Výsledky vyhledávání v sekci Kondice na dotaz v té době

Lepší život? Není problém. Jen změňte pár věcí

access_time27.květen 2019personRedakce

(Ne)kvalitu svého života máte v rukou jedině vy. Nestěžujte si na to či ono a raději se soustřeďte, ať jsou vaše zítřky takové, jaké je chcete mít.A rozhodně není řešením se spokojit s kdoví čím jenom proto, že vás na gauč srazila lenost.Občas bez výčitek zhřešte!Mlsně koukáte přes výlohu cukrárny na nadýchaný dezert, nebo se vám zalíbil ženatý chlapík a vy jemu? Bez výčitek si dopřejte něco, co vaše jindy stereotypní dny promění na nevšední. Vám přes noc pneumatika kolem pasu nenaroste a pro jednu ryze přátelskou schůzku se přece svět nezboří. A kdyby s ženáčem došlo na prozkoumání intimních sfér, buďte v klidu, na vás doma nečeká manželka ani tříletý capart. Takže asi tak!Pusťte emoce na špacírVšichni máme emoce tak trochu pod pantoflem, dát najevo radost, upřímný zájem, nebo lásku se v dnešní době považuje snad za zločin. Vy ale buďte jiná. Ne, neradíme vám, ať jdete se srdcem na trh a dala šanci každému hejskovi, který půjde kolem, ale abyste uměla prožít své pocity a nedržela je pod pokličkou. Jsou to právě emoce, co dávají našemu životu na zajímavosti a palčivé kráse. Tip: Klidně svým zvonivým smíchem oblažte restauraci, ve které si pochutnáváte se svým drahým. Ať všichni vidí, že vy, když něco děláte, tak jedině naplno.Odpuštění je vlastně služba pro váš klidSmutníte za tím, že vás milý pustil před lety k vodě a vaše srdce je uvězněno touto zkušeností před světem lásky? Přestaňte se týrat a tyto zážitky z mysli propusťte. Vy jste si vzala ponaučení, a pokud on zanechal ve vašem srdci šrám, kývněte na odpustek, co má léčivou moc. Jeho lásku vám to sice nevrátí, ale ten božský klid a pohoda ve vaši mysli za to prostě stojí.Buďte neúplatnáChtějí vám vaši zalepit pusu maličkostí, abyste pro sestřenku, kterou z duše nesnášíte, udělala dobrý skutek? Řekněte ne, proč plýtvat energií na někoho, kdo si to nezaslouží a ještě vás za zády pomluví. Zřejmě budete v očích ostatní za sobce, ale raději to, než za blbce.

folder_openPřiřazené štítky

TAKÉ JSTE MĚLI PRÁZDNINY V LÍNĚJŠÍM TEMPU? POMERANČOVÁ DIETA VÁS SROVNÁ.

access_time27.květen 2019personRedakce

O pomerančích je známo, že jsou nabité vitaminem C. Málo se ale o nich ví, že dokážou stát velmi efektivním nástrojem k tomu, jak harmonizovat zažívání, srovnat jídelníček, zastavit chutě a poměrně rychle a hlavně stabilně zhubnout. Připraveny na třítýdenní kúru? Jdeme na to. Hlavními hříchy prázdninového jídelníčku jsou nepravidelnost a sem tam nějaký Aperol u bazénu. Alkohol představuje prázdné kalorie, nepravidelný příjem kalorií zase nutí tělo ukládat a zabržďuje metabolismus. Tři týdny na pomerančích by ale měly všechno opět srovnat.V ČEM JE KOUZLO? Citrusy podporují tvorbu žluče, která řídí či lépe řečeno podporuje metabolismus tuků. Pomeranč sale obsahuje ještě jednu důležitou složku pro odvodnění organismu a tou je draslík. Jako benefity budete mít ochranu před volnými radikály a spoustu C vitaminu, který zocelí imunitu a to se vám na začátku podzimnígho nečasu bude náramně hodit.PRINCIP „ORANŽOVÉHO“STRAVOVÁNÍPomerančová dieta je založená na zvýšené konzumaci pomeranče. Důležité je ale dopřřávat si jej ráno k snídani, poté ke svačině a nejpozději v době oběda. Pomeranče obsahují mnoho fruktózy (a ta se, jako známo, též počítá mezi cukry), která se tělu nejlépe spaluje v brzkých dopoledních hodinách. Takovým příkladným jídelníčkem je dát si k snídani toast s nízkotučným tvarohem a třemi dílky pomeranče a dvě deci pomerančové šťávy (ne džusu!) nebo bílý jogurt okolo 3 % tuku s pomerančem a hrstí vloček a dvě deci šťávy z pomeranče.K dopolední svačině si dejte vždy pomeranč velikostí do dlaně a pomeramč přidejte i k obědu. Jeho základem by mělo být maso na velikost i tloušťku dlaně, ideálně krůtí nebo králičí, popřípadě filet z bílé ryby. První týden je vhodné zcela vynechat přílohy a nahradit jen zeleninovou složkou ve formě salátu. Právě do něj můžete pomeranč nakrájet. Jako obměnu můžete poobědvat kuře na pomerančích, od druhého týdne i s lehkou přílohou například ve formě rýže, nebo si udělat od druhého týdne udělat těstovinový salát s kuřecím masem a pomerančem s trochou medovo-hořčičné zálivky.K večeři zaostřete na bílkovinu. Můžete si dát vajíčka – i když s těmi opatrně. Žloutek byste do jídelníčku měli zařadit maximálně dvakrát týdně. Dobrou večeří je i restované nebo grilované maso s pečenou nebo grilovanou zeleninou, krůtí placičky z mletého masa v troubě pečené, pečené lilky nebo cukety plněné masovo-tvarohovou směsí.Stejně pomalý jako je přestup na pomerančovou dietau by měl být pozvolný i návrat k normálnímu jídleníčku. Dále byste měli dodržovat rovnováhu mezi energetickým příjmem a výdejem a jíst pravidelně po 3 hodinách v malých dávkách.

folder_openPřiřazené štítky

Jak vybrat fitness centrum

access_time19.listopad 2019personMarián Kroužel

Klíčem k úspěšnému hubnutí je cvičení.Pro některé z nás může chození do tělocvičny znamenat nové znalosti, cvičební stroje, motivaci, změnu a atmosféru kterou potřebujeme, aby se pravidelný pohyb stal součástí našeho života.Ale fitness centra nejsou pro každého a ne všechna jsou stejná. Tento článek zkoumá výhody a nevýhody fitness center a poskytuje některé úvahy pro jejich posuzování.Výhody vstupu do fitness centraPro některé lidi může znamenat to, že se zapojí do fitness centra jiskru, která zažehne celoživotní lásku ke cvičení a tím nesmírně zlepšují svůj život.Některé z mnoha výhod vstupu do fitness centra jsou, že poskytují:• Přístup ke kvalitnímu cvičebnímu vybavení• Přístup k podpoře kvalifikovaného personálu, který vám pomůže plánovat a dosáhnout svých cílů• Přístup k široké škále zařízení a typů cvičení• Příležitosti najít nové přátele• Příležitosti, abychom se dozvěděli více o cvičení, výživě, zdravém způsobu života a o nás• Motivační atmosféru S ohledem na osobní úvahy bychom se měli sami sebe ptát:• Jaké jsou naše cíle ve fitness nebo hubnutí?• Jak jsme motivovaní pravidelně cvičit a držet se ho?• Můžeme si dovolit zapojit se do fitness centra?• Jak důležité je pro nás naše zdraví a hubnutí?• Jaké další možnosti ke cvičení máme?• Budou rozpaky ve cvičení překážkou držet se cvičení ve fitness centru?• V jakou denní dobu budeme chtít a mít možnost cvičit?• Jak často chceme cvičit a je to reálné?• Bude mě cvičení ve fitness centru nudit?Dobrý nápad je zvážit každý bod a zjistit, který bude největší barierou a vyřešit ho.Pokud jste například rozhodnouti, že cvičení na veřejnosti bude váší největší překážkou, můžete si naplánovat trénink v době, kdy tam není mnoho jiných lidí, jako například brzy dopoledne, brzy odpoledne nebo později večer.Úvahy o fitness centruS ohledem na to je pravděpodobné, že některé z osobních důvodů na které jsme mysleli budou asi závažné a pomůžou nám vybrat to správné fitness centrum.Zde jsou nejčastější důvody, které vám pomohou se rozhodnout, do kterého fitness centra se připojit, jakmile jste se rozhodli, že fitness centrum je pro Vás obecně vhodné:• Je umístění fitness centra výhodné?• Vyhovuje vám jeho otevírací doba?• Jaký je složení většiny klientely (např. všechny ženy, smíšené, fitness vs. hubnutí atd.)?• Je tam dost zařízení a vybavení správného typu pro vás?• Jsou tam sprchy, vysoušeče vlasů, parkování zdarma, skříňky, atd.?• Jaké lekce se tam nabízejí, např. Jóga, Pilates, box atd.?• Existují různé typy členství a pokud ano, co které obsahuje?• Je k dispozici koutek pro děti?• Je tam bazén pro výuku plavání a lekce vodního aerobiku?• Je zařízení poměrně nové a v dobrém stavu?• Jaká jsou pravidla (např. otírání zařízení po použití)?• Je k dispozici čerstvá voda?• Vyhovuje čas lekcí vašim potřebám?• Existují časová omezení pro zařízení ve frekventovaných časech?• Jak často dostanu fitness hodnocení?• Jsou tam k dispozici osobní trenéři, pokud bych ho chtěl?• Je tam přátelský a nápomocný personál?• Jak hodně budu zpočátku sledován?• Kolik je tam členů a jak dlouho centrum funguje?• Mohu zmrazit nebo převést své členství?• Jsou slevy pro členy, kteří chtějí trénovat mimo špičku?• Co zahrnuje pojistné krytí centra které má v případě, že jste účastníkem nehody?• Nabízí centrum různé možnosti platby?• Jaké druhy osobní poradenské služby jsou k dispozici (např. dietologové)?• Je zařízení vybavené pro případ ošetření a dalších mimořádných událostí?• Mohu mít jeden týden vstup zdarma?• Mohu cvičit jako příležitostný člena a zatím platit za každou návštěvu?• Existují návody nebo letáky v blízkosti zařízení, které vysvětlují, jak je používat?• Je v centru udržována komfortní teplota a má dobrou cirkulaci vzduchu?• Patří centrum k profesionální asociaci?• Cítím se tam dobře?ZávěrPro některé lidi může znamenat to, že se zapojí do fitness centra jiskru, která zažehne celoživotní lásku ke cvičení a tím nesmírně zlepšují svůj život.Pro některé z nás může chození do tělocvičny znamenat nové znalosti, cvičební stroje, motivaci, změnu a atmosféru kterou potřebujeme, aby se pravidelný pohyb stal součástí našeho každodenního života.Ale fitness centra nevyhovují všem a ne všechna jsou na stejné úrovni. Tento článek prozkoumává některé z hlavních kladů a záporů vstupu do fitness centra a poskytuje některé úvahy pro posouzení, zda byste se měli k některému připojit.Jako u většiny věcí v životě, zda se zapojit do fitness centra a které fitness centrum je právě pro vás je velmi osobní věc.Doufáme, že výše uvedené vám poskytlo pár užitečných informací, které vám pomohou učinit správné rozhodnutí ohledně svého každodenního cvičení a tím vám pomůže přiblížit se o krok blíže tomu stát se šťastnější a zdravější.Hodně štěstí a děkujeme vám za návštěvu stránek a přečtění textu♣

folder_openPřiřazené štítky

Top 10 Nejúčinnějších sportů na hubnutí

access_time04.prosinec 2019personMarián Kroužel

Nestíháte? Žijete v poklusu a volný čas máte přesně vymezený? Nechcete ale maskovat rostoucí bříško nebo větší zadeček a hodláte s tím něco udělat? Jestli toužíte být sami se sebou spokojeni, zvolte si sport takový, který vás bude nejen bavit, ale přinese vám i vytoužené výsledky.Abyste se zbavili nechtěných faldíků, neexistuje jiná cesta než si přestat dopřávat (raději jezte pravidelně po malých porcích celý den) a vyrazit za pohybem. Vybrat si můžete z mnoha zábavných sportů. Vzhledem k téměř letnímu počasí se spíše zaměříme na aktivity provozující se v přírodě než ty v tělocvičnách.Berte v patrnost, že pohyb má pozitivní efekt pouze za těchto předpokladů:1. Nesmíte zvýšenou fyzickou zátěž kompenzovat jídlem. (Stačí si na dveře od ledničky napsat: Nech toho! J)2. Vyberte si aerobní pohybovou aktivitu, tedy takovou, která posiluje činnost srdce a je nejúčinnější pro spalování tuků.3. Neleňte a zařazujte běžný pohyb do každodenního života. Stačí oželet auto, jezdící schody, výtahy apod. a více chodit po svých. Na intenzivní pohyb byste si měli udělat čas dva- až třikrát týdně.4. Neopomíjejte známé pravidlo: Ke spalování tuků dochází při aerobní fázi pohybu a zhruba po 25 až 30 minutách.5. Nemyslete si, že čím více toho propotíte, tím lépe. K cílenému hubnutí byste se měli pohybovat od 50 do 60 procent své maximální tepové frekvence. Pokud to bude více či méně, dojde v těle k jiným procesům než ke spalování tuků. Maximální tepovou frekvenci si nechte zjistit na speciálním vyšetření (u lékaře) nebo si ji orientačně spočítejte (od 220 odečtěte hodnotu vašeho věku). Během pohybu pak používejte měřič tepové frekvence, abyste se drželi ve stanoveném pásmu hodnot.      6. Nemáte-li sporttester k dispozici, sledujte pozorně své tělo. Při pohybu v „hubnoucím pásmu“ byste měli vnímat zvýšené dýchání (ne lapání po dechu), zčervenání tváří (ne rudnutí až do běla), pocení, snesitelné známky únavy. Nesmí vám silně bušit srdce nebo píchat v boku.„Pokud všechny tyto podmínky splníte, přinese vám to odměnu v podobě zdravějšího složení těla – sníží se procento tuku v těle, zvýší se podíl aktivní svalové hmoty,“ doplňuje MUDr. Václava Kunová ze společnosti Stop obezitě „Svalová hmota spotřebovává mnohem více energie v klidu než tuková tkáň, vaše tělo tedy bude více energie vydávat i v klidu. Dochází k nápravě metabolických ukazatelů, například k poklesu hladiny cholesterolu v krvi nebo k zvýšení citlivosti tkání k inzulinu – může tak dojít ke zlepšení stavu u diabetiků. Zvyšuje se srdeční výkonnost a vysoký krevní tlak se normalizuje. Po určité době si pravděpodobně povšimnete i nižší chuti na potraviny s vysokým obsahem tuku. Kromě všech těchto příznivých metabolických změn má pohyb ještě jeden žádoucí efekt na naše chování ve vztahu k jídlu. Poté, co absolvujete cvičení, asi nebudete bojovat sami se sebou, zda se najíst více, než kolik jste si předem stanovili – přeci nezničíte celou námahu během několika minut!“Vliv na účinek pohybu má: Intenzita, s jakou zvolený pohyb vykonáváte. Doba strávená cvičením. Měla by být dlouhá nejméně pětačtyřicet minut. Teprve od 25. minuty pohybu dochází v těle ke spalování tuků. Vaše nálada. Jestli je vám do zpěvu, bude vás sportování bavit a dáte do něj veškerou energii. Což se ale nedá předpokládat v případě, kdy máte špatný den a nic moc vás nepotěší. Ale zkuste to i tak, třeba zrovna jízda na in-linech vás zbaví mrzutosti. Čas, kdy sportujete. Organismus je prý během dne nejaktivnější mezi 11. a 14. hodinou. Fyzická kondice. Pro někoho může být tři čtvrtě hodiny pohybu ažaž, někdo zvládne víc. Důležité také je, jak máte fyzicky náročné povolání. Adekvátně tomu si zvolte sport. Co sníte. Ne, že se těsně před cvičením nabaštíte. Bolel by vás žaludek a kvůli trávení byste toho moc neudělali. Dvě hodiny před pohybem si nic nedávejte. Co vypijete. V pití nealkoholických nápojů se neomezujte. Pijte před sportováním, v průběhu i po něm. Ne naráz, ale průběžně. Před cvičením i během pohybu vynechte bublinkové nápoje.TEN NEJ Jaký pohyb je nejvhodnější? Odpověď jsme našli v knize Hubneme s rozumem. MUDr. Markéta Pešková z Arthrocentra, soukromého zdravotnického zařízení orientujícího se na pohybový aparát, v ní tvrdí: „Pohybová aktivita má smysl, pokud je systematická, pravidelná a správně dávkovaná. Tímto způsobem můžeme vypěstovat přiměřeně silný svalový korzet, který pak udržuje jednotlivé segmenty těla v rovnováze a dobré funkční schopnosti. Vhodným pravidelným pohybem pro obézní je rychlá chůze, ne běh, protože ten zatěžuje klouby dolních končetin. Chůze by měla být po relativně rovném a měkkém terénu ve vhodné obuvi. Jízda na kole velice příznivě působí na svaly horních a dolních končetin, které se posilují, zlepšuje hybnost kloubů, ale nepřetěžuje je. I plavání dobře působí na pohybový aparát, protože procvičuje v odlehčení klouby končetin a proti odporu vody posiluje jejich svaly, ale i svaly celého trupu. Nejvhodnějším plaveckým stylem je znak. V zimě je dobrý běh na lyžích, který má podobné účinky jako chůze a významně připojuje ještě posilování svalů horních končetin. Pro spalování tuků, a tudíž snižování váhy je nutné aerobní cvičení – takový pohyb, při kterém sval pracuje s dostatečným přísunem kyslíku. Velmi vhodná a účinná pro obézního s bolestivými onemocněními dolních končetin a páteře je aqua gymnastika – cvičení ve vodě, při němž nepřetěžujeme dolní končetiny, ale cvičíme aerobně a posilujeme svalový korzet. Za zmínku stojí cvičení na fitballech, velkých gymnastických míčích. Dobré jsou jak na posilování nebo protahování svalů, tak i pro nácvik rovnováhy a stability. Nejdůležitější ze všeho je ovšem nutné dbát na zvýšení pravidelného denního rutinního pohybu.“Jízda na kole Kalorie: Podle vaší váhy a intenzity jízdy na kole a vzdálenosti, kterou ujedete, jich spálíte průměrně 680 za hodinu. Jízda na kole posiluje především spodní část těla. Nezatěžuje klouby a šlachy, je velmi šetrná k celému pohybovému aparátu. Na rozdíl od běhu bezesporu zvládnete na kole jezdit i delší dobu než jen tři čtvrtě hodiny. Tím zvýšíte účinky hubnutí. Mýtus: Když budu jezdit často, narostou mi z ježdění na kole velká stehna. Ale ne: Ženy nemají k nárůstu velkých svalů fyziologické dispozice (najdou se samozřejmě výjimky). Jde o mylný klam, kdy se vám po jízdě na kole svaly na dolních končetinách zpevňují, takže se můžete domnívat, že je máte větší. Pokud se na kolo dostanete třikrát týdně, nic podobného vám nehrozí.In-line brusle Kalorie: 400 za hodinu Posilují zvlášť dolní končetiny a hýždě, ale zaměstnávají i horní část těla. Prospívají kardiovaskulárnímu systému. Jízdu na kolečkových bruslích zvládnou všichni bez rozdílu věku i kondice. Najděte si jednoduchý terén (hladký asfalt je ideální), bez prudkých sjezdů a točitých zatáček. Neváhejte hned zpočátku s pořízením chráničů na dlaně, lokty a kolena – přistání na zemi se může konat, aniž byste to plánovali J. Rozedřené dlaně bolí (a dlouho). Jakmile zvládnete základní postoj a udržení se na bruslích, naučte se brzdit. Pokud bruslíte opravdu rychle, spálíte stejně kalorií jako při běhu, ovšem bez takového zatížení kloubů. Mýtus: Brusle jsou výsadou jen mladých. Ale ne: Jděte se podívat třeba do pražské Stromovky a uvidíte, kdo všechno na bruslích jezdí. A jak jim to sluší!Tenis Kalorie: 480 za hodinu Posiluje srdeční činnost, ale také rozvíjí koordinaci a rychlost. V raketových sportech musíte často zastavovat a zase se rozbíhat, je to tzv. start a stop sport, takže při častém hraní poměrně trpí vaše klouby. Je rozdíl, pokud na kurtu jen stojíte, nebo se snažíte běhat za každým míčkem. Mýtus: Tenis je pro snoby a je drahý. Ale ne: Pronájem kurtu se pohybuje různě, průměrná cena ve velkých městech je 100 Kč na hodinu (pro jednoho tedy 50 Kč). Rakety si lze vypůjčit či pořídit (cena pro začátečníky přibližně 1000 Kč).Běh Kalorie: 720 za hodinu (rychlostí 8 km/hod., tj. 7,5 min./km) Ideální sport pro hubnutí. Když víte o hezké trase a máte dobré boty, poběží vám to samo. V případě, že jste dlouho neběhali, začínejte postupně. Prokládejte běh svižnou chůzí. Časem zátěž zvyšujte. Nejdříve také běhejte po rovinách, poté členitým terénem, popřípadě do kopců. Dobře se běhá ve dvojici nebo ve skupince. Nevíte-li si rady, přijďte zdarma vyzkoušet tréninky (jen pro ženy) pod vedením odborníků 22. a 29. 5. v Praze (více na womensrun.cz). Mýtus: Čím víc oblečení si na sebe navléknu, tím více se zpotím a zhubnu. Ale ne: Pocením se z těla dostává pouze voda, kterou při prvním napití opět do těla dostanete. Spíš by se vám mohlo stát, že zkolabujete...Chůze a turistika Kalorie: 400 za hodinu Chůze nevyžaduje žádné speciální vybavení nebo dovednost. Tuto činnost můžete vykonávat kdekoliv a kdykoliv. Při chůzi to nejsou nohy ani paže, které určují pohyb, ale spíš vaše boky. Jejich pohyb dodává chůzi rytmus a rychlost, takže na ně zkuste myslet. Boky by se měly přirozeně pohybovat souběžně s tím, jak se zrychluje váš krok. Při postoji se předkloňte lehce vpřed – ne z pasu, ale z kotníků. Předklon vycházející z pasu namáhá vaše záda, která se tak mohou brzy unavit. Držte hlavu vzpřímenou a bradu mírně zvedněte. Pohyb paží dodává tělu zvýšenou aktivitu a měl by vycházet z ramen. Ruce pokrčte v loktech nebo je nechte volně svěšené. Při kroku pravou nohou vpřed jde souběžně dopředu levá paže. Mýtus: Chozením nic neshodím. Chce to intenzivnější pohyb. Ale ne: To byste se divili. Rychlá chůze je poměrně energeticky vydatná. Postupem času zvyšujte tempo i vzdálenost.Plavání Kalorie: 480 za hodinu Plavání má ráda většina z nás. Díky pohybu ve vodě téměř nezatěžujete klouby. Proto je pro mnoho starších či zdravotně postižených lidí jedním z mála druhů pohybu, který mohou vykonávat. Počet spálených kalorií závisí na stylu, kterým plavete, a samozřejmě také na rychlosti. Plavání zaujímá přední místo v aktivitách, které posilují srdeční činnost. Při plavání zapojujete a posilujete téměř všechny svalové skupiny – paže, záda, hrudník, hýždě i nohy. Nejvíce spálíte kraulem a delfínem, nejméně stylem prsa. (A pozor: Neplavte jako paní radová s hlavou nad hladinou a v záklonu. Přetěžujete tak krční páteř.) Mýtus: Ve studené vodě se nehubne. Ale ne: Chodíte snad plavat do zamrzlého rybníka?Aerobik Kalorie: 500 za hodinu Pokud jste úplný začátečník, zvolte si druh přiměřený vaší kondici a věku. Lekce aerobiku jsou přínosné, protože jste v pohybu po celou dobu cvičení. Je to výborné cvičení na nohy, také samozřejmě posilujete svoje srdce a plíce. V průběhu lekce se většinou procvičí nebo alespoň protáhne většina svalových skupin, takže se po hodině cítíte skvěle, zvlášť když jinak celý den sedíte. Spálené kalorie závisí na druhu, který si vyberete. Mezi intenzivní lekce patří kickbox aerobik, taebo, spinning, step apod. Mýtus: Aerobik je špatný na klouby. Ale ne: Vyrazíte-li na cvičení v jarmilkách nebo cvičkách starých sto let, určitě kloubům radost neuděláte. Noste kvalitní obuv určenou na aerobik. Dbejte také na technickou správnost prováděných cviků. Jestliže už bolestí kloubů trpíte, zvolte druh aerobiku, při němž se neskáče a „nehopsá“.Horolezectví Kalorie: 640 za hodinu Při horolezectví se zapojuje řada svalových skupin, když musíte nést celou váhu svého těla nahoru na skálu nebo cvičnou stěnu. Protože při horolezectví musíte zaujímat řadu různých pozic, používáte svaly, které zůstávají při jiných druzích pohybové aktivity v klidu. Důležitější než síla v horní polovině těla je síla v nohou. Ale nebojte se, po častém tréninku budete silní i vy. Mýtus: Mám slabé ruce, lezení po skalách není nic pro mě. Ale ne: Zkušení lezci vám potvrdí, že na síle rukou nezáleží. Jde o „grif“, který časem získáte.Vodní lyže Kalorie: 540 za hodinu Posílí celé tělo. Táhnout vás může člun nebo vlek. Jezdit můžete slalom, skoky nebo figurální jízdu. Jestli vůbec netušíte, o co jde, nebo byste toho rádi věděli víc, přihlaste se do kurzů vodního lyžování nebo wakeboardingu (lyžování na prkně). Cena jedné jízdy vodního lyžování stojí např. na Orlické přehradě 250 korun. Další vleky najdete třeba na Těrlické přehradě při TJ Havířov, v Hlučíně a ve Stráži pod Ralskem. Tato letní atraktivní zábava se asi nedá provozovat denně, ale příležitostné vyzkoušení stojí za neobyčejné zážitky. Mýtus: Jde o módní záležitost. Ale ne: Vodní lyžování má u nás více než čtyřicetiletou tradici.Plážový volejbal Kalorie: 720 za hodinu Hrát volejbal v písku dá pořádně zabrat. Ale když se sejde správná parta, skoro si toho ani nevšimnete. (To až druhý den vás budou bolet svaly.) Při rekreačním beachi lze hrát ve třech i čtyřech na každé straně. Není na škodu, když vám někdo zkušenější vysvětlí, jak správně odpalovat či přijímat míč. Prsty na rukou musíte mít od sebe a pokrčené. Stejně tak nohy nemějte v kolenou propnuté, ale stůjte v mírném podřepu. Podání můžete provádět vrchem nebo spodem, podle toho, jak vám co půjde. Plážovým volejbalem zaměstnáte svalové skupiny celého těla. Posílíte šlachy a vazy kloubů dolních končetin, přičemž nedochází k jejich opotřebení. Pískový podklad šetří meziobratlové destičky, protože tlumí všechny dopady. Hrou rozvíjíte obratnost, mrštnost i tvořivost. Beach volejbal nemá v létě chybu. Mýtus: Sport jen na dovolenou u moře. Ale ne: Existuje u nás už dostatek beach volejbalových kurtů. A k letní atmosféře nebudete ani potřebovat šplouchání moře.

folder_openPřiřazené štítky

Čím podpořit myšlení a posílit paměť?

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

LecitinV mozkových a nervových buňkách se nachází lecitin. Vlastně bychom ho našli ve všech buňkách našeho těla. Jde o přírodní látku, která se vyskytuje např. v sojových bobech. Lecitin můžeme zakoupit ve formě kapslí, sypaný (užívá se samostatně, či přimíchán do mléka či jogurtu)nebo tekutý. Často bývá kombinován s vitamínem E. Mimo stimulaci myšlení, podporuje i hojení a centrální nervový systém. Zlepšuje vstřebávání vápníku, snižuje hladinu cholesterolu, játra ochrání proti tukové degeneraci, cirhóze a nádorům. Příznivě působí i na růst vlasů, nehtů, zlepšuje stav kůže a zpomaluje stárnutí.  Ginkgo BilobaGinkgo Biloba je strom mimořádně odolný vůči klimatickým změnám, a proto je jednou z nejstarších rostlin na naší planetě. Vyskytoval se již v období druhohor. Existují různé odrůdy Ginkgo – převislé, zakrslé, s různě barevnými listy. Největší exempláře mohou dorůst až 30 metrů. Listy obsahují látky rozšiřující cévy, tím zlepšují průtok krve v celém těle, a zlepšují tak činnost mozku a celkově napomáhají lepší koncentraci. Díky nim také odeznívá nepříjemný pocit studených končetin a mohou se zmírňovat i bolesti nohou. Výtažky z Ginkgo se v dnešní době řadí k nejpopulárnějším přírodním produktům a je o ně zájem na celém světě. Celkově posilují imunitu. Známé a oblíbené byly však již před mnoha tisíci lety v Číně. V čínské medicíně jsou využívány i plody rostliny k léčení astma, kašle a stabilizují prý i produkci spermatu. Plody mohou být konzumovány vařené i pečené jako hlavní potravina, nebo v nepatrném množství syrové. 

folder_openPřiřazené štítky

Hubnutí s pomocí tukožroutské polévky

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

Také o této dietě toho bylo napsáno už mnohé. Ještě nedávné době byla doslova hitem. Určitě není na škodu zopakovat si některé základní poznatky.V čem dieta spočívá?Tato dieta je zároveň i druhem očisty. Tukožroutská polévka se totiž jí prakticky pořád. Existuje samozřejmě několik variant, proto je možné, že někteří ji kombinují i s jinými potravinami.  Dieta by se měla držet asi týden. Jak si základ diety, tedy tukožroutskou polévku, uvařit? Potřebujeme šest cibulí, pět rajčat, dvě papriky, svazek celerové natě, jednu hlávku zelí a kostku bujonu. Pokud máme rádi mrkev, můžeme ji také přidat. Zeleninu nakrájíme na malé kousky, přidáme bujón a zalijeme přiměřeným množstvím vody  a dáme vařit asi na deset minut, poté ztlumíme plamen a necháme polévku ještě „dojít“. Okořenit ji můžeme solí, pepřem,  přidat můžeme i čerstvou pažitku.Co jíst kromě polévky?Základní složkou jídelníčku se během této diety stává právě tukožroutská polévka, kterou můžeme jíst v jakémkoli množství. Zcela bychom se měli vyhnout pečivu, některým přílohám, smaženým věcem a také alkoholu a kávě. Pít bychom měli pouze neperlivou vodu a čaje. Co si můžeme dát k polévce? První den můžeme jíst všechny druhy ovoce kromě banánů. Druhý den  se naopak ovoci vyhneme, ale zato můžeme jíst jakoukoli zeleninu. K večeři je možné dát si pečenou bramboru. Třetí den si můžete k polévce dopřát jakoukoli zeleninu nebo ovoce. Právě třetí den byste už měli cítit drobný úbytek váhy. Čtvrtý den je možné dát si banány (můžeme sníst až tři), pít můžeme kromě vody také mléko.  Díky těmto potravinám by tělo mělo překonat touhu po sladkém. Pátý den se jedí rajčata – asi pět kusů a také hovězí maso – můžeme si dopřát až 200 g „nasucho“ připraveného hovězího. Šestý den můžeme konzumovat hovězí – klidně i ve větším množství, ale opět připravené bez tuku, dále také zeleninu. Nesmíme zapomenout dát si alespoň jednu porci tukožroutské polévky.  Poslední den je možné dopřát si rýži a zeleninu, prakticky v neomezeném množství. Stále je však důležité sníst alespoň jednu porci polévky. Po tomto sedmidenním maratonu s tukožroutskou polévkou bychom si měli dávat dobrý pozor na to, co budeme konzumovat. Návrat k „bůčku“ a podobným kalorickým bombám by totiž mohl znamenat téměř jistý jo-jo efekt.NevýhodyCo patří k nevýhodám této diety je celkem snadné uhodnout. Po týdnu vám bude tato polévka pomalu lézt i ušima. Další nevýhodou pak je, že je téměř nemožné držet ji dlouhodobě, pokud se člověk bezmyšlenkovitě vrátí k původnímu jídelníčku, hrozí bohužel docela reálně jo-jo efekt. Odborníci jsou v současnosti k této dietě spíše skeptičtí.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Krása na dotaz v té době

Jak o sebe pečuje Tereza Maxová?

access_time28.květen 2019personRedakce

Dvaačtyřicetiletá topmodelka a maminka tří dětí žije trvale v Monaku. Alfou a omegou krásného vzhledu je pro ni opálená pokožka, avšak dobře chráněná kvalitním krémem.Tereza patří mezi nejkrásnější ženy světa. O svou pleť pečuje jako o klenot, aby jí zajistila mladistvý vzhled. Protože žije trvale pod palbou slunečních paprsků, investuje do kvalitního opalovacího krému. Používá faktor 25 – 30 a to jak u dětí, tak i u sebe. Říká, že bez krému na opalování by všichni večer trpěli, protože jim chybí středozemní geny. Tím, že žije v Monaku, má neustále krásně bronzový nádech. Proto nemusí pleť dále zatěžovat make-upem a dalšími líčidly, které přispívají k jejímu stárnutí. Bez čeho se ale neobejde je řasenka a zdravíčko. To si prý bere i do příručního zavazadla, když cestuje pro případ, že by se jí ztratily kufry.KVALITA, KTERÁ POMÁHÁA co patří mezi její top produkty? „V poslední době se mi osvědčil sprej pro děti s ochranným faktorem 25 od Oriflame, dobře se nanáší a má modré zbarvení, takže bez problémů poznám, kde všude jsem sebe i děti natřela.“ Proč si oblíbila právě značku Oriflame je jednoduché: „Již 14 let podporuje projekty nadace, čehož si vážím. Společně podporujeme program ve vybraných dětských domovech, který se snaží dostat co nejvíce dětí zpět do rodiny. To je velmi potřeba a jsem ráda, že se to daří. Díky kosmetickým poradcům dnes už nadace získala hrubě přes 10 milionů korun, a to je fantastické. Vážím si důvěry i snahy pomoci dětem, které to nemají v životě lehké a jsou odkázány na pomoc ostatních,“ tvrdí Tereza. Jako výrobce kosmetiky Oriflame též hodnotí pozitivně.  „Mám ráda přírodní kosmetiku, líbí se mi, že je šetrná k životnímu prostředí, není testovaná na zvířatech a dodržuje etický kodex. Proto jsem opakovaně propůjčila této kosmetice i svou tvář.“

folder_openPřiřazené štítky

Po čem ženy touží? Vede vyhlazená tvář, upravená víčka a větší rty!

access_time28.květen 2019personRedakce

Hluboké vrásky, kruhy pod očima a unavený smutný výraz nechce vídat při pohledu do zrcadla žádná žena. A tak stále více přibývá Češek, které se odhodlají navštívit kliniku plastické chirurgie. Která ošetření jsou trvalá, kolik stojí a kolik vám uberou let? podívejte se na stručný přehled!Face – liftFace-lift je jednou z nejvyhledávanějších metod chirurgického zkrášlení obličeje. Hlavním důvodem je zásadní proměna vzhledu a viditelné omlazení. V důsledku stárnutí a ztráty elasticity kůže dochází k jejímu povolení a ke změně rozložení tukových polštářků. Face-lift však dokáže v tomto ohledu skutečné zázraky. Zákrok je prováděn v celkové anestezii a jeho průběhu je odstraněna přebytečná kůže a podkožní tuk a zpevněn vazivový aparát. Tím dojde k vypnutí pleti, vyhlazení vrásek a celkovému omlazení. Typů face-liftu je více, od menších zákroků zaměřených na určitou část obličeje, až po celkové vypnutí obličeje, spánků a krku. „Řez se u klasického face-liftu vede z řezu kolem ušních boltců, společně s kůží se zvedá a ukotví také podkožní tkáň i svalová povázka – tzv. SMAS. Tím dojde k vytažení a požadovanému zpevnění kontury obličeje,“ vysvětluje MUDr. Zimovčáková z brněnské Body kliniky. U face-liftu není přesně určený věk, ve kterém je ideální ho podstoupit. Hodně záleží na kvalitě a typu kůže, profesi, dědičných faktorech, ale i na slunečním záření, kterému je kůže vystavována. Dolní hranice se proto pohybuje mezi 40 až 50 lety. Obecně však platí, že čím dříve žena face-lift podstoupí, tím dříve se znovu objeví projevy stárnutí. Hospitalizace obvykle trvá dva až tři dny. Je nutné počítat s tím, že dva až tři týdny po operaci přetrvávají na obličeji otoky a modřiny. Proto je vhodné zajistit si na tuto dobu dovolenou v práci. Pacientka by po zákroku měla vynechat větší fyzickou námahu celý měsíc po operaci. Výsledný efekt obvykle vydrží pět až deset let a zákrok je možné podstoupit opakovaně. Orientační cena zákroku: do 50.000,-Úprava očních víčekPřevislá horní víčka či tukové váčky pod očima trápí řadu lidí již od mládí. Nejen u nich však s přibývajícím věkem kůže ztrácí na pružnosti a na víčkách vznikají kožní nadbytky. Člověk vypadá o několik let starší a jeho výraz působí neustále smutným a unaveným dojmem. Estetické hledisko může navíc lehce přerůst ve zdravotní problém. Více již MUDr. Zimovčáková: „Korekce víček často neřeší jen estetický problém oteklých, unavených či pokleslých víček což způsobuje unavený a smutný výraz tváře, ale také zdravotní problém. Díky převisu kůže horního víčka může být omezeno i zorné pole.“ Před operací jsou víčka znecitlivěna injekcí anestetik. Následně se odstraní kožní nadbytky a tukové váčky a kůže se sešije tenkým stehem. Díky lokální anestezii není nutná hospitalizace. Po operaci přichází zjemnění, rozjasnění a omlazení výrazu v obličeji. Značně se uleví také očím a zlepší se vidění v celé šíři. Po operaci je doporučeno 24 hodin v klidu na lůžku s podloženou hlavou. Několik dalších dnů je dobré vyhýbat se zakouřeným a zaprášeným prostorám a chladit operovaná místa. Kancelářská práce je možná po třech až čtyřech dnech. Výsledný efekt se projeví po třech až šesti měsících, stejně tak individuální je doba jeho trvání. Ta závisí na kvalitě kůže a životosprávě a v průměru bývá pět až deset. Zákrok může být proveden opakovaně. Orientační cena zákroku: 13.000,-Botulotoxin a výplně kyselinou hyaluronovouBotulotoxin je nejčastěji prováděnou kosmetickou úpravou na světě. Láká zejména svou bezpečností, dle studií totiž nevyvolává alergické reakce. Jeho aplikace slouží k vyhlazení vrásek na čele, mezi obočím, a k odstranění vějířků kolem očí. Dávka botulotoxinu se injekcí vpraví pod kůži, kde dojde k dočasnému vyřazení některých mimických svalů obličeje z funkce. Díky tomu se vyhladí mimické vrásky v obličeji. Po aplikaci se dva až tři dny nedoporučuje větší fyzická námaha. Samotná bezbolestná aplikace botulotoxinu trvá cca deset minut, účinek se dostaví mezi třetím a sedmým dnem. Výsledný efekt trvá tři až šest měsíců, aplikace nových dávek může být podstoupena opakovaně. Omlazení a hydratace kůže tváře, brady, krku, dekoltu a rukou – takové jsou výsledky po aplikaci kyseliny hyaluronové metodou tzv. mezoterapie (injekční zavádění účinných látek). Během ní se kyselina aplikuje do střední vrstvy kůže, kde dojde k nastartování regenerace a hydratace kůže. Tento proces zpomaluje stárnutí a omezuje jeho nejvýraznější projevy. Je doporučeno absolvovat tři sezení, avšak okamžitý efekt se dostaví již po prvním. Metoda je proto vhodná po každého, kdo chce po kosmetickém ošetření vidět rychlé zlepšení. Efekt ošetření lze ještě umocnit kombinací s plazma terapií. „Po létě, kdy pleť byla vystavena náročným podmínkám – vysokým teplotám a působení UV záření, určitě doporučuji ošetřit pokožku obličeje nezasíťovanou kyselinou hyaluronovou metodou mezoterapie. Toto ošetření pleť perfektně hydratuje a regeneruje,“ prozrazuje MUDr. Zimovčáková Výsledný efekt trvá 6 až 12 měsíců, poté je možné ošetření opakovat. Orientační cena zákroku: Botox: 2.000,- až 4.000,- (dle rozsahu). Mezoterapie od 4.000,-.Laserové ošetřeníFrakční laser CO2 si rychle poradí s nevítanou pigmentací, stejně tak s vyhlazením vrásek. Laserový paprsek ošetří kůži pouze na povrchu, hlubší vrstva zůstává nedotčena. Díky tomu je hojení rychlejší a s minimálním rizikem je dosaženo maximálního efektu. Výsledkem ošetření je vyhlazení a vypnutí kůže, sjednocení její barvy a zjemnění textury – tzv. liftingový efekt. Výsledný efekt nastupuje zhruba tři měsíce, během nichž se kůže stále vyhlazuje a sjednocuje. Jeho trvání pak individuálně záleží na životosprávě a kvalitě kůže. Po zákroku je nutné delší dobu používat krémy s vysokým UV faktorem a vyhýbat se přímému pobytu na slunci, jinak by mohlo dojít k nežádoucí pigmentaci. Orientační cena zákroku: od 2 – 10.000,- (dle rozsahu)Zvětšení rtůSnad každá žena zatoužila někdy v životě po plných a smyslných rtech. V dnešní době je toto přání relativně lehce splnitelné. Stačí podstoupit zvětšení rtů jedním z vybraných způsobů. Těmi nejoblíbenějšími jsou zvětšení vlastním tukem a výplněmi na bázi kyseliny hyaluronové. Tuk či kyselina hyaluronová se injekčně aplikuje do rtu a tím dojde k jeho zvětšení. V případě využití vlastního tuku je velkou výhodou nulová pravděpodobnost alergické reakce. V prvních dnech vypadá výsledek nepřirozeně, avšak jedná se o přechodný stav. Část tuku se totiž vstřebá do těla, je proto zapotřebí aplikovat ho více. Po zákroku je vhodné ret chladit a dodržovat klidový režim. Mohou se objevit drobné modřinky či otoky. Výsledný efekt zvětšení rtů je patrný ihned a vydrží 6 až 12 měsíců, poté je možné zvětšení opakovat. Orientační cena zákroku: od 6.500,-

folder_openPřiřazené štítky

Odstranění tetování laserem

access_time28.květen 2019personRedakce

Tyčí se vám nad lopatkou iniciála prvního přítele, jehož jméno si už téměř nepamatujete nebo jste si prostě v záchvatu toho, jak úžasně to bude vypadat, nechala udělat permanentní make-up a tak nějak to prostě nedopadlo. Ať tak či onak, právě teď je vhodný čas se s touto rozloučit a podstoupit odstranění tetování laserem.Nežádoucí tetování a permanentní make-up se odstraňují laserovým paprskem. Nejvíce se dnes uplatňují tzv. Q-switched Nd:YAG lasery, které řeší problém nadměrné absorpce melaninu, se kterým měly problém lasery používané pro odstranění tetování v minulosti. Q-switched Nd:YAG lasery jsou v současné době tím nejmodernějším řešením pro odstranění tetování především pro nízké riziko zjizvení či vzniku bílých míst po ošetření. Díky systému Q-switched je působení laserového pulzu mnohem kratší než v minulosti a proto je možné použít vyšší energii, aniž by došlo k výraznému poškození pokožky. V každém případě je pro efektivní eliminaci nežádoucích tetování zapotřebí, abyste zvolili ošetření lékařským laserem, jelikož kosmetické lasery nejsou dostatečně účinné a jenom byste vyhazovali peníze.Tetovací pigment je uložen v mnoha vrstvách pod sebou, laser je proto musí rozbít po částech a z tohoto důvodu je nutné při odstranění permanentního make-upu absolvovat v průměru 1 – 2 ošetření a u profesionálních tetování minimálně sérii 3 ošetření s rozestupem 4 – 8 týdnů. Velmi dobře lze odstranit tmavé odstíny a především černou. U barevného tetování je problematické odstranění zelených a žlutých odstínů.Bolestivost laserového zákroku může být pociťována o něco silněji, než při samotné aplikaci tetování. Ošetření je vnímáno jako lehké štípnutí gumičkou. Pro znecitlivění je vhodné použití vzduchové anestezie přístrojem ZCryo německé výroby, který je považován za standard při laserových zákrocích po celém světě. Velmi senzitivní pacienti s nízkým prahem bolesti  mohou požádat o aplikaci anestetického krému. V tomto případě je však zapotřebí počítat s časovým navýšením o cca 45 minut.

folder_openPřiřazené štítky

Nechte se vysávat – překvapte siluetou z Hollywoodu!

access_time28.květen 2019personRedakce

Jak říká sám MUDr. Petr Pachman, plastický chirurg z MEDICOM Clinic: „Všichni máme své limity, jak po stránce zdravotní, tak vzhledem ke genetickým dispozicím,“ a dodává: „Právě proto se ale dá využít liposukce, která pomáhá tvarovat postavu a zbavit se tuku tam, kde se vám to zdá být téměř nemožné.“Výsledky liposukce jsou dlouhodobé a okamžitě viditelné. To jsou její velké výhody. A ještě máme jednu dobrou zprávu: „Současné liposukční metody jsou navíc k organismu velmi šetrné a lze je podstoupit jen v lokální anestezii,“ vysvětluje MUDr. Pavel Horyna, plastický chirurg.Je libo ultrazvuk nebo laser?V dnešní době mají ženy na výběr z ultrazvukových a laserových liposukcí, které jsou šetrné a navíc nevyžadují narkózu, které se mnoho žen bojí. „V naší nabídce je ultrazvuková liposukce VASER Lipo, laserová liposukce LipoDefine nebo novinka kliniky, laserová liposukce SlimLipo, která ve světě patří k těm nejpopulárnějším a nejvyhledávanějším liposukčním metodám vůbec,“ říká za MEDICOM Clinic Petra Jančálková. Všechny tyto techniky fungují na podobém principu – tuk se z dané partie odsává kanylou – nicméně v případě ultrazvukových či laserových liposukcí prochází mikrokanylou i ultrazvukové či laserové vlákno, které dovede zacílit výhradně na tukové buňky, tudíž se zákrokem nepoškodí ostatní tkáně a cévy. Díky tomu při těchto liposukcích nedochází ani k narušení kolagenových vláken zodpovědných za elasticitu pokožky, a tak je tělo po zákroku nejen okamžitě štíhlejší, ale ani kůže nezůstává v místě zákroku ochablá, naopak se sama vypne.Jen výhody…Oproti klasické tumescentní liposukci nabízejí zmíněné mini invazivní liposukční techniky i spoustu dalších výhod. Kromě zmíněné vypnuté pokožky po zákroku patří k dalším plusovým bodům také přibližně poloviční doba rekonvalescence, minimální bolestivost po zákroku a celkově i absence modřin a otoků. Takový zákrok už prostě stojí za to, co říkáte? A ty výsledky? Netřeba mluvit!

folder_openPřiřazené štítky

Jak mít hřívu z plakátu? Stačí prý pár kapek vaší krve!

access_time28.květen 2019personRedakce

Každý den ztratíme zhruba stovku vlasů. Pokud jich ale na kartáči zůstávají chomáče, je třeba pátrat po příčině. Tou nejčastější jsou genetické dispozice, hormonální nerovnováha, špatná výživa, nemoci nebo dlouhodobý stres. Co s tím? Nová nadějná metoda v léčbě nadměrné ztráty kadeří využívá růstových faktorů pocházejících z vlastních krevních destiček.  A lékařům k tomu postačí pouze pár kapek vaší vlastní krve! Pojďte se podívat na metodu, jejíž pozitivní výsledky byly prezentovány na mezinárodním kongresu regenerativní medicíny již vloni.Zhoršená kvalita kadeří a jejich nadměrné vypadávání může signalizovat, že v těle něco nehraje. Může jít o narušenou imunitu, která dostala zabrat, když organismus bojoval s chorobou. O kadeře můžeme přijít i kvůli nadměrné vyčerpanosti – například po porodu, kvůli válce hormonů v období menopauzy či po chemoterapii. Příčinou může být i oslabená činnost štítné žlázy, nedostatek některých vitaminů či stopových prvků.  Nejčastěji se ale jedná o geneticky podmíněnou poruchu. Pokud vám opravdu vypadávají vlasy po chomáčích, je zapotřebí zajít k lékaři, který odhalí přesný zdravotní problém a stanoví léčbu. Na jakou ale vsadit?Kadeře zachrání produkt z vašich vlastních buněk!V poslední době slaví v regenerativní medicíně úspěchy především metody, které vsází na přirozené schopnosti vašeho těla. V případě nadměrného vypadávání vlasů je jednou z možností ošetření pomocí krevní plazmy bohaté na krevní destičky (A-PRP). Jedná se o vědecky podloženou metodu, která využívá regenerativní a hojivé účinky krevních destiček (trombocytů) a jejich růstových faktorů, které se přirozeně vyskytují v krvi. „Z malého vzorku pacientovy vlastní krve lékař izoluje v uzavřeném systému pomocí speciální metodiky krevní plazmu bohatou na krevní destičky a růstové faktory,“ popisuje metodu MUDr. Ilona Gutwaldová z pražské Polikliniky I. P. Pavlova a pokračuje: „Příprava trvá zhruba deset minut. Přirozenost produktu je zaručena tím, že je připraven přímo z pacientovy krve, tím jsou minimalizována rizika včetně alergické reakce.  Plazma bohatá na destičky se aplikuje injekcí do vlasové pokožky, což vede k regeneraci v oblasti vlasové cibulky, k většímu prokrvení pokožky hlavy a ke stimulaci růstu vlasů.“ Celkově se tak zlepší vitalita, barva a jas vlasů, zpomalí se vypadávání a aktivuje se růst kadeří.Žádné nežádoucí reakce nehrozíVýhodu oproti jiným metodám popisuje MUDr. Gutwaldová: „ Tato metoda využívá přirozených vlastností lidského těla. Výsledný přípravek je biologický materiál připravený z vlastních buněk pacienta, ke kterému nejsou přidána žádná aditiva. Odpadají tedy nežádoucí reakce na látky, které nejsou tělu vlastní. Ošetření je bezpečné a efektivita se odvíjí od stupně postižení ošetřované tkáně a regenerační schopnosti každého jedince, která je individuální.“První vlasy za 4 týdnyPokud si nejste jisti, zda je toto ošetření vhodné právě pro vás, je možné se objednat na bezplatnou konzultaci, která zahrnuje komplexní vyšetření spolu s krevními odběry.  Vlastní ošetření, včetně odběru a zpracování krve, netrvá déle než půl hodiny. „Pokožka hlavy se ošetří desinfekcí a následně, za pomoci drobné jehličky, je připravená plazma aplikována do pokožky s prořídlými vlasy. Po ošetření odchází pacient domů. O ošetřenou plochu se dále nemusí speciálně starat, pouze si nesmí čtyři hodiny po aplikaci umývat vlasy,“ popisuje lékařka MUDr. Ilona Gutwaldová. Tato metoda se opakuje 3 – 4krát v intervalech 2 až 4 týdnů, podle stupně postižení. I když je metoda úspěšná, bohužel ji v současné době zdravotní pojišťovny v České republice neproplácejí a pacient za ni zaplatí přibližně 4000,- Kč/ za 1 aplikaci.

folder_openPřiřazené štítky

Jak poznat, že se jedná o přírodní kosmetiku?

access_time08.červen 2019personRedakce

V současné době jsou velmi oblíbené přírodní produkty, což výrobci dobře vědí. Na trhu se objevuje přírodní kosmetika, která láká spoustu žen na její blahodárné účinky. Ale objevují se také prodejci, kteří sice nabízí přírodní kosmetiku, ale přitom tato kosmetika přírodní není. Jak tedy poznat, že je kosmetika opravdu přírodní?Aby se mohla kosmetika pyšnit přívlastkem „přírodní“, musí být podložena certifikátem, který potvrzuje její přírodní složení. Certifikát zaručuje, že je přírodní kosmetika vyrobena předepsanými podmínkami a obsahuje pouze to, co přírodní kosmetika obsahovat má.Jestliže kosmetika obsahuje ropné produkty (vazelína, parafín), živočišné produkty (s výjimkou včelího vosku), syntetické vonné látky či konzervanty, pak se nejedná o přírodní kosmetiku. Dále je zásadní, aby se přírodní kosmetika netestovala na zvířatech, jako je to běžné u chemické kosmetiky.proč si vybrat přírodní kosmetiku?Mezi přední výhody přírodní kosmetiky patří to, že mají lepší dopad jak na životní prostředí, tak i vaše zdraví. Sice přírodní kosmetika nezabere hned po aplikaci, jako je tomu u klasické kosmetiky. Zabere až po delším užívání, ale zato má trvalejší účinky a efektivnější výsledky.Lidé, které trápí atopická pokožka, jistě vědí, že i atopickou pokožku výrazně zlepšují přírodní produkty. Jelikož je atopická pokožka příliš citlivá, je nezbytné používat pouze kvalitní přípravky bez parfemovaných přísad.přírodní kosmetika na nehtyAle přírodní kosmetika se dnes využívá nejen na pleť v oblasti obličeje. Ale nabízí se vám i různé prostředky na nehty. Jejich pevnost, pružnost a hlavně správný růst zajišťuje přísun vitamínů a správná péče. Dnes jsou v drogeriích k dostání různé přípravky na gelové nehty, ale také na nehty přírodní. Tyto přípravky však obsahují škodlivé látky, které mohou při dlouhodobějším užívání způsobit více škody, než užitku.Vsaďte tedy na kvalitu přírodní kosmetiky, která má příslušný certifikát. Budete s výsledkem nadmíru spokojeni.

folder_openPřiřazené štítky

Make-up přiměřený věku

access_time04.prosinec 2019personMarián Kroužel

Existují 3 hlavní důvody, proč my ženy nosíme make-up. První důvod je chránit naši pokožku před škodlivými ultrafialovými paprsky, které způsobují poškození kůže a stárnutí. Většina make-up produktů má v současné době faktory chránící před sluncem, který chrání kůži před expozici ultrafialovému záření.Druhým důvodem, proč ženy nosí make-up je, že se snaží skrýt nedostatky, co mají na obličeji. Mohou to být vrásky, opuchlá oční víčka, pupínky, tmavé skvrny, nevzhledné mateřské znaménko nebo další nedostatky, které jsou potřeba schovat. Make-up pomáhá odvést pozornost od těchto problematických míst tím, že upozorní na jiné reprezentativní znaky našeho obličeje.Třetím důvodem, proč ženy nosí make-up j, že chtějí posílit ty největší přednosti v obličeji. Krásné oči, si zaslouží být krásnější pomocí pár jednoduchých triků s řasenkou a očními stíny. Samozřejmě, že plné našpulené rty jsou potřeba zvýraznit, aby vypadaly ještě více svůdné a k zulíbání.Ať už máme jakýkoliv důvod k nošení make-upu, nejdůležitější k zapamatování je, že bychom měly nosit náš make-up tak přirozeně vypadající jak jen je to možné. Také bychom měli nosit make-up, který vyhovuje našemu věku.Následují všeobecné pokyny a rady, na jaký druh make-upu by měla žena zaměřit podle svého věku.Teenager (15-19)Jste-li ve věku náctiletých, vaší největší předností je vaše mládí, a proto byste měli nosit make-up, který hraje do karet právě mládí. Nestyďte se za něj! Jste také ve věku, kdy se vaše hormony bouří a stále se snaží dostat na povrch, proto můžete pro svůj věk nalézt mnoho kosmetických produktů, které by měly bránit problémům s akné.Díky tomuto byste měla používat lehké make-upy na vodní bázi. Make-upům na bázi olejové se prozatím vyhýbejte. Zaměřte se na přirozený vzhled, díky přirozeně vypadajícím velkým očím. Používejte proto tedy nahé oční stíny a řasenku. Výraznější líčení si dovolte především na party. Ohledně tvářenky, zkuste v sobě objevit přirozeně zdravé tváře a nepřehánějte to s v ýraznými barvami. K vašemu věku se hodí lesky na rty nebo lehké rtěnky.Dvacítka (20-29)Nacházíte se v rozkvětu svého ženství, a tak i make-up by toto měl odrážet. Takže vybírejte barvy a odstíny jak pro vaše oči, pleť i rty podle své současné nálady i vzhledu. Když je to potřeba, zvolte lehký make-up, když jdete do práce, dovolte si tvářenku i lehce tónovaná rtěnku. Co se týče večerních akcí, můžete si dovolit téměř cokoliv. Experimentujte, zkoušejte, tvořte, máte na to nejlepší věk.Třicítka (30-39)Přichází první neklamné známky stárnutí, proto byste měla začít ztmavovat barvy vašeho make-upu a přejít na make-upy těžšího založení. Tvářenku noste v tlumenějších barvách. Nošení tmavého make-upu se vyhněte, přitahuje pozornost na drobné vrásky a jemné linky.Čtyřicet na krkuZnámky stárnutí jsou ještě zřejmější než dříve. Noste nyní jen make-up, který bude k vaší pokožce něžný. Začněte nosit make-up na olejové bázi, jestliže se vám pokožka začíná vysušovat. Pro zakrytí lehkých vrásek používejte lehký podklad nebo korektor. Korektor zakryje tmavé skvrny, kruhy pod očima lépe než pouhý make-up. Vyhýbejte se matným nebo kovovým očním stínům, především pokud jsou vaše oči oteklé. Na tváře používejte měkčí barvy.Padesát a víceJedná se o dobu, kdy byste měla začít elegantně skrývat svůj skutečný věk. Tudíž buďte ke svému obličeji laskavá a vyhoďte zmatňující make-upy. mrazivé, lesklé a metalické barvy na oči vyhoďte nebo rozdejte, protože by jenom upozorňovaly na vaše otoky pod očima či vrásky. Noste světlé rtěnky a vyhněte se modrým či červeným barvám.Make-up je věc dobrá, ale je také důležité zvážit svůj skutečný věk. Zabraňte okolí, aby si z vás mohlo utahovat. Nevypadejte směšně, vypadejte úžasně! Bavte se! 

folder_openPřiřazené štítky

Eva Peltrámová: Jak rychle zhubnout? Rozhodně ne hladověním!

access_time17.prosinec 2019personRedakce

Eva Peltrámová z Prahy podniká v oblasti fyzioterapie a poradenství. Když jsme vybírali na přání čtenářů a čtenářek odborníka, kterého vyzpovídáme na tak populární téma, jako je hubnutí, chtěli jsme na to jít trochu jinak než módní časopisy, které přinášejí tipy na diety a odtučňovací kúry. Hledali jsme odborníka, který má na nadváhu a obezitu trochu jiný pohled. Přitom jsme si povídali i o tématech, jež mohou být zajímavá i pro ty z vás, které nadváha netrápí.Chodí k vám hodně zákazníků, kteří mají problémy s nadváhou? V čem vidíte ze své praxe největší příčiny nadváhy? Nemyslím tím jen takové ty obecně známé důvody jako nedostatek pohybu při kancelářské práci nebo přejídání.Chodí ke mně hodně zákazníků s nadváhou a tím, že se zabývám poměrně hodně reflexní diagnostikou z chodidel, zjišťuji často u pacientů nedostatečnou funkci vnitřních orgánů – hlavně dvanácterníku, slinivky břišní, žlučníku, jater a ledvin. Kvalitní trávení a vylučování je kromě jiného nezbytné i pro udržení štíhlé postavy. Reflexní diagnostika a terapie se provádí z chodidel a chodidla nelžou. Je to metoda stará více než pět tisíc let. Prozradí nervovou cestou oslabený orgán ještě dříve než například laboratorní nebo sonografické vyšetření. Tím, že se reflexní ploška chodidla ohlásí bolestí, nás varuje nebo upozorňuje, že si daný orgán zasluhuje větší péči, než se mu dostává. Dám příklad. Tím, že si člověk vezme na nadýmání Espumisan, neřeší příčinu problému, ale následek. Reflexní diagnostika prozradí příčinu. Proto ji doporučuji osobám s nadváhou. Tím se vracím k vaší otázce – příčinou nadváhy bývají podle mých zkušeností často problémy zdravotní, nikoliv jen nedostatek pohybu nebo chybné stravování.Jaké metody a jaké způsoby cvičení byste zákazníkům s nadváhou doporučila?Protože jsem vzděláním fyzioterapeut a zabývám se především bolestmi pohybového aparátu, doporučila bych jim svižnou chůzi, ať už v přírodě nebo na běžeckém pásu. Kdo má lehčí nadváhu a nemá problémy s klouby, tak tomu i běh. Důvodem je vzpřímené držení těla, kdy jsou meziobratlové ploténky rovnoměrně zatěžovány a při pohybu je rovnováha mezi flexí a extenzí končetin – tedy paže se předpažují i zapažují a dolní končetiny se přednožují i zanožují. Toto střídání je důležité pro regeneraci páteře a také proto, abychom neměli jednu svalovou skupinu přetíženou a druhou oslabenou. Další cvičení, které bych doporučila, je SM systém. Člověk se u tohoto cvičení zapotí a ještě si léčí páteř. Samozřejmostí je upravit si stravování a doplnit cílenou fytoterapii na oslabený orgán, protože zbavit se nadváhy rovná se ozdravit si metabolismus neboli látkovou přeměnu.Jak to děláte vy, že jste tak štíhlá? Jak se stravujete? Vím také, že si pravidelně kontrolujete kyselost organismu. Proč?Moje štíhlost je kromě genů hodně podmíněná tím, že odmalička sportuji. V dětství jsem dělala gymnastiku, od sedmnácti let lezu po skalách a horolezeckých stěnách, ráda běhám, občas si zahraji badminton nebo ping pong. Stravuji se celkem zdravě, ale vždy tomu tak nebylo. Vyrůstala jsem hodně na sladkých jídlech a tatrankách. Po druhém porodu se mi objevila lupénka a lehký stupeň osteoporózy, i když celé dětství jsem byla na mléku a sýrech. Vystudovala jsem Školu reflexní terapie u manželů Patakyových, kde jsem se poprvé dozvěděla o škodlivém překyselení organismu. Přečetla jsem několik knih na toto téma a začalo mi docházet, jaké škody na mém těle udělal bílý cukr a jiné kyselinotvorné dobroty. Do svého jídelníčku jsem zařadila hodně zásadotvorných potravin, aby mi tělo už nekradlo minerály ze tkání na zachování zásadité krve. Občas si zkontroluji pH moči lakmusovým papírkem.Hovoříte o SM systému. Co to je a proč byste ho doporučila? V čem je jeho výhoda oproti ostatním cvičebním metodám?SM systém (stabilizace a mobilizace – pevná a pohyblivá páteř) je metoda cvičení se speciálním elastickým lanem, která vás naučí správně zapojovat svaly do spirálních řetězců. Tato zřetězení vytváří v těle trakční sílu vzhůru, která odlehčuje tlak na meziobratlové ploténky a klouby, a tím umožňuje jejich výživu, regeneraci i léčbu. Zvětšením meziobratlového otvoru se zároveň zmenší tlak na nervový kořen, způsobující vystřelující bolest do končetin. Intenzivně se posilují šikmé břišní svaly, takže krásně posílíte bříško. Páteř se vyrovnává do střední linie, což ocení pacienti se skoliózou. Elastické lano umožňuje rozsáhlý pohyb končetin proti malé, postupně narůstající síle, která aktivuje svalové spirály. Lze ho uchytit třeba za nohu stolu, topení, kliku dveří, madlo nebo očko přivrtané do zdi, v přírodě za strom nebo větev. SM systém posiluje oslabené a zároveň protahuje zkrácené svaly, a tím navrací tělu optimální pohyblivost, stabilizuje chůzi. Autorem je MUDr. Richard Smíšek. Výhod cvičení je několik. Tím, že se cvičí vestoje a jsou zatížená chodidla, jsou zároveň drážděny receptory pohybu, uložené ve šlachách a svalech chodidla, a tím je dáván intenzivnější impulz do mozku a stimul pro zvýšení napětí břišních svalů. Cvičí se ve vzpřímeném držení těla, což je důležité pro rovnoměrné zatížení plotének. Je to dynamické cvičení – střídá se kontrakce a relaxace, to je podstatné pro prokrvení svalů a vyplavení laktátů ze svalů. Střídají se tam flekční a extenční pohyby, což třeba u jízdy na kole nebo rotopedu není možné. Aktivujeme šikmé břišní svaly, dochází k zúžení pasu a jsme přitom vzpřímení. Když někdo dělá sedy-lehy, rozšiřuje si pas, zvětšuje si tlak na přední pól plotének, opět tam chybí extenze paže a přetěžuje si krční svaly, které už tak lidé mají hodně přetížené. SM systém mohu doporučit tomu, kdo si chce zregenerovat nebo léčit páteř a celý pohybový aparát a samozřejmě spálit nějaké kalorie. Zabijí se tak dvě mouchy jednou ranou.Cvičí SM systém i vaše rodina a vy sama doma?Já cvičím, protože mám náročnou fyzickou práci a navíc jsem v dětství hrála šest let na housle – což představovalo asymetrické držení těla – a v patnácti mi lékař zjistil skoliózu. Už si nedovedu představit svou práci bez cvičení SM. Dává mě do kupy. Moje dcera provozuje závodně sportovní lezení, a protože každý vrcholový sport přetěžuje, cvičí SM každý den, aby se zregenerovala. Syn je po úraze, tak cvičí také. Jedině manžel odolává, ale zatím je bez problémů, uvidíme, jak v budoucnu.Jak těžké je v současné době samostatně podnikat? Co vás jako živnostníka trápí nejvíce?Člověk se musí hodně snažit, neboť konkurence přibývá, a když se člověk osamostatní, musí být trpělivý. Klientela se totiž tvoří několik let. Na druhé straně tím, že v životě lidí ubývá přirozeného pohybu a převažuje sedavý způsob života – na to zatím není páteř evolučně připravena – si myslím, že v tomto oboru bude stále práce dost i do budoucna. Mrzí mě hlavně to, že často chodím domů pozdě večer. Ne každý ke mně může přijít ráno a dopoledne, musím se přizpůsobit zákazníkům. Když jsem pracovala ve zdravotnickém zařízení na ambulanci jako fyzioterapeut, byla jsem doma v půl páté odpoledne. Ale s tím nic nenaděláte, to přináší samostatné podnikání.Jak jste se ke své práci vlastně dostala? A co byste poradila zájemcům, kteří by se chtěli pustit do podobného typu podnikání jako vy?Vždy jsem tíhla k péči o lidské tělo. Proto jsem šla po gymnáziu studovat medicínu, ale po čase jsem ze studií odešla a vystudovala střední školu, zdravotní obor fyzioterapie. Lákaly mne i alternativní metody, a tak jsem začala reflexní terapií a pak přibývaly i další kurzy různých druhů masáží. A co bych poradila případným zájemcům o podobnou práci? Základem je něco umět, tím myslím nabídnout více služeb než třeba jen jednu masáž. Nebát se konkurence, nabírat postupně zkušenosti a mít trpělivost. Já měla to štěstí, že mne ze začátku finančně podporoval manžel. Každopádně zahájení podnikání je potřeba uvážit a naplánovat.Všimla jsem si, že zákazníci po vás žádají i lymfodrenáž. Někteří odborníci však tvrdí, že lymfodrenáž je komerční nesmysl. Slyšela jsem od lékaře názor, že lymfu nikdy nikdo neviděl, proto zkrátka neexistuje. Co vy na to?Lymfodrenáž rozhodně není nesmysl. Pamatuji si ještě z pitev na medicíně na hrudní mízovod, který sbírá lymfu z celého těla. Jinak průběh lymfatického systému se dá znázornit lymfoscintigrafií. Také si vzpomínám na zkušenou lymfoterapeutku Hanku Váchovou, u které jsem se učila manuální lymfodrenáž. Ta se setkává i s těžkými případy lymfatických otoků, například s elefantiázou – sloní nemocí. Vyprávěla nám, že když jsou otoky dlouho přehlíženy a zanedbávány, lymfa si hledá cestu ven i rankami v kůži a pod tyto pacienty musela dávat hadry, jak z nich lymfa tekla. Viděli jsme spoustu fotek těžkých otoků před masáží a po ní. Ale takové případy se do masážních salónů vůbec nedostanou. Jinak lymfa je i výplní obyčejného puchýře. U člověka bez zjevných otoků lymfodrenáž vždy rozpohybuje tok lymfy, pomáhá detoxikovat organismus, neboť lymfa obsahuje i odpadní látky metabolismu. Ale klient to nemusí výrazně zaznamenat. Někdo chodí více močit nebo ho trochu rozbolí hlava. Nebo je jen ospalejší či naopak aktivnější. Nebo jsou mu kalhoty volnější. Ale ty masérské tahy jsou stejné jak u sloní nohy, tak u bezotokových klientů.Na závěr obligátní otázka. Jaká jsou vaše současná největší životní přání a sny?Vzhledem k současné ekonomické krizi a zastrašování, že nebude na důchody, si přeji být co nejdéle zdravá, abych svoji práci mohla dělat co nejdéle. Nedovedu si totiž představit práci někde v kanceláři sedět u počítače. Znám spoustu kolegů, kteří museli opustit tuto práci ze zdravotních důvodů. Mým tajným snem je, aby mi v práci v budoucnu trochu pomohla má dcerka (je jí čtrnáct), která k tomuto oboru trochu inklinuje, samozřejmě pokud ji to bude bavit. Abych v práci nemusela být od rána do večera a měla více času pro sebe a na koníčky, třeba více sportovat, cestovat… Ale to si přeje snad skoro každý.VIZITKAEva Peltrámová svoji praxi zahájila vystudováním střední zdravotní školy, oboru rehabilitační pracovník. Zhruba patnáct let se zabývá fyzioterapeutickými cvičeními pro odstranění potíží páteře a kloubů pohybového ústrojí. Během praxe prošla řadou různých vzdělávacích seminářů a kurzů.Škola reflexní terapie u manželů PatakyovýchManuální lymfodrenáž u Dexter AcademyLymfodrenáž nohou u MasérničkaSM systém – Úvodní, Pro pokročilé – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Manuální techniky – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Korekce skoliotického držení – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Poruchy urogenitálního systému – u MUDr. Richarda SmíškaSM systém – Lektor cvičení SM systému – vede kurzy 1–2, Rehacentrum SmíšekMěkké a mobilizační techniky – Škola Buďfit

folder_openPřiřazené štítky

Chemický peeling

access_time14.únor 2020personRadka Eliášková

Peeling obličeje – to spíše kosmetické, než plastická, postup. Je zaměřen na zlepšení vzhledu kůže obličeje, umožňuje dosáhnout efektu face-lift, jak se zbavit pih a dalších stařeckých skvrn, odstranit drobné vrásky, jizvy a akné, zlepšení barvy a textury kůže.V závislosti na způsobu, peelingy jsou různé: chemický, kyselina glykolová, fenolovy, ovocné kyseliny, kyseliny trichloroctové, enzimní, ultrazvukové a mezopiling. V závislosti na hloubce expozice chemické faktory, chemický peeling může být hluboké, střední a povrchní. Pro pořádání hluboký chemický peeling se používá chemická látka fenol. Charakteristickým rysem hlubokého peelingu fenolovy je dlouhá rekonvalescence, ale za to dává nejlepší výsledek. Jedním z nedostatků hluboké fenolovy peeling je pigmentace, která je výsledkem podráždění pokožky a po nějaké době prochází sama.Střední chemický peeling je účinný při mělkých polévkové vraski, a proto nese takové jméno. Pro něj je typické, není tak výrazný pigmentace kůže a rekonvalescence u něj kratší, ale pro hluboké vrásky na jeho účinek chybí. Jedním z typů střední chemický peeling je peeling kyseliny trichloroctové. To je považováno za nejbezpečnější ze všech ostatních druhů tohoto peelingu.Mikropiling je jedním z nejvíce druhů peelingu, tak jak to působí jen na ty drobné vrásky. Pro něj je typická zbytková dočasné pigmentace kůže a u něj chybí rekonvalescence.Hluboký chemický peelingJedním z nejpopulárnějších druhů hlubokého peelingu je fenolovy peeling. Fenol – agresivní látka, která působí na povrchové vrstvy kůže, takže pro hluboké exfoliace vlastní své klady a zápory.V čem spočívají výhody hluboké fenolovy peelingFenol, jak již bylo řečeno, poměrně agresivně působí na povrchové vrstvy kůže. Při hlubokém chemické пилинге slaví výrazný účinek na hluboké vrásky. Výsledky фенолового peeling může být dokonce lepší, než po ošetření nebo laserový resurfacing kůže. Pro hluboké exfoliace dostatečné jedné relace. Výsledky peeling фенолом jsou považovány za jedny z dlouhodobých. Zvláštní přípravu pokožky k hluboké пилингу фенолом není třeba. Hluboké peeling lze použít s cílem odstranit hluboké vrásky na tváři, рубчики po akné a pih.Zápory hlubokého peelinguTak jako fenol má na povrchové vrstvy kůže vyjádřený vliv, pak po takové hluboké exfoliace kůže po určitou dobu zůstává slabé. Navíc, bledost kůže nastane poté, co se se bude konat zarudnutí (reakce na působení fenolu). V důsledku nějaký čas po peelingu je kůže obličeje může vypadat nějaké nepřirozené. Nicméně, je třeba podotknout, že právě takové změny kůže po hlubokém peelingu mluví o tom, že procedura provedena správně. Po hlubokém peelingu u vás může zůstat hranice mezi neléčené pleť a pleť po peelingu. Nicméně, její možné snadno zamaskovat make-up. Dalším faktorem, který je třeba vzít v úvahu – je to tón pleti. Tak jako po hlubokém peelingu kůže určitý čas zůstává bledou, to je lepší provádět u pacientek se světlou pokožkou, protože u nich tento nedostatek bude méně nápadný než u žen s tmavou barvou pleti.Stojí za zmínku, že kůže po hlubokém peelingu nemůže „opalování“. To znamená, že pozemky pleti po peelingu zůstávají stejné jako na opalování, takže pokožka bude výrazně lišit. Kromě toho, pokud hluboký peeling byl proveden pro odstranění pih na tváři, pak v případě, že tělo je pokryto pihami ještě, například, a na krku nebo na hrudi, to bude výrazně vystupovat. Tak hluboký peeling nelze doporučit пациенткам s pihami na obličeji, hrudníku a krku.Jak se provádí hluboký chemický peelingPro hluboké exfoliace nutná celková anestezie (tak jako je lokální anestezie není možný), nebo zavedení pacientky v hluboké  léky. Postup hluboké peeling se provádí obvykle ambulantní, v kosmetickém centru nebo v kanceláři kosmetičky. Postup peeling trvá v závislosti na stavu pokožky osoby od 15 do 60 minut. V průběhu řízení, není-li použita celková anestezie, klientka může mít lehký nebo mírné nepohodlí. Po peelingu je kůže obličeje zůstává několik edematózní, při tomto otok přetrvává až do týdne. Kromě toho, uvádí se zarudnutí obličeje a odlupování kůže. Přes týden zarudnutí může přetrvávat, a šupinatá již ne. To trvá asi pár měsíců, pak se kůže stává bledou. Pár týdnů po hlubokého chemického peelingu lze aplikovat na tvář make-up a objevit se na veřejnosti. Výsledek hlubokého peelingu se stává zřejmé, že za 2-3 měsíce.Hluboký fenlovy peeling je nejvhodnější ženám s hlubokými vráskami a bledou pleť, protože při tomto stopy peeling na ní méně viditelné. Pani s tmavou pletí hluboký fenol peeling se nedoporučuje, protože na celkovém pozadí tmavé pleti u ani se jeho bledou tvář. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Móda na dotaz v té době

Odvážné ženy, které oblékly kalhoty

access_time13.únor 2020personRadka Eliášková

Také vás zajímá, kdy ženy začaly nosit kalhoty? Chcete se dozvědět s jak velkým nesouhlasem se setkaly ženy, které si je oblékly? Stylish vám to prozradí. Pokud chcete vědět vše o historii módy, chcete se seznámit s módními trendy minulého století.Nosit kalhoty byla vždy jen výsada mužů. Některé mladé ženy se již na počátku minulého století oblékli do kalhot, ale tyto „módní výstřelky“ se nesetkali s obdivem, ba naopak. Ženy takto oblečené se staly středem posměchu a nesouhlasu svého okolí, i když pro nás je to v této době naprosto nepochopitelné. Kalhoty se na ženách začaly objevovat až v období emancipace. Ale tato „móda“ si prošla velice těžkým obdobím a postupovala vpřed velmi malými krůčky. Do luxusní restaurace v kalhotách? NE!V roce 1931 dokonce vyzval pařížský starosta Marlene Dietrichovou, aby opustila město, protože vyšla na ulici v pánském obleku a dokonce v roce 1966 se Yves Saint-Laurent postarala o velký skandál a to vydáním stylového dámského smokingu. Ženy v těchto smokinzích nemohli chodit ani do těch nejlepších restaurací a hotelů a byli požádány o převléknutí. Pro tehdejší společnost byla tato mužská výsada oblečená na ženách naprosto nepřijatelná. Široké kalhoty byli brány jako oblečení pro volný čas a nebo dokonce pyžamo. Ale i přesto se některé mladé ženy odvážili vyjít do ulic v tomto dříve pánském oblečení, i když s velkým opovržením okolí. Až na konci minulého století se konečně ženy mohli obléknout do kalhot, aniž by na ně zírali upřené pohledy kolemjdoucích.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Sex Vztahy na dotaz v té době

Milostný restart: Zastavte stereotyp v sexu!

access_time29.květen 2019personRedakce

Kohokoli se zeptáte, co považuje za největší partnerský problém, odpoví vám, že je to nevěra. Přitom existuje ještě daleko horší konkurent, než stovky milenek – stereotyp. Každý vztah má určitý vývoj. Nejdřív je v plenkách, pak se rozvíjí, graduje a stagnuje. Podobně je to i s křivkou milování. Z počátku hledáme, co se komu líbí, pak zkoušíme nové praktiky a ve chvíli, kdy najdeme to pravé pro oba dva, užíváme si to. Jenže po určité době nás vynalézavost opustí a milování je pořád stejné…Přesně vím, co kdy udělá…Nejdřív vás začne líbat na krku, pak vás pohladí a přesně víte, co bude následovat. Ne že by další kroky byly špatné, ale z chronicky známého se vytrácí vášeň i vzrušení. Svůj úděl mají ale na stereotypním milování i hormony. Ty, které se starají o to, že zažíváte v posteli jednu explozi za druhou, se už vyplavují daleko méně.Zase od nulyStereotypní milování je také velmi častý důvod, který jednoho z partnerů svede k tolik obávané nevěře. Přirozeně hledáme někoho, s kým budeme mít na chvilku zase ten samý pocit jako na začátku. Pokud máte pocit, že je vaše milování už delší dobu odlitkem do stejné formičky, je správný čas na milostný restart.Děláš mi to blbě!Pamatujte na to, že každý chlap bude mít rozporuplné pocity, pokud mu řeknete, že máte problém s průběhem milování napřímo. Těch, kteří se chtějí o sexu bavit bez zábran, je stále málo. Informace, že se v posteli nudíte, je natolik citlivá, že je lepší ji raději obejít činy.Odteď to bude jinak!Milostný restart v praxi by neměl vypadat tak, že počkáte, až váš partner přijde z práce, vy ho svážete a do obličeje mu začnete odříkávat všechny výrazy dirty talk. Každá změna by měla být pozvolná. Vášeň byste měli nacházet spolu a postupně. Ani on není hloupý. Vaše malé kroky a snahy o zlepšení velmi rychle pochopí a bude se je snažit nejspíš opětovat.NepočítejtePáry od 25 do 35 let se průměrně milují 3x do týdne – často z povinnosti – včera jsme se nemilovali, tak nás to čeká dneska. Přestaňte počítat a milujte se jen až na to budete mít oba dva chuť. Že je to méně často nevadí – hlavně, že to stojí za to. Nižší frekvence v milování vám dá také prostor, abyste po sexu začali oba dva více toužit a tím pásem si jej potom daleko intenzivněji užili.Čím začít…Začněte tím, že si třeba koupíte nové prádlo a pošlete mu do práce fotku. Určitě se na něj bude chtít co nejdřív podívat. Překvapujte ho. Vlezte si k němu do sprchy, nebo si mu čerstvě osprchovaná sedněte na klín, až e bude koukat na televizi. Prostě najděte moment, kdy milování nečeká. Střídejte také způsob milování. Nedělní ráno klidně zůstaňte déle v posteli a milujte se několikrát po sobě, v týdnu si ale vychutnejte několikaminutovou rychlovku mimo ložnici. Můžete také objednat nějakou novou hračku a nechat ji poslat kurýrem partnerovy se vzkazem, co by se vám líbilo.

folder_openPřiřazené štítky

S prstenem na ruce nebo na psí knížku?

access_time29.květen 2019personRedakce

Hodně z nás zastává názor, že svatba je dnes pouze přežitek z dob dávno minulých, a tak preferujeme život na psí knížku. Počet uzavřených sňatků totiž rok od roku klesá. Proč?Příčin tohoto trendu může být hned několik. Například budování kariéry, cestování či studium jazyků. Co se týče něžného pohlaví, ženy studují, chtějí být úspěšné v zaměstnání, užívají si života a určují si, kdy založí rodinu. A co především – jsou finančně soběstačné. „Doba, kdy ženy na trhu finančních produktů žily ve stínu mužů, patří už neodvratně minulosti, “ říká Pavla Hávová, tisková mluvčí ČSOB.Rozchod je jednoduššíPokud v dnešní době vztah nefunguje, partneři se zkrátka rozejdou. Zní to jednoduše, ale rozvést manželství, rozdělit majetek a se vším se vyrovnat i emočně už tak snadné není. Nedávný průzkum Národohospodářského ústavu také ukázal, že rozvedené ženy přijdou v průměru až o 21,5 % příjmu. Nejohroženější skupinou jsou při rozvodovém řízení ženy mezi 20 až 29 lety, které si v příjmech pohorší až o 37 %.Nežijeme podle hodnot jako dřívPro sňatek existuje spousta pádných důvodů, proč ale statistiky hovoří jinak? „Velký podíl na poklesu uzavírání manželských sňatků má také vzrůstající procento mladých lidí, kteří vyrůstali v neúplné rodině, a neosvojili si tak klasický model rodiny,“ potvrzuje ze své terapeutické praxe psycholožka Tamara Svrčková a dodává: „Naše společnost také nežije podle křesťanských hodnot, je velice tolerantní k promiskuitě a i nemanželské děti jsou vnímány zcela jinak než dříve.“  K manželství pak zbývá jediný důvod, a tím je láska, což je ovšem emoce, která se v čase mění.

folder_openPřiřazené štítky

Chcete tipy na lepší sex? Přečtěte si tento článek.

access_time29.květen 2019personRedakce

Možná máte pocit, že váš partner zná i ten nejmenší záhyb na vašem těle. Přesto je dokázáno, že i u párů, které spolu žijí mnoho let fungují smsky nabité erotickým podtextem jako životabudič. Vyzkoušíte to? Podle lifecoachky Gillian Green trvá silná touha mezi partnery čtyři měsíce. Po této době přichází stav dlouhé stagnace a zhruba po roce se vztah přesune do stádia, kdy touha pomalu, ale jistě upadá. Mnoho jejích klientů k ní chodí právě s problémem, že mají sice dobrý sex, ale že v něm chybí momenty překvapení a pověstné mravenčení. Jedna z metod, kterou proto radí praktikovat, je odloučení. Ve stavu odloučení (služební cesta, dovolená s kamarádkou aj.) si prý uvědomujeme sílu partnerského pouta, jsme odproštěni též od denních starostí a máme čas přemýšlet jeden o druhém. Fotka s erotickým podtextem věnovaná partnerovi je tu skoro naordinovaná, jako u normálního lékaře kapky.Více fotek, více sexuVědci na drexelské univerzitě podrobili neuvěřitelných 88 % z  900 mužů a žen žijících v páru rozdílně dlouhou dobu i vyznavačů nezávazného randění průzkumu, kdy se erotické fotky projevily jako zaručená vzpruha. 88 % lidí uvedlo, že lechtivé snímky občas posílají. Většina z nich pak uvedla silnější erotický náboj, větší prožitek ze sexu, či dokonce větší dravost při samotném aktu.Kouzlo dobré fotkyA jaké fotky se líbí nejvíc? Vyzpovídali jsme pár mužů a tady je závěr.„Mám raději fotky v prádle, než bez něj. Žena v podvazkách, punčochách a hezkém kompletu mi přijde víc sexy, než nahé tělo.“ Honza (33 let), produkční„Nemám rád, když se holky na těchto fotkách smějí jako ráýno, když vaří kafe. Musí celkový vjem vyladit i sexy pózou,“ Jirka (37 let) IT technik„Miluju dráždivé příběhy na pokračování. Přítelkyně vždycky vypustí jeden kus oblečení,“ Tomáš (23 let), student Filosofické fakulty„Líbí se mi fotky s roztouženým výrazem. Je to přesně poloha, kterou mám na své partnerce rád, protože se tak tváří při samotném sexu,“ Michal (25 let), provozní koktejl baru.Pózy pro všechnyJestli nevíte, jak se vyfotit, zkuste osvědčené pózy, ve kterých vypadají dobře snad všechny ženy.V ležeLehněte si na postel, pokrčte nohy a vyfoťte se shora. První, kam padne partnerův pohled jsou ňadra a pak sklouzne k mírné mezeře mezi pokrčenými koleny, což je velmi sexy.V klečeKlekněte si, vyšpulte zadeček dozadu (tím krásně vyrovnáte pokožku na břiše), na kolenou se postavte a vyfoťte se opět mírně z nadhledu.ZezaduKlekněte si, jednu ruku položte na zadek, hlavu otočte přes rameno, abyste koukala do objektivu, přehoupněte váhu na kolena a překřižte nohy. Nastavte si samospoušť nebo využijte selfie tyč.Tak ať se povedou a líbí se i tomu vašemu ????

folder_openPřiřazené štítky

Kampaň za práva homosexuálů

access_time29.květen 2019personRedakce

Více než 700 obchodů britské kosmetické značky LUSH ve více než 40 zemích na světě bude slavit den svatého Valentýna kampaní na podporu práv sexuálních menšin a rovnosti v lásce.LUSH se již od svého založení před téměř dvaceti lety aktivně angažuje nejen v otázce ekologie, ale i lidských práv. Jednou z myšlenek značky je to, že nestačí jen nečinně přihlížet světovému dění – když díky množství svých obchodů a nadšených zákazníků má LUSH v rukou moc bojovat a aktivně pomáhat.Kampaň s názvem SIGN OF LOVE startuje 27. ledna a potrvá do 14. února a byla záměrně naplánovaná tak, aby probíhala souběžně se zimní olympiádou v ruském Soči (7.-23. února). Princip 6 olympijské charty stanoví, že jakákoli forma diskriminace je neslučitelná s olympiádou a Mezinárodní olympijský výbor potvrdil, že je tím míněna i sexuální orientace. Ale jak známo, minulý rok byl v Rusku zaveden nový zákon proti sexuálním menšinám, který má v zemi za následek obrovský nárůst násilí proti homosexuálům. Právě v souvislosti se zimními olympijskými hrami se i v médiích tento problém opět dostává na první stránky a je tedy skvělá příležitost toho využít.Pokud i vám není společenská diskriminace tzv. LGBT skupin (homosexuálové, bisexuálové, transsexuálové) lhostejná a také věříte v to, že na lásku mají právo všichni bez rozdílů, natož aby byl někdo za ni utlačován a trestán, zúčastněte se i vy kampaně – i vy totiž máte moc v rukách! Princip je jednoduchý: sdílejte na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Instagram…) svou fotku s namalovaným symbolem trojúhelníku na tváři nebo těle (ruce, paži, rameni…) a hashtagem #SIGNOFLOVE. Fotku také v ideálním případě nahrajte na oficiální facebookovské stránky LUSH ČR www.facebook.com/lushcr.  Ideální je růžová barva, protože růžový trojúhelník je symbolem mezinárodního gay hnutí. Cílem je získat co nejvyšší počet fotek, tedy účastníků, a ukázat tak ruské vládě, že lidem věc není lhostejná. 14. února, v den svatého Valentýna, bude totiž ruské ambasádě v pravé poledne předána kniha se všemi fotkami. A samozřejmě, že je třeba, aby byla pořádně objemná!Otázka omezování a utlačování sexuálních menšin se samozřejmě netýká jen Ruska – gayové, lesby, bisexuálové a transsexuálové se potýkají s problémy v 76 zemích světa (!), v 10 je to otázka života a smrti. Upozornit na problém v době konání olympiády v Rusku je ale skvělá příležitost, jak vyjádřit solidaritu a na problémy znovu upozornit. LUSH se se svou kampaní přidává k aktivitám celosvětového hnutí ALL OUT, které mobilizuje miliony lidí a jejich sociální sítě s cílem vybudovat silné globální hnutí za rovnosti v lásce. Chcete-li se přidat, podívejte se na stránky www.allout.org.Ale hlavně: zavítejte mezi 27. lednem a 14. únorem do obchodu LUSH v pražském OC Palladium a nechte si namalovat růžový trojúhelník na tvář pomocí jedné ze rtěnek. Vaše fotka se objeví na Facebooku LUSH a posléze i v petiční knize. Anebo si symbol nakreslete sami doma, ve škole nebo v práci – přizvěte k tomu rodinu, kamarády, spolužáky či kolegy, vyfoťte se (nejlépe každý zvlášť) a fotku nahrajte na LUSH Facebook. Pamatujte – čím více nás bude, tím toho více dosáhneme!

folder_openPřiřazené štítky

Jeho a její pohled na sex na jednu noc

access_time29.květen 2019personRedakce

Říkáte si, že byste nebyla schopna s neznámým sympaťákem hupsnout pod peřinu, kterého jste potkala ten večer v baru? To si myslela i Adriana a nakonec silnému vzrušení podlehla. A co si o tom myslí muži? Na to jsme se neváhali zeptat Martina, který nám svěřil opravdu exotické milostné tajemství. Adriana (35) Považovala jsem se za slušnou ženu, ale zhřešila jsem!Moje kamarádky se mi několikrát pochlubily, že se vyspaly s úplně neznámým mužem a prý to byl sex, který neměl konkurenci. Podobné ódy na božský orgasmus jsem poslouchala dnes a denně a odteď mám i já svoji zkušenost, na kterou sice nejsem pyšná, ale i přesto všechno na ni ráda vzpomínám. A musím uznat, že sex na jednu noc nebyl vůbec špatný.Na Pavla opravdu jen tak nezapomenu, jeho hříšně zelené oči, tmavé vlasy a perfektní zadek vidím před očima živě i do dnešního dne. Flirtoval se mnou, pozval mě na drink, zatančili jsme si spolu hříšný tanec (ano, přesně ten, co se tančil ve stejnojmenném filmu ve vedlejší budově hotelu) a pak jsme se vypařili. Odjeli jsme v jeho autě na okraj města a tam se divoce, naléhavě a živočišně pomilovali. Po dlouhé době jsem prožila orgasmus a stále nemůžu zapomenout na jeho perfektní nádobíčko a prvotřídní milenecké schopnosti. Dal mi své číslo a já do teď váhám, jestli se mu mám ozvat. Jsem sice vdaná a mám dvě děti, ale tak nádherný sex jsem zažila jedině s ním.Martin (34): Sex na jednu noc má své kouzloByl jsem s rodinou na dovolené u moře a zrovna v ten večer, kdy k tomu přišlo, jsem se s manželkou pohádal tak silně, že jsem se uraženě vytratil na celou dlouho noc A že dlouhá vážně byla!! Na party ve vzdálenějším hotelu jsem natrefil na prvotřídní černošku s milým úsměvem a krásnými ňadry. Zavedla mě na osamělou pláž, o které věděli jen místní, a pod skalním převisem jsem se s ní pomiloval. Nikdy nezapomenu, jak se její snědé trojky houpaly v rytmu rozkoše a já je nakonec ozdobil tak, jak se patří. Ten kontrast bělostné spršky a její tmavé pokožky se mi nesmazatelně vryl do paměti. Od té doby mám slabost pro černošky, a proto s manželkou jezdíme do stejného letoviska už pět let. S exotickou Sindy mám tak sex každý den o letní dovolené.

folder_openPřiřazené štítky

Porno z feministického hlediska

access_time25.říjen 2019personRedakce

Porno z feministického hlediska se v současné době dělí na 3 směry. První z nich, POR NO, rozšířený hlavně v akademickým kruzích, v pornografii vidí výraz mužské kultury, díky němuž se žena stala zbožím a je vykořisťována.Druhý zastává pozici liberalismu, smíšeného s respektem vůči svobodnému vyjadřování názoru… dal by se definovat větou: Sice s tím nesouhlasím, ale každý má právo konzumovat nebo produkovat obrázky. Třetí směr tvoří PRO SEX feministky. Ty pornografii nejen hájí, ale dokonce v ní vidí pro ženu i četné výhody.ANTI PORNO FEMINISMUSPage Mellish z Feminists Fighting Pornography hlásala, že není problému, který by neměl své kořeny v pornografii. Catherine Mac Kinnon, jedna z nejvýraznějších odpůrkyň porna, v něm vidí přímo akt sexuálního násilí. Ale proč vlastně pornografie zásadní otázku feminismu a současně je pokládána za inherentní akt násilí?Gender feminism /Christina Hoff Sommers/ se ohlédl zpět do historie a shledal, že jí jako červená nit line nepřetržité utiskování žen ze strany mužů, a to bez ohledu na kulturní rozdíly. Vysvětlení vidí v tom, že ženy patří do jiné třídy než muži a obě vůči sobě zaujímají krajně nepřátelský vztah. Podle té samé teorie mužské principy udržuje kapitalistická struktura jménem patriarchát a kořeny nutno hledat už v samotné mužské biologii. Tak například Susan Brownmiller se ve své knize Against Our Will vydala po stopách znásilnění a došla až k neandrtálcům, kdy prý muži začali používat své penisy jako zbraně. Zmíněná autorka říká, že znásilnění není nic víc a nic míň nez zastrašovací proces, kterým všichni muži všechny ženy drží ve stavu permanentního děsu.LIBERÁLNÍ FEMINISTKYje pokračováním směru, zrozeného v šedesátých letech, požadujícího rovnoprávnost ženy a muže. Neshledává muže násilníkem od přirození, ale definuje ho jako vzpurného partnera, na jehož osvětě je třeba zapracovat. Liberální stanovisko vychází z principu, že si žena může se svým tělem nakládat, jak chce, že jí přísluší právo na interrupci a má svobodnou volbu, pro jaký životní styl se rozhodne,  - i kdyby měl být např.lesbický. Zdůrazňuje akt volby, ne tak její obsah. Liberální feministky mají zálibu ve svobodě slova, ale co se vztahu k pornografii týče, zde se jejich stanoviska rozcházejí. Některé organizace viz Feminist for Freee Expression /FFE/, prosadily zákaz jakékoli cenzury a některé liberální feministky, jako např. Sallie Tisdale /Talk Dirty to Me/ neochvějně hájily i sexuální svobodu. Ale mnohé z řad liberálních feministek argumentují jinak,a sice takhle:“Jako ženu mě Playboy pobuřuje… ale jako autorka chápu, že svoboda vyjádření je nezbytná“.Není to argument na podporu pornografie, jen proti cenzuřeJiné liberální feministky zase radši obětují svobodu slova, jen aby ochránily ženu. Odsuzují tržní systém pro komercializaci ženy, resp. určitých částí jejího těla, což pokládají za ponížení ženy jako takové. Lisa Steel v Capital Idea říká, že sexistické ztvárnění ženy je součástí toho samého systému, který, ve službách profitu, redukuje společnost na skupiny spotřebitelů.A marketing je stejně konzervativní jako armáda!PRO- SEX- FEMINISMUSPočet zastánkyň tohoto směru v posledním desetiletí stoupl.  Tyto feministky hájí práva žen, které se rozhodly účinkovat v pornografii nebo ji "konzumovat". Některé z nich, jmenujme například Ninu Hartley, pracují nebo dříve pracovaly v sexuální sféře, a tudíž dobře vědí, že k pózování pro pornoprůmysl nedochází z donucení a že to může být obohacující. Důsledně hájí stanovisko, že žena má právo nakládat se svým tělem, jak chce, a že by se na to měla vztahovat zákonná ochrana.Pro-sex- feministky jsou s liberálními zajedno v tom, že cenzura se vždy uplatňuje proti nejslabším členům společnosti…včetně feministek, lesbiček. Když se v roce 1992 kanadský Nejvyšší soud rozhodl „chránit“ ženy tím, že omezil import pornografie, stalo se jednou z prvních obětí lesbicko/teploušské knihkupectví Glad Day Store … a mezi knihami, které celníci zabavili, byly i dvě od Andrey Dworkin, Pornography: Men Possessing Women a Women Hating. Autorku to ale prý moc nepřekvapilo, neboť údajně není na Zemi jedné jediné feministky, která by se těšila ochraně muži tvořeného právního systému před systemizovaným sadismem mužů! /Take Back the Night, str.257/.Takže, co se nebezpečí cenzury pornografie týče, jsou Pro-sex-feministky a jejich liberální kolegyně stejného názoru….rozcházejí se ale ve stanovisku k možným výhodám porna pro ženu.Kritika ANTI – PORNO – FEMINISMUmezi typické výtky, jimiž je pornografie častována, patří:- pornografie ženu ponižuje- pornografie vede k přímému násilí na ženách- pornografie znamená násilí na ženách, protože je k této činnosti fyzicky nutí- … a ty ženy, které se na produkci pornografie podílejí, jsou patriarchátem psychologicky natolik poškozené, že vůbec nejsou schopny se informovat nebo ohradit.1.Pornografie je ponižujícíPonižující je velice subjektivní výraz….osobně za ponižující pokládám reklamní spoty, kde ženám působí orgasmus mýdlový roztok ! Faktem je, že každá žena má právo definovat, co je pro ni ponižující a co naopak osvobozující.A prohlásit, že porno prezentuje ženu jako sexuální objekt, je taky jenom rétorika… Pojmem sexobjekt se obvykle označují určité části ženského těla.. Ale co je na tom špatně ?  Proč by mělo být ponižující, soustředit se výhradně na ženskou sexualitu? Nikdo se přece nepohoršuje, když se žena prezentuje jako mozek, duchovní bytost… nebo z hlediska svého humoru. Proč by tedy mělo být ponižující aplikovat stejný princip na  ženskou sexualitu ?2.Pornografie vede k násilíNebyly zjištěny žádné souvislosti mezi mužským sledováním porna a napadením žen, hlavně jejich znásilňováním. Ale experti stále ještě nejsou zajedno, jestli existuje nějaký vztah mezi pornografií a násilím, mezi obrazy a chováním.Zajímavé ovšem je, že v Japonsku, v zemi, kde se všude běžně dostane pornografie  poměrně brutálního charakteru, je počet znásilnění na hlavu nižší než v USA, kde se násilí v pornofilmech cíleně omezuje.3.Pornografie je násilíŽádné šetření sice nepotvrdilo, že by ženy k účasti na točení pornografie byly skutečně nuceny, anti-porno-feministky ovšem trvají na svém: souhlasí-li žena s touhle činností,pak pouze proto, že není duševně zdravá, jinak by k takovému ponížení nesvolila !A pokud ano, co to znamená ? Asi to, že je do svého utlačování zamilována – tudíž by měla být sama před sebou zachráněna!Dalším hojně diskutovaným, emocemi nabitým tématem, o němž se autorka zmiňuje, je láska k exhibicionismu pornohereček.I na tu mají anti-porno-feministky pohotovou odpověď: taková herečka je psychicky narušená a není už vůbec zodpovědná za své činy… ale právo svobodné volby přece spočívá v tom, že je možné udělat i volbu špatnou! Je to stejné jako se svobodou vyznání – ta přece umožňuje být i ateistou...PRO – SEX – STANOVISKOvychází z toho, že pornografie je pro ženy užitečná – jak z osobního, tak i politického hlediska:- informuje, podává přehled o nejrůznějších sexuálních možnostech, které se ve světě naskýtají… to se týká hlavně masturbace, která pro ženy není zdaleka tak samozřejmá jako pro muže. Často se setkáváme se ženami, které ani v dospělém věku nevědí, jak si samy mohou vyvolat slast.- seznamuje ženy se sexuálními alternativami, probouzí a uspokojuje jejich zvědavost…. porno z tohoto hlediska nahlížené je velmi cenným zdrojem osvěty, která ženám dovoluje, aby si v soukromí svých ložnic experimentovaly dle chuti – a televizi mohou vypnout, kdykoli se jim zachce….- porno podává jiný druh informací než knihy nebo diskuse, dává nám pocit, jaké by to asi bylo, kdybychom dělaly to či ono- pornografie umožňuje ženám vychutnávat si v duchu situace, které jsou v reálném životě tabu – tak například fantazírování o znásilnění! A je to tady, nejožehavější ze všech témat... Jak je možné? Proč ženy sní o znásilnění? Je to skutečně touha po něm? Rozhodně ne! Nemá to nic společného s reálným přáním být znásilněna, přesto je x důvodů, proč si duševně zdravá žena občas s takovou představou pohrává. Co jí to dává? Třeba lákavý pocit ztráty kontroly a zodpovědnosti. Odhození pocitu studu v souvislosti se sexem /a právě ten byl ženám celá staletí vštěpován/! Touha po opaku slušňáckého, safe-sexu, který zažívá pořád. A možná je maximálně vzrušující  představa, že nějakého muže uhranula natolik, že ji musí mít. Zvědavost. Tak trochu masochistické tendence, fantazírováním probuzené….nebo by se snad mělo tohle všechno potlačovat? - pornografie prolamuje kulturní a politická klišé, takže si každá žena může sex interpretovat, jak sama chce… Zatímco anti-porno-feministky ženám vštěpují, že se mají za své sklony a pudy stydět, pro-porno-feministky jim říkají pravý opak: že je mají akceptovat a vychutnávat. Pornografie vyslovuje myšlenku: nejsi se svými fantaziemi a nejtajnějšími, nejtemnějšími žádostmi sama.- pornografie poskytuje i dobrou terapii, ventil pro singly, kteří z nejrůznějších důvodů žijí bez partnera/partnerky.- párům pak skýtá možnost prohloubit svůj vztah, vzájemně zkoumat své reakce, zahájit komunikaci na téma sex… a nabízí také změnu, aniž by si partneři museli být fakticky nevěrní!Z hlediska historie jsou pornografie a feminismus spojenci. Oběma hnutím se daří v době sexuální svobody, obě hnutí jsou napadána těmi samými politickými silami, tedy konzervativními. Zákony, namířené proti obscénnosti a pornografii, jako např. Cumstock Law z konce 19.stol., byl používán i na omezení práv žen, třeba pokud šlo o kontrolu porodnosti…obě hnutí předpokládají tytéž společenské podmínky – hlavně sexuální svobodu.Pornografie znamená i svobodu projevu, aplikovanou na sexuální oblast…svobodu projevu vítají ti, kdo potřebují změnu a nenávidí ti, kdo chtějí udržet svou vládu…. Pornografie by měla požívat stejnou zákonnou ochranu jako jiné formy sexuální hereze, např. homosexualita.. a tato ochrana je důležitá hlavně pro ženy, jejichž sexualita byla po staletí kontrolována cenzurou.A možná by uznání pornografie dokonce mělo i účinek katarze u mužů, v nichž přece jen dřímou násilné sklony vůči ženám..V neposlední řadě by ale uznání pornografie ochránilo ženy, živící se sexem /naše společnost je stigmatizuje/. Anti-porno-feministky svým přístupem pohřbívají jistoty prostitutek… už Dr.Leonore Tiefer se ve své úvaze Censorship and Women vyjádřila, že tyto ženy prosí feministky o podporu, nikoli o zavržení… Jako všude jinde, i v sexuální branži usilují ženy o ekonomické přežití a  podmínky k tomu, aby mohly vést slušný život …takže- má-li feminismus mít nějaký smysl, pak by měl být solidární a chovat se sestersky právě vůči těmto ženám….Zákony nemohou pornografii odstranit, stejně jako se jim dosud nepovedlo vymýtit prostituci. Ale ilegálně praktikovaná pornografie ženy, živící se sexem, dále odcizuje a poškozuje.Pro-sex-feministky zastávají názor, že zákony musejí chránit svobodu volby. ..což je aplikovatelné i na tělo ženy a veškeré aktivity, na nichž se žena dobrovolně podílí….zákona je podle nich třeba použít až tehdy, kdy žena vyvolá násilí nebo je násilí spácháno na ní…..zatímco anti-porno-feministky jsou toho názoru, že zákony by měly chránit ctnost, donutit jedince ke korektnímu chování…a že zákon musí zasáhnout pokaždé, dojde-li k narušení veřejné morálky nebo jsou-li ohroženy třídní zájmy.Prostě stará známá písnička! To, oč v případě pornografie jde, není nic jiného, než odvěký konflikt mezi individuální svobodou a společenskou kontrolou!

folder_openPřiřazené štítky

Ta druhá, ten druhý

access_time26.prosinec 2019personRudolf Hentsel

Nevěra je středem pozornosti stejně často jako láska. Neboť mezi nimi existuje závislost. Bez lásky by nemohly vzniknout obavy ze ztráty milované bytosti. Nelze být nevěrný, nejsme-li k sobě vázáni partnerským vztahem. Jinými slovy – abychom ztráceli, musíme nejdřív vlastnit. Stejné, a přece každá jiná Stejně jako existuje, řečeno slovy básníka, sto tváří lásky, i nevěra má nekonečně podob. V dnešní uvolněné době není podstatné, zda partnerský svazek je či není stvrzený slibem manželským. Charakteristické pro nevěru je, když partner či partnerka naváže další milostný vztah, aniž to „ten jejich“ ví. Kdo si potrpí na švédskou trojku/čtyřku – podle fantazie doplňte sami –, stěží bude mluvit o nevěře. I když… duše lidská je spletitá; i v absurdních propletencích se může vyskytnout utajený milenec, který nasadí hlavnímu kohoutovi na méně tradičním domácím dvorku parohy… nebo ne? Nenechme se mýlit – i ryze platonický milostný vztah k jinému muži (ženě) zavání nevěrou. Jak by se zamlouvalo vašemu partnerovi, kdyby vaše nejintimnější myšlenky patřily jinému muži? Považoval by se za podvedeného, i když byste mu nebyla nevěrná fyzicky, v běžném smyslu slova? Proč jsou si lidé nevěrní V partnerském vztahu hraje roli mnoho faktorů, a ty rozhodují i o tom, zda si lidé jsou či nejsou věrní. Důvodů k nevěře je hodně, zmiňme některé z nich. · Přelétavost. Vlastnost stejným dílem mužská jako ženská. Svědčí o nevyzrálé osobnosti (muži tomu říkají „hledání“), která nemá jasno, koho si přeje po svém boku mít. Blondýnu? Ženu-vampa? Přelétavost je typická pro egocentrické lidi, kteří jsou zaměřeni jen na sebe: partnery berou jako vhodný doplněk ke svým momentálním zájmům a společnosti, v níž se pohybují. Jejich cílem často bývá dělat na ostatní dojem: „Když jsem z klubu odešla domů s Martinem, holky zíraly, že se mi podařilo ho ulovit.“ · Zvědavost. Důvod k nevěře pro ty, kdo jsou si ve svém vztahuji jisti až moc, a sužují se touhou poměřit své sexuální zkušenosti s novým zážitkem. „Jen prstíček ohřejeme,“ tvrdí jako jezinky, aniž je napadne, že test zvědavosti nemusí skončit dobře. Nejsou v původním vztahu nespokojeni, jen je láká zjistit, jak to chodí u sousedů: „Jestlipak je Veronika taky tak sexy, jak vypadá? S tou bych asi zažil věci!“. Málokterý partner sexuálního zvědavce má pro jeho nevěru pochopení, protože je mu jasné, že se bude opakovat znova a znova. · Nedostatek sebedůvěry. Jinými slovy mindráky. Upevňovat sebevědomí se dá různě a nevěra je zrovna tak dobrý způsob jako přejídání se nebo nakupování bot ve velkém. I když se to může zdát absurdní, jsou borci, kteří si lovením další partnerky nebo partnera foukají svoje ego-bebíčka. „Možná je manželka finanční ředitelka a já jenom účetní, ale nasadil jsem jí parohy, že by neprošla dveřmi!“. · Nuda. Objevuje se u vztahu, který trvá dlouho nebo je rutinní. Geniální hláška o nadcházející manželské povinnosti „Karle, je čtvrtek!“ z filmu Kdo chce zabít Jessii je příkladnou ukázkou. · Oživení. Nevěru nemusí způsobit skutečnost, že ti dva si nemají co říct, že partnerský život je pro ně nekončící série povinností. „Nic tak neoživí manželství jako občasná nevěra“ je krédo některých mužů, kteří chovají k manželce i po dvaceti letech něžný vztah – a nehodlají kvůli věrnosti žít v hormonální tenzi. Obvykle mají jednu či více stálých partnerek, s nimiž se poklidně stýkají, aniž má kterákoli z obou zúčastněných stran touhu se rozvádět. · Důkaz věčného mládí. I na toto téma existuje dost literatury a filmu (nedávno proběhla v ČT britská Druhá míza). Partner se dopouští nevěry, aby sobě dokázal, že je v plné síle a stačí „na ty mladé vlčáky, kteří ani pořádně nevědí, co s mladou holkou dělat“. Nevěra diktovaná jako důkaz nestárnoucího sex-appealu přepadá i ženy tvrdící, že „noc strávená se zajíčkem v posteli vydá za nejlepší kosmetický salon“. · Sexuální apetence. Není žádnou výjimkou, že jeden z dvojice je sexuálně výbojnější než druhý. „Proboha, dneska ne, strašně mě bolí hlava“ – to je věta, která se dostala i do anekdot. Nicméně za sníženou sexuální apetencí mohou být různé důvody, fyzické i psychické, trvalého nebo přechodného charakteru. Mezi partnery může existovat tichá dohoda, že ten erotičtěji založený si v tichosti najde bokem „ventil“; ale obvykle se to řeší bez dohod s partnerem. Může (ale nemusí) to být kompromisní řešení pro dvojici, která se nechce kvůli vyšší hladině hormonů jednoho z nich rozcházet. · Sexuální nekompatibilita. Fakt, že to dvojici spolu v posteli neklape, se vyskytuje i v dnešní době. Bývá příčinou rozchodu a nevěra mu může předcházet jako test, „abych podruhé nenaletěl/a“. Tento motiv nevěry bývá častější u žen – mužský práskne dveřmi a ve vztahu nepokračuje, zatímco žena nerada opouští milence s vyhlídkou, že zůstane sama, než si najde někoho lepšího. · Sportovní pojetí. Typické pro některé muže, kteří věří, že sex je součást osobní hygieny, něco jako čištění zubů nebo pravidelná návštěva posilovny. Proboha, jen nic osobního! Tihle chlápci málokdy žijí v partnerském vztahu, protože by se cítili omezováni ve svých zájmech, které jim jsou nade vše. Mluvit v jejich případě o nevěře je vlastně nonsens – kdo nežije v partnerském vztahu, nemůže se dopouštět nevěry. · Pomsta. Ta bývá dost častý důvod k nevěře. Mstít se dá za domnělé i skutečné křivdy, za hádku, násilí, ponižování. Pochopitelně i za skutečnou nebo domnělou nevěru, které se dopustil partner. Těžko říci, zda metoda „zub za zub“ je specificky ženská nebo mužská. Je paradox, že notoričtí mstitelé se dopouštějí nevěry i preventivně: „Tak jsem si to na služební cestě rozdala s kolegou, protože manžel na mém místě by nezaváhal a určitě by využil situace.“ Ta druhá V drtivé většině milostných příběhů jsou ústřední postavou nevěrník + zrazená. Jen zřídkakdy je středem pozornosti „ten druhý“, „ta druhá“. V mnoha případech jde o člověka, pro kterého víkendy, svátky, dovolené (které jeho miláček tráví se svou rodinou) představují věčné čekání. Pokud „ta druhá“ vidí ve vztahu se zadaným partnerem příslib do budoucnosti, musí si uvědomit rizika, která z takového trojúhelníkového vztahu plynou. Pomineme-li chvilkový nezávazný flirt, v němž jsou si obě strany rovny, pak postavení „druhých houslí“ není moc povznášející. Co oči nevidí, to srdce nebolíNa otázku, co nevěra přináší, existuje mnoho odpovědí, ale jedna je jistá: problémy. Pokud se dopouštíte tzv. nezávazné nevěry a kvůli ní by vás ani ve snu nenapadlo opustit partnera, musíte si uvědomit, že by pro něho určitě nebylo potěšující zjistit, jak se věci doopravdy mají. Ať se tváří sebestatečněji, nevěra ho zraní. MUDr. Plzák, odborník na manželské a partnerské vztahy, na otázku, zda se přiznávat k nevěře odpovídá: „Nikdy!“ Tato možná nemorální, ale účinná rada „zapírat, zapírat a ještě jednou zapírat“ platí pořád. Čestné přiznání „Mám sice nezávazný poměr se Zuzanou/Tomášem, ale miluju jen tebe“ je hodně silná káva. Zvlášť ženy mívají potřebu na sebe vyžvanit kde co. Nevěrníci obého pohlaví se domnívají, že přiznáním se jejich nevěra anuluje. Přitom náramně dobře vědí – i když se dušují: „spali jsme spolu jen párkrát“ –, že partnerovi přiznáním ubližují. Aby je netížilo svědomí, nutí ho stát se soudcem odpovědným za budoucnost pochroumaného vztahu. Nevěřte tomu, že pravda vítězí za všech okolností. Co se týče lehkovážných bokovek, určitě se nevyplácí kápnout božskou. Rcete pravdu, jen když jste opravdu rozhodnuti spálit za sebou všechny mosty a začít s někým jiným někde jinde.

folder_openPřiřazené štítky

O vztazích mezi mužem a ženou

access_time23.leden 2020personRadka Eliášková

Klíčové výrazy: dlouhodobá nevěra, duchovní partner, jak si udržet vztah, jak ukončit vztah, jak zachránit vztah, jak zlepšit vztah, karmické vztahy, krize vztahu, láska a vztahy, láska nebo přátelství, manželská nevěra, milenecký vztah, nevěra manžela, nevěra manželky, nevěra muže, nevěra partnera, nevěra v manželství, nevěra ve vztahu, osudový muž, paralelní vztah, partner duše, partnerské vztahy, partnerský vztah, problémy v manželství, přátelství je někdy víc než láska, rodinné vztahy, vážný vztah, vztah mezi mužem a ženou, vztah na dálku, vztah na pracovišti, vztah po nevěře, vztah se ženatým, vztah se ženatým mužem, vztahy mezi lidmi Vztahy je téma v dnešní době pro všechny aktuální. Aby ne, když se jedná o jeden ze základních vývojových nástrojů. Ve vztazích se setkávají naše vnitřní názory o světě (naše vnitřní fantazie) s realitou. Ale i zde lze nalézt určité zákonitosti.Aby byl vztah úplný, musí být rozvinutý v obou svých polovinách. V milenecké a v přátelské. Obě poloviny jdou ruku v ruce a hodně se ovlivňují. Vztah mezi mužem a ženou je většinou problém rozvinout v přátelské oblasti, za kterými se skrývají očekávání a obavy z obou stran. Tyto strachy si často už na svět přineseme, díky výchově se znovu zaktivizují a v dospělosti se s nimi pracuje. My lidé totiž dnes většinu vztahů začínáme na bázi přitažlivosti a citového vzplanutí. Druhou část na počátku nijak neřešíme. Pokud jsme se ovšem nenarodili v Indii, kde nám naši manželku vybrali rodiče.Přátelská rovina je rovina otevřená. Přátelé, pokud to jsou opravdoví přátelé, jsou schopni sdílet jakékoliv téma bez toho, aby jeden druhého posuzovali nebo odsuzovali. Nemusí spolu souhlasit, ale řeknou si otevřeně vše na rovinu a ve všem se tolerují. Tak to funguje mezi správnými kamarády. Vezměte si třeba téma krása. Pokud popisujete nějakou krásnou věc, jako třeba sportovní auto je zde ještě vše v pořádku. Pokud ale začnete popisovat nějakou krásnou kočičku, kterou jste dnes potkali s postřehy o její postavě, přestane to být u vaší partnerky věc přátelská, ale stane se z toho věc osobní. Už nesdílí váš smysl pro krásu, nepluje v přátelské neosobní rovině. Je to pro ni zásadní porušení rovnováhy a hrozba zboření celého systému. Bere celou věc osobně. Nedej bože se ještě zmínit, že je o 20 let mladší, má dokonalé „vlasy třeba…“ nebo jinou část těla a je to nová spolupracovnice, tak to jste většinou na dlouho skončili s klidem doma.To se běžně mezi muži ví, a tak se tyto zážitky doma neventilují, jen mezi přáteli a doma se pak žije v tom, co tolerance dovolí. Zde platí zásada neubližovat. Přátelská rovina je tím ale velmi okleštěná. Muži se bojí výčitek a neklidu doma, ženy zklamání. Co ale oba vždy dokáže spojit v otevřenosti, jsou děti. To je společný projekt.Mimochodem, uvědomujete si, že pokud prožíváte jakékoliv zklamání, že se jedná o obchod a ne o čistý dar? Zklamání totiž vždy znamená očekávání, že se mi vložená energie (investice) vrátí.Ženy málokdy dávají své city zadarmo. Ta zkušenost ale přijde, až když se vztah začne rozpadat.Vztah založený na obchodní bázi může fungovat, ale musí být nějak vyvážený. Takto fungovaly vztahy kdysi u našich prababiček, kdy každý z partnerů měl svou jasnou roli, např. žena domov, muž práce a ten druhý se mu do dané role nemíchal. Tyto role se setkávali jen na určitých rozhraních a výměna energie tam a zpět byla vyrovnaná.Dnes se ale vzájemné role promíchávají. Ženy se chtějí pracovně realizovat stejně jako muži, muži zase přebírají část péče o domov a děti. Protože oba mají zkušenost s tímtéž, je zde možnost srovnání obou přístupů a mohou nastat konflikty o to, který přístup je lepší. Tento systém zvyšuje daleko více tlak na toleranci toho druhého.Vývoj pokračuje i v této oblasti, tak jsem zvědavý, kam se to bude dále vyvíjet. Zajímavý byl tento článek z internetu:„Podívejte se s námi na nejoblíbenější alternativy tradičních vztahů:1. Otevřené manželství - kdy partneři spolu sice uzavřou sňatek, ale sexuální věrnost si neslíbí. Vztah tedy není založen na lži a každý z partnerů souhlasí, že si ten druhý může najít milence/milenku. Obvykle se tak ale děje za konkrétních pravidel, na kterých se partneři dopředu domluví.Podle zastánců tohoto stylu je to jedno z nejupřímnějších a přitom účinných řešení, které nenutí partnery ani po letech předstírat, že jsou monogamní, a klamat tak sami sebe.2. Manželství na zkoušku - stále oblíbenější způsob, jak si vyzkoušet, zda spolu dva lidé mohou skutečně žít. Obvykle si partneři stanoví dobu trvání tohoto vztahu, kdy si společně zhodnotí, zda má smysl spolu pokračovat a pak také, jakou formou.3. Přátelský svazek - tento vztah není o lásce jako takové a nemusí být ani o sexuální přitažlivosti. Jedná se čistě o praktickou záležitost, když dva lidé chtějí od života to stejné.Podle mnohých odborníků má dokonce toto manželství větší šanci na celoživotní svazek než to založené na intenzivní vášni. Předností tohoto vztahu je především stabilita.4. Manželství kvůli dětem - primárním účelem tohoto svazku je vychovávat děti. Jedná se o nejkřehčí vztah vůbec, jelikož kolem výchovy dětí panuje všeobecně nejvíce neshod mezi partnery a hrozí tedy i velké zklamání.5. Oddělené manželství - partneři jsou sezdáni, ale nežijí spolu, nebo jen naoko. Tento vztah vyhovuje všem, kteří chtějí mít hodně času jen pro sebe a zároveň nechtějí být úplně bez partnera. Vyhovuje tedy všem, co se vzájemně přitahují, ale osobnostně jsou si natolik vzdáleni, že by každodenní soužití nezvládli.Oba mají dostatek svobody na to, aby si dělali, co chtějí a společně jen tráví čas, který si spolu naplánují. Aby partneři takový vztah zvládli, je zapotřebí obrovské množství vzájemné důvěry.6. Manželství jako způsob ochrany - vztah postavený na vlastní bezpečnosti a vzájemném prospěchu. A je jedno, zda se jedná o emocionální stránku či tu finanční. Vždy jde o výhodný obchod, tedy něco za něco.“Každopádně dokud nenecháte partnera a nepodpoříte ho, aby svobodně projevil všechny své fantazie, vyzkoušel si to, co ho láká, do té doby nikdy nepoznáte, koho vlastně „milujete“. Nepoznáte také nikdy ve vnitřní hranice tolerance, svůj vlastní osobní vztah k partnerovi, míru svého vlastnění apod. Jen tušíte a svazují vás vnitřní strachy. Muži se jen velmi těžce nechají okrást o svou svobodu, a pokud cítí, že by byli nepochopeni, provedou čin stejně, jen tajně.Život a životní zkoušky nejsou totiž ničím jiným než hledáním a hlavně projevením své vlastní vnitřní kvality v reálném životě. Tu stejně všichni nosíme v latentní podobě v podvědomí a realita dává k jejímu projevení prostor.

folder_openPřiřazené štítky

Co znamená rozvod pro ženy a co pro muže

access_time07.únor 2020personRadka Eliášková

Rozvod manželství, zvláště pak pokud se jedná o manželství s dětmi, není pro nikoho ze zúčastněných snadnou záležitostí. I v případě člověka – muže nebo ženy – který rozvod inicioval a čeká na něj jako na vysvobození z nesnesitelné situace, přináší rozvod velkou psychickou zátěž. Většina lidí totiž stále ještě do manželství vstupuje s tím, že bude trvat celý jejich život, a jeho konec tedy znamená určité symbolické selhání, které nás nutí předefinovat si celou vlastní životní historii a význam událostí, které jsme v minulosti prožili.Radka Dudová Muži, ženy, manželství a rozvod Pro oba z partnerů, toho kdo rozvod iniciuje i toho kdo je „opouštěn“, rozchod znamená nutnost najít si nový sociální svět, ve kterém bude žít, a zároveň potřebu vybudovat si novou identitu, která již není založena na tom, že jsem partnerem a manželem. Dochází k novému uspořádání vztahu mezi přáteli a blízkými. Někdy je nutné najít si nové bydlení, zvyknout si na nové prostředí, najít si práci a kompletně přeorganizovat vztahy s dětmi. V minulosti byl řád našeho života založen na existenci rodiny a druhé osoby, která o nás věděla víc než kdokoli jiný, nyní se tento řád rozpadá a je třeba nalézt řád nový. Zároveň musíme objevit nové zdroje naší osobní identity, což znamená, že se vlastně stáváme úplně jiným člověkem. Pro toho, kdo rozvod inicioval, jsou tyto změny o něco snadnější, protože pravděpodobně o rozvodu již nějakou dobu předtím přemýšlel a již v té době si hledal své nové místo ve světě, nové přátele a koníčky – takříkajíc měl čas si na novou situaci zvyknout a připravit se na ni. Ten, pro koho je rozvod překvapením, musí řešit všechny problémy náhle a naráz a navíc je vystaven společenskému traumatu odmítnutí ze strany partnera. Existují ale specifické problémy, které rozvod přináší ženám a jiné, které přináší mužům. To je dáno tím, že postavení mužů a žen v manželství není stejné. Rozdělení rodinných rolí a dělba práce v rodině stále předpokládá, že úkolem muže je finanční zajištění a úkolem ženy je péče o potomstvo, o muže a domácnost. V roce 2003 si stále 91 % mužů a 89 % žen v České republice myslelo, že hlavním úkolem muže je finančně zabezpečit svoji rodinu, a 79 % mužů a 78 % žen se domnívalo, že péče o malé děti je převážně ženskou záležitostí. Od žen se v manželství stále více než od mužů očekává, že zapomenou na své vlastní zájmy a touhy a postaví do popředí zájmy svého manžela a dětí. Na oplátku očekávají emocionální podporu, které se jim ne vždy dostává. Jeden z důsledků těchto rozdílů se odráží ve výzkumech spokojenosti s manželským životem: ženy jsou většinou spokojeny se svým manželstvím méně než muži. Ženám obecně přináší manželský vztah méně emocionálního uspokojení než mužům, stěžují si na uzavřenost a odměřenost svých partnerů, méně často než muži je pokládají za své důvěrníky a nejlepší přátele. To je jeden z důvodů, proč ženy častěji než muži podávají žádost o rozvod. I výzkumy obyvatelstva České republiky potvrzují, že ženy jsou v manželství častěji nespokojené a jsou shovívavější k rozvodu jako řešení situace, kdy pár není schopen řešit své manželské problémy. Ekonomické důsledky rozvodu Pro ženy obecně má rozvod větší ekonomické dopady než pro muže. Vzhledem k tomu, že péče o děti a o domácnost spočívá stále ve většině českých rodin na ženě, mnoho z nich rozděluje svůj čas mezi povinnosti profesního a rodinného života. „Rodinná kariéra“ znamená pro ženu ve většině případů menší investice do profesního života. Ženy často podřizují nejen čas strávený prací, ale i geografické místo práce svým dětem a svému manželovi. Během let trvání manželství mají sice ženy přístup k příjmu a prestiži svého manžela, během rozchodu ale tento přístup ztrácejí a nezískávají zpět to, co investovaly – čas a energii strávené péčí o rodinu a emocionální a jinou podporou svých mužů.

folder_openPřiřazené štítky

Manželství

access_time08.únor 2020personRadka Eliášková

Když dvojice vstupuje do manželství, vstupuje do poněkud dobrodružné instituce. Zpravidla se pouští do něčeho, o čem nic neví. O tom svědčí nemalé množství rozvodů, manželských problémů ale i lidí, kteří radši svazek manželský ani neuzavírají. Ve skutečnosti se dá říct, že manželství a rodina jsou stavebními prvky celé společnosti, takže má svou hodnotu o nich něco vědět.  Manželství je v podstatě předsevzetí obou partnerů žít společný život. Ale aby bylo manželství úspěšné, musí toto předsevzetí na obou stranách trvat. Stejně jako vyhasne oheň, který neudržujeme, vyhasne i manželství, které přestáváme tvořit. CO MŮŽE STÁT ZA ROZVODY A PROBLÉMY V MANŽELSTVÍ? - TvořeníNení to o tom, že by byli lidé zlí a proto nedodržovali manželské sliby. Často je důvodem, že partneři předpokládají, že manželství bude fungovat jaksi automaticky. V době zamilovanosti dělají oba partneři všechno možné pro to, aby svého partnera získali a aby si ho udrželi. V okamžiku, kdy uzavřou svazek manželský, se jejich aktivity vytrácí, protože tak nějak předpokládají, že teď už je „hotovo“ nebo „mají své jisté“, nebo prostě jen dosáhli svého cíle a nedali si další. Někdy už tvoří jen jeden z partnerů a to nestačí. Po uzavření manželství je dalším cílem na cestě jeho tvoření. Patří sem společné aktivity, společné sny, zájem a péče o partnera a další. Takže základem udržení manželství je uvědomit si, že je to něco, co je potřeba tvořit, na čem musíme neustále pracovat. Být manželem neznamená jen mít místo, kam si přijdu odpočinout po práci a kde mám navařeno, napečeno a uklizeno. Být manželkou neznamená jen být zabezpečená, mít děti a domácnost, o kterou se mám starat. Manžel a manželka jsou role. Manželství je nejen o vzájemné lásce, ale také o vzájemné podpoře, plnění snů a cílů, společném tvoření domova a budoucnosti. Kdysi mi jedna kamarádka řekla: „Pokud nemáš za cíl o někoho pečovat, nevdávej se.“ Je na tom hodně pravdy a platí to jak pro ženu, tak pro muže. A role manželky a manžela nejsou totéž jako role matky a otce. Když přijdou děti, stále zůstáváme manželem nebo manželkou, jen si přibíráme další roli otce nebo matky.  - KomunikaceDalší důležitou oblastí, která by měla být v pořádku, aby manželství vydrželo, je komunikace. Fungující komunikace v manželství neznamená jen schopnost jeden druhému naslouchat, nebo schopnost partnerovi cokoli říct. Základem dobré komunikace v manželství je také podobná komunikační prodleva. Co to komunikační prodleva je? Je to čas, který uplyne od chvíle, kdy partnerovi položíte nějakou otázku, do chvíle než vám odpoví. Nebo čas, který uplyne od chvíle, kdy mu něco řeknete, do chvíle, kdy on na to zareaguje. Ideálně by měla být komunikační prodleva obou partnerů podobná. Když má jeden z partnerů komunikační prodlevu příliš dlouhou oproti druhému, oba tím trpí. To samé platí o rychlosti obecně. Když je jeden z partnerů při zvládání každodenního života a práce rychlý a druhý pomalý, oba ve vztahu trpí. Ale nejde jen o to. Komunikace je záležitost takzvaně dvoucestná. To znamená, že dobrá komunikace v manželství je komunikace, kdy jde o vzájemnou výměnu myšlenek, skutečnou debatu. Nejde jen o to, že jeden mluví a druhý poslouchá. Oba partneři by měli mít možnost mluvit a oba schopnost naslouchat. - ŽárlivostS komunikací v manželství souvisí také žárlivost. Žárlivost v podstatě znamená, že ten žárlivý partner omezuje komunikaci druhého partnera s okolím. Žárlivost nemusí být žádným způsobem podložená, může vycházet jen z vlastní nejistoty žárlivého partnera, který se obává, že jeho partner komunikuje skrytě s dalšími osobami, o kterých on nic neví, a snaží se takové věci zjistit nebo jim zabránit. Takže žárlivý partner se potom snaží bránit svému partnerovi v komunikaci a to samozřejmě vede k rozepřím a hádkám a snadno to může celý vztah „zabít“. - Když do vztahu zasahuje třetí osobaTaké vám může manželství ničit třetí osoba. Tchýně se nestaly předmětem mnoha vtipů tak úplně náhodou. Je pravda, že je velké množství tchýní, které jsou naprosto skvělé a úžasné. Ale existuje určité procento tchýní, které na svém synovi nebo dceři natolik lpí, že do jejich manželství neustále vnáší něco, co tam nepatří. Ale do manželství nemusí takovým způsobem zasahovat jen tchýně. Mohou to být i kamarádi, kamarádky, kolegové. Může to být pomlouvání a snižování partnera, jako „neumí vařit“, „neumí se pořádně postarat o domácnost“, „vždyť tě pořádně neuživí“, „věčně není doma a ty vlastně ani nevíš, kde je“. Takové věci samozřejmě vnáší mezi partnery určité pochybnosti, nahlodávají vzájemnou důvěru. Nebo může tchýně (všem dobrým tchýním se omlouvám) příliš zasahovat do manželského života samotného třeba tím, že do všeho mluví, musí pořád být nablízku, nenechá partnery téměř o samotě. To samozřejmě soužití partnerů narušuje. I taková věc se mezi partnery dá vyřešit jednoduše komunikací. Je třeba, aby si především oni sami vzájemně řekli, co se děje, co si myslí, případně co tchýně nebo nějaká třetí osoba říká. Potom mohou společně promluvit i s tou osobou a mohou celou situaci zvládnout. Problém nabývá velkých rozměrů ve chvíli, kdy se partner postaví na stranu své matky (nebo otce) místo toho, aby stál za svým partnerem. Dokonce i v situaci, kdy by měli rodiče v něčem pravdu a on by to vnímal podobně, když tchýně nebo tchán mluví proti jeho partnerovi, může být manželství osudným, postavit se na jejich stranu. Existuje něco, čemu se říká zodpovědnost a existuje také zodpovědnost za manželství. Převzít zodpovědnost za své manželství znamená kromě jiného „nedovolit nikomu a ničemu jinému, aby to vstoupilo mezi mě a mého partnera“. Příkladem může být situace, kdy je u vás matka na návštěvě, váš manžel přijde večer pozdě z práce a vaše matka spustí: „Myslím, že bys měl chodit domů dřív a nenechávat ji tady po večerech samotnou.“ I kdybyste to cítila stejně, je třeba tu komunikaci zastavit a minimálně matce vysvětlit, že to je mezi vámi a vy si to vyřídíte spolu. Ještě lepší by bylo se svého partnera v takové chvíli zastat. Ale v každém případě, pokud potřebujete s manželem vyřešit, že chodí domů pozdě a vadí vám to, vyřešte to s ním a jen s ním. To platí pro jakékoli podobné situace. - Nevěra a jiné „prohřešky“Hodně lidí se řídí pravidlem „zatloukat, zatloukat, zatloukat“. Je to naprosto pochopitelné. Není to jen z obavy, že se na nás partner naštve, ale i z obavy, že mu tím, že mu o své nevěře nebo jiném „prohřešku“ řekneme, ublížíme. Obvykle se také partner, který se nevěry dopustil, obává, že ho partner opustí, jakmile se to dozví. Tyto obavy mohou být i opodstatněné. Já vím, že je to těžké, ale obvykle svým klientům na rovinu říkám, že o tom měli uvažovat předtím, než do té postele vlezli. Tvrdé? Ano. Ale základem každého manželství je upřímnost a to, že je mezi partnery „čisto“. Každá zamlčená nevěra, každý prohřešek vůči partnerovi, který vás trápí, mezi partnery ve skutečnosti staví zeď nebo lépe řečeno hloubí propast. Proč tomu tak je? Nevěra může vzniknout náhodně pod vlivem alkoholu – prostě takový „úlet“, nebo může být důsledkem neřešených problémů, které ve vztahu již existují. V obou případech ale její zamlčení způsobí, že ten partner, který se jí dopustil, se ze vztahu stáhne. Jednoduše proto, že nechce ubližovat. Je to přirozený instinkt, protože nechceme tomu druhému ubližovat. A kromě toho si potřebuje svůj skutek zdůvodnit a to vede k tomu, že na svém partnerovi začne hledat chyby. Prostě, když jsem byla manželovi nevěrná, potřebuji k tomu „důvod“ a i kdyby žádný ve skutečnosti nebyl, tak si začnu říkat věci jako „on mě zanedbává“, „nedává mi dost peněz“, „už ho vůbec nezajímám“ a podobně. I kdyby ty důvody skutečně existovaly, nevěra je jen prohloubí, protože místo snahy ty věci řešit je potřebujeme vidět ještě víc, protože pak máme pravdu a měli jsme na tu nevěru naprosté právo. I když v manželství zůstaneme, bude tam pořád malá „propast“ a „Pandořina skříňka“. A té „Pandořiny skříňky“ se náš partner může kdykoli nechtě dotknout.Vezměme si příklad: manžel byl manželce nevěrný se svou novou sekretářkou. Manželka se nevině zeptá: „A jaká je ta tvá nová sekretářka?“ Manžel samozřejmě těžko zareaguje na takovou otázku v klidu, protože okamžitě nabude dojmu, že manželka možná něco ví. Takže jeho reakce bude typu: „Co tě to zajímá? Odkdy tě zajímá moje sekretářka?“ a podobně. To zase nechápe manželka. Takže pokud k nevěře došlo a skutečně chcete dát manželství do pořádku, jediná cesta je čestně komunikovat. Pokud manželství stálo na dobrých základech a není ještě na pokraji propasti, dá se taková situace zvládnout. Samozřejmě ideální je takové věci vůbec nedělat. - Dá se nevěře předejít? Určitě pro to můžeme hodně udělat. Základem je trvalé tvoření vztahu. Dále je to zájem o partnera. Pokud se totiž o partnera zajímáme, pak vidíme včas, že možná není vše optimální, že na straně partnera třeba existuje nějaká nespokojenost a můžeme ji zvládnout ještě předtím, než to skončí nevěrou. Ale zájem o partnera u něj zároveň vytváří dobrý pocit, cítí se stále žádaný a tudíž ani nemá tendenci hledat někde jinde. A samozřejmě upřímná, otevřená komunikace. Ta dává vztahu skutečnou sílu, protože buduje důvěru, vzájemné porozumění a posiluje vzájemnou lásku.  

folder_openPřiřazené štítky

Psycholog radí: Partneři, udělejte si na sebe čas!

access_time08.únor 2020personRadka Eliášková

Ony jsou prý z Venuše a neumí číst v mapách, oni zase z Marsu a nedokážou partnerkám naslouchat. O kom je řeč? O ženách a o mužích - entitách v sukních a kalhotách, prvoplánově spojených biblickoubáchorkou o vzniku ze žebra. Ano, ze žebra - kdyby však Eva vzniklaz kousku Adamova mozku, mohlo být možná na Zemi po několik dalších staletí všechno snadnější – tedy co se týče porozumění mezi muži a ženami. Své o tom ví Lubomír Smékal, psycholog a ředitel Poradenského centra sociálních služeb,který se mimo jiné řadu let zabývá problematikou manželských a partnerských svazků. „Pamatuji si na osmapadesátiletého staříka, který navštívil mou poradnu, protože žárlil na svouo dva roky mladší manželku. Vadilo mu, že chodí občas masírovat kolena jeho bratrovi,“ usmívá se psycholog a na příkladu z praxe demonstruje fakt, že klientem poradenského centra může být úplně kdokoliv, komu problémyv partnerství či rodině pomalu přerůstají přes hlavu.„Občas sem přicházejí lidé, kteří trpí nedostatkem sebevědomí a obtížně se jim hledají partneři. Kamenem úrazuje, že si tito nesebevědomí jedinci vyhlížejí stejně nesebevědomé protějšky,co by preventivní ochranu před doživotní samotou. Často mají pocit, že jim nezbývá nic jiného, než vzít za vděk prvním partnerem, který se jim takto postaví do cesty. Životnost takového vztahu bývá většinou nulová,“ přiznává Lubomír Smékal, který je jakožto ředitel Poradenského centra vázán příslibem mlčenlivosti. Sdělováním informací o současných pacientech by porušil etickýkodex lékaře, a proto pro ilustraci nejrůznějších situací používá jen obecné příklady ze své rané praxe. Jak to chodí v Poradně pro rodinu?Služby manželské poradny využívají obvykle páry ve středním věku, tedy lidé mezi třiceti až pětačtyřicetilety. Přijde-li klient s akutním problémem, jsou jej pracovníci poradny schopni vyřešit ještě tentýž den, případně v dnech nejbližších. Sociální služby pro veřejnost jsou zdarma.Před první návštěvou odborníka musí klient absolvovat vstupní pohovor se sociální pracovnicí, na jehož základě je psycholog seznámen s problémem klienta. Jestliže pacient souhlasí,sociální pracovnice si zaznamená jeho osobní údaje. Pakliže klient odmítne být identifikovatelný, vystupuje u psychologa anonymně. „Na začátku každé spolupráce se vytváří takzvaný kontrakt neboli dohoda, kdy chce psycholog vědět, co od něj pacient očekává, s jakým konkrétním požadavkem přichází. My bychom mu měli být schopni ihned říct, jestli jsme schopni naplnit jeho očekávání a do jaké míry může být vzájemná spolupráce úspěšná. Na začátku si rovněž stanovíme časový horizont, v jakém se daný problém bude řešit, a vytvoříme si plán postupných kroků. Mnohdy se stává, že si po třetí konzultaci s klientem dohodneme nový kontrakt, protože je nám problém bližší a už přesně víme, jak na něj,“ představuje běžný průběh návštěv psychologa Smékal a pokračuje: „Do poradny chodí obvykle jen jeden z páru – partnera si zveme až po dohodě.Bez jejich souhlasu však nemáme právo podniknout žádné kroky. Jestliže přijdou do poradny manželé společně, vždy chceme alespoň chvíli mluvit s každýmz nich odděleně,“ dodává psycholog. Důvodem, proč by v ordinaci neměli být po celou dobu sezení přítomni oba partneři, může být například nevěra. „Může se například stát, že řešíme problém nevěry, o kterém partner neví. Není proto dobré, aby byli v ordinaci přítomni oba partneři zároveň.Je zde zbytečné něco někomu oznamovat – sdělená nevěra se totiž řeší mnohem hůř než ta nesdělená,“ říká Smékal, přičemž tvrdí: „Čím méně se o nevěře ví, tím lépe.“ Co nejčastěji narušuje partnerskou harmonii?Kdosi kdysi řekl: „Manželství je prvek s krátkým poločasem rozpadu.“ - vtip, kterému se mozek nahlas chechtá, zatímco někde hluboko v hrudním koši pláče srdce. Můžeme tomu říkat všelijak: poločas rozpadu, kopačky, rána košem, rozvod… Jedno je však jisté - častěji než často mívá rozchod podobnou příčinu. Mezi tři nejčastější důvody, proč krachují dlouholeté vztahy, patří nevěra, alkoholové i jiné závislosti a přehnaný kariérismus. „Nevěra tu byla odjakživa bez ohleduna to, ve které době žijeme. Zajímavý je spíše dnešní postoj společnosti ke drogám a alkoholu. Alkohol je tolerován – jestliže se někdo opije, okolí z něj má často srandu. Když někdo vykouří jointa, mají titíž lidé najednou oči navrch hlavy. Paradoxem je, že cigareta marihuany je několikanásobně méně škodlivá než alkohol,“ míní Smékal.  Dalším z nepříznivých vlivů,které partnerský vztah často ohrožují, je již zmiňované budování kariéry. Udržet pohromadě takzvané dvoukariérové manželství (vydělává ona i on) je přitom pořád jednodušší, než když jeden z partnerů buduje vlastní kariéru, zatímco druhý se obětuje pro rodinu. Partner v takovéto ekonomicky závislé pozici se postupem času začne cítit nepotřebný, opomíjený… Verbální narážky typu:„Vydělávám peníze, živím rodinu, co chceš víc?“ mu přitom na sebevědomí příliš nepřidají. Manželství ztroskotávají také na principech, na kterých byla původně budována. Modelovou situací může být například vztah: ona – sebejistá cílevědomá žena, on – obdivovatel ženiných dovedností. Z počátku mu imponujejejí racionalita, organizační schopnosti a dodržování režimu, na jehož základě celý vztah funguje. Ona je odjakživa určujícím hybatelem partnerského svazku,on hraje pouze jakousi vedlejší roli. Z dříve obdivované se tak jako mávnutím kouzelného proutku stane nenáviděná. Je jen otázkou času, kdy muži dojde trpělivost, sbalí si svých pět švestek a půjde se porozhlédnout jinam –někam, kde se dá svobodně dýchat. Ve středním věku si ženy rovněž stěžují na nepochopení ze strany partnera, mívají pocit citového strádání. Často je to dáno tím, že je ženské vnímání postaveno malinko jinak než mužské. „Muži jsou opravdu přesvědčeni o tom, že když vydělávají peníze a zajišťují rodinu, tak dávají ženě dost. V potřebě blízkosti a sdílení se bohužel mužský a ženský element malinko rozchází,“ upozorňuje psycholog.Někdy jsou však příčiny kolapsu vztahů víc než kuriózní a následky bohužel až tragické: „Do mé poradny kupříkladu přišla paní, která se snažila nenápadným nátlakem přimět manžela,aby k ní byl vstřícnější a uvědomil si, že dělá něco špatně. Podstrkovalamu na noční stolek knížky, kde byly zaškrtnuté pasáže, které považovala za důležité. Jemu to samozřejmě bylo protivné číst už jenom proto, že se mu to každý večer válelo na nočním stolku. Tento zdánlivě nevinný psychický nátlak nakonec vyvrcholil fyzickým násilím,“ říká psycholog, přičemž hned naváže situací ještě o něco ostřejší: „Měl jsem v ordinaci agresora - vyhrožoval manželce i dětem fyzickou likvidací. Když zjistil, že jeho přesvědčení otrestání příbuzných nesdílím, oznámil mi, že vlastní pistoli a že bych si na něj měl dávat také pozor. Rodinu terorizoval tak dlouho, dokud neskončil ve vazbě. Tam se oběsil.“ 

folder_openPřiřazené štítky

Jsem opravdu paranoidní?

access_time12.únor 2020personRadka Eliášková

„Jsi paranoidní!“ Tuhle větu už asi každá z nás někdy slyšela, obzvláště ve chvíli, kdy spouštíme proud výčitek a podezření o tom, že nás někdo podvádí. Možná, že vyzněla i našich úst. A možná, že dokonce patřila nám samotným. Máme se toho bát? Paranoia, to je diagnóza. Být paranoidní možná ale tak neobvyklé není. Samozřejmě, v jistých mezích. Mít občas určité představy, méně či více utkvělé, je naprosto normální.  Samy možná nejlépe víme, jak je slovo paranoia a paranoidní často používáno. Pro mnohé se totiž stalo velmi využívaným prostředkem, jak se dostat z nepříjemné situace. Je jasné, že pokud se nám zdá, že náš drahý má tajnou milenku, jsme paranoidní.  Když něco podobného slýcháme často, není divu, že si občas řekneme: „Jsem paranoidní?“. Bylo zaseto sémě pochyb. S podivem málokdo opravdu ví, co paranoia je. Psychiatrie ji definuje jako druh psychózy, která se vyznačuje bludy, zatvrzelými představami a pocitem ohrožení. Za paranoidní a často i hysterické většinou býváme označovány v okamžiku, kdy se to hodí, ne kdy je to na místě. Někdy ale samy začínáme pochybovat, zda je naše myšlení ještě zdravé. V tuto chvíli možná začínáme přemýšlet nad věcí usilovněji, rodí se nám v hlavě stále extrémnější myšlenky a jsme na nejlepší cestě k závěru „jsem paranoidní“.Lidé velmi často trpí neupřímností a drží se pravidla „Zatloukat, zatloukat a zase zatloukat!“, a to i v případech, kdy to není vůbec nutné. Pak tedy místo, aby nám drahý řekl, že se díval na televizi, se dozvídáme, jak někomu usilovně pomáhal. Výsledek je takový, že často ani neví, co v televizi běželo, a nám je jasné, že před tou televizí asi stěží seděl. Pak není divu, že se nám po nějaké době hlavou honí nejčernější myšlenky.  V dnešním světě, který je plný možností a neočekávaných převratů, je více než kdy jindy důležité uvádět věci na správnou míru a „mít jasno“. Dlouhodobá nejistota v jakémkoli směru vede k neustálému přemítání a náš mozek má prostor pro fantazii. Není tedy divu, že plodí i ty nejhrůznější scénáře, je to jeho přirozená schopnost. Pak se tedy stane, že okolní svět z nás takové „paranoiky“ udělá. Pro nás samotné je to ale nepříjemné a je hlavně v našem zájmu, abychom s tím zkusily něco udělat. Jednoduché to není, jisté ale je, že i kdybychom přemýšlely jakkoliv, s největší pravděpodobností stejně nepřijdeme na pravou příčinu toho či onoho. Proto je lepší se nemučit nepříjemnými myšlenkami a oprostit se od daného problému, jak jen to jde. Pamatujme tedy na to, že každý má určité představy o světě, to je totiž dílem přirozené činnosti našeho mozku. Pokud se nám tedy hlavou honí nejrůznější představy, je to v pořádku, dokud nás zcela neovládnou. Na pozoru před tou skutečnou paranoiou bychom měly být hlavně ve chvíli, kdy toto slovo vyjde z úst těch, kteří ho nemohou použít jako zbraň proti nám.  

folder_openPřiřazené štítky

Sex přes ICQ

access_time06.březen 2020personSimona Chvátilová

Sex se dá dneska provozovat snad všude a všelijakými způsoby. Žhavé erotické telefonáty nejsou ničím neobvyklým, posílání odvážných sms nevyjímaje. Ale zkusila jste už někdy sex po icq? Jaké to vlastně je? Potěšit se na dálkuJe virtuální sex opravdu tak vzrušující, jak slýcháme od těch, kteří už ho vyzkoušeli? Bezpochyby ano, jinak by ho neprovozovali. I pouhá myšlenka na sex dokáže s člověkem udělat divy. Pokud jsou navíc oba partneři od sebe vzdáleni a nemají možnost přímého kontaktu, je virtuální sex (v dnešní době hlavně přes icq, protože je zadarmo a máte možnost ihned reagovat) nejčastěji praktikován. Víte, že na sebe máte chuť, že se máte na co těšit, až se opět shledáte, a zároveň na čas takto provozovaný sex uspokojí vaše touhy.Pokud už jsou vaše hormony tak neudržitelné, že virtuální sex provozujete s člověkem, se kterým se seznámíte na chatu nebo přes jakoukoli seznamku na internetu (takových lidí je spousty), je icq první možností, jak si nezávazně a také „bezpečně užít“. Bezprostřední reakce dodají vašemu sexu dynamický spád a vzrušení nemůže opadnout. Sex provozovaný touto formou navíc není příliš osobní, partnera na druhém konci nevidíte ani neslyšíte (za předpokladu, že kamery a mikrofony zůstanou vypnuté), proto ho občas provozují i ti, do kterých bychom to nikdy neřekli. Tady jde všechen ostych stranou.Jestliže už je někdo tak daleko, že sex provozuje s několika partnery najednou, musí si dát pozor, aby se v tom neztratil a aby se kouzlo a vzrušení nevytratilo. Neustálé „překlikávání“ k jinému sexuálnímu partnerovi může zapříčinit ztrátu správného vzrušení a napětí.Zrádná je i technika. Pokud s jedním člověkem „sexujete“ a v druhém okně konverzujete s kamarádkou, ujistěte se, zda právě milostný návrh neposíláte jí. Nikdy nevíte, kdy vám přeskočí okénko. Někdy při sexu po icq nezůstává pouze u slov, ale oba partneři jsou schopní se vyhecovat i k činům. Jeden posílá druhému jakýsi „návod“, co má dělat. Je virtuální sex brán jako nevěra?Odpovědi na tuto otázku se rozcházejí. Každý si pod pojmem nevěra představuje něco jiného. Někdo bere jako nevěru líbání, někdo až sex. Jestliže nedojde k fyzickému kontaktu, nemůže být o nevěře řeč, tvrdili by jedni. To si musí každý uvědomit, pokud je zadaný, než začne s virtuálním sexem s jiným partnerem. 

folder_openPřiřazené štítky

Co Vám muží říkají květinou

access_time07.březen 2020personRadka Eliášková

Poznáte, co Vám chce muž říct květinou beze slov? Jak dobře znáte květomluvu? Dokážete mužovy pocity rozluštit?Květiny jsou symbolem lásky a plodnosti a každá květina nám chce říct něco jiného.Nejvíce se květiny k vyjádření citů využívaly ve viktoriánské době, kdy muži neměli tolik odvahy k vyjádření citů slovy.  Ví vůbec dnešní muži, co chtějí květinou ženě říct?Budete asi divit, ale podle průzkumu, který byl před nějakou dobou proveden ve Spojených státech, ovládá květomluvu 98% mužů.A vědí ženy, co jim muž chce květinou říct, vyznáte se v květomluvě? Malý seznam květin Vám jejich význam připomene nebo se základy symboliky naučíte. Fialka – celým svým srdcem patřím jen toběKopretina – Tvá krása je jen pýchouRůže – myslím to s Tebou vážněKarafiát - zažehla jsi ve mě láskuNarcis – koho by neupoutala Tvá krása?Iris – jsem raději sámLilie – věřím Ti, že jsi nevinná, na pomluvy nedámOrchidej – jsi pro mě ženou mého životaLevandule – nevěřím TiTulipán – jsi skvělá milenkaŠeřík – opravdu mě miluješ?Konvalinky – zamiloval jsem se do Tebe na první pohled Co Vám prozradí barva květin?Barva květiny je také důležitá. Červená vyjadřuje vášeň a opravdovou lásku, zatímco růžová vyjadřuje něhu, romantiku a jemnost. Žlutou barvou nám muž říká: „Žárlím na Tebe!“ Bílá je symbolem nevinnost a čistoty a fialová vyjadřuje věrnost. Zajímavosti z květomluvy12 rudých růží znamená žádost o rukuverbena říká „vem si mě“břečtan je důkazem věčné věrnostiv 19. století vyjadřoval karafiát pohrdání, zatímco v tomto století karafiátem muž říká: „zažehla jsi ve mě lásku“ Rada na závěr:Nikdy příliš nepátrejte po významu kytky, kterou Vám partner přinesl. Nemusí znát květomluvu a prostě Vám chtěl jen udělat radost. 

folder_openPřiřazené štítky

Když muž zaslechne tikot biologických hodin

access_time07.březen 2020personRadka Eliášková

 Poplach! Co teď?Tikot hodin se nedá přeslechnout, muž se zcela probudí ze snu nekonečných staromládeneckých večírků a rozhodne se jednat. Jenže je tu problém. S kým si nositele jména pořídit. Děvčata pro zábavu nejsou těmi nejvhodnějšími kandidátkami, chce to ženu praktickou a vyspělou. Hodila by se perspektivní třicátnice, která je připravena zbudovat rodinné hnízdo. Svobodných třicátnic je v dnešní době k mání, jenže ne těch, které jsou ochotny vzdát se kariéry pro rodinný život – ty jsou považovány za nedostatkové zboží.Poplach! Nenech se vykolejit, mysli!Najdou se však i takoví muži, kteří alarm zaslechnou, ale při představě, že by měli měnit svůj dobře zajetý systém, budou dělat dál mrtvého brouka a pro jistotu si ještě koupí zátky do uší.  Biologické hodiny a plodnostMýtus, že jsou muži plodní věčně je jen krásná pohádka, kterou si vymysleli právě muži, aby si mohli bezstarostný život užívat, co nejdéle. Podle vědeckých výzkumů u mužů šance zplodit potomka klesají po 35. roku života a velmi výrazně se snižují po 40. narozeninách. Proto také ten alarmující tikot biologických hodin po třicítce.A co z toho vyplývá?I u mrtvého brouka jednou nastane den, kdy ty biologické hodiny přestane ignorovat a přepadne ho strach, jestli není pozdě. Neplodnost je v dnešní době hodně propírané téma, takže ani jeho ty strašlivé statistiky neminou. 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Hot or Not na dotaz v té době

Hot or not: Obočí jako bodyguard pohledu

access_time29.květen 2019personRedakce

Co je trendy a co si naopak zaslouží beauty zákaz?HOTV síle je sílaSilnější linie obočí je letošní sezónu na špici. Podpořte linii hustých bodyguardů svého pohledu – nechte je zazářit klidně o počáteční síle dosahující 1 centimetru.Hra stínůVíc, než na stínování víčka, letos dbejte na stínování obočí. Pokud jej dokonale vymodelujete, bude vám pak stačit už jen řasenka a přesto budete mít výrazný a svůdný pohled, navíc bez dojmu z přelíčení. I na obočí použijte více stínů. U jeho konce volte tmavou barvou a postupem zesvětlujte přesně podle toho, jak ubývá na výraznosti obočí přirozeně. Na ty nejtlustší linky u vnějšího koutku oka byste měla použít stín už o dva odstíny světlejší, než na vystínování u vnějšího koutku.Se světlem o závodDodejte obočí i lesk, který vás bude zdobit v každém bodě zlomu světla.Použít můžete třeba multifunkční produkt Eye Brow Maestro od Giorgio Armani Beauty, který obsahuje barevná skla a slídové perličky a navíc je v dostání v odstínech, které splynou s barevným tónem vašich vlasů.NOTTenké linie alá účaTenké obočí si může dovolit jen málokdo i v době, kdy zrovna frčí. Je příliš přísné.Výrazné linky tužkouVýraznými tahy tužkou své přirozenosti neprospějete. Dramatický look je sice trendy, ale pouze v případě, pokud se dramaticky nedotkne vašeho obočí.Ráno raníčko pana vstala……a nic se sebou nedělala. Tak takhle prosím ne. Zanedbanost se prostě na špici nedostane nikdy a nevytrhaným obočím bez tvaru opravdu nezaujmete nikoho.Foto: L´Oréal

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Testujeme na dotaz v té době

Jak koupit notebook

access_time10.únor 2020personRadka Eliášková

Notebooky se pomalu ale jistě stali součástí našeho života. Práce s ním je pro mnoho lidí totiž mnohem pohodlnější než s klasickým stolním počítačem. Všechny potřebné informace máte vždy po ruce, tedy i tehdy, pokud musíte opustit domov. Než si notebook zakoupíte, byste měli pořádně pouvažovat nad tím, na jaký účel ho plánujete využívat av závislosti od toho byste měli zohlednit jeho parametry. Náš dnešní článek bude tedy o tom, jak koupit notebook a jak si vybrat ten správný.V dnešní době je důležité zmínit i jeden nezanedbatelný fakt, který často přímo ovlivňuje výběr notebooku. Jde o cenu, kterou se všichni výrobci snaží neustále snižovat na co možná nejnižší úroveň. Při jiné spotřební elektronice nemusí být orientace na cenu až tak velkým problémem, avšak v případě notebooků by právě cena neměla být určujícím kritériem. Hlavním kritériem u notebooků by měla být v první řadě značka. Na značku se orientují náročnější zákazníci, kteří kromě toho, co se nachází uvnitř notebooku, řeší i to, jaká je kvalita zpracování modelu.Mnoho výrobců si totiž dá záležet i na tom, do jakého šasi samotný počítač osadí. Zatímco někteří používají klasické levné plastové tělo, jiní se přiklánějí k robustnějšímu kovovému, které toho samozřejmě vydrží mnohem více a nemusíte se bát, že už po pár měsících váš notebook skončí v servisu. Kvalita zpracování totiž přímo podmiňuje jeho životnost, kazivost, kvalitu jednotlivých použitých komponentů a podobně. Nechte si proto u odborného prodejce poradit. Nejvhodnějším řešením je najít jakýsi kompromis mezi špičkově vybaveným počítačem a vysokou kvalitou zpracování. Průměrnému uživateli, který si však trochu potrpí na kvalitu, proto určitě doporučujeme zvolit si zlatou střední cestu. Tou je sice ne špičkově, ale poměrně slušně vybavený notebook, avšak v kvalitním provedení.Možná si to mnoho uživatelů ani neuvědomuje, ale zpracování má vliv na spoustu věcí. Notebook v kvalitním provedení se nebude příliš zahřívat, a tedy bude mít účinně vyřešeny chlazení, na druhé straně však nebude vůbec hlučný jako jeho konkurent v levnějším provedení. Kvalitu notebooku je možné odhalit například i při nabízené záruce. Kvalitní notebook má totiž obvykle záruku tříletou, zatímco méně kvalitní modely se spokojí se záruční lhůtou. Je to dáno i tím, že low - endové modely jsou poruchovejšie a výrobce si nedovolí dát na ně prodlouženou záruku. Při koupi notebooku pouze velmi malé procento uživatelů zohledňuje další, neméně důležité kritérium, kterým je displej. Možná si to člověk tak neuvědomuje, ale displej je jednou z nejdůležitějších součástí každého notebooku. Výjimkou jsou případy, kdy potřebujete využívat řekněme větší externí monitor ao kvalitu toho vestavěného se tedy nemusíte vůbec starat. Dnes jsou pro sledování videa ve vysokém rozlišení běžnou součástí notebooků monitory s vysokým rozlišením. Kdysi běžné rozlišení, tedy 1280x768 se už pomalu ale jistě stává minulostí. Stejně třeba hledět i na to, zda je displej lesklý nebo matný. V módě totiž už nejsou ani zmíněné lesklé displeje, protože při dopadu slunečního či jiného světla na ně se výrazně omezuje možnost jejich sledování, co naopak vůbec nehrozí při displejích matných.Dále byste neměli zapomínat ani na výdrž baterie. Pokud totiž potřebujete s notebookem pracovat především v terénu, měli byste si koupit notebook s tím, že si standardní baterii necháte vyměnit za silnější. Velmi podobné je to iv případě portů notebooku, tedy možností jeho propojení s externími zařízeními. Pokud dopředu víte, že budete mít k němu připojeno více zařízení, nekupujte notebook, který disponuje méně než třemi USB porty. Pokud si někdy chcete zpříjemnit svůj čas hraním hry, dejte si pozor na grafickou kartu. Zbytečně totiž koupíte stroj s velkou operační pamětí a rychlým procesorem, pokud jim nedokáže sekundovat grafika.Pozor i na klávesnici. Nové stylové notebooky sice vypadají velmi dobře, avšak nemusí se vždy na nich psát tak, jak byste si představovali. Dbejte i na rozložení klávesnice. Pokud bude totiž jiné, na jaké jste zvyklí, nebude možné ho změnit tak, jako při stolním počítači, kde stačí jednoduše koupit novou klávesnici. Pokud se tedy budete držet zmíněných rad a vše si před koupí notebooku pořádně zvážíte, vyhnete se nepříjemnostem, které vám v konečném důsledku vaši práci zkomplikují.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zaujalo nás na dotaz v té době

Hypnóza a naše vědomí a podvědomí. Rizika hypnózy

access_time18.prosinec 2019personMarián Kroužel

Trocha historieJiž ve čtvrtém tisíciletí př. n. l. používali hypnózu Sumerové. V té době speciálně vyškolení lékaři z řad kněží léčili nemocné použitím sugescí ve spánku. Hinduističtí fakíři a jogíni již ve druhém tisíciletí př. n. l. používali hypnózu ve svých meditačních praktikách. Používala se také v Egyptě a Řecku. Za zmínku stojí také Theophrastus Bombastus von Hohenheim (1493 - 1541), zvaný Paracelsus. Učil, že rozhodujícím činitelem jakéhokoli uzdravení je „lékař v nás“. Uváděl, že mniši v Korutanech léčí nemocné tak, že je nechávají pohlížet do zářící křišťálové koule. Nemocní prý potom obvykle upadnou do hlubokého spánku. Ve spánku dávají mniši nemocným sugesce potřebné k uzdravení, a to prý také většinou nastává. Použití hypnózy dnesDnes se hypnóza využívá k léčbě různých závislostí, fobií, k tomu, aby se člověk dostal k dřívějším událostem, které jsou mu za bdělého stavu nedostupné, a odstranil tak různé bloky, které mu brání ve šťastném a spokojeném životě. Používá se také v medicíně jako anestetikum (zejména pro lokální umrtvení), neboť má méně vedlejších účinků než klasická narkóza a jiná anestetika. Vědomí a podvědomíMusím přiznat, že téměř ve všech materiálech, které jsem k hypnóze četla, jsem narazila na zmatek v pojmech Já, Vědomí a Podvědomí. Krásně to ilustruje následující věta: „Naše podvědomí je chytřejší než my sami. Ví, co je pro nás nejlepší, je naše originální neopakovatelné já.“ Když si tuto větu přečtu, naprosto mi není jasné, jak může být mé originální neopakovatelné já chytřejší než já sama. Někde je zase podvědomí v závorce uváděné jako vědomí. Myslím, že člověk by v těchto pojmech zmatek mít neměl. Pojďme se na ně tedy podívat blíž. Podvědomí: v psychoanalýze přechodná zóna mezi nevědomím a vědomím, jímž musí projít potlačený či vytěsněný psychický vjem na cestě k uvědomění. Psychické obsahy a procesy, které jsou v daném okamžiku mimo oblast vědomí, jež se však mohou stát vědomými. (Encyklopedie Diderot, 1999) Mohli bychom tedy říci, že podvědomí je soubor těch vjemů a prožitků, které jsme z nějakého důvodu potlačili a jsou nám tudíž běžně nedostupné jako vzpomínka. Nicméně existují a tudíž mohou na náš život mít nějaký vliv. Na druhou stranu si je můžeme uvědomit, což je dobrá zpráva. Vědomí: psychologická definice je: a) v užším smyslu určitý stupeň bdělého prožívání (na rozdíl od bezvědomí) b) v širším smyslu znalost souvislostí (vím, proč cítím, myslím to, co cítím, myslím si). Vědomí má tři dimenze, a to niternost prožívání, předmětné vnímání (vědění o něčem, chápání, uvědomování si) a sebereflexi (uvědomování si sebe sama). Při porušení vědomí dochází ke stavu podobnému spánku. (Encyklopedie Diderot, 1999) „Lidsky“ bychom mohli říct, že vědomí je uvědomování si okolního světa a sebe sama ve vztahu k okolnímu světu. Já: já je vlastně osoba sama, je to identita, která je určitým jedincem. Je to to, co si je vědomo, že si je vědomo. Ve výše uvedené větě, kterou jsem uvedla pro příklad, se zjevně zaměňuje pojem podvědomí za skutečné já a pojmem „my sami“ se zřejmě míní kombinace vědomí i podvědomí. Protože to, jak se osoba v životě projevuje, jak žije, je ve skutečnosti ona sama, na nějakém stupni vědomí (uvědomování si), plus vliv jejího podvědomí (zážitků, kterých si není plně vědoma) na její jednání. Shrnula bych to asi takto: ve skutečnosti jsme to my, kdo řídí náš život, a to včetně tělesných procesů. Jsme si toho více nebo méně vědomi. A to, co způsobuje neoptimální fungování našeho života – ať po psychické nebo fyzické stránce, je naše podvědomí. Takže hypnóza se snaží spojit naše já s naším podvědomím, případně sugescí ovlivnit vliv našeho podvědomí na náš život. Může hypnóza skutečně někoho přimět udělat to, co by jinak nikdy neudělal? Podle různých zdrojů hypnotizér nemůže člověka přimět udělat něco, co je v rozporu s jeho morálními zásadami. To znamená, že hypnotizér nemůže jednoduše někomu vložit sugesci, aby např. někoho zastřelil. Pokud by to bylo v rozporu s morálními zásadami hypnotizovaného, tak by to prostě nejen neudělal, ale hypnóza by se přerušila a člověk by se z hypnotického spánku okamžitě probudil. Tahle věc má ale jeden háček. Předpokládá znalost morálních zásad hypnotizovaného. Ale přes všechno, co může člověk o svých zásadách říkat, stejně může mít hluboko v sobě ukryté nejrůznější úvahy a „choutky“, se kterými může i velmi úspěšně v životě bojovat a potlačovat je, nicméně mohou být přítomné. Tím myslím, že v jeho podvědomí mohou být hranice toho, co by udělal, jiné, než podle kterých ve skutečnosti zjevně žije. Profesionální hypnotizéři určitě obvykle nevkládají lidem sugesce ve směru páchání kriminálních činů. Nicméně nezkoušela bych to ani jako experiment. Aby si něco takového mohl člověk dovolit, musel by napřed skutečně plně ZNÁT obsah podvědomí hypnotizovaného. Sugesce versus vědomíJedna z věcí, s nimiž hypnóza pracuje, je sugesce. Sugesce je definovaná jako: podmanivé působení, vliv na něčí myšlení, cítění, vůli, jednání probíhající zpravidla mimo rozumovou a volní oblast. (Slovník cizích slov). Původ slova je z latinského suggestio. Sugerovat (vnukat) pak z latinského suggerere, což znamená podkládat. Sugesce ve formě příkazu vložená do povědomí člověka ho může potom ovlivňovat mimo jeho volní kontrolu a mimo jeho skutečné vědomí. Samozřejmě, když jsou příkaz a představa pozitivní, zdá se to v pořádku. Ale pořád je to něco, co nás ovlivňuje mimo naši vlastní kontrolu. Netvoříme tedy potom to, po čem toužíme (např. ideální postava nebo úspěch atd.) vědomě. A pokud již máme v minulosti ve vztahu k tomu, čeho chceme dosáhnout, nějaké protichůdné rozhodnutí, např. že nikdy nezhubneme nebo nikdy nebudeme bohatí, tak nová sugesce ve formě, že jsme bohatí nebo štíhlí jak proutek, stojí potom proti našemu starému rozhodnutí, kterého si možná jen nejsme plně vědomi nebo si nejsme vědomi, toho, kdy jsme se tak poprvé rozhodli. Fakticky tak může nastat konflikt našich rozhodnutí a získané sugesce. A pokud neznáme ani přesnou formulaci sugesce, ani našich starých závěrů a úvah, můžeme mít jen další problém, protože na nás působí jak naše staré rozhodnutí, tak nová sugesce. Ve skutečnosti si můžeme sami vytvořit na vědomé úrovni zcela jasnou představu toho, čeho chceme dosáhnout a dosáhnout toho. Anebo to zase vědomě zrušit, pokud dojdeme k závěru, že už to nechceme. Pokud se nám to nedaří, cesta může být, podívat se na naše minulá rozhodnutí ve vztahu k tomu, čeho se snažíme dosáhnout, uvědomit si je a tím zrušit jejich vliv. Je to podstatně účinnější, než vložit do podvědomí sugesci. „Přeprogramovat“ mysl pomocí sugescí, ať už vlastních nebo od někoho jiného, je myšlenka krásná a určitě za ní stojí úmysl člověku pomoci. Ale program, i když nový a lepší, stále zůstává programem. A aby se změnil, je potřeba nový program. Určitě si dovedete představit, jak by vypadal váš počítač, když byste do něj nahrávali stále nové verze programů, aniž byste vymazali ty původní. Výsledkem takového počínání u člověka není skutečně vědomý, svobodný člověk, schopný měnit svá rozhodnutí na základě vlastní svobodné vůle, ale člověk, který je ovládán různými typy příkazů, které navíc často stojí i proti sobě. Má hypnóza nějaká rizika?Nejsem expert na provádění hypnózy. Ale pojďme se na to podívat jen z hlediska základních informací. Hypnóza určitě má své místo a funkci při zkoumání lidské mysli, nebo když je používaná jako anestetikum (pokud je po prováděném zákroku vložený příkaz opět zrušen). Myslím, že základním problémem (pokud to tak mohu nazvat) hypnózy je to, že pracuje s člověkem ve sníženém stavu vědomí, kdy je náchylný k sugescím a poslušnosti vůči hypnotizérovi. Když se vrátíme k charakteristikám hypnózy, tak prožitky z hypnózy si hypnotizovaný pamatuje (s výjimkou hluboké hypnózy), pokud mu není sugerována myšlenka, aby si je nepamatoval. Z tohoto hlediska je třeba vědět, kdo s vámi opravdu pracuje a je to o etických a morálních zásadách hypnotizéra. Musíte prostě vědět, že vám nebude spolu s danou sugescí sugerovat i její zapomnění. Vzhledem k tomu, že při hypnóze slyší hypnotizovaný všechna slova a každý šelest a zároveň se snižuje jeho kritičnost a jeho vědomí je utlumené (tudíž nedokáže jasně rozlišovat a vyhodnocovat vjemy), může dojít i k nechtěné sugesci na základě okolních zvuků nebo slov z okolí. Zároveň je třeba opatrnost při formulaci sugescí, protože špatně formulovaná sugesce může mít ve skutečnosti destruktivní důsledky. Např. formulace: „úspěšně a snadno hubnu“, může sice vést k tomu, že člověk ztratí svou nadváhu, ale může hubnout dál i poté, co to už vůbec nepotřebuje a podlomit si tak zdraví. Zejména tehdy, kdy si není formulace sugesce vědom a tudíž ji nemůže vědomě zrušit nebo přeformulovat. Skutečně jsou nám údaje z našeho podvědomí bez hypnózy neodstupné?Na první pohled se to tak jeví. A zejména bolestivé zážitky jsem schopni natolik vytěsnit z dosahu vlastního vědomí, že to vypadá tak, jakoby se nikdy nestaly. V důsledku toho můžeme trpět fyzickými i psychickými problémy, jejichž příčny nám zůstávají neznámé. Ale není pravda, že se k nim vůbec nelze dostat nebo že jedinou cestou je hypnóza. Každý člověk má ve skutečnosti schopnost se k minulým prožitkům vrátit. A to při plném vědomí. Potřebujeme k tomu jen člověka, který nás k nim dokáže pomocí komunikace přivést a pomůže nám se na ně podívat. Můžeme tedy změnit svůj život a to, co nás trápí, i bez hypnózy? Jak jsem se právě zmínila, do našeho podvědomí se podívat můžeme. Chce to jen kousek odvahy a pomocnou ruku, která nás jím provede. Ve chvíli, kdy odhalíme tajemství našeho podvědomí, odhalíme ty skryté vlivy, které náš život negativně ovlivňují. A potom jsme schopni takové věci dostat zpět pod vlastní kontrolu a jsme schopni tvořit svůj život podle svých snů.Kdysi mi jeden klient řekl, že přišel na to, že když něco chce, tak podle toho musí žít. Např., když chce někdo být štíhlý, měl by se podívat na to, jak žijí štíhlí lidé a žít podle toho. Logické, že? Štíhlí lidé se obvykle nepřejídají, v jejich životě je nějaký pohyb atd. atp. Někdy stačí trochu vůle a disciplíny a jde to. Když to nejde tak jednoduše, tak je potřeba podívat se na minulá rozhodnutí a najít to, co tomu brání. A udělat rozhodnutí nová, vědomá a vlastní. Naprosto souhlasím s myšlenkou Paracelsa, že činitelem uzdravení je „lékař v nás“. Ale skutečně v nás, ne do nás vložený.

folder_openPřiřazené štítky

Tetování v kulturách – Polynésie a Nový Zéland

access_time18.leden 2020personRadka Eliášková

Není asi známější kultury v oblasti tetování, než kultura Polynésie a Nového Zélandu, jejíž slovo tatau dalo za vznik slovu tattoo a to našemu slovu tetování. Toto slovo objevili evropští námořníci a z jihu ho přivezli k nám. Tak začala ona slavná éra ještě slavnější kultury, o kterou jste si hojně psali v e-mailech. Tedy, naše loď do Polynésie dnes vypluje a plavba to bude velice dlouhá. Zabere nám celých čtrnáct dní, protože se touto kulturou budeme zabývat dva pondělky po sobě. Na jednu plavbu ve formě jednoho článku by toho bylo moc, zkrátit to a ubrat vám některé informace, na to nemám srdce a ani si to netroufnu.Tedy v tomto článku se podíváme na historii tetování z Polynésie a Nového Zélandu, v dalším pak na význam jejich tetování, na nástroje, rituály a na současný stav. Loď na ostrov Samoa a další ostrovy právě vyplouvá, kdo se nebojí, má možnost plout s námi, bude to velice naučné, zajímavé a překvapivé.Polynéské tetování, tak jak vypadalo původně, před zásahem Evropanů, patřilo k nejnáročnějším, ale také na motivy k nejbohatším bodyartovým stylům zdobení na celém starém světě. Není divu, že jeho odkaz stále žije a tetování v tomto stylu je i v moderním světě žádané a jen tak neupadne do zapomnění. Jeho vývoj se datuje na staletí, složité geometrické motivy jsou jako kronika, vypráví příběh a každá značka má své místo. Tetování byl běh na dlouhou trať a často se během života několikrát obnovovalo a doplňovalo, než pokrylo celé tělo a zaznamenalo celý život. Nejranější rozvoj tetování sledujeme na ostrovech Tonga a Samoa, proto se také někdy polynéskému tetování říká tetování Samoa, právě podle tohoto ostrova. K samotnému vzniku tetování na ostrově Samoa se váže legenda, která říká, že tetování na tento ostrov přinesly dvě tetované sestry, které připlavaly z Fidži a které vzniklo tak, že sestry během plavání zpívaly památné tetovací písně a začaly na ostrově provozovat své řemeslo. Avšak udělaly ve svém textu chybu a místo tetujme ženy, zpívaly, tetujme muže. Původně totiž byla tradice zcela opačná než dnes a velkoplošné tetování se týkalo výhradně žen. Ovšem legend se vypráví více. Údajně prý možná také vzešlo z malování na kůži, když domorodci přišli na to, že obnovování na každý další rituál je náročné a naučili se barvu vpichovat do kůže, aby se nedala smýt. Mezi tetováním na ostrovech Tonga a Samoa byl velký rozdíl, zatímco Samoa se s tím nepárala a muži se tetovali komplet, na ostrově Tonga pouze od pasu ke kolenům a to pouze bojovníci. Nový Zéland se pak lišil úplně, jak formou linií, tak místy. Vždy šlo ale o geometrické tvary. Tato tetování domorodců se proslavila v Evropě díky mořeplavcům a námořníkům a obrázky tetovaných Markézanů a jiných Polynésanů se staly vývozním artefaktem a v Evropě se tyto kresby či malby prodávaly jako hodnotný suvenýr. Proto i dnes najdeme na mnoha zámcích v Evropě suvenýry z Polynésie a malované obrazy tamních, geometricky potetovaných obyvatel. Kolem roku 1800 zažívala Polynésie obrovskou éru misí a objevitelských cest z Evropy.                          Tatérem v Polynésii nemohl být každý, tuto činnost mohli totiž vykonávat pouze kněží, protože tetováž byla výhradně duchovní a rituální záležitostí. Při práci se musela dodržovat předem daná pravidla a dodržování bylo přísně střeženo, kněží také musel absolvovat dlouhé učení. Tetování mělo na ostrovech Tonga a Samoa hluboký magický význam, kulturní, společenský a někdy náboženský charakter. Jak tetování probíhalo, jaké se používaly nástroje a slova textů, které se zpívaly, si přiblížíme v druhém díle o tetování Polynésie. To se podíváme také na motivy a přesné názvy této tématiky. Nyní zpátky do historie. Postavení tatéra bylo dědičné, nešlo tedy získat jinak, než z rodinné větve a pak teprve projít učením. Kněží, který měl umožněno tetovat, byl silně privilegovaná a uznávaná osoba. Tradiční tetování probíhalo skupinově, tetovalo se několik, nejčastěji 6 – 8 mladíků, protože celou tetováž provázel náročný rituál a sborové zpěvy. Celého obřadu tetování se vždy účastnila celá rodina a příbuzenstvo, včetně nejvyšších členů kmene. První tetování mělo charakter přijímání, mladý muž se přijímal mezi dospělé muže a válečníky. Každá další tetování pak byla jakýsi zápis do kroniky jeho života. Toto tetování je totiž známé tím, že funguje jako rodinná kronika a na tělo se tetují znaky, které ukazují, co člověk v životě prožil. Celé tetování je pak jakýmsi bohatstvím daného muže a jeho rodinným dědictvím. Vždy se začínalo tetovat v pase, pokračovalo se dolů přes stehna a na kolena. U žen se pak jednalo o série jemných květinových vzorů na trup a ruce, ovšem ženské tetováži postupně nebyla přikládána důležitost a toto tetování ztratilo i duchovní a rituální charakter.                        Pokud bychom měli mapovat historii, je velice obtížná, jelikož se míchají vlivy z ostrovů Samoa, Tonga a z Markéz, kde se kolem roku 200 usadily kolonie z okolních ostrovů, stejně jako kolonisté ze Samoi. Historie na Novém Zélandu se pak vyvíjela samostatnou větví. K té se ještě dostaneme. Právě na Markézách se v průběhu více než tisíce let zformovala ona známá kultura, jejíž odkazy my známe. Takže nikoliv Samoa, tam to pouze začalo, ale Markézy jsou tím místem, kde vzniklo geometrické tribalové tetování v podobě, v jaké ho známe. Právě tetování z Markéz patří k nejsložitějším na celém světě, protože když uděláte chybu v geometrických znacích, může celé tetování ztratit význam, nebo může dojít k jeho pozměnění. Každý z ostrovů má trochu odlišnou symboliku, proto je celkově polynéské tetování složité a přichází z různých zdrojů a často se výklady motivů mohou lišit, jde o to, z jaké ono tetování pochází větve. Tradiční tetování pe´a, které vznikalo při rituálu marai, je však tak rozsáhlé a složité, že i kdyby bylo z jedné větve, nic by to na jeho náročnosti neměnilo.  My za seznámení se s Polynésií a jejím tetováním vděčíme zejména objevitelům, ale mám – li jmenovat, uvedu Sira Josepha Bankse, to byl přírodovědec, který vyslovil otázku, proč se Polynésané tetují? Nad touto otázkou si lámal hlavu a bádal, až se vypravil sám za domorodci, aby vyslovil důvody. S kapitánem Cookem vyrazil roku 1769 na plavbu na Tahiti a zkoumal tetování tam, stejné důvody předpokládal u všech domorodých kmenů. Vyslovil myšlenku, že mu není jasné, proč podstupovat tolik bolesti, že ani jeden z indiánů nedokázal mu důvod udat a že jediné rozumné vysvětlení jest snad magie, pověrčivost a duchovní moc, jinak jakýkoliv jiný důvod byl by prý absurdní. To by se pan Banks dnes asi divil, jaké důvody by mu lidé řekli dnes. Ačkoliv jejich bolest a dnešní bolest, to se nedá srovnávat.  Důležité je, že se členové Cookovy posádky nechali jako jedni z prvních Evropanů tetovat a tento zvyk přenesli do Británie, kde se okamžitě tetování stalo kultem v námořnictvu. Za tetování však museli Evropané platit, posléze za něj platili i místní. Cena se pohybovala kolem 500 až 700 jemných rohoží! A pak že dnes je tetování drahé. Námořníci se pak u domorodců učili tetovat a díky nim dnes známe tribal v lineární i geometrické podobě. Takže už víte, odkud vítr vane. Avšak toto přátelství nebylo, jak se posléze ukazuje, nic dobrého. Naší kulturu to sice obohatilo, ale kultura Polynésanů velice utrpěla, jelikož v roce 1817 tamní císař vlivem misí z Evropy konvertoval ke křesťanství, začal stavět kaple a domorodce nutil k víře v Boha, pohanské zvyky se snažil zakázat a tetování zakázal úplně. O tom, jak to dopadlo a jak velké škody Evropané napáchali, vám budu povídat v příštím díle o této kultuře.                     Bylo by nemožné brát historii Polynésie a tetování takto obecně, proto se teď povídáme na jednotlivé ostrovy, aby v tom byl tedy pořádek. Jako první připlujeme na ostrov Samoa, jak už víte, tam to celé začalo. A domorodci se tam vesele rituálně tetovali až do roku 1787, to se totiž na ostrově Samoa objevila francouzská objevitelská mise. Do té doby se zde tradiční tetováž pe´a tetovala ve starém duchu, jako iniciační rituál a posléze jako rodinný a magický rituál. Francie okamžitě poslala domů zprávy o tom, že místní lidé jsou tak omalováni, že i nazí vypadají jako oblečení. Další misionáři si tedy daly za úkol tyto praktiky potlačit. Samozřejmě ruku v ruce s nasazením křesťanské víry. Avšak tamní lidé nechápali, že západní víra tetováž nechce a tak dál tetovali své chlapce jako součást přechodového rituálu a vstupu do dospělosti, protože mladík, co nebyl tetován, nemohl být považován za muže. Nemohl se oženit, mít děti, mluvit v přítomnosti dospělých a mohl dělat pouze podřadné práce, stejně podřadná byla i jeho role ve společnosti. Toto funguje v polynéské tradici ovšem dodnes, i v moderním světě se vykonává iniciační, tedy přechodový rituál a kdo jím neprojde, čeká ho to samé. Proto i dnes na ostrově Samoa potkáte muže v obleku, s aktovkou v ruce a tetovanou bradou. Dnes už je to ovšem dobrovolné a je to pouze v rodinách, které ctí tradice. Takže tamní obyvatelé sice chodili do kostela, ale stále dodržovali své tradice. Díky jim za to, že se nenechali zastrašit a že jim jejich kultura vydržela dodnes.Dále se podíváme na Markézy. Tento ostrov byl vlastně kolonií osadníků z celé Polynésie, takže zde se střetly vlivy, smíchaly se a vzniklo to, co známe dnes my jako geometrický drobno-ornamentální tribal. Zde se tradice formulovala nejsilněji a nejvíce progresivně. V polovině 18. století se ani Markézám nevyhnula návštěva z Evropy, badatelé, mořeplavci a obchodníci. Tak se čas od času stalo, že tam někdo z lidí z posádek zůstal, stejně jako Jean Baptiste Cabri a Edward Robats, kteří se natolik sžili s tamní kulturou, že když byli objeveni německou posádkou, byli kompletně potetováni. Ačkoliv uměli řeč, stali se tlumočníky a podle jejich vyprávění byla sepsána kniha o životě a zvycích na Markézách, kterou sepsal německý přírodovědec Heinrich von Langsdorff. Na Markézách se tetování rozrostlo na celé tělo včetně obličeje a do Evropy se začaly posílat barevné rytiny, které se ve velkém prodávaly v přístavech. Jedním z nejznámějších výtvarníků, který dělal kresby a rytiny, byl Tiletius von Tilenau, díky kterému dnes známe přesné kopie tattoo motivů. Tyto materiály jsou dnes velice cenné, protože tetování se s příchodem Evropanů velice změnilo a tyto rytiny mapují právě ono ryzí tetování před zásahem zvenčí. Tetování z Markéz se stalo v Evropě tak žádané, že se studovalo a antropologie jím byla naprosto unesená. Během dvacátého století, tedy zejména v první třetině, vzniklo několik knih, které popisují právě Markézy a jsou plné kreseb a fotografií. W. Handyová, které se v té době tetováním zabývala, dokonce sepsala knihu plnou rozhovorů s domorodci z Markéz a vytvořila tak obrovskou sociální studii. Pokud vám celou dobu název Markézy něco říká, je to ono místo, které popisuje román Bílá velryba, a domorodci z tohoto románu jsou právě tetovaní lidé z Markéz.Na závěr se podíváme do vod, ve kterých to znáte, na Maorské tetování. Původem maorského tetování je Nový Zéland a jedná se o takzvané moko, to jistě kdekdo z vás už slyšel. Názvy moko nebo ta moko jsou odkazem kultury, která se od zbytku polynéských stylů zásadně liší, je tu jeden obrovský rozdíl. Vzory se totiž původně vyřezávaly hluboko do kůže a vznikala tak tetování formou plastických jizev, tedy dnešní skarifikace. Takže mnohé překvapí, že to, co si dnes hojně tetujeme jako moko či odkaz z Nového Zélandu, byla původně skarifikace. Zatímco Polynésie se věnovala hojné geometrii, s ostrými hranami a přímou linkou, maorské tetování byla soustava linek a křivek, kterým dominovala spirála či oblouk. Je vám to povědomé? No ano, zde pramení oblíbený evropský tribal styl, složený z tlustých černých linek, vlnících se a proplétajících. Linie se opakovaly, stáčely a uplatňovaly se nejprve v dřevořezbě a umění, ve tkalcovských dílnách a pak i v tetováži. V obličeji se spirály doplňují listovím, které vypadá jako kapradina. Maorský tatér, zvaný tohunga-ta-moko, mohl dle svého uvážení zvolit jeden ze dvou základních motivů, první byla čára z barvy a pozadí tvořila kůže, druhý typ pak byl dělán tak, že pozadí bylo vybarveno a motiv z kůže vystoupil, tedy to bylo obráceně. Vzhledem k množství vlivů a kmenů a kultur bylo velice nutné dodržet motiv, přesné složení a linie, aby nedošlo ke změně významu a aby se jasně dalo poznat, z jaké oblasti tetovaný pochází. Vždy se totiž dělala jakási lokální specialita, podle které se oblastní kmeny poznaly, něco jako mají dnešní gangy v Americe svá poznávací tetování. Ovšem nejen lokalita, ale i každý kmen měl své motivy, stejně tak i každá rodina vlastnila svou sérii znaků a každý jedinec a člen rodiny pak měl svůj jedinečný znak, který byl známější než jeho jméno. Dokud se muži z maorských kmenů nenaučili psát, sloužila jim jejich značka jako podpis a podepisovali tak úřední listiny ještě v nedávné době. Tento symbol je majetkem, dědictvím a každá rodina má na svou soustavu symbolů monopol, nikdo jiný si to nesmí vytetovat. Tyto tradice se stále striktně dodržují, jelikož nejde jen o obrázek, ale o velmi důležitý informační údaj, něco jako rodokmen či rodný list a symbolika na těle vypovídá o původu. Původní maorské tetování zvýrazňovalo kontury těla a obličeje, proto například kopírují mimické pohyby tváří nebo na hýždích najdeme dvě velké spirály a z nich podélné motivy na stehna, jde o zvýraznění tvarů těla, které je považováno za dokonalý přírodní tvar. Lícní kosti měly zase nést tetování vyzdvihující vznešený tvar a kromě otroků jej měl každý muž. Nejvíce hrdý byl válečník na tetováž obličeje, ta je zejména ve formě brady zachovaná dodnes. V té době ovšem tato tetováž dodávala sílu v boji, čistou mysl a také měla působit jako erotické vnadidlo na ženy. Ženy totiž měly co závidět, protože jejich tetování nebylo zdaleka tak rozsáhlé a bohaté, protože mu nebyla přikládána důležitost, přece jen ženy nebyly válečnice. U žen se jako nejkrásnější tetování považovaly tetované rty, buď celé černou vybarvené, nebo černě pruhované, to byl sexuální symbol místní kultury. Další pak byla u žen brada či linie po čele a spirály na tváři. Každý vzor moko má své jméno a vznikaly také výkladové slovníky, které dodnes vlastní úřady na Novém Zélandu. Tetování obličeje totiž každý válečník uměl zpaměti nakreslit a používal ho jako podpis, dnes se však už používá jen jeden rodový symbol. Chtěli byste se také podepisovat tak, že byste museli překreslit své tetování? To by byly na poště a na úřadech fronty!Naše první plavba za historií je u konce, stručnou historii tohoto kousku světa znáte, ale to nejlepší nás teprve čeká. V druhém díle si vyjmenujeme náčiní, seznámíme se s ním, pojmenujeme si ho podle dávných jmen, seznámíme se s prastarými symboly a jejich významem a originálním jménem, od začátku do konce si popíšeme celý tattoo rituál včetně textů posvátných písní a nakonec se podíváme na to, co s originálním odkazem udělaly vpády evropských kolonizátorů a misionářů. Plavba číslo dvě přesně za týden.

folder_openPřiřazené štítky

Trendy barvy do ložnice

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

V současné době jsou velmi oblíbené decentní, jednoduché a nikterak vyzývavé barevné kombinace různých odstínů.Barevně dekorované stěny ložnice by měly především ladit nejen s nábytkem, ale i dekoracemi a ložnicovými textiliemi. Ložnicovými textiliemi rozumíme nejen ložní povlečení, ale také koberec, záclony, závěsy, potah křesel, dečky či ubrusy a ubrousky.Pokud ložnici dominuje tmavý nábytek, je přímo žádoucí oživit prostor světlými barvami stěn, které by se však měly decentně snoubit s celkovým charakterem místnosti. S barvami bychom měli spíše šetřit, ložnicové textilie vybírejme v decentních barvách, koberec a závěsy volme v jednobarevném odstínu, záclony bílé a vzdušné.Barvy vyvolávají v každém člověku nejrůznější emoce a zároveň působí na lidské zdraví a psychiku. Na každého z nás působí barvy odlišně, jeden považuje černou barvu jako příjemnou a uklidňující, druhý naopak je barvu smutku, která působí depresivně. Ze zdravotního hlediska, tedy po stránce psychické, bychom měli obléct ložnici do barevného decentního sladění, volit takové barevné odstíny, které dle psychologů navozují pocit spokojenosti a duševní vyrovnanosti.Jaké barvy jsou trendy?K nejpoužívanější a nejoblíbenější interiérové barvě patří bezpochyby barva bílá, kterou je možné kombinovat s barevnějším interiérovým vybavením.Barva bílá je barvou neutrální, působí velmi lehce, vzdušně, decentně a jemně, tudíž pro ložnici přímo stvořená. Bílou barvu stěn bychom měli volit do menších, tmavších ložnic, jelikož daný prostor se opticky nejen zvětší, ale zároveň i prosvětlí. Pokud patří barva bílá k našim oblíbeným můžeme ji volit i do prostornějších ložnic, ve kterých je vhodné bílé stěny kombinovat s tmavším nábytkem a ložnicovými textiliemi. Bílé stěny však mohou ve velkých prostorách působit prázdně, tudíž zde je zapotřebí oživit je obrázkem, samolepícím vzorem nebo jakoukoliv výraznější dekorací.Ložnicím velmi sluší jemná oranžová barva, která se v posledních letech stala velmi oblíbenou barvou nejen zákazníků, ale i designérů. Oranžová barva má velmi pozitivní vliv na lidskou psychiku, pomáhá překonávat stresové situace a posiluje tělo i mysl. Dle studií bylo prokázáno, že oranžová barva velmi dobře podporuje trávení, což je v době ulehnutí do postele dosti žádoucí.S oranžovou barvou bychom však měli být velmi ostražití, volme spíše světlejší odstíny, v případě, že ji použijeme jako barvu na zeď vybarvěme jí maximálně dvě strany stěny.Tmavší ložnice dokáže rozsvětlit barva žlutá, která zaplní místnost pozitivní energií a vnese do prostoru dokonalou harmonii. Se žlutým odstínem můžeme vybírat závěsy nebo ložní povlečení, které může být v kombinaci jemně zelené, světlé hnědé nebo fialkové.Žlutá barva se dokonale snoubí s barvou světle zelenou, která jenjen příznivá pro unavené oči, ale evokuje i přírodu, volnost a můžeme ji označit za symbol vegetativního života. Dle psychologů v nás zelená barva vyvolává pocit sounáležitosti s ostatními, rozvíjí přátelství a navozuje harmonický vztah. Pokud se nám podaří vybrat správný odstín kombinace těchto dvou barev, stane se naše ložnice exkluzivní místností, která v nás bude vyvolávat pocit sounáležitosti a naprosté pohody.V řadě ložnicích převládá fialová barva, která se stala v posledních letech velmi módní a žádanou. Fialovým odstínem disponují nejen interiérové doplňky, ke kterým patří např. vázy, dekorační misky, sušené květy, šperkovnice či květináče, ale i ložnicové textilie. Při prohlížení ložního povlečení si můžeme povšimnout, že řada z nich disponuje alespoň drobným vzorem v této barvě. Pokud se rozhodneme natřít stěny ve fialovém odstínu, snažme se zvolit pouze jemný fialkový nádech nebo raději stěnu vytapetujme.

folder_openPřiřazené štítky

Malý notebook, malé potěšení

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

Známé rčení o tom, že co je malé, to je milé, platí u notebooků dvojnásob. Dokonce by se dalo doplnit: „Co je malé, to je lehčí a skladnější“. Rozlučte se s dobou, kdy jste vláčeli obrovské pěti-kilogramové laptopy celý den sem a tam a večer vám odpadalo rameno. Představíme vám tajného kandidáta na nejoblíbenější dámský mini notebook poradíme vám, jak si vybrat notebook na míru pro vás. Dámský vs. pánský notebookZatímco muži se při koupi nového počítače zaměřují na parametry a cenu, pramálo je zajímá, že jejich laptop vypadá jako pancéřovaný tank. Ženy v poslední době dají hodně na velikost, váhu a barvu. Hledají takový notebook, který pro ně bude vhodným doplňkem – malý, lehký a v neposlední řadě elegantní. Někdy se ale i designéři utnou a světlo světa spatří notebook ve tvaru velké pudřenky, jakým je Tulip. Barva a nejrůznější grafické efekty na víku notebooku jsou často důležité parametry pro ženy. Nekorunovaným šampiónem dámských mini notebooků se stal MSI PR200PX, který je na trhu k dostání hned v několik barvách. Růžová samozřejmě nesmí chybět. Necelé dva kilogramy vážící krasavec se může pochlubit rozměry 303 × 231 × 30 mm a výdrží čtyři hodiny bez napájení. Bez problémů se podíváte na dlouhý film. Integrovaná webová kamera je samozřejmostí a vychytávkou je čtečka otisků prstů. Doplňky v barvě notebooku, jako je brašna nebo USB myš není třeba příliš rozebírat. Za tohoto krasavce budete muset vytáhnout z peněženky necelých 21 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že výrobci notebooků pokořili hranici deseti tisíc korun za přístroj, jistě se budeme moct v dohledné době těšit na příznivější cenu i tohoto laptopu. Pro a proti miniJednoznačnými „pro“ jsou lehkost, skladnost a možnost vytáhnout laptop kdekoli a pracovat v terénu, aniž byste obtěžovali okolí tím, že zabíráte půl stolu. Mini notebook by podle znalců měl sloužit jako doplněk stolnímu, nebo minimálně rozměrově většímu počítači. Zírání celé dny do mini displeje a psaní na pidi klávesnici se negativně podepíše nejen na vašem zraku, ale i zádech. Nevýhodou menších strojů je nutnost směstnat co nejvíce tlačítek a funkcí na co nejmenší prostor. Občas se proto můžete rozčilovat nad ne úplně logickým umístěním otvorů pro sluchátka na přední straně. Jak správně vybrat (mini)notebook?Jestli patříte k uživatelům notebooku, které pouhá barva přístroje neuspokojí, a váháte, jak ten nejlepší laptop zvolit, nabízíme několik typů, jak postupovat. Notebook je třeba vybírat podle vašich požadavků, proto mějte jasno v tom, na co jej budete potřebovat a používat – přehrávání filmů, surfování po Internetu, hraní her, psaní a ukládání dokumentů nebo vše dohromady?Na škodu nebývá projít si reference uživatelů různých značek. Oni sami zmiňují výhody a nevýhody toho kterého notebooku, jež vám usnadní rozhodování.Ujistěte se také v tom, že ne/budete notebook denně přenášet z místa na místo – tím máte vyřešenu otázku, jestli zvolíte menší nebo vetší displej. Na paměti je dobré mít nepřímou úměru: čím větší displej, tím nižší výkon laptopu bez nabíječky. Velikost pevného disku nepodceňujte a nespoléhejte na to, že váš notebook nikdy „neklekne“. Zálohujte si veškeré dokumenty i přesto, že váš prodejce tvrdil, že je laptop odolný vůči všemu.  Výdrž baterie je podstatné kritérium, nejlevnější baterie vydrží třeba jen 2 hodiny, proto se vám vyplatí, budete-li čas od času pracovat v terénu přikoupit šesti článkovou 56 WHr baterii, která vám prodlouží práci na laptopu až o dvě hodiny. 

folder_openPřiřazené štítky

Když se notebook přehřívá

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

„Prosím poraďte mi, nevím, co se děje s mým počítačem, ale když na něm delší dobu pracuji, anebo je jenom spuštěný, rychle se zahřeje, přestane reagovat na moje pokyny a nakonec se sám vypne.“ I takto začínají dotazy uživatelů osobních počítačů a notebooků, kteří ve specializovaných online poradnách hledají pomoc. Můj počítač se klidně zahřeje na osmdesát stupňů, skoro bych si na něm mohl vařit kafe, píše další uživatel. Počítač do postele nepatříJeště před tím,  než začnete problém hasit, je třeba najít důvod. U notebooků je problém s přehříváním častější v případě, že mají větrák s chlazením na spodní části, která se dotýká stolu. Je proto pochopitelné, že když počítač máte celý den spuštěný, začne se dřív nebo pozděj zahřívat na vysokou teplotu. Jak jednoduché by to bylo, kdybyste na čas počítač nechali „nadechnout“ a jednoduše ho překlopili na stranu. Občas neškodí, když počítač vysajete, zbavíte se tak prachu, který uvízl uvnitř, hlavně pokud nemáte chuť počítač rozebírat na součástky a jednotlivě je čistit. Jen pozor, abyste si nevysáli tlačítka. Dalším prohřeškem uživatelů notebooků je nošení si ho do postele. Tím přímo podporujete počítač v tom, aby se vám přehřál. Nikdy ho nepokládejte na kožešiny, do peřin, nebo na deku. Větrák s chlazením by měl být vždy i mimo stůl, aby mohl také „dýchat“.Méně znamená rychlejiObčas bývá také příčina v tom, že máte ve stejné době spuštěno mnoho procesů. Že nevíte, jak zjistit, kolik procesů vám funguje? Po zmačknutí klávesové zkratky Ctrl+Alt+Delete se vám na monitoru objeví okénko s probíhajícími procesy. Optimálně by jich mělo fungovat asi dvacet pět, takže pokud na vás svítí číslo padesát,  je na čase některé z nich ukončit. Nebojte se, že byste z počítače něco umazali, zavřete jen ty programy, které nepotřebujete. Často se zcela automaticky spouštění komunikační programy jako ICQ nebo Skype. Zrušte automatické přihlašování a raděj je spusťte, až je opravdu budete chtít používat.Pokud nezabrala ani jedna z výše uvedených vychytávek, máte další možnosti. Buď navštivte výrobce, ideálně ještě v záruční době, který je povinen vám s problémem pomoct, anebo vyzkoušejte jednu z moderních pomůcek tzv. chladící desky. Ty se dají výborně využít nejenom, když se počítač zahřívá, ale i tehdy, potřebujete-li mít laptop výš než je stůl, anebo kvůli práci se zápěstím potřebujete vyvýšit vzdálenější stranu počítače.Podložky a držáky, vše pro vaše noťáskyVelikost, váhu a skladnost každé chladící desky si při dnešní nabídce můžete doslova nadiktovat. Od podložek, které můžete srolovat, hodit do tašky nebo kabelky, až po masivní kusy z hliníku, které budou vašemu stolu dominovat. Podle toho se také pohybuje cena, nejlevnější desky pořídíte kolem 600 korun, nečekejte ale designový zázrak. Pokud budete chtít víc než jen počítač zchladit, zkuste zainvestovat do modelu  ZM-NC2000 od firmy ZALMAN, který vás sice vyjde na více než dvojnásobek, ale kvalita výrobku mluví za sebe. Je vyroben z převážné části z hliníku, některé části jsou ale i plastové. Na denní přenášení určitě není, s váhou téměř kilo a půl se spíš bude hodit na pracovní stůl.Zlatou střední cestou by klidně mohl být Cooler Master NotePal S, u kterého si můžete zvolit černou nebo šedou barvu. Jeho devizou je nastavitelná výška vzdálenější strany a plastové úchytky, které brání klouzání notebooku dolů. Zároveň ho můžete využít pro notebooky s patnáctipalcovým a menším monitorem.  

folder_openPřiřazené štítky

Nákupy po síti

access_time20.leden 2020personRadka Eliášková

Jak již bylo řečeno, ale i napsáno v této rubrice, nakupovat po síti je dnes velmi módní a stává se to novým trendem. Online shopping má bezesporu několik plusů i mínusů, ale já jsem tomuto trendu tak nějak propadla a jak tak nad sebou přemýšlím, nemíním to v blízké době ani nějak měnit… Nakupování po síti má jedno základní pozitivum – nemusíte se prodírat davy lidí v obchodních centrech, máte spoustu času na popřemýšlení, jaký je ten pravý kousek k vašemu ulovení a vyhledat ho za nejlepší cenu a jeho dodáním až do domu.V České republice se čím dál tím více rozšiřuje nakupování přes webové stránky, které velmi šetří náš čas, ale i naše peníze. To je jednou z hlavní předností tohoto trendu, kterou využívají nejen Češi, ale      i lidé na celém světě. Obchody, které nemají svoje www stránky nebo neposkytují možnost e-shopu jsou odkázání pouze na věrnost svých zákazníků a v současné trošku hektické době riskují, že i jejich věrní klienti dají přednost obchodníkovi, kterým jim nabídne něco víc pro jejich pohodlí. Pro naši lepší orientaci a aktuální informace o online nakupování určitě slouží stránky www.onlineobchody.com.K nejvíce objednávanému zboží na internetu bezesporu patří vybavení a zařízení hardware, bílé techniky, mobilních telefonů, ale také oblast kosmetiky a především parfémů. Podle statistiky e-shopu Krasa.cz je v současné době největší zájem o pleťové a tělové krémy. Zvyšuje se i počet zájemců o BIO kosmetiku, která je v některých obchodech stále nedostatkovým zbožím, či zbožím u kterého není příliš druhů na výběr. Největším hitem z oblasti BIO produktů je zubní pasta s přídavkem Aloe Vera, značky Kiss my Face.Mým nejoblíbenějším a nejvíce využívaným e-shopem je www.strawberrynet.com. Tyto stránky provozuje hongkongská zásilková společnost, která nabízí široký sortiment luxusní kosmetiky všech značek. Tomuto provozovateli jsem věrná již asi druhým rokem a absolutně si nemohu stěžovat na širokou nabídku výrobků, rychlost dodání do České republiky a v neposlední řadě ani na komunikaci. Nejpříjemnější stránkou těchto nákupů jsou určitě ceny, které se kolikrát pohybují i o 50% níže, než    u totožných výrobků zakoupených v českých kamenných parfumériích. Aby si tento e-shop udržel své zákazníky, nabízí i slevy věrným zákazníkům a uvítací dárek pro zákazníka nového. Stránky jsou v několika jazykových variantách a jak je vidět, jsou oblíbené i v České republice, protože čeština je jedním z nabízených jazyků tohoto e-shopu. Jedním malým nedostatkem pouze může být, že ne vždy celý popis výrobku je v jazyce českém. Na druhou stranu to vyvažuje fakt, alespoň z mého pohledu, že na stránkách jsou vždy zobrazeny pouze výrobky, které jsou aktuálně na skaldě.Častou obavou nás, internetových zákazníků, mlže být nesolidnost provozovatele, zvláště při internetových aukcích. I tuto skutečnost provozovatelé internetových aukcí řeší informacemi a hodnocením prodejců, stejně jakou hodnocením kupujících. Někdy je negativum i opačné – kupující vyhraje aukci, získá zboží, ale již jej nezaplatí či si je neodebere. S rozšířeným internetovým prodejem velmi často prodávající nabízejí možnost vyzvednutí výrobku přímo v kamenném obchodě. Toto se samozřejmě nedá využít při objednávání zboží ze zahraničí, ale v rámci našeho území se nabízená služba více než vyplatí, zvláště pokud nakupujeme produkt vyšší hodnoty.Dopisuji tento příspěvek a přemýšlím „co nutně potřebuji“ a co bych kde mohla nakoupit… Jaké jsou vaše zkušenosti s nakupováním po síti?Diskuze k článku

folder_openPřiřazené štítky

Sadó je cesta čaje

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

Čajový obřad má i v dnešním Japonsku stále své důležité místo ve společenském životě. Na čajových slavnostech se setkávají významné osobnosti politického i kulturního života a být pozván je velkou ctí. Sadó však má svá přesně vymezená pravidla a jejich zvládnutí vyžaduje několik roků pilného tréninku.Sadó znamená v doslovném překladu "cesta čaje" a ve smyslu buddhismu školy zen představuje především jednu z cest k dosažení pravého poznání - "osvícení" satori.Čajový obřad se odehrává ve zvláštní čajové místnosti čašicu v samostatném domku uprostřed zahrádky, upravené rovněž podle přesných pravidel. Aby se setřely sociální rozdíly a hosté se naplnili skromností, je vchod do domku velmi nízký, takže při vstupu donutí hluboce se sklonit. Také nádrž v zahradě, v níž si všichni před obřadem myjí ruce, je umístěna přímo na zemi. Pro obřadní místnost čašicu jsou předepsány rozměry čtyři a půl rohože - tj. necelých osm čtverečních metrů. Nesmí v ní být jiná výzdoba ani nábytek, než jediný svitek s obrazem na stěně a jedna váza s květinami.Při vlastním sadó dostane postupně každý od toho, kdo obřad řídí, svůj šálek čaje a také na malém talířku speciální sladké pečivo. Je přesně předepsáno, jak šálek uchopit, jak jej po napití pootočit, jakým způsobem se zálibně pokochat jeho tvarem apod. Pro celý obřad je přesně předepsáno použití celkem 24 různých předmětů, z nichž jsou samozřejmě nejdůležitější šálky. Ty jsou tvarem poměrně velké a spíše široké než vysoké, nemají žádná ouška ani držátka. Přestože jsou to často opravdová unikátní umělecká díla, musí vždy působit jen neokázalým, skromným půvabem - nikdy ne příliš nápadným zdobením. Vzor na jejich povrchu často odpovídá ročnímu období, ve kterém se používají.Po celou dobu obřadu, který může trvat i několik hodin, sedí všichni v tradiční japonské pozici seiza - tj. na patách s nohama složenýma rovně pod sebou. Zatímco v restauraci si mohou muži ulevit v "tureckém" posedu se skříženýma nohama, při sadó by to byla neodpustitelná nevychovanost. Pro netrénovaného cizince je téměř nemožné vydržet sedět na patách déle než asi dvacet minut.Nápoj, který se při sadó pije, nemá s naším čajem mnoho společného. Je to nefermentovaný zelený čaj (namíchaný jen z určitých druhů, umletých na jemný prášek), který se spařuje téměř vařící vodou. Čaj se před pitím šlehá štětkou z jemně naštípaného bambusu, takže vznikne kašovitá tekutina tmavě zelené barvy. Do šálku se jí lije vždy jen málo - asi do čtvrtiny jeho obsahu. Čaj se přirozeně nikdy nesladí.Speciální práškový čaj pro sadó má chuť dosti odlišnou od běžných druhů, ale přitom velmi lahodnou. Proto se v poslední době mezi Japonci šíří i jeho pití v domácnosti bez obřadu, přestože cena je několikanásobně vyšší než u ostatních čajů. Jinak lze tento čaj ochutnat i při návštěvě některých buddhistických klášterů, kde bývají zřízena zvláštní místa pro jeho podávání turistům. V Praze ho můžeš vyzkoušet v čajovnách určených pro opravdové znalce čaje.

folder_openPřiřazené štítky

Znáte Bioenergetické terapie?

access_time22.leden 2020personRadka Eliášková

Lidé se mohoubioenergericky rozlišovat řadou příznaků, z nichž nejpodstatnější jsou:nadbytek nebodeficit bioenergie v organismu,bioenergetickáhrubost nebo naopak jemnost,stupeň čistotybioenergií nebo jejich znečištění jako následek různých onemocnění, nesprávnéhozpůsobu života nebo nepříznivého vnějšího působení, vývojová úroveň určitýchbioenergetických center organismu (čaker) a to, které v daném okamžikudominují.Bioenergetickánadbytečnost organismu nemusí svědčit o zdraví určitého člověka, jak se někdylidé domnívají. Na příklad akutní stadia mnohých onemocnění jsoucharakteristická intenzivním vyzařováním bioenergií, které způsobují onemocněnídruhých lidí. Stejně tak může člověk vyzařovat škodlivé energie při agresivníchemocích. Jediným způsobem rozlišení bioenergií zvláště podle kvalitativníchukazatelů je jejich hodnocení senzibily, kteří v sobě rozvinuli schopnostvnímání širokého spektra vyzařování. Na příklad někteří senzibilové mohouhodnotit stav druhého člověka (včetně přesné diagnostiky onemocnění, hodnocenístavu čaker, meridiánů atp. dokonce podle oděvu nebo libovolného předmětu,který tento člověk používal a na kterém zůstala jeho bioenergie.Bioenergetickýdeficit je nejčastěji možno pozorovat u oslabených nemocných, u malých dětí arovněž u těch lidí, pro které je charakteristický požadovačný vztah k ostatnímlidem, ať je to konkrétní člověk nebo společnost jako celek. Takové chybnéetické zaměření nutí jejich nositele, že se cítí stále nešťastní. Styk s nimibývá obyčejně těžký, neboť ze strany člověka, který "chce", lzepozorovat tak zvaný "bioenergetický vampirismus", který se můžeuskutečňovat dokonce na velkou vzdálenost. Pomoci těmto věčně nešťastným"vampírům" je možno pouze tak, že přeorientujeme jejichspotřebitelský vztah ke všemu a ke všem na aktivní tvůrčí životní postoj, jinakřečeno, změnit jejich nectnost vyžadovat lásku k sobě ve snahu darovat svojilásku ostatním lidem a celému světu.Nejdůležitějšímmechanismem, který uvádí bioenergie do pohybu, jsou emoce. Proto etickásebekontrola a schopnost kontrolovat a řídit své emoce za pomoci metodpsychické autoregulace umožňuje člověku, aby se naučil neškodit ostatním svýmineharmonickými bioenergetickými zásilkami nebo přitahováním energie k sobě.(Poznamenejme, že úmyslný i neúmyslný "bioenergetický vampirismus"nepřináší "vampírovi" úlevu. Organismus s nerozvinutými čakraminemůže udržet tímto způsobem získanou energii a ta se rychle rozptýlí. Čakryhrají roli bioenergetických akumulátorů. Jestliže jsou rozvinuté a v pořádku,jsou i tak téměř vždy plné energie.)Když mluvíme ovzájemném bioenergetickém působení mezi lidmi, nelze pominout otázku sexuálnímustyku. Při pohlavním aktu dochází mezi partnery k intenzivní energetickévýměně. Přitom se stejně snadno předávají jak energie čisté, zdravé, léčivé,tak i hrubé, škodlivé a patogenní. Závěry nechť si vyvodí čtenář sám.Bioenergetickýmifaktory jsou vyvolány mnohé případy sexuálního nesouladu, jako je impotence azkrácení pohlavního aktu u mužů, frigidita a anorgasmie u žen. Konkrétnímipříčinami mohou být nedostatečně rozvinuté a znečištěné čakry (předevšímsvádhišthána), "vampirismus" partnera jako následek jeho etickyzvrácené lásky, t.j. "lásky" k sobě, snaha získat pro sebe, nedarovat svoji lásku druhému. Značnou roli může hrát rovněž nesoulad partnerů zhlediska hrubosti a jemnosti jejich bioenergií. Z toho mohou pocházet poruchy vbioenergetice organismu toho partnera, který má jemnější (t.j. dokonalejší)energetiku. Sexuální styk potom může kromě poruchy zdraví vést také k pohlavníchladnosti až k odporu k partnerovi nebo dokonce k sexu vůbec. Mluvíme-li oneslučitelnosti zvláště energií svádhištány, podotýkáme, že jestliže u ženy jetato energie hrubší než u jejího partnera, může to být příčinou rychléejakulace u muže jako následek dráždivé činnosti takové energie na jehosvádhišthánu. Takže příčiny pohlavního nesouladu je možné hledat nejen u muže,jak tomu obvykle bývá, ale i u ženy. Uvedené příčiny pohlavních poruch mohoubýt odstraněny jógovými metodami.Všechny výšeuvedené příklady jsou určeny k tomu, aby ukázaly rozmanitost a složitost takzvaných "běžných" problémů vzájemného bioenergetického působení mezilidmi a také aby ukázaly, jak je důležité mít je na zřeteli. Ve většině případůke styku dochází, aniž by jej účastníci kontrolovali a uvědomovali si příčinynásledků.Existují všakoblasti, kdy člověk vědomě používá znalosti o bioenergetice a řídí se jimi.Jednou z nich je léčitelství.Léčitelstvísestává z bioenergetické diagnostiky a bioenergetické terapie. Pojednáme ojejich základních formách.Nejjednoduššívarianta bioenergetické diagnostiky, kterou senzibilové obvykle začínajízdokonalovat své umění, je diagnostika pomocí ruky. Základem je skutečnost, žetělo každé živé bytosti včetně člověka je obklopeno energetickým polem, tzv."kokonem". (Používá se také termínu "aura", ale tímtoslovem se označuje i řada jiných jevů. Proto je lépe pro přesnost používattermínu "kokon", který zavedl Juan Matus.) Toto energetické pole jeutvářeno životní aktivitou všech tělesných buněk, přičemž hranice"kokonu" a hutnost jeho vnitřní energie zobrazují zdravotní stavorganismu. Hranice "kokonu" člověka se nachází obyčejně asi 50 cm odpovrchu těla. Ale u oslabeného pacienta bývá blíže tělu a je obtížné jirozeznat. U člověka s vysokou bioenergetickou aktivitou může být vzdálena odtěla 2 i více metrů.Téměř každý semůže naučit hranici "kokonu" pociťovat dlaní, vnímat hustostuprostředí, t.j. pohybovat jí jakoby ve vzduchu, který se změnil v hustou,průzračnou tekutinu, bránící pohybu.Potom začínámelehkými vlnivými pohyby přibližovat z dálky dlaň k pacientovu tělu. V určitémokamžiku se dlaň dotkne neviditelné překážky, hranice hutnějšího prostředí. Ato je kokon. Pohyb rukou uvnitř kokonu vyvolává v dlani pichlavé pocity a jakoby jí vanul energetický "vítr".Jakmile senaučíme přesně určovat hranici "kokonu", přistoupíme k další etapěvýuky. Nyní budeme hranici ohmatávat kolem celého těla. Je-li člověk zdráv,hranice se bude nacházet všude ve stejné vzdálenosti od povrchu těla. Je-linemocen, proti nemocným částem je možno pozorovat vypoukliny nebo prolákliny.Vypoukliny odpovídají tělesným oblastem s patologicky zvýšenou bioenergetickouaktivitou, prolákliny označují aktivitu sníženou.Tato metodapomáhá určit i latentní (skrytá) stadia nemocí a rovněž ohniska pomaluprobíhajících chorob, o nichž nemocný nemusí mít ani tušení.Tak se můžemenaučit přesně určovat dokonce i tak malá ohniska chorob, jako zubní kaz, nebodokonce obyčejný vřídek, skrytý oděvem.Tento a dalšízpůsoby používáme také u zvířat a rostlin.V některýchpřípadech (např. při velkém "kokonu") je výhodnější diagnostikovat nepodle jeho hranice, ale podle změn hustoty a jiných charakteristikenergetického pole uvnitř kokonu. Přitom se dlaň léčitele pohybuje paralelně spovrchem pacientova těla. Mnozí senzibilové používají pouze tuto metodu.Jestliže má pacient dobře rozvinuté čakry, léčitel pociťuje jejich pole a točiní tento způsob nepoužitelným.Mimochodem, přessyntetický a někdy i vlněný oděv je veškerá bioenergetická diagnostika obtížnánebo nemožná.Druhý, složitějšízpůsob bioenergetické diagnostiky je spojen s takzvanou"jasnovidností", tj. viděním energií, které obyčejný zrak nevnímá.Někteří lidé mají tuto vlastnost vrozenou, ale prakticky všichni mohou získattuto schopnost jako výsledek systematického cvičení rádžajógy.Pacientovo tělomůžeme zkoumat pomocí energetického pole mezi svými dlaněmi, a tím si ulehčímeosvojení této podoby jasnovidnosti. Upozorňujeme, že jasnovidnost tohoto druhuneznamená vidění očima, ale přímo vědomím, které je nejlépe soustředit za svýmtělem nebo v meridiánu čitriní.Vědecké chápánítohoto jevu je možné, přijmeme-li tyto tři postuláty: 1. Celý vesmír je mnohorozměrný.2. Lidské vědomí je schopno pronikat do hlubin mnohorozměrného vesmíru díkyspeciálnímu tréninku v rádžajóze a buddhijóze a bezprostředně poznávat různéprostorové rozměry. (Někteří lidé mají tyto schopnosti vrozené. Můžeme tohodnotit jako realizaci zkušeností z minulých životů.) 3. Vědomí máenergetickou povahu. Individuální vědomí je nositelem vnímání sebe sama asebeuvědomování, při čemž se vyvíjí a mění se kvalitativně i kvantitativně (tj.množstvím své "masy"). Nerozebíráme zde termín "společenskévědomí", který má zcela jiný význam.Vulgárněmaterialistické myšlení, které dominovalo v naší zemi v posledníchdesetiletích, přivodilo v hovorovém i vědeckém slovníku faktické ztotožněnídvou zcela odlišných pojmů — "mysl" a "vědomí" — což bylo brzdoupro rozvoj psychologie a věd s ní souvisejících. (V sanskrtu "manas"a "buddhi".)Nebudeme zdevysvětlovat metody rozvoje vědomí a jasnovidnosti. Uvedeme pouze, že tato cestavede přes zjemnění emocionální sféry, práci s čakrami a důležitějšími meridiány.Ti senzibilové,kteří ovládají zmíněnou formu jasnovidnosti, mají možnost pozorovat u pacientav nemocných částech těla temné (šedé nebo černé) energie, jejichž odstraněnízpůsobí vyléčení okamžitě nebo po určité době.Existují isložitější metody bioenergetické diagnostiky, než jsme popsali. Mezi nimi např.utvoření obrazu ("fantomu") pacienta podle bioenergetické nebo jinéinformace, při čemž se pacient nachází daleko od léčitele, který potom provádídiagnostiku. Je také možné přenést koncentraci vědomí k pacientovi nezávisle navzdálenosti od něj a léčit ho. Lze také léčit bez stanovení diagnózy, o čemž sezmíníme dále. Nyní přejdeme k základním způsobům bioenergetické terapie. Prvnía nejznámější je působení vlastní bioenergií vyzařovanou rukama (s přiloženímrukou současně s masáží nebo na určitou vzdálenost od těla nemocného).Příznačným rysem této metody je výrazné využití energie, která bylanashromážděna v léčitelově těle.Tento způsob mánedostatek v tom, že léčitel, který dá svou energii nemocnému, sám značněoslábne a škodlivé faktory mu mohou ublížit. Aby zahladil tento nepříjemnýúčinek, léčitel se potřebuje hned po složitém případu najíst a někdy se ivyspat.K výdeji energiev menší míře dochází při jiném působení, které vytváří také lepší perspektivupro další osobní zdokonalování léčitele. Tento způsob nevyužívá energie zezásob organismu, ale energie vnější, kterou léčitel může propouštět přes svéčakry, které hrají v tomto případě roli zesilujících čoček. Proud léčivéenergie přitom prochází tělem léčitele zezadu dopředu. Léčení se provádí podkontrolou jasnovidnosti. Obecným úkolem léčitele při takovém léčení je očistitpacientův organismus od temných energií ve všech dostupných prostorovýchrozměrech. Působení přes čakry může být spojeno s manipulací rukou a jejichenergetickým působením. Podotýkáme, že oděv ze syntetického materiálu tutočinnost velmi ztěžuje nebo i znemožňuje.Uvedený způsobdobře rozvíjí energetické systémy léčitelova organismu a rovněž ho učísoučinnosti s projevy okolního mnohorozměrného prostoru. Léčitelé, kteřípraktikují tuto metodu, obyčejně chápou nutnost připravit se a naladit semeditační modlitbou. Výsledkem bývá, že při léčení pociťují, že jejichorganismus používá vnější síla vesmírné Lásky; sami se v těchto okamžicíchstávají pouze svědky uskutečňujícího se tajemství.Při získávánídalších zkušeností se léčitel přesvědčuje, že všichni nemocní nejsouvyléčitelní pouze metodou "promývání" proudem energie. To ho nutíhledat stále složitější způsoby působení, např. použití obrazových představ prouskutečnění různých "chirurgických operací" v hloubi mnohorozměrnéhoorganismu člověka. Obrazy vytvářené léčitelovou osobní silou vůle v těchtoprostorových rozměrech mají reálný účinek, což je potvrzeno okamžitou změnoustavu nemocného. (Proti nekompetentním nebo nezodpovědným zprávám, že hlavníroli v léčitelství hraje sugesce a autosugesce, přesvědčivě hovoří fakta ovyléčených zvířatech.)Další metodouléčení těžce nemocných je společné úsilí dvou nebo více léčitelů. Při tom jedenz nich řídí průběh operace prostřednictvím jasnovidnosti a druzí plní roli"chirurgů".Léčitelé, kteřídosáhli velkého mistrovství, jsou schopni provádět energetickou anestezi přisložitých "fyzických" operacích (nikoli v představách). Někteřífilipinští psychochirurgové uskutečňují bezbolestné energetické operacezaváděním svých rukou do těl pacientů bez chirurgických nástrojů Je důležité taképochopit, že infekční nemoci (na rozdíl od chorob, které jsou vyvolányenergetickým nebo mechanickým poškozením) nemusí působením léčitele úplnězmizet, neboť mikrobi a viry při tom obvykle nezahynou. Avšak bioenergetickáterapie v takových případech umožňuje: a) očistit organismus nemocného odnásledků ničivých mikrobiálních nebo virózních vlivů, b) dočasně odstranit nebooslabit symptomy nemoci a c) zvýšit obranyschpnost organismu. Při infekčníchchorobách je racionální spojit bioenergetické a lékařské metody.Začínajícíléčitel také musí vědět, že pro něho může být nebezpečné usilovat o vyléčeníněkterých nemocí, jako je rakoviny a chřipky.Uvedeme některápravidla léčitelství, jež umožňují vyhnout se nechtěnému poškození pacienta.Léčitel nemápožívat alkoholické nápoje, v krajním případě 24 hodin před léčebným zásahem.Bioenergie léčitelova organismu získává pod vlivem alkoholu vlastnosti, kterévyvolávají nemoci (zevně se to projevuje jako energetický proud se šedivýmzabarvením).Léčitel, který jesám nemocen, se nesmí pokoušet léčit jiné lidi, protože by předal energetickouinformaci o své nemoci pacientovi.Léčitel nesmípůsobit na ty nemocné, kteří mají ve srovnání s ním značně jemnější energetiku,aby předešel poškození jejich energetického systému.Léčitel, kterýpožívá maso a ryby, nesmí působit na vegetariány, protože jejich energetika jezpravidla nesrovnatelně čistší a jemnější.Léčitel nesmí vprůběhu léčení dopustit, aby v něm vznikly záporné hrubé emoce a uspěchanost,nesmí v myšlenkách opouštět jedno jediné přípustné téma: soucit s nemocným a hledánízpůsobu, jak mu pomoci. Jakékoli jiné myšlenky a emoce kazí a znečišťujíenergetické proudy, které z něho vycházejí.Nedodržováníuvedených pravidel může vést k poškození pacientova zdraví i tehdy, jestliželéčitelský zásah odstraní hlavní příznak.Upozorňujemerovněž, že domýšlivost, snaha o slávu a nadměrné obohacování léčitele nezdobí.Jestliže je požádán o léčení, nepochybně může počítat s materiální odměnou zasvou nelehkou práci. Ta je spojena nejen ss stálými energetickými ztrátami, alei s bioenergetickým znečištěním od nemocných, které často přivodí onemocněnísamotného léčitele. (Pro vlastní očistu doporučujeme začínajícímu léčiteli tytometody: koupání v zimní přírodě, pročištění čaker a meridiánů, cvičení"latihan", "Pranáva" aj. a v některých výjimečnýchpřípadech stejná cvičení po vypití silné kávy nebo čaje. Léčitel nejčastějionemocní druhý den po léčebném zásahu.)Jestliže seléčitel zdokonaluje ve svém umění a snese etické zkoušky, se kterými se na tétocestě setkává, a také si udržuje nespokojenost se svou dosavadní vývojovouúrovní, potom se léčitelství pro něj stává překrásnou cestou duchovníhozdokonalování.(Slovo"duchovnost" pochází z evangelia: "Bůh je Duch" (Jan 4,24)a označuje blízkost člověka ke konečnému cíli jeho existence — BožskéDokonalosti, stupni, na němž dochází k rozvinutí nejvyšších lidských hodnot,jako je Láska, Moudrost a Síla. Prvním příznakem duchovnosti v člověku je šířejeho lásky. Čím má člověk rozvinutější soucit, připravenost a způsobilost kaktivní pomoci druhým, čím vyšší kvalitu tato pomoc má, čím je člověksnášenlivější a lépe chápe problémy jiných lidí, čím více v sobě potlačilsobectví v takových projevech, jako je snaha o slávu a bohatství, agresivita,závist, podrážděnost, samolibost, násilí atd., tím vyšší je jeho duchovnost.)Tím, že pomáháostatním, rozvíjí v sobě nezištnou lásku, ochotu k sebeobětování a rozšiřujeokruh znalostí v rámci mnohorozměrného světa včetně poznání podstaty člověka.Aktivní službou v sobě rozvíjí osobní sílu.Použití metodrádžajogy a později buddhijógy v léčitelství pro zvýšení mistrovství souběžně sosvojením etických stupňů karmajógy a bhaktijógy a nabytím poznání(džňánajóga), umožňuje člověku přistoupit k nejvyšším formám léčitelství, jakénapř. demonstroval Ježíš Kristus. Takový léčitel nemusí ani znát diagnózu,nepotřebuje posílat proudy energie nebo vytvářet obrazy chirurgickýchnástrojů... Stačí mu pouze, že ví s absolutní jistotou, že nemocný je hodenvyléčení a dotkne se ho svým božsky dokonalým vědomím.Aby se to člověknaučil, je třeba nejprve projít stupni samadhi, nirvány a"krystalizace". (O tomto tématu viz publikaci Psychická autoregulaceve východní tradici, Brno 1990.) Nyní pouze krátce vysvětlíme význam uvedenýchtermínů.Slovo"samadhi" označuje emocionální stav blaženosti vyššího řádu, kterýčlověk prožívá při prvních meditačních vstupech do vyššího prostorovéhorozměru. Nirvána je stav vědomí rozlitého ve vyšších prostorových rozměrech,doprovázený schopností pozorovat mnohorozměrný svět z jeho prvopočátečníhloubi. "Krystalizace" je proces pěstování "masy" vědomí.(Dalším krokem v sebezdokonalování je nirodhi, kdy se správně"krystalizované" vědomí převádí do stavu "totální reciprocity",tj. do stavu "ne-já".)Při tom je třebachápat, že "krystalizace" může být správná a nesprávná. Správná"krystalizace" se uskutečňuje ve vyších prostorových rozměrech,nesprávná v hustších vrstvách stvoření. Nesprávná krystalizace umožňuje činit"krásné zázraky" a hrubě potlačovat vůli jiných lidí. Avšak stavyčlověka, který má tyto schopnosti, nelze označovat jako blízkost Dokonalosti.Poslední otázka,u níž stojí za to se v tomto článku zastavit, může znít pro mnohé paradoxně. Aje potřeba vůbec léčit? Jestliže ano, ve kterých případech?Už jsme říkali,že léčitelství je prospěšné pro léčitele. A je vždy prospěšné léčenému?Vždyť každá nemocje důsledkem toho, že člověk vyšel z ekologické harmonie. Ve většině případů jeto následek porušení určitých etických pravidel, z nichž hlavní je Láska kevšem lidem, všem živým bytostem a konečně k celému mnohorozměrnémumakroekosystému včetně nejvyšších forem vědomí.Jinak řečeno,nemoc je obvykle člověku upozorněním, aby se v něčem změnil k lepšímu.Jestliže léčitelbezstarostně pacienta vyléčí, často ho zbavuje nutnosti přemýšlet a měnit se.Tak můžemevyléčením těla poškodit duši. Nebylo by proto v mnoha případech správnější zpočátku pomoci nemocnému pochopit příčinu jeho nemoci, nasměrovat ho ksebeléčbě a teprve potom, bude-li to třeba, pomoci vyléčit i tělo?Samozřejmě, že natyto různorodé a složité problémy nemůže být jediný "recept". Pravdabývá obyčejně uprostřed mezi oběma krajnostmi. Vždyť ku příkladu i čistě"tělesné" vyléčení (tj. bez jakéhokoli vysvětlení a rad) někdypacienti i svědkové přijímají jako impuls probouzející je z tupého spánkunevědomosti, jímž začíná hledání těch pravd, o nichž se ve škole neučili (např.umění léčitelství), aby tak sami uskutečňovali a rozvíjeli svůj potenciálLásky. 

folder_openPřiřazené štítky

Prostituce – řemeslo či kuplířství?

access_time23.leden 2020personRadka Eliášková

Každý z nás se živí jinak. Někdo tvrdí, že se potřebuje v práci realizovat a nezáleží mu tolik na tom, kolik za ni dostane zaplaceno, jiní si zase s utrpením „odsedí“ dvaadvacet osmihodinovek měsíčně, a i když je práce neuvěřitelně štve, zůstávají v ní proto, že se díky tučnému platu nemusí nijak omezovat. Existují však i práce, které Vám tolik času nezaberou, a i přesto se můžete těšit z více než nadprůměrných příjmů. Ano, řeč je např. o prostituci.Nejstarší řemeslo?Prostituce (z lat. Prostituere) znamená poskytování sexuálních služeb všeobecně, ať už se jedná o manuální stimulaci, orální sex, pohlavní styk nebo anální sex, a to za finanční či jiný revanš. Již dlouho se traduje, že prostituce je nejstarší řemeslo, což je mylné pojmenování, neb o řemeslo v pravém slova smyslu vůbec nejde, navíc není ani nejstarším způsobem obživy. Těžko lze datovat její vznik, zajímavým objevem je ale fakt, že ji nepraktikují pouze lidé, je známo, že v primitivním slova smyslu ji provozovali už někteří primáti. Podle etologů není neobvyklé, když opičí samička uloví něco k snědku a aby se vyhnula nutnosti dělit se o úlovek se samcem, nastaví mu genitálie. Ukojeni jsou tak oba – samici zbude celá porce a opičák je uspokojen sexuálně. Tuto formu „dávání se“ lze za prostituci označit opravdu jen s velkou dávkou nadsázky, dle vědců se však její prvopočátky dají řadit opravdu již před vznik člověka. Prostituce, která se alespoň rámcově blíží formám té současné, se objevovala ale už u prvních vyspělých civilizací, je známo, již v Babyloně se objevila její tzv. chrámová či posvátná forma. Odborníci se stále zabývají tím, proč vznikla; jako nejpravděpodobnější se  jeví teorie, že se jedná o pozůstatek z prvobytně pospolné společnosti, kdy žili všichni členové tlupy de facto jako jedna rodina, a to se vším, co k rodinnému životu patří.Jak se na ni dívají ve světě?Velmi odlišně. Stejně jako existují různá náboženství, přístupy k evoluci a dalším sporným otázkám, o prostituci, její funkci ve společnosti, legalizaci či zákazu se vedou neutuchající diskuze napříč zeměmi i národy. Nelze říci, že např. Západ by ji toleroval a Východ tabuizoval, přístupy se mění v jednotlivých oblastech i během historického vývoje. Např. na Sumatře prostitutkami opovrhovali, ty tedy musely své řemeslo provozovat tajně. V nedaleké Indii je zase prostituce de facto zakotvena již v proslulém eposu Mahábháráta „Kdo, požádán důvěrně toužící a zralou bytostí, nevejde k ní, přestává být ctnostným a moudrými je nazýván vrahem klíčící bytosti."Přístupy státu k prostituci:Prostituce ve vyspělých civilizacích bývá často pomyslným kuřím okem samospráv či celých vlád. Politici praktikují ve vztahu k ní tři přístupy:1) Reglementace – prostituce je podřízena dozoru státu, aktivity organizovaného zločinu v souvislosti s ní jsou tak výrazně omezeny a případně zprůhledněny.2) Abolice – stát se nezaměřuje na prostituci samotnou, ale spíše na její průvodní jevy, jakými jsou např. obchod se ženami či kuplířství; problém prostituce jako takové je však neřešen.3) Represe – prostituce je nelegální, za její provozování hrozí tresty; zda se problém vyřeší je ale otázka, protože prostitutky provozují většinou svou činnost ilegálně.Zlegalizovat či ne?Odpůrci, u nás např. z řad příslušníků KDU -  ČSL, tvrdí, že legalizace prostituce nic nevyřeší, ba naopak, že počet žen poskytujících služby může ještě vzrůst. Prostituce nebude mít nálepku nepřijatelné činnosti, tudíž i ženy, které se třeba nyní obávají postihů, by mohly toto „řemeslo“ začít provozovat. Dalším argumentem proti legalizaci je názor, že pokud bude stát od lehkých žen vybírat poplatky, stát se tak na daních bude obohacovat na neštěstí druhých, neb mnohé z prodávajících se žen – jak už bylo zmíněno výše – jsou k prostituci nuceny.Druhá strana – příznivci uzákonění – však tvrdí, že pokud v dlouhodobém horizontu chceme snížit počet prostitutek, neb o vymýcení nehovoří ani ti největší idealisti, je nutné ji legalizovat. A důvod? Dobrým příkladem tohoto přístupu je jedna z nejvyspělejších evropských zemí, Island. Vláda zde v roce 2007 obhájila - mnohými kritizovaný – krok tím, že ty /většinou se jedná o ženy, prostitutky, pokud prostituují muži, v téměř stech procent se týká o služby poskytované zase mužům/, které prostituci provozují, jsou k činnosti většinou donuceny. Pokud tedy bude legální, mohly by více spolupracovat s policií a dalšími orgány, čímž by se mohlo usnadnit a urychlit dopadení lidí v pozadí, které ženy k prostituci nutí. Zda se tento záměr v praxi projeví pozitivně, se ukáže ale až za několik let.Kuriozní případy legalizace V sousedním Německu dokonce zákonodárci došli tak daleko, že díky zrovnoprávnění prostituce a dalších erotických služeb s ostatními způsoby obživy, jsou např. ženy okolo padesátky, evidované na úřadu práce, nuceny vzít práci v sexuálním průmyslu, byť třeba coby sexuální  „dračice“ na telefonu. Co na tom, že se jedná o cudnou ženu, která celý život počestně obstarává svého muže a třicet let nalepovala v továrně plyšákům fousky a očička; nechce li přijít o sociální dávky, nabídku práce erotických služeb musí přijmout!V osmačtyřiceti milionové Jihoafrické republice (JAR) žije pět milionů HIV pozitivních, právě tato země si však jako vzor zvolila právě Německo a prostituci má v plánu také zlegalizovat, a to alespoň po dobu trvání fotbalového šampionátu, který se zde má konat v roce 2010. Nápad na její uzákonění přinesl paradoxně bývalý policejní prezident a šéf interpolu, který je nyní vyšetřován pro podezření z korupce. Zda se v JAR prostituce skutečně uzákoní, ale jasné není a zřejmě v dohledné době ani nebude, proti jsou totiž jednak náboženské skupiny, jednak opozice, která se bojí, že by mohla prostituce „zůstat“ legální i po skončení šampionátu. Perličkou je, že šéf  vládnoucího Afrického národního kongresu (AFC) a pravděpodobný příští prezident země Zuma, je takový bohém, že zcela veřejně prohlašuje, že měl nechráněný sex s ženou nakaženou virem HIV. Podle jeho slov byl ale akt bezpečný, neb se po něm osprchoval. Zda má smysl v této zemi legalizovat něco jiného než celkovou osvětu je otázka…Co u nás?Ač se i u nás o případné legalizaci prostituce vedou mnohé chladné i vášnivé debaty, které primární odpovědnost váží na místní samosprávu, stále je v našem právu tato činnost označována jako trestná. Kromě trestných činů kuplířství a Mezinárodní úmluvy o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a vykořisťování prostituce jiného, kterou je ČR vázána, existuje i ochrana dětí – část zákona o sociálně-právní ochraně dětí se zaměřuje právě na děti, které se nedobrovolně živí prostitucí. Praha sice připravuje zákon o regulaci prostituce, podle ministryně pro lidská práva Stehlíkové se ho však v nejbližší době rozhodně nedočkáme, proces schvalování dokumentu odhaduje na nejméně dva až tři roky.Prostituce jako taková je palčivé téma jak pro odpůrce legalizace, tak pro příznivce. Otázkou je, zda silné vazby, které si podsvětí u nás, ale i jinde ve světě, vytvořilo, dokáže něco jako právní úprava destruovat. Na to, zda se to podaří u nás, si musíme tedy ještě minimálně nějaký ten rok počkat. Můžeme jen doufat, že čeští zákonodárci nepůjdou po vzoru západních, např. právě těch německých. Co kdybychom v padesáti povinně musely poskytovat erotické služby?

folder_openPřiřazené štítky

Domácí mazlíčci tráví volno v přepychu

access_time25.leden 2020personRadka Eliášková

Osvěžující koupel, návštěva tělocvičny nebo vířivka? Psi, kočky, ale i další domácí mazlíčci si mohou vybrat, jak stráví dovolenou v době nepřítomnosti svých majitelů.I domácí mazlíčci si mohou užívat luxusní dovolené a prvotřídní péče stejně jako jejich pánové. „Jsem žena" informuje, jak je postaráno o domácí mazlíčky majitelů, když jsou na dovolené. Jejich psi mohou trávit volné dny osvěžujícími koupelemi a speciální hydroterapií nebo si mohou zaběhat v určeném výběhu.Luxusní středisko poskytuje luxusní službyNic jim nebrání ani v návštěvě tělocvičny či odpočinku při plavání ve vířivce. To vše však mohou dělat jen díky tomu, že se firma vyrábějící čokoládové tyčinky vrhla na podnikání v péči o domácí mazlíčky. Když si potřebují čtyřnozí mazlíčci odpočinout, mohou se odebrat do postele vystlané polštáři nebo na pohovce sledovat video.Majitelé psů mohou na své miláčky i dohlížet přes internet díky kamerám, které jsou umístěny v každé psí boudě. Tohoto blahobytu si však nemusejí užívat pouze psi. Kočky se mohou například vyhřívat na svém vlastním balkoně a poslouchat vážnou hudbu. Podle výzkumů má tato hudba na kočičí mazlíčky uklidňující účinky.Dokonce i afričtí papoušci se mohou cítit v centru péče o domácí mazlíčky jako doma. Svůj volný čas totiž mohou trávit sledováním videoprojekce se scénami z džungle. Podle provozní hotelu Sarah Cheesmanové si mohou majitelé objednat i speciální péči o jejich čtyřnohé mazlíčky."Jestliže kočka ráda sedí na vašem koleně a nechává se hladit, tak náš personál se bude snažit jí vyhovět. Jestli je však spíše nezávislá, naši zaměstnanci budou v její blízkosti jen pár minut a budou se například dívat z okna. Jsem žena, která se dokáže do pocitů domácích mazlíčků vcítit a chci jim dopřát jen to nejlepší," uvedla Sarah Cheesmanová.Součástí je i luxusní psí salonSpisovatel Cliff Goodwin navštěvuje toto středisko se svými třemi psy pravidelně každý týden. Jeho mazlíčci si užívají speciální hydroterapie a občas navštíví i psí salon, kde se mohou nechat rychle ostříhat, vyfoukat a učesat. "Jedinou negativní věcí je cena. Návštěva psího salonu mě pokaždé stojí 38 liber, což však není zas tak špatné vzhledem k tomu, že celková úprava mého psa trvá tři a půl hodiny," řekl Cliff Goodwin.Dvoutýdenní luxusní pobyt stojí majitele domácích mazlíčků skoro stejně jako jejich vlastní dovolená. Toto zařízení také nabízí denní "jesle", kde mohou majitelé během dne zanechat své domácí mazlíčky. Personál se postará o křečky, rybičky, opičky, a dokonce i leguány. "Ano, účtujeme si mnohem více než ostatní podobné podniky v této oblasti, ale jsme přesvědčeni, že lidé žádají služby, které poskytujeme. Domácí mazlíčci jsou totiž nedílnou součástí rodiny," uvedl ředitel střediska Peter Branson.

folder_openPřiřazené štítky

Grafoterapie

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Vážení a milí,používáte v tomto technickém světě ještě vlastní rukopis, nebo pouze klávesnici počítače? Pokud vám tvořivý pohyb ruky není cizí, zamysleli jste se někdy, jak na vás působí vaše písmo? Jste spokojení s úhledností a jeho celkovým dojmem? A víte, že náš rukopis vyjadřuje navenek náš vnitřní svět a psychický stav naší Duše?Rukopis je mapa celistvého psychologického seskupení našich pocitů, strachů, postojů, potřeb, mentálních schopností i emocionální přirozenosti. Je pravým odrazem našich vnitřních pochodů, emoční stopa nás samých. Grafoterapií můžeme emocionálně sladit vlastní osobnost, osvobodíme se od strachů a obranných mechanizmů, které nám brání projevit vlastní schopnosti a nadání, zharmonizujeme naše povahové rysy a emocionální chování.Pokud jste si všimli, že jste kdysi psali krasopisně, vaše písmo bylo stejnoměrné, úhledné a čitelné, ale v současné době po sobě nemůžete přečíst slova, úprava se mnohem zhoršila a písmenka jsou každé jinak velké, tak jste s největší pravděpodobností v průběhu určitého období prožili mnoho emotivních událostí, které v důsledku stresujícího vypětí zablokovaly tvořivý projev vaší osobnosti a to, co leží uvnitř vás, se nyní projevuje navenek rozhozeným obrazem rukopisu.Takový problém může například nastat u ženy, která po svatbě přijme za vlastní příjmení svého partnera, čímž přebírá na sebe část jeho rodové zátěže, její osobnost se může rázem změnit, jelikož energie nového příjmení působí jemnohmotně na duševní stav a tím může nepříznivě ovlivnit její vnitřní rovnováhu. Rozhození rukopisu může mít příčinu i v jakékoliv životní změně, která působí emotivně na duševní stav jednotlivce, a v jakémkoliv věku.Rukopis je vytvořen ze symbolů, které ukazují, co si přejeme vyjádřit. Hlavní roli v převodu symbolů do slov a obráceně hraje místo v mozku zvané Wernickeovo centrum, které umožňuje chápat slova, která vidíme, či slyšíme. Jelikož je vnímáme zabarvené naší emocionální zkušeností a naším systémem hodnot, tento impulz je přesune do myšlenkové oblasti, která má za úkol sjednotit minulé zkušenosti (myšlenky a pocity) již prožité, s tím, co se děje zrovna nyní.Proto činy a rozhodnutí nejsou založeny na tom, co se nám děje v tuto chvíli, ale fungují podle toho, co se už stalo dříve. Mozek neví, co je skutečné a co ne. S rukopisem je to stejné, když čteme nebo píšeme slovo, jde o vizuální symbol, který nejdříve vnímáme jako obraz. Symboly, které používáme v rukopise nám odrážejí to, co cítíme a vnímáme smysly, proto nám mohou ukazovat zmatek, nebo naopak vnitřní rovnováhu a stabilitu. 

folder_openPřiřazené štítky

Energetické léčení - Shamballa

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

 Světelný multidimenzionální systém silné léčivé energie Shamballa je považován jako duchovní centrum naší planety, v němž se připravuje spirituální obnova lidstva a odkud bude přinesen nový ideál pokojné lidské existence. Shamballa je určena k léčení všech lidí i zvířat, nejvíce je však účinná pro ty, kteří jsou již pokročilí na své duchovní cestě, ve vyšším frekvenčním spektru. Systém Shamballa je v současné době také součástí intenzivní transformační energie. Při její léčbě dochází k nasměrování energie do příčiny problému (prosvětlováním bloků), která pracuje ve vyšších tělech i v jiných rovinách, léčí emocionální i mentální energetický systém a tím harmonizuje celé fyzické tělo. Z duchovního pohledu způsobuje přijetí sebe sama, otevření duchovního srdce a prožívání bezpodmínečné lásky. Shamballa má celostní přístup k léčbě jako takové, na vyšší úrovni funguje jako homeopatie, akupunktura a jiné léčebné metodiky.Systém světelné energie Shamballa byl poprvé channelován v roce 1996 a jeho pokročilejší verze s 1024 symboly byla přijata June Stephansen channelingem v roce 2003 a od té doby začal být více využíván. Tento systém je prezentován Nanebevzatým Mistrem Saint Germainem a Průvodcem Joelle a je tzv. "Jízdenkou k Vzestupu". Systém je rozdělén do 4 stupňů po 256 symbolech, které jsou předávány „telepaticky“ prostřednictvím zasvěcení přes Vyšší Já do aury, pak už pracujeme pouze s energií a s čistým úmyslem. Učení Shamballa (Shangri-la) je založeno na předpokladu, že existuje základní lidská moudrost, která může pomoci rozřešit světové problémy. Tato moudrost nepatří výlučně žádné kultuře nebo náboženství, nepochází pouze z Východu nebo ze Západu. Spíše je to tradice lidského bojovnictví, která existovala v mnoha kulturách a v různých údobích historie.Podle azijských tradic legenda o království mudrců v paralelním subtilním světě v neprobádaných krajích Tibetu a Himlájí vypráví o nalezených textech Kandľur a Tandľur v jednom z Tibetských klášterů, které jsou nejstarším popisem světa Shambally. Texty pochází z překladu indického sanskrtu z 8.-9.století a popisují Shamballu jako místo obklopené prstencem velehor, jehož vrcholy jsou trvale pokryty mlhou.Uvnitř za horskou hrází se nacházejí města a pagody se zlatými střechami, kolem nichž se rozprostírají háje a jezírka. Samotným středem říše je královský palác, vystavěný z drahokamů, vyzařující intenzivní světlo. Obyvatelstvo tvoří komunita zasvěcenců ovládajících vyspělou vědu a techniku. Původně tedy byla Shambala jakýmsi pozemským rájem. 

folder_openPřiřazené štítky

Sauna – teplo ze severu

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

Nohy Vás zebou, probouzíte se mrzutí a v práci se Vám z hlavy kouří? Tak to je čas na relax!Vyražte do sauny a nechte všechny neduhy z hlavy vypařit. Sauna má mnoho pozitivních účinků, posiluje obranyschopnost organismu, zvyšuje kondici a je skvělou prevencí před výskytem řady onemocnění. Jejích blahodárných účinků si podle archeologických nálezů užívali již v mladší době kamenné. V našich končinách se těší oblibě především finská sauna, jejíž masové šíření probíhalo především v 60.letech minulého století.Extrémní blahoSauna je název pocházející z finštiny a označuje malé stavení nebo místnost, která se po vytopení používá jako ohřívárna při saunování. Vnitřek sauny je velmi dobře izolovaný od okolí a vykládaný dřevem, uvnitř jsou saunová kamna (kiuas). Ve finské sauně jsou na kamnech kameny, na které se čas od času nalévá voda, aby vzniklá pára na chvíli zvýšila vlhkost vzduchu. Jde o typickou lázeň především severských národů, která je charakteristická střídavým pobytem osob v prostředí horkého, relativně suchého vzduchu, provázeným intenzivním pocením a následným ochlazováním v chladné vodě, na studeném vzduchu, ve sněhu nebo jen pod chladnou vodou. Teplota v sauně by se správně měla pohybovat mezi 80 a 100°C při relativní vlhkosti 5-15%. Vždy vstupujte do potírny pořádně osušeni, abyste nezvedali vlhkost. Vyšší teplota je pro regenerační účely nevhodná. Teplota je měřena nejméně 1 m od tepelného zdroje ve výšce 150 cm nad zemí a nejméně 20 cm od stěny. Nejvyšší teplota je u stropu, kde by neměla přesáhnout 110°C a nejnižší na podlaze – okolo 40°C. Doporučená délka pobytu v potírně se pohybuje mezi 10-15 minutami, vždy však sázejte na individuální pocity, sauna má bát především příjemná. U dětí by celková doba neměla přesáhnout deset minut, pro děti do tří let je sauna nevhodná. Ve fázi zchlazení by teplota měla dosahovat 8-12°C. Jde o přechod z extrému do extrému, takže kladné účinky se dostaví jen tehdy, pokud jsme zdrávi. Příjemné teplo a otužování v řadě lidí vyvolává mylnou představu, že sauna je ideálním místem pro léčbu viróz a jiných nemocí, ale organismus napadený chřipkou není v žádném případě vhodné ještě více zatěžovat!Třikrát a dostNásledovat by měl alespoň desetiminutový odpočinek. Zabaleni do prostěradla na lehátkách v odpočívárně si užijte klid a doplňte tekutiny, pocením tělo ztratí až půl litru vody. Ačkoliv se s vodou z těla odpaří i řada škodlivin, nemůžeme sauně připisovat redukční vlastnosti. K tomu nám bohužel pomůže jen pocení v tělocvičně.Celý proces vyhřívání a otužování je vhodné opakovat dvakrát až třikrát. Vyšší počet se nedoporučuje. Pokud přeci jen toužíte zvýšit účinky saunování, použijte kartáč, kterým masírujte tělo, dosáhnete tak většího prokrvení. Asi se Vám při představě sauny vybaví mrskání březovými větvičkami, dnes se s nimi pravděpodobně nesetkáte. Málo kdo ví, že původně měly sloužit jen k ovívání.Která je pro Vás ta pravá?U nás jsou oblíbené především tři typy saun – první již výše popsaná finská sauna, dále parní sauna, která se označuje také jako teplá mlhová lázeň. Parní sauny nejsou většinou zhotoveny ze dřeva, ale jsou zděné nebo dnes i z různých moderních materiálů. Parní sauna je oblíbená a zdravá potní lázeň, není tak horká a je mnohem vlhčí než klasická finská sauna. Používá nižší teploty mezi 43° – 46°C při relativní vlhkosti vzduchu až 100%. Klima lze obměňovat, je možno inhalovat páry s éterickými oleji nebo bylinami. Na rozdíl od finské sauny je horká pára vhodná při onemocnění dýchacích cest, je doporučována při léčbě a prevenci astmatu, zánětu průdušek, prevenci nachlazení, také u revmatických obtíží, přetížení svalů a poruch prokrvení.Třetím typem je možná méně známá infrasauna, která je konstruována jako infračervená prohřívací tepelná dřevěná kabina se speciálními infrazářiči. Prostorově je většinou menší než sauna finská, teplota zde dosahuje 40° – 60°C, vyhřátí je dosaženo poměrně rychle cca do 5 – 10 minut. Je vyvoláno velmi intenzivní pocení, jelikož používané infračervené záření proniká 2 až 10 mm hluboko do tkání. Proto se již neopakuje cyklus prohřátí a ochlazení jako v sauně finské. Pro své vlastnosti je také vhodnější volbou pro ty, kdo by si chtěli doma vybudovat saunu vlastní.Účinek saunování se projevuje až po několika návštěvách, optimální je zajít do sauny jedenkrát týdně. Postupně dochází ke zlepšení krevního oběhu a látkové výměny a posílí se cévní systém. Střídáním horkého a studeného vzduchu se nutí sliznice horních cest dýchacích k přizpůsobování se tepelným výkyvům, mohutným prokrvováním zlepšujeme jejích výživu a přívod obranných látek. Výsledkem je tedy celková otužilost a odolnost proti infekcím, která se bude do následujících měsíců dozajista hodit.

folder_openPřiřazené štítky

Rakovina

access_time06.únor 2020personRadka Eliášková

 Noviny hlásí blížící se vítězství nad nebezpečnou chorobou, ale je triumf už skutečně tak blízko? Rakovina versus lidstvo.Stopy po zhoubných nádorech najdeme ve zbytcích kostry dinosaura i na obrazech starých civilizací. Rakovině se nevyhnuli lidé žijící v době kamenné ani starověcí Egypťané, v jejichž mumiích našli archeologové tumory močového měchýře a kostí. Na začátku sedmnáctého století se obávaná nemoc stala jednou z nejčastějších příčin úmrtí a na konci devatenáctého už pomyslnému žebříčku suverénně kralovala. Začátkem 21. století se podle stále jásavějších titulků v novinách zdá, jako by konečné zúčtování s chorobou bylo otázkou měsíců, maximálně roků. Co je na tom pravdy?Za svůj název vděčí rakovina slavnému lékaři starověkého Řecka Hippokratovi, který zhoubné nádory označil slovem karkinóma podle řeckého karkinos, což stejně jako latinské cancer znamená rak. Původ v živočišné říši má i výraz onkologie, označující vědecký a medicínský obor, který se zabývá zhoubnými nádory. Onkos je totiž řecky krab. Hippokrates se zřejmě inspiroval tvarem nádorů prsu, jejichž dlouhé výběžky podobné račím nohám pronikají do zdravých tkání.Název rakovina jako obecné označení všech zhoubných tumorů už zůstal, i když část z nich nepřipomíná raka ani vzdáleně. Zrádná mutace Do čela nemocí, na které umírá nejvíc lidí, pomohlo rakovině postupné prodlužování lidského života. Na počátku nádorového onemocnění je totiž mutace - změna v genetické informaci buňky. Během života se v lidském těle vytvoří různých buněk asi deset bilionů. To je dost velké číslo na to, aby v některé z nich dřív nebo později došlo k náhodné změně DNA, čímž se změní i instrukce pro její růst a dělení. Mutace nejsou nijak výjimečné, vznikají díky nim nové druhy zvířat či rostlin. Naneštěstí ale mohou mít i negativní důsledky a z buňky se vyvine nádor.Onkolog Jan Žaloudík to nedávno výstižně popsal v rozhovoru pro MF Dnes: „S rakovinou je to jako s počítačovým programem, v němž - když se používá pořád dokola - může nastat chyba. Kdybychom všichni žili sto padesát let, s velkou pravděpodobností zemřeme na rakovinu.“Jak se z normální buňky stane buňka nádorová, medicína zatím přesně neví. Jisté je jen to, že na vzniku rakoviny mají svůj podíl takzvané karcinogenní látky.První z nich popsal už před dvěma sty lety londýnský chirurg Percival Pott, když si všiml, že rakovina šourku se častěji vyskytuje u kominíků, kteří jsou vystaveni nadměrnému působení kouřových zplodin. Dnes známe už kolem tří tisíc karcinogenních látek a jejich seznam podle všeho stále není konečný. Patří sem různé chemikálie, viry, v nehmotné podobě i radioaktivní nebo sluneční záření. Jsou ve vzduchu, ve vodě, v půdě, v tabákovém kouři, v uzenkách opékaných nad ohněm, v tvrdém alkoholu i ve zplodinách spalovacích motorů.Nemoc opředená mýtem.Přestože vztah rakovina rovná se ortel smrti už dávno neplatí, chorobu stále provází děsivý mýtus nevyléčitelnosti. Většina pacientů totiž donedávna umírala ve velkých bolestech, své udělaly i nepříjemné vedlejší účinky ozařování a chemoterapie. Přitom například u některých nádorů varlat či u ženského choriokarcinomu je dnes šance na vyléčení více než devadesáti procentní.Lékařům se daří i při léčbě dětských tumorů, dobré vyhlídky mají i pacienti s nejběžnějšími nádory prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, pokud ovšem přijdou včas. Naopak u pokročilého stádia rakoviny slinivky břišní, žaludku, jícnu, ledvin, jater či u nádorů mozku není šance na uzdravení příliš velká. Strachu z rakoviny dokáží obratně využít i média. Zprávami o vývoji nových léků nebo o léčebných postupech se to v novinách jen hemží, často na první stránce.Po každé takové zprávě zavalí lékaře vlna telefonátů ze strany pacientů a jejich příbuzných. Potíž článků o „léku proti rakovině“ se totiž skrývá v tom, že hlavní informace – tedy proti kterému konkrétnímu nádoru má lék zabírat a za jak dlouho by se mohl dostat k nemocným – bývá skromně přikrčena kdesi uprostřed textu. „Lidé si obvykle pod pojmem rakovina představují jednu jedinou chorobu. Neuvědomují si, že stejně jako mezi infekční nemoci nepatří jen spalničky, skrývá se i pod tímto pojmem mnoho různých nádorových onemocnění, která mají rozdílný průběh a rozdílným způsobem se i léčí,“ vysvětluje Luboš Petruželka, přednosta Ústavu radiační onkologie Nemocnice Na Bulovce a přednosta Onkologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.Mediální šlágr Jen během dvou namátkou vybraných lednových dnů se v našich nejčtenějších denících objevily hned tři zprávy, které pod titulky „Virus rýmy může podle vědců vyléčit kožní nádor“, „V Číně úspěšně vyzkoušeli nový genový lék proti rakovině“ a „Izraelští výzkumníci zastavili laboratorně rakovinu střeva“ hlásily blížící se vítězství nad obávanou hrozbou. Jenže skutečnost přece jen tak jásavá není – výzkum sice kráčí vpřed, ale vyhráno ještě zdaleka nemáme.  

folder_openPřiřazené štítky

Chov činčily

access_time09.únor 2020personRadka Eliášková

Chov činčil se stává v poslední době mimořádně oblíbeným. Tyto malé milé zvířátka pronikly do našich domácností pouze nedávno, ale pro svou nenáročnost jsou v rodině oblíbeným společníkem, z něhož mají radost především děti. Činčila poměrně výrazně připomíná veverku, má však o něco odlišný ocas a zejména uši. Těm, kteří se s tímto zvířátkem ještě nesetkali, se budeme snažit ho trochu přiblížit.Činčila má svůj domov v Andách v Jižní Americe. Jde o oblasti převážně nehostinného charakteru s nízkou teplotou ovzduší. Její výrazné oči jsou dokonale přizpůsobeny těmto podmínkám. Činčila sice nemá příliš dobrý zrak a nedokáže ani přesně odhadnout vzdálenost, díky daleko od sebe umístěným očím ale vidí pozorovat široké okolí. Co jí příroda ubrala na zraku, přidala jí na sluchu. Sluch je totiž nejlépe vyvinutým smyslem tohoto malého hlodavce. Má ve srovnání s tělem nepoměrně velké uši, které jsou i výrazně pohyblivé. Sluch používají činčily i při dorozumívání se. V jejím uších vede velké množství cév, které slouží i jako regulátor teploty. Kromě toho se na její hlavě nacházejí i hmatové vousy, které jí umožňují orientaci i v naprosté tmě. Velikost těla čičily se pohybuje v rozmezí od 25 do 35 centimetrů, má však velmi dlouhý, až 20 centimetrový ocas, díky kterému si ji určitě nespletete s jiným podobným zvířetem.Původně byla srst činčil zbarvena do tmavého šedého odstínu, postupným šlechtěním se dosáhli dnešní odstíny srsti, jakými jsou nejrůznější variace bílé, stříbrné, černé, hnědé či béžové. Pohlavní život tohoto hlodavce začíná velmi brzy, a to od 4. měsíce života. Obecně se činčily rozdělují na dvě skupiny. Do první skupiny patří činčila krátkosrstá, nazývaná též činčila pravá. Bohužel jde již o vyhynulý druh. V domácnostech proto převažuje druhý typ, a sice činčila vlnatá. Než se rozhodnete pro chov tohoto zvířátka, třeba si položit otázku, zda budete schopni starat se o něj dlouhou dobu. Průměrný věk činčily se v domácnosti totiž pohybuje kolem 15 let, nezřídka i více. Je třeba také pamatovat na to, že činčila je noční zvíře, proto v noci dělá hluk a je aktivní a naopak během dne potřebuje klid na spánek a odpočinek.Činčila vyžaduje velkou klec vystlanou senem a pískem a protože jde o zvíře poměrně činorodé, v ideálním případě by měla mít také dostatečně velký výběh. To má zase za následek poměrně časté ničení nábytku. Bohužel činčila se nedá v podstatě vůbec vychovat k přijatelnému chování. Třeba si uvědomit i to, že činčila není zvíře určeno na mazlení a ačkoliv se někdy nechá pohladit, ve většině případů si vaši náklonnost vysvětlí po svém a může svého majitele často kousnout. Je proto absolutně nepřijatelná pro malé děti. Posledním pravidlem při chovu je, že činčila není samotář a bude jí chybět kamarád. Proto je vhodné, pokud si hned pořídíte činčily dvě, nejlépe opačného pohlaví. Aby jste předešli nechtěné graviditě, samičku můžete nechat kastrovat.

folder_openPřiřazené štítky

Jak funguje lednička

access_time09.únor 2020personRadka Eliášková

Zajímali jste se už někdy o to, jak funguje lednička? Tento vynález je starý jen 200 let, ale princip chlazení znali již starověké civilizace. Podobu, jakou má dnes, však dostal až v 18. století, kdy francouzský vynálezce Focard Chateau sestrojil jakousi první novodobou ledničku. Byly to čtyři do sebe vložené skříňky, mezi nimiž byl led a ten i ochlazoval potraviny uvnitř. Princip ochlazování a chladícího efektu jak je známe teď ale vynalezli později.V roce 1834 zjistil Jacob Person, že některé tekutiny se vypařováním ochlazují. O necelých 30 let později už na mezinárodní výstavě spatřila světlo světa první lednička. V roce 1879 němec Karl von Linde vyrobil první domácí chladničku, která se dala používat iv domácnosti, přičemž na chlazení použil čpavek. V roce 1923, tedy až v 20. století, byla vyrobena první lednička, která na pohon kompresoru na chlazení používala elektromotor.Jak funguje lednička a celý princip moderního chlazení? Je to velmi jednoduché a vše se odehrává na základě zásad zkapalňování a vypařování. V chladničce se vzduch rozpíná, mimo chladničky zas stlačuje, na co slouží kompresor a mřížka na zadní straně chladničky. Chladnička odebírá teplo ze svého nitra, přenáší ho ven, kde se uvolňuje do vzduchu. Díky tomu se vzduch uvnitř ochlazuje. V pohybu udržuje chladivo právě kompresor, který čerpá kapalinu z výparníku do chladiče, která se vrací přes expanzní potrubí zpět už ochlazená. Kdysi se na chlazení používaly chemické látky jako například freon nebo jiné látky, které na první pohled vypadaly neškodné. Nebyly totiž jedovaté, vyparovali se při nízkých teplotách a nebyly drahé. Avšak když z použitých chladniček vytekly, způsobily v přírodě a v ozonové vrstvě velké škody. Proto koncem 20. století přišla snaha tyto chladící média nahradit něčím ekologičtějším. Tato látka se nazvala Greenfreeze, což v překladu znamená zelené ochlazení, respektive zelené zmrznutí. Je to láska, která nemá takové negativní účinky na životní prostředí než měli látky použité předtím. Látku vyrobili v roce 1992 a od té doby se stala běžnou součástí našich moderních chladniček. Teplota uvnitř chladničky ale není všude stejná. Například po otevření dveří chladničky vnikne z místnosti do vnitřního prostoru chladničky teplý vzduch. Jelikož teplý vzduch je lehčí než studený, hned stoupá do horní části chladničky az dolní části chladničky je studený vzduch vytlačena ven. Po uzavření dveří chladničky začne vzduch v chladničce ochlazovat a trvá určitou dobu než se dostane stav znovu do rovnováhy. Proto například i při rozložení jednotlivých potravin v chladničce ale i mrazničce dbáme na tento princip. Větší chladniček nás na to upozorňuje uvnitř i různými piktogramy. V principu tedy ty potraviny, které snesou vyšší teplotu, můžeme umisťovat výše, naopak, ty, které potřebují co nejnižší teplotu, dáváme do spodních příček. U starších chladničkách byl také běžný jev, že se zejména v horní části tvořil led, který snižoval efektivní chlazení a proto bylo třeba chladničky odmrazovat. Dnes se již v moderních chladničkách tvorbě ledu zabraňuje různými způsoby během chodu chladničky a není nutná tedy její nucena odstávka a rozmrazení. Nucenou cirkulací se vzduch uvnitř chladničky se tomuto negativnímu jevu zabraňuje a předchází. Kdysi se také výparník nacházel v horní části chladničky, moderní zařízení ho mají na celé zadní straně. Jak funguje lednička, jsme si tedy dnes komplexně objasnily a známe už nejen princip chlazení, ale i historii, která nás do dnešního stavu dovedla. V této oblasti se dělají i nadále četná zlepšení, avšak v dohledné době se neočekává zásadní změna v těchto principech a tedy chladničky v dnešní podobě přežijí pravděpodobně ještě velmi dlouho, mnohem déle než první modely.

folder_openPřiřazené štítky

Máte strach z létání?

access_time12.únor 2020personRadka Eliášková

Letecká přeprava se rok od roku stává čím dál častějším způsobem přepravy, a to také na kratší vzdálenosti. Létání je pohodlné, rychlé, vzrušující, ale pro někoho může být létání noční můrou. Bojíte – li se létat, máte strach nastoupit do letadla nebo nejste – li vůbec schopni do něj nastoupit, nejspíše se u vás objevila fobie z létání. Možná si říkáte, že není možné, aby strach z létání vzrostl ve fobii, ale tento jev není v dnešní době vůbec ojedinělý. Odvíjí se totiž od těch nejzákladnějších strachů lidstva – strach z výšek, strach ze stísněných prostor a strach ze tmy. Šokující fakta a rizikaDle vědců trpí touto fobií, vědecky nazývanou aerofobií, téměř jedna třetina dospělého obyvatelstva, což je poměrně šokující vzhledem k tomu, jak se letecká doprava rozvíjí a stává se běžnou součástí života.Vědecky není tato oblast tak dobře zmapována, jako ostatní, nám dobře známé fobie, setkat se s ní můžeme stejně často, jako se strachem z pavouků. Třesoucí se a zpocené ruce, zrychlený srdeční tep a návaly úzkosti. Takto se strach z létání může projevovat u všech věkových skupin.Těžko říci, jak přesně tento strach vzniká, nejčastějším argumentem bude asi obava z tragické nehody a smrti, přitom většina z nás ví, že riziko úmrtí při létání je několikanásobně nižší, než při neopatrné jízdě automobilem. Na druhou stranu, při letecké havárii je jen malá možnost na přežití, na rozdíl od automobilové nehody.Co pomůže?Lidé, kteří trpí touto fobií, se snaží striktně vyhýbat nasednutí do letadla, v extrémních případech nesnesou ani jeho blízkost. Pokud si myslíte, že trpíte aerofobií, nezoufejte. Zajisté, strachu se jen tak snadno nezbavíte, lze se ho ale pomalu zbavovat přirozenou cestou nebo pomocí léků. Napadá li vás spásná myšlenka doživotního vyhýbání se létání, není to správná cesta.Nejpřirozenější cestou je zbavit se strach z létání takzvanou kognitivní terapií, podobně jako u arachnofobie, kdy se pacient zbavuje strach postupným zvykáním si na obávaný předmět. Tomuto postupu se také říká desenzibilizace. Pokud tato metoda selže a létání se nemůžete vyhnout, pomůžou vám lékařem předepsané léky, nejčastěji různé druhy antidepresiv.

folder_openPřiřazené štítky

Folklor a lidová kultura nejen na Moravě

access_time15.únor 2020personRadka Eliášková

Masopustní veselí vždy platilo a stále i platí za čas plný radosti, nespoutané zábavy a odpočinku. Mohli bychom říci, že Masopust je jeden z mála svátků, kde neplatí předpisy o chování. Lidé se smyslem pro humor se nemusí omezovat a zapomínají na své všední starosti. Tancují, dávají sbohem zimě a oslavují nový příchod jara. Nechávají se vtáhnout mezi rozverný rej masek. Masopust vždy platil za období plné požitků, pojídání zabijačkových pochoutek a tradičních koblih. Veselou náladu povzbuzuje hudba a zpěv muzikantů, kteří hrají staré lidové písničky.Z počátku jsem byla velmi udivena, že se v blízkosti mého bydliště koná akce tohoto typu, o které jsem neměla nejmenší potuchy. Nebylo to o tom, že bych se o kulturní tradice nezajímala, spíše o tom, že jsem je nevědomě opomíjela. Poté, co jsem si tuto skutečnost uvědomila a rozhlédla se kolem, nestačila jsem se divit, kolik plakátů s pozvánkou na sobotní Masopust v Kadani jsem přehlédla. Myslím, že co se týče publicity a prezentace této akce, byla veřejnost dobře informována. Již při zhlédnutí nabídek kulturních akcí na Internetu, jsem byla zavalena mnoha informacemi o této zábavě. Proto jsem se dne 17.února 2007 zúčastnila 3.ročníku masopustu v královském městě Kadani. Masopustní zvyky patří k nejvíce udržovaným společenským zvykům v naší zemi, v Kadani je to ale věc nová. První kadaňský masopust byl pojmenován CK, o což se postarala hlavní maska vojáka Švejka. Celá slavnost se nesla v duchu C.K. Rakouska – Uherska. Letošní Masopust v Kadani uspořádalo město pro svého občany již potřetí.Lidové masopustní slavnosti se dnes již odbývají v sobotu nebo v neděli. Město Kadaň nebylo výjimkou. V dnešní době se veselí již neslaví jen ve vesnicích, ale časté je i slavení ve městech. V deset hodin ráno od kadaňského hradu k radnici zahájil průvod masek s vyhrávajícími muzikanty, Švejkem a povozem taženým koňmi, celodenní program. Švejk vypadal opravdově, tak, jak ho všichni známe v podání pana Hrušínského. Měl v sobě bodrost i bezelstnost, rozšafnost ve slově. Příjemně a neúnavně bavil lidi. Na kadaňském hradě jsme pro zpestření mohli slyšet vyhrávat kapelu Motovidlo.Historickým centrem města začaly pobíhat různé masky, které měly za úkol zlobit všechny kolemjdoucí a snažily se zapojit do veselí kohokoli se smyslem pro humor. Masopust je slavností, kde lidé mění své role a proto se, alespoň na chvíli, mění z diváků v aktéry. V každém průvodu v různých krajích panují rozdíly a to dle místních tradic. Když skupina dorazila k radnici, kterou lidé také nazývají Bílá věž, svým křikem přivolala současného starostu Kadaně Jiřího Kulhánka. Masky ho v čele se Švejkem požádaly o povolení masopustního veselí. Po „kratším“ přemlouvání jim starosta udělil povolení uspořádat masopustní veselici po celý den a předal nadvládu nad městem, což ztvrdil glejtem opatřeným pečetí. Když masky dostaly symbolický klíč od města, vydal se smuteční průvod ulicí Jana Švermy směrem k mostu, aby se tu rozloučil se zimou. Průvod doprovázeli burcující masky a také přihlížející občané. Pohanská bohyně Morana je zosobněnou zimou. Aby skončila její vláda a vystřídala ji bohyně jara Vesna, musí zemřít trojím způsobem. Morana byla vhozena do řeky Ohře a novým cílem průvodu se stal františkánský klášter. I přesto, že v Kadani je to věc nová, je to předkřesťanský zvyk.Hlavní postava masopustního veselí Švejk vyhlásil po krátké promluvě všem maskám „rabování, znásilňování a plenění.“ Od té doby nastával útok masek na veřejnost přibližně každou hodinu. Bujaré chování masek však nikdy nepřekročilo pravidla hry. Vše bylo s nádechem erotiky a všímavosti vůči opačnému pohlaví. Nic víc. Mnoho dobrovolníků a nadšenců připravilo rozsáhlý průvod bizarních a vtipných masek ve stylu české tradice i dobových a vnějších témat. Pořadů a novodobých obchůzek se většinou ujímají folklorní soubory, školy, občanská sdružení a místní spolky.Ze spolků se zábavy zúčastnily někteří členové z Českého Klubu Velocipedistů, neboli jezdců na vysokých kolech. Vzbuzovali obdiv mnoha přihlížejících občanů. Český Klub Velocipedistů je prvním sportovním klubem v Čechách.Veřejnosti nejvíce imponoval řízný pochod šestnácti pětatřicátníků a dvanácti vojáků pluku Marie Terezie z náměstí do zahrad františkánského kláštera. Občanské sdružení Regiment Wied se zabývá rekonstrukcí života řadové pěchoty, jejích taktik a bojových postupů. Masky byly velmi pestré a rozmanité. Řadu masek doplnily novodobé maškary, ve kterých se aktivně zapojily hlavně malé děti. Někdy šlo o skutečně náročná švadlenská díla, nejspíše vzniklá pod rukama šikovných babiček. Dětským novotvarům dominovaly masky jako komiksové postavičky, například Spiderman a Ufouni. U malých slečen převažovaly masky typu princezen a strašidýlek. Děti doprovázeli buď jejich rodiče nebo babičky a dědečkové.Nejvíce respektu u diváků vzbuzovaly masky démonické v podobě kostlivce, piráta a staré masky démona smrti. Smrťák mával kosou lidem nad hlavami, což nebylo nikomu zrovna příjemné. A také nechyběly pohádkové postavy jako čarodějnice. Ženy přišly s nápadem zapojit se do akce v roli čarodějnic teprve nedávno. Čarodějnice je mezi masopustními maskami novější postavou. A jelikož se traduje, že vodník jako pohádkový démon se vyskytuje v masopustních pochůzkách pouze v jižních Čechách, tak kadaňský vodník zřejmě tuto tradici porušil.Mezi nejoblíbenější masky patřily masky zoomorfní. Nejvíce v podání prasátek, kočiček, slepiček a pejsků. Tyto masky zvířátek velmi často vystupovaly ve dvojicích. Zvířecí masky patří k nejstarším. Samozřejmě nechyběly ani tradiční masky, bez nichž by kouzlo tradice nebylo zachováno. Neopominutelným zvířecím motivem masopustu byl medvěd. Patří mezi nejvýznamnější masky domácích masopustních průvodů a obchůzek. Nikdy neschází v průvodech ani při masopustním veselí. Medvěd vždy symbolizoval plodivou sílu. Na řetězu jej po celou dobu držel medvědář a předváděl s ním cirkusové výstupy. Jako symbol nesmělo chybět zvíře nabité mimořádnou silou. Masopustní maska koně je nejtypičtější českou zvířecí maškarou a má několik podob a názvů. Ruku v ruce ulicemi také kráčely masky Černocha a Číňana s obrovskou hlavou. Řezníci měli tradiční oblečení dle cechů. Stejně tak se do ulic rozutekli rozdvojené osobnosti i třímetroví lidé. Obchůzka masek městem mířila k františkánskému klášteru.Františkánský klášter patří mezi národní kulturní památky. Je opřen záhadnou legendou. Dříve na jeho místě bylo popraviště. Měl zde být popraven jistý šlechtic. Když ho odváděli na popravu, počal litoval svého činu a prosil Boha o odpuštění. Bůh mu nejspíše odpustil. Tři dny visel na šibenici a přesto zůstal živ. Když toto kadanští radní uviděli, rozhodli se ho osvobodit. Popraviště bylo přeloženo až na druhý konec města. Na tomto místě postavili kapli Čtrnácti sv.pomocníků. V areálu kláštera již od rána zněla hudba a konala se obrovská hostina s dobovým tržištěm. Nemohl chybět bohatý sortiment nápojů. Ochutnávalo se mnoho chutných druhů teplé i studené medoviny, slivovice a kořalky. Pivo a víno teklo proudem. Nikdo taktéž nemohl odolat stánkům s pohoštěním, kde se prodávaly pravé zabijačkové pochoutky. Opékala se prasata a prodávaly jitrnice. Také se smažilo tradiční sladké pečivo jako koblihy a prodávaly se různé cukrovinky. Koblihy jsou u nás dodnes neodmyslitelným, a zjevně nedohledně starým masopustním pokrmem. Recept na smažení masopustních koblih je snadný.Zahradami se nesla hudba a mohli jsme také shlédnout ukázky starých řemesel. O hudbu bylo vždy postaráno. Celý den zněly lidové písničky v podání pozvaných kapel, jako byly například Josef Švejk & CK Šraml, skupina Motovidlo a Pražský pouťový orchestr, což je skupina hrající lidové a staropražské písničky. Pro pobavení návštěvníků byli připraveni kejklíři a komedianti. Nejednalo se o akci výdělečnou, ale o potřebu společnosti. Proto panovalo pravé uvolnění a veselí. Vstupné bylo zadarmo.Ve třináct hodin proběhlo velké defilé masek za režie Josefa Švejka a o hodinu později vystoupilo Divadlo v Pytli z Hrobu, jež předvedlo divákům zajímavé představení o veselé hudební kapele Pytlíci z Křížanova. Masopustní oslavy vyvrcholily v sedmnáct hodin, kdy se shromáždily všechny kapely a masky a vyhlašovala se soutěž „O putovní pohár“ pro nejlepší masku. Králem masopustu byl zvolen šlechtic. Kromě vzhledu tajná komise přihlédla k tomu, jak tato maska dokázala hecovat diváky a byla aktivní při „rabování“. Tento titul bude masce patřit celý rok až do příštího masopustu. Žezlo a jablko pro kralující masku nahradilo „kadaňské srdce“ a půllitr se znakem Švejka. Tradicí bývá, že králi masopustu patří poslední rej masek. Bohužel se vítěz kvůli svému již podnapilému stavu nemohl zúčastnit tance. Zřejmě se přespříliš ztotožnil s tzv. bohem ožralství Bacchusem.Na masopust v Kadani také zamířil historický vlak z Plzně. Lidé si tak mohli vychutnat atmosféru celé akce nejen ve františkánském klášteře, ale také na vlakovém nádraží. Masopustní veselí patří k nejoblíbenějším slavnostem Kadaně, proto se i přes nepříznivé počasí přišla podívat spousta lidí. Celý den bylo zamračeno a sluníčko nevyšlo. Veřejnost to ale neodradilo. Mezi nejčastější diváky patřily mladé rodiny s dětmi a prarodiče s vnoučaty. Děti se většinou s potěšením aktivně zúčastňovaly veselí a dokonce samy přišly oblečené do masek. Nejvíce přišlo předškolních dětí. Dospělí většinou jen nečinně přihlíželi radovánkám a sem tam se někdo připojil k tančícím maskám. Přihlížejících diváků bylo 4x více než aktivních masek. Rabující masky se skládaly především z členů místních občanských a divadelních spolků a také z lidí, kteří měli smysl pro humor a nebáli se zapojit do akce.Myslím si, že lidé zábavy tohoto typu rádi navštěvují. Rádi si odpočinou od celotýdenního shonu a vyrazí se pobavit. Rej masek sledovali s nadšením a reagovali tleskáním a úsměvy. Při tzv. rabování masek byli vždy štědří a nějakou tu korunu vždy dali. Mezi davem jsem zahlédla i zahraniční hosty s fotografy a kamerami. Žádná situace jim nepřišla natolik obyčejná, aby nebyla příležitost si ji zvěčnit. Dětem nejvíce imponoval krásný kůň Ceasar, který táhl povoz s vyhrávající skupinou Motovidlo. Ta vyhrávala příjemné písničky od kadaňského hradu až k františkánskému klášteru.Po celou dobu akce byli přítomni členové policie, kteří ochotně vysvětlovali řidičům, kde se vyhnout masopustnímu průvodu. Po celé délce trasy byl zamezen vjezd dopravním prostředkům.Média tuto akci vyhodnotila jako povedenou. Neopomněla připomenout organizátorům zvyšující se počet lidí. Tedy, aby příští rok byl více brán zřetel na dosavadní malou kapacitu františkánského kláštera.Dle reakcí jsem usoudila, že letošní Masopust očekávání lidí nad míru splnil.Z původního rozsahu tradičních zvyků dnes zůstala jen poměrně malá část. Někde zůstaly jen body zábavy, jinde se projevují v podobě slavností, festivalů a scénických folklorních tvoreb.Na Masopustu jsem byla poprvé a doufám snad, že ne naposledy. Nejvíce se mi líbila nálada, která po celou dobu panovala. Všichni se usmívali a snad i zapomínali na své všední starosti. Veselí bylo s nádechem starobylé tradice a kulturního bohatství. Měli bychom si takových akcí více vážit. Poskytují nám kulturní pozůstatky z minulosti našich předků. Tradice z doby, do které se nikdo z nás již nepodívá.

folder_openPřiřazené štítky

Oáza klidu

access_time21.únor 2020personRadka Eliášková

Život, zvláště městský, poznamenává zvyšující se životní tempo i vnější negativní vlivy. Ovzduší a hluk přinášejí čím dál tím větší zátěž, takže má člověk stále stoupající potřebu stáhnout se do bezpečí osobního prostředí.Bytové textilie nejen chrání náš domov před chladem, hlukem a světlem, ale dodávají mu i teplo a útulnost. Jsou nejsnazší cestou k obměně obydlí na oázu klidu a bezpečí.Textil prozradí váš vkus Mezi součástmi vnitřního zařízení bytového interiéru patří textil k výrazným činitelům tvořícím náladu, udávajícím tón, poskytujícím prostoru osobitost a vyzrazujícím uživatelův vkus. Textil je v bytě převážně nositelem barvy a dekoru, tedy tím, co výrazně působí na náš zrak. Textilem lze vyvolat dojem velkého i malého prostoru, přiblížit některé části nebo je vzdálit. To vše souvisí s optickým působením barev. Vnímáme-li vnitřní zařízení jako scénu, pak je textil dekorací nejsnadněji manipulovatelnou, nejsnáze změnitelnou, nahraditelnou a doplnitelnou. A změna za úvahu stojí. Kolekce roku 2002 přináší romantiku a povzbuzení nálady.Trend v úpravě interiéru Pod heslem „uklidnění, zpomalení, uvolnění" prolínají nové aspekty životního stylu. Zdrojem úprav se stává touha po vnitřním míru, stabilitě hodnot v rušné neklidné době a potřeba smyslovějšího pobývání v interiéru. Na nutnost úniku před hektickým světem reaguje šarm improvizace, poezie všedního dne, vize harmonie, magie pohybu a touha po hojnosti, odlišené volbou materiálů, designu i barev.-Šarm improvizace pojí etnické prvky prošlé sezóny. Tvoří syntézu nádhery s jednoduchostí, lásky k ornamentu, harmonii severu Evropy s Afrikou a sílu tradice. Výslednicí je milá atmosféra plná obyčejně neobyčejných věcí. Možná trochu páté přes deváté, trochu přeplněné, ale lidské a vesele barevné.-Poezie všedního dne upřednostňuje individualitu, sen o řádu, zájem o detail i abstrakci. Vychází z toho, že tělo a du- še se má hýčkat. Inspirace působivou grafikou přírodních struktur a povrchů, a klasickými historizujícími motivy.-Vize harmonie, chceme-li, aby moderní svět vypadal romanticky, pak klíčovou roli hraje inscenace světelných her. Světlo je tím, co podporuje výsledný efekt, zakrývající realitu. Nabízí se tu široké pole pro fantazii designéra.-Magie pohybu je vzájemné prolínání snů a skutečnosti. Hledání a nacházení, touhy a sny. Tekoucí voda a bytostná lehkost jsou nosné prvky inspirace. Splývavé a těkavé tvary určují i design nábytku a zařízení. Studená, transparentní, nehotově působící atmosféra ovlivňuje výběr materiálů. Výsledný dojem je ovlivněn magií okamžiku, fascinací pohybu, působením krásy splývání a hry světla, třpytu i lesku.-Touha po hojnosti má atmosféru výzvy a oslovení, elegance i vášně, erotiky i svodu. Navazuje na glamour (trend prošlé sezóny), leč rafinovaněji a zdrženlivěji. Touha je elitářská, zábavná, excentrická, vypovídá o luxusu hojnosti. Inspiruje se květy i krystaly, snoubí přirozené i u- mělecké předlohy a nejvíc ze všeho preferuje květinové dekorace.Ať záclony vlají Nové trendy v ochraně před sluncem nabízejí řadu funkčních látek průsvitných, polotransparentních i zatemňujících. Paleta barev sahá od bílé klasiky přes něžný pastel až k silně zářivým barvám. Potisk a žakárové vzory se vyznačují moderními, spíše zdrženlivými desény. U záclon a závěsů se uplatňují batisty, organzy s výšivkami (tón v tónu). Vítězí materiály přírodní. Záclony mají působit dekorativně při pohledu ven. Nejvíce používané materiály jsou transparentní.Materiály budoucnosti Koberec už není jen způsob pokrytí podlahy, ale i prožitek. Preferují se drobné vzory. U přikrývek vyhrává materiál se snadnou údržbou. K chladnějším večerům patří pletené bavlněné přikrývky. U dekoračního textilu je obtížné obecný trend analyzovat. Existuje totiž velké množství stylů, a ty jsou i součástí vybavení oken. V podstatě jde o to, že materiály jsou především transparentní (případně kombinované). Musí plnit požadavek snadné údržby, být snadno aplikovatelný pro více použití (zavěšení na háčky i žabky).Ještě k ložnímu prádlu Kolekce záclon, dekoračních látek, nábytkových potahovin a ložního prádla je určena pro tři cílové skupiny. Kult mládí, moderní klasiku a cestující první třídy.Styl mládí vykazuje silné sklony k individualitě. Převládají grafické vzory, kára i pruhy. Moderní klasika nabízí výrobky vysoké kvality a barevné harmonie. Je inspirována přírodou a opět touhou po klidu. Dominují květinové vzory. A exkluzivní design určený pro skupinu - první třída? Asijské inspirace zpracované formou koláží. Elegantní pastelové tóny a mocné i neutrální barevné akcenty.

folder_openPřiřazené štítky

Vše o česneku

access_time22.únor 2020personRadka Eliášková

Historie česnekuČesnek patří do rodu Allium,byl znám už v nejstarší době kamenné v Malé a Střední Asii a v Egyptě. PopisJde o cibulovinu s plochými listy, která má cibuli složenou z několika stroužků. Květní lodyha s lichookolíkem bělavých až fialových květů dorůstá do výšky dvou metrů. Rozdělují se na paličáky a nepaličáky.Česnek skladujeme odděleně od ostatních potravin.Optimálním způsobem konzervování užitkových a chuťových vlastností česneku se zdá být sušení a následné mletí na prášek. Tento způsob konzervace si zachovává vůni, chuť i léčivé účinky.Kromě použití v gastronomii a jako léčiva ve farmacii má česnek i další význam. Květy jsou medonosné, od července do září poskytuje pastvu pro včely. Má i fytoncidní účinek, čehož se využívá v ochraně rostlin. Česnek zasazený poblíž jabloní a broskvoní ovlivňuje výskyt mšic a plísní, zápar ze zelných listů česneku a cibule se zase používá proti strupovitosti jabloní, kadeřavosti broskvoní a bramborové plísni.Konzumace a její přínosČesnek obsahuje 65 - 70 % vody, 2 - 10 % cukrů, 1 - 2 % bílkovin, 0,15 % tuku, 0,15 % silice, bezdusíkaté látky, vlákninu, vitaminy A, B, C, D a P, jód a další látky. Léčivou obsahovou látku představuje nepříjemně páchnoucí silice allicin. Nositel pachu se vytváří až druhotně při poranění stroužku nebo destilací vodní parou. Čerstvý, neporaněný česnek obsahuje nepáchnoucí antibioticky neúčinný sirnatý alliin, který se až při narušení česnekového stroužku mění pomocí enzymu allináza na nestabilní meziprodukt, a poté na česnekem páchnoucí vysoce antibakteriální a antimykoticky účinný allicin. Česnek ovlivňuje lidský organismus velmi příznivě. Silně působí na bakterie, kvasinky, prvoky, plísně, houby a dokonce i na viry. Je prokázáno, že zvyšuje žaludečně-střevní pohyblivost - peristaltiku, ovlivňuje tvorbu a vylučování žluče, odstraňuje větry, říhání, plynové koliky a kvasnou dyspepsii. Zvyšuje sekreci žláz, působí detoxikačně proti jedovatým zplodinám a antibakteriálně účinkuje na střevní mikroflóru. Příznivě ovlivňuje spazmus žaludku a střev, působí tedy i proti křečím. Snižuje krevní tlak, omezuje možnost vzniku arteriosklerózy. Česnek je běžnou složkou antisklerotických a hypotonických čajovin. V dětském lékařství se česnek s oblibou využívá jako prostředek proti střevním parazitům. Otravy z nadměrného používání česneku nejsou známy, silice ale působí dráždivě na oční sliznici i ve formě par. U citlivějších lidí se působení silice může projevit kýcháním, svěděním nosu, zvýšenou sekrecí a začervenáním pokožky. Nejlépe je česnek konzumovat syrový a proti pachu z úst je vhodné požít petrželovou nať. Česnek se doporučuje užívat při paradontóze, na mokvavé rány, ale i v klimaktériu. Velmi účinný je i při profylaxi chřipky, proti otravě olovem a nikotinem. Tip :Česnek je vynikající přísada do mnoha jídel, kdy už malém množství má schopnost zvýraznit jejich chuť. Skvěle se hodí do dressingů, salátů a nepostradatelný je třeba v humusu nebo avokádové pomazánce.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Zdraví na dotaz v té době

Alergie? Ani doma nejste v bezpečí

access_time29.květen 2019personRedakce

Alergeny si nevědomky pěstujeme hlavně v domácím prachu. Co na vás číhá i mezi stěnami vašeho „bezpečného“ domova?Domácí prach je směsicí různých látek a množství alergenů, které se v každé domácnosti trochu liší. Nejčastějšími alergeny, které si doma pěstujeme, jsou:RoztočiByt bez roztočů neexistuje. Roztoči jsou běžnou součástí každé domácnosti. Živí se zejména šupinkami lidské kůže, ale také bakteriemi a plísněmi. Nejčastěji se objevují v kobercích a lůžkovinách. „Alergie způsobují enzymy obsažené ve výkalech roztočů, které produkují. Projevy jsou různorodé –  od vyrážek, podráždění sliznice až po alergickou rýmu,“ uvádí alergoložka a imunoložka MUDr. Blanka Haindlová. Výkaly roztočů se nejčastěji šíří vzduchem, kdy se spojují s částečkami prachu a usazují se na podlahách a nábytku. Potíže pociťujeme především ve chvíli, kdy tyto usazené částečky rozvíříme.PlísněV prachu najdeme také plísně, ty se nevyskytují pouze v provlhlých stavbách, ale také ve venkovním prostředí. „Nejvíce jich do bytu či domu nalétá během vlhkého léta a podzimu. Spory z plísní pak poletují společně s částečkami prachu ve vzduchu. V jednom gramu prachu je až jeden milion spor plísní,“ říká Jiří Najman, zástupce centrálních vysavačů Husky. Pokud máte doma navíc koberce, najdete vysokou koncentraci plísňových alergenů také v něm. Alergie na plísně se projevují zejména rýmou, záněty očních spojivek, ekzémy, bolestmi hlavy a chronickým kašlem. Plísně mohou ale vyvolat i astma.Alergeny zvířatPokud sdílíte domácnost se zvířecím mazlíčkem, máte v domácím prachu také zvířecí alergeny. Ty dosahují ze všech zmíněných alergenů nejmenších rozměrů a dostanou se tak téměř všude. Nejčastější alergie vznikají na kočičí a psí alergeny, které nezpůsobuje zvířecí srst, ale alergeny v ní usazené. Ty pocházejí ze zvířecích slin, moči, potu a lupů, které se po zaschnutí uvolňují do místnosti a zůstávají tak v domácnosti i měsíce poté, co v ní bylo zvíře naposledy. Eliminovat zvířecí alergeny lze za pomoci přípravků, které je odstraňují přímo ze zvířete, a také pravidelným úklidem, především utíráním prachu a častým vysáváním. „Pozor ale na robotické vysavače, které prach s alergeny v místnostech namísto vysávání spíše víří. Stejně tak se nelze úplně spoléhat ani na klasické vysavače, které sice vysávají lépe, přesto víří prach v místnosti, a ty nejjemnější částečky s alergeny se vracejí do místnosti. Prach se proto po vysávání usazuje zpět na nábytku i podlahách. Funkčním řešením jsou pouze vysavače centrální, které veškerý prach s alergeny odvádí mimo vysávané místnosti,“ upozorňuje Jiří Najman, zástupce z firmy Husky.PylNa podzim, stejně jako na jaře a v létě, máme v domácím prachu pyl podle aktuální pylové sezóny, který se nám do domu či bytu dostane většinou otevřeným oknem. Na podzim to jsou pyly plevelů. Alergie na pyl patří mezi nejrozšířenější alergie a náleží jim pomyslné první místo. V současné době jí trpí až pětina populace a může vzniknout kdykoliv v průběhu života. Projevuje se ucpaným nosem nebo vodnatou rýmou, slzením a svěděním očí a kýcháním. Pokud jste na pyl alergičtí, doporučují se zejména speciální sítě do oken proti pylu či záclony, na kterých ulpí větší částečky pylu. Důležité je také během pylové sezóny dbát na zvýšený pořádek a pravidelné vysávání, nejlépe centrálním vysavačem.

folder_openPřiřazené štítky

Sekněte s kouřením. začněte e-kouřit.

access_time08.červen 2019personRedakce

O tom, že kouření je pro zdraví škodlivé, informují i krabičky tabákových cigaret. Ale i přes tato upozornění kuřáku neubývá. Raději obětují své zdraví, než aby se zbavili své závislosti. Ale před pár lety se na trhu objevila elektronická cigareta, která měla původně sloužit k odvykání kouření. Ale v současné době je elektronická cigareta výrobci představována jako levnější a zdravější náhražka za klasickou cigaretu. V dnešním článku se podíváme, jaké má elektronická cigareta výhody.zdravější a levnější kouřeníElektronická cigareta je považována za levnější a zdravější formu kouření. Elektronická cigareta neprodukuje žádné škodlivé látky, ale pouze čistý nikotin. Do těla se vám tedy nedostane dehet, oxid uhličitý, ani karcinogenní látky, které vznikají při spalování tabáku. Elektronická cigareta totiž funguje na zcela jiném principu než klasická cigareta.Do elektronické cigarety se dává tekutá náplň eliquid, která obsahuje kromě další přídatných látek pouze nikotin. Eliquid se přeměňuje kouřením na páru, kterou kuřák vdechuje a vydechuje. Pára nijak nezapáchá, a tak neobtěžuje vaše okolí. Má příjemné aroma, a tak si ji můžete „zapálit“ i v nekuřáckých prostorech.I když se předpokládá, že brzy vláda vydá zákon, který bude zakazovat kouření e-cigaret i v nekuřáckých prostorech a budou mít stejné podmínky jako klasické tabákové cigarety, tak se nechejme překvapit.když vy, tak i váš partnerJestliže tedy přejdete z klasických tabákových cigaret, tak přesvědčte o tom i svého partnera, pokud kouří. Dejte mu elektronickou cigaretu jako dárek pro muže. Snížíte tak náklady na kouření o více než polovinu a za ušetřené peníze si můžete raději zajít na romantickou večeři. Už kouření cigaret nebude zasahovat tak rapidně do rozpočtu domácnosti.

folder_openPřiřazené štítky

Těžké kovy - Detoxikační protokol - efektivní vylučování neurotoxinů

access_time09.červen 2019personRedakce

Neurotoxiny jsou substance, které se vyznačují silnou afinitou k nervovému systému savců. Jsou absorbovány nervovými zakončeními a jsou dále neurony transportovány k nervovým buňkám. Na této cestě ničí vitální funkce nervových buněk, jako například axonální dopravu živin, mitochondriální dýchání (přísun kyslíku) a DNA. Lidské tělo se snaží, pomocí všech dostupných čistících mechnismů, tyto neurotoxiny vylučovat: pomocí jater, ledvin, kůže a vydechovného vzduchu. Detoxikační mechanismy obsauhují acetylaci, sirné vazby, glucuronidizaci (proces vylučování apolárních látek přes játra a ledviny skrze vazbu na kyselinu glucoronovou), oxidaci a další. V tomto procesu hrají játra rozhodující úlohu. Většina škodlivin je vedena tekutinou žlučovou do tenkého střeva a vyloučena trávicím traktem. Kvůli lipofilním/neurotropním vlastnostem neurotoxinů, jsou tyto, díky nespočetným nervovým zakončením enterického nervového systému (ENS) ve střevní stěně, znovu absorbovány. Enterický nervový systém má více neuronů než páteř. Od okamžiku přijetí toxinů přes sliznici jsou k dispozici čtyři cesty:Přijetí nervy a axonálním transportem k páteři (sympatické neurony), nebo k mozkovému kmeni (parasympatiké neurony) - a odtud zpět do mozku.Přijetí krevním oběhem a dutou žílou zpět k játrům.Přijetí lymfatickým systémem a přes Thorax Ductus ke subklaviární žíle.Přijetí střevními bakteriemi a skrz střevní stěnu.Nekompletní seznam neurotoxinů podle důležitostiTěžké kovy jako rtuť, olovo, kadmium, hliník.Biotoxiny jako toxiny tetanu, botulinum (botox), toxiny ascarididae (střevní paraziti), nespecifické toxiny streptokoků, stafylokoků, borelií (např. Quinolinic acid), chlamydií, tuberkulózy, mykóz a toxinů produkovaných viry. Biotoxiny jsou nepatrné molekuly (200 - 1000 kilodaltonu) obsahující síru a dusík. Náleží ke skupině chemických poslíčků, které mikroorganismy používají při kontrole imunitního systému pacienta.Xenobiotika (lidmi vytvořené jedy v životním prostředí) jako dioxin, formaldehyd, insekticid, impregnační nátěry na dřevo, PCB atd.Konzervační látky, dráždivé látky jako Aspartam (sladidlo) a kosmetika, potravinová barviva, fluoridy, metyl a propyl paraben atd.Objevil jsem, že rtuť má ve všech svých chemických formách synergický efekt na všechny ostatní toxiny. Jakmile je rtuť odstraněna, začíná tělo vylučovat všechny ostatní toxiny, i když tyto nebyly aktivovány.Co jsou to symptomy?Každá nemoc může být neurotoxiny způsobena, ovlivněna, nebo zesílena. Únava, deprese, nespavost, ztráta paměti a otupění smyslů jsou obecné ranné symptomy.Jak je stanovena diagnóza?Anamnéza: měl jste někdy amalgámové plomby? Kousnutí klíštětem? atd.Symptomy: jakou máte krátkodobou paměť? Trpíte znecitlivěním některých částí těla, neobvyklými smyslovými vjemy?Laboratorní testy: kovy, vlasy, sérum, krev, moč: xenobiotika (jedy v životním prostředí) Biopsie tukové tkáně, krev, močAutonomní regulační diagnostika podle Dr.med. Dietricha Klinghardta.Bioenergetická vyšetření (EAV, kineziologie).Reakce na terapie.Functional Acuity Contrast Test (FACT): měření prokvení sítnice.LéčbaZ jakého důvodu je potřeba někoho léčit? Je to vůbec nutné? Nemůže tělo toxiny eliminovat přirozenou cestou?Zde je krátký seznam na sobě nezávislých rizikových faktorů, které způsobují nahromadění kovů v jinak zdravém organismu, nebo zpomalují, pořípadě blokují detoxikační schopnost těla.GenetikaKontakt s toxickými látkami v zaměstnáníDřívější chorobyOperaceUžívání léků, nebo „regeneračních“ látekEmocionální traumata, zvláště v raném dětstvíSociální postaveníPožívání velkého množství sacharidů v kombinaci s nedostatkem proteinů (zvláště u vegetariánů)Užívání homeopatické rtutiPotravinové alergieElektromagnetické prostředí pacienta (používání mobilních telefonů, bydliště v blízkosti vedení vysokého napětí atd.)ZácpaLymfatická drenáž v oblasti hlavy (sinusitis, jizvy po odebrání mandlí, špatný zubní skus)Počet amalgámových plomb pacienta v průběhu života, počet amalgámových plomb matky pacientaNa tomto místě budou zmíněny detoxikační preparáty, které jsou přírodní a stejně (nebo možná účinnější) učinné jako těch málo farmaceutických látek, jenž jsou k dispozici. Poněvadž tyto produkty nemohou být ani patentovány, a nemohou sloužit ani k neetickému obohacování, nenašly dost pozornosti v evroských a severoamerických lékařských výzkumech. Ty nejlepší vědecké studie na toto téma pocházejí z Asie.Základní program:Zvýšené dávky proteinů, minerálů, mastných kyselin a tekutin.Pozadí:Proteiny podporují nejen důležité základy endogenní detoxikace těžkých kovů, ale také transportní látky jako Coeruloplasmin, Metallothionin, Gluthation a další. Aminokyseliny s rozvětvenými řetězci v syrovátce z kravského a kozího mléka, působí rovněž detoxikačně.Kovy se shromažďují pouze na těch místech v organismu, která jsou pro napojení metalických iontů naprogramovaná. Každý nedostatek minerálů umožňuje toxickým kovům napojit se na volné vazby. Zdravý minerální základ je předpokladem pro všechny pokusy o detoxikaci (selén, zinek, mangan, germanium, molybden atd.) Už skrze samotnou podporu minerálů, může tělo samo začít toxiny vylučovat. Stejně důležité jsou také elektrolyty (natrium, kalium, kalcium, magnezium), tyto pomáhají při transportu toxického odpadu přes mezibuněčný prostor směrem k lymfatickým a venózním cévám.Lipidy (složené z mastných kyselin) tvoří 60-80% našeho centrálního nervového systému, a proto musí být neustále doplňovány. Každý nedostatek lipidů způsobuje náchylnost nervového systému pro vazby s kovy rozpustnými v tucích, např. metylrtuti, jako neviditelné výpary bez zápachu, neustále se uvolňující z amalgámových plomb.Nedostatečný přísun tekutin může vést k znečištětní ledvin kovy. To má za následek otok bazální membrány a ledviny tak nemají možnost toxiny odfiltrovat. Přidáním malého množství roztoku elektrolytu do vody, je udržována rovnováha fluida v intra a extracelalulárním prostoru.Koriandr (čínská petržel - cilantro):Toto kuchyňské koření má schopnost mobilizovat rtuť, kadmium, olovo a hliník z kostí a z nervového systému. Je to pravděpodobně jediná účinná látka, která mobilizuje rtuť uloženou ve vnitrobuněčném prostoru (ve spojení s mitochondriemi, tubulinem, lipozómy atd.) a v buněčném jádru (zrušení poškozování DNA, způsobované rtutí).Koriandr mobilizuje více toxinů, než je sám schopen z těla odstranit. Dochází k zaplavení vazivové tkáně (jsou zde umístěny nervy) kovy, které byly doposud uloženy na bezpečných místech. Tento proces se nazývá „zpětná otrava“. Tomuto může být snadno zabráněno dodáním látky, která jed ve střevech absorbuje. Po mnoha pokusech jsme zvolili řasu chlorella.Před nedávnem provedená studie na zvířatech ukázala rapidní odbourání hliníku ze skeletu pomocí chlorelly. Účinek řasy převážil všechny doposud známé detoxikační látky.Dávkování a užívání tinktury koriandru:Nedoporučuje se podávat před odstraněním amalgámových plomb!Tinktura se užívá vždy s horkou vodou, tím se neutralizuje jedna toxická látka. Na začátku dvakrát denně 10-20 kapek krátce před jídlem, nebo 30 minut po požití chlorelly (korinadr dává signál žlučovým šťávám, které obsahují vyloučené neurotoxiny, k transportu do tenkého střeva. Žluč se přirozeně uvolňuje při jídle a její množství je zvýšeno za přítomnosti koriandru. Za nepřítomnosti chlorelly, je většina neurotoxinů na své cestě do tenkého střeva reabsorbována volnými nervovými zakončeními enterického nervového systému). Pro plnou účinnost se dávka pomalu zvyšuje na 10 kapek 3 - 4 krát denně. Poslední dávka se podává těsně před spaním - spánek je hlavní detoxikační čas těla. V počáteční fázi vylučování se koriandr užívá nepřetržitě 2 týdny, poté následuje týdení přestávka.Další možnosti užití koriandru:5 kapek 2x denně vtírat do nožních kloubů, jsou tak aktivovány kovy ve všech orgánech, kloubech a strukturách pod bránicí. Vtíráním do zápěstí jsou aktivovány orgány, klouby a struktury nad bránicí. Zápěstí mají velmi hustou autonomní innervaci (axonální absorbce koriandru), dále zde vedou hlavní lymfatické kanály (lymfatická absorbce).Koriandrový čaj: 10 až 20 kapek přidat do šálku s horkou vodou a pomalu vypít. To způsobuje rychlejší očistu mozku od neurotoxinů. Doporučuje se při bolestech hlavy a jiných akutních symptomech. Bolesti kloubů, Angina: 10 až 20 kapek vtírat do postižených oblastí. Toto vede často k okamžitému uvonění bolestí.Chlorella:K dispozici jsou jak Chorella Pyrenoidosa (lepší schopnost absorbce toxinů, ale hůře stravitelná) tak i Chlorella Vulgaris/Chlorella Japan (vyšší obsah CGF - Chlorella Growth Factor, lépe stravitelná nižší kapacita absorbce kovů). Chlorella má komplexní, život podporující vlastnosti.Antivirální účinky (zvláště účinná proti viru Cytomegalie):Váže toxiny (mucopolysacharidní membrány), všechny známé toxické kovy, jedy z životního prostředí jako dioxiny a další.Léčí a aktivuje vlastní detoxikační funkce.Zřetelné zvýšení snížených hodnot glutathion.Sporopolenin je tak účinný jako cholestyramin ve vazbě neutoxinů, a ještě efektivnější ve vázání toxických kovů než každá doposud známá přírodní látka.Různorodé peptidy opravují coeruloplasmin a metallothionin.Alfa a gamma linoly mastné kyseliny (12,4%) pomáhají vyvážit zvýšený příjem rybího tuku při detoxikační kůře a jsou zodpovědné za mnoho jiných funkcí včetně tvorby peroxisomů.Methyl-Cobolamin je potrava nervového systému, opravuje poškozené neurony a má vlastní detoxikační účinek.Růstový faktor chlorelly (CGF) pomáhá tělu uvést do pohybu zásadní samodetoxikační mechanismy. Zdá se, že chlorella vyvinula za milióny let specifické detoxikační proteiny a peptidy proti jakémukoli toxickému kovu.Porfyriny chlorofylu mají zvláští účinek při vazbě těžkých kovů. Chlorofyl aktivuje mimo jiné receptor PPAR buněčného jádra, který zodpovídá za čtení DNA a kódování tvorby peroxisomů (viz. rybí tuk) a otevření buněčné stěny (neznámý mechnismus), které je podmínkou všech detoxikačních procesů. Normalizuje odpor inzulínu a mnoho jiného. Farmaceutické preparáty, které aktivují PPAR receptor jako např. Pioglitazon, se ukázaly jako efektivní při léčbě rakoviny prsu a prostaty.Vynikající potavina: 50-60% amonokyselin, ideální potrava pro vegetariány, Methyl-cobolamin - nejsnadněji absorbovatelná forma vitamínů B12, B6, minerály, chlorofyl a beta karoten atd.Posiluje imunitní systém.Pomáhá při trávení (stavící efekt).Alkalizuje (důležité u pacientů se zhoubnými nádory).Dávkování:Ze začátku 1 gram (= 4 tablety) 3 - 4x denně. To je standartní udržovací dávka pro dospělého při aktivní detoxikaci po dobu 6 až 24 měsíců. Během aktivnější fáze detoxikace (každě 2-4 týdny po dobu jednoho týdne), ve které je podáván také koriandr, může být dávka zvýšena až na 3 gramy 3 - 4x denně (po dobu jednoho týdne s následným návratem ke standartní udržující dávce). Užívat 30 minut před každým jídlem a před spaním.Tímto způsobem se nachází chlorella přesně tam (část tenkého střeva), kde je při začátku jídla vtřikována žluč obsahující toxické kovy a další jedy. Tyto jsou buněčnou stěnou chlorelly navázány a vyloučeny trávicím traktem.2 dny před plánovaným odstranění amalgámových plomb by měla být dávka zvýšena a dále udržována po dobu 2 - 5ti dnů po zákroku. (čím více plomb je odstraněno tím déle by měla být dávka udržována, v časovém období zubařských zákroků by neměl být podávám žádný koriandr. Během této doby nepotřebujeme aktivovat žádné hlouběji uložené toxiny už k beztak vysoké expozici. Pokud při detoxikační kůře užíváte vitamín C, jezte jej v co možná nejvetším časovém odstupu po požití chlorelly, nejlépe po jídle).Vedlejší účinky:Většina vedlejších účinků reflektuje toxický účinek mobilizovaných toxických kovů při jejich transportu zkrze tělo. Tomuto problému se můžeme lehce vyhnout tím, že dávka chlorelly je podstatně zvýšena a ne snížena což znamená pouze zhoršení problému (nízká dávka chlorelly mobilizuje více kovů, než je sama ve střevě schopna absorbovat, vyšší dávka váže více toxinů, než jich mobilizuje).Někteří lidé mají zažívací obtíže s buněčnými membránamy chlorelly. Užívání enzymu celuláza odstraňuje tento problém.Enzym celuláza je k dostání v obchodech se zdravou výživou jako podpora zažívání. V některých případech pomáhá užívání chlorelly současně s jídlem, i když tento způsob není tak efektivní. Chlorella Vulgaris nebo také Japan má tenčí buněčnou stěnu a je tudíž pro osoby se zažívacími problémy vhodnější. Na trhu jsou k dispozici i extrakty chlorelly (PCA) bez buněčné stěny, které jsou velmi drahé a méně účinné, za to jsou ale snadno stravitelné.Chlorella Growth Factor (CGF):Toto je tepelně upravený extrahovaný koncentrát z chlorelly s určitými peptidy, proteiny a dalšímy látkami. Výzkum CGF ukazuje, že děti netrpí zubním kazem a jejich skus (čelisti a vývoj obličeje) jsou téměř dokonalé. Jsou méně nemocné a rostou rychleji.Mají vyšší IQ a vyvinutější sociální schopnosti.Existují případy pacientů se zhoubnými nádory, jejichž stav se dramaticky zlepšil při užívání vysokých dávek CGF. Z našich zkušeností ovlivňuje CGF pozitivně průběh detoxikace, ta je celkově kratší a efektivnější. Odpovídající výrobek je z řasy chlorella Vulgaris/Japan: CVE (Chlorella Vulgaris Extrakt) a je velmi efektivní při vylučování olova.Doporučená dávka:1 kapsle CGF při 20 tabletách chlorellyČesnek setý (allium sativum) a česnek medvědí (allium ursinum):Je dokázáno, že česnek chrání červené krvinky před nežádoucími oxidativními vlivy, které jsou vyvolány toxickými kovy v krevním řečišti při jejich transportu z těla ven. Kromě toho má česnek vastní detoxikační účinky. Česnek obsahuje početné sirné komponenty včetně vzácných skupin Sulf-hydrylů, které oxidují rtuť, kadmium a olovo a dělají je tak vodou rozpustné. To ulehčuje organismu tyto látky vyloučit.Česnek osahuje kromě jiného Alliin, který je enzymy přetvořen na Allicin - nejsilnější přírodní antibiokum. Pacienti otrávení těžkými kovy trpí většinou sekundárními infekcemi, které způsobují část symptomů. Česnek obsahuje také nejdůležitější minerál k ochraně před otravou rtutí: bioaktivní selén. Většina výrobků osahujích selén jsou těžce absorbovatelná a nedostanou se tak do částí těla, kde jsou nejvíce zapotřebí. Česenk-Selén je tedy nejlepší přírodní zdroj, který máme k dispozici. Česnek chrání před srdečními onemocněními a rakovinou. Biologický poločas rozpadu allicinu (poté co je česnek rozmačkán) je zhruba 14 dní.Většina výrobků, které jsou na trhu k dostání neobsahují žádné aktivní látky alicinu. Toto odlišuje česnek sušený mrazem od všech ostatních doplňků stravy. Tinktura česneku medvědího je vynikající při detoxikaci, ale je méně účinná jako antibiotikum.Dávkování:Závisí na obsahu alliinu. Česnek sušený mrazem od BioPure nebo od Heidelberger Chlorella jsou v současné době výrobky s nejvyšším obsahem alliinu: 26000 jednotek v jedné kapsli (produkty, které jsou k dostání v obchodech se zdravou výživou většinou neobsahují žádný alliin, nejlepší, které jsme testovaly, dosahovaly hodnot 3000 jednotek v jedné kapsli).Česnek sušený mrazem:1-3 kapsle česneku sušeného mrazem po každém jídle. Na začátku 1 kapsle denně po hlavním jídle a pomalu dávku zvyšovat. Na začátku může pacient silněji reagovat (způsobeno zabíjením patogenních plísní a bakteriálních organismů).Při detoxikaci používat nejprve česnek medvědí, poněvadž vybíjí méně patogenních zárodků a tudíž nedochází k Herxheimerově reakci (reakce těla na bakteriální jedy): užívejte 10-20 kapek česneku medvědího k jídlu minimálně 3 x denně.Rybí tuk Omega 3:Komplexy mastných kyselin EPA a DHA v rybím tuku udržují červené a bílé krvinky flexibilní a vytvářejí tak lepší mikrocirkulaci mozku, srdce a dalších tkání. Všechny detoxikační procesy závisejí na optimálním zásobování kyslíkem a proudění krve. EPA a DHA chrání mozek před virálními infekcemi a jsou zapotřebí při rozvoji inteligence a zraku. Nejdůležitější buněčnou organelou je Peroxisom. Jeho jemné struktury mají v buňce speciální funkci. V hypofýze je v peroxisomu vytvářen melatonin, v neuronech dopamin a norepinefrin atd.To je přesně to místo, kde se fixuje rtuť a ostatní toxické kovy a brání tak buňce provádět její funkci. Ostatní vědci se koncetrovali spíše na ostatní organely jako např. mitochondrie, které jsou podle našich zkušeností poškozezy až mnohem později. Buňka se dále snaží poškozené peroxisomy nahradit novými - pro tento úkol potřebuje velké množství mastných kyselin, především EPA a DHA. Donedávna se předpokládalo, že je tělo samo schopno z jiných omega 3 mastných kyselin, např. z rybího tuku, vytvářet vlastní EPA a DHA. Dnes víme, že tento proces je velmi pomalý a není schopen držet krok s velkou spotřebou EPA a DHA, která je podmíněna dnešní toxicitou našeho životního prostředí.Rybí tuk je dnes uznáván jako esenciální potravina, také pro vegetariány. Výzkumy posledních let odhalily, že vývoj inteligentních opic se odehrával v přímořských oblastech, kde opice začaly konzumovat velké množství ryb. Proč tedy nevyužijeme tohoto objevu a nekonzumujeme větší množství rybího tuku?Mastné kyseliny v rybím tuku jsou velmi citlivé na elektromagnetická pole, výkyvy teplot, světlo a další aspekty výroby a následného trasportu. Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, degenerované tuky, ale i zoxidované a znečištěné tuky jsou často k nalezení v komerčních produktech. Ideálním způsobem by měl být rybí tuk skladován a přepravován v nepřerušeném chladícím řetězci, než se nakonec dostane do klientovi lednice. Zdroje rybího tuku by neměli být znečištěny, tedy prosté od rtuti, což je stálě složitější.Rybí tuk by měl mít lehkou rybí příchuť, ale ne příliš intenzivní. Pokud tato příchuť chybí tak je vitalita oleje špatným zpracováním a zacházením znehodnocena. Pokud olej zapáchá je to způsobeno jeho oxidací. Proto doporučuji užívat níže uvedený produkt (Premium kvalita), poněvadž je vyroben za maximálních podmínek. Klinické výsledky to dokládají.Dávkování:1 kapsle Omega-3 4x denně během aktivní detoxikační kůry. 1 kapsle 2x denně jako udržovací dávka. Nejlépe užívat společně s řasou Chlorella.Pro léčbu bipolárních chorob, post-partum deprese a jiné formy duševních onemocnění, potřebuje tělo 2000 mg EPA denně (David Horrobin). Při zhoubných onemocněních je nutná dávka 120 mg EPA denně. Pokud zohledníme údaje na etiketě, vypočítáme si snadno odpovídající dávku.Vyvážený roztok elektrolytů (Matrix Elektrolyte od BioPure):Autonomní nervový systém nefunguje dobře u většiny toxických pacientů. Impulzy v organismu nejsou přijímány, nebo jsou špatně vyhodnoceny a interpretovány. Toxiny nemohou být odtransportovány skrze extracelulární prostor. Užívání vyššího množství mořské soli (Keltská sůl) a vyřazení normální soli z jídelníčku se ukázalo při řešení většiny těchto problémů jako velmi účinné.Nejúčinnější se ukázal roztok vyvinutý americkým chemikem Ketkovským. Vynalezl velmi účinnou formuly k nahrazení elektrolytů, která byla následně vylepšena Caron Based Corp, a nyní nese jméno „Matrix Elektrolyte“. Všem mým pacientům tento výrobek doporučuji a sleduji, že se každý aspekt detoxikačního procesu zlepšuje. 5% populace je citlivé na natrium nebo chlorid - krevní tlak stoupá (lehce reverzibilní). U těchto pacientů trvá detoxikace déle a je složitější.Dávkování:1 ČL rozpustit v kvalitní vodě, 1 - 3 krát denně. V období zvýšeného stresu je možné zvýšit dávku na 1 až 3 ČL 3 krát denně.Agresivní metody jako glutathion, vitamin C, DMPS, Ca-EDTA a další by měly být ordinovány zkušeným terapeutem. Již existující nemoc v pokročilém stádiu, se často zhorší při nesprávném užívání výše uvedených látek (užívání, které nebylo řádně vytestováno ART - Autonomní Regulační Test). K vyvedení jedů ze všech ložisek je nejlépe navíc aplikovat psychoterapeutické intervence jako jsou Psycho - Kineziologie a MFT (Mental Field Therapy).Chlorella, koriandr, česnekové výrobky a mastné kyseliny se od sebe velmi liší jak v kvalitě a obsahu živin, tak i v obsahu škodlivin. Proto nemohu většinu výrobků doporučit, které neprošly naší kontrolou kvality nebo v ní neobstály. Výrobky INK GmbH a BioPure Ltd jsou velmi pěčlivě vybrány.Phospolipide Exchange (BioPure):Vědecky podložená a pečlivě vyvážená směs fosfolipidů, kyseliny Alfa-liponové, hořčíku a EDTA. Tento svébytný lék, působí na cévní stěně při detoxikaci těžkých kovů, toxinů borrelií, plísní a jiných jedů. Zesiluje také účinky dalších léků, zvláště ricinových olejů a rostlinných přípravků proti boreliím (Samento, Andrographis, Smilax(Sarsaparilla), Jpanese Knot Weed, Noni a Stephania Root) ve střevě a skrze fyziologickou membránu mezi krevním oběhem a CNS v mozku.KMT Frekvenční terapie:Přístroje KMT 24 a 440 byly vyvinuty k docílení terapeutických pokroků při léčbě rezistentních borelií. Výběr vlnových průběhů, vlnového vzestupu, vlnové délky, atd. byl určen podle nejnovějších vědeckých kriterií. Tyto frekvence pocházejí z genomového projektu a nesou název „mikrobial inhibition frequencies“ (frekvence, které zamezují růstu choroboplodných zárodků).Tyto frekvence jsou vysoce specifické pro potlačení rozmnožování borrelií, babézií, plísní, parazitů, virů a dalších vybraných patogenních zárodků. Léčba probíhá bezdrátově a může být prováděna během spánku. Mohli jsme prokázat, že detoxikace probíhá mnohem rychleji, pokud je doprovázena KMT terapií.Každá otrava neurotoxiny vede ke kultivaci patogenních zárodků v tkáni. Každá detoxikace toxinů by měla být doprovázena cílenou antimikrobiální léčbou (viz. Borelie - Protokol) Každé zatížení toxiny a chroboplodnými zárodky musí být spoluléčeno PK (Psycho-kineziologií).Doplňující protokoly pro cílené nasazení DMPS, DTPA, DMSA, a Kalcium-Di-Natrium EDTA budou zmíněny na jiném místě.

folder_openPřiřazené štítky

Zdravější vaření

access_time09.červen 2019personRedakce

Chtěli byste vyměnit nezdravá jídla za mnohem zdravější, ale nevíte, jak na to? V prvé řadě tentokrát zapomeňte na hledání inspirace u svých babiček, tedy na doby, kdy jídlo mělo být především levné, co nejvíce zasytit a co nejlépe se beze zbytku zužitkovat… Hodně se zavařovalo a prototypem luxusu byl smažený řízek a bramborový salát nebo zapečené plátky masa s hranolky a tatarkou…Doba se mění, a tak se nechte inspirovat zdravými trendy a recepty! Pro začátek několik základních pravidel, jaké změny vás čekají.Méně znamená více – jakkoliv v současné době solíte, sladíte, zkuste od nynějška ubrat o polovinu. Stejně tak se zamyslete nad velikostí porcí jídel, které jste si zvykli připravovat.Každý je v životě nahraditelný – tedy i rafinovaný cukr a další nezdravé suroviny. Bílý cukr lze nahradit bez problémů medem, třtinovým cukrem, v některých případech můžete přestat sladit zcela.Kdo nechce, hledá důvod, kdo chce, ten hledá způsob – moc hezké přísloví, které se do vaší kuchyně také hodí. Nehledejte neustále důvody, že tahle surovina je sice zdravější než tamta, ale je hůře dostupná. V současné době je sortiment zdravých potravin rozšířen tak, že si i v nejbližším supermarketu něco vyberete. Způsob hledejte i z hlediska přípravy. Vynecháte smažení, raději duste, pečte, ale nejideálněji vařte či připravujte jídla v páře.Nebuďte konzervativní – ano, doslova jako konzerva, a na konzervování typu zavařování potravin přistupujte jen výjimečně. Suroviny jako jsou třeba ovoce a zelenina si dopřávejte raději přímo čerstvé a ne jako zavařeninu či kompot, který by byl plný cukru a různých chemických konzervačních látek, aby vydržel přes zimní období.Není důležitá kvantita, ale kvalita – neorientujte se při nákupu jen cedulkami „nejlevnější“ a nebo „akce“ a podobně. Raději si čtěte také nutriční informace na obalech potravin. Chcete-li se vyhnout nákupu chemicky upravovaných potravin, volte potraviny v bio kvalitě. Koutky se zdravou výživou dnes najdete i v supermarketech a nebo navštivte prodejny s biopotravinami.

folder_openPřiřazené štítky

Pitný režim

access_time27.říjen 2019personRedakce

Když se řekne pitný režim, automaticky si všichni vybavíme hlásání povinně vypít alespoň 2 – 3 litry nejlépe čisté vody denně. Ale už se nikdo nezaobírá tím, kolik vypijeme za ten den kávy, kolik přijmeme tekutin potravou – ať jsou to polévky, ovocné  a zeleninové šťávy nebo případně zelenina –  např. okurky, rajčata, meloun či ovoce kterými také dostáváme do těla tekutiny jež se započítávají do celkového příjmu tekutin za den.Na druhou stranu nikdo ani neřeší otázku jestli má do sebe dostat stejný poměr tekutin dívka/slečna, která váží 50 kilogramů a sedí celý den v kanceláři za pc anebo  muž těžce  fyzicky pracující o váze 120 kilogramů. Nad tímto faktem se nikdo nepozastavuje nebo jen málokdo. Jen nás všichni nutí pít a pít a pít. Ale je to tak úplně v pořádku?Proč vlastně potřebuje tělo vodu? Proč je potřeba pít?Každý člověk denně vyloučí průměrně cca 2,5 litru vody močí, stolicí, dýcháním i kůží. A jelikož organismus musí mít vyrovnanou vodní bilanci a tak, aby tyto ztráty uhradil, musí vodu i přijímat.Přibližně třetina litru „nové“ vody se denně vytvoří v těle metabolickou činností, vody vázané v potravě přijmeme asi 900 ml. To znamená, že zbytek (asi 1,5 litru) je třeba do těla dodat přímo ve formě tekutin. Každý den a po celý život.V přepočtu to průměrně tedy představuje za 70 let 40 tisíc litrů vody (tekutin). Kvalita těchto tekutin a jejich průběžný příjem ve správném množství jsou důležitým předpokladem zachování zdraví, duševní pohody i pracovní výkonnosti.Dostatek tekutin zajišťuje mimo látkové výměny i správou funkci ledvin – tedy vylučování škodlivých látek, které v těle vznikají. Také ale umožňuje plnou výkonnost doslova všech ostatních orgánů, tělesných i duševních funkcí a v neposlední řadě stojí i podpora normálního vzhledu pokožky.Naopak nedostatek vody v organismu (tzv. dehydratace) může způsobovat problémy akutní i chronické povahy.Mezi akutní příznaky mírné dehydratace patří například  bolesti hlavy, únava a malátnost, pokles fyzické a duševní výkonnosti včetně poklesu koncentrace. Ztráta tekutin na úrovni 2 % tělesné hmotnosti představuje ztrátu až 20 % výkonu. U dětí se tak snižuje schopnost sledovat vyučování, což může nepříznivě ovlivnit jejich školní výsledky. Při 5 % dehydrataci již hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok. Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin, který v denním shonu mnohdy ani neregistrujeme, pak může mít za následek i vážné zdravotní poruchy. Vedle opakované bolesti hlavy nebo zácpy může docházet k poruchám funkce ledvin a vzniku ledvinových a močových kamenů. Dehydratací se také zvyšuje riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva, některých druhů rakoviny (např. rekta a močového měchýře) i kardiovaskulárních chorob. Navíc se předpokládá, že i řada jiných tzv. civilizačních chorob je důsledkem nesprávné životosprávy včetně nedostatku tekutin, resp. že některé civilizační choroby jsou buď prvním příznakem nebo následkem trvalé mírné dehydratace.V poslední době slýcháme či čteme, že bychom měli denně vypít nejméně 2 až 3 nebo dokonce 3 až 4 litry vody (tekutin), toto množství je ale pro většinu populace neadekvátně nadsazené doporučení, které spíše platí v extrémně horké dny nebo při enormně velké fyzické zátěži, ale v běžném životě je toto množství pro mnohé až příliš vysoké.Potřeba příjmu tekutin je skutečně přísně individuální záležitost, která záleží na spoustě vnějších i vnitřních faktorech – což jsou např. na tělesná hmotnost, věk a pohlaví, dále také složení a množství stravy (obsah vody, soli, bílkovin a kalorií), tělesná aktivita, teplota a vlhkosti prostředí, mezi méně důležité patří druh oblečení a teplota těla, aktuální zdravotní stavu, zavodnění organismu atd.U každého je potřeba příjmu tekutin jiná a v průběhu života se mění…Může se pohybovat od méně než jednoho litru za den (u člověka se sedavým zaměstnáním, který konzumuje převážně zeleninová, obilninová a luštěninová jídla s nízkým obsahem soli) až po několik litrů za den (u člověka, který konzumuje příliš slanou i sladkou stravu s malým obsahem tekutin a vysokým obsahem energie a fyzicky intenzivně pracuje, sportuje nebo se pohybuje v horkém prostředí). U druhé kategorie pak může denní potřeba přesáhnout třeba i pět litrů. Každý jedinec si sám musí najít optimální a dostatečně vhodný příjem tekutin.Na potřebu pití nás často upozorní žízeň, ale ta není včasným ani správným signálem potřeby vody, neboť žízeň se objevuje až v okamžiku dehydratace a s vyšším věkem se pocit žízně navíc snižuje. Zvýšený pocit žízně může být i příznakem některých onemocnění (např. cukrovky), ale existuje i tzv. návyková žízeň, a ta nemusí být známkou potřeby tekutin.Vyšší riziko dehydratace hrozí u malých dětí, které mají malý objem celkové tělesné vody a běžné denní ztráty představují jeho značný podíl, a u starých lidí, u nichž se objem celkové tělesné vody rovněž snižuje a zhoršuje se i schopnost ledvin vstřebávat vodu a pocit žízně bývá oslaben.Mezi příznaky nedostatku tekutin může být mimo pocitu žízně také sucho v ústech, oschlé rty a jazyk, malé množství tmavě žluté moči, tendence k zácpě, škytavka při jídle, tlak v okolí žaludku nebo suchá pokožka. Naopak mezi příznaky nadbytku tekutin patří například časté močení (zvláště v noci), klidové pocení v normálních teplotních podmínkách, vlhké ruce či nohy, bolestivost bodu vzadu uprostřed lýtka (při stisku prstem).Přestože nedostatek tekutin s sebou nese více zdravotních rizik, je nutné říct, že ani stálý nadbytek tekutin – tedy pití výrazně vyššího množství než tělo potřebuje také není pro organismus zdravý, neboť tím dochází k přetěžování ledvin a srdce, což může postupně vést k oslabování až selhávání jejich funkcí.Vhodné/nevhodné nápojeKe stálému pití jsou nejvhodnější čisté vody – pitné z vodovodu (studny) nebo balené kojenecké, pramenité a slabě mineralizované přírodní minerální vody bez oxidu uhličitého. Mezi vhodné tekutiny patří také vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, neslazené a ne moc silné čaje (ideální jsou zvláště čaje zelené – ale v letních měsících neboť zelený čaj vnitřně ochlazuje) nebo nápoje z praženého obilí. Bylinné čaje, pokud nejde o cílenou léčbu, by se měly pít spíše slabé a v omezeném množství a mimo jiné  je vhodné je střídat.Mezi nápoje, které nejsou příliš vhodné nebo se doporučuje je pít pouze v omezeném množství a spíše výjimečně, patří především různé „soft drinky“: limonády, kolové nápoje, ochucené minerální vody, energetické nápoje, nektary apod.Jedním z důvodů proč není vhodné je pít ve větším množství je obsažený cukr, který jen zvyšuje pocit žízně, a jeho „prázdné kalorie“; a dále také umělá sladidla – ta zvyšují chuť k jídlu, nebo oxid uhličitý, který spolu organickými kyselinami (ochucovadla) poškozuje zubní sklovinu…Naopak Kofein který je obsažen v kolových nápojích je diuretikum (zvyšuje tvorbu moči, a tím pádem i odvodňuje více než je pro tělo vhodné). A mimo jiné to také lehce návyková látka, která u dětí může vést k mírné hyperaktivitě. A Kyselina fosforečná, která je také obsažena v kolových nápojích, s největší pravděpodobností zvyšuje riziko osteoporózy.Káva (kofein) a alkoholické nápoje nepatří zahrnout do pitného režimu  Ani zdravý dospělý člověk by neměl vypít denně víc než 0,5 litru piva nebo 0,2 litru vína. Káva by se měla pít se sklenicí čisté vody. Obecně platí pravidlo že na jeden hrnek kávy, připadají 2 hrnky vody neboť káva je silné diuretikum (odvodňuje, ale více, než je žádoucí)Pro „zdravou“ hydrataci není důležitý jen příjem tekutin ale i složení stravy.Je nutné pít v průběhu celého dne a to již od rána. Spotřebu tekutin je nutné regulovat podle aktuální zátěže a potřeby.Nejvhodnější tekutiny pro horké počasí je čistá voda nebo také nakyslé/nahořklé nápoje. Sladké ale také přechlazené nápoje zvyšují pocit žízně.Minerální vody středně a silně mineralizované by se kojencům neměly vůbec dávat.U vrcholového sportu a některých náročných profesí můžeme zařadit i jiné druhy nápojů – iontové, obohacené, energetické, proteinové apod. Většiny lidí je příjem těchto nápojů zbytečný a jejich konzumace ve větším množství může být dokonce škodlivá     Jedno lidové rčení říká: "Alkohol je metla lidstva." Své o tom teď ví i Petr Harazin z havířovské kapely Nebe, která má na svém kontě hity "Pláštěnky", "Než se rozední", "Vteřina", "Padáky", "Legosvět" a další. V posledních měsících bojoval s tím, aby si přiznal narůstající problém, kdy se mu alkohol vpíjel do žil více, než je zdrávo, a nakonec se s tím rozhodl něco udělat. 

folder_openPřiřazené štítky

Báječná reflexní masáž nohou

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

Chodidlo je obrazem tělaNa chodidle každého člověka se nachází množství větších i menších plošek a bodů, které jsou nervovými reflexy propojeny s určitou částí těla nebo s určitým orgánem. Tyto plošky najdeme i na dlaních nebo v uchu. Každá část těla má na chodidle svůj zmenšený obraz a ploska nohy, nárt, prsty, pata a okolí kotníků jsou jakýmsi systémem "tlačítek", které když stiskneme, zazvoní to na druhém konci drátu, neboť signál putuje po nervových spojeních přímo do orgánu nebo části těla, na kterou chceme působit.Body se mačkají palcem, kolmo do tkáně, s tempem přibližně 1 zmačknutí za 1-2 sekundy. Zmáčknutí může být zpočátku nepříjemné až bolestivé. Nejcitlivějším bodem je promítnutí stydké kosti, kterákoliv bolest i z poloviny silná jako tato značí v těle problém. Nadměrná bolestivost nám napovídá, že daný orgán či část těla nejsou úplně v pořádku a je potřeba jej masáží energeticky vyvážit a posílit. Pokud se však jedná o tak silnou bolest, že i lehký tlak nebo pouhý dotek působí nesnesitelnou bolest, je lépe plošku pouze hladit. Extrémní citlivost může znamenat, že v orgánu je třeba akutní zánět, proto jej spíše hlazením tlumíme. Stejně tak v těhotenství masírujeme jemněji, zejména oblast paty a kotníku, která ovlivňuje pánev a orgány v ní uložené. Naopak, neocenitelnou pomocí pro ženu v době těhotenství bude reflexní masáž páteře, orgánů látkové výměny a reflexní lymfatická masáž. Pokud budeme masáž provozovat pravidelně, nejlépe i několikerým zmáčknutím za den, stane se příjemnou a uvolňující. Masírování není vždy a priori nepříjemné, ba naopak, některé ženy mluví přímo o orgastických zážitcích.Masáž dostupná všemReflexní masáž chodidel je dobrá preventivní a léčebná metod. Samozřejmě je nejpříjemnější a nejúčinnější od odborníka, ale po nastudování základních technik ji mohou provádět i členové domácnosti nebo člověk sám sobě. Správným provedením může okamžitě ulevit od akutní bolesti nebo potíže. Provádí-li se pravidelně několikrát denně, může pomoci i při dlouhodobých chronických onemocněních, kdy klasická léčba nezabírá. Je vhodná i tam, kde organismus je přetížen dlouhodobým užíváním léků (alergie, dlouhodobá hormonální léčba), nebo když podávat léky nemůžeme, např. u malých dětí, těhotných žen nebo když organismus léky nesnáší. Lze ji použít pro všechny věkové kategorie, u kojenců i u lidí velmi pokročilého věku, v případě běžných i těžkých onemocnění, u tělesně postižených i u lidí dlouhodobě upoutaných na lůžko.Chodidlo jako lidský plodLidské tělo se na chodidlo promítá v tzv. embryonální poloze. Podobá se tedy poloze plodu v těle matky – jako by člověk byl schoulený a měl všechny končetiny skrčené a přitisknuté k tělu. Obecně se dá říci, že to, co je v těle na pravé straně se promítne na pravé noze a levá strana tedy na levé noze. Reflexní plošky jater, žlučníku, slepého střeva, části tlustého střeva po příčný tračník a hlava slinivky břišní jsou umístěny na pravé noze, naopak slezinu, ocas slinivky břišní, druhou část tlustého střeva až po konečník najdeme na levé noze. Párové orgány (ledviny, oči, uši, paže, kolena) jsou umístěny každý na jedné noze s tím, že u párových orgánů funguje někdy i křížový efekt. Orgány umístěné ve středu těla (žaludek, močový měchýř, srdce) se promítají na obě nohy, můžeme je tedy masírovat jak na pravé tak i na levé noze, nejlépe na obou.Rozložení na noze pak vypadá následovně:Hlava a všechny její části (oči, uši, dutiny, zuby) – na palci a ostatních prstechPřední část těla (zejména žebra, plíce, prsy) – najdeme je na nártuPánev – odpovídá oblast paty a kotníkuDůležité orgány (jako játra, ledviny, slinivka břišní, slezina, střeva) – střední část plosky, přibližně tam, kde je kůže bíláslepé střevo, žlučník -lze ovlivňovat také shora ze strany nártuUniverzální bodyPokud se rozhodneme pro masáž doma, je dobré si pro začátek zapamatovat dva důležité body, které mají široké použití a je tedy možné masírovat je vždy, když se objeví nějaká potíž nebo nemoc (akutní i chronický problém, špatná funkce nějakého orgánu, slabost, nevolnost, nespavost, bolest hlavy, ekzém, alergie, nachlazení, chřipka, duševní neklid). Je to bod C, umístěný na nártu levé nohy v blízkosti kosti patní. Leží na přímce spojující hrbolek patní kůstky a vrchol hlavního kloubu palce, kousek před patní kůstkou. Na hřbetu levé ruky ho najdeme v blízkosti spojení 4. a 5. záprstní kůstky. V obou případech jej bezpečně poznáme podle toho, že jde o velmi citlivé místo. Bod C harmonizuje celý organismus, vyvažuje činnost pravé a levé mozkové hemisféry a působí příznivě na látkovou výměnu.Druhým důležitým univerzálním bodem je reflexní bod brzlíku, označovaný jako Br. Tento bod podporuje a zlepšuje funkci imunitního systému, je tedy dobré použít ho při jakémkoli oslabení organismu, při nachlazení, chřipce, onemocnění dýchacích cest a všude tam, kde je třeba zmobilizovat obranné funkce organismu. Ale nejen to, brzlík je vhodné mačkat spolu s bodem C vesměs při jakýchkoli potížích, neboť ovlivňuje vylučování hormonů a tím prakticky všechny funkce organismu. Jeho mačkání přináší okamžitou úlevu.Síla dotykuPřed každou masáží je potřeba nohy pohladit a zahřát a otevřít tak toky energie. Dotyk je významný prostředek k vyjádření pocitů a prohlubování citových vazeb. Proto bude mít tato masáž velmi pozitivní význam především mezi členy rodiny. Na nohy bohužel často zapomínáme, přitom dostávají každý den pořádně zabrat. Myslete na sebe a taky na své blízké, kterým touto masáží uděláte jistě nesmírnou radost. 

folder_openPřiřazené štítky

Totální endoprotéza kyčelního kloubu

access_time22.leden 2020personRadka Eliášková

   Problémy s kyčlemi trápí čím dál více lidí. Rozhodně neplatí, že tyto problémy přichází až ve stáří, vlivem špatného životního stylu mohou postihnout i lidi středního věku. Potíže s kyčelními klouby se zpočátku často projevují mírně, většinou přichází pouze po námaze. Postupem času se bolesti zhoršují a mohou vést až k úplnému znemožnění chůze. V takovémto případě je již konzervativní léčba neúčinná a je na místě přistoupit k chirurgickému řešení, které spočívá ve výměně porušeného kyčelního kloubu za umělou náhradu, která svou funkcí plně nahrazuje zdravý kloub.Artróza kyčelního kloubu a totální endoprotézaNejčastějším onemocněním, které postihuje kyčle je artróza. Oč se jedná? Vlivem opakované a nepřiměřené zátěže kyčelních kloubů dochází k  degenerativním změnám chrupavky, která kryje styčné plochy kostí, tvořících kloub. Chrupavka postupně ubývá, což vede k obnažení kostního povrchu, který se vlivem tření velmi rychle opotřebovává a ničí. Postižený kloub bolí a otéká, je ztuhlý a postupně dochází ke snižování jeho pohyblivosti. Časté je také skřípání a lupání v postiženém kloubu (tzv.  krepitus), které můžeme při určitých pohybech i slyšet. Mezi rizikové faktory rozvoje artrózy patří nadměrná zátěž kyčelních kloubů, například u vrcholových sportovců a lidí těžce manuálně pracujících. Riziko značně roste i při nadváze a obezitě, zvýšená tělesná hmotnost klade na klouby mimořádné nároky, kterým kloub většinou není schopen dlouhodobě odolávat.  Určitou roli hrají i dědičné faktory a jiná onemocnění pohybového aparátu, například dna. Nemůžeme pominout  také vliv věku, s přibývajícími léty dochází bohužel k  přirozenému opotřebovávání kloubů i v případě,  že se člověk nepřetěžuje a má zdravou váhu. Určitý stupeň artrózy se rozvine takřka u všech lidí nad 70 let, nemusí ale vždy způsobovat výraznější potíže.Léčba artrózyJsou-li potíže mírnějšího rázu, lékař vám nejprve doporučí věnovat se rehabilitačnímu cvičení, které klouby odlehčí (vhodné je plavání). Pravděpodobně vám také poradí snížit tělesnou hmotnost.  Může vám také doporučit gely a masti zmírňující bolest a zánět, ulevit vám mohou i protizánětlivé léky zvané kortikoidy, které se aplikují injekčně přímo do kloubu. Tyto metody mají bohužel jen omezené výsledky a potíže zmírňují pouze krátkodobě. Chrupavka je tkáň, která má jen minimální schopnost regenerace, proto je léčba velice obtížná a s omezenými výsledky. V případě, že jsou potíže vážné a znemožňují nemocnému vést plnohodnotný život, je vhodné uvažovat o chirurgickém zákroku.Totální endoprotéza kyčelního kloubuTotální endoprotéza kyčelního kloubu je v dnešní době výkonem prováděným velmi často a nemocný si může vybírat z velkého množství specializovaných pracovišť. Na trhu je také velký výběr různých typů náhrad, ne všechny se však hodí pro každého pacienta. Je důležité, aby s vámi váš lékař podrobně probral všechny možnosti a vše vám podrobně vysvětlil, rozhodně se nenechte odbýt a ptejte se na vše, co vás zajímá, včetně finanční stránky zákroku. Ne všechny typy náhrad jsou totiž plně propláceny pojišťovnami. Je  také důležité si uvědomit, že neexistuje pouze jeden  postup operace, používaný pro všechny pacienty. Možnosti ortopedie jsou v dnešní době velmi široké a jen odborník může zvážit, jaké řešení se hodí právě pro vás. Výměna kyčelního kloubu se provádí v celkové anestezii, možné je ale i použití svodné anestezie, při které anesteziolog znecitliví pouze dolní polovinu těla.  Důležité je správné polohování pacienta, zákrok probíhá v leže na zádech či na boku v závislosti na volbě operačního postupu. Operatér si poté připraví a zhodnotí operační pole, provede kožní řez a následně opatrně proniká přes svaly a vazivo kryjící kloub. Za spolupráce operačního týmu operatér následně vyjme kulovitou hlavici kloubu z kloubního lůžka a odřízne ji. Náhradní kloub se skládá ze dvou částí. První z nich představuje kloubní hlavici, kterou chirurg zapustí do stehenní kosti. Druhá část svým tvarem připomíná misku, do které perfektně zapadá kulovitá hlavice. Ta je uložena na místo původní kloubní jamky. Obě části náhrady jsou na svém místě pevně upevněny buď díky cementové směsi, která slouží jako tmel a „lepidlo“, nebo jsou jejich speciálně tvarovaná zakončení do okolní kosti vpravena mechanicky a postupem času s kostí srůstají. V závěru operace je hlavice umístěna na definitivní místo do nové jamky a operatér začne sešívat okolní struktury, svaly, vazivo, podkoží a kůži. Rána je sterilně kryta a mezi nohy pacienta je umístěna podložka trojúhelníkovitého tvaru, která v následujících dnech brání vykloubení nového kloubu. Ihned po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče, kde je sledován jeho stav a podávány léky proti bolesti. Zde zůstává asi dva dny, poté je přestěhován na ortopedické oddělení.Co vás čeká po operaci totální endoprotézy?První dny po operaci jsou pacientovi podávána antibiotika, léky proti bolestem a léky, preventivně působící proti vzniku krevních sraženin. Nemocný musí nosit kompresní punčochy či bandáže nohou a již od prvních dnů končetinu rozcvičovat podle rad fyzioterapeuta. Ten také pacienta informuje o správném ležení, sezení a chůzi, aby se minimalizovalo riziko vykloubení a poučí ho i o tom, které aktivity může a naopak nesmí vykonávat po propuštění z nemocnice, které následuje za 10-15 dní po operaci. Ačkoli výměna kyčelního kloubu patří mezi náročnější zákroky, není třeba se bát. Lékařský tým se bude snažit minimalizovat veškeré bolesti a urychlit Váš návrat do běžného života. Pacienti obvykle uvádějí, že již po krátké době po operaci cítí velkou úlevu a jejich pohyblivost je o mnoho řádů lepší.

folder_openPřiřazené štítky

Postrach žen Rakovina děložního čípku - Očkování a prevence

access_time24.leden 2020personRadka Eliášková

Rakovina jako taková byla, je a bude vždy velice probíraným tématem. Vposledních letech však o ní často můžeme slyšet ve spojitosti s ženskýmpohlavním ústrojím, kde nejvíce náchylným bodem k tvoření rakovinnýchbuněk je děložní čípek. A ačkoli by to řekl málokdo, patří našerepublika mezi země s nejvyšším počtem žen postižených rakovinou čípku.Po rakovině prsu je to tak druhý nejčastější nádor a nejčastějšípříčina úmrtí virového původu. Ročně se u nás rakovina čípku objeví u tisícovky žen. Zhruba čtyři sta žen tomuto onemocnění podlehne.„Bohužel, ženy zanedbávají preventivní prohlídky,“ říká gynekologznojemské nemocnice MUDr. Milan Živný: „Loni jsme provedli cytologickéstěry u více než 19 000 pacientek, a to jak ze Znojma, tak i z okolí,přičemž u 53 pacientek byly diagnostikovány prekancerózy, to znamenápředrakovinné změny. U 14 pacientek již karcinom děložního čípku.“Příčinou toho onemocnění je lidský papillomavirus (dále HPV), který sepřenáší pohlavním stykem. Dalšími rizikovými faktory, jež vedou krakovině děložního čípku, jsou časté střídání sexuálních partnerů,kouření a brzký začátek pohlavního života. Za život se s papillomaviremsetká až 80% procent žen. U žen ve věkovém rozmezí mezi 18 a 25 lety jetento virus přítomen v těle u čtvrtiny až poloviny z nich, avšakpříznaky žádné nejsou. Teprve postupem času začne žena trpět krvavýmivýtoky a krvácí po pohlavním styku. V pokročilém stádiu se vyskytujíbolesti močovodů. Jde o onemocnění závažné, ale nepříliš známé. „Ženyby se měly tohoto onemocnění obávat a neměly by zanedbávat tolikdůležité preventivní prohlídky,“ apeluje na ženy Milan Živný. „Je sice pravda, že v současné době existuje proti rakovině děložníhočípku vakcína, ale ta se aplikuje pouze mladým dívkám ve věku mezidvanácti až čtrnácti lety, které doposud ještě nezačaly sexuálně žít.Jde o očkovací vakcínu Silgard, což je vakcína právě proti HPV. Tatovakcína se skládá ze tří injekcí a žena za ni zaplatí kolem devítitisíc korun, pojišťovny to totiž nehradí. Účinnost vakcíny by mělatrvat deset let, potom by mělo dojít k přeočkování. Jde o vakcínu,která posiluje imunitu proti tomuto viru. Uvažovalo se sice o vakcíně,která by rovnou onemocnění léčila, ale byla to jen vize. Ačkoli jde ovakcínu pro dívky, uvažovalo se, že by se očkovali i chlapci, protožepřenos probíhá mezi oběma partnery. Nakonec ale budou chlapci očkovánijen v Austrálii a na Novém Zélandu, v Americe, a v Evropě nikoli.Komplikace s sebou tato vakcína nepřináší, občas se pouze vyskytnezarudnutí v místě vpichu. Abych ale řekl pravdu, nepřišel jsem s toutoočkovací látkou ještě do styku, ale souhlasím s ní. Přišlo za mnou išest žen, které měly o vakcínu zájem,“ řekl Milan Živný, a dodal, žejeho nejmladší pacientce, u níž se karcinom děložního čípku objevil, jeosmnáct let, což je dosti nízká věková hranice. „Čím dříve začne dívka sexuálně žít, tím dřív se u ní tohle onemocněnímůže objevit, protože mladá sliznice čípku děložního je citlivější naovlivnění papillomavirem. Léčba prekanceróz (předrakovinných stavů)spočívá v provedení plastiky děložního čípku, samotný karcinom čípku sepak odstraňuje podle své velikosti chirurgicky, anebo se přistupuje naozařování. A co z toho všeho vyplývá? Ačkoli gynekologické prohlídky nejsou pro žádnou ženu zrovna příjemné, jsou nesmírně nutné, proto je nezanedbávejme.

folder_openPřiřazené štítky

Melanom

access_time28.leden 2020personRadka Eliášková

Nemilosrdné slunce rozdává rány Ačkoliv je maligní melanom poměrně vzácným typem kožní rakoviny, v České republice na něj ročně onemocní 1 200 lidí a zhruba 300 jich dokonce umírá. Za posledních třicet let stoupl počet zjištěných melanomů čtyřikrát a tvoří tak více než pětinu ze všech forem nádorových onemocnění u nás vůbec. Poměr onemocnění mužů a žen je blízký - 1:1. Prvním příznakem vznikajícího nádoru je obvykle změna tvaru, velikosti, barvy a povrchu pihy. Většina z nich má černé a nebo černomodré zbarvení a může vypadat jako abnormální mateřské znaménko. Varovným signálem může být i změna pocitů, kdy dochází k občasnému svědění kůže v místě onemocnění.Jak přiznávají kožní lékaři, nádor vzniká zejména při nadměrném vystavování pokožky slunečnímu záření bez ochranných opalovacích krémů. Dermatologové varují nejenom před letním opalováním, ale poukazují zároveň na rizikovost jarního i zimního nechráněného slunění. Ultrafialové záření je zvyšováno při sněhové pokrývce, a tak ani „blahodárné“ účinky slunce při našem pobytu na horách nemusejí zůstat bez následků. Určitou naději pacientům nyní slibuje nejnovější poznatek australských vědců, kteří přednedávnem zjistili, že při léčbě kožní rakoviny bude možné použít virus rýmy. Australané jsou přitom nejohroženějšími obyvateli planety, a to jak díky intenzivnímu záření na jejich kontinentu, tak i světlosti kůže zdejších obyvatel. Relativně často je melanon diagnostikován i na západě. V Americe se například za posledních dvacet let zdvojnásobil počet lidí, kteří onemocněli maligním melanomem. O zákeřném kožním onemocnění jsme si povídali s primářkou II. kožní kliniky v Praze 2 Ivanou Krajsovou, která stojí v čele melanomové poradny, do níž dojíždějí a léčí se i pacienti ze Středočeského kraje: „Naše poradna, nebo chcete-li dermatoonkologická ambulance, je centrem pro prevenci, diagnostiku a léčbu kožních nádorů. Věnujeme se jednak melanomovým kožním nádorům, to znamená problematice mateřských znamének, ale i všem dalším zhoubným kožním novotvarům a přednádorovým stavům kůže a lymfomů.“Kdo vůbec tvoří takové melanomové centrum?Vedle dermatologa, který diagnostikuje nádor, je to například klinický onkolog, do jehož kompetence spadá případná další léčba, jako je ozařování či chemoterapie. Nechybí zde ani chirurg. V současné době je v léčbě melanomu nový trend - vyšetřování sentinelové uzliny, které je prováděno právě na chirurgické klinice. Kromě těchto specialistů k nám podle potřeby docházejí samozřejmě i další kolegové.Hovoříte o vyšetření sentinelové uzliny. O co se jedná?Sentinelová uzlina je první uzlina, která sbírá mízu z místa kožního nádoru. Zjednodušeně řečeno - předpokládá se, že pokud se nádor v těle rozšířil a zakládal metastáze, zachytily se v ní všechny nádorové buňky. Vyšetření této uzliny nám tak určí, zda se jedná o začínající, a nebo pokročilý nádor. Kde všude se melanom může objevit?Kdekoliv na kůži, ale jsou místa, kde se přeci jenom objevuje o něco častěji. U mužů středního věku je to na zádech a u žen naopak na dolních končetinách. Ve vyšším věku se k tomu přidává obličejová část. Výjimkou nejsou ani dlaně, chodidla a nebo části pod nehty. Melanom není už zdaleka jen ryze kožní záležitostí, ale může se objevit i v očích, což je relativně častá lokalizace. V neposlední řadě postihuje i sliznice v ústech a nosu.Vaše poradna slouží nejenom Pražanům a obyvatelům našeho regionu, ale v čekárně jsou vidět lidé i z jiných míst republiky. Kolik pacientů evidujete?Fungujeme jako specializované pracoviště jednak pro Pražany, kterým vedle nás poskytují péči i některá další podobná zařízení, tak i obyvatele Středočeského kraje, pro něž jsme naopak jediným takovým pracovištěm. Jsme však přístupni i ostatním pacientům z nejrůznějších míst republiky. Když si vezmete, že každý rok diagnostikujeme až sto padesát nových případů, evidence našich pacientů jde do tisíců. Sneseme v tomto ohledu srovnání už s velkými evropskými centry.Tato statistika svědčí o velkém nárůstu onemocnění. Čím je způsoben?Nárůst tohoto nádorového onemocnění je skutečně obrovský a zaznamenává se prakticky od počátku padesátých let. Osobně se problematice melanomu věnuji přes dvacet let. V naší republice se v osmdesátých letech toto nádorové onemocnění vyskytovalo ve čtyřech případech na sto tisíc obyvatel. Dnes je to už něco málo přes dvanáct pacientů! Obecně se to srovnává s nárůstem plicních nádorů u žen. Přičítá se to především změně životního stylu. Příkladem si můžeme vzít filmy pro pamětníky, v nichž vidíme defilovat naše předky po plážích. K jejich úborům, kterými se chránili, patřily zcela běžně kalhoty a košile i klobouky. My naopak často navštěvujeme nudistické pláže.Melanom může vzniknout skutečně jen zvýšenou expozicí ultrafialového světla? Je přeci známo, že se nádor objevuje i na kůži, která je před sluncem chráněna.Ultrafialové záření pravděpodobně nebude jedinou příčinou tohoto závažného onemocnění, ale o jiné zatím mnoho nevíme.Hlavním důvodem je samozřejmě genetická dispozice! Základem potom „zděděný“ typ kůže. Nejvíce ohroženými jsou lidé s velmi světlou kůží, neboť mají nejmenší odolnost proti poškození slunečními paprsky. Riziko výskytu kožních nádorů klesá s intenzitou přirozené pigmentace. Znamená to, že u člověka s takzvaným fototypem kůže číslo 4, který se snadno opaluje a nikdy se nespálí, je předpoklad takového onemocnění o něco nižší. Tím však rozhodně neříkám, že se u nich nádory nevyskytují. Melanom se běžně objevuje i u černochů, které postihuje na dlaních, ploskách chodidel a pod nehty. Zajímavostí je, že je to jediný typ melanomu, který se u nich vyskytuje. To ukazuje na další domněnku o vzniku těchto nádorů - imunosuprese, vyvolané intenzivním sluněním. Melanom potom sice nevzniká výhradně na nechráněných místech, ale díky tomuto slunění dochází k celkovému oslabení organismu, což má za následek jeho nárůst kdekoliv na těle.Dá se i u nás geograficky označit největší výskyt kožních nádorů?Vzhledem k malé rozloze naší země to není možné. Takové označení by bylo zcela umělé a neodpovídalo by skutečnosti.Dříve se hovořilo o lidech ve věku mezi 60 - 70 lety jako o nejrizikovější skupině. Dnes se však uvádí onemocnění již u třicátníků až čtyřicátníků. Ženy onemocňují dokonce už mezi dvaceti až třiceti lety.Obecně začíná platit, že melanom postihuje stále mladší ročníky. V USA jím nejčastěji trpí ženy mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety. A je to zároveň i nejfrekventovanější nádor u žen. Stále je naštěstí vzácný u dětí. Ani pro to nemáme ještě jednoznačné zdůvodnění. Dítě se s melanomem může velmi zřídka narodit. Následuje dlouhé období, kdy se u nich nevyskytuje a objevuje se až po pubertě. Stejně tak je to v zemích s největším výskytem tohoto nádoru, jako je například Austrálie. Co se týče pohlaví, je v současnosti poměr nemocných vyvážený. V minulosti melanomem naopak více trpěly ženy.Může si laik sám diagnostikovat takové kožní onemocnění?Každý, kdo se alespoň trochu věnuje své kůži, snadno na ní objeví jakoukoliv změnu. Pravidlem je, že každé mateřské znaménko dosahuje určité velikosti - v průměru od pěti, maximálně do deseti milimetrů. Potom se již nemění. Melanom se narozdíl od něj stále mění! Jeho ložisko se zvětšuje a tím dostává nepravidelný tvar. Začíná měnit i barvu. Na povrhu se objevuje skvrnitá pigmentace a přibližně v padesáti procentech svědí. Nejedná se o žádné úporné svědění. Sem tam zasvědí. Říká se, že na sebe upozorňuje - dej pozor, něco se děje. V každém případě však platí, že při jakékoliv pochybnosti je třeba navštívit kožního specialistu! Melanom je sice nádor velmi zhoubný, který dokáže metastázovat a umírá se na něj, ale včasným rozpoznáním a chirurgickým odstraněním se pacient může vyléčit.Na vašem pracovišti využíváte přístroj Dermogenius. K čemu slouží?Jedná se o digitální dermatoskop, neboli přístroj pro snímání kožního pigmentového projevu. Jeho program nám umožňuje pozdější vyhodnocení mateřského znaménka, tedy zda se jedná o neškodný útvar a nebo už počínající nádor. I když je Dermogenius dobrým pomocníkem, konečná diagnóza zůstává vždy na lékařích. Jeho úloha je nezastupitelná v tom, že přesně zaznamená stávající znaménka pacienta, což nám usnadňuje přesné porovnání s předchozím stavem. Medicína nemůže v současnosti kromě ozařování, chemoterapie a chirurgických zákroků pacientům nabídnout nic jiného? Naše pracoviště je členem evropské skupiny pro výzkum, a léčbu nádorů a účastníme se proto všech studií v rámci evropského společenství. Z tohoto důvodu jsme byli nedávno zařazeni i do studie k melanomové vakcíně. Jako jediné pracoviště v naší republice jsme už také zahájili léčbu vybraných pacientů. Vakcína bude aplikována čtrnácti stům pacientům v rámci všech zúčastněných zemí s tím, že jejich léčba bude trvat pět let. Během dalších pěti let bude ještě probíhat vyhodnocení celé studie.Výsledky budou známy až po deseti letech?!U melanomů je velmi obtížné hodnotit jakékoliv účinky léčby. Je to způsobeno i tím, že se jedná o nádory s pozdními metastázemi. Hodnotit pětileté přežití u pacientů v tomto případě skutečně nic neznamená. Je to doba, kdy pacient po operaci bez problémů přežívá a metastáze se objeví až třeba po osmi či deseti letech. Čili první objektivní výsledky účinnosti léčby lze učinit opravdu až po deseti letech. Mohou se na zvýšení onemocnění melanomem u nás podepsat loňská tropická vedra?Mohou, ale to poznáme až za dvacet let. U melanomu platí, že krátká a přímá závislost neexistuje. Pro jeho vznik je nejrizikovější spálení kůže v dětství. Melanom se objeví pokaždé až s odstupem několika let.Ani cílená prevence některé z nás neodradí před nadměrným opékáním na slunci. Můžeme se alespoň chránit opalovacími krémy? Nedávno proběhla v médiích informace o tom, že právě ty způsobují vznik kožní rakoviny.Krémy jako takové ji nezpůsobují. Příčinou však může být jejich nesprávné používání. Dám příklad - člověk se světlou kůží sice použije vyšší faktor krému, řekněme od 25 do 30, ale je zároveň na slunci daleko déle. Bez ohledu na fototyp své kůže. Třeba se ani nespálí, ale na jeho kůži dopadne o mnoho více slunečního záření. Druhým důvodem, proč krémy „selhávají“, je jejich vysoký faktor, který lidem umožní být na slunci neúměrně dlouho, aniž by zaznamenali nepříjemné pocity. Potom samozřejmě nastupuje už zmíněná imunosuprese. Současná nabídka ochranných krémů je v našich lékárnách a specializovaných obchodech dostatečná. Nevyplácí se šetřit při jejich nákupech ani ignorovat doporučení výrobců. Je však třeba zároveň říct, že nás ani sebelepší krém neochrání, nezačneme-li se ke svému tělu chovat zodpovědněji. Melanom není jen „letní záležitostí“, a tak je rozhodně opatrnost na místě po celý rok...

folder_openPřiřazené štítky

Příznaky revma a jak na revma vyzrát

access_time29.leden 2020personRadka Eliášková

Revma znal v minulosti snad každý nad 60 let. Mladší znali revma čistě teoreticky, ti méně šťastní však na vlastní kůži. Revma, jinými slovy revmatismus, se objevuje při velké fyzické námaze, ve vyšším věku, nebo mohou být příčinou genetické predispozice a pak nám revma znepříjemňuje každodenní život. A není se co divit. V našem těle najdeme okolo 210 kostí a více než 180 z nich je nějak propojeno s klouby a když to dře, tak to bolí.Bolesti kloubů dříve postihovaly nejčastěji lidi nad 60 let, ale dnes nejsou výjimkou ani u mladších ročníků. A nejedná se jen o sportovce. Mezi dříve známé činitele způsobující revma jako například sedavý způsob života, nadváha, přirozené stárnutí chrupavky, nárazová fyzická zátěž, nesprávná životospráva a dědičnost, se v dnešní době musí započítat i nové fenomény.V těle stovky kilometrů různých kanálků a potrubí. Říkáme jim tepny, žíly, vlásečnice a podobně. Teče jimi krev, míza nebo jiné tekutiny a mají rozdílnou délku, různou šířku a prostupnost. A samozřejmě nesmíme zapomenout na míšní tekutinu a tisíce dalších tekutin, které tělo vytváří a my o nich zhola nic nevíme.Všechny známé i neznámé tekutiny v našem těle však musí proudit, protože něco přinášejí nebo něco odnášejí. Když se žíla, čili potrubí ucpe, krev či jiná tekutina nemůže vykonávat svou činnost a nastanou problémy, v tomto případě zdravotní. Je to stejné, jako když se nám ucpe odpad. V umyvadle se nám pak hromadí nevzhledná tekutina, která zapáchá a odpuzuje nás.A naše tělo je na tom podobně. Krev a další tekutiny musí plnit svoji funkci - tudíž proudit. Pokud neproudí, někde se něco ucpe a hromadí se, jako třeba kyselina močová, která pak krystalizuje v kloubech a tkáních a zhoršuje zdraví, v tomto případě způsobuje revma. 

folder_openPřiřazené štítky

Neplodnost

access_time29.leden 2020personRadka Eliášková

Neplodnostv dnešní hektické a uspěchané době, která je navíc podpořena konzumním způsobem života ,často zapomínáme na své tělesné a psychické potřeby. Důsledkem stálého stresu, špatné výživy a nedostatečného pohybu jsme více náchylní na různá onemocnění. Stoupá výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku, infarktu myokardu, diabetu a neplodnosti. Ano a právě neplodnost je strašákem dnešní a budoucí doby. Dnešní žena před sebou vidí stále častěji kariéru a těhotenství odkládá na pozdější dobu. Společnost nám neustále předhazuje profil moderní ženy, která musí být stále in. Bohužel dnešní společnost význam ženy a mateřství nedocenila.Rodí se stále relativně málo dětí, což bude mít pro společnost v budoucích letech neblahé důsledky. Bohužel fakt, že neplodných párů přibývá ,je holá skutečnost.Co s tím. Dnešní vyspělé a moderní zdravotnictví dělá co může, ale přece jen to nestačí. Diagnostika se neustále zlepšuje a metody léčby jsou na vysoké úrovni, ale ne všem je pomoženo. Neblahá skutečnost je i, ta že narůstá mužská neplodnost a pokud se vlivem okolností setkají dva partneři, kteří jsou stejně nemocni, tak naděje miminka je ještě menší, ba takřka nulová. Mnoho neplodných párů proto hledá alternativy a uchyluje se k návštěvě léčitelů nebo jiných praktiků, od kterých čeká zázrak. Možná namítnete, že zázraky neexistují. Kdo nezažil, tak neví. Nikdo si nedokáže představit jaké to je, když několik let čekáte a čekáte. Nikdo z vás ani netuší, co to je, hlavně pro ženu, za psychický tlak, který ji provází běžným životem při pohledu na malé děti, které si hrají. Mít miminko a založit rodinu je pro neplodný pár velký zázrak. Dlouhá léta se zabývám přírodní medicínou a z praxe můžu jen potvrdit, že neplodnost se stává globálním problémem.Jak může pomoci přírodní medicína ? Přírodní léčba by měla mít vždy svá pravidla. Tím myslím, aby terapeut vždy uměl zhodnotit zdravotní stav. Od určení správné diagnózy by se měla odvíjet i kvalitní léčba, až do výsledného početí.V praxi vždy postupuji, tak že si nejprve pohovořím s nemocnou (je lepší když, přijdou oba manželé nebo partneři) a pak provedu irisdiagnostiku a změřím akupunkturní dráhy. Na základě zjištěných skutečností sestavíme léčebný režim.Příčiny neplodnosti představují globální problém. Musíme rozlišovat ženskou a mužskou neplodnost.Ženskou neplodnost si můžeme rozdělit na pět typů potíží : hormonální problémy, pánevní nebo mechanické problémy, vysoké hodnoty homocysteinu, překyselení organismu a opakované potraty, mimoděložní těhotenství a narození mrtvého plodu. Namátkou mohu vybrat anovulační cykly, polycystické vaječníky, nepravidelnou menstruaci, vysoké hodnoty prolaktinu, endometrióza, zánětlivá onemocnění gynekologických orgánů, imunologické vlivy, srůsty na vejcovodech atd. Mužskou neplodnost si můžeme rozdělit také do několika kategorií : porucha tvorby a zrání spermií, nepohyblivost spermií, překážky a blokády ve vývodních pohlavních cestách, vysoké hladiny homocysteinu a ejakulační problémy. Namátkou mohu vybrat : hormonální problémy, různá zranění, prodělané příušnice v pubertě, záněty varlat, vrozené vady, infekce prostaty, imunologické vlivy, kýly atd.Obecným problémem je také vyšší věk ženy, nesprávný životní styl, stresové situace, drogy, kouření a vše co s tím souvisí.Léčbu většinou ordinuje lékař. Přírodní medicína nabízí také naději. Osobně si myslím, že oba postupy jak klasické tak přírodní se musí kombinovat. Důležité je změnit životní styl a přístup k životu. V praxi budeme používat bylinky, potravinové doplňky, akupunkturu a zdravotní cviky např. podle paní Mojžíšové.

folder_openPřiřazené štítky

Rizika obezity

access_time31.leden 2020personRadka Eliášková

Obezita se považuje v nynější době za epidemii. Stejně jako jsou miliony lidí o hladu, existují i miliony obézních osob. Jistě každý ví, že tato nemoc přináší poměrně mnoho rizik a jednoznačně je spjata s vysokou pravděpodobností dřívějšího úmrtí (v ČR na nemoci spojené s obezitou umírá 10.000 lidí za rok). Obezita se projevuje jak ve fyzickém, tak i psychickém zdraví – a právě o tom pojednává tento článek. Jestli máte i vy "hezky tvarované bříško," tak neváhejte pokračovat ve čtení. Obezita vzniká na principu vyššího příjmu energie než která je později spotřebována. Tělo si přirozeně ukládá zásoby "na horší časy," což se nám lidem stává do jisté míry osudným. Pokud chcete zjistit objektivně, do které kategorie patříte (norma, nadváha, obezita I, II a III stupně), vypočítejte si jednoduše váš body-mass index na adrese http://www.spocitej.cz/body_mass_index.phpBolesti kloubů a páteře:Jak je známo, při obezitě jsou nejvíce zatěžovány tzv. nosné klouby. Patří mezi ně kyčle, kolena a meziobratlové kloubky na páteři. Kloubní plošky se díky vysoké hmotnosti a tím i tlaku na ně opotřebovávají – obrušují. Vzniká artróza. U kyčle je to koxartróza, u kolene gonartróza a na meziobratlových kloubkách potom spondylatróza. Díky tahu na páteř (bříško táhne záda směrem dopředu) se mění i zakřivení páteře, která je tím chronicky přetěžována a bolesti zad se prohlubují. Pro vysokou hmotnost může docházet i k patologickým tvarům kostí a kloubů – vybočení holeně a také rozvolnění kolenních kloubů (označované jako genua vara). Nádory:Dost málo se ví o tom, že mezi následky obezity se řadí ve vyšším měřítku se vyskytující některé nádory. Patří mezi ně gynekologické a to rakovina výstelky dělohy (endometria), krčku děložního a dělohy samotné, dále vaječníků a také prsu. U obou pohlaví jsou to potom novotvary v oblasti trávicího traktu – nejčastěji tlustého střeva, žlučových cest, jater a slinivky břišní. Z vylučovacího systému se může vyskytnout změna tohoto typu na ledvinách. U mužů je to potom karcinom prostaty. Cévní systém a srdce:Obézní lidé mívají ateroskleroticky změněnou výstelku cév, což vede k ischemické chorobě srdeční (tedy zúženým cévám zásobujících srdeční sval) infarktům myokardu, mozkovým cévním příhodám („mrtvicím“). Často s těmito pacienty jejich pozdějším životem jde i vysoký krevní tlak. Jejich srdce má zvětšenou svalovinu a je rozšířené (dilatované). Tito pacienti mívají poruchy srdečního rytmu, což může vést ke vzniku embolií, které se mohou vmést do cév zásobujících srdce nebo mozek. Obézní osoby mívají mnohem častěji křečové žíly (mj. z důvodu váznoucího žilního návratu k srdci). S tím jde ruku v ruce trombembolická nemoc (vznik sraženiny nejčastěji v žilách dolních končetin s pozdějším vmetením ve směru toku – nejčastěji jako plicní embolie ohrožující život člověka často i náhlým úmrtím). Nemoci dýchacího systému:Protože je na hrudník kladen z předního a spodního směru tlak podkožních tuků, dochází k mělkému dýchání – hypoventilaci. Následně vzniká tzv. Pickwickův syndrom, kdy je trvale zvýšený obsah oxidu uhličitého v krvi a pacienti jsou následně proto spaví. Obézní lidé mají také sníženou kvalitu spánku, kdy je porušena hloubka spánku – tzv. syndrom spánkové apnoe. Jejich spánek pak nepřináší úlevu od únavy. Pacienti se budí neodpočatí a utahaní – tím se celkově snižuje kvalita života daného člověka.Poruchy trávení a nemoci jater:V důsledku tlaku podkožního tuku na vnitřní orgány dutiny břišní dochází k vytlačování tráveniny do jícnu – tzv. refluxu. Následně vzniká překyselení tohoto trubicovitého orgánu a vy to cítíte jako pálení žáhy. Pokud se jedná o opakovaný stav, může se dlouhodobě poškozovat výstelka jícnu a to vést u některých jedinců k rakovině. Obézní lidé mají také častěji kýly, vyskytují se u nich nezřídka kaménky ve žlučníku (cholecystolitiáza), mívají záněty žlučníku (cholecystitidu) a v důsledku vysokého množství tuků u nich dochází ke ztukovění jater (jaterní steatóza). Kožní potíže:Obézní pacienti mívají mnohem častěji ekzémy a v místech vlhké zapářky (tam kde se stýkají kůže) i plísně. V důsledku napínání kůže vznikají strie (jizévky). V kůži jsou celulitidové změny. Tito lidé častěji bývají nadměrně ochlupení na pupku, dolních končetinách, předloktí, ad. (tzv. hypertrichóza a hirzutismus). Mívají frekventněji otoky (nejen na dolních končetinách) a hůře se jim hojí rány. Chirurgická a anesteziologická rizika:Obezita je rizikem pro chirurga vykonávajícího jakoukoliv operaci v celkové anestezii! Navíc může být komplikací pro operace hrudníku a břicha (chirurg se těžko přes velké množství podkožního tuku dostává do hlubších částí dutin). Pro výše uvedné srdečně-cévní nemoci je pacient pro chirurga i anesteziologa rizikovým. V případě nutnosti je ztížená resuscitace.Psychosociální aspekty:Nemocní jsou společensky diskriminováni („ati-fat rasismus“), hůře se společensky uplatňují, jsou znevýhodněni, hůře si hledají práci. Mají nízké sebevědomí, poruchu motivace a sebeobviňují se. Jsou depresivní a úzkostní. Z těchto všech důvodů nezapomínejte na zdravý životní styl, který předchází obezitě. Patří sem např. dostatek pohybu, zdravá strava s nevysokým obsahem tuků, nutnost hlídat si hodnoty tuků v krvi přes svého praktického lékaře (LDL a VLDL cholesterol, triglyceridy). Pokud již obezita nastala, tak aplikovat přiměřené nedrastické diety – nejlépe pod vedením odborníků (dietní sestry, dietetici, internisté, ad.)

folder_openPřiřazené štítky

Alternativní medicína – hypnóza a holotropní dýchání

access_time01.únor 2020personRadka Eliášková

Už samotné slovní spojení alternativní medicína prozrazuje, že jde o postupy, které se zcela neslučují s metodami běžné lékařské praxe. Zatímco na straně jedné stojí věda, v případě alternativní medicína se prosazuje také vliv přírodních látek, velkou roli hraje psychika člověka, sugesce, využívají se také nejrůznější postupy, které mají i mnoha set letou tradici. Kdy se k alternativní medicíně uchylujeme, může nás vyléčit a hlavně – můžeme ji provozovat i sami?Holotropní dýcháníHolotropní dýchání lze zařadit k alternativním léčebným postupům. Na jedné straně jsou oslavovány úspěchy této metody, na straně druhé je nedůvěra a obavy. O co tedy vlastně jde? Holotropní dýchání je terapie, která spočívá v možnosti vyvolání jiných stavů vědomí pomocí intenzivního dýchání nebo také zadržování dechu. V této oblasti se experimentuje už od poloviny minulého století (ačkoli podobné postupy se praktikovaly v podstatě od nepaměti). Pořádají se nejrůznější kurzy a semináře holotropního dýchání, měli bychom mít na paměti, že podobní akce musí vždy vést odborník. Podnikat něco na vlastní pěst je totiž dost riskantní. Při holotropním dýchání se také využívá vlivu hudby. K čemu holotropní dýchání slouží? Vychází se tu z předpokladu, že naše tělo má v sobě ukryté vlastní prostředky léčby a je třeba je pouze najít a hlavně aktivovat. Jde tu tedy o náhled do našeho nitra, o možnost rozvíjet  sebepoznání. Jako negativum uvádějí někteří odborníci fakt, že může dojít k odkrytí vážných psychických problémů, které mohou vyústit v onemocnění.HypnózaSnahu změnit vědomí a poznat se do hloubky jsou staré jako lidstvo samo. Dříve byla hypnóza často využívána jen jako varietní číslo, dnes už se řadí k léčebným metodám i když k těm alternativním. Podle psychologického slovníku je hypnóza schopnost jedince se dokonale soustředit a tudíž dokázat to, co chce. Tato schopnost byla často „zneužívána“ např. v nejrůznějších kouzelnických vystoupeních apod. Ani hypnózu nelze provádět jen tak. Ideálně je samozřejmě terapii podstoupit přítomnosti a za pomoci odborníka. Hypnóza je tak vlastně týmovou prací. Hypnóza je stav hluboké relace, kdy je naše vědomí zostřené. Odborníci však říkají, že to neznamená, že médium (tedy hypnotizovaný) udělá skutečně úplně všechno, není to prý pravda, neuskuteční např. věci, které jsou ve stavu plného vědomí proti jeho přesvědčení. V čem nám vlastně může hypnóza pomoci? Např. snížit naši nadváhu, přestat kouřit či zbavit se úzkostlivých stavů. Hypnóza však není zaručenou léčbou, na každého člověka působí jinak. I když podle údajů odborníků lze hypnotizovat až 90 % lidí. Hodně pomáhá když sám hypnotizovaný člověk věří v úspěch celá akce a takto k ní i přistupuje.  Hypnóza však jen málokdy vypadá jako ve filmech, obvykle vše probíhá trochu méně dramaticky. Hypnóza není spánek, i když laikům to tak může připadat. Navíc ve stavu podobnému tomu hypnotickému se nacházíme celkem běžné – např. těsně před usnutím.V současné době se k alternativní medicíně uchyluje mnoho lidí. Nejen v případech, kdy klasické lékařské postupy neslaví úspěchy, ale také proto, že jde o něco ne zcela běžného a tudíž lákavého. Chce to jen překonat počáteční nedůvěru a především se poradit s odborníky.

folder_openPřiřazené štítky

Česnek medvědí - Pěstování

access_time04.únor 2020personRadka Eliášková

PěstováníV zahrádkách je nejlépe vysazovat česnek do řádků vzdálených 15-20 cm a v řádcích dávat stroužky 10 cm od sebe. Stroužky zatlačíme do půdy do hloubky asi 3 cm. Stroužky musejí být v půdě řádně upevněny, aby je nevytáhl mráz. Příliš hluboká výsadba se nedoporučuje, protože česnek se pak zatahovacími kořeny dostane ještě hlouběji do půdy a pak se hůře vyvíjí.Jakmile vysazený česnek v půdě zamrzne, můžeme záhony přikrýt slámou, nebo rašelinou ve vrstvě 2-4 cm. Zabráníme tím rozmrznutí půdy při zimních oblevách, kdy česnek často začne růst a pak vyhnívá. V časném předjaří přikrývku odstraníme. Česnek je rostlinou suchomilnou a proto ho příliš nezaléváme. V lehkých půdách stačí za suchého počasí zalévat jednou týdně, v těžších půdách ještě méně. Česnek sklízíme mezi 20. a 30. červencem, v době, kdy nať začne na špičkách žloutnout, v krčku zasýchat a přepadávat.  V půdě se nemá nechat přezrát, protože pak ztrácí trvanlivost a rozpadá se.Jak pěstovat česnekMůžeme ho pěstovat v každé zahrádce. Roste dobře i ve vyšších a chladnějších polohách. Musíme však pro něj vybrat slunné místo a ne příliš vlhkou půdu. Potřebuje sice půdu bohatou na živiny, ale nadbytek dusíku mu neprospívá. Čerstvé hnojení hnojem nesnáší, stejně jako chlór.Česnek množíme stroužky nebo pacibulkami. Stroužky vysazujeme na podzim, nejpozději do konce září, do hloubky alespoň 5 cm, aby je mráz nevytáhl. Záhonek je dobře přes zimu přikrýt listím nebo chvojím. Můžeme jej také sázet časně na jaře. Řádky bývají 20 až 30 cm od sebe a v řádcích sázíme na vzdálenost 8 cm. Při sázení stroužků musíme dávat pozor, abychom je neobrátili. Nikdy česnek nevysazujeme po bramborách, rajčatech, cibuli nebo póru. Během vegetace dbáme hlavně na čistotu pozemku a na kypření půdy. Zaléváme je za velkého sucha. Sklízíme, jakmile nať žloutne – nečekáme až uschne, poněvadž pak se stroužky rozpadnou. Česneky paličáky tvoří pacibulky, které v prvním roce po výsevu vytvoří malé nedělené cibulky a teprve v druhém roce začnou tvořit stroužky. Pacibulky vyséváme na podzim na husto, v červenci sklidíme cibulky, dosušíme je a v druhém roce teprve sázíme česnekové cibulky na záhon, stejně jako stroužkový česnek. Výše sklizně česneku záleží především na použité sadbě, tedy na použitých česnekových cibulkách. Mají se vysazovat jen stroužky nebo cibulky dobře vyvinuté a úplně zdravé.PřezimováníČeskek je na přezimování dosti choulostivý. Nejlépe je svázat ho do svazků a očištěný zavěsit v suché skladové místnosti. Cibule oddělené od stonku se musí skladovat jen v tenkých vrstvách. Stejně opatrně přezimujeme i česnekové cibulky. Proto je nejlepší vysazovat česnek brzy na podzim, i když podzimní česnek je méně trvanlivý než jarní česneky, zvláště úzkolisté, dává však větší výnosy a je jakostnější.Česnek z pacibulekČesnek také můžeme pěstovat jako dvouletou kulturu z pacibulek, které vyrůstají na stvolu česneků – paličáků. Pacibulky sklízíme dříve než se rozpadnou a necháme je zaschnout. Na podzim nebo na jaře je hustěji vysadíme do řádků do hloubky 2 až 3 cm. Z pacibulek vyrostou za necelý rok cibulky (některé v průměru až 3 cm) a ty pak po zaschnutí opět vysazujeme na podzim nebo na jaře jako normální stroužky a sklidíme z nich bohatou úrodu.Skladování česnekuČesnek skladujeme, obdobně jako kuchyňskou cibuli, v suchých chladných místnostech chráněných před mrazem. Mimo běžných konzervačních způsobů, můžeme oloupané stroužky česneku přechovávat zalité nasyceným roztokem kuchyňské soli.Na závěr se podíváme na choroby a škůdce, které mohou česnek ohrozit a na to, jak se proti nim bránit.Houbové chorobyVytvářejí bělavé povlaky nebo černé tvrdé útvary (shluky výtrusonošů a výtrusů) velikosti 3-5 mm v průměru na zahnívajících stroužcích. Ochranou je máčení stroužků v 0,25% Germisanu po dobu jedné hodiny krátce před sázením. Toto ošetření lze však udělat jen tehdy, když stroužky nebyly máčeny v Sulce proti háďátku.Háďátko česnekové a háďátko zhoubnéZpůsobují, že rostliny zakrňují, hynou. Cibule postupně podléhá hnilobě šířící se odspodu. Ochranou je máčení stroužků 6 až 12 hodin v 5% Sulce krátce před výsadbou.

folder_openPřiřazené štítky

Depresivní porucha

access_time06.únor 2020personRadka Eliášková

Slovníková definice Nejrozšířenější psychické poruchy v populaci. Jedná se o vážné, zneschopňující onemocnění, v jehož důsledku dochází k významné ztrátě pracovní schopnosti obyvatelstva srovnatelné se široce rozšířenými tělesnými chorobami. V medicínském slova smyslu se jedná o chorobný stav definovaný patologicky pokleslou náladou, doprovázenou ztrátou zájmů postiženého jedince o aktivity, které obvykle přinášejí potěšení, a pocity snížené energie spojenými se zvýšenou únavou. Depresivní poruchy se vyskytují jak bez přítomnosti, tak v přítomnosti tělesných poruch a při jejich léčbě. Plná definice Depresivní poruchy jsou spojeny s neurochemickými změnami a dnes již prokazatelně i neurodegenerativními procesy v centrálním nervovém systému, kdy dochází k akcelaraci apoptózy a zástavě neuroneogeneze ve specifických oblastech mozku. V nálezech moderních zobrazovacích technik jsou zjišťovány objemové změny některých důležitých neuronálních struktur. Onemocnění se tak stává přímým důkazem, že nekontrolovaný stres má významný negativní dopad na neuronální struktury a neurotransmiterový přenos, což potvrdily předchozí nálezy v animálních modelech. Charakteristická pro onemocnění je hypersekrece kortisolu, která je spojená se stresem, působící nepříznivým vlivem na řadu orgánových systémů včetně mozkových struktur. Jedinci se pravděpodobně liší v geneticky determinované schopnosti snášet stres a existuje spojení mezi mírou výskytu depresivních poruch a množstvím prožitých stresových událostí včetně přítomnosti tělesného onemocnění v závislosti na funkčním polymorfismu genu pro serotoninový transportér (transmembránová bílkovina zajišťující zpětný transport serotoninu z oblasti synaptické štěrbiny do presynaptické části neuronu).Začátek jednotlivých epizod bývá většinou spojen se zátěžovými situacemi (porod, cévní mozková příhoda, přítomnost tělesné choroby). Pro stanovení diagnózy depresivní poruchy je nezbytné, abychom u nemocného zjistili následující symptomy stanovené Mezinárodní klasifikací nemocí MKN-10. Mezi základní příznaky depresivní poruchy patří depresivní nálada, která je takového stupně, že je pro jedince naprosto nenormální, musí být přítomna po většinu dne a téměř každý den po dobu alespoň dvou týdnů, přičemž není ovlivněna okolnostmi. K dalším důležitým známkám patří ztráta zájmů a radosti z aktivit, které jedince obvykle těší, nebo je přítomen pocit snížené energie a zvýšená únavnost. V rámci diferenciální diagnózy lze za významné považovat vyloučení bipolární afektivní poruchy, protože nesprávná diagnóza může mít pro nemocného vážné následky. K častým komorbiditám, které negativně ovlivňují průběh a léčbu, patří úzkostné, somatoformní poruchy a event. syndromy závislosti na alkoholu. Mezi základní metody léčby patří především farmakoterapie antidepresivními preparáty, psychoterapie a jejich vzájemná kombinace. K dispozici je v současné době široké spektrum antidepresiv, která disponují různými mechanismy účinku. Volba antidepresiva je vždy záležitostí přísně individuální a řídí se profilem symptomů, které u nemocného zjistíme. Jde-li o první epizodu onemocnění, o staršího nemocného nebo o pacienta s tělesnou komorbiditou, jsou dnes považovány za léčbu první volby inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. V iniciální etapě léčby lze podávání antidepresiv kombinovat s anxiolytiky a hypnotiky. Pacienta je nutné po zahájení terapie pravidelně sledovat, obzvláště v iniciálních prvních týdnech léčby, kdy je zvýšeno riziko suicidálního jednání. Léčba by měla trvat u prvních, nekomplikovaných případů 6–9 měsíců od chvíle dosažení remise. S opakujícími se epizodami je nutné léčbu vést delší časové období. Vysazování léčby je nutné pozvolně, cca o 25 % denní dávky každý týden. Epidemiologie Depresivní porucha patří mezi nejrozšířenější psychické poruchy v populaci. V medicínském slova smyslu se jedná o chorobný stav definovaný patologicky pokleslou náladou, doprovázenou ztrátou zájmů postiženého jedince o aktivity, které obvykle přinášejí potěšení, a pocity snížené energie spojenými se zvýšenou únavou. Depresivní poruchy se vyskytují jak bez přítomnosti, tak v přítomnosti tělesných poruch. V případě tělesných onemocnění mohou být jak příčinou (nebo jednou z přispívajících příčin), tak následkem somatického onemocnění nebo vznikají v terénu tělesné choroby a její léčby s depresogenním účinkem. Roční prevalence depresivní poruchy v běžné populaci dospělých osob je odhadována na 5–9 % u žen a 2–3 % u mužů. V jedné z recentních epidemiologických prací je uváděna roční prevalence v evropské populaci bez ohledu na pohlaví 6,8 % pro středně těžké a těžké depresivní epizody (18,5 milionů obyvatel EU), a přidáme-li chronickou formu mírné depresivní poruchy, tzv. dysthymii, je roční prevalence těchto afektivních poruch odhadována na 9 % (20,8 milionů obyvatel). Celoživotní riziko vzniku depresivní poruchy je 10–25 % u žen a 5–12 % u mužů. Nejvíce žen a mužů je postiženo v produktivním věku 25–44 let.Významnou skupinou nemocných, která je zatížena vyšším rizikem vzniku komorbidní depresivní poruchy, jsou somaticky nemocní. Depresivní porucha často doprovází symptomy mnoha primárně somatických onemocnění (např. kardiovaskulárních chorob v 16–23 %, cévních mozkových příhod v 32 %, epilepsie v 31 %, roztroušené sklerózy a jiných zánětlivých onemocnění CNS v 37 %, Parkinsonovy nemoci a jiných nemocí bazálních ganglií v 35– 45 %, traumat mozku v 15–50 % a míchy ve 30– 60 %, demence ve 20–80 %). Depresivní potíže mohou být vyvolány také léčbou tělesného onemocnění (kortikoidy, ACTH, H2-blokátory, klonidin, ACE-inhibitory, betablokátory, sedativní hypnotika, antipsychotika, blokátory Ca-kanálů, hormonální antikoncepce, chemoterapie, digoxin). Častěji dochází k rozvoji poruchy u žen, a to zejména v rizikových obdobích (gravidita, poporodní období, menopauza). Časté rizikové faktory pro vznik depresivní poruchy jsou uvedeny v Tab. 1.Tab. 1 – Rizikové faktory pro vznik depresivní poruchyTab. 2 – Přehled látek nejčastěji spojovaných s možným potenciálem indukce deprese u dosud zdravých jedinců.Etiologie a patogeneze Depresivní poruchy jsou vážná onemocnění, která jsou spojena s neurochemickými změnami a dnes již prokazatelně i neurodegenerativními procesy, kdy dochází k akcelaraci apoptózy a zástavě neuroneogeneze ve specifických oblastech mozku. V nálezech moderních zobrazovacích technik jsou zjišťovány objemové změny některých důležitých neuronálních struktur (hipokampus). Onemocnění se tak stává přímým důkazem, že nekontrolovaný stres má významný negativní dopad na neuronální struktury a neurotransmiterový přenos, což potvrdily předchozí nálezy v animálních modelech. U nemocných lze na počátku vzniku depresivní epizody často identifikovat působení řady stresových faktorů, z nichž k nejčastějším patří skryté nebo otevřené konflikty v manželství. Velmi specifická je patogeneze poruch nálady doprovázející tělesná onemocnění. Obecně lze říci, že u tzv. organických depresivních poruch bude část mechanismů společná a část specifická pro každou specifickou tělesnou chorobu samotnou nebo její léčbu. Neoddiskutovatelný je vliv samotné nemoci na procesy v organismu, které vedou k rozvoji deprese (např. poškození tkáně mozku při cévní mozkové příhodě, prudké zatížení volnými kyslíkovými radikály, excitotoxicita uvolněných aminokyselin, imobilizace organismu spojená s nižším průtokem krve apod.) a spolupůsobí jistě i faktory, které nalézáme u primárních depresí, tj. alterace osy hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin nebo změny osy hypotalamus-hypofýza-štítná žláza. Za nezanedbatelnou formu stresu lze u chronicky nemocných považovat nutnost přizpůsobit se nové kondici organismu, bolesti, ztrátě schopnosti fungovat v běžných podmínkách, ale i ztrátě dosavadních sociálních vazeb. Dochází tak k negativnímu ovlivnění hned několika zásadních sociálních determinant zdraví (nadměrně se zvyšuje míra stresu, vzrůstá sociální izolace, dochází ke ztrátě nebo přerušení práce a jedinec není aktuálně schopen dosáhnout plného uplatnění). Klinický obraz Zpočátku si nemocný může stěžovat na jeden nebo několik tělesných příznaků (únava, bolesti), případně prezentuje podrážděnost, úzkost nebo nervozitu a teprve podrobnější vyšetření odkryje pokles nálady neodpovídající okolnostem či přítomnost ztráty zájmů. Tyto změny jsou doprovázeny změnou všeobecné úrovně aktivity a většina dalších příznaků je druhotných nebo snadno srozumitelných v kontextu změn nálady a aktivity. Začátek jednotlivých epizod bývá většinou spojen se zátěžovými situacemi (porod, cévní mozková příhoda, přítomnost tělesné choroby). U většiny nemocných se setkáváme s pozvolným nástupem potíží.Lékaři všech oborů se mohou setkat s celým spektrem duševních poruch (neurózy, psychózy, poruchy osobnosti a intelektu, závislosti různého typu, psychosomatické choroby) a zejména také s jejich rozmanitou kombinací se somatickými poruchami, při kterých jsou duševní poruchy považovány za primární (hypertenze, dráždivý tračník, astma) nebo kdy tvoří sekundární doprovod závažných somatických chorob (např. diabetu, arteriosklerózy, stavů po cévních mozkových příhodách, dlouhodobějších onemocnění). Ne vždy pacient přichází s jednoznačně strukturovaným spektrem potíží, obzvláště jde-li se svými problémy k lékaři jiného oboru, a někdy si ani změnu svého stavu neuvědomuje. Mezi často primárně prezentované potíže nemocných patří především nespavost. Tento symptom si zaslouží naši zvýšenou pozornost a po „skrytých“ psychických komplikacích stojících za nespavostí je třeba cíleně pátrat! U nemocných trpících depresí je výskyt nespavosti v rámci ambulantně léčených odhadován na 65 % a u hospitalizovaných až na 90 %! Současně je nespavost pro nemocné do určité míry „neutrální“ symptom, podobně jako bolest, který se nemocný nebrání prezentovat, na rozdíl od řady psychických potíží, které mohou budit na první pohled dojem duševní choroby. Pacient si nemusí své depresivní ladění plně uvědomovat a/nebo si jej spojuje právě například s nedostatkem spánku a často prohlašuje, že kdyby se zbavil nespavosti, psychická porucha by také vymizela.Ilustrativním příkladem provázanosti mohou být kardiovaskulární onemocnění a depresivní poruchy. Sama depresivní porucha má vliv na rozvoj kardiovaskulárních onemocnění u osob dosud kardiálně zdravých, ale i na rozvoj dalších srdečních příhod u kardiologicky nemocných, a podílí se tak na vzestupu následné morbidity a mortality. Prozatím není zcela jasný časový interval rozvoje depresivní poruchy v takových případech. Vážnější je situace z pohledu rozdílu mortality depresivních a nedepresivních pacientů po infarktu myokardu, které se zvyšuje s odstupem od akutního infarktu myokardu a po 6 měsících činí 16,5 % (relativní riziko 3,10) vs. 3 %, zatímco po 18 měsících dochází k nárůstu pouze o 4 %, tj. na 20 % (relativní riziko 3,64) vs. 6 %. Lze tedy odhadovat, že případný dopad faktorů spojených s depresivní poruchou po akutním infarktu myokardu je otázkou týdnů až měsíců. Ukazuje se také, že jak časný nástup (< 6 měsíců), tak pozdní nástup (> 6 měsíců–5 let) depresivní poruchy má srovnatelný negativní vliv na přežití hodnocené po 8 letech od infarktu myokardu. Z našich klinických zkušeností vyplývá, že první depresivní symptomy se objevují ještě v průběhu akutní hospitalizace, ale výjimkou není ani oddálené trvání obtíží v řádech měsíců, kdy už však souvislost s kardiovaskulární příhodou nemusí být vnímána.Diagnostika Pro stanovení diagnózy depresivní poruchy je nezbytné, abychom u nemocného zjistili následující symptomy dle MKN-10: Mezi základní příznaky depresivní poruchy patří depresivní nálada, která je takového stupně, že je pro jedince naprosto nenormální, musí být přítomna po většinu dne a téměř každý den po dobu alespoň dvou týdnů, přičemž není ovlivněna okolnostmi. K dalším důležitým známkám patří ztráta zájmů a radosti z aktivit, které jedince obvykle těší, nebo je přítomen pocit snížené energie a zvýšená únavnost. K častým doprovodným příznakům patří ztráta sebedůvěry a sebeúcty; neoprávněné sebevýčitky nebo přehnané a bezdůvodné pocity viny; nedostatek emočních reakcí na události nebo aktivity, které normálně vyvolávají emoční odpověď; vracející se myšlenky na smrt či sebevraždu nebo jakékoliv sebevražedné jednání; snížená schopnost myslet nebo se soustředit, jako je například nerozhodnost nebo váhavost; změna psychomotorické aktivity s agitovaností nebo retardací, pro niž máme objektivní důkaz (chování nemocného při vyšetření, popis chování jinými osobami); poruchy spánku jakéhokoliv druhu (nejčastěji ranní probouzení dvě nebo více hodin před obvyklou dobou, často spojené s těžšími depresivními prožitky v ranních hodinách); změna chuti k jídlu (zvýšená nebo snížená s odpovídající změnou hmotnosti); zřetelná ztráta libida. Afektivní porucha se může vyskytnout u jedince poprvé v životě v přímé souvislosti např. s infarktem myokardu či atakou roztroušené sklerózy a potom hovoříme o organické depresivní poruše (dle Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10 – F 06.32). Při druhé možnosti mnohočetné faktory tělesného onemocnění vyvolají depresivní potíže u jedince, který již v minulosti depresivní epizodu alespoň jednou prodělal nebo se pro ni léčí. Potom poruchu spíše označíme jako exacerbaci periodické depresivní poruchy (F 33) a somatické onemocnění chápeme jako provokující faktor již anamnesticky přítomné psychické choroby. Nabízí se pochopitelně myšlenka, že jedinci, kteří mají s afektivní poruchou zkušenost, jsou v rámci nově vzniklého tělesného onemocnění vulnerabilnější ke vzniku depresivních epizod, ale důkazy prozatím chybí. Ze studií s velkým počtem probandů vyplynulo, že například závažnost kardiovaskulárního onemocnění neovlivňuje stupeň závažnosti depresivní epizody, ale oproti tomu závažnost depresivní epizody ovlivňuje riziko mortality v důsledku onemocnění. Riziko mortality je dvojnásobné u těžší depresivní epizody oproti mírné, bez ohledu na přítomnost kardiovaskulárního onemocnění na začátku sledování, a současně riziko mortality z důvodu kardiovaskulárního onemocnění je třikrát vyšší při přítomnosti než při absenci choroby při zahájení sledování.Za maximální zjednodušení detekce přítomnosti depresivních poruch zejména u ohrožených jedinců, což jsou především somaticky nemocní, považují někteří autoři dvě otázky: „Cítil jste se v průběhu posledního měsíce na dně, depresivní, bez nálady nebo beznadějně?“ a „Ztratil jste v průběhu posledního měsíce zájem nebo potěšení z aktivit, které vám je obvykle přinášely?“. Pozitivní odpovědi na tyto dvě otázky vykazují senzitivitu (96 %) a specificitu (57 %) pro diagnózu depresivní poruchy.V České republice bývá často používána k diagnostice tzv. autoevaluační Zungova sebeposuzovací stupnice deprese (SDS). Tento jednoduchý dotazník je určen k hodnocení populace dospělých trpících depresivní poruchou střední a lehké intenzity. Dotazník může předložit pacientovi k vyplnění i střední zdravotnický pracovník. Doba vyplnění a hodnocení je odhadována na 10–15 minut. Vypočtený tzv. SDS index udává míru maximálně vyjádřených depresivních příznaků zachytitelných stupnicí (vyjadřuje procento maximální míry deprese měřitelné stupnicí). Chceme-li však tuto stupnici využít k diagnostickým účelům, musíme respektovat nezbytnost přítomnosti základních příznaků depresivní poruchy, tak jak je definována MKN-10. K moderním trendům, zejména po zjištění, jak vysoká je prevalence duševních poruch, je snaha ze strany psychiatrů poskytovat lékařům somaticky zaměřených oborů takové nástroje, které by jim usnadnily často složitou diagnostiku komorbidity. Příkladem může být Prime MD, což je vcelku jednoduchý nástroj, který dokáže lékaře upozornit na problematické oblasti psychické kondice nemocného a neomezuje se pouze na depresivní symptomy, ale zahrnuje například i projevy úzkosti, poruchy příjmu potravy, somatizační, hypochondrickou poruchu a závislost na alkoholu. Je dostupný i ve velmi přehledné počítačové verzi, která vyplněný dotazník okamžitě vyhodnocuje, čímž může mimo jiné lékaři ušetřit čas i ulehčit dilema, zda odeslat či neodeslat pacienta ke specialistovi.Diferenciální diagnóza Nejen z pohledu výběru a vedení dalších terapeutických metod lze za významné považovat vyloučení bipolární afektivní poruchy, protože nesprávná diagnóza může mít pro nemocného vážné následky. Celoživotní riziko sebevraždy u nemocných trpících bipolární afektivní poruchou je 25–50 % a smrtí končí 10–15 % pacientů. Pacienti mohou být nesprávně zvoleným léčebným postupem poškozeni nejen tím, že jim není podáván stabilizátor nálady, ale i účinkem samostatně podávaných antidepresiv, která se mohou podílet na vzniku tzv. rychlého cyklování. Bipolární afektivní porucha je onemocnění, během něhož prochází postižená osoba obdobím nadměrně zlepšené nálady, obdobím deprese a obdobím, kdy je její nálada normální. Existují čtyři různé druhy epizod, které se při bipolární afektivní poruše objevují, podle typu a intenzity příznaků mluvíme o epizodách hypomanických (mírná forma; „hypo“ = řecká předpona s významem „pod“), manických, depresivních nebo smíšených. Hypománie je charakteristická trvale nadnesenou náladou, nadměrnou energií a zvýšenou aktivitou a subjektivním pocitem dobré pohody a dobré celkové kondice. Člověk v hypománii bývá velmi hovorný, snadno navazuje kontakt s ostatními lidmi, je nenucený, komunikuje bez zábran, hýří nápady. Zvýšení aktivity se projevuje často i v sexuální oblasti, nezřídka dochází k lehkomyslnému navazování známostí a střídání partnerů (i u jedinců, kteří jsou obvykle zdrženliví). Potřeba spánku je snížená, po pár hodinách se člověk cítí odpočinutý, čilý a další setrvávání v posteli je pro něj marněním času. Začátek bývá obvykle náhlý. Tyto epizody jsou většinou jedincem snášeny dobře a někteří dokonce v tomto stadiu přestanou navštěvovat lékaře a užívat léky. Jinými slovy, po těchto symptomech je třeba cíleně pátrat, sám nemocný o nich spontánně nehovoří. Mánií rozumíme nepřiměřeně zvýšenou náladu provázenou nárůstem aktivity. Při mánii je nálada výrazně zvýšená zcela nezávisle na okolnostech. Současně je též neúměrně zvýšená aktivita a energie. Z pohledu diagnostiky depresivních poruch je problematický fakt, že 35–60 % nemocných má zkušenost s tím, že první epizodou před nástupem mánie je právě deprese. U mužů je pravděpodobnější, že se onemocnění projeví manickou epizodou, u žen to bývá depresivní epizoda. V průměru, bez léčby, trvají manické nebo hypomanické epizody od několika dnů po několik měsíců, zatímco deprese trvá většinou více než 6 měsíců. Někteří jednotlivci se mezi epizodami úplně zotaví a několik dalších let se u nich neobjevují žádné symptomy. Jiní však trpí i nadále depresí mírné intenzity nebo dochází ke kolísání nálady. Dalším diagnostickým problémem s roční prevalencí shodnou s depresivní poruchou (tj. 7 %!) jsou tzv. somatoformní poruchy neboli rozmanité tělesné symptomy bez zjistitelných typických anamnestických údajů, laboratorních abnormalit nebo odchylek v pomocných vyšetřeních. Nemocný si stále stěžuje na měnlivé tělesné potíže, žádá rozmanitá lékařská vyšetření, a to navzdory opakovaně potvrzeným negativním nálezům a ujišťování lékaře, že příznaky nemají žádný tělesný podklad. Jestliže existují nějaké tělesné potíže, pak nevysvětlují povahu a rozsah symptomů nebo tíseň a starost pacienta. I když začátek a trvání symptomů má úzkou souvislost s nepříjemnými životními událostmi, obtížemi nebo konflikty, obvykle pacient odmítá pokusy diskutovat o možnosti psychologických příčin (často i přes zjevnou přítomnost depresivních nebo úzkostných symptomů). Řada těchto nemocných má za sebou dlouhou, komplikovanou historii styku jak s primárními, tak se specializovanými lékařskými službami. Symptomy se mohou týkat kterékoliv části těla nebo orgánového systému a mezi nejobvyklejší patří gastrointestinální potíže (bolest, říhání, pálení, zvracení, nauzea), abnormální pocity na kůži (svědění, pálení, znecitlivění apod.), četné formy kardiovaskulárních potíží (palpitace, bolest na hrudi), bolesti různé lokalizace a charakteru (oblast zad, klouby, svaly apod.), ale také únava nebo nespavost. U této skupiny nemocných je minimální pravděpodobnost, že bude efektivní pouze podané antidepresivum, a vždy je třeba nabídnout psychoterapeutickou intervenci. Lze samozřejmě předpokládat, že jedinec trpící somatoformní poruchou má v důsledku prožívaného utrpení také vyšší riziko vzniku komorbidní depresivní poruchy s potřebou adekvátní léčby. KomorbiditaDiagnostické potíže může způsobit současný výskyt více typů duševních poruch nebo jejich vzájemná kombinace se somatickým onemocněním. Ukazuje se, že až 50 % těchto chorob je komorbidních, tzn. že výskyt „čisté“ formy deprese nebo úzkostné poruchy je spíše výjimečný. Nejčastěji se společně vyskytují deprese a úzkostné poruchy, úzkostné poruchy a závislosti nebo somatoformní nebo depresivní poruchy. Tato komorbidita má významný vliv na způsoby léčby, ale je spojena i s klinickou závažností a celkovým dopadem onemocnění. Úzkost není podle MKN-10 součástí klinického obrazu depresivní poruchy, a chceme-li vyhovět současnému diagnostickému systému, je třeba označit i další diagnózu (nejčastěji generalizovanou úzkostnou poruchu, organickou úzkostnou poruchu aj.). Z klinického hlediska je třeba mít na paměti, že tito nemocní se vyznačují vyšší mírou závažnosti potíží, delším trváním epizod s tendencí k dlouhodobému průběhu, závažnějším funkčním narušením (sociální oblast, zaměstnání), pomalejším nástupem odpovědi na léčbu, snížením odpovědi na léčbu (zejména na monoterapii antidepresivy), ale také významným zvýšením rizika suicidia. Intenzivně je zkoumán vztah depresivních a úzkostných symptomů a naopak. Prozatím je zřejmé, že depresivní potíže jsou doprovázeny úzkostí ve 2/3 případů (nejčastější je obava z budoucnosti). Z pohledu časového sledu nástupu symptomů se zdá, že úzkostná porucha často přechází v depresivní poruchu a dále ji může, ale nemusí doprovázet. Po první manifestaci depresivní poruchy se však zřídka objeví úzkostná porucha.Hlavními obecnými symptomy úzkostných poruch jsou úzkost a strach, které patří za normálních okolností k běžným emocím, jež mají nezastupitelný ochranný význam. Úzkostné poruchy by se daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace tělesných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Úzkostné poruchy se vyznačují záchvatovými nebo kontinuálně fluktuujícími stavy, při kterých se bez vazby na reálné nebezpečí objevují nadměrné tělesné a psychické projevy úzkosti nebo strachu. Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu nelze definovat. Z hlediska časového může tedy úzkost „volně plynout“ bez vazby na okolnosti (generalizovaná úzkostná porucha – podle MKN-10 F 41.1) nebo se projevit náhle v záchvatech (podle MKN-10 panická porucha F 41.0), což také slouží jako diagnostický marker. Typicky postižení popisují stavy obav, „jako by se něco mělo stát“, ale nevědí, co by to mělo být, a stav připomíná určitou připravenost na nebezpečí. Dalším definovaným emočním prožitkem je strach, který již bývá reakcí na konkrétní nebezpečí charakterizovanou emoční a fyziologickou reakcí. Strach má na rozdíl od úzkosti konkrétní příčinu (specifická sociální situace, prostor, výška, zvířata, nemoc, krev aj.). Intenzita úzkosti a strachu může kolísat od mírné nepohody až po stavy hrůzy a paniky spojené s pocitem blízké smrti. Vše je doprovázeno aktivací autonomního nervového systému (tachykardie, pocení, třes apod.). Úzkostné poruchy by se tedy daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace tělesných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Záchvaty náhle vzniklé úzkosti přicházejí bez ohlášení a očekávání dalšího záchvatu budí trvalou úzkost a napětí. Někteří lidé trpí záchvaty úzkosti ve specifických situacích, jako je např. cesta autobusem, v davu, ale také na místech, jako jsou mosty, a hovoříme o tzv. agorafobii. Lidé se „citlivým“ místům vyhýbají, často se izolují od druhých a ve vysokém procentu případů se k této poruše přidružuje depresivní nálada. Výhodou je, pokud je nemoc včas diagnostikována a také řádně léčena. Nemocní získávají svůj život opět pod kontrolu a příznaky panické poruchy již neovlivňují jejich život jako dosud. Nemocní trpící panickou poruchou tvoří 10–15 % klientely kardiologů a k psychiatrovi se dostávají v 99 % případů po vyšetření nejméně dvěma lékaři somatických oborů. Záchvat paniky, který bývá často předmětem vyšetřování v rámci ambulantní péče, je období intenzivního strachu nebo výrazné nepohody, při které se náhle vyvinily 4 nebo více z následujících příznaků: zrychlené dýchání, pocení, pocity dušení se, zalykání se, bolest na hrudi, nevolnost, pocit na zvracení, točení hlavy, závratě, bušení srdce, pocit nereálnosti okolí, svět je vzdálený jako film, třes těla i končetin, strach ze ztráty kontroly nad sebou samým, strach ze smrti, návaly horka nebo chladu, brnění nebo svrbění končetin. Léčba Mezi základní metody léčby patří především farmakoterapie antidepresivními preparáty a podpůrná, nespecifická psychoterapie. Psychoterapie nemusí být vedena ortodoxním metodickým postupem. Povědomí a využití základních technik obecných psychoterapeutických principů jsou však nezbytným předpokladem úspěšného vedení všech pacientů a u těch depresivních to platí obzvláště.Základním psychofarmakologickým prostředkem pro léčbu depresivních poruch jsou antidepresiva a při jejich výběru se řídíme několika základními zásadami: 1) Pokud pacient v minulosti reagoval dobře na určitý lék, měl by být tento použit znovu. Podobným způsobem je možné postupovat v případě pozitivní terapeutické reakce u přímých příbuzných.2) Jde-li o první epizodu onemocnění, staršího nemocného nebo o pacienta s tělesnou komorbiditou, jsou dnes považovány za léčbu první volby SSRI. Rozhodneme-li se, po zvážení možného interakčního potenciálu, pro jeden z nich, zahajujeme v prvních několika dnech u nemocných s přítomnou úzkostí léčbu poloviční dávkou, abychom se vyhnuli prudkému iniciálnímu zvýšení anxiety. U starších pacientů kontrolujeme v průběhu léčby parametry vnitřního prostředí. Zcela nezbytné je monitorování suicidálního rizika v iniciální etapě léčby obzvláště u mladších nemocných. 3) U nemocných s výraznou úzkostnou složkou nebo nespavostí bývá také výhodné užití kombinované léčby antidepresiva s anxiolytiky nebo hypnotiky. Existují vhodná antidepresiva, která dokážou upravit poruchy spánku, např. mirtazapin a trazodon.4) Léčbu zahajujeme pouze jedním antidepresivem! Užitím kombinací se neúměrně zvyšuje riziko vzniku nežádoucích účinků. Složitější dávkovací schéma úzce souvisí s mírou spolupráce. 5) Pacient by měl lék užívat denně s tím, že zlepšení stavu lze očekávat za 2–3 týdny po zahájení léčby. 6) Nežádoucí účinky se mohou objevit v úvodu léčby, ale obvykle vymizí v průběhu 7–10 dní. 7) V etapě akutní léčby je nutné pacienta kontrolovat jednou týdně po dobu 1. měsíce léčby (v indikovaných případech zpočátku léčby i denně), každé dva týdny ve 2. měsíci léčby. V pokračovací a udržovací etapě léčby je doporučeno pacienta sledovat v závislosti na klinickém stavu s frekvencí jednou za 4–6 týdnů (v některých případech i častěji) až jednou za 2–3 měsíce.8) Účinné antidepresivum je vhodné vysazovat až po 6–9měsíčním bezpříznakovém období. 9) Užíval-li nemocný terapeutickou dávku 3 měsíce a déle, mají se všechna antidepresiva vysazovat postupně. Náhlé vysazení tricyklických antidepresiv může způsobit syndrom z vysazení (závratě, pocení, chřipkovité potíže, nauzeu, vomitus, nechutentsví, parestézie, ataxii, třes, zvýšenou iritabilitu, akatizii, insomnii a děsivé sny, senzorickou hypersenzitivitu, cefalgie, únavnost, nesoustředivost, agresivitu a suicidální úvahy) a cholinergní rebound fenomén, proto by vysazování mělo být pozvolné (o 25 % dávky každý týden). Syndrom z vysazení SSRI je nejčastější po paroxetinu a fluvoxaminu a výjimečně jej způsobuje odnětí citalopramu a setralinu, minimální potenciál má v tomto ohledu fluoxetin. Příznaky vymizí do 24 hodin po opětovném nasazení SSRI, neléčené trvají 7–14 dní. Prevencí vzniku po výskytu je jen postupné vysazování preparátů (snižování o 20–30 % dávky každých 6–8 týdnů). Tab. 3 – Přehled léků užívaných k terapii depresivní poruchyKombinace s anxiolytiky Především u úzkostných forem depresí je vhodné již od počátku léčby antidepresivem přidávat anxiolytikum, které urychlí nástup antidepresivního účinku a kromě toho potlačí iniciální tenzi a nespavost. Jejich podávání podle možností omezujeme na krátké období při akutní léčbě a nemocného s tímto faktem předem seznámíme. Anxiolytika jsou sama o sobě jen velmi málo účinná v léčbě depresí (ač jsou některá nazvána na obalu antidepresivem) a je považováno za chybu, léčíme-li depresi jen těmito preparáty. Výhodnějšími bývají krátkodobě působící anxiolytika (např. oxazepam). Vždy je třeba zvážit interakční potenciál. Kombinace s hypnotiky Hypnotikum ordinujeme tehdy, jestliže mezi hlavní příznaky depresivní poruchy patří také některá z forem insomnie nebo došlo k indukci insomnie (nejčastěji při léčbě SSRI). Lze použít jak skupinu benzodiazepinovou, tak i nebenzodiazepinová hypnotika III. generace. Jejich podávání bychom měli omezit, podobně jako podávání anxiolytik, jen na akutní etapu léčby.

folder_openPřiřazené štítky

Poslední menstruace – období velkých změn

access_time10.únor 2020personRadka Eliášková

Poslední menstruací končí u žen plodné období. Přichází většinou kolem 50. roku života. Skončí činnost pohlavních orgánů, ukončí se tvorba ženských pohlavních hormonů estrogenů a progestinů. Období se nazývá klimakterium, lidově přechod. Není to nemoc, jde pouze o přechod z jednoho, reprodukčního období ženy do druhého neplodného.Zatímco pro některé ženy období vyhasínání funkce vaječníků neznamená víc než, že přestanou krvácet, pro většinu je přechod spojen s mnoha nepříjemnostmi. Kromě návalů, podrážděnosti, závratěmi či bušení srdce také riziko závažných onemocnění ve stáří. Mezi ně patří i osteoporóza a kardiovaskulární choroby. Proti těm je totiž žena v plodném období relativně chráněna.Premenopauzou to začínáObdobí, kdy začne žena pociťovat potíže, ale zatím ještě stále krvácí, se nazývá premenopauza. Kvůli klesající hladině estrogenů se dostavují poruchy menstruačního cyklu, objevuje se silnější, častější nebo naopak slabé či méně časté krvácení. A v této době právě  začínají neurovegetativní potíže. U třetiny žen dokonce velmi silné. A projevy? Zvýšená potivost, nezřídka se v noci koupete ve vlastním potu, s tím souvisí i špatné spaní. Dalšími projevy jsou například nepředvídané rudnutí, malátnost, závratě, časté bušení srdce, nebo dušnost. Časem přibudou i psychické změny, poruchy paměti, změna sexuálního chování, podrážděnost, deprese, v těžkých případech i klimakterické psychózy. Později dojde i k tělesným změnám, což je právě období, kdy se významně zvyšuje riziko dalších onemocnění. První známkou bývá přibývání na váze, zvyšuje se podíl tělesného tuku. Ochabují také genitálie a prsa. Zvyšuje se riziko kardiovaskulárních příhod, dochází k vzniku diabetu a rozvíjí se osteoporóza. Skutečná menopauza přichází až po šesti až dvanácti měsících od poslední menstruace. V průměru se udává, že menopauza přichází kolem 50. roku ženy, ale může přijít kdykoli mezi čtyřicátým a šedesátým rokem života. Zpravidla platí, že čím dřív začne žena menstruovat, tím dříve také její plodné období skončí.Léčba hormonyPřechod je přirozená součást fyziologického procesu stárnutí ženy, utéct se před ním nedá. Je ale možné se nepříjemností spojených s klimaktériem nějak zbavit? Příčinou obtíží je nedostatek ženských pohlavních hormonů. Když se ženě dodají chybějící estrogeny i progestiny, měly by tělesné obtíže ustoupit. Pro tento způsob léčby se používá termín hormonální substituční terapie (HRT - hormone replacement therapy), jejímž cílem je zmírnění obtíží a také předejití vzniku osteoporózy a kardiovaskulárních chorob. Jak už to bývá, i když léčba je podle dlouhodobých výzkumů poměrně úspěšná, není pro všechny. Podmínkou účinku prevence je její zahájení včas, tedy kolem padesátky. Když už se totiž projeví osteoporóza a jiná onemocnění stáří, nemá už léčení hormony smysl. Protože podle doporučení má HRT trvat 10 až 15 let, je třeba s ní začít ve středním věku. Navíc je léčba určena zdravým ženám.Než se zahájí léčba hormonální substituční terapií, je nutné provést několik vyšetření. Mezi ně patří hlavně preventivní gynekologická prohlídka, ale také mamograf, ultrazvukové vyšetření dělohy, změření krevního tlaku, hmotnosti a krevní testy. Všechny vyšetření by se pak měla opakovat jednou za rok, případně častěji, pokud to cytolog či mamolog doporučí. Jestli je však ženě zjištěna nebo je léčená na rakovinu prsu nebo dělohy, má zánět žil či embolii, na tento způsob léčby může zapomenout.V současné době se k substituci (na rozdíl od hormonálních kontraceptiv) téměř výhradně používají přirozené estrogeny. Samotné estrogeny se podávají pouze ženám, které podstoupily operativní vynětí dělohy (hysterektomii). U žen s dělohou samotný estrogen vyvolává hyperplazii endometria (nadměrný růst děložní sliznice) a zvyšuje riziko karcinomu (rakoviny). Proto se těmto ženám podává spolu s estrogenem navíc i hormon progestin, který tomu má zabránit.Hormony se podávají v různých formách:Tablety, které se užívají ústy nebo vkládají do pochvy pravidelně jednou denně.Rozšířené jsou gely, kdy se hormony dostanou do krevního oběhu skrze kůži. Nevýhodou takového podávání je poměrně nepřesné dávkování.Další formou jsou transdermální náplasti (TTS). Mají zásobník, z kterého se postupně uvolňuje přesně definovaná dávka hormonů. Výhodou náplastí oproti tabletám je konstantní hladina hormonů, která má význam hlavně pro účinnější potlačení neurovegetativních obtíží, navíc se náplast nemusí aplikovat tak často. Zatímco tablety nebo gel se musejí užívat každý den, náplast se nalepí na kůži a podle konstrukce se mění jednou či dvakrát za týden.Použít lze i podkožní implantát, ze kterého se uvolňuje hormon po dobu asi půl roku. Pak je možné nechat si aplikovat další implantát. Jeho nevýhodou je však obtížné přerušení léčby při nežádoucích účincích, pro jeho odstranění je nutný malý chirurgický zákrok.Nejnovější formou je nosní sprej. Přesně odměřená dávka se pak do těla vstřebává přes nosní sliznici.Nevýhody HRT a nežádoucí účinkyHormonální léčba není určená pro všechny, navíc se při ní mohou vyskytnout nežádoucí účinky. Nejčastěji to je zadržování sodíku a otoky. Estrogeny totiž zvyšují riziko nebezpečí ucpání cév (tromboembolické komplikace), zpozornit by měly především kuřačky a ženy s vysokým krevním tlakem. Zmínit je třeba také obavu, že se užíváním HRT zvyšuje riziko onemocnění rakovinou mléčné žlázy. Dále nesmí hormonální léčbu užívat ženy, které trpí akutním onemocněním jater, akutním zánětem žil, rakovinou prsu a samozřejmě při těhotenství. Doporučit HRT nelze ani ženám s chronickým onemocněním jater, žlučových kamenech, tromboembolické příhodě v anamnéze a karcinomu endometria a prsu v anamnéze.Alternativní možnosti léčbyNežádoucích účinků hormonální léčby je mnoho, žen, které ji nemohou nebo nechtějí využít také. Ale i ony se mohou poprat s klimakterickými potížemi. Například volbou alternativních přírodních prostředků. Především těch, které obsahují látky, jejichž účinky se podobají účinkům přirozených estrogenů. Patří mezi ně třeba ploštičník (výtažek je volně prodejný v lékárně pod názvem Menofem), isoflavony, které omezují neurovegetativní potíže najdeme v jeteli lučním (výtažek je v přípravku Menoflavon) a sojových bobech. Mnoho užitečných látek obsahují i včelí produkty. Rostlinné složky, které účinkují podobně jako tělesné estrogeny má lékořice. Pro zmírnění neurovegetativních obtíží a depresivních stavů je možné použít například i třezalku, kozlík lékařský, meduňku, chmel otáčivý, či mučenku. Existují ženy, kterým zmírňují návaly i vysoké dávky vitamínu E. Kalcium a magnesium jsou nezbytné pro udržení silných kostí, působí tedy preventivně proti osteoporóze, aby se dobře vstřebávaly, je nutné je kombinovat s vitamínem D. Vitamin E, vápník, hořčík a vitamin D je vhodné užívat i při hormonální substituční léčbě.

folder_openPřiřazené štítky

Využijte vitamíny na 100%

access_time12.únor 2020personRadka Eliášková

Vzhledem k tomu, že se blíží sezóna léta a spolu s ním také období čerstvého ovoce, je dobré připomenout, že jsou zde odšťavňovače, se kterými vám i vašim dětem bude čerstvé opravdu chutnat.Odšťavňovače jsou v dnešní době velmi oblíbené. Mnoho lidí si však stále kupuje džusy v krabici. Ten, kdo pozná pravou chuť čerstvého džusu, který je udělaný z ovoce z vaší zahrádky, pochopí, že tyto domácí džusy se nedají vůbec srovnat s džusy kupovanými. Vytvoříte si tak džus podle vašich představ, můžete si jej přisladit přesně tak, jak to máte rádi. Budete mít tedy jistotu, že se v džusu nenachází žádné nepatřičné látky. Vychutnejte si i pravou chuť čerstvě vyrobeného džusu, který vás v letních měsících skvěle osvěží a vy se tak budete cítit plni energie. Ovoce má totiž v životě člověka nezastupitelný význam. Myslete tedy také vy na to, abyste dávali sobě a svým dětem dostatečné množství ovoce, které působí pozitivně na lidský organismus. Obsahuje prospěšné látky, jako jsou sacharidy, vitamíny, bílkoviny, pektiny a další složky. Nejvíce vitamínů obsahují citrusy. Šťáva z nich je opravdu ideálním osvěžením během horkého dne. Navíc je jejich energetická hodnota nízká, a tak čerstvý džus poslouží také v případě, že právě chcete zhubnout pár kil do plavek. Pořiďte si odšťavňovače Catler či odšťavňovače Philips, které jsou opravdu kvalitní a skvěle vám poslouží.Zahrňte tedy spoustu ovoce i vy do vašeho dne. Spolu se zeleninou tvoří důležité složky potravy, na které byste neměli zapomínat. Ovoce kladně působí na životní pochody v organismu a také pro zdravý vývoj těla. Dodržujte také vy dostatečný příjem ovoce. Působí také pozitivně na odolnost vašeho organismu vůči nejrůznějším onemocněním. 

folder_openPřiřazené štítky

Jak je to vlastně s působením piva na organismus?

access_time19.únor 2020personRadka Eliášková

Pivo je staré jako lidstvo. Vyráběli tento lahodný zlatý mok, jemuž Češi přezdívají „tekutý chléb“,již před 7 tisíci lety ve starém Babylonu. Pivo odpradávna pomáhalo lidem uhasit žízeň v neposlední řadě jako vysoce energetický nápoj velmi dobře posloužilo při náročné fyzické práci kopáči kanálů.Rolníci jej vypili až 5 litrů denně, ale i ženy, co pracovaly v poli, též vypily do 2 litrů. Horší už to bylo s pitím v hospodě, kam žena směla pouze jako výčepní a nebo pokud přišla v pánském doprovodu, tak směla pít jenom vodu. První na světě Chammurapiho zákoník ze 17. století př. n. l.stanovil i trest pro ženu, jež tento zákaz poruší: „žena, která přijde do hospody na pivo, má být upálena“.Výroba piva v dávných dobách studeného středověku byla doménou žen. Dříve než začaly vznikat specializované „pivovárečné“ domy, rodilo se pivo díky šikovným ženským rukám v mnohých domácnostech. Ženy postupovaly velmi primitivním způsobem a vycházely pouze z vjemových poznatků a receptů, jež putovaly časem z generace na generaci. Nevěděly nic o vlivu sladových enzymů namladinu ani o kvasinkách a jejich enzymech, které při kvašení mění mladinu na pivo. Ženypřipravovaly z piva také polévky nebo omáčky, které se jako obzvláště sytý "tekutý chleba" podávalyv chudých rodinách až do poloviny 19. století.Pivo se postupně stalo zajímavým obchodním artiklem, takže měšťané zakládali od 14. století společné pivovary. V té době převzali dominantní úlohu ve výrobě i v prodeji piva muži. Na ženy zbyly pouze pomocné práce. Uplynula staletí a v dnešních pivovarech působí ženy většinou jen jako administrativní pracovnice. Naštěstí jsou i světlé výjimky. Najdeme je ve Velkém Březně a Přerově a vaří v tamních pivovarech znamenitého Březňáka či Zubra. Také na chuti hlučínského piva je rukopis ženy. Pivovarnictví je tedy, navzdory historii, považováno jako výlučně mužský obor. A jak je to s konzumací tohoto lahodného moku a jeho působením na ženský organismus? Nadměrná spotřeba sebezdravějších potravin a nápojů je škodlivá. U piva snad o to více, že obsahuje zákeřný návykový ethylalkohol, i když v jednom půllitru ve zcela neškodné a dokonce prospěšné míře (cca 20 ml alkoholu). Malé množství alkoholu v pivu není z energetického hlediska vůbec na závadu. Právě naopak! Při odbourávání alkoholu účinkem enzymu dehydrogenázy vznikají volné radikály, které vstupují do rozkladných procesů tuků a tím urychlují jejich energetické využití, namísto aby se tuky ukládaly.Jak alkohol, tak látky z chmelového extraktu zpomalují uvolňování vápníku z kostí, které je typické zejména pro starší ženy po menopauze a může být příčinou obávané osteoporózy. Správný pitný režim,obohacený v rozumné míře i pivem, znamená také dostatečné zavodnění ledvin, v nichž se tak usazuje méně vápenatých solí, které jsou příčinou tvorby kamenů. Třetinka nebo půllitr desetistupňového piva významně snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění, která se dnes nevyhýbají ani ženám. Pro ženy obzvláště vítaný je obsah kyseliny listové (vitaminu ze skupiny B) v pivu. Ta je nesmírně důležitá zejména pro ženy v reprodukčním věku. Z pivovarských kvasnic přechází do piva také vzácný chróm, kterého je v běžné stravě stále větší nedostatek, i když jeho denní potřeba nepřevyšuje desítky mikrogramů. Tento stopový prvek podporuje aktivitu hormonu insulinu, regulujícího hladinu cukru v krvi.Je-li chrómu nedostatek, hladina cukru může být rozkolísaná, což vede k pocitům neodolatelných chutí, zejména na sladké. Důsledkem potom bývá nadváha, s níž nezatočí žádná dieta tak spolehlivějako obohacování stravy chrómem. Proč tedy k populárním chrómovým a vlákninovým tabletám tedy ještě nepřidat třetinku piva denně? Nelze vyčerpat všechny zdravotní výhody, které mají původ ve složení piva, obsahujícím více než 2000 složek. Díky širokému spektru polyfenolů a dalších rostlinných antioxidantů, obsažených v pivu,není výzkum tohoto moku ještě zdaleka ukončen. To potvrzuje i poslední objev ze státu Oregonu(USA), který v pivním moku nalezl nový silný antioxidant. Jeho antioxidační "síla" má být jedna znejvyšších. Pro ženy, které alkohol ale nepijí, je tu výborná náhrada ve formě nealkoholického piva,které skoro nerozpoznáte od alkoholického.

folder_openPřiřazené štítky

Klimakterium - léčba

access_time05.březen 2020personRadka Eliášková

Aneb jaké jsou možnosti léčení při nepřijemných stavech souvisejících s přechodem HORMONÁLNÍ SUBSTITUČNÍ TERAPIE = náhrada ženských pohlavních hormonů estrogenů.(Zkratka HST, ev. z angl. HRT).HST je metoda, založená na podávání preparátů obsahujících ženský pohlavní hormona to ženám, které mají nedostatek ženských pohlavních hormonů léčbu může zahájit jen lékař - gynekolog ! Než se dáte do čtení dalších řádek, zkuste rychle zapomenout na tradované pověry(např. o tom, že hormony způsobují rakovinu, že přiberu strašně na váze,že budu "celá chlupatá",.......). Když potřebuje hormonální léčbu např. diabetik,kterému podáváme hormon inzulin, je to samozřejmé, ale pokud si dovolíme nahradit ženský pohlavní hormon estrogen, je to pro většinu ženské populace téměř vidina nastávající katastrofy ! Výpadek hormonu estrogenu, byť přichází s věkem přirozeně, může mít v pozdějších letech nežádoucí dopad na zdravotní stav ženy. Výsledkem mohou být tak závažné stavy jako je invalidizace nebo dokonce smrt vzniklá z komplikací (např. z komplikací osteoporotických zlomenin). Věda dala vznik i "přirozeným hormonům",které pomáhají ženám v přechodu, pokud se u nich vyskytnou nepříjemné příznaky!Mnoho žen se bojí přechodu, ale často se bojí i možnosti hormonální léčby!!Dosud se setkávám s názory, že se "to přece dá vydržet!! Vydržela to tvoje prababička, babička, proč to nemůžeš vydržet i ty ???" . Anebo že "je proti přírodě zasahovat do tohoto procesu! Přece to tak příroda chtěla!!" Zde je nutné použít argument,že příroda nám nadělila taky třeba pravé neštovice,..., a že jsme tedy na ně měli asi všichni pokorně zemřít !! Ne všechny ženy, které by měly dostat HST, ji dostanou, a mnoho žen, jimž je předepsána, ji užívají dostatečně dlouho na to, aby zabránila řídnutí kostí a ochránila je před onemocněním srdce (tedy tak dlouhou, aby se uplatnil jejich preventivní účinek).Pikantní poznámka: ženy, které DESÍTKY let užívaly v antikoncepčních pilulkách umělé hormony navíc, aniž by uvažovaly o možných vedlejších účincích, dostávají najednou strach z nahrazení přirozených chybějících hormonův přechodu……( když diabetikovi chybí hormon inzulin, vůbec se nepozastavujeme nad tím, že dostane injekce nebo tablety s tímto hormonem, když ale ženě chybí hormon estrogen, zavládne strach, někdy i panika,…) Dříve jsme měli k dispozici jen preparáty, které dokázaly snížit nebo dokonce na určitoudobu dokonce i "zlikvidovat" nepříjemné obtíže související s přechodem.Dnešní preparáty dovodou totéž, ale navíc dokáží "bojovat" proti nepříznivému poměru"zlého a ochranného" cholesterolu, chránit kost proti řídnutí, kůži před "vysoušením a vráskám",.........Jak dlouho užívat HST ?V současné době není jednotný názor na dobu užívání, ALE léčba by měla trvatněkolik let ( asi 5-10 let). Pokud by ale potíže i po této době pokračovaly, je možnopokračovat i po této době!!!Kdy podáváme HST nejčastěji ?Při příznacích jako jsou návaly horka a potu (které se vyskytují až u 80% žen).Zde by léčba mohla být i krátkodobá, ohraničená dobou trvání příznaků, řádovědo 5ti let.nebo optimální se jeví doba do 5 let po posledních menses, ale obecně lze říci,že lze začít kdykoliv, kdy ženu ohrožuje nebo již dokonce poškozujenedostatek hormonůKdy skončit ?Léčba by měla trvat těch 5-10 let, ideálně 10 let, aby se mohl plně rozvinout její ochranný charakter. Je třeba počítat s tím, že po vysazení bude dále pokračovat úbytek kostní hmoty, bude se zhoršovat ischemická nemoc srdeční!HST podávaná preventivně nebo jako léčba chronických poškození by měla trvat dlouhodobě, řádově 10 a více let.

folder_openPřiřazené štítky

Zdravotní obtíže s dýcháním- během zimy

access_time05.březen 2020personRadka Eliášková

Pro astmatiky se za nejtěžší období, způsobené kvetoucími loukami, považuje léto. Nicméně je pro ně zima neméně obtížnou částí roku. Nízké teploty či přechody z tepla do zimy mohou řádně potrápit dýchací cesty osob trpících astmatem. Situaci ztěžuje i skutečnost, že v zimě je zvýšený výskyt infekčních nemocí dýchacího ústrojí, jako je například chřipka ale i běžné nachlazení. Podle odborníků jsou na tom lépe ti pacienti, kteří mají svou nemoc pod kontrolou – dodržují léčbu a pravidelně užívají inhalátor. „Bohužel ani v zimním období se astmatici nemohou těšit na bezproblémové fungování. Řada z nich právě v nejchladnějších měsících zažívá nejkrušnější chvíle, protože některé spouštěče astmatu se ozývají právě v této době. Odborníci se shodují, že nejvíce astmatických záchvatů připadá, kromě srpna, právě na leden,“ uvedla na setkání s novináři MUDr. Václava Bártů, Ph.D., vedoucí lékař plicního oddělení Medicon.Hůře jsou na tom v zimě ti pacienti, kteří mají obtíže i po zbytek roku. „Spousta z nich mávne rukou, že se jedná jen o občasné problémy. Může se jednat o potíže s dýcháním či o záchvat jednou dvakrát měsíčně. Každý odborník na astma ale ví, že v takovém případě nemoc není pod kontrolou a pouze ‚čeká‘ na chvíli, kdy se projeví rázněji,“ přibližuje dále MUDr. Bártů. Tou situací může být právě zima. Vyhnout se problémům mohou pacienti, kteří své astma naopak pod kontrolou mají. To znamená, že pravidelně užívají předepsaná léčiva a potíže mají jen velmi mimořádně.Proč je zima pro průdušky tak špatná?„Plíce může uvést do stavu nepohody i samotný studený vzduch. Ten ostatně někdy vadí i zdravým lidem. U astmatiků se jeho dopad znásobuje. Zvláště, když je suchý. To pak na sebe astmatický záchvat nemusí nechat dlouho čekat. Potíže ale může způsobit nejen absolutní teplota vzduchu, ale i její prudké změny – například při přechodu z venkovního prostředí do vnitřního, kde je tepleji,“ vysvětluje dále doktorka Bártů.K negativnímu působení nízké teploty přispívá podle ní i fyzická námaha. Pokud se astmatik půjde proběhnout v zimě, jeho plíce dostanou šok. Klíč k vyhnutí se těmto problémům přitom leží v dodržování nepříliš snadných zásad.Pět jednoduchých zásad pro zdárné překonání zimy-Udržujte své astma pod kontrolou pomocí dodržování předepsané léčby a doporučení lékaře.-Pokud víte, že vám zimní počasí nedělá dobře, vdechněte preventivně před odchodem z tepla 1x či 2x dávky z inhalátoru.-Vždy mějte inhalátor po ruce, kdyby bylo nejhůř.-Než vyrazíte ven, zjistěte si, jaké bude počasí, a vhodně se oblečte. Nezapomeňte na čepici, šálu a rukavice. Šálou si dobře zakryjte krk, ústa i nos, vdechovaný vzduch tak bude při dýchání ohřátý.-Pokud v zimě cvičíte, nezapomeňte se před jeho započetím pořádně zahřát.I v tomto případě se můžete pojistit preventivním použitím inhalátoru.Nebezpečná není jen nízká teplotaKromě suchého studeného vzduchu a náhlých teplotních změn mohou astmatiky ohrozit i různá infekční onemocnění typická pro zimní období. „Jedná se nejen o chřipku, ale i o běžné nachlazení. Po nakažení přechází plíce do ‚nouzového‘ režimu a projevy astmatu se zpravidla dodatečně zhorší. Od věci proto není zvážit očkování proti chřipce,“ nabádá MUDr. Bártů.Minimálním základem by však mělo být obezřetné chování s důrazem na hygienu – vyhýbat se kontaktu s nemocnými lidmi, v prostředcích hromadné dopravy mít přes ústa či nos šálu, mýt si ruce několikrát denně a samozřejmě jíst stravu bohatou na vitamíny a další hodnotné látky, uzavérá MUDr. Václava Bártů.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Žena, která ví na dotaz v té době

Kariéristka nebo máma?

access_time29.květen 2019personRedakce

Také si nemůžete vybrat? Chtěla byste ve své práci něčeho dosáhnout, ale na druhou stranu se nechcete ve 35 letech „probrat“ s letargie a zjistit, že kromě peněz a uznání nemáte to, co ženu skutečně naplňuje? Pak je načase seznámit se s termínem work-life balance.Je to v podstatě návod na to, jak zvládnout všechny životní role a jak zoptimalizovat svůj čas a energii a vytěžit z nich maximum. A také jak v dnešní době plné informací, stresu, tlaku a rychlých změn žít zdravým životním stylem.Mámy v poklusuZ vlastní zkušenosti vím, jak náročné pro mě bylo období, kdy jsem měla malé děti. A že nebylo krátké, jsou tři, a tak doba, kdy jsem byla zaměstnanou ženou na plný úvazek a zároveň matkou vodící a vyzvedávající děti ze školky a školy, trvalo mnoho let. Když na to vzpomínám, byla to pro mě doba velkého stresu. Babičky byly ještě plně zaměstnané, manžel pracoval v padesát kilometrů vzdáleném městě, a tak vše bylo na mě. Přitom jsem pracovat musela, abychom se uživili. Každý den jsem ze zaměstnání běhala jako o život, abych stihla tu tramvaj, která mě ještě dovezla do školky včas. Pokud se tak nestalo, čekaly mě slzičky dcery, sedící jako poslední nevyzvednuté dítě ve školce a pohoršený výraz paní učitelky. Možnost pracovat alespoň pár dní v týdnu z domova tehdy neexistovala. O firemní školce jsem si mohla nechat jen zdát. Zkrácení pracovní doby by znamenalo také zkrácení finanční odměny, ovšem za stejné množství práce. A tak jsem, stejně jako většina ostatních matek, podnikala každý týden stejné, stresující a vysilující martýrium.Dnes to jde jinakKoncept work–life balance vychází z předpokladu, že většina stresu, úzkosti a nespokojenosti nejen pracujících žen-matek, ale i všech ostatních, nevychází z jejich neschopnosti svůj život nebo zaměstnání zvládnout, ale z nedostatečně promyšlené organizace činností a neodhadnutí skutečné důležitosti jednotlivých věcí a aktivit. A z toho, že právě s těmito faktory se dá něco udělat. Řada zaměstnavatelů si už dnes uvědomuje, že nejen prací je člověk živ. A pro žádného z nich přece není cílem, aby se jeho lidé upracovali. Pro některé skupiny zaměstnanců je navíc rovnováha mezi prací a soukromím naprosto klíčová, a to z různých důvodů: například právě kvůli péči o dítě, ale jsou i další – třeba časově náročné koníčky či osobní preference. Využitím prvků work-life balance můžou zaměstnavatelé u svých zaměstnanců nejen zvýšit spokojenost a tím i motivaci, ale také včas předejít syndromu vyhoření a odchodům kvalitních schopných lidí.Spokojenost na všech stranáchSladění profesního a soukromého života lidí se stává fenoménem dnešní doby a personální úseky i vedení organizací se s touto realitou postupně vyrovnávají. Samozřejmě ne všechny druhy zaměstnání je možné provozovat ve volnějším režimu. Mnozí zaměstnanci (například zdravotníci, úředníci, kteří pracují v provozních hodinách, dělníci ve výrobě) musí striktně dodržovat pracovní dobu a být přítomni na stanoveném místě. U pracovníků na pozicích, které nejsou vázány těmito podmínkami, je však možné, aby si zvolili flexibilnější rozložení práce během dne, a lépe tak skloubili pracovní a soukromé potřeby. V řadě profesí je možné, pokud je k tomu nakloněný zaměstnavatel, zastat některé pracovní povinnosti  večer nebo o třeba víkendu a vyřídit si v průběhu dne neodkladné soukromé záležitosti bez nutnosti čerpání pracovního volna. Nabídka možnosti flexibilního rozložení pracovní doby je dnes u velkých, většinou nadnárodních organizací už standardem a využívají ji desítky procent zaměstnanců v nich. Malé a střední podniky tento trend následují a v posledních letech volnější pracovní dobu také umožňují. Zaměstnanci těchto firem si tak mohou posunout začátku či konce pracovní doby, zkrátit pracovní úvazek, částečně pracovat z domova apod. A firmy pak sklízí ovoce v podobě  vyššího výkonu a efektivity práce zaměstnanců, předcházení syndromu vyhoření, vyšší loajalita zaměstnanců, snížení fluktuace.

folder_openPřiřazené štítky

Chcete ho vyhodit? Tak jo, ale tak, aby mu to došlo!

access_time29.květen 2019personRedakce

Rady, jak se seznámit píšeme pořád – ale co nastane problém úplně opačný? Prostě – potřebujete se ho zbavit. A to HNED!Možná jste se nějakou dobu milovali. Pak se ale něco stalo a je jedno, jestli v tom visí někdo jiný nebo vám při jeho dalším krknutí po tom, co snědl nakládaný hermelín v česneku, došla síla jakkoli vysvětlovat, že se vám takhle hnusí a rozhodla jste se na tento vztah 100% rezignovat. Prostě už ho nechcete – jenže nemůžete ho setřást. Na jakékoli pokusy o to mu vysvětlit důvody rozchodu odmítá reagovat.Pohoda, jazz!Pokud vám při vaší 150 přednášce na téma Nejsem s tebou šťastná, říká stále dokolečka: „Počkej, beruško, vyřešíme to jindy, teď se chci koukat na zprávy,“ napište mu dopis, nechte ho na stole a odjeďte na víkend k rodičům nebo kamarádce. Ovšem počítejte s tím, že až se vrátíte, nebudete mít dokonale vyklizený byt. Pravděpodobně se bude válet na gauči s dalším hermelínem na klíně a dělat, že se nic neděje a čekat, že vás to, co vám přelítlo přes noc, zase pustí. Buďte statečná! Pokud dopis není na svém místě, určitě si ho minimálně přečetl, zjistil, že to myslíte vážně, celý víkend mu to vrtalo hlavou a teď dělá, že nic, protože je to poloha, která je pro něj v tuto chvíli nejbezpečnější.Hlavně ne domaNež ale začnete hystericky řvát, aby už vypadl, raději řešte všechno v klidu. Mohl by totiž zase nabýt dojmu, že vás někdo naštval a že je to další z hádek, kde se snažíte ventilovat svůj vztek z čehokoli a nebude tomu přikládat jakoukoli větší pozornost.Zkuste ho vytáhnout na místo, kde se necítí tak jistý a kde bude nucený s vámi komunikovat – do baru, na večeři – kamkoli, kde nebude moci utéct k televizi, počítači nebo kamkoli jinam, protože se mu to nechce řešit. Tam budete mít prostor mu všechno říct. Nejspíš se dočkáte jen mlčení, v horším případě přesvědčování, že to vidíte moc černě a že to určitě půjde nějak napravit.Prostor pro sebeHned po tom, co mu vysvětlíte, že váš vztah opravdu nejde sešroubovat jako domeček pro děti, stvrďte svá slova vymezením prostoru. Jednoduše s ním přestaňte sdílet jednu postel, ideálně jednu místnost. Aktivity se snažte nadále rozvrhnout tak, abyste se s ním doma potkala co nejméně a při každém zvednutí telefonu reagujte: „Ahoj, stalo se něco nebo co potřebuješ.“Krok 2: Datum stěhováníPo nějaké době, co vytrváte v tomto módu, se s ním opět na neutrální půdě snažte domluvit na věcech týkajících se majetku, bytu, vlastnických práv aj. Pokud máte společnou hypotéku, spojte se s vaší hypoteční poradkyní a zjistěte si možnosti. Hypotéka lze převést jen na jednoho z partnerů, pokud je bonitní či umořit prodejem bytu. Bydlíte-li v pronájmu, jednodušší a jistější je, když se odstěhujete vy od něj, třebaže slevíte z lokality či nároků na byt. Pokud bydlí on u vás, dejte mu pevné datum, dokdy musí dům opustit. Pakliže ho nebude respektovat, přistupte k radikálnějšímu řešení a to vystěhování jeho. Zabalte mu všechny věci, nechte mu je na chodbě, vyměňte zámky, na účet mu pošlete půlku peněz za společně pořízené věci. I kdybyste si na to měla vzít půjčku. Aspoň budete moci spát s klidný srdcem, že má nějaké peníze na to, aby si pořídil sám své vlastní bydlení a nové věci.Přečkejte dozvukyPo této fázi mohou nastat už jen dvě situace. Buď se budete nepříjemně hádat ať už o peníze nebo majetek anebo budete muset snášet pokusy o návrat – sms, emaily, čekáním před vaší prací, uzurpováním společných známých, ať vás přemluví aj. První varianta vás aspoň utvrdí ve správnosti rozhodnutí – s člověkem, na kterého jste naštvaní se lépe končí obecně. Ta druhá je psychicky náročnější – možná si budete muset zakázat jeho telefonní číslo nebo rovnou nastavit jeho emaily jako spam, aby vám chodily přímo do koše, ale vydržte. I ty nejextrémnější dozvuky ustanou do pár týdnů.

folder_openPřiřazené štítky

Módní návrhářství a vše, co byste o této práci chtěli vědět

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Je vaším snem stát se módním návrhářem či návrhářkou? Chcete pracovat a orientovat se ve světě módy? Módní návrhářství je velice široká oblast, která stále hledá nové talenty. Lidi, kteří to odvětví oživí svými nápady a dodají této práci, která je pro většinu i jejich koníčkem, svěží nádech. Být návrhářem tedy nemusí zůstat jen snem, ale možná si o tomto povolání budete chtít nejprve něco přečíst a informovat se, jak to v módním průmyslu chodí. Dozvíte se zde informace od člověka, který nepracuje v obchodě, ale píše o módě a hlavně módní průmysl pozoruje a vzdělává se v této oblasti, a to již několik let.Učení nemusí být mučení!Nejdůležitější je číst, číst a zase číst. Zajímat se o obor. Funguje to takhle v každé práci, měli byste vždy být odborníkem ve své profesi, aby vaše výkony byly co nejlepší. Jak se říká: co nic nestojí, za nic nestojí. Pokud vás ovšem něco baví a pořádně se do toho „zakousnete“ může to být zábava. Sežeňte si co nejvíce informací o módě, biografie, články z časopisů, atd. Zajděte si do knihovny a zjistěte, jaké knihy a časopisy se věnují módnímu průmyslu, jací jsou módní návrháři… Prohlédněte si zejména Vogue, Harpers Bazaar, Detaily a Womens Wear Daily, pokud je seženete.Cvičte si oči. Jděte do muzeí a galerií. Dívejte se na umělecké knihy. Když se podíváte na malby z minulého století, budete překvapeni, kolik věcí, které na portrétech uvidíte, jsou kopírovány nebo upraveny módními návrháři. Někteří se pouze inspirovali, díla je ovlivnila jen zčásti. Pohled na umělecká díla je také důležitý z toho důvodu, že se můžete mnohému přiučit. Někdo má od přírody rozvinutý smysl pro proporce a rovnováhu, někdo si tento smysl potřebuje vybudovat. Právě pro vyvíjení tohoto smyslu se hodí pozorovat umělecká díla, proporce a poměry. Móda je totiž, zvláště dnes, hodně o smyslu pro proporce a také o schopnosti dát věci dohromady originálním a zajímavým způsobem. Podívejte se na různé knihy o umění, od historického až k modernímu. Jestli pojedete někdy do New Yorku, navštivte určitě Gallagher v Grenwich Vilage. Tam se prodávají staré módní časopisy.Dnes si mladí ani neuvědomují, jaké mají štěstí, že nemusí jen sledovat starší filmy v televizi, ale mohou si půjčit či koupit DVD a v klidu se na ně doma podívat. Pia Soli, italská módní návrhářka a historička kdysi poznamenala, že se dívala během dlouhé nemoci na stovky starých filmů a načerpala z nich opravdu hodně inspirace pro své kolekce.Stejně jako v jiných atraktivních zaměstnáních, i v módním návrhářství je velká konkurence, hodně lidí touží dostat se do módního průmyslu. Tento obor také obnáší hodiny vyčerpávající práce. Když se připravuje kolekce, musíte zapomenout na volné víkendy a svátky, práce přesčas je zcela normální. Také je potřeba zachovat chladnou hlavu a jen tak vše na začátku neházet za hlavu. Zpočátku se jistě najde plno „odborníků“, kteří vám budou říkat, co a jak máte či nemáte dělat, a budou vám nemilosrdně sčítat vaše vady. V této situaci si vždy vzpomeňte na slova Winstona Churchilla: „Nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej!“ Později, jestli se stanete úspěšnými, dejte si pozor, abyste se, jako plno jiných před vámi, nestali nafoukanými. Také si pamatujte, kdo jsou vaši opravdoví přátelé. V nouzi poznáš přítele, říká se. Když budete na vrcholu slávy, budete mít jistě hodně přátel, ale až když budete na dně, poznáte, kdo jsou vaši opravdoví přátelé.Chcete navrhovat oblečení pro muže, ženy, děti? Najděte si nějaký obchod nebo butik v dané kategorii a pozeptejte se, jestli byste tam mohli o víkendu, v době dovolené prázdnin apod. pracovat. Pokud vám nebudou chtít zaplatit, pozeptejte se jen, jestli můžete pomoci. Tato práce je velmi užitečná, alespoň na kratší dobu. V obchodním domě či butiku se dozvíte něco o oděvech, zejména byste se měli zaměřit na ty dražší. Seznámíte se tak s lidmi, pro které budete chtít v budoucnu navrhovat, zjistíte jejich požadavky, názory, co se jim líbí a co naopak ne.Je někde ve vašem okolí továrna na oděvy, kterou můžete navštívit? Znáte nějaké švadleny? Pokud ne, je určitě užitečné se s nimi seznámit a výměnou za nějaké pochůzky moci sledovat jejich práci. Pokud chcete v módním návrhářství opravdu uspět, musíte být ochotni přinášet oběti a využít každé příležitosti dozvědět se o dané oblasti více.Co je důležité vědět?Alan Rees, manažer týmu formule 1: „Štěstí je tam, kde se setká příprava s příležitostí.“ Jinak řečeno, štěstí přeje připraveným!Musíte věřit v sebe sama, mít sebevědomí, ale také je důležité mít realistický pohled na sebe sama a na svět. Vrozené nadání či talent sami o sobě nestačí k zajištění úspěchu. Jsou určité věci, které potřebujete k dosažení úspěchu v každém oboru, a zde jsou některé z nich:1. Dobré mravyV módě platí dobré chování, ať vám ostatní říkají cokoliv. Pokud si s vámi chce dát někdo schůzku, VŽDY mu pošlete písemnou zprávu vyjadřující váš zájem. Pokud používáte často e-mail, ujistěte se, že poděkujete za e-mail vztahující se na vaši žádost. Někteří lidé dostávají velké množství pošty a zanedbávají kvůli tomu mnohé adresáty. Pokud voláte důležitým lidem, snažte se zjistit jméno sekretářky a vždy o ni požádejte, když voláte. To byste se divili, jak vám to může pomoci. Někdy má sekretářka či asistentka/asistent velmi silný vliv a může vám pomoci. Na prvním setkání nikdy neoslovujte druhého křestním jménem. Když se s druhým lépe seznámíte, počkejte si, až vám druhý nabídne: prosím, říkejte mi…Pamatujte si, že být zdvořilý a ohleduplný nic nestojí. Také pamatujte na zlaté pravidlo: Jak chcete, aby se ostatní chovali k vám, chovejte se vy k nim. Jednou jste dole, jednou nahoře. Nikdy nevíte, jestli nebudete potřebovat později pomoc od někoho, koho jste urazili.2.PostojBýt zdvořilý a příjemný na každého je velmi těžké, obzvlášť když vám druhý člověk tzv. nesedne.  Rozhodně to neznamená, že byste ze sebe měli dělat blbce, nebo nechat druhé, aby se do vás naváželi. Znamená to, že byste s lidmi měli jednat s respektem a úctou a očekávat, že oni se budou chovat stejně. Pokud má zaměstnavatel na výběr mezi dvěma stejně talentovanými návrháři, je pravděpodobné, že si raději do firmy vezme příjemného člověka, který se chová jako slušný člověk. Nebo toho s lepšími konexemi, to je smutná realita dneška, kterou musíte vzít v úvahu. I když budete úžasně talentovaní, nebudou vás možná nikde chtít přijmout třeba kvůli tomu, že si pořád stěžujete, pomlouváte jiné návrháře apod. V dnešním světě je tolik hrubého a neohleduplného chování, že si lidé budou vážit toho, když vy budete světlá výjimka a lidé uslyší z vašich úst i tolik ceněná kouzelná slůvka, jako jsou DĚKUJI a PROSÍM!3.DochvilnostPokud jste člověk, který na sebe nechá čekat, neděláte dobře. Lidem, kteří se s vámi mají sejít, to naznačuje, že nemáte úctu k nim, nebo jejich času. Možná znáte pořekadlo, že umělec nikdy nechodí pozdě, jen všichni ostatní přišli dříve. To je sice hezké, ale v praxi by se vám to mohlo vymstít. Vypěstujte si zvyk chodit všude o 10 minut dříve. Nebudete si tak muset vymýšlet různé výmluvy, proč jste se zdrželi a také budete mít rezervu a když se přihodí něco neočekávaného, nebo někoho potkáte, může vám těch 10 minut pomoci.4.VášeňAno, vášeň, a to ne ani tolik pro sex jako pro vaši práci. Lidé, kteří jsou do své práce opravdu „zažraní“, stále se ve svém oboru vzdělávají, jsou většinou úspěšnější, než lidé, kteří chtějí pořád tak nějak vyžít se svým talentem a jsou líní se dále vzdělávat. Pamatujte si, že vzdělání má neuvěřitelnou moc! Neomezujte se na módu, naučte se co můžete ve všech souvisejících oblastech a rozšiřte si své obzory.5.KoncentraceŽivot je boj mezi konkurencí a snad v žádném jiném oboru nenajdete větší konkurenci než v módním průmyslu. Musíte si být jistí, že víte, co chcete, že jste schopni pro to v životě něco obětovat, zkrátka zaměřte se na svůj sen.6.Péče o sebeJe to váš život, který žijete a vaše tělo, které vám může sloužit mnoho let, nebo ho také můžete velmi účinně ničit. Může se zdát, že vám drogy a alkohol pomáhají. Můžete se tak uvolnit, mít určité představy, apod. Ale je to opravdu to, co k životu a práci potřebujete? Ne, vy se potřebujete zaměřit na cíl, a to s jasnou myslí. Bavte se, ale používejte přitom jasný rozum, mějte vytyčené hranice, za které se nechcete dostat. Buďte aktivní, jděte si třeba párkrát týdně zacvičit, zajděte s kamarádkou na jógu, možností je jistě ve vašem okolí hodně. Jezte zdravě. Nepřecpávejte se, ale také nezapomínejte na pravidelnou stravu, abyste večer nezjistili, že jste dnes nic nejedli, protože nemáte čas. Chce to udělat si čas alespoň na několik malých jídel za den. Také nezapomínejte na pravidelný spánek. Může se to zdát obtížné, když se například dává dohromady kolekce. Spánek je ovšem velmi důležitý, a pokud se budete neustále přepínat a spát málo hodin, může se stát, že se zhroutíte. Nebo budete minimálně nevyspalí a otrávení.Někdy ani káva nepomůže.7. Smysl pro humorMít smysl pro humor je velmi důležité v životě každého člověka. Humor se hodí. Jsou lidé, kteří se umí zasmát a udělat z nějaké trapné situace legraci. Ještě vzácnější je udělat si legraci sami ze sebe. Ne za účelem zesměšnění, ale umět se zasmát sami sobě je velmi důležité pro udržení pozitivního myšlení. Nebuďte zatrpklí. Navíc se říká, že kdo se směje, žije déle, tak vyzkoušejte, co je na tom pravdy!8. BudoucnostNěkdy zjistíte, že vše nejde podle vašich představ. Neztrácejte hlavu, snažte se poznat co nejvíce lidí a oblastí. Využijte místa, na kterém jste a snažte se z něho vytěžit co nejvíce, i když to třeba není vaše vysněné místo. Nikdy nevíte, co se může stát a kdo vám může v budoucnu pomoci.Závěrem:Pokud jste dočetli až sem, znamená to, že máte asi opravdový zájem pracovat v módním průmyslu. V módě nejde jen o módní návrháře. Zvažte i další profese, jako např. publicista, stylista, fotograf, maskér, kadeřník, módní redaktor,… Možná chcete být ti nejslavnější, navrhovat pro celebrity… Možná, že ale časem zjistíte, že můžete být šťastní, i když vás nebude znát celý svět. Pokud to vztáhneme na svět květin, každý nemůže být růží. Je však důležité, pokud jste kopretinou, snažit se být dobrou kopretinou. Jsme tým a všechna povolání mají své nezastupitelné místo. Pamatujte si, že i když vždy asi neděláte to, co jste si vysnili, i vaše práce nějak módnímu průmyslu prospívá a pokud budete věřit v dosažení svého cíle, nejspíš ho i dosáhnete. „Když něco chcete, celý vesmír se spojí, abyste toho dosáhli.“ (Paulo Coelho-Alchymista) Stačí jen tomu věřit, být trpělivý a neztratit svůj cíl z očí.Hodně štěstí v budoucím životě!

folder_openPřiřazené štítky

Určitě si chcete o Vánocích půjčit?

access_time28.prosinec 2019personRudolf Hentsel

Základní je si položit otázku, zda půjčku vůbec potřebujete. Krátkou radost pod stromečkem budete splácet i v době, kdy bude sváteční atmosféra dávno ta tam. Ten nejlepší dárek nemusí být vždy ten nejdražší - uskromněte se, nesnažte se předvádět před příbuznými a při tvorbě a nákupu dárků zapojte kreativitu. Berte to tak, že kdo vás má rád, toho potěšíte i originální maličkostí, a kdo vás chce pomluvit, ten se potěšit nenechá. Když už se pro půjčku pevně rozhodnete, její výše by se měla odvíjet od výše rodinného rozpočtu. Udělejte si přehled nutných výdajů za domácnost (nájem, energie, voda, potraviny), připočtěte hypotéku či jiné úvěry, které musíte pravidelně splácet, a vše srovnejte se svými příjmy. „Pokud si nebudete jisti, můžete výši půjčky prokonzultovat s finančním poradcem. Omezíte tak rizika, která vás mohou během splácení potkat, ať už jde o ztrátu zaměstnání, dlouhodobou pracovní neschopnost a další faktory," radí Petr Husák ze společnosti DataLife, která nabízí nezávislé profesionální poradenské služby v oblasti financí. Smlouvy čtěte pečlivě Banka nabízí více možností. Kontokorent (můžete jít na účtu do minusu) se ideálně hodí pro krátkodobé překlenutí nedostatku peněz, pokud jste ovšem schopni částku splatit do tří až čtyř měsíců. Bankovní spotřebitelský úvěr zase můžete splácet i několik let a dá se přesně spočítat, kolik přeplatíte. Peníze prakticky okamžitě získáte přes kreditní kartu, ovšem odborník upozorňuje: „K této formě by se měli uchýlit jen lidé, kteří jsou schopni půjčku rychle splatit, většinou do dvou měsíců. Po vypršení bezúročného období by pak museli platit poměrně vysoké úroky." U bankovních společností nebývají ve smlouvách obvykle žádné zádrhele, u nebankovních půjček tomu může být mnohdy jinak. Ještě před podpisem si přečtěte vše, i poznámky pod čarou psané malým písmem. Může se tam skrývat chyták. „V některých případech se připravte na to, že budete muset zaplatit předem splatný poplatek za vedení administrativy spojené s půjčkou. Samotný poplatek může být vyšší než třetina půjčené částky! Dejte si také pozor na sankce, které vám hrozí v okamžiku, kdy přestanete splácet. Ne každá nebankovní společnost má navíc zájem na tom, abyste řádně, pravidelně a včas spláceli, protože na tom vydělává," upozorňuje Petr Husák.Pojďte šopovat! Poznáváte se? Každý jsme jiný, a proto také jinak nakupujeme. Mezinárodní studie firmy Henkel se zabývala nákupním chováním lidí v různých zemích a podle výsledků pak průzkumníci zařadili české zákazníky do tří základních kategorií. Kdo šetří, má za tři 41 % českých zákazníků považuje cenu za rozhodující faktor Jsou to ženy i muži nejčastěji ve věku 30-39 a 50-60 let, se základním a středoškolským vzděláním. Nakupují několikrát týdně, před nákupem si napíší seznam. Sledují akční nabídky z letáků a slevy jsou pro ně velmi atraktivní. Tito zákazníci nakupují stejné zboží ve stejných obchodech a netráví mnoho času prohlížením regálů. Místo toho nakoupí většinou pouze to, co si naplánovali. Hledají zboží, které je levné, ale rádi si dopřejí i značkové produkty, pokud jsou v akci. Za svoje peníze chci kvalitu 38 % českých zákazníků vyhledává hodnotu (poměr kvalita/cena) Nakupují rádi a často a mají uspokojení z toho, když nakoupí kvalitní zboží za dobré peníze. Kladou důraz na podrobné informace, studují obaly, nákupy plánují, navštěvují různé obchody a jsou otevřeni všem prodejním kanálům. Při rozhodování o koupi je pro ně důležitější kvalita výrobku než cena, ale vždy se zajímají o případné slevy - pak nakupují i do zásoby. Tito zákazníci chtějí nakupovat v jasně uspořádaném obchodě s regály plnými zboží, vítají letáky a speciální akce a vystavení akčního zboží. Oceňují věrnostní programy a kupony. Koupím a neřeším21 % českých zákazníků nakupuje bezstarostněBezstarostní zákazníci nakupují tehdy, když produkt potřebují, na cenu moc nehledí a téměř si nedělají zásoby. Kladou důraz hlavně na kvalitu a jsou ochotni za ni připlatit. Před nákupem nehledají informace, neztrácejí čas prohlížením regálů a rychle zakoupí produkt, který potřebují. Očekávají jasně strukturovaný obchod a chtějí, aby byl k dispozici produkt, který hledají. Vedle dobré kvality očekávají také široký výběr v každé kategorii zboží. V západních zemích tito lidé nakupují stejné značky ve stejných obchodech, ve střední a východní Evropě chodí do různých obchodů a jsou více otevření novým produktům a značkám.

folder_openPřiřazené štítky

Tampóny pro moderní ženu

access_time21.leden 2020personRadka Eliášková

Přestože vývoj vložek přinesl v posledních letech naprosto komfortní výrobky, tampóny mají mnoho předností. Přesto mnozí gynekologové dodnes varovně zdvihají prst a říkají: pozor, tampóny ohrožují zdraví! Jejich názor však ženám spíše ubližuje a znemožňuje jim zvolit si pohodlí.Tampóny mnoho žen používá jen příležitostně, většinou při koupání v době menstruace. Jenže zrovna plavání ve veřejném bazénu či rybníce může být potvrzením obav lékařů. Velmi snadno se tu dá přijít k infekci způsobující záněty pochvy či jiná onemocnění. Právě v době menstruace je totiž tělo k těmto infekcím výrazně náchylnější. Pokud se přesto vydáš na koupaliště s tampónem, vyměň ho okamžitě po každém smočení ve vodě. Podle odborníků bys ale první dva až tři dny krvácení měla raději vydržet na suchu. (O nepravidelnostech si přečti zde.)Jak vlastně tampón funguje?Na rozdíl od vložek tampóny do sebe vsakují krev ještě předtím, než vyteče z těla, což má několik výhod. Největší z nich asi je pohodlí - nemusíš se bát špinavého prádla, neobtěžuje tě nepříjemný pach (ten tpitž vzniká až tehdy, když se krev setká se vzduchem, a to se u tampónu nestane). Důležité ale je měnit tampóny dostatečně často, zhruba po 3 až 8 hodinách, podle intenzity krvácení. Tím nejen zabráníš proniknutí krve ven, ale podle gynekologů také chráníš své zdraví. Nic se ovšem nemá přehánět a vytahovat tampón ještě předtím, než nasákne, není nic příjemného. Musíš se proto naučit dobře odhadnout intenzitu krvácení a velikost tampónu.Zdraví podmínkouVyměnit vložky za tampóny můžeš tehdy, netrpíš-li žádným chronickým ani akutním onemocněním pohlavních orgánů. Zároveň musíš dodržet několik pravidel. Prvním je dokonalá hygiena při zavádění. Umyj si ruce vždy předtím, než z tampónu odstraníš obal, snaž se na tampón nesahat, drž ho za šňůrku na jeho konci. Chce to trochu cviku, ale brzy se naučíš ten správný grif. Jestliže nemáš s tampóny zatím zkušenosti, ničeho se neboj. Většina krabiček obsahuje návodový leták, na němž je zavádění popsáno a často také nakresleno. Pro začátek si můžeš vybrat tampóny s aplikátorem usnadňujícím manipulaci. Vodítkem mohou být i pocity. Tampón se dostal na správné místo tehdy, když o něm vůbec nevíš.Vyber si správnou velikostTampóny jsou k dispozici v několika velikostech - obvykle ve třech, někdy až čtyřech (záleží na značce výrobku). Nejmenší z nich jsou vhodné pro slabé krvácení (na začátku a na konci menstruace) a pro velmi mladé dívky (je vhodný i pro panny). Zbývající jsou pro silnější a hodně silné krvácení. Zpravidla platí, že každá žena si musí vhodnou velikost vybrat sama - vyzkoušet si, která a kdy jí vyhovuje. Obecně doporučovat velikost nemá smysl. Několik rad na závěr* Než si tampón zavedeš, ujisti se, že ho nedržíš obráceně, tedy šňůrkou dopředu. O jeho vyjmutí bys potom musela požádat svého gynekologa (podobné případy se už staly). * Pečlivě si přečti návod k použití, který u všech výrobků obsahuje varování před syndromem toxického šoku (STŠ). Toto nebezpečné onemocnění zčásti postihuje menstruující ženy, jež používají tampóny. Nemoc se však objevuje velmi výjimečně - v USA ji zaznamenají asi u 10 žen ze 100 000. V jiných zemích je její výskyt ještě nižší. Proto není důvod panikařit a tampóny nepoužívat!

folder_openPřiřazené štítky

Nejlevnější povinné ručení

access_time24.leden 2020personRadka Eliášková

Nejlevnější povinné ručení na pobočce pojišťovny neseženete a většinou ani u pojišťovacího poradce. V dnešní době internetu a online populace se chodí pro nejlevnější povinné ručení nikoli do kamenných poboček pojišťoven či pojišťovacích makléřů, ale na webové stránky s povinným ručením, které obsahují kalkulačku povinného ručení a které vám porovnají nabídky jednotlivých pojišťoven komplexně a do detailu.Protože internet šetří čas, cestování, osobní přítomnost pojišťovacího poradce. A zrovna tak vám. Navíc srovnává přes deset nabídek povinného ručení pojišťoven najednou.Právě takovou, moderní a inovovanou kalkulačku povinného ručení najdete na našem webu www.nejlevnejsi-povinne-ruceni.eu , kde si můžete být téměř jisti, vám najde nejlevnější povinné ručení. Kalkulátor je totiž neustále aktualizovaný a vy tam tak najdete nejnovější nabídky z povinného ručení na našem trhu. Navíc byla vyvinuta opravdu precizně a zahrnuje maximum parametrů, tak aby byla schopna každému řidiči nalézt povinné ručení na tělo.Pro běžného řidiče není jednoduché porovnávat povinné ručení běžným pohledem a pouhým poslechem či čtením výhod jednotlivých nabídek pojišťoven na povinné ručení..A proto se řidič často chytí na nějaký doplněk, či připojištění, které jiné pojišťovny do povinného ručení nezahrnují a zaplatí tak zbytečně na povinném ručení mnohem víc než je potřeba.Proto jděte online, tam najdete opravdové výhody v povinném ručení a pokud hledáte opravdu nejlevnější povinné ručení, pak u nás jste na správném místě.Stačí vzít pod ruku klávesnici a natypovat do kalkulátoru povinného ručení základní údaje z velkého techničáku a odeslat. Kalkulátor vám srovná a navrhne varianty povinného ručení a vy si můžete vybrat z několika nejvýhodnějších na vaše tělo. Na ni klikněte vyplňte údaje o sobě a odešlete povinné ručení online k nám. My vám přijetí potvrdíme zašleme vám smlouvu poštou k podpisu spolu se zelenou kartou. Vy smlouvu podepíšete, pošlete pojišťovně peníze za sjednání a můžete hupnout do vozidla, protože nejlevnější povinné ručení máte jednoduše vyřízené.

folder_openPřiřazené štítky

Penzijní připojištění online

access_time24.leden 2020personRadka Eliášková

Zajistit si důstojné staří je není v dnešní době tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Důchody jsou rok od roku menší a spoléhat na to, že Vás budou živit Vaše děti také nelze. Pokud nemáte dostatečně plný slamník už teď, je potřeba myslet dopředu a zajistit si tak klidné stáří.Penzijní připojištění je forma spoření, kdy si dáváte stranou každý měsíc malé částky po dobu své pracovní schopnosti, a peníze se Vám úročí. Na stáří pak díky těmto penězům máte nastřádáno dostatečné množství peněz. Je poskytována pojišťovnami skrze penzijní fondy – společnosti spravující peníze klientů. Navíc pokud platíte penzijní připojištění každý měsíc včas, dostáváte i státní příspěvek.Výše státního příspěvku na penzijní připojištění je závislá na částce, kterou každý měsíc spoříte. Čím větší částku pošlete na spoření, tím větší příspěvek od státu dostanete. Samozřejmě i toto stoupání je omezeno jistou hranicí, kdy už výše státního příspěvku neroste. Na penzijní připojištění Vám navíc může přispívat i třetí osoba, nejčastěji zaměstnavatel, který takto může zvyšovat Váš čistý zisk, protože peníze vložené na penzijní připojištění se nedaní.Pokud si tedy chcete být jisti, že v důchodu si budete užívat života a ne živořit, rozhodně si penzijní připojištění sjednejte. Mnoho pojišťoven nabízí i možnost sjednat penzijní připojištění online, takže sjednání trvá jen pár minut.Zajistěte se na stáří tím, že si zřídíte penzijní připojištění. Je dobré ho uzavřít již v brzkém věku, protože čím dříve připojištění uzavřete, tím menší částku můžete každý měsíc spořit.

folder_openPřiřazené štítky

Založení s.r.o.

access_time30.leden 2020personRadka Eliášková

Chcete začít podnikat a vydělávat na svém vlastním byznysu, ale nechtějí se vám neustále obíhat různé úřady a nebo prostě jen nemáte s podnikáním zkušenosti a s tímto typem živobytí se teprve seznamujete? Nevadí, jsou zde takzvané firmy na klíč, které mohou být jak akciové, s ručeným omezeným, tak i, v dnešní době velmi populární v evropských zemích, evropské společnosti. Velmi výhodné je, že firma bude založená dle požadavků zákazníka, který si sám určí název, obor podnikání i sídlo společnosti. Následně budou za zákazníka vyřízeny všechny papírování a oběhávání úřadů, tudíž bude mít o většinu starostí méně a společnost bude založená dle všech platných zákonů a vyhlášek České republiky. Společnost na klíč je tak vhodná pro všechny, kteří chtějí mít svou firmu založenou rychle, levně a bez jakýchkoliv problémů a komplikací. Samostatné založení firmy, tedy vložení kapitálu, vyjde na nemalé peníze, i proto se vyplatí využít pomoci profesionálů a mít svou firmu za podstatně levnější cenu. Jak vůbec založit takovou společnost a jaký je postup založení s.r.o. společnosti? Tato forma obchodní společnosti je nejrozšířenější u nás a jedná se o kapitálovou společnost. Na začátku je tedy nutné vložit základní kapitál, který činí 200.000,- Kč. V případě několika společníků musí každý vložit minimálně 10% z celkové částky, přičemž společníků může být maximálně 50. Také je nutné sepsat společenskou smlouvu, která bude následně ověřena u notáře. Poté jsou na řadě stanovy a určení orgánů společnosti. A na úplný závěr se musí společnost zapsat do obchodního rejstříku. Nevýhodou je, že v naprosté většině případů je proces zakládání společnosti náročný a zdlouhavý. I proto je například dobré využít a najmout si na pomoc odborníky, kteří vše potřebné vyřídí za vás a vy poté jen budete moci začít vydělávat.  

folder_openPřiřazené štítky

Máte to jako já? - článek pro vysoce citlivé lidi

access_time04.únor 2020personRadka Eliášková

Přecitlivělost, velká citlivostPřipadáte si někdy jako mimozemšťan? Už jako děti jste měli pocit, jako byste byli z jiné planety? Nezapadáte a připadáte si jiní? Druzí vám nerozumí a dávají vám najevo, že jste přecitlivělí a divní?Pocity prožíváte intenzivně a silně, zavalí vás jako mořská vlna od hlavy až k patě a druzí se na vás dívají jak na exota, co blbnete? Proč to nedokážete nechat plavat?S největší pravděpodobností jste typ člověka s vysokou citlivostí a vnímavostí. Narodili jste se tak, ale vzhledem k jisté bezohlednosti a bezcitnosti dnešní společnosti si připadáte divně a jaksi mimo „normál“ a pořád to řešíte a pořád nevíte, co je s vámi v nepořádku.Někdy můžete mít pocit, že jste nepřizpůsobiví a cítíte se díky tomu špatní a vinní.• Žijeme emocionálně a citově v době temnaEmoce, citlivost, soucítění se dodnes moc nenosí. Naučili nás považovat je za slabost, které je třeba se zbavovat všemi myslitelnými způsoby. Spousta lidí je v tom úspěšná.Ale vám to prostě nejde! Pořád cítíte! A všechno nesmírně silně prožíváte. A vaší nejhlubší touhou je touha po světě, v němž je láska, lidská blízkost, mír a klid.• Vyrůstali jste s pocitem, že je s vámi něco špatně?Narodila jsem se jako čisté a radostné dítě. Všechno mě zajímalo, všechno jsem chtěla ochutnávat, cítit. V jednu chvíli jsem se dokázala zalykavě smát, hned v zápětí se zoufale rozplakat nad rozšláplým broučkem, vztekat se, když něco nešlo, abych po chvíli zůstala v úžasu a bez dechu stát nad třepotavou krásou motýla.Prožívala jsem vše s takovou intenzitou, takovou vášní, bez hranic a omezení. Všechny ty silné pocity mne dokázaly tak pohltit, že jsem zapomínala na okolní svět.Velmi časně mne však uchopila tvrdá ruka výchovy a dala mi nekompromisně najevo, že takhle ne. Buď se stanu tzv. normálním dítětem nebo bude zle.Nechápala jsem, co je se mnou špatně. Copak to druzí takhle nemají? Copak to necítí stejně? Něco se mnou není v pořádku. Konečný verdikt: jsem divná! Nepatřím sem. Nějakým hrozným omylem jsem se narodila na jinou planetu lidí, kterým nerozumím a kteří nerozumí mně.V zájmu přežití jsem musela svůj nádherný dar citlivosti a schopnosti vše hluboce prožívat pohřbít jako něco nežádoucího, otřesného a nenormálního.Popřela jsem sama sebe a svou velkou citlivost začala považovat za prokletí.Okolí mi dávalo najevo „jsi přecitlivělá, všechno si zbytečně moc bereš, moc to prožíváš, proč to pořád rozebíráš, nech to plavat“. A já se snažila. Nešlo to. Pocity zůstávaly, akorát jsem se je naučila schovávat, nemluvit o tom, co cítím.Můj život se tak stal postupně velmi smutný a prázdný. Bez pocitů, bez lásky, nenaplněný, prázdný. I uprostřed své rodiny jsem si připadala hluboce osamělá a jaksi mimo. Život se zdál nesmyslný. Uvnitř jsem se cítila prázdná. • Netušila jsem tenkrát, že jsem tu správněŽe jsem se prostě jen narodila s darem velké citlivosti a schopnosti vše hluboce prožívat a vnímat tak, jak to většina lidí ve svém životě nikdy nepozná, protože tuto schopnost nemají.• Máte to stejně jako já?1) velmi silně vnímáte pocity druhých lidí, umíte je tzv. načítat a cítíte je v sobě, jakoby byly vaše2) snadno se dokážete dojmout a plakat nebo rozzlobit a často ani nevíte, proč se tak cítíte3) během chvíle se u vás vystřídá hned několik pocitů a tak se ve svých emocích občas „topíte“4) vše děláte s mnohem větším emočním nasazením, než je běžné5) všechno si velmi berete k srdci a často za vše přebíráte zodpovědnost6) jste mimořádně citliví na hluk, děsí vás křik, preferujete ticho a klid7) máte nesmírně barvitou představivost, zdají se vám živé sny8) umíte naslouchat a dát druhému člověku prostor a lidé se vám díky tomu rádi svěřují9) máte nízký práh citlivosti – jste velmi citliví na bolest – už pouhé očekávání bolesti vám působí bolest10) nemáte rádi změny – každá změna vás dokáže emočně rozhodit a velmi silně na ni reagujete11) nedokážete se rychle rozhodovat12) rychle se unavíte nebo se často cítíte unaveni bez zřejmého důvodu13) vyčerpávají vás místa, na kterých je hodně lidí (nákupní střediska apod.)14) negativní lidé vás velmi vysávají15) jste velmi sebekritičtí a máte tendenci o sobě pochybovat16) kritika se vás silně dotýká a zraňuje vás17) sníte o lepším světě, kde je láska a soucit normální18) nemáte rádi těžké a výrazné vůně19) zírání „do blba“ vás uklidňuje, často jste zasnění20) hluboce vás citově zasahuje jakákoliv nespravedlnost21) jste velmi citliví a soucitní ke zvířatům a dětem, ke slabým a trpícím22) potřebuje nadprůměrně času jen pro sebe, ticho, klid, přírodu, jarní rána v lese23) je pro vás obtížné navazovat nové známosti24) máte jen pár přátel, ale vaše vztahy jsou hluboké a stálé, jste oddaní a věrníCo díky své velké citlivosti neumíteNeumíte být tvrdí a soutěživí. Neumíte odstrčit druhého jen proto, abyste byli někde dřív. Raději se podělíte, než abyste si urvali poslední sousto na úkor jiného. Neumíte jen tak doběhnout první – chcete běžet s druhými, ne je porazit. Neumíte být bezohlední a draví.K tomu vám řeknu jedno: ukazuje se, že tolik preferovaná dravost a bezohledná soutěživost v životě lidském podřízená zákonu „sežer nebo budeš sežrán“ není moc slučitelná se šťastným životem, po jakém všichni toužíme. Kdyby totiž byla, tak dnešní společnost přetéká šťastnými a spokojenými lidmi. Takže je to všechno trochu jinak…Co krásného díky své velké citlivosti umíteUmíte pochopit druhé. Umíte pohladit a obejmout. Umíte vyslechnout a porozumět bolesti a pocitům druhého člověka. Umíte být naplno s druhým člověkem, když ho srdce bolí a po tváři mu kanou horké slzy. Umíte se s druhými smát a radovat se z jejich štěstí – protože to díky své vysoké citlivosti vnímáte sami v sobě.Umíte být s druhým, i když se zlobí, protože za jeho zlostí vnímáte světlo jeho duše – taková je schopnost vašeho citlivého srdce.Umíte spolupracovat, podpořit, motivovat a inspirovat. Díky své velké představivosti dokážete nalézat netradiční a nová řešení.Umíte vnímat a vidět krásu i tam, kde ji většina lidí nevidí. Umíte se radovat z maličkostí.• Jste andělé v lidských tělech, tak to proboha neskrývejteChodí ke mně klienti, kteří by si přáli se své citlivosti zbavit. Chtěli by být normální, chtěli by zapadnout, chtěli by být jako většina.Nedělejte to! Nezahazujte na smetiště svůj překrásný a tolik potřebný dar! Jinak budete svůj život vnímat jako nesmyslný, těžký, bez lásky a plný utrpení.Co potřebujete udělat je – rozkrýt a očistit všechna zranění, jež vám způsobilo nepochopení vaší jedinečnosti vašimi blízkými. Když sebe vnitřně změníte a uzdravíte, stanete se neuvěřitelně inspirující, velmi aktivní a šťastnou osobností.Objevíte, že vaše nádherná schopnost vše hluboce cítit a vnímat je DAR, který vám umožní uvidět život v celé jeho nádheře a stejně tak ho prožívat. Pochopíte, že s touto schopností váš život bude citově bohatší a smysluplnější než životy většiny lidí.Jste naprosto v pořádku!A díky vám tato hektická, chaotická a nervózní společnost jednoho dne zmizí a vytvoří se společnost klidnější, harmoničtější a šťastnější.Jste schopni díky své vzácné citlivosti proměnit svět a učinit ho krásnějším. Tak to prosím dělejte. A nebojte se, nejste v tom sami. Je nás víc!Na Zemi je pro vás místo, jste tu doma, jste tu správně!

folder_openPřiřazené štítky

Jak se naučit anglicky a čemu se vyhnout

access_time05.únor 2020personRadka Eliášková

Chcete se naučit anglicky, snadno a rychle? Tak pokud nemáte vrozený talent na jazyky asi vás zklameme… zas tak rychlé a snadné to není. Stojí to čas, občas i nervy, a nebudeme si nic nalhávat, i peníze.  Ale výsledek stojí za to! Na internetu si můžete přečíst články, zhlédnout svůj oblíbený americký film v originálním znění, a jako bonus se domluvíte na dovolené téměř ve všech koutech světa.Angličtina se využívá nejen v osobním životě, ale také v pracovním. Díky dobré znalosti anglického jazyka můžete získat lepší pracovní nabídky a v dnešní době se už od každého očekává, že minimálně jeden jazyk ovládá.Jak si tedy nejlépe zlepšit angličtinu nebo se ji od základů naučit? A kterým chybám se vyvarovat?Vyrazte mezi lidi!A nemyslíme tím, že si máte jít sednout s kamarády do hospody, ale zaplatit si kurz angličtiny. Proč? Protože pokud se budete učit sami doma, nikdy nezjistíte, co děláte špatně. Nejčastěji se dělají chyby ve výslovnosti. Existují sice programy a učebnice s CD, které vám předříkávají slovíčka i věty, ale CD vám nikdy neřekne, že špatně pokládáte přízvuk nebo vyslovujete. A s CD si také nikdy spontánně anglicky nepopovídáte.Vybírejte pečlivěPokud se rozhodnete pro placený kurz, tak pozor – Není kurz jako kurz. Přečtěte si reference na internetu, srovnejte nabízené služby a cenu. Ne vždy to nejdražší, je to nejlepší. Vyberte si kurz, kde se dostane na teoretické znalosti, ale hlavně také na praxi a mluvení. Když jsem se já osobně rozhodovala, který kurz by pro mě byl ten nejvhodnější, zadala jsem do googlu angličtina Ostrava a vyjela mi poměrná široká nabídka jazykových škol. Rozhodněte se také, zda budete chtít navštěvovat kurz s více lidmi nebo dáte přednost individuální výuce, případně studium ve formě angličtina online.Čím častěji, tím lépeAnglicky se nenaučíte po dvou hodinách jednou týdně. Čím častěji budete docházet na kurz a učit se doma, tím dříve a lépe vám to půjde. Nezapomeňte, češtinu jste také slýchávali a učili se několik měsíců, než jste si troufli na první slovo „mama“. Pokud vycítíte, že již nějaké znalosti máte, můžete začít sledovat filmy bez českých titulků, ze srandy si pokecat anglicky s kamarádem jednou týdně u piva, nebo si můžete najít tzv. penfriends, se kterými si procvičíte psané slovo.Nepodvádějte!Jakmile budete zapsaní v kurzu, snažte se poctivě na něj docházet a domácí úkoly dělat pečlivě a bez podvádění. Neděláte to pro dobrou známku, aby na vás rodiče byli pyšní, děláte to pro sebe. Neberte angličtinu jako povinnost, ale jako nový koníček. Uvidíte, že jakmile se do toho dostanete a půjde vám to, začne vás to i bavit.Nestyďte seNebojte se mluvit. Pokud se stydíte před ostatními, vyzkoušejte individuální kurz anglického jazyka, kde budete pouze sami s lektorem. Takový kurz nabízí například jazyková škola Ostrava. Vyučující je zde od toho, aby vám pomohl, ne aby se vám smál nebo si v duchu říkal, jak jste neschopní. Nemusíte se bát, na takový přístup nenarazíte. Každý nějak začínal, včetně vašeho nového učitele. Lektoři vám vycházejí vždy vstříc a rádi poradí i mimo čas výuky. Pokud byste i přes stydlivost preferovali výuku ve skupině, můžete „naverbovat“ své známé, příbuzné nebo kolegy z práce.Teď již máte základní informace o tom, co očekávat a jak se nejlépe naučit angličtinu. Tak hurá do toho, čeká na vás celý svět!

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci ShowBizz na dotaz v té době

Žena měsíce, která nás baví & inspiruje: Lara Stone

access_time29.květen 2019personRedakce

Lara si podmanila svět modelingu nejen svým šarmem, ale zaujala i svou charakteristickou mezerou mezi předními zuby, která se stala jejím vlastním znamením krásy. Nyní září ve spolupráci s L´Oréal Paris.Lara Stone má za sebou úspěšnou kariéru top modelky během které spolupracovala se značkami jako Prada, Louis Vuitton, Marc Jacobs, Lanvin nebo Fendi  a rychle se stala žádanou múzou návrhářů. Stala se také tváří exkluzivní kampaně pro značky Calvin Klein a několikrát se objevila také na titulní stránce módního časopisu Vogue.Co je pro ni krása…Při její práci se často hledí především na vnější krásu. Pro ni osobně je ale mnohem důležitější prý vnitřní krása, která prozařuje až na povrch.Co říká o svém posláníJako tvář kosmetických produktů (z řad make-upu, vlasové péče a barev na vlasy L´Oréal Paris) ženám po celém světě předává myšlenku  „Protože vy za to stojíte“. „Protože vy za to stojíte“ má mnoho významů pro ženy po celém světě. A mimo jiné má i vysoký emancipační charakter. Především v zemích, kde ani dnes bohužel nemají ženy stejná práva jako muži. I v době osobní finanční krize je dobré vědět, že stačí pouze jeden nános rtěnky, abyste se cítila lépe. To mě dokáže okamžitě nabít novou energií a já vím, že za to stojím, ať se děje cokoliv.“Co jí dodává a naopak bere síluNejvíc sebevědomá si připadá, když ví, že se ze sebe dává to nejlepší. Zároveň ji dokáže znejistit srovnávání, proto svoje úspěchy poměřuje pouze podle sebe a snaží se nebát se toho, co o ní říkají ostatní.

folder_openPřiřazené štítky

Žena měsíce, která nás baví & inspiruje: Isabeli Fontana

access_time29.květen 2019personRedakce

Ve svých dvaatřiceti letech má za sebou již velmi úspěšnou modelingovou kariéru a před sebou mnohé další výzvy. V srpnu nás baví a inspiruje brazilská modelka italského původu Isabeli Fontana.Isabeli Fontana je známá pro své výrazné obočí, tyrkysové oči a půvabné rysy. Své nadání pro modeling ukázala už jako velmi mladá, kdy se v pouhých 13 letech dostala až do finále soutěže Elite Model Look 1996. V té době úspěšně nastartovala svou kariéru.Pronikavá modrá barva jejích očí nejlépe vynikne, pakliže si ještě zvýrazní obočí, vymalujte tenkou linku nad horní linií řas a řasy prodlouží řasenkou. Na rty si pak může dovolit atypický odstín fialové.Kde jste mohli vidět její tvář?Během své kariéry se objevila na více než 50 titulních stranách renomovaného módního časopisu Vogue, v exkluzivním kalendáři Pirelli a na přehlídkách světoznámých módních značek. Stala se tváří Chanel, Hermes, Versace, Louis Vuitton, Valentino, Balenciaga, H&M nebo Viktor & Rolf’s. Působila na módních přehlídkách Dolce & Gabbana, Emilio Pucci, Roberto Cavalli a Isabel Marant. Též patří do rodiny ambasadorek L´Oréal Paris.Jak uhranout svět podle IsabeliNeustálými změnami!„Dokážu se měnit, a proto mohu působit v modelingu tak dlouho. Nikdy nezůstávám tím samým člověkem,“ říká o sobě půvabná Isabeli Fontana.Nejčastěji ji potkáte ve výrazných barvách, do kterých se ráda halí. Volí minimalistické líčení očí a klade důraz na výrazné rty.Jak pomáhá její obličej?Kromě modelingu se Isabeli Fontana věnuje i charitě zaměřené na děti a ženy. Stala se součástí kampaně proti zneužívání dětí, dětské obrně nebo rakovině prsu a společně s organizací UNICEF podnikla cestu do Indie.Foto: L´Oréal Paris

folder_openPřiřazené štítky

Jennifer Lopez – hollywoodská hvězda pro nadaci Maribel

access_time07.prosinec 2019personMarián Kroužel

Krásná Jennifer Lopez, která má kořeny v Portoriku a vyrůstala v“drsném“ newyorském Bronxu, je v současné době jednou z nejzářivějších hvězd Hollywoodu. Proslavila se nejen jako herečka, ale také zpěvačka, navíc podniká také v kosmetickém průmyslu.  Jennifer Lopez využila toho, že lidé vědí, kdo je a snaží se, aby se nejnovější lékařské technologie dostaly k dětem po celém světě.„Drsňačka“ z Bronxu?Rodina Jennifer Lopez pochází z Portorika, ona sama se narodila už v USA, v New Yorku, v nechvalně  proslulé čtvrti Bronx. Její rodiče se však snažili, aby děti uchránili od tvrdého života ve čtvrti a poskytli jim co možná nejkvalitnější výchovu. Známá herečka a zpěvačka se narodila v červenci 1970. Jeniifer má ještě dva sourozence. Už od útlého dětství se věnovala tanci, později přidala i hodiny zpěvu. V sedmnácti pak začala navštěvovat taneční školu na Manhattanu. Zpočátku pracovala jako tanečnice a později získala i několik menších rolí v televizních seriálech.Zrodila se hvězdaOd malých rolí v seriálech vedla ještě dlouhá cesta k tomu, aby se z J.Lo. – jak si jednu dobu říkala, stala skutečná megastar a pro mnohé i sexsymbol.  Natočila celou řadu známých filmů – především romantických komedií – Svatby podle Mary, Krásná pokojská, Příšerná tchyně, Policajtka a mnohé další. Úspěšná je i její hudební kariéra, i přesto, že v poslední době dává přednost herectví. Natočila několik alb, která obsahují hlavně taneční songy s latinskoamerickými prvky. Zajímá se také o oblast módy a kosmetika. Vytvořila několik svých parfémů a navrhla také módní kolekce. Potrpí si hlavně na módu, která zdůrazňuje ženskost – není se co divit, v mnoha anketách je totiž obdivována za své oblé pozadí, které se tak trochu vymyká kostnatému hollywoodskému trendu. Pokud jde o její osobní život, tak podle svých slov žije šťastný rodinný život se svým manželem  - režisérem Marcem Anthonym (je to její druhý manžel) se kterým vychovává dvojčata – chlapce Maxe a dívku Emme, která se narodila v roce 2008. I tato kráska je však obětí bulvárních novinářů a tak se neustále spekuluje o všem možném v jejím životě.Megastar bojuje za dětiJennifer Lopez se rozhodla využít svého bezesporu velkého vlivu a pomoci dětem, které jsou nemocné, aby se k nim dostala lékařská pomoc. Vznikla proto nadace s názvem Maribel – která dostala jméno po sestře manžela J. Lopez, která zemřela jako dítě  kvůli mozkovému nádoru.  V čem tedy spočívá program Maribel Foundation? Nadace se snaží pozvednout povědomí o moderním telemedicínském programu, který v současné době probíhá v nemocnici v Los Angeles – jde o dětskou nemocnici. V čem projekt spočívá? Jde o využití pokročilých technologií, kdy je obraz přenášen pomocí internetu. Jde např. o diagnostické webkamery –tedy v podstatě lékař za laptopem. Díky těmto technologiím se moderní lékařské postupy mohou dostat k dětem po celém světě.  Pokud tedy vážně onemocní dítě v nějaké odlehlé části světa, nemusí to již znamenat  tragický konec, díky projektu telemedicíny se může dostat do rukou těm nejlepším lékařům v Los Angeleské nemocnici.Jedna nejslavnějších hollywoodských  krásek, která se proslavila jako herečka, zpěvačka i tanečnice , tak pomáhá zachraňovat životy dětí po celém světě.Pomocné zdroje:  http://zivotopis.osobnosti.cz/jennifer-lopez.php Vyhrajte dárkovou kazetu BIO kosmetiky od RYORU

folder_openPřiřazené štítky

Martina Panochová: Tanec je energií mého života!

access_time30.leden 2020personRadka Eliášková

Symptická Martina Panochová je úspěšná choreografka, tanečnice a lektorka. Spolupracuje s českými i zahraničními umělci. O její lásce k pohybu i stále oblíbenějším Twerku jsme si s ní povídali v pražském Centru Tance. Na své okolí působíte ohromně pozitivně. Jste pořád plná energie. Jak to děláte? I vaše motto zní: Tancem k té nejlepší náladě…Mám to štěstí, že dělám to, co mě baví a naplňuje. I kdyby mě během dne přepadla ponurá nálada, ať už z čehokoli, jsem si jistá, že tanec mě z ní hodně rychle a na sto procent dostane. Posouvá mě do jiných sfér, zapomínám na všední život a dostávám se do pozitivního a nádherně naladěného světa. A není to jen tanec, ale jsou to i ti, kteří navštěvují mé taneční kurzy a vyzařují úžasnou náladu, energii, radost. Vzájemně si předáváme toto nadšení a život je pak hned o něco hezčí.Máte za sebou mnoho profesních úspěchů, děláte taneční doprovody pro řadu tuzemských i zahraničních umělců. Předskakovala jste i známe anglické skupině Kosheen…, jak jste se k těmto hvězdám dostala? Většinou mě oslovili manažeři těchto umělců nebo přímo sami zpěváci. S některými jsem spolupracovala ještě během mého působení v bývalé taneční skupině, s mnoha jsem navázala kontakt během poslední doby mého působení na taneční scéně. Každopádně mě taneční spolupráce s umělci a zpěváky nesmírně baví, a to jak vymýšlení choreografií, tak přímo taneční působení na jevišti po boku podobných hvězd.Vzdělání v taneční branži jste získala od řady zahraničních i českých lektorů. Spolupracovala jste s Nickem Morinem či Tony Stonem. Jsou něčím jiní, než ti tuzemští?I v Čechách máme vynikající lektory, od kterých se člověk naučí nesčetně úžasných věcí a získá naprosto profesionální a kvalitní taneční vzdělání. U tuzemských lektorů bych spíše hovořila o jiné energii, kterou dokáží předat, o trochu jiném způsobu pojetí tance, o odlišném „feelingu“. Zahraniční lektoři nám většinou přinášejí něco nového, tady neokoukaného, originálního, a to už jak tanečně, tak stylem výuky a předáním informací a tanečních choreografií. Navíc každý lektor nám během workshopů či vystoupení předává kus sebe sama, což je velice inspirativní.Pracujete v největší taneční škole v republice – v Centru Tance, které má pobočky v Praze, Plzni i Brně. Na jaké lekce se mohou zájemci objednat u vás, kde najdou rozpis, kontakt?Centrum Tance je pro mě druhým domovem. Trávím tu opravdu maximum svého času a miluji dělit se s lidmi o svou taneční radost. Klienti se můžou u mě stavit na lekcích Street Dance, což v sobě zahrnuje MTV style nebo můj oblíbený Ladies style či High heels (tanec na podpatcích). Poslední dobou se však fenoménem stal Twerk, tedy styl, který přišel do Čech před rokem a půl a o který je v poslední době opravdu velký zájem. Veškeré informace, jak o mých lekcích, tak o rozvrhu, které dny a jaké lekce vyučuji, jsou k nalezení na internetových stránkách www.centrumtance.cz. Další info jsou možné získat na mé facebookové stránce pod mým jménem.Kdo na vaše lekce chodí? Široká škála klientů. Někteří chodí jen pro dobrou náladu a radost a odreagování. Někteří se chtějí opravdu vzdělávat a posouvat tanečně dál. Někteří naopak rádi vystupují, což svým klientům také umožnuji a dvakrát do roka pořádáme vystoupení těch kurzů, kteří rádi předvedou to, co se naučili, svému okolí. Věk nehraje rozhodně roli, zatančit a užít si lekci může opravdu každý, ať už je různého věku, pohlaví či tělesné kontrukce. Mým mottem je tančit pro radost a bez stresu a vždy odcházet se skvělou náladou!Mohou je navštěvovat i lidé s nadváhou?Jak jsme již řekla, ani váha člověka nehraje roli. Znám více tanečníků, kteří rozhodně nepatří mezi „hubeňoury“ a tančí přitom přímo skvostně! Je to o tom, jak se člověk cítí a ne jak vypadá! Co víc, mám už tolik případů, kdy klienti během mých lekcí opravdu zhubli, zdravě, pohybem a radostně!Je nějaký náročný tanec, na který si brousíte zuby, že se jej naučíte? Brousím si zuby na plno stylů tanců, které zbožňuji a neovládám je výborně. Poslední dobou mě uchvátil Pole dance, avšak jednak urputně bojuji s časem, a tak nemůžu navštěvovat lekce pravidelně a za druhé je už toho pohybu trošku moc a tělo si občas říká, že by chtělo polevit a odpočívat. A zrovna pole dance je fyzicky velice náročný, i když překrásný tanec. Tak uvidíme, třeba někdy časem se do toho ještě pustím!Věnujete se o celosvětově oblíbenému Twerku, jak jste se k němu dostala?Je to velice jednoduchý příběh. Poprvé jsem Twerk zahlédla na internetu, když ještě nikdo v Čechách nevěděl, že něco takového existuje a popravdě mě hnedka napadlo, že pár prvků z něho by se skvěle hodilo zařadit třeba do mých streetových choreografií. Než jsem stačila zavolat do Centra tance, kde učím, už jsme měla hovor právě z toho tanečního studia s otázkou, co mi říká slovo twerk a že mi vypisují seminář, který proběhne za tři týdny. Nezbývalo nic jiného, než se vrhnout na každodenní dlouhé tréninky, zkoušet, okoukávat videa, nevzdávat to a zlepšovat se jak se dá. Nikdo to v Čechách v té době neučil, proto nezbylo nic jiného, než být samoukem. Když to však člověka baví, jde to skoro samo a já si během prvních pár tréninků tento styl doslova zamilovala. Asi jako další stovky mých klientek, které na lekce pravidelně dochází. Prvním twerkovým workshopem se odstartoval doslova twerkový boom v Čechách!Popište, co to Twerk vlastně je?Twerk je styl tance, který se přibližně před 20 lety vymanil v Americe z tanečního stylu dancehall. K nám do Čech dorazil přibližně před rokem a půl. Kdysi to byl jediný prvek, postupem času z něho vznikl samostaný taneční styl. Typické pro tento druh tance jsou rozkročené nohy v podřepu a sekané a ostré pohupování pánví do všech stran a ve všech možných variantách, jak ve stoje, tak na zemi. Tento tanec se považuje za provokativnější druh tanečního projevu, ale je na každém lektorovi a tanečníkovi, jak ho pojme a jak ho bude prezentovat. V každém případě je to vrušující podívaná pro pánské publikum.Jak jste se k tanci dostala? Bavilo vás to už odmala? Od mala jsem metala hvězdy a dělala rozštěpy a provazy a další gymnastické vylomeniny. Ale moji rodiče jsou hudebníci, a tak moje umělecké vzdělání směřovali právě muzikálním směrem. Hrála jsem na klavír, flétnu, zpívala. Sama jsem tenkrát kdysi dávno začala navštěvovat různé taneční lekce, protože mě to zajímalo a jak jsem zjistila, neskutečně mě to bavilo. Chtěla jsem se vzdělávat víc a víc, začala jsem veškerý svůj volný čas věnovat právě tanci, stal se prioritou v mém životě! Dlouho jsem dokonce dělala i orientální tanec! Pak přišlo první vystoupení, na něj navázala výuka tance a já věděla, že tohle je věc, které se jen tak nevzdám.Kolik hodin denně věnujete tréninku? Já jsem tak trochu člověk závislý na pohybu. Takže ve chvíli, kdy doučím dopolední angličtinu, což je moje druhá práce a záliba zároveň, vrhám se většinou do fitka, kde tělo připravím na večerní tréninky. Pak už následuje učení lekcí a téměř pravidelný večerní až noční trénink, kdy se svou taneční skupinou Iconic připravujeme choreografie na show nebo si sama vymýšlím sestavy na další taneční lekce. Odhadem věnuji denně tak šest hodin pohybu a tanci. Zní to možná šíleně, ale věřte, že se dá na podobnou zátěž dobře zvyknout a člověk jí pak naopak nutně vyžaduje. A kolikrát je schopen zvládnout i mnohem víc, když má před sebou důležitou akci či vystoupení.Tančíte raději sama nebo ve skupině?Na tuto otázku asi neznám odpověď. Miluji vystoupení a akce se skupinou. Má to sílu, hodně tanečníků dokáže vytvořit neskutečnou energii a show, je fascinující jet v mnoha lidech naprosto synchronně choreografii. Miluju i společné tréninky, kdy si užijeme plno skvělých chvil a okamžiků. Na show je nás hodně, ale přitom musíme být jako jeden. Sólo vystoupení, která se jedou většinou při twerkových show, jsou něco úplně jiného. V nich se může člověk ještě více odpoutat a ve chvíli, kdy cítí, že by měl určitým způsobem zareagovat na lidi nebo na umělce, se kterým vystupuje, může  náhle pozměnit choreografii a dát do toho více svých pocitů a svého já, lépe se přizpůsobit dané situaci na scéně. Při sólo vystoupení cítím větší volnost a možnost sebevyjádření. Při skupinovém vystoupení miluji pocit sounáležitosti teamu.Jaký je váš jídelníček, musíte se nějak hlídat? Myslím si, že nejsem úplně vhodným příkladem zdravého a vyváženého stravování! Jím, když si tělo řekně, vnímám, na co má zrovna chuť a to mu dopřeju. Ať je to ráno nebo v noci po vystoupení. Pravidelnost v jídle si nehlídám. Před tréninkem nelze se dosyta najíst a tréninky pravidelné nejsou, proto jídlo a čas, kdy si něco dobrého dám, opět uzpůsobuji tanci. Každopádně si nic extrémně nezakazuji. Zastávám pravidlo všeho s mírou, jak si člověk něco jednou odepře, při další příležitosti toho sní dvakrát tolik! Důležitý při sportu je určitě dostatek vitamínů (u mě ovoce) a tekutin.J A miluji čokoládu!Jezdíte i na nějaké taneční soutěže? Popište své úspěchy…Nejsem soutěžní typ. Nikdy jsem nesoutěžila a ani soutěžení nevyhledávám. Baví mě komerční styl tance, vystupování, shows po boku umělců a podobně. Největším úspěchem je pro mě jednak dobře odtančená show, pozitivní reakce jak lidí z teamu, tak publika a v neposlední řadě samozřejmě spokojenost mých skvělých klientů, které učím tančit.Sestavujete i nové choreografie, to vás musí ohromně bavit…Sestavovat nové choreografie je náročné, zejména časově, ale určitě velice příjemné a baví mě to moc! O to víc, když pak vidíte, že vaše choreografie se objeví v nějakém videoklipu, tančí ji nějaký umělec, můžete ji předvést publiku anebo jí zatančí dvacet lidí pohromadě v mých tanečních kurzech. Je to rozhodně radost!Co v současné době připravujete, kde vás mohou zájemci vidět? Celé léto jsem spolupracovala se Samerem Issou na jeho další narozeninové megaparty. Znamenalo to vymyslet spoustu choreografií, jak pro Samera, tak třeba pro Hannu Pekhart, která s ním úzce spolupracuje. Tyto choreo pak naučit jak interprety, tak tanečníky. Podobná práce mě však neskutečně baví. Připravujeme spoustu dalších vystoupení, o kterých se můžete dozvědět zrovna třeba na mých facebookových stránkách.Živí vás tanec. Máte pojištěné nohy? Dělají toto umělci ve vaší branži?Nohy pojištěné nemám a asi tak asi nehodlám učinit. Jsem lehce pověrčivý člověk a bojím se, že ve chvíli, kdy bych o tom začala uvažovat, něco by se přihodilo. Popravdě ani neznám tanečníka, o kterém bych věděla, že si nechal nohy pojistit. Ale možná bych se divila!Děláte i semináře a workshopy, co se na nich zájemci dozví? Workshop je většinou dvouhodinová lekce, která zahrnuje vše, co by měl kompletní trénink obsahovat. Tedy rozehřátí svalů, protažení, následují prvky – tedy pohyby, které jsou typické pro daný styl tance a které je třeba umět, aby se člověk mohl zlepšovat a učit se choreografie. Další částí takového workshopu je právě spojení daných prvků do choreografie. Po jejím zvládnutí přichází opět protažení. Pokud je workshop určen začátečníkům, více během něho mluvím a vysvětluji jednotlivé prvky a jejich správné provedení, pokud již tančí pokročilí tanečníci, mluveného slova není tolik potřeba.Máte nějaký taneční sen? Mým snem je dále tančit, jak to jen nejvíc jde, činit mé klienty pozitivními a veselými a předávat jim co nejvíc, co jen je v mých silách. Užívat si každou show a mít z ní dobrý pocit. Jsem šťastná za každou milou a přínosnou spolupráci, akci nebo taneční možnost. Motivuje mě k další práci a dává obrovskou energii a další sílu. Taneční sen? Tanec je můj sen.Profil:Na tanečním vzdělání Martiny Panochové se podílel Nick Morin, Sheryl Murakami, Tony Stone, Nessa, Armel, Dante 7 či Nessa. Své profesní dovednosti získala i u mnoha dalších předních českých i zahraničních tanečníků a choreografů.Dlouhodobě spolupracuje se Samerem Issou či Victorií. Doprovázela Terezu Černochovou, Christinu Delaney, Hannu Pekhart, Jana Bendiga a mnoho dalších. Mohli jste jí vidět i při vystoupení hvězd jako jsou Nisha Kataria či Nina Sky. Pravidelně pořádá workshopy a semináře po celé republice i v zahraničí.Je jednou z přesních twerkařek u nás. Tento tanec začala učit okamžitě, kdy se v Evropě před dvěma lety objevil. V roce 2011 byla choreografkou soutěže Miss Junior. Jako tanečnice a choreografka se účastnila i akcí Transfusion, Decadence, Česká Miss, Auto roku či Praguje Pride. Byla i při natáčení mnoha videoklipů pro přední české umělce. Kromě Twerku je jejím oblíbeným stylem ještě Street Dance. V současné době působí v pražském Centru Tance.  

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Děti & Rodina na dotaz v té době

Co se hodí vědět, když plánujete bazén a máte děti

access_time29.květen 2019personRedakce

Po tom mít bazén, touží v dnešní době každý a právě protože letní sezóna pomalu končí a ceny bazénů půjdou lákavě dolů, připravili jsme pro vás pár věcí, na které byste měli myslet, než se 100% rozhodnete. Pokud máte rodinný domek, je bazén určitě na místě a máte-li i finanční prostředky, je prima pořídit si bazén zapuštěný, který vám vydrží na věky. Jenže voda láká děti a nestřežené sekundy je mohou ohrozit.1) ZastřešeníPrvní věc, na kterou byste měli myslet, je typ zastřešení. To lamelové vypadá bezesporu nejlépe, ale je také nejméně bezpečné, protože zde hrozí propadnutí dítěte, pokud vstoupí na desku, o níž si bude myslet, že je pevná. Daleko lepší je zvolit plastové kopule.2) ZámekDěti jsou vynalézavé a zvídavé zdolávat překážky je baví. V každém případě si pořiďte uzamykatelný typ zastřešení nebo nechte okolí bazénu ohradit plotem na zámek, který pak můžete odinstalovat, až povyrostou a budou mít rozum.3) Teplejší vodaNepočítejte s tím, že děti z bazénu dostanete ven. Budou chtít plavat, i když budou mít modrou pusu. Popřemýšlejte proto i možnosti prodloužení léta. „Vhodným typem zastřešení lze zvýšit teplotu bazénové vody až o 7 °C a užívat si plavání i za deště, větru nebo méně slunečných dní,“ říká specialista na bazény ze společnosti Balarepo a dodává: „Léto je tak možné prodloužit si i o dva měsíce.“4) OchozVelmi důležité je vybrat dobře povrch okolo bazénu. Ten nesmí být kluzký, protože by hrozil pád dítěte,  v tom horším případě rovnou do vody. Ideální jsou gumové dlaždice či gumový nátěr na klasickou dlažbu.  Pokud se vám líbí dřevěné lamely, dočasně je vhodné přes ně nainstalovat gumovou mřížku, která se dává například i do koupelen.5) Lepší vodaZejména pro děti se sklony k ekzémům působí blahodárně slaná mořská voda. Ta jde upravit pomocí zařízení, které se nazývá solinátor. Prvotní investice je sice trošku vyšší, než když chcete používat normální sladkou vodu, ale brzy se vrátí. Slaná voda se totiž musí i méně desinfikovat.6) Protiproud a jiná vylepšeníDo bazénů lze také nainstalovat různé masážní trysky a protiproud. Raději ale popřemýšlejte o bezpečnosti těchto prvků. Rozhodně nejsou vhodné pro slabší plavce a už vůbec ne pro děti, které ještě plavou s křidélky.7) Šetrné čištěníNejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak udržet vodu v bazénu krásně průhlednou a bez usazenin je vedle pravidelného filtrování vody například přes písek i desinfekce chlórem. Dětská pokožka je však na chlór náchylnější, než ta nás dospěláků. Ideální a šetrnou variantou je například čistit bazén pomocí kyslíkových tablet.

folder_openPřiřazené štítky

Jak se rodí v Tanzánii aneb Těhotenství Šošonek a dalších odvážných žen

access_time25.říjen 2019personRedakce

Srovnávání způsobu porodu v Česku a na Slovensku by asi moc zajímavé nebylo. V Česku a na Ukrajině možná už víc a v Česku a v Anglii třeba taky. Ale zavedeme vás dál, podle informací a poznatků Mgr. Martiny Tiché a Mgr. Šárky Fleišmanové z Pedagogické fakulty UP v Olomouci objevíte obrazy porodů v Tanzánii, v Tibetu nebo způsob jakým rodí ženy Šošonů či Guyanců.TanzanieZemě, kde žije 36 milionů obyvatel, vyznává na třetiny islámské, křesťanské a tzv. domorodé náboženství. Těhotenství u tamních žen probíhá většinou bez potíží. Je zde zvykem, že žena odchází před začátkem posledních čtyř týdnů před porodem k matce, ale dál vykonává svou práci a roli ženy. I když je v domácnosti matky. Tanzánské ženy musejí během těhotenství dodržovat jisté zásady, jejichž porušením by ohrozily život plodu nebo jeho zdraví a zároveň tak poškodily i svého muže. Tyto zásady jsou u různých kmenů jiné, ale uveďme některé z nich :nesmějí vtěhotenství požívat jídlo vjiných domechnesmějí se dotknout nohou hladiny vody při přechodu přes řeku. Těhotná žena musí počkat na manžela až ji přenese¨v 6 měsíci těhotenství si oholí hlavunesmějí nosit přiklopený hrnecnesmějí se ohýbatnesmějí sedět na poraženém stroměnesmějí se dívat na ošklivou osobuPorody probíhají většinou snadno, žena často porodí při práci na poli, po porodu ale pracuje dál a teprve večer odejde s dítětem domů. Tanzánky ale dovedou čas porodu dobře odhadnout a zůstanou doma. Zavolají si zkušené ženy a porodí. Muž u porodu nesmí nikdy být. Pokud je porod těžký nebo moc rychlý pomáhají ženy, co jsou zrovna blízko a manžel shání léky a speciální listy trav, kterými pak žena přeřízne pupeční šňůru. Dítě nedostává jméno hned, ale až je jisté, že přežije. Po porodu zůstává matka doma, délka se liší, ale nikdy není menší než 6 týdnů. V okamžiku, kdy novorozenci odpadne zbytek pupeční šňůry, stává se dospělým a je nutné ho představit ostatním při speciálním obřadu. Matka nosí dítě vždy s sebou po dobu, kdy ho kojí. Dítě spává s matkou v posteli, dokud se nenarodí další potomek. Již v útlém věku se tak mezi matkou a dítětem vytváří silné citové pouto.V mnoha kulturách porodí žena při práci, kterou ale po porodu dodělá a teprve potom odchází domů.Severní Amerika - ŠošoniŘíká se jim také hadí Indiáni a žijí ve skalnaté oblasti Utahu a v Coloradu v USA. Rituály šošonských žen během těhotenství :nesmějí se škrábat prsty na hlavěnesmějí jíst tučná jídlanesmějí jíst maso, živí se především polévkami a pijí jen horkou vodu, Šošoni věří, že pokud by ženy hodně jedly, narodily by se jim tlusté a líné dětiKdyž nadejde čas porodu, přesune se těhotná žena do tzv. menstruační chýše. Jde o přístřešek nedaleko hlavní osady, tady musejí ženy dodržovat přísná pravidla-nenavštěvují svoji rodinu. Šošonské ženy jsou totiž v průběhu menstruace, porodu a bezprostředně po porodu považovány za nečisté a údajně se stávají nebezpečnými i samy sobě. Šošonští muži se těchto žen bojí, a do menstruační chýše proto nevstupují. Ženy zde rodí za pomoci porodní báby, která po porodu vykoupe novorozence v teplé vodě a matce rovněž přináší denně jídlo. V době přežívání matky v chýši provádí otec určité rituály :dodržuje půst, což znamená účast na manželčině utrpeníběhá několik kilometrů,což má pomoci manželce urychlit bolesti a nepříjemné potížepo narození dítěte se musí muž ponořit do studené vody, ale dítě do teplé a přebírá tak symbolicky otcovu roliRovnováha a čistota se u žen obnovuje po 30 dnech, pak se žena vrací i s dítětem domů. Hned po příchodu vykoná rituál přijetí tak, že se s manželem i dítětem vykoupe v potoce. Pak se pomaluje červenou barvou. Otec a matka časně vstávají a pilně pracují, protože věří, že tak, jak se budou chovat, se budou jednou chovat i jejich děti. Nejen u některých amerických, ale i v afrických kmenech je narození dítěte velkou událostí, kterou žije celý kmen nebo vesnice.Jižní Amerika - GuyanciMezi sebou se dělí na indiány bílé a rudé kůže, ale nenadřazují se navzájem. Příchod dítěte považují za velkou vzácnost a prožívá ji celá komunita. Těhotná žena těsně před porodem odchází ze své chýše, kde zanechává manžela,do jiného tábora. Tvoří jej přibližně deset primitivních přístřešků postavených v kruhu na mýtině. Porod probíhá takto :Rodička sedí na lůžku z travin a palmových listů, kolem ní sedí v podřepu několik indiánů. Žena má roztažené dolní končetiny a rukama křečovitě svírá kůl, který je před ní pevně zaražen do země. Opírá se o něj a snadno pak rodí. Guyanky mají snadné porody, kdy nesténají, jen lapají po dechu. Dobu porodu provází řada rituálů, z nichž nejdůležitější je rituál mlčení, jímž okolí projevuje starost a odpovědnost za zdraví novorozence. Hned po narození je dítě schováváno před neviditelnými nočními obyvateli pralesa, kteří by mohli dítě zabít. To je další důvod proč rodící ženy nemluví. Narození syna všichni vítají víc než narození dcery, protože v chlapci vidí budoucího lovce. V místnosti porodu je připravena mísa tvaru vejce, která je spletena z bambusových listů a zvenčí je pokrytá vrstvou vosku divokých včel, takže nepropustí žádnou tekutinu. Je naplněna studenou vodou, kterou jeden z indiánů začne omývat dítě, vodu nechá stékat na všechny části těla a jemnými pohyby pak zbavuje tělo mázku. Po skončení rituálu si jedna mladá žena sedne do podřepu, uchopí dítě levou rukou, přiloží si je k hrudi a pravou rukou mu postupně masíruje končetiny a trup.Jsou kmeny, kde se o dítě, ženu i domácnost stará nejmíň měsíc po porodu muž a příbuzní. Žena i dítě jen odpočívají.TibetTibeťané nežijí jen v Tibetu a v Číně, ale i v Nepálu, v Kašmíru, v Sikkimu a Bhútánu. Je jich asi 6 milionů. Dobu těhotenství považují za vzácnou a obohacující. Těhotná žena je ostatními vnímána jako velmi mocná, přirozeně schopná se spojit s božstvy a duchy, proto jí nesmí po fyzické i psychické stránce nic chybět. O ženu se stará nejen manžel, ale i ostatní rodinní příslušníci. Porod doprovází celá série rituálů :Někdo z rodiny nebo třeba lékař udělá devět malých vrypů do kousku másla a odrecituje 108krát mantru. Tím se máslo stává posvěceným a otec ještě nenarozeného dítěte je podává v posledních stadiích porodu své ženě, aby ho urychlil. U porodu je tedy otec přítomen a dokonce pomáhá i když hlavní aktérkou je porodní bába nebo zkušená matka. Otec dítěte pomáhá rodičce s recitováním mantry, tím se údajně porodní proces zrychluje. Pokud jsou větší komplikace, může matka sníst kousek sušené ryby z posvátného jezera. V samotném závěru porodu se někdy podává rodičce šafrán. Také placenta podléhá určitým rituálům :je uschována do té doby, dokud ji neprohlédne astrolog, který rodině poradí den, jenž by podle něj byl nejlepší pro její pohřbení. Místo pohřbení už důležité není. Nesmí ji jen vyhrabat zvířata. Proto Tibeťané placentu zabalí do čisté látky a zakopou hluboko do země.Velký význam má i pupeční šňůra :schovává se přibližně rok na bezpečném místě vdomě a používá se kléčení oparů.Několik dní po porodu zůstává rodina s novorozencem úplně sama, návštěvy jsou zakázány. Třetí den (narodí-li se chlapec) nebo čtvrtý den (dívka) se koná větší slavnost, na kterou přijdou příbuzní, sousedé a přátelé. Zhruba měsíc po porodu se o domácnost stará otec dítěte. Matka s novorozencem odpočívají a jsou pořád spolu. Otec pere pleny, vaří polévky, ohřívá často vodu, protože matka se nesmí po celé toto období dotknout studené vody.

folder_openPřiřazené štítky

Bolest při porodu

access_time01.listopad 2019personRedakce

Těhotné poprvé rodící ženy jsou v průběhu očekávání narození dítěte zaměstnány mnoha otázkami. Jednou z nich může být také otázka bolesti při porodu. Na to ale není jednoduchá odpověď hlavně proto, že každá žena rodí jinak a každá má jiný práh bolesti. Ta je při porodu  proměnlivá a žena se může pokusit ji dopředu alespoň zčásti ovlivnit.Není nic špatného nebo divného na tom, když má těhotná žena občas strach z porodu a mluví o něm nahlas se svým lékařem, partnerem nebo kamarádkou. Naopak. To, že se o něčem hodně mluví většinou vede k tomu, že se tím dost lidí zabývá a dokáže nalézt řešení. U bolesti z porodu sice asi nenajdeme řešení, jak bolest úplně odstranit, ale můžeme ji poměrně hodně zmírnit.Proč porod bolíÚplně přesnou příčinu bolesti při porodu lékaři neznají. Existuje ale několik pravděpodobných faktorů, které bolesti předcházejí :kyslíková deprivace ve stažené děložní svalovinětlak nervových ganglií vděložním hrdle a spodní části dělohy během kontrakcenapínání děložního hrdla během jeho rozšiřovánínapínání pobřišnicetah a napínání vejcovodů, vaječníků a podpůrných vazůtlak na močovou trubici, močový měchýř a konečníkroztažení pánevního dna a hrázedalší příčinou může být nesprávná poloha dítěte ve vztahu kpánvi, což většinou žena instinktivně vycítí a snaží se automaticky měnit polohuHranice bolesti a pohodyNa otázku zda porod bolel, odpoví většina českých žen kladně. Některá z nich si pamatuje největší bolest spíše před porodem, ale málokterá řekne, že prožila bezbolestný porod. V našem století ale stále nalezneme mnoho kultur, kde ženy prožívají minimální bolest nebo mají porod bezbolestný.Aktivní porodní asistentky dnešní doby hledají stále nové směry a možnosti, jak porod ženě ulehčit. Některé z nich říkají, že žena by se měla dívat na porod z jiného úhlu než jaký je předem určen. Stejně jako sex nebo např. zavádění tamponu. Zdá se vám tohle srovnání hloupé ? Jistě narození dítěte a zavádění tamponu je co do prožitku, závažnosti i náročnosti situace nesrovnatelné. Podle některých porodních asistentek si žena může zavést tampon velmi bolestivě anebo naopak úplně bezbolestně. Stejné je to v sexu, který může prožívat euforicky nebo naopak bolestivě a nerada. Některé kultury proto rodí podle slov tamních žen bezbolestně. Otázkou ale pořád zůstává, co kdo za bolest a nebolest považuje.V některých zemích je např. užívání léků na tišení bolesti tabu a ženy tady z určitých důvodů rodí tiše, bez známek jakéhokoli prožívání bolesti. Tu ale přitom prožívat mohou, jen se o ní bojí mluvit. Na druhou stranu např. v Japonsku nebo v Nizozemsku je podávání léků na tišení i při normálním průběhu fyziologického porodu automatická věc, dokonce jde prý o součást přírody. Zde rodící ženy asi taky mluví o bezbolestných porodech....Prospěšnost porodní bolestiTento titulek se asi bude líbit málokomu, ale je dost pravdivý. Pozitivní vliv bolesti při porodu se odehrává už na emoční úrovni. Při aktivním stresu a spuštění bolesti se v těle tvoří tzv. vnitřní opiáty. Ty pak zvyšují matčinu schopnost pokračovat v porodu a podporují její pocity zvládnutí a uspokojení. K tomu ale nedojde pokud chybí stres a bolest, které mohou potlačit právě utišující léky, které si některé maminky vyžádají hned po prvním zapíchání v podbřišku. Bolestivý vjem během každé kontrakce také signalizuje hypofýze, že má vyplavit oxytocin, hormon zařizující kvalitní děložní stahy.Vliv normální porodní bolesti je prospěšný i pro dítě. Látky, které se v takovém případě vyplavují do krve dítěte, napomáhají přípravě plic na dýchání vzduchu, mobilizují jeho energetické zásoby a způsobují i odliv krve z končetin k mozku a srdci dítěte, čímž jej ochrání před nedostatkem kyslíku.Většina žen, které prožívají při porodu bolest se také lépe orientují v porodním procesu a dokáží lépe porod rozeznat. Přesná lokalizace porodní bolesti pomáhá i porodním asistentkám, které pak lépe matce pomáhají polohovat a prožívat porodní doby.Zbytečným podáním utišujících léků matka omezuje svůj přirozený instinkt.Ovšem jsou velké individuální rozdíly. Pokud první a druhá doba porodní trvá velmi dlouho a matka upadá do zoufalých stavů, je asi těžké jí doporučit nepodání léků k utišení bolesti. Každopádně porod nezažíváme tak často jako menstruaci a je důležité si uvědomit, že to, jak bude probíhat záleží hlavně na nás.Utišit velkou bolest vám může dnes pomoci řada už zavedených metod, které byly ještě před deseti lety tabu Co usnadní překonání porodní bolestiNenechat se od začátku příliš manipulovat. Podle výzkumů jsou maminky, které rodí po svém (bez jakékoli medikace) odvážnější a přirozenější než ty, které od začátku vyžadují léky. To znamená, že se jakoby trochu oddělí od  okolního světa. Taková žena si troufne dělat věci, za které by se třeba normálně styděla - křičí, kleje, vydává nejneočekávanější zvuky, pozice nebo pohyby. To vše znamená, že dochází k redukci neokortikální činnosti, což umožňuje efektivní vyplavování hormonů z hypofýzy a hypotalamu, což je podle lékařů nejdůležitější aspekt fyziologie porodu. Ale, jak jsme už uváděli, každá žena je jiná a nelze a priori radit prožívat porod bez léků.Vhodná místnost na porod. Rodit byste měla na tichém místě, při tlumeném světle a v co největším soukromí. Pokud máte možnost volby místa porodu, dopředu si zjistěte, které pro vás bude to nejvhodnější a nebojte se personálu ptát na všechno, co chcete vědět. Je to lepší než se pak při porodu zbytečně trápit otázkami na rozsvícená nebo zhasnutá světla apod.Pocit bezpečí v souvislosti s výběrem doprovodné osoby. Žena by měla myslet na to, aby měla při porodu vedle sebe někoho komu zcela nebo velmi důvěřuje. V průběhu porodu může dojít k nějakému oslabení vnímání, a pak je pro porodní asistentky důležitá i komunikace s doprovodnou osobou. Těžko říci, zda je pro vás lepší partner, kamarádka nebo maminka. To už musí každý zvážit sám, vodítkem mohou být zkušenosti, které s možnými osobami máte v krizových situacích, které jste spolu zažili. Porod sice není krize, ale psychické vypětí zde přeci jen nějaké je. Sexuální stimulace v průběhu porodu. Většina z vás se asi nad tímto tématem zhrozí nebo bude i šokována, ale toto téma bylo ještě před několika desítkami let poměrně často v souvislosti s porodem zmiňované. Časem se ale v souvislosti s porody v nemocnici absolutně „smetlo pod rohožku". Jde o věc, která může být zajímavá pro ženy, které se nebojí něco měnit nebo jsou otevřené novým metodám a zkušenostem. U mnoha druhů savců je sexuální stimulace samice během porodu normální. Podle některých kultur má sexuální stimulace ženy během porodu analgetické účinky. I samotný orgasmus je silným děložním stimulantem. Je však jasné, že jakákoli sexuální stimulace u porodu se vám může v dnešní době zdát vzhledem ke společenským a jiným faktorům nemožná (přítomnost jiných lidí u porodu, stydlivost, psychický blok apod.). A proto můžete začít např. v případě přítomnosti partnera u porodu kvalitní masáží v oblasti rodidel, vnitřních stran stehen, bradavek, šíje, uší a prstů u nohou.Poučení doprovodu. Kvalitně vedené předporodní kurzy tuto otázku vyřeší vlastně za vás, jen je důležité poučit svůj doprovod o tom, že ne při každém hlasitém zasténání je hned nutné volat lékaře a sestry kvůli možnému strachu z velkého utrpení, váš doprovod by měl po celou dobu naslouchat vašim potřebám a snažit se vám pomáhat ne něco řešit nebo organizovat Masáž těla. Jakákoli pozitivně působící masáž těla může ženu velmi uklidnit a její bolest byť je zčásti zmírnitHydroterapie (vana, sprcha).  Velmi osvědčená metoda, která pomáhá velké části žen ke zmírnění bolestí zad i podbřišku.Lokální aplikace tepla a chladu. Může snížit řadu nepříjemností, patří sem. např. termofor, rýžové, gelové či peckové nahřívací polštářky, nahřáté ručníky, stejně jako sáčky s drceným ledem, zmrzlá plechovka s nápojem apod.  Muzikoterapie Aromaterapie HomeopatieŽena může při porodu pociťovat výraznou bolest, ale měla by mít kontrolu nad procesem porodu. Na druhou stranu může mít díky lékům úlevu, ale necítí kontrolu a může být o příjemné prožitky ošizena. V mnoha jazycích je proces zrození popisován jako proces práce. Zvládání porodní bolesti je z velké části emocionálním jevem, který lze pozitivně ovlivnit. 

folder_openPřiřazené štítky

Veš dětska je stále aktuální

access_time16.leden 2020personRadka Eliášková

Veš dětská je stále aktuálníVeš dětská (Pediculus capitis) se vyskytuje především ve vlasech dětí, může však napadat všechny věkové kategorie. Zatím nebylo jednoznačně prokázáno, zda napadá častěji děvčata nebo naopak chlapce. Na rozdíl od vši šatní, jejíž výskyt je specificky vázán na dobrovolnou nebo vynucenou nízkou úroveň osobní hygieny, veš dětská se vyskytuje ve všech sociálních vrstvách obyvatelstva, rozvojových i vyspělých států celého světa, bez ohledu na podmínky a úroveň hygieny v niž lidé žijí. Veš dětská odolává všem běžným hygienickým úkonům jako je česání a mytí vlasů za použití normálních šampónů. K jejímu hubení musí být používány vybrané bezpečné insekticidy ve formulacích, které jsou vhodné k topikální aplikaci do vlasů. Statistické údaje o výskytu vši dětské v jednotlivých zemích a od jednotlivých autorů jsou velmi těžko srovnatelné, protože udávaná výsledná procenta napadení silně závisí na způsobu zjišťování vší, např. zda je zjišťován pouze výskyt hnid a zda jsou rozeznávány hnidy živé od hnid prázdných, vylíhlých a od hnid usmrcených odvšivovacím přípravkem, nebo zda je zjišťován výskyt lezoucích vší vyčesáváním. Zvlášť obtížně se prokazují napadení malými počty vší při čerstvé infestaci nebo po nedokonalém odvšivení.Některé dostupné údaje z posledních asi 15 let dokumentují trvalý a poměrně vysoký výskyt vši dětské. Například z USA je udáváno 6 - 12 miliónů případů pedikulózy ročně, většinou dětí ve věku 5 až 12 let a na její potlačování je za stejnou dobu vynaloženo kolem 370 miliónů USD. Ve Francii kolísá napadení dětí vší dětskou v různých místech a školách mezi 2 až 60%. Na vzrůst tohoto problému však ukazují počty prodaných odvšivovacích přípravků. Počet obyvatel Francie je asi 55.4 milionu a v roce 1984 bylo prodáno 2.7 miliónů balení odvšivovacích přípravků, v roce 1989 již 4.6 miliónu. V různých částech a městech Španělska se procento zavšivenosti dětí školního věku pohybovalo v roce 1987 mezi 1% až 31% a ve stejném rozmezí se pohybovala zavšivenost školních dětí v Japonsku v roce 1992. V Itálii se zavšivenost dětí školního věku pohybovala mezi 9.6 až 18%, výskyt u dětí z mateřských škol byl velmi nízký. Z 15.129 italských vojáků, vyšetřených během několika let, byla veš dětská nalezena u 1.6%. Poměrně velká pozornost vši dětské je věnována ve Velké Britanii. V roce 1971 bylo zjištěno průměrné zavšivení 5.7% u dětí školního věku, v některých školách však dosahovala zavšivenost až 30.3%. V současné době se pohybuje kolem 4% u děvčat.V Budapešti bylo v letech 1983-4 napadeno vší dětskou 1.25% dětí základních škol, v polských městech Gdansk, Sopoty a Gdyňa bylo v letech 1990-2 zavšiveno v průměru 3.2% dětí ve věku 6-15 let. V Srbsku se v roce 1990 zavšivení dětí pohybovalo mezi 4.9 až 13.6%, s průměrem 6.7%.Z některých zemí jsou, namísto procenta zavšivení, známy jen celkové počty prodaných balení odvšivovacích přípravků, bez ohledu na jejich typ. Např. v Dánsku, které má 5.1 milionu obyvatel, bylo v letech 1992 až 1996 prodáno 221.107 balení odvšivovacích přípravků s organofosfáty a 585.865 balení s pyrethroidy. Ve Švédsku (počet obyvatel 8.4 mil. ) bylo v letech 1985 až 1989 prodáno 536.500 balení přípravků proti vším, v letech 1990 až 1995 již 740.100 balení. Ve Švýcarsku (počet obyvatel 6.5 mil. ) bylo v roce 1993 prodáno 120.000 balení odvšivovacích přípravků. S těmito údaji z USA a Evropy značně kontrastují některé dostupné údaje z Izraele, kde zavšivení dětí pohybovalo mezi 11 až 80%. Ještě vyšší hodnoty zavšivení dětí jsou udávány z méně rozvinutých zemí, například 16 až 50% v Egyptě, 75 až 100% v Bangladéši, 13 až 60% v Indii (Gratz, 1997), velmi vysoký je výskyt vší dětských v tropických zemích..Zvýšený výskyt vší dětské u nás byl zaznamenán v lednu až září roku 1992. V té době jsme vyčesáváním zjistili výskyt vší u 19.7% žáků jedné základní školy v Praze a 18.3% žáků školy stejného typu v Olomouci. Průměrné napadení žáků základních škol v Praze, Olomouci a Plzni bylo 7.5%, žáků zvláštních škol 10.4% a v jedné mateřské školce v Olomouci bylo napadeno 3.7% dětí. Hlášena je jen nepatrná část případů, protože například z Jihočeského kraje nebyl v roce 1999 hlášen ani jeden případ pedikulózy (stav databáze Epidatu ke dni 12.1. 2000). Nicméně při celkovém hodnocení situace nejsou ani tak důležité absolutní počty hlášených případů, jako trendy jejich změn. Ke zřetelnému zvýšení počtu hlášených případů skutečně došlo např. v letech l991 a 1992. Rovněž v roce 1999 bylo zaznamenáno mírné zvýšení počtu hlášených případů a tento trend zřejmě pokračoval i v prvých dvou měsících tohoto roku jak vyplývá ze stavu Epidatu ke dni 1.3.2000 (Zprávy CEM 2000; 9 č. 3). Zhruba tisíckrát vyšší jsou však počty prodaných balení odvšivovacích přípravků, které se jistě daleko více přibližují skutečnému výskytu vši dětské. Odvšivovací přípravky nelze prakticky použít k žádnému jinému účelu. Můžeme proto předpokládat, že každé z těchto balení, představuje nejméně jednu zavšivenou osobu, obsahem každého je však možné odvšivit kolem 10 osob. Rezistence vši dětské v letech 1991 a 1992 se projevila zvýšeným prodejem odvšivovacích přípravků v letech 1992 až 1995. Pokud by mírně zvýšený počet případů pedikulózy hlášených v roce 1999 reflektoval skutečně se zvyšující výskyt vši dětské, pak by se zvýšený zájem o odvšivovací přípravky projevil až mnohem později. Naprostá většina výše uvedených údajů o výskytu vši dětské se z více než 90% týká pouze dětí školního a předškolního věku. Údajů o výskytu vší dětských u dospělých je jen minimum. Densita, tj. počet lezoucích vší (larev a dospělců) na jednu napadenou osobu, zejména ve vyspělých zemích, bývá většinou jen nízká. Např. při vyčesávání vší za účelem laboratorních testů citlivosti k insekticidům v letech 1981 až 1982 a v roce 1992, jsme zjišťovali většinou méně než 10, maximálně 10 - 15 vší na napadené dítě. Jen ve dvou případech jsme nalezly podstatně více vší: asi v roce 1980 u poněkud zanedbaného romského děvčete ve věku asi 8 let, které strávilo, patrně šťastné prázdniny, u romské babičky na Slovensku, jsme nalezli více než 100 vší. Pro srovnání, prof. Busvine (1978) uvádí nález 2.167 kusů vši dětské ve vlasech muže ve věku 26 let z Adis Abeby, což je maximální známý počet vší ve vlasech jedné osoby. V bederní roušce téhož muže bylo nalezeno 10.700 kusů vši šatní. U 12 dalších vyšetřených osob ve věku 14 až 35 let z téhož města, bylo nelezeno mezi 45 až 918 kusy vši dětské, v průměru 271 vší na hlavu.Věš dětská nemá epidemiologický význam, nepřenáší žádná choroboplodná agens i když v laboratoři může být poměrně snadno infikována původci skvrnivky. Nicméně napadení vší dětskou je nepříjemné a jestliže není provedeno odvšivení, může dojít k sekundární infekci kůže v důsledku její iritace bodáním a dále tím, jak se napadené dítě neustále škrabe. Napadené děti jsou nevyspalé, unavené a neklidné. Mnoho dětí si napadení vší dětskou neuvědomuje, zejména v prvních několika týdnech napadení. Reakce na veš dětskou různých částí a segmentů populace jsou velice odlišné. U části populace, kterou můžeme považovat za normální, nález vši u vlastních dětí vyvolává u rodičů šok a stud. Projevují se zřetelné snahy napadené dítě co nejrychleji odvšivit. Napadené dítě se cítí být flustrováno a vyřazeno, ze společnosti svých spolužáků a kamarádů, což značně narušuje jeho duševní pohodu. V některých zemích nebo částech společnosti, u nás např. u části romské populace, je naopak napadení vší dětskou považováno, ze strany rodičů i napadených dětí, za věc běžnou a normální. Prvními moderními insekticidy, s neobyčejným úspěchem používanými proti vši dětské, byly ve Velké Britanii a v dalších zemích, již od roku 1945, DDT a přírodní pyrethrum. U nás se DDT proti vši dětské začalo používat od roku 1949. Bylo formulováno jako emulgovatelný koncentrát, prodávaný pod názvem Nerakain, který byl vyráběn až do roku 1984. Po smísení s vodou v poměru 1 + 4 se emulze nanášela na dobu 12 hodin na vlasy. V současné době jsou odvšivovací přípravky k topikálnímu použití formulovány jako insekticidní šampóny. V roce 1978 se začaly i u nás vyrábět moderní formulace odvšivovacích přípravků, nejdříve insekticidní šampon Orthosan BF 45 a o něco později mokrý sprej, Diffusil H. Oba přípravky obsahovaly permethrin a byly úspěšně a výlučně používány až do roku 1991. V tomto roce se však začaly objevovat zprávy o jejich selhávání a začal se zvyšovat počet hlášených pedikulóz . U vši dětské, se zvýšeným výskytem v roce 1992, byla prokázána resistence k permethrinu. Byl to první prokázaný případ rezistence k tomuto velice známému a rozšířenému insekticidu (Rupeš et al., 1995). Rezistence vši dětské k insekticidům je poměrně rozšířená, v důsledku jejich častého používání. Ve Velké Britanii byla rezistence k DDT a k lindanu prokázána již v roce 1971 (Maunder). Dnes se předpokládá, že tato rezistence je rozšířená všeobecně. DDT bylo z použití proti vším úplně vyloučeno i z mnoha jiných důvodů. Lindan, podle testů provedených na zvířatech v USA, je pravděpodobně karcinogenem (Gratz, 1997). Rezistence k permethrinu, poprvé prokázána v ČR v roce 1992, byla později zjištěna i ve Francii, Izraeli, Velké Britanii a USA (Downs et al. 2000). Při orální aplikaci ivermectinu proti parasitickým nematodům a svrabu byl v některých případech pozorován úbytek, až úplné vymizení vší, z vlasů léčených osob. Ivermectin, ani jiný systemicky působíci a orálně aplikovaný prostředek, však zatím není v žádné zemi pro hubení lidských vší povolen.

folder_openPřiřazené štítky

Rafting nebo kajaky?

access_time03.únor 2020personRadka Eliášková

Na vodní putování po řece ještě není pozdě! Na konci prázdnin nebo začátkem září ještě můžete uspořádat výlet s početným týmem vodáků, kamarádů nebo členů rodiny. Počasí ještě není tak chladné, aby nebylo možné řeku sjíždět. Před samotným vyražením na cestu je nutné vybrat loď – kajak nebo raft? Dobrodružství nebo pohodlí?Pohodlné raftyV poslední době se hodně využívá raft. Hodí se pro rodiny s dětmi hlavně díky bezpečné manipulaci a řízení, nebo také v prostoru, který nabízí. Pokud máte v úmyslu sjíždět Vltavu nebo jinou českou řeku, tak se prakticky nemáte čeho bát. S otevřenou zádí pro odtok vody se nevyklopíte. Na sjíždění divočejších řek si můžete pořídit sportovnější typ raftu, který je také dobře zajištěný proti nečekanému vyklápění.Nafoukněte si kajak a zažijte dobrodružstvíJste-li dobrodružnější a ryze tradiční vodák, je nám jasné, že si pro svou „plavbu“ raději vyberete kajak. Pro váhavější vodáky jsou k zakoupení i nafukovací kajaky. Tyto kajaky si nezapomeňte prověřit! Jde vám přeci o to, abyste si pořídili (popřípadě půjčili) kvalitní kajak. Dobře konstruované kajaky by měly vydržet i některé lehčí nárazy, ostré slunce a přepravu letadlem, pokud se vydáváte na exotičtější plavbu. Nafukovací kajaky jsou také velmi lehké, ty nejlehčí váží pouhých 6 kilogramů. U jezu jej snadno přenese jen jeden člověk.Ať už na kajaku nebo raftu, užijte si chvíle letního počasí plnými doušky!

folder_openPřiřazené štítky

Dia Život

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Děti s diabetem nerozeznáme na první pohled od dětí zdravýchJejich nemoc se však dotýká všech, kteří s nimi žijí a pracují – nejen rodičů, prarodičů a sourozenců, ale i učitelů, vychovatelů, kamarádů, sousedů. Aby tyto děti mohly žít normálním životem, musíme jim k tomu umět pomoci. Každý člověk zná někoho, kdo onemocněl cukrovkou. Většinou jsou to ale lidé dospělí, někdy ve starším věku, často s nadváhou. Tito lidé onemocněli cukrovkou 2. typu. Toto onemocnění je možné léčit pouze dietou nebo dietou a prášky nebo dietou a podáváním inzulínu injekcemi. Tato látka se těmto nemocným v těle vyrábí, ale není dostatečně využita.Je však mezi námi v České republice skoro 2000 dětí, které cukrovkou onemocněly také. Tento typ onemocnění je ale zcela odlišný. Nese název cukrovka či úplavice cukrová neboli diabetes mellitus 1. typu. Tento typ se vyznačuje jediným možným způsobem léčby, kterým je injekční podávání inzulínu. Tyto děti od ostatních nerozeznáme, ale chceme-li, aby žily normálním životem, musíme jim v tom umět pomoci. A v tuto chvíli se to týká nás všech, ať už jsme rodiče nebo příbuzní, učitelé, přátelé nebo sousedé. Abychom mohli pomoci, musíme znát několik základních informací o tomto onemocněníBez inzulínu nelze žítZa diabetes mellitus 1. typu nikdo nemůže. Onemocnění nesouvisí s tím, je-li dítě štíhlé nebo silné, má-li v oblibě sladkosti a nemá-li rádo sport. V organismu dítěte nastala složitá situace. Přestal se zde vyrábět v dostatečném množství a později v celém k životu nezbytném množství inzulín. Látka inzulín patří mezi hormony, vzniká v části slinivky břišní a je chemickou látkou, která je nezbytná pro proces látkové výměny. Ta je pro život naprosto nezbytná. A stejně tak je tedy nezbytné potřebný inzulín tělu dodávat. V dnešní době není jiný osvědčený způsob, než inzulín podávat injekčně a nejméně čtyřikrát denně. Veškeré pokusy inzulín dostat do těla jinak než jehličkou nebyly zatím úspěšnéInzulín je velmi důležitý pro zpracování glukózy neboli krevního cukru v těle. Ten je zdrojem energie pro všechny buňky lidského organismu. Glukózu do těla dostáváme potravou. Patří sem nejen chléb, housky a veškeré přílohy a samozřejmě sladkosti, ale i mléko a ovoce.Množství cukru v krvi – tzv. glykémie – je u zdravého člověka poměrně stálá. Základní rozpětí na lačno je od 3,3 milimolů na litr do 6,0 mmol/l. Je jen malý rozdíl mezi hladinou na lačno a po jídle, kdy glykémie malinko stoupne. Inzulín udržuje hladinu cukru v krvi v tomto ideálním rozmezí během celého dne. Zdálo by se tedy, že stačí dodávat jisté množství v pravidelných dávkách denně našim malým pacientům, a vše by bylo v pořádku. Dosáhnout ale „rozumných“ a bezpečných glykémií je velmi složité. Existuje mnoho činitelů, které ovlivňují hladinu cukru v krvi.Je důležité, aby každý pacient, ale i jeho pečující rodič, uměl vyvážit dávky inzulínu, příjem sacharidů (cukrů) v potravě, a množství pohybové aktivity dítěte. Dalšími faktory ovlivňujícími průběh cukrovky jsou duševní zátěž a stresy a také počasí. To už ale příliš neovlivnímeDávky inzulínu a četnost podávání závisí hlavně na lékaři a jeho přesných instrukcích. Není problém se naučit inzulín aplikovat. Píchá se nejčastěji do stehen, paže (horní část nad loktem), hýždí a někdy i do břicha. Dítě asi od 9 let je už schopné se samo bezpečně píchnout, je ale dobré ho při tom zkontrolovat. Je důležité také inzulín podávat v jistém určeném časovém předstihu před každým hlavním jídlem.Dietní opatřeníKaždé dítě s cukrovkou má svůj jídelní plán určený lékařem a dietní sestrou, aby dobře prospívalo a zároveň nemělo pocit hladu. Je potřebné ho po celý den dodržovat. Z toho vyplývá, že každý, kdo o dítě pečuje, musí znát základní obsahy sacharidů v potravě. Je to ale velmi jednoduché a není problém pozvat dítě, které je nemocné cukrovkou, na návštěvu či nějakou oslavu. Je třeba vše předem domluvit s rodiči, kteří znají přesná množství sacharidů v potravinách. Dnes se už nedoporučuje kupovat jakékoliv potravinové výrobky pro diabetiky, vyjma těch, které jsou slazeny některými nezátěžovými sladidly. U jídla je důležité nejen dodržet množství (lze ochutnat i kousek dortu nebo čokolády v rámci výpočtu v dietě), ale i přesný časový harmonogram všech šesti jídel. Patří mezi ně i malá druhá večeře před spaním.Celý jídelníček omezuje příjem cukrů, využívá hodně zeleniny a celý je přizpůsoben zdravému životnímu stylu. Proto ho může využívat celá rodina s jistotou, že to všem přinese zdraví.Ve škole je třeba dohlédnout na to, že dítě sní celou svačinu a chodí-li na obědy, dohlédnout na množství příloh. V případě sladkých jídel je dobré se domluvit s kuchařem, že uvaří něco jiného, nebo dítěti dávat jiný oběd s sebou. Může být i studený. Je důležité mít na paměti, že mnoho cukru obsahuje většina nápojů včetně slazených čajů ve školní jídelně.Větší fyzická námaha v podobě sportu či dětských her také ovlivňuje glykémii. Pracující svaly potřebují energii, a proto odebírají glukózu z krve. Následkem toho glykémie klesá. Vždy je dobré se o trochu víc najíst nebo snížit předchozí dávku inzulínu. Pohyb je ale velice doporučován, nejlépe pravidelně každý den. Lepší je ovšem rekreační forma sportu než závodní.Pozor na hypo- a hyperglykémiiPokud tedy nastane nevyváženost mezi inzulínem, stravou a pohybem může být nečekaně cukru v krvi málo nebo naopak moc. Pokud se dítě začne potit, má vrávoravou chůzi, nemluví smysluplně (někdy jako opilec), třesou se mu ruce nebo je moc spavé, je to příznak mála cukru v krvi. Nejlepší je dítě (i dospělého) posadit, dát mu sladký nápoj (třeba i cukr rozpuštěný ve vodě) nebo sladkou sušenku či kostku cukru pod jazyk. To proto, aby ji nevdechlo. Když je mu trochu lépe, je třeba sníst ještě rohlík, chléb nebo banán. Každý diabetik, ale i pečující o něj, by měl mít stále něco sladkého při sobě. Pokud by se snad diabetik dostal do bezvědomí, je nutné zavolat sanitku a ohlásit lékaři, že dítě je diabetik.Je to stav, který při delším trvání může ohrozit život. V dnešním systému péče je ale tato možnost stavu výjimečná a není-li dítě hodiny v bezvědomí, není se čeho obávat.V případě, že si dítě zapomene píchnout inzulín nebo se přejí nebo onemocní, může mu cukr v krvi stoupnout. To se projeví nadměrnou žízní, častým močením a někdy i zvracením. Nejdůležitější je, aby se dítě nenamáhalo, hodně pilo vodu nebo neslazený čaj, nic nejedlo a případně si dopíchlo malé množství inzulínu -1 jednotku. Je vhodné informovat rodiče, ale není nutné volat záchrannou službu. Pokud by stav trval mnoho hodin, je dobré konzultovat s lékařem. Každé dítě s diabetem má dnes k dispozici glukometr, který měří hladinu cukru v krvi. Vždy je doporučované v mimořádných situacích krev změřit. Pokud při sobě glukometr nemá, není dobré panikařit.Žít plnohodnotný životKaždý, kdo s dítětem přichází kdykoliv do styku, by měl mít základní informace o první pomoci. Tuto informaci by měl získat od rodičů, případně od zdravotní sestry, která zajišťuje vzdělávání pacientů a jejich rodičů. Tato část péče o nemocné se jmenuje edukace a je naprosto stěžejní. Každý totiž denně řeší mnoho otázek kolem cukrovky a nemůže být neustále v kontaktu s lékařem. Musí si poradit sám. Proto je užitečné mít i doma knížky, které mohou poradit nejen rodičům, ale i učitelům, trenérům a vychovatelům.Pokud dítě onemocní cukrovkou, zasáhne to samozřejmě celou rodinu. Každá maminka ocení, když se základní informace a dovednosti s obsluhou injekcí a glukometru naučí více členů rodiny. Dítě nemocné cukrovkou potřebuje vyrůstat v klidné a pohodové atmosféře a s pocitem, že může žít jako jiné děti. Nikdy není dobré nemocné dítě upřednostňovat před sourozenci nebo ho naopak zatracovat. Toto vážně nemocné dítě má šanci žít úplně normální život, najít si příjemné koníčky, studovat a vykonávat téměř veškerá povolání. Dnes je také možné cestovat a dělat většinu sportů. Každý má šanci založit si rodinu a dát život svým dětem. Aby mohl žít plnohodnotný život, potřebuje mít podporu ve svém okolí. A to hlavně podporu psychickou. Pokud se všichni budou snažit, aby měl pacient vyrovnané hladiny cukru v krvi, nemusí vůbec nebo až za mnoho desítek let, dojít k poškození některých cév. Bývají pak nejčastěji poškozeny ledviny, oči a končetiny, kde se špatně hojí veškeré rány a nebo mohou bolet a pálit. Tomu se lze ale vyhnout důslednou péčí, kde ovšem není potřebné lámat si hlavu s občasnými výkyvy. Tato nemoc zatím není vyléčitelná, ale je léčitelná. Proto s radostí žijme život, který je nám dán a bez zármutku a s optimismem pečujme o naše dětské diabetiky. Můžeme být šťastní, že v naší zemi je péče o tyto pacienty opravdu znamenitá a řadí se mezi nejkvalitnější péči na světě

folder_openPřiřazené štítky

Mateřské školy

access_time11.únor 2020personRadka Eliášková

Do dětského kolektivu se dítě prvně dostane v předškolních zařízeních. Najde tam své první kamarády a na tety ze školky vzpomíná ještě v dospělosti. Aby ale byla školka pro dítě místem, na které bude jednou skutečně vzpomínat rádo a nestalo se pro něj malým peklem, musí rodiče dobře zvažovat výběr školky a mít především trpělivost v začátcích. Kdy je ten správný čas začít s mateřinkouKdy s dítětem do školky, aby to nebylo příliš brzy, ale aby zároveň nebylo dítě ochuzeno o dětský kolektiv? Co s dětmi, které si na školku nemohou zvyknout a co školka dětem dává? Své o tom ví Jitka Klausnerová, ředitelka mateřské školy, která s předškolními dětmi pracuje už jednačtyřicet let. V současné době mohou do školky chodit už děti tříleté, byť jen na čtyři hodiny denně. Někteří rodiče ale mají obavu, aby nebylo pro jejich tříleté dítě na školku ještě brzy. Je už podle vás tříleté dítě na školku zralé?To je individuální. Každé dítě je jiné. Pokud se rodiče rozhodnou dávat dítě do mateřské školy už v jeho třech letech, měli by ale pamatovat na adaptační dobu. Ta je pro děti velmi důležitá. Není možné, aby rodiče dali dítě do školky hned na čtyři hodiny a mysleli si, že tam bude dítě hned ze začátku nadšené. Dítě musí nejprve získat jistotu, že si pro něj maminka zase přijde. Děti se totiž většinou nejvíc bojí toho, že je maminka ve školce nechá. Když dítě zjistí, že se může spolehnout, je většinou všechno v pořádku. Když začne dítě chodit do školky už ve třech letech, má celý rok na to, aby si zvyklo, než začne docházet na osm hodin. Pozná režim, pozná kamarády. Podle mého názoru jsou lepší smíšené třídy. Tříleté děti se učí od starších. Odkoukávají od nich jejich jistotu. Starší děti je vtáhnou do hry, pomáhají jim. To mladším usnadní vstup do mateřské školy. Pokud rodiče k zahájení docházky do mateřské školy přistupují správně a dají dítěti čas, aby si zvyklo, neuškodí to nijak ani tříletým.Pokud mají rodiče doma dítě už čtyřleté, ale není nutné, aby chodilo do mateřské školy, je dobré nechat ho doma až do první třídy?To rozhodně nedoporučuji. Pro čtyřleté dítě je už docházka do mateřské školy dobrá. Pokud chtějí rodiče školku ještě odložit, tak maximálně o rok. Rok před školou už by dítě mělo pravidelně chodit do dětského kolektivu. I tak je toho ale moc, co se musí za rok naučit. Takže čtyři roky jsou pro mateřskou školu ideální. Důležitá je sociální zralost, kterou doma dítě nezíská. Na to nestačí ani občasné návštěvy dětských center za doprovodu rodičů. Dítě musí být zvyklé na své vrstevníky. Musí se naučit sebeobslužnosti. Naučí prosadit své já, ale i ustoupit druhým. Děti, které do základních škol přicházejí z domova, aniž by před tím chodily do školky, se častěji stávají obětí šikany. Neumí si v kolektivu poradit. Důležité je, že se dítě naučí vnímat autoritu jiných dospělých než svých rodičů. A samozřejmě získá společenské vztahy.Rodiče si uvědomují, že mateřská škola je pro jejich dítě dobrou volbou. Nebo prostě jen musí chodit do práce. Jejich dítě ale tuto skutečnost odmítá přijmout a ve školce si nemůže zvyknout. Co pak?Pokud dítě nechce do školky, musí se mu dát čas. Postupně ho adaptovat. Nejprve je s ním ve školce matka. Pak na chvíli odejde, aby se pro něj vzápětí vrátila. Někdy je to dlouhá práce a chce to především trpělivost. Dobré je, když matka s dítětem chodí do různých mateřských center, kde se dítě dostane do kolektivu i mimo mateřskou školu. Záleží i na učitelích. Dítě musí mít jistotu i v nich. Musí mít důvěru, že mu učitelé se vším pomohou. Dítě totiž mívá velmi často strach, že si bez matky nebude vědět rady, že situaci nezvládne. Když bude vědět, že mu učitelé pomohou, uklidní se. Když to ani tak nepůjde, měli by rodiče docházku do mateřské školy odložit. A pracovat na odpoutání dítěte od matky. Třeba i tím, že budou společně častěji navštěvovat dětský kolektiv. Rozhodně by ale dítě mělo rok před školou do školky chodit. V první třídě má dítě tolik jiných úkolů, že je na socializaci už pozdě.Školku pro své dítě vybírejte pečlivěVybírat mateřskou školu by měli rodiče nejen podle jejího umístění, ale také podle školního vzdělávacího programu. Na místě je také školku navštívit a seznámit se s prostředím, do kterého chtějí své dítě dávat. Teprve pak se rozhodnout, která mateřská škola je pro jejich dítě nejvhodnější. „Jsou rodiče, kteří od mateřské školy očekávají jen to, že bude v blízkosti jejich bydliště. Pak jsou ale rodiče, kteří mají požadavek na mateřskou školu podle toho, co jejich dítě baví, v čem je šikovné. Všechny mateřské školy mají vzdělávací program a rodičům nezbývá, než v něm hledat tu, která by jejich dítěti vyhovovala,“ uvedla vedoucí odboru školství a kultury v Mostě Jaroslava Boudová. Při zápisu předloží rodiče nebo zákonní zástupci občanský průkaz, rodný list dítěte a podají žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání. Ve lhůtě stanovené zákonem bude vydáno písemné rozhodnutí o výsledku zápisu. Hrou předškoláků k práci i životuStejné šance nemají už ani děti v mateřských školách. . Chtěli bychom, aby všechny děti měly rovné příležitosti především ke vzdělání. Aby všechny uměly to, co má dítě umět, když jde k zápisu do první třídy. U dětí z problémových rodin to totiž většinou tak není,“ vysvětlila Miroslava Holubová. Některé děti si z rodiny nepřináší základní hygienické návyky, neznají barvy, tvary, mají malou slovní zásobu. „Zjistili jsme také, že hodně dětí má vadu řeči. Chtěli bychom proto zaměstnat logopeda, který by s dětmi pracoval,“ uvedla ředitelka školy. Projekt je určen nejen pro mateřské školy, ale i pro přípravné třídy. Kromě nového pracovního místa logopeda, který by vedl i školní asistenty, jde především o materiální vybavení. „Jedná se o různé vybavení a aktivity, které by měly děti motivovat. Zaměříme se především na multikulturní výchovu, na problémy rasismu. Aby děti už v tomto věku nevnímaly negativně, že jsou každé z jiného prostředí,“ doplnila Miroslava Holubová. Do mateřských škol by díky dotaci mohly přibýt hrací prvky a pomůcky a také počítač, se kterým pracují už školkové děti.

folder_openPřiřazené štítky

Příběhy maminek z azylového domu

access_time08.březen 2020personSimona Chvátilová

Paní Míla se vdala po roční známosti a po dvou letech se manželům narodila dcera. Zpočátku se manželství zdálo spokojené, ale když byly dcerce 2 roky, přivedl si manžel do bytu jinou ženu a svou manželku i s dítětem vyhodil. Paní Míla odešla ke svému otci, kde zůstala 6 let. Pak si našla přítele, otěhotněla, ale byt otce nebyl dostatečně velký, aby tam mohla bydlet i se svým novým partnerem a dvěma dětmi. Proto se obrátila o pomoc na sociální odbor, který jí po narození druhého dítěte pomohl najít ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi mimo Prahu. Po půl roce našel otec druhého dítěte pro rodinu podnájem, do kterého se společně nastěhovali. Při povodni byl byt zaplaven a rodina se přestěhovala na přechodnou dobu na ubytovnu. Pak partner koupil byt, ve kterém společně bydleli asi rok. Po několika měsících soužití v novém bytě začal partner v nadměrné míře požívat alkohol, doma se choval agresivně, paní Mílu fyzicky napadal, její dcerce nadával, vyhazoval je na ulici. Když se matka opět obrátila na oddělení péče o děti, bylo jí zprostředkováno ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi, kde je dosud. Paní Míla dodnes není se svým manželem rozvedená. Dcera jí byla soudně svěřena do péče a otci vyměřeno výživné, které nikdy neplatil. Rozvodové řízení bylo zastaveno, neboť dosud nebyl vyřešen paternitní spor ohledně druhého dítěte. Vzhledem k tomu, že matka byla stále vdaná, když porodila druhé dítě, je za otce automaticky považován její manžel. Spor dosud nebylo možno uzavřít, protože ani otec dítěte, ani manžel se nedostavují k soudním jednáním. Dokud matka není rozvedená, nemůže si podat na úřadě své městské části žádost o byt, takže je odsouzena k nekonečnému stěhování po azylových domech. Manžel dosud žije se ženou, pro kterou manželku s dítětem před lety vyhodil na ulici. V bytě, který byl původně jejich společný a kde má paní Míla stále trvalé bydliště, neplatil manžel několik let nájem, takže tam vznikl dluh, pro který byl i se svou družkou soudně vystěhován. Vzhledem k tomu, že byt byl přidělen oběma manželům společně, je žaloba o úhradu dlužného nájemného včetně penále podána na oba manžele, přestože paní Míla v bytě v době vzniku dluhu dávno nebydlela. Paní Věra žila se svým manželem v bytě jeho rodičů asi jeden rok. Pak podala žádost o rozvod, protože manžel byl nespolehlivý, nepracoval, rodinu nedokázal finančně zabezpečit, a odešla bydlet ke svým rodičům na chatu. Její otec byl ale nemocen a matka tam s dítětem nemohla zůstat. Našla si proto podnájem. V této době se seznámila se svým přítelem a společně s ním a svou dcerou odešla do dalšího podnájmu. Přítel měl prudkou povahu, občas docházelo i k fyzickému napadání matky, na dceru paní Věry byl hrubý, křičel na ni, ale nikdy ji neuhodil. Dcera se ho bála. Od narození měla problém s nočním pomočováním, prodělala různá vyšetření a léčila se. V této době se ale vše zhoršilo. Jednoho dne se dcera matce svěřila, že ji její přítel v noci i přes den, když s ním byla sama, už delší dobu (asi dva roky) osahává. Matka okamžitě situaci řešila a odstěhovala se ke své sestře. Bydlení však bylo nevyhovující, a tak zákonitě nastaly problémy. Paní Věra je vyřešila odchodem do azylového domu. Paní Helena se vdala po krátké známosti, ale manželství krátce po svatbě přestalo fungovat. Manželé žili rok odděleně, pak se k sobě opět vrátili, ale žít spolu znovu začali až po dvou letech. Bydleli u matky manžela, kde se také narodilo první dítě. Po roce se narodilo druhé dítě. Manželství fungovalo bez problémů, otec pracoval a rodinu finančně zabezpečoval. O rok později, po narození třetího dítěte, nastaly problémy. Otec začal stále častěji trávit čas mimo domov, ve zvýšené míře požíval alkoholické nápoje, začal hrát na automatech. Rodina se dostala do finančních potíží, a tak matka nastoupila do zaměstnání, aby rodinu uživila. Manžel na chod domácnosti přispíval nepravidelně, ale agresivní nikdy nebyl, proto paní Helena stále věřila v jeho nápravu. V té době se narodilo čtvrté dítě a finanční situace se neustále zhoršovala. Rodině nezbývaly prostředky na úhradu nájmu, dluhy na nájemném narůstaly a na jejich základě dostala rodina soudní výpověď z bytu. V době vystěhování byla matka již v 5. měsíci těhotenství, čekala páté dítě. Manželovo gamblerství nadále pokračovalo, proto se rozhodla podat žádost o rozvod. Našla si ubytování v azylovém domě, kam se všemi dětmi přestěhovala. Vzhledem k tíživé situaci rodiny se rozhodla, že dá dítě hned po porodu k adopci, s čímž otec nejdříve souhlasil, ale těsně před porodem matce sdělil, že k adopci souhlas nedá, neboť se domnívá, že dítě není jeho. Na základě toho matka od svého rozhodnutí ustoupila, neboť věděla, že by dítě bylo umístěno v kojeneckém ústavu až do doby vyřešení paternitního sporu. V současné době otec děti nepravidelně navštěvuje, výživné hradí jen proto, že je mu exekučně strháváno z platu a zaměstnavatelem zasíláno přímo matce. Děti byly soudně svěřeny do péče matky, ale rozvodové řízení dosud nebylo ukončeno. Paní Alenase v sedmnácti letech zamilovala, ale rodiče s její známostí nesouhlasili, proto odešla z domova a nastěhovala se ke svému příteli a jeho matce. Když se narodilo první dítě, začalo se chování partnera měnit – paní Alenu fyzicky napadal, ale ona ho tak milovala, že mu vždy znovu odpustila. Ze vztahu se narodily další dvě děti, ale agresivita partnera se stále stupňovala. Začal nadměrně pít, vyvolával hádky, partnerku napadal, ale ona se snažila vše vydržet kvůli dětem, přestože se ho bála. Matka partnera se snažila být jí oporou. Když po jednom velkém konfliktu paní Alena utekla i s jedním z dětí ke své matce, odešla z bytu i babička se zbylými dvěma dětmi, ale za dva dny se do svého bytu vrátila. Matka paní Aleny byla ochotna dceru u sebe nechat pouze samotnou, bez dětí. Ta proto odvedla dítě k jeho babičce a dohodla se s ní, že si u sebe všechny děti ponechá s tím, že k ní bude denně docházet v době nepřítomnosti otce a o své děti se bude starat. V tomto smyslu sepsaly dohodu na oddělení péče o děti s tím, že matka bude na výživu dětí přispívat. Po čase si paní Alena našla přítele, se kterým po měsíci otěhotněla, avšak on se s ní na základě toho ihned přestal stýkat. Stále bydlela u matky, která ji však vyhodila, jakmile se o jejím těhotenství dozvěděla. Nějaký čas bydlela u kamarádky a stále docházela za svými dětmi. Byla rozhodnuta dát dítě k adopci, ale když byla v porodnici, navštívil ji tam její otec a přemluvil ji, aby si dítě nechala, že může bydlet u něj a jeho družky. Ta ji však po dvou měsících požádala, aby se odstěhovala. Paní Alena tedy odešla i s dítětem ke své matce, která ji zprvu nechtěla přijmout, ale pak ji k sobě vzala s podmínkou, že si najde azylové ubytování, nebo dá dítě do Klokánku. Po nastěhování do azylového domu si paní Alena ihned požádala o svěření dětí do své péče a po dohodě s jejich babičkou si je brzy převzala. Paní Annase po krátké známosti provdala za muže tuniské národnosti. Zpočátku manželé bydleli u její matky v bytě 3+1. Manželství nějakou dobu po svatbě fungovalo, ale od počátku jej ovlivňovalo muslimské náboženství manžela. Již dva měsíce po svatbě začalo docházet k fyzickému násilí ze strany manžela, které se průběžně stupňovalo. Rok po svatbě byl manžel odsouzen na dva roky odnětí svobody za ublížení na zdraví (nešlo o napadení manželky). Po propuštění z výkonu trestu se k manželce vrátil a společně se přestěhovali do podnájmu, kde násilí pokračovalo. Manžel pracoval načerno, na chod domácnosti přispíval pouze příležitostně. Po roce byl opět odsouzen, tentokrát na tři roky za držení a distribuci drog. V té době byla paní Anna těhotná a porodila syna. Protože zůstala bez jakýchkoli finančních prostředků, rozhodla se svým čtyřměsíčním synem odjet do Tunisu k rodině svého manžela. V Tunisu strávila tři roky a po návratu do vlasti podala žádost o rozvod. S manželem v té době nebyla v kontaktu, proto se vrátila ke své matce a začala brigádně pracovat. Přitom nadále udržovala kontakt s rodinou manžela v Tunisu, která jí pravidelně posílala peníze na dítě. Po půl roce se manžel k rodině vrátil a společně se přestěhovali do podnájmu. Asi devět měsíců bylo manželství v pořádku, ale pak opět došlo k surovému napadení. Paní Anna podala na manžela trestní oznámení a následoval rozvod. Po rozvodu se i s dítětem vrátila zpět ke své matce a spolu si pronajaly rodinný domek. Po nějaké době se však kvůli exekuci na majitele domu musely vystěhovat. Paní Anna neměla s bývalým synem kam jít, bývalý manžel o dítě nejevil zájem, proto si našla ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi. Nadále udržuje kontakt s rodinou v Tunisu a v nejbližší době nastoupí do zaměstnání. Paní Daně a jejímu manželovi se po třech letech manželství narodilo první dítě, u kterého se však během několika prvních měsících projevilo vrozené mentální postižení. Do dvou let se jim narodilo druhé dítě. Prvních 6 – 7 let bylo manželství spokojené a rodina fungovala – otec pracoval a rodinu finančně zabezpečoval, matka se starala o děti – vzhledem k postižení staršího dítěte, které je nevzdělavatelné a vyžaduje celodenní péči, nemohla do žádného zaměstnání nastoupit. Když manžel přišel o stálé zaměstnání, začal pracovat krátkodobě u různých firem, na chod domácnosti přispíval nepravidelně, často se zdržoval mimo domov a požíval ve větší míře alkohol. Paní Dana začala uvažovat o rozvodu a podala si žádost o úpravu poměrů nezletilých dětí. Děti jí byly soudem svěřeny do péče a otci stanoveno výživné. Poté se situace zlepšila, manžel začal opět pracovat, více se zdržoval doma a omezil požívání alkoholu. Toto zlepšení však vydrželo jen dva roky, pak manžel opět přestal pracovat a stále více propadal alkoholu, na domácnost přispíval minimálně, o děti nejevil zájem. Paní Dana chtěla pro děti zachovat úplnou rodinu, proto opakovaně manželovi domlouvala a snažila se ho přimět, aby se alespoň více věnoval dětem. Navrhla mu, aby se staral o děti, zatímco ona by nastoupila do zaměstnání. Tuto možnost ale manžel striktně odmítl a rodina tak žila jen ze sociálních dávek a nepravidelných příspěvků otce na děti. Pro paní Danu začínalo být problémem finančně zvládnout všechny potřeby rodiny včetně nájemného za družstevní byt, na kterém tak vznikl dluh, proto se s manželem dohodla, že se pokusí byt vyměnit za obecní, nižší kategorie. Jednou rodinu navštívili dva muži, kteří manželům nabídli zprostředkování výměny s tím, že uhradí vzniklý dluh. Podmínkou byla rekonstrukce obou bytů, proto rodinu na vlastní náklady přestěhovali do podnájmu, který podle smlouvy měli po dobu rekonstrukce platit. Nájem však platili pouze tři měsíce a pak zmizeli neznámo kam. Rodina zjistila, že jejich byt byl mezitím prodán novému majiteli. V pronajatém bytě činil nájem částku, kterou rodina žijící ze sociálních dávek nebyla schopna uhradit. Proto si paní Dana našla pro sebe a děti ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi a podala žádost o rozvod. Osud jejich bytu je předmětem trestního stíhání. Paní Alicepochází z malé vesnice. Když se na učilišti se špatnou partou dostala do problémů, pomohla jí maminka. Alice začala pracovat. Když otěhotněla, přestěhovala se s přítelem do Prahy. Narodil se jim syn. Alice pracovala načerno a neplatila si zdravotní a sociální pojištění. Přítel měl dluhy na výživném a Alice si vzala půjčku, aby mohl dluhy splatit. Záhy se však rozešli. S dalším partnerem Alice čekala dvojčata. O jedno dítě ale přišla a když se vrátila z nemocnice, přítel ji opustil. Alice bydlela v motelu, starala se sama o syna a přitom pracovala jako pokojská. Majitelka motelu ji ale brzy vyhodila a Alice se ocitla v azylovém domě. V 6. měsíci těhotenství se jí narodila holčička, která vážila necelé dva kilogramy. Alice je snaživá – vzorně se stará o své dvě velmi nemocné děti (syn je navíc retardovaný), chodí uklízet, aby si vydělala nějaké peníze. Každý den vstává ve tři hodiny ráno, aby se vrátila dřív, než se děti vzbudí. Jenže jsou tu dluhy – neplacené pojistné, penále za nesplacenou půjčku. S největší pravděpodobností Alici čeká exekuce na rodičovský příspěvek. Alice je v azylovém domě už přes rok a všichni se jí tu snaží maximálně pomoci, na rozdíl od její matky, která jí pomocnou ruku podruhé už odmítla podat. Paní Marcelamá 3 děti. Nejstarší dcera bydlí u prarodičů, kde také navštěvuje nedalekou střední školu. Marcela s mladší dcerou a synem už rok žije v azylovém domě. Našli zde útočiště poté, co se prokázalo, že otec všechny své tři děti zneužívá… Marcelin smutný příběh začal výměnou malého bytu za větší, na který si nakonec manželé vzali hypotéku a koupili ho. Jenže manžel paní Marcely byl neúspěšný podnikatel, zadlužil se a byt v Praze brzy bez vědomí manželky prodal. Ujistil ji však, že koupil krásný dům u Žatce a svou rodinu tam odvezl. Paní Marcela si určitě ani v nejčernějším snu nedovedla představit, v jakých podmínkách bude v následujícím období s dětmi přežívat, zatímco její manžel bude podnikat v Praze a bude za nimi jezdit jen příležitostně. Bohužel Marcela nenašla ani přímou spojitost s manželovými příjezdy a nočním pomočováním dětí, záchvaty pláče a nočními děsy. Až jednou hledala nějaké doklady a v manželových věcech objevila fotografie, na kterých byl v choulostivých pozicích se svými dětmi… Po čase se zjistilo, že na dům je exekuce a Marcela i s dětmi musela do azylového domu. Získala zde nejen střechu nad hlavou a psychologickou pomoc především pro své děti, které si prožité trauma odnášejí do života, ale pracovníci azylového domu jí pomohli najít zaměstnání a snaží se vyřešit její tíživou životní situaci. Otec dětí je sice odsouzený na 6 let odnětí svobody, ale dokud nebudou manželé rozvedeni, nemůže Marcela požádat o byt – manžel by na něj měl nárok. Soud v Lounech však na urgence nereaguje…  

folder_openPřiřazené štítky

Kojení a kouření nejde dohromady!

access_time09.březen 2020personSimona Chvátilová

Kojení a kouření nejde dohromady!Mnoho žen sice přestane s kouřením po dobu těhotenství, ale hned po porodu znovu začíná kouřit. Jak pasivní kouření, tak i nikotin v mateřském mléku ale představuje pro novorozence závažné zdravotní riziko.Při kouření se dostávají do mateřského mléka kuřaček škodliviny a nikotin. Kvalita mateřského mléka se tím samozřejmě zhoršuje, organismus dítěte je zatěžován škodlivinami a nikotinem. Dětský organismus přitom odbourává škodlivé látky mnohem pomaleji než dospělý. Zátěž je tím větší, čím kratší odstup je mezi vykouřením poslední cigarety a kojením. Teprve za hodinu a půl po vykouření cigarety se totiž obsah nikotinu v krvi snižuje na polovinu a příslušně dlouhou dobu trvá, než se odbourá zcela. Tento cyklus je neslučitelný s přestávkami mezi kojením novorozeného dítěte.Kouření navíc ovlivňuje hormonální hladinu matky. U silných kuřaček dochází v důsledku k tomu ke zpožďování laktace a tvoří se méně mléka než u žen, které nekouří.Dlouhodobé účinky kouření na děti kojících matek zatím nejsou důkladně prozkoumány, někteří vědci ale kouření v době kojení dávají do souvislostí s náhlým úmrtím kojenců.Jako okamžité reakce kojených dětí silných kuřaček na nikotin byly popsány koliky, zvracení, špatné přibývání na váze a omezená schopnost pít a také celkový neklid a zvýšená plačtivost miminek. Lékaři upozorňují také na velmi závažné zdravotní důsledky pasivního kouření, pokud matka-kuřačka kouří v místnosti, kde pobývá malé dítě. To jsou všechno důvody, hovořící pro to, aby kojící matka v zájmu dítěte s kouřením přestala a aby si „požitek“ z cigarety odpustila po celou dobu kojení. Nekojit dítě kvůli kouření je podle expertů velmi špatné rozhodnutí, protože kojení má zásadní význam pro další vývoj dítěte a pro jeho zdraví.Existují nejrůznější metody a pomůcky usnadňující odvykání kouření. V případě opravdu závislých kuřaček, které se svého nezdravého návyku nedokážou zbavit, odborníci naléhavě doporučují alespoň co nejvíce snížit počet vykouřených cigaret a snažit se nekouřit co nejdelší dobu před kojením. Nikdo zatím nevložil komentář. Budete první?Zanechte nám zprávu!

folder_openPřiřazené štítky