Sex Vztahy keyboard_arrow_right Jeho a její pohled: V 11 doma!

Obrázek příspěvku: Jeho a její pohled: V 11 doma!

Jeho a její pohled: V 11 doma!

personaccess_time29. may 2019chat_bubble_outline0 komentářůremove_red_eye24 shlédnutí

Muži se baví rádi a poměrně často. Bez žen – samozřejmě. Jdou přece „s klukama“ a nikdy tam přece nedělají nic špatného, což je dle jejich logiky opravňuje k tomu vracet se za svítání. Vy si to ale dovolit nemůžete – jednoduše do 11 doma! Potvrzují to i Katka a Honza.

Katka: O půlnoci doma …a i to je problém

Ještě se mi to nikdy nepodařilo pochopit, ale můj přítel, přímo nesnáší, když jdu někam večer s přáteli. Lépe řečeno s přítelkyněmi. Vždycky udělá takovou scénu, že mi to za ty pohledy a vyčítavé řeči snad ani nestojí. Chodím s kamarádkami minimálně. Raději se na něco vymluvím. Přeci jen říkat pořád dokolečka, že Jirka to a támhleto, mi přijde trapné. Nechápou to. Většina mých kamarádek žádný vážný vztah nemá. Vždycky to shrnou větou: Tak mu prostě řekneš, že jdeš ven a že nevíš, v kolik přijdeš no. Nebaví mě poslouchat už ani jeho, ani je. Už několikrát jsme to řešili. Domluvili jsme se, i že budeme chodit ve stejný den – každý zvlášť a třeba ve 2:00 se někde sejdeme a budeme pokračovat spolu, aby měl Jirka jistotu, že nemám „zaječí“ úmysly, z kterých mě léta žárlivě podezírá, ale ani tak to neklape. Zkusili jsme to jednou – volal mi celý večer, takže jsme s holkama nemohly sni nikam do klubu, které bývají v podzemí a není tam signál, a okolo půlnoci mě to přestalo bavit a odjela jsem domů. Jirka se vrátil ráno opilý, že nemohl stát jako vždycky, řekl mi pár jedovatých slov a upadl do postele. S holkama proto chodíme jen na večeře s vínem a už i tak poslouchám, že se nějak moc chystám a že bych si neměla brát tak vyzývavé tričko a taky, že mám zmalovaný oči atd. Kamarádky pak pokračujou dále, já jdu domů, aby nebyl oheň na střeše dalších x dní potom.

Honza: Holky a kluci prostě nejsou totéž – nemůžou mít stejná párty práva

Bavím se rád. Moc rád. A taky nemám rád, když se baví moje přítelkyně. Nestydím se za to. Možná se vám tato filosofie zdá podivná, ale má opodstatnění. Jsem chlap – koukám po ženách. Vím, jak je prudí moji kamarádi, když jsme s partou venku. Jde jim o to dostat úlovek do postele. Já mám přítelkyni a jsem s ní poměrně rád, proto si tyto aktivity odpouštím. Nerad jí pouštím ven ze dvou důvodů – nechci, aby mi jí někdo okukoval, to je přece jasné – patří ke mně a pak ji nechci vystavovat tomuhle nebezpečí. Opilý chlap je vždycky nevyzpytatelný. Bojím se o ni. Nemůžu být v klidu doma s tím, že myslím každou sekundu na to, kdo jí zrovna zve na drink nebo jestli jí někdo nevhodně nekouká pod sukni. Nejraději jí mám doma Ještě raději, když mi po ránu udělá vajíčka, právě protože jsem přišel domů až ve 2:00 a po vodkách s Redbullem mi není zrovna dobře. My chlapi prostě potřebujeme mít jistotu. Jistotu, že je naše přítelkyně v pořádku a že nás neopustí, protože se ve skrytu duše bojíme, aby nepřišel někdo lepší.  To samé sice může namítat žena – že se bojí, že jí z místa slávy vyšoupne jiná konkurentka. Ale ona konkurentka je pro nás zajímavá maximálně na jednu noc (jestli vůbec) a to právě proto, že to není ta, která oddaně čeká doma. A ano. Vím, že je to strašně nespravedlivé. A možná se nám to jednou otočí v příštím životě, až budu ženou a má přítelkyně mužem.

folder_openPřiřazené štítky

0 komentáře

    Vložit komentář

    info_outline

    Nepublikujte SPAM!

    Jakékoliv SPAM komentáře, které nejsou relevantní k obsahu tohoto článku budou odstraněny.