Zdraví keyboard_arrow_right Nezařazené keyboard_arrow_rightMelanom

Obrázek příspěvku: Melanom

Melanom

personaccess_time28.leden 2020chat_bubble_outline0 komentářůremove_red_eye309 shlédnutí

Nemilosrdné slunce rozdává rány

Ačkoliv je maligní melanom poměrně vzácným typem kožní rakoviny, v České republice na něj ročně onemocní 1 200 lidí a zhruba 300 jich dokonce umírá. Za posledních třicet let stoupl počet zjištěných melanomů čtyřikrát a tvoří tak více než pětinu ze všech forem nádorových onemocnění u nás vůbec. Poměr onemocnění mužů a žen je blízký - 1:1. Prvním příznakem vznikajícího nádoru je obvykle změna tvaru, velikosti, barvy a povrchu pihy. Většina z nich má černé a nebo černomodré zbarvení a může vypadat jako abnormální mateřské znaménko. Varovným signálem může být i změna pocitů, kdy dochází k občasnému svědění kůže v místě onemocnění.

Jak přiznávají kožní lékaři, nádor vzniká zejména při nadměrném vystavování pokožky slunečnímu záření bez ochranných opalovacích krémů. Dermatologové varují nejenom před letním opalováním, ale poukazují zároveň na rizikovost jarního i zimního nechráněného slunění. Ultrafialové záření je zvyšováno při sněhové pokrývce, a tak ani „blahodárné“ účinky slunce při našem pobytu na horách nemusejí zůstat bez následků. Určitou naději pacientům nyní slibuje nejnovější poznatek australských vědců, kteří přednedávnem zjistili, že při léčbě kožní rakoviny bude možné použít virus rýmy. Australané jsou přitom nejohroženějšími obyvateli planety, a to jak díky intenzivnímu záření na jejich kontinentu, tak i světlosti kůže zdejších obyvatel. Relativně často je melanon diagnostikován i na západě. V Americe se například za posledních dvacet let zdvojnásobil počet lidí, kteří onemocněli maligním melanomem.

O zákeřném kožním onemocnění jsme si povídali s primářkou II. kožní kliniky v Praze 2 Ivanou Krajsovou, která stojí v čele melanomové poradny, do níž dojíždějí a léčí se i pacienti ze Středočeského kraje: „Naše poradna, nebo chcete-li dermatoonkologická ambulance, je centrem pro prevenci, diagnostiku a léčbu kožních nádorů. Věnujeme se jednak melanomovým kožním nádorům, to znamená problematice mateřských znamének, ale i všem dalším zhoubným kožním novotvarům a přednádorovým stavům kůže a lymfomů.“

Kdo vůbec tvoří takové melanomové centrum?

Vedle dermatologa, který diagnostikuje nádor, je to například klinický onkolog, do jehož kompetence spadá případná další léčba, jako je ozařování či chemoterapie. Nechybí zde ani chirurg. V současné době je v léčbě melanomu nový trend - vyšetřování sentinelové uzliny, které je prováděno právě na chirurgické klinice. Kromě těchto specialistů k nám podle potřeby docházejí samozřejmě i další kolegové.

Hovoříte o vyšetření sentinelové uzliny. O co se jedná?

Sentinelová uzlina je první uzlina, která sbírá mízu z místa kožního nádoru. Zjednodušeně řečeno - předpokládá se, že pokud se nádor v těle rozšířil a zakládal metastáze, zachytily se v ní všechny nádorové buňky. Vyšetření této uzliny nám tak určí, zda se jedná o začínající, a nebo pokročilý nádor.

Kde všude se melanom může objevit?

Kdekoliv na kůži, ale jsou místa, kde se přeci jenom objevuje o něco častěji. U mužů středního věku je to na zádech a u žen naopak na dolních končetinách. Ve vyšším věku se k tomu přidává obličejová část. Výjimkou nejsou ani dlaně, chodidla a nebo části pod nehty. Melanom není už zdaleka jen ryze kožní záležitostí, ale může se objevit i v očích, což je relativně častá lokalizace. V neposlední řadě postihuje i sliznice v ústech a nosu.

Vaše poradna slouží nejenom Pražanům a obyvatelům našeho regionu, ale v čekárně jsou vidět lidé i z jiných míst republiky. Kolik pacientů evidujete?

Fungujeme jako specializované pracoviště jednak pro Pražany, kterým vedle nás poskytují péči i některá další podobná zařízení, tak i obyvatele Středočeského kraje, pro něž jsme naopak jediným takovým pracovištěm. Jsme však přístupni i ostatním pacientům z nejrůznějších míst republiky. Když si vezmete, že každý rok diagnostikujeme až sto padesát nových případů, evidence našich pacientů jde do tisíců. Sneseme v tomto ohledu srovnání už s velkými evropskými centry.

Tato statistika svědčí o velkém nárůstu onemocnění. Čím je způsoben?

Nárůst tohoto nádorového onemocnění je skutečně obrovský a zaznamenává se prakticky od počátku padesátých let. Osobně se problematice melanomu věnuji přes dvacet let. V naší republice se v osmdesátých letech toto nádorové onemocnění vyskytovalo ve čtyřech případech na sto tisíc obyvatel. Dnes je to už něco málo přes dvanáct pacientů! Obecně se to srovnává s nárůstem plicních nádorů u žen. Přičítá se to především změně životního stylu. Příkladem si můžeme vzít filmy pro pamětníky, v nichž vidíme defilovat naše předky po plážích. K jejich úborům, kterými se chránili, patřily zcela běžně kalhoty a košile i klobouky. My naopak často navštěvujeme nudistické pláže.

Melanom může vzniknout skutečně jen zvýšenou expozicí ultrafialového světla? Je přeci známo, že se nádor objevuje i na kůži, která je před sluncem chráněna.

Ultrafialové záření pravděpodobně nebude jedinou příčinou tohoto závažného onemocnění, ale o jiné zatím mnoho nevíme.

Hlavním důvodem je samozřejmě genetická dispozice! Základem potom „zděděný“ typ kůže. Nejvíce ohroženými jsou lidé s velmi světlou kůží, neboť mají nejmenší odolnost proti poškození slunečními paprsky. Riziko výskytu kožních nádorů klesá s intenzitou přirozené pigmentace. Znamená to, že u člověka s takzvaným fototypem kůže číslo 4, který se snadno opaluje a nikdy se nespálí, je předpoklad takového onemocnění o něco nižší. Tím však rozhodně neříkám, že se u nich nádory nevyskytují. Melanom se běžně objevuje i u černochů, které postihuje na dlaních, ploskách chodidel a pod nehty. Zajímavostí je, že je to jediný typ melanomu, který se u nich vyskytuje. To ukazuje na další domněnku o vzniku těchto nádorů - imunosuprese, vyvolané intenzivním sluněním. Melanom potom sice nevzniká výhradně na nechráněných místech, ale díky tomuto slunění dochází k celkovému oslabení organismu, což má za následek jeho nárůst kdekoliv na těle.

Dá se i u nás geograficky označit největší výskyt kožních nádorů?

Vzhledem k malé rozloze naší země to není možné. Takové označení by bylo zcela umělé a neodpovídalo by skutečnosti.

Dříve se hovořilo o lidech ve věku mezi 60 - 70 lety jako o nejrizikovější skupině. Dnes se však uvádí onemocnění již u třicátníků až čtyřicátníků. Ženy onemocňují dokonce už mezi dvaceti až třiceti lety.

Obecně začíná platit, že melanom postihuje stále mladší ročníky. V USA jím nejčastěji trpí ženy mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety. A je to zároveň i nejfrekventovanější nádor u žen. Stále je naštěstí vzácný u dětí. Ani pro to nemáme ještě jednoznačné zdůvodnění. Dítě se s melanomem může velmi zřídka narodit. Následuje dlouhé období, kdy se u nich nevyskytuje a objevuje se až po pubertě. Stejně tak je to v zemích s největším výskytem tohoto nádoru, jako je například Austrálie. Co se týče pohlaví, je v současnosti poměr nemocných vyvážený. V minulosti melanomem naopak více trpěly ženy.

Může si laik sám diagnostikovat takové kožní onemocnění?

Každý, kdo se alespoň trochu věnuje své kůži, snadno na ní objeví jakoukoliv změnu. Pravidlem je, že každé mateřské znaménko dosahuje určité velikosti - v průměru od pěti, maximálně do deseti milimetrů. Potom se již nemění. Melanom se narozdíl od něj stále mění! Jeho ložisko se zvětšuje a tím dostává nepravidelný tvar. Začíná měnit i barvu. Na povrhu se objevuje skvrnitá pigmentace a přibližně v padesáti procentech svědí. Nejedná se o žádné úporné svědění. Sem tam zasvědí. Říká se, že na sebe upozorňuje - dej pozor, něco se děje. V každém případě však platí, že při jakékoliv pochybnosti je třeba navštívit kožního specialistu! Melanom je sice nádor velmi zhoubný, který dokáže metastázovat a umírá se na něj, ale včasným rozpoznáním a chirurgickým odstraněním se pacient může vyléčit.

Na vašem pracovišti využíváte přístroj Dermogenius. K čemu slouží?

Jedná se o digitální dermatoskop, neboli přístroj pro snímání kožního pigmentového projevu. Jeho program nám umožňuje pozdější vyhodnocení mateřského znaménka, tedy zda se jedná o neškodný útvar a nebo už počínající nádor. I když je Dermogenius dobrým pomocníkem, konečná diagnóza zůstává vždy na lékařích. Jeho úloha je nezastupitelná v tom, že přesně zaznamená stávající znaménka pacienta, což nám usnadňuje přesné porovnání s předchozím stavem.

Medicína nemůže v současnosti kromě ozařování, chemoterapie a chirurgických zákroků pacientům nabídnout nic jiného?

Naše pracoviště je členem evropské skupiny pro výzkum, a léčbu nádorů a účastníme se proto všech studií v rámci evropského společenství. Z tohoto důvodu jsme byli nedávno zařazeni i do studie k melanomové vakcíně. Jako jediné pracoviště v naší republice jsme už také zahájili léčbu vybraných pacientů. Vakcína bude aplikována čtrnácti stům pacientům v rámci všech zúčastněných zemí s tím, že jejich léčba bude trvat pět let. Během dalších pěti let bude ještě probíhat vyhodnocení celé studie.

Výsledky budou známy až po deseti letech?!

U melanomů je velmi obtížné hodnotit jakékoliv účinky léčby. Je to způsobeno i tím, že se jedná o nádory s pozdními metastázemi. Hodnotit pětileté přežití u pacientů v tomto případě skutečně nic neznamená. Je to doba, kdy pacient po operaci bez problémů přežívá a metastáze se objeví až třeba po osmi či deseti letech. Čili první objektivní výsledky účinnosti léčby lze učinit opravdu až po deseti letech.

Mohou se na zvýšení onemocnění melanomem u nás podepsat loňská tropická vedra?

Mohou, ale to poznáme až za dvacet let. U melanomu platí, že krátká a přímá závislost neexistuje. Pro jeho vznik je nejrizikovější spálení kůže v dětství. Melanom se objeví pokaždé až s odstupem několika let.

Ani cílená prevence některé z nás neodradí před nadměrným opékáním na slunci. Můžeme se alespoň chránit opalovacími krémy? Nedávno proběhla v médiích informace o tom, že právě ty způsobují vznik kožní rakoviny.

Krémy jako takové ji nezpůsobují. Příčinou však může být jejich nesprávné používání. Dám příklad - člověk se světlou kůží sice použije vyšší faktor krému, řekněme od 25 do 30, ale je zároveň na slunci daleko déle. Bez ohledu na fototyp své kůže. Třeba se ani nespálí, ale na jeho kůži dopadne o mnoho více slunečního záření. Druhým důvodem, proč krémy „selhávají“, je jejich vysoký faktor, který lidem umožní být na slunci neúměrně dlouho, aniž by zaznamenali nepříjemné pocity. Potom samozřejmě nastupuje už zmíněná imunosuprese. Současná nabídka ochranných krémů je v našich lékárnách a specializovaných obchodech dostatečná. Nevyplácí se šetřit při jejich nákupech ani ignorovat doporučení výrobců. Je však třeba zároveň říct, že nás ani sebelepší krém neochrání, nezačneme-li se ke svému tělu chovat zodpovědněji. Melanom není jen „letní záležitostí“, a tak je rozhodně opatrnost na místě po celý rok...


folder_openPřiřazené štítky

0 komentářů

commentŽádné komentáře

Pokud chcete, můžete přidat první komentář k tomuto článku níže.

Vložit komentář

info_outline

Nepublikujte SPAM!

Jakékoliv SPAM komentáře, které nejsou relevantní k obsahu tohoto článku budou odstraněny.

Podobné články