé zase měly uvnitř perly zvláštních, ale tehdy neprodejných tvarů. Dnešní doba má jiné možnosti - na obrovských farmách pěstují farmáři svoje perlorodky. Je to práce opravdu jako na farmě - do jemných síťek, podobných síťkám na brambory, se umísťují perlorodky těsně pod hladinu a tam se nechávají několik let perly kultivovat. Konkrétně to vypadá následovně: farmář opatrně perlorodku vyjme ze síťky, jemným a silným pohybem s použitím kleští perlorodku trochu rozevře (to je opravdu chirurgický výkon), nesmí mu to trvat déle než 30 vteřin, jinak na vzduchu perlorodka zemře, a nesmí jí rozevřít moc (aby ji neroztrhl), pak umístí pomocí pinzety připravenou a pečlivě opracovanou kuličku, napoprvé o velikosti 7mm. Stejný proces je po roce možno opakovat s kuličkou o průměru 8mm a nakonec po dalších rocích kuličku s 9mm rozměrem. Pak již je perlorodka tak vyčerpaná, že je nejlepší jí použít do gurmánských specialit či polévek. Kuličky, které se do perlorodky vkládají, se získávají pouze v řece Mississippi, protože pouze takové mají tu správnou tvrdost. Vedle kuličky se ještě umísťuje malilinkaté "dráždidlo", na kterém pak závisí konečná barva kultivované perly - např. černá, růžová, zelená apod. Nemyslete si ale prosím, že všechny perly budou krásné a dokonalé, opět ne, protože příroda je prostě příroda. Naopak, pokud se urodí v některé perlorodce 20 perliček na každé straně, maximálně jedna z nich je hezká, mnohdy žádná. Navíc potvůrky perlorodky kuličku ve většině případů ani nepřijmou a vyloučí ji jako cizorodou látku ven. Proto je již předem kolem nachystaná síťka, do které se kulička chytí a celý chirurgický proces začíná znovu. Perly se potom pečlivě měří, váží a posuzují, aby se mohla stanovit jejich výsledná cena na světových trzích. Kolik by vás tedy měla orientačně perla stát? Kolem 5 - 6000 Kč, dle jejích parametrů (tvar, nečistoty, pokrytí perletí a barva).Příště o legendách kolem perel.

folder_openPřiřazené štítky

Budiž světlo

access_time20.únor 2020personRadka Eliášková

Během dne dnes vaříme už jen o víkendech. Většina práce se v kuchyni odehrává ráno a v podvečer. Podle architektů je jižní orientace pro vaření škoda, takže na kuchyň zbudou místnosti, ve kterých se nejpozději rozednívá a nejdříve stmívá. Světlo sluneční tam musíme dohánět umělým.Velmi příjemný a hlavně praktický je světelný zdroj zabudovaný přímo do kuchyňského nábytku nad linku. Jde o ideální pracovní osvětlení. Zasahuje přímo, rovnoměrně a z nevelké vzdálenosti pracovní plochu. Moderní svítidla jsou obvykle zapuštěna za panel, ve kterém jsou zásuvky a vypínače. Doporučuje se nahradit jedno nebo dvě světla větším množstvím rovnoměrně rozmístěných slabších zdrojů. Příjemná jsou svítidla, která umožňují zvolit intenzitu osvětlení, nebo rozsvěcet pouze tam, kde zrovna pracujete. Nad sporákem potřebujete zcela uzavřené a odolné svítidlo. Jeho kryt často myjte, protože se velmi rychle zanáší mastnou špínou, a světlo by mělo nižší výkon. Kuchyň mohou osvětlovat i nepřímé zdroje umístěné v mezeře mezi stropem a horními skříňkami nebo nad kuchyňskou linkou.Světlo lustru nad jídelním stolem by nemělo být příliš intenzivní. Intimní atmosféru docílíte, když si vyberete takový, jehož světlo bude dopadat pouze na stůl a okolí bude v pološeru. Nad delšími stoly můžete mít svítidel několik.

folder_openPřiřazené štítky

Staň se počítačovou expertkou

access_time20.únor 2020personRadka Eliášková

Počítače a internet potřebujeme v práci, usnadňují nám komunikaci a často jsou i zdrojem zábavy. Ne každá z nás však může sebejistě říct, že její počítačové dovednosti jsou perfektní. Pokud i ty cítíš, že by se dalo něco vylepšit, je na čase s tím něco udělat. Vzdej se pomalé cesty pokus - omyl a využij nabídky počítačových kurzů.Základní kurzyPokud máš mezery v obsluze PC, můžeš si své znalosti doplnit v základních kurzech. Ty jsou připraveny pro začátečníky a uživatele, kteří se potřebují rychle zorientovat v nejrozšířenějších systémech Microsoft. Najdeš zde kurzy na MS Office - Excel, Word, Outlook, Power Point a Access. Počítačová grafikaPokud chceš při práci s počítačem využívat své fantazie a tvořivosti, vyber si ze specializovaných kurzů zaměřených na grafické programy. S pomocí programů Corel Draw! a PhotoShop pak můžeš začít vytvářet vlastní originální práce.Tyto kurzy nabízí například firma Autocont a od září připravila také novinku - kurz na zpracování digitální fotografie za 1.690 Kč (www.autocont.cz/edu).InternetV oblasti internetu si své kurzy najdou jak běžní uživatelé, tak i profesionálové. Můžeš se naučit vytvářet internetové stránky a vzhledem k tomu, že je internet hudba budoucnosti, třeba se to stane i tvým profesionálním záměrem.On-line kurzy a e-learningJsou vhodné pro ty, co nemají čas nebo možnost na kurzy docházet.Až zvládneš všechny lekce, podle našeho článku zkus nákup přes internet.

folder_openPřiřazené štítky

Online podnikání na internetu

access_time22.březen 2020personRedakce

Jak je na tom naše podnikání a naše práce? Baví nás to, co děláme? Máme z naší práce zisk? Každý sní o tom, že jednou bude mít velkou a úspěšnou firmu. Proč nezačít podnikat ve velkém hned? Každý sní, já také. Můžete se ale rozhodnout užívat si podnikání už teď. Nemusíte čekat na to, až se stane něco velkého, protože začít musíte sami.Hledejte nová řešení, místo problémů. Vyzkoušejte nové věci a postupy, získávejte nové zákazníky, příležitosti a užívejte si růstu. Využívejte nejmodernějších technologií, internetu a také softwaru. Nezapomínejte v oblasti podnikání ani na další online nástroje, které Vám mohou Váš zisk navýšit.O většině věcí a nástrojích říkáme, že si to nemůžeme dovolit, že na to nemáme, že jsme malá firma, ale opak je pravdou. Můžeme mít vše. Stačí pouze přemýšlet a poohlédnout se kolem sebe. Inspiraci musíme hledat u těch, kteří již došli do stádia, kam chceme jít i my. Poslouchejme, jak to udělají druzí. Nebojte se nových technologií, ale využijte je pro svůj prospěch.Chytněme se nové šanceMůžeme si přečíst mnoho příběhů lid, kteří se díky internetu dostali někam, o čem se jim nesnilo. Možná si říkáte, že je to nesmysl, ale naopak. Právě tito lidé se nezalekli a chopili se nové příležitosti. Tito lidé hledali a ptali se kolem sebe, zjišťovali si, jak na to. Jak ale v podnikání pomáhá internet? Dnes existuje hned několik možností, aplikací a hlavně online služeb, které zjednodušují život všem podnikatelům.Nemusíme každou zkušenost prožít sami. Nemusíme vše vymyslet zcela sami, ale naučíte se z chyb ostatních, díky nimž si zaručíte rychlejší růst. Inspirujme se a neodsuzujme něco, co jinde funguje. Vše nám může posloužit, ale nesmíme dělat ukvapené závěry. Poohlédněme se kolem sebe a nebojme se změnit svá rozhodnutí.Moderní a přírodníOblíbila jsem si moderní technologie, ale před přírodou musím smekat klobouk. Obě tyto oblasti by měly být v rovnováze. Často si ale nevážíme ani jednoho a často také ani jednoho nevyužíváme naplno. Věci lidé přijímají zpravidla z donucení, i když slouží k růstu v podnikání. Odmítáme a často odsuzujeme moderní trendy a držíme se starých postupů, což je ale špatně. Pak se totiž divíme, proč naše online podnikání neroste tak rychle, jako ostatních.Začněme naplno využívat to, co nám nabízí moderní technologie, díky níž si zlepšíme a zjednodušíme podnikání a náš život. A energii pro práci čerpejme z přírody. I malé firmy by tedy měly hledat velká řešení a neměly by se bát zakročit do něčeho, co používají spíše velké firmy. Díky prověřeným postupům a moderní technologii si můžete vybudovat úspěšnou firmu během krátké doby. Učte se od ostatních.Kde začít?Pro mnoho z Vás může být řešení velkého množství počátečních problémů česká aplikace SocialWeb.cz - která mimo toho, že obsahuje nástroje, díky kterým vše zrealizujete je i Business Prostředí, které Vám může zajistit příjem téměř okamžitě a samozřejmě komunita, která interně sdílí poznatky z online podnikání.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz práce

Nepřítel zubní kaz? A nejste náhodou nepřáteli spíš sami sobě?

access_time29.květen 2019personRedakce

To, že se čistí zuby ráno a večer je samozřejmé. Jenže daleko víc, než na tom, jak často si je čistíte závisí také na tom, jakým způsobem to děláte a jestli třeba chodíte na dentální hygienu.Ani byste nevěřili, kolik lidí přispívá ke kazivosti svých zubů jen špatnou technikou čištění. A to si klidně mohou čistit zuby po každém jídle a je to k ničemu. Právě proto je zde nesporný přínos ošetření na zubní hygieně, kde se to mimo jiné naučí a zjistí třeba, jak moc je důležité čistit si i mezizubní prostory. Při ošetření u dentálního hygienika  se navíc odstraňuje zubní kámen, který jednak zabraňuje dostatečnému vyčištění zubu a pak se pod ním může schovávat mikro kaz.Pozor na rizikaZubní lékařka MSc. Ekaterina Horáková z kliniky Clinident www.stomatologie-horakova.cz k problematice říká: „Zubní kaz je nejčastější onemocnění zubů. Zjednodušeně řečeno je to degenerace zubu zapříčiněná vylučováním kyselin bakteriemi množícími se v zubním plaku. Hlavní rizikové faktory pro vznik zubního kazu se dají shrnout do několika bodů:• Nedostatečná orální hygiena vedoucí k akumulaci zubního plaku, který pak umožňuje bakteriím se zachytit na tkáni zubů a množit se.• Přílišná konzumace sladkých nebo kyselých pokrmů, které slouží bakteriím jako potrava, respektive vytvářejí příhodné podmínky pro jejich existenci.• Přístupné profily zubů, například hluboké fisury (štěrbina uprostřed výrazně tvarovaného zubu), špatně přilehlé korunky nebo převislé plomby.• Nedostatečná slinivost úst. Kazivost zubů může mít samozřejmě i více příčin, toto jsou však ty nejhlavnější, dalšími faktory kazivosti jsou například cukrovka, užívání některých léků, kouření, a podobně.“Každý den jiný nepřítelNa zub útočí tisíce bakterií (konkrétně Lactobacillus či Streptococcus mutans), které se poměrně rychle množí. Dostávají se do ústní dutiny mnoha způsoby. Stačí třeba, že si olizujete prsty nebo do úst vkládáte předměty, na kterých ulpívají. Klasické příklady jsou, že nevědomky cucáte tužku, když přemýšlíte, jíte v restauraci příborem, který nemůže být 100 % sterilní nebo třeba otevřete sáček s tyčinkami zuby. Proti výpadům bakterií má zub ochránit zubní sklovina, která jej obklopuje a pak samozřejmě vaše práce – tedy důkladné čištění. Bakterie totiž v ústech rozkládají sacharidy na organické kyseliny, které zub narušují. Když si správně čistíte zuby pastou s fluorem, dokážou nerovnosti „vyžrané“ od kyselin vyrovnávat autoregenerační procesy. Pokud jich ale ale moc, vznikne skulinka, bakterie se tu ještě více namnoží a když je necháte, jsou schopny celý zub zlikvidovat a hned přeskočit na jiný a udělat s ním to samé.Vrtání? No není vždycky potřebaModerní medicína zná už nové postupy, díky kterým vrtání nebolí. Nástroje sice vrtačce podobné jsou, ale na konci je buď léčivé modré světlo, vstřikování ozonu nebo aplikátor laserového paprsku. Všechny tyto metody ošetří zub asi do jedné třetiny dentinu, takže je důležité přijít včas a nepodceňovat preventivní kontroly.

folder_openPřiřazené štítky

Nenechte se zaskočit potem

access_time08.červen 2019personRedakce

S blížícími se teplými dny začíná většina lidí dozajista pociťovat radost z nadcházejících možností sportovat a pohybovat se v přírodě.Ne všichni však vnímají příchod teplého, natožpak horkého počasí tak pozitivně.Lidé, kteří mají problém s nadměrným pocením, se naopak teplejšího počasí doslova bojí.Stačí pak už jen trocha stresu či spěšná chůze a dotyčný se téměř koupe ve vlastním potu. Že jde o záležitost krajně nepříjemnou, asi nemusíme nikomu dvakrát vysvětlovat.I v takové situaci si však musíme umět poradit a problémy s pocením tak alespoň zmírnit.Zkuste zkrotit problémZásadou je vybírat si oblečení vhodné pro dané počasí. Pokud vyrážíte do práce již brzy ráno a oprávněně se obáváte změny venkovní teploty v průběhu dne, rozhodně se neoblékejte do jediné vrstvy teplejšího oblečení. Důvod je jednoduchý – zkrátka pak už nebude co odkládat. Mnohem lepší je vrstvení oděvů tak, abyste v každé chvíli byli připraveni případný nadbytečný kousek oblečení odložit dříve, než se začnete nepříjemně potit. Oblečení již při nákupu vybírejte pečlivě, raději si připlaťte za kvalitní přírodní materiál i za cenu, že bude váš šatník obsahovat méně kousků. Výrobci sportovních oděvů se již přímo zaměřují na takové materiály, díky nimž je pot odváděn přes oblečení a nezůstává tak na těle.Hygiena nade všeSamozřejmostí zůstává důkladná hygiena, ideální je možnost dát si sprchu i během dne, kterou si ovšem bohužel ne každý může dopřát.Velkou službu vám udělají deodoranty v různých podobách, které vás optimálně ochrání před nepříjemnými problémy spojenými s nadměrným pocením.Pamatujte na to, že stres či spěch vás mohou zaskočit kdykoliv během dne, proto mějte svůj oblíbený deodorant stále po ruce.

folder_openPřiřazené štítky

Lymská Borelióza #1 díl

access_time09.červen 2019personRedakce

V nové, probouzející se medicíně je stále více uznáván názor, že chronická onemocnění nejsou idiopatického nebo čistě psychosomatického původu, ale jsou způsobovány skrze stále vzrůstající toxickou zátěž organizmu a chronickými infekcemi, které se na tomto pozadí etablují. Rychlost a míra, s níž se toxiny ukládají je určována aktivitou a efektivitou molekulárních fyziologických mechanizmů, které jsou zodpovědné za detoxikaci organizmu. Tyto jsou opět kontrolovány velkým počtem genů, které nejsou u našich klientů buďto vůbec založeny nebo nefungují.Enzymům Glutation-S-transferáza a Metyltransferáza připadá tak zvláštní význam. Geny jsou regulovány epigenomem, mnohočetným řídícím mechanizmem, u nějž rozhodující roli hraje psychika a strava. Stejně tak je i imunitní systém etablován a regulován mechanizmy, které jsou určeny genetikou. Jména chronických infekcí, která jsou z pohledu školní medicíny zodpovědná za mnohá chronická onemocnění se v posledních letech změnila a jejich seznam se rozrostl. Existuje minimálně dvanáct choroboplodných zárodků, které jsou k nalezení v kloubech změněných arthritidou. U primární chronické polyarthritýdy nalézáme vždy přemrštěně reagující imunitní systém, který bojuje proti těmto zárodkům. Seznam zárodků, zodpovědných za chronický únavový syndrom, Morbus Alzheimer, rakovinu a další chronické nemoci zahrnuje následující: Mycoplasma, Herpes Typ 6 (HHV6), Trichomonaden, Chlamydia pneumoniae, Toxoplasmose, Rikettsien, Leptospirose, zmutované streptokoky, Tuberkulózu, Shigelleny, Lamblie a další.Novým choroboplodným zárodkem, který je považován za původce chronických onemocnění, je Borrelia burgdorferi (BB). Většina z nás terapeutů hledí již po řadu let na tento zárodek s velkou podezíravostí. Je pravděpodobné, že Borrelie otevírají dveře imunitního systému a mnohé infekce se následně mohou v systému rozšiřovat. Jsou to např. infekce Candidy, stále se vracející chřipkové infekce, Herpes Zoster atd. Často jsou tyto druhotné oportunistické (využívající příležitosti) infekce rozpoznány a léčeny, ale Borrelie v pozadí je často přehlédnuta. Mikrobioložka Gitte Jensen ve svých výzkumech dokázala, že naše DNA s narůstajícím věkem, obsahuje stále více sekvencí, které pocházejí od bakterií nebo virů. V okamžiku smrti je naše DNA téměř dvakrát tak dlouhá než při našem narození.Poněvadž je léčba Boreliózy nespecifická, nemůžeme vycházet z toho, že pacient opravdu boreliózou onemocněl, i když se skrze léčbu antibiotiky uzdravil. Cizí DNA a RNA, které se nacházejí v našich buňkách určí, kdo se z nás na konci života stane. Günter Enderlein již ve 30 letech minulého století prokázal, že mikroorganizmy neexistují ve stálé formě, ale pod vlivem prostředí se relativně rychle proměňují z jednoho zárodku do druhého. Borrélie nejsou v tomto procesu výjimkou. Toto chování je nazýváno polymorfizmus.Existuje více než 300 druhů Borrelií, z nichž ne všechny způsobují u člověka onemocnění. U našich pacientů nacházíme především tři různé druhy borrélií, které jsou i školní medicínou uznány jako spouštěče chronických nemocí:- Borrelia Burrgdorferi- Borrelia garinii- Borrelia afzeliiLékařské zprávy o Borreliích garinii a azfelii jsou k dispozici od roku 1966 (1,2). V knize „Lab 257“, vydaná před dvěma lety v USA, je uvedeno, že Borrelia Burgdorferi je mikrob, který byl okolo roku 1945 vypěstován v laboratoři. Německý mikrobiolog Traub byl vedoucím biologické válečné laboratoře za 2. světové války a experimentoval s Borreliemi. Velké pokusy probíhaly v Rusku, kdy byly Borrelie rozstřikovány německými letadly nad pastvinami. Cílem bylo dostat ruské zemědělství na kolena. Ten samý vědec byl okamžitě po válce zaměstnán, aby vystavěl biologickou laboratoř v USA. Byl vybrán malý poloostrov nedaleko New Yorku: Plum Island. Po úspěšném otevření laboratoře, ve které bylo převážně experimentováno s borreliemi, dostal Traub pozvání jako profesor na univerzitu v Tübingenu a odešel zpět do Německa. Laboratoř byla dále vedena poněkud naivními vědci z USA. Očití svědci dokládají, že v pokusném areálu laboratoře viděli divoké srny z blízkého lesa státu Conneticut, které se při odlivu přišli podívat, co že se to na poloostrově děje. Stěhovaví ptáci byli pravidelně pozorováni, jak na své každoroční pouti dělají na poloostrově přestávku. Městečko Lyme, Connecticut, kde byla v roce 1975 pozorována první epidemie Boreliózy, leží pouhých devět mil od Plum Island, přímo v letové dráze ptáků.Geneticky jsou tyto borrelie kombinací přirozeně se vyskytujících evropských variant a různých virů, které její infekčnost a agresivitu výrazně zvyšují. Z Plum Island se borrelie relativně rychle rozšířili po celých USA. Díky diferenční diagnóze, kterou dnes s borreliemi provádíme, můžeme přesně říci, kde ten který pacient nakazil. Tento test se jmenuje“Multi-Peptide Elisa Test“ od Immuno Sciences v Los Angeles.Jeden můj známý, původem němec, který žije již 23 let v USA, byl pozitivně testován na berrelia afilii, druh borrelie, který se vyskytuje hlavně ve Schwarzwaldu. U většiny Američanů je pozitivní test na borrelia burgdorferi. Podle prof. Mattmana jsou borrélie u 80% Američanů prokazatelné v krvi. Pouze u části infikovaných osob je pozitivní Western Blot test, který je možno interpretovat jako měřítko aktivity nemoci.V roce 1976 jsem strávil nějaký čas jako lékař asistent u prof. Dr. Fausta na oddělení neurologie při univerzitě ve Freiburku. Byl schopen podle neurologických symptomů a bez předchozího rozhovoru rozpoznat, z jakého údolí nebo vesnice ten který pacient pochází. Schwarzwaldské borrelie jsou schopné natolik mutovat a adaptovat, že se přizpůsobí svému prostředí. Skrze svou metabolickou aktivitu a své antigeny na povrchu, se od sebe natolik odlišují, že jimi vyvolané symptomy jsou tak specifické, že je možné je od sebe odlišit pouhým pozorováním.DiagnózaBorrélie dnes nacházíme u nejrůznějších onemocnění: sarkoidosa, multiple sklerosa, morbus parkinson, amiotrofická laterální skleróza (ALS), autizmus, kloubová artritýda, chronický únavový syndrom, fibromyalgie, citlivost na chemikálie, u různých karcinogenních nemocí a téměř u všech pacientů s psychiatrickými nemocemi.Zde vyvstává jedna důležitá otázka: způsobuje onemocnění sama infekce, nebo způsobí onemocnění oslabení imunitního a dalších systémů s následnými chorobami, které jsou zodpovědné za projevené symptomy. Moje zkušenost je založena na následujících diagnostických metodách:a. přímá imunofluorescentní mikroskopie k prokázání borréliíb. RD-diagnostika (6)c. stále rostoucí poznání nemoci s jejími četnými neurologickými, psychologickými, psychiatrickými a dalšími symptomy. Tato informace je mi především sdělována mými vědecky smýšlejícími pacienty.d. moje vlastní zkušenost z klinické praxe (30ti letá lékařská činnost)e. laboratorní parametry, které často u Boreliózy pozorujiBorrélie se v nás vyskytují ve třech variacích: 1. jako plně vyzrálé Spirochety (malinké vývrtky), 2. ve formě ochuzené o buněčnou stěnu, 3. v cystické formě. Borrélie infikují buňky a dnes je již známo, že žijí převážně uvnitř a ne nutně mimo buňku. Mimo jiné infikují také B-lymfocity a další složky imunitního systému, které jsou zodpovědné za tvorby protilátek. Diagnostika klasické medicíny spočívá na prokázání protilátek ELISA nebo Western Blot testem. Poněvadž je tvorba protilátek u infikovaných pacientů silně snížena, nedává tedy smysl tyto testy používat jako standart k prokázání infekce Boreliózy (7). Buňky imunitního systému nemohou produkovat protilátky!Kousnutí klíštětem by nemělo hrát dnes již žádnou roli a bráno jako kritérium při diagnóze Borrélie. Již od roku 1986 je známo, že v endemických oblastech v USA je 22% bodalek stájových a komárů (lit. 2,8,9,10) infikováno borréliemi a dalšími známými ko-infekcemi (babézia, ehrlichióza, rickettsia, mycoplazma, bartonella). V jedné československé studii je prokázáno, že 12% komárů je nositeli borrélií. Dále je známo, že mnoho druhů pavouků, blech, vší a další bodavý hmyz je infikován stejnými choroboplodnými zárodky. Jednoduché pozorování statistiky postačí: když vás v USA pětkrát píchne komár, máte stoprocentní statistické riziko, že jste infikováni borréliemi.V používání Western Blot a ELISA testu jako diagnostického nástroje je jeden paradox: Pacient musí být nejprve úspěšně léčen, aby se lymfocyty zotavily a mohli dále vytvářet protilátky. Teprve poté může být test pozitivně vyhodnocen.S pomocí regulační diagnostiky jsem šel jinou cestou. Rozděluji pacienty pouze do 3 skupin:1. pacienti, kteří nejsou infikovaní a trpí jiným onemocněním2. pacienti, kteří jsou infikovaní borréliemi, jejichž symptomy nejsou vyvolány borréliemi3. pacienti, kteří jsou infikování borréliemi a část jejich symptomů je vyvolána borréliemiDůležitá je diferenciální diagnostika nemocí způsobených neurotoxiny. Existují 4 v základě se lišící příčiny, které vedou k těm samým komplexním symptomům:1. chronická bakteriální infekce (borelióza a ko-infekce). Používáme naší testovací sadu se 7 zárodky.2. nemoci způsobené mykotoxiny (znečištění obydlí a těla plísněmi) Nejdůležitější jsou aspergilus, Mucor a různé penicilínové plísně (k testu používáme léky D5 firmy Sanum v přímém rezonančním testu)3. choroby způsobené životním prostředím (skrze petrochemikálie v pracovním prostředí nebo výpary jedů v obydlí, především z kobercových podlah a nábytku). Toluen, xylen a další látky k testování jsou k dostání u firmy Staufen Farma.4. Otrava těžkými kovy (rtuť, kadmium, olovo, hliník) a infekce v čelistní kosti (thioéter).Těžké kovy je možné prokázat podobně jako borrélie: nejdříve musí být provedena detoxikace, poté použijeme analýzu vlasů nebo minerální test erytrocytů, ke zjištění, které toxické kovy byly v posledních týdnech nebo měsících mobilizovány a nyní jsou prokazatelné v krvi, v červených krvinkách nebo ve vlasech.Velmi pečlivě rozlišujeme mezi ko-infekcemi borrélie a oportunními infekcemi. Ko-infekce jsou zárodky, které byly přeneseny při stejném hmyzím kousnutí jako vlastní borrélie. K těmto patří babesia microti, ehrlichiosa, rickettsia, chlamydia pneumoniae a několik dalších.Oportunní infekce jsou choroboplodné zárodky, které se dostanou do těla až po jeho oslabení borréliemi. Sem patří hlavně osm herpesvirů, na které je stále více nahlíženo jako na spouštěče mnoha dalších chorob. Epstein Bar virus je stále častěji brán v potaz při rakovině prsu, Herpes typ VI při chronickém únavovém syndromu, Herpes Simplex při psychiatrických onemocněních a ztrátě krátkodobé paměti, Herpes Typ 8 při roztroušené skleróze atd.Jedno z oportunních onemocnění, které je často přehlíženo je napadení červy. Škrkavky (ascaris) nacházíme nejčastěji, tasemnice (cestoidea) pak řidčeji. Červy mutují stejně jako bakterie a vyskytují se ve své známé morfologické formě, mohou však existovat i v mikroskopické velikosti (19).Je zřejmé, že jsou to ti samí pacienti, kteří jsou intoxikováni těžkými kovy, trpí zvýšenou citlivostí k chemikáliím a nejvíce trpí Borréliemi. Zabývali jsme se touto věcí opravdu pečlivě a zjistili jsme u většiny postižených pacientů genetickou blokádu. Blokáda enzymu glutation s-tranferázy je relativně snadné prokázat, testy enzymů cytochrom P450 Pathway jater, kódování enzymů pro acetylizaci a metalizaci jsou velmi drahé.Sám používám RD test, k rychlému určení diagnózy a následně laboratorní diagnostiku k jejímu podpoření. Při prokazování onemocnění plísněmi používám ELISA test, zjišťují se tak určité antigeny (Aspergilus niger, mucor, různé druhy penicilínu, stachybotrys). Nejsložitější a nejdražší je prokázání VOC (Volatile oganic compounds) jedů z životního prostředí. Zde používáme rozbor moči zaměřený na obsah organických kyselin. Tento obsah nepřímo poukazuje na otravu organizmu jedy. Pro prokazování Borrélií používáme v Německu výhradně test MELISA - laboratoř v Brmémách (26). V USA pak test Western Blot v laboratoři IgeneX (Nick Harris, PhD).Jako vědec zastávám následující názor: v evoluci lidstva tomu bylo dříve tak, že přežili pouze ti nejsilnější, krutí a nejagresivnější. Dnes jsou to ti, kteří mají dobré detoxikační enzymy. Naše práce lékaře nebo léčitele je vlastně kontra-evoluční. Stojíme evoluci v cestě.Tři složky Lymské BoreliózySložka 1:Přítomnost borrélií, ko-infekcí a oportunních infekcí.Svou metabolickou aktivitou, vylučováním peptidů, které pak řídí hostitelský organizmus a dále skrze své odpadní látky a samou svou přítomností vytvářejí mikroby změnu prostředí což se v nejrůznějších podobách projevuje na zdraví organizmu. Dochází ke změně hodnot pH, obsahu elektrolytů, změně permeability buněčné stěny, ke změnám reakce -schopnosti střevního systému atd.V tomto aspektu léčby se všeobecně přistupuje k léčbě antibiotiky. Sám upřednostňuji pečlivý výběr antibioticky působících bylin, dále vhodných minerálů a ortomolekulárních látek. Jako doplněk používám pulzních elektromagnetických polí. Technologie, kterou používáme, je známa pod jménem KMT (Klinghardt-Matrix-Therapie). Ve spolupráci s jednou japonskou firmou jsme vyvinuli sérii nástrojů, které se používají podobně jako přístroje TENS. Přístroje jsou složené z počítačového zařízení a čtyř elektrod, které je možné použít třemi různými způsoby:1. elektrody se položí nebo přilepí a převádějí pulzní proudy do pacientova těla2. elektrody se přiloží k pacientovi a vytvářejí neviditelná pulzní světelná pole, která modulují a strukturují biofotonní pole pacienta3. elektrody jsou vloženy do vany a přenášejí tak pulzní pole do vody a následně do pacientova těla (17).Přístroje jsou v USA schváleny FDA (státní zdravotnická organizace). Přístroj vytváří současně několik vysokofrekvenčních polí o biologické vlnové délce. Tyto vlny jsou modulovány tak, aby interferenční vzorce vytvářely požadovanou pulzní frekvenci. Současně vznikají synergetické harmonické alikvotní tóny, které dodávají přístroji hlubokou působnost. Vlnové nosiče jsou modulovány tzv. „Microbial Inhibition Frequencies“. To jsou vědou uveřejněné frekvence, které omezují nebo zastavují růst určitých zárodků. Předchůdci této metody byly ve 30. letech Dr. Royal Rife v Kalifornii a Hulda Clark, která technologii dále rozvíjela. Více jak 100 krát za sekundu měří tento přístroj kožní odpor a nastavuje tak sílu proudu vůči neustále se měnícímu kožnímu odporu. Díky tomu nedochází k adaptaci organizmu na proud a mikrovlny prostupují volně všemi tkáněmi. Přístroj nabízí pro každý choroboplodný zárodek desítky různých frekvencí. Některé z těchto vln omezují sexuální aktivitu mikrobů, jiné zase štěpení DNA a řízení reprodukce atd. Používáme pouze vědecky podložené frekvence, ne empirické frekvence z oblasti esoterické medicíny. Tyto frekvence mají také enormní vliv na řízení imunitního systému. Mají určitý tréninkový vliv na buňky imunitního systému, které po léčbě dokáží lépe identifikovat příslušné mikroby a následně je dokáží lépe rozpoznat od vlastních tělních tkání. Dále řídí tyto frekvence také přijímání léků v různých tkáních. Podaná léčiva nejsou vedena pouze do mikroby zasažených tkání, ale koncentrují se také jiných oblastí těla. (Drug Uptake Enhancement).Složka 2:Exo a endotoxiny vytvářené mikroorganizmy.Téměř všechny toxiny produkované mikroby patří do velké skupiny neurotoxinů, některé také do skupiny s“. karcinogenů. Existují ale také toxiny, které blokují receptor T3 na buněčné stěně atd. Snížená hormonální produkce gonád a nadledvinek je u Lyme-pacientů častým problémem způsobeným neurotoxiny. Centrální blokáda epifýzy, hypotalamu a hypofýzy je téměř vždy přítomná a často vyžaduje zvláštní lékařské nebo léčitelské opatření. Nejefektivnější metody jsou zde Psycho-Kineziologie a neurální terapie. Biotoxiny mikroorganizmů mají synergetický efekt spolu s těžkými kovy, jedy z životního prostředí a thioéterem (infekce v čelistní kosti a nicoléze), a také typickými jedy ze zubů s kanálkovou výplní.Mnou uveřejněný protokol k detoxikaci neurotoxinů je důležitou součástí léčby Borrélií. (6, Hier&Jetzt, vydání 4/2001).Používáme látky s vazebnou schopností neurotoxinů jako např. vláknitou, nevařenou zeleninu, samento, cholesryramin (13), beta-sitosterol, řasy chlorella, jablečný pektin a fazolový prášek mucuna (14). V první fázi léčby by měl být vypracován efektivní detoxikační protokol. Šetrné a účinné vyloučení těžkých kovů je z velké části věda, ale trochu také umění. Nutné informace k tématu jsou dnes snadno dostupné. (15).Těžký krok v detoxikaci neurotoxinů je jejich samotné uvolnění ze stávajících vazeb. Teprve poté mohou být dopraveny do jater a dále vyloučeny přes žluč a střeva. Z tohoto místa mohou vazebné látky toxiny vyvést z těla. Toxiny, které blokují T3 receptor, mohou být vyloučeny podle Wilsonova protokolu orálním T3. Toxiny, které blokují Cortisol receptor mohou být vyvedeny ayurvédským rostlinným přípravkem Forskolinem.Samento (14), CGF (Chlrella Grow Factor, Chlorella Extract) a koriandr společně s neozářeným práškem z fazolí mucuna (14) zvládnou vyvést z tkáně téměř vše ostatní. SH Glutation nitrožilně, orálně nebo inhalačně napomáhá vyvést neurotoxiny z buňky. DMPS a kalcium EDTA a nitrožilně podaný vitamín C dopravují jedy v mezibuněčném prostoru k vylučovacím orgánům. Kyselina Alfa-liponová pomáhá vylučovat těžké kovy navázané na glutation v játrech a žlučníku. „Novou“, nejdůležitější látkou, která pomáhá vyvést neurotoxiny z nitra buňky, jsou fosfolipidy. Již po dva roky používáme s úspěchem „Phospolipid Exchange“ - energeticky upravená kombinace sojových fosfolipidů, EDTA, kyseliny alfa-liponové a hořčíku (14).Tento detoxikační prostředek je v současnosti pro naše pacienty trpící lymskou boreliózou nejefektivnější a je nejlépe snášen. KMT mikrofrekvenční přístroj může vylučování toxinů značně urychlit, především tam, kde biochemické substance neuspěly (17). Psychoterapeutické intervence jako PK nebo MFT (15), techniky s intencí odhalení a léčení starých traumat, mají často hlubší efekt na vyvazování a následné vylučování neurotoxinů z tkáně právě tam, kde ostatní metody neuspěly.Před každým MFT/PK sezením premedikujeme pacienta chlorellou a CGF/Chlorella Extrakt. Někdy je nutná extrakce mrtvého zubu nebo injekce autonomního ganglionu Glutathion nebo jiným chalátem ke zrychlení vyplavení neurotoxinů. Lymfatická drenáž a colonhydroterapie mohou pomoci vyplavit toxiny z těchto systémů. Klinghardtova Matrix Terapie spojuje všechny tyto elementy v jednoduché a snadno naučitelné metodě.Složka 3:Reakce imunitního systému způsobená toxiny a mikrobyJsou známy tři varianty modifikace imunitního systému Lymskou boreliózouZpůsob jakým imunitní systém reaguje na přítomnost mikrobů je z větší části závislý na stavu a životních podmínkách hostitele:- geneticky naprogramovaná kvalita a množství detoxikačních enzymů- raná onemocnění- dětská traumata- elektromagnetický stres (místo na spaní, používání mobilního telefonu, vystavení elektromagnetickým polím v autě, na pracovišti)- potravinové alergie a stravovací návyky- sociálně ekonomické vlivy- operace a prodělané choroby- výživa- nedostatek pohybu- stres- zatížení zubů jedy (amalgám, snížený skus, kanálkové výplně, infekce v čelistní kosti)Anergie - chybějící adekvátní reakce imunitního systémuZnámý mechanizmus, který mikroby používají k vyřazení imunitního systému se nazývá hyperkoagulace. Mikroby se především usazují v cévním endotelu, kde mají nepřeberný dostatek živin. Aby nebyly buňkám imunitního systému nápadné, řídí mechanizmus koagulace hostitele. V krvi je tvořeno nadměrné množství fibrinu, který je následně ukládán v endotelu a vytváří nad mikroby něco jako přikrývku. Živiny se mohou skrze tuto přikrývku dostat, ale imunitní systém není schopen mikroby rozpoznat. Laboratorní test, který je schopen tento problém prokázat je krevní test na „rozpustné monomery fibrinu“. K terapii používáme opět KMT technologii k oživení buněk imunitního systému.Rechtsregulat je enzymatický nápoj vedoucí k rozpouštění patologických fibrinových monomerů a odstraňuje tak tento aspekt. V našich vyšetřeních jsme zjistili, že Rechtsregulat je efektivnější nežli dvojitá denní injekce Heparinu. Navržené dávkování: 2 denně polévkové lžíce ve sklenici vody. Dalším známým obranným mechanizmem mikrobů je tzv. „Molecular Mimicry“ - buněčná stěna spirochet obsahuje molekuly cukru a stavební prvky proteinů, které jsou identické s myelinem nervových pochev. Z toho důvodu nás už nepřekvapuje, že u 60ti % našich pacientů s MS nacházíme infekci borreliózy.Alergie:Pod tímto pojmem rozumíme přiměřenou nebo přemrštěnou reakci imunitního systému na přítomné jedy a mikroby.Klasická medicína měří hlavně dva aspekty:1. T -Help-Suppressor-RatioKdyž je přítomno více pomocných T-lymfocytů než supresoních buněk, dochází k přemrštěné imunitní reakci. V opačném případě je imunitní reakce snížena. U Lymské borreliózy dochází k oběma reakcím. U T-pomocných buněk rozlišujeme mezi reakcemi TH 1 a TH2. Dříve se v němčině zjednodušeně nazývaly celulární a humorální imunitní reakce. 80 procent pacientů s boreliózou má příliš aktivní imunitní systém. K regulaci imunitního systému je zatím nejvhodnější desenzibilizace pomocí PK nebo MFT (15). Pacient drží alergen (např. bakterielní kulturu), během této doby je jeho autonomní nervový systém držen ve stavu uvolnění. Používáme techniku poklepávání na akupunkturní body a hypnoterapeutické techniky, které se učíme, v rámci psycho kineziologie (PK). Další efektivní metoda jak vyvážit TH 1 a TH 2 reakce je terapie vlastní močí. Pacientova vlastní moč je filtrovací jehlou natažena do stříkačky a dvakrát týdně jsou injektovány 2 kubíky hluboko do svalu. Po čtvrté injekci je pacientovi často lépe. Jako doprovodnou léčbu dávám sérii 12ti injekcí.Autoimunita - toxiny a mikroby jako haptenyI když u toho kterého pacienta nepůsobí těžké kovy a bakterie jako alergeny, mohou se „nalepit“ na pacientovu vlastní buněčnou stěnu. V této kombinaci působí jako alergeny a imunitní systém útočí na vlastní buňky pacienta, ve kterých jsou tyto hapteny uloženy. Toto je hlavní mechanizmus autoimunních onemocnění. Důležitá je zde biologická detoxikace těžkých kovů.Spirochety vyvinuly ještě další trik. Jde o interakci mezi specifickým virulescentním faktorem (OspE = outer surface protein E) a hostitelským proteinem jménem fuH. Tyto mechanizmy mohou být zbaveny účinku pomocí KMT - technologie.Mnoho lékařů v Evropě před několika málo lety naskočilo na již jedoucí vlak v léčbě Lymské borreliózy a snaží se udělat si jméno kopírováním knih a webových stránek amerických autorů jako je např. Joe Burrescano, MD. Nováčka poznáte podle toho, že vám stále tvrdohlavě předepisuje antibiotika, která všeobecně vedou ke krátkodobému zlepšení, ale z dlouhodobého hlediska přinášejí jen málo úspěchů. V současnosti je známo, pokud vezmeme v potaz všechny mechanizmy, které borrélie vyvinuly, že k dosažení uzdravení je nutné léčit antibiotiky minimálně 18 měsíců (25). Pozorujeme trvalé vedlejší účinky této terapie, např. selhání ledvin, tinitus, slábnutí imunity atd. Pokud věříme vědě a literatuře a bydlíme v prostředí jako Schwarzwald, kde je 12-22 % mušek a komárů přenašeči borreliózy, trvá to pouze několik týdnů, kdy bude uzdravený pacient znovu infikován. Nedává žádný smysl léčit antibiotiky 1 a 1/2 roku, abychom docílili několika týdnů bez symptomů, před tím, než bude opět nutno podstoupit léčbu. V žádném případě nejsem nepřítelem léčby antibiotiky. Antibiotika pomohla mnoha mým pacientům dostat se z nejhoršího ven. Jakmile ale pacient začne opět myslet a fungovat, měla by být léčba okamžitě upravena na již zmíněné metody. Při zohlednění již popsaných synergetických principů se pacienti zotaví a mohou pak vést plnohodnotný život. Některé aspekty léčby by měly být vedeny dále po zbytek života. Pokračovat na další díl.

folder_openPřiřazené štítky

Důsledné cvičení - klíč k úspěšnému hubnutí

access_time19.listopad 2019personMarián Kroužel

 Důsledné cvičení - klíč k úspěšnému hubnutíPokud cvičíte za účelem hubnutí, nejdůležitějším faktorem není cvičení které provádíte, nebo délka tréninku, nebo dokonce intenzita tréninku. To vše má vliv na to, kolik kalorií spálíte během tréninku, ale nejdůležitějším faktorem pro váš úspěch v hubnutí je důslednost tréninku. Všichni jsme slyšeli, že tajemství k dosažení udržitelného hubnutí a udržování zdravé tělesné hmotnosti je životní styl. A co přesně je životní styl? Životní styl je pojem užívaný k popisu toho, co děláme každodenně nejčastěji. To znamená to, co jíme nejčastěji a jak pravidelně jsme aktivní. Jinými slovy je to to, co jíme a děláme důsledně.Chcete-li pomoci cvičit častěji, tady jsou naše nejlepší tipy:1. Když začnete cvičit, začněte velmi pomalu, a postupně v průběhu týdnů a měsíců zvyšujte intenzitu tréninku, jeho délku a frekvenci. Nejhorší, co můžete udělat, je přehánět svůj výkon a cvičit příliš těžce, dlouho nebo příliš často.2. Zkuste cvičit každý den ve stejnou dobu. To vám pomůže navyknout si na cvičení a časově oraganizovat další denní povinnosti.3. Provádějte a střídejte různá cvičení. To vám pomůže zabránit nudě a podpoří celkovou kondici, zdraví a maximální výhody hubnutí. Ujistěte se, že cvičení zahrnuje jak kardiovaskulární cvičení (chůze, jogging, cyklistika, atd.), tak posilování svalů a strečink (vzpírání, jóga, pilates atd.).4. Najděte si pro cvičení kamaráda nebo dva. To vám také pomůže zabránit nudě a povzbudí vás cvičit, když nemáte chuť. Kolegové z práce, přátelé a rodina jsou nejlepší kamarádi na cvičení, ale pokud se snažíte najít někoho se společným cílem a zájmem o pravidelné cvičení, existuje spousta online skupin a fór o cvičení, kde můžete hledat někoho přátelského ke cvičení.5. Najděte si cvičení, které vás baví a to provádějte nejčastěji. Například, pokud máte nejraději chůzi, udělejte si z chůze cvičení, které provádějte nejvíce a doplnit si příležitostně chůzi jiným cvičením např. kolo nebo pilates).6. Dopřejte si, tu a tam, zacvičit na nějakém stroji nebo s novou cvičební výstrojí. Skvělým příkladem jsou monitory srdečního tepu (pulsmetry), nová kola, cvičební DVD, nebo i jen nový pár běžeckých bot. Je úžasné, jak věci jako tyto, mohou motivovat ke cvičení, i když je to zatím jen cestu ven z krize.7. Rozdělte si vaše tréniky podle ročních období. Například, když jsme uprostřed zimy a venku je mráz, není dobré začínat venku s joggingem. Lepší nápad by měl být přihlásit se třeba na lekce jógy nebo Pilates, dokud se venku trochu neoteplí. Pak můžete začít běhat.8. Zvažte možnost dostat odbornou pomoc v tom jak začít nebo jak nadále pokračovat. Osobní trenér vám pomůže naplánovat tréninky a ukáže vám, jak provádět širokou škálu cvičení, tak aby bylo vaše cvičení bezpečné, zajímavé a efektivní.Pokud cvičíte za účelem hubnutí, nejdůležitějším faktorem není cvičení které provádíte, nebo délka tréninku, nebo dokonce intenzita tréninku.To vše má vliv na to, kolik kalorií spálíte během tréninku, ale nejdůležitějším faktorem pro váš úspěch v hubnutí je důslednost tréninku.Doufáme, že vás tyto fakty přesvědčily a vyzkoušíte naše tipy, aby vám pomohly cvičit pravidelně a dosáhnout vašich cílů v hubnutí.Hodně štěstí při hubnutí a děkujeme za přečtění a za návštěvu.

folder_openPřiřazené štítky

4 tipy pro dobrou kondici

access_time16.prosinec 2019personMarián Kroužel

Máme pro Vás 4 tipy, jak dlouhodobě zůstat v dobré kondici1. Věděli jste, že na kvalitní hubnutí vám stačí tři hodiny svižné chůze týdně? Chůze má blahodárný účinek na oběhový systém a přiměřeně zahřívá svaly. Stačí občas místo výtahu použít schody anebo vystoupit o dvě zastávky dříve a dojít do práce pěšky.2. Pořiďte si gymnastický balon. Bolest zad už potkala většinu z nás. Vysedávání v kanceláři nám opravdu moc neprospívá. Cvičením na míči se vám uvolní páteř a bolesti po čase odejdou. Požádejte svého přítele o masáže a kombinujte protahování na míči s příjemným odpočinkem. Hlavně nezapomeňte na masážní oleje, abyste si to opravdu užili!3. Hlavním zdrojem všech vitaminů a minerálů by měla být zdravá strava. Každodenní dávka multivitamínů ovšem jako doplněk stravy ještě nikomu neublížila. Například vitamin E nelze získat jako plnohodnotnou dávku pouze ze stravy. V oblasti vitaminových doplňků vám může pomoci internetová lékárna.4. Nezapomeňte spát. Možná to někoho překvapuje, ale vydatný a kvalitní spánek přispívá významně k celkové tělesné kondici člověka. Jakmile dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, můžete si přivodit zdravotní problémy, nemluvě o tom, že budete rozmrzelí a ospalí. Především však nedostatek spánku zvyšuje chuť k jídlu, protože tělo si svůj deficit energie zkrátka potřebuje něčím vykompenzovat.Rozmazlujte své tělo, jak to jen půjde, neboť věřte tomu nebo ne – ve stáří se vám to jednou všechno vrátí v dobrém. Pravidelný pohyb, dostatek spánku a zdravá strava bude vaším prvním krokem ke zdraví.

folder_openPřiřazené štítky

Jak je důležité správně sedět

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

Také během dne musíte několikrát odskakovat od počítače, narovnat se, protáhnout si ruce za zády? Nebo se třeba musíte chvilku projít, protáhnout hřbet až k zemi, promnout si oči, nebo zacvičit zápěstím, protože jinak byste už nemohli napsat ani čárku? Tak vítejte v jednadvacátém století, kde převážná většina z nás trpí „moderními“ zdravotními problémy. To zní možné hrozivě, mnohem horší je ale fakt, že si za to můžeme sami.Půlhodina a dost V nejrůznější diskuzích bývá velmi často zmiňována zázračná půlhodinka, tedy čas, po jehož uplynutí je třeba tělo protáhnout. Jednoduše, nemusíte pod stolem dělat kliky, nebo skákat přes švihadlo. Úplně stačí, když si půjdete udělat kávu, projdete se na toaletu nebo půjdete zkontrolovat kytky na chodbě. Podle lékařů práce na počítači, která je delší než šest hodin denně, může být pro tělo riziková, hlavně pro zádovou oblast, a je proto třeba pauzy dělat. Ideální je také prostorové řešení kanceláře, které vás nutí odbíhat od počítače, když potřebujete scanovat, kopírovat a tisknout.Neexistují dobré a špatné židle Základem je ale správné sezení. „Vždycky ráno dorazím do kanceláře a snažím se sedět správně. Vzpřímeně, záda narovnaná, stehna s lýtky v pravém úhlu. Po dvou hodinách se ale sama vždy přistihnu, jak sedím shrbená a stěžuji si kolegyním, jak mě dnes všechno bolí,“ popisuje Ida Janáková jeden z pokusů o správné sezení. Přitom by stačila kvalitní židle a několik málo vychytávek, které vám prostě nedovolí krčit se. Židle by měla mít pro začátek tři základní vlastnosti: nastavitelnost její výšky, možnost nastavit oporu páteře a možnost otáčení. Správně sedět se dá ale i na prachobyčejné židli, stačí vštípit si zásadu pravých úhlů. O co jde? Jednoduchá věc, musíte dodržovat pravý úhel mezi svými stehny a lýtky, mezi stehny a zády a ideálně i mezi předloktím a pažemi. Šlapky nohou máte položené na podlaze, nesmí viset ve vzduchu ani byste je neměli křížit.3+1 vymoženosti Že všechny zmíněné rady dodržujete a přesto vás zlobí celé tělo? Tak zkuste židli na chvíli vyměnit za nafukovací gymnastický míč. Udržet se na něm není tak jednoduché, takže budete muset balancovat a zapojovat tak hned několik svalových oblastí najednou. Ale pozor, na celodenní sezení to určitě není. Pokud vám natékají nohy nebo trpíte křečovými žilami, i na vás výrobci mysleli, zapátrejte v obchodech po masážní podložce pod nohy, která podporuje jejich prokrvení. Přistihla jste se někdy během pauzy, že si musíte prsty převracet proti směru anebo všelijak pohybovat se zápěstím? Tak na to se doporučují gelové podložky pod ruce, díky kterým budou vaše ruce výš než klávesnice a vy tak budete psát „shora“.  A pokud patříte k většině PC uživatelů, které bolí záda, vyzkoušejte trik, kdy si pod oblast kříže dáte buď složený ručník anebo nafukovací podložku. Díky nim budou vaše bedra přirozeně prohnuta a vy přežijete další osmihodinovku v práci. 

folder_openPřiřazené štítky

Depresivní porucha

access_time06.únor 2020personRadka Eliášková

Slovníková definice Nejrozšířenější psychické poruchy v populaci. Jedná se o vážné, zneschopňující onemocnění, v jehož důsledku dochází k významné ztrátě pracovní schopnosti obyvatelstva srovnatelné se široce rozšířenými tělesnými chorobami. V medicínském slova smyslu se jedná o chorobný stav definovaný patologicky pokleslou náladou, doprovázenou ztrátou zájmů postiženého jedince o aktivity, které obvykle přinášejí potěšení, a pocity snížené energie spojenými se zvýšenou únavou. Depresivní poruchy se vyskytují jak bez přítomnosti, tak v přítomnosti tělesných poruch a při jejich léčbě. Plná definice Depresivní poruchy jsou spojeny s neurochemickými změnami a dnes již prokazatelně i neurodegenerativními procesy v centrálním nervovém systému, kdy dochází k akcelaraci apoptózy a zástavě neuroneogeneze ve specifických oblastech mozku. V nálezech moderních zobrazovacích technik jsou zjišťovány objemové změny některých důležitých neuronálních struktur. Onemocnění se tak stává přímým důkazem, že nekontrolovaný stres má významný negativní dopad na neuronální struktury a neurotransmiterový přenos, což potvrdily předchozí nálezy v animálních modelech. Charakteristická pro onemocnění je hypersekrece kortisolu, která je spojená se stresem, působící nepříznivým vlivem na řadu orgánových systémů včetně mozkových struktur. Jedinci se pravděpodobně liší v geneticky determinované schopnosti snášet stres a existuje spojení mezi mírou výskytu depresivních poruch a množstvím prožitých stresových událostí včetně přítomnosti tělesného onemocnění v závislosti na funkčním polymorfismu genu pro serotoninový transportér (transmembránová bílkovina zajišťující zpětný transport serotoninu z oblasti synaptické štěrbiny do presynaptické části neuronu).Začátek jednotlivých epizod bývá většinou spojen se zátěžovými situacemi (porod, cévní mozková příhoda, přítomnost tělesné choroby). Pro stanovení diagnózy depresivní poruchy je nezbytné, abychom u nemocného zjistili následující symptomy stanovené Mezinárodní klasifikací nemocí MKN-10. Mezi základní příznaky depresivní poruchy patří depresivní nálada, která je takového stupně, že je pro jedince naprosto nenormální, musí být přítomna po většinu dne a téměř každý den po dobu alespoň dvou týdnů, přičemž není ovlivněna okolnostmi. K dalším důležitým známkám patří ztráta zájmů a radosti z aktivit, které jedince obvykle těší, nebo je přítomen pocit snížené energie a zvýšená únavnost. V rámci diferenciální diagnózy lze za významné považovat vyloučení bipolární afektivní poruchy, protože nesprávná diagnóza může mít pro nemocného vážné následky. K častým komorbiditám, které negativně ovlivňují průběh a léčbu, patří úzkostné, somatoformní poruchy a event. syndromy závislosti na alkoholu. Mezi základní metody léčby patří především farmakoterapie antidepresivními preparáty, psychoterapie a jejich vzájemná kombinace. K dispozici je v současné době široké spektrum antidepresiv, která disponují různými mechanismy účinku. Volba antidepresiva je vždy záležitostí přísně individuální a řídí se profilem symptomů, které u nemocného zjistíme. Jde-li o první epizodu onemocnění, o staršího nemocného nebo o pacienta s tělesnou komorbiditou, jsou dnes považovány za léčbu první volby inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. V iniciální etapě léčby lze podávání antidepresiv kombinovat s anxiolytiky a hypnotiky. Pacienta je nutné po zahájení terapie pravidelně sledovat, obzvláště v iniciálních prvních týdnech léčby, kdy je zvýšeno riziko suicidálního jednání. Léčba by měla trvat u prvních, nekomplikovaných případů 6–9 měsíců od chvíle dosažení remise. S opakujícími se epizodami je nutné léčbu vést delší časové období. Vysazování léčby je nutné pozvolně, cca o 25 % denní dávky každý týden. Epidemiologie Depresivní porucha patří mezi nejrozšířenější psychické poruchy v populaci. V medicínském slova smyslu se jedná o chorobný stav definovaný patologicky pokleslou náladou, doprovázenou ztrátou zájmů postiženého jedince o aktivity, které obvykle přinášejí potěšení, a pocity snížené energie spojenými se zvýšenou únavou. Depresivní poruchy se vyskytují jak bez přítomnosti, tak v přítomnosti tělesných poruch. V případě tělesných onemocnění mohou být jak příčinou (nebo jednou z přispívajících příčin), tak následkem somatického onemocnění nebo vznikají v terénu tělesné choroby a její léčby s depresogenním účinkem. Roční prevalence depresivní poruchy v běžné populaci dospělých osob je odhadována na 5–9 % u žen a 2–3 % u mužů. V jedné z recentních epidemiologických prací je uváděna roční prevalence v evropské populaci bez ohledu na pohlaví 6,8 % pro středně těžké a těžké depresivní epizody (18,5 milionů obyvatel EU), a přidáme-li chronickou formu mírné depresivní poruchy, tzv. dysthymii, je roční prevalence těchto afektivních poruch odhadována na 9 % (20,8 milionů obyvatel). Celoživotní riziko vzniku depresivní poruchy je 10–25 % u žen a 5–12 % u mužů. Nejvíce žen a mužů je postiženo v produktivním věku 25–44 let.Významnou skupinou nemocných, která je zatížena vyšším rizikem vzniku komorbidní depresivní poruchy, jsou somaticky nemocní. Depresivní porucha často doprovází symptomy mnoha primárně somatických onemocnění (např. kardiovaskulárních chorob v 16–23 %, cévních mozkových příhod v 32 %, epilepsie v 31 %, roztroušené sklerózy a jiných zánětlivých onemocnění CNS v 37 %, Parkinsonovy nemoci a jiných nemocí bazálních ganglií v 35– 45 %, traumat mozku v 15–50 % a míchy ve 30– 60 %, demence ve 20–80 %). Depresivní potíže mohou být vyvolány také léčbou tělesného onemocnění (kortikoidy, ACTH, H2-blokátory, klonidin, ACE-inhibitory, betablokátory, sedativní hypnotika, antipsychotika, blokátory Ca-kanálů, hormonální antikoncepce, chemoterapie, digoxin). Častěji dochází k rozvoji poruchy u žen, a to zejména v rizikových obdobích (gravidita, poporodní období, menopauza). Časté rizikové faktory pro vznik depresivní poruchy jsou uvedeny v Tab. 1.Tab. 1 – Rizikové faktory pro vznik depresivní poruchyTab. 2 – Přehled látek nejčastěji spojovaných s možným potenciálem indukce deprese u dosud zdravých jedinců.Etiologie a patogeneze Depresivní poruchy jsou vážná onemocnění, která jsou spojena s neurochemickými změnami a dnes již prokazatelně i neurodegenerativními procesy, kdy dochází k akcelaraci apoptózy a zástavě neuroneogeneze ve specifických oblastech mozku. V nálezech moderních zobrazovacích technik jsou zjišťovány objemové změny některých důležitých neuronálních struktur (hipokampus). Onemocnění se tak stává přímým důkazem, že nekontrolovaný stres má významný negativní dopad na neuronální struktury a neurotransmiterový přenos, což potvrdily předchozí nálezy v animálních modelech. U nemocných lze na počátku vzniku depresivní epizody často identifikovat působení řady stresových faktorů, z nichž k nejčastějším patří skryté nebo otevřené konflikty v manželství. Velmi specifická je patogeneze poruch nálady doprovázející tělesná onemocnění. Obecně lze říci, že u tzv. organických depresivních poruch bude část mechanismů společná a část specifická pro každou specifickou tělesnou chorobu samotnou nebo její léčbu. Neoddiskutovatelný je vliv samotné nemoci na procesy v organismu, které vedou k rozvoji deprese (např. poškození tkáně mozku při cévní mozkové příhodě, prudké zatížení volnými kyslíkovými radikály, excitotoxicita uvolněných aminokyselin, imobilizace organismu spojená s nižším průtokem krve apod.) a spolupůsobí jistě i faktory, které nalézáme u primárních depresí, tj. alterace osy hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin nebo změny osy hypotalamus-hypofýza-štítná žláza. Za nezanedbatelnou formu stresu lze u chronicky nemocných považovat nutnost přizpůsobit se nové kondici organismu, bolesti, ztrátě schopnosti fungovat v běžných podmínkách, ale i ztrátě dosavadních sociálních vazeb. Dochází tak k negativnímu ovlivnění hned několika zásadních sociálních determinant zdraví (nadměrně se zvyšuje míra stresu, vzrůstá sociální izolace, dochází ke ztrátě nebo přerušení práce a jedinec není aktuálně schopen dosáhnout plného uplatnění). Klinický obraz Zpočátku si nemocný může stěžovat na jeden nebo několik tělesných příznaků (únava, bolesti), případně prezentuje podrážděnost, úzkost nebo nervozitu a teprve podrobnější vyšetření odkryje pokles nálady neodpovídající okolnostem či přítomnost ztráty zájmů. Tyto změny jsou doprovázeny změnou všeobecné úrovně aktivity a většina dalších příznaků je druhotných nebo snadno srozumitelných v kontextu změn nálady a aktivity. Začátek jednotlivých epizod bývá většinou spojen se zátěžovými situacemi (porod, cévní mozková příhoda, přítomnost tělesné choroby). U většiny nemocných se setkáváme s pozvolným nástupem potíží.Lékaři všech oborů se mohou setkat s celým spektrem duševních poruch (neurózy, psychózy, poruchy osobnosti a intelektu, závislosti různého typu, psychosomatické choroby) a zejména také s jejich rozmanitou kombinací se somatickými poruchami, při kterých jsou duševní poruchy považovány za primární (hypertenze, dráždivý tračník, astma) nebo kdy tvoří sekundární doprovod závažných somatických chorob (např. diabetu, arteriosklerózy, stavů po cévních mozkových příhodách, dlouhodobějších onemocnění). Ne vždy pacient přichází s jednoznačně strukturovaným spektrem potíží, obzvláště jde-li se svými problémy k lékaři jiného oboru, a někdy si ani změnu svého stavu neuvědomuje. Mezi často primárně prezentované potíže nemocných patří především nespavost. Tento symptom si zaslouží naši zvýšenou pozornost a po „skrytých“ psychických komplikacích stojících za nespavostí je třeba cíleně pátrat! U nemocných trpících depresí je výskyt nespavosti v rámci ambulantně léčených odhadován na 65 % a u hospitalizovaných až na 90 %! Současně je nespavost pro nemocné do určité míry „neutrální“ symptom, podobně jako bolest, který se nemocný nebrání prezentovat, na rozdíl od řady psychických potíží, které mohou budit na první pohled dojem duševní choroby. Pacient si nemusí své depresivní ladění plně uvědomovat a/nebo si jej spojuje právě například s nedostatkem spánku a často prohlašuje, že kdyby se zbavil nespavosti, psychická porucha by také vymizela.Ilustrativním příkladem provázanosti mohou být kardiovaskulární onemocnění a depresivní poruchy. Sama depresivní porucha má vliv na rozvoj kardiovaskulárních onemocnění u osob dosud kardiálně zdravých, ale i na rozvoj dalších srdečních příhod u kardiologicky nemocných, a podílí se tak na vzestupu následné morbidity a mortality. Prozatím není zcela jasný časový interval rozvoje depresivní poruchy v takových případech. Vážnější je situace z pohledu rozdílu mortality depresivních a nedepresivních pacientů po infarktu myokardu, které se zvyšuje s odstupem od akutního infarktu myokardu a po 6 měsících činí 16,5 % (relativní riziko 3,10) vs. 3 %, zatímco po 18 měsících dochází k nárůstu pouze o 4 %, tj. na 20 % (relativní riziko 3,64) vs. 6 %. Lze tedy odhadovat, že případný dopad faktorů spojených s depresivní poruchou po akutním infarktu myokardu je otázkou týdnů až měsíců. Ukazuje se také, že jak časný nástup (< 6 měsíců), tak pozdní nástup (> 6 měsíců–5 let) depresivní poruchy má srovnatelný negativní vliv na přežití hodnocené po 8 letech od infarktu myokardu. Z našich klinických zkušeností vyplývá, že první depresivní symptomy se objevují ještě v průběhu akutní hospitalizace, ale výjimkou není ani oddálené trvání obtíží v řádech měsíců, kdy už však souvislost s kardiovaskulární příhodou nemusí být vnímána.Diagnostika Pro stanovení diagnózy depresivní poruchy je nezbytné, abychom u nemocného zjistili následující symptomy dle MKN-10: Mezi základní příznaky depresivní poruchy patří depresivní nálada, která je takového stupně, že je pro jedince naprosto nenormální, musí být přítomna po většinu dne a téměř každý den po dobu alespoň dvou týdnů, přičemž není ovlivněna okolnostmi. K dalším důležitým známkám patří ztráta zájmů a radosti z aktivit, které jedince obvykle těší, nebo je přítomen pocit snížené energie a zvýšená únavnost. K častým doprovodným příznakům patří ztráta sebedůvěry a sebeúcty; neoprávněné sebevýčitky nebo přehnané a bezdůvodné pocity viny; nedostatek emočních reakcí na události nebo aktivity, které normálně vyvolávají emoční odpověď; vracející se myšlenky na smrt či sebevraždu nebo jakékoliv sebevražedné jednání; snížená schopnost myslet nebo se soustředit, jako je například nerozhodnost nebo váhavost; změna psychomotorické aktivity s agitovaností nebo retardací, pro niž máme objektivní důkaz (chování nemocného při vyšetření, popis chování jinými osobami); poruchy spánku jakéhokoliv druhu (nejčastěji ranní probouzení dvě nebo více hodin před obvyklou dobou, často spojené s těžšími depresivními prožitky v ranních hodinách); změna chuti k jídlu (zvýšená nebo snížená s odpovídající změnou hmotnosti); zřetelná ztráta libida. Afektivní porucha se může vyskytnout u jedince poprvé v životě v přímé souvislosti např. s infarktem myokardu či atakou roztroušené sklerózy a potom hovoříme o organické depresivní poruše (dle Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10 – F 06.32). Při druhé možnosti mnohočetné faktory tělesného onemocnění vyvolají depresivní potíže u jedince, který již v minulosti depresivní epizodu alespoň jednou prodělal nebo se pro ni léčí. Potom poruchu spíše označíme jako exacerbaci periodické depresivní poruchy (F 33) a somatické onemocnění chápeme jako provokující faktor již anamnesticky přítomné psychické choroby. Nabízí se pochopitelně myšlenka, že jedinci, kteří mají s afektivní poruchou zkušenost, jsou v rámci nově vzniklého tělesného onemocnění vulnerabilnější ke vzniku depresivních epizod, ale důkazy prozatím chybí. Ze studií s velkým počtem probandů vyplynulo, že například závažnost kardiovaskulárního onemocnění neovlivňuje stupeň závažnosti depresivní epizody, ale oproti tomu závažnost depresivní epizody ovlivňuje riziko mortality v důsledku onemocnění. Riziko mortality je dvojnásobné u těžší depresivní epizody oproti mírné, bez ohledu na přítomnost kardiovaskulárního onemocnění na začátku sledování, a současně riziko mortality z důvodu kardiovaskulárního onemocnění je třikrát vyšší při přítomnosti než při absenci choroby při zahájení sledování.Za maximální zjednodušení detekce přítomnosti depresivních poruch zejména u ohrožených jedinců, což jsou především somaticky nemocní, považují někteří autoři dvě otázky: „Cítil jste se v průběhu posledního měsíce na dně, depresivní, bez nálady nebo beznadějně?“ a „Ztratil jste v průběhu posledního měsíce zájem nebo potěšení z aktivit, které vám je obvykle přinášely?“. Pozitivní odpovědi na tyto dvě otázky vykazují senzitivitu (96 %) a specificitu (57 %) pro diagnózu depresivní poruchy.V České republice bývá často používána k diagnostice tzv. autoevaluační Zungova sebeposuzovací stupnice deprese (SDS). Tento jednoduchý dotazník je určen k hodnocení populace dospělých trpících depresivní poruchou střední a lehké intenzity. Dotazník může předložit pacientovi k vyplnění i střední zdravotnický pracovník. Doba vyplnění a hodnocení je odhadována na 10–15 minut. Vypočtený tzv. SDS index udává míru maximálně vyjádřených depresivních příznaků zachytitelných stupnicí (vyjadřuje procento maximální míry deprese měřitelné stupnicí). Chceme-li však tuto stupnici využít k diagnostickým účelům, musíme respektovat nezbytnost přítomnosti základních příznaků depresivní poruchy, tak jak je definována MKN-10. K moderním trendům, zejména po zjištění, jak vysoká je prevalence duševních poruch, je snaha ze strany psychiatrů poskytovat lékařům somaticky zaměřených oborů takové nástroje, které by jim usnadnily často složitou diagnostiku komorbidity. Příkladem může být Prime MD, což je vcelku jednoduchý nástroj, který dokáže lékaře upozornit na problematické oblasti psychické kondice nemocného a neomezuje se pouze na depresivní symptomy, ale zahrnuje například i projevy úzkosti, poruchy příjmu potravy, somatizační, hypochondrickou poruchu a závislost na alkoholu. Je dostupný i ve velmi přehledné počítačové verzi, která vyplněný dotazník okamžitě vyhodnocuje, čímž může mimo jiné lékaři ušetřit čas i ulehčit dilema, zda odeslat či neodeslat pacienta ke specialistovi.Diferenciální diagnóza Nejen z pohledu výběru a vedení dalších terapeutických metod lze za významné považovat vyloučení bipolární afektivní poruchy, protože nesprávná diagnóza může mít pro nemocného vážné následky. Celoživotní riziko sebevraždy u nemocných trpících bipolární afektivní poruchou je 25–50 % a smrtí končí 10–15 % pacientů. Pacienti mohou být nesprávně zvoleným léčebným postupem poškozeni nejen tím, že jim není podáván stabilizátor nálady, ale i účinkem samostatně podávaných antidepresiv, která se mohou podílet na vzniku tzv. rychlého cyklování. Bipolární afektivní porucha je onemocnění, během něhož prochází postižená osoba obdobím nadměrně zlepšené nálady, obdobím deprese a obdobím, kdy je její nálada normální. Existují čtyři různé druhy epizod, které se při bipolární afektivní poruše objevují, podle typu a intenzity příznaků mluvíme o epizodách hypomanických (mírná forma; „hypo“ = řecká předpona s významem „pod“), manických, depresivních nebo smíšených. Hypománie je charakteristická trvale nadnesenou náladou, nadměrnou energií a zvýšenou aktivitou a subjektivním pocitem dobré pohody a dobré celkové kondice. Člověk v hypománii bývá velmi hovorný, snadno navazuje kontakt s ostatními lidmi, je nenucený, komunikuje bez zábran, hýří nápady. Zvýšení aktivity se projevuje často i v sexuální oblasti, nezřídka dochází k lehkomyslnému navazování známostí a střídání partnerů (i u jedinců, kteří jsou obvykle zdrženliví). Potřeba spánku je snížená, po pár hodinách se člověk cítí odpočinutý, čilý a další setrvávání v posteli je pro něj marněním času. Začátek bývá obvykle náhlý. Tyto epizody jsou většinou jedincem snášeny dobře a někteří dokonce v tomto stadiu přestanou navštěvovat lékaře a užívat léky. Jinými slovy, po těchto symptomech je třeba cíleně pátrat, sám nemocný o nich spontánně nehovoří. Mánií rozumíme nepřiměřeně zvýšenou náladu provázenou nárůstem aktivity. Při mánii je nálada výrazně zvýšená zcela nezávisle na okolnostech. Současně je též neúměrně zvýšená aktivita a energie. Z pohledu diagnostiky depresivních poruch je problematický fakt, že 35–60 % nemocných má zkušenost s tím, že první epizodou před nástupem mánie je právě deprese. U mužů je pravděpodobnější, že se onemocnění projeví manickou epizodou, u žen to bývá depresivní epizoda. V průměru, bez léčby, trvají manické nebo hypomanické epizody od několika dnů po několik měsíců, zatímco deprese trvá většinou více než 6 měsíců. Někteří jednotlivci se mezi epizodami úplně zotaví a několik dalších let se u nich neobjevují žádné symptomy. Jiní však trpí i nadále depresí mírné intenzity nebo dochází ke kolísání nálady. Dalším diagnostickým problémem s roční prevalencí shodnou s depresivní poruchou (tj. 7 %!) jsou tzv. somatoformní poruchy neboli rozmanité tělesné symptomy bez zjistitelných typických anamnestických údajů, laboratorních abnormalit nebo odchylek v pomocných vyšetřeních. Nemocný si stále stěžuje na měnlivé tělesné potíže, žádá rozmanitá lékařská vyšetření, a to navzdory opakovaně potvrzeným negativním nálezům a ujišťování lékaře, že příznaky nemají žádný tělesný podklad. Jestliže existují nějaké tělesné potíže, pak nevysvětlují povahu a rozsah symptomů nebo tíseň a starost pacienta. I když začátek a trvání symptomů má úzkou souvislost s nepříjemnými životními událostmi, obtížemi nebo konflikty, obvykle pacient odmítá pokusy diskutovat o možnosti psychologických příčin (často i přes zjevnou přítomnost depresivních nebo úzkostných symptomů). Řada těchto nemocných má za sebou dlouhou, komplikovanou historii styku jak s primárními, tak se specializovanými lékařskými službami. Symptomy se mohou týkat kterékoliv části těla nebo orgánového systému a mezi nejobvyklejší patří gastrointestinální potíže (bolest, říhání, pálení, zvracení, nauzea), abnormální pocity na kůži (svědění, pálení, znecitlivění apod.), četné formy kardiovaskulárních potíží (palpitace, bolest na hrudi), bolesti různé lokalizace a charakteru (oblast zad, klouby, svaly apod.), ale také únava nebo nespavost. U této skupiny nemocných je minimální pravděpodobnost, že bude efektivní pouze podané antidepresivum, a vždy je třeba nabídnout psychoterapeutickou intervenci. Lze samozřejmě předpokládat, že jedinec trpící somatoformní poruchou má v důsledku prožívaného utrpení také vyšší riziko vzniku komorbidní depresivní poruchy s potřebou adekvátní léčby. KomorbiditaDiagnostické potíže může způsobit současný výskyt více typů duševních poruch nebo jejich vzájemná kombinace se somatickým onemocněním. Ukazuje se, že až 50 % těchto chorob je komorbidních, tzn. že výskyt „čisté“ formy deprese nebo úzkostné poruchy je spíše výjimečný. Nejčastěji se společně vyskytují deprese a úzkostné poruchy, úzkostné poruchy a závislosti nebo somatoformní nebo depresivní poruchy. Tato komorbidita má významný vliv na způsoby léčby, ale je spojena i s klinickou závažností a celkovým dopadem onemocnění. Úzkost není podle MKN-10 součástí klinického obrazu depresivní poruchy, a chceme-li vyhovět současnému diagnostickému systému, je třeba označit i další diagnózu (nejčastěji generalizovanou úzkostnou poruchu, organickou úzkostnou poruchu aj.). Z klinického hlediska je třeba mít na paměti, že tito nemocní se vyznačují vyšší mírou závažnosti potíží, delším trváním epizod s tendencí k dlouhodobému průběhu, závažnějším funkčním narušením (sociální oblast, zaměstnání), pomalejším nástupem odpovědi na léčbu, snížením odpovědi na léčbu (zejména na monoterapii antidepresivy), ale také významným zvýšením rizika suicidia. Intenzivně je zkoumán vztah depresivních a úzkostných symptomů a naopak. Prozatím je zřejmé, že depresivní potíže jsou doprovázeny úzkostí ve 2/3 případů (nejčastější je obava z budoucnosti). Z pohledu časového sledu nástupu symptomů se zdá, že úzkostná porucha často přechází v depresivní poruchu a dále ji může, ale nemusí doprovázet. Po první manifestaci depresivní poruchy se však zřídka objeví úzkostná porucha.Hlavními obecnými symptomy úzkostných poruch jsou úzkost a strach, které patří za normálních okolností k běžným emocím, jež mají nezastupitelný ochranný význam. Úzkostné poruchy by se daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace tělesných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Úzkostné poruchy se vyznačují záchvatovými nebo kontinuálně fluktuujícími stavy, při kterých se bez vazby na reálné nebezpečí objevují nadměrné tělesné a psychické projevy úzkosti nebo strachu. Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu nelze definovat. Z hlediska časového může tedy úzkost „volně plynout“ bez vazby na okolnosti (generalizovaná úzkostná porucha – podle MKN-10 F 41.1) nebo se projevit náhle v záchvatech (podle MKN-10 panická porucha F 41.0), což také slouží jako diagnostický marker. Typicky postižení popisují stavy obav, „jako by se něco mělo stát“, ale nevědí, co by to mělo být, a stav připomíná určitou připravenost na nebezpečí. Dalším definovaným emočním prožitkem je strach, který již bývá reakcí na konkrétní nebezpečí charakterizovanou emoční a fyziologickou reakcí. Strach má na rozdíl od úzkosti konkrétní příčinu (specifická sociální situace, prostor, výška, zvířata, nemoc, krev aj.). Intenzita úzkosti a strachu může kolísat od mírné nepohody až po stavy hrůzy a paniky spojené s pocitem blízké smrti. Vše je doprovázeno aktivací autonomního nervového systému (tachykardie, pocení, třes apod.). Úzkostné poruchy by se tedy daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace tělesných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Záchvaty náhle vzniklé úzkosti přicházejí bez ohlášení a očekávání dalšího záchvatu budí trvalou úzkost a napětí. Někteří lidé trpí záchvaty úzkosti ve specifických situacích, jako je např. cesta autobusem, v davu, ale také na místech, jako jsou mosty, a hovoříme o tzv. agorafobii. Lidé se „citlivým“ místům vyhýbají, často se izolují od druhých a ve vysokém procentu případů se k této poruše přidružuje depresivní nálada. Výhodou je, pokud je nemoc včas diagnostikována a také řádně léčena. Nemocní získávají svůj život opět pod kontrolu a příznaky panické poruchy již neovlivňují jejich život jako dosud. Nemocní trpící panickou poruchou tvoří 10–15 % klientely kardiologů a k psychiatrovi se dostávají v 99 % případů po vyšetření nejméně dvěma lékaři somatických oborů. Záchvat paniky, který bývá často předmětem vyšetřování v rámci ambulantní péče, je období intenzivního strachu nebo výrazné nepohody, při které se náhle vyvinily 4 nebo více z následujících příznaků: zrychlené dýchání, pocení, pocity dušení se, zalykání se, bolest na hrudi, nevolnost, pocit na zvracení, točení hlavy, závratě, bušení srdce, pocit nereálnosti okolí, svět je vzdálený jako film, třes těla i končetin, strach ze ztráty kontroly nad sebou samým, strach ze smrti, návaly horka nebo chladu, brnění nebo svrbění končetin. Léčba Mezi základní metody léčby patří především farmakoterapie antidepresivními preparáty a podpůrná, nespecifická psychoterapie. Psychoterapie nemusí být vedena ortodoxním metodickým postupem. Povědomí a využití základních technik obecných psychoterapeutických principů jsou však nezbytným předpokladem úspěšného vedení všech pacientů a u těch depresivních to platí obzvláště.Základním psychofarmakologickým prostředkem pro léčbu depresivních poruch jsou antidepresiva a při jejich výběru se řídíme několika základními zásadami: 1) Pokud pacient v minulosti reagoval dobře na určitý lék, měl by být tento použit znovu. Podobným způsobem je možné postupovat v případě pozitivní terapeutické reakce u přímých příbuzných.2) Jde-li o první epizodu onemocnění, staršího nemocného nebo o pacienta s tělesnou komorbiditou, jsou dnes považovány za léčbu první volby SSRI. Rozhodneme-li se, po zvážení možného interakčního potenciálu, pro jeden z nich, zahajujeme v prvních několika dnech u nemocných s přítomnou úzkostí léčbu poloviční dávkou, abychom se vyhnuli prudkému iniciálnímu zvýšení anxiety. U starších pacientů kontrolujeme v průběhu léčby parametry vnitřního prostředí. Zcela nezbytné je monitorování suicidálního rizika v iniciální etapě léčby obzvláště u mladších nemocných. 3) U nemocných s výraznou úzkostnou složkou nebo nespavostí bývá také výhodné užití kombinované léčby antidepresiva s anxiolytiky nebo hypnotiky. Existují vhodná antidepresiva, která dokážou upravit poruchy spánku, např. mirtazapin a trazodon.4) Léčbu zahajujeme pouze jedním antidepresivem! Užitím kombinací se neúměrně zvyšuje riziko vzniku nežádoucích účinků. Složitější dávkovací schéma úzce souvisí s mírou spolupráce. 5) Pacient by měl lék užívat denně s tím, že zlepšení stavu lze očekávat za 2–3 týdny po zahájení léčby. 6) Nežádoucí účinky se mohou objevit v úvodu léčby, ale obvykle vymizí v průběhu 7–10 dní. 7) V etapě akutní léčby je nutné pacienta kontrolovat jednou týdně po dobu 1. měsíce léčby (v indikovaných případech zpočátku léčby i denně), každé dva týdny ve 2. měsíci léčby. V pokračovací a udržovací etapě léčby je doporučeno pacienta sledovat v závislosti na klinickém stavu s frekvencí jednou za 4–6 týdnů (v některých případech i častěji) až jednou za 2–3 měsíce.8) Účinné antidepresivum je vhodné vysazovat až po 6–9měsíčním bezpříznakovém období. 9) Užíval-li nemocný terapeutickou dávku 3 měsíce a déle, mají se všechna antidepresiva vysazovat postupně. Náhlé vysazení tricyklických antidepresiv může způsobit syndrom z vysazení (závratě, pocení, chřipkovité potíže, nauzeu, vomitus, nechutentsví, parestézie, ataxii, třes, zvýšenou iritabilitu, akatizii, insomnii a děsivé sny, senzorickou hypersenzitivitu, cefalgie, únavnost, nesoustředivost, agresivitu a suicidální úvahy) a cholinergní rebound fenomén, proto by vysazování mělo být pozvolné (o 25 % dávky každý týden). Syndrom z vysazení SSRI je nejčastější po paroxetinu a fluvoxaminu a výjimečně jej způsobuje odnětí citalopramu a setralinu, minimální potenciál má v tomto ohledu fluoxetin. Příznaky vymizí do 24 hodin po opětovném nasazení SSRI, neléčené trvají 7–14 dní. Prevencí vzniku po výskytu je jen postupné vysazování preparátů (snižování o 20–30 % dávky každých 6–8 týdnů). Tab. 3 – Přehled léků užívaných k terapii depresivní poruchyKombinace s anxiolytiky Především u úzkostných forem depresí je vhodné již od počátku léčby antidepresivem přidávat anxiolytikum, které urychlí nástup antidepresivního účinku a kromě toho potlačí iniciální tenzi a nespavost. Jejich podávání podle možností omezujeme na krátké období při akutní léčbě a nemocného s tímto faktem předem seznámíme. Anxiolytika jsou sama o sobě jen velmi málo účinná v léčbě depresí (ač jsou některá nazvána na obalu antidepresivem) a je považováno za chybu, léčíme-li depresi jen těmito preparáty. Výhodnějšími bývají krátkodobě působící anxiolytika (např. oxazepam). Vždy je třeba zvážit interakční potenciál. Kombinace s hypnotiky Hypnotikum ordinujeme tehdy, jestliže mezi hlavní příznaky depresivní poruchy patří také některá z forem insomnie nebo došlo k indukci insomnie (nejčastěji při léčbě SSRI). Lze použít jak skupinu benzodiazepinovou, tak i nebenzodiazepinová hypnotika III. generace. Jejich podávání bychom měli omezit, podobně jako podávání anxiolytik, jen na akutní etapu léčby.

folder_openPřiřazené štítky

Jak je to vlastně s působením piva na organismus?

access_time19.únor 2020personRadka Eliášková

Pivo je staré jako lidstvo. Vyráběli tento lahodný zlatý mok, jemuž Češi přezdívají „tekutý chléb“,již před 7 tisíci lety ve starém Babylonu. Pivo odpradávna pomáhalo lidem uhasit žízeň v neposlední řadě jako vysoce energetický nápoj velmi dobře posloužilo při náročné fyzické práci kopáči kanálů.Rolníci jej vypili až 5 litrů denně, ale i ženy, co pracovaly v poli, též vypily do 2 litrů. Horší už to bylo s pitím v hospodě, kam žena směla pouze jako výčepní a nebo pokud přišla v pánském doprovodu, tak směla pít jenom vodu. První na světě Chammurapiho zákoník ze 17. století př. n. l.stanovil i trest pro ženu, jež tento zákaz poruší: „žena, která přijde do hospody na pivo, má být upálena“.Výroba piva v dávných dobách studeného středověku byla doménou žen. Dříve než začaly vznikat specializované „pivovárečné“ domy, rodilo se pivo díky šikovným ženským rukám v mnohých domácnostech. Ženy postupovaly velmi primitivním způsobem a vycházely pouze z vjemových poznatků a receptů, jež putovaly časem z generace na generaci. Nevěděly nic o vlivu sladových enzymů namladinu ani o kvasinkách a jejich enzymech, které při kvašení mění mladinu na pivo. Ženypřipravovaly z piva také polévky nebo omáčky, které se jako obzvláště sytý "tekutý chleba" podávalyv chudých rodinách až do poloviny 19. století.Pivo se postupně stalo zajímavým obchodním artiklem, takže měšťané zakládali od 14. století společné pivovary. V té době převzali dominantní úlohu ve výrobě i v prodeji piva muži. Na ženy zbyly pouze pomocné práce. Uplynula staletí a v dnešních pivovarech působí ženy většinou jen jako administrativní pracovnice. Naštěstí jsou i světlé výjimky. Najdeme je ve Velkém Březně a Přerově a vaří v tamních pivovarech znamenitého Březňáka či Zubra. Také na chuti hlučínského piva je rukopis ženy. Pivovarnictví je tedy, navzdory historii, považováno jako výlučně mužský obor. A jak je to s konzumací tohoto lahodného moku a jeho působením na ženský organismus? Nadměrná spotřeba sebezdravějších potravin a nápojů je škodlivá. U piva snad o to více, že obsahuje zákeřný návykový ethylalkohol, i když v jednom půllitru ve zcela neškodné a dokonce prospěšné míře (cca 20 ml alkoholu). Malé množství alkoholu v pivu není z energetického hlediska vůbec na závadu. Právě naopak! Při odbourávání alkoholu účinkem enzymu dehydrogenázy vznikají volné radikály, které vstupují do rozkladných procesů tuků a tím urychlují jejich energetické využití, namísto aby se tuky ukládaly.Jak alkohol, tak látky z chmelového extraktu zpomalují uvolňování vápníku z kostí, které je typické zejména pro starší ženy po menopauze a může být příčinou obávané osteoporózy. Správný pitný režim,obohacený v rozumné míře i pivem, znamená také dostatečné zavodnění ledvin, v nichž se tak usazuje méně vápenatých solí, které jsou příčinou tvorby kamenů. Třetinka nebo půllitr desetistupňového piva významně snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění, která se dnes nevyhýbají ani ženám. Pro ženy obzvláště vítaný je obsah kyseliny listové (vitaminu ze skupiny B) v pivu. Ta je nesmírně důležitá zejména pro ženy v reprodukčním věku. Z pivovarských kvasnic přechází do piva také vzácný chróm, kterého je v běžné stravě stále větší nedostatek, i když jeho denní potřeba nepřevyšuje desítky mikrogramů. Tento stopový prvek podporuje aktivitu hormonu insulinu, regulujícího hladinu cukru v krvi.Je-li chrómu nedostatek, hladina cukru může být rozkolísaná, což vede k pocitům neodolatelných chutí, zejména na sladké. Důsledkem potom bývá nadváha, s níž nezatočí žádná dieta tak spolehlivějako obohacování stravy chrómem. Proč tedy k populárním chrómovým a vlákninovým tabletám tedy ještě nepřidat třetinku piva denně? Nelze vyčerpat všechny zdravotní výhody, které mají původ ve složení piva, obsahujícím více než 2000 složek. Díky širokému spektru polyfenolů a dalších rostlinných antioxidantů, obsažených v pivu,není výzkum tohoto moku ještě zdaleka ukončen. To potvrzuje i poslední objev ze státu Oregonu(USA), který v pivním moku nalezl nový silný antioxidant. Jeho antioxidační "síla" má být jedna znejvyšších. Pro ženy, které alkohol ale nepijí, je tu výborná náhrada ve formě nealkoholického piva,které skoro nerozpoznáte od alkoholického.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Žena, která ví na dotaz práce

Kariéristka nebo máma?

access_time29.květen 2019personRedakce

Také si nemůžete vybrat? Chtěla byste ve své práci něčeho dosáhnout, ale na druhou stranu se nechcete ve 35 letech „probrat“ s letargie a zjistit, že kromě peněz a uznání nemáte to, co ženu skutečně naplňuje? Pak je načase seznámit se s termínem work-life balance.Je to v podstatě návod na to, jak zvládnout všechny životní role a jak zoptimalizovat svůj čas a energii a vytěžit z nich maximum. A také jak v dnešní době plné informací, stresu, tlaku a rychlých změn žít zdravým životním stylem.Mámy v poklusuZ vlastní zkušenosti vím, jak náročné pro mě bylo období, kdy jsem měla malé děti. A že nebylo krátké, jsou tři, a tak doba, kdy jsem byla zaměstnanou ženou na plný úvazek a zároveň matkou vodící a vyzvedávající děti ze školky a školy, trvalo mnoho let. Když na to vzpomínám, byla to pro mě doba velkého stresu. Babičky byly ještě plně zaměstnané, manžel pracoval v padesát kilometrů vzdáleném městě, a tak vše bylo na mě. Přitom jsem pracovat musela, abychom se uživili. Každý den jsem ze zaměstnání běhala jako o život, abych stihla tu tramvaj, která mě ještě dovezla do školky včas. Pokud se tak nestalo, čekaly mě slzičky dcery, sedící jako poslední nevyzvednuté dítě ve školce a pohoršený výraz paní učitelky. Možnost pracovat alespoň pár dní v týdnu z domova tehdy neexistovala. O firemní školce jsem si mohla nechat jen zdát. Zkrácení pracovní doby by znamenalo také zkrácení finanční odměny, ovšem za stejné množství práce. A tak jsem, stejně jako většina ostatních matek, podnikala každý týden stejné, stresující a vysilující martýrium.Dnes to jde jinakKoncept work–life balance vychází z předpokladu, že většina stresu, úzkosti a nespokojenosti nejen pracujících žen-matek, ale i všech ostatních, nevychází z jejich neschopnosti svůj život nebo zaměstnání zvládnout, ale z nedostatečně promyšlené organizace činností a neodhadnutí skutečné důležitosti jednotlivých věcí a aktivit. A z toho, že právě s těmito faktory se dá něco udělat. Řada zaměstnavatelů si už dnes uvědomuje, že nejen prací je člověk živ. A pro žádného z nich přece není cílem, aby se jeho lidé upracovali. Pro některé skupiny zaměstnanců je navíc rovnováha mezi prací a soukromím naprosto klíčová, a to z různých důvodů: například právě kvůli péči o dítě, ale jsou i další – třeba časově náročné koníčky či osobní preference. Využitím prvků work-life balance můžou zaměstnavatelé u svých zaměstnanců nejen zvýšit spokojenost a tím i motivaci, ale také včas předejít syndromu vyhoření a odchodům kvalitních schopných lidí.Spokojenost na všech stranáchSladění profesního a soukromého života lidí se stává fenoménem dnešní doby a personální úseky i vedení organizací se s touto realitou postupně vyrovnávají. Samozřejmě ne všechny druhy zaměstnání je možné provozovat ve volnějším režimu. Mnozí zaměstnanci (například zdravotníci, úředníci, kteří pracují v provozních hodinách, dělníci ve výrobě) musí striktně dodržovat pracovní dobu a být přítomni na stanoveném místě. U pracovníků na pozicích, které nejsou vázány těmito podmínkami, je však možné, aby si zvolili flexibilnější rozložení práce během dne, a lépe tak skloubili pracovní a soukromé potřeby. V řadě profesí je možné, pokud je k tomu nakloněný zaměstnavatel, zastat některé pracovní povinnosti  večer nebo o třeba víkendu a vyřídit si v průběhu dne neodkladné soukromé záležitosti bez nutnosti čerpání pracovního volna. Nabídka možnosti flexibilního rozložení pracovní doby je dnes u velkých, většinou nadnárodních organizací už standardem a využívají ji desítky procent zaměstnanců v nich. Malé a střední podniky tento trend následují a v posledních letech volnější pracovní dobu také umožňují. Zaměstnanci těchto firem si tak mohou posunout začátku či konce pracovní doby, zkrátit pracovní úvazek, částečně pracovat z domova apod. A firmy pak sklízí ovoce v podobě  vyššího výkonu a efektivity práce zaměstnanců, předcházení syndromu vyhoření, vyšší loajalita zaměstnanců, snížení fluktuace.

folder_openPřiřazené štítky

Muži věčně něco nechápou – ženský proto musí držet při sobě

access_time29.květen 2019personRedakce

Můj partner už léta tvrdí, že ženský jsou hrozný slepice. Probírají nesmysly, zatímco on řeší důležité věci a na hlouposti nemá čas. A už vůbec prý nechápe, co nás na tom klevetání baví. Věci, které ale nechápe, se dají počítat na kusy denně. To máte za rok minimálně 365 věcí…Chápete to?Můj přítel je obrovskou kapitolou. Jsme spolu 8 let a já neustále nacházím neposkvrněná území jeho prazvláštních názorů a podivné tuposti. Splňuje základní kritéria, kvůli kterým mi jej kamarádky přejí – dobře vypadá, dobře vydělává, dobře se o mě dokáže postarat a taky mě celkem dobře a v mezích x letého stereotypu dokáže uspokojit. Ale vytáčí mě. Vytáčí mě svými povrchními názory a někdy až dětskou naivitou. Není to tak dávno, co mi na dovolené v Africe tvrdil, že to, co právě hraje za písničku, je původem od Svěráka a když jsem oponovala, že je to pitomost, tak mi s přesvědčivou neoblomností vysvětlil, že by to nebyl první ani poslední remake, který se na světě udál. Nechápe mě, že si myslím, že nemá pravdu.O kafíčkách, kamarádkách a facebookuTaké nechápe posedávání na kafíčkách a podrážděně reaguje vždycky větou: „Co si s ní furt povídáš,“ když se zaberu do delšího telefonního rozhovoru s kamarádkou. Nechápe, že vím, s kým zrovna spí moje kadeřnice, ani to, že moje nehtařka se právě rozvádí. A nenávidí facebook. Prý nechápe lidi, co plýtvají časem u jeho vysedávání. Je to podle něj jedna velká drbárna. Pravda je přitom taková, že jediné, co na něm nenávidí, je to, že s ní jednak neumí a také to, že se jedná o dost tenký led. Hranice, kdy se ten druhý z páru může dozvědět byť třeba drobnosti, o kterých neměl ponětí, je tenká a on je velmi nerad ohrožován.O nakupováníNechápe moje nákupy. Nechápe, že jsou jiné, než ty jeho. Holt prostě nechodím 16 let do stejného obchodu pro stejnou velikost stejného typu trička. Neprosím ho o pochopení. Jsou to přece moje nákupy a za moje peníze. Přesto mi musí po každém z nich sdělit minimálně 5x, že je nechápe. Podle mě je to pro muže super jednoduchá rovnice. Prostě prsa + vagina = miluju nákupy.O mé práciA pozor – nechápe, co furt ťukám do počítače. Vysvětluju mu pojem práce, což nechápe. Jeho práce spočívá v chození v jednom typu trička a říkání „ahoj draku,“ prý potenciálním zájemcům o prodej nebo koupi nemovitosti, kterými se zabývá. Nechápe, že se někdo jiný může zabývat psaním.O všem možnémPak často nechápe, nad čím přemýšlím, nechápe, co se mu snažím říct, nechápe, proč se pořád všeho bojím, nechápe, proč se líčím, nechápe, proč nemám ráda tenhle film a tak dále. Dokonce nechápe ani vysvětlení, která mně přijdou dostačující. Třeba, že prostě nemám ráda historické filmy, stejně jako historii jako takovou. Mám z ní strach už od gymplu. Pamatuji si jen datum bitvy na Bílé hoře. Líčím se proto, abych nebyla hnusná a všeho se bojím, protože potřebuju jako každá žena jistotu.O pravdě svatéNejhorší na tom je, že kdykoli na to přijde řeč mezi námi děvčaty, pojmům „nechápu to“ a „nechápu tohle! se najednou strašně otevírají obzory. Klářin partner nechápe, proč cvičí jógu podle jeho slov s teploušem, když jsou ty pozice tak divné. Ten teplouš jim prý chce jen koukat do rozkroku. Nechápe, že rozkroky ho nezajímají. Radčin partner nechápe, proč chce udržovat dobré vztahy s biologickým otcem svých dvou dětí a bývalým manželem. Už spolu nejsou a je to zbytečné. Jitčina drahá polovička nechápe, proč by si měli brát na sklonku třicítky hypotéku, když je jim v pronájmu, který je vychází na stejné peníze, dobře a Zuzčin muž nechápe, proč v noci často pláče, přestože ví, že je to sotva tři měsíce, co ho viděla vodit se za ručičku v parku s děvčátkem, kterému by mohla z fleku dělat matku.Muži prostě nechápou. Proto musí držet ženský pospolu. Všechny. Bez ohledu na to, co jim přinesla minulost i co se může stát v budoucnu.Žena, která ví: Jana 

folder_openPřiřazené štítky

To, že s vámi nespí, nemusí znamenat, že někoho má

access_time29.květen 2019personRedakce

Možná jste si myslela, že to, jestli váš partner někoho má nebo ne odhalíte úplně snadno podle toho, že s vámi přestane spát. Nejspíš byste se totiž zachovala takhle sama. Jenže „podle sebe soudím tebe“ tady tak úplně neplatí.To, že nemá zájem o sex, ještě nic neznamená. Existuje milion jiných důvodů, proč na to zrovna nemá chuť. Často to jsou třeba jen obyčejné starosti v práci, jakýkoli neúspěch, mizející peníze na účtu a stovky dalších věcí, kterými vás nechce zatěžovat.SPÁT S VÁMI NEJSPÍŠ NEPŘESTANEMá k tomu totiž hned několik důvodů. S vámi je sex jiný – přináší mu něco jiného, než sex s ní a pořád je to přece muž, takže proč by se o to ochuzoval (milence samozřejmě tvrdí, že s vámi nespí a že máte problémy kdesi cosi). Za další – milenky bývají paradoxně i dobrým stimulem k tomu zlepšovat v posteli něco doma. Proč to tak funguje, ještě žádný muž snad neobjasnil, ale berte to jako fakt. Muže, které mají sexuální zpestřování jinde, prostě sex o to víc začne bavit i doma. Navíc si muži myslí, že byste pojala podezření, kdyby s vámi přestali spát. Na tohle si opravdu umí dávat pozor.PRVNÍ SIGNÁLNÍ – MUŽI NEJSOU NEOMYLNÍAni tak chytří, aby si dokázali ohlídat úplně všechno. Více předvídáme my ženy a jsme daleko opatrnější. Proto také na naše vztahy, pokud nějaké máme, přijde daleko méně mužů, než my na ty jejich. I tak ale existují poměrně jasné signály.1. Na jeho telefonu se najednou objevilo hesloNikdy ho nepoužíval a teď má telefon zaheslovaný. Navíc jste si všimla, že i hesla často mění. Není tam náhodou něco, co se mu nechce mazat a co byste neměla vidět?2. Chodí mu večer zprávyA ještě než se sama zeptáte, má hroznou potřebu vám říct, kdo píše a jak ho to štve, že mu dotyčný píše takhle večer. Modelový příklad: „Ježiši, to je zase Souček, co zas chce“ – následuje samozřejmě rozezlené pohození hlavou pro zvýšení důvěryhodnosti.3. Telefon si bere i na záchodProstě z něj nespustí oči. A když ho omylem někde nechá ve vaší blízkosti, je strašně nervózní.4. Telefon si pokládá displejem na plochu stoluNe naopak. Jednoduše pro sichr, aby se tam neobjevilo jméno, od koho zpráva je. 5. Bezděčně se usmíváProstě se jen tak z ničeho nic začne pousmívat. Milenka má nejspíš i smysl pro humor, když si na její dobrý vtip vzpomene i doma.6. Má víc práceMusí večer ještě na tuhle a na támhletu schůzku – jsou důležité. Řeší teď totiž dost zajímavý byznys.7. Má do telefonu jiný tónPřirozeně vám bere telefon, i když je s ní, protože vytípávat ho je ještě větší „provar“. No, a jestli s vámi mluví jako s bráchou, něco je prostě špatně.8. Má vás v telefonu jménemMiláček už dávno nejste. Budete tam nejspíš jen jako Iveta, Katka, Sandra, Kamila a tak dále – žádná zdrobnělina, žádná přezdívka.9. Je odvážnějšíHlavně při hádkách. Má najednou hodně síly vám vyčíst daleko více věcí, než předtím a nebojí se, že ho pošlete do háje – přece mu vždycky jedna z vás zůstane.10. Stávají se mu divné věciTřeba zapomene telefon v práci a musí si pro něj hned zajet, jen co dojede domů. Nebo musí jet za kamarádem, protože mu nepřinesl papíry a musí se to vyřídit teď hned. Demonstrativní znechucení je samozřejmě na místě.Žena, která ví: Markéta

folder_openPřiřazené štítky

Jak se obléknout na pracovní pohovor?

access_time05.prosinec 2019personMarián Kroužel

Říká se, že první dojem má největší cenu. Při hledání své vysněné práce je velice důležité nezanedbat detaily týkající se pracovního pohovoru. Do základních položek, které musíte pečlivě promyslet je, jak velkou roli hraje vaše oblékání. V mnoha případech totiž hraje důležitou roli pro přijetí do nové práce!Stačí pár vteřin na to, aby si o vás váš budoucí nadřízený udělal „obrázek“. Řeč těla, společenské chování, ale také to, co máte zrovna na sobě vytvoří ten známý první dojem. Pokud nevíte, jak se správně obléct na pohovor, následujte naše tipy a získejte svou vysněnou práci stůj, co stůj!Vytvoření dobrého prvního dojmu je důležité bez ohledu na profesy. Proto byste měla být extrémně pozorná, co se týče vybírání správného outfitu. Čistý, upravený vzhled je naprostou nutností, a navíc toho o vás hodně vypoví. Buďte profesionálkou a zachovejte si svoji jedinečnost!Zde je pár tipů, které vám pomůžou při výběru oblečení na interview:Pevně daná pravidlaPracovní pohovor může být velmi stresující, takže se ujistěte, že už máte předem vybraný outfit. Způsob, jakým se obléknete silně souvisí s budoucí prací. Např.: Pokud chcete pracovat v oblasti finančnictví nebo práva, vaše oblékání by mělo podle toho vypadat. Proto budou klasické kostýmky tou nejlepší volbou.Jednobarevné kostýmky, bílé košile, jemné šperky, pár jednoduchých bot je vše, co budete potřebovat. Pokud se ale například ucházíte o práci v oblasti zdravotnictví, pak můžete zvolit pohodlnější verzi. Pohodlné, přírodní materiály, pastelové barvy jsou v tomto případě skvělým ukazatelem při nákupech.Volnější režimV případě, že se interview týká oblastí jako je komunikace a reklama, můžete zapojit trochu kreativity! To samé se týká i zaměstnání, která zahrnují umění. Nicméně byste to s originalitou neměla moc přehánět, čeho je moc, toho je příliš! Ta správná dávka kreativity by měla být propojena i s harmonií. Vyjádřete svou osobnost pomocí doplňků a bot.JeanyZaměstnání v oblastech reklamy můžete mírně vyjet z přísných kolejí. Jeany nejsou špatným nápadem, jen je dobré, když je sladíte s formálnějšími kousky jako je sako a košile.Barvy hrají velkou roliDvě základní věci, které byste měla zvážit je střih a barva oblečení. Vyhněte se provokativnímu a příliš sexy kouskům jako je zatraceně krátká sukně, přiléhavá trička a vršky s hlubokým výstřihem. Optimální délka šatů nebo sukně by měla být po kolena. Co se týče barev, držte se těch neutrálních. Černá, bílá, šedá, tmavě modrá nebo trocha pastelových barev nikdy neuškodí! Černobílý outfit bude vždy vypadat elegantně a sofistikovaně.Náš tip: Černá sukně s vysokým pasem + bílá košile + široký pásek + černé jehly jsou ideálním kompletem pro formální pohovor. Pokud nejste velkou fanynkou sukní, pak kalhoty s vysokým pasem budou vychytralou verzí tohoto outfitu!Doplňky jako odraz vaší osobnostiDoplňky jsou skvělý nástroj, kterým vyjádříte samu sebe. Zpříjemněte striktní komplet pěknými náušnicemi nebo náramkem! Opět si dejte pozor, abyste to nepřehnala. Vyhněte se robustním šperkům, abyste zbytečně nebudila nepříjemný dojem.Zná ji jako své botyDalší detail, který nesmíte opomenout je pár ladících bot. Extrémně vysoké podpatky jsou sice sexy, ale určitě nejsou pohodlné! Jednoduché černé lodičky a k nim sladěná kabelka vytvoří skvělý efekt.Náš tip: Vyberte si elegantní dámskou aktovku v jemné barvě. Bude nejen praktická, ale i roztomilá!

folder_openPřiřazené štítky

Módní návrhářství a vše, co byste o této práci chtěli vědět

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Je vaším snem stát se módním návrhářem či návrhářkou? Chcete pracovat a orientovat se ve světě módy? Módní návrhářství je velice široká oblast, která stále hledá nové talenty. Lidi, kteří to odvětví oživí svými nápady a dodají této práci, která je pro většinu i jejich koníčkem, svěží nádech. Být návrhářem tedy nemusí zůstat jen snem, ale možná si o tomto povolání budete chtít nejprve něco přečíst a informovat se, jak to v módním průmyslu chodí. Dozvíte se zde informace od člověka, který nepracuje v obchodě, ale píše o módě a hlavně módní průmysl pozoruje a vzdělává se v této oblasti, a to již několik let.Učení nemusí být mučení!Nejdůležitější je číst, číst a zase číst. Zajímat se o obor. Funguje to takhle v každé práci, měli byste vždy být odborníkem ve své profesi, aby vaše výkony byly co nejlepší. Jak se říká: co nic nestojí, za nic nestojí. Pokud vás ovšem něco baví a pořádně se do toho „zakousnete“ může to být zábava. Sežeňte si co nejvíce informací o módě, biografie, články z časopisů, atd. Zajděte si do knihovny a zjistěte, jaké knihy a časopisy se věnují módnímu průmyslu, jací jsou módní návrháři… Prohlédněte si zejména Vogue, Harpers Bazaar, Detaily a Womens Wear Daily, pokud je seženete.Cvičte si oči. Jděte do muzeí a galerií. Dívejte se na umělecké knihy. Když se podíváte na malby z minulého století, budete překvapeni, kolik věcí, které na portrétech uvidíte, jsou kopírovány nebo upraveny módními návrháři. Někteří se pouze inspirovali, díla je ovlivnila jen zčásti. Pohled na umělecká díla je také důležitý z toho důvodu, že se můžete mnohému přiučit. Někdo má od přírody rozvinutý smysl pro proporce a rovnováhu, někdo si tento smysl potřebuje vybudovat. Právě pro vyvíjení tohoto smyslu se hodí pozorovat umělecká díla, proporce a poměry. Móda je totiž, zvláště dnes, hodně o smyslu pro proporce a také o schopnosti dát věci dohromady originálním a zajímavým způsobem. Podívejte se na různé knihy o umění, od historického až k modernímu. Jestli pojedete někdy do New Yorku, navštivte určitě Gallagher v Grenwich Vilage. Tam se prodávají staré módní časopisy.Dnes si mladí ani neuvědomují, jaké mají štěstí, že nemusí jen sledovat starší filmy v televizi, ale mohou si půjčit či koupit DVD a v klidu se na ně doma podívat. Pia Soli, italská módní návrhářka a historička kdysi poznamenala, že se dívala během dlouhé nemoci na stovky starých filmů a načerpala z nich opravdu hodně inspirace pro své kolekce.Stejně jako v jiných atraktivních zaměstnáních, i v módním návrhářství je velká konkurence, hodně lidí touží dostat se do módního průmyslu. Tento obor také obnáší hodiny vyčerpávající práce. Když se připravuje kolekce, musíte zapomenout na volné víkendy a svátky, práce přesčas je zcela normální. Také je potřeba zachovat chladnou hlavu a jen tak vše na začátku neházet za hlavu. Zpočátku se jistě najde plno „odborníků“, kteří vám budou říkat, co a jak máte či nemáte dělat, a budou vám nemilosrdně sčítat vaše vady. V této situaci si vždy vzpomeňte na slova Winstona Churchilla: „Nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej!“ Později, jestli se stanete úspěšnými, dejte si pozor, abyste se, jako plno jiných před vámi, nestali nafoukanými. Také si pamatujte, kdo jsou vaši opravdoví přátelé. V nouzi poznáš přítele, říká se. Když budete na vrcholu slávy, budete mít jistě hodně přátel, ale až když budete na dně, poznáte, kdo jsou vaši opravdoví přátelé.Chcete navrhovat oblečení pro muže, ženy, děti? Najděte si nějaký obchod nebo butik v dané kategorii a pozeptejte se, jestli byste tam mohli o víkendu, v době dovolené prázdnin apod. pracovat. Pokud vám nebudou chtít zaplatit, pozeptejte se jen, jestli můžete pomoci. Tato práce je velmi užitečná, alespoň na kratší dobu. V obchodním domě či butiku se dozvíte něco o oděvech, zejména byste se měli zaměřit na ty dražší. Seznámíte se tak s lidmi, pro které budete chtít v budoucnu navrhovat, zjistíte jejich požadavky, názory, co se jim líbí a co naopak ne.Je někde ve vašem okolí továrna na oděvy, kterou můžete navštívit? Znáte nějaké švadleny? Pokud ne, je určitě užitečné se s nimi seznámit a výměnou za nějaké pochůzky moci sledovat jejich práci. Pokud chcete v módním návrhářství opravdu uspět, musíte být ochotni přinášet oběti a využít každé příležitosti dozvědět se o dané oblasti více.Co je důležité vědět?Alan Rees, manažer týmu formule 1: „Štěstí je tam, kde se setká příprava s příležitostí.“ Jinak řečeno, štěstí přeje připraveným!Musíte věřit v sebe sama, mít sebevědomí, ale také je důležité mít realistický pohled na sebe sama a na svět. Vrozené nadání či talent sami o sobě nestačí k zajištění úspěchu. Jsou určité věci, které potřebujete k dosažení úspěchu v každém oboru, a zde jsou některé z nich:1. Dobré mravyV módě platí dobré chování, ať vám ostatní říkají cokoliv. Pokud si s vámi chce dát někdo schůzku, VŽDY mu pošlete písemnou zprávu vyjadřující váš zájem. Pokud používáte často e-mail, ujistěte se, že poděkujete za e-mail vztahující se na vaši žádost. Někteří lidé dostávají velké množství pošty a zanedbávají kvůli tomu mnohé adresáty. Pokud voláte důležitým lidem, snažte se zjistit jméno sekretářky a vždy o ni požádejte, když voláte. To byste se divili, jak vám to může pomoci. Někdy má sekretářka či asistentka/asistent velmi silný vliv a může vám pomoci. Na prvním setkání nikdy neoslovujte druhého křestním jménem. Když se s druhým lépe seznámíte, počkejte si, až vám druhý nabídne: prosím, říkejte mi…Pamatujte si, že být zdvořilý a ohleduplný nic nestojí. Také pamatujte na zlaté pravidlo: Jak chcete, aby se ostatní chovali k vám, chovejte se vy k nim. Jednou jste dole, jednou nahoře. Nikdy nevíte, jestli nebudete potřebovat později pomoc od někoho, koho jste urazili.2.PostojBýt zdvořilý a příjemný na každého je velmi těžké, obzvlášť když vám druhý člověk tzv. nesedne.  Rozhodně to neznamená, že byste ze sebe měli dělat blbce, nebo nechat druhé, aby se do vás naváželi. Znamená to, že byste s lidmi měli jednat s respektem a úctou a očekávat, že oni se budou chovat stejně. Pokud má zaměstnavatel na výběr mezi dvěma stejně talentovanými návrháři, je pravděpodobné, že si raději do firmy vezme příjemného člověka, který se chová jako slušný člověk. Nebo toho s lepšími konexemi, to je smutná realita dneška, kterou musíte vzít v úvahu. I když budete úžasně talentovaní, nebudou vás možná nikde chtít přijmout třeba kvůli tomu, že si pořád stěžujete, pomlouváte jiné návrháře apod. V dnešním světě je tolik hrubého a neohleduplného chování, že si lidé budou vážit toho, když vy budete světlá výjimka a lidé uslyší z vašich úst i tolik ceněná kouzelná slůvka, jako jsou DĚKUJI a PROSÍM!3.DochvilnostPokud jste člověk, který na sebe nechá čekat, neděláte dobře. Lidem, kteří se s vámi mají sejít, to naznačuje, že nemáte úctu k nim, nebo jejich času. Možná znáte pořekadlo, že umělec nikdy nechodí pozdě, jen všichni ostatní přišli dříve. To je sice hezké, ale v praxi by se vám to mohlo vymstít. Vypěstujte si zvyk chodit všude o 10 minut dříve. Nebudete si tak muset vymýšlet různé výmluvy, proč jste se zdrželi a také budete mít rezervu a když se přihodí něco neočekávaného, nebo někoho potkáte, může vám těch 10 minut pomoci.4.VášeňAno, vášeň, a to ne ani tolik pro sex jako pro vaši práci. Lidé, kteří jsou do své práce opravdu „zažraní“, stále se ve svém oboru vzdělávají, jsou většinou úspěšnější, než lidé, kteří chtějí pořád tak nějak vyžít se svým talentem a jsou líní se dále vzdělávat. Pamatujte si, že vzdělání má neuvěřitelnou moc! Neomezujte se na módu, naučte se co můžete ve všech souvisejících oblastech a rozšiřte si své obzory.5.KoncentraceŽivot je boj mezi konkurencí a snad v žádném jiném oboru nenajdete větší konkurenci než v módním průmyslu. Musíte si být jistí, že víte, co chcete, že jste schopni pro to v životě něco obětovat, zkrátka zaměřte se na svůj sen.6.Péče o sebeJe to váš život, který žijete a vaše tělo, které vám může sloužit mnoho let, nebo ho také můžete velmi účinně ničit. Může se zdát, že vám drogy a alkohol pomáhají. Můžete se tak uvolnit, mít určité představy, apod. Ale je to opravdu to, co k životu a práci potřebujete? Ne, vy se potřebujete zaměřit na cíl, a to s jasnou myslí. Bavte se, ale používejte přitom jasný rozum, mějte vytyčené hranice, za které se nechcete dostat. Buďte aktivní, jděte si třeba párkrát týdně zacvičit, zajděte s kamarádkou na jógu, možností je jistě ve vašem okolí hodně. Jezte zdravě. Nepřecpávejte se, ale také nezapomínejte na pravidelnou stravu, abyste večer nezjistili, že jste dnes nic nejedli, protože nemáte čas. Chce to udělat si čas alespoň na několik malých jídel za den. Také nezapomínejte na pravidelný spánek. Může se to zdát obtížné, když se například dává dohromady kolekce. Spánek je ovšem velmi důležitý, a pokud se budete neustále přepínat a spát málo hodin, může se stát, že se zhroutíte. Nebo budete minimálně nevyspalí a otrávení.Někdy ani káva nepomůže.7. Smysl pro humorMít smysl pro humor je velmi důležité v životě každého člověka. Humor se hodí. Jsou lidé, kteří se umí zasmát a udělat z nějaké trapné situace legraci. Ještě vzácnější je udělat si legraci sami ze sebe. Ne za účelem zesměšnění, ale umět se zasmát sami sobě je velmi důležité pro udržení pozitivního myšlení. Nebuďte zatrpklí. Navíc se říká, že kdo se směje, žije déle, tak vyzkoušejte, co je na tom pravdy!8. BudoucnostNěkdy zjistíte, že vše nejde podle vašich představ. Neztrácejte hlavu, snažte se poznat co nejvíce lidí a oblastí. Využijte místa, na kterém jste a snažte se z něho vytěžit co nejvíce, i když to třeba není vaše vysněné místo. Nikdy nevíte, co se může stát a kdo vám může v budoucnu pomoci.Závěrem:Pokud jste dočetli až sem, znamená to, že máte asi opravdový zájem pracovat v módním průmyslu. V módě nejde jen o módní návrháře. Zvažte i další profese, jako např. publicista, stylista, fotograf, maskér, kadeřník, módní redaktor,… Možná chcete být ti nejslavnější, navrhovat pro celebrity… Možná, že ale časem zjistíte, že můžete být šťastní, i když vás nebude znát celý svět. Pokud to vztáhneme na svět květin, každý nemůže být růží. Je však důležité, pokud jste kopretinou, snažit se být dobrou kopretinou. Jsme tým a všechna povolání mají své nezastupitelné místo. Pamatujte si, že i když vždy asi neděláte to, co jste si vysnili, i vaše práce nějak módnímu průmyslu prospívá a pokud budete věřit v dosažení svého cíle, nejspíš ho i dosáhnete. „Když něco chcete, celý vesmír se spojí, abyste toho dosáhli.“ (Paulo Coelho-Alchymista) Stačí jen tomu věřit, být trpělivý a neztratit svůj cíl z očí.Hodně štěstí v budoucím životě!

folder_openPřiřazené štítky

Jaký pán, takový pes

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Nejoblíbenějšími domácími mazlíčky jsou bezpochyby psi a kočky. I přesto, že možná ani jedno ze zvířat nevlastníte, chováte k nim větší sympatie. Ale chováme kočky a psy pouze proto, že jsou to roztomilá zvířata a můžeme s nimi trávit čas, nebo souvisí i s osobností člověka? Je dobré si pořídit domácího mazlíčka jenom podle toho, zda je pro nás oblíbenější?Psi a kočky – dvě různá zvířata s odlišnými vlastnostmi, které buď obdivujete, nebo se vám nezamlouvají. Psi jsou společenští, jsou to kamarádi člověka. Kdežto kočka je hrdé zvíře, které preferuje samostatnost. Lidé si však potrpí na věrnosti a lásce čtyřnohých kamarádů, ať už se jedná o kočku, nebo o psa. Milovníci koček vyzdvihují kočičí osobnost a její nezávislost, kdežto příznivci psů zase věrnost a přítulnost. Pořizujeme si tedy zvíře, které se nám podobá?Jelikož se soužitím lidí a jejich domácích mazlíčků začali zabývat vědci, vznikl nový vědní obor zvaný antrozoologie. Cílem tohoto oboru je zkoumat vztahy mezi člověkem a zvířetem. Dokonce průzkum, který byl v rámci tohoto oboru proveden, dokázal, že si člověk vybírá takové zvíře, které odpovídá jeho charakteru.Milovníci psů – racionální lidéMilovníci koček – kreativní neuroticiPokud svého mazlíčka opravdu tak milujete, jak říkáte, projeví se to i na péči. Majitelé milující své mazlíčky jim kupují drahé granule pro psy, které se vyznačují svou vysokou kvalitou. Na svém čtyřnohém příteli byste rozhodně šetřit neměli.Kdy si vybrat jinak?Každý ví, které zvíře je mu nejbližší. Ale ať už vaše sympatie jsou nakloněné k jakémukoliv zvířeti, je nezbytné myslet na jeho budoucnost. Pokud nemůžete kočce dát kvalitní zázemí, pak si pořiďte jiného mazlíčka, nebo jí to zázemí vytvořte.Jestliže trávíte v práci dvanáct hodin, pak není vhodné si pořizovat psa, se kterým by nikdo celý den nebyl. Pes totiž potřebuje společnost svého pána. Nestačí mu dát krmivo a říct, ať počká, než přijdete z práce. Takové jednání si pes určitě nezaslouží.

folder_openPřiřazené štítky

Práce snů? Jak je těžké ji najít?

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Už máte dost práce, která vás nebaví? Chtělo by to změnu? Máme pro vás pár rad a tipů od lidí, kterým se tato změna povedla.Jako první si uvědomte, co od své nové práce očekáváte. Chcete pracovat z domů? Mít pružnou pracovní dobu? Dělat přesčasy? Pokud toto zjištěno máte, neváhejte a zeptejte se osoby, která jí vykonává. Abyste si nepřipadali moc vtíravě, vystřihněte mu/jí poklonu za to jak tuto práci zvládá a po chvilce konverzace se nabídněte např. na zastoupení v případě, že bude za sebe někdy v budoucnu hledat náhradu. Ano, zní to trochu drze, ale může to i fungovat.Neváhejte také využít sociálních sítí. Všichni vaši přátele nebo známí, by měli vědět, že hledáte práci. Někteří z nich mohou znát ty pravé lidi. Každý nezaměstnaný se na vlastní kůži přesvědčil o tom, že hledání práce není ani trochu snadné a vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Ale pamatujte – trpělivost, růže přináší.Pokud jste čerstvě po škole, nevěšte hlavu. Plno zaměstnavatelů si chce své vlastní zaměstnance zaškolit samo – myslí si, že se jedná o lehčí způsob než o přeučení.Ve vašem okolí se může nacházet mnoho firem, které by pro vás mohly znamenat nový job. Máte zájem pracovat v některé z nich? Ujistěte se, zda v takové firmě nikoho neznáte. Pokud se vám podaří někoho poznat, sežeňte si kontakt na personalistu a nezávazně zašlete vaše CV – nejlépe i s motivačním dopisem, na kterém si dejte záležet.I kdyby vás chtěli jen na poloviční úvazek nebo brigádu, nesmutněte. Pracujte tak, jako byste neměli nikdy odejít a vyvarujte se chyb z předchozího zaměstnání. Může se stát, že si vás všimnou a dostanete řádnou pracovní nabídku.

folder_openPřiřazené štítky

Jak oznámit těhotenství

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Blahopřejeme! Jste těhotná. Ať už jste tu skvělou novinu zjistila včera nebo před měšícem, máme pro Vás několik tipů jak originálně a zábavným způsobem oznámit své těhotenství.TipyNěkteré ženy čekají s oznámením trochu déle dokud nepomine zvýšené riziko raného potratu. Pokud se vás to také týká, zvažte oznámení těhotenství po  uplynutí třech měsíců, kdy se míra potratů snižuje.Informujte všechny, pokud je to váš styl. Některé ženy oznámí tuto novinu rodině a přátelům minutu poté, co se ji samy dovědí. Mají pocit, že případný potrat budou lépe zvládat s psychickou podporou rodiny a přátel.Nejprve to řekněte partnerovi, až poté se rozhodněte, komu dalšímu o svém těhotenství řeknete. Chcete, aby to věděli kolegové v práci? A co třeba přátelé ze střední nebo z vysoké školy? Babička s dědou? Dobře si rozmyslete, komu a v jakém pořadí to sdělíte. Někteří lidé mohou být zklamáni, dozví-li se to později nebo od někoho jiného.PartneřiNezapomeňte, že dítě je i Vašeho partnera. Vzrůstá počet použití domácích těhotenských testů a Váš partner by mohl být u toho, držet Vás za ruku a společně s Vámi čekat na výsledek. Pokud to Váš manžel, přítel či partner ještě neví, vyvarujte se oznámení typu “Mimochodem, jsem těhotná”. Oznámení těhotenství je bezprostřední okamžik, jeden z těch, na který budete vzpomínat celý život! Pokud se jedná o nečekané – a možná i nežádoucí – těhotenství, dejte partnerovi čas, aby novinku vstřebal. První reakce ne vždy svědčí o skutečných pocitech.Oznamte své těhotenství tvůrčím způsobem. Pokud to nechcete na lidi jen tak vybalit, zvolte originální způsob, jak to říct těm, které máte ráda. Možná tak vytvoříte krásnou vzpomínku.Romantická večeřePřipravte romantickou večeři. Ikdyž Váš partner očekává jídlo o čtyřech chodech, naservírujte mu baby-jídla: malé žebírka, baby karotku, dětský jablečný džus v malé skleničce pro děti. Jako dezert můžete podat baby-keksy pro chroupání s prvními zoubky.Udělejte si filmový večer a vyberte filmy související s dětmi: Devět měsíců, Junior, Baby Boom atd. Napište tu skvělou novinku na kousek papíru a vložte jej do obalu od DVD  nebo VHS kazety. Pusťte první film, ne však ten s překvapením. Jakmile film skončí, zvedněte se s tím, že si odskočíte a poproste partnera, aby pustil další film. Samozřejmě ten, do kterého jste vložila zprávičku:-) Počkejte až si ji přečte a poté se vraťte s úsměvem a slovy “Ano miláčku, je to tak!”Počkejte na dovolenou a doslova “darujte” svému partnerovi tuto novinku. Kupte tričko s nápisem TAŤKA #1, dětský přívěšek na klíče, pohádkovou knížku, stejně jako další dětské drobnosti, vložte je do dárkové tašky zavázané stuhou a předejte svému partnerovi.Připravte partnerovi koupel a přidejte koupelovou pěnu. Napište sladký dopis oznamující Vaše těhotenství a vložte jej do dětské láhve. Láhev vložte do vany a skryjte v bublinkách.Jakmile si partner vleze do vany, něco ucítí, najde láhev a přečte si vzkaz.Zahrajte si Scrabble a snažte se vybírat pouze slova související s dětmi.Romantická sprchaDejte si společnou sprchu. Napište si na bříško “Mimčo na palubě” omyvatelným fixem a počkejte, až si toho všimneNechte upéct dort a na něj napsat “Blahopřejeme k Vašemu těhotenství”. Poté požádejte partnera, aby dort vyzvedl, protože máte moc práce. Jakmile se zeptá pro koho ten dort je, řekněte “Pro nás!  Budeme rodiče!”Pošlete zprávu oznamující tuto novinku, zvolené jméno a kopii ultrazvuku. Pochopitelně zálěží na tom, v jakém stádiu těhotenství se nacházíte. Nebo můžete s partnerem udělat společnou fotku, na které bude vidět Vaše bříško.Uspořádejte zahradní párty pro přátele. Jakmile budou všichni jíst, vstaňte a proneste přípitek. Řekněte, “Jen jsme Vám chtěli poděkovat, že jste přišli. To, že jsou tady všichni naši přátelé pro nás hodně znamená. A mimochodem, čekáme děťátko. Kdo si dá zákusek?” Všichni propuknou v smích, zeptejí se, zda to myslíte vážně a pak to spolu oslavíte.Nechejte v bytě pohozenou knihu s křestními jmény dětí.Sejděte se se všemi pod záminkou společné fotografie. Při první fotce řekněte “Řekněte sýýýr!” Při druhém pokusu pak “Všichni řekněte, Lucka je těhotná!” Rychle zmáčkněte spoušť – získáte tak skvělou fotku s překvapenými výrazy všech zúčastněných.Pokud se o svém těhotenství dozvíte v blízkosti partnerových narozenin, vyjděte si na večeři do romantické restaurace a nechte si ke stolu doručit narozeninové balónky, na kterých ovšem bude napsané “Blahopřejeme k děťátku!” nebo něco podobného. Váš partner bude očekávat, že na nich bude napsáno “Šťastné narozeniny!”, ale když si je prohlédne pozorně, bude překvapení na světě!RadyČím dříve těhotenství oznámíte, tím dříve můžete začít plánovat koupání miminka, výběr jména, nákup postýlky, kočárku, oblečení, výbavičky a hraček. Je mnoho věcí, které musíte zvládnout během devíti měsíců před narozením Vašeho potomka.Buďte nápaditá a zkuste vymyslet vlastní originální způsob oznámení těhotenství. Přizpůsobte si kterýkoli způsob oznámení jak chcete. Je to Vaše dítě a Vy si můžete u oznámení užít legrace kolik budete chtít!Pokud jste Vy a Váš partner netradiční dvojka, připravte se na to, že někteří lide reagují spíše negativně. Někteří lidé nejsou tak otevření, jak byste si přáli. To však neznamená, že byste to neměli pořádně oslavit!Dobře si rozmyslete pořadí, v jakém těhotenství oznámíte rodině a přátelům. Rodiče, sourozence a prarodiče mějte první na seznamu. Určitě nechcete, aby se to dověděli od někoho jiného. A věřte, že zprávy o nastávající mamince se šíří velmi rychle.UpozorněníPokud chcete s oznámením počkat, mějte na paměti, že zvracení, rostoucí bříško a častější návštěvy u lékaře mohou tajemství nechtěně vyzradit. Pokud se již těhotenství těžko skrývá, měla byste to oznámit nyní, dokud to ještě může být překvapení. Jinak můžete přijí o ten skvělý okamžik.Zvolte správné načasování. Vaše dobré zprávy mohou být pro jiného solí do rány. Potratila nedávno Vaše kamarádka? Buďte vnímavá k jejím pocitům. Představte si, jak byste se cítila na jejím místě.Nikdy neoznamujte těhotenství v hádce. Je to nevhodné a mohla byste se připravit o skvělou příležitost. Křik ve stylu “Jsem těhotná, takže už nikdy nebudeš chodit domů pozdě! A s kamarádama se rozluč!” bude nemilá vzpomínka pro vás oba. Mít dítě je dospělé rozhodnutí, tak se podle toho chovejte.Ještě jednou, první reakce nebývá vždy vyjádřením skutečných pocitů. Nebuďte dotčená, pokud se Vám bude zdát, že lidé nejsou mile překvapeni.Uvědomte si povahu svého partnera. Někteří si užijí výše popsané metody, jiní by však dali přednost vážnějšímu způsobu, jakým se dozví, že budou rodiči.Nechat své rodiče, sourozence či prarodiče dozvědět se o Vašem těhotenství od někoho jiného, je důvodem mnoha zraněných citů. Rodině to oznamte jako první. Rodiče a prarodiče se snadno mohou cítit nevýznamní, pokud se to nedozví jako první.

folder_openPřiřazené štítky

Jak se naučit anglicky a čemu se vyhnout

access_time05.únor 2020personRadka Eliášková

Chcete se naučit anglicky, snadno a rychle? Tak pokud nemáte vrozený talent na jazyky asi vás zklameme… zas tak rychlé a snadné to není. Stojí to čas, občas i nervy, a nebudeme si nic nalhávat, i peníze.  Ale výsledek stojí za to! Na internetu si můžete přečíst články, zhlédnout svůj oblíbený americký film v originálním znění, a jako bonus se domluvíte na dovolené téměř ve všech koutech světa.Angličtina se využívá nejen v osobním životě, ale také v pracovním. Díky dobré znalosti anglického jazyka můžete získat lepší pracovní nabídky a v dnešní době se už od každého očekává, že minimálně jeden jazyk ovládá.Jak si tedy nejlépe zlepšit angličtinu nebo se ji od základů naučit? A kterým chybám se vyvarovat?Vyrazte mezi lidi!A nemyslíme tím, že si máte jít sednout s kamarády do hospody, ale zaplatit si kurz angličtiny. Proč? Protože pokud se budete učit sami doma, nikdy nezjistíte, co děláte špatně. Nejčastěji se dělají chyby ve výslovnosti. Existují sice programy a učebnice s CD, které vám předříkávají slovíčka i věty, ale CD vám nikdy neřekne, že špatně pokládáte přízvuk nebo vyslovujete. A s CD si také nikdy spontánně anglicky nepopovídáte.Vybírejte pečlivěPokud se rozhodnete pro placený kurz, tak pozor – Není kurz jako kurz. Přečtěte si reference na internetu, srovnejte nabízené služby a cenu. Ne vždy to nejdražší, je to nejlepší. Vyberte si kurz, kde se dostane na teoretické znalosti, ale hlavně také na praxi a mluvení. Když jsem se já osobně rozhodovala, který kurz by pro mě byl ten nejvhodnější, zadala jsem do googlu angličtina Ostrava a vyjela mi poměrná široká nabídka jazykových škol. Rozhodněte se také, zda budete chtít navštěvovat kurz s více lidmi nebo dáte přednost individuální výuce, případně studium ve formě angličtina online.Čím častěji, tím lépeAnglicky se nenaučíte po dvou hodinách jednou týdně. Čím častěji budete docházet na kurz a učit se doma, tím dříve a lépe vám to půjde. Nezapomeňte, češtinu jste také slýchávali a učili se několik měsíců, než jste si troufli na první slovo „mama“. Pokud vycítíte, že již nějaké znalosti máte, můžete začít sledovat filmy bez českých titulků, ze srandy si pokecat anglicky s kamarádem jednou týdně u piva, nebo si můžete najít tzv. penfriends, se kterými si procvičíte psané slovo.Nepodvádějte!Jakmile budete zapsaní v kurzu, snažte se poctivě na něj docházet a domácí úkoly dělat pečlivě a bez podvádění. Neděláte to pro dobrou známku, aby na vás rodiče byli pyšní, děláte to pro sebe. Neberte angličtinu jako povinnost, ale jako nový koníček. Uvidíte, že jakmile se do toho dostanete a půjde vám to, začne vás to i bavit.Nestyďte seNebojte se mluvit. Pokud se stydíte před ostatními, vyzkoušejte individuální kurz anglického jazyka, kde budete pouze sami s lektorem. Takový kurz nabízí například jazyková škola Ostrava. Vyučující je zde od toho, aby vám pomohl, ne aby se vám smál nebo si v duchu říkal, jak jste neschopní. Nemusíte se bát, na takový přístup nenarazíte. Každý nějak začínal, včetně vašeho nového učitele. Lektoři vám vycházejí vždy vstříc a rádi poradí i mimo čas výuky. Pokud byste i přes stydlivost preferovali výuku ve skupině, můžete „naverbovat“ své známé, příbuzné nebo kolegy z práce.Teď již máte základní informace o tom, co očekávat a jak se nejlépe naučit angličtinu. Tak hurá do toho, čeká na vás celý svět!

folder_openPřiřazené štítky

Žiji ve světě snů... a to mi pomáhá přežít

access_time12.únor 2020personRadka Eliášková

Některé z nás jsou úspěšné přirozeně - mají atraktivní  práci, která je navíc baví, skvělého partnera i rodinu a navíc jsou u všech oblíbené a každý večer mají plný. Jiné se neustále topí v depresích - práce je nebaví, navíc je mizerně placená, když náhodou narazí na chlapa, záhy se ukáže, že je ženatý či alkoholik, a o pravé přátele nezavadí. Tyto ženy pak často žijí dva životy, jeden ten nudný, šedý, nešťastný a pak ten druhý, „růžový“, který si vysní. V „růžovém“ světě jsou šedé kancelářské myšky manažerkami beroucími minimálně padesát tisíc měsíčně, s přesně padnoucími kostýmky, každotýdenní návštěvou kadeřníka a maséra, a hlavně s ideálním partnerem, který jim denně nosí čerstvé květiny, snídani až do postele a i po tříletém soužití jim pětkrát denně opakuje, jak je miluje.Byť všechny ženy už od počátku vědí, že se jim jejich „sny“ nevyplní a zpočátku hrají de facto jen hru na „kdyby“, později možná samy za dlouhých zimních večerů strávených o samotě před romantickými filmy uvěří, že se jejich představy změní ve skutečnost. Čím častěji se jim pak oddávají, tím věří intenzivněji a často se postupem času začnou stylizovat do role vysněné ženy. Uvažování takových žen může často zajít až do extrému, v práci si „odsedí“ osm hodin, kde se bez nutné konverzace s okolím téměř nekontaktují, aby pak po večerech spřádaly své růžové sny. Takové ženy tak začnou žít více fiktivním, než reálným životem, což je může přivést do průšvihu, protože se začnou uzavírat ještě více do sebe a šanci na seznámení či na pracovní postup si tak zazdí. Často se pak zhroutí, upadnou do alkoholové či jiné závislosti a ze života jim zbude opravdu jen sen.Ty pozitivnější se však do své vysněné role vžijí a pokud jim štěstí přeje, část svého vysněného světa promění v realitu. Šedá popelka si začne kupovat dražší a luxusní oblečení, změní účes a začne se pěkně líčit, párkrát navštíví psychologa, přečte si knížku o asertivitě, obejde pár pohovorů a vysněný život, byť trochu vzdálený tomu nalinkovaně růžovému, je realitou. Stačí jen trochu odvahy a chuti do změny. Tak se pěkně zasněte...

folder_openPřiřazené štítky

Buďte nezávislí a svobodní i ve vztahu

access_time19.únor 2020personRadka Eliášková

Nejste rádi sami, děsíte se, že vás někdo blízký opustí, vadí vám, že nejste v každém plánu ostatních? Tomu se říká citová závislost a je jedno, jestli jste takhle přisátí na svého partnera, kamarádku nebo maminku. Oni od vás potřebují pauzu a vy byste se měli být schopni postavit na vlastní nohy, aniž by vás přitom někdo neustále držel za ručičku. Přestaňte být koulí na noze a staňte se svobodným a sebevědomým člověkem, který samotě čelí se vztyčenou hlavou, a umí se postavit za svůj názor. Podívejte se, jak se odpoutat a stát se nezávislým na ostatních. Žijte sami za sebe.Důvěřujte, aniž byste vždycky prověřovaliKaždý pevný vztah by měl být založen na vzájemné důvěře. Pokud vám tedy srdce málem vyskakuje z hrudi vždycky, když má partner odejít do práce, kde pracují i kolegové opačného pohlaví, je něco špatně. Klíčové je, ptát se na to, proč si myslíte, že by vás měl opustit. Jakmile totiž začnete o někom pochybovat, dají se kolečka do pohybu. Zastavte ten vlak dřív, než to nepůjde. Důvěřujte svým blízkým a dejte jim prostor normálně fungovat.Pracujte pro sebeMyslete na sebe, rozmazlujte se a zvyšte si sebevědomí. Citově závislé osoby o sobě většinou nemají valné myšlení a jediným zdrojem jejich štěstí je druhá osoba. Z takových drobečků se ale nedá žít věčně, proto si pořádně kousněte do koláče a zaměřte se na sebe. Pustě se do nějaké aktivity nebo vlastně čehokoliv, při čem se budete cítit dobře a naplněně. Jak se říká, sami jsme strůjcem svého štěstí, tak kočírujte i vy to svoje, přeberte opratě tomu, komu jste je dali.A pod pokličkou deset minut dusímePod pokličkou si můžete dusit třeba kuře, ale ne někoho svého blízkého. Nebuďte jako stíhačka a pokud vám daná osoba neodpověděla na email nebo sms do pěti vteřin, nebombardujte ji výhružkami nebo hysterickými výlevy. Určitě má dobrý důvod, proč vám neodpověděla hned a to byste se měli naučit akceptovat. Nevynucujte si pozornost a věnujte svůj volný čas, který jinak máte vyšetřený na bombardování smskami, na něco lepšího a užitečnějšího.

folder_openPřiřazené štítky

Proč jsem se rozhodla psát BLOG?

access_time24.květen 2020personRedakce

Nejdříve jsem sama sobě položila otázku, co je to vůbec ten BLOG? Proč ho všichni mají? K čemu mi bude?Hledala jsem, četla a zjistila jsem, že je to jeden z příjemných nástrojů, jak být s Vámi se všemi v neustálém kontaktu a pravidelně pro Vás psát články, které by Vás mohly zajímat, inspirovat či motivovat ke změně ve Vašem životě. ????Trochu mě zaleklo, ALE to psaní článků.JÁ A PSÁT??Nemám zrovna básnické střevo, na základní škole, střední i vysoké, byly všechny moje slohové práce hodnoceny za 5, nejlepší známka za 4 ????Dostavil se pocit nedokonalosti, strach a obavy z kritiky. Jak já jako koučka, budu hodnocena Vámi čtenáři.ALE… Postavila jsem se strachu čelem a poprosila ho, ať odejde. Intuice mi NAŠEPTÁVALA, ať si prostě sednu …  začnu psát ???? A tak jsem začala psát články A ZALOŽILA TENTO BLOG pro VÁS mí milí čtenáři. I kdyby jen jednomu člověku měl tento BLOG pomoci, tak mě to udělá šťastnou.Kromě životního koučování, ráda motivuji a inspiruji ke změně. Dlouhá léta práce na sobě samé se skrze mne odrazila v mém životě a já bych to velice ráda předala dál. Pomohla tak lidem s jejich životem, se životní změnou, kterou se chystají udělat, nebo o které tak dlouho sní, přemýšlí a mluví.Co mne k tomu všemu vedlo?Jako zdravotní sestra jsem se nejen v nemocnicích setkávala a stále setkávám s lidmi, kteří jsou velice rádi oběťmi svého života. Celý život HODUJÍ práškům a civilizačním nemocem, stěžují si na celý svět a život v něm.Říkala jsem si, že je něco špatně. Proč může být někdo šťastný a mít vysněný život a jiní se vláčí životem jako temný stín plný strachu, zloby?Bylo mi asi 15 let a ptala jsem se lidí, kteří mne inspirovali, jaké je jejich životní motto? Proč jsou tak veselí, plní lásky a života? Jak to dělají?Každý z nich mi odpověděl! STAL JSEM SE TVŮRCEM!Nejdříve jsem to nechápala, ale postupem času mi vesmír do cesty připravil milá překvapení, která mi pomohli dojít až sem. Stala jsem se tvůrcem.Nalezla jsem smysl mého života, lásku a svobodu.Staňte se i vy TVŮRCI svého života. Opusťte roli oběti.Nejde to lehce, ale jde to. Sami si vytvořte život, jaký chcete ŽÍT.Začněte každé ráno s pozitivní afirmací, myšlenkou. Držte se jí po celý den. A negativní tím pošlete od sebe pryč.Já než ráno vstanu, řeknu si, že mám krásný den, někdy si ho i představím. Tím, ale nepřestávám, říkám si to přes den nejmíň ještě 20krát. To pro začátek stačí. Nezabývám se minulostí a ani budoucností, žiji v přítomnosti.Podívejte se, kde jste teď, to vytvořilo Vaše myšlení a jednání v minulosti!Jak myslíte a konáte teď? Taková bude Vaše budoucnost!Moje ranní, první myšlenka: Mám KRÁSNÝ DEN, PLNÝ LÁSKY! A Večer usínám s myšlenkou VDĚČNOSTI za to vše, co již mám.Zkuste to také, nic Vás to nestojí a výsledek pocítíte sami. Vyzkoušejte ranní a večerní afirmaci na jeden týden ???? Sami budete překvapeni výsledkem.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci ShowBizz na dotaz práce

Celebrity o sobě - Markéta Mayerová

access_time17.prosinec 2019personMarián Kroužel

Vyzbrojené hyenyProč jsem šla na pohřeb Karla Svobody? Na tuto otázku si umím odpovědět. Abych vyjádřila úctu nesmírně talentovanému člověku a bezpochyby velikánovi  v hudební branži. Ale hlavně kvůli Vendule. Chtěla jsem jí vyjádřit podporu. Hluboce nesouhlasím s mediální štvanicí, které je teď terčem .A proč o tom píšu? Protože mnou strašlivě otřáslo chování lidí.Ve Strašnickém krematoriu jsem byla poprvé a i když se to dalo očekávat, překvapily mě tisíce lidí, kteří tam byli už hodinu před obřadem. Bylo ticho. Všichni stáli a čekali na velkém prostranství i před branou. Poté se otevřel vstup do obřadní síně a dav mě vnesl dovnitř. Do pravého zadního rohu této obří prostory, která kdyby měla ochozy, dala by se přirovnat velikostí k Národnímu divadlu. Bylo ticho. Lidé vzadu pochopili, že se dopředu nikdy nedostanou a začali posílat nad hlavami květiny. Proudy květinových cestiček ve vzduchu byly dojemné a k nezastavení. Pak najednou vypuklo světelné show, které připomínalo letní bouřku. To byla smršť blesků od fotoaparátů.Asi vstoupila Vendula a děti. Nevím. Dav se náhle zvětšil o 10 cm. Všichni si stoupli na špičky a nad hlavami se objevil les rukou. Trošku nepatřičný pohled, jako na třídu hlásících se prvňáčků. Jenže ti lidé nedrželi nad hlavami rozsvícené svíčky, oni drželi svoje mobily, foťáky, kamery a chtěli vidět slzy. Opona se otevřela.Rakev ozdobená bílými liliemi po pravé i levé straně sedm světel. Obřadní síní zní píseň Stíny katedrál v podání Petra  Muka, pak další písnička, ale já jsem vůbec nevnímala, co to bylo. Po celou dobu, ani na chvilku totiž neustala smršť blesků. Jenže to nebyli jen profesionálové. Člověk by si řekl- je to jejich práce. To byla soukromá záznamová technika v soukromých rukou. Hudbu vystřídala slova o tom, že občas si někdo prožije očistec už na zemi a že Karel tímto očistcem prošel čistý. Asi to říkal Petr Muk. Lidé pláčí potichu i nahlas. Není jich, ale většina. Mnohem víc je těch s rukama nad hlavou a mobily i kamery pracují na plné pecky. Pak další dvě písničky a opona se zavírá. Po pár vteřinách ticha se rozezní poslední potlesk pro Karla Svobodu. I v této chvíli lovci smutku a slz mají jednu ruku nad hlavou. A náhle není ticho. Mlčí jen ti, kteří přišli vzdát úctu skladateli, příteli, známému nebo jeho ženě, dětem, nejbližším. Ostatní mluví. Myslíte si, že o tom, jakou ztrátou je tato smrt? Nebo jaké jeho písničky je provázely životem? V jak nepředstavitelné situaci je teď Vendula nebo jak bolestné to bude pro Jakuba, když po tátovi zbyly jen fotky a tóny? Omyl. V téhle chvíli už definitivně brečím.Z toho, co slyším. Tohle jsou útržky, které jsem slyšela ve své bezprostřední blízkosti v pravém zadním rohu obřadní síně:….“ A myslíte, že je tam vpředu opravdu Gott?“…“To víte že ne, přece by se tady nemačkal“….“ Viděli jste jí, ta ztloustla, co?A vypadá hůř než na padesát“...   “No to víte pani, oni je v tý televizi napatlají vším možným, ale ve skutečnosti jsou to zrůdy a člověk by se jich lek“…..“ a co si ta Leona myslí, že se prodere na poslední chvíli až dopředu jenom proto, že je slavná?...Ne, pane v klobouku. Proto ne. Ale na  rozdíl od Vás, pana Svobodu znala. Vy jste se jako mnoho ostatních hyen přišel podívat, kdo ze známých tváří bude plakat a komu se rozmažou šminky. Pro koho jsou určena ta videa a fotky, jejichž vznik jsem sledovala nevím. Jisté je, že s jedním slavným životem jsme se dnes rozloučili. Jisté je, že jeho nejbližší prožívají obrovskou bolest. Jisté je, že po něm zůstane prázdno. A jisté je, že hyeny byly, jsou a budou. Jenže už jsou vyzbrojeny technikou. Zase jsou, ale díky tomu vidět. Vendulo promiň, že jsem neměla sílu zůstat déle. Kytičku jsem poslala jednou ze vzdušných cest. A za všechny, kteří na tebe myslí ti přeji hodně síly a ohleduplnosti okolí.

folder_openPřiřazené štítky

Martina Panochová: Tanec je energií mého života!

access_time30.leden 2020personRadka Eliášková

Symptická Martina Panochová je úspěšná choreografka, tanečnice a lektorka. Spolupracuje s českými i zahraničními umělci. O její lásce k pohybu i stále oblíbenějším Twerku jsme si s ní povídali v pražském Centru Tance. Na své okolí působíte ohromně pozitivně. Jste pořád plná energie. Jak to děláte? I vaše motto zní: Tancem k té nejlepší náladě…Mám to štěstí, že dělám to, co mě baví a naplňuje. I kdyby mě během dne přepadla ponurá nálada, ať už z čehokoli, jsem si jistá, že tanec mě z ní hodně rychle a na sto procent dostane. Posouvá mě do jiných sfér, zapomínám na všední život a dostávám se do pozitivního a nádherně naladěného světa. A není to jen tanec, ale jsou to i ti, kteří navštěvují mé taneční kurzy a vyzařují úžasnou náladu, energii, radost. Vzájemně si předáváme toto nadšení a život je pak hned o něco hezčí.Máte za sebou mnoho profesních úspěchů, děláte taneční doprovody pro řadu tuzemských i zahraničních umělců. Předskakovala jste i známe anglické skupině Kosheen…, jak jste se k těmto hvězdám dostala? Většinou mě oslovili manažeři těchto umělců nebo přímo sami zpěváci. S některými jsem spolupracovala ještě během mého působení v bývalé taneční skupině, s mnoha jsem navázala kontakt během poslední doby mého působení na taneční scéně. Každopádně mě taneční spolupráce s umělci a zpěváky nesmírně baví, a to jak vymýšlení choreografií, tak přímo taneční působení na jevišti po boku podobných hvězd.Vzdělání v taneční branži jste získala od řady zahraničních i českých lektorů. Spolupracovala jste s Nickem Morinem či Tony Stonem. Jsou něčím jiní, než ti tuzemští?I v Čechách máme vynikající lektory, od kterých se člověk naučí nesčetně úžasných věcí a získá naprosto profesionální a kvalitní taneční vzdělání. U tuzemských lektorů bych spíše hovořila o jiné energii, kterou dokáží předat, o trochu jiném způsobu pojetí tance, o odlišném „feelingu“. Zahraniční lektoři nám většinou přinášejí něco nového, tady neokoukaného, originálního, a to už jak tanečně, tak stylem výuky a předáním informací a tanečních choreografií. Navíc každý lektor nám během workshopů či vystoupení předává kus sebe sama, což je velice inspirativní.Pracujete v největší taneční škole v republice – v Centru Tance, které má pobočky v Praze, Plzni i Brně. Na jaké lekce se mohou zájemci objednat u vás, kde najdou rozpis, kontakt?Centrum Tance je pro mě druhým domovem. Trávím tu opravdu maximum svého času a miluji dělit se s lidmi o svou taneční radost. Klienti se můžou u mě stavit na lekcích Street Dance, což v sobě zahrnuje MTV style nebo můj oblíbený Ladies style či High heels (tanec na podpatcích). Poslední dobou se však fenoménem stal Twerk, tedy styl, který přišel do Čech před rokem a půl a o který je v poslední době opravdu velký zájem. Veškeré informace, jak o mých lekcích, tak o rozvrhu, které dny a jaké lekce vyučuji, jsou k nalezení na internetových stránkách www.centrumtance.cz. Další info jsou možné získat na mé facebookové stránce pod mým jménem.Kdo na vaše lekce chodí? Široká škála klientů. Někteří chodí jen pro dobrou náladu a radost a odreagování. Někteří se chtějí opravdu vzdělávat a posouvat tanečně dál. Někteří naopak rádi vystupují, což svým klientům také umožnuji a dvakrát do roka pořádáme vystoupení těch kurzů, kteří rádi předvedou to, co se naučili, svému okolí. Věk nehraje rozhodně roli, zatančit a užít si lekci může opravdu každý, ať už je různého věku, pohlaví či tělesné kontrukce. Mým mottem je tančit pro radost a bez stresu a vždy odcházet se skvělou náladou!Mohou je navštěvovat i lidé s nadváhou?Jak jsme již řekla, ani váha člověka nehraje roli. Znám více tanečníků, kteří rozhodně nepatří mezi „hubeňoury“ a tančí přitom přímo skvostně! Je to o tom, jak se člověk cítí a ne jak vypadá! Co víc, mám už tolik případů, kdy klienti během mých lekcí opravdu zhubli, zdravě, pohybem a radostně!Je nějaký náročný tanec, na který si brousíte zuby, že se jej naučíte? Brousím si zuby na plno stylů tanců, které zbožňuji a neovládám je výborně. Poslední dobou mě uchvátil Pole dance, avšak jednak urputně bojuji s časem, a tak nemůžu navštěvovat lekce pravidelně a za druhé je už toho pohybu trošku moc a tělo si občas říká, že by chtělo polevit a odpočívat. A zrovna pole dance je fyzicky velice náročný, i když překrásný tanec. Tak uvidíme, třeba někdy časem se do toho ještě pustím!Věnujete se o celosvětově oblíbenému Twerku, jak jste se k němu dostala?Je to velice jednoduchý příběh. Poprvé jsem Twerk zahlédla na internetu, když ještě nikdo v Čechách nevěděl, že něco takového existuje a popravdě mě hnedka napadlo, že pár prvků z něho by se skvěle hodilo zařadit třeba do mých streetových choreografií. Než jsem stačila zavolat do Centra tance, kde učím, už jsme měla hovor právě z toho tanečního studia s otázkou, co mi říká slovo twerk a že mi vypisují seminář, který proběhne za tři týdny. Nezbývalo nic jiného, než se vrhnout na každodenní dlouhé tréninky, zkoušet, okoukávat videa, nevzdávat to a zlepšovat se jak se dá. Nikdo to v Čechách v té době neučil, proto nezbylo nic jiného, než být samoukem. Když to však člověka baví, jde to skoro samo a já si během prvních pár tréninků tento styl doslova zamilovala. Asi jako další stovky mých klientek, které na lekce pravidelně dochází. Prvním twerkovým workshopem se odstartoval doslova twerkový boom v Čechách!Popište, co to Twerk vlastně je?Twerk je styl tance, který se přibližně před 20 lety vymanil v Americe z tanečního stylu dancehall. K nám do Čech dorazil přibližně před rokem a půl. Kdysi to byl jediný prvek, postupem času z něho vznikl samostaný taneční styl. Typické pro tento druh tance jsou rozkročené nohy v podřepu a sekané a ostré pohupování pánví do všech stran a ve všech možných variantách, jak ve stoje, tak na zemi. Tento tanec se považuje za provokativnější druh tanečního projevu, ale je na každém lektorovi a tanečníkovi, jak ho pojme a jak ho bude prezentovat. V každém případě je to vrušující podívaná pro pánské publikum.Jak jste se k tanci dostala? Bavilo vás to už odmala? Od mala jsem metala hvězdy a dělala rozštěpy a provazy a další gymnastické vylomeniny. Ale moji rodiče jsou hudebníci, a tak moje umělecké vzdělání směřovali právě muzikálním směrem. Hrála jsem na klavír, flétnu, zpívala. Sama jsem tenkrát kdysi dávno začala navštěvovat různé taneční lekce, protože mě to zajímalo a jak jsem zjistila, neskutečně mě to bavilo. Chtěla jsem se vzdělávat víc a víc, začala jsem veškerý svůj volný čas věnovat právě tanci, stal se prioritou v mém životě! Dlouho jsem dokonce dělala i orientální tanec! Pak přišlo první vystoupení, na něj navázala výuka tance a já věděla, že tohle je věc, které se jen tak nevzdám.Kolik hodin denně věnujete tréninku? Já jsem tak trochu člověk závislý na pohybu. Takže ve chvíli, kdy doučím dopolední angličtinu, což je moje druhá práce a záliba zároveň, vrhám se většinou do fitka, kde tělo připravím na večerní tréninky. Pak už následuje učení lekcí a téměř pravidelný večerní až noční trénink, kdy se svou taneční skupinou Iconic připravujeme choreografie na show nebo si sama vymýšlím sestavy na další taneční lekce. Odhadem věnuji denně tak šest hodin pohybu a tanci. Zní to možná šíleně, ale věřte, že se dá na podobnou zátěž dobře zvyknout a člověk jí pak naopak nutně vyžaduje. A kolikrát je schopen zvládnout i mnohem víc, když má před sebou důležitou akci či vystoupení.Tančíte raději sama nebo ve skupině?Na tuto otázku asi neznám odpověď. Miluji vystoupení a akce se skupinou. Má to sílu, hodně tanečníků dokáže vytvořit neskutečnou energii a show, je fascinující jet v mnoha lidech naprosto synchronně choreografii. Miluju i společné tréninky, kdy si užijeme plno skvělých chvil a okamžiků. Na show je nás hodně, ale přitom musíme být jako jeden. Sólo vystoupení, která se jedou většinou při twerkových show, jsou něco úplně jiného. V nich se může člověk ještě více odpoutat a ve chvíli, kdy cítí, že by měl určitým způsobem zareagovat na lidi nebo na umělce, se kterým vystupuje, může  náhle pozměnit choreografii a dát do toho více svých pocitů a svého já, lépe se přizpůsobit dané situaci na scéně. Při sólo vystoupení cítím větší volnost a možnost sebevyjádření. Při skupinovém vystoupení miluji pocit sounáležitosti teamu.Jaký je váš jídelníček, musíte se nějak hlídat? Myslím si, že nejsem úplně vhodným příkladem zdravého a vyváženého stravování! Jím, když si tělo řekně, vnímám, na co má zrovna chuť a to mu dopřeju. Ať je to ráno nebo v noci po vystoupení. Pravidelnost v jídle si nehlídám. Před tréninkem nelze se dosyta najíst a tréninky pravidelné nejsou, proto jídlo a čas, kdy si něco dobrého dám, opět uzpůsobuji tanci. Každopádně si nic extrémně nezakazuji. Zastávám pravidlo všeho s mírou, jak si člověk něco jednou odepře, při další příležitosti toho sní dvakrát tolik! Důležitý při sportu je určitě dostatek vitamínů (u mě ovoce) a tekutin.J A miluji čokoládu!Jezdíte i na nějaké taneční soutěže? Popište své úspěchy…Nejsem soutěžní typ. Nikdy jsem nesoutěžila a ani soutěžení nevyhledávám. Baví mě komerční styl tance, vystupování, shows po boku umělců a podobně. Největším úspěchem je pro mě jednak dobře odtančená show, pozitivní reakce jak lidí z teamu, tak publika a v neposlední řadě samozřejmě spokojenost mých skvělých klientů, které učím tančit.Sestavujete i nové choreografie, to vás musí ohromně bavit…Sestavovat nové choreografie je náročné, zejména časově, ale určitě velice příjemné a baví mě to moc! O to víc, když pak vidíte, že vaše choreografie se objeví v nějakém videoklipu, tančí ji nějaký umělec, můžete ji předvést publiku anebo jí zatančí dvacet lidí pohromadě v mých tanečních kurzech. Je to rozhodně radost!Co v současné době připravujete, kde vás mohou zájemci vidět? Celé léto jsem spolupracovala se Samerem Issou na jeho další narozeninové megaparty. Znamenalo to vymyslet spoustu choreografií, jak pro Samera, tak třeba pro Hannu Pekhart, která s ním úzce spolupracuje. Tyto choreo pak naučit jak interprety, tak tanečníky. Podobná práce mě však neskutečně baví. Připravujeme spoustu dalších vystoupení, o kterých se můžete dozvědět zrovna třeba na mých facebookových stránkách.Živí vás tanec. Máte pojištěné nohy? Dělají toto umělci ve vaší branži?Nohy pojištěné nemám a asi tak asi nehodlám učinit. Jsem lehce pověrčivý člověk a bojím se, že ve chvíli, kdy bych o tom začala uvažovat, něco by se přihodilo. Popravdě ani neznám tanečníka, o kterém bych věděla, že si nechal nohy pojistit. Ale možná bych se divila!Děláte i semináře a workshopy, co se na nich zájemci dozví? Workshop je většinou dvouhodinová lekce, která zahrnuje vše, co by měl kompletní trénink obsahovat. Tedy rozehřátí svalů, protažení, následují prvky – tedy pohyby, které jsou typické pro daný styl tance a které je třeba umět, aby se člověk mohl zlepšovat a učit se choreografie. Další částí takového workshopu je právě spojení daných prvků do choreografie. Po jejím zvládnutí přichází opět protažení. Pokud je workshop určen začátečníkům, více během něho mluvím a vysvětluji jednotlivé prvky a jejich správné provedení, pokud již tančí pokročilí tanečníci, mluveného slova není tolik potřeba.Máte nějaký taneční sen? Mým snem je dále tančit, jak to jen nejvíc jde, činit mé klienty pozitivními a veselými a předávat jim co nejvíc, co jen je v mých silách. Užívat si každou show a mít z ní dobrý pocit. Jsem šťastná za každou milou a přínosnou spolupráci, akci nebo taneční možnost. Motivuje mě k další práci a dává obrovskou energii a další sílu. Taneční sen? Tanec je můj sen.Profil:Na tanečním vzdělání Martiny Panochové se podílel Nick Morin, Sheryl Murakami, Tony Stone, Nessa, Armel, Dante 7 či Nessa. Své profesní dovednosti získala i u mnoha dalších předních českých i zahraničních tanečníků a choreografů.Dlouhodobě spolupracuje se Samerem Issou či Victorií. Doprovázela Terezu Černochovou, Christinu Delaney, Hannu Pekhart, Jana Bendiga a mnoho dalších. Mohli jste jí vidět i při vystoupení hvězd jako jsou Nisha Kataria či Nina Sky. Pravidelně pořádá workshopy a semináře po celé republice i v zahraničí.Je jednou z přesních twerkařek u nás. Tento tanec začala učit okamžitě, kdy se v Evropě před dvěma lety objevil. V roce 2011 byla choreografkou soutěže Miss Junior. Jako tanečnice a choreografka se účastnila i akcí Transfusion, Decadence, Česká Miss, Auto roku či Praguje Pride. Byla i při natáčení mnoha videoklipů pro přední české umělce. Kromě Twerku je jejím oblíbeným stylem ještě Street Dance. V současné době působí v pražském Centru Tance.  

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Děti & Rodina na dotaz práce

Bolest při porodu

access_time01.listopad 2019personRedakce

Těhotné poprvé rodící ženy jsou v průběhu očekávání narození dítěte zaměstnány mnoha otázkami. Jednou z nich může být také otázka bolesti při porodu. Na to ale není jednoduchá odpověď hlavně proto, že každá žena rodí jinak a každá má jiný práh bolesti. Ta je při porodu  proměnlivá a žena se může pokusit ji dopředu alespoň zčásti ovlivnit.Není nic špatného nebo divného na tom, když má těhotná žena občas strach z porodu a mluví o něm nahlas se svým lékařem, partnerem nebo kamarádkou. Naopak. To, že se o něčem hodně mluví většinou vede k tomu, že se tím dost lidí zabývá a dokáže nalézt řešení. U bolesti z porodu sice asi nenajdeme řešení, jak bolest úplně odstranit, ale můžeme ji poměrně hodně zmírnit.Proč porod bolíÚplně přesnou příčinu bolesti při porodu lékaři neznají. Existuje ale několik pravděpodobných faktorů, které bolesti předcházejí :kyslíková deprivace ve stažené děložní svalovinětlak nervových ganglií vděložním hrdle a spodní části dělohy během kontrakcenapínání děložního hrdla během jeho rozšiřovánínapínání pobřišnicetah a napínání vejcovodů, vaječníků a podpůrných vazůtlak na močovou trubici, močový měchýř a konečníkroztažení pánevního dna a hrázedalší příčinou může být nesprávná poloha dítěte ve vztahu kpánvi, což většinou žena instinktivně vycítí a snaží se automaticky měnit polohuHranice bolesti a pohodyNa otázku zda porod bolel, odpoví většina českých žen kladně. Některá z nich si pamatuje největší bolest spíše před porodem, ale málokterá řekne, že prožila bezbolestný porod. V našem století ale stále nalezneme mnoho kultur, kde ženy prožívají minimální bolest nebo mají porod bezbolestný.Aktivní porodní asistentky dnešní doby hledají stále nové směry a možnosti, jak porod ženě ulehčit. Některé z nich říkají, že žena by se měla dívat na porod z jiného úhlu než jaký je předem určen. Stejně jako sex nebo např. zavádění tamponu. Zdá se vám tohle srovnání hloupé ? Jistě narození dítěte a zavádění tamponu je co do prožitku, závažnosti i náročnosti situace nesrovnatelné. Podle některých porodních asistentek si žena může zavést tampon velmi bolestivě anebo naopak úplně bezbolestně. Stejné je to v sexu, který může prožívat euforicky nebo naopak bolestivě a nerada. Některé kultury proto rodí podle slov tamních žen bezbolestně. Otázkou ale pořád zůstává, co kdo za bolest a nebolest považuje.V některých zemích je např. užívání léků na tišení bolesti tabu a ženy tady z určitých důvodů rodí tiše, bez známek jakéhokoli prožívání bolesti. Tu ale přitom prožívat mohou, jen se o ní bojí mluvit. Na druhou stranu např. v Japonsku nebo v Nizozemsku je podávání léků na tišení i při normálním průběhu fyziologického porodu automatická věc, dokonce jde prý o součást přírody. Zde rodící ženy asi taky mluví o bezbolestných porodech....Prospěšnost porodní bolestiTento titulek se asi bude líbit málokomu, ale je dost pravdivý. Pozitivní vliv bolesti při porodu se odehrává už na emoční úrovni. Při aktivním stresu a spuštění bolesti se v těle tvoří tzv. vnitřní opiáty. Ty pak zvyšují matčinu schopnost pokračovat v porodu a podporují její pocity zvládnutí a uspokojení. K tomu ale nedojde pokud chybí stres a bolest, které mohou potlačit právě utišující léky, které si některé maminky vyžádají hned po prvním zapíchání v podbřišku. Bolestivý vjem během každé kontrakce také signalizuje hypofýze, že má vyplavit oxytocin, hormon zařizující kvalitní děložní stahy.Vliv normální porodní bolesti je prospěšný i pro dítě. Látky, které se v takovém případě vyplavují do krve dítěte, napomáhají přípravě plic na dýchání vzduchu, mobilizují jeho energetické zásoby a způsobují i odliv krve z končetin k mozku a srdci dítěte, čímž jej ochrání před nedostatkem kyslíku.Většina žen, které prožívají při porodu bolest se také lépe orientují v porodním procesu a dokáží lépe porod rozeznat. Přesná lokalizace porodní bolesti pomáhá i porodním asistentkám, které pak lépe matce pomáhají polohovat a prožívat porodní doby.Zbytečným podáním utišujících léků matka omezuje svůj přirozený instinkt.Ovšem jsou velké individuální rozdíly. Pokud první a druhá doba porodní trvá velmi dlouho a matka upadá do zoufalých stavů, je asi těžké jí doporučit nepodání léků k utišení bolesti. Každopádně porod nezažíváme tak často jako menstruaci a je důležité si uvědomit, že to, jak bude probíhat záleží hlavně na nás.Utišit velkou bolest vám může dnes pomoci řada už zavedených metod, které byly ještě před deseti lety tabu Co usnadní překonání porodní bolestiNenechat se od začátku příliš manipulovat. Podle výzkumů jsou maminky, které rodí po svém (bez jakékoli medikace) odvážnější a přirozenější než ty, které od začátku vyžadují léky. To znamená, že se jakoby trochu oddělí od  okolního světa. Taková žena si troufne dělat věci, za které by se třeba normálně styděla - křičí, kleje, vydává nejneočekávanější zvuky, pozice nebo pohyby. To vše znamená, že dochází k redukci neokortikální činnosti, což umožňuje efektivní vyplavování hormonů z hypofýzy a hypotalamu, což je podle lékařů nejdůležitější aspekt fyziologie porodu. Ale, jak jsme už uváděli, každá žena je jiná a nelze a priori radit prožívat porod bez léků.Vhodná místnost na porod. Rodit byste měla na tichém místě, při tlumeném světle a v co největším soukromí. Pokud máte možnost volby místa porodu, dopředu si zjistěte, které pro vás bude to nejvhodnější a nebojte se personálu ptát na všechno, co chcete vědět. Je to lepší než se pak při porodu zbytečně trápit otázkami na rozsvícená nebo zhasnutá světla apod.Pocit bezpečí v souvislosti s výběrem doprovodné osoby. Žena by měla myslet na to, aby měla při porodu vedle sebe někoho komu zcela nebo velmi důvěřuje. V průběhu porodu může dojít k nějakému oslabení vnímání, a pak je pro porodní asistentky důležitá i komunikace s doprovodnou osobou. Těžko říci, zda je pro vás lepší partner, kamarádka nebo maminka. To už musí každý zvážit sám, vodítkem mohou být zkušenosti, které s možnými osobami máte v krizových situacích, které jste spolu zažili. Porod sice není krize, ale psychické vypětí zde přeci jen nějaké je. Sexuální stimulace v průběhu porodu. Většina z vás se asi nad tímto tématem zhrozí nebo bude i šokována, ale toto téma bylo ještě před několika desítkami let poměrně často v souvislosti s porodem zmiňované. Časem se ale v souvislosti s porody v nemocnici absolutně „smetlo pod rohožku". Jde o věc, která může být zajímavá pro ženy, které se nebojí něco měnit nebo jsou otevřené novým metodám a zkušenostem. U mnoha druhů savců je sexuální stimulace samice během porodu normální. Podle některých kultur má sexuální stimulace ženy během porodu analgetické účinky. I samotný orgasmus je silným děložním stimulantem. Je však jasné, že jakákoli sexuální stimulace u porodu se vám může v dnešní době zdát vzhledem ke společenským a jiným faktorům nemožná (přítomnost jiných lidí u porodu, stydlivost, psychický blok apod.). A proto můžete začít např. v případě přítomnosti partnera u porodu kvalitní masáží v oblasti rodidel, vnitřních stran stehen, bradavek, šíje, uší a prstů u nohou.Poučení doprovodu. Kvalitně vedené předporodní kurzy tuto otázku vyřeší vlastně za vás, jen je důležité poučit svůj doprovod o tom, že ne při každém hlasitém zasténání je hned nutné volat lékaře a sestry kvůli možnému strachu z velkého utrpení, váš doprovod by měl po celou dobu naslouchat vašim potřebám a snažit se vám pomáhat ne něco řešit nebo organizovat Masáž těla. Jakákoli pozitivně působící masáž těla může ženu velmi uklidnit a její bolest byť je zčásti zmírnitHydroterapie (vana, sprcha).  Velmi osvědčená metoda, která pomáhá velké části žen ke zmírnění bolestí zad i podbřišku.Lokální aplikace tepla a chladu. Může snížit řadu nepříjemností, patří sem. např. termofor, rýžové, gelové či peckové nahřívací polštářky, nahřáté ručníky, stejně jako sáčky s drceným ledem, zmrzlá plechovka s nápojem apod.  Muzikoterapie Aromaterapie HomeopatieŽena může při porodu pociťovat výraznou bolest, ale měla by mít kontrolu nad procesem porodu. Na druhou stranu může mít díky lékům úlevu, ale necítí kontrolu a může být o příjemné prožitky ošizena. V mnoha jazycích je proces zrození popisován jako proces práce. Zvládání porodní bolesti je z velké části emocionálním jevem, který lze pozitivně ovlivnit. 

folder_openPřiřazené štítky

Stadia učení

access_time30.leden 2020personRedakce

Pozorování dětského chování – způsobu, jak dítě reaguje na situace i lidi – poskytuje cennou informaci o tom, jak se vyvíjejí duševní schopnosti, díky kterým se dítě dokáže vyrovnat s okolním světem.Myšlenkové procesy se v období od narození po celé dětství vyvíjejí velmi rychle. Ale tyto procesy zahrnující učení, paměť a chápání nejsou na první pohled viditelné třeba tak jako fyzický růst. Že se myšlenkové procesy u dítěte rozvinuly, zjistíme podle toho, jak se dítě v určitém období chová.A stejně jako potraviny poskytují látky potřebné pro tělesný růst, na vývoj myšlení působí zkušenosti získané kontaktem s okolním světem, neboť vyvolávají změny v chování. Tyto změny ukazují, že se dítě učí. Jenže k tomu, aby se vůbec mohlo učit, musí mít i paměť, jakési záznamové zařízení prožitých zkušeností.A jak učení, tak i paměť jsou úzce spjaty s danými mentálními strukturami umožňujícími získaným zkušenostem zároveň rozumět. Jiným i slovy řečeno, zapamatovat nebo naučit se můžeme jenom to, čem u rozumíme, co chápeme.Sledování dětíZa vědomosti o tom, jak se rozvíjejí dětské schopnosti učit se, vděčíme zejména Jeanu Piagetovi (1896 – 1980), švýcarskému psychologovi, který podrobně studoval vývoj dětských poznávacích funkcí.Zajímalo ho, jak dokonce i velmi malé děti získávají vědomosti o světě kolem sebe. V průběhu studia vývoje dětského procesu myšlení dospěl Piaget k názoru, že dítě prochází čtyřmi velmi rozdílnými a snadno identifikovatelnými (rozlišitelnými) stadii mentálního vývoje.Stadium senzomotorické inteligencePrvní období, které Piaget nazval stadiem senzomotorické inteligence, spadá do prvních dvou let života. Během tohoto vývojového stadia chápe dítě svět kolem sebe především přes smyslové vnímání, a sice přes chuť, hmat, zrak, sluch a čich.Dříve převládal názor, že dítě si to, co se kolem něho děje, musí uvědomovat jako neustálý velký zmatek, příval neznámých a nevysvětlitelných smyslových vjemů. Dnes díky mnoha pokusům a pozorováním víme, že tom u tak není.Dítě má hned při narození mentální strukturu, která mu umožňuje navázat kontakt se světem přes takové činnosti, jako je pozorování a „ochutnávání“. Dítě dává do úst ty nejneuvěřitelnější předměty, ale to je jen jeden z oněch nemnoha způsobů vnímání světa či přizpůsobování se mu.V prvních měsících dítě zřejmě bude rozpoznávat předměty, pokud se před ním budou objevovat znovu a znovu, ale nemá ještě tak dobrou paměť, aby si je znovu vybavilo, když je přímo nevidí. Tato schopnost se objevuje teprve mezi šestým až dvanáctým měsícem života.Během prvních osmnácti měsíců života můžeme pozorovat vývoj dětského porozumění na tom, jak roste schopnost dítěte reagovat na různé podněty a vyhledávat předměty v různých situacích.Dítě si dokáže poradit se stejným předmětem, dokonce, i když ho vidí z různých úhlů, v různých polohách a v různých časových obdobích.Stadium předoperačních představDalší stadium vývoje definuje Piaget jako období předoperačních představ. Během tohoto stadia, které zahrnuje období od dvou do sedmi let věku dítěte, získává dítě dovednosti jazykové a už tak přesné motorické schopnosti, jako je třeba kreslení nebo psaní. Toto stadium zahrnuje i porozumění a paměť. Obojí umožňuje dítěti zakódovat si předměty a události a rozumět jim, a to dokonce i v případě, že je zrovna nevidí či neprožívá.Tyto schopnosti se týkají jak myšlení, tak činnosti. Zatímco dítě mladší osmnácti měsíců si hraje s předměty tak, že s nimi různě manipuluje, dítě starší osmnácti měsíců si bude „hrát na…“, bude se „vžívat“. Když takto staré dítě položí na zem kousek látky a řekne, „tohle je moje postýlka a já jdu spát“, už ví, že ta látka není ve skutečnosti jeho postýlka a že nebude opravdu spát. Dítě tímto způsobem ukazuje svoji novou schopnost, a sice že chápe přirozenou funkci předmětů nebo situací dokonce i tehdy, když předměty zrovna nevidí nebo když situace právě neprobíhají.O trochu později spadají do tohoto vývojového stadia představy viděných věcí a jejich umístění v prostoru. Tříleté nebo čtyřleté dítě se může naučit cestu z domova do obchodu nebo do školky, ale když ho požádáme, aby nám cestu popsalo, popíše ji činnostmi, které ji provázejí. Řekne nám: „Zatočím takhle, potom jdu takhle…“ a bude při tom mohutně gestikulovat. Když před něj postavíme model, na kterém bude okolí jeho domu, a požádáme ho, aby nám na něm ukázalo cestu do školky, nebude to umět. Nemá žádnou mentální mapu, „obraz“ cesty tak, jak to bude mít uloženo později, až bude starší.Během stadia předoperačních představ se dětské chápání postupně osvobozuje od potřeby přímých smyslových prožitků či činností. Ale pořád ještě to má k chápání dospělého člověka hrozně daleko. Například jestliže ukážeme pětiletému dítěti model krajiny s modely zvířátek a potom ho požádáme, aby nám vybralo tuto krajinu z řady obrázků, kde je stejná krajina znázorněná z různých úhlů pohledu, udělá to správně.Nicméně pokud ho požádáme, aby vybralo obrázek, na kterém je to, co vidí člověk stojící na opačné straně, než jak vidí model dítě, vybere opět stejný obrázek jako předtím. Asi do šesti let jsou děti zcela závislé na tom, co skutečně vidí, a jsou omezeny na jedinou možnost pohledu – na tu svoji vlastní.V tomto stadiu není dítě schopno ani vnímat abstraktnější vlastnosti předmětů, jako je třeba jejich počet, hmotnost nebo objem. Toto pojetí vyžaduje porozumění, které je však často v rozporu s okamžitým smyslovým vjemem.Piaget dokazoval tuto skutečnost na klasickém pokusu. Dítěti ukázali krátký a široký pohár naplněný vodou. Potom se dítě dívalo, jak vodu přelili do vysokého a tenkého poháru. Dítě řeklo, že v druhém poháru je nyní více vody. Bylo přesvědčeno, že objem vody vzrostl, protože se zvýšila hladina vody ve druhém poháru, ačkoli vidělo, že do druhého poháru se přelilo úplně stejné množství vody z poháru prvního.Stadium konkrétních operacíKdyž si dítě začne uvědomovat, že jeho intuitivní představy neodpovídají skutečnosti, začne rozvíjet mentální struktury, které mu umožní koordinaci několika hledisek. Tyto mentální struktury nebo konkrétní operace se vyvíjejí v rozmezí sedmého až jedenáctého roku dítěte.V tomto vývojovém stadiu je dítě schopno mentálně zvládnout činnosti, které si může dělat s předměty – může je počítat, třídit je a řadit například podle velikosti. Rozvoj schopnosti třídění (klasifikace) předmětů můžeme ukázat na chování dítěte při pokusu s květinami. Jestliže dítěti v tomto období ukážeme šest petrklíčů a šest sedmikrásek a zeptáme se ho, jestli je tam více petrklíčů, nebo více květin, potom nám obvykle odpoví, že je tam petrklíčů stejně jako květin. Potom dítě zmátneme tím, že se ho zeptáme, zda náhodou nejsou petrklíče taky květiny. Dítě ví, že petrklíče stejně jako sedmikrásky jsou květiny, ale není schopno ve stejnou chvíli pojmout celou třídu květin (petrklíče a sedmikrásky) a ještě její část (petrklíče). Jakmile se však dětská schopnost třídění rozvine, začne rozumět i tomu, podle jakého hlediska jsou věci tříděny a zařazovány do skupin.Jestliže dítěti ukážeme hromádku tyčinek, nedá mu v tomto stadiu konkrétních operací moc práce seřadit je. Už chápe, že pokud je první tyčinka větší než druhá a druhá tyčinka větší než třetí, že tedy první tyčinka musí být také větší než třetí.Zkusíme-li totéž s dítětem, u kterého schopnost tzv. operativního myšlení ještě není vyvinuta, není dítě schopno pochopit všechny vztahy. Je pouze schopno porovnávat vždycky jenom dvě tyčinky spolu.Operativní myšlení vytváří základy pro logické myšlení a chápání světa. Pravděpodobně není náhoda, že školní docházka začíná ve věku pěti až sedmi let, kdy je dítě připraveno začít myslet tímto způsobem. Právě tak, jako nemůžeme dítě učit chodit, dokud nedosáhlo určitého stupně fyzického vývoje, nemůžeme dítě učit počítat, dokud přes obvyklá vývojová stadia nedospěje až k tomuto důležitému bodu.Dítě je jako vědec, který má vytvořenou teorii o světě. Aby mohl proběhnout mentální vývoj, musí být dítě vybaveno zkušenostmi, které teorii buď podporují, nebo vyvracejí. V tom to vývojovém stadiu je důležitý jazyk jako komunikační prostředek. Umožňuje dospělým vysvětlit dítěti případy, kdy jsou jeho teorie v rozporu s jejich vlastními. Tímto způsobem se dítě může učit ze zkušeností druhých a mít z nich prospěch.Stadium formálně logických operacíKonečným stadiem mentálního vývoje je stadium formálně logických operací. Začíná někdy kolem jedenáctého roku věku dítěte a je pro něj příznačný rozvoj logického myšlení. Během tohoto období se u dítěte rozvíjí schopnost přemýšlet o věcech a událostech, které jsou možné, pravděpodobné ve světě konkrétní zkušenosti, ale nemusí zrovna probíhat.Dítě už toho umí víc než jenom logicky přemýšlet o předmětech – už dokonce umí přemýšlet i o svých myšlenkách. To dokazuje dětská schopnost něco vyřešit, vymyslet, přestože jeho argumenty nemusí být vždycky logické.Dosažení cíleMentální schopnosti se nevyvíjejí izolovaně. Zkoušením a různými inteligenčními testy můžeme dětskou schopnost rozumět a myslet dokonce i měřit, ale slabé výkony ještě nemusí nezbytně naznačovat nízkou mentální úroveň.Mentální, emoční a fyzický rozvoj jsou propojeny způsobem, který ještě nebyl zcela prozkoumán. Příčiny, proč dítě není vždy schopno využívat maximálně svoje mentální možnosti (a to se týká kteréhokoliv vývojového stadia), jsou mnohé a složité. City (emoce) jsou úzce spjaty s důvody, proč něco děláme, a tyto důvody jsou dány buď nutností, nebo motivací. Jak se vyvíjíme, city i důvody se díky získávaným zkušenostem mění.Úspěch v učení podporuje naši motivaci učit se ještě více, ale při selhání se projevuje pravý opak. Zlobíme se, že nejsme schopni učit se tak, aby to bylo účinné, efektivní. Hodně malé dítě projevuje nekonečnou zvědavost a touží po tom učit se, ale v tomto stadiu potřebuje podporu dospělých, aby mohlo dál pokračovat a rozvíjet se.Když před něj postavíme nerealisticky vysoké cíle, připravíme mu situaci, kdy selhání je nevyhnutelné. Vytyčované cíle proto musí brát v úvahu současnou úroveň schopností dítěte. Jakmile je cíl od této úrovně hodně vzdálený, dítě se toho naučí méně. A co je ještě horší, ztratí o další učení zájem.Osobnost a chováníVyvíjející se dítě se učí nejenom o světě kolem sebe, ale dozvídá se mnohé o sobě samém. Svoje vlastní já objeví především pozorováním reakcí ostatních lidí.Komunikace začíná širokou škálou gest a už hodně malé dítě je schopno rozpoznat, kdy je z něho dospělý rozčarován a kdy je s ním nespokojen. Pozná to dokonce i tehdy, kdy rodič třeba říká, že mu dítě dělá radost, ale gesty nevědomky prozrazuje opak. Dítě se začne považovat za toho, kdo nic neumí, kdo není schopen se učit. Tento postoj ho může potom provázet celý život a ovlivňovat i jeho vztahy k jiným lidem.

folder_openPřiřazené štítky

Mateřské školy

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Do dětského kolektivu se dítě prvně dostane v předškolních zařízeních. Najde tam své první kamarády a na tety ze školky vzpomíná ještě v dospělosti. Aby ale byla školka pro dítě místem, na které bude jednou skutečně vzpomínat rádo a nestalo se pro něj malým peklem, musí rodiče dobře zvažovat výběr školky a mít především trpělivost v začátcích. Kdy je ten správný čas začít s mateřinkouKdy s dítětem do školky, aby to nebylo příliš brzy, ale aby zároveň nebylo dítě ochuzeno o dětský kolektiv? Co s dětmi, které si na školku nemohou zvyknout a co školka dětem dává? Své o tom ví Jitka Klausnerová, ředitelka mateřské školy, která s předškolními dětmi pracuje už jednačtyřicet let. V současné době mohou do školky chodit už děti tříleté, byť jen na čtyři hodiny denně. Někteří rodiče ale mají obavu, aby nebylo pro jejich tříleté dítě na školku ještě brzy. Je už podle vás tříleté dítě na školku zralé?To je individuální. Každé dítě je jiné. Pokud se rodiče rozhodnou dávat dítě do mateřské školy už v jeho třech letech, měli by ale pamatovat na adaptační dobu. Ta je pro děti velmi důležitá. Není možné, aby rodiče dali dítě do školky hned na čtyři hodiny a mysleli si, že tam bude dítě hned ze začátku nadšené. Dítě musí nejprve získat jistotu, že si pro něj maminka zase přijde. Děti se totiž většinou nejvíc bojí toho, že je maminka ve školce nechá. Když dítě zjistí, že se může spolehnout, je většinou všechno v pořádku. Když začne dítě chodit do školky už ve třech letech, má celý rok na to, aby si zvyklo, než začne docházet na osm hodin. Pozná režim, pozná kamarády. Podle mého názoru jsou lepší smíšené třídy. Tříleté děti se učí od starších. Odkoukávají od nich jejich jistotu. Starší děti je vtáhnou do hry, pomáhají jim. To mladším usnadní vstup do mateřské školy. Pokud rodiče k zahájení docházky do mateřské školy přistupují správně a dají dítěti čas, aby si zvyklo, neuškodí to nijak ani tříletým.Pokud mají rodiče doma dítě už čtyřleté, ale není nutné, aby chodilo do mateřské školy, je dobré nechat ho doma až do první třídy?To rozhodně nedoporučuji. Pro čtyřleté dítě je už docházka do mateřské školy dobrá. Pokud chtějí rodiče školku ještě odložit, tak maximálně o rok. Rok před školou už by dítě mělo pravidelně chodit do dětského kolektivu. I tak je toho ale moc, co se musí za rok naučit. Takže čtyři roky jsou pro mateřskou školu ideální. Důležitá je sociální zralost, kterou doma dítě nezíská. Na to nestačí ani občasné návštěvy dětských center za doprovodu rodičů. Dítě musí být zvyklé na své vrstevníky. Musí se naučit sebeobslužnosti. Naučí prosadit své já, ale i ustoupit druhým. Děti, které do základních škol přicházejí z domova, aniž by před tím chodily do školky, se častěji stávají obětí šikany. Neumí si v kolektivu poradit. Důležité je, že se dítě naučí vnímat autoritu jiných dospělých než svých rodičů. A samozřejmě získá společenské vztahy.Rodiče si uvědomují, že mateřská škola je pro jejich dítě dobrou volbou. Nebo prostě jen musí chodit do práce. Jejich dítě ale tuto skutečnost odmítá přijmout a ve školce si nemůže zvyknout. Co pak?Pokud dítě nechce do školky, musí se mu dát čas. Postupně ho adaptovat. Nejprve je s ním ve školce matka. Pak na chvíli odejde, aby se pro něj vzápětí vrátila. Někdy je to dlouhá práce a chce to především trpělivost. Dobré je, když matka s dítětem chodí do různých mateřských center, kde se dítě dostane do kolektivu i mimo mateřskou školu. Záleží i na učitelích. Dítě musí mít jistotu i v nich. Musí mít důvěru, že mu učitelé se vším pomohou. Dítě totiž mívá velmi často strach, že si bez matky nebude vědět rady, že situaci nezvládne. Když bude vědět, že mu učitelé pomohou, uklidní se. Když to ani tak nepůjde, měli by rodiče docházku do mateřské školy odložit. A pracovat na odpoutání dítěte od matky. Třeba i tím, že budou společně častěji navštěvovat dětský kolektiv. Rozhodně by ale dítě mělo rok před školou do školky chodit. V první třídě má dítě tolik jiných úkolů, že je na socializaci už pozdě.Školku pro své dítě vybírejte pečlivěVybírat mateřskou školu by měli rodiče nejen podle jejího umístění, ale také podle školního vzdělávacího programu. Na místě je také školku navštívit a seznámit se s prostředím, do kterého chtějí své dítě dávat. Teprve pak se rozhodnout, která mateřská škola je pro jejich dítě nejvhodnější. „Jsou rodiče, kteří od mateřské školy očekávají jen to, že bude v blízkosti jejich bydliště. Pak jsou ale rodiče, kteří mají požadavek na mateřskou školu podle toho, co jejich dítě baví, v čem je šikovné. Všechny mateřské školy mají vzdělávací program a rodičům nezbývá, než v něm hledat tu, která by jejich dítěti vyhovovala,“ uvedla vedoucí odboru školství a kultury v Mostě Jaroslava Boudová. Při zápisu předloží rodiče nebo zákonní zástupci občanský průkaz, rodný list dítěte a podají žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání. Ve lhůtě stanovené zákonem bude vydáno písemné rozhodnutí o výsledku zápisu. Hrou předškoláků k práci i životuStejné šance nemají už ani děti v mateřských školách. . Chtěli bychom, aby všechny děti měly rovné příležitosti především ke vzdělání. Aby všechny uměly to, co má dítě umět, když jde k zápisu do první třídy. U dětí z problémových rodin to totiž většinou tak není,“ vysvětlila Miroslava Holubová. Některé děti si z rodiny nepřináší základní hygienické návyky, neznají barvy, tvary, mají malou slovní zásobu. „Zjistili jsme také, že hodně dětí má vadu řeči. Chtěli bychom proto zaměstnat logopeda, který by s dětmi pracoval,“ uvedla ředitelka školy. Projekt je určen nejen pro mateřské školy, ale i pro přípravné třídy. Kromě nového pracovního místa logopeda, který by vedl i školní asistenty, jde především o materiální vybavení. „Jedná se o různé vybavení a aktivity, které by měly děti motivovat. Zaměříme se především na multikulturní výchovu, na problémy rasismu. Aby děti už v tomto věku nevnímaly negativně, že jsou každé z jiného prostředí,“ doplnila Miroslava Holubová. Do mateřských škol by díky dotaci mohly přibýt hrací prvky a pomůcky a také počítač, se kterým pracují už školkové děti.

folder_openPřiřazené štítky